Novinky z PřF a UP

Procesy a problémy dekolonizace vědění a uvažování o ruském jazyce, literatuře a kultuře v kontextu evropské rusistiky. Takové bylo hlavní téma Olomouckých dnů rusistů. Sedmadvacátého ročníku konference se zúčastnilo pětadvacet rusistů, expertů z řad historie i politologie.

Olomoucké dny rusistů se na Filozofické fakultě Univerzity Palackého konají jednou za dva roky. Jestliže se předchozí ročník zaměřoval na bezprostřední výzvu spojenou s ruskou agresí na Ukrajině, letošním ústředním tématem byly procesy a problémy dekolonizace vědění a uvažování o ruském jazyce, literatuře a kultuře v kontextu evropské rusistiky. Vzhledem k tomu, že setkání opustilo tradiční lingvistické a literárněvědné zaměření, přilákalo i experty z historie a politologie.

„Ruská agrese na Ukrajině odhalila spoustu věcí, například to, že jsou mnohé evropské slavistiky rusocentrické. Místo toho, aby nabízely rovný prostor všem jazykům, do centra dění staví ruštinu jakožto dominantní prvek. Když se řekne východní Evropa, lidé automaticky často mluví o Rusku a ignorují další země, kultury a etnika. Cílem naší konference tak bylo pobavit se s kolegy a kolegyněmi z českých a evropských pracovišť o tom, jak přemýšlení o rusistice a ruské kultuře změnit,“ řekl René Andrejs, zástupce vedoucí katedry slavistiky a vedoucí sekce rusistiky FF UP. Zdůraznil přitom, že přestože je termín dekolonizace v posledních letech poměrně populární, v kontextu Ruska se objevuje zřídka.

„Pokud bych jej měl vysvětlit v jedné větě, uvedl bych, že jde především o přehodnocení dosavadních narativů, které Rusko, ale také velmi často my používáme, když mluvíme o jazyce, literatuře a kultuře v obecné rovině. Uvědomujeme si, že se dekolonizace pomalu, ale jistě terminologicky vyčerpává a ztrácí svůj původní význam. Jsem proto rád, že na našem setkání zaznělo několik příspěvků nabízejících možná řešení problému,“ dodal.

„Ruská agrese na Ukrajině odhalila spoustu věcí, například to, že jsou mnohé evropské slavistiky rusocentrické.“ René Andrejs

Olomoucké dny rusistů se uskutečnily ve dnech 11.–12. září, zahájila je vernisáž výstavy Putinova klec, věnované současným politickým vězňům v Rusku. V tentýž den čekala na účastníky setkání i komentovaná prohlídka Muzea umění Olomouc, které se ujal odborník na ruské a východoevropské umění Tomáš Glanc.

„Díky úsilí našich kolegů se povedlo do Olomouce přilákat světové špičky ve svém oboru, například lingvistu Alexandra Piperského či odborníka na ruský imperialismus Alexandra Etkinda. Z toho mám velkou radost. Jsem i moc rád, že se součástí letošního programu stala organizace Gulag.cz, jejíž předseda Štěpán Černoušek pohovořil o historické paměti v zemích střední Asie. Kolegové navíc představili film Pohřbené naděje o československé komuně Interhelpo v Kyrgyzstánu,“ uzavřel za rusisty z UP René Andrejs.

Raveesh Kumar, velvyslanec Indie, navštívil Univerzitu Palackého. Setkal se s Michaelem Kohajdou, rektorem UP, a následně se zástupci přírodovědecké fakulty a Vysokoškolského ústavu CATRIN.

Akademická spolupráce, výměnné programy a řada dalších iniciativ. Především o tom hovořil s indickou delegací rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda společně s prorektorkou pro mezinárodní vztahy Ivonou Barešovou.

„Hovořili jsme také o propagaci Univerzity Palackého v Indii a o tom, jak přilákat kvalitní uchazeče o studium.“  Prorektorka Ivona Barešová.

V pracovně rektora UP se setkání zúčastnili také Prakash Shelat, tajemník věnující se na velvyslanectví oblasti vzdělávání, proděkan přírodovědecké fakulty Miloslav Dušek a Ankush Prasad z katedry biofyziky.

„Pan velvyslanec se zajímal například o možnosti studia medicíny pro indické studenty a o spolupráci v oblasti jógy. Hovořili jsme také o propagaci Univerzity Palackého v Indii a o tom, jak přilákat kvalitní uchazeče o studium. Dohodli jsme se, že indická strana připraví seznam námětů, včetně těch, o nichž jsme diskutovali, a následně vybereme několik klíčových, které budeme dále rozvíjet,“ uvedla prorektorka Ivona Barešová.

Akademické spolupráci a jejímu posílení se věnovalo během dne také setkání na katedře biofyziky přírodovědecké fakulty.

„Hovořili jsme o výměnných programech studentů a pedagogů, o dalších společných výzkumných projektech i nových iniciativách. Pan velvyslanec si prohlédl naše výzkumná zařízení a vedl u nás i zajímavou diskuzi s indickými doktorandy,“ uvedl Ankush Prasad.

Na VŠÚ CATRIN pak indická delegace navštívila výzkumné laboratoře. Zajímala se o tamní výzkumné směry a možnosti spolupráce. Raveesh Kumar ocenil, že ve vědeckém centru pracuje řada indických vědců.

„Máme ale zájem o hlubší a dlouhodobou spolupráci mezi CATRIN a výzkumnými instituty v Indii, neboť mnohé z nich se věnují obdobným vědeckým tématům a dosahují v nich výborných výsledků,“ shrnul před prohlídkou Olomouce, která oficiální program na Univerzitě Palackého uzavřela.    

Se začátkem nového akademického roku čeká na studující velká novinka. Stávající Studentský klub UP ve Zbrojnici totiž bude nabízet mnohem více možností a příležitostí, včetně komunitních akcí a poradenských služeb.

V rozhovoru novinky představuje Zuzana Pejpková, koordinátorka Studentského klubu UP.

Než se v pondělí 22. září otevřou pro první návštěvníky dveře Studentského klubu UP – komunitního a poradenského centra UP, pojďme ho vůbec představit. Kde ho studující najdou?
Studentský klub je nové komunitní a poradenské centrum UP. Najdete jej v přízemí Zbrojnice. Klub je místem, kde se již osmým rokem scházejí studentské organizace, tvoří přátelskou komunitu a vzájemně spolupracují a vzdělávají se.

Studentský klub UP najdete na nádvoří Zbrojnice, Biskupské náměstí 1.
Otevírací doba: PO 9–15, ÚT 9–13, ST 9–12, ČT 9–13, PÁ 9–12.

Nyní se prostor otevírá všem studujícím, kteří se sem mohou přijít informovat o nabídce mimostudijních aktivit a podpůrných služeb na UP. Centrum nesupluje specializovaná pracoviště, ale pomáhá na ně nasměrovat. Studujícím tak nabízíme pomocnou ruku ve chvíli, kdy trochu zabloudí v informační džungli nebo se teprve v univerzitní komunitě rozkoukávají.

Když studující přijde, co a kdo ho tam čeká?
Může si posedět v příjemném prostředí, odpočinout si a v případě zájmu či konkrétních nesnází konzultovat možná řešení s přítomným studentským ambasadorem či ambasadorkou. Ti pocházejí z různých fakult a ochotně pomohou nasměrovat na příslušná podpůrná pracoviště (například studijní oddělení, psychologickou pomoc, podporu studentů se specifickými potřebami apod.) na UP podle typu dotazu. Případně informují o možnostech mimostudijního vyžití, které se na UP nabízí, například o zapojení do různých studentských organizací, využití kurzů a programů zaměřených na wellbeing, seberozvoj nebo kariérní směřování. Naším cílem je nabídnout méně formální informační rozcestník obohacený o pořádané komunitní akce, kde se studenti napříč fakultami i obory mohou navzájem poznávat i inspirovat.

Jaké typy akcí se chystají?
Stěžejními jsou kromě dopoledních otevíracích hodin, kdy je klub otevřen všem studujícím UP, také pravidelné tematické komunitní akce – zvoucí na ranní kávu, společnou snídani, pikniky, soutěže nebo tvořivé dílny. Řada akcí vznikne ve spolupráci se studentskými organizacemi, jejichž zázemí ve Studentském klubu UP v odpoledních hodinách zůstává. Důraz klademe na spolupráci, sdílení zkušeností a budování přátelské komunity, která může jednotlivcům pomoci překonat těžší chvíle spojené se změnami při nástupu na vysokou školu, zkouškovými obdobími a podobně.

Jak se o nabídce studující dozví?
O zmiňovaných akcích informujeme na sociálních sítích Kariérního centra UP a v komunitní whatsappové skupině Talentovaný Palacký, která nabízí možnost informovat se o konkrétních službách, jež tento program na rozvoj studentského potenciálu poskytuje.

Takže stačí přijít – ať už v otevíracích hodinách, nebo na některou z komunitních akcí – a zapojit se. První událostí je hned otevření Studentského klubu 22. září od 16 hodin, kde jsou pro návštěvníky připraveny zábavné aktivity jako mini kvíz, tvorba komunitní zdi nebo výroba placek. Přijďte naše nové komunitní a poradenské centrum nejen otevřít, ale také spoluvytvářet!

V sobotu se v rámci akce Roboti a umělá inteligence v Šantovce představí i Univerzita Palackého. Její expozice návštěvníkům přiblíží výzkum tří univerzitních pracovišť z přírodovědecké a pedagogické fakulty, která se danou problematikou zabývají. Kromě toho nabídne stánek UP i informace o možnostech studia a drobné dárky pro návštěvníky. 

Program začíná v 10 hodin a potvá do 18 hodin. Odborníci z katedry geoinformatiky PřF UP ukážou, jak lze v éře robotiky a umělé inteligence nově nahlížet na svět kolem nás. Expozice nabídne ukázky 3D haptických modelů, tyflomap (speciálních map pro nevidomé propojených s mobilními aplikacemi) i automatizovaně generovaných a vytištěných map vytvořených pomocí moderních 3D technologií.

Stanoviště katedry matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP zábavnou a srozumitelnou formou představí, jak funguje umělá inteligence při rozpoznávání obrázků. Návštěvníci si sami vyzkoušejí najít společné znaky mezi obrázky a následně uvidí, jak si s tím poradí počítač.

Do problematiky AI a kybernetické bezpečnosti příchozí zasvětí odborníci z Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP. S pravidly chování v online prostoru se budou moci návštěvníci seznámit prostřednictvím pracovních sešitů, které pro ně budou na stanovišti připraveny. Dominik Voráč z institutu pak ve své přednášce seznámí posluchače s výhodami i riziky AI. Přednáška začíná ve 14:30.

 

Už příští pátek 26. září se Olomoucký kraj znovu promění v jedno velké vědecké hřiště. Uskuteční se totiž oblíbená Noc vědců – největší popularizační akce svého druhu u nás, která v jeden večer na mnoha místech najednou nabídne pestrý program pro děti i dospělé, a to zcela zdarma. Na návštěvníky v Olomouci, Přerově, Prostějově, Přáslavicích, Hlubočkách a poprvé také v Jeseníku čekají interaktivní pokusy, zábavné kvízy, hravé workshopy, překvapivé projekce i přednášky plné pozoruhodných vědeckých příběhů.

Letošní ročník je zároveň oslavou 20 let konání Noci vědců v České republice a jeho tématem je bohatství. Odkazuje k 700. výročí zahájení ražby prvních českých zlatých mincí – florénů – za vlády Jana Lucemburského.

„Každý rok se snažíme, aby Noc vědců byla pestrá, hravá a přístupná všem generacím. Téma ‚bohatství‘ jsme proto letos pojali v nejširším slova smyslu – od historického odkazu českých zlatých mincí až po bohatství nápadů, nejnovějších objevů, kreativity a spolupráce. Loni jsme přivítali přes třináct tisíc návštěvníků a věříme, že letos se nám podaří pro svět vědy znovu nadchnout tisíce lidí. Noc vědců je totiž především o nich a pro ně,“ říká Ondřej Martínek, hlavní koordinátor Noci vědců.

video_sem

Bohatý program v Olomouci propojí speciální autobusová linka

Nejbohatší program připravuje tradičně Univerzita Palackého. Během Noci vědců veřejnosti zpřístupní všech svých osm fakult, interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání i vědecký ústav CATRIN.

„Univerzita není jen místem, kde vznikají vědecké objevy, ale i prostorem, kde se o ně dělíme s veřejností. Noc vědců je jedinečnou příležitostí ukázat, že skutečné bohatství univerzity spočívá v lidech – ve studentech, učitelích a všech, kdo jsou otevřeni světu kolem sebe a posouvají naše poznání dále. Jsem rád, že naše univerzita se opět promění v místo plné inspirace a objevů pro všechny bez rozdílu věku či zájmu,“ zve rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Program si připravila také Fakultní nemocnice Olomouc, která nabídne nejen zajímavé besedy a setkání, ale otevře rovněž dveře do běžně nepřístupných prostor – třeba do pevnosti Tafelberg, která dnes slouží jako nemocniční archiv.

Aby návštěvníci mohli v Olomouci navštívit co nejvíce bodů programu, připravili pro ně organizátoři opět i bezplatnou autobusovou linku, která jim pomůže s přesuny po městě. Jízdní řád je dostupný na webu Noci vědců.

Fenomén Zeptej se vědce, AFO kino, netradiční divadlo i výroba mincí pro děti

Mezi hlavní lákadla olomouckého programu bude patřit zábavný diskuzní formát Zeptej se vědce v Pevnosti poznání. Lidé se během moderované besedy budou moci pod heslem „Neexistují blbé otázky“ zeptat pětice vědců a vědkyň z různých oborů na zvídavé dotazy, které je pálí, nedají jim spát a hledají na ně srozumitelnou, a přitom vědecky přesnou odpověď.

Organizátoři festivalu Academia Film Olomouc si připravili speciální projekce dokumentů na přírodovědecké a lékařské fakultě a obstarají i prolog Noci vědců pro nedočkavce – ve čtvrtek 25. září v kulturní scéně Sedmička uspořádají AFO kino s bohatým doprovodným programem – včetně besedy v rámci podcastu Prompt Live od Voxpotu.

Ojedinělá kooperace právnické fakulty a Moravského divadla Olomouc dá vzniknout netradiční divadelní scéně. V aule právnické fakulty se totiž odehraje inscenace soudního dramatu Teror Ferdinanda von Schiracha.

Rodiny s dětmi pak potěší všemožné tvořivé dílny – například výroba hudebních nástrojů či ražba mincí v Uměleckém centru UP na Konviktu – a zvýhodněné vstupné do expozic Pevnosti poznání. Zábavný program pro malé návštěvníky tradičně bude mít také přírodovědecká fakulta a vědecký ústav CATRIN.

Noc vědců ve hvězdárně, bunkru, továrně na hřebíky a premiérově také v Jeseníku

Do Noci vědců se vedle Olomouce zapojí také další města Olomouckého kraje. V Přerově si interaktivní workshopy, přednášky a kvízy připravila Vysoká škola logistiky a Inovační hub Přerov. V Prostějově mohou zájemci zavítat do místní hvězdárny a vzhlédnout vzhůru ke hvězdám, v Přáslavicích pak bude příležitost sestoupit do bunkru z dob studené války. V Hlubočkách se pro Noc vědců otevřou brány staré továrny na hřebíky, dnes fungující jako coworkingová dílna pod názvem Geniální Hřebíková.

Program Noci vědců v jednotlivých městech a obcích

Olomouc | Přerov | Prostějov

Jeseník | Bunkr Přáslavice | Hlubočky

Vůbec poprvé zavítá Noc vědců také do Jeseníku. Tamější gymnázium si připravilo nebývale pestrý a obsáhlý program, který nabídne vědeckou zábavu a poznání všem věkovým kategoriím a umožní prožít atmosféru Noci vědců i lidem z regionu, kterému se dosud fenomén horečky vědecké noci vyhýbal.

Speciální edice turistické známky jako dárek k 20 letům Noci vědců

Noc vědců letos slaví významné jubileum – v České republice se koná již 20 let. K této příležitosti vznikla také speciální edice kultovní dřevěné turistické známky, kterou si mohou návštěvníci zakoupit během akce v Olomouci na přírodovědecké fakultě, fakultě tělesné kultury a přes den a po akci také v univerzitním obchodě UPoint.

Bezplatný program „na míru“ i rezervace míst přímo na webu

Celý program Noci vědců je tradičně zdarma, u vybraných událostí je nicméně nutná či doporučená předchozí rezervace. Kompletní program je na webu www.nocvedcu.cz/program. Tam si mohou návštěvníci jednak vyfiltrovat akce dle své chuti a vlastních preferencí, jednak zajistit své místo na těch workshopech, projekcích, přednáškách a dalších událostech, kde je omezená kapacita.

Česká Noc vědců je i letos součástí European Researchers’ Night, celoevropské akce podporované Evropskou unií s cílem propojit vědu a společnost a zvýšit zájem mladých lidí o vědu. Evropská noc vědců se koná ve 23 zemích, přičemž česká Noc vědců je co do rozsahu vůbec největší. V letošním roce byla Noc vědců podpořena MŠMT a programem Marie Skłodowska Curie Actions s projektem METAMORPHOSIS v rámci výzvy HORIZON-MSCA-2023-CITIZENS-01.

Uklízeli v útulku pro opuštěná zvířata, zahradničili v hospicu nebo pečovali o vinohrad v akademickém sadu. Přes 250 pracujících z Univerzity Palackého, Statutárního města Olomouc či Krajského úřadu Olomouckého kraje se v úterý 16. září zapojilo do třetího ročníku Zaměstnaneckého dobrovolnického dne. Pro pracující tří zapojených institucí bylo připraveno 15 dobrovolnických příležitostí.

Dobrovolníci a dobrovolnice z olomoucké univerzity, magistrátu a krajského úřadu se ráno z centra města pod taktovkou Dobrovolnického centra UP společně vydali na Výstaviště Flora, do fakultní nemocnice, na městské hřbitovy, do zoo nebo do zvířecího útulku. Odvoz měli zajištěn třeba i na Státní hrad Šternberk. Po celý den se věnovali péči o zeleň, úklidu či údržbě venkovních, ale i vnitřních prostor.

„Dobrovolnictví a nezištná pomoc druhým posouvá nejen celou společnost, ale i každého z nás. Proto věnujeme velkou pozornost a péči stovkám dobrovolníků z řad našich studujících, stejně tak si ale těchto aktivit vážíme u našich zaměstnanců a zaměstnankyň,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda. Připomenul při tom, že v úterý 23. září tradičně ocení dobrovolníky nominované z řad studentů, absolventů a zaměstnanců univerzity.

Údržba výběhů v zoo či závlaha pro stromy

Úterní úklid zázemí a výstavnického fundusu i zahradnické práce pomohly na Výstavišti Flora Olomouc a v olomouckých parcích, péče o stromy, pletí a úprava závlahových mís zase v Akademickém sadu Slatinky. Areál budované komunitní zahrady zkrášlili dobrovolníci a dobrovolnice v Hospicu na Svatém Kopečku, pomohli také s úpravou společných vnitřních prostor a vyráběli drobné dárky pro charitativní účely. Údržbu areálu včetně výběhů zvířat si vyzkoušeli v Zoo Olomouc.

„Strávit den v akademickém sadu, s rukama v hlíně po dešti, kontrolou úvazů a kotvení a špekáčkem nad ohněm na závěr — to je ten pocit, kdy práce dává smysl a letos vysazené stromy jsou připravené na zimu,“ libuje si Zdeněk Špíšek z Přírodovědecké fakulty UP. Stejně nadšená byla z účasti referentka pro zahraniční vztahy pedagogické fakulty Lenka Nosková:

„Jsem moc ráda, že jsem se letos zapojila, byla jsem v zoo, kde jsme pracovali na úpravách geologických stezek a za odměnu jsme viděli zvířata z bezprostřední blízkosti. Moc mě to bavilo, byla to skvělá příležitost poznat kolegy z různých fakult i z mé fakulty, kde pracuji jen chvíli. Poznávat se s kolegy u pletí záhonků bylo dost speciální. Bylo by skvělé, kdyby byl dobrovolnický den alespoň dvakrát ročně,“ přeje si. Olomoucká zoo pomocníkům a pomocnicím poděkovala formou komentované prohlídky areálu a návštěvou u některých zvířecích svěřenců.

Zoo pomoc ocenila a uvítá další

„Zhruba čtyřicet dobrovolníků jsme rozdělili do čtyř pracovních skupin, jejichž činnost jsem průběžně sledoval a koordinoval. Všichni pracovali s chutí, dobrou náladou a bylo zjevné, že chtějí pomoci a být u nás užiteční, za což jim velmi děkujeme. Jejich nasazení a odvedené práce si vážíme. Rovněž děkuji svým kolegům za jejich podíl na realizaci celé akce. Vytyčené úkoly jsme společně zvládli téměř na 100 %. Vždy se totiž připravuje větší objem prací, aby se nestalo, že zůstanou dobrovolníci nevyužiti a přijdou si tak zbyteční. Pokud se některý projekt nedokončí, pokračuje se na něm při další charitativní akci,“ uvedl vedoucí úseku péče o zeleň Zoo Olomouc Robert Nádvorník.

Úklid hradu i nová zeleň před porodnicí

Fakultní nemocnice Olomouc využila dobrovolnických rukou k výsadbě zeleně před porodnicí či v terapeutické zahradě psychiatrické kliniky, Státní hrad Šternberk k pracím v hradním parku i v interiérech hradu.

„Chtěl bych poděkovat všem organizátorům, že jsem měl příležitost potkat se s novými lidmi a poznat nová místa, kam se běžně nedostanu. A samozřejmě někomu s něčím pomoct, to je vždycky uspokojující. I na ostatních bylo vidět, že se zúčastnili opravdu dobrovolně a že jim všem záleží na výsledku, nikdo se „nezašíval“... Rád se zúčastním i příští rok. A kromě toho budu šířit osvětu ohledně potrubní pošty – není to žádný obstarožní systém, ale velmi moderní a sofistikovaná forma dopravy a komunikace,“ přiblížil dobrovolničení ve fakultní nemocnici Otakar Loutocký z Vydavatelství UP.

Prořezávání dřevin nebo pomoc v útulku

Úprava zeleně včetně prořezání dřevin a opravy dřevěných prvků pomohla zkrášlit areál centra ekologických aktivit Sluňákov, na Ústředním hřbitově v Neředíně uvítali pomoc s úklidem areálu i hrabáním posečené trávy. Úklidovým pracím v zázemí pro zvířata se věnovali dobrovolníci a dobrovolnice v olomouckém útulku.

„Dobrovolnictví je přirozenou součástí mého života, proto jsem ráda, že jej univerzita podporuje také prostřednictvím Zaměstnaneckého dobrovolnického dne. Účastní se jej celé mé oddělení, pro všechny kolegyně je každoroční zapojení jasná volba. A pro mě letos o to více, když se konečně naskytla možnost pomoci přímo útulku pod Ligou na ochranu zvířat v Olomouci, který je mou srdeční záležitostí. Děkuji za organizaci!“ svěřila se vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP Markéta Šupplerová.

Práce se našla i v městské knihovně

Do dobrovolnického dne se zapojili i zaměstnaní na olomouckém magistrátu. Na pět desítek úředníků se vydalo do celkem osmi organizací, z nichž většina patří městu. Kromě už osvědčených institucí, jako jsou výstaviště či městská knihovna, přibyli letos i nováčci, například Centrum Semafor. „Je to skvělá příležitost poznat kolegy z jiných městských organizací, seznámit se s jejich prací a na chvíli opustit rutinu té svojí. Takže kromě toho, že dobrovolníci pomůžou dobré věci, určitě to obohatí i je samotné,“ komentovala náměstkyně primátora pro sociální oblast Kateřina Dobrozemská.

Záhony v Prostějově i valšovický les

Pracující na krajském úřadu si během dobrovolnického mohli vybrat z osmi různých míst a aktivit. Pomáhali v polesí Valšovice, upravovali záhony v Centru sociálních služeb v Prostějově nebo malovali v Centru Ostrůvek v Olomouci. „Velmi si vážím všech kolegů, kteří se zapojili. Odvedli skvělou práci, za kterou jim srdečně děkuji, a ukázali, že jim není lhostejné prostředí, ve kterém žijeme. Nejde přitom o ojedinělou aktivitu, náš úřad se pravidelně zapojuje do dárcovských odběrů krve a dalších charitativních akcí. Dobrovolnictví a dárcovství vnímáme jako důležitou součást kultury úřadu,“ shrnula ředitelka krajského úřadu Jitka Keková.

Chuť pomáhat nadále zůstává

„Z letošního zaměstnaneckého dobrovolnického dne jsem nadšená. Naši kolegové využili řady nových příležitostí, při kterých mohli dělat dobré skutky, a vraceli se i na místa, kde už byli. Chválili si krásnou atmosféru dne a spolupráci s kolegy z jiných pracovišť i institucí. A řada z nich se už nyní ptala po dalších příležitostech, jak se na místa, kde dnes pracovali, vrátit,“ vzkázala manažerka Dobrovolnického centra UP Vladimíra Sedláčková.

Sílu a okamžitou potřebu dobrovolnictví ukázal loňský ročník zaměstnaneckého dobrovolnického dne, kdy přes 120 dobrovolníků z řad zaměstnankyň a zaměstnanců univerzity, magistrátu a krajského úřadu neváhalo změnit plány a vyrazit pomáhat po ničivých povodních na Jesenicko.

Univerzita Palackého se stala členem České asociace umělé inteligence (ČAUI), která propojuje akademii, průmysl i veřejný sektor. Členství za Univerzitu Palackého spravuje Technologická platforma KMA působící na přírodovědecké fakultě. Výsledky výzkumu v oblasti AI uplatňuje platforma ve smluvních projektech s partnery z praxe.

„Členství v asociaci nám umožní nejen sledovat trendy, ale také aktivně přispívat k diskuzi o budoucnosti umělé inteligence v České republice. Univerzita Palackého má odborníky i výsledky, které si zaslouží zaznít i v národním kontextu,“ říká Jitka Machalová, vedoucí Technologické platformy KMA, která UP v asociaci oficiálně zastupuje. Jejím pověřeným zástupcem je Rostislav Vodák.

Technologická platforma KMA propojuje odborníky z matematiky, fyziky a informatiky. Nezůstává u uživatelského nasazení dostupných nástrojů, ale rozvíjí vlastní metodiky a uplatňuje je také ve smluvních projektech s partnery z veřejné i průmyslové sféry. Model správy členství zajišťuje zastupitelnost, jednotnou komunikaci a systematické předávání informací napříč univerzitou.

Do výzkumu a aplikací umělé inteligence se na Univerzitě Palackého zapojují i další pracoviště. Přírodovědecká fakulta rozvíjí matematické modelování, strojové učení a informatiku a nabízí také specializaci Umělá inteligence. Pedagogická fakulta se zaměřuje na využití AI ve vzdělávání a oblasti digitální bezpečnosti, přičemž zde působí Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti. Filozofická fakulta rozvíjí jazykové technologie, velké jazykové modely a věnuje se i přirozené syntéze řeči. Lékařská fakulta společně s Fakultní nemocnicí Olomouc buduje Centrum digitálního zdravotnictví, které propojuje medicínu s technologiemi a datovou analýzou.

Důležitou roli v přenosu výsledků do praxe hraje Vědeckotechnický park UP. Poskytuje zázemí pro inovace, laboratoře DIGI2Health, podporu startupů a spin-offů a infrastrukturu pro spolupráci s průmyslovými partnery.

Členství v ČAUI univerzitě otevírá nové možnosti partnerství a projektových příležitostí a zároveň posiluje její roli v českém i evropském prostoru – zejména v tématech bezpečného nasazení AI, vzdělávání a transferu technologií. „Umělá inteligence navždy změní naše životy. Nyní je pouze na nás, jestli to bude k lepšímu, nebo horšímu,“ dodává Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.

Seznámit se s univerzitními a studentskými spolky a užít si start akademického roku umožňuje už několik let akce Univerzity Palackého v Olomouci s názvem MEET UP. Letošní ročník se uskuteční v úterý 23. září na Nábřeží Josefa Jařaba na olomoucké náplavce. Odpolední program nabídne řadu hudebních vystoupení na dvou pódiích, jen pár kroků od řeky Moravy se představí držitel prestižních hudebních ocenění Lazer Viking nebo rapové duo P/\ST. Vedle padesáti stánků studentských spolků a univerzitních organizací tu najdete i gastrozónu či nástupní stanoviště Ololodi. Večerní program se pak přesune do klubů Hellpasso a R6. Na všechny body programu MEET UP 25 je vstup volný. 

„Už příští týden se s příjezdem více než dvaceti tisíc studentů Olomouc opět promění v opravdové univerzitní město. MEET UP na náplavce bude jedinečnou příležitostí seznámit se s desítkami univerzitních pracovišť, studentských organizací i s budoucími spolužáky, a to nejen pro čtyři tisíce nových studentů, ale také pro veřejnost," pozval na akci prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Program MEET UP 25 odstartuje už ve 14 hodin, kdy se v okouzlujícím prostředí olomoucké náplavky představí univerzitní organizace a studentské spolky. Do interaktivních prezentací se zapojí například Vydavatelství UP, Vědeckotechnický park, Academia Film Olomouc, Dobrovolnické centrum či Centrum podpory studentů se specifickými potřebami. Svou činnost představí a nové zájemce se pokusí získat spolky Faktory, Euforka nebo StuArt, své zastoupení budou na nábřeží mít také divadelníci ze spolku Kucmoch a zástupci Klubu mladého diváka Arter, ale také fanoušci amatérského a stolního hokeje a mladí hokejisté. Prezentace potrvají až do 20 hodin.

O hudební doprovod se v průběhu odpoledne a podvečera postarají frontman kapely Dead Dog Legacy Tomm Procházka, držitel cen Apollo a Anděl Lazer Lazer Viking nebo alternativní rapová kapela P/\ST, kterou tvoří pražští divadelníci Dan Kranich a Ivo Sedláček. Na vedlejší scéně se představí hned několik talentovaných buskerů a k tomu máme ještě prostor pro silent disco, kde lidé tančí na hudbu, která jim hraje v bezdrátových sluchátkách,“ přiblížil za organizátory Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.  Komu by snad byla náplavka malá a rád by se vydal po proudu řeky Moravy, může nastoupit na poznávací plavbu Ololodí. „Loď bude vyplouvat od 15 do 20 hodin vždy v každou celou hodinu a zájemci se mohou hlásit na stánku infopointu. Nabízíme i možnost vyzkoušet si plavbu na dračích lodích, a to od 16 do 18 hodin,“ upozornil Ondřej Martínek. 

Letošní MEET UP zažije také slavnostní okamžik. Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda představí v 17 hodin laureáty cen pro dobrovolníky za rok 2024. Z téměř čtyřiceti nominací bude nakonec uděleno devět ocenění.

V rámci doprovodného programu zvou organizátoři na univerzitní swap, který se uskuteční od 14 do 18 hodin v hlavní menze na třídě 17. listopadu. „Přineste nám oblečení, knihy, studijní materiály či domácí potřeby, které již nevyužijete, ale jsou stále v dobrém stavu. Na oplátku si můžete vybrat a odnést, co se bude hodit vám,“ vzkázal Ondřej Martínek

Večerní program se z olomoucké náplavky přesune do sousedícího klubu Hellpasso, kde ve 21.30 hodin vystoupí Cringe Prince. „Pražský rapper a producent se označuje jako bedroom MC, který v jednom rozhovoru prohlásil, že ze všeho, co jej baví, čerpá, stříhá a lepí koláž. Každé jeho živé vystoupení je jedinečný rapový rituál,“ uvedla za organizační tým Anna Vytřísalová a dodala, že koncert Cringe Prince je součástí programu participujícího Street Art Festivalu, který bude mít na náplavce rovněž svůj workshop.

Kdo by toužil po přídavku, může si následující den zajít na afterparty v podobě AFO kina. V komorní scéně Sedmička začne v 18 hodin projekce filmu Snad to přijde vhod doplněná diskuzí a krátkým dokumentem k 60. výročí festivalu Academia Film Olomouc.

Na všechny akce programu MEET UP 25 je vstup volný. Více na meetup.upol.cz

Projekt Velmi špatné pohádky, za kterým stojí doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP a performerka Marta Sýkorová, postoupil mezi třináctku finalistů soutěže mladých sociálních inovátorů Social Impact Award. O vítězích letošního ročníku, kteří budou vyhlášeni na galavečeru 1. října v Impact Hubu Brno, rozhodne nejen odborná porota, ale také veřejnost v rámci online hlasování.

O nejlepším projektu veřejnost hlasuje až do konce září na webu soutěže, kde je možné se s třináctkou finalistů a jejich záměrů seznámit prostřednictvím krátkých videí.

Mezi těmi, kdo se o Cenu veřejnosti uchází, nechybí ani Marta Sýkorová, doktorandka a výzkumnice Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP, s Velmi špatnými pohádkami. Originálním projektem, který již není jen o knize, jejíž vydání umožnila i podpora Nadačního fondu UP a jejíž první náklad je po necelém roce téměř vyprodán. Osm obsažených příběhů s terapeutickým přesahem odhaluje různé podoby sebedestruktivního chování a nabízí dva konce: černý – tragický a bílý – nadějný. Vše doplňují reflexivní otázky a tzv. embodiment tipy. O knize jsme psali zde.  

„Velmi špatné pohádky nejsou jen kniha, ale živý projekt, který spojuje umění, tělo a dialog s publikem.“
Marta Sýkorová

Velmi špatné pohádky nezůstaly jen na papíře. „Vznikly tři víkendové programy pro ženy, workshopy pro různé věkové skupiny a několik autorských čtení, kterých se celkově zúčastnilo přes 400 lidí. Představení pohádek bylo také součástí festivalů Academia Film Olomouc a Ghettofest. Samostatnými performativními událostmi se staly už křty knihy, na nichž se autorské čtení propojilo s hudbou kapely Dobrá otázka, improvizovaným tancem, pantomimou, slam poetry i interaktivním zapojením publika. Každé setkání mělo jedinečnou atmosféru, od intimního kavárenského večera po komunitní slavnost, a potvrdilo, že Velmi špatné pohádky nejsou jen kniha, ale živý projekt, který spojuje umění, tělo a dialog s publikem,“ uvedla autorka.

„V nejbližší době se bude projekt ještě rozvíjet. Díky podpoře Nadačního fondu UP a ve spolupráci s Vydavatelstvím UP budou Velmi špatné pohádky přeloženy do angličtiny. Na CMTF otevíráme pro zimní semestr předmět Seberozvojové a terapeutické aspekty ztělesněné narativity, kde budeme experimentovat s tělem, hlasem a pohádkami. Se spolupracovníky plánujeme do budoucna audiopohádky, online workshopy či e-book, vzniká i divadelní inscenace s interaktivními prvky a metodické materiály pro školy a terapeuty. Podílím se také na programu připravovaného Mezinárodního festivalu dokumentárních film Ji.hlava,“ přiblížila své plány Marta Sýkorová. 

Jednu ze svých pohádek v divadelním zpracování představí i během finálového galavečera soutěže Social Impact Award 1. října v Impact Hubu Brno. 

„Všechny tyto věci jsou možné jen a jen díky podpoře mnoha lidí z OUSHI a CMTF, z Nadačního fondu UP, mentorům, kamarádům a organizátorům ze Social Impact Awards, Andreji Kalinkovi z JAMU, umělcům z hudebních a divadelních těles Dobrá Otázka, Momenty Arte, Divadlo Mim:o), impropřátelům z Oliv a Impromusic,“ dodala Marta Sýkorová.

Fantastický úspěch zaznamenala UP na letošním národním finále soutěže Falling Walls Lab, na němž mladí vědci a vědkyně představují během tří minut svůj výzkum. V konkurenci čtrnácti mladých inovátorů uspěla Veronika Šedajová z CATRIN UP. Získala nejen cenu odborné poroty, ale také publika a bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně. UP měla ve finále rekordních pět zástupců.

Čtrnáct finalistů dostalo tři minuty a dva slidy prezentace, aby srozumitelně představili svůj výzkum, který boří zdi. To je myšlenka soutěže Falling Walls Lab, jejíž celosvětové finále se koná vždy v Berlíně při příležitosti pádu Berlínské zdi. Během večera 15. září se v Národní technické knihovně v Praze představili také čtyři vědkyně a jeden vědec z UP (psali jsme zde).

Veronika Šedajová z vysokoškolského ústavu CATRIN UP se ve výzkumu věnuje grafenovým superkondenzátorům a ve své prezentaci se soustředila na jejich využití v kardiostimulátorech. Grafenové superkondenzátory vydrží déle než ty v současnosti používané, tudíž by u pacientů s kardiostimulátory nebyly třeba opakované operace.

„Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí.“ Veronika Šedajová

Díky využití grafenu, jako biokompatibilního materiálu, by navíc byly pro pacienty celkově bezpečnější. Uplatnění superkondenzátorů je však široké – od elektromobilů po satelity, které vysíláme do vesmíru.

Porota vedle srozumitelnosti projevu oceňovala u soutěžících také inovativní přístup. Jelikož technologie Veroniky je již v pokročilém stádiu vývoje, byla tahle skutečnost její nespornou výhodou. Vedle hlavní ceny získala navíc cenu publika. „Mám z obou ocenění obrovskou radost. Myslím si, že publikum zaujalo moje téma, jelikož téměř každý z nás zná někoho, kdo má kardiostimulátor. Naše technologie se tak týká obrovského počtu lidí,“ uvedla Šedajová.

Svůj výzkum pokročilých mozkových implantátů v soutěži představila také Andrea Nedělníková z CATRIN UP. Vysokoškolský ústav reprezentoval též Tomáš Malina, který bádá v oblasti nanomedicíny.

Silvie Dostálková z přírodovědecké fakulty ukázala, jak pomocí nových technik molekulární biologie zkoumá imunitu včely medonosné a Eliška Zgarbová se zaměřila na metody pěstování střeva ve zkumavce.

„Tak velké zastoupení ve finále Falling Walls Lab je potvrzením silné pozice popularizace vědy, kterou UP na tuzemské scéně má. Jsem moc rád, že se naše vědkyně a vědci do podobných soutěží hlásí a představují svou práci veřejnosti. Z účasti Veroniky Šedajové v celosvětovém finále mám obrovskou radost,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Během jubilejního desátého ročníku soutěže v ČR byla udělena také speciální cena pro ženy ve vědě, kterou si odnesla Karolína Morávková z Technické univerzity v Liberci a doplní tak Veroniku Šedajovou na listopadovém celosvětovém finále.

Novou vizi a počínající trend lehkých, energeticky úsporných a autonomních senzorů, které mohou znamenat průlom při sběru klíčových environmentálních dat na Zemi i pro planetární výzkum, popsali vědci z CATRIN Univerzity Palackého v časopise Trends in Biotechnology. Inspiraci pro nové systémy našli v přírodě, konkrétně u semen rostlin, které se šíří větrem na velké vzdálenosti. Tyto poznatky v „opinion paper“ následně skloubili s nejmodernějšími technologiemi, včetně 3D tisku, flexibilní elektroniky, umělé inteligence, skládacích mechanismů inspirovaných origami či fotovoltaických článků.

„Stejně jako okřídlená semena javoru nebo semena pampelišky vybavená padáčkovitým chmýřím  i navrhované senzory využívají aerodynamické vlastnosti pro pomalý a stabilní let. Díky tomu by mohly být rozptýleny po velkém území a sbírat data o teplotě, vlhkosti či kvalitě půdy. Na rozdíl od běžné elektroniky jsou tyto senzory lehké, ekologické a mohou být připraveny z biologicky rozložitelných materiálů v kombinaci přírodních i syntetických materiálů pomocí 3D tisku, a proto je lze vyrábět levně ve velkém a bez zátěže pro životní prostředí,“ uvedl hlavní autor článku Sagar Arya z CATRIN.

Novinkou v představené vizi je také využití umělé inteligence, díky níž by senzory dokázaly samy optimalizovat své letové dráhy, zpracovávat data v reálném čase a přizpůsobovat se proměnlivým podmínkám. Další pokrok umožní využívání okolních zdrojů energie, jako je vítr nebo sluneční záření, což systémům zajistí dlouhodobou funkčnost bez vnějších zdrojů.

„Tato „létající semena budoucnosti“ mohou v budoucnu najít uplatnění v zemědělství, při obnově lesů i v monitorování klimatu. Jejich potenciál však nemusí skončit  na Zemi. Podobné technologie by jednou mohly pomoci zkoumat jiné planety, například povrch a podloží Marsu. Spojením biologické inspirace a technologických inovací tyto biohybridní systémy představují zásadní posun v přístupu k ochraně životního prostředí i meziplanetárnímu objevování a mohou otevřít nové možnosti pro udržitelnou budoucnost,“ naznačil další z autorů Lukáš Spíchal, kam by se vývoj biohybridních senzorů mohl ubírat.

Autoři v článku prezentovali kromě výhledů i současné využití těchto biohybridních senzorů, které ukazuje jejich transformační potenciál. Na Zemi pomáhají při ekologické obnově, kdy například podporují šíření semen při zalesňování v degradovaných ekosystémech, kde je přirozená regenerace omezená. Jsou také klíčové při sledování důležitých parametrů prostředí, jako jsou teplota, vlhkost, pH půdy či kvalita ovzduší, a poskytují data v reálném čase pro precizní zemědělství i ochranu biodiverzity.

Před výzkumníky ale stále stojí řada výzev, k jejichž vyřešení bude nutná spolupráce napříč materiálovými vědami, robotikou i datovou analytikou. „Jakmile se tyto technologie dále rozvinou, senzory inspirované létajícími semeny mohou zcela proměnit environmentální monitoring tím, že nabídnou škálovatelná, cenově dostupná a udržitelná řešení. Na Zemi by mohly sehrát zásadní roli v boji s klimatickými změnami, posílit ekologickou odolnost a poskytovat podrobná data pro tvorbu udržitelných přístupů. V kontextu kosmického výzkumu pak otevírají cestu k mimořádně přesnému průzkumu mimozemských prostředí a připravují půdu pro budoucí mise na Mars,“ objasnil Arya.

 

Bezplatný cykloservis, jízdy v elektromobilu, bazar, konference o udržitelném stravování i přednášky – to vše čeká studenty, zaměstnance i veřejnost během Evropského týdne udržitelného rozvoje na UP. Od 22. září do 3. října propojí univerzitní komunitu téma odpovědnosti k životnímu prostředí i k sobě navzájem. Program týdne udržitelnosti, který pořádá Udržitelná univerzita ve spolupráci s fakultami a jejich ambasadory udržitelného rozvoje, doplní také kurzy první pomoci či jóga.

Týden odstartuje Mezinárodní den bez aut, který v celém světě připadá na 22. září a je součástí kampaně Evropský týden mobility. Na Zbrojnici, u přírodovědecké fakulty i na náměstí Republiky bude připraven bohatý program – od bezplatného cykloservisu přes ukázku sdílených kol a elektroaut až po interaktivní stanoviště, soutěže a diskuze o dopravě ve městě. Den má upozornit na rostoucí problémy spojené s automobilovou dopravou a zároveň ukázat dostupné alternativy, jak se po Olomouci pohybovat udržitelně a zdravěji.

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti.“ Miroslava Zavadil

Od bazaru přes vědu a zdraví až po jógu

Po dni bez aut bude následovat Bazar UP, který proběhne 23. září jako součást festivalu MEET UP. Studenti i zaměstnanci mohou přinést a vyměnit oblečení, knihy, nádobí nebo další funkční předměty, čímž dají věcem druhý život a ušetří tak přírodu i vlastní peněženku. O den později se v Čechových sadech uskuteční workshop „První pomoc máte ve svých rukou“ pořádaný fakultou zdravotnických věd, kde si zájemci vyzkouší resuscitaci, práci s defibrilátorem i sestavení ekologické lékárničky. Ve stejný den proběhne v Konviktu konference „Jíme lokálně, myslíme globálně“, která se zaměří na udržitelné stravování ve školních jídelnách a představí příklady dobré praxe i ochutnávky z regionálních surovin.

Další dny přinesou swap oblečení s workshopem upcyklace na cyrilometodějské teologické fakultě, cyklovýlet na Velký Kosíř organizovaný fakultou tělesné kultury či odbornou přednášku o ukládání uhlíku do půdy v rámci projektu Carbon Overseer. V Divadle na cucky zazní 30. září také přednáška studenta filozofické fakulty UP Matěje Mičulky na téma klimatické úzkosti, jež naváže na jeho nedávno vydanou monografii. Celý program uzavřou 2. a 3. října kurz první pomoci a lekce jógy s právnickou fakultou, které propojí udržitelnost s well-beingem.

Udržitelnost jako součást univerzitního života

„Evropský týden udržitelného rozvoje na Univerzitě Palackého není jen jednorázovou akcí, ale hlavně připomínkou dlouhodobého závazku univerzity k odpovědnému přístupu k životnímu prostředí i společnosti. UP systematicky podporuje ekologičtější formy dopravy, zodpovědné nakládání s odpady, cirkulární ekonomiku a také vzdělávání studentů v otázkách udržitelného rozvoje. Do příprav akcí se spolu s Udržitelnou univerzitou zapojují jednotlivé fakulty i studenti, kteří díky svým nápadům a projektům pomáhají rozvíjet téma udržitelnosti napříč univerzitní komunitou,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Podrobný program Evropského týdne udržitelného rozvoje včetně Dne bez aut je dostupný na webu Udržitelné univerzity.

Akademický senát Pedagogické fakulty UP schválil na svém zářijovém jednání rozpočet fakulty na rok 2025. Zároveň vyhlásil volby nového děkana či děkanky pro funkční období 2026–2030.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil 30. července Návrh dělení příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2025. Ve stanovené lhůtě šesti týdnů pak rozpočty projednaly jednotlivé fakulty a vysokoškolský ústav UP. Na svém zářijovém zasedání se rozpočtem zabývala i Pedagogická fakulta UP.

Senátoři a senátorky fakulty nejprve debatovali o metodice dělení příspěvku a dotací, po krátké debatě a vypořádání připomínek ekonomické komise AS PdF UP navrženou metodiku schválili. V diskuzi o rozpočtu se hovořilo mimo jiné o vyšším odvodu do centrálních jednotek univerzity i o novém ukazateli F, jehož finanční prostředky jsou svázány s pětiprocentním navýšením studentů v konkrétních oborech. Podle tajemníka fakulty Ondřeje Koláře činí celková částka rozpočtu PdF UP (zdroje A + K+ DKRVO) před odvodem na centrální jednotky UP a mezifakultním vyrovnáním 291,3 mil. korun.

„V porovnání s rozpočtem roku 2024 činí letošní navýšení 33,5 mil. korun. Je však nutné zdůraznit, že tato částka není vzhledem ke změněnému formátu rozpočtu zcela přesná, například s ohledem na odlišný způsob započítávání projektu DKRVO+. Rovněž alokace prostředků v rámci ukazatele F podléhá novým podmínkám realizace. Rozpočet fakulty po započtení odvodů a mezifakultního vyrovnání je 252,9 mil. korun,“ uvedl.

Děkan fakulty Vojtech Regec dále upřesnil strukturu navrženého rozpočtu a věnoval se jednotlivým položkám.

„Naše fakulta prochází velmi náročným obdobím, kdy stavební rekonstrukce znamená nutnost zvýšeného kofinancování. Nadále usilujeme o zvýšení mzdových prostředků, nastavení vnitřního mzdového předpisu je však v gesci univerzity a možností všech jejích součástí," uvedl. Zdůraznil přitom, že pedagogická fakulta považuje současný stav diskuze o tzv. kohezi na univerzitě za naprosto neodpovídající skutečné a reálné situaci fakult, kdy je nutno uvažovat jak o mzdách, tak i o výkonech a zatížení pracovníků.

Ekonomická komise AS PdF UP doporučila děkanem předložený Návrh dělení příspěvku a dotací PdF UP pro rok 2025, tedy rozpočet na stávající rok, schválit a senátoři a senátorky jej po vypořádání připomínek jednomyslně přijali. 

Během zářijového jednání vyhlásil AS PdF UP i volby nového děkana či děkanky Pedagogické fakulty UP na funkční období 2026–2030. Funkční období stávajícího děkana Vojtecha Regece končí 31. ledna 2026. Pro účely řízení o návrhu na jmenování zřídili senátoři PdF UP ze svých řad zvláštní pětičlennou komisi ve složení: Jiří Langer, Pavel Flekač, Ivona Dömischová, Tomáš Hubálek a Michaela Pugnerová. Poté přijali harmonogram voleb, z něhož vyplývá, že nového děkana či děkanku bude Akademický senát PdF UP volit 3. prosince. Další jednání AS PdF se uskuteční 5. listopadu. Více o AS PdF UP zde.

Volby kandidáta děkana či děkanky PdF UP

AS PdF UP vyhlásil 8. 9. volby kandidáta na děkana či děkanku PdF UP (funkční období 1. 2. 2026 - 31. 1. 2030). Návrh na nového kandidáta na děkana či děkanku fakulty může její akademická obec předkládat do 17. 10. do 15 hodin. Na úřední desce fakulty zveřejní zvláštní komise seznam kandidátů či kandidátek 5. 11. Volební teze kandidátů a kandidátek budou na úřední desce fakulty zveřejněny 12. 11. Termín veřejné prezentace a debaty s akademickou obcí pak AS PdF UP stanovil na 19. 11. Nového děkana či děkanku PdF UP bude senát této fakulty volit 3. 12. Návrh nového kandidáta na děkana či děkanku PdF UP obdrží rektor UP 15. 12.

Univerzita Palackého má svou zástupkyni v Přezkumné komisi Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (NAÚ). Výběrovým řízením úspěšně prošla Zdenka Papoušková z právnické fakulty. Ministr Mikuláš Bek ji jmenoval členkou komise od července.

Přezkumná komise rozhoduje o odvoláních podaných proti správním rozhodnutím Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání a proti správním rozhodnutím předsedy úřadu vydaným v prvním stupni podle zákona o vysokých školách nebo školského zákona a plní další úkoly nadřízeného správního orgánu. Je složena z pěti právníků, jejich funkční období je pětileté. „Členství beru jako výzvu s velkou pokorou. V komisi bych ráda využila bohaté zkušenosti ze svých předchozích funkcí, od vedoucí katedry přes proděkanku, děkanku až po prorektorku. Za nejvíc přínosné pro tuto práci považuji období svého děkanování, kdy naše právnická fakulta procházela akreditačním procesem,“ řekla Zdenka Papoušková s tím, že se na spolupráci s kolegy těší. „Společně bychom chtěli přispět ke zvyšování kvality vysokoškolského vzdělávaní,“ dodala.

Dalšími členy přezkumné komise jsou Ivan Barančík, advokát a bývalý předseda NAÚ, Jana Janderová, bývalá proděkanka Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, Veronika Smutná a Damir Solak, oba z brněnské právnické fakulty.

Univerzita Palackého měla zástupkyni i v předchozím složení přezkumné komise. Zasedala v ní Milana Hrušáková, rovněž emeritní děkanka PF UP, která působí na katedře soukromého práva a civilního procesu.

Olomoucká univerzita je vidět i v dalších orgánech NAÚ. Členem Rady Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání je bývalý rektor Martin Procházka z Ústavu lékařské genetiky a doktorandka LF UP Tereza Marková. Předsedou NAÚ se stal od 1. července Jaroslav Miller, který vedl UP jako rektor v letech 2014–2021.

Využít lidský antimikrobiální peptid LL-37 připravený v zrnech geneticky transformovaného ječmene pro léčbu a prevenci mastitid u dojnic se rozhodli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého. Tuto možnost ověřují společně s komerčním partnerem v rámci projektu z programu SIGMA – Proof-of-Concept Technologické agentury ČR. Cílem je nabídnout nové možnosti ve veterinární péči a snížit spotřebu antibiotik u dojnic.

Mastitida, neboli zánět mléčné žlázy, patří mezi nejčastější důvody pro použití antibiotik u mléčného skotu. Dojnice v EU je v průměru léčena antibiotiky přibližně dvakrát ročně a ze strany regulátorů i spotřebitelů stále roste tlak na nižší využívání těchto léčiv.

„Na trhu chybí cenově dostupný a účinný produkt, který by dokázal mastitidám předcházet a nebyl založen na antibiotikách. Proto vznikl tento projekt, v němž navazujeme na naše předchozí výsledky v oblasti produkce lidského peptidu LL-37 v rostlinách. Podařilo se nám ho upravit tak, že výsledný protein obsahující LL-37 se dá snadno oddělit od nežádoucích složek běžně přítomných v ječmenném zrnu a lze ho získat v relativně čisté podobě. Jde o unikátní přístup, který využívá moderní metody molekulárního farmaření,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Edita Holásková z CATRIN. O vyvíjený produkt podle ní již projevili zájem firmy z praxe.

V EU se chová přibližně 23 milionů mléčných krav a využívání antibiotik s sebou přináší nejen zdravotní rizika, ale i nemalé finanční náklady. Ekonomické ztráty spojené s jedním případem klinické mastitidy se pohybují mezi 230 až 460 EUR.

LL-37 je jediný známý lidský antimikrobiální peptid z rodiny katelicidinů. V lidském těle ho najdeme například v kůži, kde pomáhá chránit před infekcemi při poranění, dále na sliznicích, v krvi či imunitních buňkách. Působí širokospektrálně proti bakteriím, virům, plísním i parazitům a na rozdíl od klasických antibiotik si na něj mikroorganismy vyvíjejí rezistenci mnohem pomaleji. Výzkumníci v CATRIN jsou schopni ho vyrobit v geneticky transformovaném ječmeni.

Projekt REMI-VET  (Využití REkombinantního LL-37 pro snižování MIkrobiální zátěže ve VETerinárních chovech) byl zahájen letos a potrvá do konce roku 2026. Podpora z TA ČR činí zhruba 1,5 milionu korun.

Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého, ocenil jedenáct vybraných absolventek a absolventů této fakulty. Při neformálním setkání vyzdvihl nejen jejich profese, ale i to, že ač se jejich cesta na olomoucké filozofické fakultě započala, dodnes na ni nezapomněli.

Filozofická fakulta UP oceňuje své absolventy a absolventky každoročně. Chce tak vyzdvihnout osobnosti, které dříve studovaly na FF UP, a přestože je jejich profese a kariérní cesta zavedla na různá místa, svou alma mater mají stále v srdci. K oceňování svých výtečných bývalých studentů a studentek přistoupila fakulta podle děkana Jana Stejskala proto, aby před nimi skromně vyjádřila vděčnost, že se k ní absolventi hlásí a že jí dělají dobré jméno. Oceněním v podobě diplomu a neformálního setkání jim fakulta chce dát najevo, že je na ně hrdá. Stávajícím studujícím pak chce touto každoroční událostí ukázat, jak rozmanité může být jejich oborové zaměření i životní cesty.

Z ocenění měla velkou radost například bohemistka, překladatelka z finštiny, redaktorka, básnířka a fotografka Jitka Hanušová, absolventka katedry bohemistiky.

„Setkání bylo velmi příjemné, prosté zbytných formalit. Zábavné i dojemné. A neskutečně zajímavé bylo vyposlechnout si příběhy ostatních přítomných absolventů a absolventek. Cítím se poctěna a jsem za ocenění vděčná. Současně zcela skromně říkám, že bych si místo sebe uměla představit spoustu jiných lidí, kteří toho dokázali mnohem víc. Na druhou stranu nějaký klíč je třeba zvolit, a tak to beru jak s pokorou, tak s hrdostí. Hrdostí především za to, že jsem měla možnost studovat na instituci, která absolventy jen tak nevyplivne, ale má zájem jejich další kroky sledovat, udržovat s nimi kontakt a budovat komunitu,“ uvedla.

Z uspořádaného setkání měl radost také Miroslav Kadlubiec, sociální pracovník a existenciální konciliátor.

„Tento slavnostní den bude napořád uložen na úctyhodném místě v mém ‚Chrámu paměti‘. Bylo mi obrovskou ctí a vážím si toho, že jsem vás všechny mohl potkat,“ vzkázal na fakultu absolvent sociální práce a andragogiky.  

Nadšený byl ze setkání i středoškolský pedagog a festivalový dramaturg Aleš Říman, absolvent bohemistiky a filmové vědy, stejně tak dramatik, divadelní režisér a spisovatel David Drábek.

„Velmi děkuji! Bylo krásné strávit po mnoha letech čas v prostorách domovské fakulty, navíc spolu s úžasnými, inspirativními lidmi! Moc si těch chvil vážím,“ řekl Aleš Říman.

„Byla to velká radost. A čest,“ dodal David Drábek, který současným studentům a studentkám navíc poslal i jeden vzkaz: „Nevzdávejte se svých snů, usilujte o ně s vášnivým zaujetím a neberte se moc vážně!“

Jedenáct vybraných absolventů a absolventek, kteří v pracovně děkana Jana Stejskala krátce shrnuli svou dosavadní životní i kariérní dráhu, představil proděkan Petr Bilík. Neformální setkání nabídlo i vstupy olomouckého hudebníka, skladatele a producenta Lukáše Marečka či prohlídku prostor filozofické fakulty a debaty se zástupci domovských kateder.

Ocenění absolventi FF UP

Christine Habermann von Hoch, germanistka a umělecká sochařka (KGN)

Jitka Hanušová, bohemistka, překladatelka z finštiny, redaktorka, básnířka, fotografka (KBH)

Kateřina Chládková, psycholingvistka, vysokoškolská pedagožka (KAA + NIZ)

Miroslav Kadlubiec, sociální pracovník a existenciální konciliátor (KSA)

Michaela Kotásková, germanistka, mistryně světa a Rakouska v olympijském boxu (KGN)

Magda Králová, středoškolská pedagožka a kariérní poradkyně (KAA)

Eva Navrátilová, ředitelka Academia filmu Olomouc (KDFS)

Eva Plocek Kubešová, diplomatka (KPES)

Aleš Říman, středoškolský pedagog a festivalový dramaturg (KBH+KDFS)

Sylva Tichá Bambasová, archeoložka (KHI)

David Drábek, dramatik, divadelní režisér, spisovatel (KDFS)

Lékařskou fakultu UP čekají během podzimu volby do fakultního akademického senátu pro funkční období 2025–2028. Senátorky a senátoři volby vyhlásili během zářijového zasedání, které bylo nejspíše poslední ve stávajícím složení. Zároveň schválili letošní rozpočet fakulty a také vyslechli informace o průběhu přijímacího řízení pro začínající akademický rok.

Volby do Akademického senátu LF UP pro funkční období 2025–2028 se uskuteční ve dnech 10.–12. listopadu formou elektronického hlasování na webu volby.upol.cz. Kandidáty mohou členky a členové akademické obce fakulty navrhovat do 7. října, písemné návrhy se předkládají předsedovi volební komise, kterým je Tomáš Szotkowski z Hemato-onkologické kliniky.

„Tímto vyzýváme akademické pracovníky a studenty naší fakulty, aby navrhovali volební komisi kandidáty z řad akademické obce LF UP, kteří mají chuť v senátu pracovat,“ pobídl předseda AS LF UP Tomáš Papajík.

Důležité termíny voleb do AS LF UP

7. 10. mezní termín pro podávání návrhů kandidátů

21. 10. zveřejnění seznamu kandidátů

4. 11. prezentace kandidátů

10.–12. 11. elektronické hlasování na volby.upol.cz  

18. 11. zveřejnění průběžných výsledků

21. 11. lhůta pro podávání námitek

25. 11. zveřejnění oficiálních výsledků

2. 12. ustavující zasedání AS LF UP

Podrobnější informace na webu AS LF UP zde.

Neméně důležitým bodem zářijového zasedání bylo schválení rozpočtu fakulty pro letošní rok. Senátorům a senátorkám představil návrh rozdělení finančních prostředků na fakultní pracoviště a plán nákladů a výnosů děkan Milan Kolář. Plánované náklady by měly dosáhnout výše téměř 540 milionů korun, odhadované výnosy pak přes 543 milionů korun, přičemž fakulta může hospodařit s více než 472 miliony korun z příspěvku a dotací po odvodu na celouniverzitní aktivity. Předložený návrh senát jednomyslně schválil.

Senátorky a senátoři také vyslechli od proděkanky Hany Kolářové informace o proběhlém přijímacím řízení. Ke studiu Všeobecného lékařství se hlásilo 2968 zájemců, na Zubní lékařství 1570 a na navazující magisterský program Veřejné zdravotnictví pak 54 uchazečů. Počty zapsaných do 1. ročníku těchto studijních programů prozatím nejsou uzavřené, kompletní zpráva o přijímacím řízení bude zveřejněna koncem září na webu LF.

Děkan Milan Kolář pak přítomné seznámil s tím, co se na fakultě aktuálně děje a co se chystá v nejbližší době. Vedle organizačních a personálních změn zmínil například přípravu navazujícího magisterského programu Umělá inteligence v medicíně nebo konferenci Association of Medical Schools in Europe (AMSE), kterou fakulta hostí ve dnech 16.–18. října. LF UP získala akreditaci AMSE jako první lékařská fakulta v ČR v roce 2019 (psali jsme zde). „Tato konference je pro nás prestižní událostí a je také dalším dokladem kvality naší fakulty,“ uvedl. O konferenci více zde.

V závěru zasedání děkan i předseda senátu členkám a členům senátu poděkovali za odvedenou práci a dobrou spolupráci v končícím funkčním období. Vzhledem k vyhlášeným volbám se totiž senát ve stávajícím složení k řádnému jednání – pokud to nebude aktuální situace vyžadovat – již nesejde a 2. prosince by měl poprvé jednat v nové podobě.

Jakou úlohu mají houby v našem životě? Jak se živí? Jak předpovědět růst hub? Nejen na tyto otázky nabídne odpověď akce Houby v Pevnosti, která se o nadcházejícím víkendu 13. a 14. září uskuteční v Pevnosti poznání, interaktivním science centru Přírodovědecké fakulty UP. Program je určen široké veřejnosti, malým i velkým houbařům, nadšencům, zvědavcům i těm, kdo se chtějí dozvědět víc o fascinujícím světě hub a plísní.

„Během dvou dnů čeká na návštěvníky bohatý program, který představí houby nejen jako lesní plody, ale i jako nenápadné, přesto klíčové hráče v našich domovech, laboratořích i budoucích technologiích,“ pozval ředitel Pevnosti poznání David Smrčka.

V expozici Živá voda si návštěvníci například budou moci prohlédnout plísně z chleba či kvasinky z droždí pod mikroskopem a zjistí, že houby nejsou jen hřiby z lesa, ale i důležité mikroorganismy v každodenním životě. Dozvědí se také, jak si houby obstarávají živiny, a v interaktivním atlasu najdou nejrůznější zajímavosti, rekordy či například odpověď na otázky, kde se v Česku dají najít lanýže.

Propojení znalostí, zábavy i obratnosti

Jak náročné může být rozeznat jedlou houbu od její jedovaté „dvojnice“, si zájemci vyzkoušejí v expozici Rozum do hrsti. Vydat se také mohou na vesmírnou misi, při které budou kolonizovat planetu houbami.

Připravena je i unikátní zážitková hra, která propojuje poznávání hub s vyprávěním, rolovými hrami a interakcí s digitálně oživenou historickou postavou, legendárním českým mykologem.

Houby jako materiál budoucnosti

Po oba dny bude na dotazy návštěvníků připraven odpovídat Patrik Mlčoch, student doktorského studia z katedry botaniky PřF UP, který mimo jiné bude prezentovat fotografie z vlastního výzkumu v Tanzanii.

Houby budou představeny také jako alternativní materiál, kdy se zájemci dozvědí o vývoji tzv. mykokompozitů a jejich praktickém využití. V sobotu k tomuto tématu promluví absolvent PřF UP Lukáš Fojtík, v neděli na něj naváže animátor Pevnosti poznání Lukáš Lollek.

Plíseň nad zlato

Vědecké dílny Pevnosti poznání pak připravily fascinující pohled do světa plísní, a sice v balíčku tří aktivit za cenu jedné. V chemické laboratoři se zájemci seznámí s pojmem plíseň a prostřednictvím chemické reakce si vlastní chemickou plíseň vyrobí, v kreativní dílně si zase mohou vyrobit vlastní plísněnku – originální klíčenku s mikroskopickými motivy. Naváže na to pět tematických projekcí o vesmíru, hvězdách a cestování galaxií v digitálním planetáriu.

Více k programu na webu Pevnosti poznání.

Studentky a studenti Univerzity Palackého mají možnost zapojit se do mezinárodní spolupráce a stát se ambasadory evropské univerzitní sítě Aurora. Během akademického roku budou mít příležitost poznat další studenty z celé Evropy a vydat se online i osobně na akce, které je posunou dál v osobní i profesní rovině. Přihlášky do programu jsou otevřené do konce října.

V rámci programu Aurora Student Ambassador mohou studenti působit jako zástupci své univerzity a spolupracovat s kolegy z dalších členských institucí. Jejich úkolem je šířit povědomí o aktivitách Aurory, přispívat k naplňování jejích cílů a podílet se na projektech, které podporují osobní i profesní rozvoj účastníků. Ambasadoři se setkávají na mezinárodních workshopech, účastní se online i osobních akcí a stávají se součástí evropské akademické komunity, která propojuje studenty napříč univerzitami.

Univerzitní síť Aurora sdružuje 9 evropských univerzit, které mají přes 260 000 studentů. UP je jejím členem od roku 2020. Společně chtějí posunout evropské vysoké školství dál a fungovat jako jeden kampus, v němž je jednoduše možné studovat předměty na různých univerzitách, sdílet výzkumné a výukové materiály, jezdit na výměnné pobyty nebo využívat nabídku hybridních a online kurzů. Kladou velký důraz na současné globální výzvy a problémy, jakými jsou udržitelný rozvoj, klimatická změna, zdraví a wellbeing, kulturní diverzita nebo digitalizace.

Významnou součástí Aurory je také Studentská rada (Aurora Student Council), v níž má každá členská univerzita dva zástupce. Tento orgán zastupuje hlas studentů v rámci celé aliance, definuje jejich priority a podílí se na směřování aktivit Aurory. Předseda studentské rady je navíc členem nejvyšších rozhodovacích orgánů aliance, což zajišťuje, že perspektiva studentů je zohledněna i na strategické úrovni. Právě pozice ambasadora se může stát odrazovým můstkem pro členství ve Studentské radě.

Ambasadoři Aurory tak získávají možnost nejen poznat studenty z různých koutů Evropy, ale i aktivně spoluvytvářet podobu mezinárodní spolupráce mezi univerzitami. Program bude probíhat od listopadu 2025 do června 2026 a přináší řadu příležitostí, jak propojit akademické prostředí s aktuálními výzvami současného světa. Více informací a registrační formulář najdou zájemci na webu aurora.upol.cz.

Příležitost znovu se potkat se spolužáky, užít si několik inspirativních workshopů, okusit atmosféru své alma mater a zároveň i zjistit, co je na fakultě nového. To vše nabídnou Dny pro absolventy, které každoročně organizuje Pedagogická fakulta UP.

Dny pro absolventy se na PdF UP uskuteční od 12. do 13. září. Organizátoři akce věří, že i přes současná omezení, která se vztahují k probíhající rozsáhlé rekonstrukci hlavní budovy fakulty na Žižkově náměstí, si každý účastník v připraveném komornějším programu své místo najde a odnese si i příjemné zážitky a inspiraci.

Dvoudenní program nabídne výstavu diplomantů a diplomantek katedry výtvarné výchovy. Jde o expozici s názvem Young Territories studentek a studentů uvedené katedry, která byla zahájena jako doprovodný program World Congres INSEA Unexpected Territories. Zájemci se budou moci zúčastnit i exkurze do nezávislého knihkupectví Zlatá velryba, během níž se seznámí s českým knižním průmyslem a jeho fungováním. V knižní nabídce budou sledovat současná specifika české literatury pro děti a mládež – její trendy a žánry.  Program nabídne i workshop s názvem Autorská kniha jako prostředek k sebereflexi pedagogické praxe či pracovní dílnu s názvem Divadlo a komunita. Zajímavá jistě bude i reflexe Světového kongresu InSEA, který se v létě uskutečnil na katedře výtvarné výchovy a který do Uměleckého centra UP přivedl stovky výtvarných pedagogů z celého světa.

„Tato událost si zajisté zaslouží reflexi a sdílení, stejně jako vše, co prožili během uplynulého roku naši absolventi a absolventky. Kromě obvyklého formátu pecha kucha zpestříme událost komunitním šitím. K němu využijeme už téměř legendární fotoplátno z kongresu, z nějž si každý na památku může ustřihnout svůj kousek a vlastnoručně ušít nějaký předmět na uchování vzpomínky na akci. Co budeme šít, prozradí Pavla Žeravíková, pedagožka katedry výtvarné výchovy a textilní výtvarnice,“ uvedla proděkanka fakulty Petra Šobáňová, která se přípravě této události každoročně věnuje. Více o Dnech pro absolventy a programu zde.