Novinky z PřF a UP

Dítě v omšelém kabátku zakusující se do suchého rohlíku před oprýskanou budovou. Příznačnější fotografii na obálku knihy snímků Blanky Lamrové, rodačky z Litovle a dlouholeté fotografky Národní galerie v Praze, vybrat nešlo. Její autentickou tvorbu s důrazem na zachycení reality lidí na okraji společnosti, dětí, seniorů či Romů představuje Muzeum umění Olomouc (MUO) a Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP) v další knize z úspěšné edice Olomoučtí fotografové.

Blanka Lamrová se řadí se do proudu českých fotografických dokumentaristek s humanistickým a sociálně emancipovaným přístupem. „Ve všech jejích fotografiích je nejčastějším námětem člověk a jeho vztah k okolí či k dalším lidem na pozadí dobových podmínek a událostí. Jako vnímavá pozorovatelka života kolem sebe si Blanka Lamrová zakládá na maximální možné autenticitě a síle okamžiku,“ říká editorka knihy a kurátorka MUO Štěpánka Bieleszová.

Lamrová ve své tvorbě neuznává aranžování, manipulaci s fotografovanými modely a objekty, nepoužívá umělé osvětlení či blesk. Zachycuje svět bez příkras. Tematicky se v její tvorbě výrazně propisují například cesty vlakem a normalizační atmosféra zrcadlící se ve výrazech ztrápených cestujících. V portrétech lidí z ulice si všímá zajímavých postaviček, především dětí a starých lidí, tedy dvou krajních pólů lidské existence. Dokumentovala také folklórní festivaly, hnutí hippies či romskou komunitu. Zajímá ji rovněž ztráta genia loci měst – zachycovala rozpad těžebním průmyslem poznamenaného Kladna, v odrazech kaluží pak chátrající Prahu 80. let.

„Jsem rád, že se nám s Muzeem umění Olomouc daří pokračovat v této edici a vzdávat hold práci fotografů z našeho regionu. Díky Blance Lamrové máme v edici první představitelku ženské fotografické školy a zároveň se s ní vracíme k dokumentárnímu pojetí fotografie. Edice Olomoučtí fotografové svou uceleností představuje výrazný počin v oblasti fotografických publikací a těšíme se na další svazky,“ přislíbil rozvoj edice ředitel VUP Aleš Prstek.

Kniha fotografií Blanky Lamrové je dostupná na e-shopu VUP a u dobrých knihkupců.

Edici Olomoučtí fotografové připravuje Muzeum umění Olomouc ve spolupráci s Vydavatelstvím Univerzity Palackého. Série, která představuje mezinárodně významné fotografy spjaté s olomouckým regionem, si vysloužila např. Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury či ocenění na zahraniční scéně. Dosud v ní vyšly knihy mapující dílo Miloslava Stibora, Petra Zatloukala, Karla Kašpaříka a Michala Kalhouse. Publikace snímků Blanky Lamrové vychází díky podpoře Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Olomouc a Olomouckého kraje.

Blanka Lamrová (* 1949)
Fotografická dokumentaristka se sociálně emancipovaným přístupem a důrazem na autenticitu. Ve svých fotografických počátcích nacházela inspiraci u Josefa Sudka, Františka Drtikola či Jindřicha Štreita. Do pozornosti fotografického světa pronikla v 70. letech minulého století, kdy pravidelně vystavovala v prostorách Staroměstské radnice na přehlídkách Ženy za kamerou, které se z dnešní perspektivy jeví jako genderově mimořádně emancipační akce. Před revolucí se pohybovala rovněž v šedé, neoficiální zóně. Při zachycování osudů východoněmeckých emigrantů, kteří se chtěli dostat na Západ, se potkala např. s dvorním fotografem Václava Havla Tomki Němcem či Herbertem Slavíkem. Většinu profesního života zasvětila fotografování pro Národní galerii v Praze.

 

V květnu se uskuteční volby do Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Volby včetně časového harmonogramu vyhlásil AS PdF UP na svém únorovém jednání. Věnoval se i tématu, které souvisí s vypořádáním Finanční analýzy hospodaření a účetnictví PdF UP.

V květnu se uskuteční volby do Akademického senátu PdF UP pro funkční období od 15. září 2023 do 15. května 2026. Elektronické hlasování začne 3. května, poslední možnost zvolit si svého kandidáta bude mít akademická obec fakulty 11. května. Podle volebního harmonogramu, který AS PdF UP jednomyslně schválil, bude nové složení tohoto vrcholného grémia fakulty známo v polovině května.

Během jednání se senátoři pedagogické fakulty věnovali i Finanční analýze hospodaření a účetnictví PdF UP (2020, 2021), kvůli které v prosinci 2022 zvolili sedmičlennou ad hoc komisi. Po širší debatě senát pedagogické fakulty vzal na vědomí zprávu komise, zároveň souhlasil s jejími závěry, v nichž je mimo jiné uvedeno, že při schvalování návrhu rozpočtu PdF UP na rok 2021 byla ze strany děkanky fakulty závažným způsobem porušena pravidla vztahů mezi vedením PdF UP a AS PdF UP.

Akademický senát PdF UP v této souvislosti svým usnesením doporučil výraznější kontrolu ze strany AS PdF UP při předkládání podkladů k rozpočtu ke schválení AS UP a také následnou kontrolu nad využíváním jednotlivých finančních prostředků. V dalším usnesení pak senátoři fakulty vyzvali děkana Vojtecha Regece k postupu směřujícímu k nápravě popsaných nedostatků.

V průběhu jednání senátoři PdF UP vzali na vědomí záměr studijního programu Sociální pedagogika, poté i diskutovali o problémech, jež patrně přinese umělá inteligence. Děkan fakulty informoval vrcholné fakultní grémium o chystané rekonstrukci hlavní budovy PdF UP na Žižkově náměstí, hovořil také o přípravných pracích, které se vztahují k novému Vnitřním mzdovém předpisu UP i o situaci, jež se týká nedostatečného financování veřejných vysokých škol.

Harmonogram voleb (funční období 2023–2026)

* Zvolení členů volební komise, jejího předsedy a místopředsedy do 30. 3. * Návrhy kandidátů do AS PdF UP od 3. do 19. 4. * Zveřejnění kandidátní listiny, sestavení seznamů voličů do 25. 4. * Elektronické hlasování od 3. do 11. 5. * Vyhlášení výsledků voleb do 15. 5. * Lhůta pro podávání stížností na průběh voleb do 18. 5. * Termín pro případné opakování voleb do 16. 6.

Jaké důvody přispěly k tomu, že je české předsednictví v Radě Evropské unie vnímáno jako úspěšné? Jak funguje EU a jak by mohla fungovat líp? Na tyto i řadu dalších otázek odpověděl v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti České republiky.

Mikuláš Bek, ministr pro evropské záležitosti ČR, navštívil Univerzitu Palackého. V pracovně rektora UP se nejprve sešel s vedením univerzity, poté debatoval se studenty i širší veřejností. Setkání zaměřené na ukončené české předsednictví v Radě Evropské unie se uskutečnilo v posluchárně Václava Havla Filozofické fakulty UP.  

„Snažil jsem se, abychom během předsednictví byli vnímáni jako dobrá evropská země,“ řekl v úvodu debaty Mikuláš Bek, mimo jiné dřívější rektor Masarykovy univerzity.

Podle něj je úspěch naší země v nedávném předsednictví EU výsledkem souladu několika věcí.

„Předsednictví je především o moderování debaty mezi partnery. V čase krize jsou klíčoví aktéři otevřenější, mají větší vůli se dohodnout. V tomto smyslu napadení Ukrajiny atmosféře v EU pomohlo. Jednou z podmínek našeho úspěchu pak byla také velkorysá podpora, kterou čeští občané ukrajinským uprchlíkům poskytli,“ dodal.

Během debaty, moderované Jakubem Janegou a Davidem Broulem, doktorandy z katedry politologie a evropských studií FF UP, Mikuláš Bek uvedl, že předsednictví znamenalo pro naši zemi šanci napravit svou pošramocenou pověst z roku 2009. Česká republika podle něj dostala příležitost ukázat, že v Evropské unii dospěla a stala se důvěryhodným partnerem pro ostatní členské státy.

Pomyslný lék na přetrvávají českou skepsi vůči Evropské unii ale nevidí v teoretickém vzdělávání či marketingu, ale spíše v konkrétní zkušenosti. Ke změně názoru může podle něj například dojít se současnou energetickou krizí, která ukazuje, jak důležité je hledat řešení v rámci celé Evropy.

V posluchárně Václava Havla se hovořilo nejen o stávajícím fungování Evropské unie či o tom, jak by mohla fungovat lépe, ale i o jejím možném rozšíření a celé řadě dalších témat, především bezpečnosti, která dnes zajímá všechny země Evropy.  

Už když se hlásila na medicínu, měla jasno v tom, že se chce věnovat onkologii. Životním tématem se jí stala problematika rakoviny slinivky břišní, nejzákeřnějšího z onkologických onemocnění. Do jeho výzkumu se vrhla tak intenzivně, že se brzy vypracovala v mezinárodně respektovanou odbornici a v závěru loňského roku byla ve svém oboru jmenována profesorkou, jednou z nejmladších v české medicíně. Řeč je o Beatrice Mohelníkové Duchoňové z Onkologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

„Svoji práci dělám, protože mě zajímá a baví, dává mi smysl. Nikoliv pro tituly, ty přicházejí tak nějak spontánně,“ říká skromně usměvavá lékařka. „Že jsem jedna z nejmladších profesorek u nás, mi došlo asi týden před předáváním jmenovacích dekretů v Karolinu, když mi volal taktéž jmenovaný profesor Martin Oliverius a gratuloval mi. Poznali jsme se během mého Ph.D. studia, on byl už tehdy primář v IKEMu, uznávaná osobnost. Kdyby mi někdo tehdy řekl, že si půjdeme pro profesorský dekret spolu, brala bych to jako vtip.“

Ze získání profesorského titulu má radost, zároveň ho ale, i s ohledem právě na svůj věk, vnímá jako závazek a výzvu. „Žen, které se u nás v medicíně dostaly akademicky tak vysoko a tak brzy, příliš není. Snažím se tedy, aby moje výsledky byly přesvědčivější, než je nutné, aby všichni viděli, že to není náhoda,“ dodává s tím, že jednoznačný recept na to, jak se po patnácti letech od promoce stát profesorkou i při výchově dvou dětí, nemá. „Mám kolem sebe lidi, kteří mě motivují a vycházejí mi vstříc. O motivaci jde především. Výsledky jsou jiné, když děláte něco, co vás baví, než když to dělat musíte.“

K problematice rakoviny slinivky se Beatrice Mohelníková Duchoňová dostala jako postgraduální studentka, a jak tvrdí, stále je více toho, co onkologové o tomto onemocnění neví, než toho, co ví. Karcinom pankreatu má z onkologických diagnóz nejhorší prognózu, lékaři jej často odhalí až v pokročilé fázi.

„Zaměřujeme se na časnější diagnostiku, řešíme koncepci screeningového programu, který by umožnil zachycení časnějších stádií nemoci. V rámci mezinárodního konsorcia Pandora se věnujeme rizikovým faktorům, na základě nichž bychom mohli selektovat pacienty, kteří by měli svůj specifický screeningový program. Z pohledu terapie je potřeba najít něco, co bude opravdu fungovat. Zatím většina metod víceméně selhává a i přes všechny pokroky nepřesahuje medián přežití pacientů v případě metastatické nemoci dobu jednoho roku. Spíše o jednotlivcích než skupinách pak mluvíme u pacientů, které se v případě časnějšího stádia nemoci podaří vyléčit,“ přibližuje onkoložka.

S nádorovým onemocněním má přitom vlastní zkušenost. Během druhého těhotenství jí byla diagnostikována rakovina prsu. „Jako lékařka jsem si do té doby neuvědomovala, jak je to nepříjemné onemocnění, ani nemyslím náročností léčby, ale tím, jak se k vám začne chovat okolí. Spousta lidí neví, jak s vámi mluvit, začnou se vám vyhýbat, budíte lítost. Profiltruje vám to přátele i kolegy a ukáže se, kdo s vámi udržuje vztah, protože vás má prostě rád.“

Ještě v těhotenství začala s chemoterapií. Dcera se naštěstí narodila zdravá a nedošlo k žádným komplikacím. Jen dva týdny po operaci Beatrice Mohelníková Duchoňová skládala atestaci z klinické onkologie. „Všichni se mě ptali, proč to vůbec dělám. Já to musela udělat, abych i sama sobě dokázala, že ještě nejsem mrtvá, jen jsem nemocná. Byl to můj plán. Když jsem se ale pak po léčbě a mateřské dovolené vracela do klinické praxe, bylo to hodně těžké. Nebyla jsem schopná si držet odstup od pacientů, prožívala jsem znovu stavy úzkosti. Rodina i kamarádi mi doporučovali, ať se začnu věnovat něčemu jinému. Jenže já od svých středoškolských let nedělala nic jiného! Vzala jsem to tedy jako výzvu, kterou musím zvládnout. Všechno, co v životě přichází, beru jako lekci, která mě posouvá dál. I na tomto jsem se rozhodla najít něco dobrého. Vnímám jako svou výhodu, že onkologickým pacientům díky své zkušenosti více rozumím. A myslím, že i řada mých pacientů to vnímá pozitivně.“

S olomouckou fakultní nemocnicí a lékařskou fakultou je Beatrice Mohelníková Duchoňová, původem Ostravačka, spojená od roku 2011. Studovala a svoji profesní kariéru začínala v Praze, když se však s tehdejším manželem přestěhovali na Čeladnou v Beskydech, bylo třeba najít bližší působiště. „Přednosta naší kliniky profesor Bohuslav Melichar je velice vstřícný a povzbuzující člověk. Ocenil tehdy mou odbornou práci a měl zájem, abych tu pracovala.“ I když do Olomouce nejdříve jen dojížděla z Beskyd, město jí prý velmi rychle přirostlo k srdci.

Nyní již ale na Hané žije a v poslední době vedle práce a výchovy dcer mimo jiné spřádá plány na účast v cyklistickém závodě na Medigames, kde spolu měří síly lékaři a zdravotníci z celého světa. „Můj současný partner je vášnivý cyklista, navzájem si rozumíme a podporujeme nejen v práci ale i volnočasových aktivitách. Plánovali jsme oba letos naši účast na hrách, které se měly konat na Madeiře. Nakonec je ale organizátoři přesunuli do Kolumbie, tam nepojedeme. Příští rok bych ale ráda jela. Vyhrát cyklistický závod je spíše přání než další cíl, protože na opravdový trénink nezbývá čas. Mým snem je také projet si oblast Cortina v Dolomitech, tam mě zatím nechtějí vzít, že prý nemám formu… Ale já jsem ambiciózní, takže Cortina bude,“ prozrazuje Beatrice Mohelníková Duchoňová.

Beatrice Mohelníková Duchoňová (* 1983) 

Profesorka, lékařka, zástupkyně přednosty Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a LF UP pro výuku, vědu a výzkum. Je respektovanou odbornicí na problematiku karcinomu pankreatu (slinivky břišní), věnuje se i dalším typům nádorů. Absolvovala 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde také dokončila postgraduální studium (Ph.D.). Pracovala mimo jiné na IV. Interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, od roku 2011 je jejím působištěm Onkologická klinika FNOL a LF UP, kde se jí podařilo vybudovat vlastní výzkumnou základnu, která ve spolupráci s dalšími pracovišti, zejména I. chirurgickou klinikou, produkuje několik hodnotných publikací ročně a významně se podílí na řešení několika grantových projektů, z nichž projekt věnující se prediktivním a prognostickým markerům karcinomu pankreatu byl navržen na Cenu ministra zdravotnictví za  výzkum pro rok 2020. Vychovává dvě dcery a ve volném čase sportuje – jezdí na kole, běhá, plave, chodí do fitka.

Dlouhovlasá blondýna v růžovém kabátě s ukrajinskou stuhou na klopě. Tuto studentku jste mohli vidět na každém setkání k podpoře Ukrajiny. Maryna Kovalova je devatenáctiletá ukrajinská dívka, která na podzim 2021 začala studovat obor Etika a kultura v mediální komunikaci na CMTF UP. V té době si ani v nejhorším snu nedovedla představit to, co změní za pár měsíců její život a vlastně celý svět – ruská invaze na Ukrajinu.

Maryna je má spolužačka a blízká kamarádka. Děkuji jí za všechno, co mě naučila o lásce ke své zemi a o neutuchající naději v lepší zítřky. Bylo mi ctí s ní vést tento rozhovor. Bez slz se neobešel. Z mé strany.

Asi nikdy nezapomeneš datum 24. února 2022. Jaké byly tvé pocity, když ses dozvěděla o ruské invazi?

Vzbudila jsem se v sedm ráno v Olomouci na kolejích, měla jsem jít do školy. Mám takovou ranní rutinu, hned jak otevřu oči, dívám se na mobil a čtu zprávy, kdo mi co poslal. Na Viberu máme rodinný chat, byly tam zprávy mých rodičů a příbuzných, psali: „Slyšeli jsme výbuchy.“ Psalo mi i hodně kamarádů. Na kolejích mám dvě spolubydlící, které ještě spaly. Lehla jsem do postele a plakala jsem tak tiše, abych je neprobudila, o to hlasitěji však plakala moje duše. Plakala jsem prostě nefyzicky a něco tenkrát ve mně zemřelo.

Nakonec jsem se nachystala do školy, vzala jsem si černé oblečení, a i když obvykle nosím make-up, ten den jsem se nenalíčila. Venku vlály ukrajinské vlajky, ve škole mě spolužáci objímali. Byla to gesta podpory, ale já jsem je nedokázala vnímat, nevěděla jsem totiž, jestli jsou rodiče v bezpečí. Říkala jsem si, že jestli umřou, nebudu moct na Ukrajinu přijet se s nimi ani rozloučit. Celý den jsem byla apatická, měla jsem strach, nevěděla jsem, co mám dělat. Byl to den, kdy jsem ve svých osmnácti letech najednou zestárla.

Jak jsi prožívala další dny?

Ze začátku jsem cítila jen tu apatii, hned v pátek 25. února ale pozval ukrajinské studenty pan rektor, včetně mě. Poprosila jsem pana docenta France, vedoucího naší katedry, jestli by mě mohl odvézt na rektorát a on mě tam přivedl skoro za ruku, v tu chvíli tam byl jako můj táta. Brala jsem to jako gesto podpory. Na setkání jsem řekla, že nejvíce potřebujeme právě podporu. U pana rektora jsem se dozvěděla, že se už za pár dní chystá setkání na Zbrojnici na podporu Ukrajiny. Poprosili mě, abych tam vystoupila a promluvila.

Na Zbrojnici jsem tehdy řekla jen pár vět, byla jsem nervózní, že se na mě dívá polovina univerzity. Už jsem ale nebyla v apatii. Najednou jsem měla hodně síly a chtěla jsem co nejvíc pomoct Ukrajině, byla jsem připravena vzít i zbraň a jít bránit svoji zemi. Současně jsem cítila vinu za to, že jsem v Česku a že nejsem s rodinou. Chtěla jsem proto udělat pro Ukrajinu nejvíc, co to šlo. Nechtěla jsem se cítit provinile za to, že jsem v bezpečí. Chodila jsem na setkání a mluvila jsem, byla jsem plná motivace pomáhat. Co víc jsem mohla tady v Česku udělat, než pomáhat uprchlíkům a mluvit o tom, co se na Ukrajině děje?

Když se podíváš na Marynu rok zpátky před invazí. Jaká byla, kým chtěla být, jaké měla vize a sny a jak se to potom změnilo? Kým jsi teď?

Já jsem se moc nezměnila, ani mé vize a sny se nezměnily. Spíš se naplnily. Když jsem v rámci přijímacích zkoušek měla pohovor, zeptal se mě docent Franc, co chci dělat. A já jsem řekla, že chci pomáhat Ukrajině. To zůstává, jen mám k tomu větší motivaci. Vždycky jsem chtěla pracovat na Ukrajině, plánuji se tam po dokončení studia vrátit. Jestli jsem se v něčem opravdu změnila, tak v tom, že už nejsem tolik naivní jako dřív.

Kdo se změnil daleko více, byla Ukrajina. Ta dospěla, její lidé dospěli. Dříve jsme měli rozdělenou společnost, zvláště v Oděse, ze které pocházím, někteří byli proruští, někteří proukrajinští. Ale válka nám všem ukázala, kde je náš domov, pro koho chceme bojovat, měli jsme a máme stejného nepřítele.

Když mluvíš o nepříteli – o Rusku, jaký je tvůj postoj vůči státu, který napadl tvoji zemi?

Ze začátku jsem cítila jen strach a apatii, ty poté přerostly v nenávist. Vím, že ne každý Rus je špatný, ale ta emoce si v tak velkém traumatu nevybírá. Není to pocit, který bych ve svých devatenácti letech měla cítit.

Ukrajina je ve válečném konfliktu od roku 2014, kdy došlo k anexi Krymu, v té době ti bylo deset let. Byla jsi ještě dítě, jak jsi vnímala tehdejší situaci?

S rodiči jsem sledovala zprávy, pamatuju si čísla mrtvých – ty stovky lidí. V rodině i mezi kamarády byly hádky kvůli politice. Nikdy jsem se do toho nepletla, to bylo mezi dospělými. Nejvíc jsem to pocítila tak, že jsme přestali navštěvovat Krym, kam jsme s rodiči jezdili každé léto na prázdniny. To jsem vnímala jako obrovskou ztrátu, protože Krym miluju, vždycky jsem ho milovala.

Od té doby uteklo už téměř devět let. Ztratila jsi za tu dobu někdy naději v to, že na Ukrajině bude někdy mír?

Nemám žádné pochybnosti o tom, že Ukrajina vyhraje. Od loňska jsem o tom přesvědčenější než předtím. Protože od anexe Krymu probíhala „zamrzlá válka“, Evropa ani Amerika se o nás nezajímaly. Už dvanáct měsíců je to totální válka, díky pomoci Evropy a Ameriky máme větší motivaci k boji. Věřím, že se nám vrátí i ta území, které nám vzalo Rusko v roce 2014.

Představuješ si někdy, jaké by to bylo, kdyby Rusko na Ukrajinu nezaútočilo? Kým si myslíš, že bys byla a kde bys byla?

Taková možnost neexistuje. Kdyby Rusko na Ukrajinu nezaútočilo v roce 2022, tak zaútočí v roce 2035. Rusko vždy chtělo Ukrajinu. Jsme kolonie, oni jsou kolonizátor. My, Ukrajinci, v sobě máme kvůli tomu pocit méněcennosti. Jsou to opakující se dějiny.

V Česku máme jedno pořekadlo: „V lásce a ve válce je všechno dovoleno.“ Jak na to reaguješ jako člověk, jehož země se ocitla ve válce?

Já jsem nikdy zamilovaná nebyla, jak je to s láskou, nevím. Ale k válce se vyjádřit můžu. Jsou tu pravidla, a ta se buď dodržují, nebo nedodržují. Existují Ženevské konvence, které udávají pravidla a ta Rusové jednoznačně porušují. Zabíjí civilisty, znásilňují ženy, ubližují dětem. Je možné, že i Ukrajinci některá pravidla porušují, ale oni nejsou ti, kdo zaútočil, kdo ničí civilní města.

Chtěla bys něco vzkázat nám, Čechům?

Děkuji Čechům za stálou podporu, mám radost, že jste si zvolili Petra Pavla. Važte si své země, měla by být pro vás na prvním místě. Nebojte se být vlastenečtí, nestyďte se za to. Může se stát, že přijde nepřítel a vaši zemi vám vezme. Kým bych byla já a kým byste byli vy bez své rodné země? A až skončí válka, zvu vás na Ukrajinu, je to krásná země.

Autorka je studentkou oboru Etika a kultura v mediální komunikaci na CMTF UP.

Olomoucká právnická fakulta se zapojí do 4. ročníku Noci práva. Svátek, který má za cíl popularizovat právo pro veřejnost a vytvořit prostor pro setkání právnické obce, se uskuteční ve středu 8. března. Zájemci si mohou vybírat z pestrého programu. Fakulta připravuje například simulované soudní jednání nebo natáčení oblíbeného podcastu Judikúra za účasti veřejnosti.

„Vše se bude točit kolem práva, ale jen pro právníky to určitě nebude. Právě naopak. Noc práva pořádáme, abychom právo přinesli blíže k lidem. Srdečně zváni jsou i naši studenti a kolegové,“ vysvětila Renáta Šínová, proděkanka pro komunikaci, vnější vztahy a konferenční činnost.

Program začne v 15:00 dvěma vycházkami, jedna se vydá po právně zajímavých místech Olomouce, druhá se zaměří na ochranu památek. Dva body programu budou v režii partnerů fakulty. Ústav soudního lékařství a medicínského práva LF UP vezme zájemce na pitevnu a ostravští kriminalisté přiblíží práci na dvou konkrétních případech, které v minulosti objasňovali.

V 16:30 fakulta otevře zájemcům svou simulovanou soudní síň. Soudce v rámci simulovaného jednání bude rozhodovat o péči o nezletilé, o střídavé péči. „Zinscenovaný soud bude stát za to, pro jednotlivé role se nám podařilo získat odborníky z praxe,“ naznačila Renáta Šínová. Na simulované soudní jednání naváže diskuse na téma střídavá péče a určování výživného. Večer pak zakončí natáčení podcastu Judikúra, který už více než rok pravidelně připravují Filip Melzer a Petr Bezouška z katedry soukromého práva a civilního procesu PF UP. „Na všechny body programu je potřeba se předem přihlásit prostřednictvím online formulářů. Některé aktivity totiž mají omezenou kapacitu míst. Přihlašovat se je možné na webu akce,“ upozornila Renáta Šínová.

Noc práva se letos uskuteční v Olomouci, v Brně, v Praze, v Ostravě, ve Frýdku-Místku a v Opavě. Každoročně se koná v termínu kolem 6. března, významného dne v právních dějinách. Právě 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa. Když nepočítáme prozatímní ústavu z roku 1918, jedná se o první ústavněprávní dokument naší československé státnosti. Kompletní program zde.

Noc práva | 8. března | Olomouc

15:00-17:00 | Právnické toulky večerní Olomoucí – komentovaná vycházka | sraz před budovou B, PF UP
15:00-16:30 | Památková péče v praxi – komentovaná vycházka | sraz před budovou B, PF UP
15:00-17:00 | Jak to vidí soudní lékař – pitva | Ústav soudního lékařství a MP, LF UP
16:30-18:00 | Jménem republiky – simulované soudní jednání (péče o nezletilé) | rotunda PF UP
16:30-18:00 | Jak jsme objasňovali složité případy – prezentace ostravských kriminalistů | aula PF UP
18:30-19:30 | Co možná (ne)víte o střídavé péči – rozprava odborníků | rotunda PF UP
18:00-20:00 | Toulky českou judikaturou – natáčení podcastu Judikatúra | aula PF UP

Celý květen na kole, koloběžce, pěšky nebo poklusem – tedy udržitelně a aktivně. Přihlaste se do výzvy Do práce na kole a podpořte vlastní kondici i rozvoj infrastruktury pro cyklisty i pěší. Díky Udržitelné univerzitě bude mít i letos prvních sto zájemců z řad zaměstnanců Univerzity Palackého registraci zdarma, studenti dostanou 60% slevu.

„Doprava je pro Udržitelnou univerzitu jedním ze stěžejních témat. Mám proto radost, že se loni do výzvy Do práce na kole zapojil rekordní počet našich zaměstnanců, a veřím, že letošní rok bude ještě úspěšnější. Chceme ukázat, že pohyb na vlastní pohon z práce a do práce je nejen možný, ale i příjemný, a navíc zlepšuje formu a posiluje imunitu. Udržitelné způsoby dopravy ale mají v neposlední řadě také pozitivní dopad na životní prostředí nebo veřejný prostor,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková. 

Zabojujte ve výzvě za svou fakultu či součást. Kromě celorepublikové a olomoucké soutěže letos vyhlašujeme i univerzitní souboj pro zaměstnance. Více zde.

Výzva Do práce na kole se koná každý rok v celé České republice. K jejímu přijetí stačí sestavit 2–5členný tým (možnost je ale i pro jednotlivce), zaregistrovat se do konce dubna na www.dopracenakole.cz (každý soutěžící zvlášť, s uvedením UP jako zaměstnavatele) a během května pak co nejpravidelněji jezdit do práce a z práce na kole, koloběžce, skejtu, vozíčku anebo chodit pěšky či běhat.

Způsoby můžete během výzvy libovolně kombinovat také s hromadnou dopravou. Například v pondělí a středu můžete jet na kole, v úterý jít pěšky, ve čtvrtek běžet a v pátek dorazit do práce na longboardu. Své cesty si nejrůznějším způsobem zapisujete do svého profilu – pomocí mobilních aplikací nebo přes web. Nakonec můžete vyhrát zajímavé ceny, a to hned v několika kategoriích celostátní, olomoucké i speciální univerzitní soutěže. 

Máte-li zájem o registraci do výzvy, napište si o voucher na marie.tranova01@upol.cz. Prvních sto zájemců z řad zaměstnanců UP dostane jednorázový kód, který lze uplatnit při registraci. Pro studenty máme připravené kódy na 60% slevu ze startovného. 

Proč se vůbec organizovaně zapojit? Co získáte za startovné?

Spousta z nás se dopravuje nejen do práce bezmotorově zcela běžně i bez kampaní. Organizovaná účast ve výzvě Do práce na kole má ale několik výhod, které mohou zaměstnanci letos díky Udržitelné univerzitě okusit bezplatně – i studentům se ale ta část poplatku, kterou budou muset doplatit, vyplatí a vrátí:

1. Zapojení v týmu podporuje pravidelnost a vybízí k dalším společným aktivitám.
2. Každý soutěžící obdrží tričko, díky němuž dostane v různých (olomouckých) podnicích různé slevy, výhody nebo třeba rovnou kávu zdarma.
3. Svými bezmotorovými cestami můžete proměnit své město i díky využití anonymizovaných dat o trasách. Ve spolupráci s městy lze identifikovat, kudy se cyklisté i pěší reálně pohybují, stejně jako místa, kde infrastruktura nevyhovuje účelům bezpečného a příjemného pohybu ve městě. 
4. Podpoříte konání debat s městskými či krajskými cyklokoordinátory a správci infrastruktury nebo tvorbu vzdělávacích materiálů, jako je třeba seriál Jak na kolo.
5. V soutěžích můžete vyhrát ceny (součástí výher v Olomouci jsou pravidelně i produkty z UPointu) a využívat nejrůznější slevové akce či akce úplně zdarma.
6. Stanete se součástí komunity vyznávající aktivní životní styl a podporující udržitelnou mobilitu ve městech.

Kde se dozvědět víc?

Kompletní informace o historii výzvy, aktuálním ročníku, jejích cílech a také praktické informace o tom, jak a proč se zapojit, najdete na dopracenakole.cz. Na většinu otázek, které vás momentálně napadají, snad najdete odpověď v Často kladených otázkách. Olomoucká buňka je pravidelně velmi aktivní a nejen během května pořádá několik akcí: debaty, spanilé jízdy nebo společná setkání. Brzy se na webu objeví program akcí i výhody, které na vás coby nositele trička Do práce na kole čekají. Abyste nepřišli o žádné aktuality, sledujte i FB stránky, a to jak celorepublikové, tak olomoucké.

 

Miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo látek pro ochranu rostlin či biostimulantů, budou ústředním tématem výzkumu nové skupiny vedené světově uznávaným chemikem Alexanderem Dömlingem. Vědec, který je lídrem v oblasti organické syntetické chemie a má rovněž bohaté zkušenosti s uváděním výsledků výzkumu do praxe, mezinárodní tým v Olomouci vybuduje díky projektu ERA Chair ACCELERATOR, jenž z programu Horizon Europe získal dotaci zhruba 2,5 milionu eur. Jeho úkolem je rovněž přivádět na univerzitu další vynikající vědce, podporovat talenty a úzce spolupracovat s komerčními partnery.

Miniaturizace a zrychlení syntetické chemie jsou kriticky důležité pro rychlou optimalizaci vlastností vyvíjených chemických látek ve farmaceutickém, agrochemickém a materiálovém výzkumu a vývoji. Ve většině laboratoří se však organická syntéza stále provádí pomalu, s velkými nároky na materiál a není ověřena pro více kombinací substrátů. Alexander Dömling jako hlavní řešitel prestižního evropského projektu bude dál budovat hlavní pilíř svého výzkumu, jímž jsou vícesložkové organické reakce. Ty umožňují přípravu a testování desítek tisíc chemických látek najednou.

„Udržitelnost v chemii začíná být nesmírně důležitá tváří v tvář globalizaci a problémům souvisejícím se stále rostoucí světovou populací. A právě v řešení těchto otázek mohou vícesložkové reakce pomoci. Budu pokračovat v jejich využití v lékařské chemii, kdy se s kolegy zaměříme na oblast (imuno)onkologie a objevování nových antibiotik či antivirotik. Kromě toho se těším na spolupráci se zdejší fenotypizační laboratoří při objevování udržitelnějších látek na ochranu rostlin a také biostimulantů podporujících produkci rostlin odolných vůči široké škále stresových faktorů. Společně s CATRIN-RCPTM budeme rozvíjet nanotechnologie s cílem objevit materiály nové generace pro udržitelnou budoucnost,“ objasnil Dömling, který na Hanou přišel z Univerzity v Groningenu.

Podle rektora UP Martina Procházky jsou vznik každé nové výzkumné skupiny na univerzitě a úspěch při získávání dotací z programu Horizon Europe důležitým krokem při posilování renomé vysoké školy coby významné vědecko-výzkumné instituce. „Osobně mě těší každý výzkumný projekt, který směřuje k dalšímu pokroku v medicíně a příbuzných oborech. Rozvoj v této oblasti má vždy velmi zásadní a pozitivní dopady na praxi a je dobrou zprávou pro lékaře i jejich pacienty. Přeji profesoru Dömlingovi a jeho výzkumné skupině, aby se jim v jejich vědecké práci na UP dařilo," doplnil rektor.

Důraz na multioborový výzkum a propojení všech tří součástí CATRIN vítá její ředitel Pavel Banáš. „Výzkumné zaměření nové skupiny prohlubuje synergie mezi našimi třemi vědecko-výzkumnými útvary. Věřím, že profesor Dömling přinese nejen nová výzkumná témata a přivede další, především zahraniční výzkumníky, ale díky svým bohatým zkušenostem také posílí institucionální prvky managementu vědy a výzkumu u nás. Dalším z cílů je efektivnější komercializace vědeckých výsledků a navázání nových průmyslových partnerství,“ uvedl Banáš.

Alexander Dömling působil v řadě prestižních institucí, mimo jiné spolupracoval i s dvojnásobným nositelem Nobelovy ceny Barrym Sharplessem ve Scripps Research Institute v Kalifornii a dalšími vědci, kteří stáli u převratných technologií „zelené chemie“. „Pevně věřím, že tvář chemické laboratoře v průmyslu i na akademické půdě se ještě zásadně změní. Do chemie budoucnosti si najdou cestu metody umělé inteligence, automatizace a miniaturizace. Proto je mantrou mojí laboratoře rovnice, že automatizace plus miniaturizace rovná se zrychlení. Budoucí generace chemiků podle toho musí být vzdělávána,“ doplnil Dömling.

Do Olomouce ho přivedlo setkání se členy výzkumné skupiny Fenotypizace v CATRIN. Ta se zaměřuje na automatické monitorování znaků a vlastností rostlin v závislosti na prostředí, což je velmi významné pro hledání nových odrůd hospodářských plodin, vývoj ochranných a biostimulačních přípravků, technologií a agronomických postupů. „Vysokokapacitní fenotypizace spolu s mými dovednostmi v oblasti vysokokapacitní chemie se mi jevily jako možnost řešení jednoho z globálních problémů, a to potřeby uživit stále rostoucí populaci. Poté, co jsem se dozvěděl o možnosti získat ERA Chair od Evropské unie, jsem se s Univerzitou Palackého přihlásil. Od února zde působím na plný úvazek a začínám od nuly budovat výzkumnou skupinu. Jelikož problémy budoucnosti lze zvládnout pouze v mezinárodní spolupráci, hodlám vytvořit skupinu zhruba 20 nadšených a talentovaných studentů z celého světa,“ řekl.

Projekt s názvem ERA Chair for Accelerated Synthetic Chemistry Technologies at Palacký University Olomouc (ACCELERATOR) potrvá do konce ledna 2028. Jedná se o projekt s doposud největším finančním příspěvkem pro UP, které univerzita ze všech rámcových programů EU získala.

Alexander Dömling (* 1964)
Světově uznávaný vědec v oblasti miniaturizace, automatizace syntetické chemie a vícesložkové reakční chemie. V první dekádě svého profesního života, kterou označuje jako učební období, absolvoval studium chemie a biologie na Technické univerzitě Mnichov. Doktorát získal u světoznámého vědce Ivara Ugiho. Díky podpoře Humboldtovy nadace strávil postdoktorské období u dvojnásobného nobelisty Barryho Sharplesse ve Scripps Research Institute v Kalifornii. Po návratu z USA založil svou první biotechnologickou společnost Morphochem. V dalším období působil na University of Pittsburgh, kde získal několik velkých grantů a zkušenosti z výpočetní a strukturní biologie, které využil například při návrhu léčiv. Následně pracoval jako vedoucí katedry designu léčiv na Univerzitě v Groningenu. Za více než deset let tam od nuly vybudoval oddělení se zhruba 30 studenty a spolupracovníky. Profesor Dömling má rovněž bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Získal více než 70 patentů a spoluzaložil šest biotechnologických společností.

Univerzita Palackého každoročně inovuje studijní nabídku a otevírá pro zájemce a zájemkyně o studium nové studijní programy zohledňující aktuální požadavky trhu práce a moderní trendy. Stejně tomu je i v případě přijímacího řízení do dalšího akademického roku, kdy nové studijní programy představila pedagogická, filozofická nebo přírodovědecká fakulta. Podat e-přihlášku na většinu studijních programů osmi fakult olomoucké univerzity lze ještě do 15. března, cena za přihlášku činí 690 korun. 

Pedagogická fakulta UP zcela nově nabízí studijní programy zaměřené na speciální pedagogiku, konkrétně bakalářské programy Speciální pedagogika se zaměřením na pedagogické asistentství, Speciální pedagogika se zaměřením na expresivní přístupy nebo Speciální pedagogika se zaměřením na rozvoj zrakových funkcí či navazující magisterský program Speciální pedagogika – poradenství. Novinkou je i navazující magisterský program Dramaterapie a bakalářský program Učitelství pro mateřské školy.

Filozofická fakulta UP má v nabídce nový bakalářský obor Korejština pro hospodářskou praxi. „Při studiu bude důraz na praktickou znalost korejského jazyka doplněnou o kurzy týkající se korejské kultury, historie, společnosti či ekonomické geografie. Student může absolvovat kromě překladatelských, tlumočnických či přípravných kurzů také specializované kurzy obchodní korejštiny či korejštiny pro cestovní ruch,“ uvedl garant studijního programu Andreas Schirmer z katedry asijských studií. Od února se pak dá hlásit také na nově akreditované studijní programy s profesním zaměřením, konkrétně jde o bakalářské programy Angličtina pro tlumočení a překlad, Dějiny umění a památková péče a navazující magisterský program Archeologie pro praxi. Tyto mají povinné praxe: v bakalářském studiu jde o 12 týdnů, v navazujícím magisterském o 6 týdnů praxe.

Jednu studijní novinku má také Přírodovědecká fakulta UP, v katalogu studijních programů byl nově přidán navazující magisterský obor Bioanalytická laboratorní diagnostika ve zdravotnictví – Experimentální biologie.

Právnická fakulta nově umožnila přihlášení na nový doktorský studijní program Právní dějiny a římské právo. Přihlášku bude možné podat od 18. května do 18. června.

Přehled oborů najdou zájemci v katalogu studijních programů a také na speciálním webu Univerzitní město s kompletním informačním servisem o studiu. Na většinu programů bakalářského, navazujícího či magisterského studia se dá podat e-přihláška do poloviny března, některé v nabídce například teologické fakulty mají deadline i později. Na doktorské programy se dá přihlásit do konce dubna či až do konce června, na cizojazyčné do konce srpna.

UP je druhou nejstarší univerzitou v ČR a patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí přes 900 kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studentů a studentek. Těm studium zpříjemňuje i moderní UPlikace. Každoročně si na UP podá e-přihlášku přes 22 tisíc uchazečů.

Odborníci z několika výzkumných skupin CATRIN Univerzity Palackého se zapojí do řešení projektů Národního centra kompetence (NCK) polymerních materiálů a technologií pro 21. století (POLY-ENVI21), které uspělo v soutěži Technologické agentury ČR a pod vedením Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně propojí výzkumné týmy z devíti výzkumných organizací a 16 podniků. Olomoučtí vědci se zaměří například na vývoj aditiv do polymerů nebo přípravu technologií pro eliminaci mikroplastů v odpadních vodách. 

„Projekt je z velké části zaměřen na cirkulární ekonomiku a recyklaci plastových odpadů, jakož i na zlepšování vlastností plastů. My budeme navazovat na naše předchozí zkušenosti z dřívějšího Centra kompetence ALTERBIO a zčásti i na environmentální výzkum řešený v rámci projektu NANOBIOWAT. Některé oblasti pro nás ale budou poměrně nové,“ uvedl Jan Filip z CATRIN.

Jedním z úkolů bude navrhnout řešení, která umožní odhalit a eliminovat mikroplasty v odpadních vodách. „K tomu je potřeba dovyvinout a optimalizovat metodu identifikace mikroplastů, abychom dokázali říct, jaké mikroplasty a v jakých koncentracích jsou v konkrétních odpadních vodách, a následně se mohli podílet na vývoji technologie pro jejich odstranění. Využijeme zejména naše mikroskopické techniky, dynamický rozptyl světla a případně další separační techniky,“ objasnil Filip. Dalším z úkolů řešených v tomto projektu bude značení plastů pomocí nanostruktur, což může přispět například i ke snazší separaci  plastových odpadů.

Z akademických partnerů budou vědci z CATRIN spolupracovat zejména s VŠB-TUO nebo Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně. Jelikož je NCK rozděleno do průběžně řešených projektů, které se postupně definují, bude navazována spolupráce i s dalšími členy konsorcia.

„Plánujeme rozvíjet spolupráci s Centrem organické chemie v Pardubicích, zahájili jsme spolupráci s firmou ASIO v oblasti detekce a eliminace mikroplastů. Z komerčních partnerů aktuálně spolupracujeme také například s firmou Hella Autotechnik Nova na vývoji termosetických směsí,“ doplnil Filip.

Projekt NCK zahrnuje široké spektrum výzkumných úkolů, které mají předpoklad uplatnit se v dohledné době v praxi. Jedná se například o zvýšení účinnosti a automatizaci procesu třídění plastů při jejich recyklaci, nalezení nových způsobů pro efektivní získání ekonomicky cenných látek z plastového odpadu nebo vývoj nových polymerů od polyfunkčních materiálů až po speciální materiály například pro medicínu.

Projekt navazuje na strategie České republiky (Strategie cirkulární Česko 2040) a EU (Green Deal, cirkulární ekonomika, surovinová nezávislost). Výzkumné aktivity jsou rozděleny do čtyř základních oblastí, kterými jsou: Pokročilé materiály, Environmentální procesní inženýrství, Spotřeba v cirkulárním prostředí a v neposlední řadě Komunikace, diseminace a kreativita. Provázanost firem a výzkumných pracovišť cílí především na chemický, automobilový a textilní průmysl, ale také i na stavebnictví. Celkové náklady řešitelského konsorcia činí téměř 380 milionů korun, přičemž čtvrtina z těchto nákladů bude hrazena z firemního sektoru.

Jedinečnou možnost koukat umělcům pod ruce a sledovat vznik jejich děl nabídl happening Tváře Palackého, který jako součást Akademického týdne UP připravil v Galerii Podkroví Uměleckého centra UP spolek Studium Artium. Během události došlo také na křest Hravých ilustrací, omalovánek vytvořených ke 450. výročí olomoucké univerzity.

Sešit dvanácti ilustrací, za nimiž stojí absolventi Pedagogické fakulty UP Věra Jopek Kopková a Jiří „Dosy Doss“ Dosoudil z umělecké skupiny Chaoscompany, připomíná zásadní momenty z historie i současnosti univerzity, od příchodu jezuitů až po festival Academia Film Olomouc.

Křtu se ujala prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková společně s Jiřím Dosoudilem a Ondřejem Martínkem z univerzitního oddělení komunikace, které vydání omalovánek zaštítilo. „Ať bavíte celou akademickou obec. Ať si najdete své místo nejen u olomouckého publika, ale i napříč republikou. Ať je vám dobře ve světě,“ popřáli omalovánkám, které budou po celý rok zdarma k dostání na univerzitních akcích, také v UPointu a které samozřejmě nechyběly ani v podkroví Konviktu, kde se před zraky přítomných pustili umělci do svých děl na téma Tváře Palackého.

„Vypadá to jako téma, které je hodně omezující, ale když se člověk chvíli zamyslí, dojde k tomu, že se pod něj dá zahrnout vlastně cokoliv, co s Františkem Palackým nebo jeho odkazem nějak souvisí. A nemusí tedy jít jen o portrét, který napadne jako první, ale třeba i o krajinomalbu nebo i abstrakci,“ řekla Tereza Holoubková z pořádajícího spolku Studium Artium. „Podobné akce s živým tvořením jsme organizovali v začátcích našeho spolku a měly poměrně úspěch. K výročí univerzity mě napadlo tento koncept zopakovat,“ dodala.

Do happeningu, který hudebně doprovodily mimo jiné písně z 19. století v podání Beáty Vymlátilové, se zapojilo celkem osm umělců. Vedle studentů výtvarné výchovy či dějin výtvarné výchovy to byl například francouzský malíř a ilustrátor Vincent Chignier, který žije ve Šternberku, nebo Tetiana Kovalenko, která do ruské invaze na Ukrajinu pracovala jako učitelka malby a kresby v umělecké škole v Charkově a nyní bydlí v Přerově. Až na jednu umělkyni se všichni postavili k malířským stojanům vybaveni fixy, inkoustem, vodovými nebo akrylovými barvami, jediná Ludmila Dostálíková pracovala s keramickou hlínou.

Díla, která během večera vznikla, si zájemci mohou v podkroví Konviktu prohlédnout až do 15. března.

Happening Tváře Palackého uspořádal spolek Studium Artium, jehož cílem je podpora studentů uměnovědných, uměleckých a příbuzných kulturně-historických oborů, ve spolupráci s Univerzitou Palackého jako součást Akademického týdne UP a letošních oslav 450. výročí vzniku vysokého učení v Olomouci.

Na využití map při každodenní práci novinářů i ve vojenském zpravodajství bude zaměřen 17. kartografický den, na který se v pátek 24. února sjedou do Olomouce tuzemští kartografové i odborníci z řad novinářské obce a armády. Jednodenní seminář ve svých prostorách pořádá katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP společně s Českou kartografickou společností.

„Zpravodajství je jedna ze základních činností novinářů a zpravodajských služeb. Obecně je definováno jako organizované informování o ději nebo aktuálních událostech. Nedílnou součástí zpravodajství je získání informací, jejich analýza a interpretace. A zdrojem, součástí nebo i výstupem zpravodajství mohou být právě mapy,“ uvádí vedoucí katedry geoinformatiky Vít Voženílek, který zastává post viceprezidenta Mezinárodní kartografické asociace.

V úvodním příspěvku Vít Voženílek účastníky podrobněji seznámí s hlavním tématem Kartografie a zpravodajství. Poté vystoupí editor Českého rozhlasu Brno a místopředseda Syndikátu novinářů ČR Miloš Šenkýř, který pohovoří o využití map a mapových služeb v denní žurnalistické praxi. Následovat bude příspěvek vědeckého redaktora České televize Vladimíra Piskaly o tom, jakou roli hrají mapy v televizním zpravodajství.

Další část semináře už bude zaměřena na vojenské zpravodajství. Vedoucí oddělení GEOMETOC Sekce zpravodajského zabezpečení Armády ČR a náčelník Geografické služby Armády ČR Jan Marša si připravil příspěvek na téma poskytování zpravodajského přehledu o prostředí prostřednictvím webových map a mapových aplikací. Docent na katedře vojenské geografie a meteorologie Univerzity obrany v Brně Vladimír Kovařík do Olomouce přijede s příspěvkem nazvaným Specifika tvorby kartografických produktů (nejen) pro zpravodajce na politicko-strategické úrovni.

Po odborných příspěvcích bude na programu společná diskuze se všemi přednášejícími. V rámci doprovodného programu semináře bude v předsálí auly přírodovědecké fakulty připraveno několik expozic. „K vidění budou například nejnovější publikace s kartografickou tematikou z Vydavatelství Univerzity Palackého, diplomové práce z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP nebo posterové představení aktivit České kartografické společnosti,“ dodává Vít Voženílek.

Se zármutkem oznamujeme, že ve čtvrtek 16. února 2023 zemřel Mgr. Jakub Dürr, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec, skvělý diplomat, politolog, polonista a bývalý náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR, náměstek ministra zahraničních věcí ČR a prorektor pro zahraniční a vnější vztahy Univerzity Palackého.

„S velikou bolestí jsem přijal zprávu o úmrtí váženého kolegy Jakuba Dürra, velvyslance České republiky v Polské republice. Pro českou diplomacii udělal mnoho nejen v Polsku, v minulosti neúnavně prosazoval naše zájmy v Evropské unii, evropským záležitostem se s houževnatostí věnoval i v ústředí. Upřímnou soustrast rodině a blízkým, uvedl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

Velvyslanec Jakub Dürr působil v české diplomacii více než dvanáct let. Nejprve byl českým velvyslancem ve Výboru stálých zástupců I na Stálém zastoupení ČR při Evropské unii. Po návratu z vyslání v Bruselu se stal náměstkem ministra zahraničí a po dobu téměř tří let vedl evropskou sekci. V prosinci 2021 se stal mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Polské republice.

Jakub Dürr vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Absolvoval řadu zahraničních studijních pobytů, např. na Jagellonské univerzitě v polském Krakově. Vykonával rovněž funkci prorektora pro zahraniční a vnější vztahy Univerzity Palackého a v letech 2008–2009 působil na pozici náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Jakub Dürr patřil mezi výrazné české diplomaty, kteří významně přispěli k pevnému ukotvení Česka v Evropské unii. Zanechal nesmazatelnou stopu na celkové podobě a směřování české unijní politiky v době našeho dospívání v Unii. Ve svém působení byl vždy veden zájmem posílit hlas Česka ve světě a přispět k jeho pozitivnímu vnímání ze strany zahraničních partnerů.

Byl rozeným diplomatem, jedním z nejvíce respektovaných a oblíbených všude tam, kam přijel. Svou každodenní prací a osobním nasazením zlepšoval vztahy i reputaci současného Česka. Měl dar tlumit spory a nedůvěru, byl otevřený, laskavý a pozitivní, lidé různých názorů a orientací ho nejen uznávali, ale také měli rádi. Neváhal s nadstandardním nasazením v pomoci slabším a pronásledovaným, zemím i jednotlivcům.

Jako vysoce postavený diplomat prosazoval rozšíření zemí o západní Balkán, jako prorektor Palackého Univerzity umožnil studovat talentovaným Bosňanům, seznam jeho úsilí by byl dlouhý. Ztratili jsme v něm nejen kolegu, ale i výjimečného a poctivého člověka.

Vyjadřujeme upřímnou soustrast jeho rodině a blízkým.

Univerzita Palackého bude v květnu znát jména nových senátorek a senátorů. Volby vyhlásil na svém únorovém jednání Akademický senát UP. Schválil také metodiku dělení příspěvku a dotací, věnoval se aktuálnímu navýšení cen v univerzitní menze a přijal záměr rektora jmenovat do funkce prorektorky docentku Andreu Hanáčkovou.

V termínu od 3. do 11. května se uskuteční volby do Akademického senátu Univerzity Palackého. Rozhodl o tom AS UP, který s tímto rozhodnutím zároveň přijal i časový harmonogram jednotlivých úkonů, jež se k volbám vztahují. Volby se uskuteční výhradně elektronicky. V souladu s Volebním řádem AS UP se nový senát bude volit na zkrácenou dobu, a to s cílem posunout změnu funkčního období z nepříznivého zářijového termínu do poloviny května. Funkční období nového AS UP začne 15. září 2023, skončí 15. května 2026.

Harmonogram voleb do AS UP

*Zvolení členů dílčích volebních komisí, jejich předsedů a místopředsedů do 30. 3. 2023. *Návrhy kandidátů do AS UP 3. – 19. 4. 2023. *Zveřejnění kandidátních listin. Sestavení seznamů voličů do 25. 4. 2023. *Zahájení elektronického hlasování 3. 5. 2023, 12:00. *Ukončení elektronického hlasování 11. 5. 2023, 12:00. *Vyhlášení výsledků voleb do 15. 5. 2023. *Lhůta pro podávání stížností na průběh voleb do 18. 5. 2023, 12:00. *Termín pro případné opakování voleb do 16. 6. 2023.

V obsáhlejší debatě se senátoři věnovali metodice dělení příspěvku MŠMT na UP na rok 2023. Ekonomická komise AS UP tento dokument doporučila senátu ke schválení. Už při jednání komise však zazněla vůči nastaveným pravidlům dělení financí uvnitř univerzity kritika, ta pak byla slyšet i při jednání v univerzitním senátu.  

„Několik let tady diskutujeme o tom, že finanční prostředky na UP dělíme způsobem, který vychází z doby dávno minulé a neodpovídá současnosti. Dávno neodráží ekonomickou náročnost jednotlivých oborů. Univerzita Palackého si zaslouží novou metodiku,“ uvedl Tomáš Lebeda z FF UP, podle něhož stávající pravidla dělení financí neodpovídají potřebám zaměstnanců univerzity a jsou hlavním zdrojem výrazných mzdových rozdílů mezi nimi na jednotlivých fakultách.

Podobně kriticky se k metodice vyjádřili i zástupci Fakulty zdravotnických věd UP. Senát této fakulty i na svém jednání 10. února přijal usnesení, v němž s předkládanou metodikou dělení finančních prostředků na UP nesouhlasí. Vnímá ji jako diskriminační.

Po následné debatě a s odkazem na značnou časovou náročnost přípravy nového dokumentu, který by se dělení finančních prostředků na UP věnoval, AS UP návrh předložené metodiky dělení příspěvku a dotací MŠMT na UP na rok 2023 schválil v předloženém znění. Šestnáct senátorů hlasovalo pro, čtyři proti a dva se při hlasování zdrželi.

AS UP zároveň požádal rektora, aby do 31. března předložil závazný harmonogram prací na novelizaci Vnitřního mzdového předpisu UP (VMP UP), který má směřovat k nastavení konkurenceschopných, důstojných a rovných tarifů na univerzitě. Dále požádal, aby do 30. dubna byl předložen návrh novely VMP UP včetně doprovodných analýz a současně s tím i návrh nové metodiky dělení příspěvků a dotací MŠMT na UP pro rok 2024.

Univerzita nedávno zdražila ceny stravného v menze, což vyvolalo nevoli především mezi studenty. O důvodech navýšení cen hovořil před senátem ředitel Správy kolejí a menz UP Libor Kolář, který zdůraznil zvýšené náklady na výrobu jídla, především provozní náklady. Hovořil i o povinnosti SKM UP vařit se ziskem i o tom, že jedinou možností jeho tvorby je doplňková činnost, například catering. V následné diskuzi zaznívala kritika, senátorům v uvedené prezentaci především chyběly informace o aktivitě, která by se věnovala optimalizaci nákladů.

V závěru jednání o tomto tématu AS UP přijal usnesení, v němž žádá, aby SKM v úseku stravování přijala opatření, která by umožnila optimalizaci nákladů, každý den nabízela jedno jídlo za cenu výrazně nižší, než je současná cena nabízených jídel, provedla analýzu vývoje počtu strávníků v jednotlivých kategoriích a vyhodnotila změny za tři měsíce jejich realizace.

Akademický senát UP také během jednání projednal a vzal na vědomí záměr rektora jmenovat Andreu Hanáčkovou prorektorkou UP pro komunikaci a studentské záležitosti. Na uvedené pozici vystřídá Víta Procházku, který z osobních a pracovních důvodů rezignoval a jemuž AS UP za dosavadní činnost poděkoval.

Andrea Hanáčková představila vize jak v oblasti studentských záležitostí, tak i v oblasti komunikace.

„Chtěla bych zdůraznit práci se sociálními sítěmi. Před chvílí jsem natáčela video, v němž za UP zvu studující i zaměstnance do olomouckých muzeí. O víkendu je mohou zdarma navštívit, a to v rámci Akademického týdne UP. V tomto ohledu vás chci vyzvat, abyste komunikovali své agendy prostřednictvím krátkých videí na sociálních sítích, abyste neváhali posilovat zviditelnění svých témat, která přinášíte z jednotlivých fakult. Je to způsob, jak se dá se studentskou obcí velmi efektivně komunikovat,“ nastínila své představy nová prorektorka a také připomněla přípravu akcí organizovaných při příležitosti 450. výročí univerzity.

AS UP si vyslechl zprávu o strategii UP v oblasti mezinárodních žebříčků, také informace o vývoji řešení vědeckých a etických kauz na UP, vzal na vědomí Strukturovaný střednědobý plán dalšího rozvoje a směřování CATRIN, schválil návrh nového Volebního řádu AS PdF UP ve znění technických změn LK AS UP a odročil jednání o novém Jednacím řádu AS UP. Přehled přijatých usnesení najdete zde.

Akademický senát Lékařské fakulty UP na svém prvním letošním zasedání vyhlásil volbu kandidáta na funkci děkana. O tom, kdo fakultu povede v následujících čtyřech letech, rozhodnou senátoři 11. dubna.

Se zahájením řízení o návrhu na jmenování děkanem LF UP senát ustanovil zvláštní volební komisi, jíž předsedá Jiří Minařík z Hemato-onkologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, a schválil harmonogram volby.

Kandidáty mohou členové akademické obce navrhovat do poledne 14. března, seznam navržených pak komise zveřejní během následujícího dne. „Návrhy se předkládají výhradně písemně s použitím formuláře dostupného na úřední desce LF UP, a to buď doporučeným dopisem, nebo prostřednictvím podatelny LF UP, a adresují se Akademickému senátu LF UP, k rukám předsedy zvláštní volební komise docenta Minaříka. Součástí návrhu je souhlas navrženého s účastí ve volbě,“ popsal postup předseda AS LF UP Dušan Klos.

Ve středu 5. dubna se od 13 hodin uskuteční shromáždění akademické obce fakulty, na kterém navržení kandidáti či kandidátky představí své vize a priority a zodpoví případné dotazy přítomných. O tom, kdo z navržených bude pro funkci děkana LF UP nejvhodnějším kandidátem, se rozhodne během zasedání AS LF UP v úterý 11. dubna, které začíná taktéž ve 13 hodin.

Po jmenování rektorem by se zvolený kandidát na funkci děkana měl vedení fakulty ujmout 1. června. S koncem května totiž skončí i první funkční období současného děkana Josefa Zadražila, profesora III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické LF UP a FNOL.

Podrobné informace a materiály k volbě děkana jsou dostupné na webové stránce AS LF UP zde.

Kromě toho senátoři na svém únorovém zasedání zvolili nové členy senátních komisí a schválili změny studijních plánů pro akademický rok 2023/2024. Hostem jednání byl předseda Akademického senátu UP Jiří Langer, který členy nedávno obměněného AS LF UP přišel pozdravit a především seznámit s tématy, která univerzitní senát aktuálně řeší, jako je rozpočet univerzity, problematika vnitřního mzdového tarifu nebo blížící se senátní volby.

Zajímavé tematické přednášky nabídlo šestnáct odborníků z přírodovědecké fakulty studentům Gymnázia Jiřího Wolkera v Prostějově, Gymnázia a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín a Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy Kyjov. Pedagogové na tyto fakultní školy vyrazili v rámci třídenního turné Roadshow Přírody, pomocí kterého fakulta v řadách středoškoláků nabízí zajímavé odborné přednášky a pravidelně tak propaguje svoji nabídku studia a popularizuje vědu.

„Žáci vyššího gymnázia měli možnost navštívit jednu nebo dvě z celkem dvanácti přednášek, jejichž témata byla opravdu různorodá. Od bioluminiscence a jiných druhů světla přes otázku recyklace látek nebo využití d-prvků pro výrobu léčiv až k plazům a obojživelníkům Jižní Ameriky. Samostatnou dvojici přednášek tvořily kapitoly věnované statistice a pravděpodobnosti. Bylo to opravdu zajímavé a vědomostmi nabité dopoledne,“ uvedla Svatava Benešová ze zlínského gymnázia.

Fakultní školy přírodovědecké fakulty si během celého roku mohou na webových stránkách fakulty vybrat ze 78 přednášek z oblasti matematiky, informatiky, fyziky, biologie a ekologie, chemie či věd o Zemi. Přednášky jsou uskutečňovány přímo na fakultních školách.

„V rámci Roadshow Přírody jsem měl možnost studentům dvou závěrečných ročníků na zlínském gymnáziu představit obor, kterému se věnuji, tedy statistiku. Při podobných příležitostech se snažím vysvětlit, že zdaleka nejde jen o sběr číselných údajů. S pojmem statistika se studenti nejčastěji setkávají ve sdělovacích prostředcích například ve zprávách z oblasti sportu či ekonomiky. Já statistiku představuji jako jeden ze základních pilířů lidského poznání a rozhodování. Pestrost otázek, na které hledáme odpovědi pomocí sběru a analýzy nejrůznějších údajů, studenty vždy překvapí a zaujme. A tak i tentokrát jsme mohli diskutovat o otázkách, které se bezprostředně týkají jejich života a rozhodování, jako je volba vysoké školy, účinnost a rizika očkování či metody bank usilujících o získání nových klientů,“ uvedl Ondřej Vencálek z katedry matematické analýzy a aplikované matematiky.

Ondřej Černotík z katedry optiky prezentoval na Gymnáziu Jiřího Wolkera v Prostějově přednášku na téma kvantové počítače. „Hovořil jsem o obecných principech, kterými se řídí kvantové počítače, a výzvách, kterým čelí. Zmínil jsem také platformy pro kvantové počítání, jejichž výzkumu se věnujeme na katedře optiky. Některé studenty to zaujalo víc, některé míň, jak to obvykle bývá.“

Marie Pražáková z katedry anorganické chemie se na Klvaňově gymnáziu a střední zdravotnické škole Kyjov věnovala kontrastním látkám používaným v zobrazovacích metodách v medicíně. „Myslím si, že naše přednášky studentům určitě rozšíří obzory. Potěšilo mě, že většina z nich opravdu poslouchala a někteří přišli po přednášce se specifickými dotazy ohledně problematiky, což mě mile překvapilo. Dokonce se podělili i o zkušenosti s dalšími akcemi přírodovědecké fakulty, jako jsou Týden vysokoškolákem na Přírodě a Den otevřených dveří, na základě kterých se rozhodli podat přihlášku právě na naši fakultu. Ti stydlivější se vrhli na naše propagační materiály s tím, že si doma ještě určitě pročtou další informace o naší nabídce studia.“

Koncept atraktivních přednášek Roadshow Přírody vznikl na přírodovědecké fakultě v roce 2019 na Oddělení vnějších a vnitřních vztahů.

Jak se Američané sžívají se skutečností, že se jejich společnost stává čím dál různorodější? O tomto tématu budou hovořit badatelé z Univerzity Palackého v Olomouci a Metropolitní univerzity v Praze. Přijďte si poslechnout debatu, kterou 20. února nabídne Americké centrum UP.

Jak Američané vnímají skutečnost, že je jejich společnost víc a víc různorodější? Co z lidí vlastně dělá Američany? Na tyto a řadu dalších otázek odpoví v  Americkém centru UP latinoamerikanistka Markéta Riebová, amerikanistka Elizabeth Allyn Woock, amerikanistka a historička Kateřina Březinová a kulturní antropolog Daniel Topinka. Debata s názvem Americké křižovatky se uskuteční v rámci cyklu Expanding American Mainstream. Uskuteční se za podpory Velvyslanectví USA v České republice a moderovat ji bude David Hrbek, lektor Muzea umění v Olomouci, moderátor a český spisovatel. 

Americké křižovatky

Debata o klíčových křižovatkách, na nichž se dnes nacházejí USA.

20. února od 18:00, Americké centrum UP (třída Svobody 8).

„Vždycky jsem po Americe pokukoval. Zejména v době nesvobody pro mě USA představovali Walt Whitman, Beat Generation, Bruce Springsteen, Bob Dylan, nezávislý film. Tam odtud jsem vždy cítil svěží závan svobodného světa, který mi tu chyběl. A je zajímavé sledovat, jakým směrem se tento svobodný svět vydává, protože dřív nebo později se to sem v nějaké formě dostane taky,“ uvedl.

Markéta Riebová z katedry romanistiky, Elizabeth Allyn Woock z katedry anglistiky a amerikanistiky a Daniel Topinka z katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty UP společně s Kateřinou Březinovou, vedoucí Iberoamerického centra Metropolitní univerzity v Praze při katedře Mezinárodních vztahů a evropských studií, se během večera budou zamýšlet mimo jiné i nad tím, do jaké míry se aktuální kulturní spory, migrační tlaky a demografické změny odrážejí v literatuře, umění a populární kultuře, hovořit budou i o tom, jakou roli v těchto procesech hrají dezinformace. 

Osobní setkání, sdílení zkušeností a hledání řešení aktuálních problémů. To bylo smyslem společného jednání všech studentských komor Univerzity Palackého. Studentští senátoři a senátorky využili ke svému setkání zázemí rektorátní menzy.

Studující představují významnou a nedílnou součást akademických senátů. „Jako studentky a studenti zprostředkováváme ojedinělý pohled na celou řadu otázek, které akademičky a akademici už mohou vidět zcela odlišně. Právě v poskytování jiné perspektivy a přinášení nových témat je studentské zastoupení v senátech neocenitelné,“ uvedl místopředseda Akademického senátu UP Michal Nguyen z FF UP.

Všechny přítomné přišel v druhé části programu pozdravit i prorektor Michal Malacka spolu s předsedou Akademického senátu UP Jiřím Langerem. Studentské senátorky a senátoři probrali celou řadu témat, jimiž univerzita žije, od zahraničních mobilit přes nastavení kreditové banky až po fungování institutu ombudsmana, o jehož ustanovení uvažuje pedagogická fakulta.

Své zkušenosti s akademickou samosprávou během večera sdíleli zástupci všech fakult. „Líbilo se mi, že jsme měli možnost si s ostatními promluvit v neformálním prostředí. Na spoustě důležitých věcí se shodneme a dokážeme konstruktivně diskutovat. Myslím, že je to vhodná platforma k tomu, jak si navzájem vypomoct se sdílením funkčních řešení různých studentských problémů nebo i nových nápadů,“ hodnotil setkání Kamil Kotrle, který je členem Akademického senátu PřF UP.

„Práce v senátu pro mě představuje možnost spolupodílet se na fungování univerzity. Když se ze studentského pohledu zjeví nějaká nevyhovující situace a nám se ji zadaří díky komunikaci s kolegy vyřešit či proměnit k lepšímu, tak to je to, v čem mi role senátorky přináší největší potěšení,“ doplnila k fungování akademické samosprávy senátorka Akademického senátu FTK UP Kristýna Janečková.

Setkání organizačně zajistila Studentská komora AS UP. „Je potřeba poděkovat především kolegyni Kateřině Kaprálové, která vše domluvila a zajistila program a zázemí. Byl bych rád, kdyby takováto setkání pokračovala i nadále, protože se ukázalo, že sdílení informací a nápadů je velmi zásadní,“ dodal Michal Nguyen.

Celkem 66 ocenění za akademické práce, odborné publikace a sportovní výkony předal rektor Univerzity Palackého Martin Procházka při slavnostním ceremoniálu, který se konal v aule Pedagogické fakulty UP. Vyhlášení výsledků studentských cen a čestných uznání pro autory monografií za uplynulý rok je jedním z tradičních bodů programu Akademického týdne UP.

Bakalářské a magisterské diplomové práce, stejně jako odborné texty přihlásili do soutěže studenti ze sedmi fakult univerzity. Mezi 19 oceněnými jsou nejvíce zastoupeni posluchačky a posluchači filozofické a přírodovědecké fakulty a fakulty zdravotnických věd. Na třetích místech se umístilo 5 studentů, na druhých 4 a na prvních 10. Jedno z prvních míst získal například Petr Šrajer, nyní již absolvent filozofické fakulty, jenž byl oceněn za odborný článek Private Czech Radio Broadcasting, Its Music Programming and Audience in the 1990s Illustrated with the Regional Station Radio Faktor. „První místo mě překvapilo a moc si ho vážím. Vnímám ho jako symbolickou satisfakci za úsilí a čas, který jsem prací na oceněné studii strávil. Slavnostní vyhlášení pro mě byla zároveň vítaná záminka pro návštěvu Olomouce, po které se mi od ukončení studia stýská,“ uvedl.

Vedle ocenění za studentské práce byly předány i tři ceny rektora pro nejlepší sportovce z řad studujících. K nejúspěšnějším sportovním disciplínám patří lukostřelba a orientační běh. Oceněna byla například Tereza Janošíková za skvělé výsledky v závodech v orientačním běhu, na kterých získala dvě stříbrné medaile na světových hrách a na mistrovství Evropy. „Uplynulá sezona pro mne byla úspěšnou s mnoha významnými milníky. Ocenění od pana rektora si velmi vážím. Je pro mě milým připomenutím nejen úspěchů na poli sportovním, ale zároveň i důkazem dobrého skloubení sportu s mou akademickou cestou. Děkuji moc za podporu v rámci celého studia na UP,“ uvedla studentka fakulty tělesné kultury.

Výsledky studentské části soutěže podle rektora potvrzují tvořivost, odbornost a soutěživost posluchačů. „Mám radost, že oceněné práce studentů a studentek Univerzity Palackého jsou na velmi vysoké úrovni a často s praktickým přesahem. Těší mě i to, že jsou studující úspěšní také ve sportu, a to i na mezinárodní scéně. Děkuji za jejich smysluplnou práci a podané výkony,“ řekl rektor Martin Procházka.

Čestná uznání za odbornou knihu publikovanou v letech 2021 a 2022 obdrželo 44 autorů z řad akademické obce celkem za 40 publikací. Věnovali se tématům zdravotnickým, teologickým, filozofickým, psychologickým, historickým i uměnovědným. Nejsilnější zastoupení mezi oceněnými tituly měly ty z humanitních a společenských věd.

Například doktorka Adéla Hanáková z pedagogické fakulty byla oceněna rovnou za dvě monografie: Poskytování telepractice v logopedii a Přístupnost v kontextu osob se zdravotním postižením. „Dvojité ocenění je velikým uznáním. Cenu přebírám v zastoupení skvělých kolegyň a kolegů, kteří jsou nedílnou součástí autorských týmů. Obě monografie jsou zhmotněným přáním a i tvůrčím přetlakem pramenícím nejen z našich profesních, ale také osobních zkušeností. Jsem člověkem s těžkým zdravotním postižením a cítím, že v tématu úpravy prostředí a přístupnosti v kontextu osob se specifickými potřebami je stále co objevovat,“ uvedla a prozradila, že dalším jejím počinem bude publikace o bezpečnosti v kontextu osob se specifickými potřebami.

Ceny a čestná uznání uděluje rektor ve snaze zvýšit prestiž vědecké práce na olomoucké univerzitě. Produkce členů akademické obce podle něj svědčí o rozsahu bádání na fakultách a dalších pracovištích. Loni rektor ocenil 16 studentských vědeckých a uměleckých prací, 7 sportovců a 56 autorů 53 nejlepších odborných knih. Seznam všech aktuálně oceněných je k dispozici zde, více o Akademickém týdnu UP tady.

Malá krabička propojená s mobilním telefonem. Právě tak vypadá nový biosenzor, který okamžitě dokáže ve vodě či v mléčných výrobcích odhalit i velmi malé zbytky antibiotik, konkrétně ampicilinu. Základem je na míru připravený nanomateriál odvozený od fluorografenu, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci a tamní přírodovědecké fakulty. Využili k tomu metodu „klikací chemie“ (z angl. click chemistry), za niž byla loni udělena Nobelova cena za chemii. Vývoj biosenzoru vědci představili v odborném časopise Small.

„Narůstající rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům představuje jeden z nejpalčivějších problémů dnešní medicíny. Existují odhady, že v roce 2050 by mohla mít na svědomí více úmrtí než rakovina. Vedle nových terapií je potřeba také bedlivě sledovat hladiny antibiotik v různých vzorcích. Zbytková množství antibiotik se prokazatelně vyskytují nejen v odpadních vodách, ale i v pitné vodě či některých potravinách, což jen podporuje schopnost bakterií vytvářet si vůči nim odolnost. Hledáme proto rychlé, levné, účinné a jednorázové elektrochemické biosenzory, které přítomnost antibiotik prokáží,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Michal Otyepka z CATRIN.

Pro biosenzor olomoučtí vědci připravili na míru nový materiál odvozený od fluorografenu. „Na tuto základnu jsme navázali přes alkynové skupiny aptamer, molekulu, která je schopná odhalit sledované antibiotikum, tedy ampicilin. Napadlo nás k tomu využít technologii tzv. klikací chemie, která umožňuje přesně a rychle spojovat molekuly. Ojedinělý je nejen tento postup, ale i možnost propojení senzoru s mobilním telefonem. Měření si tak může provést kdokoliv, třeba v domácím prostředí nebo přímo v terénu,“ vysvětlil jeden z členů autorského týmu David Panáček z CATRIN.

Účinnost senzoru výzkumníci ověřili na kohoutkové pitné vodě, v mléčných výrobcích a v lidských slinách. Zjistili, že biosenzor dokáže například v pitné vodě odhalit ještě nižší množství reziduí léčiva, než kolik pro něj činí limit stanovený Evropskou unií. Metoda je velmi jednoduchá – elektroda s naneseným nanomateriálem se ponoří do kontaminovaného roztoku a pomocí mobilu se měří množství ampicilinu. Dosud se k detekci využívají drahé přístroje a analýzy se provádějí v laboratořích proškoleným personálem.

Grafenové deriváty nevyužívají vědci v CATRIN pro biosenzory poprvé. S nápadem využít je pro detekci antibiotik přišel José Flauzino krátce po svém nástupu do CATRIN. „Jako biochemik měl naprosto konkrétní představu o biosenzoru, potřeboval ale vhodný materiál. Ten jsme mu dokázali ušít na míru, a to v rekordním čase. Od myšlenky po publikování výsledku neuplynulo více než půl roku,“ objasnil materiálový chemik Panáček. Jiným výsledkem jejich spolupráci byl v minulosti senzor pro odhalení „pančování“ hovězího vepřovým masem.