Novinky z PřF a UP

S cílem podpořit zájem studentek a studentů středních škol o studium jazyků a také o překlad jako oborovou disciplínu se uskutečnila Překladatelská soutěž Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Velký zájem o ni i letos potvrdily stovky středoškoláků.

Podeváté uspořádaly filologické katedry Filozofické fakulty Univerzity Palackého Překladatelskou soutěž. Pravidelně se koná ve dvou kolech. První kolo se uskutečňuje na středních školách, letos se do něj zapojilo jedenašedesát škol. Druhé kolo se koná na FF UP, která při této příležitosti letos přivítala asi dvě sta čtyřicet studentů a studentek. O nejlepší překlad každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků. Většina středních škol se do soutěže hlásí opakovaně. Vrací se i studující, řada z nich soutěží dokonce ve dvou jazycích. I letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny a ruštiny.

„Jsme velmi rádi, že stejně jako v předchozích letech byl i letos o naši soutěž velký zájem. Už nám nejde jen o soutěž samou, tedy výběr nejlepších překladů. Aby se studentky a studenti středních škol dozvěděli i něco víc, nabízíme jim při vyhlašování výsledků zpětnou vazbu,“ uvedl za organizaci Překladatelské soutěže FF UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky.

Doplnil, že studenti a studentky mohou považovat za úspěch už to, že se dostali do druhého soutěžního kola. „Za uplynulé roky už můžeme srovnávat. Víme, že je konkurence celkem vysoká, proto i k překladu vybíráme poměrně těžké texty. Každý rok se mezi soutěžícími vyskytnou tací, kteří svým výkonem převyšují ostatní, u některých je zároveň zajímavé pozorovat velmi zajímavá a kreativní řešení. Naprostá většina překladů byla dokončených a dalo by se s nimi dále pracovat,“ dodal Ondřej Molnár. Před vyhlášením výsledků zároveň zdůraznil, že k překladu z cizího jazyka nestačí jen láska k danému jazyku, připomněl i potřebu kultivovat češtinu. „Je důležité tedy hodně číst. Přeji vám proto spoustu hezkého času stráveného při četbě knih,“ doplnil.  

Překladatelská soutěž FF UP má pro soutěžící každoročně stejný úkol: přeložit dva texty v souhrnném rozsahu dvou normostran, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu, druhý pak odborného stylu. Odborná porota i letos hodnotila věcnou a jazykovou správnost, stylovou přiměřenost vůči originálu, tedy nakolik se studentům podařilo vystihnout styl a zamýšlenou funkci původního textu. Hodnotila tedy i stylistickou obratnost výsledných českých textů, využití přirozených českých výrazových prostředků a výstavbu textu.

„Jsme si vědomi, že vybrané texty byly velmi těžké, zvlášť v německé literární sekci. Každý, kdo se s překladem nějak popasoval a nevzdal to, zaslouží velké uznání. Výkony těch, kteří se pak umístili na prvních třech místech, bych přirovnala k výkonům našich magisterských studentů v oboru Německá filologie,“ potvrdila náročnost soutěže za odbornou porotu německého překladu Marie Krappmann z katedry germanistiky FF UP. Velmi podobně zněla reakce, týkající se překladu z ruštiny: „Na počtu ocenění bylo vidět, že jsme měly s kolegyní velmi těžký úkol vybrat ty nejlepší. Všechny překlady byly totiž velmi podařené a i ti, kteří nyní ocenění nedostali, můžou být na sebe pyšní,“ uvedla Martina Palušová z katedry slavistiky FF UP.

Přestože jsou mnozí ze soutěžících v překladu výjimeční, ne každý by se této disciplíně chtěl věnovat profesně. Například Prokop Smyčka, jenž získal čestné uznání za překlad z ruštiny, se do budoucna zaměří spíš na historii. „Doba je složitá, nevím, jak bych se ruštinou uživil. Ale o prázdninách jedu do Arménie a tam mi bude znalost tohoto jazyka určitě ku prospěchu,“ řekl student z Gymnázia Šternberk.

Také Daniela Černušková společně s Anežkou Maríí Pospíšilovou, jež získaly první a druhé místo za překlad z francouzštiny se profesně této disciplíně věnovat zatím nechtějí. „Francouzštinu se učím osmý rok, baví mě, ale spíš bych ráda studovala Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Nad profesí zatím moc nepřemýšlím, matematika mě přitahuje kvůli způsobu myšlení,“ uvedla vítězka překladu z francouzštiny Daniela Černušková, studentka z Gymnázia Uherské Hradiště. „Moje máme je Belgičanka, i proto umím dobře francouzsky, je to vlastně můj rodný jazyk. Baví mě francouzsky si číst a v tom hodlám i pokračovat, studovat tento jazyk ale asi nebudu,“ doplnila Anežka Marie Pospíšilová, studentka Gymnázia Olomouc-Hejčín.

Filozofická fakulta Univerzity Palackého pořádá Překladatelskou soutěž už od roku 2016.

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP

Angličtina: 1. místo: – Vojtěch Zatloukal, Střední průmyslová škola stavební, Lipník nad Bečvou, 2. místo – Pavla Juhaňáková, Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí, 3. místo – Adam Kurfürst, Gymnázium Olomouc-Hejčín, čestná uznání: Tomáš Pavelka, Gymnázium Židlochovice.

Španělština: 1. místo – Barbora Trnková, Gymnázium Ostrava Hrabůvka, 2. místo – Anna Hájková, Gymnázium Matyáše Lercha Brno, 3. místo – Adéla Kaňáková, Gymnázium Jana Opletala Litovel, čestné uznání: Aneta Koutníková, Gymnázium Čajkovského, Olomouc.

Francouzština: 1. místo – Daniela Černušková, Gymnázium Uherské Hradiště, 2. místo – Anežka Marie Pospíšilová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 3. místo – Ema Lauermannová, Biskupské gymnázium Brno, čestné uznání: Tereza Bubeníková, Gymnázium Židlochovice.

Ruština: 1. místo – Veronika Pavlásková, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 2. místo – Daniel Pech, Gymnázium Havlíčkův Brod, 3. místo – Jana Hradilová, Gymnázium Jakuba Škody Přerov a Jiří Daněk, Gymnázium Kojetín, čestná uznání: Prokop Smyčka, Gymnázium Šternberk, Jakub Kučera, Gymnázium Brno Křenová a Eliška Mořkovská, Gymnázium Jakuba Škody, Přerov.

Němčina: 1. místo – Jakub Lang, Gymnázium Brno Vídeňská, 2. místo – Karolína Lada Klímová, Gymnázium Matyáše Lercha, Brno, 3. místo – Denisa Foldynová, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida, Ostrava-Poruba a Zuzana Zakopalová, Gymnázium a SOŠZE Vyškov.

Psychoterapie aplikovaná v rámci psychosomatické péče, celostně orientované praxe či integrace v medicíně, odborné přednášky i bohatá sada workshopů, lektoři, odborníci, příležitost k setkání a diskuzím. To všechno nabídne druhá Olomoucká psychosomatická konference s podtitulem Psychoterapie v kontextu psychosomatiky, kterou organizuje Institut sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP ve dnech 28. a 29. března 2025. Mezioborová konference sdruží odborníky z medicínských i příbuzných zdravotnických oborů. Hlásit se na ni je možné již nyní.

„V posledních letech se jasně ukazuje význam oborů zabývajících se duševním zdravím. Pandemická léta i napětí plynoucí ze současné světové krize dnes a denně potvrzují dopady na psychické zdraví lidí. Existují-li důkazy imunologického a buněčného otisku duševního traumatu či deprese, je nasnadě, že vznik integrativně pojaté medicíny zahrnující celého člověka je správnou cestou. Přesto je výuka studentů medicíny či psychologie u nás v celostním přístupu k pacientovi a jeho nemoci spíše lokální záležitostí vyvěrající z nadšenectví jedinců či skupin vyučujících. Právě k této Achillově patě v podobě nedostatku času na pacienta je směřováno praktické využití nově vzniklého zdravotního výkonu ‚psychosomatická intervence‘, kterou od ledna mohou v psychosomatické péči aprobovaní lékaři napříč obory nasmlouvat se zdravotní pojišťovnou. Vyčlenění několika hodin praxe praktického lékaře či specialisty na péči o psychosomatickou klientelu se tak stává konkrétním krokem správným směrem,“ uvedl Michal Kryl, odborný garant akce.

Konference chce přispět ke zlepšení situace v české medicíně. Je určena odborníkům v pomáhajících profesích: lékařům, psychologům, psychoterapeutům, fyzioterapeutům a studentům těchto oborů. Psychosomatická integrace vyžaduje mezioborovou spolupráci zahrnující kromě lékaře i profese klinického psychologa, fyzioterapeuta, leckdy i sociálního pracovníka a zdravotní sestry.

„Psychosomatické vzdělávání v nelékařských oborech není zatím jednotně ukotveno, proto je alespoň ‚konferenční forma‘ vzdělávání včetně možnosti praktického zážitku ve workshopu vysoce žádoucí. K tomu svým dílem může přispět i naše konference, tentokrát se zaměřením na roli a postavení psychoterapie v psychosomatickém přístupu,“ dodal Michal Kryl.

Do Olomouce přijede řada zajímavých hostů, kteří se na scéně psychosomatiky dlouhodobě pohybují. Jde například o vedoucího psychosomatické kliniky, autora ceněných publikací a odborníka se zahraničními zkušenostmi Jana Poněšického, psychoterapeuta a etika Jiřího Šimka, Zoru Bártovou, která se věnuje psychosomatickému poradenství a poskytuje péči i dětem, nebo Danielu Stackeovou, autorku publikací zaměřených na psychosomatiku v oblasti pohybového systému, fitness a psychologickým aspektům pohybové aktivity.

Konference se uskuteční v aule a v přednáškovém sále Filozofické fakulty UP, workshopy pak v Uměleckém centru UP. Další informace včetně podrobného programu a možností přihlášení jsou k dispozici na webu akce.

Odbornou porotu šestého ročníku soutěže o Montaignovu cenu za nejlepší středoškolský esej o románských literaturách přesvědčila Barbora Stejskalová z Gymnázia Židlochovice. V soutěži Filozofické fakulty UP zvítězila s esejem ´Křehká lidskost´. Čestné uznání letos získal Matthias Brochot z Malostranského gymnázia v Praze za esej ´Vizionář (a) milionář aneb Vernova skrytá proroctví´.

V šestém ročníku soutěže o Montaignovu cenu zvítězila Barbora Stejskalová z Gymnázia Židlochovice. Odborná porota očekávala práce o románských literaturách (španělské, francouzské, italské, portugalské), které měly okouzlit osobitou interpretací, originálním pohledem, duchaplností a vtipem. Mohly se zaměřovat na autory, díla, témata, narativní řešení i poselství.

„Barbora se ve svém eseji zabývá dystopickým románem argentinské spisovatelky Augustiny Bazterrica Znamenitá mrtvola. Zamýšlí se nad tím, jak je lidskost často jen tenkou skořápkou, ukrývající chamtivost a touhu po moci a nad tím, že hrstka lidí bez špetky lidskosti často rozhoduje o životě a smrti milionů obyčejných lidí. Ocenili jsme ve formální rovině kultivované vyjadřování, obratnou práci s rétorickými prostředky, které jí dovolily efektně vystavět klíčové odstavce textu. V obsahové rovině pak její angažovaný postoj k velkým otázkám dnešního světa,“ uvedl za odbornou porotu Jiří Špička z katedry romanistiky FF UP. Společně s ním práce hodnotili vedoucí uvedené katedry Daniel Nemrava, kolegyně Katarína Klimová, Kateřina Ritterová a Marie Voždová a šéfredaktorka literárního portálu iLiteratura Jovanka Šotolová.

Katedra romanistiky FF UP uvedenou soutěž vyhlašuje každoročně, a to ve spolupráci s Velvyslanectvím Španělska v Praze, Italským kulturním institutem v Praze, Francouzským institutem v Praze, Instituto Camões v Praze a literárním portálem iLiteratura.

Než se gymnazistka Barbora Stejskalová pustila do psaní eseje, celkem dlouho přemýšlela, k jakému tématu svou práci vztáhne. „Znamenitá mrtvola od Bazterricové ve mě hodně rezonovala. Svět, který vytvořila, je totiž hodně bizarní. Je v něm však hodně věcí, které spojují její dystopický svět s tím naším. Kvůli tomu jsem si tuto knihu i vybrala. Můj esej je o lidskosti, o tom, jak je důležitá, jak je zneužívána a jaký to má na náš svět dopad,“ shrnula vítězka soutěže s tím, že esej ještě nikdy nepsala.

„Doposud jsem měla zkušenosti pouze s články pro středoškolský časopis. Esej byl pro mě docela těžký úkol. Hodněkrát jsem se zhruba na půl hodiny, hodinu zastavila, protože jsem nevěděla, jak mám pokračovat. S přestávkami jsem na výsledné podobě textu pracovala asi týden,“ dodala studentka třetího ročníku Gymnázia Židlochovice. Cenu vnímá jako ocenění své práce i jako motivaci v ní pokračovat.  

„Ráda bych studovala žurnalistiku. Montaignova cena mě tak trochu ujistila, že je má ambice správná a že to, co píšu, je vlastně docela dobré.“

Šestý ročník Montaignovy ceny má ještě jednoho oceněného, a to Matthiase Brochota z Malostranského gymnázia v Praze, který se ve své práci zamýšlí nad postavami kapitána Nema a Elona Muska. Za svůj esej ´Vizionář (a) milionář aneb Vernova skrytá proroctví´ získal čestné uznání.

Michel de Montaigne (1533–1592), francouzský renesanční myslitel a literát je zakladatelem žánru esej, jakožto duchaplné a studiem podložené úvahy o nejrůznějších otázkách lidské kultury. Proslul mimořádnou erudicí, nedůvěrou v kategorické a definitivní pravdy a originálním pohledem na řadu velkých i malých témat, v němž mu byla hlavním rádcem jeho vlastní empirie.

Ačkoli ženy tvoří většinu studentek na vysokých školách, jejich zastoupení ve vědě tomu neodpovídá. Ženy ve vědě a výzkumu čelí dlouhodobě specifickým výzvám a překážkám, na které upozorňuje i Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který připadá na 11. února. Univerzita Palackého letos při této příležitosti připravila sérii akcí s cílem zviditelnit skvělou práci žen ve vědě a výzkumu.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě byl vyhlášen Valným shromážděním OSN v roce 2015. Tento den připomíná, že ženy neodmyslitelně patří do vědeckého světa – navzdory překážkám, které jim mnohdy společnost i samotný vědecký systém staví do cesty. Univerzita Palackého proto pořádá několik akcí, jejichž cílem je přiblížit práci žen ve vědě a výzkumu a dostat ji do širšího povědomí nejen na univerzitě, ale i v celé společnosti.

Součástí oslav bude také představení devíti výjimečných vědkyň z Univerzity Palackého na připravovaném webu.Tyto vědkyně, reprezentující našich osm fakult a vysokoškolský ústav, jsou nejen špičkami ve svých oborech, ale také inspirativními osobnostmi, jejichž příběhy mohou motivovat další ženy k vědecké kariéře. Web přiblíží také osudy žen, které sehrály významnou roli v historii univerzity. Nejen s některými z nich se můžete potkat na dvou akcích, které UP připravila.

Debata s vědkyněmi v Pevnosti poznání

Jak se vyvíjejí léky na tuberkulózu a proč to tak dlouho trvá? Jak to vypadá uvnitř mRNA vakcíny a jakým způsobem nás chrání? Jaký dopad bude mít v praxi u nás nově zavedený institut hromadných žalob? Proč je v logopedii důležité zkoumat různá nářečí? A co si představit pod pojmem sociální fotografie? Na tyto i další otázky budou v moderované diskuzi odpovídat vědkyně z Univerzity Palackého Lucie Brulíková (přírodovědecká fakulta), Petra Kührová (Catrin), Klára Hamuľáková (právnická fakulta), Kateřina Vitásková (pedagogická fakulta) a Veronika Gigalová (filozofická fakulta).

Univerzita chce panelovou debatou zároveň přiblížit, jaké podmínky mají dnes ženy, které se chtějí prosadit v oblasti vědy a výzkumu, a jak náročné je skloubit vědeckou práci a rodinný život. Chce také motivovat dívky a ženy, které o vědecké kariéře uvažují, a popularizovat práci vědkyň napříč obory. Vědkyně budou ve druhé části diskuze odpovídat na dotazy z publika.

Akce se uskuteční v předvečer Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě v pondělí 10. února od 17 hodin v Laudonově sále Pevnosti poznání, debatu moderuje Dita Palaščáková. Děti všech věků jsou vítány a hlídání je pro ně zajištěno přímo v Pevnosti poznání. Na případné dotazy odpoví Vendula Lužná, popularizátorka vědy na UP (vendula.luzna@upol.cz).

Snídaně s vědou ve Studentském klubu

Oblíbená akce Snídaně s vědou, která je určena především juniorním vědkyním a doktorandkám, se tentokrát uskuteční na Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Snídaně s vědou je příležitostí pro vzájemnou podporu, sdílení zkušeností a hledání cesty k rozvoji a úspěchu ve vědeckém prostředí.

Pozvání přijala Michaela Šaradín Lebedíková. Jejím hlavním výzkumným zájmem je digitální intimita (obzvláště expozice sexuálně explicitním materiálům a sexting) a digitální wellbeing, které zkoumá optikou mediálních účinků. Michaela se také věnuje výzkumu krátkodobých dopadů technologií na psychickou pohodu. Za svou dizertační práci byla oceněna Cenou prorektorky Masarykovy univerzity za excelentní výsledky v doktorském studiu. Akce se koná v úterý 11. února ve Studentském klubu od 9:00 do 10:30 a je třeba se na ni zaregistrovat. Případné dotazy zodpoví Veronika Fousková z oddělení řízení lidských zdrojů, Rektorátu UP (veronika.fouskova@upol.cz).

Ještě voní novotou a ukazuje své limity. Ty, které jsou uživatelsky velmi přívětivé, i ty, které jsou nečekané a provoz by komplikovaly. Nový Archiv Univerzity Palackého v Neředíně se ve zkušebním provozu pomalu, ale jistě usazuje.

Třípodlažní budova v blízkosti neředínského kampusu zažívá svou první zimu. Objekt byl slavnostně otevřen loni na podzim a měl by v budoucnu pojmout všechny archiválie, které má zatím univerzita z kapacitních důvodů uloženy jak ve Zbrojnici, tak i na fakultách. K dispozici je pro veřejnost i badatelna a sál pro různé konference a vzdělávací akce. Zatímco právě prostory pro přednášky naplno fungují a využívá je například Univerzita třetího věku, archivní dokumenty zatím na přestěhování čekají.

„Budova si laicky řečeno sedá. Zima ukazuje některé technické nedostatky této stavby, jako například problémy se vzduchotechnikou, a tudíž nestálé klima vhodné pro archiválie. Zhotovitel postupně tyto problémy, které jsou ale pro správné fungování archivu zásadní, odstraňuje. Proto zatím fungujeme ve zkušebním režimu, a až si budeme jisti, že se vše ustálí, začneme se stěhováním,“ řekl ředitel Archivu UP Pavel Urbášek.

Aby se do Neředína mohly přestěhovat všechny archiválie mapující historii univerzity od jejího znovuobnovení v roce 1946, musí provoz splňovat řadu podmínek. V depozitářích musí být stálá teplota (18 °C) a vlhkost (50 %). „Právě s vlhkostí se zatím potýkáme. Všechny provozní závady, které se ve zkušebním provozu objektu objevily, postupně vychytáváme. Předpokládám, že během jara začne převoz materiálů ze Zbrojnice,“ uvedl Pavel Urbášek. Jak dodal, ani to není úplně jednoduchý krok, který by obnášel jen převezení mnoha krabic. Vzhledem k tomu, v jakých podmínkách jsou zatím uloženy na Zbrojnici, musí být před přesunem ošetřeny, aby například nedošlo k tomu, že se do nového prostředí přenesou nějaké plísně atd. V řádu dalších měsíců pak dojde i na archiválie, které jsou uloženy na fakultách.

Znamená to, že momentálně Archiv UP vůbec nepracuje? „To určitě ne, jen je to logisticky trochu náročné. Vlastně fungujeme na dvou místech. Pokud se na nás někdo obrátí s požadavkem, vyřídíme ho, vyhledáme materiály na Zbrojnici a dovezeme do Neředína do badatelny,“ vysvětlil Urbášek. Právě badatelna a konferenční sál už slouží. Zázemí tady našla Univerzita třetího věku a využívá se i pro vzdělávání zaměstnanců UP. Příchozí si mohou prohlédnout i fotografie historických žezel univerzity, jejichž velké fotografie zdobí jednu z chodeb.

Na šestici sjezdovek zavítá v příštích týdnech tým Centra aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP s možností vyzkoušet si jízdu na monoski či biski, speciálně upravených lyžích pro osoby se zdravotním postižením. První příležitost budou zájemci mít v neděli 2. února ve Skiareálu Kareš v Loučné nad Desnou.

Následovat budou v průběhu února a března zastávky na místech obvyklých z dřívějších ročníků, jako je areál Kraličák u Starého Města na Šumpersku nebo Hrubá Voda u Olomouce. „Letos poprvé představíme možnosti lyžování osob se zdravotním postižením také ve Skiareálu Orlické Záhoří v Orlických horách, a sice v sobotu 22. února,“ upozornil na novou lokalitu v itineráři Daniel Mikeška z Centra APA.

V jednotlivých areálech se zájemci budou moci svézt na monoski a biski pod dohledem zkušených instruktorů a kromě samotného lyžování organizátoři chystají i různé doprovodné hry a aktivity. „Program Dnů na monoski je určen primárně osobám se zdravotním postižením, ale vítáni jsou i všichni ostatní, které svět sportu a pohybových aktivit handicapovaných zajímá. Všechny aktivity jsou zdarma, na svazích budeme podle zájmu a aktuálních podmínek zhruba od 10 do 15 hodin,“ dodal Daniel Mikeška.

Osvětovou sportovní sérii Dny na monoski pořádá Centrum APA se spolupracujícími sportovními školami už od roku 2013. Program v lyžařských areálech v Olomouckém kraji je podpořen projektem Implementace Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2024–2028.

Dny na monoski 2025:

2. února (ne) Skiareál Kareš, Loučná nad Desnou

8. února (so) Horský areál Kraličák, Staré Město

15. února (so) Ski areál Olešnice na Moravě

22. února (so) Skiareál Orlické Záhoří

1. března (so) Ski resort Hrubá Voda

8. března (so) Ski areál Troják

Aktualizované informace ke všem zastávkám můžete sledovat na Facebooku Centra APA zde.

Zamezit nárazům ptactva do skleněných ploch na budově VTP Envelopa Hub pomáhají dodatečné ochranné polepy. Díky finanční podpoře Olomouckého kraje a Udržitelné univerzity se kontrastní vzor nově rozšířil i na východní část stavby. V souladu s principy udržitelnosti vytváří UP ve svých areálech prostředí vstřícné pro živočichy, rostliny i další organismy a ochraňuje biodiverzitu.

Budova se nachází v oblasti letového koridoru stěhovavého ptactva, které směřuje od řeky Moravy k Rozáriu. Její zelená fasáda může být pro ptactvo atraktivní, skleněné plochy však zároveň představují riziko nárazu. Pro ochranu okolního ptactva byla již dříve na základě terénního průzkumu vydána doporučení ve spolupráci referentky udržitelného rozvoje na UP Miroslavy Zavadil, technika realizace staveb UP Michala Kartáka a člena České společnosti ornitologické Evžena Tošenovského.

Jako nejvíce riziková byla pro kolize ptactva vyhodnocena západní část, která tak získala ochranné polepy ihned po dokončení stavby. Průzkum v březnu loňského roku však prokázal, že jsou stávající polepy nedostatečné a ke kolizím dochází i na východní části budovy, směřující k řece Moravě. „V srpnu 2024 tak proběhla instalace dalších kontrastních polepů, jejichž nákup, výměna a instalace byly financovány z rozpočtu Olomouckého kraje z Programu na podporu aktivit v oblasti životního prostředí a zemědělství 2024 a Udržitelné univerzity UP,“ řekla Miroslava Zavadil.

Vytvářet vstřícné prostředí pro volně žijící živočichy pomáhá Udržitelná univerzita v areálu Envelopy také prostřednictvím budek pro rorýse a netopýry či květnatých luk. K tomu, aby nově vznikající stavby Univerzity Palackého odpovídaly zásadám udržitelného rozvoje, slouží Metodická příručka pro nové stavby UP. Ta se věnuje různým kritériím od urbanismu a dopadu na veřejný prostor, životní prostředí i biodiverzitu (právě včetně rizika kolize ptactva) přes problematiku vody, energetiky a odpadů po konečnou dlouhodobou údržbu a udržitelnost ve správě svěřeného majetku.

Polepy použité na budově Envelopa Hub následují doporučení České společnosti ornitologické. Ta upozorňuje, že osamocená silueta dravce na skleněné ploše je nefunkční způsob zabezpečení, a jako vhodný způsob uvádí pravidelný vzor nálepek, které by měly být ve vzdálenosti přibližně 10 cm od sebe. ČSO odhaduje, že ročně se nárazem do skla u nás zabije okolo 1 milionu ptáků. Více najdete na jejich stránce Ptáci a skla.

Stává se pomalu tradicí, že začátek roku je na fakultě zdravotnických věd spojený s návštěvou studentů z University of Nebraska at Kearney. V pořadí třetí zahraniční návštěva se nesla ve znamení stáží, exkurzí a zajímavých přednášek.

Po roce se Fakulta zdravotnických věd UP stala opět hostitelem studentek ošetřovatelství z nebraské univerzity. V prvním lednovém týdnu jich do Olomouce dorazilo čtrnáct, pro drtivou většinu z nich šlo přitom o první návštěvu Evropy. „Organizace této náročné akce probíhala několik měsíců a zahrnovala online setkání s kolegy z Nebrasky i koordinaci naší strany. Ladili jsme harmonogram celého více než týdenního pobytu. V tomto směru patří velký dík Petře Kašparové z Ústavu ošetřovatelství za přípravu programu a dále Jarmile Zimmermannové a Ireně Jedličkové z oddělení pro zahraniční vztahy,“ uvedla přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková. „Poděkování patří také našim badíkům-dobrovolníkům, kteří se studentkám věnovali s maximálním nasazením. Po celou dobu návštěvy jim byli k dispozici, představili jim Olomouc, a dokonce je zapojili i do společenského života ve městě,“ doplnila za organizátory Petra Kašparová. Partnery a pomocníky byly zahraničním hostům studentky Natálie Benešová, Klára Bríšová, Michaela Devečková, Kateřina Hemzová, Marie Johánková a Michaela Karafiátová.

Program sestavili zástupci fakulty zdravotnických věd s kolegy z partnerské Fakultní nemocnice Olomouc a Nemocnice Šumperk tak, aby byla zastoupena teoretická a praktická část a rovněž exkurze. „V rámci přednášky připravené kolegyní Petrou Kašparovou se americké studentky dozvěděly více o uplatnitelnosti sester, prestiži tohoto povolání i o problematice zdravotního pojištění u nás. Kolegyně Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace pak studentům prezentovala vedle teoretické části také praktické aplikace v rámci fyzioterapeutických přístupů,“ uvedla Daniela Bartoníčková.

Během exkurzí ve Fakultní nemocnici Olomouc studentky provázela koordinátorka Dobrovolnického centra FNOL Marija Aleksićová. „Prohlédly jsme si, jak funguje oddělení urgentního příjmu a seznámily se s tím, jak funguje třídění pacientů během ošetření v běžném režimu nebo v průběhu vyhlášení trauma plánu. V rámci návštěvy hlavní haly jsme si prohlédly také Radiologickou kliniku včetně kartotéky i čekáren. Studentky rovněž zaujala návštěva nemocniční kaple, která slouží jak pacientům, tak jejich příbuzným. Během exkurze měly možnost se detailně podívat na provoz transfuzního oddělení, ale také centrály potrubní pošty nebo hlavní lékárny,“ vyjmenovala Marija Aleksićová a zmínila, že v nabitém programu zbyl čas i na prohlídku heliportu či galerie Nadace Šance, kde se dozvěděly o možnostech dárcovství kostní dřeně.

Klinická stáž probíhala ve fakultní nemocnici na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, I. Interní klinice – kardiologické a II. Interní klinice - gastroenterologické a geriatrické. „Studentky mohly poznat a zažít, jaká je role sestry a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků při poskytování ošetřovatelské péče o dospělého pacienta,“ sdělila náměstkyně nelékařských oborů FNOL Andrea Drobiličová. „Ráda bych vyzdvihla mimořádnou spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc a Nemocnicí Šumperk, které pro studentky zajistily nezapomenutelný odborný program a ukázaly jim profesionalitu i srdečnost sester,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Pro americké studentky to byla první návštěva České republiky a Olomouc opouštěly plné nadšení a nových zážitků. „Bylo to pro mě vůbec poprvé, kdy jsem opustila středozápad Spojených států, takže zpočátku trochu šok. Před příjezdem do Olomouce jsme strávily den v Praze. Musím říct, že Olomouc se mi líbí víc, je to stejně krásné město, ale není tak přeplněné a cítíte se tu klidněji. Bylo skvělé dostat se během stáže na oddělení, na která jako studentka nemám zatím v Americe přístup. Tam se do nemocnice nedostaneme vůbec, maximálně měníme povlečení nebo pomáháme pacientům vstát a lehnout si. Doslova mě ohromil urgentní příjem, bylo skvělé sledovat ten provoz, líbí se mi systém přijímání pacientů u vás,“ popsala studentka s českým příjmením Carol Homolka. „Naše rodina tu má hluboké kořeny. Když jsem se dozvěděla, že je tu možnost navštívit jako studentka Českou republiku, neváhala jsem ani na chvíli. A když jsem se po příjezdu dozvěděla, že existují české filmy o rodině Homolkových, hned jsem si je koupila,“ řekla s úsměvem Carol Homolka.

Spolupráce s University of Nebraska at Kearney se rozvíjí a počet žádostí zahraničních studentů o tento pobyt stále vzrůstá. „Chtěla bych srdečně poděkovat všem, kteří přispěli k úspěchu této návštěvy. Spolupráce s Fakultní nemocnicí Olomouc a Nemocnicí Šumperk byla jedním z klíčových faktorů úspěchu celé akce. Stejně tak patří dík i všem kolegům a dobrovolníkům, kteří věnovali svůj čas a energii přípravám a realizaci tohoto projektu. Jejich nasazení a pečlivost jsou obdivuhodné a zásadní pro budování pozitivního obrazu našeho pracoviště i univerzity jako celku,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

„Naše fakulta dlouhodobě usiluje o rozvoj mezinárodní spolupráce, která přináší jedinečné obohacení nejen zahraničním studentům, ale také nám akademikům a studentům. Návštěva studentek z University of Nebraska at Kearney je doslova ukázkovým příkladem toho, jak lze sdílet znalosti, zkušenosti a zároveň posilovat prestiž naší fakulty na světové úrovni.  Věřím, že v příštím roce dojde ke zvýšení počtů studentů přijíždějících z této univerzity a i zvýšení počtu zapojených studijních programů. Jsem hrdý na tým, který tuto návštěvu připravil, a děkuji všem, kteří se na organizaci podíleli,“ shrnul děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Možnost prohlédnout si všechno na vlastní oči, vyptat se na podrobnosti a podívat se, jak město, které nese přívlastek „univerzitní“, vlastně vypadá. To jsou důvody, pro které se v poslední lednovou sobotu vydaly tisícovky mladých lidí do Olomouce. Univerzita totiž připravila pro zájemce o studium den otevřených dveří.

Tyto dny se konají na UP dvakrát v akademickém roce a vždy je to akce nesmírně náročná na přípravu. Organizátoři z fakult, rektorátu a dalších pracovišť s předstihem koordinují informační bloky, na kterých se pak maturanti dozví vše potřebné o vybraném oboru, chystají propagační materiály, přemýšlejí nad jídelníčkem v menze, promýšlejí doprovodný program a stánky na Zbrojnici, objednávají speciální autobusovou linku propojující jednotlivé fakulty, připravují laboratoře a ukázky vybavení, zkušební testy atd. A pak, až se úderem 9. hodiny ranní objeví první zvědaví návštěvníci ve dveřích, jsou připraveni jim být k dispozici. Ochotní, usměvaví, informovaní.

„Těšíme se, že opět budeme moci ukázat uchazečům osobně naši fakultu a představit možnosti, které jim nabízíme. Do organizace jsou zapojeni jak vyučující a zaměstnanci, tak především studenti. Právě oni jsou v tomto případě naší nejlepší vizitkou, mají k uchazečům nejblíž a budou připraveni zodpovědět každý jejich dotaz,“ řekla například Eva Hrudníková, vedoucí komunikace, vnějších vztahů a konferenční podpory PF UP.

Do Olomouce v den, kdy univerzita otevře své fakulty a pracoviště veřejnosti, přijíždějí zájemci o studium z celé České republiky a nechybí ani studenti ze zahraničí, zejména od našich sousedů ze Slovenska.

„Těší nás, že je o Univerzitu Palackého stále velký zájem. Každoročně si u nás uchazečky a uchazeči o studium podají bezmála 36 tisíc přihlášek na některý z nabízených studijních programů. Na velkou část z nich se musí přihlásit nejpozději do poloviny března. Jsme rádi, že po návštěvě našeho dne otevřených dveří se mnozí z nich definitivně rozhodnou právě pro Olomouc,“ uvedl mluvčí UP Egon Havrlant.

Všechny potřebné informace o studiu v Olomouci jsou k dispozici na webu univerzitní město.

Níže nabízíme malý výběr fotografií z průběhu dne otevřených dveří na fakultách. Další budou k prohlédnutí na Facebooku UP. 

Co může být lepšího než odstartovat Akademický týden na Univerzitě Palackého dobrým skutkem. Přitom stačí málo, necelý půllitr krve. Darovat nejvzácnější tekutinu a vylepšit tak na transfuzním oddělení univerzitní statistiku bude opět možné v rámci akce Daruj krev s rektorem, jejíž 15. ročník se uskuteční v týdnu od 17. února.

„Univerzita Palackého podporuje bezplatné dárcovství krve mnoha způsoby, od prezentací na univerzitních akcích po organizaci speciálně zaměřené akce Daruj krev s rektorem nebo souboje fakult Vyhrň rukáv. Pořádáme také celoroční soutěž pro univerzitní dárce. Uvědomujeme si potřebu trvalé podpory bezplatného dárcovství krve a plazmy, kdy je důležité oslovovat především potenciální prvodárce,“ řekl rektor UP Martin Procházka. Z těch loňských vylosovali rektor společně s prezidentem Českého červeného kříže Markem Juklem před několika dny deset výherců, kteří získají ceny od UPointu a partnerů soutěže. Jména vylosovaných jsou uvedena v boxu pod článkem.

I díky těmto aktivitám se podařilo získat pro Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc celkem 807 odběrů od dárců hájících barvy univerzity, z toho téměř 130 z nich bylo prvodárci. Může se to zdát jako velké číslo, nicméně v roce 2022 se transfuzní oddělení mohlo radovat z více než 900 odběrů.

Přiblížit se k této metě nebo ji dokonce překonat přitom není nijak obtížné. „Nejdůležitější je se odhodlat a přijít na transfuzní oddělení. Hodně pomáhá, když prvodárce přijde s pravidelným dárcem nebo s větší skupinou dárců. Po návštěvě a odběru pak zjistí, že se není čeho bát – aspoň jednu injekci už dostal v životě každý. Odběr navíc probíhá ve velmi příjemném prostředí. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc prošlo vloni výraznou proměnou, rekonstrukce se podařila, dárci se dostane maximálního komfortu. Dárcovství je nezbytné, neboť umělou krev vyrobit nedokážeme,“ shrnul Marek Jukl.

Také letos se bude vedení univerzity snažit o podporu bezplatného dárcovství krve. Akademický týden tak odstartuje akcí Daruj krev s rektorem. Od pondělí 17. února jsou vítáni prvodárci i pravidelní dárci z fakult, rektorátu a dalších univerzitních zařízení. „V tomto týdnu máme vyhrazenu většinu kapacity odběrných míst pro naše studenty a zaměstnance. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím registračního formuláře, všechny rádi uvítáme a děkujeme za to, že chtějí pomáhat,“ uvedl koordinátor výzvy Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Výherci Daruj krev s rektorem za rok 2024
Denisa Bartošková (PdF), Anna Přilučíková (RUP), Jana Sekaninová (PřF), Veronika Smutná (LF), Vojtěch Bednář (FZV), Vít Dočekal (FF), Martin Jáč (PdF), Filip Jura (FF), Pavel Kopel (PřF), Otakar Vaněk (PF).



Prezident Českého červeného kříže Marek Jukl a rektor UP Martin Procházka a při losování.

Medaile rozdány, sportoviště utichla. Zimní světové univerzitní hry, jejichž 32. ročník v uplynulých dnech hostil italský Turín, jsou již minulostí. Česká výprava na nich sice nevybojovala tak početnou sbírku cenných kovů jako v Lake Placid před dvěma lety, minimálně hokejistky však zanechaly nesmazatelnou stopu v historii českého univerzitního sportu, když v turnaji žen vyhrály. Podíl na tom měly i studentky Univerzity Palackého.

Český ženský hokejový výběr, jehož součástí byly Hana Haasová, Dominika Malicka a Kateřina Petřeková z Fakulty tělesné kultury UP a Patricie Škorpíková z Pedagogické fakulty UP, v Itálii chtěl obhájit bronzovou medaili z předchozích zimních univerzitních her. Základní skupinu reprezentantky ovládly poté, co postupně porazily USA, Kazachstán a Japonsko, v semifinále přehrály Slovensko 3:1. Během finálového zápasu se Kanaďankám podařilo vícekrát vystřelit na bránu, avšak po třech třetinách bylo skóre 1:1 a šlo se do prodloužení. V něm rozhodující gól vstřelila Anna Vaníčková ze Západočeské univerzity po nahrávce Hany Haasové z FTK.

„Je to skvělý pocit. Kanaďanky byly po celý zápas lepší, což bylo vidět i na poměru střel, ale dokázaly jsme se s tím poprat. Bránily jsme dobře a hodně nás podržela naše brankářka, bez ní by to bylo mnohem těžší. Být u rozhodujícího gólu je samozřejmě super,“ hodnotila finále Hana Haasová, studentka programu Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, která na klubové úrovni obléká dres švédského týmu Djurgårdens IF.

Se třemi góly a osmi asistencemi obsadila přední příčky několika tabulek ve statistikách turínského ženského turnaje. „Univerziádu jsem si užila. Bylo to fyzicky i psychicky náročné, ale měly jsme skvělou partu a myslím, že jsme si to užily všechny společně. Navíc když domů vezeme takový výsledek,“ dodala.

Podobně hovořila i její reprezentační kolegyně Kateřina Petřeková, jinak hráčka HC Falcons Sokol Karviná a studentka fyzioterapie. „Jsem nad očekávání spokojená. Turnaj byl velice náročný fyzicky i psychicky. Myslím, že se pod úspěchem podepsala chemie týmu. Ty emoce při finálovém zápase a po vítězném gólu se nedají popsat. Nic tak silného jsem v životě nezažila.“

Také v řadách mužského hokejového týmu měla Univerzita Palackého své zástupce, a sice studenty FTK Tomáše Hanáka, Davida Lekeše a Joshuu Máchu. Právě Joshua Mácha se i střelecky prosadil, na vítězství v posledním zápase s Kazachstánem to ale nestačilo a čeští reprezentanti skončili na 6. místě.  

Na univerzitních hrách se představila ještě jedna sportovkyně z UP, a sice krasobruslařka Michaela Vrašťáková. Studentka trenérství na FTK postoupila z úvodního krátkého programu mezi 24 nejlepšími do volných jízd, nakonec obsadila 18. místo. „Samotný závod jsem si opravdu moc užila. I když jsem nebyla spokojená se svým výkonem v krátkém programu, myslím, že ve volné jízdě se mi podařilo ukázat, co ve mně je, a napravit dojem. Atmosféra byla skvělá, zejména při volné jízdě, kdy dorazilo více diváků, což závodu dodalo úžasnou energii. Chyby mě samozřejmě stály mnoho bodů, takže s jejich součtem spokojená nejsem, ale svůj výkon vnímám pozitivně. Beru to jako cennou zkušenost a pokusím se z toho poučit, abych mohla příště podat ještě lepší výkon,“ uvedla úřadující mistryně republiky pro Český krasobruslařský svaz.

Českou republiku v Turíně reprezentovala téměř stovka sportujících studentů a studentek vysokých a vyšších odborných škol. Podařilo se jim vybojovat celkem pět medailí: vedle historického zlata českých hokejistek získali stříbrnou medaili dvojice Petr Hák (ČVUT) a Svatava Mikysková (Masarykova univerzita) v biatlonové štafetě smíšených dvojic, Petr Hák si navíc vyjel bronz v individuálním závodu na 15 km. Bronzové medaile brali i další dva závodníci z ČVUT, Josef Nagy v lyžařském orientačním běhu a Marek Krčál ve freeski. V celkovém pořadí zemí obsadila Česká republika 20. místo. Reprezentační výpravu zorganizovala Česká asociace univerzitního sportu.

V letošním roce se konají i Letní světové univerzitní hry, a sice v termínu 16.–27. července v německém Porýní-Porúří.

Nové možnosti pro větší využití mikrofluidních zařízení v analytické chemii otevře výzkum Oleksandra Prystopiuka z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Světový trh s mikrofluidními zařízeními, pomocí kterých vědci v laboratořích dokážou manipulovat i s velmi malými objemy kapalin, čeká podle řady odborníků v příštím desetiletí výrazný růst. Oleksandr Prystopiuk se proto rozhodl udržet s tímto globálním trendem krok a v rámci svého doktorského studia se pod vedením Petra Fryčáka zaměřil na dva výzkumné směry úzce spojené právě s mikrofluidikou.

„Zabývám se vývojem technologie výroby mikrofluidních zařízení na pracovištích, která nemají k dispozici tzv. čisté prostory, tedy specializované prostředí s kontrolovanou minimální úrovní znečištění pro technologie vyžadující mimořádnou čistotu.  Vytvořím také ukázkovou aplikaci, která bude demonstrovat potenciál  ´podomácku´ vyrobené mikrofluidiky při řešení aktuálních výzev analytické chemie," popisuje svoji vědeckou práci Oleksandr Prystopiuk, jehož výzkumné a vývojové počínání bylo v roce 2024 podpořeno grantem Nadačního Fondu Univerzity Palackého.

Mikrofluidní zařízení, známá též jako ´mikrofluidní čipy´, přinesla po roce 2000 revoluci ve složité manipulaci s malými objemy kapalin až na úrovni zlomků mikrolitru. Díky tomu mohly být zásadně změněny postupy tzv. „mokré chemie“ v mnoha oborech, které využívají precizní manipulaci s tekutými vzorky a činidly.

„Svojí prací rozvíjím jedno z hlavních výzkumných témat katedry analytické chemie, kterým je chemická mikroanalýza zahrnující jednoduché chemické testy, mikromanipulační postupy pro úpravy vzorků i pokročilé metody založené na kapilární elektroforéze a elektrochemických senzorech. Slibný rozvoj využití mikrofluidiky ale výrazně zpomaluje vysoká cena výroby mikrofluidních zařízení navržených přesně na míru požadavkům vědců. Vytvořit takto složité zařízení s předem definovanými parametry je přitom pro výzkum naprosto nezbytné kvůli jeho specifické povaze a nadstandardním požadavkům. Já se snažím vyvíjet zařízení levná" popsal Oleksandr Prystopiuk úskalí vývoje a aplikace mikrofluidních zařízení.

Na začátku svého doktorského studia proto tento mladý vědec přijal ambiciózní výzvu a rozhodl se vyvinout technologii pro kusovou výrobu mikrofluidních zařízení vyrobených přesně na míru, kterou bude možné používat v laboratořích a provozech s minimálním vybavením.

Jeho řešení je založeno na použití desek plošných spojů (DPS) jako substrátu pro výrobu mikrofluidních zařízení. „Nechtěl jsem se příliš vzdálit od svého bakalářského vzdělání v oboru elektronického inženýrství, a proto jsem se rozhodl využít DPS. Technologie ´mikrofluidika-na-DPS´ (microfluidics-on-PCB) byla již technologicky i materiálově prověřena a nabízí několik klíčových výhod,“ vysvětlil Oleksandr Prystopiuk.

Použití DPS jako základního materiálu umožnilo použít vodivé drážky, které lze využít jako elektrody nebo elektrochemické senzory. Moderní procesy výroby DPS nabízejí nejen dostatečnou prostorovou přesnost, ale také širokou škálu užitečných povrchových úprav za atraktivní cenu. „Kromě toho je třeba pouze zaslat soubory s návrhem do výrobní společnosti, která se postará o vše ostatní. Navíc DPS s mikrofluidními kanálky může obsahovat také integrované obvody. Díky tomu lze přímo mikrofluidnímu zařízení zpracovávat slabé elektrické signály například z elektrochemických senzorů,“ popsal doktorand výhody tohoto řešení.

Mikrofluidní kanálky jsou vytvářeny v polymerové vrstvě pomocí laserového obrábění, což je technologie používaná například k označování nebo gravírování. Samotná výroba vyvinutých zařízení je podle Oleksandra Prystopiuka relativně jednoduchá a zahrnuje pouze dvě operace, které je nutné provést přímo na pracovišti - nanesení polymerové vrstvy pomocí spincoatingu a uzavření mikrofluidního zařízení na topné desce. „Tímto přístupem můžeme mikrofluidní zařízení vyrábět v běžných podmínkách analytických laboratoří“ podotkl Oleksandr Prystopiuk.

Vědci z katedry analytické chemie zároveň uvažují o vytvoření ukázkové aplikace, která by umožnila prezentovat výhody jejich inovativního postupu. „Vyvíjená technologie velmi dobře zapadla do oblasti moderní instrumentální analytické chemie. Připravované mikrofluidní zařízení dovoluje manipulaci s tekutým kultivačním médiem obsahujícím jednobuněčné řasy, které slouží jako modelové organismy. Zároveň detekuje  buňky proudící mikrokanálkem a rozlišuje například od vzduchových bublinek. Následně umožňuje, aby požadovaná buňka byla oddělena od hlavního proudu kapaliny v kanálku a byla nasměrována do hmotnostního spektrometru pro její následnou analýzu,” řekl Petr Fryčák, školitel doktoranda.

Podle Petra Fryčáka se jedná se o technicky a vývojově náročnou aplikaci, která vyžaduje nejen výrobu účelově navrženého mikrofluidního zařízení, ale také vytvoření celého ekosystému nezbytného pro jeho fungování, včetně zásobování kapalinami, řídicí elektroniky, mechanického rozhraní pro hmotnostní spektrometr a dalších prvků.

„Rád bych vyjádřil vděčnost Nadačnímu fondu UP, který podpořil toto mé vývojové úsilí. Získaný grant umožnil pořídit elektronické, mechanické a optické komponenty potřebné k sestavení funkčního prototypu, stejně jako objednat výrobu nestandardních dílů podle vlastního návrhu. Z dlouhodobého pohledu mě inspiruje myšlenka, že by se katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP mohla stát významným centrem pro rozvoj a praktické využití mikrofluidních technologií, což by zajistilo jejich trvalou dostupnost pro českou vědeckou komunitu,“ dodal Oleksandr Prystopiuk.

Univerzita Palackého hostila jednání Asociace univerzit třetího věku (AU3V). Do Olomouce se sjely na její valné shromáždění více než čtyři desítky zástupců vysokých škol, které seniorům nabízejí tuto formu celoživotního vzdělávání.

Do Olomouce se jednání vrcholného orgánu asociace vrátilo po několika letech. „Moc mě těší, že přesně po pěti letech jsme se v rámci valného shromáždění sešli opět na Univerzitě Palackého. Naše akce se konala na půdě cyrilometodějské teologické fakulty, k níž mám navíc osobní vztah, vícekrát jsem zde měl možnost přednášet či se zúčastnit dalších akcí. Mohli jsme využít krásných univerzitních prostor, z nichž mnohé stojí za vidění. Naše shromáždění zahájil přivítacím projevem děkan fakulty Vít Hušek,“ uvedl Pavel Helan, prezident AU3V a historik, který působí na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Jak dodal, volba Olomouce nebyla náhodná. Součástí dvoudenního setkání totiž byl i workshop Labyrinty kritického myšlení: Zvyšování datové gramotnosti a kritického myšlení seniorů, což je projekt TA ČR, na němž se asociace více než rok podílí. „Řešitelem je tým právě z CMTF pod vedením Heleny Pospíšilové, jež byla mimochodem v letech 2019–2022 členkou předsednictva naší asociace,“ připomenul Pavel Helan a ocenil i skvělou přípravu olomouckého jednání. „Chtěl bych vřele poděkovat paní kolegyni Pospíšilové i Kláře Tesaříkové Čermákové z rektorátu univerzity, stejně jako jejich dalším spolupracovnicím, za perfektní organizační přípravu a laskavé přijetí. Jistě tyto důležité okolnosti přispěly k přátelské a příjemné atmosféře, ve které se naše dvoudenní shromáždění neslo,“ dodal Pavel Helan.

Asociace univerzit třetího věku byla založena v roce 1993, v současnosti má 23 členů a jejím úkolem je mj. garantovat kvalitu vzdělávání formou U3V na vysokoškolské úrovni, dbát o etickou stránku tohoto vzdělávání, posilovat jeho význam v povědomí společnosti a prosazovat dostupnost vzdělávání seniorů na vysokých školách.

Přispět k užší spolupráci mezi evropskými univerzitami má druhý ročník otevřené výzvy aliance Aurora. Na společný mezinárodní projekt v ní lze získat až 25 000 euro. Výzva podporuje také pořádání tematických letních škol, a to částkou do 20 000 eur. Třetí podpořenou aktivitou jsou krátkodobé mobility zaměřené na mladé vědce. V loňské výzvě uspěly tři projekty spojené s UP, přihlášky do letošního kola lze podávat do 28. března.

Podporu ve výši až 25 000 euro na dva roky může získat společný projekt, do nějž se zapojí výzkumníci či výzkumnice alespoň ze tří univerzit, které jsou plnohodnotnými členy aliance Aurora. „Cílem je nejen podpořit samotný výzkum, ale také pomoci vzniklému týmu během dané doby připravit projektovou žádost do rámcového programu Horizont Evropa nebo jiných evropských grantových výzev. Důležitým kritériem je však především prohloubení mezinárodní spolupráce napříč univerzitami,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Výzkumné týmy mohou být jak jednooborové, tak interdisciplinární. Pro nalezení vhodných partnerů lze vedle jiných kontaktů využít existující databáze sítě Aurora: Aurora Research Resources, Aurora Connect Gateway nebo Aurora Doctoral Pool. Rozpočet lze využít podle potřeby na cestování a navazování kontaktů, sdílení informací, získávání přístupu k údajům či provádění předběžného výzkumu.

Výzva nezapomíná ani na rozšiřující vzdělávání. Na uspořádání letní (či zimní) školy v ní lze získat až 20 000 euro. Podpořeny mohou být krátkodobé (1–2 týdny) školy, které se budou zabývat konkrétním vědeckým tématem (nejde tedy o výuku jazyka či trénink komunikačních dovedností nebo psaní grantových výzev). Podmínkou je, aby přednášky, praktická cvičení nebo konference, které budou jejich součástí, vedli převážně odborníci z univerzit, které jsou plnými členy aliance Aurora (alespoň pět odborníků z nejméně tří univerzit).

Mladí vědci a vědkyně navíc mohou s finanční podporou vyjet za výzkumem na některou z členských univerzit Aurory. Univerzita Palackého v této výzvě financuje mobility maximálně v délce jednoho měsíce. Ucházet se o ni mohou studující posledních ročníků magisterského studia, doktorandi nebo postdoci.

Podrobné informace o výzvě naleznete na webu Aurory na UP.

Novým rektorem Univerzity Palackého se stane právník Michael Kohajda. V tajné volbě o tom rozhodl Akademický senát UP. Po jmenování do funkce prezidentem republiky povede docent Michael Kohajda univerzitu v následujících čtyřech letech, od 1. května 2025 do 30. dubna 2029.

O hlasy čtyřiadvaceti senátorů a senátorek se o funkci rektora UP ucházelo šest kandidátů: rekreolog Ivo Jirásek z FTK, právník Michael Kohajda z PF, fyzik Jakub Navařík z Catrin, fyzik Tomáš Opatrný z PřF, gynekolog, porodník, genetik a současný rektor Martin Procházka a psycholog a kněz Peter Tavel z CMTF. Během volebního zasedání AS UP v pětiminutových projevech seznámili senátory a senátorky se svými představami, kudy by se UP měla v dalších letech ubírat, poté v devadesátiminutové rozpravě odpovídali na položené dotazy, jež se věnovaly jejich představám o prorektorských týmech, financování vysokých škol, mzdové politice, bezpečnosti či vnitřní komunikaci.

Kandidát na nového rektora Univerzity Palackého byl zvolen ve druhém kole. Akademický senát UP se rozhodoval mezi právníkem Michaelem Kohajdou, který v prvním kole získal devět senátorských hlasů, a fyzikem Tomášem Opatrným, pro něhož hlasovalo osm senátorů a senátorek. Ve druhém kole volby Michael Kohajda obdržel čtrnáct hlasů. Ke zvolení bylo podle stanovených pravidel potřeba minimálně třináct hlasů.

„Děkuji velmi za vaše hlasy, děkuji všem, kteří mě podporovali. Doufám, že vás nezklamu. Stávajícímu rektorovi Martinu Procházkovi děkuji za vše, co pro univerzitu vykonal,“ řekl Michael Kohajda bezprostředně po oznámení výsledku.

Senát svou volbou navrhuje zvoleného kandidáta ke jmenování prezidentu republiky. Výsledky voleb a protokol o volbě kandidáta na funkci rektora UP, jak se volební akt oficiálně nazývá, včetně podkladů na jmenování předá předsedkyně Akademického senátu UP ministru školství.

V novodobé éře obnovené olomoucké univerzity stanulo v jejím čele od roku 1946 třináct rektorů a dvě rektorky. Michael Kohajda bude šestnáctým v řadě. Řídit bude univerzitu, na které v současnosti na osmi fakultách studuje zhruba dvacet tři tisíc studentů a pracuje víc než čtyři tisíce zaměstnanců.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (* 1981)

Na Právnické fakultě UP absolvoval magisterský obor Právo a právní věda. Doktorský titul získal a habilitační řízení v oboru finančního práva úspěšně ukončil na Právnické fakultě UK. Na PF UP působí jako akademik téměř dvacet let. Od roku 2020 zastává funkci proděkana – nejprve pro oblast doktorského studia, kvalifikačních řízení a financí včetně investic, v současnosti pak pro oblast vnějších vztahů a investic. Je členem Vědecké rady PF UP a několika oborových rad na právnických fakultách v Olomouci a Praze.

Jeho výzkumné a publikační aktivity se soustředí na finanční právo, zejména na veřejné rozpočty, daně, bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálové trhy. Hlavním odborným zájmem jsou pravidla a výkon dohledu v rámci finančního systému. V posledních letech se věnuje také právním pravidlům spojeným s vydáváním a nakládáním s kryptoaktivy. Od roku 2024 je hlavním řešitelem standardního projektu GA ČR Kryptoaktiva jako hrozba pro státní suverenitu. V rámci mezinárodní spolupráce absolvoval řadu zahraničních výzkumných a výukových pobytů v Evropě, USA i Austrálii. Kromě akademické činnosti se úspěšně věnuje právní praxi.

S cílem přispět k rozvoji společnosti se v minulosti zapojil do politického života. Mezi lety 2014 a 2022 byl členem rady města Šumperk, kde se zaměřoval na rozpočtovou politiku a investice. V roce 2021 získal díky preferenčním hlasům mandát poslance Parlamentu ČR za Olomoucký kraj. Působí mimo jiné jako člen rozpočtového výboru. Byl rovněž členem speciální vyšetřovací komise sněmovny k tragické události, která se odehrála na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023.

Komunikace vědy na sociálních sítích, propojování vědců napříč republikou či koordinace Noci vědců, tato a jiná témata přinesla Nekonference – neformální setkání komunikátorů vědy. Akci pořádá spolek SciComHub po celé republice, nyní se poprvé uskutečnila v Olomouci.

NEkonference nabídla různorodá vystoupení osmi řečníků, mezi nimiž byli například zástupci Přírodovědecké fakulty UP Karel Berka, který mluvil o komunikaci vědy na sociálních sítích, Jiří Danihlík, jenž hovořil o výzvách, které přináší komunikace vědy směrem ke specifickému včelařskému publiku, a projekt Vědátor představil Jan Tomáštík. Jak funguje národní koordinátor Noci a vědců a co všechno tato práce obnáší, řekl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP. Možnosti, jak se zapojit do jubilejního 60. ročníku festivalu AFO, představil jeho programový ředitel Ondřej Kazík, Roksolana Ilnycka z Vědeckotechnického parku UP pak motivovala přítomné vědce k zapojení do programu Unistarter, který podporuje spolupráci napříč výzkumnými institucemi.

„Atmosféra NEkonference byla výjimečná, nabitá vědeckým duchem. Jsem nadšená, že jsem mohla hovořit o spolupráci při popularizaci vědy, což je téma, které mi přirostlo k srdci,“ řekla prezidentka studentského spolku UP Crowd Magdalena Loskotová z přírodovědecké fakulty, která na akci také vystoupila.

V publiku akce v Pevnosti poznání se potkali vědci, PR pracovníci i studenti, které všechny spojuje touha srozumitelně komunikovat vědu směrem k veřejnosti. „K popularizaci vědy je nezbytná spolupráce vědců, novinářů i odborníků na komunikaci z jednotlivých výzkumných institucí. Mám radost, že se setkání zástupců všech těchto profesí podařilo v Olomouci uskutečnit,“ uvedla Tereza Mašínová, jedna ze zakladatelek spolku SciComHub a moderátorka setkání.

I desetiminutová změna v každodenním pohybovém chování může vést ke zmírnění rizika obezity – to je jedním z hlavních zjištění studie, jejímž hlavním autorem je Aleš Gába z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP a na níž se podíleli i odborníci z Přírodovědecké fakulty UP. Vědci analyzovali data téměř deseti tisíc respondentů od 5 do 90 let ze sedmi zemí, výsledky vyšly ve Sports Medicine, předním odborném periodiku v oblasti sportovních věd.  

Odborníci rozlišují tři druhy pohybového chování během 24 hodin dne: pohybovou aktivitu, sedavé chování a spánek. Řešitelé tzv. realokační analýzy se zaměřili na to, jaký vliv na BMI a obvod pasu mohou mít vzájemné přesuny času (realokace) mezi zmíněnými druhy pohybového chování. Tedy například, jak se projeví, pokud zkrátíme dobu sezení o 10, 30 nebo 60 minut a o tuto dobu se budeme déle hýbat.

„Využili jsme potenciálu toho, že jsem byl osloven ke spolupráci na velké mezinárodní metaanalýze, kterou zastřešuje Australian Catholic University a v níž se pracuje s daty z jedenácti studií. Mohli jsme tak na robustní dataset aplikovat naše know-how, které jsme s týmem Karla Hrona z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP získali během spolupráce na dřívějším projektu,“ uvedl Aleš Gába, který se využitím času z pohledu pohybového chování začal před zhruba osmi lety zabývat jako jeden z prvních v České republice.

Podotkl zároveň, že se ve studii zabývají teoretickými realokacemi mezi druhy pohybového chování. „Naše analýza tak může být podkladem pro experimentální studii, v rámci níž by se prováděním cílených změn v pohybovém chování ověřily naše teoretické výsledky,“ dodal vědec z FTK UP.

Zjištění studie jednoznačně potvrzují příznivý vliv středně zatěžující pohybové aktivity (anglická zkratka MVPA, moderate-to-vigorous physical activity) a jejího navýšení, a to napříč sledovanými věkovými skupinami respondentů. „Pouze u adolescentů jsme získaly poněkud nekonzistentní výsledky, které diskutujeme, ale obecně můžeme říci, že MVPA je faktor, který funguje. Naše výsledky tak plně podporují doporučení Světové zdravotnické organizace, která motivuje jedince k navýšení MVPA. Důležitá se zdá i lehká pohybová aktivita (LPA, light physical activity), kterou můžeme chápat jako něco mezi sedem a chůzí a lze k ní počítat například i domácí práce nebo péči o sebe. LPA a její navyšování na úkor sezení může vhodně připravit jedince na intenzivnější změnu, přičemž má smysl jistá postupnost, jít krok za krokem. Nemůžeme například obézního jedince ze sedu tlačit do běhu, tam hrozí rizika zdravotní, také demotivace. Co se pak mimo jiné týče spánku, je lepší si o půlhodinu déle pospat, než tu samou půlhodinu prosedět u mobilu nebo televize a odkládat tím nástup spánku na pozdní noční hodiny,“ přiblížil některá zjištění Aleš Gába.

Podle výsledků analýzy pro klinicky významný efekt stačí již 10minutové realokace. „Redukce sezení má význam vždy. Nemusí přitom jít o intenzivní aktivitu po dlouhou dobu, ale i o lehkou aktivitu po dobu relativně krátkou, což se dá poměrně snadno zavést do běžného denního režimu,“ dodal hlavní řešitel studie s doporučením pro případné intervenční strategie, které by nejprve měly udělat maximum pro to, aby se daný jedinec z pohledu pohybového chování nezhoršoval, a teprve poté jej postupně přes lehké aktivity dostávat k těm náročnějším.

Studie, jejíž celý text najdete zde, byla realizována pod hlavičkou projektu Grantové agentury ČR Optimalizace 24hodinového pohybového chování pro prevenci obezity v době po pandemii, reg. číslo 22-02392S.

Univerzita Palackého velmi dobře uspěla v rámci tzv. Trojvýzvy Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Škola získá více než miliardu korun, kterou bude moci využít například na vybrané investiční akce, rozvoj a modernizaci vzdělávací infrastruktury, posílení internacionalizace či zlepšení podmínek pro studenty se specifickými potřebami.

Tzv. Trojvýzva zahrnovala tři projekty ESF+, ERDF a ERDF SP – pro studenty se specifickými potřebami. Do těchto výzev přihlásila univerzita tři projekty. První nazvala IQ UP a je určen na modernizaci a inovaci vzdělávání (podrobně zde), druhým je VIP UP, díky němuž bude možné vylepšit a rozvíjet potřebnou infrastrukturu pro kvalitní studium (podrobně zde) a třetím je projekt se všeříkajícím názvem NO LIMITS UP, jehož cílem je zajištění rovných příležitostí pro studenty se specifickými potřebami a zahrnuje stavební úpravy prostor univerzity, modernizaci učeben a studoven, a také pořízení speciálních pomůcek (podrobně zde).

„Všechny naše žádosti byly podpořeny v plné výši, nedošlo k žádnému krácení navrhovaných rozpočtů, což považuji za důkaz, že jsme projekty dobře přichystali. Děkuji všem, kteří se na přípravě podkladů podíleli,“ uvedla Gabriela Pokorná, ředitelka Projektového servisu UP, která je hlavní řešitelkou projektů. Ty by se měly realizovat v letech 2025 až 2028 a jdou napříč univerzitou. „Získané prostředky umožní Univerzitě Palackého udělat významný krok směrem k modernizaci a rozvoji vzdělávacího prostředí, které odpovídá výzvám 21. století, a jsou příležitostí nejen ke zlepšení strategického řízení univerzity, ale také k vytvoření inspirativního a přístupného prostředí pro všechny,“ dodala Gabriela Pokorná a připomněla, že dotace pomohou zkvalitnit zázemí a podmínky pro stávající studenty a zaměstnance a jsou i výraznou pomocí pro budoucnost UP.

Škola bude mít možnost lépe reagovat na aktuální společenské výzvy, rozšířit nabídku studia i dalšího vzdělávaní pracovníků UP a posílit i orientaci na mezinárodní prostředí. „Úspěch v projektech Trojvýzvy posílí pozici Univerzity Palackého jako významné vzdělávací a výzkumné instituce a potvrzuje její roli lídra v oblasti inovací a vzdělávání,“ řekl rektor UP Martin Procházka

O Merrillově programu a Moravian University se Lucie Brožová, studentka žurnalistiky na FF UP, dozvěděla vcelku náhodou, na webu zahraničního oddělení Univerzity Palackého. Možnost studovat v USA ji však okamžitě zaujala. Přihlásila se do výběrového řízení, uspěla a dnes říká, že úsilí, které vynaložila, jí do života přineslo mnoho nových znalostí i zkušeností.

Chcete studovat v USA? Jedinečnou příležitost semestrálního studia na partnerských amerických školách mohou studující Univerzity Palackého využít díky Merrillovu programu. Univerzita Palackého jej nabízí v rámci předjednaných podmínek – spočívají v tom, že vybraný posluchač či posluchačka má možnost studovat bez školného a za výrazného univerzitního příspěvku na životní náklady. Přesně v tomto režimu strávila semestr v USA Lucie Brožová, studentka katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Jak studium probíhalo a co jí dalo? V čem spočívají rozdíly mezi vysokoškolským studiem v ČR a USA?  Odpovědi nejen na tyto otázky poskytla v krátkém rozhovoru.

Co jste musela učinit, abyste podporu programu získala?

Dozvěděla jsem se o této možnosti zhruba týden před uzávěrkou, když jsem hledala informace ke svému výjezdu v rámci Erasmu do Polska. Časově to bylo tedy hodně na poslední chvíli, proto jsem obratem oslovila své profesory na katedře, jestli by mi mohli napsat doporučující dopisy. Ochotně mi vyšli vstříc a během pár dní jsem podala přihlášku. Nejdříve bylo nutné úspěšně projít výběrovým řízením, které spočívalo v pohovoru zaměřeném na motivaci ke studiu v USA. Bavili jsme se i o tom, na jakou školu z nabízených univerzit bych chtěla vycestovat a proč. Po pohovoru jsem čekala přibližně tři týdny na výsledek a měla jsem obrovskou radost, když mi přišel e-mail s informací, že jsem byla vybrána. Poté začalo kolečko administrativního zařizování. Musela jsem si zajistit víza do USA a s Moravian University jsme řešili všechny náležitosti spojené s mým studiem. Jednalo se například o přístupy do systému, zápis předmětů, financování mého pobytu na univerzitě nebo zdravotní pojištění. Bylo toho docela hodně a většinou to fungovalo tak, že když jsme vyřešili jednu věc, objevila se nějaká nová. Ani trochu však nelituji – ta byrokracie za to určitě stála.

Proč jste si ke studiu vybrala právě Moravian University?

Vybírala jsem mezi dvěma univerzitami, Coe College a Moravian University. Moravian University mě zaujala na první pohled. Nejen svou historií, která byla částečně spjatá s Českou republikou, ale i tím, že se jedná o šestou nejstarší vysokou školu ve Spojených státech a současně první, která vzdělání poskytla i ženám. Její poloha v Pensylvánii, blízko Philadelphie a New Yorku, byla pak dalším důvodem, proč rozhodnutí padlo právě na tuto školu.

Jak studium probíhalo, co jste studovala a co vám toto studium přineslo?

Když jsem do Ameriky odlétala, vůbec by mě nenapadlo, že se toho za čtyři měsíce tolik naučím. Způsob výuky byl jiný než ten, který jsem znala z České republiky. Rozdíl spočíval například v tom, že konečná známka byla výsledkem práce studentů za celý semestr. Hodnotila se například aktivita v hodině nebo to, jak student vypracovává jednotlivé úkoly. Obecně se v kurzech kladl větší důraz na průběžné úkoly a týmové projekty, na kterých studenti pracovali v průběhu celého semestru. Myslím si však, že testy byly na Moravian snazší než u nás. Mohli jsme při nich například používat naše poznámky nebo jsme je psali online bez kamer.

Díky Merrillovu programu jsem měla naprostou volnost v tom, co budu studovat. Při výběru předmětů jsem se zaměřila hlavně na ty, které bych nemohla studovat tady v ČR a které v mém oboru budou užitečné. Vybrala jsem si tedy grafický design, marketing, public speaking a komunikaci na sociálních sítích. Skvělé bylo také to, že nám škola půjčila IT techniku, na které jsme mohli tyto čtyři měsíce pracovat. Každý z nás dostal MacBook a iPad. Díky tomu jsme mohli pracovat na jakýchkoliv projektech bez technického omezení. Pro mě to bylo nejvíce přínosné hlavně v předmětu grafický design, kde jsem každý týden pracovala na nějakém projektu. Nejsem si jistá, zda by mi k tomu moje vlastní vybavení stačilo, takhle jsem to nemusela vůbec řešit.

Celkově bylo studium v USA neuvěřitelně přínosné a inspirující, bylo mým splněným snem – nejenže jsem chtěla zažít jiný vzdělávací systém, ale současně mi to umožnilo poznat také americkou kulturu. Navíc mě jako studentku žurnalistiky velmi zajímaly prezidentské volby, které se minulý rok na podzim v USA konaly. Bylo velmi zajímavé zažít tuto událost na vlastní oči a vnímat, co Amerika během voleb prožívá.

Bylo skvělé, že jsme při studiu měli i možnost cestovat a vydat se na místa, která bych asi jen tak neviděla. S naší mezinárodní partou jsme vyrazili třeba do Washingtonu, New Yorku nebo Bostonu. Během výletu na Niagarské vodopády jsme se na otočku podívali i do Kanady.

Jaké máte nyní plány?

Dokončit svou bakalářskou práci a poté se postupně připravit na státní závěrečné zkoušky, které mě čekají letos na jaře. Na začátku února bych měla nastoupit i na novou stáž v Praze a jsem přesvědčena, že k získání této stáže mi hodně pomohly znalosti a zkušenosti, jež jsem získala právě během svého pobytu v USA.

Čemu byste se jednou ráda věnovala profesně?

Práci, která bude spojená s komunikací, tvorbou obsahu a předáváním informací. Přesně ale ještě nevím, v jakém odvětví se nakonec najdu.

Jaký máte vzkaz pro své spolužáky, studenty UP?

Aby se nebáli do USA vyjet. Pokud někoho alespoň trochu láká studium v zahraničí, určitě stojí za to se přihlásit. Upřímně jsem vůbec nečekala, že bych mohla uspět. Studium v USA bylo jednou z nejlepších zkušeností v mém životě.

Merrillův program je semestrální studijní program na vysoké škole v USA pro studenty Univerzity Palackého sponzorovaný partnerskými školami v USA a dofinancovaný z dalších zdrojů, např. Erasmus+, UP a v neposlední řadě i vlastních zdrojů studenta. Byl založen před více než třiceti lety americkým filantropem a přítelem Univerzity Palackého Charlesem Merrillem. Studium v rámci Merrillova programu nevede k získání žádného akademického titulu. Jeho garantem na UP je její rektor, administrací programu je pověřeno Oddělení pro mobility UP. Výběrovou komisi pro Merrillův program jmenuje rektor UP.

Na chystané výstavbě soustavy více než 60 dalekohledů ve Španělsku a Chile se významně podílí odborníci ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR, Astronomického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Čeští vědci a technici zajistili výrobu velmi přesných zrcadel a různých pohyblivých částí teleskopů. Díky mezinárodní spolupráci vznikne nejvýkonnější observatoř pro astronomii záření gama na světě, která pomůže vědcům řešit složité otázky astrofyziky.

Vědci pomocí soustavy teleskopů například získají více informací o černých dírách, budou pátrat po temné hmotě, odchylkách od Einsteinovy teorie relativity či se budou snažit pochopit původ a úlohu kosmických částic.

Výstavbu soustavy šesti desítek teleskopů umožnila 7. ledna Evropská komise, která rozhodla o přeměně observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO) na konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). Společná laboratoř optiky – pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR – sehrála klíčovou roli při budování observatoře CTA, která je jedním z nejvýznamnějších projektů pro pozorování vysokoenergetického gama záření.

„Hlavní přínosy českých partnerů tohoto projektu spočívají ve vývoji technologií, odborném know-how a výrobě klíčových komponent. Čeští vědci a technici se podíleli na návrhu a stavbě komponent velkých teleskopů LST, které pokrývají nižší energetický rozsah gama záření. Náš příspěvek zahrnoval vývoj systémů zaměřených na optiku, mechaniku a ovládání teleskopů, přičemž ČR měla a bude mít významný podíl zejména na optických částech," uvedl Miroslav Pech ze Společné laboratoře optiky.

Čeští odborníci se také zapojili do vývoje a testování malých teleskopů SST-1M, které jsou určeny pro pozorování nejvyšších energií gama záření. Český tým se soustředil na optickou kalibraci a inovace v konstrukci a montáži těchto teleskopů. Česká republika přispěla výrobou precizních optických prvků, jako jsou zrcadla a další optické systémy splňující nejvyšší požadavky na kvalitu povrchu a odrazivost.

Vědci se v tuzemských laboratořích zaměřili také na vývoj tenkých optických vrstev, přípravu povrchů zrcadel, metodiku charakterizace a měřicí mechanismy optických prvků. Navíc poskytli odborné kapacity pro testování a certifikaci komponent v oblasti optiky, mechaniky a elektroniky. Významný podíl mají rovněž v oblasti atmosférického monitoringu, který je klíčový pro správnou interpretaci měření gama záření, a při výběru kandidátských míst pro budování observatoře.

„Díky zapojení českých institucí, jako je Univerzita Palackého, se ČR etablovala jako důležitý partner v mezinárodním konsorciu CTA. Výroba zrcadel, mechanických součástí a další klíčové technologie vyvinuté v ČR odpovídají přísným požadavkům na stabilitu a přesnost v extrémních podmínkách. Český přínos k vývoji optických systémů a technologií pro teleskopy SST-1M a LST byl zásadní pro realizaci projektu CTA na světové úrovni,“ podotkl Miroslav Pech.

Observatoř Cherenkov Telescope Array Observatory má být největší a nejvýkonnější observatoří pro astronomii záření gama na světě s energetickým rozsahem (20 GeV – 300 TeV). K pokrytí širokého energetického rozsahu bude CTAO využívat tři typy dalekohledů: velké dalekohledy (LST), střední dalekohledy (MST) a malé dalekohledy (SST). Ústředí CTAO hostí Istituto Nazionale di Astrofisica (INAF) v Boloni (Itálie). Provoz Centra pro správu vědeckých dat (SDMC) má na starost Deutsches Elektronen-Synchrotron DESY v Zeuthenu (Německo). Za výstavbu a provoz observatoře je zodpovědná ústřední organizace CTAO, která spolupracuje s partnery z celého světa na rozvoji observatoře.