Novinky z PřF a UP

Setkání plné emocí, silných příběhů a sdílení názorů se uskutečnilo v Americkém centru UP. Za účasti rektora univerzity Martina Procházky, který akci inicioval, a dalších hostů zde diskutovali studenti z americké University of Nebraska at Kearney se studenty z Ukrajiny. Cílem neformálního setkání bylo sdílet své zážitky a zkušenosti a přiblížit prostřednictvím očitých svědectví probíhající válečný konflikt na Ukrajině.

„Využili jsme toho, že k nám na tři týdny přijeli studenti z partnerské univerzity v americké Nebrasce. Chtěli jsme jim umožnit setkat se s našimi ukrajinskými studenty a získat tak informace o válečném konfliktu z první ruky. Tuto nelehkou situaci s našimi studenty i zaměstnanci z Ukrajiny od začátku války velmi intenzivně prožíváme a záleží nám i na tom, aby cítili, že je stále podporujeme a že náš zájem o jejich problémy ani po roce konfliktu neuvadá,“ sdělil rektor Martin Procházka „Blíží se výročí vypuknutí konfliktu a válečná agrese na Ukrajině stále pokračuje. Vnímáme, že konflikt je blízko, ukrajinská hranice leží necelých čtyři sta kilometrů od nás. Rozhodli jsme se využít návštěvy amerických studentů a propojit tak na jeden večer Východ se Západem prostřednictvím sdílení pohledů na současnou situaci na Ukrajině,“ doplnil koordinátor Amerického centra UP Lukáš Merz.

Pozvaní ukrajinští studenti vyprávěli své zážitky a příběhy o tom, jak moc jim válečný konflikt změnil život a jak těžce se vyrovnávají s tím, že jejich domov a rodiny jsou v permanentním ohrožení. „V červenci, když jsem jela navštívit svou rodinu v Oděse, byl při bombardování zasažen dům za naším panelákem. Objímala jsem svou sestru a hlavou mi šlo, že tohle jsou asi poslední chvíle mého života. Během vánočních svátků pak raketa zasáhla elektrárnu, takže jsme byli tři dny bez proudu,“ popsala Maryna Kovalová, která studuje na katedře komunikačních studií Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

V průběhu večera došlo vedle silných osobních příběhů týkajících se aktuálního válečného konfliktu také na historický exkurz. Ukrajinští studenti připomněli americkým protějškům anexi Krymu v roce 2014, rozpad Sovětského svazu na začátku 90. let i hladomor, který Ukrajinu zasáhl v letech 1932–1933. Američtí studenti se shodli na tom, že ačkoliv geograficky jde o vzdálený konflikt, vnímají současnou válku na Ukrajině permanentně prostřednictvím médií a mnoho Američanů na dálku vyjadřuje podporu – třeba jen vyvěšením ukrajinské vlajky na zápraží svého domu.

Studenti z University of Nebraska at Kearney jsou od začátku ledna hosty Fakulty zdravotnických věd UP. V uplynulých dnech se zúčastnili výuky na fakultě a rovněž exkurzí a stáží ve Fakultní nemocnici Olomouc.

Do podivuhodného světa fyziky mohou nahlédnout studenti středních škol na jubilejním 20. ročníku Olomouckého fyzikálního kaleidoskopu, který se uskuteční v pátek 27. ledna od 9 do 13 hodin v prostorách Přírodovědecké fakulty UP. Během akce vystoupí také dva skvělí popularizátoři vědy Jan Lukačevič z Pražského inovačního institutu a Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

„Velice nás těší, že se po dvou letech vracíme z online prostředí do našich učeben a zejména laboratoří. Exkurze patřily vždy mezi oblíbenou část nabitého programu. Radost je o to větší, že se společně setkáme u jubilejního 20. ročníku jedinečné popularizační akce, na jejíž přípravě se podílejí členové fyzikálních kateder přírodovědecké fakulty,“ uvedl Roman Chvátal, doktorand z katedry experimentální fyziky.

Olomoucký fyzikální kaleidoskop je rozdělen do dvou sekcí. V té první vystoupí Petr Brož, který je laurátem Prémie Otto Wichterleho udělované mimořádně kvalitním vědeckým pracovníkům Akademie věd ČR. Vědec se v prezentaci zaměří na sopky a sopečnou činnost. Kosmický inženýr Jan Lukačevič bude hovořit o významu pilotovaných letů na Měsíc a také o misi Artemis. Karolína Šišková z katedry experimentální fyziky se bude věnovat nanoklastrům a nanočásticím ušlechtilých kovů a Roman Kouřil z katedry biofyziky prezentaci principů základních mikroskopických metod a ukázek jejich aplikací.

„Ve druhé sekci Jan Soubusta s Antonínem Černochem ze Společné laboratoře optiky a Fyzikálního ústavu AV ČR pohovoří o historickém vývoji, který vedl k objevu kvantové provázanosti a osvětlí její základní vlastnosti. Josef Kapitán z katedry optiky se pak zaměří na rozptyl světla, jehož pomocí lze vysvětlit původ tak základních jevů, jako je například lom světla, barva a polarizace oblohy. Na závěr je připravena science show z dílny Pevnosti poznání, ve které se vydáme na cestu za obrovskými vesmírnými tělesy a také do jádra atomu. Názornými pokusy představíme nanotechnologie či strukturu DNA,“ doplnil Roman Chvátal.

V rámci programu mohou studenti v 9:00, 9:30, 10:00, 10:30, 11:00 a 11:30 navštívit vybrané laboratoře katedry experimentální fyziky, katedry optiky, Společné laboratoře optiky a Fyzikálního ústavu AV ČR a katedry biofyziky.

Všechny potřebné informace na jednom místě, přehledně a samozřejmě v české i anglické verzi, to jsou nové webové stránky, které představují aktivity a služby Úseku pro mezinárodní spolupráci Univerzity Palackého.

Nové webové stránky slouží k informování studentů, zaměstnanců i nejširší veřejnosti. „Web odráží novou strukturu Úseku pro mezinárodní spolupráci, který na univerzitě centrálně řídí a koordinuje zahraniční spolupráce školy. Úsek zahrnuje tři samostatná oddělení: oddělení pro partnerství, oddělení pro mobility a oddělení podpory a služeb (Welcome Office),“ říká Jiří Stavovčík, prorektor pro internacionalizaci.

Na jednom místě s patřičnými odkazy tak tuzemští i zahraniční zájemci najdou vše potřebné například o výměnných pobytech, zahraničních partnerských vysokých školách, podmínkách studia atd. Stránky mají dvě verze, českou a anglickou. Ta česká je určena především studentům a zaměstnancům UP, kteří mají zájem například o různé krátkodobé studijní pobyty, stáže a mobility v zahraničí, a funguje i jako informační a podpůrná platforma pro jednotlivé fakulty UP.

Anglická verze má naopak za cíl poskytnout podporu a maximální množství informací zahraničním partnerům, studentům a návštěvníkům. Najdou tam informace o možnostech výměnných pobytů a stáží na UP, dozví se, kdo a jaké služby jim poskytne a jakou podporu jim při pobytu v Olomouci například nabídne Welcome Office a podobně. „Nová doména www.international.upol.cz lépe a přesněji vystihuje oblast působení našeho úseku a stává se do budoucna univerzálnější platformou. Na webových stránkách dále pracujeme a postupně je budeme vylepšovat,“ dodává Alena Vyskočilová, vedoucí Welcome Office UP.

Mezinárodní akademická spolupráce jako možné bezpečnostní riziko. Představit zkušenosti a dobrou praxi v potírání těchto hrozeb přijeli do Olomouce američtí experti Glenn Tiffert a Kevin Gamache. Se zájemci o téma se setkali na dvouhodinové přednášce, kterou pořádalo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při právnické fakultě.

„Členové katedry mezinárodního a evropského práva a současně také členové CIHOL se dlouhodobě věnují bezpečnostním otázkám. Přednáškou jsme chtěli otevřít téma zahraničních vlivových operací na vysokých školách a praktických i celospolečenských dopadech zahraničního vměšování, které může ohrožovat národní bezpečnost,“ vysvětlil za organizátory Petr Stejskal, který působí na katedře mezinárodního a evropského práva PF UP a je členem CIHOL.

Při organizaci přednášky fakulta spolupracovala s Velvyslanectvím USA v ČR, Centrem proti hybridním hrozbám při Ministerstvu vnitra ČR a Univerzitou Karlovou v Praze. „Díky této kooperaci se do Olomouce podařilo pozvat špičkové odborníky na protivlivovou problematiku ze Spojených států – ředitele americké asociace Academic Security and Counter Exploitation Program Kevina Gamache a vědeckého pracovník Hooverova institutu při Stanfordově univerzitě a specialistu na politické a právní dějiny Čínské lidové republiky Glenna Tifferta,“ uvedl Petr Stejskal.

„Čína a USA jsou si navzájem největšími výzkumnými partnery, na druhém a třetím místě jsou pak pro obě země Německo a Velká Británie,” řekl ve své přednášce Glenn Tiffert. „Čína ale není Německo nebo Kanada – nelze mít stejný přístup, protože nerespektuje stejná pravidla a práva,“ vysvětloval Tiffer. Jako jeden z konkrétních příkladů uvedl případ „CRISPR dětí“, kdy čínský vědec He Jiankui použil neschválenou metodu „genových nůžek“ pro editaci lidského genomu. „Jednal proti etickým pravidlům. V Číně byl nejprve oceňován jako hrdina, než se vznesla celosvětová vlna kritiky. Tento příklad dokládá, že nelze předpokládat, že pravidla platící v Americe či Evropě budou dodržována i v Číně, která je motivovaná touhou být nejlepší a první.“

Glenn Tiffert při studiu čínské historie využívá své znalosti o budování moderního čínského soudního systému a soudnictví a propojuje je s výpočetními metodami datové vědy. Na Hooverově institutu spolupředsedá projektu China’s Global Sharp Power a úzce spolupracuje s vládou a partnery z občanské společnosti na dokumentování a budování odolnosti proti autoritářskému vměšování do demokratických institucí.

Kevin Gamache účastníkům vysvětloval, proč mít jako výzkumná instituce bezpečnostní program. „Svět se změnil. Za posledních dvacet let narostly možnosti spolupráce, ale změnilo se i geopolitické prostředí. Je třeba lépe porozumět a ověřovat, s kým spolupracujeme. Vždy bychom si měli pokládat otázky typu: Vím, s kým skutečně spolupracujeme? Kdo to financuje? Jaký je možný risk pro instituci, a to i na úrovni reputace? Jak můžeme snižovat možná rizika?“

Poté více představil asociaci Academic Security and Counter Exploitation Program (ASCE), kterou řídí. „Naším cílem je zvýšit povědomí o bezpečnosti v akademické sféře. Když jsme v roce 2006 začínali, bylo nás deset, dnes je zapojeno přes dvě stě univerzit. A jsem velmi rád, že se tu dnes setkáváme, protože tuto problematiku nevyřešíme sami, ale musíme spolupracovat mezinárodně.“ Dále popisoval, jak ASCE používá odborné znalosti svých členských univerzit a pomáhá řešit případné hrozby, které zahraniční protivníci pro akademické instituce v USA představují.

Přednášky se účastnili nejen zájemci z akademického prostředí, ale také například z Armády České republiky nebo z vládních institucí. „Věřím, že jsme ukázali, že jde o velmi citlivé a aktuální téma, které nelze zlehčovat a které se dotýká i české akademické půdy,“ zhodnotil Petr Stejskal.

Upozornil, že akademický sektor má některá specifika a v mnoha ohledech výhody, jako například svou otevřenost a propojení se světem. „To ale může být zneužíváno třeba pro krádež citlivých technologií či ovlivňování dění v dané zemi. Přednáška představila mechanismy, které jsou potřeba na univerzitní až národní úrovni, aby se tato rizika minimalizovala při zachování otevřenosti akademického sektoru a mezinárodní spolupráce, dvou jeho klíčových vlastností,“ dodal Petr Stejskal.

Pořádající centrum CIHOL vzniklo pod katedrou mezinárodního a evropského práva v roce 2019, čímž byla stvrzena dlouhodobá spolupráce právnické fakulty a Armády ČR. Fakulta díky aktivitám CIHOL mimo jiné získala Cenu Bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2020.

Možnosti další spolupráce, společné projekty i informace o plánech, které pro rok 2023 chystá Statutární město Olomouc a Univerzita Palackého. O tom všem mluvili zástupci vedení univerzity a města na pravidelném pracovním setkání, které tentokrát proběhlo na olomoucké radnici.

Představitelé univerzity a města se scházejí pravidelně i v rámci bilaterálních jednání nad jednotlivými tématy. „Město a univerzita jsou nejen partneři v řadě důležitých projektů, ale především Olomouc je jako ‚univerzitní město‘ historicky bytostně spjatá se studenty. Jedno bez druhého si lze jen těžko představit,“ uvedl rektor UP Martin Procházka. Jak dodal, proto se konají pravidelná setkání, na kterých se zástupci obou partnerů informují jak o dlouhodobých plánech, na kterých mohou vzájemně participovat, tak o aktuálním dění. Na dnešní schůzce se proto také mluvilo i o letošních oslavách univerzity a o možnostech, jak se do nich zapojí město.

„Témat v debatě bylo více. Například se hovořilo o možné spolupráci při využití Hanáckých kasáren, o možnosti zapojení odborníků z přírodovědecké fakulty v oblasti krajinných úprav, o spolupráci v zahraniční vztazích a cestovním ruchu, kde jsme mimo jiné představili panu primátorovi a jeho spolupracovníkům náš nový koncept Welcome Office ve Vodární ulici, kde je zázemí pro naše zahraniční studenty a spolupracovníky. Diskutovalo se také o možnostech vzájemné podpory při přípravě a realizaci různých sociálních projektů města, kde univerzita nabízí mimo jiné pomoc svého dobrovolnického centra, řešila se například i spolupráce v oblasti kulturních a kreativních průmyslů a podobně,“ doplnil Egon Havrlant, mluvčí UP.

Znovuobjevovat dávno zapomenuté druhy rostlin vyrazí v sobotu na Borneo dva biologové z přírodovědecké fakulty, kteří na tomto ostrově v jihovýchodní Asii při své předešlé výpravě našli zcela nové rostlinné druhy. Tříletý výzkumný projekt nazvaný Objevování nových druhů – opravdu nás to nezajímá? Rod Thismia (Thismiaceae) na Borneu a Sumatře podpořila Grantová agentura ČR. 

Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty odlétá společně s kolegou Michalem Sochorem na Borneo už tuto sobotu. „Na ostrov se chystáme už nyní, protože v lednu a únoru tam panuje období dešťů. Je to nejpříhodnější období pro výskyt rostlin, kterými se zabýváme. Vytipovali jsme několik druhů rodu hvězdnatka (Thismia), které na Borneu při naší letošní výpravě chceme znovu objevit. Jedná se o rostliny, které byly popsány například v 19. století a od té doby je už nikdo v přírodě opět nespatřil. Vypravíme se na jejich původní lokality, kde stále existují přírodní biotopy. Díky tomu existuje velká pravděpodobnost, že tam tyto domněle ztracené rostlinné druhy můžeme znovu objevit,“ uvedl Martin Dančák.

Optimismus vědců z přírodovědecké fakulty vychází z toho, že v roce 2020 na Borneu znovu objevili rostlinu Thismia neptunis (hvězdnatka Neptunova), kterou 150 let od prvního nálezu už nikdo ve volné přírodě znovu nespatřil. „To jsou ‚zapomenuté‘ druhy. Pak se zaměříme také na další skupinu hvězdnatek, u kterých o jejich existenci víme z fotografií, z nichž je patrné, že se jedná o nové a dosud nepopsané druhy. Na ostrově se je budeme snažit najít, zdokumentovat a vědecky popsat," podotkl Martin Dančák. Vědci z Přírodovědecké fakulty UP na Borneu už dříve našli například zatím nejmenší druh hvězdnatky či nový druh masožravé láčkovky.

Pokud se dvojici biologů podaří na Borneu znovu najít rostliny, které byly naposledy popsány i před více než stovkou let, tak je podrobně prozkoumají. „Plánujeme provést nové popisy, protože ty staré pocházejí například i z 19. století a z dnešního pohledu jsou už nedostatečné. Rostlinu proto obrazově zdokumentujeme, popíšeme a připravíme článek pro odborný časopis," řekl Michal Sochor.

Martin Dančák také upozornil, že v posledních letech a desetiletích zájem o objevování nových rostlinných druhů výrazně zeslábl, jelikož vědci své síly soustředí na finančně více podporované obory, například na aplikovaný výzkum či rozvoj molekulární biologie. „Objevování nových druhů rostlin se stalo parketou spíš amatérů než profesionálních vědců. Získaný grant ale svědčí o tom, že tato zajímavá problematika nebyla zcela upozaděna a současná vědecká komunita si uvědomuje, že i tento druh výzkumu je důležitý pro další rozvoj našeho poznání," doplnil.

V prostorách recepce Ústřední knihovny ve Zbrojnici je do 13. března k vidění výstava abstraktních maleb s názvem Zrcadlení. Autorkou je studentka Univerzity Palackého Beáta Vymlátilová. Výstava vznikla ve spolupráci s univerzitním spolkem Studium Artium (StuArt).

Výstava Zrcadlení, která je do poloviny března k vidění v prostoru recepce knihovny ve Zbrojnici, prezentuje malby jednadvacetileté Beáty Vymlátilové, studentky uměnovědných studií na Filozofické fakultě UP a operního zpěvu na Konzervatoři Evangelické akademie v Olomouci. Celek Zrcadlení vznikl z autorčina zájmu o moderní směry, abstraktní expresionismus, lettrismus a lyrickou abstrakci.

„Při tvorbě vystavených obrazů jsem se zabývala barvou, jejím skládáním, vzájemným ovlivňováním a tím, jak působí na naše smysly. Inspiraci k cyklu Zrcadlení jsem našla v přírodě, mořské krajině a tajemných mračnech na obloze,“ upřesňuje Beáta Vymlátilová a dodává, že její tvorba často vychází z jejího zájmu o psychologii umění a působení estetické funkce na lidské vnímání. „Ve svých malbách se snažím o vyjádření emocí skrze barvu, linii a kompozici. Snažím se, aby má díla s diváky promlouvala takříkajíc beze slov.“

Výstava bude na recepci knihovny ve Zbrojnici k vidění do pondělí 13. března. V úterý 7. března v 18:00 proběhne její dernisáž. Vznikla ve spolupráci s univerzitním spolkem Studium Artium (StuArt), který sdružuje studenty a absolventy Univerzity Palackého se zájmem o výtvarné umění a mimo jiné nabízí všem tvořícím umělcům studujícím na Univerzitě Palackého (tedy i těm, kteří zrovna nestudují umění) možnost uspořádat svou výstavu. Bližší informace o realizaci své výstavy mohou zájemci získat na e-mailu stuart@studiumartium.cz.

Grantová agentura České republiky financuje od letošního roku deset nových prestižních projektů EXPRO, jeden z nich přitom zamířil do CATRIN Univerzity Palackého. Světově respektovaný vědec v oblasti fotoelektrochemie Patrik Schmuki získal podporu téměř 50 milionů korun na výzkum jednoatomových 2D fotokatalyzátorů.

„Na řešení projektu se velmi těším. Máme jedinečnou příležitost realizovat sen všech chemiků, tím je vytvoření výjimečné reaktivity uspořádáním samostatných atomů na vhodných površích. Grant našemu týmu umožní zásadním způsobem obstát ve světové konkurenci daného oboru. Práci se samostatnými atomy zaměřujeme na výrobu vodíku, paliva budoucnosti, využívající pouze sluneční světlo a vodu, nebo dokonce pouze sluneční světlo a odpad. Do vodného roztoku přidáváme jen trochu levného a k životnímu prostředí šetrného ‚magického prášku‘ – fotokatalyzátoru,“ uvedl Patrik Schmuki.

Úkolem výzkumníků v příštích pěti letech bude prozkoumat soulad mezi kokatalyzátory na bázi jednotlivých atomů a fotokatalytickými povrchy na tenkých polovodičích, proniknout do podstaty jednotlivých atomů coby kokatalyzátorů a určit nejefektivnější povrchy pro fotokatalytické a elektrochemické reakce.

Cílem grantů EXPRO, které jsou určeny především pro zkušené badatele, je vytvářet podmínky pro rozvoj excelentního výzkumu. Jednou z povinností řešitelů je podat žádost o grant ERC. V loňské soutěži z deseti podpořených projektů budou tři řešeny na Masarykově univerzitě, po dvou v ústavech Akademie věd, ČVUT v Praze a na Univerzitě Karlově. Celkem na ně poputuje přes 450 milionů korun.

Letní semestr odstartuje na Univerzitě Palackého tradičně Akademickým týdnem, jehož pomyslným vrcholem bude v pátek 17. února Reprezentační ples UP, který se do programu univerzitních akcí vrací po dvou letech. Návštěvníci plesu se mohou těšit na populární Moondance Orchestra Martina Kumžáka, taneční workshop, světelnou show, bohaté občerstvení, tombolu a hlavně dobrou zábavu. Ples v prostorách hotelu NH Collection Congress Olomouc začíná v 19:30 hodin, vstupenky jsou v prodeji od 17. ledna online na smsticket.cz.

„Jsme velice potěšeni, že se po dvouleté pauze budeme moci opět setkat na Reprezentačním plese UP a navázat tak na covidem nešťastně přerušenou tradici. Je skvělé, že se tuto významnou akci podařilo uskutečnit v roce, kdy si připomínáme 450 let od založení olomoucké univerzity. Ples pro studenty, akademiky i širokou veřejnost tak může být jednou z prvních příležitostí, jak toto výročí oslavit,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

K tanci a poslechu bude návštěvníkům plesu hrát populární Moondance Orchestra Martina Kumžáka. „Patří k absolutní špičce mezi tanečními orchestry v České republice. Vedle jedenáctky špičkových muzikantů se může pochlubit hned kvartetem znamenitých zpěváků. Za mikrofonem se střídají i vzájemně doplňují Dasha, Naďa Wepperová, Michal Cerman a Dušan Kollár. Jsme moc rádi, že se nám podařilo zajistit vystoupení Moondance Orchestra na našem plese, protože jejich koncertní diář je nabitý na dlouho dopředu,“ sdělila za organizátory Barbora Plonka Schwarzbachová, vedoucí oddělení univerzitních akcí. Se správnými tanečními kroky a figurami poradí profesionální tanečník a účastník televizní soutěže StarDance Jan Halíř, který na plese povede svůj workshop. V průběhu večera nebude chybět ani originální světelná show v podání profesionální skupiny Postrpoi.

Letošním reprezentačním plesem bude provázet členka činohry Moravského divadla Olomouc, talentovaná herečka a zpěvačka Natálie Tichánková. „Je mi velkou ctí a potěšením zhostit se role moderátora na tak významné akci, jakou Reprezentační ples Univerzity Palackého bezpochyby je. Mám radost, že se po dvouleté pauze vrací věci opět do normálu. Věřím, že si ples společně užijeme a že na něj budeme další roky s nadšením vzpomínat,“ řekla Natálie Tichánková.

Hlavní program se bude odehrávat v sále Evropa. Plesoví hosté, kteří do tohoto sálu již neseženou vstupenky nebo kteří vyhledávají klidnější místo pro konverzaci, mohou využít posezení v přilehlých sálech Olomouc a Madrid. Dění v hlavním sále jim neunikne, bude pro ně přenášeno na velkoplošné obrazovce a k tanci se mohou samozřejmě kdykoliv přesunout na parket. Návštěvníci plesu, kteří dávají přednost tanci a zpěvu na lidovou notu, mají možnost zakoupit si místa ve Snídaňovém sále v přízemí hotelu, kde bude celý večer hrát cimbálová muzika Valašské peklo. „Její repertoár se ale neskládá jen z moravských lidovek, umí zahrát i úpravy popových a rockových hitů od kapel, jako jsou The Beatles, Metallica, Olympic nebo Kabát,“ zmínila Barbora Plonka Schwarzbachová.

Vstupenky na Reprezentační ples UP lze zakoupit od 17. ledna online na webu smsticket.cz. Cena vstupenky je 990 korun, studenti UP mohou lístky kupovat za zlevněnou částku 690 korun. V ceně je zahrnut welcome drink a občerstvení formou rautu. Další informace o plesu a účinkujících jsou dostupné na stránkách ples.upol.cz.

Jsou situace a události, na které jsme zvyklí, považujeme je za dané a příliš o jejich obsahu nepřemýšlíme. Může nás pak zaskočit, když se o nich ve veřejném prostoru začne vášnivě diskutovat. Jako v případě tří králů a onoho „černého“ vzadu. Tradice, nebo diskriminace? Než vynášet rychlé emotivní soudy a být pro nebo proti, je lépe se o podstatě této tradice nejdříve něco dozvědět. Proto jsme oslovili docenta Jaroslava France z Cyrilometodějské teologické fakulty UP a přinášíme jeho zamyšlení nad tímto diskutovaným tématem.

Jistě nevíme téměř nic. Tři králové nebyli tři. Ale přinesli tři dary, proto se ustálila tradice tří králů. Nebyli to králové, ale magoi, tedy mudrci, znalci, učenci, jak praví evangelia. Je pravda, že přišli od Východu, což je ale dost relativní pojem. Východ znamená něco jiného pro Choceňáka nebo Pražáka nebo dokonce Londýňana. Nejmenovali se Kašpar, Melichar a Baltazar. A jak asi vypadali? To také nevíme, ale protože šli od Východu do Jeruzaléma, tak téměř jistě nebyl ani jeden z nich bledých tváří, světlých vlasů a modrých očí. Jejich pleť, vlasy i oči byly spíše tmavé barvy.

Ale dnešní tři králové nesoucí koruny a pláště jsou lidová tradice, která má svůj vlastní smysl. Biblický příchod mužů od Východu znamenal příchod z Babylonie, z tehdejšího kulturního i politického centra známého světa, do tehdejší periferie, do Betléma. Odkud a kam by asi přišli dnes? Z Pekingu? Do Olomouce? Naši předkové ve středověku, kdy tradice koledy vznikala, znali jen malou část světa, a protože věděli, že příchod z Východu znamenal příchod zástupců celého světa, tak mezi mudrce z dobré vůle zahrnuli i jednoho zástupce Afriky, aby to byl skutečně celý svět, který se přišel poklonit. Pokud chceme dnes upravit tuto tradici, tak je to samozřejmě možné. Kolik ras by bylo třeba z dobré vůle zapojit dnes? Kolik je libo. Když chodí skautky z naší družiny na tříkrálovou sbírku, tak jich jde sedm a víte, co zpívají? „My tři králové jdeme k vám…“ A nikdo se nad tím nepohoršuje.

Označení krále/mudrce za černého byl krok inkluzivní. Ve středověku by to asi takto neřekli, laskavý čtenář promine. Jsem toho názoru, že spíše než z tradice odebírat to dobré, co nám předkové zanechali, je lépe jim porozumět a přidat k nim to, co dobrého dnes děláme my. Olomouckým arcibiskupem založená tříkrálová sbírka je dobrým příkladem.

A jedna malá poznámka na závěr. V USA je česká tradice Mikuláše s čertem a andělem zdrojem mnoha neporozumění. Česká minorita v Chicagu by mohla vyprávět, jak se zde interpretuje začerněná tvář čerta. Jsou země, kde se vedou různé kulturní války a kde je barva pleti citlivým tématem. Tři krále s jedním černým by bylo třeba v USA dlouho vysvětlovat. Je také možné, že se do podobné situace dostane jednou i česká kultura a společnost. Je možné, že jsme právě na počátku této kulturní války. Než se boj rozhoří, navrhuji přečíst text Matoušova evangelia a řádně mu porozumět.

Jaroslav Franc

vedoucí katedry komunikačních studií CMTF UP

Také letos se studentské komoře Akademického senátu Univerzity Palackého podařilo uskutečnit finanční sbírku, jejíž výtěžek má podpořit rodiny vychovávající děti s poruchou autistického spektra. Díky štědrosti studentů a zaměstnanců se podařilo vybrat celkem 27 600 korun.

Vysoké školy nejsou uzavřeným světem samy pro sebe, ale jsou kdykoliv připraveny pomoci všem potřebným bez rozdílu. Díky aktivitě studentských senátorek a senátorů a díky občanskému sdružení Za sklem, které pomohlo s výběrem a oslovením obdarovaných, přispěje v roce 2023 sbírka jedné české rodině s malou dcerou a matce z Ukrajiny, která vychovává dospívající dceru.

„Jsem nesmírně vděčný všem, kteří přispěli i v této složité době. Pokud mluvíme o takzvané třetí roli vysokých škol, pomoc těm, kteří ji potřebují, sem bezpochyby patří. Doufám, že se sbírka zopakuje i příští rok a že Univerzita Palackého bude v tomto ohledu dobrým příkladem,“ uvedl Michal Nguyen, místopředseda AS UP. V podobném duchu se vyjádřil i studentský senátor Lukáš Janoušek, když děkoval všem těm, kteří přispěli. „Obdarovat druhého je projev lásky. Kéž je to hlavní motivací, protože láska nemyslí jen na sebe a nehledá svůj prospěch, ale je shovívavá a dobrosrdečná. Vděčnost ale patří všem, kterým osud druhých není lhostejný a mají srdce otevřená k pomoci a službě."

Průmyslová špionáž, zneužívání vědecké infrastruktury nebo propagandistické působení – i akademická sféra čelí různým druhům zahraničních hrozeb. Dokonce tak silným, že mohou ohrozit bezpečnost demokratického státu. Představit zkušenosti a dobrou praxi v potírání těchto hrozeb přijedou na Právnickou fakultu UP američtí experti. Jejich prezentace se uskuteční 18. ledna a bude veřejná.

Přednášku Osvědčené postupy a zkušenosti v oblasti boje proti zahraničnímu vměšování (CFI) v amerických akademických kruzích/The Best Practices and Experience in Countering Foreign Interference (CFI) in U.S. Academia pořádá Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při PF UP. Svým zaměřením půjde o svého druhu jedinečnou akci nejen v českém, ale i středo- a východoevropském kontextu.

„Členové katedry mezinárodního a evropského práva a současně také členové CIHOL se dlouhodobě věnují bezpečnostním otázkám. Připravovanou akcí chceme otevřít téma zahraničních vlivových operací na vysokých školách a praktických i celospolečenských dopadech zahraničního vměšování, které může ohrožovat národní bezpečnost,“ vysvětlil za organizátory Petr Stejskal, který působí na katedře mezinárodního a evropského práva PF UP a je členem CIHOL.

Přednášku pořádá CIHOL spolu s Velvyslanectvím USA v ČR, Centrem proti hybridním hrozbám při Ministerstvu vnitra ČR a Univerzitou Karlovou v Praze. Díky této kooperaci se podařilo do Olomouce pozvat k aktivní účasti dva špičkové přednášející, odborníky na protivlivovou problematiku. Jedním z nich je ředitel americké asociace Academic Security and Counter-Exploitation Program (ASCE), Dr. Kevin Gamache. ASCE je sdružením amerických univerzit, které bylo založeno s cílem zvýšit povědomí o bezpečnosti v akademické sféře. Kevin Gamache vysvětlí, jak ASCE využívá odborné znalosti svých členských univerzit a pomáhá řešit případné hrozby, které zahraniční protivníci pro akademické instituce v USA představují.

Druhým hostem bude vědecký pracovník Hooverova institutu a specialista na politické a právní dějiny Čínské lidové republiky, Dr. Glenn Tiffert. Na Hooverově institutu při Stanfordově univerzitě spolupředsedá projektu China’s Global Sharp Power a úzce spolupracuje s americkou vládou a partnery z občanské společnosti na dokumentování a budování odolnosti proti autoritářskému vměšování do demokratických institucí. V současné době také působí ve výkonném výboru ASCE.

Dvouhodinová přednáška Osvědčené postupy a zkušenosti v oblasti boje proti zahraničnímu vměšování (CFI) v amerických akademických kruzích se uskuteční na olomoucké právnické fakultě 18. ledna od 10:00. Akci zaštítil rektor UP profesor Martin Procházka. Pořadatelé prosí zájemce o účast, aby se registrovali prostřednictvím jednoduchého formuláře.

Další podrobnosti k přednášce zde.

Do vědecké práce se Petr Džubák pustil ještě jako student medicíny, objevování nového ho ale lákalo od dětství a například učebnice anorganické chemie přečetl už na základce. Nyní patří k vědeckým oporám Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který je rozkročen mezi Lékařskou fakultu UP a CATRIN UP, a zabývá se vývojem nových léčiv i včasnou diagnostikou nádorových onemocnění. Vedle toho se ale atestovaný pediatr snaží držet kontakt i s klinickou praxí.

„Věda a výzkum mě lákaly odjakživa, co si pamatuji. Jedna z mých nejranějších vzpomínek je, že jsem asi v pěti letech dostal hrací sadu Mladý chemik. Zásadní vliv na mě měl dědeček, jemuž tehdejší režim neumožnil studium, ale byl to jeden z nejchytřejších lidí, co znám. S ním jsem jako kluk chodil do Vědecké knihovny, on mě nejvíce motivoval,“ zavzpomínal Džubák.

Během studia Lékařské fakulty UP záhy zjistil, že jen studium ho neuspokojuje. Shodou šťastných náhod se dostal do nově založené laboratoře Mariána Hajdúcha. „Tam mě zapojili do práce prakticky okamžitě. Hodně mě to chytlo, v laboratoři jsem i přespával. Jakmile jsem dokončil medicínu, plynule jsem navázal doktorským studiem a bylo pro mě přirozené věnovat se výzkumu. Kromě toho jsem vždy spolupracoval s Dětskou klinikou Fakultní nemocnice Olomouc, doteď tam několikrát za měsíc sloužím. Být v kontaktu s pacienty mě baví, aspoň jedním drápkem se snažím držet kontakt s reálnou medicínou a nechtěl bych o něj přijít,“ doplnil.

Primárně se však věnuje dvěma výzkumným oblastem. První z nich je vývoj protinádorových léčiv, kdy vědci navazují na předchozí znalosti a know-how. „Máme několik zajímavých projektů na protinádorová léčiva, cílíme na adenosinové receptory ve vývoji léčiv, snažíme se najít jejich modulátory, jež by mohly sloužit jako nová léčiva,“ objasnil. Druhým hlavním tématem je hledání biomarkerů pro včasnou diagnostiku rakoviny, nejlépe ještě před tím, než jsou nádory viditelné zobrazovacími metodami a pacient ještě nepociťuje obtíže. „Cílíme zejména na onemocnění v oblasti plic a ženských reprodukčních orgánů. Mimo jiné ve spolupráci s dalšími institucemi připravujeme studii na validaci biomarkerů rakoviny plic z vydechovaného vzduchu u rizikových jedinců. Mám rád základní výzkum, ale největší motivace je, aby se výsledky využily pro pacienty. Je super, když funguje mezioborová spolupráce mezi klinikou i jednotlivými výzkumnými skupinami,“ uvedl.

O své práci již může diskutovat i doma, dvě nejstarší z celkem pěti dětí se daly na studium medicíny. „Rodina je můj největší koníček. Společně děláme skauting, s manželkou vedeme oddíl, jezdíme na letní tábory, jachtaříme. Nemáme rádi pasivitu,“ uzavřel Džubák.

Přesvědčit se na vlastní oči, potvrdit si své rozhodnutí nebo se nechat překvapit, i to byly motivace, které v sobotu přivedly do Olomouce tisíce mladých lidí. Přijeli, aby během Dne otevřených dveří viděli, jakou budoucnost jim může nabídnout Univerzita Palackého.

Univerzita otevřela učebny, laboratoře, posluchárny, tělocvičny, menzu, koleje, knihovnu, zkrátka všechna pracoviště a místa, která vysokoškolák během studia potřebuje ke svému studentskému životu. A protože není nad sdílenou zkušenost, k dispozici středoškolákům i jejich rodičům, kteří často tvořili velmi zvídavý doprovod, byli na fakultách jako informátoři studenti, učitelé i zaměstnanci. Dobře naladění, usměvaví a trpěliví. Představovali obory, život na „své“ fakultě i mimo ni a odpovídali na každou, i nejméně pravděpodobnou otázku. Třeba podle koho jsou pojmenovány koleje.

Poznat se dala nejen škola. Jezdila totiž speciální autobusová linka. Křižovala město a každý se tak mohl přesvědčit, že slogan „Olomouc – univerzitní město“ rozhodně nepřehání. Právě město, jeho poloha, dobrá dostupnost i přiměřená velikost hrají roli při rozhodování. „Mně se tady moc líbí. Olomouc se svou historií a památkami je nádherná, působí bezpečně a i finančně by pro nás byla přijatelnější než třeba Praha. Kdyby bylo po mém, je to jasná volba. Ale poslední slovo bude mít syn, ten se musí rozhodnout sám,“ shrnula rodičovské dojmy jedna z maminek. A rodičovský příklad někdy táhne. „Olomouc je nádherná a studovala tady i moje máma. Velmi ráda bych se zde věnovala speciální pedagogice, případně učitelství pro první stupeň. Jednou bych chtěla pracovat ve speciální základní škole, případně v mateřské škole. Nějakou praxi s dětmi s handicapem už mám,“ svěřila se při prohlídce pedagogické fakulty Barbora Tlachová, maturantka z Boskovic.

Jindy při rozhodování „kam na vysokou“ rozhoduje třeba doporučení kamaráda. I když i tady platí: Důvěřuj, ale prověřuj. Zvlášť pokud se chce někdo v budoucnu vyznat ve spleti právních kliček a paragrafů. „Zdejší právnickou fakultu mi doporučil můj kamarád, který tady studuje a je spokojený. Tak jsem se přijel přesvědčit, jestli nekecá,“ usmíval se v prosluněném dopoledni na Envelopě Jan Ryška, gymnazista z Frýdlantu nad Ostravicí, kterého práva lákají kvůli široké možnosti uplatnění.

Nejen studiem živ je student. Důležité je i bydlení a jídlo. Na univerzitní zázemí se proto například podrobně vyptával Daniel Kazík, středoškolák z Dolního Sklenova. „Zajímá mě čínská filologie, kterou bych chtěl studovat,“ prozradil své plány. Spolu s rodiči využil informačního stánku Správy kolejí a menz. Dotazy sypal jeden za druhým. „Jak je to daleko ze školy do menzy? Jak si budu objednávat jídlo? A můžu chodit do různých menz? Kde a jak budu bydlet?! A protože příklady vydají za sto slov, celá rodina pak ráda využila možnost si v doprovodu studentů prohlédnout pokoje na kolejích.

„Zájem letošních maturantů, ale i dalších uchazečů o studijní obory, které nabízíme na našich osmi fakultách, nás velmi těší a projevil se už v prosincovém termínu Dne otevřených dveří. Optimistická jsou i průběžná čísla podaných přihlášek ke studiu na Univerzitě Palackého. Předcházející roky nám sice neumožňovaly organizovat kontaktní dny otevřených dveří, ale pomohly nám v rozvoji online prezentací jednotlivých fakult a oborů, v současné době tak využíváme výhod spojení obojího. Vedle možností studia se zájemci mohli seznámit také s volnočasovými aktivitami v rámci našich studentských spolků nebo například s nabídkou spolupráce s kariérním či dobrovolnickým centrem univerzity,“ uvedl mluvčí univerzity Egon Havrlant.

Aktivní senioři se mohou od 23. ledna hlásit do prvního ročníku vzdělávacího cyklu Blízká setkání třetího věku v Pevnosti poznání, interaktivním muzeu vědy Přírodovědecké fakulty UP. Kurz je určený pro všechny zájemce, kteří se chtějí dozvědět něco nového z oblasti fyziologie lidského těla, trénování paměti, zdravého životního stylu a správného pohybu. V inspirativním prostředí science centra mohou navázat nová přátelství a smysluplně trávit volný čas ve společnosti svých vrstevníků.

Kurz pro seniory se koná od 20. února každé pondělí a jeho účastníci se podívají do interaktivních expozic popularizačního centra Přírodovědecké fakulty UP. Budou mít příležitost vyzkoušet si i jednotlivé exponáty a také se budou učit v obřím modelu mozku, kde zjistí, jak tento superpočítač lidského těla funguje a jak jej trénovat a využívat ke spokojenému životu. 

„S přibývajícími roky je velmi důležité porozumět tomu, jak naše tělo – a především mozek – fungují, protože jen tak pochopíme, čím můžeme projevy stárnutí zpomalit a stále si tak užívat naplno života. S pomocí exponátů a zážitkových lekcí účastníkům zábavnou a srozumitelnou formou odhalujeme taje lidského fungování a ukazujeme jim cestu, jak maximálně zmírnit projevy stáří, přijmout je a naučit se s nimi pracovat,“ popsala význam kurzu lektorka Ivana Fellnerová. Ta je zároveň předsedkyní spolku Pro poznání, který aktivity organizuje.

Senioři se seznámí nejen se základními fyziologickými procesy a příčinami onemocnění typických pro vyšší věk, ale také se dozví, jak mohou projevy stáří, popř. progresi onemocnění zpomalit, nebo jim dokonce předcházet. V hodinách nazvaných Pohyb pro zdraví se například naučí správně dýchat a domů si odnesou i rady a tipy na jednoduché cviky. 

„Pohyb patří mezi hlavní biologickou potřebu všech živých bytostí, ale člověk jako jediná živá bytost má tu možnost se rozhodnout, zda se bude hýbat, nebo bude pasivní. Kladný vliv pohybu má příznivé účinky na psychiku jedince. A v našich lekcích se naučíme cviky a praktické rady, jak udržet náš pohybový aparát co nejdéle v dobré kondici,“ řekla fyzioterapeutka Lenka Fasnerová.

Účastnice kurzu Miroslava Nebuchlová nastoupila do 1. ročníku v roce 2022 a na podzim pokračovala ve 2. ročníku. „Dlouho jsem váhala, zda se se do takového kurzu přihlásit. Již řadu let mě trápí špatný zrak a měla jsem vzhledem k tomuto handicapu obavy, že nebudu lekce zvládat. Díky skvělému přístupu lektorů a kolektivu jsem si kurz plnohodnotně užila a zjistila, že strach byl zbytečný. Vše do sebe krásně zapadalo, přednášky o fyziologii člověka jsem mohla hned vzápětí využít u cvičení i v běžném životě. Trénování paměti bylo vždy doplněno o příklady a různé procvičování. Cvičení velice pomohlo mé staré tělesné schránce zmírnit některé bolesti, a jiných se dokonce úplně zbavit,“ svěřila se seniorka.

Vzdělávací program složený ze tří ročníků organizuje od roku 2016 spolek Pro poznání v Centru popularizace Přírodovědecké fakulty UP. Aktivity podporuje Olomoucký kraj. 

Registrace do prvního ročníku startuje v pondělí 23. ledna v 9:00. Zájemci ji najdou na webových stránkách Pevnosti poznání. Ti, kteří nevládnou prací s počítačem, se mohou přihlásit osobně v otevírací době přímo v centru popularizace.

Kromě cyklu Blízká setkání třetího věku se mohou senioři přihlásit i do odpoledního kroužku Letokruhy, který startuje 30. ledna a bude se také konat v Pevnosti poznání.

Restaurování historických rámů portrétů, jež představují zakladatele a dobrodince olomoucké univerzity, zajistila Cyrilometodějská teologická fakulta UP v rámci příprav oslavy 450. výročí založení vysokého učení v Olomouci. Soubor představuje 22 portrétů papežů, císařů a biskupů, kteří měli rozhodující slovo při založení a dalším rozvoji olomoucké univerzity.

Součástí obrazů jsou barokní zlacené rámy, které v důsledku uložení v nevhodných podmínkách zchátraly. Odborné péče se ujala jedna z předních restaurátorských dílen specializovaných na restaurování dřeva, lomnická firma A. Q. Attentus Qualitatis. Koncem roku 2022 bylo zkompletováno prvních osm barokních rámů.

„Řezby se nejprve z nalezených úlomků tvaroslovně doplnily, pokud části chyběly, nahradili jsme je novou řezbářskou prací. Pak započala práce na prezentaci povrchu: přikročili jsme k podinjektování nesoudržných vrstev a na chybějící plochy jsme dodali nový podklad a zlacení. Snažili jsme se o co největší míru zachování původních materiálů i celkového vzezření,“ popsal postup restaurátorů jednatel firmy Ladislav Rozsypal.

Nejstarší část souboru obrazů vznikla v době dokončení staveb starého jezuitského vysokého učení, na počátku 20. let 17. století. Obrazy po postupném rušení olomoucké univerzity v 19. století skončily jako depozit nejprve na kroměřížském zámku, později byly převezeny na teologickou fakultu do Olomouce. V době komunistické totality, která znamenala dočasné přerušení činnosti fakulty, o obrazy pečovalo Vlastivědné muzeum v Olomouci, které je v roce 1996 předalo zpět teologické fakultě.

„Olomoucká univerzita je druhou nejstarší univerzitou v našich zemích a má svou paměť. Soubor obrazů je jedním z ‚míst paměti‘, tedy hmotnou památkou, kolem níž tato paměť krystalizuje. Univerzita si obrazy před třemi sty lety pořídila, aby připomínaly její počátky. Z této doby pochází asi polovina portrétů papežů, biskupů a panovníků, kteří stáli u zakládání olomouckého vysokého učení a přispěli k jeho rozvoji. Další obrazy byly do souboru zařazeny později,“ uvedl proděkan pro strategické plánování a kvalitu Tomáš Parma.

Mezi obrazy, které již prošly obnovou, nechybí portrét biskupa Viléma Prusinovského z Víckova, na jehož pozvání přišli v roce 1566 jezuité do Olomouce a založili zde svoji kolej, papeže Řehoře XIII., který koleji v roce 1573 potvrdil původní biskupskou donaci, a císaře Maxmiliána II., který téhož roku koleji udělil promoční práva.

Restaurované obrazy budou trvale vystaveny v aule a dalších prostorách teologické fakulty. „Soubor překračuje prostorové možnosti naší fakulty, proto zvažujeme nabídnout některé obrazy rektorátu a dalším součástem Univerzity Palackého. Mohou zdobit reprezentativní prostory a zároveň připomínat několikasetletou tradici univerzity a spojení mezi jejími fakultami,“ dodal děkan fakulty Vít Hušek. 

Potenciál pro budoucí výkon. Takto lze zjednodušeně vystihnout podstatu pojmu talent. Jak ale upozorňuje Michal Vičar z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP, který se zabývá talentem ve sportu, nejde o tak jednoduchou tematiku, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Michal Vičar je sportovní psycholog, lektor, hudebník a cestovatel. Vystudoval psychologii a sociologii na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, doktorské studium sportovní psychologie absolvoval na FTK UP. Zabývá se rozpoznáním a rozvojem sportovního talentu a tréninkem mentálních dovedností, také tématy spojenými s využitím pohybu v divoké přírodě a adrenalinových aktivit k osobnostnímu rozvoji a terapii člověka. Rozhovor s ním jste si mohli přečíst v magazínu Žurnál UP, který si můžete stáhnout zde.

Co je to talent?

Tradičně je vnímán jako soubor vrozených vloh, celoživotně neměnitelný. Stále více se ale prosazuje dynamické pojetí, podle kterého se může talent v průběhu života vyvíjet, nečekaně se objevit nebo zmizet, i na základě toho, jak je s ním pracováno. V tomto pojetí talent zahrnuje nejen vlohy, ale i schopnosti a dovednosti a další faktory, které náš potenciál určují. Ve sportu jde o fyzické předpoklady a psychické charakteristiky, v širším kontextu hraje roli i sociální zázemí daného jedince. Například v chudší rodině se těžko stanete profesionálním hokejistou či golfistou. Důležitá může být i popularita sportu v dané zemi.

Něco je možné zvrátit vlastní pílí, ne?

Dřina s talentem ve sportu rozhodně souvisí. Někteří autoři dokonce tvrdí, že sportovce bez silné vůle nelze považovat za talentovaného. Nutný objem tréninku se ale liší – například v gymnastice nebo krasobruslení je potřeba do 14–16 let, kdy přichází vrcholná výkonnost, natrénovat v průměru až 18 tisíc hodin. V některých míčových hrách stačí kolem 7 tisíc hodin a vrcholný výkon přichází později.

Lze rozpoznat už u dítěte, v jaké disciplíně by mohlo vynikat?

Na základě měření jsme schopni například predikovat, jakou bude mít dítě v dospělosti výšku, a tedy říci, že se v některých sportech na vrcholovou úroveň kvůli výšce neprosadí. Byl bych ale velmi opatrný s označováním, kdo je nebo není na něco talent. Pravdivost takových výroků je především před pubertou často malá, navíc s sebou nesou řadu důsledků. Mohou být i demotivační, a to i ve smyslu ‚proč bych na sobě pracoval, když mám talent?‘. Vhodnější je hodnotit způsobem ‚to se ti povedlo, toto se nepovedlo, pojďme to ještě zkusit‘.

Jak se sportovním talentem pracovat, rozvíjet ho?

U malých dětí je důležitý všestranný rozvoj základních pohybových dovedností. Trendem posledních let byla raná specializace, kdy se děti od mala dávaly na konkrétní sport. Tady je riziko, že se nevybere ten správný nebo se sportovec přetrénuje, vyhoří a předčasně skončí. Proto si myslím, že je důležité nejprve rozvíjet všestrannost. Postupně s věkem by pak jedinec měl přebírat za svůj výkon odpovědnost a role rodičů a trenérů by se měla měnit spíše v oporu. Bez převzetí odpovědnosti za vlastní rozvoj se na vrchol dostává velmi obtížně. Je také dobré nesoustředit se jen na zlepšování svých silných stránek, ale věnovat se i slabinám, jinak budou stále brzdou ve výkonu a jeho rozvoji.

Jakou roli hrají vrstevníci?

Pokud mám v týmu dobré vazby, kamarády, a cítím se v tom prostředí dobře, chodím tam nejen kvůli sportu. Je motivační s někým sdílet sportovní zážitky nebo se vzájemně předhánět. Známe ročníky sportovců, kteří spolu nebo proti sobě hráli a pozitivně se ovlivnili tak, že vznikla celá výjimečná generace.

Obrovské štěstí cítila Soňa Krajčovičová před rokem a půl, když od Nadace Experientia získala stipendium na zahraniční stáž na University of Cambridge. Absolventka oboru Organická chemie ve Velké Británii působí jako postdoctoral research fellow ve skupině profesora Davida Springa a věnuje se metodologii, s jejíž pomocí bude možné připravit multifunkční sloučeniny na bázi peptidů pro vývoj nové generace cílených léčiv.

Soňa Krajčovičová se na přírodovědecké fakultě věnovala různým projektům, nejvíce však přípravě nových biomolekul na bázi inhibitorů proteinových kináz a triterpenů, které by v budoucnu mohly být  využity jako protinádorové látky. Během svého studia se stala trojnásobnou vítězkou Studentské vědecké soutěže O cenu děkana.

Co pro vás znamenalo získat grant od Nadace Experientia?

Byla jsem hrozně šťastná. Prolétlo mi hlavou, že to ani nemůže být pravda. Jsem vděčná manželům Dvořákovým za to, co dělají pro českou vědu i pro mladé lidi. V Čechách není jednoduché sehnat hned po doktorátu peníze na stáž v zahraničí. Byla jsem hrozně vděčná a nemohla jsem tomu uvěřit.

Jak velký krok do neznáma to byl?

Co se týče univerzitního prostředí, tak to byl velký krok do neznáma. Myslela jsem si, že budu mít problémy zapadnout do tamního prostředí. Mé obavy se ale nakonec ukázaly jako liché a začlenila jsem velmi dobře. Na co jsem si ale musela zvyknout, byl univerzitní systém, který se od českého liší, a také na britskou angličtinu. Před odjezdem jsem si myslela, že umím dobře anglicky, ale britští kolegové mě vyvedli z omylu. Zpočátku jsem jim měla problém rozumět, ale zvykla jsem si a v současné době nemám žádné komunikační problémy.

Projekt, díky kterému jste získala grant Nadace Experientia, byl založen na přípravě prostorově uzamčených peptických sloučenin, které pomocí „sponkování“ peptidu mají vnášet do molekuly několik užitečných látek, například malých organických molekul. Je pravda, že za váš vědecký zájem o peptidy může pracovní úraz?

V podstatě ano. V roce 2018 jsem byla na stáži v Německu, kde se jsem si nepříjemně poranila ruku. Řízla jsem se tak, že jsem musela okamžitě na operaci. Šest týdnů jsem pak nemohla pracovat v laboratoři, což bylo pro mě hodně těžké, protože práci v laboratoři mám moc ráda. Vznikl ale větší prostor pro studium a oblast peptidů a proteinů mě vždycky lákala. Seznámila jsem se tehdy s metodami sponkování peptidů, které mě velice zaujaly. Když jsem se posléze dívala na různé výzkumné skupiny, kam bych mohla vyjet na stáž, narazila jsem na svého současného školitele profesora Davida Springa. Napsala jsem mu a ono to naštěstí vyšlo.

Čím se tedy v současné době zabýváte?

Zkusím to laicky vysvětlit. Jedná se o syntetickou metodologii pro přípravu konformačně uzamčených peptidů. Peptidy jsou vlastně látky složené z aminokyselin a jsou pro tělo člověka velmi prospěšné. Nicméně se lineární peptidy vyznačují nestabilitou a mohou být štípané enzymy. A právě proto se používá toto sponkování. Po zavedení sponky a díky vodíkovým vazbám se prostorově uzamknou, takže se pak stávají více stabilní. A já jsem to chtěla posunout ještě dál. Zatím je pomocí sponkování popsáno většinou zavádění vždy jen jedné užitečné látky (např. fluorescenční značky) do peptidů. Ráda bych ale vyvinula takovou syntetickou metodologii, která by umožnila zavést více těchto užitečných látek a připravit tak komplexní chemické sloučeniny, které budou  díky tomu multifunkční. Zní to velice jednoduše, ale v laboratoři je to velmi obtížné připravit, protože se jedná o komplexní molekuly s komplexní reaktivitou. Je to opravdová výzva.

Jaké je možné praktické využití?

Zabývám se oblastí medicinální chemie. Právě uzamčené peptidy mohou sloužit jako potenciální léčiva nebo jako transportní molekuly, které mohou do buněk doručit například léčivou látku. Ta se pak pomocí enzymatických procesů rozpadne. Usnadní to práci biologům. V současné době se ale nevěnuji už jen čistě vývoji syntetické metody sponkování, ale pracuji například na biologicky aktivních peptidech, které by mohly být potenciálně využity i jako léčiva v budoucnu.

Je už díky stáži znát určitý posun ve vaší práci?

Je, markantní! Mám pocit, že před pobytem v Cambridge jsem žila jiný život. Neříkám, jestli lepší nebo horší, to vůbec ne. Ale prostě úplně jiný. Zbývají mi ještě zhruba dva roky a cítím posun fyzicky na sobě. V přemýšlení, i v tom, co chci dělat do budoucna.

Celý rozhovor o životě ve Velké Británii, o brexitu, vědecké práci, studiu i volném čase si můžete poslechnout v audio formě na Spotify nebo ve videorozhovoru na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Věděli jste, že do poloviny 19. století měli obchodnici, prodavači i účetní většinou elementární vzdělání, nebo všeobecné z gymnázia či z reálné školy? Že se v tehdejším Rakousku vše ostatní učili především praxí, tedy přímo v obchodě či firmě? Jak a kdy se tedy začalo obchodní vzdělávání modernizovat? Právě toto téma začali zkoumat historici Ivan Puš z Univerzity Palackého a Petr Kadlec z Ostravské univerzity. Jejich bádání podpořila Grantová agentura České republiky.

Mezinárodnímu výzkumu, jenž se věnuje modernizaci komerčního vzdělávání v části Rakouska-Uherska (v Předlitavsku) v letech 1848–1918, se díky podpoře Grantové agentury České republiky začali věnovat Petr Kadlec z Centra pro hospodářské a sociální dějiny Filozofické fakulty Ostravské univerzity a Ivan Puš z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Komplexně se uvedenému tématu doposud nikdo nevěnoval.

„Neexistují studie, které by výzkum vývoje obchodního školství zahrnuly v tak širokém časovém horizontu. Přínosem naší práce bude i to, že poměry v jednotlivých zemích budeme navzájem srovnávat. Do tehdejší oblasti Předlitavska patřila řada regionů, my se budeme věnovat Čechám, Moravě, Slezsku, Dolnímu Rakousku včetně Vídně a oblasti Haliče, dnes jde o část Polska a část Ukrajiny. Zmiňované oblasti byly ve zkoumaném období součástí jednoho státu, z dnešního pohledu bude mít výzkum však mezinárodní přesah,“ uvedl Ivan Puš z katedry historie FF UP. Výzkum je podle něj důležitý i proto, že školství při vzniku Československé republiky v roce 1918 navazovalo právě na základy, které byly vytvořeny v 19. století. „Je dobré je tedy poznat už proto, že současné školství navazuje v mnohém zase na to, co bylo vytvořeno po roce 1918,“ dodal.

Jestliže vzdělávání budoucích prodavačů, obchodníků, účetních a dalších úřednických profesí neprobíhalo do poloviny 19. století institucionální cestou, po roce 1848, kdy vznikla první obchodní a živnostenská komora, si stát podle Ivana Puše začal uvědomovat, že je hospodářství v českých zemích a v Rakousku (od roku 1867 v Rakousko-Uhersku) potřebné modernizovat. V té době se stát začal zajímat o to, jak vypadá odborné školství, tedy o to, jak vypadají obchodní, průmyslově-živnostenské a agrární školy a také živnosti. Od poloviny 19. století začala promlouvat do sféry obchodního školství řada aktérů, nejen stát, ale i obecní zastupitelstva, obchodníci, také profesní sdružení, různá grémia obchodníků, zemské sněmy, poté i školy samy včetně rodičů studentů. Znát vývoj obchodního školství je podle historika Ivana Puše důležité pak i proto, že spousta myšlenek a různých otázek, o nichž se diskutuje dnes, se v debatách objevovaly už tehdy.

„Například klasické diskuze o tom, že je málo živnostníků, řemeslníků a techniků proto, že většina rodin vyvíjí snahu dostat své děti na gymnázia a poté na univerzity, je letitý. Je vlastně spojen i s rokem 1859, kdy zanikly cechy, které byly symbolem staré éry. Systém odborného vzdělávání, který existoval po staletí tak upadal, i když se začalo mnohé modernizovat. Vznikají různá obchodní, živnostenská grémia, obchodní a živnostenské komory. Už před rokem 1848 se objevují názory, že bohaté měšťanské rodiny posílají své děti na gymnázia, která jsou k ničemu, a už v té době se mluvilo i o tom, že tak nebudou lidi, kteří by mohli pracovat v dílnách, továrnách či moderních provozech. Je dobré si však uvědomit, že mluvíme o konci 19. století, jde tedy o předválečnou éru, v níž absolventi univerzit tvořili jedno až dvě procenta společnosti. Prestižním vzděláním bylo tehdy ale i absolutorium obchodní školy, později obchodní akademie,“ zdůraznil historik z olomoucké univerzity.

Tříletý výzkum s názvem Modernizace komerčního vzdělávání v Předlitavsku v letech 1848–1918: projevy, trendy, mechanismy podpořila Grantová agentura České republiky dotací ve výši 2 946 tisíc korun. Období 2023–2025. Hlavní řešitel Mgr. Petr Kadlec, Ph.D., Ostravská univerzita, spoluřešitel Mgr. Ivan Puš, Ph.D., Univerzita Palackého.

I když si dnes lidé pokládají podobné otázky, školství se v daném ohledu přece jen vyvinulo.

„Posunuli jsme se v tom, že jsme vybudovali moderní strukturu, v systému existuje řád. Máme tříleté učební obory, čtyřleté obchodní školy, průmyslovky. Hluboko do druhé poloviny 19. století existovaly v různých regionech pouze letní či zimní kurzy, nedělní školy, odpolední či večerní školy a různé pokračovací školy v rámci primárního vzdělávání. Teprve později se etablovaly denní obchodní školy, obchodní akademie a vysoké obchodní školství. Většina jejich absolventů směřovala na nejrůznější úřednické pozice do podniků, samosprávy a státní správy. Jde nám tedy také o zachycení proměny vzdělávání moderního úřednického personálu, nenápadného, ale stále důležitějšího prvku v ekonomice, správě státu, obcí i zemí. Tříleté školy, obecně školy s denním režimem se postupně začaly budovat až v druhé polovině 19. století a proces tohoto budování trval půl století. My budeme zkoumat, jak se společnost v druhé polovině 19. století v této oblasti transformovala,“ řekl Ivan Puš, který bude s kolegou Petrem Kadlecem hledat informace celorakouského významu v archivních pramenech daného regionu, a to jak obchodních a živnostenských komor, tak fondů školních rad. Výzkum uskuteční i v materiálech jednotlivých škol, provedou dílčí sondy do některých škol, například Exportní akademie ve Vídni. Výstupem z výzkumu bude vedle každoročních, patrně anglickojazyčných odborných studií, monografie.

V pátek a v sobotu 13. a 14. ledna se v České republice uskuteční prezidentské volby. Rektor Univerzity Palackého Martin Procházka vyzývá studenty, členy akademické obce i zaměstnance, aby využili svého občanského práva a šli volit.

„Po pěti letech znovu volíme hlavu státu. Rozhodování, zda jít nebo nejít k volbám, by pro vzdělané a odpovědné lidi, jakých je na Univerzitě Palackého určitě naprostá většina, nemělo být složité. Mějme na paměti, že jedním z vůbec nejtěžších úkolů, které budoucí prezident či prezidentka naší země před sebou má, je být protivahou silám a náladám, které rozdělují naši společnost. Aby tuto úlohu dokázala nová hlava státu dobře plnit, musí být obecně respektovanou osobností s vysokým morálním kreditem, být nadstranická, nestranná a ctít demokratické principy. Musí hájit zájmy České republiky a dobře naši zemi reprezentovat ve světě. Já k volbám určitě půjdu. Pojďte taky, protože na každém hlasu záleží, každý se počítá. Věřím, že se nám společně podaří zvolit takovou hlavu státu, která povede naši krásnou zemi k dobré budoucnosti pro nás i naše děti. Přeji nám všem šťastnou ruku,“ uvedl rektor Martin Procházka.

V prezidentských volbách kandiduje osm osobností: Andrej Babiš, Jaroslav Bašta, Karel Diviš, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Danuše Nerudová, Petr Pavel a Tomáš Zima.

První kolo voleb se uskuteční v pátek 13. ledna od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu 14. ledna od 8:00 do 14:00 hodin. Pokud některý z kandidátů získá v tomto prvním kole více než polovinu hlasů, stane se vítězem voleb, v opačném případě se bude konat kolo druhé, do kterého postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů v kole prvním. Případné druhé kolo volby prezidenta se uskuteční dva týdny po prvním – v pátek 27. ledna 2023 od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu 28. ledna 2023 od 8:00 do 14:00 hodin.