Novinky z PřF a UP

Na zvyšování výnosů a stability sklizně sóji v České republice je zaměřen nový výzkumný projekt katedry biochemie přírodovědecké fakulty, jejíž odborníci chtějí vlastnosti sóji zlepšit pomocí aplikované genomiky. Spolupracovat na tom budou s kolegy ze společnosti Zemědělský výzkum v Troubsku a předními americkými šlechtiteli z Missouri a Severní Dakoty. Projekt potrvá do konce roku 2028. Finančně ho podpořilo částkou přesahující 9 milionů korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

„Historicky poprvé je podpořen projekt, který povede k vytvoření nových kultivarů sóji na míru zemědělským podmínkám zejména v České republice, ale také v dalších evropských státech,“ řekla hlavní řešitelka projektu Mária Škrabišová z katedry biochemie.

Sója díky svému vysokému obsahu proteinu a oleje vyčnívá mezi ostatními luštěninami a patří mezi strategické komodity, po kterých ve světě neustále stoupá poptávka. Kvůli nedostatečné produkci sóji v EU ale roste její dovoz do EU. Ročně do EU směřuje více než 7 milionů tun této plodiny. „V drtivé většině se přitom jedná o GMO sóju pocházející ze zámoří. Možnost vypěstovat větší množství sóji v rámci EU a omezit tak její dovoz by vedla ke zvýšení soběstačnosti a konkurenceschopnosti v produkci sóji, což je strategický, ale momentálně podhodnocený cíl,“ podotkla Mária Škrabišová.

Sója je však plodina krátkého dne a proto v našich zeměpisných šířkách, kde letní den trvá šestnáct hodin, lze pěstovat pouze odrůdy s vhodnou dobou kvetení a dozrávání. Podobně jako fazol se i sója vysévá na jaře do už teplé půdy. První podzimní mrazíky se přitom mohou vyskytnout už na konci září, tedy v období dozrávání sóji. „Naši zemědělci mají zkušenost s pěstováním kanadských odrůd sóji, které se považují za nejranější. Klasickými metodami šlechtitelství však doposud nebylo možné u těchto nejranějších odrůd maximalizovat výnos a udržet extrémní ranost,“ vysvětlila Mária Škrabišová. 

Výzkumný projekt zaměřený na sóju proto reaguje na poptávku zemědělců po vyšší, jistější a udržitelnější produkci sóji. „Naši rakouští sousedé jsou schopni vyprodukovat až 30 procent původně importovaného množství sóji. To vede ve výsledku například ke snížení nákladů na produkci masa, protože drtivá část importované sóji je používána na zkrmování zvířaty chovanými pro produkci masa. Dlouhodobý trend spotřeby masa přitom ve světě neklesá a Češi se řadí k nejčastějším konzumentům masa v Evropě. Zefektivnění pěstování sóji tak bude nejen ekonomicky výhodnější, ale přispěje i k soběstačnosti v produkci sóji, která je v dnešní době velice důležitá,“ uvedla Mária Škrabišová.

Výzkumná skupina genomiky luštěnin pod vedením Márie Škrabišové dlouhodobě pracuje na vývoji nových metod, které mají zrychlit a zefektivnit šlechtění plodin. Jednou z nich je metoda pro identifikaci oblastí genomu asociovaných s fenotypem, neboli GWAS (Genome-wide association study). Právě pomocí GWAS se už skupině vědců podařilo identifikovat geny a konkrétní alely zodpovědné například za rezistenci sóji vůči pukavosti lusků, odolnost vůči háďátku sójovému, pigmentaci trichomů, lusků nebo osemení. „Jedna věc je umět identifikovat alely, ale ty je pak také třeba dostat do elitních odrůd. V tom nám pomůžou kolegové z Troubska,” dodala Mária Škrabišová. „Máme zkušenosti s charakterizací odrůd sóji z předchozích projektů a na technice křížení sóji v našich podmínkách již s kolegy z přírodovědecké fakulty spolupracujeme,“ uvedl Oldřich Trněný ze společnosti Zemědělský výzkum v Troubsku. Ve výsledku by tak spolupráce mohla vést ke vzniku šlechtitelského programu sóji v Čechách.

V USA na rozdíl od České republiky funguje celá řada věhlasných soukromých nebo státních šlechtitelských programů, patří mezi ně i projekt z North Dakota State University pod vedením doktorky Carrie Mirandy. „Šlechtitelský program NDSU je pokladnicí těch správných alel genů pro extrémní ranost a vysoký výnos, přičemž některé alely se v žádných jiných šlechtitelských programech na světě nevyskytují,“ uvedla Mária Škrabišová. Dalším partnerem projektu je doktorka Kristin Bilyeu, uznávaná expertka v oblasti zlepšování nutričních vlastností sóji z USDA v misurijské Columbii. Celý tým má dosud na kontě 11 prestižních publikací týkajících se aplikované genomiky sóji, přičemž veškeré šlechtění je konvenční a tedy se zcela obejde bez genetických modifikací.

Děti a teenageři spí podle zjištění studie HBSC, jejíž řešitelé působí na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, rok od roku méně. Poprvé se průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Doporučené délky spánku dosáhne jen polovina českých školáků. Ti se tak dostávají do spánkového deficitu, který se nedaří vyrovnat ani o víkendu. Za nesouladem mezi spánkovými návyky ve všedních dnech a o víkendu u části školáků stojí fenomén zvaný sociální jet lag.

U českých dětí a teenagerů dochází k postupnému zkracování délky spánku. Ve všední dny věnují spánku v průměru 7 hodin a 57 minut. Od posledního sběru dat v roce 2018 se délka spánku dětí ve věku 11–15 let zkrátila o 11 minut. Ve srovnání s národními daty z roku 2014 je rozdíl už více než 20minutový. Každý druhý školák (49 %) tak spí méně, než je doporučeno. V roce 2014 přitom do této skupiny patřilo pouze 35 % školáků.

„Spánek je základem pro zdravý vývoj dětí, školní prospěch i celkovou životní spokojenost. Nekvalitní či nedostatečně dlouhý spánek je naopak přímo spjat s širokou škálou problémů, například
i zvýšeným rizikem duševních obtíží. Z výzkumů pak vyplývá, že děti v ČR vnímají svět jako nebezpečné místo a bohužel roste míra úzkostí a depresí i počet sebevražedných pokusů dětí. Namísto neustálého „hašení požárů“ je proto třeba klást důraz na koordinovanou prevenci, vzdělávat děti i rodiče o spánkové hygieně a zajistit, že služby péče o duševní zdraví budou dostupné všem potřebným. Naší nejvyšší prioritou zůstává, aby všechny děti měly podmínky pro šťastné a zdravé dětství,“ shrnula Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

O víkendu spí lépe. Ale je tu sociální jet lag
O víkendech, prázdninách či svátcích je situace lepší. Děti spí průměrně 9 hodin a 31 minut, tedy o hodinu a půl déle než ve školních dnech a spánková doporučení tak splní zhruba dvě třetiny z nich (65 % chlapců a 67 % dívek). I víkendový spánek se ale postupně zkracuje. Ve srovnání s výzkumnými daty z roku 2018 spí děti o volných dnech o 12 minut míň.

Víkendové „dospávání“ navíc poukazuje na tzv. sociální jet lag, tedy nesoulad mezi biologickými rytmy a společenskými povinnostmi – v případě školáků začátkem vyučování. Pokud rozdíl mezi délkou spánku o víkendech a ve všedních dnech přesáhne 2 hodiny, což se týká 37 % páťáků, 51 % sedmáků a 55 % deváťáků, hrozí dětem zvýšená zdravotní rizika. K nim patří depresivní stavy, pocity podrážděnosti a nervozity nebo nadváha a obezita. Vědci rovněž upozorňují na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek.

„Důležitým ukazatelem je pozdní čas uléhání do postele. U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky 3–6násobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti. Zvýšeným zdravotním rizikům čelí jednak ti, kteří o víkendu dospávají výrazný deficit nasbíraný v týdnu, ale i ti, kteří si o víkendu spánek oproti školním dnům ještě zkrátí,“ upozorňuje Petr Baďura, datový analytik české části celosvětové studie HBSC z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP.

Trend: děti chodí do postele později
České děti chodí spát stále později. V případě sedmáků a deváťáků se počet těch, kteří do postele uléhají po půlnoci, od roku 2014 zdvojnásobil (ze 6 na 13 % u 13letých a z 12 na 22 % u 15letých). Právě odkládání momentu, kdy děti usínají, stojí za snižující se celkovou délkou spánku. Čas začátku vyučování, a tudíž čas ranního vstávání, se ve všedních dnech na českých školách v průběhu let příliš nemění. Nabízí se tak otázka, zda by pozdější zahájení vyučování pomohlo prodloužit délku spánku, respektive omezit výskyt sociálního jet lagu.

„Ačkoliv to není přímo obsahem našich výzkumů, tuhle otázku si nelze při procházení dat nepoložit. My si myslíme, že odpověď na ni je ‚ano'. Délku spánku dětí z jedné strany zkracuje pozdější usínání. Z druhé strany ji limituje brzké vstávání do školy. Změna dává smysl na obou koncích. Je nutné pracovat u dětí, ale i u nás dospělých na zlepšení návyků souvisejících s usínáním. Ale změna času vstávání, tedy pozdější začátek školy, je zcela opodstatněná úvaha a neměla by zůstat stranou,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu HBSC.

Spánek ve světle obrazovky
V jakém vztahu je spánek a tzv. digitální čas? Nejnovější data ukazují, že školáci, kteří plní spánková doporučení, tráví před obrazovkou v průměru méně času než jejich vrstevníci, kteří spánku věnují méně času. Anebo naopak – školáci, kteří mají svůj digitální čas pod kontrolou, plní ve větší míře spánková doporučení. Zároveň platí, že mezi dětmi ve věku 11–15 let, kteří spí o víkendech více, nebo naopak méně než ve školní dny (zvýšené riziko sociálního jet lagu), najdeme více tzv. „problematických“ uživatelů sociálních sítí i hráčů.

„Zkracování délky spánku u dospívajících je rostoucím problémem veřejného zdraví s vážnými důsledky pro duševní i fyzickou pohodu. Téměř polovina českých školáků spí méně, než je doporučeno, což zvyšuje riziko deprese, úzkosti, obezity a užívání návykových látek. Důkazy ukazují, že pozdější začátek školního dne, lepší spánkové návyky a omezení času stráveného u obrazovek mohou mít pozitivní dopad. WHO podporuje zákonodárce, pedagogy a rodiny, aby podnikali opatření k podpoře zdravých spánkových návyků u dětí a zajistili jim lepší budoucnost,“ uvedla Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.

Další podrobnosti a materiály k tématu najdete na webu Zdravá generace.

Epidemiologická studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zabývá širokým spektrem aspektů životního stylu dětí a teenagerů ve věku 11–15 let v Česku a dalších bezmála 50 zemí na celém světě. Vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Řešitelský tým z Univerzity Palackého dlouhodobě sleduje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. V aktuálním výzkumu byla sesbírána data od téměř 15 000 dětí na 250 školách různého typu v celé ČR. Rozsáhlý výzkum mezi českými školáky podpořila EU z Operačního programu Jan Amos Komenský – Špičkový výzkum.

Ve čtvrtek 24. února 2022 napadlo Rusko Ukrajinu. Jsou tři roky poté a ukrajinští lidé, které válka vyhnala ze svých domovů, si uvědomují, že místa, kde předtím žili, už nikdy nebudou taková, jak si je pamatují. Jak některé ukrajinské běženkyně, jež zázemí našly v České republice, na Univerzitě Palackého, dnes vnímají význam slova domov? Zajímavou sondu na dané téma provedl Artur Tysovskyy, student FF UP.

Artur Tysovskyy, student oboru Ukrajinská filologie a Migrační studia na FF UP, poskytl krátký rozhovor o svém mikrovýzkumu s názvem Vnímání domova pohledem mladých uprchlíků z Ukrajiny studujících na Univerzitě Palackého. Oslovil v něm tři ukrajinské studentky Univerzity Palackého, které kvůli ruské agresi opustily domovy. Když začala válka, utekly z Kyjevské oblasti. Jak tato situace změnila jejich pohled na význam obsahu slova domov?

Arture, jak vlastně vznikla myšlenka tento mikrovýzkum uskutečnit? Co je jeho cílem?

O tématu jsem začal přemýšlet během předmětu Domov a identita migrantů. Otázce domova jsme věnovali velkou část semestru a já si často kladl otázku, jak jej vnímají lidé, kteří byli nuceni své domovy opustit. Když jsme v rámci uvedeného předmětu dostali možnost věnovat se tématu v mikrovýzkumu, chopil jsme se šance. Práci jsem rozdělil do několika kapitol s cílem poukázat na složitosti, v nichž se mladí běženci často ocitají. Informace, které jsou v práci využity, jsou založené na rozhovorech a jejich analýze.

Hodně se v práci hovoří o tom, co znamená domov…

Ano, 23. února 2022 byl pravděpodobně poslední den, kdy si mládež na Ukrajině mohla užívat normálního života. To vše skončilo příletem první rakety v brzkých ranních hodinách následujícího dne. Respondentkám, se kterými jsem hovořil, bylo v té době 14 až 17 let. Dnes popisují, že ze dne na den musely dospět. Právě tato situace měla vliv na jejich vnímání významu slova domov. Před začátkem války jej chápaly jako něco materiálního, byl pro ně místem. Poté, kdy byly nuceny domov opustit, se tato myšlenka vytratila. Uvědomily si, že o domov v materiální formě mohou kdykoliv přijít.

Jak se mladé běženkyně, jež ve vaší práci slouží jako vzorek dané populace, vypořádávají s odloučením? Co jim pomáhá?

Ukrajinské studentky UP uvedly, že poté, kdy opustily domov i myšlenku na domov jako materiálního objektu, jej začaly často spojovat s lidmi, ať už s rodinou, přáteli nebo i komunitou. Začaly považovat za důležitější to, kdo je obklopuje, než to, kde se právě nacházejí. Situaci posílil i fakt, že se během svého života několikrát stěhovaly už na Ukrajině, a i poté, co z Kyjeva odešly, nezůstaly v ČR zprvu na jednom místě. Trvalo nějaký čas, než se usadily. Domov je dnes podle nich tam, kde je lidé rádi vidí, kde se s lidmi cítí komfortně.

Velkou roli v jejich spokojeném životě sehrála ukrajinská komunita, která se v ČR s vypuknutím války zaktivizovala. Porozumění Ukrajinců, kteří v ČR žijí dlouho, s těmi, kteří přišli nedávno, považují studentky za velmi důležité. S těmito lidmi se noví běženci totiž mohou bavit o spoustě věcí, jež by Češi nejspíš nepochopili. Ukrajinská komunita začala pořádat i kulturní akce, vedla sobotní školy pro ukrajinské děti atd.  

A co jim i dnes, po třech letech života v ČR, dělá starosti?

Někdy i xenofobní poznámky. Studentky připustily, že je od Čechů zaznamenaly. Směřovaly k jejich původu i k jazyku. Osobně vím, že bezproblémové nejsou ani vztahy v samotné ukrajinské komunitě, především mezi těmi s dočasnou ochranou a těmi, kteří do ČR přišli už před válkou a prošli si dlouhými administrativními procesy. Překvapivě se objevuje i nevraživost mezi běženci samými, přičemž konflikty mezi nimi vznikají například kvůli oblasti, ze které přijeli. V komunitě se dělají rozdíly mezi těmi Ukrajinci, kteří přijeli z okupovaného východu a těmi, kteří přijeli z poměrně ‚klidného‘ západu.

K tomu všemu se běženci setkávají i s nepochopením během krátkodobých návratů na Ukrajinu, například za účelem návštěvy rodiny a blízkých, vyřízení dokumentů nebo návštěvy u lékaře. Na lidech, kteří na Ukrajině zůstali a každý den tak žijí se zvukem sirén, se válka velmi podepsala. Pro ty, kteří vyjeli do zahraničí, nemají často pochopení. Stává se tak, že se běženci nakonec nacházejí na pomyslném mostě mezi dvěma ostrovy – nejsou přijati českou společností a ani tou ukrajinskou. Pochopení nacházejí jen mezi dalšími uprchlíky, s nimiž je spojuje podobné trauma.

Jak vnímají oslovené studentky Univerzitu Palackého?

Jednoznačně se stala jejich důležitou součástí života. Sehrává pro ně dokonce důležitou roli ve formulování svého nového domova.

V jakém smyslu?

Všechny tři mladé ženy uvedly, že jim Univerzita Palackého poskytuje podporu, a to nejen materiální, ale i morální. Stala se pro ně místem, kde mohou používat svůj rodný jazyk, číst ukrajinskou literaturu a zároveň být se svou komunitou, která hraje důležitou roli v jejich vnímání domova. Respondentky jsou studentkami sekce ukrajinistiky a velmi si váží toho, že mají na katedře slavistiky FF UP komfortní prostředí. Velkou zásluhu na tom mají vyučující, kteří jim pomáhají nejen s univerzitními záležitostmi, ale i s těmi osobními. Oporu našly i v ostatních studentech, kteří jim po nástupu na UP pomohli se integrovat, a na které se také mohly obrátit i s osobními problémy. Sekce ukrajinistiky uvedené katedry se podle nich snaží o vytvoření rodinné atmosféry, například pořádáním kulturních a tematických akcí. Studium oboru v Olomouci navíc vnímají jako možnost popularizovat svou zemi a vše, co je jim blízké. Za podstatné považují i to, že právě na univerzitě mohou rozvíjet svůj rodný jazyk. Právě ten často spojují s pocitem domova. V rozhovorech dokonce zdůraznily, že se během studia na UP jejich láska k rodnému jazyku ještě posílila. Důležité jsou pro ně i knihy v ukrajinštině, i ty jim připomínají domov. Z materiálního hlediska jim domov dále připomínají i drobnosti, samolepky, připínáčky s ukrajinskými motivy, nápisy či stužky v ukrajinských barvách. K patriotickým vzpomínkám pak řadí vlajku. Tu však už spojují s něčím, čemu se říká domovina.  

Domov versus domovina?

Nejsou to pojmy, které jdou proti sobě. Každý má jen jiný význam. Ano, z mého šetření vyplynul jasný rozdíl mezi pojmy domov a domovina. Studentky, se kterými jsem mluvil, dnes Ukrajinu vnímají spíš jako domovinu, místo, kde se narodily, místo, ke kterému mají silné nacionalistické cítění. Ale je to také dnes už místo, kam se vrátit nechtějí. Nevidí tam životní perspektivu. Při návštěvách Ukrajiny vnímají pocit odcizení. Zdůrazňují přitom, že mnozí lidé se už ani nemají kam vrátit. Přišli o majetky, často o rodiny a blízké. Navíc se v této zemi necítí bezpečně. Mužům v mobilizačním věku se i stává, že je tamní lidé vnímají jako zrádce, kteří opustili zemi v nejkritičtější chvíli. Válka mnohé změnila.

Vnímání významu slova domov posunul pocit ohrožení. Oslovené tři mladé ženy dnes domov spatřují především samy v sobě. Budují si ho tam, kde žijí. Nový začátek teď podle nich spatřuje řada běženců z Ukrajiny právě v České republice. I přes nenávist, se kterou se zde mohou setkat, se zde cítí bezpečněji. Česká republika se pro ně stala místem, které jim nabízí nové možnosti i vyšší úroveň života.

Artur Tysovskyy je studentem třetího ročníku bakalářského studia oboru Ukrajinská filologie (maior) a Migrační studia (minor) na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP. Narodil se v Praze, celý život však prožil v Přerově. Jeho rodiče přišli z Ukrajiny do České republiky před třiceti lety. Seznámili se až v ČR a rozhodli se zde i zůstat. Po dokončení bakalářského studia by Artur Tysovskyy rád zůstal na UP, a to v navazujícím magisterském programu. Říká, že mu studium v Olomouci nabídlo možnost věnovat se tématům, jež ho zajímají.

Knihovna UP zve na besedu se spisovatelkou Adélou Rosípalovou, která se věnuje žánru „young adult“ a psaní povídek. Studentka české a anglické filologie FF má na svém spisovatelském kontě už několik titulů. Debata o knihách i tom, jak se vlastně člověk dostane k psaní, se uskuteční v úterý 4. března od 17 hodin v Klubovně Zmijozel v prvním patře Ústřední knihovny ve Zbrojnici.

Zlomky nekonečna, Lásky čas, Ocelová liga či povídkové soubory 4 povídky nebo Z pera knihomolů. To jsou názvy knih, pod nimiž je podepsána Adéla Rosípalová. „Určitě budeme mluvit o tom, proč a jak se stala spisovatelkou, co ji k tomu vedlo a co ji na její práci baví a naplňuje. Bude mě zajímat i to, co je na spisovatelské práci nejtěžší, jestli se dá psaní naučit jako dovednost, jak důležitý je talent a píle,“ říká Zuzana Svobodová z Knihovny UP, která bude besedu moderovat.

Setkání je určeno široké veřejnosti. Zuzana Svobodová zve především studenty. „Rádi bychom na besedě přivítali studenty naší univerzity, kteří uvažují, že by nějakou svou sbírku nebo knihu vydali a zatím si netroufají. Věříme, že sdílení autorských zkušeností by je mohlo přivést k myšlence prezentovat svou vlastní tvorbu,“ říká a dodává, že se určitě příchozí dozví i to, co Adélu Rosípalovu inspirovalo k vlastní tvorbě, jací autoři a autorky se jí líbili, i jak snadné či nesnadné bylo získat nakladatele pro svou prvotinu. „Budu se ptát, jaký je to pocit vidět svou knihu v knihkupectví a jaké to je, vyhrát cenu na Humbookfestu,“ dodává Zuzana Svobodová a připomíná, že autorku najdou fanoušci literatury na sociálních sítích pod přezdívkou adelle_bookworm.

Beseda se uskuteční v úterý 4. března od 17 hodin v Klubovně Zmijozel v prvním patře Ústřední knihovny ve Zbrojnici. Vstup je zdarma.

 

Stipendium Petra Zoubka na podporu mimořádně nadaných studentů Právnické fakulty UP se pro letošní akademický rok dělilo. Ocenění získali Jakub Kořínek a Matyáš Zeman, studenti 4. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Stipendium, které je spojené s celkovou finanční podporou 40 000 korun, uděluje fakulta společně s Nadačním fondem Petra Zoubka jednou ročně.

Stipendium je pojmenované po výjimečném posluchači právnické fakulty, který těsně před dokončením studia v březnu 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění. Rodina a přátelé Petra Zoubka krátce nato založili nadační fond a spojili síly s fakultou. „Prostřednictvím fondu se snažíme šířit Peťův odkaz, jeho vize a přístup k životu. Máme několik cílů, jedním z nich je právě podpora výjimečných studentů olomouckých práv, kteří se svou aktivitou a přístupem k lidem našemu synovi nejvíce podobají,“ uvedla Renáta Zoubková, matka Petra Zoubka, členka správní rady nadačního fondu, s tím, že největší sílu stipendia vidí v podpoře lidství, ochotě pomáhat a snaze být aktivní.

Za fakultu ocenění předávali Václav Stehlík, děkan PF UP, a Maxim Tomoszek, proděkan PF UP pro studijní záležitosti. „Jsem rád, že mezi našimi studenty jsou tací, kteří nejen bez zaváhání zvládají náročné studium, ale zvládají přitom nezištně pomáhat druhým, věnovat se sportu, získávat praktické zkušenosti, tedy být lidmi v tom nejúplnějším smyslu slova. Naplňují tak odkaz Petra Zoubka, jehož aktivní přístup k životu i studiu je neutuchající inspirací pro všechny studenty, ale i pro vyučující a další. Doufám, že se oceněným studentům bude dařit do budoucna minimálně tak, jako doposud,“ řekl proděkan Tomoszek.

Pravidla pro přiznání Stipendia Petra Zoubka upravuje fakultní vnitřní norma. Žadatelé musí splňovat pět podmínek – vážený studijní průměr do 1,8 za celé dosavadní studium na fakultě, alespoň jeden úspěšně dokončený semestr ve Studentské právní poradně nebo jiné klientské právní klinice vyučované na fakultě, absolvování odborné praxe. Student musí také být aktivní sportovec a musí se zapojovat do dobročinných společensky přínosných aktivit.

Po posouzení žádostí komise rozhodla, že tentokrát budou nositelé stipendia dva studenti – Jakub Kořínek a Matyáš Zeman. „Přiznání stipendia si nesmírně vážím a vnímám ho jako poctu i důležitou motivaci. Inspiruje mě k tomu, abych se neustále zlepšoval a pokračoval v odkazu Petra,“ řekl Jakub Kořínek. Velmi podobně jej vnímá i Matyáš Zeman. „Je to nejen ocenění mé dosavadní práce, ale i potvrzení, že vytrvalost a úsilí mají v životě smysl. Přijímám ho s pokorou a s respektem k odkazu Petra Zoubka i všem předchozím laureátům. Velmi si stipendia vážím a řadím ho mezi nejvýznamnější ocenění ve svém životě. Jsem rád, že nadační fond ve spolupráci s fakultou podporuje talentované studenty a pomáhá jim v naplňování jejich cílů.“

Fond a fakulta poprvé udělovaly Stipendium Petra Zoubka v roce 2021. Vloni ho získal student David Krejčí, před ním Filip Zátopek, Veronika Vysoudilová a Kateřina Dračková.

Na slavnostní udělování stipendia navázal odborný seminář Etika – opatření na konci života. Přednášku si připravil Filip Křepelka z Právnické fakulty MU v Brně na téma Dobrá smrt a její právní a etické otázky v historické, komparativní a integrační perspektivě.

Jakub Kořínek
 

O mně
Studuji ve 4. ročníku na Právnické fakultě UP a od dětství jsem se snažil pomáhat lidem. Studium práv mi dává konkrétní možnosti, jak podporovat ty, kteří se ocitli v nesnázích. Rád sportuji a ve volném čase se věnuji například fotbalu, plavání, beachvolejbalu i jiným aktivitám. Zároveň pracuji jako plavčík v Humpolci a druhým rokem dobrovolničím na benefičním festivalu Punkáči deťom zaměřeném na pomoc dětem v nouzi. Od minulého roku působím jako student ve firmě Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o., kde získávám cennou praxi. 
Jak využiji získanou finanční podporu?
Konkrétní využití finanční podpory jsem dosud neřešil. Pravděpodobně ji ale investuji do studijních materiálů a kurzů, které mi pomohou prohlubovat odborné znalosti a dále se rozvíjet. Rád bych díky nim dokázal poskytovat lepší pomoc těm, kteří se ocitnou v obtížných situacích.

Matyáš Zeman

O mně
Jsem studentem 4. ročníku právnické fakulty Univerzity Palackého. Po nástupu na fakultu se právo stalo nejen mým studijním oborem, ale také vášní. Již od sedmi let hraji šachy a nyní jsem členem družstva Moravské Slavie Brno v české extralize. Podílím se na rozvoji šachu v České republice a spolu s mými kolegy pořádáme volně přístupné šachové přednášky. Rád pomáhám lidem, kteří pomoc zrovna potřebují, ať už prostřednictvím nejrůznějších finančních sbírek nebo konkrétní pomocí na místě. Celkem dva semestry jsem působil ve Studentské právní poradně, která poskytuje právní pomoc lidem bez nároku na honorář, nyní působím jako praktikant v advokátní kanceláři.
Jak využiji získanou finanční podporu?
Rád bych věnoval část finanční podpory Studentské právní poradně, které vděčím nejen za právní, ale i osobnostní rozvoj a získání nových schopností. Budu rád, když podpořím její fungování do dalších let, např. pro nákup literatury, zlepšení prostor atd. Část finanční podpory určitě poputuje na dobré účely, např. na charitu pro nemocné děti. Některé peníze si ponechám pro osobní potřebu a část investuji do seberozvoje, ať už právního, šachového nebo osobnostního. Nejsem ale typ, co by peníze hned utratil, takže všechno budu muset ještě pečlivě promyslet.

Padesátka laureátek a laureátů z řad akademické obce obdržela v olomouckém Kině Metropol ocenění rektora Univerzity Palackého. Slavnostní akt, který se nově prezentoval veřejně mimo akademické prostředí, moderoval šéf činohry Moravského divadla Roman Vencl a hudebně ho oživilo smyčcové kvarteto Desigual Quartet a vystoupení zpěvačky Zuzany Štanclové ze sboru Ateneo, která zazpívala studentskou hymnu Gaudeamus Igitur.

Na slavnostním ceremoniálu v novém kabátě, který se konal v rámci Akademického týdne UP, bylo oceněno celkem 52 osob. Ceny za loňský rok si převzali autoři a autorky odborných publikací z řad akademické obce, studující za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce nebo studující doktorských programů. „Těší mě, že ocenění pomůže zviditelnit a zdůraznit společensky-transformační téma. Přála bych si skutečně inkluzivní akademii, kde podoba a přístup ke vzdělání i akademické práce fungují jako prostředky pro emancipaci a dekolonizaci společnosti," uvedla doktorandka Darja Dočekalová z filozofické fakulty, která obdržela ocenění za článek Emancipace prostřednictvím crip identity s ohledem na potenciál péče.

Za sportovní výkony byli oceněni převážně účastníci loňské letní olympiády v Paříži Renata Zachová, Radka Novotníková, Adam Li, Jakub Jurka či Miroslav Vraštil. „Jsem příkladem toho, že studovat a zdárně dokončit studium na vysoké škole je možné i po čtyřicítce a při vrcholovém olympijském sportu. Cítím vděk za to, co mi univerzita a fakulta tělesné kultury dala, a za skvělé lidi, které jsem tu poznal," sdělil veslař Miroslav Vraštil, čtyřnásobný účastník olympiády, který obdržel diplom za sdílené druhé místo. První získal Jakub Jurka, člen bronzového družstva kordistů z pařížské olympiády a student fakulty tělesné kultury, jehož portrét přineslo podzimní číslo magazínu Žurnál. „Jsem rád, že jsem úspěšnou reprezentací na olympiádě navázal na rodinnou tradici,“ řekl na ceremoniálu.

Akce se konala v Kině Metropol a poprvé tak byla přístupná veřejnosti. „Jsem rád, že se tímto formátem veřejnost může dozvědět o šíři zájmu a kvalitě výstupů našich talentovaných studentů a studentek i absolventů, kteří nás hrdě reprezentují,“ uvedl rektor UP Martin Procházka, kterého z důvodu pracovní cesty v zahraničí zastoupily prorektorky Andrea Hanáčková a Lucie Plíhalová.

Vůbec poprvé se udělovaly ceny za absolventské práce z oblasti udržitelnosti a novinkou jsou i Teaching Awards pro vyučující s praxí do pěti a nad pět let. „Cílem Teaching Awards je vyzdvihnout vyučující za dovednosti, přístup ke studujícím, nápaditost výuky i nadšení, se kterým ke své roli přistupují. Více než osm set studujících nominovalo na tři stovky vyučujících, z nichž byli pedagogickou komisí vybráni a oceněni dva: doktorka Kateřina Valchářová a profesor Kamil Kopecký, oba z pedagogické fakulty,“ upřesnila na akci prorektorka Lucie Plíhalová.

Akt zorganizovalo oddělení marketingu a univerzitních akcí. „Oceněné práce, publikace i sportovní výkony laureátů mohou být pro mnohé inspirativní. Účast na akci může motivovat přítomné, aby o ocenění usilovali v příštích letech,“ dodal vedoucí oddělení Ondřej Martínek.

Seznam oceněných je zveřejněn na univerzitním webu, laureáti Teaching Awards pak v tomto článku. Kompletní fotogalerie z akce je dostupná na profilu univerzity na Facebooku.

V CATRIN od ledna funguje nová výzkumná skupina Syntéza a charakterizace pokročilých materiálů. Jejím vedoucím je fyzikální chemik Petr Jakubec, který v rozhovoru přiblížil úkoly svého týmu i vlastní ambice při jeho vedení.  

Co je úkolem nové výzkumné skupiny?  

Hlavním úkolem je podpora kolegů z ostatních výzkumných skupin při jejich výzkumu. V našem týmu bude jasně definováno, kdo bude provádět která měření, o jaký přístroj se stará a zajišťuje jeho provoz. Pro kolegy z ostatních skupin v rámci CATRIN-RCPTM budeme primárně provádět měření, dodávat k tomu potřebné reporty a data. Současně zajistíme i uchování a správu dat. Další činnost spočívá v syntéze a přípravě nových materiálů dle zadání výzkumníků. Třetím zaměřením je oblast transferu technologií a spolupráce s komerčními partnery. Budeme řešit komerční zakázky a ve spolupráci s naším oddělením transferu technologií či Vědeckotechnickým parkem UP aktivně vyhledávat partnery pro komerční spolupráci a smluvní výzkum.  

Co od tohoto kroku očekáváte?  

Chceme zefektivnit chod výzkumných skupin. Data by měla být dodávána rychleji a dojde k optimalizaci nejen data managementu, ale i měření a řízení provozu výzkumné infrastruktury. Reagovali jsme na aktuální potřeby uvnitř CATRIN i výzvy z vnějška, jako je například open science a podobně.   

Jak velká skupina bude?  

V tuto chvíli zahrnuje 25 lidí. Jedná se o laboranty, techniky, vědecké pracovníky, kteří měli na starosti velké vědecké spektroskopické a mikroskopické přístroje, i THP zaměstnance. Všichni se vydělili z dosavadních výzkumných skupiny CATRIN-RCPTM. 

Co vedení výzkumné skupiny znamená pro vás osobně?  

Je to určitě velká výzva a posun v kariéře. Vidím v tom příležitost pro to, jak dále rozvíjet CATRIN jako celek. Slibuji si od toho vyšší vědecký výkon našeho centra. Na začátku si uděláme také vstupní analýzu technického parku, kdy velká část zařízení má za sebou již více než deset let a potřebuje péči. Rád bych přispěl k dalšímu zlepšení rovněž v oblasti komercionalizace našich výsledků i správy dat.  

Univerzita Innsbruck hostí v těchto dnech mezinárodní vědeckou konferenci sítě Aurora The Role of Hig­her Edu­ca­tion in Pea­ce­buil­ding. Rektor Univerzity Palackého a prezident Aurory Martin Procházka při této příležitosti jednal s rektorkou Univerzity Innsbruck Veronikou Sexl, která se po konci jeho prezidentského mandátu ujme vedení Aurory.

Během setkání se věnovali přípravám na předání agendy a zároveň zabezpečení kontinuity účasti Univerzity Palackého ve vedení Aurory jak na úrovni globální sítě, tak užší aliance. „K mé velké radosti jsme se shodli na významu Univerzity Palackého pro alianci a také na tom, že je důležité, aby olomoucká univerzita byla i nadále zastoupena v nejvyšším vedení Aurory,“ uvedl Martin Procházka.

Konference The Role of Hig­her Edu­ca­tion in Pea­ce­buil­ding přivádí od 17. do 21. února do Innsbrucku na 150 vědců z celého světa. Stojí za ní pracovní skupina Aurory Creation of Karazin University Peace Education Hub, kterou vede Univerzita Palackého a jejímž cílem je v době války podpořit Charkovskou národní univerzitu V. N. Karazina, která je přidruženým partnerem Aurory. Program konference se však věnuje úsilí o zachování míru v celosvětovém kontextu.

Ze 180 zaslaných příspěvků bylo přijato 144 včetně 8 prací z Univerzity Palackého. Ty se zabývají různými aspekty rolí a odpovědností univerzit v prevenci válečných konfliktů a zachování míru ve společnosti. Kromě toho řeší důsledky pro obyvatelstvo postižené konfliktem a podporu vzdělávacích institucí ve válečných zónách a v postkonfliktních společnostech.

Pětidenní program přináší 10 plenárních přednášek, diskuzní panely, workshopy a další příležitosti k setkávání, vzájemnému poznávání a předávání poznatků. Podrobný program a také stream vybraných přednášek jsou k dispozici na webu konference.

Studentka doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého Alena Havlíková získala mimořádně prestižní stipendium amerického chemika a sběratele umění Alfreda Badera. Stipendium obdržela na podporu vědecké činnosti a pobyt v zahraničí.

Stipendium z Fondu Isabely a Alfreda Baderových umožňuje každoročně realizovat třem špičkovým doktorandům a doktorandkám jejich výzkumné projekty. Historička umění a architektury Alena Havlíková, zároveň doktorandka katedry dějin umění FF UP, jej využije na financování studijního pobytu ve Spojených státech, kde bude pracovat na projektu s názvem Žáci školy Adolfa Loose a jejich americká zkušenost.

„Stipendium je pro mě velkou ctí a zároveň potvrzením potenciálu mého výzkumného projektu, v němž se věnuji řadě souvislostí Loosovy školy. Ta představuje jedinečný fenomén v dějinách architektury, který zůstává dosud ne zcela prozkoumán – zejména pokud jde o její vliv na žáky a jejich zkušenosti v americkém prostředí. Stipendium mi umožní posunout bádání na novou úroveň, prozkoumat primární prameny Loosových žáků, ověřit Loosovy koncepce v širším mezinárodním kontextu a rozšířit poznání o jeho pedagogickém odkazu. Vnímám jej jako závazek nejen vůči svému oboru, ale také vůči kolegům, kteří se Loosovým odkazem zabývají,“ uvedla Alena Havlíková, která pracuje pod odborným vedením školitelky Taťány Petrasové z Ústavu dějin umění AV ČR.

Baderovo stipendium bylo založeno v roce 1990 významným kanadským chemikem, podnikatelem, sběratelem umění a filantropem Alfredem Baderem, narozeným v roce 1924 ve Vídni a donedávna žijícím v americkém Milwaukee. Otec Alfreda Badera pocházel z české židovské rodiny. Podpora, která se původně týkala výzkumu malířství 17. století, byla určena studentům a studentkám dějin umění v České republice. Ve filantropické práci Alfreda Badera dnes pokračuje nově zřízená nadace Bader Philanthropies, která uděluje stipendia českým historikům umění a chemikům. V obou oborech se jedná o vůbec nejprestižnější stipendium privátního subjektu. Stipendium je udělováno jedenkrát ročně a primárně je určeno na hrazení nákladů dlouhodobých studijních pobytů a vědeckých stáží řešitele.

Do Spojených států se laureátka Baderova stipendia vydá na podzim. Nejprve navštíví archiv F. L. Wrighta na Columbia University v New Yorku. Cestu konzultovala s americkým historikem umění a architektury Christopherem Longem. Poté se přesune do Chicaga, kde bude v archivu Louise Sullivana pátrat po písemných materiálech a korespondenci s R. M. Schindlerem. Tuto návštěvu archivu opět konzultovala s americkými kolegy, Toddem Cronanem z Art History Department, Emory University, Atlanta a Judith Sheine z Department of Architecture, University of Oregon.

Další fázi výzkumu pak uskuteční na jaře 2026, a to na západním pobřeží USA. „V Kalifornii budu provádět rešerše v Architecture and Design Collection při University of California v Santa Barbaře, kde se nachází archiv R. M. Schindlera, a v Neutra Institute for Survival Through Design v Pacific Grove, který uchovává dokumentaci Richarda Neutry. Oba architekti sehráli klíčovou roli v utváření moderní americké architektury první poloviny 20. století. V rámci výzkumu se zaměřím na to, jakým způsobem Loosovy koncepty – například Raumplan nebo specifická práce s materiály – ovlivnily jejich tvorbu, jak se tyto principy transformovaly při jejich práci v ateliéru F. L. Wrighta a jak Schindler a Neutra následně propagovali Loosovy myšlenky v americkém kontextu,“ dodala Alena Havlíková, jejímž cílem je nejen potvrdit propojení aktivit architektů Schindlera a Neutry, jež byli ovlivněni myšlenkami získanými z Loosovy soukromé školy, a amerického stavitelství ve 20. letech 20. století, ale i prověřit status Loosovy školy v mezinárodním měřítku.

Mgr. Alena Havlíková, studentka doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého a zároveň historička umění a architektury a kurátorka, spolupracuje s aukčními síněmi jako odborná konzultantka, podílí se na přípravě aukcí a kurátorské organizaci výstav, zejména v oblasti oceňování uměleckých děl, jejich katalogizace a prodeje. Je absolventkou oboru Dějiny výtvarného umění se specializací na českou meziválečnou architekturu, moderní a současné umění na FF UP. K jejím odborným konzultantům patří Dr. Taťána Petrasová a prof. Rostislav Švácha, v americkém prostředí pak prof. Christopher Long.

Právnická fakulta bude mít od dubna nové výzkumné pracoviště. Členové fakultního akademického senátu souhlasili s návrhem děkana na vznik Institutu pro právo a pokročilé technologie. Ke stejnému datu dojde i k transformaci katedry jazyků na Ústav jazykové přípravy. Senátoři se na svém únorovém zasedání také zabývali například hodnocením tvůrčího výkonu akademických a vědeckých pracovníků nebo finančním ohodnocováním technicko-hospodářských pracovníků.  

Záměr na vznik Institutu pro právo a pokročilé technologie představil senátorům Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum. Nejprve upozornil na existenci podobně zaměřených pracovišť na jiných univerzitách ve světě a jejich společenskou potřebu. „Je nejvyšší čas, abychom v této oblasti doběhli vývoj. V názvu jsme záměrně použili slovní spojení pokročilé technologie. Právně-teoretické i některé regulační otázky jsou totiž společné všem technologiím – od digitálních až po nanotechnologie,“ řekl Ondrej Hamuľák.

Fakulta si od tohoto nového pracoviště slibuje především rozvoj špičkové vědy, zvýšení projektové aktivity, mezinárodní síťování, podporu talentů a vyplnění mezery v zatím nedostatečně pokrytých otázkách právního výzkumu. Institut bude navíc zastřešovat doktorský studijní program Právo a digitální technologie, který byl na fakultě zaveden v roce 2024.

„Dopad zřízení institutu na rozpočet fakulty bude zejména v prvních třech letech zanedbatelný. I poté bude potřeba fakultního financování minimální, zejména pro zajištění stability. Pracoviště se bude většinově spoléhat na vlastní zdroje. Zaměstnanci budou na pozici vědecko-výzkumných pracovníků a financování budou převážně z grantů a dalších prostředků generovaných činností institutu,“ vysvětlil Ondrej Hamuľák, kterého děkan pověřil dočasným vedením nového pracoviště, neboť na fakultě vede výzkumnou skupinu v oblasti práva a technologií, která je výchozí platformou pro založení institutu. Na vedoucího institutu bude následně vypsáno výběrové řízení.

Pro právnickou fakultu to bude vůbec první institut, statutární jednotka svého druhu, a vznikne dle článku 14 Statutu PF UP.

Ústav jazykové přípravy

Dalším bodem programu byl návrh vedení fakulty na transformaci katedry jazyků. Blanka Vítová, proděkanka pro organizaci a rozvoj, vysvětlila, že Statut PF UP upravuje katedry jako organizační jednotky fakulty určené nejen pro vzdělávací ale i tvůrčí činnost. „Akademičtí pracovníci zařazení na katedrách jsou tedy povinni nejen ke vzdělávací, ale i tvůrčí činnosti, a tuto tvůrčí činnost, jako jsou odborné články, monografie a další výstupy, vykazovat v univerzitních systémech – OBD, ISHAP. Na katedře jazyků však převažuje pedagogická činnost, což je dáno charakterem výuky jazyků,“ vysvětlila proděkanka. Cílem organizační změny je tedy vytvořit Ústav jazykové přípravy jako pracoviště plnící specifický účel, jazykovou přípravu, a odbřemenit jeho členy od povinnosti tvůrčí činnosti.

Senátoři souhlasili s návrhem vedení fakulty a přijali v tomto bodě dvě na sebe navazující usnesení. Souhlasili se zrušením katedry jazyků k 31. březnu 2025 a se zřízením Ústavu jazykové přípravy jako dalšího fakultního pracoviště k 1. dubnu 2025.

Novelizace vnitřních norem

Vedení fakulty dále senátorům představilo novelizaci vnitřní normy O hodnocení tvůrčího výkonu akademických a vědeckých pracovníků. „Dochází ke změně parametrů hodnocení a byla vytvořena nová struktura relevantních výstupů. Chceme snížit celkovou kvantitativní zátěž a umožnit akademickým pracovníkům zaměřit se více na kvalitu, obsahovou preciznost a budování publikační strategie relevantní z hlediska externího hodnocení fakulty. Dále snížit administrativní náročnost systému, zjednodušit a zrychlit hodnoticí proces a využít data pro ohodnocení nadstandardních výkonů,“ představil novinky proděkan Ondrej Hamuľák.

Novelizace dozná také vnitřní norma Stanovení dalšího finančního ohodnocování technicko-hospodářských pracovníků PF UP. Důvodem novelizace je rozšíření rozmezí osobních příplatků.

Online testování

Studentští senátoři otevřeli diskuzi na téma testování online formou a využívání e-zdrojů při zkouškách. „Hlavním důvodem je snížit finanční náklady pro studenty, kteří si musí v některých předmětech kupovat drahé papírové studijní materiály, které mnohdy využijí pouze u zkoušek,“ podotkla Klára Žáková, místopředsedkyně senátu. Podle vedení fakulty by vhodným prostředím pro tento typ zkoušek byla platforma Moodle. Děkan přislíbil senátorům problematiku zařadit na program kolegia děkana a ověřit technické možnosti online testování.

Zápis ze zasedání je zveřejněn na webu senátu.

 

Filozofická fakulta Univerzity Palackého se v příštích třech letech zaměří na to, jak digitální platformy a digitální nástroje proměňují přístup ke kulturnímu dědictví. Na výzkumný projekt s názvem Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době získala téměř stomilionovou dotační podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Už nyní se stěžejním tématům projektu věnuje zhruba sedmdesát výzkumných pracovníků.

Kulturní obsah se v posledních letech stále více přesouvá do digitálního prostředí. Filmy, hudba, knihy nebo historické dokumenty jsou dnes snadno dostupné online, často prostřednictvím globálních platforem, které rozhodují o tom, co uvidíme a co naopak zůstane skryté. Digitalizace tak zásadně ovlivňuje, jakým způsobem se setkáváme s kulturním dědictvím. Jaké příležitosti a výzvy uvedené téma přináší? A jaké konflikty mohou v tomto procesu vznikat? Na tyto otázky hledají odpovědi vědci z Filozofické fakulty UP ve spolupráci s odborníky z Univerzity Karlovy v Praze a Masarykovy univerzity v Brně v rámci projektu Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době.

Projekt, podpořený MŠMT ČR a EU, se zaměřuje na několik zásadních oblastí, které ovlivňují způsob, jakým se společnost v digitální době setkává s kulturním dědictvím. Jak se k lidem dostává kulturní obsah? Právě tato otázka je jedním z hlavních témat projektu. Představme si běžnou situaci – pustíme si film nebo hudbu na streamovací platformě, ale naše volba není zcela svobodná. Nabídka, ze které vybíráme, je totiž ovlivněna složitými algoritmy, které určují, co se nám zobrazí, a co zůstane v pozadí. Výzkum se proto zaměří na to, jak tyto algoritmy ovlivňují viditelnost kulturních děl, zda dávají dostatek prostoru místní tvorbě nebo menšinovým žánrům a jaké to může mít důsledky pro kulturní rozmanitost a digitální demokratickou veřejnost. 

Další oblastí, které se v projektu budou odborníci věnovat, je vliv digitálních technologií na vzdělávání. Mnoho škol dnes využívá digitální knihovny, virtuální muzea nebo interaktivní vzdělávací aplikace. Tyto nástroje mění způsob, jakým se učíme o historii, umění či tradicích, ale zároveň vyvolávají otázky, zda digitalizace skutečně zajišťuje lepší přístup ke kulturnímu dědictví, nebo zda naopak vytváří nové bariéry. Výzkumníci budou zjišťovat, jak efektivně tyto digitální nástroje podporují vzdělávání a jaké nové výzvy a problémy přinášejí. 

Součástí projektu je rovněž i analýza organizační kultury institucí kulturního dědictví. „Muzea, archivy, knihovny. Tyto instituce se musí neustále přizpůsobovat novým technologiím. Musí hledat způsoby, jak digitalizovat a zpřístupnit své sbírky širší veřejnosti. V projektu se tedy budeme věnovat i tomu, jak digitalizace mění jejich organizační kulturu, pracovní postupy a interakci s návštěvníky i odbornou veřejností. Zaměříme se rovněž na organizační kulturu komunit podílejících se na kolaborativních projektech digitálního přístupu k otevřenému obsahu. Příkladem je online encyklopedie Wikipedie, která patří mezi deset nejnavštěvovanějších webových stránek světa a v současnosti představuje jeden z hlavních zdrojů otevřeného vědění a informací,“ řekl hlavní řešitel projektu Pavel Zahrádka z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Odborníci tak budou zkoumat i potenciál a překážky spolupráce mezi veřejnými kulturními institucemi a veřejnoprávními organizacemi na jedné straně a digitálními platformami zajišťujícími otevřený přístup k poznání na straně druhé.

Výzkumný tým bude hledat rovněž odpovědi na normativní otázky spojené s digitálním přístupem ke kulturnímu dědictví. „Kdo rozhoduje o tom, co bude digitalizováno a zpřístupněno veřejnosti? Jaké právní problémy vznikají při sdílení kulturního obsahu online? Jak zajistit, aby digitalizace nenarušovala autorská práva či zájmy jednotlivých komunit? Podle jakých principů by měl fungovat automatizovaný systém na doporučování obsahu u veřejnoprávního vysílatele, který v současnosti provozuje prostřednictvím iVysílání nejrozsáhlejší digitální archiv audiovizuálního obsahu? Realizací projektu získáme lepší představu o tom, jak digitalizace a online platformy, jako sociální sítě či digitální archivy, ovlivňují náš vztah ke kultuře. Chceme tedy zkoumat nejen to, jak se mění přístup k informacím a kulturnímu obsahu, ale také to, jaké výzvy tyto změny přinášejí pro vzdělávání, kulturní politiku a právní regulaci,“ uzavřel Pavel Zahrádka.

Doc. Pavel Zahrádka, člen katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Dlouhodobě se věnuje výzkumu dopadu právní regulace na kulturní odvětví, kulturních politik a etice digitálních médií. V minulosti působil jako zastupující profesor na Münsterské univerzitě, vedl výzkumnou skupinu The Ethics of Copying v Centru pro interdisciplinární výzkum (ZIF) v německém Bielefeldu a působil jako hostující výzkumný pracovník na American University ve Washingtonu. Díky svým mezinárodním zkušenostem a kontaktům propojuje akademický výzkum s reálnými společenskými otázkami a podporuje mezioborovou spolupráci.

Problémy přístupu ke kulturnímu dědictví v digitální době. Reg. č. CZ.02.01.01/00/23_025/0008719. Projekt byl podpořen MŠMT ČR v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Je spolufinancován EU. Hlavní příjemce: Univerzita Palackého. Ta projekt realizuje ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze a Masarykovou v Brně. Na Univerzitě Palackého realizaci projektu zajišťuje Projektový servis UP.

O vědě a vědcích, ale nejen o nich, bude další debata z cyklu Procházka s… Hostem rektora UP Martina Procházky bude moderátor České televize Daniel Stach. Beseda se koná v pátek 28. února od 15 hodin v aule Právnické fakulty UP.

Redaktor a moderátor České televize, ale i bývalý český reprezentant ve vodním slalomu. To je Daniel Stach. Vždy skvěle připravený novinář dokázal výrazné vědecké osobnosti celého světa přivést doslova až do obývacích pokojů českých domácností. I nejsložitější vědecká témata dokáže vysvětlit divákům jasně a srozumitelně. Není proto divu, že se stal nejmladším laureátem, kterému Akademie věd České republiky udělila medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy. Za svou dosavadní práci získal i prestižní novinářská ocenění, jako je Novinářská křepelka nebo Cena Ferdinanda Peroutky. Pro Českou televizi pracuje od svých dvaadvaceti let, je členem a hlavním moderátorem redakce vědy, moderuje především pořady Hyde Park Civilizace či Věda 24.

V rozhovorech zpovídal už více než tři desítky laureátů Nobelovy ceny, ale také mnoho dalších významných světových vědců a zajímavých osobností. Rozhovory ale poskytuje i on sám. Loni tak například pro univerzitní magazín Žurnál UP, který se věnoval festivalu AFO, vysvětloval, proč je důležité, aby vědci a vědkyně dokázali srozumitelně mluvit o své práci. „Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává, a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají. Za prvé proto, že je to správné. Za druhé proto, že je to ve třetím tisíciletí součástí jejich práce – lidé mají nárok vědět, co vědci dělají a k čemu jejich práce je nebo může být dobrá.“

S rektorem UP Martinem Procházkou si bude povídat mimo jiné o tom, jak myslí špičkoví vědci a na co se před rozhovorem s nimi (ne)dá připravit. Nebude to ale jediné vystoupení Daniela Stacha ten den v Olomouci a na univerzitě. Už dopoledne od 11 hodin povede v Pevnosti poznání workshop na téma Věda a umění popularizace, večer pak bude moderovat Reprezentační ples UP a Nadačního fondu UP.

Procházka s… Danielem Stachem se koná 28. února od 15 hodin v aule Právnické fakulty UP. Vstup je zdarma, z kapacitních důvodů je však třeba se registrovat zde.

Procházka s… je debatní cyklus Univerzity Palackého. Jeho hostitelem i moderátorem je rektor UP Martin Procházka. Jeho pozvání již přijali teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha, novinářka Petra Procházková a lékař Tomáš Kempný.

Výjimečný zážitek měli vyučující i studenti portugalštiny Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Zkraje února se s nimi v Praze potkal Marcelo Rebelo de Sousa, prezident Portugalské republiky.

Naposledy navštívil Českou republiku prezident Portugalské republiky v dubnu 2010. Od té doby uplynula řada let a Aníbala Cavaco Silvu, tehdejšího prezidenta, vystřídal ve funkci Marcelo Rebelo de Sousa, jenž zkraje února v Praze uvítal vyučující i studenty portugalštiny.

 „Nejprve se v Keiserštejnském paláci setkal s portugalskou komunitou a s vyučujícími portugalštiny. Ve svém projevu nezapřel minulost televizního moderátora a vysokoškolského učitele práv. Mluvil o národní hrdosti, pohostinnosti České republiky, o blízkosti obou národů a velké vzájemné náklonnosti. Ta podle něj panuje od dob Václava Havla a Mária Soarese, jenž našemu prvnímu porevolučnímu prezidentovi přivezl auto značky Renault, aby v prvních letech své funkce nemusel jezdit v komunistické Volze nebo Tatře 613. Ve své bezprostřednosti pan prezident zašel tak daleko, že si s námi vyučujícími udělal selfíčko,“ popsala nadmíru milé setkání Kateřina Ritterová z katedry romanistiky FF UP, jež se do Prahy vydala společně s kolegyněmi Zuzanou Burianovou a Petrou Svobodovou.

Setkání s portugalskou hlavou státu se v následujícím dni společně se Zuzanou Burianovou z katedry romanistiky FF UP zúčastnil i vedoucí této katedry Daniel Nemrava, a to na Pražském hradě při slavnostní večeři s prezidentem České republiky Petrem Pavlem. Třetí den pak Marcelo Rebelo de Sousa debatoval v Karolinu s portugalskými studenty studujícími v České republice a s českými studenty portugalštiny.

„Besedy se zúčastnila i necelá desítka našich studentů portugalštiny. Pan prezident byl velmi srdečný a bezprostřední, takže se setkání, původně plánované na dvacet minut, protáhlo téměř na hodinu. Marcelo Rebelo de Sousa odpověděl i na dotaz, vztahující se k environmentální tématice, jenž položil náš student Jan Škoda. Prezident ve své reakci potvrdil a zároveň zdůraznil zodpovědný přístup Portugalska k problémům životního prostředí a uvedl, že se Portugalsko rozhodně nezříká případných omezení ve prospěch pozitivního vývoje životního prostředí,“ doplnila Kateřina Ritterová. Podle ní byla zajímavá, a navíc i vtipná následující přednáška, kterou prezident Portugalska proslovil v angličtině a v níž hovořil o důležitosti spolupráce Evropy, o podobnosti obou zemí a o možnostech spolupráce a porozumění. Setkání s prezidentem Portugalska se v Praze uskutečnilo od 4. do 6. února.

Univerzita Palackého neustále inovuje studijní nabídku a otevírá pro zájemce a zájemkyně o studium nové studijní programy zohledňující aktuální požadavky trhu práce i moderní trendy. Stejně tomu je i v případě přijímacího řízení do dalšího akademického roku, kdy studijní novinky představila pedagogická, filozofická, přírodovědecká i teologická fakulta. Podat e-přihlášku na většinu studijních programů osmi fakult olomoucké univerzity lze do 15. března, cena za přihlášku činí 790 korun. 

Pedagogická fakulta UP nově nabízí profesní bakalářský program Učitelství pro mateřské školy a kombinovaný navazující magisterský program Učitelství zdravotně-preventivních předmětů pro střední a vyšší odborné školy.

Studijní novinku má i Přírodovědecká fakulta UP, jež nabízí bakalářský program Průmyslové technologie a materiály. „Jde o profesně orientovaný program pro studující se zájmem o chemii a fyziku a jejich praktické uplatnění. Spolupracují na něm tři katedry přírodovědecké fakulty a externí průmysloví partneři. Absolventi získají odborné znalosti a dovednosti využitelné v chemickém a technologickém průmyslu," popsal ho docent Ivan Nemec, který je jeho garantem.

Filozofická fakulta UP má v nabídce hned několik nových bakalářských profesních programů, konkrétně Čínština pro praxi, Korejština pro praxi, Korejština pro hospodářskou praxi nebo Vietnamština pro praxi. 

Na cyrilometodějské teologické fakultě nedávno doplnili nabídku o navazující magisterský program Etika a kultura krizové komunikace, který je možné studovat v prezenční i distanční formě. „S rostoucím vlivem sociálních sítí, rozšířením kybernetických útoků, dezinformací a konfliktů vzniká potřeba znalosti krizových komunikačních strategií. Program je designovaný pro studující, kteří mají zájem o etické otázky provázející komunikační strategie během krize ve všech jejích fázích,“ uvedl Jaroslav Franc z katedry komunikace teologické fakulty.

Přehled studijních programů najdou zájemci a zájemkyně v katalogu studijních programů a také na speciálním webu Univerzitní město s kompletním informačním servisem o studiu. Na většinu programů bakalářského, navazujícího, magisterského i doktorského studia se dá podat e-přihláška do poloviny března, některé v nabídce například teologické fakulty mají uzávěrku podání i později. Na vybrané doktorské programy se dá přihlásit do konce dubna či května.

UP patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, jež na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících, kterým studium zpříjemňuje moderní UPlikace. Každoročně si na UP podá e-přihlášku okolo 24 tisíc uchazečů a uchazeček.

U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě stojí za zmínku příběh docentky Jany Skopalové, která se během studia specializovala na analytickou chemii, která se stala její srdeční záležitostí. Ve své vědecké práci propojuje elektrochemii s hmotnostní spektrometrií a vyvíjí nové metody využitelné v praxi.

Její výzkum má významný přesah do farmaceutického průmyslu i boje proti nebezpečným drogám.

Když se vás známí zeptají, co děláte, jak odpovíte?

Řekla bych, že jsem vysokoškolská učitelka. Vysoká škola spojuje dvě klíčové role – vzdělávací a výzkumnou. Na jedné straně předáváte znalostí dalším generacím, na druhé se věnujete vlastnímu vědeckému bádání. K učitelství ale mám velmi blízko, protože jsem ho studovala. Konkrétně obor Matematika – chemie. Během studií jsem si uvědomila, že je mi bližší chemie, proto jsem se rozhodla jí věnovat i v rámci doktorského studia. A analytická chemie je pro mě srdeční záležitostí.

Čemu se konkrétně věnujete ve vědecké práci?

Na přírodovědecké fakultě se zabývám napodobováním přírodních procesů, konkrétně těch chemických, které příroda zvládá s obdivuhodnou dokonalostí. Fascinujícím příkladem je metabolismus probíhající v játrech – této komplexní biochemické továrně. Játra jsou zodpovědná mimo jiné za odbourávání cizorodých látek, ať už jde o toxiny, pesticidy, průmyslové zplodiny nebo léčiva, která se do našeho těla dostávají různými cestami. A právě léčiva jsou látky, které nás hodně zajímají. Snažíme se pomocí elektrochemie napodobit některé metabolické reakce. Většina těchto procesů je založena na oxidačních reakcích. Zatímco příroda využívá specifické enzymy, elektrochemie, ač není tak dokonalá, dokáže některé z těchto procesů úspěšně simulovat prostřednictvím oxidačně redukčních reakcí v jednoduchém elektrochemickém článku. Praktický význam tohoto výzkumu spočívá především ve vývoji nových léčiv. Je klíčové sledovat jejich stabilitu, protože žijeme v oxidačním prostředí, kde je všudypřítomný kyslík. Oxidační reakce mohou vést k degradaci léčiv, ztrátě jejich účinnosti nebo přeměně na jiné látky. Pochopení těchto procesů je tedy zásadní pro vývoj stabilnějších a účinnějších léčiv.

Vidíte nějaké pokroky ve své práci? Co považujete za úspěch ve své práci?

Úspěch vidím například v tom, že se nám to vůbec podařilo. Není mnoho pracovišť na světě, které by se věnovaly simulaci biochemických reakcí pomocí elektrochemie. Nám se podařilo propojit elektrochemii přímo s jinou analytickou metodou – s hmotnostní spektrometrií. Pomocí ní dokážeme velice rychle identifikovat produkty, které vznikají v elektrochemickém článku oxidací. V řádu jednotek minut jsme schopni vidět, na co se přeměňuje studované léčivo nebo nějaká biologicky aktivní látka. My se snažíme, protože jsme analytici, také využívat těchto principů k vývoji metod, které jsou použitelné pro praxi. Elektrochemické metody jsou velice jednoduché ve svém principu a jsou poměrně levné. Takový elektrochemický analyzátor je mnohem levnější než některé jiné, sice sofistikovanější, ale mnohem nákladnější analytické přístroje. Takže rozšíření elektroanalýzy do praxe může být perspektivní i z tohoto důvodu. Navíc ji mohou ovládat i lidé, kteří nejsou školeni, nemusí být analytici. Jeden z nejběžnějších analytických přístrojů je glukometr. Samovyšetření glukózy využívá také elektrochemické principy. Takže si myslím, že elektrochemie má nějakým způsobem budoucnost.

Váš výzkum má přesah i do zahraničí?

Určitě. Od roku 2020 jsme řešili projekt, který byl zaměřený na studium přenosu biologicky aktivních psychotropních a návykových látek přes biologické membrány. V rámci tohoto projektu jsme se také zabývali vývojem elektrochemických metod pro analýzu těchto látek. Jako cílovou skupinu látek jsme si vybrali fentanyly. Fentanyl je v současné době nechvalně známá droga. Původně byly fentanyly syntetizovány pro farmaceutické využití, např. při anestezii nebo tišení bolesti. Bohužel tyto látky jsou velice aktivní, psychotropní, mají mnohem silnější účinek než heroin (50x) a morfium (100x). To je sice vynikající pro potlačení velmi silných bolestivých stavů, např. u lidí s rakovinou, ale bohužel to také vede ke zneužívání. Velké problémy s fentanylem zažívají od roku 2011 ve Spojených státech amerických, kdy se tyto látky dostaly na černý trh. Syntetizují se pořád nové a nové analogy, tak aby byly velmi těžko zachytitelné. Nicméně ta vlna přílivu fentanylu, který se zřejmě vyrábí v asijských zemích a dováží se nelegálně do Mexika a USA, způsobuje velkou kalamitu. Je známo, že v Chicagu a San Francisku existují tzv. zombie čtvrti, kde je fentanyl zneužíván v obrovské míře a způsobuje úmrtí mnoha lidí. Je to velký společenský problém nejen v Americe, ale už i v Evropě a České republice. Už i u nás je registrováno několik případů úmrtí z předávkování. Takže my se snažíme přispívat jako analytici a vyvíjíme jednoduchou elektrochemickou metodu pro rychlou analýzu fentanylu vedle jiných analgetických či psychoaktivních látek v terénních podmínkách. A musím říct, že se nám to daří. Experimenty, které provádíme, vypadají, že budou úspěšné. Fentanyl má totiž velmi krásnou specifickou strukturu z hlediska elektrochemické reaktivity. Snažíme se nyní objasnit princip této elektrochemické reakce. Jiné běžně známé drogy tuto reakci neposkytují.

Jde skloubit práce vědkyně s mateřstvím?

Není to úplně jednoduché a možná i to je ten důvod, proč nezůstává tolik žen dlouhodobě ve vědě. Pokud chcete mít rodinu a věnovat se jí, není jednoduché to skloubit. Já jsem měla štěstí na chápajícího manžela, který toleroval, že jsem dlouho v práci. S hlídáním dětí nám pomáhali jeho i mí rodiče.

Celý rozhovor s Janou Skopalovou si můžete poslechnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi a exkurzemi nabídla v pořadí již čtvrtá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnilo osmadvacet studentů a sedm lektorů, vedle České republiky a Slovenska měly v programu své zastoupení Bulharsko, Island a Španělsko.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) byl věnovaný rozvoji klíčových dovedností v oblasti komunikace a spolupráce mezi profesemi, jako jsou fyzioterapeuti, ergoterapeuti a ošetřovatelé. Rozmanitý program obsáhl workshopy a přednášky na téma rehabilitace, ergonomie či mindfulness. „Zimní škola byla jedinečnou příležitostí překonat interkulturní a jazykové bariéry, což přispělo k obohacení výměny znalostí a zkušeností. Zahraniční akademici nabídli široké spektrum zaměření, které zahrnovalo nejen teoretické aspekty, ale především praktické dovednosti s důrazem na interdisciplinární spolupráci v oblasti zdravotní péče,“ přiblížila za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Týdenní škola se stala inspirativním prostředím pro vzdělávání, výměnu názorů i navazování mezinárodních kontaktů. „Měla jsem možnost hovořit se zahraničními pedagogy, poznala tu řadu studentů a získala tak kontakty, které mohu v budoucnu využít. Přestože pocházíme z různých zemí a máme odlišný přístup ke studiu, spojuje nás stejný zájem,“ uvedla Dagbjört Ósk Hreggviðsdóttir z islandské univerzity.

Letošní vysoký zájem o zimní školu organizátory velice mile překvapil, ačkoliv v rámci organizace nastolil hned několik náročnějších okamžiků. „Díky čtveřici badíků – studentů fyzioterapie a ergoterapie – se však podařilo vytvořit pro zahraniční účastníky velice přínosný týden, a to jak po stránce vzdělávání, tak i volnočasových aktivit. Za organizační tým patří velké poděkování kolegyním z fakulty zdravotnických věd Lucii Sehnálkové, Ireně Jedličkové a Markétě Noskové, které zajistily perfektní administrativní oporu. Velký dík patří také zástupcům Fakultní nemocnice Olomouc a Sanatorií Klimkovice, kde probíhala výuka a exkurze,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová. 

„Zimní škola fyzioterapie a ergoterapie se setkala s velkým zájmem a pozitivním ohlasem, což potvrzuje její význam pro mezinárodní vzdělávání v oblasti zdravotní péče. Chci podporovat a nadále rozvíjet interdisciplinární a mezinárodní spolupráci, která je klíčová pro budoucí vzdělávací aktivity. Děkuji všem organizátorům za jejich přínos a vynikající práci,“ shrnul přednosta ústavu klinické rehabilitace Petr Konečný.

Umělý člověk, umělá reprodukce, umělá inteligence… aneb „umělost“ v různých podobách je tématem přednášek spolku profesorů Filozofické fakulty UP a jejích přátel Societas cognitorum. Cyklus, který zahrnuje deset vystoupení, začíná 18. února a potrvá do 22. dubna.

Aktivity profesorského spolku, který již několik let pořádá po studenty i veřejnost přednášky svých členů a odborníků z různých vědních oblastí, přerušila nejprve covidová pandemie a posléze i skon jeho prezidenta profesora Josefa Jařaba. Nyní se akademická vystoupení opět vrací. „Chceme cyklem interdisciplinárních přednášek, které jsou jako vždy určeny studentům, akademickým kolegům i široké veřejnosti, oslavit 15. výročí založení naší společnosti a uctít památku našeho prezidenta Josefa Jařaba. Zároveň si chceme také vyzkoušet, zda nejklasičtější univerzitní forma – přednáška – i v dnešní změněné krajině akademických metod stále ještě táhne a má šanci oslovit publikum. Zvolili jsme prudce žhavé téma, na něž ovšem hodláme pohlédnout prizmatem našich klasických disciplín,“ řekla germanistka profesorka Ingeborg Fialová.

V posluchárně filozofické fakulty se tak během února, března a dubna bude „umělost“ zkoumat z pohledu nových technologií, jazyka, filozofie, filmu, malířství, hudby, matematiky či etiky lidské reprodukce. Řeč bude ale i o rizicích, která rozvoj umělé inteligence doprovází.

Přednášky na počest Josefa Jařaba a k 15. výročí založení Societas cognitorum se konají vždy v úterý od 16:45 do 18:15. Přednáší se v posluchárně 2.39 FF UP na Křížkovského 10. Vstup je volný.

18. 2. Ivan Blecha: Některé filozofické aspekty umělé inteligence

25. 2. Tomáš Fürst: Umělá inteligence z hlediska matematiky

 4. 3. Lubomír Machala: Nová česká literatura a nové komunikační technologie

11. 3. Kamil Kopecký: Rizika umělé inteligence

18. 3. Ondřej Bláha: Stručné dějiny umělých jazyků

25. 3. Oldřich Uličný: Spisovné jazyky jako civilizační a hodnotové konstrukty (se zvláštním zřetelem k mluvené podobě češtiny)

  1. 4. Jan Vičar: Umělá inteligence a estetická a umělecká hodnota v hudbě

  8. 4. Martin Jiroušek: Umělý člověk – Golem a film

15. 4. Martin Procházka: Etika lidské reprodukce

22. 4. Ladislav Daniel: Umělá inteligence a malířství

Průřez problematikou echokardiografie od základního nastavení ultrazvuku až po vyšetření zaměřená na konkrétní onemocnění srdce a cév nabídly Olomoucké echo kurzy. Vzdělávací akce vedená špičkami oboru z českých kardiocenter se letos po několika letech vrátila na Lékařskou fakultu UP a rozrostla se o modul zaměřený na lékaře intenzivní péče a anesteziology.

Třídenního programu, který krátkou zdravicí zahájil děkan fakulty Milan Kolář, se v prostorách fakulty zúčastnilo osm desítek lékařek a lékařů. Čekaly na ně jak teoretické přednášky, tak praktické ukázky, během nichž si mohli konkrétní vyšetření vyzkoušet na figurantech. Hovořilo se nejen o nastavení přístroje a ergonomii při práci s ultrazvukem, ale také o využívání 3D echokardiografie, vyšetřování základních mitrálních a aortálních vad či onemocnění, jako je intrakardiální trombóza, infekční endokarditida nebo plicní hypertenze.

„Smyslem je dát účastníkům přehled o současných možnostech echokardiografie a praktických aplikacích ultrazvuku v kardiologii. Opět se nám podařilo pozvat jako vyučující špičkové odborníky, koryfeje této oblasti, z kardiocenter napříč celou Českou republikou. Novinkou letošního ročníku bylo rozšíření o jeden den zaměřený na základní ultrazvukové vyšetření pacienta v intenzivní péči pro intenzivisty a anesteziology. Zájem ze strany lékařů byl obrovský, kapacitu jsme měli naplněnou během 24 hodin od otevření registrací,“ uvedl Dan Marek z I. interní kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který akci společně s přednostkou Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FNOL Olgou Klementovou odborně garantoval.

Echo kurzy, které jsou svým záběrem napříč echokardiografií zajímavou vzdělávací příležitostí pro lékaře připravující se na kardiologickou atestaci, odborníci z I. interní kliniky poprvé uspořádali na lékařské fakultě před třinácti lety. Postupem času kurzy probíhaly i na dalších místech v regionu a rostlo povědomí o nich. „Jde o již poměrně vyhlášenou akci, které se účastní nejen lékaři z ČR a ze Slovenska, ale měli jsme i účastníky z Rakouska či Anglie,“ dodal docent Marek.

Pochopit složité principy domestikace rostlin chtějí v novém výzkumném projektu vědci z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. Výsledky jejich bádání zaměřeného na zrychlenou evoluci rostlin, která se odehrávala pod taktovkou člověka, by v době měnícího se klimatu mohly přispět k domestikaci nových druhů plodin. Vědci budou při výzkumu spolupracovat s odborníky z  University of Vermont a University of California ve Spojených státech a také týmem Petra Bednáře z katedry analytické chemie. Projekt je rozvržen na 46 měsíců. Práci vědců finančně podpořilo téměř 10 miliony korun ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Výzkumný projekt je postaven na srovnávací analýze vzorků cizrny, čočky a hrachu pocházejících z oblasti Blízkého východu a fazolí pocházející ze Střední Ameriky. Tyto rostliny byly nezávisle na sobě podrobeny domestikaci, tedy procesu přeměny planých rostlinných druhů na kulturní plodiny. „Porovnáme jejich biologickou podstatu a genetické mechanismy zodpovědné za dva hlavní domestikační znaky - dormanci semen a pukavost lusku napříč druhy,“ uvádí Petr Smýkal z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. V případě těchto druhů luskovin mají vědci k dispozici odlišné množství poznatků o domestikačních mechanismech. „A právě jejich kombinace nám umožní porovnat a identifikovat faktory, které k domestikaci přispěly,“ podotýká botanik.

Zemědělství patří k nejvýznamnějším milníkům v historii lidstva. S jeho vznikem pravěcí lidé začali postupně měnit plané rostliny v kulturní plodiny, které nyní tvoří základ našeho jídelníčku. Tento proces, známý jako domestikace, lze považovat za zrychlenou formu evoluce, při které klíčovou roli hraje přírodní výběr i cílené šlechtění člověkem. Díky tomu získaly rostliny v poměrně krátkém časovém úseku nové vlastnosti, které je odlišují od jejich planých předků. Tyto znaky rostlin vědci souhrnně nazývají domestikační syndrom. Patří mezi ně například ztráta tzv. dormance semen, což je laicky řečeno „spící stav“ semen. „Pokud mají semena domestikovaných plodin dostatek vláhy, tak klíčí okamžitě po vysetí. Naopak semena planých druhů díky dormanci klíčí až při vhodných podmínkách okolního prostředí,“ říká Petr Smýkal. Dalším znakem domestikovaných rostlin je větší velikost jejich semen, což zvyšuje pravděpodobnost přežití a také lepší sklizeň. Ztráta přirozeného způsobu šíření semen vedla například u domestikovaných obilovin k omezení rozpadu klasu, což výrazně usnadňuje sklizeň.

„Přestože jsou luštěniny významným zdrojem bílkovin, o jejich domestikaci stále víme poměrně málo. I u těchto rostlin lze ale identifikovat typické domestikační znaky, jako je změna tvaru rostliny, omezení praskání lusků nebo změny v klíčení semen,“ doplňuje Petr Smýkal. Nejnovější genomické studie hrachu, čočky a cizrny vědcům umožňují porovnat tyto plodiny a hledat genetické faktory, které v minulosti ovlivnily jejich vývoj a domestikaci. Díky moderním vědeckým metodám, jako jsou genomická a metabolomická analýza, získávají odborníci podrobnější informace o tom, jak se rostliny v průběhu domestikace měnily.

Nový výzkumný projekt se zaměří na fyzikální dormanci semen, která souvisí s nepropustností osemení pro vodu. Tato vlastnost je běžná u divokých předků luštěnin, ale u kulturních druhů se snižuje. „Porozumění těmto mechanismům otevírá dveře k dalšímu vylepšování plodin. Například může pomoci šlechtit nové odrůdy, které budou lépe odolávat stresům prostředí, snadněji klíčit nebo je bude možné lépe zpracovávat v potravinářském průmyslu,“ dodává Petr Smýkal. Druhým studovaným znakem bude pukavost lusku, která byla u domestikovaných plodin také odstraněna,  aby se zamezilo ztrátám při sklizni.

Vědci nyní nejen studují minulost domestikace, ale také hledají způsoby, jak ji využít pro budoucnost. Zaměřují se na přeměnu dosud nevyužívaných rostlin na nové kulturní plodiny. Díky genetickým úpravám by lze vyšlechtit odolnější a výživnější plodiny, které by mohly pomoci zajistit dostatek potravy i v podmínkách měnícího se klimatu. „Výzkum domestikace je tedy nejen pohledem do minulosti, ale také klíčem k budoucnosti udržitelného zemědělství. S každým novým objevem se přibližujeme k možnosti lépe využívat genetický potenciál rostlin a přizpůsobit je potřebám moderního světa,“ uvádí Petr Smýkal.

Pracoviště prof. E. von Wettberga (University of Vermont) a Dr. Trevise Parkera (University of California, Davis) se dlouhodobě zabývají genetickou diverzitou cizrny, čočky a fazolu, což doplňuje výzkum týmu prof. P. Smýkala (UP) zaměřeného na hrách. Všechna tři pracoviště spojuje výzkum domestikace luskovin. Spolupráce s prof. E. von Wettbergem byla navázána během Fulbrightova pobytu Petra Smýkala (2018/19), kdy byla získána prvotní data o dormanci semen čočky a cizrny, na něž tento projekt navazuje. Laboratoř Dr. Parkera se specializuje na pukavost lusků fazolu, zatímco tým prof. von Wettberga je lídrem v genomice cizrny a podílí se na sekvenování planých druhů cizrny a čočky.

K efektivnějšímu pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech, zlepšení odolnosti rostlin či zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu má přispět projekt INTERMAT, na němž pracují výzkumníci pod vedením Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého ve spolupráci s komerčními partnery. Díky podpoře 63,7 milionů korun z operačního programu Jan Amos Komenský ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI se výzkumníci během čtyř let zaměří například na přípravu a testování nových nanomateriálů pro monitorování rostlin nebo na vývoj nových růstových regulátorů, které budou šetrnější k životnímu prostředí.

„V předchozích letech se ve vědecko-výzkumných centrech Univerzity Palackého podařilo dosáhnout řady výsledků, které mají velkou šanci uplatnit se v praxi. Proto jsme se propojili se dvěma inovačními firmami v regionu a budeme spolupracovat na přípravě nových postupů a materiálů s cílem zavést do praxe nové technologie, které umožní intenzivní a efektivní pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech,“ uvedl hlavní řešitel Ivo Frébort z CATRIN. Kromě vysokoškolského ústavu se do projektu zapojí také Přírodovědecká fakulta UP, komerční sféru zastupují firmy AGRO Haná a Geschur Medical. Společně zúročí znalosti a předchozí výsledky z materiálového výzkumu a výzkumu nových uhlíkových materiálů, které vědci na Univerzitě Palackého vyvinuli.

Projekt má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu zejména v odvětvích inovativní rostlinné produkce, biotechnologií a biomedicíny, které náleží mezi klíčová odvětví aplikací a inovačních témat na regionální i národní úrovni. Inovace mají pomoci například ke snížení nákladů na osvětlení ve skleníkových farmách při zachování produktivity rostlin. K tomu budou sloužit například ekologicky bezpečné luminiscenční solární koncentrátory vyvinuté v CATRIN, které se využívají pro sběr slunečního světla.

„Pro hydroponické pěstování rostlin připravíme nové materiály pro čištění, recyklaci a monitoring živných roztoků. Zaměříme se i na využití nových materiálů pro sledování fyziologického stavu hydroponicky pěstovaných rostlin, takzvaný biosenzing. Díky tomu bude možné včas odhalit i případný výskyt patogenů,“ objasnila další z aktivit Nuria De Diego z CATRIN.

Ve snaze snížit množství používaných chemických přípravků při polním pěstování výzkumníci připraví růstové regulátory způsobem, který umožní pozvolné uvolňování účinné látky. Jeden z týmů zaměří svoji pozornost i na technické konopí, a sice na zvýšení jeho odolnosti vůči stresovým podmínkám. To by měly podpořit nové biostimulační přípravky. Pro zlepšení ekonomiky pěstování léčebného konopí odborníci navrhnou postup pro zhodnocení biologického odpadu dodatečnou izolací bioaktivních látek.

Projekt s názvem INTERMAT (Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicínské praxi) potrvá do konce roku 2028.