Novinky z PřF a UP

Nemyslet jen na sebe, ale udělat něco pro druhé. V tomto duchu odstartoval akcí Daruj krev s rektorem Akademický týden UP. První dvacítka studentů a zaměstnanců dnes ráno dorazila na Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc.

„Jsme moc rádi, že jste přišli. Děkujeme, že nám každý rok tímto způsobem pomáháte. Krve je u nás potřeba obrovské množství,“ uvedla primářka Dana Galuszková a ocenila spolupráci univerzity a nemocnice. „Vážím si této aktivity studentů a zaměstnanců. Sám jako lékař vím, jak důležité darování krve je,“ poděkoval dárcům rektor Martin Procházka.

„Důležité je, aby ti, co jsou zde dnes poprvé, krev darovali i nadále,“ navázal prezident Českého červeného kříže a zároveň pedagog z přírodovědecké fakulty Marek Jukl, který je sám pravidelným dárcem.

Studenty a studentky fakulty zdravotnických věd přišel podpořit děkan Jiří Vévoda, který připomněl i začínající třetí ročník souboje fakult s názvem Vyhrň rukáv. „Doufám, že naše fakulta bude stejně úspěšná jako v minulých dvou ročnících, že nás nikdo nepředstihne.“

Poprvé na transfuzní oddělení zavítala Magdaléna Kučerová, studentka prvního ročníku české filologie z filozofické fakulty. Přes nervozitu byla přesvědčená, že dělá správnou věc. „Chtěla jsem to už dlouho zkusit, a když se naskytla příležitost jít v rámci univerzitní výzvy, šla jsem do toho. Nejvíc jsem se bála jehly, pak jsem si ale jen poležela a bylo to v pohodě,“ řekla s tím, že ráda krev daruje i příště. 

Do letošní výzvy Daruj krev s rektorem se přihlásilo celkem 78 studentů a zaměstnanců, z toho 35 se rozhodlo darovat poprvé. „O prvodárce nám jde především, první krok je totiž nejtěžší,“ řekl koordinátor akce Ondřej Martínek z oddělení komunikace UP. Na univerzitní dárce čekají kromě posilnění ve formě kávy, džusu, čokolády a párků, které se těší zvlášť velké oblibě, také balíčky s drobnými dárky od univerzity.

Darováním krve odstartoval Akademický týden, kterým si Univerzita Palackého připomíná své znovuobnovení v roce 1946, během těchto dnů se koná spousta akcí. Na středeční večer je mimo jiné v Uměleckém centru UP připravena vernisáž výstavy výtvarných děl Tváře Palackého, ve čtvrtek pak bude v kostele Panny Marie Sněžné sloužit slavnostní mši Jan Graubner, někdejší olomoucký arcibiskup a velký kancléř Cyrilometodějské teologické fakulty UP a současný arcibiskup pražský a primas český. Akademický týden vyvrcholí pátečním Reprezentačním plesem UP. Kompletní program Akademického týdne UP je k dipozici zde.

Podrobnosti o univerzitní výzvě Daruj krev s rektorem pak najdete na daruj.upol.cz. 

Studujete na Univerzitě Palackého a máte svou vizi? Chcete si vyzkoušet realizovat vlastní vědecký nebo umělecký projekt? Zdokonalit se v prezentačních dovednostech? Není nic snazšího. Přihlaste se do 8. výzvy Nadačního fondu UP. Žádat o podporu je možné od 13. února do 31. března 2023.

„Nadační fond Univerzity Palackého si od svého vzniku v roce 2015 našel v aktivitách naší univerzity své pevné místo. I ve srovnání s ostatními vysokými školami v České republice se stále jedná o ojedinělý projekt nejen podporou vědecké kariéry studentů, ale i způsobem realizace. Na projekt může student získat až 200 tisíc korun, přičemž o výši příspěvku i o tom, který projekt podporu získá, rozhoduje Správní rada NF UP. Podporujeme studenty ze všech fakult a ze všech vědních a uměleckých oborů. Nově bude v letošním roce u žádostí posuzována i uplatnitelnost v praxi,“ uvedl ředitel Nadačního fondu UP Jiří Rudolf.

Jak správně požádat o podporu a na co nezapomenout, se zájemci dozví na webináři, který se uskuteční ve čtvrtek 23. února. Webinář se uskuteční prostřednictvím platformy Zoom a není třeba se na něj registrovat. Odkaz najdete zde.

Nadační fond UP, jehož generálním partnerem Komerční banka, za dobu svého fungování podpořil již několik desítek studentů a studentek. Dal jim nejen unikátní příležitost bez zbytečné byrokracie uvést v život své vědecké nebo umělecké představy, ale díky různým workshopům jim pomohl rozšířit jejich dovednosti například při práci s médií nebo při prezentaci. Podpoření studenti a studentky mají řadu možností, jak finanční příspěvek využít. Od letenek přes literaturu, technické vybavení až například po ubytování při stáži na zahraničním pracovišti.

„Nadační fond mi v prvé řadě pomohl zrealizovat můj projekt. Díky příspěvku se podařilo zakoupit vybavení, které mi v mnohém pomohlo v praktickém provedení mé práce, čehož si velmi cením. Také jsem díky této podpoře získala větší sebedůvěru a stala se odvážnější. Dostala jsem příležitost rozvíjet i své komunikační dovednosti a účastnila jsem se mezinárodní soutěže v popularizaci vědy FameLab – Talking Science, kde jsem se dostala až do českého finále. Musím za to poděkovat koordinátorce NF UP Katrin Stark, která mi poskytla jak psychickou, tak technickou podporu. Na základě vlastních zkušeností doporučuji si podat žádost a usilovat o podporu. Pro začínajícího vědce je to skvělá zkušenost a také příležitost, jak se dále rozvíjet,“ shrnula své zkušenosti Marie Pražáková z přírodovědecké fakulty, která byla stipendistkou NF UP hned dvakrát, a to v roce 2020 a 2022.

Všechny informace o Nadačním fondu Univerzity Palackého, včetně podpořených studentů z minulých let a jejich zkušeností najdete na stránkách www.fond.upol.cz.

Nadační fond UP podporuje mezinárodní projekty tuzemských a zahraničních studentů magisterských a doktorských studijních programů. Vychází z předpokladu, že zahraniční zkušenost a know-how z excelentních světových pracovišť pomohou k růstu celé univerzity. Chce tím přispět k řešení civilizačních, technologických, zdravotních, sociálních či environmentálních problémů.

Na Lékařské fakultě UP pokračuje přednáškový cyklus Medicína trochu jinak, který nabízí rozličná témata související s holistickým přístupem k péči o zdraví i se zdravotnictvím obecně. První letošní přednášky se ujal Karel Urbánek, přednosta Ústavu farmakologie LF UP, který mluvil o roli placeba v moderní medicíně.

Placebo, úžeji definované jako léčivo neobsahující žádnou účinnou látku, je nedílnou součástí klinického hodnocení nových léčiv nebo terapeutických postupů, v klinické praxi se podle docenta Urbánka využívá spíše placebového efektu než placeba samotného.

„Placebový efekt jako širší pojem zahrnuje i kontext léčby, typicky vztah pacienta a zdravotníka. Ale třeba i barevnost nebo označení léků. Studie hodnotící efekt u aspirinu, používaného v anglicky mluvících zemích například na bolest hlavy, ukázaly, že pokud je na bílých tabletkách uvedeno ‚aspirin‘, jsou účinnější, než pokud to na nich uvedené není,“ uvedl mimo jiné farmakolog.

V souvislosti s klinickými studiemi kontrolovanými placebem poukázal na některé mylné představy, například že odpověď na placebo je přítomná u fixní části populace bez ohledu na druh intervence nebo hodnocený parametr účinnosti. Věnoval se také etičnosti využívání placeba. „Jedním z názorů je, že použití placeba je možné, pokud nehrozí zásadní riziko poškození pacienta,“ zmínil Karel Urbánek, který byl mediky několikrát zvolen nejlepším pedagogem v preklinických oborech.

Jeho přednášku si naživo ve velké posluchárně Teoretických ústavů LF UP nenechalo ujít na čtyřicet zájemců, zejména studentů, stejný počet pak sledoval online přenos.

Přednáškový cyklus Medicína trochu jinak na Lékařské fakultě UP pod garancí Elišky Sovové, přednostky Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární resuscitace LF UP a FNOL, běží už od podzimu 2021. Mezi dosavadními hosty je například Kateřina Cajthamlová, která mluvila o pověrách a mýtech spojených s obezitou, nebo Martin Repko, děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, ortoped a spondylochirurg, který na půdě LF UP vystoupil již dvakrát: jednou se věnoval józe v denním životě, podruhé cvičení pro zdravá záda.

Během právě začínajícího letního semestru se do cyklu zapojí právník Ondřej Dostál, který v březnu promluví o právu v medicíně, v dubnu bude hostem projektová manažerka Nadace Tomáše Bati Gabriela Končitíková s tématem Odkaz Tomáše Bati a zdravotnictví. Květnová přednáška pak bude patřit „domácímu“ Milanu Kolářovi, který představí svůj obor – mikrobiologii.

Podrobnější informace najdou zájemci na portálu celoživotního vzdělávání zde.

Ozvěna, vizualizace zvuku, otázky rezonující společností a reflexe, která šíří dál nové myšlenky a inspiraci – tématem letošního 58. ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) se stalo Echo. Stejně jako ozvěna se 25. dubna vrátí po roce do Olomouce a na šest dní opět rozvibruje celé město. Nedílnou součástí festivalu, který pořádá Univerzita Palackého, bude originální grafická podoba. Při jejím vzniku se v nahrávacím studiu propojila věda s uměním. 

Jádrem programu festivalu AFO 58, který se uskuteční od 25. do 30. dubna, se stanou progresivní vzdělávací snímky, diskuze a přednášky o aktuálních tématech. Od výzkumu vesmírných těles a umělou inteligenci přes otázky biologie člověka či interpretace historie až k postavení žen ve vědě a společnosti. Do České republiky přijedou zajímaví hosté ze zahraničí. Doprovodný program bude cílit na dospělé i na dětské publikum. 

„Zvolili jsme motiv ozvěny, který podtrhuje potřebu spolupráce mezi vědními obory a nutnost propojení výzkumu a jeho popularizace. Od fyziky po psychologii nás hlavní téma provede materiálními i vnitřními světy, které společně sdílíme, aniž bychom o tom věděli. Echo vnímáme jako ozvěnu každé naší zkušenosti, která se nám vrací v hlavě a umožňuje nám změnu a vývoj. Pro AFO je důležité, že se tato ozvěna projevila stejnou měrou napříč vědními a kreativními obory. Můžeme ji chápat jako opakování jedné činnosti ve spirále stále dokola. Přepisování, přetáčení, přestříhávání. Jen skrze pohled do zrcadla a reflexi je možné udělat z námětu film a ze zajímavého podnětu kvalitní výzkum,“ nastínil dramaturgický záměr vedoucí programu Ondřej Kazík. 

Tvůrci festivalu spolupracují s experty z oblasti audiovize

Dramaturgové AFO jsou v kontaktu s odborníky na současnou populárně-vědeckou kinematografii, jimiž jsou např. ředitel společnosti Sandbox Films, výkonný producent Greg Boustead, profilující se výlučně ve vědeckém žánru dokumentárního filmu, nebo Paul Lewis, který působí jako ředitel Světového kongresu producentů faktuálních a vědeckých pořadů.

„Cílem festivalu je vytvořit prostor pro setkávání, rozšiřovat i kultivovat žánr vědeckého dokumentu v ČR a zlepšovat tak jeho konkurenceschopnost ve světovém kontextu. Kromě výběru ze soutěžních kategorií se diváci mohou těšit na nesoutěžní filmy, které otevírají celospolečenská témata z vědecké perspektivy. AFO se bude věnovat adaptaci na svět v klimatické krizi a ekonomice, fyzikálnímu i společenskému pojetí času, traumatu nebo otázce osobní i kolektivní identity,“ doplnila Eva Navrátilová, ředitelka AFO. V programu se objeví také sekce Sound is Science, která naváže na tradici hudebního programu AFO Music is Science. Dokumentární filmy se budou mimo jiné věnovat kořenům elektronické hudby nebo zvukové složce ve filmovém díle. 

Za vznikem vizuálu AFO 58 je fyzika! 

AFO každý rok přichází s novou vizuální identitou, která souzní s hlavním tématem. Letos se kreativní tým snažil uchopit jev ozvěny, a to za pomocí fyzikálních jevů, které si lidé běžně se zvukem nespojí. Byly to vibrace, neslyšitelné frekvence nebo proud vzduchu, který vytvářejí reproduktory. V nahrávacím studiu se tak potkalo umění s vědou. 

„Vzali jsme nápis ECHO a rozpůlili ho. Polovinu jsme vyrobili jako světelný objekt, který jsme pak zrcadlili na vodní hladině. Takto dvě části tvořily zdánlivě jeden celek. Tento stav narušila zvuková frekvence, pomocí které jsme modulovali jak světelnou část, tak i vodní hladinu. Obě části obrazu se začaly proměňovat a vzájemně na sebe reagovat,“ popsal tvorbu vizuálu AFO 58 grafik a art director Radim Měsíc. Spolupracoval s Václavem Hruškou (autor hudební performance a vzniklé skladby), Michalem Švarcem (kamera a postprodukce) a Jaromírem Pražákem (technické řešení a produkce).

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) pořádá Univerzita Palackého od roku 1966. Patří tak mezi nejstarší české přehlídky v oblasti kinematografie. Jeho hybnou organizační silou jsou především současní i bývalí studenti UP. Možnost zasáhnout do chodu velké produkčně náročné akce je pro ně ideální příležitostí otestovat a rozvinout vlastní schopnosti. AFO je tak nejen evropsky významným festivalem, ale rovněž zavedenou edukační platformou. Podle počtu akreditovaných diváků se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších filmových festivalů v ČR. 

Více o festivalu najdete na webových stránkách www.afo.cz.

V prostorách Studia G21 na Dolním náměstí v Olomouci představují studenti a studentky katedry výtvarných umění pedagogické fakulty své fotografie, které jsou zároveň jejich závěrečnými bakalářskými či diplomovými pracemi.

Návštěvník může zhlédnout 12 souborů rozličných témat od 12 různých autorů a autorek. „Jsem rád, že se mým studentům podařilo najít svou originální cestu. Tyto snímky to i dokazují. Nejvíce se mi na těchto pracích líbí právě ta pestrost,“ řekl Svatopluk Klesnil, kurátor výstavy a zároveň pedagog z katedry výtvarné výchovy PdF UP. Specifický prostor rozdělený do dvou pater využil k tematickému oddělení studentských snímků. „V přízemí jsou fotky s motivem hledání identity, nějaké neukotvenosti, v patře pak díla více niternější, usedlejší.“

Prostor si pochvalovala i studentka Eva Machalová vystavující snímky, které vytvořila pro svou bakalářskou práci. „Jsem nadšená, že jako studenti můžeme vystavovat i v jiných prostorách než jen v Konviktu, kam nechodí tolik lidí. Tato instalace je podle mě moc povedená.“

Studenti představují fotografie s mnohými motivy a myšlenkami. Od portrétů lidí, kteří bojovali s rakovinou, přes detaily nedokonalostí lidského těla, až po fotografie barvení potravin, které si jako téma zvolil Daniel Dufek. „Jako hlavní focený produkt jsem si vybral hamburgerovou bulku, kterých jsem napekl asi tisíc, byl to takový experiment. Obarvoval jsem je různými potravinářskými barvami a tak jsem si s tím hrál,“ řekl a zdůraznil, že žádná z fotografií není nijak barevně upravována. Vystavující použili rovněž vícero technik, např. polaroidové snímky, zobrazení fotografií na sklo nebo také velká plátna, která využila Nikol Macoszková, nositelka ceny Czech Press Foto v kategorii Canon Junior Award, pro fotografie bikini fitness modelek (psali jsme zde).

Fotografie absolventských prací studentů pedagogické fakulty budou ke zhlédnutí do konce února ve Studiu G21 na Dolním náměstí.

Více než 200 kg směsného komunálního odpadu z 8 fakult UP, CATRIN a rektorátu se objevilo koncem listopadu na nádvoří Zbrojnice. Díky Udržitelné univerzitě a zkušeným třídičům, jimž obsah univerzitních košů prošel pod rukama, se při jeho analýze ukázalo, že univerzita a její studenti a zaměstnanci mají v třídění velký prostor pro zlepšení. Správně by totiž 53 % ze zkoumaného vzorku mělo skončit v tříděném odpadu. Podrobné výsledky dle univerzitních součástí a druhů odpadu přináší výsledná zpráva, přímo na místě vzniklo také video.

Analýzu pro Univerzitu Palackého zajistila nezisková organizace Institut cirkulární ekonomiky, která obdobné rozbory zajišťuje pro obce, firmy, úřady či jiné školy. Vzorkaři z institutu spolu s univerzitními dobrovolníky manuálně roztřídili a zvážili celkem 210 kg směsného komunálního odpadu. Smyslem nebylo jen zjistit, jak si studenti a zaměstnanci v nakládání s odpadem vedou, ale také odhalit slabá místa a ukázat prostor pro zlepšení. Proto jsou k dispozici nejen výsledky pro celou univerzitu, ale i zvlášť pro jednotlivé fakulty, CATRIN a rektorát.

Z celouniverzitních výsledků vyplývá, že největší rezervy jsou v třídění biologicky rozložitelného odpadu, který tvořil 23,4 % vzorku. Většina z něj je přitom jednoduše kompostovatelná, většinou jde o zbytky ovoce a kávovou sedlinu. Dalšími významnými složkami, které je možné dále dobře využívat, byly papír (12,5 %) a plast (11,1 %). Při důsledném třídění papíru, plastu a biologického odpadu by se tedy snížilo množství komunálního odpadu téměř o 50 %.

V „černých“ koších a popelnicích má v ideálním případě končit jen dále nevyužitelný odpad. Za většinou z něj stojí na UP tzv. infekční/neinfekční odpad, jehož bylo ve vzorku přes 60 kg. Z převážné části jde o jednorázové papírové utěrky.

Podrobné a dle univerzitních součástí rozdělené výsledky jsou k dispozici ve výsledné zprávě. Její součástí je i fotodokumentace a návrh dalších kroků, jak systém třídění odpadů zlepšit. Co se v této oblasti bude dál dít, objasňuje koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková: „Již v loňském roce jsme na některých součástech řešili nedostatek košů na tříděný odpad a dokupovali je. Možná proto jsou například hodnoty na rektorátu poměrně pozitivní. V lednu jsme doplnili koše také na pedagogické fakultě, aktuálně vznikají plakátky s návodem, jak správně třídit.“

Řeší se také, jak využít velké množství biologického odpadu. „Na rektorát jsme jako novinku pořídili dva vermikompostéry a zkoušíme, jak bude fungovat zpracovávání bioodpadu pomocí kalifornských žížal. O vermikompostéry je ovšem potřeba se zodpovědně starat (odebírat vzniklý humus, vyhazovat nevhodně umístěné nebo plesnivé věci), proto nejsou zcela vhodné jako plošné řešení. Pokud by ale měla nějaká součást o vermikompostér zájem, rádi jim jej pořídíme. V letošním roce se budeme snažit postupovat podle výsledků analýzy a doplňovat vhodnou infrastrukturu tam, kde je nejvíce potřeba,“ dodala Huňková.

Akademickým týdnem odstartuje Univerzita Palackého i letošní letní semestr, z nabídky akcí si vyberou nejen její studenti a zaměstnanci, ale i široká veřejnost. Nejstarší moravská vysoká škola si v únoru tradičně připomíná své poválečné znovuobnovení a tentokrát akce Akademického týdne zařadila i do celoročních oslav výročí 450 let od založení olomoucké univerzity. Chybět nebude celotýdenní náborová akce Daruj krev s rektorem, připravený je i kulturní program završený Reprezentačním plesem UP, mše svatá celebrovaná arcibiskupem pražským a primasem českým Janem Graubnerem, filmová projekce AFOkino nebo slavnostní předání Cen rektora autorům odborných publikací.

Dvanáctý ročník výzvy Daruj krev s rektorem je tradiční první akcí Akademického týdne a její zahájení proběhne už v pondělí 13. února na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. „Rád tuto týdenní akci zahájím, protože jako lékař dobře vím, jak je krev dárců pro záchranu zdraví a života potřebná. V průběhu minulého roku přišlo k odběru krve do olomoucké nemocnice více než devět set dárců z řad našich studentů a zaměstnanců. Pevně věřím, že se nám v letošním roce podaří pokořit hranici tisíc odběrů,“ podotkl rektor UP Martin Procházka.

Téma univerzity a jejích 450. narozenin připomene v pondělí večer speciální hospodský kvíz, v němž se utkají týmy složené ze studentů a zaměstnanců olomoucké vysoké školy. V úterý na tradičním slavnostním ceremoniálu rektor Martin Procházka ocení autory a autorky odborných publikací z řad akademické obce a úspěšné studenty a studentky za nejlepší bakalářské, diplomové a vědecké práce a sportovní výkony v roce 2022. V polovině Akademického týdne proběhne řádné zasedání Akademického senátu UP, na kterém si senátoři symbolicky připomenou výročí znovuobnovení univerzity.

Na středeční podvečer je v Uměleckém centru UP připravena vernisáž výstavy výtvarných děl Tváře Palackého a také happening. Pozvaní autoři a autorky budou přímo před diváky tvořit díla na téma osobnosti Františka Palackého. Večer pak rovněž v Konviktu proběhne promítání filmového pásma sestaveného ze čtveřice krátkých filmů studentů FAMU, na projekci se podílí dramaturgický tým festivalu Academia Film Olomouc.

Duchovní rozměr akademickému týdnu dodají letos hned dvě mše v barokním chrámu Panny Marie Sněžné, který v 18. století vybudovali jezuitští představitelé olomoucké univerzity. Na středu je připravena zahajovací studentská mše svatá, na čtvrtek pak slavnostní mše svatá, kterou přijede celebrovat jeho excelence Mons. Jan Graubner, arcibiskup pražský a primas český, který ještě do loňského roku vedl olomouckou arcidiecézi a byl také velkým kancléřem Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Vyvrcholením celotýdenního programu bude výroční Reprezentační ples UP, který se řadí mezi nejvýznamnější společenské události letošních oslav výročí 450 let druhé nejstarší univerzity v zemi. „Jsme moc rádi, že se po dvou covidových letech může ples vrátit do programu našich akcí. Jeho návštěvníci se mohou těšit na populární Moondance Orchestra Martina Kumžáka, taneční workshop, světelnou show, bohaté občerstvení a tombolu. Večerem v olomouckém NH Hotelu bude provázet členka činohry Moravského divadla Olomouc Natálie Tichánková,“ přiblížila vedoucí oddělení univerzitních akcí Barbora Plonka Schwarzbachová.

Zvony olomouckých kostelů sv. Mořice, sv. Michala a sv. Václava se rozezvučí už tradičně 21. února v 15 hodin. Připomenou tak zásadní událost v dějinách univerzity i města, kdy se 21. února 1946 touto cestou zvěstovalo Olomoučanům, že byl přijat zákon o obnovení olomoucké univerzity a naplnil se tak sen jejich předchůdců o univerzitním městě.

Podrobný program je k dispozici na webu Akademického týdne.

Studentská organizace Erasmus Student Network UP Olomouc (ESN) se začátkem února přestěhovala na novou adresu Vodární 6. V nových, reprezentativnějších prostorách sousedí přímo s Welcome Office, čímž se z této adresy stává pro zahraniční studenty místo, kde naleznou veškeré informace a pomoc nejen od univerzity, ale i jejích studentů. Spolek ESN pomáhá přijíždějícím studentům zorientovat se v nové zemi a městě, pořádá pro ně nejrůznější akce a především je propojuje s českými studenty i mezi sebou navzájem.

Do konce ledna sídlil spolek v malých nevhodných prostorách na kolejích Generála Svobody. „Dosavadní sídlo spolku ESN bylo prostorově naprosto nevyhovující a nereprezentativní a na zahraniční studenty nepůsobilo dobře. Ve spolupráci s úsekem pro internacionalizaci se nám podařilo vytipovat vhodnější prostory, kam se studentská organizace ESN od února přestěhovala,“ sdělila kvestorka UP Petra Jungová. Erasmus Student Network UP Olomouc nyní působí na Vodární 6 v místnosti č. 1.05. V provozu bude dvakrát až třikrát v týdnu. Nové prostory budou sloužit pro porady, intenzivní setkávání se zahraničními studenty a pro jednání členů spolku.

„Přestěhování do těchto míst dává smysl také z důvodu propojení aktivit ESN a Welcome Office, jde o ideální řešení pro koncentraci všech informací pro zahraniční studenty na jednom místě,“ doplnila kvestorka s tím, že nyní se ještě pracuje na aktualizaci orientačního systému a informačních tabulí v objektu tak, aby byl zachován vizuální styl UP a současně se zde zahraniční studenti lépe orientovali.

„Zabýváme se také možnostmi revitalizace vnitřních zahradních prostor v objektu na Vodární, abychom studentům i zaměstnancům nabídli příjemné prostředí,“ podotkla Petra Jungová.

Učitelé a jejich studenti mohou nově využívat rozsáhlou sadu materiálů určených k výuce italštiny. Nabídku šedesáti lekcí připravila společně s dalšími čtyřmi evropskými italianistickými pracovišti katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Zhruba tři roky pracovali italianisté z pěti evropských univerzit na souboru materiálů pro výuku italského jazyka. Vznikly jako součást mezinárodního projektu s pracovním názvem Pastille a dnes de facto pokrývají výuku italštiny jakékoliv úrovně, od začátečníků až po velmi pokročilé. Celá sada je k dispozici pro výuku v online prostředí. Filozofií projektu je vyučovat italštinu prostřednictvím autentických materiálů estetické nebo kulturně-historické hodnoty. Proto jsou didaktické materiály vždy seskupeny kolem úryvků z literárních textů, písní, filmových sekvencí, reprodukcí výtvarných děl a podobně.  

„Do online prostředí jsme převedli všechny materiály, protože se náš projekt časově prolnul s pandemií covidu-19 a my v té době netušili, jak dlouho nepříznivá epidemická situace potrvá. Stěžejní část naší nabídky tvoří šedesát velkých lekcí. Zahrnují všechny úrovně evropského referenčního rámce znalosti jazyků, přičemž každá z lekcí je plánována na šest až osm výukových hodin,“ uvedl Jiří Špička z katedry romanistiky FF UP, spoluřešitel projektu.

Doplnil, že připravené lekce nabízejí nejen vstupní a výstupní test, ale i řadu dalších materiálů. „Například cvičení, které vyučující může zadat za domácí úkol. Student, který cvičení vyplní, si nechá automaticky vygenerovat vyhodnocení. Každá lekce je spojena s kapitolou pro učitele, v níž její autor doporučuje, jak by měla být vyučována. Jsou připraveny i doplňující cvičení, přepisy dialogů a textů, pracuje-li se kupříkladu s písní nebo s úryvkem z filmu. V jednotlivých lekcích nabízíme také nápady, jak s materiály pracovat při prezenční výuce,“ dodal italianista z olomoucké filozofické fakulty.

Ve výčtu nabídky zmínil i metodologickou příručku. V rozsahu sedmdesáti stran v ní odborníci připravili informace o různých trendech při vyučování jazyka, informace o tom, jakou italštinu učit z hlediska slovní zásoby i stylistické úrovně. Příručka obsahuje také vysvětlení vztahující se k dialektům, které jsou v Itálii velkým fenoménem.

Sada materiálů pro dálkovou výuku italštiny jako cizího jazyka vznikla v rámci mezinárodního projektu Erasmus KA2 s pracovním názvem Pastille.

„Neméně důležitou součástí naší nabídky jsou i různé záznamy a audiovizuální materiály, které jsme natočili během řešení projektu, a to při pořádání různých akcí. Učitele italštiny může například oslovit náš záznam ze semináře, který jsme pro ně uspořádali loni v červnu v Olomouci. Můžou si tak poslechnout jednotlivé referáty, k nimž jsme přidali i tutoriály, které vysvětlují, jak naše lekce i celou databázi používat,“ doplnil vysokoškolský pedagog.  

Na projektu s pracovním názvem Pastille se podílelo pět univerzit z celé Evropy. Hlavním řešitelem byla Vratislavská univerzita, spoluřešiteli pak Univerzita Palackého v Olomouci, Vilniuská univerzita, Makedonská univerzita v Soluni a Janovská univerzita.  

S nejnovějšími poznatky z využití přírodních a technických věd v archeologii se seznámili účastníci druhého ročníku Školy archeometrie, která se 2. a 3. února 2023 uskutečnila v Pevnosti poznání. Mezioborové setkání vědeckých pracovníků pořádaly katedry analytické chemie a geologie Přírodovědecké fakulty UP společně s Národním památkovým ústavem, Archeologickým centrem Olomouc a Pevností poznání.

„Národní památkový ústav vnímá Školu archeometrie jako velmi přínosné mezioborové setkání, které má již svoji tradici.  Naši spoluúčast považujeme za strategickou. Nové technologie a techniky v oblasti přírodních věd (a nejen tam) se rozvíjí závratnou rychlostí a poznání i péče o hmotné kulturní dědictví získávají díky nim mimořádnou příležitost nahlížet na materiálovou podstatu nástroji, které před několika málo lety nebyly k dispozici buď vůbec nebo jejich průnik do památkové péče byl jen těžko představitelný. Dnes společně s partnery profilujeme archeometrii, vzájemně se informujeme o možnostech této disciplíny a stanovujeme směr poznání, a to i na základě potřeb památkové péče. Z tohoto důvodu jsou pro rozvoj památkové péče taková setkání velmi strategická,“ uvedla náměstkyně pro památkovou péči Jana Michalčáková, která hovořila o technologii smaltů a její analýze.

Součástí dalšího programu, jehož se zúčastnilo přes 80 odborníků a studentů, byla například přednáška Jana Petříka z Ústavu geologických věd Masarykovy univerzity Brno o archeometrické analýze keramiky. Martin Moník z katedry geologie se zaměřil na zahřívání silicitů, Martin Havlík Mícha z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze poté hovořil o technologii výroby a analýzy skla. O úvod do parazitologie se postarala Barbora Pafčo z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a o možnostech a limitech radiokarbonového datování v archeologii přednášel Václav Vondrovský z Archeologického ústavu AV ČR.

„Letošní ročník školy archeometrie hodnotím velmi pozitivně. Na akci se přihlásil opravdu velký počet účastníků z nejrůznějších oblastí výzkumu, což mne jako organizátora velmi těší a dává mi to zpětný impuls, že celá akce má smysl. Velmi se mi líbil nápad kolegů z katedry geologie pojmout páteční dopoledne více „akčněji“ a uspořádat workshop štípání kamene. Tento kurz pod vedením Petra Nerudy z Moravského zemského muzea přiblížil účastníkům postupy výroby kamenných nástrojů v nejstarších dobách lidské minulosti. Pro další ročníky tuto podobu workshopů zachováme a budeme se snažit pokaždé přijít s něčím novým a zajímavým,“ doplnil Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

V publiku nechyběl ani student oboru Environmentální geologie David Hudec. „Škola archeometrie byla pro mne velmi prospěšná už proto, že se sám věnuji aplikaci geologických metod na studium historických památek. Jako zvláště přínosné pak hodnotím právě příspěvky stojící na pomezí přírodních a historických věd spojených s památkovou péčí. A doufám, že i stejně přínosná byla pro posluchače má přednáška o stavebních kamenech z olomouckého kostela sv. Mořice a jejich provenienci,“ prozradil důvod své účasti student.

Další ročník Školy archeometrie se uskuteční za rok a půl. „Nyní si pár měsíců odpočineme a poté začneme přemýšlet nad skladbou jeho programu,“ dodal Lukáš Kučera.

Za sérii snímků s názvem Kult těla získala Nikol Macoszková, studentka katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, Czech Press Photo. Ocenění získala v kategorii Canon Junior Award.

Osmadvacátý ročník prestižní soutěže Czech Press Photo má své vítězky a vítěze. Jejich jména zazněla na konci ledna při slavnostním ceremoniálu v Národním muzeu, kde si Nikol Macoszková, studentka PdF UP, převzala cenu v kategorii Canon Junior Award. Ocenění získala za soubor snímků, které vedou k zamyšlení nad přemírou snahy o dokonale vysportované tělo.  

„Mám z ocenění velkou radost. Je pro mě motivací a zároveň příležitostí posunout se ve své tvorbě dál,“ řekla Nikol Macoszková. I když se fotografii věnuje na Univerzitě Palackého již čtvrtým rokem, říká, že detailnější pozornost jí začala věnovat až ve své bakalářské práci, jejíž součástí oceněné snímky jsou. Fotografický soubor s názvem Kult těla se zabývá současnou společností, ve které se klade stále větší důraz na fyzický vzhled člověka, což může být na úkor vnímání jeho osobnosti.

„Vybrala jsem výrazné příklady vrcholových závodnic novodobého sportu Bikini fitness, který je založený na snaze dosáhnout fyzické dokonalosti, i s podporou často podbízivých módních doplňků. Mladé závodnice se stávají ‚ideálem krásy‘ a mohou tak pozitivně i negativně ovlivňovat druhé,“ popsala oceněná studentka sérii svých fotografií, tvořenou dvojportréty sportovkyň v předepsané závodní póze a v jejich přirozeném domácím prostředí. Zdůraznila přitom velkou pomoc Svatopluka Klesnila, který jí bakalářskou práci vedl a který byl tím, kdo v ní myšlenku poslat snímky do soutěže nastartoval.

„Nikol si vybrala téma s celospolečenským významem, z hlediska fotografie však není téměř zpracované. Svým zaujetím pro danou věc odvedla velmi kvalitní práci. Jsem i rád, že mě vyslyšela a snímky do soutěže poslala. Fotografie poslala i do soutěže Slovak Press Photo, kde rovněž uspěla. Její dílo bylo totiž vyhodnoceno jako jedno ze dvou nejlepších v mezinárodní kategorii mladých fotografů do 26 let sedmi zemí střední a východní Evropy,“ doplnil Svatopluk Klesnil z katedry výtvarné výchovy PdF UP.

Osmadvacátého ročníku soutěže Czech Press Photo se zúčastnilo 234 fotografek a fotografů. Více se můžete dočíst zde a zde.

Mezinárodního setkání rektorů vysokých škol, které spolupracují v rámci evropských univerzitních aliancí, se v Bruselu účastnil rektor Univerzity Palackého Martin Procházka. Na programu dvoudenní pracovní schůzky byla řada diskuzních témat, v nichž se čelní představitelé evropských vysokých škol zaměřili především na vzájemnou spolupráci mezi aliancemi i jednotlivými univerzitami, rozšiřování možností pro mobility studentů, využití inovativních pedagogických postupů a rozvoj společných vzdělávacích aktivit.

„V současné době existuje už bezmála šest desítek aliancí, v nich jsou organizovány stovky univerzit. Řeč byla samozřejmě o tom, jak se Evropa v budoucnu postaví ke svému vysokému školství a jaká by měla být dlouhodobá společná strategie našich univerzit, aby obstály v konkurenci amerických nebo asijských vysokých škol. Mluvili jsme také o tom, zda by například v budoucnu měl být absolventům vydáván jeden společný diplom napříč aliančními univerzitami, zda by v rámci mobilit mělo na partnerské univerzity vyjíždět padesát procent studentů a padesát procent pedagogů a podobně,“ popsal průběh setkání rektor Martin Procházka s tím, že zásadním tématem byla rovněž další možná podpora pro aliance evropských univerzit, jejichž financování ze strany Evropské komise je zatím naplánováno do roku 2029.

Univerzita Palackého v Olomouci vstoupila do prestižní mezinárodní Aliance Aurora, která sdružuje devět univerzit napříč celou Evropou, v roce 2020. Univerzity sdružené v alianci se intenzivně zaměřují na výzkum a zároveň věnují velkou pozornost tématům udržitelného rozvoje a dalším aktuálním otázkám současné společnosti včetně klimatických změn či digitalizace. Jejími dalšími členy jsou například univerzity Německa, Islandu, Nizozemska, Dánska, Rakouska, Španělska či Itálie.

Pět zastávek v lyžařských areálech mají na programu letošní Dny na monoski, kterými Centrum aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP chce lidem se zdravotním postižením nabídnout možnost aktivního sportovního vyžití a zároveň přiblížit sport handicapovaných veřejnosti. Jako první si jízdu na speciálních lyžích zájemci vyzkouší v sobotu 11. února v Hlinsku na Vysočině.

O následujících víkendech se série přesune do Ski areálu Olešnice na Moravě (18. února), Resortu Hrubá Voda u Olomouce (25. února), Ski areálu Kraličák u Starého Města na Šumpersku (4. března) a Ski areálu Troják v Hostýnských vrších (11. března). Na jednotlivých zastávkách Centrum APA spolupracuje se sportovními školami Newman school, Ski fanatic a Yetti ski Troják.

„Jezdit na monoski a biski, lyžích upravených pro osoby se zdravotním postižením, se bude pod dohledem zkušených instruktorů vždy od 10 do 16 hodin, k tomu podle aktuálních možností v areálech nabídneme i doprovodné hry a soutěže. Srdečně zveme všechny příznivce sjezdového lyžování bez rozdílu věku, postižení či zdravotního omezení,“ pozval garant akce Daniel Mikeška s tím, že není nutné se dopředu přihlašovat a možnost vyzkoušení speciálních lyží je zdarma.

Osvětovou sportovní sérii Dny na monoski pořádá Centrum APA, které svými aktivitami přesahuje z akademického prostředí do praxe, už od roku 2013.

Letošní zastávky v Hrubé Vodě a v areálu Kraličák jsou podpořené projektem Rovné příležitosti ve vzdělávání v Olomouckém kraji.

Do Olomouce přijela Cintia Marchetti před devíti lety na měsíční pobyt v rámci mezinárodní spolupráce mezi její rodnou Argentinou a Českou republikou. V následujícím roce zde zahájila doktorské studium, které již úspěšně ukončila. Ve výzkumné skupině Rostlinná genetika a inženýrství CATRIN Univerzity Palackého se věnuje hormonální regulaci růstu rostlin zejména v podmínkách vodního stresu.

„Když jsem v Argentině dokončovala magisterské studium, uvažovala jsem o odchodu na doktorát do zahraničí. Chtěla jsem poznat, jak se dělá věda mimo mou zemi, a rozvíjet se jako výzkumník. I na základě výměnného pobytu jsem si vybrala Olomouc, protože zde byli skvělí odborníci na studium rostlinných hormonů v obilovinách a toto téma mě nejvíce zaujalo,“ přiblížila svoji motivaci pro působení v Olomouci Marchetti.

Rostliny považuje za úžasné organismy, které jsou schopné snášet ty nejnáročnější podmínky. Nic jiného jim ani nezbývá, utéct před nepohodou nemohou. „Přežít jim umožňuje celý soubor metabolických a hormonálních změn, které jsou ohromující. Pochopení těchto mechanismů je pro lidstvo klíčové, protože čelíme klimatickým změnám a mnohé regiony, které dnes živí svět, se mohou potýkat s nedostatkem vody,“ upozornila.

Právě udržitelnější a efektivnější zemědělství je cíl, k jehož dosažení by mladá vědkyně chtěla svojí prací přispět. „V současné době jsem velmi spokojena s výzkumem, který v našich skupinách provádíme, a doufám, že brzy přineseme zajímavé výsledky, které nás k vytyčené metě přiblíží,“ uvedla.

Kromě rostlinného výzkumu, který ji velmi baví, v CATRIN oceňuje i mezinárodní prostředí. „Jsem velmi ráda, že v našem vědeckém centru pracuje řada zahraničních vědců. Velmi to obohacuje nejen mou práci, ale i můj osobní pohled na svět. Jsem za všechny ty roky v České republice velmi vděčná,“ doplnila.

Láskyplný dvoudenní program zasáhne 11. a 12. února Pevnost poznání, interaktivní vědecké centrum Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Organizátoři připravili aktivity, které pod názvem Láska je věda pobaví nejen zamilované. 

Na své si přijde celá rodina. Návštěvníci si vyrobí vlastní kosmetiku, vyzkouší chemické pokusy nebo si poslechnou tlukot zamilovaného srdce. Speciální program je připraven i pro seniory. Ti mají v neděli vstup zdarma do expozice Rozum v hrsti.

V rámci programu si příchozí vyzkouší, jak lásku vidíme, jak ji slyšíme, kde vzniká a jak ji poslat dál. Dozvědí se také, zda má nějakou logiku, zkusí si poskládat hlavolam srdce nebo na obrázcích sloučit páry, které se k sobě hodí. Chybět nebudou ani aktivity ze zvířecí říše. Bavit budou každého, koho zajímá, podle čeho si zvířata vybírají svého ideálního partnera, kteří živočichové jsou nestálí a kteří věrní až za hrob, jak to chodí při zvířecích námluvách nebo proč se samci tvrdě střetávají o budoucí partnerky v soubojích. 

Workshop v Laboratoři poznání odhalí přípravu kosmetických přípravků. „Zájemci si mohou vyzkoušet, jak fungují opalovací krémy, jak působí vitamin C na pleť a jaké látky nám vytvoří nejlepší pěnu. V kreativní dílně si vyrobí vlastní kosmetický výrobek, tekuté mýdlo na míru, kterým potěší sebe nebo někoho blízkého,“ řekla koordinátorka vědeckých dílen Sabina Krčmová.

Na nedělní odpoledne od 14 hodin je připraven workshop na téma Láska kvete v každém věku. Na něm se mimo jiné zájemci dozvědí, že symbolem lásky je sice od pradávna srdce, ale za všechny intenzivní pocity, zamilovanost, zoufalství či „puknutá srdce samým žalem“ může jen a jen mozek. Součástí dílny budou i ukázky z aktivit realizovaných v kurzu pro seniory Blízká setkání třetího věku, na který je právě spuštěna registrace. Workshop je však určen široké veřejnosti.

„Návštěvníci se dozví, co se děje v našem mozku, když jsme poblouzněni romantickou láskou, vznášíme se v oblacích nebo se naopak trápíme nešťastnou láskou. Také si povíme, jak se mění chování našich ‚zamilovaných neuronů‘ po dlouholetém partnerském soužití,“ pozvala garantka programu a vysokoškolská pedagožka Ivana Fellnerová.

Tématem aktivity v expozici Do historie! bude mimovolné vzpomínání. „Jedná se o druh vzpomínek, které se běžně stávají v každodenním životě, pokud se setkáme s něčím, co vzpomínku vyvolá, bez naší vědomé snahy. Nejčastěji je vzpomínka vyvolána díky čichu a jedná se zpravidla o vzpomínky se silným emočním nábojem,“ prozradil historik Tomáš Arnold, který program připravuje.

Centrum popularizace Pevnost poznání sídlí v areálu Korunní pevnůstky v centru Olomouce. Vedle čtyř stálých expozic, vybavených více než dvěma stovkami modelů a přístrojů, muzeum nabízí pravidelné akce a programy pro školy i širokou veřejnost. Více na www.pevnostpoznani.cz.

Vítězkou druhého ročníku soutěže Právník ze střední se stala Jana Hvozdová, studentka pražské Střední odborné školy pro administrativu EU. Porotu zaujala myšlenkou zavést ve školách takzvané sick days a především povedenou prezentací svého nápadu. Soutěž určenou studentům středních škol v celé České republice organizuje Právnická fakulta Univerzity Palackého.

Do ústního kola soutěže se dostalo celkem 11 středoškolských výstupů, vypracovaných jednotlivci nebo dvoučlennými týmy. Středoškoláci měli na výběr ze tří témat: Mám právo zvolit si své pohlaví?, Právo. Dobrý sluha, ale zlý pán? nebo Co právo ne/řeší, ale řešit by ne/mělo? Nejprve jej soutěžící zpracovali volnou formou, nejčastěji písemně nebo jako podcast, a poté jej ústně prezentovali před tříčlennou porotou. „Děkujeme vám za zájem o soutěž. Už teď jste pro nás všichni vítězové. Jde o dobrovolnou aktivitu, která musela být pro vás časově velmi náročná. Za cestu, kterou jste urazili do ústního finále, si zasloužíte uznání,“ řekla finalistům Renáta Šínová, proděkanka pro komunikaci, vnější vztahy a konferenční činnost, která byla členkou hodnoticí komise.

Soutěžící nejprve představili svou práci, poté obhajovali své názory a odpovídali na dotazy poroty. „Výkony středoškoláků byly velmi kvalitní. Vybrat nejlepší nebylo vůbec jednoduché,“ uvedla Renáta Šínová. Se svými kolegy se nakonec shodli, že nejlepší výkon předvedla Jana Hvozdová (na snímku), studentka pražské Střední odborné školy pro administrativu EU. Do soutěže se přihlásila s nápadem umožnit žákům druhého stupně základních škol a středoškolákům využívat čtyři takzvané sick days v průběhu jednoho školního roku. Podrobně představila zavedení této novinky do škol, fungování celého systému a jeho přínos. „Vítězství si zasloužila právě tím, že se nedržela zaběhnutých témat, ale sama přišla s nápadem, který není vůbec nemožné realizovat, a současně jej dokázala velmi dobře odůvodnit," doplnila Renáta Šínová.

„Práce na soutěžním projektu mě velmi bavila. Času, který jsem mu věnovala, rozhodně nelituji. Po dohodě s naší třídní učitelkou dokonce můj nápad už zkoušíme v praxi. Soutěž mi dala spoustu nových zkušeností, přispěla ke zlepšení mých argumentačních dovedností a poznala jsem nové lidi,“ řekla po převzetí ocenění Jana Hvozdová, která studuje 3. ročník oboru řízení lidských zdrojů.

Druhé místo porota přiřkla dvojici Thuy Trang Doová a Magdaléna Bradáčová z Gymnázia Hranice. Třetí místa byla vyhlášena dvě. Cenu získala Barbora Valčíková ze Střední odborné školy Olomouc a Anna Veverková ze Střední odborné školy pro administrativu EU v Praze.

Fakulta soutěž založila s cílem rozvíjet právní gramotnost středoškoláků. „Má napomoci ke zlepšení jejich právních znalostí, komunikačních a argumentačních dovedností. Chceme také motivovat studenty středních škol k právnímu vzdělání a k rozvoji zájmu o právní obor jako takový,“ vysvětlila proděkanka Renáta Šínová.

Právník ze střední – výsledky

1. místo | Jana HVOZDOVÁ – Střední odborná škola pro administrativu EU (Praha)

2. místo | Thuy Trang DOOVÁ, Magdaléna BRADÁČOVÁ – Gymnázium Hranice

3. místo | Barbora VALČÍKOVÁ – Střední odborná škola Olomouc, Anna VEVERKOVÁ – Střední odborná škola pro administrativu EU (Praha)

Druhý ročník soutěže Právník ze střední podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje z Programu na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2022.

Jednatřicátý ročník Zimních světových univerzitních her, jejichž epicentrem bylo americké Lake Placid, se do pomyslné kroniky českého vysokoškolského sportu zapsal velmi líbivým písmem. Čeští reprezentanti na hrách vybojovali dvanáct medailí a v celkovém pořadí zemí obsadili šesté místo.

Za oceán česká reprezentace cestovala s ambicí alespoň obhájit šest medailí z předchozí univerziády, kterou v roce 2019 hostil ruský Krasnojarsk. „Máme obrovskou radost, že se to našim reprezentantům vrchovatě podařilo a že v náročné konkurenci posunuli naši reprezentaci mezi ty nejúspěšnější. Velký dík patří nejen dalším úspěšným medailistům, ale všem členům výpravy, kteří vytvořili skvělou partu a důstojně reprezentovali Českou republiku,“ uvedla Ivana Ertlová, předsedkyně České asociace univerzitního sportu a vedoucí univerziádní výpravy.

Mezi českými medailisty vyčnívá především lyžař Jan Zabystřan z České zemědělské univerzity, který si vyjel tři zlaté a jednu bronzovou medaili, a biatlonistka Tereza Jandová z Masarykovy univerzity, která získala dva bronzy v individuálním závodě a zlato ve štafetě.

Za zmínku ale stojí také třetí místo českých hokejistek, které se univerzitních her zúčastnily vůbec poprvé. Během turnaje v základní části prohrály pouze s Kanadou a USA a v semifinále s Japonskem. V zápase o bronz porazily Slovensko 1:3. Na úspěchu ženského týmu se přitom podílely i tři hráčky z Univerzity Palackého: Daniela Pejšová a Kateřina Petřeková z fakulty tělesné kultury a Patricie Škorpíková z pedagogické fakulty. Všechny tři v průběhu hokejového turnaje žen zažily radost při vsítění gólu protihráčkám.

„Zisk bronzové medaile pro mě znamená vážně hodně. Je to vždy čest reprezentovat Českou republiku a nyní to byla navíc i reprezentace mé školy a fakulty. Je to ocenění pro všechny, kteří se věnují svému milovanému sportu a současně studiu i vytváření lepší budoucnosti. Turnaj byl velmi náročný fyzicky i psychicky, ale dokázaly jsme vše překonat jako parta, která se formovala s každým dnem,“ řekla Kateřina Petřeková, která studuje fyzioterapii a při nominaci do reprezentace prý trochu panikařila kvůli zkouškám v době her.

Její kolegyně z HC Falcons Sokol Karviná Patricie Škorpíková, studující speciální pedagogiku a český jazyk a literaturu, dodala: „Chtěly jsme se dostat do finále. To se nám bohužel nepodařilo, ale bronzová medaile je krásný úspěch a budu na to ještě dlouho vzpomínat. Také jsem získala plno nových zkušeností, za které jsem vděčná. Jsem pyšná na celý tým, jak jsme během turnaje fungovaly a co jsme dokázaly. Univerziádu jsem si velmi užila a doufám, že se budu moct zúčastnit i té následující za dva roky v Itálii.“

Univerzita Palackého měla na hrách v Lake Placid i další zástupce. V mužském hokejovém týmu si zahráli Tomáš Hanák a Patrik Tarnoczy, oba studenti FTK a hráči HC Zubr Přerov. Hokejisté skončili ve své skupině na čtvrtém nepostupovém místě. Sjezdařka Aneta Vetrová z filozofické fakulty dojela v závodě v super obřím slalomu 23. Události se zúčastnila i Iva Dostálová, proděkanka FTK, a to jako členka zdravotnické části realizačního týmu.

Na zimních světových univerzitních hrách, které jsou největší světovou studentskou multisportovní akcí, poměřilo ve dvanácti sportech své síly přes 1400 studentů z 540 vysokých škol ze 46 zemí. Reprezentace České republiky čítala 93 sportovců z 33 škol a 49 členů doprovodu.

V letošním roce se uskuteční ještě z loňska přesunutá letní univerziáda, kterou bude ve dnech 28. července až 8. srpna hostit čínské Chengdu. Příští zimní světové univerzitní hry pak proběhnou v roce 2025 v italském Turíně.  

Mezi fakultní školy Fakulty tělesné kultury UP přibyly nově čtyři střední školy, se kterými spolupracuje katedra aplikovaných pohybových aktivit (APA). Jejich zástupci převzali označení „Fakultní škola“ v zelené barvě z rukou děkana Michala Šafáře a za asistence vedoucího katedry Martina Kudláčka.

Vzájemnou spolupráci mimo jiné v oblasti pedagogických praxí, společných grantových projektů, podpory zájmu studentů o tělesnou kulturu a kinantropologii nebo podpory vzdělávání pedagogů fakulta smluvně stvrdila se Střední průmyslovou školou Jeseník, Střední školou polytechnickou Olomouc, Gymnáziem Jana Blahoslava a Střední pedagogickou školou Přerov a Vyšší odbornou školou pedagogickou a sociální a Střední pedagogickou školou Kroměříž.

„Bylo to příjemné jednání. Velmi oceňuji otevřenou zpětnou vazbu ředitelek a ředitelů ve vztahu k obsahu vzdělávání budoucích učitelů tělesné výchovy a způsobu komunikace se středními školami,“ řekl děkan Michal Šafář s tím, že primárně jde o spolupráci škol s katedrou APA, ale s přesahy i do všech ostatních studijních programů realizovaných na fakultě.

„Se třemi středními školami z regionu jsme navázali velmi intenzivní spolupráci v rámci našeho aktuálního projektu Rovné příležitosti ve vzdělávání v Olomouckém kraji a jsou v nich zřízena vzdělávací centra pro naplňování naší činnosti a přímé podpory pedagogických pracovníků prostřednictvím seminářů na různorodá témata týkající se inkluzivního vzdělávání. S kroměřížskou školou jsme pak podpisem smlouvy završili spolupráci započatou ještě dříve, kdy zde vzniklo jedno z center kolegiální podpory v rámci projektu Podpora vzdělávání dětí, žáků a studentů prostřednictvím rovného přístupu v oblasti pohybové gramotnosti,“ dodal Ondřej Ješina, hlavní řešitel zmíněných projektů z katedry APA.

Aktivity, na kterých katedra APA spolupracuje nejen s novými fakultními školami FTK UP, můžete sledovat na webech apa.upol.cz a ikap.cz.

Čtvrtý ročník soutěže o Montaignovu cenu zná své vítěze. V kategorii určené středoškolským studentům a studentkám zvítězila Aneta Mikešková ze Slovanského gymnázia v Olomouci, která do soutěže přihlásila esej s názvem Veškerenstvo Milana Kundery.

Soutěž o Montaignovu cenu se věnuje románským literaturám a každoročně se jí účastní studenti středních i vysokých škol. Letos do ní přihlásili jednadvacet prací, z toho sedmnáct do kategorie student/ka střední školy a čtyři do kategorie student/ka vysoké školy.

„Nemůžu uvěřit, že by má práce byla nejlepší. Měla jsem pocit, že je hodně subjektivní, sentimentální, dětinská, až naivní,“ řekla Aneta Mikešková, vítězka středoškolské části soutěže. Studentka třetího ročníku Slovanského gymnázia v Olomouci se o ní dozvěděla díky své třídní učitelce. „Četla jsem literaturu Milana Kundery, tím pro mě bylo téma jasné,“ doplnila gymnazistka, která by ve vysokoškolském studiu ráda pokračovala v Praze, případně přímo ve Francii.

I letos bylo úkolem studentů soutěžících o Montaignovu cenu napsat esej o románských literaturách, tedy španělské, francouzské, italské a portugalské, který by byl vtipný, zajímavý a měl by originální pohled na literaturu. „Anetě Mikeškové se to podařilo. Výborně se vyrovnala s jazykovými nástrahami, její práce je jednoznačná, netápe, neprotiřečí si, získala uznání i po stylistické stránce. Její esej vyjadřuje určité osobní stanovisko, je obsahově zajímavý, velmi dobře postavený, obsahově i stylisticky jednoznačně předčil ostatní,“ uvedl za odbornou porotu Jiří Špička, garant soutěže z katedry romanistiky FF UP. Společně s ním hodnotili soutěžní práce vedoucí katedry romanistiky FF UP Daniel Nemrava, kolegové Katarína Klimová, Kateřina Ritterová a Marie Voždová a Jovanka Šotolová z FF UK, zakladatelka a vedoucí portálu iLiteratura.

V kategorii student/ka vysoké školy získala čestné uznání Matylda Strand z École des hautes études en sciences sociales v Paříži, a to za esej s názvem Kdo se bojí Annie Ernaux.

Čtvrtý ročník soutěže o Montaignovu cenu vyhlásila katedra romanistiky FF UP ve spolupráci s Italským kulturním institutem v Praze, Francouzským institutem v Praze, Portugalským centrem Instituto Camoes, Velvyslanectvím Španělska v Praze a literárním portálem iLiteratura.cz.

Michel de Montaigne (1533–1592), francouzský renesanční myslitel a literát je zakladatelem žánru esej, jakožto duchaplné a studiem podložené úvahy o nejrůznějších otázkách lidské kultury. Proslul mimořádnou erudicí, nedůvěrou v kategorické a definitivní pravdy a originálním pohledem na řadu velkých i malých témat, v němž mu byla hlavním rádcem jeho vlastní empirie.

Úsek pro komunikaci a studentské záležitosti má nové vedení. Stávající prorektor Vít Procházka ze závažných osobních důvodů rezignoval a rektor Martin Procházka pověřil vedením úseku Andreu Hanáčkovou z Filozofické fakulty UP. K její nominaci do funkce prorektorky se ještě na svém únorovém jednání vyjádří Akademický senát UP.

Vít Procházka požádal rektora UP, aby jej z prorektorské funkce uvolnil k poslednímu lednu, věnovat se dál chce své práci lékaře na Hemato-onkologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc a na Lékařské fakultě UP. „Chci moc poděkovat lidem na mém úseku, odvádějí opravdu skvělou práci a univerzita je díky nim vnímána ve velmi dobrém světle. Agenda je opravdu hodně rozvětvená od médií přes organizaci akcí, marketing, audiovizuální produkci, až po kariérní centrum, podporu talentu, práci se studentskými spolky či dobrovolnické centrum. Je to dynamická práce, ale těší mě, že má výsledky a že se nám za rok a tři čtvrtě podařila spousta skvělých věcí. Radost mám zejména z toho, jak jsme se dokázali postavit k pomoci lidem zasaženým válkou na Ukrajině, na to jsem hrdý,“ podotkl Vít Procházka.

Jeho práci ve vedení univerzity ocenil i rektor Martin Procházka. „Moc děkuji prorektorovi Vítkovi Procházkovi nejen za stabilizaci úseku, ale i za spoustu energie, kterou do svého působení na rektorátu vložil. Dobré jméno univerzity se mu kontinuálně dařilo posilovat, přestože se univerzita po celou dobu musela vyrovnávat se spoustou problémů. Nemusím říkat, že v době ovlivněné covidem a válečným konfliktem to nebylo nic jednoduchého, a o to víc si jeho výsledků v čele největšího prorektorského úseku vážím,“ řekl Martin Procházka.

Nově nastupující prorektorka docentka Andrea Hanáčková vystudovala divadelní vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Odborně se zaměřuje na rozhlas, a to nejen jako teoretička, ale i jako autorka, dokumentaristka. Od roku 2005 působí na katedře divadelních a filmových studií Filozofické fakulty UP. Od roku 2020 tuto katedru vedla. Je také spoluzakladatelkou oboru Televizní a rozhlasová studia.

„Přebírám úsek pro komunikaci a studentské záležitosti v dobrém stavu, s týmem velmi pracovitých lidí. Dokázali za několik posledních let vybudovat jedinečné portfolio aktivit, na které můžeme být v Olomouci opravdu hrdí. Budu usilovat o to, abychom jako univerzita působili zářivě jak v českém vysokoškolském prostředí, tak i v mezinárodním kontextu. Chci také pracovat na posílení interní komunikace uvnitř univerzity, v této agendě je stále co zlepšovat,“ uvedla Andrea Hanáčková, které rektor Martin Procházka popřál hodně štěstí a úspěchů v jejím působení ve vedení UP.