Novinky z PřF a UP

Při snaze o stanovení správné diagnózy bojují o čas nejen lékaři, ale i jejich kolegové z laboratoří, jejichž role může být v tomto „zápase“ rozhodující. Velkou pomoc nyní přinášejí odborníci z Oddělení klinické biochemie Fakultní nemocnice Olomouc, kteří vyvinuli novou metodu analýzy moče. Ta umožňuje rychlejší a přesnější diagnostiku dědičných metabolických poruch, tj. vzácných onemocnění projevujících se již v dětském věku. Ty přitom mohou způsobovat těžké až život ohrožující stavy.

„Tato metoda a na ni navázaná studie přináší inovativní přístup pro diagnostiku dědičných metabolických poruch. Jedná se o skupinu genetických onemocnění, které ovlivňují metabolismus organismu a vedou k různým zdravotním komplikacím a někdy až ke smrti dětského pacienta. Přesná a včasná diagnóza má přitom zásadní význam pro účinnou léčbu a laboratorní diagnostika je v tomto procesu zcela zásadní. Náš tým téměř šest let vyvíjel LC-MS/MS metodu pro analýzu organických kyselin, acylkarnitinů a acylglycinů, která zkracuje dobu vyšetření z osmi hodin na přibližně jednu hodinu,“ vysvětluje vedoucí Oddělení klinické biochemie FNOL a úspěšného vědeckého týmu David Friedecký, který byl před nedávnem na návrh Vědecké rady UP jmenován profesorem a podílí se i na výuce studentů LF UP.

Dosavadní laboratorní metodu využívají stovky pracovišť na celém světě a v rámci České republiky laboratoře v Praze a Olomouci. Tento postup je však zdlouhavý a vyžaduje odborný personál s mnohaletými zkušenostmi. „Přitom právě výsledky z laboratoře jsou zcela zásadní pro včasné nasazení správné léčby a mohou rozhodnout o přežití dítěte s takovými poruchami, jako jsou například organické acidurie, u kterých je porušen metabolismus odbourávání aminokyselin. Tyto poruchy jsou sice z části zahrnuty v novorozeneckém screeningu, avšak v rámci něj se vyšetřuje pouze osm biomarkerů, zatímco u naší metody je jich celkem 146 pro více než 80 onemocnění,“ uvádí profesor Friedecký.

„Rychlá a správná diagnóza u hospitalizovaných dětských pacientů umožní zahájení cílené léčby, která může zachránit život dětského pacienta. Odpovídající léčba při správně určené diagnóze dokáže snížit možnost vzniku nepříznivých důsledků akutní metabolické krize a u chronických pacientů umožní předcházet těmto nepříznivým kritickým stavům,“ oceňuje novou metodu, jež byla publikována v prestižním mezinárodním časopise Clinical Chemistry and Laboratory Medicine Vratislav Smolka, vedoucí JIRP Dětské kliniky FNOL.  

Další výhodou nové metody je její snadnost provedení a potřeba jen pár kapek moči. „V laboratoři dokáže provést analýzu, vyhodnotit a interpretovat výsledky i středoškolský personál bez dlouholetých zkušeností. Zatímco u doposud používané metody je vyžadována účast zkušených odborníků, jichž samozřejmě nikde není dostatek,“ doplňuje vedoucí Oddělení klinické biochemie, který na vývoji nového postupu spolupracoval s kolegy z Dětské kliniky a také s Lékařskou fakultou UP. „V rámci klinické validace bylo v průběhu dvou let analyzováno více než osm set vzorků močí pacientů. Nová metoda navíc také usnadňuje lepší pochopení těchto složitých poruch, což do budoucna přináší naději rodinám i samotným malým pacientům,“ uzavírá profesor Friedecký.

Cestování vlakem, útěk na vesnici nebo výpravy do zahraničí. To jsou vpravdě letní kratochvíle. Jejich odvrácenou a autentickou předrevoluční stránku můžete poznat na fotografiích Blanky Lamrové. Vydejte se spolu s její knihou z edice Olomoučtí fotografové na folklórní festival do Strážnice, na peróny českých nádraží, zahraniční štace i do zapomenutých koutů českých měst.

Blanka Lamrová, rodačka z Litovle a dlouholeté fotografka Národní galerie v Praze, se řadí k proudu českých fotografických dokumentaristek a v jejím hledáčku je tak především člověk a jeho vztah k okolí. Bez příkras a s maximální možnou autenticitou si všímá zajímavých postaviček, hnutí hippies, kontrastu světa dětí a seniorů či romské komunity a lidí na okraji. Zajímá ji rovněž ztráta genia loci měst pod vlivem těžkého průmyslu.

Výběr její tvorby vycházející pod hlavičkou úspěšné edice Olomoučtí fotografové, na které Vydavatelství UP spolupracuje s Muzeem umění Olomouc, najdete na e-shopu VUP. 

Snímky Blanky Lamrové si můžete vychutnat také naživo. Až do 22. července lze navštívit její výstavu fotografií z cyklu Strážnice v olomouckém Studiu G21 na Dolním náměstí. Od 20. července pak bude její „vlakový cyklus“ Trať č. 270 k vidění v opavském Kupé.

Více o edici Olomoučtí fotografové najdete na webu photographers.upol.cz.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 10% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 10% slevy). 

Všechny knižní tipy seriálu Letní čtení s Vydavatelstvím UP najdete zde.

Na přírodní látky využitelné při vývoji nových a účinnějších antibiotik se zaměří nová výzkumná skupina, kterou na Přírodovědecké fakultě UP založí její absolvent Ondřej Kováč. Tým vědců se do výzkumu v oblasti antibiotik pustí v lednu 2024, získal na něj tříletý start-up grant v hodnotě šest milionů korun od Nadace Experientia. Výsledky jejich práce by mohly lékařům pomoci bojovat s rostoucí odolností životu nebezpečných bakterií a zefektivnit antibiotickou léčbu.

„Mám radost z toho, že můžu naplnit ideu Nadace Experientia, tedy vrátit zkušenosti ze zahraničí zpět české vědě a přinést zajímavá témata,“ uvedl Ondřej Kováč, kterému se po návratu ze zahraniční stáže na University of Innsbruck podařilo získat i start-up grant Nadace Experientia.

Ondřej Kováč plánuje se svou výzkumnou skupinou vyvinout organickou syntetickou metodu a pomocí ní pak v laboratoři připravit různorodé přírodní látky s antimikrobiální aktivitou, které by mohly najít uplatnění při léčbě infekcí způsobených odolnými bakteriemi. Při hledání nových účinných antibiotických látek zvolí chemický přístup. „Inspirovat se budeme v přírodních chemických látkách, které produkují právě bakterie. Paradoxně totiž mají obrovský potenciál jako antimikrobiální látky,“ uvedl Ondřej Kováč. Tyto specifické látky se ale v přírodě vyskytují pouze v malém množství, což vědcům dosud ztěžovalo jejich izolaci a následně výzkum a vývoj. „Chci proto tyto struktury připravit synteticky v laboratoři. Díky tomu zajistíme jejich dostatečné množství pro další studium a potenciální vývoj nového antibiotika,“ dodal.

Vědci budou tyto látky s antibakteriálním účinkem v laboratoři modifikovat, respektive zjednodušovat s cílem zvýšit jejich aktivitu či rozpustnost, což je důležitý předpoklad pro jejich další vývoj a potenciální aplikaci v antibiotických přípravcích určených pro léčbu mikrobiálních infekcí. „Ve využití přírodních produktů v medicíně vidím obrovský potenciál, zejména v oblasti nových antibiotik," podotkl vědec.

Rostoucí antibiotická rezistence je podle Ondřeje Kováče jedním z největších problémů současného světa. Pokud na ni vědci neupřou dostatečnou pozornost, bude mít zvyšující se odolnost bakterií nepříznivý dopad nejen v oblasti medicíny, ale také na zemědělství nebo veterinární sektor. „I když se vědci snaží vyvíjet nová antibiotika, která by překonala všechny nové bakterie a superbakterie, zatím bohužel nejsme tak dobří organičtí chemici jako příroda. Organická syntéza v laboratoři bývá často náročná. Proto je důležité neustále vyvíjet nové a efektivní metody, které nám umožní jednoduše připravit jakoukoliv bioaktivní molekulu, ať už se jedná o antibiotikum, nebo jiná léčiva,“ řekl Ondřej Kováč.

Mladý vědec se na problematiku odolnosti bakterií vůči antibiotikům zaměřuje už delší dobu. Před časem se díky grantu Nadace Experientia věnoval první totální syntéze antibiotika kibdelomycin. Tato látka vykazuje zajímavou širokospektrální antibakteriální aktivitu a má velkou šanci stát se základním kamenem nového antibiotika, s jehož pomocí by lékaři mohli lépe bojovat s rostoucí rezistencí životu nebezpečných bakterií.

Nadace Experientia byla založena v roce 2013. Díky vědeckým start-up grantům a zahraničním stážím podporuje mladé vědce a vědkyně z oboru organické, biorganické a medicinální chemie na českých i zahraničních pracovištích.

Ondřej Kováč
Na Přírodovědecké fakultě UP nejdříve studoval obor Experimentální biologie, ale už během bakalářské práce se dostal k organické syntéze, která ho zaujala. Při magisterském studiu přešel na obor Bioorganická chemie a doktorát dokončil v oboru Organická chemie ve skupině doc. Jiřího Pospíšila. V roce 2020 od Nadace Experientia získal stipendium ve výši 950 000 Kč na roční stáž ve skupině prof. Magauera na Innsbruck University v Rakousku, kde se věnoval totální syntéze nového antibiotika kibdelomycinu. Postdoktoranskou stáž mu prof. Magauer prodloužil až do roku 2023. Ondřej Kováč byl zapojen do ERC grantu a pracoval na totální syntéze ganoapplaninu, což je látka vyznačující se významnou neuroprotektivní aktivitou. V lednu 2024 Ondřej Kováč díky start-up grantu Nadace Experientia založí na katedře organické chemie PřF UP vlastní výzkumnou skupinu zaměřenou na syntézu přírodních produktů.

Už v neděli se na nádvoří Filozofické fakulty Univerzity Palackého potkají při slavnostním zahájení studenti Letní školy slovanských studií FF UP. Jejího sedmatřicátého ročníku se letos zúčastní stovka zájemců o češtinu z celého světa.

S cílem učit se česky přijedou do Olomouce lidé z různých koutů Evropy, ale například i z Íránu, Egypta, USA, Japonska, Brazílie, Koreje či Singapuru. Stočlennou skupinu budou i letos tvořit lidé rozdílných věkových kategorií. Do prostor filozofické fakulty tak dorazí například sedmasedmdesátiletý Antonio z italské Neapole, šestasedmdesátiletá Patricia z Devonu ve Velké Británii či osmnáctiletý Američan Rowan, jehož k češtině motivují rodiče, respektive matka, která z České republiky pochází. Někteří z posluchačů se Letní školy slovanských studií, již pořádá Filozofická fakulta UP, účastní opakovaně, například Francouz Niel se k letnímu studování češtiny vydává do Olomouce už popáté.

Nejpočetnější skupinou budou letos zájemci z Polska, do Olomouce se jich česky přijede učit patnáct. Poláky následuje jedenáctičlenná skupina Francouzů a desetičlenné seskupení Němců. Zájem o Letní školu slovanských studií FF UP pravidelně projevují i cizinci žijící v České republice, pro zaměstnance Univerzity Palackého má škola připraveny speciální slevy.

„Hned po příjezdu, během prvního víkendu, projdou všichni studenti rozřazovacími testy. Uskuteční se v písemné i ústní formě. Podle pokročilosti pak posluchače rozdělíme do devíti skupin. Nabídneme tak start ve výuce češtiny úplným začátečníkům, ale i zajímavé hodiny, v nichž se zdokonalí v češtině i velmi pokročilí studenti, kteří již dosahují úrovně B2 či C1. I letos budou studenty učit pedagogové naší filozofické fakulty, naši absolventi, ale i externisté, kteří během akademického roku působí na lektorátech v Rumunsku, Maďarsku či Polsku. S organizací nám pomůžou i dvě ukrajinské stážistky, které jsou na FF UP v rámci programu Erasmus a které se česky v naší škole učily už loni,“ uvedla Pavla Poláchová, ředitelka Letní školy slovanských studií FF UP.

Doplnila, že během odpoledních aktivit se posluchači budou moci zdokonalovat ve výslovnosti, škola jim nabídne i gramatické a konverzační workshopy. Kromě češtiny se zájemci v doplňkových aktivitách budou moci učit i ukrajinsky či rusky, a to pod vedením Larysy Sazanovych ze Záporoží.

Podle ředitelky letní školy jezdí zahraniční studenti se zájmem o češtinu do Olomouce velmi rádi, jistou roli v tom sehrává nejen kvalita výuky, jedinečnost místa výuky i samotné město Olomouc, ale i další doprovodný program. I ten podle ní bude i letos bohatý.

„Kromě celodenních výletů do Brna, Lednice nebo Valtic nabídneme studentům návštěvu hradu Bouzov či Javoříčských jeskyní. Máme pro ně připravenou exkurzi do pivovaru Tvarg ve Velké Bystřici i návštěvu nově otevřeného Arcidiecézního muzea. Budou moci vystoupat také na radniční věž. V rámci filmového klubu jim nabídneme pod širým nebem na nádvoří filozofické fakulty řadu filmových lahůdek. Ve spolupráci s divadlem Nabalkoně se budou moci zúčastnit divadelního workshopu, nabídneme jim i výuku hlaholice. I letos studentům nabídneme workshop lidových tanců a písniček a folklorní večer s cimbálovkou. Nezapomeneme ani na mezinárodní piknik, během něhož budou posluchači z různých koutů světa prezentovat tradiční pochutiny své domoviny. Letošní novinkou pro ně bude takzvaný letně školní běh po olomouckých památkách, který zakončíme opékáním buřtů. Tento program pro ně připravujeme ve spolupráci se studentským spolkem STUART,“ vypočetla Pavla Poláchová.

Letní škola slovanských studií FF UP se uskuteční od 15. července do 13. srpna v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého (Křížkovského 10).

Členové Akademického senátu PF UP budou volit děkana nebo děkanku fakulty pro funkční období 2024–2028 30. října. O termínu voleb a složení volební komise rozhodli senátoři na svém červnovém zasedání. Kandidáty lze navrhovat do 30. září. Návrhy přijímá předseda volební komise Filip Ščerba.

Předseda akademického senátu Michal Bartoň doporučil kolegům kopírovat volební harmonogram z roku 2019 a pro volební zasedání senátu navrhl říjen. Všichni přítomní senátoři se shodli na datu 30. října a vzápětí ustavili tříčlennou volební komisi ve složení Filip Ščerba a Leona Černá za akademiky a student David Marhold. Členové komise si poté zvolili za předsedu Filipa Ščerbu. „Návrh kandidáta na děkana může podat každý člen akademické obce. Návrh musí být písemný, musí obsahovat nezaměnitelnou identifikaci a podpis navrhovatele, nezaměnitelnou identifikaci navrhovaného kandidáta a jeho souhlas s kandidaturou,“ uvedl Filip Ščerba s odkazem na jednací řád akademického senátu. Pro usnadnění navrhování lze použít i připravený formulář.

Písemné návrhy je nutné doručit Filipu Ščerbovi, předsedovi volební komise, nejpozději do 30. září (včetně). Navrhovatelé mohou využít jeho fakultní schránku v budově B.

Volebnímu zasedání akademického senátu, které se uskuteční 30. října, bude předcházet setkání akademické obce PF UP. Na něm kandidáti představí své vize pro další směřování fakulty. Termín setkání ještě nebyl stanoven.

Funkční období děkana Václava Stehlíka končí 22. ledna 2024. Je v pořadí šestým děkanem, který stojí v čele právnické fakulty od jejího znovuobnovení v roce 1991. Před ním fakultu řídili Miroslav Liberda, Jiří Blažek, Michal Malacka, Milana Hrušáková a Zdenka Papoušková.

Harmonogram děkanských voleb

navrhování kandidátů, formulář ZDE | do 30. září
setkání akademické obce PF UP | říjen – termín bude upřesněn
volební zasedání AS PF UP | 30. října  

Jídlo nejen jako nezbytná premisa pro život člověka, ale také jako možný prostředek v komunikaci mezi lidmi. To je téma letošního festivalu Země na talíři, jehož už osmý ročník se uskuteční ve středu 19. července v Pevnosti poznání Univerzity Palackého. V rámci projektu Hra o klima! Na tahu před změnou klimatu ho pořádají organizace Na mysli, výzkumný program Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Pevnost poznání.

Země na talíři nabídne v Olomouci filmovou projekci, besedu, workshop, semínkovou burzu, kvíz o ceny, diskuzi a potravinovou sbírku. Festival má za cíl zvyšovat povědomí o odpovědném zemědělství a dopadech produkce potravin na společnost a planetu Zemi.

Program, na který je bezplatný vstup, začíná v 16 hodin. Návštěvníci by si neměli nechat ujít snímek Jídlo opravdu pro všechny?, který natočila režisérka Caroline Cox. „Tento zajímavý film představuje čtyři příběhy lidí společně toužících po spravedlivějším světě po všechny, kteří pěstují s láskou nejen plodiny, ale i mezilidské vztahy,“ přibližuje téma filmu Viktorie Tenzerová, ředitelka organizace Na mysli. Diváci se tak seznámí například se skupinou mladých lidí, původních obyvatel Havaje, kteří společně vedou organickou komunitní farmu, nebo s Inuity, kteří se snaží adaptovat na klimatickou změnu prostřednictvím společné komunitní zahrady.

Film doplní debata se sociálním pracovníkem P-centra Jiřím Ramešem, který je současně dobrovolníkem olomoucké iniciativy Food not Bombs (FNB). Mluvit by se mělo mimo jiné o omezení plýtvání a lepším využití potravin. Členové FNB se v Olomouci scházejí každou neděli, aby společně připravili jídlo z potravin zachráněných před vyhozením, které posléze rozdávají potřebným. Na festivalu se mohou příchozí zapojit do potravinové sbírky, která podpoří právě tuto iniciativu. Stačí přinést trvanlivé potraviny, jako jsou například těstoviny, rýže či luštěniny.

Ani letos nebude v programu chybět tradiční workshop. Zájemci se naučí vyrábět tzv. semínkové bomby. Tyto koule vyrobené ze směsi kompostu, jílu a semínek mohou zelení oživit veřejný prostor. Pro ty, kteří rádi soutěží, je přichystán kvíz o hezké ceny. 

Festival se koná 19. července 2023 v Pevnosti poznání UP od 16 hodin. Vstup je volný.

Evropská komise v těchto dnech vyhlásila výsledky výzvy na podporu Iniciativy evropských univerzit (European Universities Initiative). Finanční podporu už podruhé získala také aliance Aurora. Díky tomu bude Univerzita Palackého moci spolu s partnerskými univerzitami zapojenými do aliance prohloubit dosavadní spolupráci a pokračovat ve svém poslání v oblasti transformace vysokoškolského vzdělávání.

„Postup aliance Aurora do další fáze je velkým úspěchem pro celý tým a komunitu Aurory. Jsme opravdu rádi, že můžeme nadále budovat naši ‚evropskou univerzitu‘ s osmi vynikajícími strategickými partnery. Díky členství v alianci Aurora hraje Univerzita Palackého důležitou roli ve vývoji evropského vysokého školství,“ okomentoval Michal Malacka, prorektor pro strategii a vnější vztahy UP.

Úspěch ocenila i vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu ministerstva školství Radka Wildová. „To, že Evropská komise potvrdila pokračující podporu alianci, svědčí o vysoké kvalitě a úspěšné realizaci projektu v první fázi. Přeji úspěšné pokračování vzájemné spolupráce v rámci konsorcia Aurora a věřím, že společné aktivity povedou k posílení internacionalizace vaší univerzity a zkvalitnění všech jejích činností překračující rámce aktivit konsorcia,“ uvedla v gratulaci zaslané rektoru UP Martinu Procházkovi.

Připravovanému konsorciu Aurora 2030, vedenému Islandskou univerzitou (University of Iceland), byly poskytnuty finanční prostředky na čtyřleté období. Podpořený program, který od Evropské komise obdržel 90 ze 100 hodnoticích bodů, staví na významném pokroku, dosaženém během pilotní fáze v období 2020–2023.

„Jsem potěšen, že Evropská komise udělila konsorciu Aurora 2030 čtyřletý návazný grant. Potvrzuje tak důvěru v poslání aliance Aurora, jejímž cílem je vybavit studenty dovednostmi a myšlením potřebnými k řešení společenských výzev. Tento nový grant nám umožní pokračovat v úzké spolupráci s našimi partnery v Evropě i mimo ni,“ řekl prezident aliance Aurora Jon Atli Benediktsson.

Nový program zajistí pokračování stávajících aktivit Aurory, přinese ale také nové možnosti. Podle slov institucionální koordinátorky Aurory na UP Selmy Porobić posílila olomoucká univerzita v řadě aktivit své vedoucí postavení. „Týká se to oblasti budování kapacit a zapojení komunit se zaměřením na země střední a východní Evropy a Ukrajinu, zapojení regionálních ekosystémů a zúčastněných stran, udržitelného kampusu Aurora, studentské komunity a celkové udržitelnosti aliance v období 2030+. Zajistili jsme také spoluvedení v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj, inovativní pedagogiky, akademické spolupráce, sociálního podnikání a inovací, komunikace a šíření informací a také studentských služeb,“ uvedla.

Více informací o cílech a prioritách Aurory lze najít zde. K získání podpory od Evropské komise poblahopřál Univerzitě Palackého i Dům zahraniční spolupráce. Přehled pokračujících i nově financovaných evropských univerzitních aliancí, jejichž členy jsou i české instituce, přinesl v tomto článku.

Kdo tvoří Auroru?

Konsorcium Aurora 2030 tvoří University of Iceland (UIce), Vrije Universiteit Amsterdam (VUA), University of Innsbruck (UIBK), University of Duisburg-Essen (UDE), Copenhagen Business School (CBS), Univerzita Palackého v Olomouci (UP), Universitat Rovira i Virgili (URV), Université Paris Est Creteil (UPEC) a University of Napoli Federico II (UNINA), jakož i sedm přidružených akademických a neakademických partnerů včetně University of East Anglia (UEA), South-West University „Neofit Rilski“ (SWUNR), Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích (UPJSK), University of Tetova (UT), Kharkiv National University, Evropského fóra Alpbach a Informačního centra pro akademickou mobilitu a ekvivalenci (CIMEA), kteří dohromady pokrývají 13 zemí.

Cestu k výrazně rychlejšímu zpracování dat v optických kvantových počítačích otevřel experiment mezinárodní skupiny vědců, kteří jako první na světě provedli v laboratorních podmínkách potřebné nelineární měření propagujícího se elektromagnetického pole. Právě toto nelineární měření je podle odborníků klíčem k sestrojení superrychlých optických kvantových počítačů. Unikátní experiment je dalším výstupem dlouhodobé spolupráce mezi vědci z Univerzity v Tokiu a Univerzity Palackého v Olomouci a dalších týmů z Austrálie. Výsledky jejich práce byly publikovány v prestižním časopise Nature Communications.

Kvantové počítače využívají kuriózní vlastnosti mikrosvěta atomů a fotonů, zejména princip kvantové superpozice. Díky této schopnosti mohou výrazně překonat rychlost klasických počítačů, které omezeně pracují s klasickými bity založenými na binárních číslicích 0 a 1. Kvantové počítače využijí jejich komplexních superpozic na masivních počtech atomů a fotonů. Pro konstrukci kvantových počítačů vědci zvažují řadu platforem. Vedle supravodivých kvantových bitů a spinů atomů se do popředí jejich zájmu dostávají i velkokapacitní mikrovlnná a optická řešení. Hlavní výhodou optických řešení je, že mohou operovat za pokojové teploty s vysokými opakovacími frekvencemi, a to až v řádu terahertzů. Optické kvantové počítače lze navíc díky moderním technologiím klasické optické komunikace propojovat i na velkou vzdálenost.

Základem fungování optických kvantových počítačů jsou nelineární operace, tedy operace, které provádí operaci násobení mezi určitými vlastnostmi kvantových stavů. Na rozdíl od základních lineárních operací, které pouze sčítají a odečítají, nelze nelineární operace efektivně simulovat na klasických počítačích. Mohou tedy vést na požadované navýšení rychlosti. Nelinearity vědci dosáhli prostřednictvím kombinace rychlých nelineárních výpočtů v digitálních elektronických obvodech a nových stavů světla se silně kvantovými vlastnostmi snižujících šum v nelineárních obvodech. Pomocí měření na velkém vzorku různých stavů světla následně ověřili, že měřicí obvod skutečně provádí požadovanou nelineární operaci.

„V rámci desetileté vědecké spolupráce byla poprvé vyvinuta a verifikována klíčová technologie rychlé a flexibilní nelineární manipulace se stavy světla pomocí elektronické dopředné vazby, která je zásadní pro budoucí využití nejen v optických kvantových počítačích. S její pomocí bylo zkonstruováno nelineární měření využívající tuto rychlou dopřednou vazbu a pomocné stavy světla se silně kvantovými vlastnostmi,“ uvedl profesor Radim Filip.

Použité nelineární elektronické obvody využívají koncept vyhledávací tabulky, pomocí které jsou požadované hodnoty nelineárních funkcí vypočítány předem. V samotném experimentu byly pouze vyvolány z paměti. Tato metoda podle vědců umožňuje vysokou rychlost obvodu, s čímž je spojena potřeba pouze malého optického zpoždění a nízkých ztrát.

Kvalita takového nelineárního kvantového měření kriticky závisí na snížení jeho šumu. „Pro toto nelineární měření jsou zásadní stavy, které mají vhodně potlačené nelineární kvantové fluktuace. V experimentu byly proto využity nelineárně stlačené stavy, poprvé vygenerované naším společným týmem v roce 2021. Pro vyhodnocení měření bylo jako testovací signál využito slabé laserové světlo připravené s 27 různými hodnotami amplitud a rovnoměrně rozdělenou fází. Celkem bylo proměřeno 2,16 milionu bodů. Naměřené výsledky vykazovaly nelineární závislost na vlastnostech signálu podle našich teoretických očekávání,“ podotkl docent Petr Marek.

Celý soubor testovacích stavů a jím odpovídajících výsledků byl použit na rekonstrukci kvantových vlastností detektoru. „Potlačení kvantového šumu navíc přesně odpovídalo nelineárnímu stlačení pomocných stavů. Nelineární měření bylo tedy úspěšně experimentálně prokázáno,“ řekl Petr Marek. „Naše dlouhodobá a unikátní spolupráce s tokijským týmem profesora Furusawy na měřením indukovaných kvantových operacích se světlem pokračuje dále, nejen v tomto směru, ale i paralelně v řadě dalších, přičemž zahrnuje nové generace studentů a mladých vědců. Přitáhla i značnou pozornost na ministerské a diplomatické úrovni, protože kvantové technologie se rychle stávají prioritou všude ve světě,“ dodal Radim Filip.

Třináct setkání nad tématy, jako je klimatická změna, význam biodiverzity, dostupnost vody nebo smart cities, a tři kredity k tomu. Tak bude vypadat nový předmět Udržitelný rozvoj v teorii a praxi, který si jako nepovinný v kategorii „C“ budou v zimním semestru moci zapsat všichni studenti a studentky z celé UP.

Odborníci z Univerzity Palackého ve spolupráci s externími specialisty představí udržitelný rozvoj jako způsob života, který umožňuje lidstvu dlouhodobě naplňovat jeho potřeby s co nejmenším negativním vlivem na budoucnost. Zároveň ukážou, jak se jeho principy mohou uplatňovat v nejrůznějších oblastech každodenního života.

Kromě environmentálního hlediska nezůstane stranou ani ekonomický pohled na udržitelnost. Přednášky se proto budou věnovat také cirkulární ekonomice a energetice či managementu zdrojů. Dále se zájemci dozvědí, jak vypadají smart cities nebo co znamená udržitelné stravování.

Návštěvníci kurzu rovněž získají znalosti o sociálních aspektech udržitelnosti a její etice, budou schopni číst a kriticky zhodnotit odborné i laické publikace o klimatické změně a udržitelnosti nebo rozpoznat greenwashing.

„Jsem moc ráda, že se nám během letošního roku podařilo ve spolupráci s kolegy z různých fakult připravit velice nabitý, ale prakticky zaměřený předmět, který studentům napříč univerzitou ukáže, že udržitelnost není věc pouze ekologů nebo environmentalistů. Týká se totiž nás všech a aspoň základní vzdělání o její aplikovatelnosti v různých oborech by měli mít všichni studenti,“ říká koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková, která bude v rámci kurzu mluvit o udržitelnosti na Univerzitě Palackého.

Nový předmět bude vyučován každé úterý od 17 hodin v Pevnosti poznání. Ve STAGU jej lze najít pod kódem EKO/URTP a za splnění závěrečného kolokvia čekají studenty tři kredity. Přednášky však budou přístupné bez zapsání i ostatním zájemcům a veřejnosti.

Udržitelný rozvoj v teorii a praxi (EKO/URTP)
19. září – 12. prosince (úterky) v 17 hodin v Pevnosti Poznání

Sylabus kurzu:
1. Úvod do předmětu, cíle předmětu, požadavky
2. Koncept a měření udržitelného rozvoje
3. Globální klimatická změna
4. Zeleň a biodiverzita
5. Voda
6. Management zdrojů a cirkulární ekonomika (CE)
7. Energetika
8. Udržitelná mobilita a doprava
9. Udržitelné stravování
10. Smart cities a udržitelnost
11. Hodnotové aspekty udržitelnosti a environmentální etiky
12. Sociální aspekty udržitelnosti
13. Udržitelný rozvoj na UP

Vůbec poprvé letos obohatí Univerzita Palackého program jednoho z nejvýznamnějších tuzemských festivalů Colours of Ostrava a největšího evropského diskuzního fóra Meltingpot. V sobotu 22. července se v Ostravě představí pět řečníků z UP, poblíž UNIVERcity scény s přednáškami bude i relax zóna Univerzitní město a chybět nebude ani science show Pevnosti poznání a další doprovodný program.

Na Meltingpotu, jedinečném spojení hudebního festivalu a multioborového diskusního fóra v industriálním areálu Dolních Vítkovic, vystoupí přes dvě stovky osobností z celého světa na jedenácti diskuzních scénách. Letos například expert na výzkum spánku Matthew Walker, odborník na dýchání Patrick McKeown nebo umělecký ředitel židovského divadla v New Yorku Tuvia Tenenbom.

V kavárně v Malém světě techniky U6 se postupně představí pětice univerzitních hostů – od psycholožky oceněné Českým lvem přes specialistu na neuronové sítě až po zkušenou záchranářku. Univerzitu Palackého bude na UNIVERcity stage reprezentovat Romana Mazalová, která promluví o psychologii marketingu, nebo právník Ondřej Filipec s příspěvkem na téma Islámského státu a terorismu v době covidu a války na Ukrajině. Docent Štěpán Kment pak přiblíží nové technologie pro zelenou energii, zatímco záchranářka Marinella Danosová posluchače interaktivně seznámí s trendy v první pomoci. Jako poslední mluvčí vystoupí informatik a lingvista Vladimír Matlach, jenž se pokusí rozkrýt aktuálně široce skloňovaný pojem umělé inteligence.

„Účast na programu UNIVERcity stage v rámci Meltingpotu a Colours of Ostrava vnímáme jako příležitost, jak neformálně přiblížit vědu a výzkum a možnosti studia na olomoucké univerzitě širokému publiku z Česka i ze zahraničí během jedné z nejprestižnějších akcí svého druhu v Evropě. Jde také o další bod programu letošních oslav 450. výročí univerzity, navíc za hranicemi našeho univerzitního města,“ upřesňuje Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Program olomoucké univerzity doplní science show a exponáty z univerzitního science centra Pevnosti poznání, netradiční relax zóna, soutěže nebo nafukovací model Země. Studentky a studenti univerzity na místě zájemcům přiblíží možnosti studia na osmi fakultách UP nabízejících tisícovku studijních programů.

Festival Colours of Ostrava se letos uskuteční od 19. do 22. července. Jde o multižánrový hudební festival pořádaný od roku 2002. Každý ročník nabízí přes 450 programových bodů na více než dvaceti scénách – koncerty, diskuze, divadla, filmy, workshopy nebo výtvarné aktivity. Na domácí půdě získal řadu ocenění a v roce 2016 jej deník The Guardian zařadil mezi deset nejlepších festivalů Evropy. Mezinárodní diskuzní fórum Meltingpot se koná souběžně s festivalem od roku 2016. Ke vstupu na jeho program je nutné mít platnou vstupenku na Colours of Ostrava.

UP na Meltingpotu, Colours of Ostrava
sobota 22. července
UNIVERcity stage, foyer a kavárna Malého světa techniky U6

12.00–13.00
PhDr. Romana Mazalová, Ph.D.: Kolik se platí za naši pozornost aneb Jak si s námi hraje marketing?

13.45–14.45
Mgr. et Mgr. Ondřej Filipec, Ph.D.: Terorismus a tzv. Islámský stát v době covidu a války na Ukrajině: od úpadku k novému vzestupu?

15.30–16.30
doc. Ing. Štěpán Kment, Ph.D.: Nové technologie pro zelenou energii

17.15–18.15
Mgr. Marinella Danosová, DiS.: První pomoc vážně i nevážně

19.00–20.00
Mgr. Vladimír Matlach, Ph.D.: Umělá inteligence

Superhrdinové Strážci poznání provázejí zvídavé návštěvníky science centrem Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Tým Pevnosti poznání připravil novou zážitkovou hru nazvanou Detektivní akademie, která navazuje na oblíbený komiks o boji proti hlouposti a zlu. Během prázdnin se hraje o odznak detektiva a řadu hodnotných cen.

„Období letních prázdnin jsme se rozhodli oživit misí Strážců poznání, která navazuje na úspěšný komiks ilustrátorky Jany Růžičkové. Naším cílem je zatraktivnit běžnou prohlídku expozic a poskytnout malým i velkým návštěvníkům důvod se k nám opakovaně vracet,“ řekl Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

Ve vědeckých dílnách si zájemci vyrobí vlastní baterku, která se jim bude hodit při dalším pátrání. V laboratoři zase rozluští neviditelná tajemství pomocí ultrafialového světla. V expozici Živá voda odhalí pachatele na základě otisků prstů a DNA a o kousek dál si vyzkouší, jaké to je, sledovat zločince pomocí speciálního přístroje na tepelné stopy. A co se stane, když se na místě činu objeví výbušnina? Jak pracují pyrotechnici? To zájemci zjistí ve virtuální realitě.

V roli průvodců na cestě po stopách zločinu se opět ocitl tým zvířecích superhrdinů: Rody, Felis, Woobi, Eli a Tritus. O chvíle napětí není nouze, stačí si v pokladně Pevnosti poznání v otevírací době vyzvednout tištěného průvodce a vydat se do jednotlivých expozic.

Autorkou originálního komiksu je zooložka a ilustrátorka Jana Růžičková. „Ke kreslení Strážců poznání se vždycky ráda vracím. Jejich letošní mise bude velké detektivní dobrodružství. Cílem hry je nejen vyřešit co nejvíce případů ukrývajících se ve zdech Pevnosti, ale také poznat, jak se dá propojit věda s kriminalistikou,“ řekla Jana Růžičková, která vystudovala zoologii na olomoucké přírodovědecké fakultě. Po získání doktorátu se přesunula do Budapešti, kde pokračuje ve zkoumání ekologie střevlíkovitých brouků. Ve volném čase podniká dlouhé výšlapy po maďarských kopcích nebo kreslí komiksy, antropomorfní zvířenu a vědeckou ilustraci.

Více o superhrdinech na strazcipoznani.cz.

Pevnost poznání, architektonicky unikátní stavba s dřevěnou konstrukcí, která sídlí v areálu Korunní pevnůstky, byla ještě v roce 1857 neoddělitelnou součástí bastionové pevnosti. Zatímco tehdy se v ní skladovala munice pro dělostřelectvo, v současnosti nabízí útočiště pro vědu a neformální vzdělávání. V centru se nacházejí čtyři expozice a planetárium s desítkami originálních exponátů, které vznikly přímo v dílnách Pevnosti. A především pak akční průvodci z řad studentů Univerzity Palackého. Otevřeno je každý všední den od 9 do 17 hodin a od 9 do 18 hodin o víkendech.

Války, rozkrádání, všudypřítomná politická, společenská i klimatická nestabilita. To vše v posledních letech stojí za destrukcí významných historických památek a kulturních objektů na Blízkém východě. Fenoménu, který má rovněž silný mediální dopad, se ve své knize Dějiny v troskách komplexně věnuje arabistka, íránistka, cestovatelka a absolventka UP Lenka Hrabalová. Nahlédněte spolu s ní do neveselé problematiky v rámci dalšího tipu na letní čtení z produkce Vydavatelství UP.

Nejen probíhající válka v Sýrii v posledních letech přinesla nespočet záběrů a svědectví o nahodilém i systematickém ničení staveb a památek nevyčíslitelného významu a nesoucích svědectví o kulturách dávno minulých. Proč se historické objekty stávají cílem destrukce? Kdo za jejich ničením stojí? Kde a jak se artefakty dostávají na černý trh a kdo z toho profituje? A existují v daných zemích iniciativy, které se snaží památky chránit a jejich zničení předcházet? To na pozadí situace v Sýrii, Iráku, Mali, Jemenu a Saudské Arábii ve své publikaci Lenka Hrabalová rozkrývá.

Dějiny v troskách vychází z úspěšně obhájené disertační práce Lenky Hrabalové. V knize završuje svůj dlouhodobý výzkum i zkušenosti, které získala křižováním a bádáním v krajině Blízkého východu a severní Afriky. S odborným i populárně-naučným přístupem dává nahlédnout do zemí, kde se tisíce let historie střetávají s nestabilními a překotnými společenskými touhami po změně a moci.

V arabském a perském světě tráví Lenka Hrabalová většinu svého pracovního i volného času, a kromě vědecké činnosti se věnuje také popularizaci a přibližování problematiky Blízkého východu, průvodcovství či překladatelství.

Kniha Dějiny v troskách je dostupná na e-shopu Vydavatelství Univerzity Palackého v tištěné i elektronické formě.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 10% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 10% slevy).

Za svůj debutový román Zlomky nekonečna získala v HumbookAwards druhé místo v kategorii Česká kniha roku 2022. Ocenění vnímá jako skvělou zpětnou vazbu, která ji utvrzuje v tom, že se její kniha čte. Právě z toho má Adéla Rosípalová, studentka české a anglické filologie Filozofické fakulty UP, snad největší radost. Názor čtenáře je pro ni totiž nejvíc.

Na otázky, jak se dostala ke psaní, odpovídá Adéla Rosípalová všem podobně. „Tvořím prakticky bez ustání už od té doby, kdy jsem udržela tužku v ruce.“ Tímto sdělením chce mladá autorka jednoduše zdůraznit, že češtinu miluje odmalička.

Už na druhém stupni základní školy, kdy se hodiny dělily na mluvnici, literaturu a sloh, ji slohové práce bavily asi nejvíc. Láska ke knihám ji později přivedla i do knižní blogosféry. Nejradši má young adult literaturu a knihu, za kterou nyní sklidila ocenění, začala psát už při studiích na gymnáziu.

„Tak dlouho jsem četla literaturu pro dospívající, až jsem se rozhodla, že se ji pokusím i psát,“ říká Adéla Rosípalová, přičemž kdy a kde vznikl nápad konkrétního tématu knihy, si nevzpomíná. Její román o dvou středoškolských studentech, z nichž jeden onemocní a do měsíce zemře, přináší spoustu životních i vztahových myšlenek, otazníků i emocí. Věnuje se v něm společenským problémům z pohledu dospívajících i vážným tématům, které souvisejí s nevyhnutelností smrti a možnostem s ní nějak bojovat. Celý příběh vypráví v ich formě, pohledem hlavního hrdiny, a přestože se čtenář už na začátku příběhu dozví, jak vše dopadne, šikovně je v románu skryto, kdy k tomu dojde.

„Z ceny mám velkou radost. To, že lidé moji knihu čtou a že byli ochotni pro ni i hlasovat, a právě tímto hlasováním mě dostali na druhé místo, je pro mě největší ocenění. Nepsala jsem ji proto, aby se o mně za padesát let učilo. Myslím si, že o to nešlo ani těm, o nichž se dnes učíme. Pro mě je důležité, že lidé knihu čtou a že mi i napíšou, že se jim líbila. Pokud se bude líbit i odborným kritikům, je to pro mě už jen příjemný bonus,“ dodává studentka Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Pokud zrovna nečte nebo nepíše, dívá se na animované filmy, cestuje nebo hraje na klavír. Z rodné Mohelnice dojížděla do Olomouce už na gymnázium. O jiné vysoké škole než Univerzitě Palackého ani neuvažovala. Ve své diplomové práci se chce věnovat slovanské mytologii v české YA fantasy. A přestože už má rozepsaný další román, nemyslí si, že by se psaním jednou živila.

„Jsem realista. V České republice se psaním uživí snad jen Halina Pawlovská a Michal Viewegh. Já se spíš budu věnovat tomu, co studuji. Možná budu učit nebo překládat,“ komentuje své plány talentovaná autorka, studentka bohemistiky a anglistiky FF UP.

HumbookAwards jsou roční ceny Humbooku věnované young adult knihám, autorům a dalším tvůrcům. V sedmi vybraných kategoriích se volí nej uplynulého roku. Jedná se o čtenářské ceny, jejichž nominace i hlasování je v režii čtenářské a blogerské komunity. Pořadatelem je Albatros Media, a. s.

Před třemi lety nabídla Cyrilometodějská teologická fakulta UP jako vůbec první v České republice možnost vysokoškolského studia online. O distanční bakalářský studijní program Teologie byl nečekaný zájem, nyní již má první absolventy. Jaký byl rozjezd průkopnického studia a zda bude i navazující magisterský program, přibližuje jeho garantka Gabriela Ivana Vlková.

Původně měla vzniknout videa s nahrávkami starších profesorů působících na fakultě, aby jejich vědomosti, zkušenosti a také pedagogický um byly zaznamenány i pro budoucí studenty. Nápad tehdejšího děkana Petera Tavela se protnul s filmařskými dovednostmi a rozhledem Veroniky Müllerové a začal vznikat ucelený program.

„Je pravda, že zpočátku pro natáčení nenacházeli příliš pochopení mezi námi vyučujícími, kteří jsme měli spoustu jiné práce. Když ale později epidemie covidu-19 znemožnila prezenční výuku, měli jsme již natočeno relativně dost materiálu, který se obsahově kryl s některými teologickými předměty a který byl ve vysoké kvalitě, zejména zvukové, která je pro online výuku klíčová. Například já jsem díky předtočeným přednáškám mohla slevit z výuky přes Zoom. Studenti videa zhlédli, pak jsme o nich diskutovali. Viděla jsem, že to může fungovat,“ vzpomíná docentka Vlková, která se stala garantkou chystaného programu.

Online studium teologie přibylo do studijní nabídky v polovině září, tedy v době, kdy úspěšní uchazeči již běžně nastupují do prvního ročníku. Během měsíce dorazilo na fakultu téměř 400 přihlášek, zájemce z organizačních důvodů nečekaly žádné přijímací zkoušky. „Uchazečům jsme v propozicích slibovali individuální přístup, takže jsme museli vymyslet, jak všechno zvládnout. Studenty jsme rozdělili do šestnácti paralelních skupin a po večerech jsme ze začátku mívali i čtyři hodiny webinářů. Byl to adrenalin a je pro mě zázrak, že to dobře dopadlo. Obdivuji vyučující, kteří do toho s námi šli. Zároveň pružně reagovalo i vedení fakulty a přišli dva noví lidé starající se o technické zabezpečení výuky,“ říká garantka.

„Samozřejmě se časem u některých studentů ukázalo, že podcenili náročnost. Zjistili, že je opravdu třeba se na webináře připravovat nebo absolvovat testy, že se něco nedozvědí jen tak bez námahy. Ve druhém semestru jsme tak už měli jen deset paralelních skupin a později šest. Pro další ročníky jsme již měli vyhlášené upravené podmínky přijímacího řízení a také maximální počet přijímaných. Počet zájemců o studium je stále vysoký, dokonce roste,“ dodává.

Distanční program nestudují jen lidé, kteří mají vztah ke katolickému pojetí teologie vyučovanému na CMTF, naopak jsou studenti členy či sympatizanty různých církví a zájmových skupin. Podle docentky Vlkové se mohou při studiu z pohodlí domova cítit v bezpečnějším prostředí, než pokud by měli na fakultu ukotvenou v katolické tradici docházet. Studenti se také ke studiu připojují nejen z domova, ale i z různých pobytů a cest, například z Aljašky, Německa, Rakouska či Islandu.

„Největším překvapením pro nás bylo, že i v rámci online skupin se utvořily kompaktní kamarádské vazby. Sami studenti nám v anketě psali, že čekali, že to bude spíše neosobní. Je to odraz toho, že při webinářích dbáme na interaktivní složku, některé předměty byly koncipovány hybridně či prezenčně a zavedli jsme také takovou internetovou čajovnu, pravidelné neformální setkávání, kde si říkáme, co funguje, nefunguje. Jednou za semestr se potkáváme i osobně, což je bonus navíc, kterého si cení jak studenti, tak i my,“ přibližuje garantka programu s tím, že v hybridní podobě se nakonec uskutečnily v červnu i první státní závěrečné zkoušky. Za stejných podmínek někteří ze tří desítek studentů ke zkouškám přistoupili osobně, jiní online. Historicky prvními absolventy se stali Martina Jungrová a Ondřej Hába. První promoce, tentokrát jen prezenčně, se chystá na podzim.

K navazujícímu magisterskému studiu se nicméně absolventi bakalářské distanční teologie budou moci přihlásit až v příštím roce. Program se v současnosti připravuje, již je schválený Vědeckou radou CMTF UP a na podzim bude akreditační spis předložen Radě pro vnitřní hodnocení UP. „Letošní absolventy tím asi zklameme, ale příprava je poměrně náročná. Nechceme spustit něco, co nebude promyšlené, také již ze strany pedagogů cítím vyčerpání. Nicméně s dalším akademickým rokem bychom rádi otevřeli přijímací řízení,“ uzavírá Gabriela Ivana Vlková.

Podrobnější informace o online studiu teologie na CMTF UP jsou k dispozici zde.

Pro zájemce o teologická témata fakulta připravila také celoroční kurz v rámci nabídky celoživotního vzdělávání. Jeho výuka bude probíhat podobně jako bakalářské teologie online formou video přednášek a samostudia doplněných webináři či online konzultacemi s vyučujícími. Do kurzu je možné se přihlásit do 15. září. Více o kurzu najdete zde.

Logické myšlení, prostorovou představivost, postřeh i manuální zručnost pomůže rozvíjet nejen nevidovým a slabozrakým lidem nová hmatová hra, kterou pomocí 3D tiskárny vytvořili odborníci z katedry experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Unikátní trojúhelníkové domino zaujme děti i dospělé. Magnetická hmatová hra bude nabídnuta školám vzdělávajícím nadané děti i školáky se specifickými potřebami učení.

„Klasická hra domino je logická hra, založená na kombinačním myšlení. Naše trojúhelníkové domino má podobný základ a je vhodné pro všechny věkové kategorie. Nejmladším dětem zábavnou a hravou formou dodá jistotu při řešení různých příkladů a rozvíjí jejich logické myšlení. Starší děti si díky této hře mohou osvěžit své některé geometrické schopnosti a znalosti ve zcela nových souvislostech. Dospělí si zase mohou vytvářet i svá nová hrací pravidla,“ řekla Jana Slezáková z katedry experimentální fyziky PřF UP.

Trojúhelníkové domino se skládá z dvanácti shodných rovnostranných trojúhelníků oranžové barvy a z šesti různých nekonvexních rovinných útvarů, které mají zelenou barvu. Hra díky tomu umožňuje podle jedné ze šesti daných předloh vymodelovat prostorový útvar v rovině. Hráči mohou vnímat změnu útvaru, jeho rozměr a strukturu. Každý dominový modul trojúhelníkového tvaru je ve svých rozích opatřen jedním reliéfním znakem - hmatovým bodem. Těchto znaků je celkem šest, přičemž jeden z modulů v jednom rohu obsahuje znaky dva. Úkolem hráče je správně vybrat devět z dvanácti dominových modulů a sestavit z nich domino podle zelené předlohy. Trojúhelníky k sobě přiléhají vždy stranami s identickými znaky. Jednotlivé dominové moduly mají na bocích magnety, které zajistí jejich stabilitu při skládání do požadovaných tvarů.

„Dominové moduly lze využít u mladších žáků ve výuce základních vlastností a vztahů některých rovinných útvarů v rovině. Hra je také vhodná pro nevidomé žáky. Trojúhelníkové domino navíc může přispět k procvičení řady myšlenkových dovedností a vytvářet pružnější pracovní vztahy mezi žáky,“ dodala Jana Slezáková.

Nová hra byla konzultována s předsedou olomoucké odbočky Sdružené organizace nevidomých a slabozrakých Janem Příborským, který ji také testoval. Trojúhelníkové domino si pochvaloval. Navzdory poměrně široké nabídce her pro nevidomé se podle něj jedná o unikátní hru, o kterou bude mezi uživateli velký zájem.

„Ocenil zejména to, že se jedná o magnetickou hru vhodnou pro pobavení, ale současně podporující logické myšlení. Líbilo se mu také barevné kontrastní provedení jednotlivých herních prvků. Kladně hodnotil magnetické provedení jednotlivých modulů, díky kterému tvary poskládané podle předlohy drží pohromadě,“ doplnila Jana Slezáková.

Hru Trojúhelníkové domino lze objednat na jana.slezakova@upol.cz. Na výrobě hry (3D tisk) se podíleli Martin Ochmann, Petr Novák a Vítězslav Heger. Grafický návrh zajistil Christo Kirkelovski. Jedná se o druhou hru, kterou odborníci z katedry experimentální fyziky PřF UP, připravili. První hra - trojúhelníkové puzzle slouží jako pomůcka při výuce geometrie na základních i středních školách a pomáhá nevidomým a slabozrakým dětem lépe pochopit základní zákonitosti geometrie.

Suchozemským stejnonožcům bude věnováno mezinárodní sympozium nazvané 12th International Symposium on Terrestrial Isopod Biology, kterého se zúčastní třiatřicet isopodologů z jedenácti zemí světa. Akci, která se uskuteční v aule přírodovědecké fakulty 9. - 12. července 2023, pořádá katedra ekologie a životního prostředí PřF UP společně s Ústavem půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

„Na konferenci budou prezentovány přednášky a posterová sdělení  o genetice stejnonožců, jejich výskytu a změnách rozšíření v lokálním i celosvětovém měřítku. Nové poznatky z morfologických a ekologických studií doplní novinky výzkumu projevů chování stejnonožců. Za povšimnutí stojí i studium vlivu mikroplastů na biologické parametry těchto živočichů,“ uvedl hlavní organizátor Ivan Hadrián Tuf z katedry ekologie a životního prostředí.

Na třídenní konferenci vystoupí mimo jiné Elisabeth Hornung z University of Veterinary Medicine Budapest, která bude hovořit o distribuci stejnonožců ve městech. K hodnocení charakteru výskytu těchto živočichů využívá ekologické vlastnosti druhů. Spyros Sfenthourakis z University of Cyprus se zaměří na biodiverzitu suchozemských stejnonožců ve Středomoří a Karel Tajovský z Ústavu půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR ukáže, jak se mění společenstva stejnonožců přírodních oblastí v průběhu více než 25 let.

Suchozemští stejnonožci (v zoologickém systému podřád Oniscidea) se jako jedna z mála skupin jinak prakticky výhradně vodních korýšů významně přizpůsobili životu na souši. Zajímavé jsou nejen jejich specifické adaptace k suchozemskému životu, ale i biologie, ekologické nároky či význam stejnonožců v rozkladných a půdotvorných procesech, Vědci  svoji pozornost zaměřují také na jejich bioindikační roli včetně například schopnosti ukládat v těle těžké kovy.

Možnost aktivního přístupu k naplnění života i ve zralém věku nabízí zájemcům Univerzita třetího věku Univerzity Palackého (U3V). Protože každým rokem přibývá lidí, kteří vzdělávání považují za celoživotní cestu, rozšiřuje se i nabídka programů a kurzů. V akademickém roce 2023/2024 bude na výběr již ze tří desítek témat z oblasti zdravého životního stylu, historie, umění, práva či přírodních věd. Nechybí ani vyhledávané jazykové kurzy.

Do aktivit U3V se zapojuje všech osm fakult Univerzity Palackého. „Na výuce se bude podílet více než 30 garantů a dalších 50 lektorů, jak z akademické sféry, tak různých odborníků z praxe, mimo jiné máme velmi dobrou spolupráci s Vlastivědným muzeem Olomouc. Naše nabídka je v novém akademickém roce opět širší. Nabízíme hned deset nových kurzů, například Cesty do říše zvuků, Příroda jako zdroj inspirace a poznání nebo Zdravá ústa znamenají spokojený úsměv,“ říká Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

Univerzita třetího věku je zajímavou příležitostí nejen pro ty, které zajímá například historie regionu, dějiny zdejšího výtvarného umění nebo příroda. „Velká část nabídky má vedle vzdělávacího i velmi praktický význam. Doba se velmi zrychluje, přibývá informací, mění se technika i technologie. Proto nabízíme například kurz digitální fotografie, praktického průvodce světem internetu nebo kurz ochrany práv jednotlivce,“ vypočítává Klára Tesaříková Čermáková.

U3V se zároveň snaží, aby lidé ani v pozdějším věku nezapomínali na starost o svou kondici, a to jak psychickou, tak fyzickou. Sportovně ladění zájemci mohou proniknout do tajů lukostřelby nebo se naučit základy tai chi, příležitost mají i ti, kdo chtějí procvičovat mozek. „Je důležité, aby si veřejnost uvědomila, že v každém období života je možné se naučit, jak o sebe pečovat. Proto je jednou z novinek vzdělávací pobytový kurz se zaměřením na psychickou odolnost a schopnost regenerace. Kurz se uskuteční v polovině září a je zaměřen prakticky na vzdělávací aktivity z oblasti psychologie, historická a umělecká témata a fyzické jógové cvičení. Součástí je také edukace v dějinách zámku ve Velkých Losinách a v historii papíren,“ dodává vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP.

Zájemci o zapojení se do U3V mají na výběr jak z témat, tak i z různých vzdělávacích forem a míst. Záleží jen na jejich chuti a časových možnostech. Mohou volit například mezi dvouletými specializovanými běhy, jednoletými či krátkými jednosemestrálními programy. Ochuzení přitom nejsou ani lidé žijící mimo Olomouc. U3V Univerzity Palackého své pobočky má i v dalších městech na Moravě – ve Valašském Meziříčí, Uherském Hradišti a Šternberku.

Všechny informace najdou zájemci na webu u3v.upol.cz . Komunikace s posluchači i zájemci o studium probíhá osobně v kanceláři U3V (budova FF, Křížkovského 10), telefonicky (585 633 408) a e-mailem (u3v@upol.cz). Přihlášky pro akademický rok 2023/2024 se přijímají do konce září 2023 nebo do začátku vybraných programů.

Hned dvojí zastoupení měla Fakulta zdravotnických věd UP v Bruselu. Do pomyslného hlavního města Evropy pracovně zavítaly členky Centra vědy a výzkumu Marika Svrčková a Jarmila Zimmermannová. Během stáže nasbíraly cenné zkušenosti a stejně cenné kontakty.

Projektová manažerka Marika Svrčková uspěla ve výběrovém řízení a zastupovala Univerzitu Palackého na týdenní odborné stáži VaVaI (Věda, výzkum, inovace) pořádané Českou styčnou kanceláří pro vzdělávání a výzkum v Bruselu (CZELO). Cílem stáže bylo poskytnout účastníkům možnost lépe pochopit evropské a unijní instituce, představit fungování projektových kanceláří na evropských univerzitách a pomoci s hledáním vhodných zahraničních partnerů pro budoucí výzkumné projekty.

„V podstatě šlo o networking, mapování projektových příležitostí a odborné konzultace nad konkrétními projekty s lidmi z Evropské komise. Pro mě to bylo velmi inspirující. Měla jsem možnost porovnat, jak to funguje jinde, získala jsem inspiraci, co jde udělat lépe, a také dostala podněty k plánu, jak být v projektových výzvách úspěšnější,“ uvedla Marika Svrčková.

Pro členku Centra vědy a výzkumu FZV UP byla týdenní stáž především velkou sebereflexí. „Ověřila jsem si, že v zahraničí bojují s těmi samými problémy jako my. Díky této stáži jsem zjistila, že v práci s projekty a především v pre-award podpoře rozhodně nejsme někde na chvostu, spíše naopak. To bylo příjemné a uklidňující zjištění,“ řekla s úsměvem Marika Svrčková.

Na zasedání vědeckého výboru organizace Circular Bio-based Europe Joint Undertaking (CBE JU) vyrazila do hlavního města Belgie zástupkyně ředitele Centra vědy a výzkumu FZV UP Jarmila Zimmermannová – jako jediná reprezentantka České republiky. „Ve vědeckém výboru této organizace jsou zástupci Evropské komise, dále zástupci podniků a zástupci z významných evropských univerzit. V čele výboru stojí vědci z Portugalska a Itálie, tedy zemí, které jsou považované za tahouny v oblasti bioekonomiky,“ popsala Jarmila Zimmermannová, která je členkou vědeckého výboru od roku 2022.

Cílem je připravit strategický plán pro rozvoj bioekonomiky a související projektové výzvy v rámci Horizon Europe. Na přípravě podkladů a podobě projektových výzev se podílejí všichni členové výboru. „Všechny materiály dostaneme dopředu a můžeme je připomínkovat. Mohu se tak účastnit tvorby pracovního programu, připomínkovat podmínky a nastavení jednotlivých projektových výzev a prosadit tak zájmy České republiky,“ upozornila Jarmila Zimmermannová, kterou zaujalo, do jakých podrobností účastníci při diskuzích zacházejí. „Je vidět patrný rozdíl mezi zástupci jednotlivých členských zemí Evropské unie. My nejsme zvyklí řešit vše do detailů, ale někteří vědci diskutují pomalu každou čárku. Bylo to pro mě velké poučení nebát se cokoliv komentovat, i drobnou připomínku,“ zmínila.

Nedílnou součástí zasedání vědeckého výboru v Bruselu byl i networking a s ním spojená možnost získat kontakty na evropské akademiky. „Hovořila jsem s několika profesory ze zahraničních univerzit a ráda bych využila získaných kontaktů pro uspořádání přednášek pozvaných hostů na půdě fakulty zdravotnických věd,“ shrnula Jarmila Zimmermannová.

Trocha napětí a trocha exotiky. Když má obě tyto vlastnosti kniha, kterou jsme se rozhodli vzít do ruky během letních prázdnin, zavládne v nás povětšinou čtenářská spokojenost. Jednu takovou knihu najdeme i v produkci univerzitního vydavatelství. Proč s ní tedy rovnou nezačít letní seriál na Žurnálu plný zajímavých knižních tipů?! Račte se začíst do příběhů z Dálného východu a poznejte osudy Romea a Julie „na korejský způsob“.

Kniha Vyprávění o Sim Čchong. Vyprávění o Unjong přináší vůbec první české komentované překlady tradičních korejských příběhů o oddanosti a nenaplněné lásce, v nichž se line jen velmi tenká hranice mezi happy endem a tragickým vyústěním.

Vyprávění o Sim Čchong je jedním z nejznámějších románů staré Koreje. Jeho tématem je oddanost a láska mezi otcem a dcerou; pouto tak pevné, že stojí i za obětování života ve prospěch toho druhého. Pomůže to však ke štěstí?

Vyprávění o Unjong je pak příběhem tragické lásky na pozadí světa plného nástrah a zoufalství. Ústřední dvojice až nápadně připomíná Romea a Julii, avšak v jejich případě se zdá, že láska jim pomůže překonat nejen společenské překážky, ale i smrt. Anebo je to jen zdání?

Odpovědi na otázky a rozuzlení tradičních korejských příběhů můžete hledat na papíru i na obrazovce, Vyprávění o Sim Čchong. Vyprávění o Unjong si totiž můžete pořídit jak v tištěné, tak elektronické variantě.

Fajnšmekři a milovníci asijských studií či literární teorie pak jistě ocení také fakt, že se mohou začíst rovněž do doprovodné studie, která na oba příběhy nahlíží z odbornější perspektivy. Za překlady korejských příběhů i odbornými texty stojí Petra Lee z katedry asijských studií FF UP.

Knihy z Vydavatelství UP můžete kupovat na e-shopu nebo v prodejně na Zbrojnici. Zaměstnanci a studenti mohou na internetu i v kamenné prodejně celoročně využít 10% slevu (zaměstnanci najdou pokyny na webu, studenti v UPlikaci). V prodejně pak lze platit také FlexiPass poukázkami a kartami (v tomto případě však bez 10% slevy).

V uplynulých dnech byly zveřejněny aktuální výsledky dvou významných mezinárodních žebříčků, porovnávajících stovky univerzit z celého světa. V hodnocení CWTS Leiden Ranking i v prestižním žebříčku QS World University Rankings si Univerzita Palackého udržela či mírně vylepšila svou pozici. Kladně hodnocena byla například v oblasti mezinárodní vědecké spolupráce či za počet citovaných publikací.

„Postavení univerzit v těch nejprestižnějších žebříčcích, jakým je například QS, začíná prokazatelně ovlivňovat jejich hodnocení v řadě oblastí. Ať už se jedná přímo o národní politiku některých států, směřování mezinárodních partnerství, nebo volbu studijní destinace či výzkumného pracoviště v zahraničí. Důvodem je především absence jiných srovnávacích mezinárodních nástrojů v takovémto rozsahu,“ uvedl prorektor pro strategii a vnější vztahy Michal Malacka. Dodal, že v posledních letech žebříčky ve svých programech partnerství či uznávání využily například Indie či Nizozemsko. 

Žebříček QS World University Rankings

Výsledky mezinárodního žebříčku QS World University Rankings 2024, který je spolu s žebříčkem Times Higher Education (THE) a Šanghajským žebříčkem považován za nejprestižnější mezinárodní hodnocení, byly zveřejněny v úterý večer. Univerzita Palackého se v něm umísťuje od roku 2016.

Podobně jako další žebříčky hodnotí QS World University Rankings vědu a výzkum na základě bibliografických databází článků a citací. Navíc posuzuje poměr počtu pedagogů na studenty či podíl zahraničních studentů a akademických pracovníků. Provádí také anketní šetření pro hodnocení reputace, kdy zjišťuje, jak školu vnímá akademický svět a významní zaměstnavatelé v mezinárodním kontextu.

Z hodnocených 2 963 vysokých škol ze 104 států bylo letos zveřejněno pořadí 1 503 z nich. Univerzita Palackého si oproti loňskému roku vylepšila svou pozici a umístila se na 631.–640. místě, přičemž bylo hodnoceno o přibližně 500 univerzit více než v předešlém roce. Mezi 16 zástupci České republiky se UP umístila šestá. Nejlépe si vedla v oblasti mezinárodní vědecké spolupráce či internacionalizace fakult, uspěla také v hodnocení reputace ze strany zaměstnavatelů.

Oproti loňským šesti letos žebříček hodnotil devět kritérií (metrik) s příslušnou procentuální vahou pro konečné umístění: akademická reputace (30 %), citace na fakultu (20 %), reputace ze strany zaměstnavatelů (15 %), počet vyučujících na studenta (10 %), podíl zahraničních pracovníků na fakultě (5 %), podíl zahraničních studentů (5 %), nově pak výsledky v oblasti zaměstnanosti (5 %), mezinárodní výzkumná síť (5 %) a udržitelnost (5 %).

„I letošní výsledky potvrdily, že je potřeba nadále pracovat na cílech stanovených v naší strategii pro mezinárodní rankingy. Ukazuje se, že je obzvlášť potřeba klást důraz na parametry s nejvyšší vahou. V QS jde například o akademickou reputaci, která tvoří celých 30 % hodnocení. Posuzuje se tak, že nás (UP) naši partneři ve výuce a vědě hodnotí ve speciálním dotazníkovém šetření. K tomu, abychom dostali kvalitní hodnocení, by nám měla pomoci cílená a systematická komunikace jednotlivých pracovníků UP právě s těmito partnery,“ upřesnila vedoucí oddělení strategie a kvality Hana Marešová.

„Další možností, jak zlepšit výsledky našeho hodnocení, je zvyšování počtu publikací v časopisech, které jsou evidovány bibliografické databázi SCOPUS, ze které QS vychází,“ doplnila Marešová.

Podrobné výsledky QS World University Rankings 2024 jsou k dispozici na webu topuniversities.com. První tři místa obsadily Massachusetts Institute of Technology, University of Cambridge a University of Oxford následované Harvard University a Stanford University. Porovnání s předchozími roky je přehledně zobrazeno také na webu strategie.upol.cz.

Žebříček CWTS Leiden Ranking

V předchozích dnech byly zveřejněny také výsledky mezinárodního žebříčku CWTS Leiden Ranking 2023, který zkoumá čtyři základní oblasti vědeckého bádání, a to vědecký dopad, spolupráci, publikace s otevřeným přístupem a genderovou rozmanitost. Je založen na bibliografických datech pro období 2018–2021 z databáze Web of Science, produkovaných firmou Clarivate Analytics. Na rozdíl od jiných rankingů nesleduje reputaci institucí ani hodnocení výuky.

Žebříček hodnotil 1 411 univerzit (z toho 9 českých) a Univerzita Palackého v něm zaznamenala úspěch v oblasti excelentních publikací a spolupráce se zahraničními výzkumníky. Pozici české jedničky si pak udržela v počtu publikací, které ve srovnání s ostatními publikacemi ve stejném oboru a ve stejném roce patří mezi 1 % nejčastěji citovaných, kdy se umístila na 159. příčce v Evropě a 383. příčce ve světě. Velmi dobře si UP vede také v oblasti mezinárodní spolupráce, kde dosáhla na 127. příčku v Evropě a druhou v České republice.

Žebříček poskytuje hodnocení také na úrovni pěti hlavních vědních oborů: biomedicína a zdravotnické vědy, vědy o živé přírodě a Zemi, matematika a informatika, fyzikální vědy a inženýrství a společenské a humanitní vědy. Univerzita Palackého si mezi obory vede velmi dobře v nejcitovanějších publikacích v oblasti fyzikálních věd a inženýrství, kde obsadila 21. pozici v Evropě a 73. na světě. Do nejlepší stovky v Evropě se vejde také v oblasti mezinárodní spolupráce ve společenských a humanitních vědách, kde je 97.

Podrobné výsledky CWTS Leiden Ranking 2023 včetně porovnání s předchozími roky jsou k nalezení na webu věnovanému mezinárodnímu hodnocení UP nebo na webu samotného žebříčku.