Novinky z PřF a UP

Kampaň Zázraky zrození podpoří bonding ve fakultní nemocnici

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 24/04/2024 - 14:00

Pod názvem Zázraky zrození spustila olomoucká firma LORIKA ve spolupráci s významnými lokálními partnery z oblasti médií, průmyslu a obchodu crowdfundingovou kampaň na nákup nových pulzních oxymetrů pro novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Odbornou záštitu převzal známý dětský lékař Lumír Kantor, mediální tvář propůjčila herečka Pavla Dostálová. Cílem kampaně je vybrat od regionálních firem i jednotlivců 3 miliony korun na pořízení 11 pulzních oxymetrů pro sledování životních funkcí novorozenců a centrální řídicí pult. Ty umožní bezpečné a klidné spojení nově narozených dětí s rodiči, známé odborné i laické veřejnosti jako bonding.

Příjemce pomoci – Novorozenecké oddělení FN Olomouc – je od roku 1999 nositelem titulu Baby Friendly Hospital (Nemocnice přátelská dětem), které uděluje UNICEF pracovištím s výbornými výsledky. Disponuje jednotkou intenzivní a resuscitační péče, která se chlubí špičkovými výsledky v záchraně předčasně narozených dětí (v roce 2023 se zde narodilo dítě s váhou 433 g a délkou 27 cm).

Vysoká kvalita novorozenecké péče zahrnuje také podporu bondingu, procesu esenciálního pro každé právě narozené dítě. Pro ten je kromě lékařských specialistů s dlouhou praxí důležité také technicky pokročilé vybavení v rámci tzv. nekritické infrastruktury.

První chvíle života v absolutním klidu

Na tu se na rozdíl od infrastruktury kritické (budovy, rozvody energie, informační sítě a základní vybavení porodních sálů) přes dlouhodobě vyrovnané hospodaření nemocnice přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví ČR stále nedaří vyčlenit v rozpočtu dostatek prostředků, přestože jde o věc mimořádně důležitou která má dopad na každé dítě nově narozené v porodnici šesté největší nemocnice v Česku.

„Ihned po narození dochází k hormonálním změnám, které zakládají celkovou životní stabilitu dítěte. Děje se to nejlépe při okamžitém a trvajícím spojení s matkou. Bonding, kontakt kůže na kůži, neumíme ničím nahradit. Miminko prožívá v láskyplné náruči základní existenciální pocit bezpečí, který si nese životem. FN Olomouc bonding podporuje, ale samo o sobě to nestačí. Nové pulsní oxymetry umožňují během bondingu perfektně sledovat základní životní funkce s jednou obrovskou výhodou: je zachován absolutní klid, který je v prvních hodinách a dnech naprosto nezbytný. Proto jsou tyto drahé přístroje tolik potřeba,“ vysvětluje nestor české neonatologické péče, bývalý dlouholetý primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc a známý dětský lékař a olomoucký patriot Lumír Kantor.

Příklad moderního firemního dárcovství

Motivace majitelů společnosti LORIKA, Davida Martinka a Jakuba Krištofa, k realizaci kampaně Zázraky zrození má 3 roviny. První z nich je záměr ukotvit roztříštěný přístup k firemnímu dárcovství, jímž současný management posouvá letitou tradici firmy LORIKA v oblasti goodwill. Druhou rovinou je přání posílit vnímání role Fakultní nemocnice Olomouc jako důležitého zdravotnického zařízení na území olomouckého kraje a místa, které svou expertní aktivitou přímo ovlivňuje kvalitu života stovek tisíc jeho obyvatel. Třetí rovina je ryze osobní – děti obou manažerů největšího českého dodavatele osobní a průmyslové hygieny přišly na svět právě v porodnici Fakultní nemocnice Olomouc.

„V olomoucké porodnici jsme Jakub i já přivítali naše děti. To moje přišlo na svět docela dramaticky. Tím spíš jsme s manželkou ocenili perfektní přístup personálu. Protože se LORICE daří, chceme pomoct tam, kde se přes veškerou snahu nedostává prostředků na nejlepší možnou péči. Ta má své technické i finanční limity, které teď společně se širokou veřejností i kolegy z podnikání posuneme,“ uvedl ke kampani David Martinek.

Benefity pro dárce

Kampaň myslí nejen na nejmenší děti, jimž výsledek pomůže na startu života, ale i na osvícené donátory. Těm při daru pokrývajícím 1 % z cílové částky nabízí na oplátku mediální prezentaci jako partnerům, které je na místě veřejně ocenit.

Ambicí kampaně je totiž také artikulovat ochotu podporovat klíčová nezisková místa regionu pro jejich význam, který se neměří penězi, nýbrž novými životy. Kampaň Zázraky zrození poběží symbolicky až do 1. června, kdy je Mezinárodní den dětí a Světový den rodičů, a lze do ní přispět prostřednictvím dárcovské platformy komunity Wakawai.

Více informací najdete na zazrakyzrozeni.cz a na sociálních sítích firmy Lorika a FN Olomouc.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Tvoříme Evropu již 20 let. Univerzita připomene výročí besedami

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 24/04/2024 - 10:30

Přijďte oslavit výročí dvaceti let členství České republiky v Evropské unii. Univerzita Palackého připomene jubileum dvěma besedami, které jsou určeny nejen akademické obci, ale i veřejnosti.

První z nich se uskuteční na právnické fakultě, kam se vrátí její absolventka Izabela Grundová. Přijede 29. dubna (od 15:00, PF UP budova A – rotunda) přímo z Bruselu, kde od roku 2021 pracuje v Evropské komisi. Nejdříve působila na Generálním ředitelství pro ochranu klimatu a od ledna tohoto roku je na Generálním sekretariátu Evropské komise. Pro zájemce připravila diskusní setkání, které nazvala Evropská unie zvenčí i zevnitř. „V červnu budeme rozhodovat o dalším směřování Unie prostřednictvím voleb do Evropského parlamentu, a ke konci roku se bude formovat nová Evropská komise na následujících pět let. Debatovat chci o volbách, o fungování Unie a také pracovních příležitostech právníků v unijních institucích,“ řekla Izabela Grundová, která absolvovala PF UP v roce 2019.

O EU bude řeč i na Olomouckém majálesu Univerzity Palackého. V UPointu se totiž 6. května od 17 hodin uskuteční beseda s olomouckými politology Davidem Broulem a Jakubem Janegou o 20 letech Česka v EU a blížících se evropských volbách. Co nám dvě dekády členství v EU daly a co nám vzaly? Jak se za tu dobu EU proměnila? Jak bude vypadat za dalších 20 let? O čem se bude rozhodovat v blížících se volbách do Evropského parlamentu? A co bude hlavní evropské téma blízké budoucnosti? Na to odpoví David Broul a Jakub Janega, politologové z FF UP a spoluautoři unikátní učebnice o Evropské unii s názvem Evropa spolu. Diskuze se uskuteční v rámci speciální majálesové edice Pointy, cyklu autorských besed z dílny Vydavatelství Univerzity Palackého a UPointu.

Obě připravované akce získaly záštitu Úřadu vlády ČR. Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti, je zařadil mezi akce Tvoříme Evropu již 20 let. Stejnou záštitu získala také konference Olomoucké právnické dny, kterou plánuje PF UP na 23. a 24. května. Její úvodní plenární sekce bude věnovaná EU.

Evropská unie zvenčí i zevnitř
29. dubna | od 15:00 | PF UP budova A – rotunda

Pointa: Evropa spolu aneb Kam kráčíš, Unie?
6. května | od 17:00 | UPoint (Dům U Černého psa, Horní náměstí 205/12)

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Přijďte zavzpomínat na profesora Josefa Jařaba

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 24/04/2024 - 08:00

Nechce se tomu věřit, ale už uplynul rok od chvíle, kdy se Univerzita Palackého ocitla bez svého emeritního rektora Josefa Jařaba. Uznávaný amerikanista a první polistopadový rektor UP zemřel po krátké těžké nemoci loni 3. května. Letos se ve stejný den uskuteční v Jazz Tibet Clubu vzpomínkové setkání na pana profesora.

Večer nazvaný Jařaboviny 24 proběhne 3. května v 17 hodin v olomouckém Jazz Tibet Clubu. „Je to vzpomínkové setkání přátel pana rektora Josefa Jařaba. Připomeneme si nejen první výročí jeho nečekaného odchodu, ale především význam jeho osobnosti pro náš život. Atmosféru nám zpříjemní řada hudebníků jako Richard Pogoda, Irena Nosková, Richard Mlynář, skupina Aliance, skupina Post Band, David Záleský, David Livingstone a další. Upřímně zveme všechny, kteří měli profesora Jařaba rádi a chtějí si na něj společně zavzpomínat,“ pozvali Ingeborg Fialová a Martin Štainer, kteří večer organizují.

Josef Jařab byl profesorem anglické a americké literatury, překladatelem a literárním historikem. Do novodobé historie Univerzity Palackého, kterou řídil v letech 1990 až 1997, se zapsal jako její první svobodně zvolený rektor. Zásadně se zasloužil o rozvoj univerzity i o její známost ve světě (podrobně jsme o panu profesorovi psali mj. loni zde).

Pokud si chcete připomenout jak osobnost profesora Jařaba, tak i dobu, ve které školu řídil, sáhněte po knize Rektorská rozpomínání, v níž v roce 2018 shrnul své vzpomínky a která se dočkala vydání i jako audiokniha.

V roce 2019 pak měl premiéru i filmový dokument Homo Academicus Josef Jařab, který natočil režisér Martin Müller v koprodukci s Českou televizí. Pustit si ho můžete v iVysílání ČT zde.

Anebo se prostě a jednoduše projděte se svými vzpomínkami v Olomouci po nábřeží Josefa Jařaba. Jméno pana profesora totiž už loni dostal nově upravený prostor mezi mosty v Komenského a Masarykově ulici a v blízkosti areálu vysokoškolských kolejí na Envelopě.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Botanici popsali vznik druhů sinic, které jsou na Zemi mnohem déle než člověk

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 23/04/2024 - 15:30

Vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) se společně s kolegy ze Švédské královské akademie věd ve Stockholmu, Muzea přírodní historie v Londýně a University of North Florida v Jacksonville podařilo pomocí analýzy DNA popsat faktory vedoucí ke vzniku druhů a adaptaci na okolní podmínky sinic rodu Microcoleus. Podle výsledků jejich společného bádání tyto prastaré sinice obývaly Zemi již před 30 miliony let. Šestileté bádání mezinárodního týmu vědců vyústilo dvěma publikacemi v prestižních odborných časopisech Nature Communications a iScience.

Vědci se zabývali vývojem druhů a evolucí sinice Microcoleus na globální úrovni. Svoji pozornost zaměřili na sinice, které obývají suchozemské biotopy. Sinice Microcoleus jsou sice mikroskopické, ale jejich nárosty dosahují značných rozměrů a v přírodě jsou díky tomu běžně k vidění. Rostou jako zelené povlaky na půdě v každé zahrádce a vytváří také typické zelené vrstvy v kalužích, které lze nalézt po dešti na každé polní cestě. „V pouštích pak pokrývají celé kilometry čtvereční v podobě půdních krust,“ uvedl Petr Dvořák z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. 

Odborníci zkoumali vzorky sinic, které pocházely z Olomouce, Jeseníků, Řecka, Skandinávie, Antarktidy, Špicberků, pouští ve Spojených státech a také ze suchých vysokohorských údolí Himaláje. Ze vzorků v laboratoři postupně získali jednotlivé kmeny sinic a z nich zmapovali více než 200 genomů, což je veškerá genetická informace uložená v DNA. Mezi zkoumanými vzorky byly i suché herbářové sinice staré až 200 let. „Tento gigantický soubor dat jsme analyzovali více než dva roky a díky tomu vyplynulo několik převratných zjištění. Vznik celé skupiny sinic Microcoleus jsme datovali do období před asi 30 milióny let, přičemž se jednalo celkem o 12 druhů. Je to tedy velmi starobylá skupina. Mnohem starší než člověk,“ řekl Petr Dvořák.

Vědci se následně snažili popsat, jaké faktory vedly ke vzniku těchto druhů sinic. Tato problematika totiž fascinuje biology od dob Charlese Darwina, který jako první přinesl ucelenou představu mechanizmu evolučního procesu. „Mikroorganismy, včetně sinic, byly ale dlouhou dobu opomíjeny. Hlavně kvůli tomu, že je nutné se dostat na úroveň sekvence DNA. Naše analýzy prokázaly, že vznik druhů u naší sinice ovlivnila geografická separace populací, ačkoliv se u všech mikroorganismů předpokládalo, že se mohou šířit neomezeně,“ popsal Petr Dvořák.

Podle Petra Dvořáka je zajímavé také zjištění, jak vznik druhů půdních sinic ovlivnily podmínky, ve kterých se vyskytují. Půdní sinice se musí dokázat vyrovnat nejen se suchem v pouštích, ale i intenzivním UV zářením, kterému čelí na Antarktidě. „Pomocí několika metod jsme identifikovali více než dvě desítky genů a několik úseků genomu, pomocí kterých se sinice dokázaly adaptovat na tyto velmi nehostinné podmínky a sehrály tedy významnou roli v evoluci této skupiny,“ upozornil.

Odborníci se zajímali také o roli genetického toku na evoluci genomu sinic. Snížení genetického toku mezi populacemi totiž vede k separaci a genetickému rozrůzňování a tím vzniku druhů. „Nicméně sinice patří mezi bakterie a ty se rozmnožují pouze klonálně. Předpokládalo se proto, že genetický tok nehraje v evoluci žádnou roli. My jsme ale ukázali, že druhy sinic pozorujeme různé úrovně genetického toku od intenzivního genetického toku až po naprostou separaci druhů, kde genetický tok neprobíhá. Je to takzvané speciální kontinuum, které jsme jako první pozorovali u mikroorganismů,“ podotkl Petr Dvořák.

Sinice Microcoleus má zužující se vlákna podobná kořenům rostlin. Vlákna se pohybují a často se zavrtávají do půdy. „Všimli jsme si, že tvar a délka zúžení se mezi druhy liší. Některé konce jsou tenčí a jiné naopak robustnější,“ řekl Petr Dvořák. Vlákno sinice Microcoleus je zakončeno ochranou čepičkou. Vědci dlouho spekulovali, že tvar zakončení má adaptační funkci, ale nikdo tuto hypotézu netestoval. „My jsme zkoumali vztah mezi tvarem zakončení a různými vlivy prostředí – množstvím srážek, úrovní světelného záření a složení velikostí půdních částic. Ukázalo se, že všechny tyto proměnné jsou závislé na diverzifikaci druhů a tudíž hrají roli v evoluci naší sinice,“ dodal Petr Dvořák.

Výzkum probíhal na katedře botaniky pod vedením Petr Dvořáka a hlavní roli v něm hráli doktorandi Aleksandar Stanojković (dnes již absolvent) a Svatopluk Skoupý. Na výzkumu se podíleli také studenti bakalářských a magisterských studijních programů Přírodovědecké fakulty UP. Výzkum vznikl s podporou Grantové agentury České republiky (granty číslo 19-12994Y a 23-06507S).

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Univerzita Palackého se představí na galavečeru ve Washingtonu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 23/04/2024 - 11:31

Na českém velvyslanectví ve Washingtonu právě vrcholí přípravy na středeční galavečer, během kterého se v hlavním městě Spojených států amerických představí Univerzita Palackého. Dlouho plánovaná akce bude připomínkou loňského 450. výročí olomoucké univerzity a také příležitostí pro setkání rektora Martina Procházky a jeho týmu s významnými hosty. O hudební část slavnostního večera se postará americká klavíristka, muzikoložka a pedagožka s českými kořeny Katelyn Bouska.

„Představení naší univerzity ve Washingtonu jsme plánovali dlouho dopředu, je to určitě skvělá příležitost prohloubit naši spolupráci s americkými partnery a navázat nové kontakty,“ popsal rektor Martin Procházka, kterého na cestě za oceán doprovází prorektor pro internacionalizaci Jiří Stavovčík. „Galavečera se zúčastní zástupci českého velvyslanectví, kterému jsme velmi vděční za pomoc a pohostinnost. Pozváni jsou i naši absolventi žijící v USA, zástupci amerických univerzit, představitelé politického života i byznysu. Chceme zároveň hledat nové možnosti pro partnerství a také finanční podporu pro studentské i akademické výměny ve spolupráci se zahraničními podporovateli a firmami,“ doplnil rektor UP.

Významné výročí 450 let od založení olomoucké univerzity si škola připomínala celou řadou akcí v průběhu loňského roku. Za oceánem pak slavila univerzita galavečerem v Českém domě v New Yorku a také výstavou v Českém a slovenském muzeu a knihovně v Cedar Rapids. Středeční galavečer v hlavním městě USA, který odstartuje v 18 hodin tamního času a během kterého se bude prezentovat také Statutární město Olomouc a Olomoucký kraj, bude pomyslnou tečkou za oslavami tohoto univerzitního výročí.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Začíná AFO. Seznamte se s jeho ředitelkou Evou Navrátilovou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 23/04/2024 - 08:00

Jako malá sedávala se sestrou před televizí a hltala seriál Byl jednou jeden… život. Francouzi v něm dokázali zábavnou formou přiblížit dětem fungování lidského organismu. Tehdy asi objevila, jak úžasná je věda a jak fascinující může být vyprávění o ní. O mnoho let později, když už jako vysokoškolačka studovala semestr v Utrechtu, dokonce přesvědčila další „erasmáky“, aby společně jeli přes půlku Holandska do interaktivního muzea Corpus, v němž mohou návštěvníci doslova procházet lidským tělem. A když se ještě o pár let později jako historicky první žena postavila do čela obřího mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů, už nebylo pochyb. Evu Navrátilovou, ředitelku Academia Filmu Olomouc, prostě věda a její popularizace baví, zajímá, naplňuje. Její příběh přineslo aktuální vydání univerzitního magazínu Žurnál UP.

„Všechny ty jednotlivé zážitky do sebe postupem let zapadly a vybudovaly pevný základ pro tu chuť věnovat se v kariéře právě popularizaci vědy a její komunikaci,“ říká, když nahlas přemýšlí nad svojí profesní dráhou. „Vzpomínám si na svou první návštěvu londýnského science muzea i na to nadšení a urputnost, se kterými jsem pak díky tomu šla do výběrka na práci v nově budovaném science centru v Brně,“ vypráví absolventka Filozofické fakulty UP o dobách před ředitelováním v Olomouci, kdy se starala o marketing brněnského centra VIDA!.

Pomyslné kormidlo AFO převzala na začátku roku 2022. Po dvou covidových letech v onlinu a s týmem, který za sebou měl náročné a vyčerpávající období. Na přípravu dalšího ročníku měla pouze čtyři měsíce. Nad nabídkou vést festival s šedesátiletou tradicí přesto dlouho nepřemýšlela. Od začátku věděla, že ji chce přijmout. „AFO je prostě srdcovka. Během studia jsem tu dostala neskutečnou podporu a pracovní možnosti a cítila jsem, že to chci alespoň zčásti festivalu vrátit.“

Žádný podobný festival v ČR nemá tak velkou oporu ve studentkách a studentech. Jsou jeho hybnou silou, duší i zdrojem nápadů a energie. Eva Navrátilová jim docela dobře rozumí. Sama ještě jako studentka filmové vědy si na něm zkusila spoustu pozic. Když si diváci sednou po úvodní znělce do kina a pár dní nerušeně sledují filmy, má za sebou Eva Navrátilová i s týmem rok intenzivní práce. „Celoročně, na bázi každodenního potkávání se v kanceláři, mám v týmu čtyři lidi. Čím blíže je festival, tím víc se tým rozrůstá. V průběhu podzimu už se bavíme o desítce dramaturgů a dramaturgyň, kteří pracují na programu. Během festivalu má štáb kolem 250 lidí, a to už se začínám ztrácet. Snažím se na společných štábních setkáních memorovat tváře, ráda bych si pamatovala všechny, kteří do AFO vložili svůj čas, síly, nápady a energii, ale při takovém počtu už je to bohužel nereálné,“ přiznává.

Kdo by si naivně myslel, že práce ředitelky je celý rok koukat na filmy a pak v záři reflektorů vítězům předat ceny, spletl by se. Koučovat podobnou akci znamená zvládat kromě řízení týmu i každoroční starost o financování. „AFO ve srovnání s podobnými akcemi u nás má jeden z nejnižších rozpočtů, a přitom je jedním z nejnavštěvovanějších filmových festivalů. Jeho financování je vícezdrojové a každý rok sepisujeme 10–15 grantových žádostí,“ popisuje méně atraktivní stránku akce Eva Navrátilová. Na rozpočtu festivalu se tak vedle základního příspěvku od univerzity podílí ministerstvo školství i kultury, Státní fond kinematografie, kraj, město, soukromí sponzoři nebo třeba americká ambasáda. Odpovědnost za shánění a následné čerpání financí je nedílnou součástí práce ředitelky. 

AFO přitom dlouho není „jen“ festival na šest dní v roce. „Jedná se o širokou škálu celoročních aktivit, ať už jeho ozvěny na mnoha místech po ČR i v zahraničí nebo třeba provoz naší vlastní VOD platformy watchandknow.cz, která vznikla během pandemie, když se festival nemohl odehrávat živě. Objíždíme s kolegy i další filmové festivaly v ČR i zahraničí. Možnost vystoupit z regionální bubliny a nechat se inspirovat, zažívat jiné festivaly v roli návštěvníka nebo hosta je vždycky maximálně přínosné jak pro mě, tak v důsledku i pro festival samotný,“ míní.

Během šestidenního maratonu, kdy se festival koná, nemá Eva Navrátilová čas chodit na filmy, přednášky a další body programu, kterých je více než dvě stě. Může se na chvíli zastavit a nechat se pohltit festivalovou atmosférou? Závidí lidem s visačkami a akreditací, kteří nadšeně korzují městem? „Strašně moc jim závidím! Teď si to musím užívat jen z té druhé strany, kdy se zastavuju, abych se nadechla a rozhlédla. A došlo mi, co všechno se nám povedlo. Práce na festivalu je dost náročná, ale ta euforie, kterou člověk načerpá pak během samotné akce, mě pohání celý další rok.“

Mimochodem, v úvodu textu je řeč o seriálu Byl jednou jeden… život, který malou Evu přikoval k televizi. „No a na mé první AFO v roce 2007 přijel cenu za přínos komunikaci vědy převzít právě jeho režisér Albert Barillé.“ Náhoda? Sotva. Kruh se uzavřel.

PS: AFO je pro Evu Navrátilovou spojené i s láskou. Hádejte, kde před jedenácti lety poznala svého muže Jiřího?

Eva Navrátilová (* 1986)

Vystudovala magisterský obor Teorie a dějiny dramatických umění na UP. Již během svých studií začala pracovat na AFO, pracovala také pro filozofickou i pedagogickou fakultu, občanské sdružení Pastiche Filmz, Letní filmovou školu, festivaly Cinepur Choice, Anifest a PAF, kde rok působila v roli ředitelky. V roce 2013 přesunula své pracovní aktivity do Brna na oddělení komunikace jedné z fakult Masarykovy univerzity a sedm let působila na marketingovém oddělení VIDA! science centra, mimo hlavní pracovní poměr pak spolupracovala třeba s distribuční společností Aerofilms nebo s Českou asociací science center. Od roku 2022 je ředitelkou AFO.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Američtí studenti vedli online seminář pro olomoucké kolegy. Tématem byly restorativní kruhy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 22/04/2024 - 13:00

Spolupráce v oblasti mediace mezi olomouckou právnickou fakultou a New York University, School of Law posiluje. Zatím poslední společnou akcí byl dubnový online seminář pro české studenty připravený americkými kolegy na téma restorativní kruhy.

„Každý rok je podoba naší spolupráce jiná. Snažíme se přicházet s novými tématy i formami práce. Inovace je rozvojová pro obě strany. Letos jsme se dohodli na online semináři,“ řekla Lenka Holá, vedoucí Centra pro řešení konfliktů a mediaci na PF UP. Odborné setkání, které se uskutečnilo v rámci výuky předmětů Mediační klinika 1 a Mediační klinika 2, vedli američtí studenti a doktorandi. Garantem byla na české straně Lenka Holá, na americké Raymond Kramer, expert na klinické právní vzdělávání a mediaci.

„Přestože jsme se s českými studenty potkali poprvé, velmi rychle se nám podařilo naladit na stejnou notu. Zjistili jsme, že mnohdy řešíme podobné problémy a že metoda restorativních kruhů má sílu překonávat vzdálenost. Sdílení zkušeností a dobré praxe bylo pro obě strany velmi přínosné,“ zhodnotila Alex Klein, studentka New York University.

Spolupráce mezi New Yorkem a Olomoucí v této oblasti začala před více než pěti lety. „Na počátku byl vznik naší Mediační kliniky. Při jejím zakládání a s jejím rozvojem nám výrazně pomáhal právě profesor Kramer. V té době proběhlo několik pracovních setkání, k dispozici jsme měli i metodické materiály. Jejich Mediační klinika je pro nás v mnoha ohledech inspirací,“ vzpomněla Lenka Holá.

Obě strany chtějí dál ve spolupráci pokračovat. „Nabízí se například možnost stáží, účastí na konferencích a nově také spolupráce v oblasti výzkumu mediace v trestním řízení v kontextu restorativní justice,“ naznačila Lenka Holá.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Daniel Stach: Věda nám dává možnosti dělat svět lepším

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 22/04/2024 - 08:00

Nové číslo našeho univerzitního magazínu Žurnál UP se věnuje popularizaci a komunikaci vědy. Jak vůbec o vědě mluvit? A proč o vědě mluvit? Kdo jiný by měl přemýšlet nad odpověďmi než muž, který má popularizaci vědy takřka v popisu práce a který právě za „jednoduché vysvětlování složitého“ získal hned několik ocenění, jako například Stříbrnou medaili předsedy Senátu ČR, Medaili Učené společnosti České republiky, medaili Vojtěcha Náprstka Akademie věd ČR atd. Výčet je bohatý a nechybí v něm ani Cena Academia Filmu Olomouc za významný přínos popularizaci vědy. Moderátor České televize Daniel Stach.

Právě on bývá pravidelným hostem AFO. Chybět nebude ani letos. Magazínu Žurnál UP poskytl rozhovor, který přetiskujeme.

Proč je podle vás důležité, aby vědci a vědkyně dokázali srozumitelně mluvit o své práci?

Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává, a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají. Za prvé proto, že je to správné. Za druhé proto, že je to ve třetím tisíciletí součástí jejich práce – lidé mají nárok vědět, co vědci dělají a k čemu jejich práce je nebo může být dobrá.

Kterou osobnost vědy byste ještě chtěl potkat osobně a mít ji také ve svém pořadu?

Přál bych si Davida Attenborougha, protože on je fenomén. Byl by to pro mě těžký rozhovor i proto, že jeho hlas je uhrančivý. Taky jste si všimli, že ho posloucháte a posloucháte a pak kouknete na hodiny a řeknete si: Cože? Já ho poslouchal tak dlouho? Také bych si přál, aby už klapnul (několikrát jsme byli blízko) rozhovor s Jennifer Doudna, protože CRISPR je jedna z věcí, která podle mě doslova (z)mění svět. A bylo by i zajímavé přidat její pohled k tomu, co říkala v Hyde Parku Civilizace Emmanuelle Charpentier, se kterou Jennifer Doudna získala Nobelovu cenu.

Letošním tématem festivalu je paměť. Jaký okamžik se vám nejvíce vryl do paměti při vaší práci? Měl jste někdy během vysílání okno?

Přečetl jsem si otázku a hned mi naskočila jména: Helga Hošková-Weissová, Evelina Merová, Natalia Gorbaněvská, Tatiana Rusesabagina i Ervín Adam. Všechno nesmírně silné příběhy, u kterých si pamatuji nejen to, co bylo řečeno, ale i to, co nezaznělo, ale bylo cítit. Něco z toho se dostalo i přes obrazovky k divákům, ale spousta dalšího zůstalo jen ve studiu.

Když dělám rozhovory, mám připravenou propracovanou strukturu, data a citace, ale většinou jen minimum konkrétních otázek. Ty vznikají až během rozhovoru. A při něm často začínám větu a nevím, jak skončí, takže když nenaskočí slovo, které bych potřeboval, musím to obejít a dokončit větu, aby diváci nic nepoznali… Někdy se to povede lépe, jindy hůře, dá se to trénovat a pořád na tom pracuji. Skvělou průpravou je komentovat sportovní závody, protože tam člověk neví, co se stane za další sekundu, a dobře vytrénuje svůj mozek, aby dokázal případné „vokno“ rychle obejít.

Zapojujete do své práce umělou inteligenci?

Zatím jen velmi málo, protože na to, co potřebuji, dělá ještě pořád hodně chyb. Ale nepochybuji, že se bude posouvat, takže v poslední době se AI věnuji víc a hledám, jak ji prakticky používat, aby mi skutečně pomáhala. Mezitím mám velkou radost z rozvoje programů třeba na přepis mluveného slova, které se z mojí zkušenosti za poslední zhruba rok hodně posunuly a mně dost usnadňují práci.

Je skvělé, že se s vámi lidé na AFO opět potkají! Můžete prozradit, co vás na našem festivalu nejvíce zaujalo a proč se rád vracíte?

Protože náš hlavní cíl v Hyde Parku Civilizace i v celé vědecké redakci ČT je pomoct porozumět světu kolem nás a dát potravu k přemýšlení. A AFO pomáhá lidem přemýšlet, dává možnosti, jak se do světa vědy ponořit víc, a umožňuje jim podívat se na svět jinak právě očima vědy. A to je moc dobře. Když se ohlédnu zpátky, tak mě nejvíc zaujali lidé, kteří přichází, a pak otázky, které pokládají hlavně po přednášce nebo diskuzi. Fakt se nebojte zeptat klidně rovnou na přednášce – ale rád odpovím i po ní.

 

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Jak správně komunikovat vědu? Třeba jako AFO

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 20/04/2024 - 08:00

Je to příliš složité. Tomu by obyčejný člověk nerozuměl. To se nedá jednoduše vysvětlit. O čem je řeč? O vědě. Přesněji o tom, jak se v posledních letech změnil přístup k popularizaci a komunikaci vědy. Právě na tato témata se zaměřilo nové vydání univerzitního magazínu Žurnál UP, jehož úvodní text přetiskujeme.

Věda, její objevy a poznatky, technologie jsou součástí našich každodenních životů. Proto můžeme a někdy i musíme klást otázky: Proč to tak je? Jak to funguje? Co z toho bude? Vědci a vědkyně musí být připraveni na naše otázky odpovídat. Někteří se to teprve učí, mnozí to už ale umí. A dělají to skvěle. Důkaz, a ne jeden, pro toto tvrzení máme na olomoucké univerzitě na dosah ruky: stačí navštívit Pevnost poznání, centrum popularizace Přírodovědecké fakulty UP, nebo Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Příští týden začíná jeho 59. ročník, a i na jeho historii je dobře vidět, jak se změnilo vnímání vědy a vědců veřejností a vnímání veřejnosti vědci.

Fronty na vědu

Kdo dnes přijede do Olomouce na AFO, najde přehlídku, kterou žije téměř celé město. Je to akce hvězdná, plná známých jmen, pokrývaná českými i zahraničními médii, ale zároveň i hodně civilní. Promítá se na všech možných místech, filmové sály bývají zaplněné do posledního místečka, na filmy se stojí fronty, hosty jsou nejslavnější vědci a vědkyně z celého světa, které máte možnost potkat třeba při ranní kávě nebo s nimi zapříst hovor někde na schodech.

Návštěvník, který by na konci šedesátých let minulého století, kdy AFO začínalo jako přehlídka soutěžních vědeckých filmů určených především publiku vědců, filmařů, studentů a pedagogů, nastoupil do stroje času a nechal se přenést do dubna 2024 do Uměleckého centra UP, by si asi párkrát musel protřít oči. A možná se i pořádně štípnout, aby uvěřil, že ty tisícovky lidí všeho věku, kteří se spolu baví, debatují a smějí, jsou účastníci toho stejného festivalu vědeckých filmů. Ale je to tak.

Věda je in

Věda totiž může být nejen chytrá, ale i zábavná a sexy. Především ale užitečná a potřebná, když dokáže proměňovat náš svět i naše vnímání tohoto světa.

Málokdo asi ví, že i díky AFO vznikají špičkové filmy, které později sbírají ceny po celém světě. „Například britský producent Archie Baron, který tady v roce 2022 promítal svůj film Jak se dělá vakcína, mi během festivalu opakovaně děkoval, že bez AFO by tento film pravděpodobně nikdy nevznikl. Protože to bylo právě poslední živé AFO v roce 2019, kde se potkal s producentkou Janet Tobias, se kterou se jim povedlo tento produkčně velice náročný film, natáčený uprostřed globální pandemie, dotáhnout do zdárného konce. A přesně tohle má být AFO – nejen tepající festival, ale zároveň platforma pro reálné ovlivňování současné populárně-vědecké produkce,“ říká ředitelka AFO Eva Navrátilová.

Strach z vědy

„Někteří lidé se vědy bojí, protože ‚to přeci nemůžu pochopit‘. Není to pravda. Můžete! Jen musíte chtít, snažit se a mít někoho, kdo vám to dokáže postupně vysvětlit. A proto musíme (nepřímo) spolupracovat všichni: vědci, instituce, novináři i diváci (příjemci).“ Tato slova napsal skvělý popularizátor vědy a moderátor ČT Daniel Stach.

Jeho citace je z předmluvy pozoruhodné knihy z produkce vydavatelství Matfyz­Press, která se před pár měsíci objevila na pultech knihkupectví a v „komunikačních“ kruzích se stala takřka bestsellerem: Science Communication. Úvod do komunikace vědy. Jsou pod ní podepsáni autoři, kteří mají s popularizací či propagací vědy velké zkušenosti: Pavla Hubálková, Martin Rychlík, Aleš Vlk a Otakar Fojt, vědecký atašé britského velvyslanectví a předseda Správní rady Univerzity Palackého.

Svět a my

Producentská firma Sandboxfilm loni podpořila zhruba milionem korun účastníky workshopu Camp 4Science, kteří se potkávají na půdě UP. Co se za touto větou skrývá? Hodně. Tvůrci a tvůrkyně si kromě zkušeností a know-how mohou odnést z festivalu i peníze důležité pro dokončení svých filmů. „AFO se tak stalo zcela zásadním hybatelem na poli vývoje populárně-vědeckého žánru. To, že univerzita naším prostřednictvím podporuje vznik a tvorbu nových populárně-vědeckých filmů, je v českém i světovém měřítku zcela unikátní,“ říká Eva Navrátilová o nových příležitostech pro popularizaci vědy a připomíná, že UP je v této oblasti lídrem. „Skutečnost, že v rámci jedné univerzity funguje skvělé science centrum, které ročně navštíví sto tisíc návštěvníků, a zároveň tady už 59 let probíhá festival populárně-vědeckých filmů s mezinárodním renomé, je něco naprosto výjimečného.“

AI a věda

A budoucnost popularizace a komunikace vědy? Budeme ji dělat my, nebo AI, nebo společně? Uvidíme. A možná to zjistíme už brzy. „Už letos se v české soutěži objeví první snímek, který kompletně vygenerovala AI. V programu se objeví taky panelová diskuze s tématem promptování jako nástroj na tvorbu filmu a budoucnost audiovizuální kultury,“ připomíná Eva Navrátilová a dokazuje, že AFO jde s dobou.

Cíle, které si AFO vytyčilo:

  • Prostřednictvím špičkových snímků a přizvaných odbornic a odborníků vytrvale bořit zažité mýty a stereotypy o přírodních, humanitních a společenských vědách.
  • Prezentovat široké veřejnosti vědu, výzkum a technologie jako fascinující a nesmírně důležité obory lidské činnosti a pevné součásti naší kultury a společnosti.
  • Přibližovat současná i budoucí palčivá témata naší civilizace, planety a vesmíru.
  • Propojovat akademickou sféru a vědecké instituce s odbornicemi a odborníky z televizního a filmového průmyslu a dalších kulturních institucí.
  • Podněcovat vznik nových populárně-naučných celovečerních filmů, televizních pořadů a dalších multimediálních formátů.
  • Podporovat a formovat aktivní a kriticky smýšlející divácká publika.
Kategorie: Novinky z PřF a UP

Jiří Navrátil: Nejdůležitější je mít chuť dělat vědu užitečnou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 19/04/2024 - 14:00

Oddělení transferu technologií CATRIN Univerzity Palackého má novou posilu. Je jí Jiří Navrátil, který donedávna propojoval vědu a průmysl v rámci aktivit firmy UNICO, jež v této oblasti patří k tuzemským lídrům. Někdejší výzkumník se komercializaci výzkumu začal věnovat po absolvování Ph.D. studia, první zkušenosti získával na londýnské Imperial College a v jejím centru transferu technologií Imperial Innovations.

Následně působil Jiří Navrátil jako technologický skaut také na Cambridge Enterprise.

Co vás přimělo změnit působiště? Čím vás oslovila CATRIN?

CATRIN na mě zvenčí vždy působila jako velice silný hráč ve vědě. Nedávno jsem se přestěhoval do Olomouce, takže mi práce pro toto vědecké centrum přišla jako ideální volba. Provádí se zde skutečně super výzkum, který je konkurenceschopný i v mezinárodním prostředí. Svými zkušenostmi bych rád přispěl k tomu, aby zdejší vědci dostali své nápady a výsledky výzkumu i na mezinárodní byznysové pole. Mám v tomto světě dobré kontakty, které mohu využít. Důležité je i to, že přenos výsledků do praxe berou velmi vážně i v CATRIN, což není v akademickém prostředí vždy samozřejmé. To vše jsou, společně s trpělivou a systematickou prací, nezbytné předpoklady pro to, abychom v tomto úsilí uspěli.

V jakých oblastech zdejšího výzkumu vidíte pro komercializaci největší potenciál?

Řeší se zde celá řada globálních společenských problémů. Od energetické krize přes potřebu nových nanomateriálů, geneticky modifikované rostliny až po biomedicínský výzkum. Pracuje tu mezinárodní tým a výzkum je na špičkové úrovni. Věřím, že tu najdu ty správné parťáky, s nimiž budeme pracovat na tom, aby se CATRIN i v oblasti komercializace výzkumu posunula.

Co vás tedy v nejbližší době čeká?

Nyní pracuji na detailní analýze současného stavu. Tedy jaké jsou vize instituce, výzkumné cíle, záměry i výsledky. S tím samozřejmě souvisí i činnost grantového oddělení, tedy jaké projekty se píší, s jakými partnery. Jednoduše řečeno, potřebuji zjistit, kdo co umí, jak přemýšlí a kam míří. Poté bude možné připravit strategii. Chci vědcům nastavit zrcadlo byznysu, tedy jaká jsou očekávání firem a co je k čemu dobré. Rád bych také vědcům ukázal, jak vlastně o valorizaci technologií přemýšlet. Že nejde jen o to založit si spin-off nebo udělat pro firmu nějakou službu. Chci jim vysvětlit, jak systém funguje a jakou roli v něm mohou hrát. Dnes už nestačí být jenom vědec, ale důležité jsou i jejich manažerské dovednosti, schopnost organizovat si svůj čas a podobně. To je další střípek v obraze profesionálního výzkumníka. Vědec ale nemůže dotáhnout výsledek výzkumu do úspěšného byznysu úplně sám, ani to po něm nikdo nemůže chtít. Jeho řemeslo je to, že umí přijít na nečekané a nové věci. Řemeslem centra transferu technologií je identifikovat problém, na který mají výzkumníci řešení, a toto řešení partnerovi doručit.

V jednom z rozhovorů jste uvedl, že je velmi důležité nastavit vědcům správná očekávání. Takže jaká očekávání by vědci v CATRIN měli mít?

Já uplatňuji pravidlo, které jsem naznačil výše. Tedy že lidé by měli dělat to, v čem jsou dobří. Takže vědec by měl být perfektní ve vědě a na mně je ho následně propojit s těmi, kteří třeba dokážou udělat z toho nápadu zajímavý produkt a iniciovat tuto cestu. Protože vědec obvykle nenabízí hotový produkt a nemůže perfektně znát potřeby trhu. K tomu potřebujeme najít partnery, kteří tyto procesy sledují a dokážou vystavět úspěšný produkt.

Takže oddělení transferu nebo valorizace technologií by měla být nezbytnou součástí výzkumných institucí?

Já jsem vlastně nikdy moc neřešil, jaký v tomto funguje celonárodní systém. Spíš jsem se zaměřoval na to, jak já k tomu můžu přispět svými zkušenostmi. Ale najednou vnímám, že se tímto tématem zabývá spousta lidí a je dobře, že o tom přemýšlí. Sleduji změnu v přístupu k těmto otázkám, ale jestli CATRIN odpovídá běžné praxi v jiných tuzemských výzkumných institucích, nevím.

K jakým konkrétním zlepšením byste v CATRIN rád přispěl? Je to více spin-off společností, prodaných licencí?

V CATRIN bychom měli mít pokryty všechny valorizační aktivity výzkumu, tedy od samotného špičkového publikování přes poradenství a smluvní výzkum až k prodeji licencí. To bude důkazem toho, že přizpůsobujeme svoje aktivity společenským potřebám. A pokud založíme další spin-off, který generuje zisk, bude to taková třešnička na dortu a lakmusový papírek k potvrzení toho, že to děláme dobře.

Donedávna jste byl jakýmsi prostředníkem mezi firmami a akademickou sférou, nyní jste na jedné z těchto stran. V čem vidíte výhody, případně nevýhody?

Má práce se moc lišit nebude, ale za přínos považuji to, že budu moci lépe pochopit a zblízka sledovat, jak vlastně ty nápady vznikají, jaká cesta k výsledku vede. I díky vedení CATRIN, které naslouchá a je velmi otevřené, budu mít možnost ovlivnit ekosystém, který napomáhá ke vzniku nových myšlenek a nápadů. Nechci být pasivní a říkat – ukažte, co tady máte, a já vám s tím třeba pomůžu. Doufám, že budu moci věci ovlivnit už v ranějších fázích vývoje a společně s vědci dokážeme navrhnout výzkum tak, aby měl šanci se uplatnit na trhu. Myslím si, že pořád zůstávám tím mostem mezi trhem a akademiky. Ale možnost vstupovat do toho procesu výrazně dříve je určitě výhoda.

Máte ambice proniknout i na zahraniční trhy?

Firem, které jsou schopné si sáhnout po výzkumu a přicházet s novými produkty a inovacemi, je všeobecně málo. Když k tomu vezmete do úvahy velikost českého trhu, je odpověď jednoduchá – stoprocentně míříme do zahraničí.

Jak se tam chcete dostat?

Máme tu spoustu mezinárodních projektů s řadou zahraničních partnerů. V CATRIN je i řada vědců s bohatými kontakty. Na tom můžeme stavět a tuto síť rozvíjet. Mohu využít i své zahraniční kontakty, ať už jde o partnery z různých konzultačních firem nebo o kolegy, s nimiž jsem pracoval ve Velké Británii a dnes jsou rozeseti po celém světě. Pořád spolu komunikujeme, protože máme kupodivu všichni úplně stejné problémy. Sdílíme své zkušenosti a umíme si pomoct.

Skutečně máme v této oblasti stejné problémy jako ve Finsku, Nizozemsku či Kanadě?

Některé nové technologie mohou být tak disruptivní, že pro ně trh neexistuje a musíte vystavět nový a získat klienty. To je jedna z bariér, se kterou se potýkáme úplně všichni. Máme něco zcela nového a nevíme, kde a jak to uplatnit. Není firma, která to už vyrábí. Jindy zase firmy existují, ale jakoby jim určitá setrvačnost nebo neochota bránily přijmout novinku, přestože by mohla být levnější, ale vyžadovala by nějakou vstupní investici. Někdy je to jen neochota měnit něco, co léta fungovalo. Tyto problémy jsou všude obdobné.

Takže to chce vizionáře nejen na straně vědců, ale i firem?

Je fakt, že když se majitel firmy rozhodne – toto chci, protože tomu věřím – pak to jde snáze. Samozřejmě velmi důležitá je i důvěra, že výsledek od akademiků dostane. Je potřeba mít někoho uprostřed, kdo se věnuje čistě té spolupráci a jejímu řízení. Firmy často nemají nastaveny inovační strategie a neumí reagovat na veliké změny na trhu, jichž jsme v poslední době svědci. A přitom spolupráce s vědci a s vědou vždy přináší nové příležitosti a cestu na nové trhy. Věřím, že v tomto oboru uspějí jen ti, kteří jsou „v obraze“ a nebojí se s vědci inovovat.

Vraťme se od firem k univerzitnímu prostředí. Často se mluví o tom, že valorizace výzkumu je slabou stránkou tuzemských univerzit, až na čestné výjimky. V čem vy vidíte největší problém a jak z toho ven?

Když se podíváte na to, z čeho je složená mzda výzkumníka, který živí rodinu, tak tam valorizace rozhodně žádnou významnou roli nehraje. Pokud jsem pragmaticky uvažující člověk, řeším to, co mě uživí. Což je dnešní forma hodnocení vědy, tedy publikace a také patenty, i když třeba nedávají smysl. Pokud nejsem finančně motivovaný k tomu, abych někomu prodal službu nebo produkt, proč bych to dělal? V tomto systému pak potřebujete vizionáře, kteří chtějí, aby jejich práce měla reálný dopad. Nejdůležitější je nemuset dělat vědu užitečnou, ale mít chuť dělat vědu užitečnou. A v praktickém využití výsledků své práce najít vrchol seberealizace.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

První program celoživotního vzdělávání opatřený mikrocertifikáty má 28 absolventů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 19/04/2024 - 10:30

Novou možnost, jak zlepšit své profesní uplatnění, nabídla v tomto akademickém roce Univerzita Palackého. Zájemci se mohli přihlásit do programu celoživotního vzdělávání, po jehož absolvování získali tzv. mikrocertifikát. Pilotní program Post-conflict reconstruction and development byl zaměřen na poválečnou obnovu a rozvoj Ukrajiny. Připravila ho katedra rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty. První takto zaměřený program v ČR úspěšně absolvovalo 28 ukrajinských uprchlíků.

„Tento program vznikl na poptávku Mezinárodní organizace pro migraci a vlády Spojených států amerických. Byli jsme osloveni, zdali bychom neuskutečnili nějakou formu vzdělávání pro zájemce z řad ukrajinských uprchlíků, kteří žijí na území České republiky a chtějí se vrátit a pomoci při obnově Ukrajiny,“ vysvětlil garant programu Zdeněk Opršal z katedry rozvojových a environmentálních studií.

Program probíhal od února 2024. Podmínkou pro ukrajinské uprchlíky bylo dokončené vysokoškolské vzdělání v jakémkoliv oboru. „Přednášky probíhaly v anglickém jazyce, který byl Yuliyí Krasylenko z katedry biotechnologií tlumočen do ukrajinštiny,“ uvedla koordinátorka programu Barbora Frličková z katedry rozvojových a environmentálních studií.

„Úspěšní absolventi tohoto programu obdrželi osvědčení o absolvování programu CŽV opatřené mikrocertifikátem, který jim umožní zlepšit jejich profesní uplatnění. Tyto typy programů, které jsou profesně orientované a ohodnocené ECTS kredity podobně jako studijní programy, Univerzita Palackého od letošního roku zařadila do své nabídky krátkodobých forem vzdělávání,“ vysvětlila Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce UP. Jak dodala, výhodou vzdělávání v těchto programech opatřených mikrocertifikáty je schopnost pružně reagovat na potřeby trhu práce při zachování kvality vzdělávání na vysoké škole a zejména jeho prostupnost a uznatelnost napříč českým a do budoucna snad i celoevropským prostorem.

„Jsem velmi rád, že UP se zařadila mezi ty evropské univerzity, které umožňují získat nové kompetence v kvalitních programech celoživotního vzdělávání zakončených mikrocertifikáty. První program realizovaný na přírodovědecké fakultě potvrdil nejen správnost tohoto směřování, ale také ověřil funkčnost nového systému, který UP vyvinula v rámci programu Národního plánu obnovy společně s Univerzitou Karlovou, Masarykovou univerzitou a dalšími partnerskými univerzitami v ČR. Velmi mě také těší, že zájemci se mohou již brzy těšit na další atraktivní nabídku programů, které připravují fakulty UP,“ doplnil Vít Zouhar, prorektor pro studium.  

Jedním z účastníků programu byl Valerii Tkachenko, který má dlouholetou zkušenost s dobrovolnickou činností už ze studií na Ukrajině. „Přihlásil jsem se do programu kvůli tomu, abych získal nové zkušenosti a dovednosti, které bych rád zúročil po skončení války. To, co jsme se zde naučili, je velmi užitečné,“ řekl.

Spokojená byla i Vlada Hryhorieva, která se zaměřila na vzdělávání dětí se speciálními potřebami. „Vím, že program nabízí výborné přednášky, teoretické i praktické znalosti, které bych mohla v budoucnu využít. Spolupracovala jsem s pedagogickou poradnou, přeložila jsem materiály z českého jazyka do ukrajinštiny a navázala zajímavé kontakty,“ dodala.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Akademický senát přijal metodiku dělení příspěvku a dotací pro stávající rok

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 19/04/2024 - 08:46

Senátoři Univerzity Palackého se souhlasně vyjádřili k prvnímu ze tří pomyslných kroků, jež vedou k sestavení rozpočtu Univerzity Palackého na rok 2024, přijali metodiku dělení příspěvku a dotací. Po odhlasování odbory přijal AS UP i novelu Vnitřního mzdového předpisu UP.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil metodiku dělení příspěvku a dotací součástem UP pro rok 2024.

Poprvé se AS UP metodikou zabýval na svém zasedání 17. ledna. Během tohoto jednání příslušný bod programu její předkladatel, tedy rektor UP, stáhl. Podruhé se metodice věnovali senátoři 14. února 2024. Schválena nebyla.

Její aktuálně připravený návrh, který svým usnesením doporučila schválit Ekonomická komise AS UP, představila kvestorka UP Petra Jungová. Zopakovala, že předpis vychází z pravidel pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám MŠMT ČR pro rok 2024 i Rozpisu rozpočtu vysokých škol na rok 2024 a z usnesení AS UP ze dne 14. února 2024, kterým bere na vědomí závazek vedení UP, aby při sestavování rozpočtu UP pro rok 2024 zohlednila mimořádné výnosy za rok 2023 a mimořádné příspěvky a dotace z MŠMT pro rok 2024. Příslušná metodika vychází také z jednání s děkany fakult a ředitelem VŠÚ. Ve druhém ze tří kroků, jež vede k sestavení rozpočtu, se nyní bude AS UP věnovat přípravě a schvalování rozdělení příspěvku a dotací ze státního rozpočtu na centrální jednotky a na prostředky pro jednotlivé součásti UP.

Během dubnového jednání přijal AS UP i návrh novely č. 4 Vnitřního mzdového předpisu UP, a to poté, co se k novele souhlasně vyjádřila i Koordinační odborová rada UP. Tento předpis Univerzita Palackého zašle k registraci na MŠMT ČR tak, aby byl uvedený proces ukončen do září. Je to důležitý předpoklad k tomu, aby UP mohla požádat o finance z tzv. kohezního fondu. V dalším přijatém usnesení pak požádal rektora univerzity o předložení a informování o finální verzi podmínek dělení tzv. kohezního fondu F na UP a aby současně s rozpočtem předložil AS UP i záměry fakult z rozvojového fondu DKRVO, zahrnující zdůvodnění návrhu, způsobu čerpání a dílčí ukazatele.

Senátoři Akademického senátu UP se na zasedání věnovali i bezpečnosti a správě areálu vysokoškolských kolejí na UP. V debatě vystoupili mimo jiné studentští senátoři Michal Nguyen a Kateřina Kaprálová, informace poskytl i prorektor Michal Malacka a ředitel SKM Libor Kolář. Hovořilo se o strategii správy areálu, komunikaci i o opatřeních, které by pomohly zvýšit bezpečnost ubytovaných studentů. V této souvislosti AS UP přijal usnesení, v němž požádal rektora UP, aby přispěl ke kolegiální spolupráci dotčených součástí UP v areálu Envelopa při komunikaci a řešení problémů zejména s osobami bez domova.

AS UP schválil i návrh novely č. 3 Řádu vysokoškolské koleje Univerzity Palackého ve znění pozměňovacích návrhů Legislativní komise AS UP. Z dubnového jednání AS UP vyplynulo i několik nominací do pracovních skupin a komisí. Nominaci zástupce FF do Sněmu RVŠ získal díky souhlasnému vyjádření AS UP Jan Jeništa z katedry slavistiky FF UP, nominaci člena AS UP do pracovní komise ke Studijnímu a zkušebnímu řádu získal senátor Michal Nguyen (FF), nominaci člena AS UP do Komise pro informační technologie na UP získal po souhlasném vyjádření AS UP Vladislav Raclavský (LF).

Během jednání se hovořilo také o možné úpravě podmínek pro udílení ubytovacího stipendia, a to ve smyslu přiznání ubytovacího stipendia doktorandům i během letních měsíců. Hovořilo se také o vývoji UPlikace, přičemž z diskuze na uvedené téma vyplynulo i usnesení, v němž AS UP vyzval vedení univerzity, aby i nadále její vývoj podporovalo. Předsedkyně AS UP informovala o setkání fakultních a univerzitních studentských senátorek a senátorů, kterého se společně s rektorem účastnili. O jednání v Radě vysokých škol pak v závěru jednání AS UP hovořila Tereza Marková, která se stala předsedkyní Komise pro vysokoškolskou samosprávu RVŠ. AS UP schválil i několik smluv o zřízení věcného břemene. Přijatá usnesení AS UP zde. Více o AS UP zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Právo a digitální technologie. Právnická fakulta otevírá nové doktorské programy v češtině a angličtině

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 18/04/2024 - 14:30

Doktorské, s interdisciplinárním základem a následnou možností individuální volby užšího zaměření. Orientované na výzkum, se silnou podporou excelentních výstupů a s mezinárodním charakterem. Nejen tyto výhody mají ve svém rodném listu doktorské programy Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologies, které nově nabízí olomoucká právnická fakulta. Přihlášky budou otevřeny 30. dubna.

Oba programy se fakultě podařilo akreditovat vloni na podzim. Garantované jsou Právnickou fakultou UP ve spolupráci s katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP. První studenti do nich nastoupí v září.

„Naším cílem při přípravě programů bylo vyplnit mezeru ve vzdělávání, kdy interdisciplinární doktorský program, který bude speciálně profilovaný na komplexní otázky interakcí práva a digitálních technologií, zatím v nabídce českých vysokých škol chyběl. Jejich vytvořením se Univerzita Palackého připojila k obecnému globálnímu trendu,“ řekl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, který se výrazně podílel na vzniku programu a bude také jedním z vyučujících. „Potřeba programu, který bude vychovávat vysoce specializované experty na problematiku práva digitálních technologií a inovací, je odůvodněná zejména překotným vývojem moderních technologií, kdy je právní reakce častokrát výrazně opožděna za novými technologickými řešeními,“ dodal proděkan.

Ke studiu se mohou hlásit absolventi magisterských programů, titul z právnické fakulty není podmínkou. „Ke studiu může být přijat uchazeč, který ukončil magisterské vzdělání a úspěšně vykoná příjímací zkoušku, při které budou ověřovány zejména jeho studijní předpoklady, úroveň znalostí z oblasti práva a digitálních technologií v jejich vzájemné provázanosti a připravenost uchazeče k vědecké a tvůrčí činnosti v těchto oblastech,“ shrnul Michael Kohajda, proděkan pro doktorské studium, kvalifikační řízení a finance, který připravoval akreditaci a na programu se bude dál podílet jako vyučující.

Online setkání
Pro zahraniční uchazeče
7. května | 10:00 | Zoom, registrace ZDE

Pro české uchazeče
- určeno všem zájemcům o doktorské studium na PF UP bez ohledu na specializaci, program
9. května | 14:00 | odkaz bude včas zveřejněn

Oba programy, český i anglický, mají standardní dobu studia čtyři roky a uchazeči mohou volit mezi prezenční a kombinovanou formou. Přihlášky mohou podávat online od 30. dubna do 31. května. Přijímací řízení se uskuteční v polovině července formou ústního pohovoru.

Absolventi programu Právo a digitální technologie a Law and Digital Technologiesse se uplatní především jako právní experti v oblasti digitálních technologií ve veřejných institucích, v národním i mezinárodním kontextu, ale také v soukromém sektoru, jako výzkumní pracovníci a analytici, jako přednášející v pedagogickém procesu nebo školitelé odborných kurzů.

Oba nově nabízené programy mají své webové stránky.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vědci objasnili klíčový krok v transportu důležitých hormonů rostlinou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 18/04/2024 - 12:15

Na nalezení proteinového „převozníka“, který dopravuje rostlinné hormony brassinosteroidy z vnitřku buňky ven, se podílel Miroslav Kvasnica z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Objev je průlomem v dosud velmi neúplných znalostech o pohybu těchto hormonů rostlinou. V budoucnu může mít praktický význam pro šlechtění výnosnějších a odolnějších plodin. Výsledky výzkumu publikoval jeden z nejlepších vědeckých časopisů Science.

Stejně jako zvířata a lidé, také rostliny mají své hormony – látky, které i v nízkých koncentracích regulují růst a vývoj organismu a jeho fyziologické reakce na různé podněty.

Důležitou skupinou rostlinných hormonů jsou brassinosteroidy. Ovlivňují mnoho zásadních procesů: dělení a prodlužování buněk, ohyb stonků a kořenů v reakci na světlo či gravitaci, vývoj vodivých pletiv, pohlavní rozmnožování i odpovědi na nepříznivé podmínky prostředí, jako jsou horko, chlad a sucho.

Už z tohoto výčtu je zřejmé, že výzkum brassinosteroidů má velký praktický význam. Informace o jejich působení na rostliny bychom mohli v budoucnu využít třeba při šlechtění nových odrůd plodin, které budou lépe růst nebo budou odolnější vůči stresům. Od objevu brassinosteroidů v sedmdesátých let minulého století o nich vědci nashromáždili mnoho poznatků. Poměrně dobře již známe jejich fyziologické účinky i biochemické reakce, jimiž v rostlinách vznikají. Podařilo se zmapovat molekulární pochody, které spouštějí v buňkách. Naprostou záhadou však zůstával transport těchto hormonů – tedy to, jak se pohybují v těle rostliny.

Teprve nedávno začali vědci přicházet záhadě na kloub. Nemalou zásluhu na tom má Laboratoř růstových regulátorů, společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého. V laboratoři totiž působí tým vedený Miroslavem Kvasnicou a Janou Oklešťkovou, který se dlouhodobě zabývá fyziologií, chemií a analýzou brassinosteroidů.

Jak se brassinosteroidy dostávají z buněk, kde vznikají, do mezibuněčných prostorů, kde působí? Odpověď přinesla studie, kterou nyní zveřejnil jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů Science. Odborníci z Číny, Belgie a ČR jako první na světě identifikovali protein, který se nachází na povrchu buňky a přenáší molekuly brassinosteroidů směrem ven. „V rámci tohoto výzkumu bylo též nutné zjistit, zda transportní protein selektivně přepravuje pouze hormonálně aktivní brassinosteroid, nebo i sloučeniny, z nichž se hormon v buňkách tvoří (prekurzory), případně další rostlinné steroidy. Látky, které jsem se svým týmem připravil, pomohly potvrdit, že transport je skutečně selektivní,“ objasňuje Miroslav Kvasnica svůj podíl na projektu.

Objev vůbec prvního „převozníka“ brassinosteroidů je velkým úspěchem. Překvapivá je ovšem jeho totožnost: o tomto proteinu, označovaném ABCB19, se totiž už delší dobu ví, že přenáší jiný důležitý rostlinný hormon – auxin. Jak se ABCB19 obrazně řečeno rozhoduje, který hormon bude transportovat, vědci zatím neví. Je zřejmé, že ve výzkumu brassinosteroidů se můžeme těšit na další zajímavá zjištění.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Festival AFO ukáže, že věda je všude kolem nás

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 18/04/2024 - 08:00

Za pár dní začíná v Olomouci Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého. V nabitém programu je 250 položek – filmové projekce, koncerty, besedy, přednášky, workshopy, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích (mezinárodní, česko-slovenská a krátkých filmů) i platforma pro profesionály a tvůrce Camp 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa.

Letošní AFO59 na téma Paměť nabídne od 23. do 28. dubna řadu novinek, které mohou do centra dění vtáhnout i ty, kteří ještě stále váhají s akreditací. V krytu civilní ochrany například vznikne zvuková instalace Jonáše Grusky a v Galerii XY se objeví výstava Julie Dítětové: Machine Learning: Programming Patterns. Jedná se o experimentální projekt, který využívá neuronovou síť ke generování vizuálních dat, jenž čerpají z reálných motivů církevních tkanin z 18. století.

Do jiného světa se návštěvníci lehce dostanou v Červeném kostele Vědecké knihovny, kde bude VR zóna. „Zajímavá bude i interaktivní audio procházka. Ta by měla podnítit účastníky k tomu, aby pozorovali svoje prostředí v současném i geologickém časovém úseku a aby zaměřili svou pozornost na to, jak se krajina může proměnit klimatickým kolapsem,“ pozval na AFO dramaturg Dominik Vontor. Ten také doporučuje přednášku zaměřenou na fascinující schopnosti hub. Přijede totiž odborník Peter McCoy, který spoluzaložil celosvětové hnutí radikální mykologie. Ve Vlastivědném muzeu zase vystoupí profesor Jiří Horáček, který bude mluvit o farmakologických vlastnostech psychedelik a jejich využití v terapii.

Jaké to je, ocitnout se v kůži paleontologa? 

Propojení popularizace vědy s počítačovou hrou v sobě může skrývat plno nedokonalostí. Proto se do hraní hry Lovec dinosauřích fosilií pustí dva ostřílení paleontologové Jingmai O'Connor a Daniel Madzia, kteří uvedou věci na pravou míru. Přednáška Jindřicha Matouška: Řečová syntéza s podporou AI – Tvorba digitálního otisku hlasu Karla Gotta posluchače seznámí se současnými trendy v oblasti počítačové syntézy řeči. Workshop Lenky Hamošové Jak tvořit s umělou inteligencí o nesdělitelném? si zase klade za cíl převést subjektivní zážitky do perspektivy umělé inteligence. Workshop se zaměří na společné vytváření možných nových způsobů práce s AI, které překonávají běžné textové formáty a hledají nové metody vyjadřování.

Hudba je také věda!

Program Music is Science, který čítá dvacítku hudebních projektů, se odehraje v Geodomu na parkánu Uměleckého centra UP – Konviktu. „Na své si přijdou milovníci a milovnice nízkofrekvenčních sub-basů, cinematických syntezátorových ploch, zefektovaných vazbících kytar, rytmické preciznosti a lyrické ostrosti. Mezi lákadla patří například producent elektronické hudby Oblaka, dadaistický rap v podání dvojice Laokoon nebo umělkyně Klara Wodehn, která si letos odnesla cenu Vinyla v kategorii objev roku,“ řekl dramaturg hudebního programu Jiří Bejček.

Svoji českou premiéru si odbude německo-alžírská skladatelka a DJka Acidfinky. Ta si navíc připravila jedinečný živý set, který poprvé představí právě olomouckému publiku. Stejně tak přiveze svou novou a dlouho očekávanou desku rakovnická shoegazeová kapela Manon Meurt, a to pouze dva dny před jejím vydáním. Po ukončení živé produkce se hudební stage promění v roztančené večírky.

Inspirujte se příběhy profesionálů

V další sekci Na vědě záleží se setká vědecká komunita s profesionály z různých oborů a soukromého sektoru. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý mix formátů. Od představení mladých vědeckých talentů až k inspirativním prezentacím předních expertů.

„Bez popularizace vědy by veřejnost nevěděla, čím se vědci zabývají a k čemu výsledky jejich práce slouží. Bez transferu technologií, bez jejího propojení s nevědeckým světem, především pak byznysem, by se žádný nápad nedostal do praxe. Film je svého druhu také transfer – přenos myšlenek na filmové plátno a do duší diváků. Jsme tedy moc rádi, že jako přední česká techtransferová kancelář můžeme přispět k propagaci a vysvětlování vědy i podporou skvělého filmového festivalu AFO,“ řekl Martin Fusek, ředitel IOCB Tech.

Prezentací s názvem Věda spojující i rozdělující přispěje do programu i Český institut výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP. „Špičkoví vědci z celého světa se propojují, aby přinesli objevy, které mění naše životy. Společnost tyto novinky ale ne vždy přijímá s otevřenou náručí. Případů, kdy ji zásadní technologické změny a objevy rozdělují, najdeme celou řadu – od jaderné fyziky přes medicínu a farmacii až po energetiku. Ostatně i nanotechnologie vzbuzovaly kromě očekávání ještě poměrně nedávno také odmítavé reakce. Veřejnost, ale i vědecká komunita jsou rozděleny například ohledně evropské strategie Green Deal, elektromobility či mnoha medicínských aplikací,“ sdělil vědecký ředitel CATRIN-RCPTM Radek Zbořil, který představí i některé z konkrétních přínosů CATRIN pro světovou vědu.

Srozumitelně a jasně! Festival bude bavit i děti

Tým AFO zve na akci i ty nejmenší, a to nově do herny JáSám. Během festivalu ožije i centrum Olomouce. Na Horním náměstí se budou o pozornost diváků ucházet lektoři z České asociace science center (ČASC) s pokusy, Inovační centrum Olomouckého kraje (ICOK) zaměstná mozkové závity kolemjdoucích originálními provlékačkami a firma Hella Forvia představí novinky, které hýbou světem inovací. Zájemcům se bude věnovat tým konstruktérů, optiků a techniků, kteří je nechají nahlédnout pod pokličku vývoje a výroby světlometů.

Dialogy s vědci a tvůrci filmu

I letos se mezi programové sekce zařadí Věda v České televizi věnovaná nejnovějším tuzemským populárně-vědeckým počinům. Autoři se mimo jiné dotknou umění a veřejného prostoru v podobě české národní identity v grafickém designu a architektuře za dob komunismu. Návštěvníci se setkají i se špičkovým moderátorem Danem Stachem. Chybět nebude ani beseda Deníku N, živé natáčení podcastu Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus o tajemství mikrobiomu u primátů a lidí, pořad Čelisti a podcast Podhoubí Radia Wave, debata týdeníku Respekt na téma Kód života psaný umělou inteligencí nebo diskuze časopisu Heroine o tom, zda může být matka dobrý „vědec“.

Univerzita Palackého v Olomouci pořádá Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) od roku 1966. Od svého vzniku má AFO za cíl aktivně propojovat kinematografii a vědu a zkoumá jejich vzájemnou interakci. Akreditace je zdarma.

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

V úterý 7. května bude univerzita sportovat, registrace už běží

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 17/04/2024 - 14:00

Registrace na Sportovní den Univerzity Palackého byly spuštěny. V úterý 7. května, kdy je vyhlášeno rektorské volno, se mohou studující i pracující na UP zúčastnit řady sportovních disciplín. Připraveny jsou týmové turnaje v nohejbale či florbalu, badminton, pilates, lekce sebeobrany, ale i utkání ve Stiga hokeji, šachový turnaj, turistický výšlap nebo běh olomouckými parky.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého tradičně v květnu. Bohatou nabídku pohybových aktivit vždy připravuje Akademik sport centrum UP (ASC), přidávají se ale i další s nabídkou turistického výšlapu, celouniverzitním šachovým turnajem či běžeckým Memoriálem Jiřího Hronka. Nechybí fakultní fotbalový turnaj či individuální výlety kolegů.

Koloběžky, fitness i sauna s ASC

Více než dvacet druhů sportování připravilo pro letošní rok Akademik sport centrum UP. Družstva se mohou utkat ve volejbale, nohejbale, basketbale, futsale či beachvolejbalu, individuálně si lze zacvičit ranní jógu nebo step aerobik, vyzkoušet je možno i paddleboard, Stiga hokej nebo koloběžky.

Podrobný rozpis nabízených pohybových aktivit ke stažení i odkaz na registrační systém je k dispozici na webu Sportovního dne nebo na webu ASC.

O šachový turnaj je velký zájem

Při své loňské premiéře byl celouniverzitní šachový turnaj, pořádaný studenty UP ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou, okamžitě zaplněn. V sedmi partiích se utkalo více než 70 hráčů. Atmosféru turnaje si můžete připomenout v bohaté fotogalerii včetně záběrů speciálního duelu na střeše přírodovědecké fakulty.

Spuštěny jsou již registrace pro letošek, pokud máte chuť si v úterý 7. května zahrát v šach, registrujte se včas v tomto formuláři.

Výšlap nebo maratónský běh

Několikátým rokem nechybí v nabídce Sportovního dne UP Memoriál Jiřího Hronka — běh olomouckými parky, pořádaný katedrou informatiky Přírodovědecké fakulty UP, a turistický výlet pořádaný Moravským turistou. Letos se půjde z Mariánského Údolí na Svatý Kopeček.

Podrobnosti a informace o registracích jsou k dispozici na webu Sportovního dne UP.

Turnaj filozofické fakulty

Svou tradici už má také fotbalová soutěž kateder filozofické fakulty turnaj O pohár děkana FF, který je otevřen pracujícím a studujícím na FF UP. Podrobnosti a odkaz na registrace pro týmy i jednotlivce jsou k dispozici na webu Sportovního dne nebo přímo na webu fakulty.

Soutěž pro individuální sportující

Výjimkou nejsou ani samostatné výlety, cyklovýlety či sportování spřátelených kolegů z různých pracovišť univerzity. Pokud absolventi výše neorganizovaného pohybu pošlou na e-mail sportovniden@upol.cz foto z jejich sportovního zážitku s krátkým popisem a počtem univerzitních účastníků, bude akce zaznamenána na webu Sportovního dne 2024 a budou zařazeni do slosování o univerzitní termosku.

Odpolední párty

Po sportovním výkonu připravuje Akademik sport centrum UP tradičně zábavné odpoledne pro dospělé i děti v areálu Sportovní haly UP na trávníku před loděnicí. Nechybí další sportovní hry, občerstvení, živá hudba a tombola.

V letošním roce se navíc termín Sportovního dne potkává s konáním Olomouckého majálesu, aktivně strávený den tak lze zakončit na koncertech či workshopech v okolí Zbrojnice, na náměstí Republiky či v Jazz Tibet Clubu.

 

 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Američtí studenti ve spolupráci s posluchači UP pomáhají firmám a institucím s marketingem

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 17/04/2024 - 11:00

Studenti University of Nebraska Kearney (UNK) pracují v rámci svého studia na marketingových plánech pro firmy a instituce. V tomto úsilí jim vydatně pomáhají posluchači katedry ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého (FF UP), a to v rámci jednoho z volitelných předmětů. Možnost učit se v oblasti marketingu však díky spolupráci s americkou UNK mají i ostatní studenti olomoucké univerzity.

Marketingový plán šitý na míru konkrétní organizaci, instituci či firmě, působící mimo jiné v českém prostředí. To je cílem snah, které mají v rámci svého studia posluchači americké College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Díky spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého se na jejich výsledném výstupu vydatně podílejí studenti katedry ekonomických a manažerských studií FF UP, a to v rámci jednoho z volitelných předmětů.

„Předmět mám zapsaný pod názvem Workshop zahraničního akademického pracovníka. Vybrala jsem si ho proto, že mě zaujalo téma marketing, stejně tak možnost spolupráce se studenty americké univerzity. Lákal mě americký pohled na rozvoj marketingových dovedností i konverzace v angličtině,“ uvedla Tatiana Hantáková, studentka druhého ročníku bakalářských ekonomicko-manažerských studií. S posluchači z University of Nebraska strávila v době jejich nedávného týdenního pobytu v Olomouci celý den, a zúčastnila se tak prezentace dvou firem a jedné organizace, jež o vytvoření marketingového plánu projevily zájem. 

„Studenti z Nebrasky pracovali například na SWOT analýze, marketingovém plánu reálného projektu pro firmu Brazzale, která by ráda rozšířila portfolio svých globálních aktivit. My jsme jim pomáhali tuto snahu naplnit. Společně jsme tedy hovořili o průzkumu trhu, cílových skupinách, a protože američtí studenti nejsou detailněji seznámeni s českým prostředím, přiblížili jsme jim i regionální souvislosti,“ doplnila Tatiana Hantáková, která je jednou ze studentek UP, jež těm z UNK pomáhá vytvořit konkrétní marketingový plán. Kromě sýrárny Brazzale jej američtí studenti v rámci stávajícího semestru vypracovávají i pro včelařský startup Apis Innovation, zabývající se inovativními přístupy boje proti včelím škůdcům prostřednictvím tzv. termosolárních včelích úlů a pro Vlastivědné muzeum v Olomouci. 

„Předmět, který mi katedra nabídla, vnímám jako výborný pro procvičení potřebných marketingových dovedností. Američtí studenti jsou jiné mentality, jsou více vnořeni do praxe, do Olomouce přivezli jinou perspektivu výuky marketingu. Všem studentům, i těm, kteří studují jiné obory, bych ráda vzkázala, aby se tohoto volitelného předmětu neobávali. Uvažují-li o jakémkoliv podnikání, je to výborná příležitost procvičit si marketingové dovednosti, angličtinu, rozšířit si obzory a poznat jiné myšlení a perspektivy,“ dodala studentka katedry ekonomických a manažerských studií na FF UP.

Že může být uvedený předmět připravovaný olomouckou katedrou ekonomických a manažerských studií inspirativní pro všechny studenty univerzity, kteří by přemýšleli o zakládání firem či podniků, potvrdil i jeho garant David Kosina.

„Studenti se v něm učí myslet koncepčně. Kurz probíhá v hybridní formě a jeho smyslem je prostřednictvím spolupráce s konkrétními klienty z praxe rozvíjet praktické marketingové dovednosti studentů. V rámci společné výuky studenti UNK a UP vytvářejí pro spolupracující firmy marketingový plán, který je jedním z klíčových prvků podnikatelského plánu. Tento výstup kurzu pak spolupracujícím firmám může pomoci realizovat jejich marketingové cíle,“ uvedl s tím, že katedra ekonomických a manažerských studií má zájem spolupráci s firmami rozšiřovat.

„Snažíme se odpojit od powerpointových slidů a vtáhnout do výuky více skutečný svět. Díky spolupráci s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK) má uvedené snažení velký přesah,“ zdůraznil David Kosina. 

Širší koncepci volitelného předmětu potvrdil i vedoucí katedry ekonomických a manažerských studií Ondřej Kročil: „Vychází z již několikaleté spolupráce s College of Business and Technology University of Nebraska Kearney (CBT UNK). Princip výuky, kde se s našimi studenty a vybranými firmami a společnostmi budou potkávat studenti ze zahraničí, a to jak osobně, tak i virtuálně, bychom rádi rozšířili. Chystáme v tomto smyslu i jiné projekty, do nichž chceme zapojit další partnery, a to jak ze Slovinska a Slovenska, tak i Itálie. Očekáváme, že to přinese benefit všem jmenovaným,“ uvedl.

Američtí studenti z University of Nebraska Kearney absolvují předmět (na FF UP nazvaný Workshop zahraničního akademického pracovníka) s týdenním výjezdem na FF UP letos již podruhé. Během loňské návštěvy ČR navštívili jednu z největších korporátních společností v ČR, firmu Oracle, ale také lokální firmu Šufan nebo pivovar Chomout. Zbylou část letošní výuky dokončí američtí posluchači společně s olomouckými studenty formou online workshopů prostřednictvím platformy Zoom. Všechny poznatky pak zúročí pod vedením profesora Timothyho Burkinka z CBT UNK v závěrečné květnové prezentaci.   

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vyšetřovatel válečných zločinů se podělil o zkušenosti se studenty

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 17/04/2024 - 08:00

Unikátní vhled do vyšetřování válečných zločinů přinesla studentům i veřejnosti akce, kterou pořádalo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při olomoucké právnické fakultě. Promítání filmu Vyšetřovatel a následnou diskuzi s Vladimírem Dzurem, hlavním protagonistou snímku, si přímo na fakultě nenechalo ujít přes 200 zájemců.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. V dokumentu Vyšetřovatel, který je inspirován knihou Vyšetřovatel: Démoni balkánské války, se vrací na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku. Na promítání navázala krátká odborná vsuvka, kdy se Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní pořadatel akce, zamýšlel nad právními aspekty zatčení starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće.

Do programu setkání se organizátorům podařilo dostat ještě jednoho výjimečného hosta – Michala Vývodu, vedoucího oddělení vyšetřování mezinárodních zločinů Poradní mise EU na Ukrajině. S publikem se podělil o čerstvé zkušenosti při vyšetřování válečných zločinů v době moderních technologií. Vysvětlil také průniky mezinárodního humanitárního práva do vnitrostátního stíhání a vyšetřování válečných zločinů.

Vladimír Dzuro přijel do Olomouce na pozvání centra CIHOL podruhé. V roce 2021 si připravil přednášku Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí, která je stále dostupná na fakultním YouTube kanále.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Lékařská fakulta ocenila vědeckou práci zaměstnanců a studentů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 16/04/2024 - 15:00

Děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář udělil osmatřicet ocenění za významnou publikační činnost za uplynulý rok 2023. Mezi laureáty, pro které bylo připraveno slavnostní setkání na fakultě, byli nejen autoři publikující v nejlepších oborových časopisech, ale i studenti.

V kategorii za článek zveřejněný v prvním decilu časopisů příslušné oborové kategorie byli oceněni autoři čtrnácti prací, například Kateřina Menšíková z Neurologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, pediatrička a proděkanka LF UP pro studium 4.–6. ročníku Všeobecného lékařství Eva Klásková, Vladimír Študent z Urologické kliniky LF UP a FNOL nebo Pavel Stejskal z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM).

Čtrnáct prací děkan ocenil i v kategorii článků v prvním kvartilu časopisů. Laureátem Ceny děkana za rok 2023 je také Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FNOL, a sice za monografii Digitální medicína II. Cenu obdrželi i autoři dvou patentů a Pavel Moudrý z ÚMTM za významně citovaný článek High speed of fork progression induces DNA replication stress and genomic instability zveřejněný v časopise Nature. Za nejlepší studentskou vědeckou práci cenu získalo šest studentů.

„Všem oceněným gratuluji a děkuji za vynikající práci, které si velmi vážím,“ uvedl Milan Kolář s tím, že celkem byla oceněným rozdělena finanční odměna ve výši přes 1,3 milionu korun.  

Děkan také podotkl, že lékařská fakulta v současnosti výrazně motivuje akademické pracovníky k publikování vědeckých prací v časopisech s impakt faktorem zařazených dle Web of Science do kategorií D1, Q1 nebo Q2, tedy do prvního decilu či prvního nebo druhého kvartilu. To se odráží mimo jiné v aktualizované metodice dělení finančních prostředků na fakultě, ale také v současném znění Statutu Cen děkana LF UP.

„Pevně věřím, že tyto změny zvýší vědecký výkon lékařské fakulty a tím i její prestiž ve vědecko-výzkumné oblasti. Osobně považuji za zcela nezbytné, abychom učinili vše proto, aby LF UP nadále patřila mezi nejvýkonnější vědecko-výzkumné organizace v ČR,“ dodal děkan Milan Kolář.

Přehled všech oceněných autorů a jejich prací za rok 2023 je k dispozici zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Nový Žurnál UP: Jak a proč mluvit o vědě

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 16/04/2024 - 10:00

Je to příliš složité. Tomu by obyčejný člověk nerozuměl. To se nedá jednoduše vysvětlit. O čem je řeč? O vědě. Přesněji o tom, jak se v posledních letech změnil přístup k popularizaci a komunikaci vědy. A právě o tom, jak a proč vůbec mluvit o vědě, se dočtete v novém čísle univerzitního magazínu Žurnál UP.

V úvodním tématu se dozvíte, jakou dramatickou proměnou prošel za dobu své existence Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Jeho ředitelku Evu Navrátilovou vám pak představíme v rubrice Portrét. Zjistíte, proč je AFO její srdcovka.

„Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají,“ to je odpověď Daniela Stacha z České televize na otázku, proč by měli vědci umět mluvit o vědě. Známý moderátor a popularizátor vědy také prozradí, se kterým vědcem by chtěl udělat rozhovor.

Předseda Správní rady UP, vědecký atašé britského velvyslanectví a nově také držitel prestižního řádu. To vše je Otakar Fojt. Nový Žurnál s ním nabídne rozhovor, v němž se mj. mluví o inspiraci v zahraničí. „Věda je mezinárodní, a pokud chcete porovnávat svou práci a dostávat doporučení, kam ji dál posunout, je nezbytné se radit s těmi nejlepšími na světě. Komunikovat jenom s těmi, s nimiž sdílím kancelář nebo jednu univerzitu, by určitě nestačilo.“

Všichni máme mozek, a proto nám Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty připomene, proč je nutné ho trénovat. Pokud ještě nevíte, jak vznikají titulky k filmům, nenechte si ujít rubriku Absolventka, v níž vám to řekne Eva Dostálová.

O tom, že na UP máme šikovné studenty, není sporu. Třeba takový budoucí kněz Lukáš Janoušek z CMTF nebo Klára Katrušáková z FF a PdF. Hádejte, kdo z nich je studentský/á železný/á hasič (hasička). Nevíte? Čtěte.

A když je řeč o té šikovnosti a schopnosti. Připomene si i úspěšné zaměstnance, kteří se za svou práci dočkali od univerzity ocenění. Ke čtení je toho samozřejmě mnohem víc, takže neváhejte a sáhněte po papírovém vydání magazínu ve stojanech na fakultách nebo v UPointu či Pevnosti poznání. Nebo se koukněte na elektronickou verzi.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky