Novinky z PřF a UP

Pochopit složité principy domestikace rostlin chtějí v novém výzkumném projektu vědci z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. Výsledky jejich bádání zaměřeného na zrychlenou evoluci rostlin, která se odehrávala pod taktovkou člověka, by v době měnícího se klimatu mohly přispět k domestikaci nových druhů plodin. Vědci budou při výzkumu spolupracovat s odborníky z  University of Vermont a University of California ve Spojených státech a také týmem Petra Bednáře z katedry analytické chemie. Projekt je rozvržen na 46 měsíců. Práci vědců finančně podpořilo téměř 10 miliony korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Výzkumný projekt je postaven na srovnávací analýze vzorků cizrny, čočky a hrachu pocházejících z oblasti Blízkého východu a fazolí pocházející ze Střední Ameriky. Tyto rostliny byly nezávisle na sobě podrobeny domestikaci, tedy procesu přeměny planých rostlinných druhů na kulturní plodiny. „Porovnáme jejich biologickou podstatu a genetické mechanismy zodpovědné za dva hlavní domestikační znaky - dormanci semen a pukavost lusku napříč druhy,“ uvádí Petr Smýkal z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. V případě těchto druhů luskovin mají vědci k dispozici odlišné množství poznatků o domestikačních mechanismech. „A právě jejich kombinace nám umožní porovnat a identifikovat faktory, které k domestikaci přispěly,“ podotýká botanik.

Zemědělství patří k nejvýznamnějším milníkům v historii lidstva. S jeho vznikem pravěcí lidé začali postupně měnit plané rostliny v kulturní plodiny, které nyní tvoří základ našeho jídelníčku. Tento proces, známý jako domestikace, lze považovat za zrychlenou formu evoluce, při které klíčovou roli hraje přírodní výběr i cílené šlechtění člověkem. Díky tomu získaly rostliny v poměrně krátkém časovém úseku nové vlastnosti, které je odlišují od jejich planých předků. Tyto znaky rostlin vědci souhrnně nazývají domestikační syndrom. Patří mezi ně například ztráta tzv. dormance semen, což je laicky řečeno „spící stav“ semen. „Pokud mají semena domestikovaných plodin dostatek vláhy, tak klíčí okamžitě po vysetí. Naopak semena planých druhů díky dormanci klíčí až při vhodných podmínkách okolního prostředí,“ říká Petr Smýkal. Dalším znakem domestikovaných rostlin je větší velikost jejich semen, což zvyšuje pravděpodobnost přežití a také lepší sklizeň. Ztráta přirozeného způsobu šíření semen vedla například u domestikovaných obilovin k omezení rozpadu klasu, což výrazně usnadňuje sklizeň.

„Přestože jsou luštěniny významným zdrojem bílkovin, o jejich domestikaci stále víme poměrně málo. I u těchto rostlin lze ale identifikovat typické domestikační znaky, jako je změna tvaru rostliny, omezení praskání lusků nebo změny v klíčení semen,“ doplňuje Petr Smýkal. Nejnovější genomické studie hrachu, čočky a cizrny vědcům umožňují porovnat tyto plodiny a hledat genetické faktory, které v minulosti ovlivnily jejich vývoj a domestikaci. Díky moderním vědeckým metodám, jako jsou genomická a metabolomická analýza, získávají odborníci podrobnější informace o tom, jak se rostliny v průběhu domestikace měnily.

Nový výzkumný projekt se zaměří na fyzikální dormanci semen, která souvisí s nepropustností osemení pro vodu. Tato vlastnost je běžná u divokých předků luštěnin, ale u kulturních druhů se snižuje. „Porozumění těmto mechanismům otevírá dveře k dalšímu vylepšování plodin. Například může pomoci šlechtit nové odrůdy, které budou lépe odolávat stresům prostředí, snadněji klíčit nebo je bude možné lépe zpracovávat v potravinářském průmyslu,“ dodává Petr Smýkal. Druhým studovaným znakem bude pukavost lusku, která byla u domestikovaných plodin také odstraněna,  aby se zamezilo ztrátám při sklizni.

Vědci nyní nejen studují minulost domestikace, ale také hledají způsoby, jak ji využít pro budoucnost. Zaměřují se na přeměnu dosud nevyužívaných rostlin na nové kulturní plodiny. Díky genetickým úpravám by lze vyšlechtit odolnější a výživnější plodiny, které by mohly pomoci zajistit dostatek potravy i v podmínkách měnícího se klimatu. „Výzkum domestikace je tedy nejen pohledem do minulosti, ale také klíčem k budoucnosti udržitelného zemědělství. S každým novým objevem se přibližujeme k možnosti lépe využívat genetický potenciál rostlin a přizpůsobit je potřebám moderního světa,“ uvádí Petr Smýkal.

Pracoviště prof. E. von Wettberga (University of Vermont) a Dr. Trevise Parkera (University of California, Davis) se dlouhodobě zabývají genetickou diverzitou cizrny, čočky a fazolu, což doplňuje výzkum týmu prof. P. Smýkala (UP) zaměřeného na hrách. Všechna tři pracoviště spojuje výzkum domestikace luskovin. Spolupráce s prof. E. von Wettbergem byla navázána během Fulbrightova pobytu Petra Smýkala (2018/19), kdy byla získána prvotní data o dormanci semen čočky a cizrny, na něž tento projekt navazuje. Laboratoř Dr. Parkera se specializuje na pukavost lusků fazolu, zatímco tým prof. von Wettberga je lídrem v genomice cizrny a podílí se na sekvenování planých druhů cizrny a čočky.

K efektivnějšímu pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech, zlepšení odolnosti rostlin či zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu má přispět projekt INTERMAT, na němž pracují výzkumníci pod vedením Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého ve spolupráci s komerčními partnery. Díky podpoře 63,7 milionů korun z operačního programu Jan Amos Komenský ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI se výzkumníci během čtyř let zaměří například na přípravu a testování nových nanomateriálů pro monitorování rostlin nebo na vývoj nových růstových regulátorů, které budou šetrnější k životnímu prostředí.

„V předchozích letech se ve vědecko-výzkumných centrech Univerzity Palackého podařilo dosáhnout řady výsledků, které mají velkou šanci uplatnit se v praxi. Proto jsme se propojili se dvěma inovačními firmami v regionu a budeme spolupracovat na přípravě nových postupů a materiálů s cílem zavést do praxe nové technologie, které umožní intenzivní a efektivní pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech,“ uvedl hlavní řešitel Ivo Frébort z CATRIN. Kromě vysokoškolského ústavu se do projektu zapojí také Přírodovědecká fakulta UP, komerční sféru zastupují firmy AGRO Haná a Geschur Medical. Společně zúročí znalosti a předchozí výsledky z materiálového výzkumu a výzkumu nových uhlíkových materiálů, které vědci na Univerzitě Palackého vyvinuli.

Projekt má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu zejména v odvětvích inovativní rostlinné produkce, biotechnologií a biomedicíny, které náleží mezi klíčová odvětví aplikací a inovačních témat na regionální i národní úrovni. Inovace mají pomoci například ke snížení nákladů na osvětlení ve skleníkových farmách při zachování produktivity rostlin. K tomu budou sloužit například ekologicky bezpečné luminiscenční solární koncentrátory vyvinuté v CATRIN, které se využívají pro sběr slunečního světla.

„Pro hydroponické pěstování rostlin připravíme nové materiály pro čištění, recyklaci a monitoring živných roztoků. Zaměříme se i na využití nových materiálů pro sledování fyziologického stavu hydroponicky pěstovaných rostlin, takzvaný biosenzing. Díky tomu bude možné včas odhalit i případný výskyt patogenů,“ objasnila další z aktivit Nuria De Diego z CATRIN.

Ve snaze snížit množství používaných chemických přípravků při polním pěstování výzkumníci připraví růstové regulátory způsobem, který umožní pozvolné uvolňování účinné látky. Jeden z týmů zaměří svoji pozornost i na technické konopí, a sice na zvýšení jeho odolnosti vůči stresovým podmínkám. To by měly podpořit nové biostimulační přípravky. Pro zlepšení ekonomiky pěstování léčebného konopí odborníci navrhnou postup pro zhodnocení biologického odpadu dodatečnou izolací bioaktivních látek.

Projekt s názvem INTERMAT (Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicínské praxi) potrvá do konce roku 2028.

Moderní zázemí pro studenty i pedagogy. To je cíl rekonstrukce hlavního objektu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého na Žižkově náměstí. Stavbu fakulta předá zhotoviteli již na konci února, hotovo by mělo být na konci ledna 2026.

Hlavní budova Pedagogické fakulty UP stojí na olomouckém Žižkově náměstí od třicátých let minulého století. Kdysi sloužila potřebám armády. Univerzita Palackého ji převzala na počátku devadesátých let a postupně prostory objektu adaptovala pro své potřeby. Rekonstrukce však nikdy neprobíhala v takovém rozsahu, jaký je nyní připraven.

„Máme před sebou vizi moderní budovy uzpůsobené pro vzdělávání ve 21. století. Naším cílem je zrekonstruovat budovu tak, aby splňovala podmínky pro moderní výuku. Chceme provzdušnit, prosvětlit prostory chodeb i schodiště a zrekonstruovat stávající, již nevyhovující prostory učeben. Myslíme přitom také na větší bezpečnost a pohodlí studentů a nezapomínáme ani na studenty se specifickými potřebami, tedy na nezbytné bezbariérové úpravy,“ řekl Vojtech Regec, děkan PdF UP.  

Stavební práce, které započnou na konci února, jsou rozděleny do dvou etap, aby bylo možné vždy uzavřít pouze jednu část budovy. Zahrnou rovněž komplexní opravu středové části budovy. Přestavbou projdou nejen vnitřní prostory fakulty, ale projeví se i na celkovém vzhledu budovy. Jednotlivá patra propojí nové výtahy a současně dojde k vybudování nového schodiště ve středové části, které zajistí snadnější obsluhu pátého podlaží. Budou vyměněny podlahy a osvětlení v učebnách. Zároveň dojde ke zlepšení akustiky a doplnění elektroinstalace v učebnách, případně zatemnění oken. Kvůli vyšší úrovni bezpečnosti bude do objektu doplněn i elektronický požární systém a evakuační rozhlas. Fakulta využije také nové architektonické prvky a upraví i hlavní vstup do budovy.

„Těšíme se, že se původně vojenský objekt konečně promění v moderní univerzitní stavbu, která naváže na dostavbu fakulty z roku 2013. Všechny práce se uskuteční za jejího plného provozu,“ dodal děkan PdF UP.

Zdůraznil přitom, že si rekonstrukce vyžádá maximální vzájemnou spolupráci. Do objektu se bude možné dostat pouze ze dvorů z ulice 17. listopadu, respektive z ulice Jiřího z Poděbrad, případně přímo vchodem z ulice Jiřího z Poděbrad (jen na zaměstnaneckou či studentskou kartu).  

„Apeluji na vzájemnou toleranci, nebude to jednoduché období. Je samozřejmé, že budeme muset respektovat omezení a vyrovnat se s organizačními nároky stavby. Rekonstruovat se bude vždy jedna část budovy, druhá se bude využívat. Mírně jsme proto posunuli praxe a provedli některé změny, ale jinak by výuka měla probíhat tak, jak je v daném semestru naplánována,“ doplnil Vojtech Regec. Rekonstrukce rovněž omezí parkovací možnosti u fakulty a pracovníci budou ve větší míře využívat parkování v areálu Envelopy.

Pokud jde o prostory k výuce, bude fakulta využívat nejen místa té části objektu, jež v danou chvíli nebude pod náporem rekonstrukce, ale i další části fakulty, jež jsou umístěny v Uměleckém centru UP či v objektu v Purkrabské ulici. Děkan Regec v této souvislosti velmi ocenil pomoc přírodovědecké a filozofické fakulty, které v rámci svých možností pomohly s chybějícími učebnami pro výuku PdF UP.

Celkové náklady na opravu, kterou provede společnost Metrostav DIZ, s. r. o., vyjdou na více než sto osmdesát milionů korun. Část finančních prostředků uhradí dotace z Evropské unie a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Téměř polovinu nákladů uhradí fakulta ze svých finančních prostředků. O rekonstrukci i jejím harmonogramu informuje PdF UP pravidelně zde.

V ustavení České platformy rostlinné fenotypizace jako nové velké výzkumné infrastruktury a její zařazení na Českou cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur spravovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR má vyústit spolupráce čtyř tuzemských univerzit, ústavu Akademie věd a biotechnologické společnosti PSI. Jak vyplývá z jejich společného memoranda, v rámci otevřeného konsorcia budou partneři spolupracovat s akademiky i soukromými firmami. Koordinátorem aktivit je Český institut výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého.

Vedle Univerzity Palackého jsou signatáři memoranda také Masarykova univerzita, Česká zemědělská univerzita v Praze, VŠB-Technická univerzita Ostrava, Mikrobiologický ústav Akademie věd a společnost PSI (Photon Systems Instruments). Partneři navazují na aktivity z roku 2019, kdy se sice podařilo platformu vytvořit, ale kvůli nedostatku financí ve státním rozpočtu nezískala finanční podporu. Nyní se očekává nová výzva a jedním z cílů partnerů je v ní uspět. 

„Díky tomu, že se k naší iniciativě přidali další partneři, můžeme významně zvětšit rozsah našich aktivit i služeb. Nejde už jen o samotnou automatizovanou fenotypizaci rostlin, popisu znaků a vlastností rostlin v závislosti na prostředí, ale získali jsme výrazné posily pro zpracování dat a počítačové modelování s využitím moderních přístupů, včetně umělé inteligence. Unikátní je i to, že platforma propojí univerzity, ústav akademie věd i soukromou společnost,“ uvedl koordinátor aktivit Lukáš Spíchal z CATRIN.

Fenotypizace rostlin je velmi významná pro hledání nových odrůd hospodářských plodin, vývoj ochranných a biostimulačních přípravků, technologií a agronomických postupů. Česká národní platforma nabídne výzkumnou infrastrukturu i výzkumnou spolupráci zájemcům z akademického prostředí i komerční sféry.

„Naším cílem je dělat vědu s velkým přesahem do praxe.  Chceme ukázat akademickým institucím, agrochemickým či šlechtitelským firmám, že na území ČR jsou špičková pracoviště, která jim umožní posunout jejich výzkum, vývoj a produkty na světovou úroveň a posílit jejich konkurenceschopnost.  Platforma bude otevřená pro další spolupráci a nabídne možnost, jak se dostat ke špičkové technologii a špičkovému know-how. V neposlední řadě je to vstupenka k našemu začlenění do evropských struktur,“ doplnil Spíchal.

Zatímco nejstarší moravskou univerzitu bude v platforma zastupovat CATRIN, za Masarykovu univerzitu je to Středoevropský technologický institut (CEITEC). Dalšími partnery je Provozně ekonomická fakulta ČZU a Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO. Smluvní strany budou spolupráci realizovat prostřednictví svých výzkumných infrastruktur, jako například OLOPHEN (CATRIN), Laboratoř rostlinného výzkumu v CEITEC či PSI Výzkumné centrum a další. Partneři budou také hledat cesty pro podávání společných projektů v národních i mezinárodních výzvách.

Dnes si připomínáme Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, a to u příležitosti jeho kulatého výročí – před deseti lety byl tento den vyhlášen Valným shromážděním OSN s cílem upozornit na odliv žen z vědy a jejich nízké zastoupení ve vedoucích pozicích. Univerzita Palackého tak letos připravila několik akcí na počest žen ve vědě.

Zviditelnit zajímavé ženy na univerzitě si klade za cíl nový web zenyvevede.upol.cz, který mapuje působení žen na UP v historickém kontextu, přibližuje osudy významných osobností spojených s univerzitou a představuje devět inspirativních vědkyň současnosti. Ty byly nominovány jednotlivými univerzitními součástmi a odrážejí pestrost oborů, v nichž je možné na UP bádat. 

Již včera se v Pevnosti poznání konala veřejná debata s pěti vědkyněmi, které nejprve sdílely své zkušenosti s prací ve vědě a následně odpovídaly na dotazy publika. Na debatě vystoupily Lucie Brulíková zabývající se vývojem léčiv, právnička Klára Hamuľáková, odbornice na výpočetní chemii Petra Kührová, logopedka Kateřina Vitásková a Veronika Gigalová, která se věnuje sociální fotografii.

Více než padesátka hostů v publiku se například dozvěděla, jaké to je být vědkyní a zároveň matkou. „Jsou dobré týdny a špatné týdny. Ty dobré jsou, když je dítě ve školce, ty špatné, když mi ho vrátí nemocné. To potom pracuji po nocích a lepíme to s manželem, jak se dá. Povaha mojí práce tento model naštěstí umožňuje,“ popsala kloubení rodičovství a vědy Petra Kührová z CATRIN UP.

Všechny vědkyně se zároveň shodly, že je pro ně velmi naplňující práce se studenty. „Studenti jsou pořád stejní, mění se okolí a tím se mohou proměňovat i jejich strachy. Ale ty má nějaké každý z nás. A mě těch mých právě mladí lidé, které učím, často zbaví,“ odpověděla Veronika Gigalová z FF na otázku, zda pozoruje u studentů za dobu, po kterou se s nimi jako pedagožka potkává, nějakou proměnu. Lucie Brulíková z PřF zase popisovala svůj pracovní den a jak to vypadá, když „obíhá laborku“. Po celou dobu debatu doprovázelo výskání dětí, pro které organizátoři zajistili hlídání přímo v prostorách science centra.

Na dnešní ráno připravilo oddělení řízení lidských zdrojů s podporou Amerického centra Snídani s vědou. Cílem této akce, která se konala už podruhé, je podpora (nejen) juniorních vědkyň. Snídaně se konala ve Studentském klubu a řeč byla např. o podpoře mladých vědkyň nebo důležitosti vzájemných kontaktů. „Jsme rády, že se na snídani sešly vědkyně z různých součástí univerzity. Protože mezi přítomnými byla i kolegyně ze zahraničí, diskutovaly jsme anglicky. Hlavní hostkou byla Michaela Šaradín Lebedíková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která se zabývá zejména digitální intimitou a digitálním well-beingem, které zkoumá optikou mediálních účinků,“ uvedla Veronika Fousková, metodička oddělení řízení lidských zdrojů.

Na vývoj stabilnějších jednomolekulových magnetů (Single-Molecule Magnets) fungujících na bázi lanthanoidů, v nichž jsou atomy kovu propojeny pomocí organických radikálů, se v mezinárodním projektu zaměřil tým chemiků z katedry anorganické chemie přírodovědecké fakulty. Výzkumníci pracují na zavedení inovativních sulfonylovaných ligandů, které mohou zvýšit stabilitu těchto magnetů a výrazně tak přiblížit jejich praktické využití.

Jednomolekulové magnety jsou speciální koordinační sloučeniny, které dokážou uchovávat magnetickou informaci na úrovni jediné molekuly. Mohou tak otevřít cestu ke vzniku revolučních datových úložišť s vysokou hustotou záznamu. Díky své miniaturní velikosti navíc vykazují kvantové jevy, což z nich činí zajímavý materiál pro budoucí kvantové technologie.

„Jedním z hlavních problémů těchto magnetů je však jejich nízká blokovací teplota, což je nejvyšší teplota, při které si uchovávají požadované magnetické vlastnosti," uvedl vedoucí týmu Radovan Herchel z katedry anorganické chemie. 

Maximální blokovací teplota této třídy látek nyní činí 100 K (-173 °C), takže tyto speciální magnety stále vyžadují chlazení kapalným dusíkem, což omezuje jejich praktické využití v běžných aplikacích. Další komplikací je to, že nejúčinnější jednomolekulové magnety dosahují těchto již poměrně vysokých blokovacích teplot pomocí speciálního strukturního uspořádání ligandů kolem kovového atomu. To ale na druhou stranu nevyhnutelně vede ke snížení jejich stability.

„Naším cílem je zvýšit chemickou stabilitu těchto materiálů a posunout je blíže k reálnému využití. Zaměřili jsme se proto na zavedení N-sulfonylovaných ligandů, které mohou stabilizovat strukturu jednomolekulových magnetů a tím zlepšit jejich použitelnost,“ vysvětluje Radovan Herchel. Tento přístup vychází z dřívějších studií, které ukázaly, že podobné ligandy vedou ke stabilizaci jednomolekulových magnetů založených na 3d kovech, například kobaltu. Výzkumný tým nyní testuje jejich účinnost také u lanthanoidových sloučenin.

Vědci z katedry anorganické chemie společně s mezinárodním týmem prof. Stevena Hilla z National High Magnetic Field Laboratory na Florida State University budou moci detailně analyzovat elektronovou strukturu připravených materiálů. Využití špičkové metody vysokofrekvenční elektronové paramagnetické rezonance jim pomůže přesně určit výměnné magnetické interakce mezi centrálními atomy a přispět tak k dalšímu vývoji těchto sloučenin.

Obchodníci se spiritualitou, život se sluchovým postižením, současné výzvy ve vzdělávání školních psychologů či komunikace společenskovědního výzkumu směrem k veřejnosti. To jsou jen některá z témat, která přinesl 15. ročník konference Ph.D. Existence pořádané katedrou psychologie FF UP.

Aktuální témata, která hýbou komunitou současných i nastávajících psychologů, přinesla konference Ph.D. Existence s podtitulem Česko-slovenská psychologická konference (nejen) o doktorandech a pro doktorandy. Setkání, kterého se účastnilo na 120 odborníků a studentů z oblasti psychického zdraví, se konalo na konci ledna v Uměleckém centru UP.

V rámci 15. ročníku konference proběhlo několik plenárních přednášek, jedna z nich se věnovala například projektu Zdravá generace. Ten vychází z již tři desetiletí sbíraných dat od dětí a adolescentů v rámci mezinárodní HBSC (Health Behaviour in School-Aged Children) studie. Cílem Zdravé generace je přiblížit data o životním stylu a návycích dospívajících atraktivní formou široké veřejnosti, učitelům, ale i politikům. Na konferenci s tímto tématem vystoupili Petr Baďura a Radek Palaščák z UP.

Na mýty ve vzdělávání a jejich dopad na učitele či školní psychology se ve svém příspěvku zaměřil Jan Mareš z Masarykovy univerzity. O psychologických dopadech života s poruchou sluchu mluvil Marian Groma z Univerzity Komenského v Bratislavě. Na konferenci byla prezentována i těžší témata, jako například záměrné sebepoškozování v období adolescence, klimatická úzkost či zkušenosti se sexuálním obtěžováním v autoškole.

Jaká je role psychologů ve veřejném prostoru? Jak je společnost informovaná v oblasti psychologie? Na tyto otázky se snažila odpovědět během své přednášky Spiritualita na prodej Romana Mazalová z FF UP. „Společně se studenty se dlouhodobě zabýváme fenoménem tzv. obchodníků se spiritualitou – osob, které nabízejí psychologické či terapeutické služby bez odpovídajícího vzdělání a odborné praxe,“ uvedla Romana Mazalová. Jak připomněla, v době, kdy se ve veřejném prostoru neustále akcentuje nedostatek psychologů a dlouhé čekací doby na jejich služby, jsou takové nabídky pro lidi s psychickými potížemi přirozeně velmi lákavé. Tito tzv. obchodníci navíc mají, na rozdíl od psychologů a psychoterapeutů, velmi zdařilou propagaci a platí si reklamu na sociálních sítích. „Pokud člověk ve stavu psychické nepohody začne na internetu vyhledávat fráze jako ‚Co dělat, když cítím úzkost?‘, reklamní algoritmy mu mohou začít nabízet obsah slibující snadná, rychlá a univerzální řešení. Reklamu si však může zaplatit kdokoli, takže se často zobrazují neověřené služby bez jakékoli záruky odbornosti či kvality,“ upozornila Mazalová.

Na pravidelném setkání, které organizovali Eva Aigelová a Martin Dolejš z katedry psychologie FF UP, byl jeden blok věnovaný také preventivnímu programu Druhý krok, který přivedla do České republiky Eleonora Smékalová a podílí se na něm i Lucie Viktorová a Kateřina Palová. Za podpory vyškolených pedagogických pracovníků se v rámci něj učí děti na MŠ a 1. stupni ZŠ být empatickými, řešit konflikty, neubližovat druhým a zvládat agresi a hněv. Tento mezinárodní program byl v České republice a na Slovensku zaveden před deseti lety a konference tak sloužila k jeho reflexi.

O valentýnském víkendu 15.–16. února čeká návštěvníky v Pevnosti poznání – Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP láskyplný program pro všechny, kteří chtějí prožít lásku netradičním způsobem. Pomůže jim zorientovat se v zákonech přitažlivosti v lidské i zvířecí říši – z pohledu chemie, biologie nebo fyziky. Tradiční vědecko-popularizační akce Láska je věda je skvělou příležitostí, jak oslavit svátek zamilovaných všech věkových kategorií.

V interaktivních expozicích Pevnosti poznání bude k vidění mozek ovládaný hormony lásky. Návštěvníci si také budou moci složit origami srdce nebo „nebe, peklo, ráj“ plné laskavých úkolů. Zároveň se dozvědí, jak vypadají porodnost, sňatky a rozvody v Česku i Evropě – budou mít totiž příležitost nahlédnout do atlasu lásky a objevit rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

V expozici Do historie! pak na návštěvníky čeká show Smyslové dějiny. Jak jsou vůně spojené se vzpomínkami? Procházela láska žaludkem i v období středověku? Jaký vliv mají smysly na naši paměť a vnímání historie? Malí i velcí budou experimentovat s ikonickými artefakty minulosti a zjistí, jak nás smysly ovlivňují a občas matou ve vztahu k dějinám.

Nejen pro zamilované připravili lektoři z řad studentů Univerzity Palackého originální rande pod romantickou noční oblohou v pohodlí digitálního planetária, kde na návštěvníky čeká program Láska mezi hvězdami. V kreativní dílně si pak během všech únorových víkendů bude možné vyrobit svůj vlastní parfém a v Laboratoři poznání nebude chybět Láskyplný workshop, kde se bude připravovat elixír lásky.

„Tematické vědecko-popularizační akce jsou jedním z důvodů, proč Pevnost poznání naši návštěvníci milují. I ve výročním desátém roce provozu tohoto unikátního interaktivního muzea tak budou náš program zdobit nejen tradiční akce, mezi které patří právě Láska je věda, ale například také dubnové oslavy našich narozenin, které budou spojené s festivalem Academia Film Olomouc,“ doplňuje ředitel Pevnosti poznání Matěj Dostálek.

Podrobný program naleznete na webu www.pevnostpoznani.cz.

 

V Evropě jsou jich už desítky, hustě a poměrně rovnoměrně rozmístěných. Nyní k nim začínají přibývat další mimo Evropu. Řeč je o partnerských univerzitách Právnické fakulty UP. Naposledy, díky úspěšné zahraniční cestě proděkana pro zahraniční záležitosti Martina Faixe, do této sítě přibyly dvě prestižní vysoké školy v Indii – O.P. Jindal Global University a Symbiosis International University.

„V Asii jsme měli zatím pouze partnery na Taiwanu, zejména National Taiwan University, tamní nejstarší a nejprestižnější univerzitu. Indie, nejlidnatější země světa, nám přišla jako další vhodná země pro navazování akademických kontaktů,“ vysvětlil Martin Faix s tím, že se fakulta snaží hledat vždy takové školy, které patří k těm nejlepším v daném regionu.

Loňská zahraniční cesta do Indie skončila dvojím úspěchem. Na obou navštívených univerzitách se podařilo podepsat rámcovou smlouvu o spolupráci. „O.P. Jindal Global University, která je nejlepší soukromou univerzitou v Indii a jejíž právnické fakultě patří v mezinárodních žebříčcích 72. místo na světě, má velký kampus v Dillí. Jen její právnická fakulta má pět tisíc studentů. Symbiosis Law School má několik kampusů po celé Indii. Měl jsem možnost navštívit jeden v Dillí a druhý v Puné, právnická fakulta v Puné patří mezi top pět fakult v Indii,“ řekl Martin Faix. Podepsané rámcové smlouvy umožňují rozvíjet spolupráci jak v rovině výměnných pobytů studentů a akademiků, tak v rovině vědeckovýzkumné.

Smlouvy nejsou jen na papíře, ale začínají se už rýsovat první konkrétní výstupy. „Už teď víme, že v zimním semestru příštího akademického roku přijede student z O.P. Jindal Global University na výměnný pobyt. V plánu na rok 2026 je pak speciální letní škola ušitá na míru indickým studentům na téma střední Evropy, její cesty k demokracii a k otázkám Evropské unie. Nevylučuji ani, že se jejich studenti zapojí už do letních škol, které připravujeme pro letošek,“ naznačil Martin Faix s tím, že na olomouckých mezinárodních letních školách je vždy několik míst vyhrazených pro ‚domácí‘ studenty. „O aktuálních možnostech výjezdů na indické univerzity budeme akademickou obec fakulty včas informovat,“ dodal proděkan.

Mimo Evropu se v poslední době podařilo zástupcům fakulty vyjednat úzkou spolupráci s již zmíněnými taiwanskými univerzitami nebo s americkou University of Nebraska-Lincoln. Blízko je dohoda s University of Illinois Chicago. Velmi dobrou vyjednávací pozici olomoucké fakultě umožňuje umístění v žebříčku Times Higher Education World University Rankings 2024. V oboru právo patří mezi 300 nejlepších.

Začalo to dobrým skutkem a proměnilo se v poslání. Pedagog přírodovědecké fakulty Marek Jukl šel poprvé darovat krev před téměř čtyřiceti lety. Bezplatným dárcem je dodnes a k tomu letos oslaví dvacet let ve funkci prezidenta Českého červeného kříže. K jubileu by si určitě přál nárůst počtu nových dárců.

Přispět by k tomu mohla tradiční univerzitní akce Daruj krev s rektorem, která začíná 17. února.

Kdy jste byl darovat krev poprvé? Co vás k dárcovství přivedlo?
To bylo v roce 1987. Měl jsem rodinný vzor, mého otce, který byl dárcem a současně velkým propagátorem bezplatného dárcovství. Působil v Červeném kříži, byl tehdy závodním lékařem v Sigmě Lutín a organizoval v podniku hromadné odběry. Poprvé jsem nešel darovat přímo s ním, ale se spolužáky v rámci fakultní akce.

Díky otci jste věděl, do čeho jdete a co to obnáší. Co vás přimělo zůstat a stát se z prvodárce pravidelným dárcem?
Určitě vědomí, že je to něco, čeho je zapotřebí. K dnešnímu dni mám tak na kontě 276 odběrů. Mezi mými studenty byl ale například i český rekordman Ondřej Chotěnovský, který má 640 odběrů. Nejdůležitější je se odhodlat a přijít na transfuzní oddělení.

Co je k takovému kroku zapotřebí? Jak motivovat?
Myslím si, že nejvíc pomůže, když prvodárce aspoň rámcově ví, co ho při odběru čeká. Největší překážkou je strach z neznáma. Hodně pomáhá, když tam dotyčný jde s pravidelným dárcem nebo s větší skupinou dárců. Po návštěvě zjistí, že se není čeho bát – aspoň jednu injekci už dostal v životě každý. Nejde o nic bolestivého a nepříjemného. Odběr navíc probíhá ve velmi příjemném prostředí. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice prošlo vloni výraznou proměnou, rekonstrukce se podařila, takže po stránce komfortu není nejmenší problém. Spíš je otázkou dostatečná informovanost a motivace. Informovanost trochu pokulhává. Na člověka se denně řítí kvantum zpráv, přitom fakt, že dárcovství krve je nezbytné, protože vyrobit umělou pořád neumíme, může v tomto informačním šumu zapadnout.

Rozhodl jsem se přijít na transfuzní oddělení v Olomouci a darovat krev. Co se s ní posléze stane? Zůstává v nemocnici?
Dárci se odebírá plná krev, která se ve většině případů odstředí a rozdělí na červené krvinky, krevní plazmu a krevní destičky. Tyto tři složky lze přitom darovat i samostatně. Plná krev ani červené krvinky neopustí území České republiky, většina se jich spotřebuje přímo ve Fakultní nemocnici Olomouc, protože jde o velké zařízení s výraznou spotřebou krve a dalších transfuzních přípravků. Nemocnice si mezi sebou také vypomáhají, vedou si přehledy o tom, co které zařízení zrovna potřebuje. Krevní plazma odebraná v nemocnicích se zčásti využije přímo, další část se pak převáží do zahraničí k dalšímu zpracování, takzvané frakcionaci. Léčiva vyrobená v cizině si potom naše nemocnice odebírají zpět.

Konkurencí pro nemocniční zařízení jsou plazmaferatická centra, která za odběr nabízejí finanční odměnu…
V těchto centrech je plazma odebírána čistě jako farmaceutická surovina a jako taková je ihned exportována. Právě finanční motivace je hlavním důvodem, proč se dárci rozhodnou sem jít. A rozhodně jich není málo – tato centra mají ročně kolem milionu odběrů, což mimochodem dělá z České republiky největšího vývozce krevní plazmy v Evropě. Finanční motivace je silným faktorem, přitom už od roku 1960 je celosvětové úsilí finanční odměnu za dar krve zrušit. Právě v touze získat tuto odměnu mohou dárci zatajit důležité údaje o svém zdravotním stavu, což má velký vliv na bezpečnost příjemce.

Která roční období bývají pro transfuzní oddělení nejkritičtější? Kdy je třeba na dárce takříkajíc zatlačit?
Určitě jsou to letní prázdniny, doba dovolených, a potom období, kdy je zvýšený počet respiračních onemocnění.

Které krevní skupiny jsou u nás nejžádanější?
Nejčastější je u nás krevní skupina A+, která má logicky také nejvíce příjemců. Pokud ale někdo uvažuje o dárcovství krve, je jedno, jakou má krevní skupinu – potřeba jsou všechny, ne jen skupiny vzácnější, jako je třeba AB-. Každé transfuzní oddělení zve dárce s ohledem na plánovanou spotřebu jednotlivých skupin.

Daří se lákat nové dárce?
Bohužel, nových dárců sice pomalu, ale jistě ubývá. Nedaří se pokrýt přirozený úbytek, který je daný věkem nebo nemocemi stávajících dárců. Uvádí se potřeba přibližně 300 tisíc dárců v nemocničních zařízeních, ale aktuálně je pravidelných dárců jen 220 tisíc. Ročně máme necelých 30 tisíc nových dárců, bohužel  o něco vyšší číslo evidujeme u úbytku dárců. Plazmaferatická centra v tomto nedělají dobrou službu, když lákají dárce na to, že zachrání lidský život, a ještě si vydělají. Zejména pro mladé je takový slogan lákavý a nevědí, že v nemocničních zařízeních může být jejich pomoc potřebnější.

Jak by tedy zněl váš slogan, kterým byste chtěl oslovit případného prvodárce?
Možná něco ve smyslu: Stačí udělat málo, abys pomohl hodně. Dárce stráví na transfuzním oddělení zhruba hodinu, samotný odběr krve zabere sotva deset minut. Pro příjemce je to ale velká věc, která mu může navrátit život.

Marek Jukl (* 1969)

Docent PřF UP, kde také absolvoval obor Matematika a fyzika. Zabývá se algebraickými a geometrickými disciplínami. Je autorem osmi desítek publikací, například učebnice Analytická geometrie. V roce 1987 poprvé daroval krev, od roku 2005 je prezidentem Českého červeného kříže. Specializuje se i na mezinárodní humanitární právo.

Jako metodická podpora slouží školám nová platforma Pedagogické fakulty Univerzity Palackého s názvem Pečuji o sebe… a své žáky. Fakulta v této souvislosti zahájila i provoz tematických sociálních médií (instagramový a facebookový účet), jejichž prostřednictvím zveřejňuje mimo jiné i ukázky z didaktických prostředků – aktuálně soubor pocitových karet.

Nový portál Pečuji o sebe… a své žáky Pedagogické fakulty UP je koncipován jako metodická podpora učitelů a učitelek, kteří chtějí vnést do výuky na školách témata související s duševní hygienou, wellbeingem a podporou duševního zdraví žáků a žákyň.

Téma je stále aktuálnější v kontextu zpráv o četnosti duševních problémů dospívajících. Od roku 2025 je wellbeing rovněž součástí oficiálních kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávání. Také proto portál Pečuji o sebe… a své žáky nabízí bohaté spektrum volně dostupných metodických materiálů, publikací a pomůcek určených přímo do výuky. Jeho součástí je i knihovna s desítkami publikací, jež jsou volně ke stažení. Na jejich vzniku se podílely odbornice z katedry psychologie a patopsychologie PdF UP a další externí i zahraniční odborníci a odbornice. Mnohé materiály jsou připraveny jako graficky zpracované praktické tipy nebo aktivity, portál tak ocení nejen pedagogové a studenti učitelství, ale i adolescenti, případně jejich rodiče.

„Tématu wellbeingu a duševního zdraví se na pedagogické fakultě věnujeme soustředěně již několik let,“ uvedla Petra Šobáňová, proděkanka Pedagogické fakulty UP, pod jejímž vedením celý tým spolupracovníků a lektorů pracuje. Připomněla i pořádání prožitkových workshopů, které se na fakultě konají již od roku 2022, a to ve dvou cyklech ročně. Primárně jsou určeny pedagogům a různým pomáhajícím profesím, stejně tak studentům a studentkám učitelství.

„Všechny tyto kurzy jsou nabízené s laskavou podporou Pedagogické fakulty UP, která tímto způsobem naplňuje svou třetí roli a vyjadřuje společenskou odpovědnost. Máme radost, že je o ně velký zájem a že dochází k propojení našich aktivit přímo s pedagogickou praxí. Učitelům a učitelkám se snažíme nabídnout prakticky využitelné a ověřené metodiky. Jsou jedinečné svým výtvarným zpracováním, které je pro dospívající atraktivní, ale i tím, že v nich využíváme prvky přístupů ověřených v expresivních, resp. uměleckých terapiích,“ dodala Petra Šobáňová, podle níž není bez zajímavosti, že jsou kurzy nabízeny zdarma i zájemcům mimo univerzitu.

„Nově náš tým připravil materiály k journalingu nebo sebepoznání, již dříve jsme připravili soubor projektivních pocitových karet napomáhající vnímat emoce a vizualizovat je. Karty tvoří ve svém celku bohatou barevnou škálu a pomohou uvědomit si momentální emoce – včetně těch, které jsou slovy obtížně uchopitelné. A jak je využít? Zaměřte se na své momentální emoce, vnitřní stav, náladu – a následně vyberte kartu, která tuto emoci nejlépe vyjadřuje. Některé z těchto karet průběžně přidáváme na sociální sítě projektu Pečuji o sebe. Díky nim si můžete lépe uvědomit, co cítíte, a děláte něco konkrétního pro sovu duševní hygienu a emoční zdraví,“ doplnila proděkanka PdF UP. Všechny podobné pomůcky do výuky jsou doplněny také metodikou a příklady vyučovacích jednotek, případně je mohou zájemci využít mimo školu — pro svou vlastní duševní hygienu.

Pojem wellbeing se v odborné literatuře objevuje v širokém spektru významů, přičemž nejčastěji bývá spojován s kvalitou života, subjektivním pocitem štěstí a celkovou životní spokojeností. V češtině jej lze přeložit jako hluboké životní uspokojení, životní naplnění, pocit smysluplného života nebo celkovou životní spokojenost. Přesná definice však závisí na kontextu, ve kterém je termín používán. Více zde. 

Práci knihovníků včetně toho, co čtenáři běžně nevidí, přibližuje nová publikace Veřejné knihovny v Olomouckém kraji a také stejnojmenná výstava ve Vědecké knihovně v Olomouci (VKOL). Do fotografického projektu se pod vedením proslulého fotografa Jindřicha Štreita zapojili i studentky a studenti Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Cílem publikace a výstavy je popularizovat nepříliš prestižní a finančně podhodnocenou práci knihovnic a knihovníků, kteří kromě uchovávání movitého kulturního bohatství pro budoucí generace a půjčování knih pořádají řadu atraktivních kulturních a vzdělávacích akcí pro veřejnost v daném místě. V Olomouckém kraji funguje 470 veřejných knihoven, které se ve větší či menší míře podílí na rozvoji městských a obecních komunit.

S fotoaparátem zamířil Jindřich Štreit do několika knihoven v regionu, k focení ve Vědecké knihovně v Olomouci přizval i své studenty z programu Etika a kultura v mediální komunikaci na CMTF UP, aby si vyzkoušeli focení v terénu v inspirativním prostředí. Do publikace a na výstavu byly vybrány snímky Barbory Hájkové, Inny Isaevy nebo Terezy Dragounové, podíleli se ale i další.

„Pan profesor Štreit dal možnost spolupracovat na focení knihovny svým studentům a já jsem ji okamžitě s radostí přijala, protože jsem v ní viděla unikátní možnost nejen prozkoumat prostory Vědecké knihovny a poznat její šikovné zaměstnance, ale především na chvíli stát po boku mistra s fotoaparátem v ruce,“ uvedla Tereza Dragounová.

„Jindřich Štreit je pro mě nejen obdivuhodným umělcem, ale i člověkem, jehož celoživotní práce a umění jsou pro mě velkou inspirací. Fotit vedle něj byla pro mě neuvěřitelná čest. Určitě to bude jedna z mých oblíbených vzpomínek na studentská léta v Olomouci,“ dodala.

Publikaci Veřejné knihovny v Olomouckém kraji bude možné si vypůjčit ve Vědecké knihovně v Olomouci, ale i dalších knihovnách v regionu. Výstavu si zájemci mohou do 12. dubna prohlédnout v Červeném kostele VKOL (otevírací doba zde).

Zlepšit své znalosti matematiky mohou žáci základních a středních škol pomocí aplikace Mattecoach, zaměřené na bezplatné online doučování tohoto předmětu. Role koučů se zhostili vysokoškolští studenti učitelství matematiky z přírodovědecké fakulty, která od loňského října zajišťuje fungování české verze aplikace, zprovozněné v roce 2009 ve Švédsku. Bezplatná doučovací platforma je dostupná na webových stránkách mattecoach.upol.cz a během svého působení pomohla více než 70 000 žáků.

Česká verze online programu Mattecoach funguje od pondělí do čtvrtka v časovém rozmezí od 17:00 do 20:00. Nejčastěji žáci aplikaci využívají k opakování na test z matematiky, k řešení konkrétního příkladu nebo k doplnění látky v případě absence ve škole. „Aplikaci mohou využívat bez ohledu na to, zda mají pocit, že jsou pozadu a potřebují pomoci, nebo zda míří na nejvyšší známky či je zajímá nějaká kapitola, kterou ve škole ještě neprobírali,“ řekla Eliška Beránková z katedry algebry a geometrie přírodovědecké fakulty. Aplikace Mattecoach tak může podpořit i matematicky nadané žáky, kterým ve spolupráci s kouči otevře cestu k poznání nových matematických témat.

Online doučování prostřednictvím aplikace probíhá pomocí chatu a interaktivní tabule, což nabízí možnost anonymního prostředí, které vytváří bezpečný prostor pro žáky. Díky chatu mohou kouči komunikovat s více žáky najednou, každý z nich tak může pracovat vlastním tempem. K textu v chatu a na tabuli se mohou žáci během konverzace vracet, což umožňuje lepší orientaci v probírané látce. „Aplikace se vyznačuje vysokou flexibilitou a uživatelskou přívětivostí. Žáci mohou anonymně a jednoduše vstoupit do systému. Stačí zadat svou přezdívku, ročník, lokalitu a téma, které potřebují konzultovat. Následně jsou propojeni s koučem, který jim pomáhá porozumět zadanému problému,“ řekl Vladimír Vaněk z katedry algebry a geometrie.

Průměrná délka jedné konverzace žáka a kouče činí 48 minut, což poskytuje dostatek času nejen na vyřešení problému, ale také na pochopení souvisejících matematických konceptů. „Koučové navíc dbají na to, aby žák aktivně přemýšlel a postupně si osvojil postup řešení. Nesnaží se vyřešit úlohu za žáka, ale kladou důraz na to, aby zjistili, čemu žák již rozumí a kde nastal problém. Poté ho vedou k tomu, aby si na správný postup přišel sám. Tento přístup pomáhá žákům lépe pochopit matematické koncepty a rozvíjet jejich schopnost samostatně řešit problémy,“ podotkla Eliška Beránková.

Doučování prostřednictvím aplikace Mattecoach zajišťují vysokoškolští studenti učitelství matematiky z přírodovědecké fakulty, kteří kombinují odborné znalosti s didaktickými dovednostmi získanými během svého studia. Pomohou tak žákům řešit úlohy všech úrovní obtížnosti, od prvostupňových až po komplexnější maturitní učivo. „Matematika je neodmyslitelnou součástí základního a středního vzdělávání, přičemž často představuje výzvu nejen pro žáky, ale i pro učitele. Právě proto je zásadní hledat efektivní způsoby, jak tuto výzvu překonat a podpořit žáky v jejich rozvoji,“ dodala Eliška Beránková.

Aplikace Mattecoach je výsledkem spolupráce tří švédských univerzit – Linköping University, KTH Royal Institute of Technology ve Stockholmu a Chalmers University of Technology v Göteborgu.  V roce 2023 byla zprovozněna i ve Skotsku, a to na University of Edinburgh. Vznik anglické verze zpřístupnil aplikaci studentům po celém světě. V roce 2024 se do projektu zapojila přírodovědecké fakulta a Mattecoach je tak dostupný všem českým žákům. „Stejně jako ve Švédsku i v Česku mohou žáci doučovací aplikaci využívat zdarma. Tento přístup reflektuje základní filozofii projektu, což je zajištění rovného přístupu ke vzdělání bez ohledu na socioekonomické podmínky studentů,“ doplnila Eliška Beránková.

Mají pomoci excelentním vědkyním a vědcům znovu rozjet kariéru po rodičovské či jiné pauze. O takzvané návratové granty bude možné žádat přibližně od půlky února do začátku dubna. „U nás je oproti většině zemí západní Evropy specifická situace v tom, že rodičovská přestávka je mnohem delší, trvá až tři roky oproti několika měsícům jinde. Proto je takové schéma opravdu potřeba,“ říká nový předseda GA ČR Milan Jirsa. Jaké budou přesné podmínky grantů a co dalšího chystá, čtěte v rozhovoru. Přinesl ho magazín vysokých škol Universitas, jehož je UP partnerem.

Grantová agentura má od ledna nového předsedu. Stal se jím lékař a specialista na genetiku jaterních onemocnění profesor Milan Jirsa. Během svého působení chce nejdříve spustit návratové granty a pak zavést granty Proof of Concept, inspirované ERC, které pomohou přenést výsledky ze základního výzkumu do praxe.

Hlavním úkolem je pro něj ale získat více peněz na podporu mladé vědecké generace. „Chceme, aby u nás častěji vznikaly excelentní vědecké týmy začínajících vědců a vědkyň, které potom budou úspěšné ve špičkových grantech, například ERC. Ne, abychom tyto lidi z vědy na začátku jejich kariéry ztráceli – odcházeli nám do zahraničí nebo do firem,“ říká Jirsa.

Návratové granty pro restart kariéry ve vědě na letošek vypsalo ministerstvo školství, v určité formě je už zavedly i další instituce. Kolik peněz získala na tyto granty GA ČR?

Plánovaná alokace na první rok je osmdesát milionů korun. Bude se jednat o granty dvouleté, pokud žadatelé budou pracovat na plný úvazek. Bude ale možné poměrně flexibilně úvazek rozložit až na dobu čtyř let v případě, že by daná osoba pracovala na poloviční úvazek. To, jak si vše rozloží na začátku, bude součástí grantové přihlášky. Bude to možné v průběhu řešení měnit, pokud se změní okolnosti. Limitující bude pouze částka. To, jestli ji dotyční vyčerpají v průběhu dvou, tří, nebo čtyř let, už bude záležet na nich.

Kolik projektů z těch 80 milionů plánujete podpořit?

Jak vidíte, dotace projektu je u těchto grantů menší než u standardních grantů. Z toho vyplývá, že projektů bude maximálně pár desítek. To je dáno zaměřením soutěže. Chceme podpořit excelentní vědkyně a vědce, kteří už excelence dosáhli před kariérní přestávkou. Měli své projekty a špičkové publikace. Jen potřebovali na nějakou dobu kariéru přerušit a nyní se chtějí vrátit a ve vědecké kariéře pokračovat. Nám jde o to, aby je instituce přijala a aby mohli vést svůj vlastní projekt. Vedle toho budou moci i spolupracovat na běžících projektech některých ze svých senior scientists. Hlavním cílem však je, aby řešitel nebo řešitelka dostali časový a finanční prostor k vytvoření vlastních výsledků, které potom budou moci prezentovat, třeba v žádosti o standardní nebo jakékoli další granty. Zkrátka, abychom získali zpět lidi do excelentní vědy, aby nám tito špičkoví odborníci a odbornice neodcházeli do zahraničí nebo z vědy úplně.

Excelentní doktorandi a doktorandky, kteří zakládají rodinu, ale na tento grant nedosáhnou.

Můžeme samozřejmě argumentovat, že jsou zde výjimeční Ph.D. studenti a je velká šance, že se z nich stanou výjimeční vědci. Postgraduální studium je stále bráno jako studium, které mohou studenti přerušit a po přestávce v něm pokračovat. Většina Ph.D. studentů navíc nemá své vlastní projekty a studenti pracují na projektech svých školitelů. Předpokládáme tedy, že definice excelentního vědce je taková, že již dokončil všechny stupně studia a Ph.D. už má. Navíc naše soutěž není jediná, ve které je možné o návratové granty žádat, otevřená výzva už je například v rámci programu OP JAK. 

Když se vrátíme k podmínkám, kariérní přestávkou je tedy hlavně myšlena mateřská či rodičovská dovolená. Platí i pro ošetřování blízké osoby nebo delší nemocenskou?

Vztahuje se na mateřskou, otcovskou a rodičovskou dovolenou, péči o dítě do věku deseti let anebo ošetřování člena rodiny, jak je to definováno v zákoníku práce. Na dlouhodobou nemoc se ale nevztahuje, granty byly od začátku plánovány pro vědkyně a vědce, kteří přerušili kariéry kvůli péči o rodinu. Zvažovali jsme, zda by šlo zahrnout i další případy, ale primární motivací byla specifická situace v České republice, kdy dochází k odlivu mozků z vědy kvůli relativně dlouhé rodičovské dovolené.

Jak dlouho může kariérní přestávka trvat?

Minimálně jeden rok. Zvolili jsme zde ale poměrně široký interval, kdy o tyto projekty bude možné žádat – do deseti let od ukončení Ph.D. A tato doba se bude prodlužovat o dobu kariérní přestávky, například rodičovské dovolené. Prodlužovat se bude i v případech, kdy by došlo k nějaké dlouhodobé pracovní neschopnosti, delší než půl roku. Takže například u ženy, která půjde na rodičovskou dovolenou a bude mít pětiletou kariérní přestávku, se nám interval posouvá až na – dle mého velkorysých – patnáct let po skončení Ph.D.

Váš předchůdce profesor Baldrian říkal, že jste se při vymýšlení návratových grantů neměli ve světě kde inspirovat, protože české prostředí je v tomto velmi specifické.

Ano, souvisí to s unikátností celého systému podpory rodičovství v České republice. To není jen otázka vědy. V této souvislosti bych si dovolil komentovat svoji vlastní zahraniční zkušenost, kdy jsem jako postdok působil v Nizozemsku, a mohu říci, že tam to schéma podpory v mateřství vypadalo úplně jinak než u nás. Ve srovnání s naší tříletou rodičovskou dovolenou měli v Nizozemsku, které není tak daleko od nás, jen 16 týdnů, z toho 4 týdny před porodem a 12 týdnů po porodu. A takováto kratší schémata jsou běžná v řadě zemí západní Evropy. Po čtyřech měsících o nějaké kariérní přestávce nemá smysl hovořit.

Takže skutečnost, že u nás je podpora v rodičovství zcela unikátní, nás postavila před problém vymyslet adekvátní schéma pro to, abychom talenty, které bychom tímto mohli ztratit, přitáhli zpět. Profesně mi nepřísluší vyjadřovat se k tomu, co je správné. Osobně jsem ale zastáncem českého systému a myslím si, že naše podpora v mateřství v raném dětství je naprosto správná. Sám jsem byl překvapený, že tomu tak v zahraničí ve vyspělých zemích není.

Hodnocení bude fungovat stejně jako u jiných schémat GA ČR? 

Ano, ale zásadní rozdíl je, že nebude kladen takový důraz na publikační výstupy. Samozřejmě pokud se řešitelkám nebo řešitelům podaří publikovat vysoce kvalitní texty, bude to skvělé, ale hlavním výstupem by měly být solidní výsledky, které mohou sloužit jako pilotní výsledky pro budoucí granty.

Takže hodnotit se bude plán budoucího výzkumu.

Ano. Nicméně tady je potřeba říct, že pokud má grant trvat dva roky při plném úvazku, nebude možné financovat nějaký širší tým. Bude možno financovat například jednoho studenta nebo technického pracovníka, který bude pomáhat řešiteli nebo řešitelce, a to ještě ne na celý úvazek. Nemůžeme stavět rovnítko mezi standardní projekty od celých týmů, které mají mnohem vyšší financování, a mezi tyto projekty pro ty, kteří nastupují znova do oboru po kariérní přestávce.

Může mít žadatel či žadatelka ještě úvazek jinde?

Ano, celkový úvazek by ale neměl být vyšší než jedna celá. Financovat z návratových grantů nadúvazky – to by opravdu nebylo to, co chceme.

Setkal jste se ve své praxi s případem, kde by takovýto grant býval pomohl, aby daná osoba nemusela z vědy odejít?

Zrovna v mém týmu je jedna kolegyně, která se možná bude pokoušet uspět v soutěži o tento grant. Absolvovala doktorát v Německu, po nějaké době práce po velmi úspěšném a kvalitním Ph.D. se vrátila a nastoupila ke mně do laboratoře, pak čerpala tříletou kariérní přestávku. Pokud mám správné informace, tak i v některých ústavech Akademie věd už jsou dámy, které o grant jeví zájem a netrpělivě čekají na vyhlášení soutěže.

Představovali byste si pro tyto granty vyšší financování?

Vzhledem k tomu, že nevíme, kolik žadatelů bude, nevíme, kolik projektů bude dostatečně kvalitních, aby uspělo, tak bych s odhady, jak se situace bude vyvíjet a jak bude vypadat třeba v porovnání s institucionální podporou návratových grantů v rámci ministerských projektů OP JAK, raději počkal až po prvním roce fungování.

Jak jste spokojený s tím, jaké finance máte přiděleny na další soutěže?

Chtěl bych zdůraznit, že GA ČR rozděluje prostředky ve výši 11 procent rozpočtu státních prostředků účelové podpory vědy a výzkumu čili těch zbylých téměř 90 procent teče jinými cestami. Pokud jde o náš celkový rozpočet, v roce 2025 byl zvýšen oproti předchozímu roku o 4,6 %. Na letošní rok činí 4,8 miliardy. Jedná se o první nominální zvýšení za tři roky.

Kvůli inflaci se nám ale projekty třeba ve standardní soutěži začaly postupně prodražovat. Kdyby to takto pokračovalo bez navyšování účelového rozpočtu agentury, muselo by se to projevit snižováním úspěšnosti v jednotlivých soutěžích, tedy nižším počtem podpořených projektů, jako tomu bylo v minulých letech.

Navýšení rozpočtu pro standardní projekty by bylo prospěšné, protože existuje řada vysoce kvalitních projektů, které na financování nedosáhnou. Nejvíce nás ale trápí projekty pro mladé – excelentní projekty Junior Star a Postdoc Individual Fellowship, ať už výjezdové, nebo příjezdové. Obě soutěže by si zasloužily navýšit financování a při vyjednávání o rozpočtu na rok 2026 to bude naše nejvyšší priorita. Chceme více podporovat ty nejkvalitnější reprezentanty mladé vědecké generace, kteří by pak mohli mít největší šanci, aby dosáhli na evropské projekty a aby neodcházeli do zahraničí nebo mimo vědu. Chceme, aby u nás více vznikaly excelentní vědecké týmy, které potom budou navyšovat úspěšnost ve výzkumu financovaném z Evropské unie s pomocí ERC grantů. Toto vidíme jako klíčovou cestu, máme-li zvyšovat a podporovat excelenci vědy v naší zemi.

Nově chcete zavést soutěž Proof of Concept inspirovanou ERC granty. Jak by měla vypadat a kdy by měla být spuštěna?

Mělo by opět jít o malou soutěž, jakési prodloužení projektů základního výzkumu, z nichž vzešly výsledky, které mají aplikační potenciál. Mezi výsledkem základního výzkumu a fází, kdy je výzkum zajímavý pro soukromého investora, je poměrně dlouhá cesta. My chceme tuto cestu překlenout možností navázat asi dvanácti- až osmnáctiměsíčním prodloužením původního projektu. Hlavním výstupem Proof of Concept grantů tedy opět nebudou publikace, ale studie proveditelnosti.

Abych uvedl příklad: Pokud by někdo našel nový protinádorový lék, který efektivně funguje na buněčných liniích, musí jej vyzkoušet na živém organismu. A to nejen z pohledu účinnosti, ale i z pohledu toxicity, protože to je první věc, na které řada těchto špičkových objevů selže. Když objevíte nějakou látku a publikujete, že perfektně funguje na řadě buněčných modelů, a potom zjistíte, že je toxická na živém organismu, takový výsledek se publikuje obtížněji. Přitom i to je důležitý výsledek. Pokud byste látku otestovali na živém modelu a podařilo by se zvířata zbavit nádorového onemocnění, pak už případný investor může projevit zájem. A financování například takovýchto studií, které potvrdí, nebo vyvrátí účinnost a bezpečnost látky vyzkoumané v základním výzkumu, bude právě předmětem projektů Proof of Concept.

Očekáváme, že žadatelů nebude mnoho, ale myslíme si, že tyto granty mohou vytvořit jakýsi most mezi základním výzkumem a aplikační sférou, který v této podobě v našem prostředí a na našem českém trhu nemá obdobu. Zatím probíhá proces schvalování, ale pokud by vše proběhlo hladce, uděláme všechno proto, aby první soutěž proběhla v roce 2026.

Máte před sebou čtyřleté funkční období. Co očekáváte, že bude největší výzvou?

Největší výzva by bylo dostat rozpočet tam, kde byl před covidem, s ohledem na úspěšnost žadatelů v našich soutěžích, které budeme vyhlašovat. Covid nám se vším dost zahýbal, a tak budeme muset hledat nějaké argumentační cesty k tomu, abychom postupně jednotlivé soutěže dofinancovali. Nelze samozřejmě očekávat, že GA ČR dnes někdo jednorázově přidá miliardu. Nicméně máme připraveny velmi dobré konkrétní argumenty pro letošní rok. Na špičce naší argumentace budou nové soutěže a podfinancované projekty pro mladé. To je alfa a omega. V dalším roce bychom se pak chtěli zaměřit na soutěž standardních grantů, ale až tak nechci předjímat, uvidíme, jak to dopadne na rok 2026.

Více o programu Návraty najdete zde. 

prof. MUDr. Mgr. Milan Jirsa, CSc.

Profesor Milan Jirsa působí jako vedoucí Laboratoře experimentální hepatologie a zástupce přednosty Centra experimentální medicíny IKEM, kde je také předsedou vědecké rady. Zároveň působí jako pedagog, školitel a člen oborové komise doktorského studia na Univerzitě Karlově. V průběhu své dosavadní vědecké kariéry publikoval více než 80 původních vědeckých prací v mezinárodních časopisech a vedl řadu doktorských studujících a postdoktorandů a postdoktorandek. V listopadu 2021 se stal členem předsednictva GA ČR, kde odpovídá ze lékařské a biologické vědy. Od ledna 2025 je předsedou GA ČR. (Zdroj: GA ČR)

 

 

Ovoce v podobě získaného grantu od Grantové agentury ČR přineslo Markétě Paloncýové z CATRIN UP dlouholeté studium lipidů i vytrvalosti při podávání grantových žádostí. Od letošního roku tak může spolu s Petrou Kührovou řešit tříletý projekt s názvem In-silico protokol pro lipidové systémy doručující účinné látky s dotací 5,1 milionu korun. Jeho hlavním cílem je vytvoření validovaného protokolu pro molekulárně dynamické simulace lipidových systémů pro doručování účinných látek, který vědecké komunitě umožní studovat lipidové systémy pomocí počítačových simulací.

Lipidové systémy, například lipozomy nebo lipidové nanočástice, jsou velmi perspektivním nástrojem v moderní medicíně. Umožňují minimalizovat nežádoucí účinky některých léčiv nebo doručit látky jako například mRNA, které byly ještě nedávno nedoručitelné.

„My se v projektu budeme zabývat vytvořením a zpřístupněním nástrojů pro jejich studium in-silico, tedy prostřednictvím počítačových simulací, modelování a analýzy dat. Vytvoříme a zpřístupníme knihovny lipidů, nástroj pro výstavbu komplexních lipidových struktur obsahující doručované látky, a následně otestujeme vhodný simulační protokol. Chceme tak vědecké komunitě poskytnout dostatek důvěryhodných nástrojů pro simulaci lipidových systémů a posléze pro predikci jejich vlastností rovnou v počítači,“ objasnila cíle projektu Paloncýová.

Výpočetní chemička se výzkumu lipidů věnuje od magisterského studia. Lipidové nanočástice vzbudily její zájem v roce 2021, kdy ji zaujal vliv složení lipidů na potřebné skladovací a přepravní podmínky mRNA vakcín. Tehdy začala úzce spolupracovat s kolegyní Petrou Kührovou. V projektu propojují dvě expertizy – simulace lipidů a nukleových kyselin.

„V RNA medicíně vidím obrovský potenciál pro léčbu i prevenci nemocí, ale lipidové nanočástice pořád skrývají mnohá překvapení a bez důkladného testování neumíme odhadnout účinnost jednotlivých složení a typů přípravy, obzvláště kvůli ztrátě nákladu (RNA) během cesty k cíli. Věřím, že kvalitní počítačové modelování tento proces dokáže urychlit. Vyžaduje však velmi komplikovaný model. To bychom tímto projektem rády umožnily,“ doplnila vědkyně. Podle ní by mohly tyto modely následně sloužit k pochopení toho, jak se lipidové nanočástice chovají, když potkají jednotlivé biostruktury.

Pro juniorní vědkyni je projekt podpořený GA ČR prvním osobním grantem, ale úspěch se nedostavil hned napoprvé. „Ve skutečnosti jsem na hodnocení předchozí výzvy už reagovala tak, že to víckrát zkoušet nebudu, ale nakonec jsme se s kolegyní dohodly, že zatneme zuby a ještě naposledy do toho půjdeme. Takže tento grant je také ukázkou toho, že je potřeba vytrvat, i když to vypadá, že to nemá smysl. Vzdát se takto těsně před úspěchem by byla škoda,“ uzavřela Paloncýová.

Grantová agentura ČR od letošního ledna podpoří 474 nových vědeckých projektů. Vědci z CATRIN podali do výzvy pět žádostí, z toho dvě uspěly. Vedle projektu Markéty Paloncýové se jedná ještě o projekt Sergiho Kalytchuka s názvem Na míru navržené fluorescenční uhlíkové tečky pro cílenou biosenzoriku.

 

Třináct setkání nad tématy, jako je klimatická změna, význam biodiverzity, dostupnost vody nebo smart cities, a tři kredity k tomu. Tak vypadá průřezový předmět Udržitelný rozvoj v teorii a praxi, který si jako nepovinný v kategorii C mohou na letní semestr zapsat všichni studenti a studentky z celé UP.

Odborníci z Univerzity Palackého ve spolupráci s externími specialisty představí udržitelný rozvoj jako způsob života, který umožňuje lidstvu dlouhodobě naplňovat jeho potřeby s co nejmenším negativním vlivem na budoucnost. Zároveň ukážou, jak se jeho principy mohou uplatňovat v nejrůznějších oblastech každodenního života.

Kromě environmentálního hlediska nezůstane stranou ani ekonomický pohled na udržitelnost. Přednášky se proto budou věnovat také cirkulární ekonomice a energetice či managementu zdrojů. Dále se zájemci dozvědí, jak vypadají smart cities nebo co znamená udržitelné stravování.

Návštěvníci kurzu rovněž získají znalosti o sociálních aspektech udržitelnosti a její etice, budou schopni číst a kriticky zhodnotit odborné i laické publikace o klimatické změně a udržitelnosti nebo rozpoznat greenwashing.

„Jsem moc ráda, že se nám podařilo ve spolupráci s kolegy z různých fakult připravit velice nabitý, ale prakticky zaměřený předmět, který studentům napříč univerzitou ukáže, že udržitelnost není věc pouze ekologů nebo environmentalistů. Týká se totiž nás všech a aspoň základní vzdělání o její aplikovatelnosti v různých oborech by měli mít všichni studenti,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková, která bude v rámci kurzu mluvit o udržitelnosti na Univerzitě Palackého.

Předmět bude vyučován každé pondělí od 16:30 v přednáškovém sále Josefa Otruby v nové budově Botanické zahrady UP (v blízkosti Smetanových sadů – U Botanické zahrady 1232/7). Ve STAGu jej lze najít pod kódem EKO/URTP a za splnění závěrečného kolokvia čekají studenty tři kredity. Přednášky však budou přístupné bez zapsání i ostatním zájemcům a veřejnosti. Další céčkové předměty o udržitelnosti najdete ve speciální databázi na webu Udržitelné univerzity.

Udržitelný rozvoj v teorii a praxi (EKO/URTP)
10. února – 5. května (pondělí) v 16:30 hodin v Botanické zahradě UP

Sylabus kurzu:
1. Úvod do předmětu, cíle předmětu, požadavky
2. Koncept a měření udržitelného rozvoje
3. Globální klimatická změna
4. Zeleň a biodiverzita
5. Voda
6. Management zdrojů a cirkulární ekonomika
7. Energetika
8. Urbanismus a udržitelná doprava
9. Udržitelné stravování
10. Smart cities a udržitelnost
11. Hodnotové aspekty udržitelnosti a environmentální etiky
12. Sociální aspekty udržitelnosti
13. Udržitelný rozvoj na UP

Mobilitu pravěkých lovců mamutů, kteří před zhruba 30 000 lety žili na území České republiky a Slovenska, zmapují pomocí určení původu jejich pazourků a rohovců vědci z kateder geologie a analytické chemie přírodovědecké fakulty. Spolupracovat na tomto projektu budou s odborníky z Moravského zemského muzea v Brně a tamního pracoviště Archeologického ústavu AV ČR. Jejich vědeckou práci podpořila Grantová agentura ČR.

„Pomocí určení původu kamenných artefaktů, které sloužily např. jako hroty, rydla, škrabadla či jiné nástroje, se pokusíme zrekonstruovat mobilitu pravěkých lovců a sběračů z období tzv. zlatého věku doby ledové,“ uvedl Martin Moník z katedry geologie. Vědci odeberou vzorky glacigenních pazourků, rohovců krakovsko-čenstochovské jury a tzv. čokoládového pazourku Svatokřižských hor. Zaměří se také na volyňský pazourek z území dnešní Ukrajiny, případně na pazourek ze středního Podněstří.

V laboratoři pak odborníci pod vedením Tomáše Pluháčka z katedry analytické chemie získají charakteristický chemický „otisk“ referenčních rohovců/pazourků a porovnají ho s pravěkými artefakty nalezenými v moravských a slovenských lokalitách, které byly v období gravettienu (cca 34–24 tisíc let před dneškem) osídleny pravěkými lovci a sběrači (lokality pod Pavlovskými vrchy – Dolní Věstonice, Pavlov s Milovice, dále Předmostí u Přerova, Ostrava-Petřkovice, Moravany nad Váhom, Cejkov a Kašov). „Z tohoto období známe například importy maďarského a východoslovenského obsidiánu na vzdálenosti 330–400 kilometrů, tedy až do lokalit pod Pavlovskými vrchy, v Napajedlích a v Předmostí u Přerova,“ podotkl Martin Moník.

Vědci nevylučují, že na dnešní území České republiky a Slovenska byly v období gravettienu importovány i pazourky z podobně vzdálených lokalit. „Například v okolí slovenského Cejkova a Kašova výskyt volyňských pazourků přímo předpokládáme. Zatím ale nebyla jejich přítomnost ověřena chemickými či jinými metodami, což se nyní budeme snažit změnit,“ upozornil Martin Moník.

Výstupem projektu budou nejméně tři odborné publikace pojednávající o mobilitě jemnozrnných štípatelných hornin během gravettienu. „Vlastně vytvoříme mapy pohybu tehdejších lovecko-sběračských populací. Zároveň se ukáže, nakolik je skupina moravského klasického gravettienu surovinově odlišná od slovenských lokalit pozdního gravettienu, tedy zda se jednalo o kontinuitu, či naopak o nezávislý vývoj,“ dodal geolog.

Při studiu vzorků pazourků a rohovců vědci použijí prvkovou analýzu pomocí laserové ablace ve spojení s hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (LA-ICP-MS) a rentgenové fluorescenční spektrometrie (XRF). „Užitečné může být i studium barevnosti pomocí UV-Vis spektrometrie a makroskopická, stereomikroskopická analýza použitých hornin, tedy různých typů mikro- a kryptokrystalických křemitých hornin – rohovců a pazourků,“ dodal Martin Moník.

Slavnostní předání cen rektora Univerzity Palackého za uplynulý rok se uskuteční ve středu 19. února od 16 hodin poprvé v olomouckém kině Metropol. Veřejnosti přístupný akt, který se rozrostl o nové kategorie, bude moderovat šéf činohry Moravského divadla Roman Vencl. Program doplní smyčcové kvarteto Desigual Quartet. Vstup na akci je zdarma, místa je nutné rezervovat.

„Jsem moc rád, že se akce více otevírá veřejnosti, protože univerzita se má určitě čím pochlubit. Při každoročním předávání cen cítím hrdost, že máme tolik nadaných a tvořivých studentů a studentek a že i naši absolventi nás s úspěchem reprezentují po celém světě. Letos navíc nově získají uznání také naši pedagogové a pedagožky, které svým hlasem vybrali právě jejich studující, oceněny budou rovněž práce s udržitelnou tematikou,“ uvedl rektor Martin Procházka. Akt premiérově oživí živá hudba v podání smyčcového Desigual Quartetu a dojde i na živou interpretaci studentské hymny Gaudeamus Igitur, jíž se ujme Zuzana Štanclová z univerzitního sboru Ateneo.

Na tradičním slavnostním ceremoniálu v novém kabátě, který se koná v rámci Akademického týdne UP, budou oceněni autoři a autorky odborných publikací z řad akademické obce, studující za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce a sportovní výkony a také studující doktorských programů. Vůbec poprvé se předají ceny rektora za nejlepší absolventské práce z oblasti udržitelnosti a novinkou jsou i Teaching Awards. O výhercích a výherkyních poslední jmenované kategorie rozhodli studující pomocí hlasování, udělena bude cena pro vyučující s praxí do pěti let (Teaching Junior Award) a nad pět let (Teaching Senior Award). Celkem má být na akci rozdáno 52 diplomů.

„Oceněné práce, publikace i sportovní výkony laureátů mohou být pro mnohé inspirativní, a proto je slavnostní odpoledne poprvé přístupné celé univerzitě i veřejnosti. Pro mnohé studující může být účast na této akci i motivací pro to, aby o ocenění usilovali v příštích letech i oni,“ dodal vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Výsledky jsou zveřejněny na univerzitním webu a Teaching Awards v tomto článku. Více informací o akci zde.

Na prestižní Imperial College London (ICL) bude v příštích měsících působit fyzikální chemik David Panáček z CATRIN Univerzity Palackého. Díky úspěchu v projektové výzvě Marie Curie Fellowship (MSCA) – CZ se zapojí do výzkumu ve skupině vedené špičkovým odborníkem v oblasti vývoje senzorů pro monitoring a studium rostlin Firatem Güderem.

„Na katedře bioinženýrství Fakulty technologické ICL zúročím své znalosti o využití grafenové chemie při vývoji účinných a citlivých senzorů. V tomto případě půjde o senzory, které budou schopny detekovat fyziologické změny v rostlinách způsobené různými druhy stresů, včetně nemocí. Jelikož budu moci spolupracovat s odborníky světového formátu v tomto oboru, vnímám to jako obrovskou příležitost učit se nové věci od těch nejlepších,“ uvedl David Panáček, který čtrnáctiměsíční pobyt na Imperial College London zahájí počátkem února. Senzory, které se podaří vyvinout, bude následně testovat ve spin-off společnosti AgroBioChem v České republice.

David Panáček je absolventem doktorského studia Materiálová chemie. Již během něj se specializoval na vývoj nových nízkorozměrných nanomateriálů pro biologické a environmentální aplikace, s využitím grafenu, grafenových derivátů či uhlíkových teček. Senzorickým aplikacím se věnoval i během stáže v Katalánském institutu nanověd a nanotechnologií ve Španělsku pod vedením profesora Arbena Merkoçiho. Mezi jeho významné úspěchy patří spolupráce při vývoji „atomárních antibiotik“ schopných čelit rezistenci bakterií.

„Jsem velmi rád, že další z našich mladých vědců bude moci sbírat zkušenosti na prestižním zahraničním pracovišti, v minulosti to byla například University of Cambridge nebo Institut Karolinska. Co mě těší ještě více, je skutečnost, že se po této zkušenosti vracejí zpět do CATRIN. David Panáček má za sebou řadu skvělých výsledků a věřím, že možnost pracovat pod vedením Firata Güdera ho může v kariéře posunout výrazně vpřed,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého oslaví 60 let své existence. Místo nostalgické retrospektivy ale jubilejní ročník, který se koná od 22. do 27. dubna 2025, směle pohlíží vpřed. Letošní motto „Work in Progress“ připomene, že festival je metaforou proměny světa kolem nás a neustále se rozvíjejících vědních oborů. Lidé se mohou těšit na stovky filmů i možnost setkat se s jejich tvůrci a tvůrkyněmi. 

Jubilejní ročník přinese řadu novinek v programu. Dramaturgický tým například poprvé zařadil soutěž imerzivních médií, aby zdůraznil narůstající důležitost virtuální a rozšířené reality. Diváci a divačky tak objeví fascinující svět nových VR a XR filmů a interaktivních projektů. Poroty v Mezinárodní a Česko-Slovenské soutěži budou nově oceňovat nejen vzdělávací hodnotu, ale také filmové zpracování a umělecké přesahy. 

„Chceme podpořit dokumentární tvorbu ve všech jejích podobách a ocenit její rozmanitost. Další novinkou je soutěž debutů a druhých filmů ve středometrážní a celovečerní délce. Rádi bychom takto zviditelnili nové talenty, které začínají pronikat do žánru vědeckého dokumentu,“ řekl Ondřej Kazík, programový ředitel AFO.

Na festivalu opět nebudou chybět besedy, filmové projekce, workshopy, koncerty, výstavy či procházky, ale ani interaktivní program pro celé rodiny na Horním náměstí. Do Olomouce se sjedou světové špičky v popularizaci vědy. Odborný program 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky.

Hledání pravdy jako celoživotní proces

Zastřešující nesoutěžní sekcí letošního ročníku je Terén, který se zaměří na téma konstrukce pravdy v dokumentárním filmu a ve vědě. Od laboratorního po terénní výzkum se sekce bude věnovat samotné podstatě fungování vědy a metodám, kterými vědci i dokumentaristé zkoumají svět a přináší o něm relevantní a zároveň přesvědčivé výpovědi. Výročí si AFO připomene unikátní retrospektivou – každý festivalový den bude zasvěcen dokumentům z jedné dekády uplynulých šedesáti let. 

„Budeme spolupracovat s Národním filmovým archivem (NFA) a archivem České televize. Celou sekci propojíme s knihou o historii AFO a obohatíme ji o prvky dramatizace a postupy živé historie. Například postavíme videotéku, kde si návštěvníci budou moci přehrát kuriózní filmy z VHS kazet nebo DVD. Zásadní otázka k přezkoumání je: Jak se posunula komunikace vědy a vzdělávání skrze film od 60. let do současnosti?“ doplnil hlavní dramaturg Zdeněk Rychtera.

Vizuál AFO bude opět nepřehlédnutelnou součástí programu 

Vizuální identita letošního ročníku přináší koncept inspirovaný procesem vývoje a výzkumu. Tři prolínající se vrstvy symbolizují jednotlivé fáze tohoto procesu – první, nejstarší vrstva, odkazuje na počátek úvah či zkoumání daného fenoménu. Druhá vrstva zachycuje aktuální stav nebo klíčový zlom v oboru. Třetí, poslední vrstva, pak ukazuje směr, kterým se fenomén ubírá.

 

 

„Tyto vrstvy jsou laděny do barev RGB spektra a jejich prolínání odkazuje na složitost a chaotičnost vývoje. Součástí designu je dekódovací prvek využívající barevné filtry, který upozorňuje na nutnost retrospektivy a sebereflexe. Estetika načítání pak symbolizuje nejistotu vývoje a schopnost začít znovu: Refresh and start again,“ vysvětlil tvůrce vizuálu, art director festivalu Radim Měsíc. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Než festival začne, mohou si zájemci rozšířit své obzory a zpříjemnit čekání díky platformě Watch and Know. Tato online knihovna je ideálním místem pro všechny, kdo se chtějí vzdělávat, objevovat zajímavé příběhy a naladit se na dubnovou filmovou atmosféru.