Novinky z PřF a UP

Za celoživotní přínos české medicíně ocenila Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) přednostu Onkologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc Bohuslava Melichara. Ocenění obdržela také Dagmar Pospíšilová z Dětské kliniky, a sice jako spoluautorka monografie Dětská hematologie.

Během slavnosti v prostorách Senátu Parlamentu ČR v Praze byly předány Ceny předsednictva ČLS JEP za nejlepší vědecké publikace za rok 2024 a také Zlaté medaile ČLS JEP za celoživotní přínos české medicíně. V pětici lékařů, kteří převzali medaili, byl i Bohuslav Melichar stojící v čele olomoucké onkologie.

„Považuji tuto poctu nejen za ocenění své, ale i všech klinických a radiačního onkologů z naší nemocnice. Pokroky v léčbě v posledních desetiletích dokázaly významně změnit osud pacientů s nádorovým onemocnění. V případech, které byly ještě před čtvrtstoletím beznadějné, dokážeme nejen významně prodloužit přežití a zlepšit kvalitu života, ale můžeme část těchto nemocných i trvale vyléčit. Poštěstilo se mi, že jsem v průběhu své profesní kariéry mohl být při tom a možná přispět svým malým dílem k pokroku lékařské vědy v této oblasti. Měl jsem a mám štěstí na skvělé spolupracovníky, bez nichž bych zde dnes nestál, a toto ocenění patří především jim,“ uvedl profesor Melichar.

Mezi nejlepšími vědeckými publikacemi byla na 2.–3. místě oceněna monografie Dětská hematologie, na níž se jako spoluautorka podílela emeritní přednostka a současná zástupkyně přednostky Dětské kliniky LF UP a FNOL pro vědu a výzkum Dagmar Pospíšilová. „Nová učebnice dětské hematologie u nás vznikla po dlouhých čtyřiceti letech, takže ji vnímám jako velmi důležitý počin. Za naši nemocnici jsme se na ní autorsky podíleli z jedné třetiny, a proto mě těší, že to v Praze nezůstalo bez povšimnutí,“ řekla profesorka Pospíšilová.

Oceněná kniha je určena pro postgraduální vzdělávání v pediatrii. Obsahově zabírá celou šíři oboru se zaměřením na diferenciální diagnostiku a praktické aspekty péče o dětské pacienty. Nejrozsáhlejší kapitola je věnována diferenciální diagnostice anemií a jejich léčbě, další části se zaobírají poruchami bílých krvinek a krvácivými stavy způsobenými poruchami destiček, léčbou závažných onemocnění krvetvorby, jako je selhání kostní dřeně či leukemie, nebo hematologickými projevy jiných závažných onemocnění. Nechybí ani problematika očkování a psychosociální péče o hematologické pacienty včetně péče paliativní. Publikaci vydalo nakladatelství Grada.

České vysoké školy se nedávno prezentovaly na světové výstavě EXPO 2025. Delegace Univerzity Palackého se v rámci své cesty potkala v českém pavilonu také se studujícími, kteří jsou nebo byli na výměnných studijních pobytech na univerzitách v Japonsku. Až do října tam bude pracovat i absolventka UP Petra Nepožitková. V Asii žije už několik let. Co jí nynější práce přináší?

Sebevědomá a inspirativní země. Takto se Česká republika představuje prostřednictvím tématu Talent a kreativita pro život v japonské Ósace na světové výstavě EXPO 2025. S tím souhlasí i Petra Nepožitková, absolventka kulturní antropologie FF a mezinárodních rozvojových studií PřF UP, zároveň doktorandka tchajwanské National Chengchi University, která je součástí mnohočetného organizačního týmu.

„Provázím návštěvníky po pavilonu, představuji jim exponáty. Většinou v japonštině.“ Petra Nepožitková, absolventka UP

„Nejkrásnější je EXPO při západu slunce. Na obloze se střídají růžovo zlaté paprsky slunce a pavilony se rozsvěcují všemi barvami. Také večerní ohňostroj, do nějž se zapojuje snad všechna pyrotechnika v Ósace, není k zahození,“ říká. Je přesvědčena, že český pavilon je mezi návštěvníky jeden z nejoblíbenějších.

Český stánek je vyrobený z CLT dřeva, díky čemuž je lehčí a vhodnější pro umělý ostrov, na němž se světová výstava nachází. Hodně se zaměřuje na moderní umění včetně umění ve sklářství. Lze v něm vidět exponáty velkých skleněných soch i například růže z uranového skla. 

K nabídce práce na EXPO se Petra Nepožitková dostala vlastně náhodou. Díky sociálním sítím. Moc nadějí si ale nedávala. Myslela si, že zájem bude především o studenty japanistiky. Šanci nakonec dostala. 

„Čeští studenti a studentky už odjíždějí, začíná jim nový akademický rok. Já na pozici Attendant nastoupila na poslední tři měsíce, tedy od července do října. Návštěvníky provázím po pavilonu, představuji jim exponáty, mou prací je i kontrola fronty a kupodivu i tisk na 3D tiskárně. Asi devadesát procent komunikace je v japonštině, protože na EXPO chodí hlavně místní. S Čechy nebo Slováky se zde setkávám jen občas. Častěji zde vídám Číňany a Tchajwance, ale je to možná už má profesionální deformace. Po letech života na Tchaj-wanu slyším čínštinu totiž už všude.“

S japonskými návštěvníky je to podle ní sem tam i složité. Říká, že jsou hodně zvyklí na doprovod. „Bez kontroly se v neznámém prostředí špatně orientují a slabost mají pro vše roztomilé. Nejvíc ze všeho se jim líbí náš maskot René, který si zde získal spoustu fanoušků.“ Kromě Reného prý hodně lidí zaujala i česká skleněná výzdoba a 3D tisk. Ten se v Japonsku moc často nevidí. Úspěch má podle ní i české jídlo.

„Čínská a japonská kultura mě lákala snad odjakživa. Už na střední škole jsem absolvovala zájmový kroužek čínštiny, věnovala jsem se jí společně s japonštinou i v rámci takzvaných céčkových předmětů na Univerzitě Palackého,“ doplňuje sympatická absolventka z Olomouce. Během studia kulturní antropologie na FF UP strávila semestr na East China Normal University v Šanghaji.

Na Tchaj-wanu studuje čtvrtým rokem a v disertační práci se věnuje svým dvěma vášním, geografii a domorodému obyvatelstvu Tchaj-wanu. V Asii by ráda i zůstala. Vyhovuje jí zdejší společnost, příroda, kultura, kombinace tradic a moderních technologíí.

„Jazyky jsou pro mě koníčkem odmala a práce na EXPO je teď pro mě skvělá příležitost procvičit si japonštinu, zároveň se naučit něco víc i o ostatních zemích a současném českém umění, na které se český pavilon zaměřuje. EXPO v Ósace je fascinující místo plné zajímavé architektury, každý pavilon je originál a je zajímavé sledovat, jak se jednotlivé země popasovaly s navázáním své historie a estetiky na tu japonskou. Spoustě z nich se podařilo najít nějaký styčný bod, který je spojuje s Japonskem. Třeba Španělsko vytáhlo trumf ve formě samuraje Hasekury, který po sobě zanechal ve Španělsku spoustu potomků. Zajímavý je i pavilon Kataru, jenž se designem inspiroval katarskou vlajkou.“

O návštěvě delegace vysokých škol a zástupců z UP na EXPO jsme psali také zde a zde.

Výsledky dlouhodobé vědecké práce olomouckých botaniků mapuje výstava Objeveno ve světě – popsáno v Olomouci, která je k vidění v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého do konce října. Vernisáž proběhla v úterý 23. září v sále Josefa Otruby. Expozice byla připravena ve spolupráci s katedrou botaniky.

Výstava je věnována rostlinám, které byly objeveny a popsány vědci z olomoucké přírodovědecké fakulty. „Doposud zde bylo popsáno více než padesát nových druhů rostlin a osmnáct druhů sinic. Návštěvníci se dozvědí, co je zapotřebí k tomu, když se popisuje nový druh a jak dlouho trvá cesta od objevu až po jeho oficiální uvedení do světa lidí,“ uvedl kurátor výstavy Ľuboš Majeský z katedry botaniky.

Hlavní část expozice tvoří postery s digitálními ilustracemi, které ve svých závěrečných pracích vytvořila studentka přírodovědecké fakulty Nela Malá. Její vědecké kresby představí vybrané druhy, jež popsali právě olomoučtí botanici. Výstavu doplní také originální typové položky druhů, které byly odborníky popsány a zařazeny do vědeckých sbírek.

Výstava je přístupná ve všední dny od 8:00 do 16:00 a rovněž při mimořádných akcích botanické zahrady.

V budově Národního archivu převzal medaili Za zásluhy o české archivnictví Pavel Urbášek, vedoucí Archivu Univerzity Palackého. Prestižní ocenění, které se uděluje za celoživotní dílo či mimořádný čin pro české archivnictví, obdržel v rámci slavnostního ceremoniálu jménem ministra vnitra Víta Rakušana.

Mezi osoby, které se zasloužily o rozvoj českého archivnictví, se letos zařadil i Pavel Urbášek, vedoucí Archivu Univerzity Palackého.

„Přestože nejsem člověk, který si potrpí na jakákoliv ocenění, této medaile si velmi vážím. Zejména proto, že mi ji udělil zástupce odborné komunity, který dlouhodobě nahlížel na výsledky mé práce. Ministerstvo vnitra ČR medailí pochopitelně ocenilo skutečnost, že olomoucká univerzita úspěšně dokončila projekt výstavby nové archivní budovy, což je v podmínkách českých vysokých škol unikátní,“ řekl laureát ocenění Pavel Urbášek. Během slavnostního ceremoniálu poděkoval MV ČR za udělení ocenění, UP za vytvoření podmínek pro budování univerzitního archivu, stejně tak dvěma kolegyním za všemožnou podporu.

Ocenění převzal Pavel Urbášek z rukou Jindřicha Fryče, nejvyššího státního tajemníka Ministerstva vnitra ČR. Slavnostního ceremoniálu v kinosále hlavní budovy Národního archivu se mimo jiné zúčastnili Milan Vojáček, ředitel Národního archivu, Jiřina Prokopová, která má na MV ČR na starosti specializované archivy, tedy i archivy vysokých škol či Bronislav Dorko, ředitel Zemského archivu v Opavě. Zdravici přečetl Daniel Doležal, ředitel odboru archivní správy a spisové služby MV ČR. Kulturní program obstarala Hudba Hradní stráže a Policie ČR.

Slavnostní ceremoniál, během nějž se uvedené medaile udělují, se obvykle koná jednou ročně. Poprvé byla tato ocenění předána v říjnu 2006, od té doby bylo uděleno celkem 348 medailí, 56 z nich získali zahraniční laureáti. Jedná se o archiváře, restaurátory, pracovníky předarchivní péče, historiky, vysokoškolské pedagogy, manažery ze státních, podnikových i soukromých archivů a další. Letos převzalo zmiňovanou medaili 11 oceněných včetně dvou laureátů ze zahraničí. Do Olomouce zamířily dvě, vedle Pavla Urbáška ji obdržel i Zdeněk Kašpar, archivář Státní okresního archivu v Olomouci.

Pavel Urbášek přišel na UP jako ředitel do nově zřízeného Archivu UP v roce 1994, po předchozím působení na několika historicko-výzkumných pozicích. Mimo jiné transformoval tehdejší centrální univerzitní spisovou službu a vypracoval její koncept. Inicioval a řídil rozsáhlou rekonstrukci depozitářů, i díky jeho práci získal Archiv UP akreditaci. S odkazem na zákon o archivnictví a spisové službě se stal specializovaným archivem. Ve spolupráci s příslušnými odbornými útvary UP inicioval v roce 2013 přípravu stavby nové archivní budovy. V tomto ohledu především vypracoval ideový návrh nového univerzitního ústavu, obsahující elementární prostorové a koncepční požadavky, postupně se podílel i na vypracování jednotlivých stupňů projektové dokumentace. Stavba nového Archivu UP byla dokončena v červnu 2024, v říjnu 2024 se do nové budovy přestěhovali pracovníci.

Ve své vědecké a publikační činnosti se Pavel Urbášek zaměřuje na oblast soudobých dějin, dějiny tzv. normalizace, dějiny Univerzity Palackého, dějiny vysokého školství po roce 1945 a na orální historii. Své dlouholeté zkušenosti pravidelně předává mladší generaci a široké veřejnosti v rámci zapojení do výuky historie na katedře historie FF UP či prostřednictvím veřejných přednášek.

Medaile Za zásluhy o české archivnictví byla zřízena Nařízením Ministerstva vnitra č. 39 ze dne 9. prosince 2005 jako ocenění osob, které se zasloužily o rozvoj českého archivnictví. Autorem medaile je akademický sochař Michal Vítanovský. Diplom, který je certifikátem o udělení medaile, navrhla Šárka Macková.

Nového děkana bude mít Fakulta tělesné kultury UP. Akademický senát fakulty rozhodl, že se na začátku února příštího roku, kdy končí druhé funkční období současnému děkanovi Michalu Šafářovi, ujme vedení na příští čtyři roky Pavel Háp, dosavadní proděkan pro rozvoj a vnější vztahy.

Akademický senát vybíral ze tří kandidátů. O děkanský post se ucházeli František Chmelík z Institutu aktivního životní stylu, David Másilka z katedry rekreologie a zvolený Pavel Háp z katedry sportu. Nadpoloviční většinu hlasů potřebnou pro zvolení získal ve druhém kole tajné volby, kdy pro něj hlasovalo 9 z celkem 15 senátorů. Výsledek volby nyní předseda senátu předá jako návrh ke jmenování rektorovi univerzity.

„Děkuji vám za projevenou důvěru, vnímám to jako obrovský závazek. Slibuji, že budu děkan celé naší fakulty, budu se snažit o její rozvoj a budu se vaši důvěru snažit nezklamat,“ uvedl Pavel Háp bezprostředně po svém zvolení.

V děkanské funkci chce navázat na práci současného vedení, jehož je jako proděkan pro rozvoj a vnější vztahy součástí. Fakultu chce vést jako atraktivní, inspirující, podporující, ambiciózní, otevřenou, konkurenceschopnou a respektovanou školu, která staví na silných základech. Jako svůj první velký úkol vnímá revizi stávajících studijních programů fakulty coby součást přípravy na blížící se institucionální akreditaci univerzity. V delším horizontu mimo jiné chce pro fakultu získat certifikaci Healthy Campus dle parametrů FISU – Mezinárodní federace univerzitního sportu.

S naplněním jeho priorit a vizí mu pomůže proděkanský tým ve složení Jan Bělka, který bude mít na starosti problematiku studia, František Chmelík a Michal Kudláček, kteří budou mít stejně jako v současnosti v gesci oblast vědy a výzkumu a zahraničí, a o rozvoj a vnější vztahy bude pečovat současný děkan Michal Šafář. Prozatím není obsazena pozice proděkana pro organizaci.

Po jmenování rektorem by se Pavel Háp měl ujmout vedení fakulty 9. února 2026.

Pavel Háp (* 1972)
S FTK UP je spojen už od dob svého vysokoškolského studia, vystudoval tělesnou výchovu a anglickou filologii, později absolvoval doktorské studium kinantropologie. Od roku 1996 působí na katedře sportu FTK UP, učí mimo jiné didaktiku sportovních her, kondiční přípravu ve sportovních hrách, garantuje výuku sportovního tréninku. Od roku 2018 se podílí na vedení fakulty.

Senátorky a senátoři Akademického senátu Univerzity Palackého schválili rozpočet na rok 2025. Souhlasně se vyjádřili též ke Střednědobému výhledu rozpočtu UP na období 2026 a 2027.

Univerzita Palackého sestavuje svůj rozpočet každoročně ve třech fázích. Na zářijovém jednání schválil AS UP po doporučujícím stanovisku ekonomické komise třetí část této procedury, když v předloženém znění jednomyslně přijal rektorem navržený rozpočet UP na rok 2025. Univerzita Palackého letos hospodaří s částkou 3,1 mld korun.

„Udělali jsme maximum pro to, abychom na naší univerzitě mohli mít schválený rozpočet pro daný rok v září včetně toho, že jsem do finálního návrhu bezodkladně nechal zapracovat data přírodovědecké fakulty, která se svým rozpočtem zabývala později, a proto nemohla být součástí původního návrhu. Velmi děkuji za celý proces tvorby rozpočtu pro rok 2025, jsem rád, že byl schválen všemi hlasy přítomných zástupců všech fakult. Chtěl bych poděkovat jak velkému senátu a fakultním senátům, které se sešly výjimečně i během prázdnin, tak za odvedenou práci ekonomické komisi senátu,“ řekl Michael Kohajda, rektor UP.

Kvestor UP Josef Suchánek připomněl, že podle daných pravidel má Univerzita Palackého sestaven rozpočet jako vyrovnaný, respektive přebytkový „Pro letošní rok je mírně přebytkový, zhruba v hodnotě 19 milionů korun,“ uvedl. Zároveň ocenil nebývale rychlé jednání o rozpočtu se stoprocentní hlasovací podporou všech přítomných senátorek a senátorů. „Této skutečnosti si jistě všimli všichni přítomní i sledující online. Pro mě osobně je to velmi pozitivní signál pro další spolupráci senátu, fakult, VŠ ústavu a centrálních jednotek s novým vedením univerzity. To považuji za klíčovou podmínku nejen pro úspěšné finanční řízení naší alma mater,“ doplnil kvestor. 

V souladu s Jednacím řádem AS UP předchází sestavení návrhu rozpočtu UP příprava metodiky. Letos rektor UP využil možnosti, kterou nově nabídla novela vysokoškolského zákona, a před červnovým jednáním AS UP vydal Metodický pokyn k zajištění účelného využívání příspěvku a dotací na UP pro rozpočtové období kalendářního roku 2025, aby tak celý rozpočtový proces urychlil. Na konci července pak AS UP schválil návrh rozdělení příspěvku a dotací ze státního rozpočtu na centrální prostředky a na prostředky pro jednotlivé součásti UP pro toto rozpočtové období.

V další fázi procesu tvorby rozpočtu na UP sestavují své rozpočty fakulty a VŠÚ. Podle pravidel schvalovacího procesu mají na sestavení vlastních rozpočtů šestitýdenní lhůtu. Protože PřF UP schválila svůj rozpočet později, až na jednání fakultního senátu 17. září, předložil rektor Michael Kohajda na jednání AS UP nejprve pozměňovací návrh, jehož obsahem je zapracování aktuálních dat uvedené fakulty. Až po jeho schválení schvaloval AS UP výslednou podobu rozpočtu UP.  

K rozpočtu se nyní bude vyjadřovat Správní rada UP, poté jej univerzita zašle MŠMT ČR.

Během celého schvalovacího procesu se senátoři a senátorky UP věnovali i podkladovým materiálům k výroční zprávě o hospodaření UP za předchozí rok tak, aby bylo zřejmé, jak UP v daném období hospodařila. V předloženém znění, po doporučujícím stanovisku ekonomické komise AS UP, pak přijali i návrh Střednědobého výhledu rozpočtu UP. Jde o dokument, který univerzity připravují povinně, s odkazem na zákon o vysokých školách a zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Aktuálně přijatý dokument se vztahuje na rok 2026 a 2027.

AS UP se také zabýval vnitřními předpisy univerzity. Schválil novelu Statutu CMTF UP a nový Jednací řád AS FF UP. Opakovaně se vyjadřoval k novele Stipendijního řádu UP a Studijního a zkušebního řádu UP, poté, co MŠMT ČR zaslalo v rámci procesu registrace připomínky. Ty byly zapracovány a AS UP obě novely schválil. Seznam přijatých usnesení zde. Více o AS UP zde. 

Mezinárodní projekt Euridice (EURopean Inclusive education for Digital society, social Innovation and global CitizEnship), na jehož vedení se od letošního dubna podílí Univerzita Palackého, má za sebou důležitý milník. Na začátku září proběhlo v Bruselu hodnoticí setkání s účastí zástupců Evropské komise, hodnotitelů a všech partnerských institucí. Podle výsledků projekt získal pozitivní evaluaci a pokračuje správným směrem. Jedním z jeho výstupů je společný studijní program DIGISOC, jehož první studenti nastoupí ke studiu už v říjnu.

Podle hodnotitelů Michała Woźniaka, odborníka na IT a AI z Polské akademie věd, a Radoslava Jakuba, který projekt spravuje z úrovně Evropské komise, se daří stanovené cíle úspěšně plnit a účelně využívat finanční prostředky. „Od zahájení projektu na začátku roku 2024 se nám podařilo připravit a spustit společný studijní program DIGISOC, zaměřujeme se také na posilování digitálních kompetencí akademiků i odborníků z řad veřejnosti prostřednictvím kurzů celoživotního vzdělávání (Euridice Course Catalogue). Projekt rovněž přináší přípravu Collaboratoria – jednak ve formě LMS systému vyvíjeného v Neapoli, jednak prostřednictvím moderních hybridních učeben na všech třech partnerských institucích; na Univerzitě Palackého bude tato učebna umístěna na pedagogické fakultě,“ říká Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice na UP.

Zvláštní uznání si vysloužila Univerzita Palackého společně s univerzitou v Neapoli, a to za klíčovou roli při stabilizaci projektu i koordinaci jednotlivých pracovních balíčků. Kladně byla hodnocena také podpora digitálních dovedností studentů, aktivity v oblasti udržitelnosti a plnění cílů SDG, efektivní PR či fungování vzdělávací platformy Collaboratorium. Evropská komise navíc vyzdvihla týmovou spolupráci napříč univerzitami a hladký přesun koordinátorské role.

Součástí hodnocení je také zpětná vazba, doporučení a připomínky, které pomáhají posunout projekt dál. Jde převážně o technická doplnění, která neohrožují samotný průběh projektu. Partneři nyní pracují na detailnějším hodnocení rizik v rámci pracovního balíčku WP1, na koordinaci akreditací nových společných magisterských programů i na zpřesnění vymezení digitálních a technických kompetencí absolventů. Důležitou součástí bude také rozšíření ukazatelů výkonnosti v oblasti PR a silnější zapojení partnerů do komunikace. Hodnotitel profesor Woźniak zároveň zdůraznil zásadní význam mikrocertifikátů a jejich napojení na soukromý sektor, které mohou zásadně přispět k dlouhodobému úspěchu projektu.

Podle hodnotitelů je Euridice příkladem dobré praxe, a to mimo jiné v oblasti dlouhodobé udržitelnosti. Díky spolupráci partnerů, hledání nových zdrojů financování a aktivnímu zapojení univerzit má projekt vysoký potenciál pokračovat i po skončení současného grantového období. Review meeting tak potvrdil, že se Euridice vyvíjí velmi dobře, s hmatatelnými výsledky a silným dopadem na studenty i zapojené instituce. Projekt má pevnou podporu Evropské komise, reviewerů i partnerů a jeho další směřování je perspektivní.

„Projekt Euridice je pro mě prioritní záležitost. Vidím v něm aktivitu, která prokazuje, že když univerzity spojí své zkušenosti a nápady, může z toho vzejít něco, co má skutečný význam – nejen na vzdělávání a činnost evropských aliancí, ale i na to, jak přemýšlíme o technologiích a naší době. Je dobře, že právě Univerzita Palackého může takový projekt koordinovat. A mám radost, že tím budoucím studentům i kolegům otevíráme dveře k příležitostem, které by jinak zůstaly nedostupné. Hodnocení z Bruselu pro mě není jen úspěch na papíře – je to potvrzení, že patříme mezi univerzity, které dokážou být inspirací, partnery a lídry v Evropě,“ dodává hlavní řešitel projektu Euridice na UP Michal Malacka. 

Pomoc sirotkům a uprchlíkům, doprovázení pacientů nebo rozvoj právního povědomí. To jsou činnosti, kterým se po škole či po práci věnují laureáti a laureátky letošních Cen rektora pro dobrovolníky z řad studentů, absolventů a pracovníků UP. Jejich slavnostní předání bylo součástí festivalu MEET UP, kterým u příležitosti začátku nového akademického roku ožilo Nábřeží Josefa Jařaba.

Oceněným pogratuloval a za jejich aktivity pro druhé poděkoval rektor Michael Kohajda. „Dobrovolnictví je činnost, která se nám úplně nevyplácí z hlediska peněz, ale naplňuje nás a odměňuje nás dobrým pocitem a jakýmsi sluncem v duši, které často potřebujeme. Jsem velmi rád, že mohu tyto ceny předat, ale vybrat z nominací ty největší dobrovolníky bylo složité. Speciálně jsme se tak zaměřili zejména na ty, kteří pomáhají již delší dobu,“ uvedl před předáváním.

foto_sem_3

Rektor UP na MEET UPu také připomněl chystanou sbírku pro psy a kočky, která proběhne od 29. září. Více zde.

Na pódiu přitom nebyl jediným nejvyšším představitelem vysoké školy. Jedním z letošních laureátů dobrovolnické ceny se totiž stal Tomáš Gongol, absolvent právnické fakulty, který je rektorem Slezské univerzity v Opavě. Společně se svou manželkou dlouhodobě prostřednictvím organizace Bez mámy podporují osiřelé děti v Tanzanii.

„Snažíme se, aby naše pomoc byla systematická, abychom děti provázeli od útlého věku až po absolutorium na střední škole. Vždy máme velkou radost, když se nám podaří provést dítě až do doby, kdy má vzdělání, dokáže se o sebe postarat a vést normální život,“ přiblížil opavský rektor s tím, že ho nenapadlo, že by mohl od své alma mater nějakou takovou cenu dostat. „Velmi si toho vážím. A musím také říci, že jsem zatlačil slzu, když jsem se tu procházel a vybavovaly se mi vzpomínky na studium,“ dodal.

„Dobrovolnictví je o tom, že někomu pomáháte, neočekáváte za to nějaké uznání. Je to styl života.“
Yuliya Krasylenko 

Ocenění pro dobrovolníky převzal také student Zubního lékařství Adam Pazúrik, který využil prostoru k připomínce, že zubní kartáček je důležitější než pasta a mezizubní kartáček by měl být nedílnou součástí dentální hygieny, nebo Yuliya Krasylenko z přírodovědecké fakulty. Ta se dlouhodobě podílí na integraci Ukrajinců do české společnosti a mimo jiné je zakladatelkou Společenství Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk. Její jméno se mezi nominovanými objevovalo nejčastěji.

„Jsem překvapená. Dobrovolnictví je o tom, že někomu pomáháte, neočekáváte za to nějaké uznání. Je to styl života. Navíc Ščedryk je týmová práce, nejsem to jen já, takže myslím, že by to mělo být ocenění pro celou naši skupinu,“ řekla k ceně Yuliya Krasylenko s tím, že děkuje univerzitě a přírodovědecké fakultě za podporu.

foto_sem_3

Celkově bylo letos uděleno devět dobrovolnických cen, přičemž se v Dobrovolnickém centru UP sešly čtyři desítky nominací z univerzitních pracovišť i neziskových organizací. Přehled letošních laureátů najdete níže. Nezištnou pomoc druhým oceňuje Univerzita Palackého již od roku 2017.

Předání cen bylo, jako již tradičně, součástí festivalu MEET UP, který nejen studentům a studentkám prvních ročníků nabízí příležitost zpříjemnit si hektický začátek akademického roku a poznat svoji univerzitu. Na olomoucké náplavce, která nese jméno prvního porevolučního rektora UP Josefa Jařaba, se tak zájemci mohli seznámit s aktivitami studentských spolků či službami vybraných univerzitních pracovišť a leccos si i vyzkoušet. Zároveň bylo možné vidět Olomouc z vodní hladiny, ať už pasivně z Ololodi nebo aktivně při veslování na dračí lodi, a nechyběla ani živá hudba a v chladnějším počasí také něco na zahřátí.

Laureáti Cen rektora pro dobrovolníky 2025:

Tomáš Gongol

absolvent PF UP, rektor Slezské univerzity v Opavě

oceněn v oblasti Děti a mládež

Přes patnáct let podporuje osiřelé děti v Africe prostřednictvím neziskové organizace Bez mámy, jejímž je předsedou. Organizace poskytuje vzdělání, zázemí a další podporu dětem v obtížných podmínkách jižní Tanzanie, mj. se podařilo vybudovat centrum pro sirotky Mahango.

Petra Hrušková

referentka pro projekty Institutu sociálního zdraví CMTF UP

oceněna v oblasti Zdravotnictví

Z vlastní iniciativy se ujala koordinace studentů a zaměstnanců UP, kteří jako dobrovolníci navštěvují pacienty Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a LF UP. Bez její iniciativy a vedení by se tato aktivita vůbec nerozběhla.

Johana Jánošová

studentka Zdravotnického záchranářství na FZV UP

oceněna v oblasti Sociální služby

Jako dobrovolnice působí od konce roku 2022 v Maltézské pomoci, klientům od té doby věnovala 280 hodin a ve své činnosti i přes náročnost studia neustále pokračuje. Jedna z klientek ji označila jako inteligentní, citlivou a svědomitou slečnu, která jí přináší radost a porozumění.

Yuliya Krasylenko

odborná asistentka katedry biotechnologií PřF UP

oceněna v oblasti Kultura

Dlouhodobě se podílí na integraci Ukrajinců do české společnosti, je zakladatelkou neziskové organizace Společenství Ukrajinců Olomouckého kraje Ščedryk. Aktivně komunikuje s ukrajinskou komunitou, pomáhá porozumět české kultuře, trhu práce, zvláštnostem české mentality. Podílí se také na šíření ukrajinské kultury, podporuje činnost sboru Kamerton. Je iniciátorkou humanitárních sbírek a zakladatelkou největší online platformy pro ukrajinskou komunitu v Olomouckém kraji.

Adam Pazúrik

student Zubního lékařství na LF UP

oceněn v oblasti Univerzitní komunita

Patří k oporám Sdružení studentů stomatologie ČR Olomouc a byl hlavním organizátorem mnoha studentských aktivit, ať už šlo o akce s cílem edukovat širokou veřejnost nebo například exkurzi sluchově postižených dětí na Klinice zubního lékařství LF UP a FNOL, také benefiční aktivity (např. Vánoční dárky pro děti z dětského domova, Dobropunč) nebo aktivity s cílem posilovat komunitu na fakultě.

Adéla Valentová

lektorka Ústavu jazykové přípravy PF UP

oceněna v oblasti Děti a mládež

Po vypuknutí války na Ukrajině nabídla se svou rodinou pomoc mamince s dospívající dcerou, které před válkou uprchly do ČR. Poskytli jim ubytování, pomohli s orientací v novém prostředí, hledáním zaměstnání, vlastního bydlení a se začleněním do života v Olomouci, rodinu podporují i nadále. Dlouhodobě se podílí na zajištění zázemí pro organizaci dětských táborů, jako dobrovolnice působila také tři roky v nízkoprahové organizaci pomáhající mládeži smysluplně trávit volný čas. Účastní se také dobrovolnických dnů UP.

Aneta Rustler, Nga Thi Nguyen, Klára Holková

studentky Práva a právní vědy na PF UP

oceněny v oblasti Děti a mládež

Ve volném čase se podílejí na organizaci celorepublikové soutěže pro středoškoláky Olympiáda lidských práv, která u studentů rozvíjí kritické myšlení, právní povědomí a zájem o lidská práva. Aneta Rustler zajišťuje koordinaci soutěže, komunikaci s partnery a odbornou porotou, také přípravu soutěžních kol a superfinále, podílí se na rozvoji soutěže. Kromě toho se věnuje dobrovolnictví v oblasti vzdělávání a lidských práv. Nga Thi Nguyen spravuje sociální sítě olympiády, vedle toho se věnuje aktivitám zaměřeným na rozvoj komunikačních dovedností, mj. spoluzakládala Debatní klub UP a je rozhodčí v Asociaci debatních klubů. Klára Holková se v rámci olympiády věnuje sociálním sítím, propagaci a komunikaci s účastníky. Mimo to působí v Amnesty International, kde vede workshopy o lidských právech pro školy, pomáhala také v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině nebo při loňských povodních na Jesenicku.

Výzkumu ptáků hnízdících v dutinách byla věnována mezinárodní konference Hole-Nesting Birds, kterou hostila Přírodovědecká fakulta UP. Na jubilejní desátý ročník dorazilo více než sto odborníků z 18 zemí světa, aby sdíleli výsledky svého bádání a diskutovali aktuální výzvy.

„Výzkum ptáků se těší ve vědeckých kruzích nebývalé popularitě a právě dutinoví ptáci jsou často vhodnou skupinou na hledání odpovědí na složité otázky. Například o tom, jak ptáci reagují na probíhající klimatické změny. Mnoho z nás má na zahradě ptačí budky, díky kterým nám na jaře přinášejí radost hnízdící sýkory, vrabci nebo rehci. Právě obliba budek umožňuje vědcům sledovat ptačí život detailně. Na některých lokalitách jsou jich stovky,“ vysvětlil jeden z organizátorů Miloš Krist z katedry zoologie.

Nové metody ve výzkumu dutinových ptáků

Účastníci konference se dočkali bohatého programu. Více než padesát přednášek pokrylo širokou škálu témat, od objevů nových druhů parazitů přes využití moderních technologií při sledování života v dutinách až po pokročilé genetické metody, které pomáhají odhalovat původ jednotlivých ptáků v populacích.

„Barbara Tomotani z UiT The Arctic University of Norway ukázala, jak sýkory přežívají v extrémních podmínkách polární zimy. Překvapivé bylo zjištění, že na krmítka létají někteří jedinci i ve tmě. Keith Bowers z univerzity v Memphisu hovořil o tom, čím se život dutinových ptáků v Severní Americe liší od evropských populací a Marta Maziarz z polské Akademie věd přinesla velmi cenné poznatky o životě dutinových ptáků z Bělověžského pralesa,“ doplnil Peter Adamík z katedry zoologie, který se podílel na organizaci konference.

Jedinečnost konference Hole-Nesting Birds spočívala i v tom, že vedle světových kapacit dostali stejný prostor také studenti. Ti se aktivně zapojili do diskuzí i soutěže o nejlepší prezentace. Cenu za nejlepší z nich získala Adelaide Abraham z Oxfordské univerzity, která na základě dlouhodobých dat ukázala, jak sýkory koňadry reagují na ztrátu partnera. Nejlepším posterem byla oceněna práce Beau Strijker z Nizozemské královské akademie věd ve Wageningenu, která popsala expanzi sýkor až za polární kruh.

Kosíř a Sovinecko pod lupou

Výzkum dutinových ptáků je dnes ve vědeckém světě mimořádně ceněný, neboť pomáhá hledat odpovědi na složité otázky spojené například s dopady klimatických změn. Olomoučtí zoologové patří mezi přední týmy dlouhodobě monitorující ptačí populace na lokalitách na Velkém Kosíři a Sovinecku, které jsou součástí mezinárodní sítě SPI (Studies of Populations of Individually Marked Birds).

Velké ocenění získala za svou práci Eva Navrátilová. Ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc dnes obdržela Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace za propagaci a popularizaci výzkumu. Společně s ministrem pro vědu, výzkum a inovace Markem Ženíškem, který ocenění předával, se slavnostního aktu ve Strakově akademii v Praze zúčastnili členové parlamentních výborů pro vzdělávání a vědu, předseda Grantové agentury ČR, místopředsedové Rady vysokých škol, a další čelní zástupci resortů a akademické sféry. 

Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) je udělována za popularizaci nebo propagaci výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Cenu každoročně vyhlašuje RVVI už od roku 2016 – je určena vědeckým pracovníkům, ale i novinářům, učitelům, podnikatelům a dalším osobnostem, jež publikují k tématům vědy a techniky a celkově přispívají k jejich popularizaci. 

„Popularizace vědy není jen doplňkem k výzkumu, ale je jeho čím dál větší součástí. Bez schopnosti srozumitelně komunikovat vědecké poznatky směrem k veřejnosti ztrácí věda svůj společenský rozměr a tím pádem i zájem lidí o vědu. Práce Evy Navrátilové je v tomto ohledu příkladem, jak lze vědu přiblížit lidem s respektem k vědecké práci a zároveň lidskostí a srozumitelností,“ sdělil ministr pro vědu, výzkum a inovace a předseda RVVI Marek Ženíšek.

Letošní laureátku na Cenu předsedy RVVI nominoval děkan Filozofické fakulty UP Jan Stejskal. „Eva Navrátilová se dlouhodobě a s mimořádným nasazením zasazuje o popularizaci vědy a výzkumu. Svým prokazatelným talentem, zkušenostmi a osobním nadšením významně přispívá k pozitivnímu obrazu české vědy v evropském kontextu. Ač není vědkyní v úzkém slova smyslu, její práce má mnohdy zásadní dopad na vnímání vědy ve společnosti,“ zdůraznil děkan Jan Stejskal.

Práce Evy Navrátilové je příkladem, jak lze vědu přiblížit lidem s respektem k vědecké práci a zároveň lidskostí a srozumitelností.“ Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace .

„Cena předsedy Rady za propagaci a popularizaci vědy je věnována osobnostem, které významně přispívají k přibližování vědeckých poznatků veřejnosti. Eva Navrátilová se věnuje komunikaci vědy a výzkumu se zaujetím a nesporným talentem a její aktivity daleko přesahují rámec běžné popularizace,“ vyzdvihl ministr Marek Ženíšek.

Eva Navrátilová poděkovala svým spolupracovníkům a také domovské fakultě. „Ocenění si nesmírně vážím. Vnímám ho nejen jako uznání své práce, ale především všech týmů, s nimiž jsem během let mohla spolupracovat. Jsem zároveň moc vděčná, že mě na toto ocenění nominovala má domovská filozofická fakulta. Bylo to právě její zázemí a inspirativní pedagogové, kteří mě kdysi k lásce k popularizaci vědy přivedli. I díky nim mohu dnes stát na tomto místě," uvedla v průběhu slavnostního aktu laureátka.

K ocenění Evě Navrátilové, která je ředitelkou festivalu Academia Film Olomouc (AFO), pogratuloval také rektor UP Michael Kohajda. „Vedení AFO přebírala v roce 2022, kdy měl festival za sebou v souvislosti s pandemií covidu dva ročníky pouze v online formátu. Podařilo se jí festival a s ním i vědu vrátit s velkou parádou do ulic města. I díky ní se AFO pyšní obrovskou návštěvností, pozitivními ohlasy účinkujících doma i v zahraničí a nabízí atraktivní platformu pro zapojení studentů do chodu festivalu. Její ocenění vnímám jako pochvalu pro Univerzitu Palackého, za to, že na její půdě již šest desetiletí tento unikátní festival vědeckých filmů existuje a Olomouc je tak pevnou součástí světové scény popularizace vědy,“ podotkl rektor Michael Kohajda.

Cenu předsedy RVVI za popularizaci výzkumu obdrželi v předchozích letech například vědecká novinářka Pavla Hubálková, biochemik Jan Konvalinka, redaktor Ivan Boháček, neuropatolog a spisovatel František Koukolík, geolog a klimatolog Václav Cílek, botanik Václav Větvička, biolog Jaroslav Petr nebo astrofyzik Jiří Grygar.

Mgr. Eva Navrátilová je odbornice na vědeckou komunikaci a popularizaci výzkumu s déle než patnáctiletou praxí. Působí na Univerzitě Palackého jako ředitelka mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), který letos oslavil 60. výročí od svého vzniku. Je také odbornou garantkou Prague Science Film Festu a spoluautorkou videoportálu Watch & Know (watchandknow.cz) zaměřeného na populárně-vědecké filmy a rozhovory se špičkovými vědci a vědkyněmi. Dříve se věnovala popularizačním projektům v brněnském VIDA! science centru nebo tvořila propagační kampaně vědeckým dokumentům.

Eva Navrátilová se ve své práci dlouhodobě zaměřuje na to, aby byla věda srozumitelná a přístupná pro široké publikum, včetně nejmladší generace. Dokáže poutavě a srozumitelně komunikovat témata napříč vědními obory a vytvářet programy, které nejen edukují, ale také inspirují a posilují důvěru veřejnosti ve vědecké poznání a kritické myšlení. Její podrobný profil si můžete přečíst v loňském vydání magazínu Žurnál UP zde.

Zásadní vliv organické přírodní hmoty na chování a účinnost inovovaných nanočástic nitridu železa při čištění vod v různých prostředích potvrdila studie v odborném časopise Chemical Engineering Journal. Kromě vědců z CATRIN Univerzity Palackého, kteří do výzkumu přinesli špičkové know-how v oblasti environmentálních nanotechnologií, se na jejím vzniku podíleli i výzkumníci ze Španělska a Francie. Zjištěné poznatky jsou klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií.

Studie srovnávala inovativní nanočástice nitridu železa (nFeN) s běžně používanými nanočásticemi nulmocného železa (nZVI) v povrchových vodách kontaminovaných nežádoucími farmaceutiky.

„Ukázalo se, že nanočástice nitridu železa vykazují v dynamických podmínkách výrazně lepší schopnost zadržovat farmaceutické látky, jako jsou například venlafaxin, oxazepam nebo karbamazepin, a to v řádu desítek až stovek nanogramů na gram. Klíčové bylo přitom zapojení přírodní organické hmoty, která hraje zásadní roli při vazbě těchto kontaminantů,“ uvedla první autorka článku Veronika Veselská z CATRIN.

Rostoucí užívání farmaceutických přípravků a dalších syntetických organických látek, které konvenční čistírny odpadních vod nedokážou zcela odstranit, přináší stále větší environmentální i zdravotní rizika. Tyto látky s velmi dlouhou životností se uvolňují do povrchových vod nebo se hromadí v kalech. Kontaminace životního prostředí může mít negativní vliv na rozvoj antibiotické rezistence, narušení vodních ekosystémů, případně může komplikovat opětovné využití vody či zpracování kalů. V tomto kontextu jsou velkou nadějí rychle se rozvíjející nanotechnologie.

„Naše výsledky tak mohou být základem pro vývoj nanokompozitních materiálů účinných ve vodohospodářském prostředí. Porozumění tomu, jak přírodní organická hmota ovlivňuje environmentální osud reaktivních nanočástic nitridu železa, je klíčové pro rozvoj udržitelných sanačních technologií. Nyní již víme, že při využití inovativních nanočástic je nutné výskyt přírodního organického materiálu ve vodě zohlednit,“ doplnila Veselská.

Výzkumníci zkoumali chování a interakce nových nanočástic nitridu železa a konvenčních nanočástic nulmocného železa v reálných vodních prostředích. Konkrétně v nedotčeném, organickou hmotou bohatém rašeliništi La Guette a v městském povodí Egoutier ve Francii, ovlivněném odpadními vodami.

Inovační studie vznikla díky podpoře programu Barrande Mobility, který je financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a na francouzské straně Ministerstvem pro Evropu a zahraniční věci (Ministère de l’Europe et des Affaires étrangères, MEAE) a Ministerstvem vysokého školství a výzkumu (Ministère de l’Enseignement supérieur et de la Recherche, MESR). Výzkum byl podpořen rovněž projektem TECHSCALE z operačního programu Jan Amos Komenský.

Spojovat prostřednictvím zdraví - to je překlad latinského názvu Per salutem coniungere, který dostala dvoudenní konference určená pracovníkům ve zdravotnictví, studentům a pedagogům nelékařských zdravotnických oborů. Program společně připravily Fakulta zdravotnických věd UP a Fakultní nemocnice Olomouc, záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda.

První ročník konference se konal v přednáškovém sále II. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Stěžejní část programu byla věnována neurologickému ošetřovatelství. „Diskutovalo se o kvalitě života mladých dospělých po ischemické cévní mozkové příhodě a o komplexních přístupech, které jsou nezbytné pro návrat pacientů do běžného života i pracovního prostředí. Odborné příspěvky českých i zahraničních řečníků z Velké Británie, Izraele či Polska potvrdily, jak důležité je propojovat klinickou praxi s vědou a vzděláváním. Účast profesorek Andrey Pokorné, Darji Jarošové a Eleny Gurkové dodala celé akci výrazný odborný rámec. Zahraniční hosté i přední český neurolog Aleš Tomek svými vystoupeními rozšířili pohled na současné trendy v ošetřovatelství a zdravotní péči,“ popsala za organizátory přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková.

Součástí dvoudenního programu byla také sekce pro doktorandy z nelékařských zdravotnických oborů, kteří představili své výzkumné projekty. Došlo i na workshop s tématem mindfulness a o hudební vstupy se postarali kytarista Chris Coleman a flétnistka Karolína Neumannová. „Celková atmosféra byla velmi pozitivní. Hosté i účastníci ocenili pestrost programu, otevřenost diskuzí a příležitost ke spolupráci. Nás potěšila nejen vysoká účast a zájem, ale především srdečná a kolegiální atmosféra, která konferenci provázela. Překvapila nás hloubka a šíře sdílených zkušeností i to, s jakým nadšením se zapojili studenti a mladí kolegové. Největší přínos akce vidíme právě v tomto propojování generací, profesí a odborných perspektiv,“ zhodnotila Daniela Bartoníčková.

Celou akci významně podpořila společnost Helago, „Poděkování náleží také Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester za zapůjčení fotografií z výstavy Jsem sestra, studentům a dobrovolníkům z Fakultní nemocnice Olomouc za jejich pomoc a organizaci, Adéle Kolkové a Janě Konečné za organizační zajištění a také překladatelkám Karolíně Neumannové a Magdaléně Švancarové, které přispěly k plynulému průběhu mezinárodní části programu. Vděční jsme všem kolegům z fakulty zdravotnických věd i z Fakultní nemocnice Olomouc, kteří se na akci podíleli. Díky všem těmto lidem a institucím se podařilo vytvořit inspirativní prostor, kde se potkala věda, praxe i výuka,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková.

Vydařená mezinárodní akce se příští rok dočká pokračování. Konference Per salutem coniungere II. má termín 11. září 2026.

Olomouc po létě opět ožívá, do města se vracejí studenti Univerzity Palackého. Na osmi fakultách jich aktuálně studuje více než pětadvacet tisíc včetně šesti tisíc prváků, kteří letos nově nastupují. Hned na první týden semestru je připravena řada akcí, které jsou určeny nejen studentům a zaměstnancům UP, ale také široké veřejnosti. Univerzita tím plní, mimo vzdělávávací a vědecko-výzkumné činnosti, i svou třetí roli, kterou je služba společnosti.

Univerzita má na začátku akademického roku také kompletně nové vedení. Tým rektora Michaela Kohajdy, který do jejího čela nastoupil od letošního května, doplnila v průběhu léta prorektorka pro legislativu a organizaci Klára Hamuľáková. Dosavadní úsek pro Strategii a vnější vztahy zůstává přímo pod rektorem.

Důležitou součástí budoucího směřování UP je i podpora třetí, společenské role univerzity a posilování schopnosti instituce obstát v dlouhodobé perspektivě.

„Děkujeme všem zaměstnancům rektorátu, centrálních jednotek i fakult, kteří přispěli k hladkému předání agendy a tedy i k plynulé obměně ve vedení univerzity. V prvních měsících po nástupu jsme usilovně připravovali nejen rozpočet, který čeká na potvrzení Akademickým senátem UP, ale vytýčili jsme také důležité cíle, které se promítnou i do připravované aktualizace Strategického záměru UP do roku 2030,“ říká rektor Michael Kohajda. Důležitou součástí budoucího směřování UP je i podpora třetí, společenské role univerzity a posilování schopnosti instituce obstát v dlouhodobé perspektivě.

Na snímku v první řadě zprava: prorektor Miroslav Dopita, prorektorka Ivona Barešová, rektor Michael Kohajda, prorektorka Klára Hamuľáková, kancléř Martin Tomášek. V druhé řadě zprava: prorektorka Jitka Petrová, kvestor Josef Suchánek, prorektor Matěj Dostálek a prorektor Jiří Drábek.  Foto: Jan Andreáš  

UP to the Future

S novým akademickým rokem proto univerzita přichází s novým konceptem UP to the Future. „Cílem je sjednotit a zviditelnit aktivity v oblasti udržitelnosti, společenské odpovědnosti a odolnosti. Tyto hodnoty dnes tvoří jeden z pilířů strategického směřování českého i evropského vysokého školství. Chceme aktivně přispívat k řešení klimatických, sociálních a etických problémů současnosti a budoucnosti, a to napříč všemi rolemi univerzity – vzděláváním, výzkumem i její třetí rolí,“ vysvětluje Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Meet UP, dobrovolnictví, udržitelnost

Hned na první týden semestru proto univerzita připravuje řadu aktivit, které se společenské odpovědnosti úzce dotýkají. Na tradičním setkání Meet UP na Nábřeží Josefa Jařaba, kde budou nejen prezentovány studentské spolky a aktivity partnerských organizací, budou oceněni dobrovolníci z řad studentů, zaměstnanců a absolventů UP. „Univerzita Palackého je zásadním zdrojem dobrovolnické pomoci pro celý Olomoucký kraj, mimo zapojování desítek studentů i zaměstnanců do charitativních a obecně-prospěšných projektů, jsme byli v loňském roce největším koordinátorem dobrovolníků pro oblasti zasažené povodněmi,“ dodává Dostálek.

V prvním týdnu semestru se UP zapojí mimo jiné i do Mezinárodního dne bez aut a Evropského týdne udržitelného rozvoje. Na začátek října je pak připravena akce Fair UP, což je týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami, které jsou zaměřeny na péči o tělo, duši i společnost.

Milé studentky, milí studenti, vážené kolegyně, vážení kolegové,

dneškem začíná výuka v novém akademickém roce. Chtěl bych využít tuto příležitost a přivítat vás po letních prázdninách a dovolených zpět na Univerzitě Palackého. Pevně věřím, že jste si během dnů volna dostatečně odpočinuli a načerpali hodně energie a také novou chuť do práce i studia. V příštích měsících nás čeká spousta povinností, výzev, ale i příjemných setkání a zábavy.

Do nového akademického roku vstupuje univerzita pod novým vedením. Děkujeme všem zaměstnancům rektorátu, centrálních jednotek i fakult, kteří přispěli k hladkému předání agendy, a tím i k plynulé obměně ve vedení univerzity. V prvních měsících po nástupu jsme usilovně připravovali nejen rozpočet, který čeká na potvrzení Akademickým senátem UP, ale vytyčili jsme také důležité cíle, které se promítnou i do připravované aktualizace Strategického záměru UP do roku 2030. Další úkoly jsou ale před námi už pro příští týdny a měsíce a věřím, že je společně zvládneme.

Začátek nového akademického roku je rovněž příležitostí přivítat u nás nové studentky a studenty, kteří nastupují do prvních ročníků. Chtěl bych jim popřát, aby na Univerzitě Palackého našli vždy přátelské a podnětné prostředí, inspirativní pedagogy a kolegy a také prostor pro svůj osobní růst. A aby pro ně období vysokoškolského studia bylo úspěšnou životní etapou, na kterou budou vždy rádi vzpomínat.

Všem studentům i zaměstnancům pak přeji, aby vstoupili do nového akademického roku co nejlépe, aby s úsměvem a elánem překonávali všechny překážky a měli stále chuť učit se z nových zkušeností. Těším se na všechna setkání s vámi.

Michael Kohajda, rektor Univerzity Palackého

Týdenní program nabitý workshopy, společnými projekty, diskuzemi a exkurzemi nabídla pátá škola fyzioterapie a ergoterapie Czech School in Physiotherapy and Occupation Therapy. Mezinárodní akce, jejíž program připravil Ústav klinické rehabilitace FZV UP, se zúčastnili studenti a vyučující z partnerských univerzit z Islandu, Španělska, Chorvatska, Bulharska, Islandu, Polska a Slovenska.

Celý program odstartoval 8. září, tedy v datum, které je již téměř třicet let spjato s oslavami Světového dne fyzioterapie. „Téma letošního dne fyzioterapie, tedy úloha fyzioterapie a fyzické aktivity ve zdravém stárnutí se zaměřením na prevenci křehkosti a pádů, úzce korespondovalo s naším programem,“ uvedla za organizátory Petra Gaul Aláčová.

Kombinovaný intenzivní program (Blended Intensive Program – BIP) byl věnovaný rozvoji klíčových dovedností v oblasti komunikace a spolupráce napříč obory. Rozmanitý program obsáhl workshopy a přednášky na téma neuromuskulární rehabilitace, technologie v ergoterapii či mindfulness. „Za nejpřínosnější část programu, která byla ovšem současně největší výzvou, označili účastníci práci na společném projektu, který se zaměřoval nejen na aktuální témata z oblasti fyzioterapie a ergoterapie, ale také na dynamiku zdravotnického týmu, efektivní spolupráci a mezioborovou komunikaci. Práce v mezinárodních skupinách, často v cizím jazyce a s různými odbornými i kulturními přístupy přinesla mimořádně cenné zkušenosti a posílila schopnost adaptace, týmové spolupráce i kreativního myšlení,“ zdůraznila Petra Gaul Aláčová.

Také letos došlo k propojení s Letní školou porodní asistence, která probíhala ve stejném termínu. „V rámci jednoho dopoledního bloku se studenti i vyučující obou skupin setkali a společně diskutovali péči o ženu v období těhotenství a po porodu, roli fyzioterapie v prenatální a postnatální péči či význam multidisciplinární spolupráce. Tato zkušenost byla účastníky velmi pozitivně hodnocena a inspirovala k myšlenkám, že by bylo do budoucna mimořádně přínosné zapojit do podobných projektů více zdravotnických profesí,“ sdělila Petra Gaul Aláčová.

Součástí programu byla i exkurze v Rehabilitačním sanatoriu Klimkovice, která nabídla účastníkům cenný vhled do komplexní rehabilitační péče. V nabitém rozvrhu se ale našel prostor i na prohlídku historického centra Olomouce a přátelský turnaj v bowlingu. „Celý týden se nesl v duchu otevřenosti, respektu a sdílení. Velmi nás potěšila pozitivní zpětná vazba od studentů i zahraničních kolegů, kteří vyzdvihli profesionální organizaci, přátelskou atmosféru a podporující prostředí fakulty zdravotnických věd. Zvláštní uznání si zaslouží i kreativita studentů, což se naplno projevilo během závěrečných prezentací jednotlivých projektů,“ shrnula Petra Gaul Aláčová.

„Nejpřínosnější pro mě byla interakce se zástupci dalších fakult a výměna pohledů a názorů na to, jak léčit pacienta. Pocházíme z různých zemí a s tím se pojí i různé zkušenosti v oblasti zdravotnické péče. Důležité bylo rovněž to, že jsme se naučili pracovat jako tým,“ shrnula studentka fyzioterapie Martyna Sochor z Opolské univerzity.

„Letní škola fyzioterapie a ergoterapie i letos potvrdila svůj význam jako platforma pro odborný rozvoj, posílení mezinárodní a mezioborové spolupráce a podporu profesních i mezilidských vztahů. Chci poděkovat kolegům a také studentům „badíkům“ za organizaci a průběh dalšího vydařeného ročníku,“ vyzdvihl přednosta Ústavu klinické rehabilitace FZV UP Petr Konečný.

O transgender osobách ve sportu, férovosti soutěží nebo o politice Světové antidopingové agentury se bude ve dnech 8.–10. října hovořit na Fakultě tělesné kultury UP na 14. mezinárodní konferenci sekce filozofie sportu České kinantropologické společnosti. Během tří dnů se svými příspěvky vystoupí hosté z USA, Kanady, Chorvatska či Polska, přednášky mohou bez poplatku vyslechnout všichni, kteří se o probíraná témata zajímají.

Hlavními řečníky jsou Filip Kobiela z University of Physical Culture in Krakow, který přednese příspěvek na téma Music competitions: a subclass of sport competitions or a different category?, a Eric Moore z Longwood University in Farmville, Virginia, USA, který se mimo jiné zabývá problematikou dopingu ve sportu. Vedle zahraničních odborníků během konference vystoupí i domácí řečníci, z hostitelské FTK to bude Jiří Mališ z katedry společenských věd v kinantropologii a doktorand Petr Mocek.

„Jedinečnou specifikací této konference je velkorysý čas pro rozpravu: po 30 minutách prezentace je stejný časový prostor určen pro diskuzi, aby bylo možné každé z témat probrat dostatečně do hloubky. Novinkou 14. ročníku této tradiční akce je přidružený workshop zaměřený na téma, které je ve veřejném prostoru čím dál hlasitější: Sex and Gender in sport: Regulation and eligibility for trans athletes and athletes with DSDs,“ uvedl za organizátory Ivo Jirásek z katedry rekreologie, který před časem stál u zrodu sekce filozofie sportu při České kinantropologické společnosti.

„Účast pro všechny zájemce diskutující či poslouchající je bez nutnosti registrace a účastnického poplatku. Stačí přijít se zájmem o téma do zasedací místnosti NA 3.20 v budově děkanátu FTK UP,“ dodal.

Program konference a další informace jsou k dispozici zde.

Konference filozofů sportu se v České republice koná pravidelně od roku 2012, v pořádání se střídají tělovýchovné fakulty v Olomouci, Praze a Brně a Teologická fakulta Jihočeské univerzity. Odborné setkání je od počátku vedeno v angličtině a počet zahraničních účastníků často převyšuje počet domácích. FTK naposledy konferenci hostila v roce 2018.

Procesy a problémy dekolonizace vědění a uvažování o ruském jazyce, literatuře a kultuře v kontextu evropské rusistiky. Takové bylo hlavní téma Olomouckých dnů rusistů. Sedmadvacátého ročníku konference se zúčastnilo pětadvacet rusistů, expertů z řad historie i politologie.

Olomoucké dny rusistů se na Filozofické fakultě Univerzity Palackého konají jednou za dva roky. Jestliže se předchozí ročník zaměřoval na bezprostřední výzvu spojenou s ruskou agresí na Ukrajině, letošním ústředním tématem byly procesy a problémy dekolonizace vědění a uvažování o ruském jazyce, literatuře a kultuře v kontextu evropské rusistiky. Vzhledem k tomu, že setkání opustilo tradiční lingvistické a literárněvědné zaměření, přilákalo i experty z historie a politologie.

„Ruská agrese na Ukrajině odhalila spoustu věcí, například to, že jsou mnohé evropské slavistiky rusocentrické. Místo toho, aby nabízely rovný prostor všem jazykům, do centra dění staví ruštinu jakožto dominantní prvek. Když se řekne východní Evropa, lidé automaticky často mluví o Rusku a ignorují další země, kultury a etnika. Cílem naší konference tak bylo pobavit se s kolegy a kolegyněmi z českých a evropských pracovišť o tom, jak přemýšlení o rusistice a ruské kultuře změnit,“ řekl René Andrejs, zástupce vedoucí katedry slavistiky a vedoucí sekce rusistiky FF UP. Zdůraznil přitom, že přestože je termín dekolonizace v posledních letech poměrně populární, v kontextu Ruska se objevuje zřídka.

„Pokud bych jej měl vysvětlit v jedné větě, uvedl bych, že jde především o přehodnocení dosavadních narativů, které Rusko, ale také velmi často my používáme, když mluvíme o jazyce, literatuře a kultuře v obecné rovině. Uvědomujeme si, že se dekolonizace pomalu, ale jistě terminologicky vyčerpává a ztrácí svůj původní význam. Jsem proto rád, že na našem setkání zaznělo několik příspěvků nabízejících možná řešení problému,“ dodal.

„Ruská agrese na Ukrajině odhalila spoustu věcí, například to, že jsou mnohé evropské slavistiky rusocentrické.“ René Andrejs

Olomoucké dny rusistů se uskutečnily ve dnech 11.–12. září, zahájila je vernisáž výstavy Putinova klec, věnované současným politickým vězňům v Rusku. V tentýž den čekala na účastníky setkání i komentovaná prohlídka Muzea umění Olomouc, které se ujal odborník na ruské a východoevropské umění Tomáš Glanc.

„Díky úsilí našich kolegů se povedlo do Olomouce přilákat světové špičky ve svém oboru, například lingvistu Alexandra Piperského či odborníka na ruský imperialismus Alexandra Etkinda. Z toho mám velkou radost. Jsem i moc rád, že se součástí letošního programu stala organizace Gulag.cz, jejíž předseda Štěpán Černoušek pohovořil o historické paměti v zemích střední Asie. Kolegové navíc představili film Pohřbené naděje o československé komuně Interhelpo v Kyrgyzstánu,“ uzavřel za rusisty z UP René Andrejs.

Raveesh Kumar, velvyslanec Indie, navštívil Univerzitu Palackého. Setkal se s Michaelem Kohajdou, rektorem UP, a následně se zástupci přírodovědecké fakulty a Vysokoškolského ústavu CATRIN.

Akademická spolupráce, výměnné programy a řada dalších iniciativ. Především o tom hovořil s indickou delegací rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda společně s prorektorkou pro mezinárodní vztahy Ivonou Barešovou.

„Hovořili jsme také o propagaci Univerzity Palackého v Indii a o tom, jak přilákat kvalitní uchazeče o studium.“  Prorektorka Ivona Barešová.

V pracovně rektora UP se setkání zúčastnili také Prakash Shelat, tajemník věnující se na velvyslanectví oblasti vzdělávání, proděkan přírodovědecké fakulty Miloslav Dušek a Ankush Prasad z katedry biofyziky.

„Pan velvyslanec se zajímal například o možnosti studia medicíny pro indické studenty a o spolupráci v oblasti jógy. Hovořili jsme také o propagaci Univerzity Palackého v Indii a o tom, jak přilákat kvalitní uchazeče o studium. Dohodli jsme se, že indická strana připraví seznam námětů, včetně těch, o nichž jsme diskutovali, a následně vybereme několik klíčových, které budeme dále rozvíjet,“ uvedla prorektorka Ivona Barešová.

Akademické spolupráci a jejímu posílení se věnovalo během dne také setkání na katedře biofyziky přírodovědecké fakulty.

„Hovořili jsme o výměnných programech studentů a pedagogů, o dalších společných výzkumných projektech i nových iniciativách. Pan velvyslanec si prohlédl naše výzkumná zařízení a vedl u nás i zajímavou diskuzi s indickými doktorandy,“ uvedl Ankush Prasad.

Na VŠÚ CATRIN pak indická delegace navštívila výzkumné laboratoře. Zajímala se o tamní výzkumné směry a možnosti spolupráce. Raveesh Kumar ocenil, že ve vědeckém centru pracuje řada indických vědců.

„Máme ale zájem o hlubší a dlouhodobou spolupráci mezi CATRIN a výzkumnými instituty v Indii, neboť mnohé z nich se věnují obdobným vědeckým tématům a dosahují v nich výborných výsledků,“ shrnul před prohlídkou Olomouce, která oficiální program na Univerzitě Palackého uzavřela.    

Se začátkem nového akademického roku čeká na studující velká novinka. Stávající Studentský klub UP ve Zbrojnici totiž bude nabízet mnohem více možností a příležitostí, včetně komunitních akcí a poradenských služeb.

V rozhovoru novinky představuje Zuzana Pejpková, koordinátorka Studentského klubu UP.

Než se v pondělí 22. září otevřou pro první návštěvníky dveře Studentského klubu UP – komunitního a poradenského centra UP, pojďme ho vůbec představit. Kde ho studující najdou?
Studentský klub je nové komunitní a poradenské centrum UP. Najdete jej v přízemí Zbrojnice. Klub je místem, kde se již osmým rokem scházejí studentské organizace, tvoří přátelskou komunitu a vzájemně spolupracují a vzdělávají se.

Studentský klub UP najdete na nádvoří Zbrojnice, Biskupské náměstí 1.
Otevírací doba: PO 9–15, ÚT 9–13, ST 9–12, ČT 9–13, PÁ 9–12.

Nyní se prostor otevírá všem studujícím, kteří se sem mohou přijít informovat o nabídce mimostudijních aktivit a podpůrných služeb na UP. Centrum nesupluje specializovaná pracoviště, ale pomáhá na ně nasměrovat. Studujícím tak nabízíme pomocnou ruku ve chvíli, kdy trochu zabloudí v informační džungli nebo se teprve v univerzitní komunitě rozkoukávají.

Když studující přijde, co a kdo ho tam čeká?
Může si posedět v příjemném prostředí, odpočinout si a v případě zájmu či konkrétních nesnází konzultovat možná řešení s přítomným studentským ambasadorem či ambasadorkou. Ti pocházejí z různých fakult a ochotně pomohou nasměrovat na příslušná podpůrná pracoviště (například studijní oddělení, psychologickou pomoc, podporu studentů se specifickými potřebami apod.) na UP podle typu dotazu. Případně informují o možnostech mimostudijního vyžití, které se na UP nabízí, například o zapojení do různých studentských organizací, využití kurzů a programů zaměřených na wellbeing, seberozvoj nebo kariérní směřování. Naším cílem je nabídnout méně formální informační rozcestník obohacený o pořádané komunitní akce, kde se studenti napříč fakultami i obory mohou navzájem poznávat i inspirovat.

Jaké typy akcí se chystají?
Stěžejními jsou kromě dopoledních otevíracích hodin, kdy je klub otevřen všem studujícím UP, také pravidelné tematické komunitní akce – zvoucí na ranní kávu, společnou snídani, pikniky, soutěže nebo tvořivé dílny. Řada akcí vznikne ve spolupráci se studentskými organizacemi, jejichž zázemí ve Studentském klubu UP v odpoledních hodinách zůstává. Důraz klademe na spolupráci, sdílení zkušeností a budování přátelské komunity, která může jednotlivcům pomoci překonat těžší chvíle spojené se změnami při nástupu na vysokou školu, zkouškovými obdobími a podobně.

Jak se o nabídce studující dozví?
O zmiňovaných akcích informujeme na sociálních sítích Kariérního centra UP a v komunitní whatsappové skupině Talentovaný Palacký, která nabízí možnost informovat se o konkrétních službách, jež tento program na rozvoj studentského potenciálu poskytuje.

Takže stačí přijít – ať už v otevíracích hodinách, nebo na některou z komunitních akcí – a zapojit se. První událostí je hned otevření Studentského klubu 22. září od 16 hodin, kde jsou pro návštěvníky připraveny zábavné aktivity jako mini kvíz, tvorba komunitní zdi nebo výroba placek. Přijďte naše nové komunitní a poradenské centrum nejen otevřít, ale také spoluvytvářet!

V sobotu se v rámci akce Roboti a umělá inteligence v Šantovce představí i Univerzita Palackého. Její expozice návštěvníkům přiblíží výzkum tří univerzitních pracovišť z přírodovědecké a pedagogické fakulty, která se danou problematikou zabývají. Kromě toho nabídne stánek UP i informace o možnostech studia a drobné dárky pro návštěvníky. 

Program začíná v 10 hodin a potvá do 18 hodin. Odborníci z katedry geoinformatiky PřF UP ukážou, jak lze v éře robotiky a umělé inteligence nově nahlížet na svět kolem nás. Expozice nabídne ukázky 3D haptických modelů, tyflomap (speciálních map pro nevidomé propojených s mobilními aplikacemi) i automatizovaně generovaných a vytištěných map vytvořených pomocí moderních 3D technologií.

Stanoviště katedry matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP zábavnou a srozumitelnou formou představí, jak funguje umělá inteligence při rozpoznávání obrázků. Návštěvníci si sami vyzkoušejí najít společné znaky mezi obrázky a následně uvidí, jak si s tím poradí počítač.

Do problematiky AI a kybernetické bezpečnosti příchozí zasvětí odborníci z Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP. S pravidly chování v online prostoru se budou moci návštěvníci seznámit prostřednictvím pracovních sešitů, které pro ně budou na stanovišti připraveny. Dominik Voráč z institutu pak ve své přednášce seznámí posluchače s výhodami i riziky AI. Přednáška začíná ve 14:30.