Novinky z PřF a UP

Fotosystém II je klíčový proteinový komplex, který je zodpovědný za první krok celého procesu fotosyntézy – štěpení molekul vody pomocí světelné energie. Světlosběrné proteiny, které jsou k němu připojené, mají u smrku ztepilého netypické uspořádání, díky kterému může tento jehličnan hospodařit s nadbytečným světlem jinak než ostatní suchozemské rostliny. Překvapivě se také ukazuje, že struktura smrkového fotosystému II je nápadně podobná uspořádání tohoto komplexu u zelených řas, evolučně výrazně starších předchůdců suchozemských rostlin. Vyplývá to ze studie vědců z Univerzity Palackého v Olomouci a odborníků z Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenberg. Výsledky jejich vědecké práce byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Nature Plants.

Vědci při studiu struktury fotosystému II u smrku ztepilého z čeledi borovicovitých použili kryogenní elektronovou mikroskopii, díky které zjistili detaily jeho organizace. Pomocí strukturní analýzy ve fotosystému II smrku odhalili neobvyklé proteinové složení, jehož nedílnou součástí je monomerní světlosběrný protein Lhcb8. U většiny suchozemských rostlin se v jeho pozici nachází protein Lhcb4, který bývá proteinem Lhcb8 nahrazen až při specifických stresových podmínkách, kterým je rostlina vystavena, například při vysoké intenzitě světla.

„Stálá přítomnost proteinu Lhcb8 ve struktuře fotosystému II je typická spíše pro evolučně nižší fotosyntetické organismy, jako jsou zelené řasy. Dosud není jasné, proč právě u zástupců čeledi borovicovitých k záměně Lhcb4 za Lhcb8 ve fotosystému II došlo. Na základě našich dalších studií se domníváme, že tato změna umožňuje specifické hospodaření s nadbytečným světlem,“ uvedl korespondující autor článku Roman Kouřil z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

Vědcům se také podařilo ve struktuře fotosystému II lokalizovat molekulu α-tokoferolu (vitaminu E) a α-tokoferolchinonu. „Je známo, že vitamin E je důležitou součástí antioxidativního ochranného systému rostlin, ale jeho specifická vazba na fotosystém II nebyla dosud zaznamenána. Naše zjištění tak může iniciovat další výzkum role vitaminu E v ochraně fotosystému II před fotooxidativním poškozením,“ podotkl Roman Kouřil.

Na výzkumu se kromě vědců z katedry biofyziky a katedry experimentální biologie přírodovědecké fakulty a Univerzity Martina Luthera v Halle-Wittenberg podíleli také odborníci z CATRIN UP, Výzkumného ústavu rostlinné výroby, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR v Olomouci a CEITEC Masarykovy univerzity v Brně.

Česká konference rektorů (ČKR) a Rada vysokých škol (RVŠ) dlouhodobě poukazují na neuspokojivý stav financování českého veřejného vysokého školství, kdy objem institucionálních veřejných prostředků vynakládaných z národních zdrojů na zajištění vzdělávání ve vysokém školství vyjádřený v relaci k HDP klesl z 0,62 % v roce 2009 na 0,45 % v roce 2023 a podíl vysokých škol v kapitole financí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve stejném období postupně klesl z 19,4 % na 12,1 %. Reprezentace vysokých škol proto apelují na nutnost navrácení výše veřejných výdajů na vysoké školství zpět na úroveň alespoň 0,62 % HDP, neboť aktuální podíl je v České republice nižší než v ostatních zemích OECD. Dlouhodobé podfinancování vysokých škol v současné době dosahuje 10 až 11 mld. Kč.

ČKR a RVŠ jsou připraveny spolupracovat s Vládou ČR na přípravě střednědobého výhledu přispívajícího k systémovému a předvídatelnému financování vysokých škol a podporujícího jejich strategické řízení pro zajištění růstu kvality vzdělávací, vědecké, resp. umělecké činnosti.

ČKR a RVŠ poukazují na skutečnost, že pouze při realizaci výše uvedených kroků mohou vysoké školy pomoci naplnit programové prohlášení Vlády ČR, úspěšně obstát v rostoucí mezinárodní konkurenci a reflektovat demografický vývoj v ČR spojený s významným nárůstem počtu absolventů středních škol v nadcházejících letech i postavit se čelem k aktuálním celospolečenským a globálním výzvám.

V Praze dne 12. září 2023

Za Českou konferenci rektorů
prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.
předsedkyně

Za Radu vysokých škol
prof. Ing. Milan Pospíšil, CSc.
předseda

Velká výstava k historii univerzity, slavnostní koncert, čestný doktorát, mezinárodní konference, to vše a mnohem víc nabídne podzimní část oslav, jimiž si letos připomínáme 450 let od založení olomouckého vysokého učení. Univerzita Palackého od začátku letošního roku připravila řadu akcí pro studenty, zaměstnance, absolventy i veřejnost. Program vyvrcholí v následujících měsících.

Zatímco jaro bylo – zjednodušeně řečeno – ve znamení prezentace „Palackého univerzity“, a to doslova prostřednictvím popularizace moderního odkazu muže mnoha talentů, jehož jméno v novodobé historii škola nese, podzim nás vrátí k zakladatelům naší alma mater.

Umění a univerzita

Velkou událostí totiž bude na počátku října zahájení výstavy Chrám moudrosti – Jezuitská univerzita v Olomouci 1573–1773. Součástí bude i jedinečná expozice univerzitních insignií nazvaná Symboly moudrosti – třináct žezel olomoucké univerzity, která vznikla ve spolupráci s Univerzitou Innsbruck.

„Výstava představí historii vysokého učení v Olomouci tak, jak ho chápeme v souvislosti s jezuitskou minulostí univerzity. Bude i ukázkou moderního výstavnictví a návštěvníci si užijí interaktivitu a zvláštní dispozici výstavy. Při podzimních oslavách vstoupíme i do veřejného prostoru, nabídneme prezentaci nových knih, debaty o historii a současnosti univerzity a programy pro středoškoláky,“ uvedla prorektorka Andrea Hanáčková.

A pokud výstava ve Vlastivědném muzeu ukáže kromě jiného i nádheru užitého umění v podobě zdobných insignií, umění zcela jiného druhu a zcela jiného století nabídne výzdoba jedné ze stěn budovy koleje J. L. Fischera. V rámci Street Art Festivalu totiž vznikne mural, tedy obří nástěnná malba s motivem tváře Františka Palackého. Výtvarné umění doplní i hudba. Na 17. listopadu se chystá slavnostní koncert Moravské filharmonie Olomouc, kde zazní i díla autorů spojených s naší univerzitou, jako je Marek Keprt, Vít Zouhar, Jan Vičar či Tomáš Hanzlík.

Duchovní odkaz a ocenění osobností

Univerzita rozvíjí i duchovní odkaz předků, takže v programu nemůže chybět ani slavnostní mše, které se zúčastní i představení jezuitského řádu, který stál u vzniku olomouckého vysokého učení.

V roce oslav budou uděleny také dva čestné doktoráty. Univerzita titulem doctor honoris causa oceňuje přínos výrazných osobností z různých oborů lidských činností. Začátkem tohoto týdne se stal čestným doktorem UP jeden z nejvýraznějších teologů naší doby, arcibiskup kardinál Christoph Schönborn (psali jsme zde), v listopadu pak toto ocenění obdrží náš absolvent a slavný jazzový pianista a skladatel Emil Viklický.

Univerzitní svět

V rámci letošního jubilejního roku se uskuteční řada akcí, které se vztahují k univerzitnímu dění. Je jich celá řada a určeny jsou jak studentům, zaměstnancům a absolventům, tak i uchazečům. Za sebou tak už máme Absolventský den, před sebou mj. Meet UP na náplavce Josefa Jařaba pro nastupující studenty. Na počátku října budeme hostit rektory a rektorky všech tuzemských vysokých škol, kteří zde zahájí akademický rok. Ve stejném měsíci k nám zamíří hosté ze zahraničí, kteří se zúčastní setkání prezidentů evropských univerzit sdružených v alianci Aurora. Prezentovat se budeme na veletrzích pro uchazeče, na Noci vědců, Dni otevřených dveří atd.

Výčet všech akcí najdete na webových stránkách 450.upol.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého přichází v úvodu školního roku s novinkou, která usnadní vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Učitelé, asistenti pedagoga a pracovníci poradenských zařízení mají na jednom místě ucelený přehled vlastních autorských materiálů, dokumentů a videí, které denně potřebují ke své práci. Nový web jim ušetří nejen čas, ale také poskytne cenné podněty, příklady z praxe a inspiraci.

Tým odborníků z Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP přizpůsobil obsah webu spolecnevzdelavani.upol.cz tak, aby byl co nejvíce srozumitelný a přehledný. Materiály jsou k dispozici zdarma a autoři je seřadili podle obsahových kritérií i podle druhu znevýhodnění žáka. 

Na webu je umístěna stovka autorských výstupů za uplynulých třináct let

Uživatelé webu tam najdou více než stovku metodik vzdělávání, katalogů podpůrných opatření, metodik kariérového poradenství a také tři atraktivní výstupy – Atlasy vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

„Jedná se o výsledek práce desítek pedagogů z celé ČR, kteří s námi autorsky spolupracovali již od roku 2010. Budeme rádi, pokud si kolegyně a kolegové z mateřských, základních i středních škol najdou právě ten ‚svůj‘ metodický materiál,“ sdělil profesor Jan Michalík z Pedagogické fakulty UP, který stojí za vznikem většiny nabízených publikací. Jeho kolegyně Pavlína Baslerová dodává: „Věnovali jsme se velmi podrobně popisu všech podpůrných opatření, která jsou v dnešní době na školách žákům se speciálními vzdělávacími potřebami poskytována.“ 

Ve školách se každoročně zvyšuje počet žáků s projevy problémového chování. Kolektiv autorů se proto důkladně zaměřil na zmapování všech možných potřeb a situací, se kterými se mohou pedagogové během své lektorské a poradenské praxe potkat.

„Nejenom v katalogu pro podporu vzdělávání žáků s poruchou chování, ale i v katalogu a metodikách určených pro podporu žáků s poruchou autistického spektra nalezne učitel příklady a postupy jeho zvládání,“ doplnila Zuzana Žampachová, vedoucí Speciálně pedagogického centra pro žáky s poruchou autistického spektra v Brně.  

Videa ukazují konkrétní příklady ze života absolventů praktických škol 

Náplň portálu se také věnuje konkrétním příkladům z praxe a spolupráci školy a možných budoucích zaměstnavatelů. Například jedno video zachycuje příběh dvou studentek praktické školy z Pardubic, které pomáhají v místní zdravé jídelně. I takový pohled do života absolventů může být pro mnohé uživatele nového webu motivací.  

„Nový portál je pro poradenské pracovníky jedinečný ve své celistvosti a komplexnosti. Při psaní doporučení ŠPZ jsou nám inspirací,“ popsala zkušenost s webem Veronika Míková ze Speciálně pedagogického centra České Budějovice.

Také pedagog Jiří Vymětal ze Základní školy Svatoplukova v Olomouci ocenil, že jsou všechny materiály včetně metodik na jednom místě: „V naší škole je vysoký počet žáků se SVP. Zejména katalog podpůrných opatření je pro nás základem pro debaty, jak na vzdělávání jednotlivých žáků.“ 

Ústav speciálněpedagogických studií PdF UP je největším pracovištěm pregraduální přípravy odborníků pro práci se žáky z cílové skupiny v ČR. V posledních 15 letech za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a prostředků Evropského sociálního fondu připravili více než 150 konkrétních výstupů. 

Univerzita Palackého na návrh Vědecké rady Cyrilometodějské teologické fakulty UP udělila čestný titul doctor honoris causa jednomu z nejvýznamnějších teologů sklonku 20. a začátku 21. století, vídeňskému arcibiskupovi a kardinálovi Christophu Schönbornovi, který se mimo jiné po roce 1989 podílel na obnově akademického teologického studia u nás. Čestný doktorát obdržel během slavnostního aktu v olomouckém Arcibiskupském paláci, který byl součástí oslav letošního 450. výročí vzniku vysokého učení v Olomouci.

Christopha kardinála Schönborna, který je významným představitelem nejen rakouského církevního a společenského života, přítomným představil děkan CMTF UP Vít Hušek. Zdůraznil zejména jeho zásluhy na přípravě nového Katechismu katolické církve, kdy mimo jiné společně s kardinálem Josephem Ratzingerem, pozdějším papežem Benediktem XVI., přichystali i stručnou verzi katechismu v otázkách a odpovědích a pod Schönbornovým vedením vznikl také zkrácený text pro mladou generaci. „Mnohdy se říká, že správná teologie má končit na kolenou, ale při pohledu na Schönbornovu činnost se chce dodat, že končí také ve službě druhým, v poctivém a pracném výkladu víry určeném pro širokou veřejnost. To ostatně dokazují i rozhovory s ním, již několikrát vydané knižně: jde o projev snahy přiblížit křesťanství i jeho teologickou vědu širokému publiku,“ zmínil.

Připomněl i vztahy s Olomoucí. Kardinál je znám svou podporou teologického studia u nás, zejména v rámci dominikánského řádu, s jehož olomouckým konventem úzce spolupracoval. Podporoval i práci emeritního profesora CMTF UP Františka X. Halase na českém překladu tzv. Jeruzalémské bible. Na olomoucké teologické fakultě v minulosti také přednášel a dodnes ho s ní pojí jak odborné, tak neformální přátelské kontakty. „Jeho vyznamenáním, vyznamenáním člena rodiny, která byla z našeho státu odsunuta na konci druhé světové války, snad i trochu přispějeme k procesu smíření s naší minulostí,“ dodal k představení děkan Vít Hušek.

„Jsem obzvláště potěšen, že Univerzita Palackého uděluje Christophu kardinálu Schönbornovi titul doctor honoris causa právě v roce, v němž si připomínáme 450. výročí založení olomoucké univerzity. Vždyť právě počátky druhé nejstarší univerzity v zemích Koruny české a rovněž zachování kontinuity vysokého učení v Olomouci v průběhu staletí je spojeno s učením v oblasti teologie. Pane kardinále, dovolte mi vám popřát hodně energie, zdraví a úspěchů ve vaší další práci,“ ujal se pak samotného aktu předání čestného doktorátu v podobě diplomu a pamětní medaile rektor UP Martin Procházka společně s prorektorkou pro vědu a výzkum Lucií Plíhalovou.

Kardinál Schönborn označil udělení čestného doktorátu UP za velmi dojemné znamení, nejen v osobní rovině, ale také pro Českou republiku a Rakousko a katolickou církev v obou zemích. „Takové vyznamenání je vždy také závazkem pro obdarovaného a poutem mezi dárcem a příjemcem,“ uvedl na začátku svého proslovu, v němž se věnoval osobní a rodinné historii spjaté s Českou republikou a především tématu svobody nejen v kontextu česko-německých vztahů v minulosti, ale i současných krizí a válek.

„Když v roce 2015 zaplavila Rakousko a Německo velká vlna uprchlíků, má matka, které tehdy bylo 95 let, poskytla televizi rozhovor. Její výpověď mnoho lidí dojala: ‚Nikdo neopouští svůj domov dobrovolně!‘“ zmínil s tím, že země, kam uprchlíci unikají před válkou, diktaturou či hladem, přesně ukazují na to, co většina lidí chápe pod pojmem ‚svoboda‘: bezpečí, normální životní podmínky, budoucnost pro vlastní rodinu, svobodu vyznání, touhu po sebeurčení.

„Proč je dnes Evropa cílem útěku tolika uprchlíků? Nemá to žádný jiný důvod než ten, který přiměl mou matku, aby v roce 1945 utekla se svými dvěma dětmi do Rakouska. Jsem Bohu z celého srdce vděčný, že dnes nikdo neutíká ze sjednocené Evropy ze stejných důvodů. Doufám, že si všichni vděčně uvědomujeme, že tato situace Evropy není vůbec samozřejmá. Proto z celého srdce děkuji olomoucké univerzitě za vysoké ocenění v podobě čestného doktorátu,“ završil svoji řeč v olomouckém Arcibiskupském paláci.

Udělením čestného doktorátu UP se kardinál Schönborn zařadil po bok osobností, jako je bývalý český a československý prezident Václav Havel, zakladatel programu umožňujícího českým a slovenským studentům vzdělávací pobyt v USA Charles Merill, chemik Antonín Holý, plastický chirurg Bohdan Pomahač nebo kardinál Tomáš Špidlík, kterým Univerzita Palackého udělila po roce 1990 čestný doktorát za jejich zásluhy o rozvoj vědy, kultury a další aktivity ve prospěch společnosti a lidstva. Přehled všech čestných doktorů UP je k dispozici zde.

Christoph Schönborn se narodil 22. ledna 1945 na zámku Skalka u Vlastislavi na Litoměřicku. Pochází z české větve aristokratické rodiny, jejíž členové v našich zemích působili jako politici, mecenáši či duchovní po více než 150 let. Po druhé světové válce se rodina usídlila v Rakousku, kde Christoph Schönborn po maturitě vstoupil do dominikánského řádu.

Studoval na vídeňské univerzitě a v Paříži, kněžské svěcení přijal v roce 1970, o rok později získal licenciát teologie a v roce 1974 úspěšně zakončil doktorské studium. Poté se stal profesorem dogmatické teologie na teologické fakultě univerzity ve švýcarském Fribourgu. Vyučoval také teologii křesťanského Východu. Po pádu železné opony se začal angažovat v obnově akademického života v oblasti katolické teologie, byl prvním zahraničním vyučujícím na teologické fakultě v Litoměřicích a přednášel i v Brně a Olomouci. Jeho akademické působení ukončilo jmenování pomocným biskupem vídeňské arcidiecéze v roce 1991, o čtyři roky později stanul v jejím čele jako arcibiskup, kterým je dodnes. V roce 1998 jej papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem-knězem titulárního kostela Gesù Divino Lavoratore. V letech 1998–2020 byl předsedou rakouské biskupské konference, zastával i různé funkce ve vatikánských úřadech.

Kardinál Schönborn je autorem asi dvaceti monografických prací a množství vědeckých článků, kapitol ve sbornících nebo knihách, psaných v mnoha světových jazycích, a do mnoha z nich byly také překládány. Jádrem jeho výzkumného zaměření je christologie, která je silně nahlížena z patrologické perspektivy, jak je to patrné v jeho raných pracích o Sofroniovi Jeruzalémském nebo v jeho doktorské práci o teologii ikony Kristovy.

Areál přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici hostil minulý týden už třetí ročník akademických dožínek. Akci uspořádala katedra chemické biologie, která na experimentálních polích pěstuje a šlechtí například řepku, pšenici, jarní ječmen, žito, špaldu a mák. Na oslavách letošní sklizně nechybělo předání dožínkového věnce či vysazení pamětního stromu ke 450. založení olomouckého vysokého učení a 70. výročí založení přírodovědecké fakulty. O dobrou náladu hostů se postarala cimbálová muzika a nechyběla ochutnávka tradičních pochutin, při jejichž přípravě byly použity suroviny z plodin vypěstovaných na experimentálních polích.

„Na dožínkách jsme ukázali propojení základního výzkumu chemie a biologie s aplikovaným zemědělským využitím. Výrazně jsme rozšířili naše portfolio pěstovaných plodin, do kterého patří i mák. Několik let jsme pracovali na jeho nových odrůdách, aby byly mrazuvzdorné a zachovaly si svou kvalitu. Pro návštěvníky jsme přichystali na ukázku i makové koláčky a záviny, domácí chléb z naší mouky a další produkty,“ uvedla vedoucí katedry chemické biologie Lucie Plíhalová.

K uctění 450. založení olomouckého vysokého učení a k 70. výročí založení přírodovědecké fakulty byl rektorem Univerzity Palackého Martinem Procházkou a děkanem Martinem Kubalou vysazen jeden z nejkrásnějších kaštanů – jírovec pleťový. „Děkuji kolegům z katedry chemické biologie za pozvání, které jsem moc rád přijal. Dělají skvělou práci v oblasti šlechtění a ochrany zemědělských plodin. Vedle výnosů z letošní úrody se mohou pochlubit i špičkovými výsledky vědecké práce, zapojují se totiž do výzkumných projektů, v nichž se mimo jiné zaměřují na pěstování plodin nové generace odolných vůči klimatické změně. Dožínková slavnost byla důstojnou a příjemnou oslavou úrody a šikovnosti našich lidí,“ doplnil rektor Martin Procházka.

Součástí dožínkového programu byla také prezentace výsledků šlechtění a ošetření plodin na experimentálních plochách, prohlídka zemědělské techniky včetně maloparcelních kombajnů, secího stroje a traktoru. Folklorní atmosféru dožínek zajistila cimbálová muzika Primáš z Přerova.

Odborníci z katedry chemické biologie pěstují na polích v Olomouci-Holici kromě máku také pšenici, ječmen, žito, špaldu či řepku. Na těchto klíčových zemědělských plodinách průběžně zkoumají vliv nových regulátorů růstu na výnos a sledují také odolnost užitkových rostlin proti stresu způsobenému klimatickou změnou, která může v budoucnu negativně ovlivnit odolnost a kvalitu zemědělských plodin. Vědci při měřeních a analýzách získaných údajů spolupracují s Laboratoří růstových regulátorů Přírodovědecké fakulty UP a mnoha zahraničními pracovišti včetně univerzit a výzkumných institucí v zahraničí, zejména ve Spojených státech amerických.

Vzpomínky, radost ze setkání a také zvědavost, co je nového. V tomto duchu se nesl sobotní Absolventský den, který Univerzita Palackého uspořádala při příležitosti 450. výročí vzniku olomouckého vysokého učení. Do města se sjely stovky bývalých studentů a studentek ze všech koutů nejen naší země.

Registrační stánek před UPointem na olomouckém Horním náměstí si skupinky natěšených lidí prohlížely už dlouho před oficiální zahajovací devátou hodinou.

Jako první zamířila k Zuzaně Kullové z oddělení univerzitních akcí, která se spolu s kolegyněmi a kolegy starala o příchozí absolventy, Marie Siekliková. „Přijela jsem z Prahy. Těším se, Olomouc je moje srdeční záležitost,“ řekla absolventka češtiny a ruštiny filozofické fakulty. Naplánovaná měla setkání se spolužáky. „Společně půjdeme na fakultu, pak si chceme určitě prohlédnout i rektorát,“ doplnila, když odcházela vybavena modrou univerzitní „plackou“, symbolickým poznávacím znamením Absolventského dne UP, a materiály o univerzitě.

Univerzitní stánek sice sloužil především absolventům, ale nejen jim. Byl i místem, kde se zastavovali také turisté a ptali se, kde najdou například konvikt, nebo ti, kteří by se chtěli absolventy teprve stát. Třeba Lenka Hirschová se zajímala o různé možnosti studia na UP. „Ráda bych studovala právo, takže jsem dnešek využila i jako příležitost něco se o univerzitě dozvědět, trošku se zorientovat a zjistit, jaké jsou možnosti,“ svěřila se.

Přímo na náměstí byla univerzita pořádně vidět. Kromě místa před UPointem totiž ´obsluhovala´ i relax zónu před radnicí u Arionovy kašny. Univerzitní lehátka lákala v prosluněném dni k odpočinku a modrobílá se tak nedala přehlédnout. Všichni si pochvalovali spojení Absolventského dne se Dny evropského dědictví, které ve městě nabídly bohatý program, a mnozí z absolventů si tak naplánovali návštěvu své alma mater i s rodinným výletem.

Slunečný den využili někteří absolventi k prohlídce univerzitních budov. Na lékařské fakultě je přivítal děkan Milan Kolář v doprovodu proděkana Dušana Klose. Dvou organizovaných komentovaných prohlídek, během nichž se nejen někdejší studenti podívali do velké posluchárny, prohlédli si výstavu věnovanou fakultním objektům i základní kámen nově stavěné budovy, se zúčastnily čtyři desítky lidí. 

Byla mezi nimi i Milada Dušková, dřívější primářka Ústavu klinické a molekulární patologie Fakultní nemocnice Olomouc. „Na fakultu docházím často, takže určitou představu mám, její rozvoj je úžasný. Prohlídku s panem děkanem jsem si ale nemohla nechat ujít a máme tu také sraz s kolegy z ročníku,“ řekla absolventka z roku 1967. „Když se mě někdo zeptá na studium medicíny, tak přemýšlím, co se mi vybaví více. Jestli ten studentský život, který jsme měli velice dobrý, byli jsme v ročníku skutečná parta. Anebo ty okamžiky, kdy člověk házel anatomii do kouta, protože ho to štvalo a učení výběžků na obratlích mu přišlo jako blbina. Nicméně pokud člověka medicína baví, tak i tu zátěž přijímá snadněji,“ dodala. 

Prohlídky svých prostor nabídla také filozofická fakulta, a to jak v objektech v Křížkovského ulici, tak v ulicích Vodární, Na Hradě, tř. Svobody či Univerzitní, kde v Uměleckém centru sídlí uměnovědné obory.

Při příležitosti Absolventského dne zahájila filozofická fakulta i novou tradici. Za šíření jejího dobrého jména symbolicky vyznamenala prvních dvanáct absolventů. Při neformálním setkání ve své pracovně tak Jan Stejskal, děkan fakulty, diplomem ocenil například středoškolského učitele Romana Göttlichera, jenž se stal letošním nejinspirativnějším učitelem, když získal Global Teacher Prize. Cenu získali také politoložka Monika Brusenbauch Meislová, ředitelka kina Barbora Kucsa Prágerová, spisovatel František Šmelík, sinoložka a překladatelka Zuzana Li, restauratérka Barbora Navrátilová, marketér Ondřej Martínek, ministerský úředník a konzul Pavel Pešek, politik a lingvista Viktor Tichák, ředitel Českého centra Varšava Petr Vlček, kunsthistorik, básník David Voda a in memoriam velvyslanec Jakub Dürr.

„Jsem velmi rád, že jste část svého života spojili s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého a že jste si nyní udělali čas a přijeli. My jsme na vás pyšní a chceme se pochlubit tím, co jste dokázali a dokazujete, rozmanitostí toho, co děláte,“ řekl Jan Stejskal, děkan FF UP. Ve své krátké řeči zdůraznil, že je pro fakultu velmi důležité ukazovat mladým lidem, kteří přicházejí studovat, že kritické myšlení může vést ke skvělým výsledkům. „Chceme našim studentům ukázat, kam může studium na filozofické fakultě vést a jak široké vzdělání a tím i uplatnění vlastně nabízíme,“ dodal. Nevšední atmosféru setkání vybraných absolventů, jimž k ocenění poblahopřála i Andrea Hanáčková, prorektorka UP, doplnily vstupy skladatele, producenta a hudebníka Lukáše Marečka.

Ocenění absolventi na fakultu vzpomínají především s vděkem. Většina z nich, když se blížila k fakultě, cítila, že se vrací domů. „To, co dělám, mě velmi baví a naplňuje a jsem si vědoma, že ten nejlepší základ pro mou práci jsem dostala tady. O to víc si cením nynějšího pozvání a slibuji, že i nadále budu šířit dobré jméno Filozofické fakulty Univerzity Palackého“ uvedla například politoložka Monika Bruseenbauch Meislová, která se specializuje na britský politický systém a dění.

Také pro Petra Vlčka, ředitele Českého centra Varšava, znamená cesta do Olomouce návrat domů. „Do Olomouce však jezdím celkem často, aktuálně plánujeme například turné Moravské filharmonie v Polsku, plánujeme v Lublinu i ozvěny festivalu AFO. Vím, že moje pracovní kariéra začala vlastně už tady na fakultě, když jsem se zde na pár věcech podílel, nejprve jako student a poté i jako zaměstnanec na Academia filmu Olomouc,“ poznamenal.

V neformální debatě i konzul Pavel Pešek, jenž působil v Turecku, ve Vietnamu či na Ukrajině, přiblížil vztah k Filozofické fakultě UP jako k pomyslné kotvě. „Odvrácenou stránkou diplomacie je to, že člověk nemá pořádně žádný kořen. Za posledních dvacet let jsem byl osmnáct let v zahraničí a ano kotvu mám tam, kde je rodina. Teď ale vím, že tu druhou mám na této univerzitě a jsem moc rád, že jste mi ji umožnili objevit. Moc si toho vážím, že tu s vámi můžu být,“ řekl. 

Během absolventského dne se uskutečnily i dvě Stříbrné promoce. Na právnickou fakultu přijížděli někteří ´stříbrní´ absolventi i s téměř dvouhodinových předstihem. Chtěli si ji pořádně užít, chtěli vidět každý kout své fakulty, těšili se na spolužáky. „Studovali jsme ve specifické době devadesátých let, v polních podmínkách znovuobnovené fakulty. Moc ráda na ty roky vzpomínám. Byly zcela zásadní pro formování mé osobnosti,“ uvedla Olga Kypastová, která se na fakultu vrátila i se svým manželem – spolužákem z ročníku. „Datum zkoušky z římského práva je současně našim dnem seznámení,“ dodala s úsměvem. Manželé dnes působí jako soudci u Okresního soudu v Karviné.

Po pětadvaceti letech si promoci v sobotu spolu s nimi zopakovala třicítka absolventů. Mezi nimi například také Petra Jungová, kvestorka UP, nebo Zdenka Papoušková, prorektorka pro legislativu a organizaci. Ta měla v rámci promočního aktu dvojroli. Zastupovala vedení univerzity a současně přebírala čestný diplom. „Obstáli jsme v osobním i profesním životě a jsme na sebe patřičně hrdí. A hrdá může být i Univerzita Palackého, že nás má. Přeji nám zdraví, ať nás naše povolování baví a ať se rádi vracíme na fakultu, univerzitu, do Olomouce,“ vzkázala spolužákům Zdenka Papoušková.

Pro právnickou fakultu, která byla obnovena v roce 1991, to byla druhá stříbrná promoce, kterou připravila.

Přírodovědecká fakulta nabídla svým absolventům komentované prohlídky fakulty, geoparku, mořského akvária, biologického areálu v Olomouci – Holici i jednotlivých kateder. Absolventi mohli navštívit bezplatně také botanickou zahradu, Pevnost poznání nebo se zúčastnit přednášky o Foucaultově kyvadle, které je nejdelší v České republice. Kromě stříbrné promoce se zde uskutečnil i křest Experimentálního pivovaru UP (EUREKA).

„Soudek s pivním speciálem RE450N UP, který byl uvařen ve spolupráci s pivovarem Chomout u příležitosti 450. založení olomouckého vysokého učení a 70. výročí založení přírodovědecké fakulty, narazili prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová a proděkan přírodovědecké fakulty Jan Hlaváč. O hudební doprovod se postarala prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková, která zazpívala upravenou verzi písničky Nejmilejší Martine. Jsem rád, že Experimentální pivovar UP se stal součástí výuky bez jakýchkoliv omezení, a že se podařilo propojit univerzitu napříč několika obory,“ uvedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Absolventský den nabídl zájemcům i hospodský kvíz, večer pak vyvrcholil koncertem HB Band v Jazz Tibet Clubu. I jeho ukončení bylo symbolické, neboť i mezi členy kapely nechyběli absolventi Univerzity Palackého. Více fotografií zde.

Být dobrovolníkem znamená myslet nejen na sebe, ale dělat i něco pro druhé. Univerzita Palackého dobrovolnictví svých studentů i zaměstnanců velmi podporuje. Některé z dobrovolníků vám představíme v Žurnálu Online. Ve volném čase se věnuje seniorům i dětem. Lukáš Mada zároveň studuje na přírodovědecké fakultě obor Experimentální biologie, který v rámci programu celoživotního vzdělávání doplňuje studiem učitelstvím biologie.

Aby toho nebylo málo, Lukáš na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě, ze které pochází, ještě dálkově studuje program Veřejná ekonomika a správa. I když chtěl pomáhat už dříve, na dobrovolnictví měl paradoxně čas až na vysoké škole.

Co vás přivedlo k dobrovolnictví?

Už na střední v Ostravě jsem chtěl pomáhat v místním domově pro seniory, ale odradila mě přílišná byrokracie. Byl jsem celé dny ve škole a neměl jsem čas chodit na různá dvouhodinová školení, která po mně požadovali. Tato určitá neprostupnost mě odradila.

Na konci roku 2018 jsem přišel do Olomouce na vysokou. Tady už jsem byl více pánem svého času, tak jsem si řekl, že to zase zkusím. Našel jsem si Olomoucké dobrovolnické centrum JIKA, které vedou dva zkušení nadšenci, jež se dobrovolnictví věnují přes deset let. Už vědí, co dobrovolníci potřebují a umí se o ně starat. Zároveň však nejde o velkou organizaci, takže tam panuje rodinný přístup. Všechno řešíme operativně a napřímo.

Tenkrát jsme si popovídali o tom, co můžu nabídnout a co bych chtěl dělat. Na základě tohoto rozhovoru mi pak zprostředkovali kontakt na prvního klienta pana Topiče, který žije v domově s pečovatelskou službou. Většina mých nynějších aktivit je právě přes centrum JIKA.

Proč jste chtěl dělat dobrovolnickou práci, našel byste nějaký důvod?

Žádný konkrétní. V životě jsem měl velké štěstí. Na rodinu, na přátele, na zázemí. Měl jsem perfektní dětství, kdy mi rodiče dali, co mohli. Doposud životem procházím velmi jednoduše. Člověk pak cítí, že se o to vlastně sám nepřičinil a vůči společnosti, osudu, říkejme tomu, jak chceme, cítí určitý dluh.

Jsem tady, mám se dobře a nemusel jsem pro to zatím nic moc udělat. Proč se tedy nezaměřit na lidi, kteří takové štěstí z nějakého objektivního důvodu neměli? Pokud chceme, aby společnost fungovala smysluplně, musíme balanční mechanismy vykonávat sami.

Když vidím, že je někde problém, snažím se ho vyřešit. Koneckonců je i v mém zájmu, aby společnost prosperovala. Pokud chcete změnit svět, podívejte se do zrcadla a začněte tam.

Co přesně jako dobrovolník děláte?

Hlavní část mé práce jsou senioři. Jednou týdně navštěvuji dům s pečovatelskou službou v ulici Zikova tady v Olomouci, kde chodím za asi pěti lidmi.  Začal jsem právě s panem Topičem, kterému jsem pomáhal s ovládáním počítače nebo televize.  Za chvíli se to po domově rozkřiklo a začali se nabalovat další zájemci, kteří chtěli pomoct.

V současnosti už naše pracovní vztahy přešly do těch přátelských, kdy mnohdy jen sedíme nad kávou, čajem, povídáme si a diskutujeme o všech možných tématech. Počítač a technologie se odsunuly do ústraní. Seniory také beru do Pevnosti poznání, kde pracuji jako koordinátor vzdělávacích programů, což je něco navíc, přesahující klasické setkávání.

Proč je vůbec potřeba dobrovolníků v tomto prostředí, nestačí pečovatelé?

Každý senior má sice vlastního sociálního pracovníka, se kterým má velmi dobrý vztah, ale samozřejmě jich není dostatek, a proto nemají šanci s klienty trávit delší čas. Uklidí a pomůžou jim, ale je to primárně o asistenci. Není to jako v domově pro seniory s plnohodnotnou péčí, kdy už je člověk na konci životní cesty. V domově s pečovatelskou službou jsou ještě lidé plní života, a hlavně jsou ve většině věcí „samostatné jednotky“. Pracovníky mají jen jako oporu, kdyby se něco stalo.

Domov ale nabízí svým obyvatelům super aktivity. Mají tam karetní klub, v úterky přivezou zákusky a posedí s kávičkou. Až jsem koukal, kolik tam mají různých činností, které vypadají moc pěkně. Ale samozřejmě to jsou společné aktivity pro všechny. A seniorům někdy chybí individuální setkávání. Každý potřebuje kamarády.

Vnímáte seniory jako své kamarády?

Ano, beru je jako přátele. Nevnímám se jako nějaký dobrovolník, který má klienty a chodí dělat dobro a plnit si své povinnosti, které má ve smlouvě. Přijedu, protože mě baví s nimi být, poslouchat je a diskutovat s nimi. Mají jiné názory, které je zajímavé slyšet, protože žijí v úplně jiném kontextu.

Se svými kamarády se taky kamarádím dobrovolně. Kdyby se mi to nelíbilo, nedělám to. Vždy říkám, že dobrovolnictví je životní styl. Někdo rád hraje golf, mě zase dává smysl dělat tohle. Baví mě pomáhat.

Snažím se s lidmi pracovat a dávat jim nějakou službu. Oni jsou rádi a já mám zase dobrý pocit, že jsou spokojení. Když jim pomůžu a vidím, že jsou šťastní a má to pro ně nějakou hodnotu, kterou jsme spolu vytvořili.

Kromě pomoci seniorům se věnujete také opačné věkové skupině…

Je to tak. Další významná část mé práce je doučování dětí ze znevýhodněných rodin. Učím, co je potřeba. I když se specializuji na přírodní vědy, doučuji třeba i angličtinu nebo češtinu.

Mladistvým z domů pro ženy a matky s dětmi v ulicích Sokolské a Holečkově se ale věnuji i v jejich volném čase. Beru je třeba do zoo, byli jsme v kukuřičném poli, nebo také u nás v Pevnosti poznání, kde mi s podobnými návštěvami vždy vyjdou vstříc, čehož si moc vážím. Podnikáme všelijaké aktivity.

Udělal jste si kamarády i mezi dětmi?

U dětí se to hodně točí. Potkám je jednou, dvakrát, a v systému sociální péče jsou zase převedeny někam jinam. Když někoho doučuji rok, už tam nějaký vztah vznikne, ale většinou mají opravdu špatné zázemí a je těžké se s nimi domlouvat na jakékoli aktivitě. U seniorů je větší kontinuita.

Ještě něco, na čem se jako dobrovolník podílíte?

Různé příležitostné akce. Nedávno jsem byl na události, jež podporovala Ukrajinu, přesněji integraci ukrajinských uprchlíků do společnosti. Pracovala na tom kolegyně z Pevnosti poznání, Kateřina Biolková, která si ukrajinskou tématiku vzala pod křídla v Charitě Olomouc. Občas pomáhám moderovat jejich akce, kde se spojují české a ukrajinské rodiny.

Co vám dobrovolnictví přineslo?

Dobrovolnictví vnímám jako součást života. Baví mě pracovat s lidmi, dělat jim službu. Baví mě lidi obsluhovat, plnit jim přání. Vidět, že jsou spokojení nebo jim pomoct vyřešit nějaký problém.

Takže mi dobrovolnictví dalo to, co jsem od něj chtěl. Naplňuje mě. Kromě toho jsem získal spoustu přátel. Potkal jsem mnoho úžasných lidí nejen mezi seniory, ale také mezi kolegy dobrovolníky nebo i v centru JIKA. Pan Lang a paní Křupková, kteří jej vedou, jsou skvělí lidé s obrovskou zkušeností v sociální sféře, takže mi předali myšlenky, které mě předtím nikdy nenapadly. Také mi dodali kontext k různým problémům. Je například jednoduché říct, že dítě je zanedbané, ale je potřeba si také uvědomit prostředí, ve kterém vyrůstá.

Dobrovolnictví vám otevře obzory. Jde o komplexní aktivitu, která vám přinese spoustu nových zkušeností a směrů, kudy přemýšlet. Pro toho, kdo si chce obohatit myšlení o sociálním systému, světě a společnosti, ve které žijeme, o problémech, které musí lidé každý den řešit, je dobrovolnictví skvělá volba.

Jednadvacátý ročník Českých akademických her, největší tuzemské vysokoškolské sportovní události, už zná vítěze všech svých disciplín. Do soutěží se nakonec zapojilo téměř 1500 sportovců ze tří desítek českých vysokých a vyšších odborných škol, nejúspěšnější byli studenti a studentky Univerzity Palackého, která hry hostila. Na stříbrné pozici v celkovém hodnocení se umístila reprezentace Univerzity Karlovy, třetí skončila Masarykova univerzita.

Letošní České akademické hry nabídly pět dní zápolení v sedmnácti sportech. Na programu nechyběly atletické či plavecké závody, stolní tenis, judo, orientační běh nebo turnaje v házené, fotbalu či volejbalu. Na sportovištích bylo možné spatřit v akci celou řadu sportovních současných či vycházejících hvězd, včetně několika účastníků olympijských her v Tokiu, Evropských her nebo letní univerziády v Chengdu. Do Olomouce přijela například plavkyně Kristýna Horská (Univerzita J. E. Purkyně), vytrvalostní běžkyně Tereza Hrochová (Západočeská univerzita), kanoistka Tereza Kneblová (Univerzita Karlova) nebo plavec Ondřej Gemov (Univerzita Karlova). Nechyběli ani domácí olympionici, šermíř Jakub Jurka a plavkyně Barbora Janíčková, či další úspěšní sportovci spojení s Univerzitou Palackého, jako judistka Renata Zachová nebo ploutvový plavec Filip Látal. 

Olomoučtí studenti a studentky vybojovali celkem 80 medailí, z toho 27 zlatých. Více než polovinu cenných kovů získali v disciplínách plavání a ploutvového plavání, o 11 medailí se postarali atleti, další vybojovali reprezentanti v judu či lukostřelbě. V kolektivních sportech bodovali ve svých turnajích zlatí fotbalisté nebo stříbrné volejbalistky, florbalistky a házenkářky. „Všichni medailisté z UP budou za své výkony odměněni zajímavým sportovním stipendiem,“ podotkl koordinátor sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu Fakulty tělesné kultury UP, který byl zároveň i místopředsedou organizační výboru her.

Nejúspěšnější sportovkyní Univerzity Palackého se stejně jako před dvěma lety stala plavkyně Barbora Janíčková, členka plaveckého oddílu SK UP studující tělesnou výchovu a biologii. V bazénu Aplikačního centra BALUO si vyplavala v individuálních závodech pět prvenství v plavání a dvě v ploutvovém plavání, k tomu další tři zlata jako členka štafet.

„Je pravda, že se mi dařilo stejně jako před dvěma lety. Na druhou stranu tehdy jsem začala právě na akademičkách poměrně slušnými časy, ale pak jsem se nedokázala zlepšit, když to bylo důležité, tedy při nominaci na mistrovství Evropy. Letos udělám vše pro to, aby se tento scénář neopakoval,“ řekla s tím, že závody na AC BALUO má ráda, protože je to příjemné setkání s kolegy plavci na začátku sezony, navíc v odlišném prostředí, než jsou zvyklí, protože bazén v neředínském centru nemá parametry pro klasické závody.

„Rozhodně bych neřekla, že na mě konkurentky nemají. Největší soupeřky v mých hlavních disciplínách se totiž akademických her neúčastní a pro zbytek holek je to úvod do nové sezony, kdy někdo má natrénováno více, někdo méně. Také bych ráda zmínila, že tři mé medaile jsou ze štafet, kde jsem neplavala jen já, ale další tři závodníci. Bez nich bych tyto medaile neměla,“ dodala plavkyně.

V celkovém hodnocení škol obsadila Univerzita Palackého díky výkonům svých reprezentantů první místo, a to s desetibodovým náskokem před druhou Univerzitou Karlovou. Třetí skončila Masarykova univerzita, čtvrté České vysoké učení technické a pátá příčka žebříčku patří Vysokému učení technickému.

„Letošní České akademické hry proběhly velmi důstojně, a to jak díky precizní přípravě všech soutěží, tak i díky velmi příznivému počasí. Mohli jsme přitom vidět sportovní výkony od studentů, kteří se svým sportům věnují na vrcholové či výkonnostní úrovní, ale i od studentů, kteří patří do kategorie hobby sportovců a kteří ale velmi často přispěli k lepšímu umístění svých týmů. V průběhu soutěžních klání nedošlo k vážnějším zraněním sportovců, snad s výjimkou zajímavého zranění závodníka v orientačním běhu, který do cíle dorazil s větvičkou zabodnutou v ušním boltci. Sportovně technická komise nemusela řešit žádné zásadní protesty proti výsledkům jednotlivých soutěží. S průběhem her jsme velmi spokojeni. Děkujeme všem za účast,“ zhodnotil za organizátory Vítězslav Prukner.

České akademické hry jsou největší tuzemskou pravidelnou vysokoškolskou sportovní událostí, od roku 2002 je pořádá Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s hostitelskou školou. Univerzita Palackého hry hostila v minulosti již třikrát, a sice v roce 2005, 2015 a 2021. Před dvěma lety UP na hrách zvítězila, vloni v Českých Budějovicích skončila třetí. Výsledky letošního ročníku her jsou k dispozici zde.

V roce 2023 České akademické hry bude hostit Technická univerzita v Liberci.

Akademický senát Pedagogické fakulty UP na svém posledním jednání v tomto funkčním období vzal na vědomí záměr děkana Vojtecha Regece jmenovat Jitku Petrovou, dosavadní vedoucí Centra celoživotního vzdělávání na PdF UP, do pozice proděkanky pro akreditace, praxe a další vzdělávání.

Vojtech Regec, děkan Pedagogické fakulty UP, předložil Akademickému senátu PdF UP záměr rozšířit počet proděkanů a zřídit pozici proděkana pro akreditace, praxe a další vzdělávání. Ve svém záměru navrhl senátu fakulty, aby se této funkce ujala Jitka Petrová, vedoucí Centra celoživotního vzdělávání PdF UP.

„Patříme ke třem největším pedagogickým fakultám v zemi. Postupně se navíc dostáváme do období akreditací a reakreditací a zároveň budeme muset čelit mnohým výzvám, které s sebou přinese reforma pregraduální přípravy pedagogů a novela školského zákona. Například se budeme více věnovat oblastem, jako jsou praxe, provázející učitelé a implementace pravidel, která s tímto tématem souvisejí,“ uvedl děkan Vojtech Regec před fakultními senátory.

Jitka Petrová, již do pozice proděkanky děkan navrhl, působí na Pedagogické fakultě UP řadu let, absolvovala i několik stáží v Rakousku, Německu a Slovinsku. Kromě toho, že je vedoucí fakultního Centra celoživotního vzdělávání, působí i v Ústavu pedagogiky a sociálních studií. Akademický senát PdF UP vzal záměr děkana Vojtecha Regece na vědomí. Funkce se nová proděkanka ujme od 11. září. 

Během zářijového jednání se senátoři pedagogické fakulty věnovali mimo jiné i analýze, jejímž obsahem bylo vymezení různých forem přijímacího řízení včetně shrnutí jejich silných a slabých stránek, kalkulace a finančních návrhů. Analýza, kterou připravil tým proděkanky pro studium Radky Dofkové, se věnovala variantám přijímacího řízení v prezenční (papírové) formě, online formě zajištěné systémem TSU (Testovací systém Unifor), prezenční elektronické formě na PdF UP a variantě přijímacího řízení prostřednictvím společnosti Scio. 

Fanoušci poutavých filmů o vědě, kteří v dubnu nestihli filmový festival Academia Film Olomouc, mají jedinečnou příležitost vidět vybrané dokumentární snímky v kinech po celé České republice v rámci projekcí AFOKINO. Dramaturgové festivalu vybírali pečlivě a dali prostor sociálně-vědním a humanitním tématům, přírodovědným filmům i portrétům vědců. Zblízka se diváci podívají i na tak běžnou a zdánlivě odpudivou věc, jako je zvířecí trus.

Přežití v divočině není vůbec jednoduché. Unikátní flora i fauna Jeseníků se však dokonale dokázaly přizpůsobit drsným podmínkám. Dokument Jeseníky – Království horské divočiny režiséra Mariána Poláka vznikal čtyři roky a olomoucké kino Metropol jej nabídne v rámci Absolventského dne Univerzity Palackého a Dnů evropského dědictví v sobotu 9. září v 17.30. V září se mohou diváci těšit také na euforický snímek Lidi o trans* identitách, který si odnesl zvláštní uznání poroty České a Slovenské soutěže 58. ročníku AFO. Oba filmy doprovodí osobní účast autorů a diskuse.

„Dramaturgický tým pracuje s úspěšnými snímky z festivalu, které mají díky aktivitám AFO často jedinou distribuci v České republice. Vybíráme i tituly z běžné distribuce, které jsou spjaté se světem vědy a doplňujeme je o odborné úvody a debaty. Chceme divákům přinášet projekce s přidanou hodnotou,“ řekla Eva Navrátilová, ředitelka festivalu AFO. Doplnila, že v listopadu se v rámci AFOKINO vrátí k hitu letošního léta filmu Oppenheimer. Tento snímek ji a její kolegy nadchnul nejen jako portrét vědce, ale pro svůj dramatický a fascinující příběh o složitosti vědního pokroku a bolestivé etice aplikovaného výzkumu.

Filmy o vědě ukážou krásu ve zdánlivě odpudivých věcech

Na popularizační akci Noc vědců s tématem Tajemství uvede AFOKINO film Krásné tlení (Wrought), který díky pečlivě zvládnuté časosběrné technice ukazuje skrytý svět rozpadu a tlení rostlin i živočichů. Zábavný dokument Tajemství trusu (Secrets in the Scat) je zase o tom, jak nám studium zvířecího trusu umožňuje popisovat jejich chování a život v divoké přírodě Austrálie. Vybrané filmy tematicky připomínají dynamickou povahu světa, který se neustále mění a věda může sloužit jako ideální průvodce.

„Letošní výběr snímků do AFOKINO nebyl snadný. Mysleli jsme na rozdílné divácké skupiny a komunity, se kterými chceme AFO filmy sdílet. Chtěli jsme dát prostor vědecké dokumentární tvorbě i fikčním filmům tematizujícím život a dílo vědeckých osobností. Vybrané filmy jsou zrcadlem naší zvídavosti, otevřenosti a odvahy, které jsou základem humanity a předpokladem pro pochopení světa kolem,“ vysvětlil Ondřej Kazík, programový vedoucí festivalu AFO. Jeho osobním tipem je snímek Jak vyřešit budoucnost (Solutions), který propojuje vědce napříč obory. „Společně se zabývají výzvami, kterým čelí lidstvo v současnosti. Film nabízí naději a inspiraci v podobě netradičních řešení složitých problémů, jako je klimatická krize, sociální nerovnost a krize důvěry v demokracii.“

Většina projekcí AFOKINO se odehraje v Olomouci, na své si ale přijdou i diváci ve Zlíně a výběr nejlepších populárně-vědeckých filmů bude možné vidět i během sesterského festivalu Prague Science Film Fest. V listopadu se odehrají ozvěny v brněnském KUMSTu v rámci konference Velvet Innovation. V jednání jsou i projekce ve spolupráci s Českými centry v zahraničí. Již nyní jsou potvrzené dvoudenní ozvěny v polském Lublinu.

Sledovat vědecké snímky ve vlaku? Proč ne?!

Komu se nechce do kina, může si špičkové snímky o vědě vychutnat z pohodlí domova nebo třeba během cesty vlakem. Stačí se zdarma zaregistrovat na platformě Watch and Know, která přináší divácky a soutěžně nejúspěšnější tituly z festivalu. Zbystřit by měli nejen fanoušci kvalitních dokumentů, ale i rodiny s dětmi nebo učitelé, kteří by rádi doplnili výuku o poutavé snímky na probírané téma.

„Vybrali jsme vítězné snímky z mezinárodní soutěže Konstanta (Constant) i soutěže krátkých filmů (Haulout). V online prostředí dáváme prostor krátkým formátům. Vědu do kapsy vám přinesou snímky Zuckerbergu, dlužíš mi/patřím ti (Zuckerberg, You Owe/Own Me), Krásné tlení (Wrought) nebo PRIRODA 2.0. V jednání jsou i další filmy, prostor chceme dát divácky úspěšným filmům z 58. ročníku AFO, které v sálech AFO nemuseli všichni stihnout, nová várka filmů se na portále objeví postupně během září,“ upřesnil Ondřej Kazík.

AFO pořádá Univerzita Palackého v Olomouci každoročně již od roku 1966. Festival pravidelně představuje ty nejlepší současné vědecké snímky prestižních světových produkcí, které osobně uvádějí renomované ikony české i zahraniční vědy či zástupci filmového a televizního průmyslu. Cílem AFO je bourání předsudků a stereotypů o „nudných“ vzdělávacích filmech, stejně tak o přírodních, humanitních a společenských vědách. Hybnou organizační silou festivalu jsou především současní i bývalí studenti univerzity. Podle počtu akreditovaných diváků se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších filmových festivalů v ČR. Příští rok se AFO koná 23.–28. dubna 2024. 

 

PROGRAM AFOKINO 2023

• 9. září 2023, kino Metropol Olomouc: Jeseníky – Království horské divočiny (Jeseníky – the Kingdom of the Mountain Wilderness, Marián Polák, ČR, 2022)
• 20. září 2023, umělecké centrum Konvikt, filmový sál: Lidi (Humans, Kateř Tureček, ČR, 2022)
• 22. září 2023, Lofofora Zlín: série krátkých filmů
• 6. října 2023, Noc vědců v Olomouci: Krásné tlení (Wrought, Joel Penner, Anna Sigrithur, Kanada, 2022) a Tajemství trusu (Secrets in the Scat, Ruth Berry, Rakousko, 2021)
• 6. října 2023, Noc vědců ve Zlíně: série krátkých filmů a Erupce lásky (Fire of Love, Sara Dosa, 2022)
• 2. listopadu, kino Metropol Olomouc: Oppenheimer (Christopher Nolan, 2023)
• 21. listopadu, konference Velvet Innovation v Brně: Jak vyřešit budoucnost (Solutions, Pernille Rose Grønkjær, 2021) a Severní proud (The North Drift, Steffen Krones, 2022)
• Prosinec, kino Metropol Olomouc: Vánoční překvapení (nejen pro dětské publikum)

Jak při výuce jakéhokoliv předmětu rozvíjet u studentů zároveň další dovednosti, jako jsou informační gramotnost, kreativita nebo týmová spolupráce? Vyučujícím všech zaměření s tím pomůže nový vzdělávací nástroj LOUIS. Pedagogové se s ním nyní mohou seznámit v kurzu, který vznikl za spolupráce UP a Universität Duisburg-Essen v alianci Aurora.

Nejen odborné vědomosti, ale i další osobnostní a akademické kompetence často rozhodují o úspěšnosti při studiu a práci. Absolventi univerzity by proto – vedle znalosti svého oboru – měli umět kriticky myslet, zhodnotit sami sebe nebo se dobře písemně vyjadřovat. Mnohem efektivnější než věnovat těmto dovednostem samostatný kurz je využívat je cíleně při výuce běžných odborných předmětů.

V rámci aliance Aurora proto vznikl nástroj LOUIS (Learning Outcomes in Universities for Impact in Society), který pomůže vyučujícím jednoduše upravit anotace a sylaby jejich předmětů a zakomponovat do výuky takové postupy a aktivity, jež nejlépe podpoří primární náplň a charakter předmětu.

„Ať již po obsahové stránce studenty učíme cokoli, vždy jsou v tom přítomny i obecné akademické kompetence. Typicky půjde o čtení, kritické myšlení, řešení problémů, informační gramotnost nebo týmovou práci. Cílem nástroje LOUIS i kolem něj postaveného semestrálního kurzu je dát vyučujícím, kteří nemají s výukou kompetencí větší zkušenosti, do ruky efektivní a ihned použitelný nástroj, který jim umožní ty kompetence, které s jejich předmětem souvisejí nebo jsou v něm v nějaké míře již obsaženy, cíleně rozvíjet,“ říká Maxim Tomoszek z Právnické fakulty UP, garant a jeden z lektorů kurzu.

Seznámit se s LOUISem mohou pedagogové během sedmi setkání v průběhu zimního semestru. Během kurzu se inspirují příklady předmětů, které již byly podle tohoto vzdělávacího nástroje upraveny. Poté, co vyučující zvolí kompetence, které chce u svých studentů rozvíjet, mu nástroj LOUIS pomůže stanovit jasné deskriptory – cíle a výsledky, kterých je potřeba dosáhnout. Jak studenti, tak učitelé tedy přesně vědí a mohou zhodnotit, jak při rozvoji dovedností během semestru postupují a co je potřeba pro to, aby se posunuli dále.

Kurz bude probíhat převážně online formou ve spolupráci s Universität Duisburg-Essen. Při jednotlivých lekcích bude část probíhat společně online a část odděleně. Díky tomu bude možné porovnávat rozdíly mezi oběma univerzitami a inspirovat se a zároveň diskutovat o detailech v kontextu dané univerzity. Všichni účastníci kurzu se navíc budou moci fyzicky potkat během Aurora Biannual – setkání univerzit zapojených do aliance, které bude Univerzita Palackého hostit 17.–18. října.

Vedení kurzu se ujmou Maxim Tomoszek z Právnické fakulty UP, Florian Freitag z Universität Duisburg-Essen a Kees Kouwenaar, generální tajemník konsorcia Aurora. Nástroj LOUIS již v rámci svých kurzů využívají a při seminářích na mezinárodní úrovni pomáhají vyučujícím s jeho zaváděním do výuky.

Účastníci se setkají sedmkrát od 4. října do 29. listopadu, jedna lekce potrvá 2 hodiny. Přihlásit se lze přes Portál celoživotního vzdělávání UP, registrace je otevřená do 2. října.

Rozpočet Univerzity Palackého na rok 2023 a novela Vnitřního mzdového předpisu vztahující se k akademickým pracovníkům patřily k hlavním tématům středečního zasedání Akademického senátu UP. Ve svém funkčním období se k jednání sešel naposledy.

Univerzita Palackého má rozpočet na rok 2023. Souhrnně je ve všech ukazatelích narozpočtováno více než 2,72 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2022 je to o cca 30 milionů více.

Návrh rozpočtu představila senátorům Petra Jungová, kvestorka UP, která připomněla, že vychází z Pravidel pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám MŠMT ČR a z Metodiky rozdělení příspěvku a dotací na součásti UP, schválené AS UP. Mírně přebytkový rozpočet UP na rok 2023 doporučila schválit ve znění zapracovaných připomínek i ekonomická komise AS UP.

„Po schválení obecné metodiky a následném rozdělení příspěvku a dotací na jednotlivé součásti měly tyto šestitýdenní lhůtu pro schválení svých dílčích rozpočtů. Celý návrh rozpočtu obdrželi i děkani jednotlivých fakult UP,“ komentovala proceduru Petra Jungová. AS UP poté návrh rozpočtu UP na rok 2023 v předloženém znění schválil.  

V návaznosti na doporučení ekonomické komise AS UP schválili senátoři v předloženém znění i návrh Střednědobého výhledu rozpočtu UP na roky 2024–2025.

Během svého posledního jednání se senátoři univerzity věnovali ve Velkém sále rektorátu UP i informacím, které se týkají fondů univerzity a čerpání rozpočtu UP za první pololetí 2023. Dokument vztahující se k čerpání financí v rozpočtovém provizoriu komentovala opět kvestorka Petra Jungová, která potvrdila, že všechny součásti univerzity pololetní plán dodržely, rozpočet čerpaly v souladu s pravidly a většinově vyčerpaná částka z přidělené dotace odpovídá poměrné části roku. Předložený dokument vzal AS UP na vědomí.

Šířeji diskutovanou částí závěrečného jednání stávajícího AS UP se stala novela č. 4 Vnitřního mzdového předpisu UP. Cílem nového předpisu, který se týká akademických a vědeckých pracovníků, je sjednotit tarifní mzdy na UP tak, aby stejná práce byla u všech těchto pracovníků na všech fakultách ohodnocena stejně.

Během přípravy tohoto dokumentu navrhovaly ekonomicky snesitelné návrhy jednotlivé fakulty UP, poté příslušnou novelu obdržely odborové organizace na UP i Koordinační odborová rada UP, jež o uvedeném vnitřním předpisu univerzity spolurozhoduje. Ta své vyjádření vedení univerzity zatím neposkytla.  

K tématu se vedle rektora UP Martina Procházky, kvestorky Petry Jungové vyjádřil i Marek Jukl, místopředseda legislativní komise AS UP, která o tématu jednala 28. srpna a s navrženými pozměňovacími návrhy doporučila příslušnou novelu AS UP schválit.

Následující debata senátorů se věnovala především tomu, zda vůbec a případně jak jednotlivé fakulty univerzity budou ve svých rozpočtech schopny nově nastavené parametry na mzdy akademických a vědeckých pracovníků unést. Z předloženého dokumentu vyplynulo, že všechny fakulty unesou nastavené výdaje pouze v části, která se týká tarifních mezd. Ne každá by však v nově navrženém nastavení měla finanční prostředky na osobní ohodnocení a případné odměny. AS UP po této debatě novelu č. 4 Vnitřního mzdového předpisu UP nepřijal.

AS UP na svém zářijovém jednání schválil návrh rektora UP, aby se novým členem Vědecké rady UP stal děkan LF UP Milan Kolář, ve znění pozměňovacích návrhů LK AS UP schválil novelu č. 3. Jednacího řádu VR UP i novelu č. 2 Řádu o nakládání s majetkem UP. Senátoři se během jednání věnovali i tématu rušení e-mailových schránek po absolutoriu. V závěru této diskuze přijali usnesení, v němž požádali rektora UP, aby prověřil možnost využívání e-mailových adres absolventkami a absolventy UP a seznámil AS UP s výsledky tohoto šetření.

Během jednání AS UP rektor Martin Procházka informoval senátory UP i o postupu vypořádání majetku PřF a CATRIN a dále o záměru zřízení pozice ombudsosoby na UP. Kvestorka Petra Jungová informovala senátory o investiční akci Envelopa – blok VTP D. Připomněla, že slavnostní otevření objektu se uskuteční 21. září, den poté pak den otevřených dveří. Uvedla, že zakázkou se zabýval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který svým usnesením konstatoval, že správní řízení nezahájí, neboť neshledal důvody, které by opravňovaly podezření, že by došlo k přestupku.

Stávající Akademický senát UP s funkčním obdobím 15. 9. 2020 – 14. 9. 2023 jednal za dobu svého působení pětatřicet krát. Během posledního jednání informovali o své činnosti zástupci Komise AS UP pro vypořádání interních auditů i Komise pro udržitelnou UP. O aktivitách, vztahujících se ke studentské kurii stávajícího senátu, informoval jeho místopředseda Michal Nguyen. V závěrečném shrnutí, které před AS UP pak prezentoval jeho předseda Jiří Langer, zaznělo i několik dat: AS UP přijal za dobu svého funkčního období 463 usnesení, 20 usnesení neschválil, celková průměrná účast senátorů na jednáních AS UP činila 87,8 procenta.

Ustavující jednání nově zvoleného Akademického senátu UP se uskuteční 20. září. Přijatá usnesení zde. Více o AS UP zde.

 

Slavnostní křest Experimentálního pivovaru Univerzity Palackého (EUREKA) se uskuteční v rámci Absolventského dne v sobotu 9. září ve 14 hodin v prostorách přírodovědecké fakulty. Na akci bude představen i pivní speciál RE450N UP, který byl uvařen ve spolupráci s pivovarem Chomout u příležitosti 450. založení olomouckého vysokého učení a 70. výročí založení přírodovědecké fakulty.

„Nabídka spolupráce přišla v pravý čas. V rámci předmětu Cvičení z chemie piva, který vyučujeme na katedře analytické chemie, dostali studenti za úkol vymyslet zajímavou recepturu s odkazem na historii. Vznikl moderní produkt z českých a německých surovin, jež reflektuje středověk a novověk,“ uvedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Pivní speciál RE450N UP je svrchně kvašené nefiltrované pivo podobné stylu Red IPA. Vyznačuje se lehkým aromatem, vyšší hořkostí, avšak i svěží chutí s ovocnými tóny. „Nejprve studenti experimentálně uvařili pivo v dubnu na přírodovědecké fakultě, které nám poté poslali na ochutnávku. My jsme jej dále rozeslali do dalších pivovarů, abychom zjistili, zda stojí za to uvařit ho ve větší dávce. Pivní speciál nám zachutnal, takže jsme se pustili do jeho přípravy,“ popsal ředitel pivovaru Chomout Adam Ohřál.

Slavnostní křest pivovaru EUREKA proběhne v rámci Absolventského dne na přírodovědecké fakultě ve 14 hodin. Křest pivního speciálu RE450N UP je naplánován na setkání nastupujících studentů MEET UP v úterý 19. září v 17.30 na olomoucké náplavce. Této akce se zúčastní rektor UP Martin Procházka, děkan přírodověcké fakulty Martin Kubala a zástupci pivovaru EUREKA i pivovaru Chomout.

Zářijový speciál bude k dostání v univerzitním informačním centru a obchodu UPoint, dále v pivotéce Muž přes palubu, v Pivním ráji nebo na ul. Novosadská. „Čepované pivo můžete ochutnat v Letním kině, v Jazz Tibet Clubu, v Olomoucké citadele či v pivovaru Chomout,“ doplnil Adam Ohřál.

Minulost, která promlouvá do současnosti, i tak lze charakterizovat projekt slovenského vizuálního umělce Jara Vargy s názvem Návrat do Nového světa. Na okna Zbrojnice, kde sídlí Knihovna UP, překreslil historické kresby a grafiky jezuitů ze zámořských cest a zasadil je tak do zcela nových, autentických kulis univerzity i města. K vidění budou jeho práce i během sobotního Absolventského dne UP.

Rozhovor s umělcem byl připraven do speciálního čísla magazínu Žurnál UP ke 450. výročí založení olomouckého vysokého učení. Projekt Jara  Vargy vznikl v rámci Trienále SEFO 2021 UNIVERSUM, které připravilo Muzeum umění Olomouc – Středoevropské fórum.

Jak se zrodil ten nápad?

Na začiatku bolo pozvanie od kurátorky Barbory Kundračíkovej z Muzea umění, aby som sa zúčastnil Trienále SEFO 2021 a pre Olomouc vytvoril miestošpecifické dielo. Finálnemu nápadu predchádzala náročná, ale vzrušujúca cesta. Postupne som prenikal do dutín súčasneho a minulého Olomouca. Pracoval som na viacerých myšlienkových frontách. V celom procese zohrala významnú úlohu trpezlivosť kurátorky, ktorá ma aj napriek zdĺhavosti projektu nechala skúmať a netlačila do rýchlych rozhodnutí pod tlakom deadlinov.

Proč zrovna spojení jezuité, Olomouc, univerzita?

Keďže neprítomné (stratené, zmiznuté, nejestvujúce) knižnice sú v mojich dielach často prítomné, nebola to náhoda, že som zaostril na Zbrojnicu – Knihovnu Univerzity Palackého. Tu sa fronty preťali a splynuli v jedno homogénne gesto – cyklus maloformátových kresieb fixou na oknách knižnice. Kresby sa skladajú z dvoch plánov. Ten prvý je pôvodný výjav z historickej grafiky, väčšinou od českých barokových majstrov (napr. Karel Škréta, Jan Jiří Heinsch a ďalší), ktorí vizuálne interpretovali život jezuitov na misiách v zámorí. V druhom pláne nahrádzam originálne pozadia z historických grafík pozadiami, ktoré sa prekrývajú s výhľadmi z okien. Dobový výjav teda iluzívne aktualizujem, resp. zasadzujem do súčasného prostredia v dnešnej univerzitnej Olomouci. V duchu jezuitského hesla Unus non Suficit Orbis (Jeden svet nestačí) sa v jednej kresbe heterotopicky snúbia dva odlišné časy a priestory.

Odkud jste čerpal inspiraci?

In situ. Hodinami strávenými v knižnici poctivým umeleckým výskumom o jezuitskej histórii v meste. Jezuiti s ambíciou skolonizovať svet nie mečom, ale slovom, sa vydali na misie všetkými svetovými stranami. Vynikali vo vedách a umení, napríklad v kartografii a astronómii. Významný olomoucký rodák Valentin Stansel (1621–1705) vytvoril prvú kreslenú mapu Mesiaca v Čechách. Rozvinul techniku merania výšky hôr na Mesiaci podľa výšky ich tieňov. Počas misie v Brazílii napísal astronomické dielo, v ktorom sa zaoberal cestovaním do vesmíru… Snažím sa ísť aj po takýchto stopách českých jezuitov a cez dopisy a rytiny prostredníctvom výtvarného umenia znovuobjaviť ich cestovanie. Najautentickejšie príbehy sa dozvedám práve z listov, ktoré posielali domov. Objasňujú ich dobové chápanie sveta, ktoré zo súčasného postkoloniálneho pohľadu hodnotíme viac kriticky ako romanticky.

Jak jste spokojen s tím, jak se vám podařilo propojit minulost a současnost?

Môj čas strávený v knižnici čítaním a kreslením chápem ako performatívne dielo, ktoré sa snaží vypĺňať vzdialenosť medzi minulým a súčasným. Tá vzdialenosť sa napína alebo skracuje každým pohľadom diváka či diváčky von z okna skrze moju kresbu. Keď sa v jeho – jej oku prekryje popredie s pozadím, resp. kresba s realitou, nastáva chvíľkové poetické splynutie tých dvoch časov a priestorov.

Symbolickým poklepáním základního kamene ve tvaru srdce byla slavnostně zahájena stavba nové budovy pro výuku studentů Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého. V moderním nepřehlédnutelném objektu ve Hněvotínské ulici bude k dispozici aula pro bezmála 400 osob, prostory pro praktickou výuku budoucích lékařů a zdravotníků na nejmodernějších simulátorech a také menza, která uspokojí 2000 strávníků denně. Stavební práce by měly být dokončeny na začátku roku 2026.

Neurologického kladívka k poklepání základního kamene nové budovy se před historickými Teoretickými ústavy, které slouží vzdělávání budoucích lékařů a zdravotníků již od 60. let 20. století, chopili kromě představitelů Univerzity Palackého také náměstek ministra školství Jaroslav Miller, senátor Lumír Kantor, hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek, primátor města Olomouce Miroslav Žbánek a Ondřej Foukal za dodavatele stavby, společnost Gemo. Biskup Josef Nuzík vznikající novostavbě požehnal.

„Je zřejmé, že společenská poptávka po kvalitních lékařích a zdravotnících je dlouhodobě vysoká a po covidových zkušenostech zcela pochopitelně ještě vzrostla. Jsem tedy rád, že výchově budoucích profesionálů pro zdravotnictví věnujeme maximální pozornost a že dále zlepšujeme podmínky, které jim pro teoretické studium i odbornou přípravu můžeme nabídnout. Z pohledu budoucnosti špičkové zdravotnické péče v České republice to má obrovský význam,“ podotkl Martin Procházka, rektor UP. Zároveň připomněl, že on sám je hrdým absolventem olomoucké lékařské fakulty, mnoho let pracuje jako lékař v olomoucké fakultní nemocnici a před nástupem do čela univerzity byl děkanem fakulty zdravotnických věd.

„Dobře tedy znám potřeby našich studentů a také praxi v nemocnici samotné. Navíc zdravotnictví je pro mě nejen celoživotní profesí, ale i láskou. Věřím, že v nových prostorách budeme úspěšně vychovávat lékaře i další zdravotnické profesionály, kteří budou pracovat v tomto perspektivním odvětví a pečovat o pacienty se stejnou láskou a zápalem,“ doplnil rektor.

Nové výukové prostory vnímá jako nezbytné pro další rozvoj medicínského vzdělávání na Lékařské fakultě UP i její děkan Milan Kolář. „Jsem velmi rád, že se podařilo tento záměr uskutečnit, a věřím, že po vybudování nové budovy budou prostorové požadavky naší fakulty zajištěny na dalších 20–30 let. Velká posluchárna s kapacitou bezmála 400 lidí bude využita především pro studijní program Všeobecné lékařství, kde počet studentů v prvním ročníku aktuálně přesahuje 270, ale současně i pro další studijní programy a společné akce jednotlivých ročníků. Simulační patro zase umožní rozšířit praktickou výuku na nejmodernějších simulátorech tak, aby si studenti osvojili potřebné kompetence a aby jejich profil odpovídal současným požadavkům na absolventa lékařské fakulty,“ uvedl děkan Kolář.

„Věřím, že i díky výstavbě nové budovy a ve spolupráci s fakultou zdravotnických věd a Fakultní nemocnicí Olomouc se tu podaří vybudovat centrum výuky, vědy a zdravotnické péče, které bude excelentní nejen v rámci Olomouckého kraje, ale celé České republiky,“ dodal.

Podle Jiřího Vévody, děkana Fakulty zdravotnických věd UP, mají vznikající nové prostory nejen potenciál zatraktivnit studium a vytvořit podmínky pro kvalitnější a úspěšnější vzdělávání ve studijních programech, jako je Všeobecné ošetřovatelství, Porodní asistence či Zdravotnické záchranářství. „Nové prostory nám umožní soustředit veškerou simulační technologii na jednom místě a optimalizovat náklady. Vytvoří se tím efektivní a kompaktní prostředí, které bude podporovat vzdělávání na nejvyšší úrovni. Jsem také přesvědčen, že nová společná budova podpoří a posílí interdisciplinární spolupráci mezi lékaři a zdravotnickými obory. Zkušenosti a znalosti z různých oborů se budou prolínat, což přinese inovace a nová řešení ve zdravotnictví,“ řekl.

Za podobou nové univerzitní budovy, která výukou studentů ožije v průběhu roku 2026, stojí brněnský Ateliér Velehradský. Nepřehlédnutelná novostavba vyrůstá v někdejším vojenském areálu při Hněvotínské ulici a zaujme neobvyklým tvarem i pláštěm z trojúhelníkových skleněných a plechových červených panelů.

„Architektonické řešení vychází z velikosti pozemku a prostorových nároků provozů umístěných v objektu. Kvůli umístění auly bylo nutné objekt ‚nafouknout‘ a postupným vývojem stavba dosáhla svého tvaru. Vzhled pláště pak vychází z optimalizace dopadající energie ze slunce, kvalitního denního osvětlení a minimalizace prostupu tepla. Pro zvýšení energeticky optimalizovaného řešení bylo také využito zastřešení zelenou střechou, které vedle svých výhod v oblasti energetiky pomáhá i v oblasti retence srážkových vod,“ prozradil architekt Radek Hlaváček s tím, že největší výzvou při navrhování budovy bylo zachování kvality a jednoduchosti stavebního řešení u geometricky optimalizovaného, ale přesto vůči standardním objektům komplikovaného tvaru.

Moderní čtyřpodlažní novostavba je dispozičně řešena jako pětitrakt s učebnami po obvodu a hygienickými a komunikačními jádry ve středové části. Pro komfortnější stravování bude součástí nového objektu také menza s kapacitou cca 240 míst, její prostory budou využívat studenti i zaměstnanci obou fakult a denně uspokojí až 2000 strávníků. Celkový obestavěný prostor činí 38 572 m3, celková užitková plocha pak 7288 m2. Náklady na stavbu včetně veškeré infrastruktury, interiérového vybavení a úpravy přilehlého okolí přesáhnou částku 640 milionů, přičemž přibližně dvě třetiny pokryje dotace ze státního rozpočtu. Zbývající třetinu uhradí Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

Lékařská fakulta a Fakulta zdravotnických věd UP sídlí v budově Teoretických ústavů, které byly v areálu Fakultní nemocnice Olomouc vybudovány v letech 1955–1960. Na historický objekt, jehož prostory v novém tisíciletí již zcela nepostačovaly potřebám výuky a výzkumu, navázala moderní dostavba s učebnami a laboratořemi dokončená v roce 2013. Novou budovu by studenti Univerzity Palackého měli po jejím dovybavení začít využívat v průběhu roku 2026.

Ke šlechtění nových, odolných plodin s vyšším výnosem má napomoci projekt TANGENC podpořený z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), do jehož řešení se pod vedením Ústavu experimentální botaniky AV ČR jako jeden z partnerů zapojí i vědci z CATRIN Univerzity Palackého. Projekt uspěl v konkurenci 74 projektů ve výzvě Špičkový výzkum a v sekci zemědělské vědy získal nejvyšší bodové ohodnocení.

„Vědci z CATRIN se zaměří na výzkum semenáčků a kořenů a jejich reakce na stres i na vývoj metodik pro editování genomu. Jeden ze šesti výzkumných záměrů, který vedu, zahrnuje rovněž aktivity, jejichž cílem je  připravit společnost i šlechtitele na používání nových šlechtitelských technik. Ty mají pomoci získat plodiny odolné vůči klimatu za využití nových nástrojů a znalostí. Kromě sdílení znalostí a zkušeností s českými pěstiteli bude důležitá i výměna vědeckých poznatků v návaznosti na regulační politiku členských států EU, k čemuž využijeme naše bohaté kontakty v rámci sítě EU-SAGE nebo Evropské biotechnologické federace (EFB),“ objasnil vedoucí výzkumného balíčku Ivo Frébort, který je také viceprezident  EFB.

Na pětiletý projekt s názvem Nové poznatky pro plodiny nové generace, který odstartuje v říjnu, obdrží výzkumné konsorcium 435 milionů korun. Na řešení se bude podílet osm špičkových vědeckých týmů nejen z ÚEB AV ČR, ale i z Biofyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Univerzity Palackého. Budou zkoumat rostliny, které mají pro Českou republiku zvláštní význam a pro něž jsou k dispozici rozsáhlé genomické zdroje, jako je ječmen (Hordeum vulgare), řepka olejka (Brassica napus) a hrách (Pisum sativum), který dokáže vázat dusík v půdě a je zdrojem bílkovin.

Interdisciplinární výzkum je podle členů konsorcia jedním z důležitých předpokladů, jak využít nové biotechnologické metody tak, aby mohly co nejdříve sloužit současnému zemědělství. Bude se jednat zejména o editování dědičné informace, které je základem nových šlechtitelských postupů. „Klasické šlechtitelské přístupy jsou příliš pomalé a neefektivní na to, aby v potřebném tempu poskytovaly lepší plodiny přizpůsobené měnícímu se klimatu. Naštěstí objev technik editace genomu umožňuje vědcům aplikovat nové techniky šlechtění, jejichž potenciál v EU však může být plně využit jen prostřednictvím intenzivní komunikace s uživateli, spotřebiteli, zákonodárci a politiky i širokou veřejností,“ doplnil Frébort.

Jak zdůraznil hlavní řešitel, rostlinný genetik Jaroslav Doležel z ÚEB AV ČR, ve šlechtění odolných rostlin závodí vědci i šlechtitelé s časem. „Zajištění dostatku potravin pro světovou populaci udržitelným způsobem v době změny klimatu je jednou z největších výzev současnosti. Už nyní zaznamenáváme extrémní výkyvy počasí. Negativní vliv na rostliny se bude postupně zvyšovat, což ohrožuje světovou produkci potravin,“ upozornil.

V OP JAK uspěla CATRIN hned několikrát. Projekt Technologie za hranicí nanosvěta (TECHSCALE), jehož hlavním řešitelem je Michal Otyepka z CATRIN, skončil mezi všemi projekty doporučenými k financování s druhým nejvyšším bodovým výsledkem. Výzkumníci budou vyvíjet nové nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou aktuálních globálních výzev, jimiž je získávání a ukládání obnovitelné energie a vývoj nových materiálů pro zlepšení kvality života. Součástí projektu bude také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti. V roli partnera figuruje CATRIN ještě v projektu Centrum excelence v regenerativní medicíně, jehož hlavním žadatelem je Ústav experimentální medicíny AV ČR.

Operační program Jan Amos Komenský vyčlenil na podporu špičkových výzkumných projektů celkem 8 miliard korun. Cílem bylo podpořit excelentní týmy, které zvýší zapojení českých výzkumných organizací do sítí mezinárodní spolupráce a v dlouhodobém horizontu přispějí také k posílení konkurenceschopnosti ČR.

 

Pouze dva vědečtí pracovníci ročně dosáhnou na prestižní Stipendium Bohdana Winiarského, které uděluje Lauterpachtovo centrum pro mezinárodní právo při Univerzitě v Cambridgi spolu s polským velvyslanectvím ve Velké Británii. V roce 2024 bude jedním z nich Martin Faix z olomoucké právnické fakulty. Dvouměsíční badatelský pobyt v Cambridgi bude součástí příprav jeho habilitační práce.

Martin Faix z katedry mezinárodního a evropského práva a také proděkan pro zahraniční záležitosti PF UP má na letní semestr nadcházejícího akademického roku naplánované tvůrčí volno. „Hledal jsem možnosti vědeckého pobytu na špičkových evropských institucích zaměřených na mezinárodní právo. Ucházel jsem se o podporu v Cambridgi a pak také v Heidelbergu,“ řekl Martin Faix. Součástí jeho žádosti byly životopis, motivační dopis, seznam dosavadních publikací a také představení projektu, na kterém by chtěl v Cambridgi pracovat. Podle Martina Faixe sehrály důležitou roli i dva doporučující dopisy od uznávaných zahraničních expertů na mezinárodní právo.

Získané stipendium je určeno na podporu úhrady nákladů osmitýdenního výzkumného pobytu v Lauterpachtově centru. Hostujícím vědcům má umožnit setkávat se s dalšími výzkumníky v daném oboru, účastnit se aktivit centra a využívat jeho zázemí včetně knihovny. „Badatelský pobyt pojmu jako přípravu své habilitační práce. V ní se zaměřuji na problematiku odpovědnosti mezinárodních organizací za porušování lidských práv,“ vysvětlil Martin Faix.

Právě prostor pro výzkum a možnost konzultovat téma se špičkovými zahraničními odborníky byly hlavními důvody jeho žádosti o stipendium. „V neposlední řadě bych rád z pozice proděkana využil svůj pobyt také pro rozvoj mezinárodních vztahů fakulty. Často na základě neformálních setkání vzniká nejen hodnotná osobní spolupráce, ale právě i dlouhodobá mezifakultní či meziuniverzitní spolupráce,“ uzavřel proděkan Martin Faix. 

O Stipendium Bohdana Winiarského mohou usilovat akademičtí pracovníci a doktorandi ze dvou geografických oblastí. Jedno stipendium ročně je určeno pro uchazeče ze zemí Visegrádské čtyřky a států západního Balkánu, druhé ze zemí takzvaného Východního partnerství, jako je například Arménie, Ázerbájdžán nebo Ukrajina. Stipendium nese jméno významného polského politika a právníka, který byl v první polovině 60. let předsedou Mezinárodního soudního dvora.

Soutěže letošních Českých akademických her, které po dvou letech opět hostí Univerzita Palackého, již běží naplno a disciplíny jako lukostřelba, stolní tenis nebo mužská házená už mají své vítěze. Znám je také pořadatel příštího ročníku, kterým bude Technická univerzita v Liberci. Její prorektor Pavel Satrapa převzal zástavu her během slavnostního zahájení her v Uměleckém centru UP.

Ve sportovně neobvyklém barokním prostředí někdejšího jezuitského konviktu se při zahájení setkali a na zdar největší tuzemské vysokoškolské sportovní akce připili zástupci škol, jejichž studenti se her účastní, a představitelé České asociace univerzitního sportu (ČAUS).

„Nesmírně si vážím toho, že můžeme jako univerzita tuto událost opět pořádat. Přeji, ať se hry vydaří podle představ a abyste si vy i všichni sportovci užili naší krásné Olomouce,“ přivítal přítomné rektor UP Martin Procházka. Hosty v kapli Božího těla pozdravil také Michal Šafář, děkan Fakulty tělesné kultury UP, která hry organizuje, a hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.

Ivana Ertlová, předsedkyně ČAUS, vyzdvihla to, že Univerzita Palackého pořádá České akademické hry již počtvrté a vždy proběhly příkladně. „Musím říci, že jsem se sem těšila. Když jsme se tu sešli před dvěma lety po té dlouhé době, kdy se kvůli covidu-19 nesmělo nic pořádat, byli jsme v napjatém očekávání, kolik sportovců vůbec přijede. Tehdy to bylo kolem 1300, nyní je to nakonec 1650 přihlášených sportovců. Není to sice historické maximum, ale je to nejvyšší číslo za poslední roky. Tak si říkám, jestli hry nebudeme dělat v Olomouci pořád, když lámete rekordy. Také tu máte nějakou smlouvu s počasím, opět je tu slunečno…“ usmívala se předsedkyně.

V příštím roce se nicméně pořadatelství her společně s ČAUS ujme Technická univerzita v Liberci. Pomyslnou štafetu v podobě zástavy her převzal od rektora UP Martina Procházky prorektor liberecké univerzity Pavel Satrapa. „Pokusíme se události zhostit, jak nejlépe budeme umět. Sice jsme mnohem menší škola než Univerzita Palackého, na druhou stranu ale můžeme nabídnout třeba zajímavou krajinu Jizerských hor,“ přijal pořadatelství prorektor liberecké univerzity.

Slavnostní zahájení v Uměleckém centru UP zpestřila svým vystoupením houslistka Štěpánka Kosmáková a také studentka Fakulty tělesné kultury UP Barbora Matýsková s partnerem, kteří předvedli ukázku latinskoamerických tanců.

Tou dobou již vrcholil druhý soutěžní den letošní Českých akademických her. V házenkářské hale převzali během pondělí medaile pro vítěze mužského turnaje hráči Univerzity Karlovy, rozhodnuto bylo také například na lukostřelecké střelnici. Mezi ženami v reflexním luku vyhrála Marie Horáčková ze Západočeské univerzity, úřadující mistryně světa a účastnice olympijských her v Tokiu, která v Olomouci stanovila nový český rekord, když v eliminacích nastřílela 678 bodů. Další dvě pozice obsadily domácí reprezentantky Eva Šebestová a Mariia Kovalenko. V mužské kategorii brali v reflexním luku všechny tři medailové pozice studenti UP, zvítězil Michal Hlahůlek, druhý byl Josef Křesala a třetí skončil Adam Li.

V neděli se v úvodních soutěžích her o medaile utkali judisté, kuželkáři a stolní tenisté. Hvězdou dne se stal Radek Skála z Masarykovy univerzity, který ve stolním tenise bral zlatou medaili z dvouhry i čtyřhry mužů a navíc stříbro ze smíšené čtyřhry.

Podrobné výsledky všech dosud proběhlých soutěží jsou k dispozici zde.

Nejbližší program her, které trvají do čtvrtka, slibuje závody v atletických disciplínách či orientačním běhu, také rozuzlení turnajů ve fotbale a volejbale.

Výročí olomoucké univerzity si během podzimu připomenou také krajané žijící v USA. Už v polovině září proběhne ve státě Iowa v Národním českém a slovenském muzeu a knihovně v Cedar Rapids (NCSML) vernisáž výstavy ke 450. výročí založení druhé nejstarší univerzity v České republice. Připraveno je deset velkoformátových panelů, které shrnují nejvýznamnější momenty v historii školy od jejího založení jezuity až po současnost. Výstavu slavnostně zahájí Cecilie Rokusek, prezidentka muzea, vedení Univerzity Palackého bude při slavnostní akci zastupovat Jiří Stavovčík, prorektor pro internacionalizaci.

„Speciální výstavu ke 450 letům olomoucké univerzity připravil Úsek pro mezinárodní spolupráci společně s Vydavatelstvím UP a jejím autorem je Pavel Kreisinger z katedry historie Filozofické fakulty UP. Myslím, že si takto významné výročí zaslouží svou prezentaci i za oceánem, kde máme skvělé vazby s lidmi zastupujícími National Czech and Slovak Museum and Library. Mezi našimi strategickými partnery je i několik amerických univerzit a v USA žijí také naši absolventi, ti všichni jsou samozřejmě na slavnostní zahájení výstavy zváni,“ uvedl Jiří Stavovčík, prorektor UP.

Vernisáž výstavy proběhne v prostorách National Czech and Slovak Museum and Library v Cedar Rapids ve čtvrtek 14. září od 16 hodin. Po slavnostním přestřižení pásky budou následovat proslovy Cecilie Rokusek, prezidentky NCSML, Dalibora Mikuláše, viceprezidenta NCSML, Stefanie Kohn, kurátorky NCSML, zástupců Univerzity Palackého a dalších hostů. NCSML je muzeum a knihovna zaměřující se na českou a slovenskou historii a kulturu, na české a slovenské emigranty v USA i jejich potomky.