Novinky z PřF a UP

Zažít, ochutnat a prožít Francii na Moravě. I letos to bude možné díky festivalu francouzské kultury Bonjour Olomouc. Jeho prostřednictvím se město na dvanáct dní promění v centrum frankofonie. Šestý ročník přehlídky začne už 24. března v Moravském divadle Olomouc.

Francouzské centrum Univerzity Palackého pořádá šestý ročník festivalu francouzské kultury Bonjour Olomouc 2025. I letos zve na zajímavé filmy, divadelní představení, knižní novinku či například besedu s předkladatelkou. Na své si přijdou i milovníci francouzské gastronomie. Hlavním partnerem letošního ročníku je Moravské divadlo Olomouc.

„Během necelých dvou týdnů nabídneme více než dvacet kulturních akcí všeho druhu. Na své si přijde opravdu každý. Program zahájíme baletem o třech zpívajících básnících, třech velkých umělcích, třech různých kulturách, osobnostech a osudech. Ač jsou Jacques Brel, Vladimír Vysockij a Karel Kryl rozdílní jazykově, v hudebním projevu i v poezii textů, je mnohem víc toho, co je spojuje. Srdečně tedy zvu na baletní představení s podtitulem Sólo pro tři. Je o třech nekompromisních bojovnících proti násilí, falši a zradě, o osobnostech, jež naopak vyzdvihují pravdu, něhu a lásku,“ řekl Jan Zatloukal, vedoucí Francouzského centra UP a zároveň i člen katedry romanistiky FF UP.  Doplnil, že ve spolupráci s Moravským divadlem Olomouc se uskuteční i další dvě akce, a to debata s francouzskými baletními mistry a tanečníky olomouckého baletního souboru a večer francouzského divadla.

„Bude hrát studentský soubor Les Trétaux ze Slovanského gymnázia Olomouc a skvělý avignonský soubor À tour de rôle, který pod vedením režisérky českého původu Jaroslavy Mužný působí v papežském městě již dvacet let. Zatímco s francouzským souborem nahlédneme do krejčovské dílny a intrik doktora Moulineauxe ve slavné hře G. Feydeaua Dámský krejčí, studenti česko-francouzské sekce uvedou experimentální drama N. Sarratové Le Silence,“ vypočetl Jan Zatloukal.

V programu šestého ročníku festivalu lze najít i tradiční vycházku centrem města, během níž se její účastníci seznámí s místy a osobnostmi spojenými s francouzskou kulturou v Olomouci. Zajímavá jistě bude i virtuální procházka po Paříži z pohodlí knihovny Francouzského centra UP, chybět nebudou ani tradiční francouzský oběd v Green baru, workshop francouzského pečení s Lesaffre, francouzské menu Romana Pauluse & Petra Stokláska či degustace vín ve vinotéce Galský kohout.

V prostorách katedry romanistiky Filozofické fakulty UP bude po celou dobu festivalu instalována expozice s názvem Francouzský šanson obrazem. Jde o výstavu žáků ZŠ Dobré nálady, kteří portrétovali Edith Piaf, Charlese Aznavoura, Jacquese Brela, Francise Cabrela, ale třeba i Zaz nebo Barbaru Pravi a mnoho dalších. Ve Filmovém sále UC UP se bude promítat kultovní cestopisná série frankofonní televize TV5 Monde Frankofonní destinace: Česko a jako bonus diváci uvidí krátkometrážní snímek mladého nadějného režiséra Julese Roux Správná odpověď. Široké veřejnosti se nabídnou i projekce filmů Emilia Pérez či Aznavour, výhradně školám pak Hrabě Monte Christo. V Telegraph Pulse festival nabídne debatu s rodilými mluvčími, akci Speak-dating a francouzské delikatesy budou opět moci využít všichni ti, kteří si chtějí vylepšit svou znalost francouzštiny. Ti, kteří chtějí ještě víc, si mohou vyzkoušet i mezinárodní zkoušku DELF nanečisto.  

Letošní přehlídka přivítá i bývalého ředitele Českého centra v Paříži Jiřího Hnilicu, který bude hovořit o svých profesních zkušenostech i o tom, jaká je vlastně současnost česko-francouzských vztahů.  Zajímavý bude i literárně-hudební večer, během něhož představí autorské a zároveň sourozenecké duo bratrů Jana a Stanislava Zatloukalových ´francouzské´ exilové úvahy spisovatele Jana Čepa a vůbec první monografii věnovanou mnohovrstevnaté osobnosti kněze a básníka Jiřího Víchy, jehož myšlení bylo ovlivněno francouzskými teology, zejména Etiennem Gilsonem. Festival je připraven i na téma překladu, a to ve workshopu a debatě s překladatelkou Sárou Vybíralovou.

„Už 25. března zveme na tradiční veletrh studijních a pracovních příležitostí s francouzštinou Rendez-vous à la française. Setkání, které pořádá Francouzské centrum UP společně s Olomouckým krajem, Magistrátem města Olomouce a Francouzským velvyslanectvím v ČR, je určeno všem středoškolákům a vysokoškolákům, jež studují francouzský jazyk. Opět se tak nabídne příležitost setkat se se zástupci francouzských podniků, vyslechnout četná svědectví o studiu, stážích a pracovních příležitostech ve Francii, nebo si vyzkoušet psaní životopisu a simulaci pracovního pohovoru s profesionálem. Z osobností, které budou svědčit o své ´francouzské stopě´ ve svých profesních kariérách bych zdůraznil přítomnost státního tajemníka a našeho bývalého absolventa Ondřeje Andryse, bývalého profesionálního ragbistu a kouče národního týmu Martina Kafku nebo ředitele Francouzsko-české hospodářské komory Michala Macka ad. Této události i slavnostního zahájení festivalu v Moravském divadle Olomouc se zúčastní i velvyslanec Francie Stéphane Crouzat a ředitel Francouzského institutu Stéphane Schorderet,“ doplnil Jan Zatloukal.

Záštitu nad festivalem Bonjour Olomouc 2025 převzali rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk, primátor města Olomouce Miroslav Žbánek a velvyslanec Francouzské republiky v Praze J. E. p. Stéphane Crouzat. Uskuteční se od 24. března do 4. dubna. Jeho podrobný program najdete ZDE.

Projekt Euridice (EURopean Inclusive education for Digital society, social Innovation and global CitizEnship) prochází zásadními změnami, které ovlivní jeho další směřování a rozvoj. Univerzita Palackého se bude nově podílet na jeho vedení, což jí přinese výrazné navýšení rozpočtu. Připravovaný společný studijní program DIGISOC, jehož záměr v prosinci prošel Pedagogickou komisí UP, bude na konci dubna schvalovat RVH UP.

Vrije Universiteit Amsterdam odstupuje k 30. březnu 2025 z pozice koordinátora projektu Euridice. Děje se tak na pozadí širších úprav ve vzdělávací politice v důsledku politických změn v Nizozemsku. Od 1. dubna 2025 převezme tuto roli Neapolská univerzita Fridricha II., na vedení se bude podílet také Univerzita Palackého. Takové jsou hlavní závěry z jednání parterů projektu, které v polovině března hostila Universidade Lusófona v Lisabonu.

„Stát se co-leaderem Euridice je pro UP velkým úspěchem a zároveň výzvou. Od zahájení projektu na začátku roku 2024 jsme zvládli udělat obrovské množství práce, která už našim studentům a akademikům přinesla – a ve velké míře ještě přinese – unikátní příležitosti. Proto nepochybuji o tom, že i nadále budeme naplňovat záměr Evropské komise, aby evropské univerzity úzce spolupracovaly ve vědě, výzkumu i vzdělávání, a dovedeme projekt k úspěšnému závěru,“ říká hlavní řešitel projektu Euridice na UP, prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka.

Vedle změn ve vedení se konsorcium Euridice rozšiřuje o dva nové partnery: Université Paris-Est Créteil a firmu Pangea. Právě spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými institucemi, firmami a dalšími společenskými organizacemi je klíčovou charakteristikou projektu i jeho vzdělávacích výstupů. Studenty čekají stáže a service learning, které jim umožní získat zkušenosti přímo v praxi.

„Tyto změny přinášejí Univerzitě Palackého výrazné zvýšení rozpočtu. Prostředky budou využity na projektový management, vedení projektu, stipendia pro studenty v rámci společného studijního programu a vybavení místností pro hybridní výuku, tzv. collaboratorií,“ vysvětluje Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice, která univerzitu na jednání zastupovala.

Společný mezinárodní studijní program DIGISOC, jeden z hlavních výstupů projektu, byl úspěšně akreditován na Univerzitě Innsbruck a je již součástí tamního katalogu studijních programů. Výsledek akreditačního řízení v Neapoli bude znám na konci března, přičemž UP plánuje dokončit interní akreditační proces řízením Rady pro vnitřní hodnocení koncem dubna. První studenti by podle předpokladů mohli zahájit studium v září 2025, na UP bude výuka probíhat pod záštitou právnické fakulty ve spolupráci s PřF a FF.

Jedinečným prvkem nového studijního programu bude modul Individual Learning Paths. Ten studentům umožní vybrat si podle svých zájmů kurzy z nabídky přidružených partnerů napříč Evropou (Universidade Lusófona, Université Paris-Est Créteil a Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích) v rozsahu 10 kreditů (ECTS).

Konsorcium rovněž připravuje přednášky, webináře a workshopy pro akademiky, které budou zveřejněny na webu v katalogů kurzů a v sekci Expert lectures. Dále jsou plánována intenzivní školení pro akademiky, kteří budou vyučovat v programu DIGISOC, se zaměřením na přípravu výuky pro hybridní prostředí.

Ponoření do dramatických osudů lidí, kteří se nebáli postavit komunistickému režimu, slibuje nová šifrovací hra Operace Svoboda: odvaha v podzemí totality v olomouckém Institutu Paměti národa. Ve spolupráci s pobočkou Paměti národa Střední Morava ji vytvořily studentky Fakulty tělesné kultury UP Adéla Pustějovská a Valentýna Himmelová.

Hra v bývalém krytu civilní obrany v Bezručových sadech je určena pro všechny, kteří chtějí pochopit nedávnou minulost naší země. Pracuje se v týmu tří až šesti lidí, kteří se stanou součástí příběhů osmi statečných obyvatel střední Moravy, jejichž životy poznamenala komunistická perzekuce. Historická fakta jsou zkombinována s napínavými herními prvky, přičemž na zdárné dokončení hry je vyměřeno přesně 180 minut.

Pro autorky, které na FTK UP studují navazující magisterskou rekreologii, jde o první podobně velký projekt. S tvorbou her již ale mají zkušenosti. „V rámci předmětu Hra a volný čas jsme připravily jinou šifrovací hru pro naše spolužáky, zahraniční studenty a vyučující během fakultního International Teaching Weeku. Byla také inspirována historickou událostí, její část probíhala právě v prostorách krytu civilní obrany, který jsme si po domluvě s Pamětí národa vypůjčily, a část v ulicích města. V návaznosti na to nás Paměť národa oslovila s nabídkou spolupráce,“ uvedla Adéla Pustějovská.

Při vytváření hry studentky studovaly příběhy pamětníků z databáze Paměti národa, vymýšlely, jak vybrané příběhy herně zpracovat, sháněly historické materiály. Část herních prvků samy vytvořily, některé nechaly vyrobit na zakázku. Na rozdíl od klasických únikových her, které v poslední době získaly na oblibě, není úkolem účastníků dostat se ven z místnosti, ale osvobodit Československou republiku z režimu. V průběhu hry se ocitají ve výslechových místnostech Státní bezpečnosti a řešením šifer a hádanek se snaží odemknout dveře k sametové revoluci.

„Největší radost nám dělá, že jsme dokázaly herně ztvárnit nedávnou historii a připomenout tak hodnoty, které považujeme v dnešním světě za důležité. Jsme hrdé, že náš projekt má hlubší přesah tím, že poukazuje na tichá hrdinství těch, kteří stáli proti režimu a zasadili se o vznik svobodného demokratického státu. Celý projekt pro nás byla velká zkušenost a jsme vděčné, že jsme mohly vytvořit takhle velkou hru. Na celém procesu tvorby jsme si vyhrály a doufáme, že hra bude bavit i její účastníky,“ dodala Valentýna Himmelová s tím, že hru obhájily i jako svůj magisterský projekt na fakultě.

Šifrovací hru v Institutu Paměti národa Olomouc mohou zájemci absolvovat po předchozí rezervaci, informace najdou zde. Jak doplnila Dita Palaščáková z Paměti národa Střední Morava, výtěžek ze „startovného“ bude použit pro další rozvoj aktivit organizace – natáčení příběhů pamětníků, realizaci vzdělávacích aktivit na školách a realizaci sociálních služeb pro pamětníky.

Olomoucká univerzita přijala k 15. březnu 34 633 přihlášek ke studiu. Vysoká škola oslovovala její budoucí studující především na veletrzích vzdělávání, dnech otevřených dveří, roadshow po středních školách, festivalech a v online prostoru, například přes web Univerzitní město. Do poloviny března měli zájemci a zájemkyně o studium možnost podat e-přihlášku na většinu oborů Univerzity Palackého. Na některé se však lze ještě hlásit.

Zájem o studium na UP meziročně vzrostl na pěti z osmi fakult. Největší meziroční nárůst zaznamenala přírodovědecká fakulta, na kterou si podalo přihlášku o 446 více zájemců než loni. Nejvíce pravidelně láká možnost studia na filozofické (8,7 tisíce přihlášek) nebo pedagogické fakultě (6,8 tisíce). Zájemci s cizím státním občanstvím si podali 4 632 přihlášek, z toho 2 786 je ze Slovenska a 484 z Ukrajiny. Celkově si jednu nebo více e-přihlášek podalo přes 23 tisíc uchazečů a uchazeček ze 122 států.

„Zájem o studium na Univerzitě Palackého je zvláště v posledních letech stabilní. Vysoký počet podaných přihlášek nás těší a svědčí o tom, že nabízíme zajímavé obory a studijní kombinace, z nichž si naše budoucí studentky a studenti mohou vybírat. Mám radost, že se nám daří lákat také zahraniční studující, kteří pomáhají dotvářet atmosféru našeho univerzitního města. Všem přeji hodně štěstí u přijímacích zkoušek,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Zájemci o studium se informace dozvěděli například na webu Univerzitní město, jenž loni navštívilo 227 tisíc uživatelů, univerzita však nechyběla ani na deseti veletrzích vzdělávání u nás i na Slovensku, kam dorazilo přes 75 tisíc osob. V rámci padesátky roadshow se univerzita prezentovala také dvěma tisícům maturantů a maturantek po celé republice. Na dnech otevřených dveří ji navštívilo okolo 14 tisíc lidí.

Přihlášky lze stále podávat

Na některé studijní programy UP se lze i nadále přihlašovat. Na teologické fakultě je ještě možné do 30. dubna podat přihlášku na bakalářské obory Sociální práce, Mezinárodní sociální a humanitární práce, Etika a kultura v mediální komunikaci a Sociální práce s dětmi a mládeží, magisterskou Katolickou teologii a navazující magisterské obory Učitelství náboženství pro základní školy v kombinované formě a Etika a kultura krizové komunikace v distanční formě. Přírodovědecká fakulta chystá druhé kolo přijímacího řízení na vybrané bakalářské a navazující magisterské obory od 15. dubna do 11. července. Fakulta zdravotnických věd přijímá do konce července přihlášky do oboru Physiotherapy vyučovaného v angličtině.

Na doktorské studium je možnost přihlásit se do konce dubna či května v závislosti na fakultě, přírodovědecká fakulta bude mít druhé kolo od 1. června do 15. srpna. Přehled stále otevřených programů je k dispozici v katalogu na webu UP.

Nejžádanější obory

Největší zájem je na UP tradičně o studium Všeobecného lékařství, Psychologie, Práva a právní vědy, Zubního lékařství nebo Fyzioterapie, a to jak na fakultě zdravotnických věd, tak na fakultě tělesné kultury. Dále pak také o Všeobecné ošetřovatelství, Global Development Policy nebo Učitelství pro 1. stupeň základní školy. Ze studijních programů, které UP nabízela nově, je velký zájem o Učitelství zdravotně-preventivních předmětů pro střední a vyšší odborné školy, Korejštinu pro praxi, Korejštinu pro hospodářskou praxi nebo Etiku a kulturu krizové komunikace.

Univerzita Palackého je druhou nejstarší univerzitou v ČR a patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisíc kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících. Loni v březnu evidovala 34 779 a předloni 35 722 e-přihlášek, což byl rekord v historii univerzity.

Exotickým světem mexické flóry provází návštěvníky první letošní výstava ¡Mexiko! Barvy! Vůně! Chutě! v botanické zahradě přírodovědecké fakulty v Olomouci. Výstava, jejíž autorkou je Eva Kubátová, je otevřena do 13. dubna 2025 v sále Josefa Otruby.

V Mexiku roste více než 26 tisíc druhů rostlin. „Tato putovní etnobotanická výstava představuje plodiny a rostliny v širších souvislostech mexické historie, kultury a společnosti. Návštěvníci se na výstavě dozví zajímavé informace o nejdůležitějších mexických rostlinách, jako jsou vanilka, agáve, mexický kaktus nopál nebo afrikány. Ty jsou v této zemi zásadní kulturní rostlinou. Při oslavách Dušiček totiž značí zesnulým cestu zpět do tepla jejich domovů,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Eva Kubátová je překladatelkou ze španělštiny, blogerkou a spisovatelkou. „Na vernisáži, která se uskutečnila 11. března, představila i svůj projekt Mexikopedie, který z internetového blogu přerostl již do třech tištěných průvodců po Mexiku,“ doplnil Václav Dvořák.

Z éry invalidů do éry atletů se díky rozvoji cílené biologické léčby v posledních třech desetiletích posunula terapie revmatických potíží. Na mezinárodních výzkumech v této oblasti se podílí i Kateřina Bouchalová z Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, která shodou okolností obléká bílý plášť také tři dekády a před nedávnem byla jmenována profesorkou v oboru Pediatrie.

„Dřívější léky pacientům pomáhaly jen omezeně a měly často nesmírné vedlejší účinky. Rozvoj biologické léčby znamenal revoluci, s moderními léky můžeme cílit přímo na podstatu nemoci, nejen potlačovat její projevy. Medikům ve výuce uvádím příklad dětského pacienta, který trpěl závažnou revmatickou nemocí a nebyl schopen aktivního života. Dnešní pacienti mohou běžně chodit do školy, věnovat se koníčkům nebo sportovat. Podmínkou ale je spolupráce a snaha o zdravý životní styl,“ vysvětluje Kateřina Bouchalová.

Výzkumně se v rámci dětské revmatologie a osteologie zabývá především závažným autoimunitním onemocněním zvaným systémový lupus erythematodes, které postihuje různé části těla a mezi pacienty lze těžko najít dva se stejnými projevy, a neinfekčním zánětem kostí – chronickou multifokální rekurentní osteomyelitidou. Toto velmi vzácné onemocnění ještě před několika lety nemělo dokonce ani klasifikační a diagnostická kritéria či terapeutická doporučení. „Práce našeho pracoviště je jen malým kamínkem do mozaiky, která se rodí v mezinárodní spolupráci,“ podotýká.

Lékařkou chtěla být rodačka z Brušperku od dětství, zájem si upevnila díky učitelům na základní škole a gymnáziu. „Na gymnáziu v Ostravě-Zábřehu se mi dostalo naprosto exkluzivního vzdělání v přírodních vědách. Měli jsme vynikající kantory na matematiku, biologii nebo chemii, tedy předměty, které byly třeba k přijímací zkoušce na medicínu. I na fakultě jsem se ze začátku do některých předmětů nemusela moc učit. Anatomie ale byla opravdu těžká.“

O zaměření na pediatrii jako studentka nepřemýšlela, obor se jí zdál příliš rozsáhlý. Nejraději by pracovala na dermatologii, po promoci však nastoupila v šumperské nemocnici. „Sloužila jsem na dvou odděleních, hematologicko-transfuzním a dětském. Tam jsem zjistila, že je to obor krásný a že mě vlastně baví. Hodně jsem se toho naučila,“ říká. V Šumperku, kde začalo svoji lékařskou kariéru i několik jejích spolužáků, působila až do přelomu tisíciletí.

Tehdy jí přednosta olomoucké Dětské kliniky Vladimír Mihál nabídl místo a začala se v Laboratoři experimentální medicíny, základu pozdějšího Ústavu molekulární a translační medicíny, věnovat doktorskému studiu zaměřenému na prediktivní medicínu. „Velkou oporou mi vedle profesora Mihála a vedoucího laboratoře Mariána Hajdúcha byl Radek Trojanec. Naučil mě laboratorní metody, které se při výzkumu používaly, já ho zase učila věci z klinické medicíny. Bylo to pro mě důležité období,“ dodává Kateřina Bouchalová s tím, že revmatologie, na kterou se později specializovala, patří k prvním oborům, kde se cílené léčebné metody začaly používat.

V té době již společně s manželem, přednostou Ústavu klinické a molekulární patologie, kloubila práci s péčí o dvě děti. „Vyjížděli jsme i do zahraničí, jen jsme to museli dobře naplánovat. Já i manžel jsme byli aktivní účastníci významného světového kongresu, dceru jsem v té době kojila. Dopředu jsme si v programu zakroužkovali, co koho zajímá, a prostřídali jsme se. Jeden z nás byl v kongresovém sále, zatímco druhý korzoval s miminkem po parcích,“ vzpomíná s úsměvem profesorka.

S rodinou se pojí i řada aktivit, kterými tráví čas, když na sobě nemá bílý plášť. Společně například vyrážejí do přírody, na tábory. Vztah k přírodě a zejména květinám má již od dětství, kdy pomáhala v zahradě rodičů a o prázdninách v zahradách a sklenících stanice mladých přírodovědců v Jeseníku. „Jeden z mých snů, který se nejspíš nesplní, je mít pěkný subtropický skleník. To bychom ale s manželem při našich profesích nezvládali,“ přemýšlí s tím, že se aspoň chodí nechat pohltit barvami a vůněmi do sbírkových skleníků Výstaviště Flora.

Další její velkou zálibou je sport, pochroumané koleno by mohlo vyprávět. Kolo, plavání, lyže… Jako zdravotní dozor šumperského oddílu akrobatického lyžování, kde trénoval pozdější olympijský vítěz Aleš Valenta, si vyzkoušela i některé skoky. „Jen na trampolíně, na můstek bych si netroufla,“ přiznává Kateřina Bouchalová, pro kterou i toto byly zajímavé zkušenosti do života. „Opravdu jsem nesmírně vděčná každému, kdo mě něčemu naučil.“

Kateřina Bouchalová (* 1970)

Profesorka pediatrie, zástupkyně přednostky Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc pro výuku a vedoucí lékařka tamní revmatologické ambulance, původem z Brušperku na Frýdecko-Místecku. Studium Všeobecného lékařství absolvovala na LF UP v roce 1994. Po promoci začala pracovat v nemocnici v Šumperku. Od roku 2001 působí na Dětské klinice LF UP a FNOL, podílí se na výuce mediků a odborně se zaměřuje na dětskou revmatologii a osteologii, dříve pracovala ve zdejší Laboratoři experimentální medicíny. Je autorkou téměř pěti desítek původních a přehledových prací, podle databáze Scopus má její H-index hodnotu 11. Mezi její záliby patří nejrůznější aktivity s rodinou, sport (kolo, plavání, lyže), literatura (beletrie i odborná), také se zajímá o léčivé rostliny a ráda navštěvuje olomoucké sbírkové skleníky.

Portrét profesorky Bouchalové vyšel v únorovém vydání magazínu Žurnál, jehož elektronickou verzi si můžete stáhnout zde. 

Právnická fakulta předala svou budovu A stavební firmě. Stavba ze 70. let minulého století projde komplexní rekonstrukcí. Díky ní fakulta získá nové prostory a moderní zázemí pro studenty i zaměstnance. Otevření opravené budovy je plánováno na září 2026.

„Cílem rekonstrukce je kompletní modernizace celé budovy. Slibujeme si od ní zlepšení pracovních podmínek pro naše zaměstnance a modernizaci výukových prostor. Nová bude například vzduchotechnika, rozvody, zásadně se rozšíří počet toalet. Všechna patra nově propojí výtah, který usnadní přístup a pohyb po budově imobilním osobám,“ vyjmenoval Michael Kohajda, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

Budovu navíc rozšíří nástavba nad současnou rotundou. „Získáme tak další výukový prostor. Jeho využití bude ale mnohem širší. Mohly by se tam konat konference nebo zasedání vědecké rady,“ naznačil Michael Kohajda. Nové a výrazně větší budou i prostory pro zahraniční oddělení, které tak bude moci lépe sloužit studentům. „Lepší podmínky k práci budou mít všichni administrativní pracovníci,“ dodal proděkan.

Vedení fakulty je rádo, že se po dlouhé době plánování a příprav podařilo předat budovu A stavební firmě. „Poděkování patří projekční firmě, týmu na fakultě a rektorátu – všem kolegům, kteří přestavbu připravili. Přeji nám všem, ať se stavba daří a případných komplikací ať je co nejméně. Zaměstnancům a studentům děkuji za trpělivost. Uzavření budovy A znamenalo sestěhování do jedné budovy a částečně omezilo provoz,“ uvedl děkan fakulty Václav Stehlík s tím, že se těší, až bude hotovo a nové prostory začnou sloužit.

Předpokládaná cena rekonstrukce byla 99,5 milionu korun bez DPH, povedenou soutěží se však podařilo cenu snížit na necelých 75 milionů korun bez DPH. K financování fakulta využije získanou dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zhruba pětinu nákladů uhradí ze svých zdrojů.

Rekonstrukci, která potrvá do léta 2026, provede brněnská společnost ESOX, spol. s r.o.

Konec března bude v univerzitním městě patřit mezinárodnímu filmovému festivalu o lidských právech Jeden svět Olomouc. Dvacátý šestý ročník se uskuteční od 24. do 29. března a nabídne divákům kromě více než dvacítky dokumentů i přednášky, besedy, koncerty nebo workshop Braillova písma. Festival se koná za podpory Univerzity Palackého, jedním z festivalových míst je i cyrilometodějská teologická fakulta.

Zahajovací ceremoniál se uskuteční 24. března v kině Metropol a festival odstartuje film Ta druhá, který otevírá téma „skleněných dětí“ – sourozenců dětí se speciálními potřebami. Po projekci následuje beseda s režisérkou Marií-Magdalenou Kochovou.

Filmový program letos přinese celkem 19 dokumentů, tři fikce a 14 snímků pro základní a střední školy. Chybět nebude ani seniorská projekce, která zve na časosběrný dokument Pozor, padá SNG! o rekonstrukci Slovenské národní galerie. Diváci se mohou těšit na inspirativní příběh odhodlané ředitelky Alexandry Kusé, jejíž úsilí o záchranu významné instituce připomíná širší společenské souvislosti. „Film otevírá prostor pro diskuzi o hodnotě kultury, systémových překážkách i o tom, jak trpělivost a vytrvalost mohou ovlivnit veřejný prostor,” přiblížila hlavní koordinátorka festivalu Anna Kvítková.

Právě dění na Slovensku věnuje letošní ročník zvláštní pozornost. Nesoutěžní kategorie Slovenská cesta poukáže na křehkost demokracie, podtrhne důležitost občanské společnosti a nabídne pohled na aktuální situaci u našich sousedů. Vedle tvorby známých slovenských režisérů, jako je Marek Šulík nebo Maroš Brázda, představí také několik studentských projektů. Reportážními snímky Nejkrásnější kout v širém světě a Ať žije smrt zkoumá například režisér Róbert Mihály sílící neonacistické tendence slovenské společnosti a nekontrolovatelné šíření ruských dezinformací.

 

Festival přinese tradičně i filmy z nebezpečných míst a válečných oblastí. Dokument Nezlomní – jedna mise, čtyři životy například ukazuje práci humanitárních pracovníků Člověka v tísni na válkou zasažené Ukrajině. Příběh umírající demokracie pak zavede diváky do Maďarska. V hlavní roli filmu Demokracie noir je Viktor Orbán a tři ženy, které odhalují mocenské praktiky současné vlády. Projekce tohoto snímku bude v aule teologické fakulty.

Přehlídka potrvá do soboty 29. března a uzavře ji v sále Central Muzea umění Olomouc dokument Dům bez východu, který sleduje boj brněnských rodin za důstojné bydlení. Hostem debaty bude režisér filmu Tomáš Hlaváček.

Jeden svět Olomouc nabízí i bohatý doprovodný program, který zahrnuje koncerty, workshopy a přednášky. Zájemci mohou zajít mj. do Krytu civilní ochrany v Bezručových sadech na přednášku Víta Pelikána o potlačování svobod v Československu nebo se zúčastnit workshopu Braillova písma, který se uskuteční ve spolupráci s TYFLO Servisem.

Praktické informace

Vstupenky jsou v prodeji na webových stránkách festivalových míst a budou k dispozici také přímo na projekčních místech. Základní vstupné je 100 Kč. Vstupné na seniorskou projekci je 90 Kč. Držitelé průkazu ZTP, ZTP/P mají zlevněné vstupné na všechny projekce o 50 %. U držitelů průkazu ZTP/P má jejich doprovod vstup zdarma. Podrobnosti o vstupenkách, programu a festivalu Jeden svět Olomouc jsou k dispozici na webu jedensvetolomouc.cz.

Na pět set účastníků, dvanáct programových bodů, šest zapojených institucí. Taková byla v číslech Noc práva v Olomouci. Celorepubliková akce, která má za cíl popularizovat právo a cílí na nejširší veřejnost, se uskutečnila pošesté, v Olomouci poprvé ve větším měřítku. Akci koordinovala Právnická fakulta Univerzity Palackého.

Na programu byly prohlídky soudních budov, přednášky pro středoškoláky, pitva, přednáška o kyberkriminalitě nebo netradičně otevřená v pozdních večerních hodinách Studentská právní poradna. „Se studenty jsme přijeli na besedu na krajský soud se zástupci právnických profesí. Bylo to skvělé, informačně nabité. Pokud bude za rok podobná možnost, určitě ji využijeme,“ zhodnotila Martina Šafářová ze Střední školy sociální péče a služeb Zábřeh.   

Noc práva se letos uskutečnila také v Brně, v Plzni, v Ostravě, v Novém Jičíně, ve Frýdku-Místku a v Opavě. Každoročně se koná v termínu kolem 6. března, významného dne v právních dějinách. Právě 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa.

Noc práva | 6. března | Olomouc
zapojené instituce, pracoviště

Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci
Okresní soud v Olomouci
Právnická fakulta UP
Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP
Vrchní soud v Olomouci

Práce na sobě, poznání svých schopností a využívání nabídnutých příležitostí. Tak by se dal ve zkratce definovat smysl unikátního kurzu Univerzity Palackého pro motivované a talentované studenty Leadership Matters! Druhý ročník rozvoje lídrovství právě dokončilo 14 studentů.

Jste připraveni stát se skutečnými lídry ve 21. století? Na tuto otázku hledala od října do března odpověď skupina vybraných studentů. Díky Americkému centru Olomouc a UP měli k dispozici špičkový tým lektorů – odborníků z praxe, kteří se s nimi podělili o zkušenosti z řízení týmů, strategického plánování, práce s médii nebo firemní kultury. O tom, jaká je role lídra například v armádě, se studenty debatoval plukovník Ivo Zelinka, workshop na téma vědomý byznys vedla Jaroslava Kubátová z katedry ekonomických a manažerských studií FF UP, o své zkušenosti z cest i humanitárních misí se podělil fotograf a dokumentarista Jiří Pasz, jak uspět v době přesycené informacemi, jak jim rozumět i jak je verifikovat prozradil pedagog a publicista Bob Kartouz.

„Základem našeho kurzu je předat studentům kompetence, které jim pomohou uspět v dnešním globalizovaném světě. Měli by se umět adaptovat na rychle se měnící podmínky, přizpůsobovat se novým situacím, ovládat moderní technologie a využívat je pro práci, zvládnout komunikaci s lidmi z různých prostředí a kultur atd.,“ vysvětluje náplň kurzu Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP. Jak dodává, kurz není jednoduchý. „Je obtížný, klade vysoké emoční, časové, energetické, morální a intelektuální nároky na každého účastníka. Inspirovali jsme se příklady nejlepší praxe z mezinárodních konceptů a organizací. Základem je spolupráce se špičkovými odborníky z praxe, kteří studenty provedou klíčovými oblastmi,“ doplňuje.

Po loňském pilotním ročníku, kdy kurz absolvovalo 12 studentů, prošlo do druhého ročníku přes výběrové řízení dalších 14. Ti ukončili kurz nyní. Závěrečné prezentace měli před vedením UP i lektory a garanty.

Každý ročník Leadership Matters! přináší nové poznatky nejen studentům, ale i garantům kurzu, který je součástí univerzitního programu Talentovaný Palacký. „Na základě letošní zkušenosti zařadíme do dalšího běhu více témat spojených s wellbeingem a odolností, nově navazujeme spolupráci s mladým psychiatrem Jozefem Leškem, absolventem naší lékařské fakulty,“ říká Dita Palaščáková a dodává, že aktuální výzvou je hledání nových finančních možností. „Děkujeme Americkému centru Olomouc, které finančně podpořilo první dva ročníky. Dali nám důvěru a umožnili tak skvělý start myšlenky, která je v ČR pořád unikátní. Současná politická situace v USA má vliv i na financování dalšího ročníku programu a budeme muset hledat zdroje jinde. Věříme, že uspějeme a budeme dále rozvíjet další generaci lídrů pro 21. století,“ uzavírá Dita Palaščáková.

Nový dvoumetrový model lidského srdce představila olomoucká Pevnost poznání. Exponát pro science centrum Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého navrhla studentka Nina Kadášová. Návštěvníkům umožní snadněji pochopit, jak tímto životně důležitým orgánem proudí krev nebo jak dochází ke vzniku obávaného infarktu myokardu. Dvoumetrové srdce doplňuje další nadrozměrné 3D modely mozku, oka nebo lidské kůže v expozici Rozum v hrsti.  

„Nápad vytvořit model srdce jsem dostala při práci animátorky, kdy jsem návštěvníkům science centra vysvětlovala fungování lidského těla. Srdce totiž mezi modely, které jsou v pevnosti k vidění, až dosud chybělo. Těší mě, že se podařilo expozici doplnit. Nový model totiž umožní nejen popsat fungování lidského srdce, ale pomůže také vzdělávat širokou veřejnost v péči o jeho dobrou kondici, což je velmi důležité v prevenci kardiovaskulárních onemocnění, která stále patří k nejčastějším příčinám úmrtí u nás,“ popsala Nina Kadášová, studentka přírodovědecké a lékařské fakulty.

Díky tomu, že se v loňském roce stala stipendistkou Nadačního fondu UP a finanční podporu dostala právě na vytvoření modelu srdce, bylo možné její nápad realizovat. Model by měl posloužit při tvorbě budoucích výukových programů, kterých už nyní Pevnost poznání nabízí několik desítek a jsou určeny pro děti a mládež z mateřských, základních i středních škol.

Samotné dvoumetrové srdce je tvořeno polystyrenovou konstrukcí, ta je protkána několika metry světelných LED pásků a kryta epoxidovou vrstvou a barvou. „Vizualizace jsou zajištěny právě prostřednictvím světelných pásků, které simulují převodní systém srdeční a také tok krve v cévách. Vypnutím určitého úseku podsvícení model simuluje přerušení toku krve v části koronárních cév, k němuž dochází při infarktu myokardu. Výroba modelu trvala přibližně čtvrt roku a na jejím začátku bylo nutné provést pečlivé 3D skenování realistického modelu lidského srdce,“ doplnil k novému exponátu programový ředitel Pevnosti poznání Roman Chvátal.

Model srdce bude k vidění i během Veletrhu zdraví, popularizačně-osvětové akce, která se v Pevnosti poznání koná pravidelně v polovině března. Návštěvníci budou moci nahlédnout také do útrob lidského těla v digitálním planetáriu, vyzkoušet si kardiopulmonální resuscitaci prostřednictvím špičkových VR headsetů a figurín nebo si vyšetřit pigmentová znaménka pomocí dermatoskopu. Akce bude probíhat ve dnech 14. a 15. března.

Senátorky a senátoři PdF UP zahájili na svém březnovém jednání debatu nad budoucí koncepcí struktury studijních programů na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Během zasedání schválili i Plán realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2025.

Rada pro vnitřní hodnocení Univerzity Palackého vyzvala všechny součásti UP, které se podílejí na učitelských programech, aby vypracovaly analýzu preferencí strukturovaných a nestrukturovaných studijních programů učitelství. Na PdF UP se daného úkolu ujala Jitka Petrová, proděkanka pro akreditace, praxe a další vzdělávání, která výsledky analýzy prezentovala před AS PdF UP. Připravila dva průzkumy: v prvním se zaměřila na studující prvních ročníků bakalářského studia se zaměřením na vzdělávání, v druhém pak na absolventy navazujícího magisterského studia dvouoborových učitelských programů pro základní a střední školy.

„Výsledky jednotlivých šetření se diametrálně liší. Studenti bakalářského studia většinou odpověděli, že by do strukturovaného studia šli znovu. Už proto, že mají obavy z náročnosti studia a nejistoty, jak by zvládli pětileté studium. Preferují studijní zátěž rozložit. Někteří si na začátku studia i nejsou jistí, jestli chtějí být učitelem. Přestože nějaký vztah k pedagogice mají, nejsou vyhraněni v tom smyslu, že by se chtěli stát učiteli. Někteří v bakalářském studiu vidí i příležitost pro změnu. Nechtějí se upsat k pětiletému studiu v Olomouci ani k tomu, že by studovali pět let stejné zaměření. S bakalářským titulem už mohou v určitých profesích pracovat a o tom, jestli dostudují navazující magisterský stupeň a stanou se učiteli, se chtějí rozhodnout později,“ vypočetla proděkanka Jitka Petrová.

Absolventi navazujících magisterských programů vidí situaci jinak. „Do navazujícího studia šli s tím, že učitelství vnímali jako svůj životní směr. Dnes už nevnímají jako relevantní zátěž to, že by navazující magisterské studium nezvládli. Velkou roli u nich hrála výrazná motivace pro učitelskou profesi. Nestrukturované studium by dnes vnímali jako plynulejší pro návaznost výuky, vyhnuli by se tak adaptačnímu období – ukončování bakaláře a nastupující magisterské studium. Přerušení kontinuity tohoto vzdělávání dnes vnímají jako problematické. V dlouhém pětiletém studiu by podle nich došlo i k lepšímu provázání teorie a praxe, lépe by šlo i zařazovat dlouhodobé pobyty v zahraničí. Administrativní zatížení ukončování bakalářského studia a následná obava při přijímacích zkouškách do navazujícího studia jsou podle nich zbytečně stresující. Preferovali by tedy nestrukturované studium, v němž vidí větší stabilitu a jistotu,“ dodala Jitka Petrová k výsledkům, které k danému tématu přineslo nedávné šetření. Ještě před debatou v senátu fakulty zdůraznila i následně uskutečněnou diskuzi s vedoucími jednotlivých pracovišť a to, že je ve stávající situaci daleko k rozhodnutí, pro jaký model se Pedagogická fakulta UP do budoucna rozhodne.  

Téma poté diskutovali senátoři a senátorky PdF UP. Do debaty přispěl například Jiří Langer z Ústavu speciálněpedagogických studií, který by v budoucnu preferoval dlouhou pětiletou variantu. Ve své řeči připomněl zákon o pedagogických pracovnících, podle něhož učitel musí mít magisterské vzdělání.

„Měli bychom směřovat k dlouhým magisterským studijním programům. Chápu, že s touto změnou souvisí spousta úskalí, a vím, že se k tomuto tématu různé vysoké školy staví různě. Jestli bychom se rozhodli pro dlouhé magisterské studium, je jasné, že musíme nějakou dobu držet i to strukturované. Doporučuji však nyní jít oběma směry, přičemž vlajkové by pro nás měly být programy dlouhé pětileté. Budoucnost ukáže, co společnost požaduje víc,“ uvedl.

Ať už se PdF UP rozhodne jakkoli, v následující akreditaci bude navazující magisterská studia muset připravit také. Jistou dobu totiž bude muset přijímat studenty do bakalářských programů a těm bude muset umožnit dostudovat. O tématu se bude opět hovořit na dalším zasedání Rady pro vnitřní hodnocení UP.

Během březnového jednání se Akademický senát Pedagogické fakulty UP věnoval i Plánu realizace strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti na rok 2025. Dokument po krátké diskuzi fakultní senát přijal, a to ve znění úprav, které na zasedání předložil děkan PdF UP Vojtech Regec.

V souvislosti s revizí Rámcového vzdělávacího programu pak Vojtech Regec připomněl komunikaci Pedagogické fakulty UP. Znovu zdůraznil, že změna, která je vnímána jako největší za posledních dvacet let, byla prosazena bez toho, že by s jejím zněním vyjádřily souhlas pedagogické fakulty v zemi.

Děkan PdF UP zmínil i přijatou novelu vysokoškolského zákona, z níž pro fakultu i univerzitu vyplyne řada změn. Krátce též hovořil o chystaném přijímacím řízení i probíhajících rekonstrukčních pracích v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí.

Studentští senátoři informovali v další části zasedání o jejich nedávném setkání s nově zvoleným kandidátem na rektora Michaelem Kohajdou a také o debatě u Kulatého stolu SK RVŠ.

Výpočetní metody, které se v současné době využívají pro studium a návrh lipidových nosičů léčiv (LNC), shrnuje přehledový článek v časopise Molecular Pharmaceutics. Podíleli se na něm výzkumníci z CATRIN Univerzity Palackého, IT4Innovations na VŠB-TUO a kolegové z francouzských univerzit a Sanofi. Cenné poznatky získané integrací experimentálních a teoretických přístupů mohou přispět ke zlepšení vlastností lipidových nanonosičů a tím i zajištění účinnější a bezpečnější lékové terapie.

Lipozomy a lipidové nanočástice se používají k transportu léčiv do buněk. Díky výpočetním metodám mohou výzkumníci nahlížet do struktury těchto nanočástic a jednotlivých kroků během transportu.

„Tyto znalosti jsou zásadní pro navrhování nových a účinných terapeutik, která zvyšují účinnost systémů dodávání léků. Náš přehledový článek zkoumá, jak mohou výpočetní metody, zejména molekulárně dynamické simulace, odhalit složité vztahy mezi složením, strukturou a funkcí LNC. Kromě toho jsme představili možnosti využití strojového učení, tedy učení na základě dat, při návrzích lipidových nosičů,“ shrnula hlavní přínosy článku jeho první autorka Markéta Paloncýová z CATRIN.

Výzkumníci využili i výpočetní výkon superpočítačů v národním superpočítačovém centru IT4Innovations. Na článek odkazuje v časopise doplňkový cover art.

LNC jsou nanočástice složené z lipidů, které se používají k doručování aktivních farmaceutických látek (API) v medicíně. Jejich výhodou je to, že mohou transportovat i látky nerozpustné ve vodě, chrání organismus před některými nežádoucími účinky léčiv a chrání křehké molekuly, jako jsou například nukleové kyseliny nebo proteiny. Zvyšují účinnost léčby tím, že umožňují cílené doručení léčiva na konkrétní místo v těle. LNC současná medicína využívá například v mRNA vakcínách či k cílené léčbě rakoviny.

Na odhalování skrytých významů a odlišování faktů od dezinterpretací z pohledu vizualizace dat se zaměří online mezinárodní jarní škola Seeing Through Lies: Mapping Trust in the Age of Misinformation, kterou 1. a 2. dubna 2025 pořádá katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

„Letošní ročník jsme zaměřili na problematiku, se kterou se setkáváme každý den v médiích, na sociálních sítích i tam, kde jsou informace prezentovány ve vizuální podobě. Tématem je mystifikace prostřednictvím dat, vizualizací a map. Světově uznávaní experti účastníkům naší jarní školy teoreticky i prakticky představí, jak tyto dezinformace rozpoznat a jak se jich při vlastní práci vyvarovat díky praktickým workshopům,“ uvedl organizátor akce Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Úvodní prezentaci přednese prezident Mezinárodní kartografické asociace (ICA) Georg Gartner, dále vystoupí například Ian Muehlenhaus ze společnosti Esri USA, Francis Harvey z Leipzig University, Eric Losang z Leibniz Institute for Regional Geography, Timothy Prestby z Penn State University a Alena Vondráková z pořádající katedry.

Interdisciplinární charakter akce dokládá účast odborníků z různých oborů, jako jsou psychologie, politologie nebo digitální gramotnost. O eye-trackingu a digitální gramotnosti bude hovořit Nili Steinfeld z Ariel University Israel, praktické triky s grafy předvede Gabriela Godišová z Masarykovy univerzity Brno a o roli AI v produkci dezinformací Robert Moro z KInIT. Účastníci jarní školy uslyší také Petru Hypšovou z katedry psychologie nebo politologa Jakuba Lyska z katedry politologie a evropských studií filozofické fakulty.

Účastnický poplatek je stanoven na 70 EUR, se zvýhodněnou sazbou 20 EUR pro členy odborných společností. Pro studenty Univerzity Palackého v Olomouci je registrace zdarma. Studenti mohou za účast získat také 3 ECTS kredity. Organizátoři doporučují včasnou registraci.

Olomouc se opět stane centrem světové vědecké kinematografie, a to díky mezinárodnímu festivalu Academia Film Olomouc (AFO), který se koná od 22. do 27. dubna. Do letošního ročníku se přihlásilo více než 600 snímků z 61 zemí světa, z nichž programová rada vybrala 67 nejlepších. Ty se budou ucházet o finanční odměnu a cenu v podobě originálního skleněného krasohledu od Martina Hlubučka.  

Mezinárodní soutěž představí cestu do hlubin lidské existence, kde se prolínají vědecké poznatky s filozofickými úvahami o stárnutí, smrti, ale i fyzické proměně, která se může změnit v osobní boj s vlastním tělem. Například film Adonis (Adonis, r. Jérémie Battaglia) analyzuje proměnu vnímání maskulinity v současné společnosti skrze fenomén kulturistiky a užívání anabolických steroidů.

Režisérka Nelly Ben Hayoun-Stépanian přijede do Olomouce uvést dokument Doppelgängers³ (Dvojnice³), který se věnuje tématu kolonizace vesmíru pro queer komunitu. „Tato soutěž je unikátní svou rozmanitostí formátů a filmařských přístupů. Různorodost témat a způsobů vyprávění otevírá možnosti pro prezentaci vědeckých výzkumů a komunikaci vědy, čímž je příležitostí pro všechny, kteří hledají inspiraci a nové pohledy na svět, bez ohledu na věk či životní zkušenosti,“ pozvala na festival dramaturgyně Kristýna Dytrychová.

Estetickou reflexi světla coby vědeckého i uměleckého fenoménu přináší film Tracing Light (Kam padá svit, r. Thomas Riedelsheimer). Spoluautorka filmu Leslie Hills jej osobně představí festivalovému publiku. Ekologickou problematiku a otázky biodiverzity řeší snímek Animal Pride (Zvířecí hrdost, r. Rio Mitchell), jenž se zaměřuje na rozmanité vztahy v živočišné říši. „Přestože věda u zvířat queer chování zaznamenala už dávno, dlouho zůstávalo na okraji zájmu. Dokument tuto přehlíženou součást přírody oživuje, zpochybňuje zažité představy a ukazuje, že příroda je mnohem pestřejší, než jak bývá tradičně vnímána,“ doplnila dramaturgyně. 

Česko-slovenská soutěž reflektuje aktuální společenské výzvy 

Film Doktor na tripu (Doctor on a Trip, r. David Čálek) dokumentuje vědecký výzkum psychedelických efektů nápoje z rostliny ayahuascy v kontextu léčby duševních poruch. Snímek Cesta kamene (Stone Axe Path, r. Tomáš Kratochvíl) zase rekonstruuje prehistorické rituály a způsoby práce s přírodními materiály.

Filozoficky laděný snímek Lišejníky (Lichens are the Way, r.  Ondřej Vavrečka) zkoumá adaptabilitu těchto organismů v kontrastu s hektickým životním stylem moderní společnosti. A dokument Lapilli (Lapilli, r. Paula Ďurinová) pak spojuje environmentální tématiku s osobním příběhem truchlení a hledání rovnováhy prostřednictvím přírody.

Krátké filmy přinesou rozmanité pohledy na vědu  

Dokument Můj soused kolibřík (The Bird in My Backyard, r. Ryan Wilkes) sleduje životní cyklus těchto fascinujících ptáků.

Změnu klimatu v kontextu kulturního dědictví analyzuje Nittaituq (Nittaituq, r. Camille Poirier, Mathilde Poirier, Flore Sergeant) a astronomii popularizuje dokument Habbal a kol. (Habbal et al., r. Sean Paulsen, Brad Wickham). „Diváctvo se zúčastní pozorování vesmíru i mikroskopických organismů, navštíví zvířata na zahradě i v počítači, objeví zaniklé ostrovy, projde se po ledovcích a postaví se následkům klimatické změny. Pestré škále témat odpovídá i provedení, ve kterém se potkávají hravé estetiky a styly kombinující kameramanské řemeslo, animaci i archivní záběry,“ popsala sekci dramaturgyně Magdaléna Jedličková.  

AFO přináší poprvé v historii soutěž imerzivních médií

Nová soutěžní sekce reflektuje vzrůstající význam imerzivních technologií. „Propojíme umění, vědu a společenskou interakci. Návštěvnictvo se ponoří do virtuálních světů pomocí headsetů a stane se například součástí kolektivního experimentu v oblasti genetiky či individuální simulace pocitů člověka trpícího konkrétním onemocněním,“ přiblížil novinku dramaturg Dominik Vontor. 

Festival Academia Film Olomouc, který pořádá Univerzita Palackého, letos slaví 60 let své existence. Toto významné výročí si připomene unikátní retrospektivou nebo publikací, na jejíž tvorbě se podílí Vydavatelství UP. Než festival začne, mohou si zájemci rozšířit své obzory a zpříjemnit čekání díky platformě Watch and Know. Tato online knihovna je ideálním místem pro všechny, kdo se chtějí vzdělávat, objevovat zajímavé příběhy a naladit se na dubnovou filmovou atmosféru. Více na www.afo.cz.

Psychiatrii, psychologii, architekturu a umění propojil sebezkušenostní seminář na téma Odcizení a cesta zpět k sobě, který se uskutečnil v prostorách Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. Akce, pořádaná pod hlavičkou projektu SOMA: Centrum pro současné umění a psychoterapii, nabídla studentům jedinečnou příležitost porozumět fenoménu odcizení a hledat cesty k obnovení vnitřní rovnováhy. Současně ale přinesla řadu podnětných návrhů k budoucnosti projektu SOMA, který je svébytnou formou revitalizace památkově chráněného objektu Rozehnalovy uhelny v areálu nemocnice.

„Psychiatrie dnes stojí před velkou výzvou – navzdory pokroku se nám stále nedaří efektivně léčit řadu duševních potíží. Hledáme proto nové přístupy, mezi něž patří i práce s tělem, dechem či prostředím. První běh semináře ukázal, jak moc může mezioborová spolupráce obohatit přemýšlení o duševním zdraví,“ uvedl Aleš Grambal, primář Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty UP a FNOL a odborný garant projektu SOMA.

Během tří dnů čtyřicet studentů architektury, dějin umění, medicíny a psychologie zkoumalo, jak se člověk postupně odcizuje sám sobě a jaké dopady to má na jeho život, vztahy i společnost. První den se studenti rozdělili do tříčlenných skupinek a v Uměleckém centru UP podstoupili psychologickou část programu, během níž se navzájem poznávali. Druhý den následoval blok vedený architektem Janem Mléčkou a historičkou umění Barborou Kundračíkovou věnovaný architektuře a umění spojený s prohlídkou areálu nemocnice a Rozehnalovy uhelny. Třetí den pak na Neurologické klinice prezentovali své poznatky, zkušenosti a především první návrhy budoucího využití Rozehnalovy uhelny a celkového směřování projektu SOMA.

„Studenti přistoupili k zadání s velkou invencí a otevřeností. Jejich prezentace byly nejen inspirativní, ale přinesly i velmi cenné pohledy na možnosti propojení umění, architektury a duševního zdraví. Seminář ukázal, že kreativita a mezioborový dialog mohou vést k novým, neotřelým přístupům k revitalizaci prostoru a terapeutickým procesům,“ zhodnotila Barbora Kundračíková z Muzea umění Olomouc, jedna z iniciátorek projektu SOMA.

Nezůstane ale jen u prvního setkání. Na konci března se sejdou studenti znovu, aby prezentovali ucelené projekty, které z jejich zkušeností z prvního setkání vzešly.

Projekt SOMA: Centrum pro současné umění a psychoterapii vznikl z iniciativy kolektivu architektů a historiků umění, Psychiatrické kliniky LF UP a FNOL a Muzea umění Olomouc jako reakce na rostoucí počet duševních onemocnění v populaci a potřebu hledat nové terapeutické přístupy. Vychází z poznání, že duševní zdraví nelze oddělit od prostředí, v němž žijeme, od tělesného prožitku ani od kulturního kontextu.

SOMA propojuje odborníky z různých oblastí – psychiatry, psychology, architekty, dějin umění i činné umělce – a hledá mezioborové způsoby podpory duševního zdraví. Základním kamenem projektu je přesvědčení, že prostor, umění a hluboká práce s psychikou mohou zásadně přispět ke zvýšení odolnosti společnosti a léčbě duševních poruch.

V roce 2024 SOMA rozšířila svou působnost prostřednictvím experimentálních vystoupení a vzdělávacích programů v kulturní technické památce Rozehnalova uhelna, která je součástí Fakultní nemocnice Olomouc. Právě zde se propojují teoretické poznatky s uměleckým a architektonickým experimentem, jehož cílem je nabídnout nové pohledy na problematiku duševní rovnováhy.

V knihovně katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého byl za přítomnosti rektora UP Martina Procházky a velvyslance Irska Alana Gibbonse slavnostně otevřen irský koutek. Má sloužit všem studentům UP, kteří se zajímají o irskou kulturu a jazyk.

Prohloubení spolupráce s Irskem prostřednictvím jeho velvyslanectví v Praze a také větší viditelnost Univerzity Palackého u irských partnerů. I to jsou aktuální snahy UP, z nichž vyplynulo zřízení irského koutku v knihovně katedry anglistiky a amerikanistiky.

„Jsme zavázáni mnoha zemím, které podporují výuku svých jazyků a literatur na naší fakultě. Tentokrát jsme byli Irsku velmi vděčni, protože irská podpora a milá návštěva přišly krátce poté, kdy začala úřadovat nová americká administrativa. Nacházíme se ve složitém období a vůbec si dnes americkou podporou nejsme jisti. Pan velvyslanec Gibbons nás dlouhodobou podporou Irska naopak ujistil,“ uvedl Jan Stejskal, děkan Filozofické fakulty UP. Podle něj Alan Gibbons přislíbil vedle knih i iniciativu, jež má vést k rozšíření spolupráce s několika irskými univerzitami. „Během naší společné řeči pan velvyslanec také neopomněl zdůraznit, že je Irsko v prostředí Evropské unie pro nás už vlastně jediným anglicky hovořícím partnerem,“ doplnil děkan FF UP.

O tom, že bude na univerzitě otevřen irský koutek, se hovořilo už při loňské velvyslancově návštěvě Olomouce.

„Irská studia mají na UP svou historii. Vyučují se zde téměř od sametové revoluce. Nejprve je učil Mike Stoddart, poté Matthew Sweney. V posledních zhruba osmnácti letech jsme nabízeli i kurzy irštiny, které vedl přední odborník na irštinu v ČR Radvan Markus,“ přiblížil historii výuky tohoto jazyka na FF UP David Livingstone z katedry anglistiky a amerikanistiky.

Během slavnostního otevření irského koutku v knihovně katedry anglistiky a amerikanistiky doprovázela velvyslance Irska Alana Gibonsna také zástupkyně vedoucího mise Eadaoin O’ Connor. Otevření koutku, po němž následovala přednáška Radvana Markuse o současné irskojazyčné literatuře i jeho překladech z irštiny do češtiny, se zúčastnili také rektor UP Martin Procházka, dále děkan a proděkan pro zahraniční záležitosti FF UP Jan Stejskal a Martin Elbel. Při slavnostním setkání u otevření irského koutku, který vznikl za spolupráce Terezy Kalouskové, vedoucí Oddělení pro partnerství, a Davida Livingstonea z katedry anglistiky a amerikanistiky, nechyběl ani vedoucí katedry Ondřej Molnár a zástupci města Olomouce a Olomouckého kraje.

„Bojím se, že možná trochu zhloupneme a ztratíme kontrolu,“ zní odpověď na otázku, jaké největší riziko hrozí lidstvu při používání umělé inteligence čili AI. Ta odpověď stojí za zamyšlení, říká ji totiž muž, který svůj profesní život spojil se světem digitálních technologií. Přesněji s jeho riziky a nástrahami. Kyberšikana, kybergrooming, sexting, kyberstalking, online podvody, kybernetická kriminalita, AI… Není pojem, který by Kamil Kopecký, profesor Pedagogické fakulty UP, neznal a před kterým by nevaroval. Děti, rodiče, učitele, seniory.

Kamil Kopecký nestraší, nenutí nikoho zahazovat mobily a tablety, ukazuje i pozitiva. Ale také varuje a spolu se svým týmem v rámci projektu E-bezpečí ukazuje možnosti ochrany. Tak, abychom se z online světa, do něhož mnohokrát za den vstupujeme, vrátili bez pošramocené psychiky nebo prázdné peněženky a AI se stala naším pomocníkem, ne zhoubou. Rozhovor s Kamilem Kopecký přineslo aktuální vydání magazínu Žurnál UP.

Jaká jsou rizika pohybu v online prostředí? Vím, že je to odpověď na hodiny, ale pojmenujte to největší riziko.

Začnu u dětí. Základní riziko je nepoučenost. Dítě ještě nemá dostatek životních zkušeností a často reaguje intuitivně. Například nemá moc sociálních kontaktů v reálném světě, zato má hodně těch virtuálních. Najednou ho na síti osloví krásná dívka, chce s ním chatovat, třeba se mu i obnaží a dojde k nějakému rizikovému chování. To se může stát a děje se to poměrně často. Problém je, že pokud se dítěti děje na síti něco rizikového (spojeného třeba s intimním obsahem), bojí se o tom říci rodičům, bojí se jít za mamkou a taťkou a svěřit se jim. Má strach, že mu zakážou počítač, internet, a myslí si, že ten problém zvládne samo. Kdyby ale děti od čtvrté, páté třídy věděly, že v online světě jsou podvodníci, kteří se maskují, zvětšila by se šance, že zareagují správně. Proto podle mě není u dětí hlavním rizikem konkrétní fenomén jako kyberšikana, sexting nebo AI, ale znalost, nebo přesněji neznalost chování v online prostředí. A samozřejmě také bezpečnostní návyky, které jsou co nejvíce automatizované.

A u rodičů nebo obecně u dospělých?

Stejná odpověď. Nemáme tady generaci rodičů, kteří by byli IT odborníci. Máme dospělé, kteří běžně používají komunikační nástroje, znají sociální sítě, ale neznají detaily. Neví, jak přesně fungují různé podvody. Potřebují vzdělávání. A nesmíme zapomenout ani na důležitou skupinu, kterou jsou senioři. Nejsou sice ohroženi například kyberšikanou, ale velmi snadno se stanou obětí podvodu. Proto říkám, že největší riziko je neznalost.

Jak a kde se vzdělávat? Přece jen jsme dost vytížení.

U dětí je to jednoduché, ty se můžou vzdělávat přímo ve škole a rámcové vzdělávací programy s tím počítají. Škola to navíc nemusí zvládat sama, existuje řada organizací včetně policie, které školí – jezdí do škol, komunikují s dětmi. Hodně přednášek je také pro školy zadarmo. Důležité ale je, aby rodič s dítětem komunikoval již od útlého věku, aby jej vybavil bezpečnostními návyky, aby mu věřilo. On mu musí dát základní minimum bezpečnosti na internetu a měl by to udělat minimálně v momentu, kdy dítě dostane mobilní telefon nebo začne aktivně pracovat s tabletem. Mělo by vědět, že je to super věc, ale že existují rizika.

Ale rodiče se budou sotva někde rok školit.

Bohatě stačí, aby šli na jednu nebo dvě osvětové přednášky za rok nebo využili nějakého online streamu, existují i online videa. Doporučuji především ty přednášky, které jsou kazuistické. To znamená, že rodič nedostane teoretickou nalejvárnu, ale dozví se konkrétní příklady rizikového chování, konkrétní kauzy. To a to se stalo desetiletému dítěti, něco jiného třináctiletému. Tak se do té situace dokáže vcítit a představit si ohrožení. Takové přednášky mají smysl.

Takže mediální výchova, což ale zní dost zprofanovaně.

Spíše digitální či informační kompetence, nicméně mediální výchova sem patří taky. A ano, termín mediální výchova je v mediálním prostoru často zprofanován, a to úmyslně. Jakmile se řekne mediální výchova ve škole, někteří politici začnou strašit vymýváním mozku a politickými agitkami. Nic z toho není pravda, jen se snaží získat voliče. Mediální výchova je všude na světě velmi důležité téma a není jejím obsahem, aby někdo někoho k něčemu přesvědčoval. Její smysl je v tom, že dětem i dospělým předáme znalosti a dovednosti, aby oni sami byli schopni si ověřovat informace a fungovat bezpečně ve světě médií. Chcete si ověřit fotku? Tak použijte reverzní vyhledávání na Googlu, které ukáže, kde všude ta fotka existuje. Chcete vědět, jestli zpráva, která vám přišla e-mailem, je hoax? Tady jsou tipy na databáze ověřených informací atd. V mediální výchově nedáváme hotové návody, jak se dívat na svět. Dáváme nástroje, vysvětlujeme principy a názor si musí udělat každý sám.

Mluvíme o informacích a ty jsou v dnešním mediálním světě zásadní. Ovlivňují naše myšlení i rozhodování. Padají na nás ze všech stran. Jak přežít?

To, o čem mluvíte, je tzv. infodemie. Jsme tak zaplaveni informacemi, že se v nich často nevyznáme, nevíme, čemu věřit, a především nemáme čas je ověřovat. Ale přesto jsou určité situace, typy textů a materiálů, kde bychom měli zbystřit. Často jsou to informace, které vyvolávají silné emoce, ať už negativní, nebo pozitivní. Pod vlivem silně emocionální zprávy se začneme bát, protože se v ní píše, že jsme v nějakém ohrožení. Nebo naopak máme radost, někdo nám zařídí bezpracnou zářivou budoucnost, ochrání nás, zajistí nám velké množství peněz. A stačí jen investovat trochu peněz, abychom získali daleko více. Je to lákavé. Ale je to často podvod. A právě informace, které obsahují emoce, se internetem šíří velmi rychle.

Když už jsme nějak zvládli základní rizika chování na internetu, přichází smršť v podobě AI. Co dělat, abychom si nenaběhli?

Vracíme se zase na začátek příběhu. Ten, kdo je poučený a ví, co je AI, jak umí generovat texty, fotografie nebo videa, je obezřetnější. Když na mě například z videa promlouvá nějaká celebrita a slibuje mi miliony, jsem opatrný, protože to může být (a pravděpodobně je) produkt AI. Myslím, že v budoucnu AI velmi otřese důvěrou v informace. Budeme přikládat stále menší váhu fotografiím (a videím), protože si nebudeme jisti jejich pravdivostí. Už teď AI dokáže v oblasti grafiky/fotografie vytvořit v podstatě cokoli a laický uživatel, a často ani expert, nedokáže rozpoznat, že je to podvod. V minulosti umělá inteligence zanechávala hodně chyb, typickým znakem osoby vygenerované pomocí AI bylo třeba šest, sedm prstů na rukou. Tyto chyby jsou ale postupně odstraňovány a časem vymizí. AI začíná být masově používána třeba v rámci volebních kampaní. Například v kampani Donalda Trumpa bylo použito obrovské množství vygenerovaných fotografií, kde se objímá s Afroameričany, což však nejsou tradiční voliči republikánů. Ale když dáte na internet třeba deset takových fotek a šíříte je, vznikne dojem, že jsou to jeho příznivci. Takže AI dokáže manipulovat veřejným míněním, narušovat demokratické procesy, jako jsou volby.

Zase se musíme vzdělávat?

Pokud jste poučená, tak vám minimálně naskočí v hlavě: „Pozor, může jít o nějakou manipulaci.“ Nebudeme přestávat věřit jenom fotkám, ale i videím. V tuto chvíli je třeba na trhu OpenAI Sora od stejné firmy, která vytvořila ChatGPT a která umí generovat úplně realistická videa z textového zadání. Napíšete, co má být na videu, a dostanete hotový produkt. Nebudete vědět, zda ho natočil člověk, nebo AI. Což může být i zajímavá příležitost pro produkty vytvářené živými lidmi – možná bude v budoucnu existovat nějaká „známka“, že jde o lidský výtvor, něco jako hand made, a může to mít větší cenu než produkty generované AI. Jako když si kupujeme nábytek. Můžeme si vybrat standardizovaný sériový, který se vyrábí ve velkém v továrně, nebo originální vyrobený živým truhlářem.

Předpokládám, že vy AI používáte denně?

Ano, protože ušetřím velké množství času. Třeba takové psaní dopisů. Dřív jsem si je psal sám. Teď nechám AI vygenerovat nějaký základ, přečtu si ho, místa, která se mi nelíbí, přepíšu a hotovo.

Takže na konci práce s AI by měl být člověk?

Za vším, co AI generuje, by měl být člověk. On by měl být ten, kdo kontroluje, zhodnotí a přidá kus sebe. AI už se začala používat ve zdravotnictví, například v diagnostice, kde pomáhá odhalovat nádory, analyzuje rentgeny, určuje diagnózy. I tam je na konci tohoto procesu člověk, lékař, který výsledky posoudí. Ale jsou činnosti, kde možná bude člověk vynechaný, protože se zjistí, že AI je přesná a dobrá. Například proč bych si v kanceláři platil živou asistentku, která odpovídá mým klientům a já jí dávám měsíčně třeba třicet tisíc, když si můžu za dvacet dolarů měsíčně natrénovat AI, která dělá to samé, funguje 24 hodin denně, nemá dovolenou, není nemocná. Spousta firem už přemýšlí, jestli se jim vyplatí mít živého zaměstnance na konkrétních pozicích.

Plete se AI někdy?

AI je natrénovaná na určitém objemu dat – třeba na fotografiích, textech, webových stránkách, knihách, diskuzních fórech apod. S těmi pak umí pracovat, ty umí kombinovat, vzájemně je propojovat a především předpovídat výsledek našeho zadání. Neobsahuje však všechny informace světa a občas něco „neví“. A bohužel si může začít vymýšlet (tzv. halucinovat). Proto je velmi důležité, abychom si výsledek vytvořený AI vždy zkontrolovali.

Chová se jako člověk?

Je to simulace lidského chování – je potřeba si uvědomit, že AI je stroj. Nemá žádné vědomí, je to software. My lidé jsme mu řekli, aby se tak choval. A my jsme mu schopni říct, když něco nevíš, napiš, že to nevíš.

Čeho se bojíte v souvislosti s AI?

Bojím se toho, že pokud nezměníme systém našeho vzdělávání, postupně budeme hloupnout a ztrácet kontrolu. Ona je totiž AI velmi návyková. Je jednoduchá, šetří čas, pracuje za nás. Na to si člověk rychle zvykne. Potíž je, že ji začaly ve velkém používat děti.

To je dobře, ne? Jako pomůcka ve škole…

Ano i ne. Smyslem školy vždy bylo, aby se dítě něco naučilo, získalo znalosti, dovednosti, postoje, hodnoty, aby se mu rozvíjel mozek. Když jsme mu například zadali slovní úlohu v matematice, muselo nejdřív promyslet, jak na to, pak si tu úlohu přeměnilo do nějaké rovnice a dobralo se výsledku. V každém kroku použilo mozek. Trénovalo ho. S AI je to trochu jinak. Ta může výsledek dodat hned. Takže problém není, zda ji použijeme, ale jak ji použijeme. V zahraničí např. udělali experiment v hodinách matematiky. Rozdělili žáky na tři skupiny. První pracovala tradičně s běžnými pomůckami. Ve druhé mohli využít AI, ale chatbot byl naučený tak, že nedával přímo odpovědi. Vedl dítě, naznačoval postupy, ale nedával rovnou výsledek. Třetí skupinka měla k dispozici AI, která příklad spočítala a dala i výsledek. S odstupem času dali těmto dětem test, aby prověřili jejich znalosti. Nejhůř dopadly ty, které používaly AI s hotovými odpověďmi. Zatímco v první a druhé skupině byly výsledky zhruba stejné, ve třetí skupině byly znalosti nižší o 10 až 15 procent.

Bojíte se, že tím, jak je AI návyková, přestaneme používat mozek?

Bojím se, že místo aby pomáhala, bude nahrazovat velkou část našeho myšlení. To je špatně, protože lidstvo přežilo jen díky tomu, že jsme pořád využívali mozek. Myšlení nás dělá lidmi. Teď se obávám, že nám AI kousek toho mozku začne nahrazovat. U dospělých, kteří už mají vytrénovaný mozek, využívání AI podle mě nenapáchá takové škody jako u dětí. Proto bych rád apeloval na učitele, na rodiče, ať dohlédnou na to, aby děti AI používaly tak, aby jim neubližovala.

Nahradí AI učitele? Ptám se čerstvého držitele nové univerzitní ceny pro nejoblíbenějšího pedagoga.

Umím si představit, že velkou část vzdělávání dětí dokáže převzít umělá inteligence. Má neomezeně času, je kdykoli k dispozici, má obrovské penzum znalostí. Ale učitel nepředává jen poznatky, dovednosti. Dobrý učitel by měl v dětech budovat nějaký postoj ke světu, učit je pracovat s emocemi, budovat v nich pozitivní hodnoty, pochválit, uklidnit, ale třeba také vystavit je nekomfortním podmínkám a učit je je překonávat. Měl by také podle mého názoru podněcovat lásku dětí ke svému předmětu, ne ji zabít. Podle mě je to nenahraditelná profese. Učitelé v nás dokážou probudit zájem, vášeň, mají obrovský vliv na náš život. Pokud jsou dobří. Špatného učitele umělá inteligence nahradí určitě. A není to na škodu. Ti dobří budou potřeba stále.

Kamil Kopecký (* 1977)

Absolvent Pedagogické fakulty UP, oboru Učitelství pro 2. stupeň ZŠ – český jazyk a občanská výchova. Jako profesor působí na katedře českého jazyka a literatury. Dlouhodobě se věnuje oblasti rizikového chování na internetu a využívání IT nástrojů ve výuce. Je vedoucím laboratoře vzdělávacích technologií Digidoupě, Centra prevence rizikové virtuální komunikace, projektu E-Bezpečí a jeho online poradny. Je členem řady expertních orgánů, autorem mnoha knih a publikací. Projekt E-bezpečí, který vede, získal řadu ocenění, mj. v soutěži ministerstva vnitra jako nejlepší projekt prevence kriminality na místní úrovni, 1. místo v národním kole Evropské ceny prevence kriminality, prvenství v národní soutěži KYBER Cena atd. Kamil Kopecký je laureátem Ceny ministra školství, mládeže a tělovýchovy za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole, nositelem titulu Magister Optimus a letos se stal prvním držitelem nové ceny Teaching Awards UP v kategorii seniorních učitelů.

 

Kordista Jakub Jurka, který na olympijských hrách v Paříži s českým týmem vybojoval bronzovou medaili, byl vyhlášen nejlepším sportovcem Olomoucka za rok 2024. V tradiční anketě přitom nebyl jediným studentem Univerzity Palackého, který si cenu svými loňskými sportovními výsledky vysloužil: oceněna byla také například judistka Renata Zachová nebo vrhačka Martina Mazurová.

Vítězství olympijského medailisty Jakuba Jurky, který studuje na Fakultě tělesné kultury UP, nebylo příliš velkým překvapením. „Možná mám trochu více sebevědomí, ale je to dáno sportovními výsledky. Zdraví i výsledky zatím jsou, takže v Los Angeles bych chtěl na Paříž navázat. Ale je to ještě dlouhá cesta,“ uvedl při předávání cen v obřadní síni olomoucké radnice, kde zaznělo příjmení Jurka ještě jednou – trenérem roku se stal Jakubův otec Tomáš. Jaký sport by Jakub Jurka asi dělal, kdyby se nevěnoval šermu, ale i další zajímavosti o něm se můžete dočíst v jeho portrétu, který jsme přinesli v podzimním čísle magazínu Žurnál zde.

Kategorii individuálních sportovců sice Jakub Jurka ovládl, pozoruhodné výsledky ovšem v loňském roce předvedly i další dvě oceněné sportovkyně, taktéž studentky FTK UP. Judistka Renata Zachová se jako vůbec první Češka stala seniorskou mistryní Evropy, a sice v kategorii do 63 kg, a nominovala se na olympijské hry. Plavkyně Barbora Janíčková, členka taktéž oceněného ženského kolektivu SK UP Olomouc, si zase na mistrovství Evropy vyplavala stříbrnou medaili ve stovce volným způsobem a v závěru loňského roku ustanovila dva nové české plavecké rekordy.

Druhé místo v kategorii sportovních kolektivů obsadil Klub sportovních potápěčů Olomouc vedený Zbyňkem Svozilem z FTK UP, ploutvoví plavci a plavkyně patří k nejlepším v ČR a sbírají úspěchy i na mezinárodních soutěžích. Například Filip Látal, studující na FTK UP ochranu obyvatelstva, stál vloni třikrát na stupních vítězů na akademickém mistrovství světa.

Také v kategorii juniorů obdržela cenu studentka UP. Vítězkou byla vyhlášena Martina Mazurová, která se jen několik málo dní před imatrikulací na lékařské fakultě stala juniorskou vicemistryní světa ve vrhu koulí.

Anketu Nejlepší sportovec Olomoucka pořádá Statutární město Olomouc a Regionální sdružení české unie sportu, letos se konal již 59. ročník. Kompletní výsledky najdete zde.

Pátek a sobota 14. a 15. března budou v Pevnosti poznání, Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP, patřit zdraví. Návštěvníci nahlédnou do útrob lidského těla v digitálním planetáriu, vyzkouší si kardiopulmonální resuscitaci prostřednictvím špičkových VR headsetů a figurín a díky novému exponátu odhalí, jak funguje srdce. Nadrozměrný anatomický 3D model srdce doplní stávající modely mozku, oka nebo lidské kůže v expozici Rozum v hrsti.

Brýle a ovladače pro virtuální realitu pak umožní návštěvníkům simulovat reálné úkony, dělat klíčová rozhodnutí a fixovat správné postupy kardiopulmonální resuscitace. V kombinaci s hi-tech softwarem vytvářejí tréninkové prostředí, do nějž se návštěvníci mohou plně ponořit. Scénáře vycházející z reálných situací vznikly v dílně firmy Virtual Lab, která spolupracovala s předními odborníky. Aktivitu doplní reálné ukázky kardiopulmonální resuscitace v podání studentů a studentek Lékařské fakulty UP.

Ve spolupráci se službou Kardi Ai budou návštěvníci moci získat vysvědčení pro své srdce. Podrobný report srdeční aktivity odborníci vytvoří na základě kombinace krátké zátěžové aktivity, měření EKG a vyhodnocení dat pomocí umělé inteligence.

Hrdinové FAST neboli animovaní superhrdinové v důchodu Ručoun Silný, Mluvilka Zpěvavá a Tvářil Veselý budou společně s návštěvníky všech generací bojovat proti zákeřným padouchům, kteří ucpávají tepny a napomáhají tak zlé krevní sraženině. Aktivity zaměřené na fungování mozku jsou součástí Týdne mozku, který zaštiťuje Akademie věd ČR.

„Veletrh zdraví je skvělou synergií osvěty, prevence, popularizace a propagace našich partnerů, kteří výrazně přispívají k ochraně veřejného zdraví. S Nemocnicí Šumperk, a. s., a MAPO care Olomouc si tak návštěvníci mohou nechat vyšetřit pigmentová znaménka pomocí dermatoskopu a stanoviště Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc jim umožní seznámit se s možností dárcovství krve,“ dodává Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Podrobný program je dostupný na webu Pevnosti poznání. Veletrh zdraví se koná díky podpoře Všeobecné zdravotní pojišťovny.