Novinky z PřF a UP

Ronja Drahanská z Gymnázia Olomouc – Hejčín a Jan Klimeš z Karlínského gymnázia napsali nejlepší esej ve filozofické soutěži Nebojme se myslet. Získali tak nominaci k účasti na Mezinárodní filozofické olympiádě, která se uskuteční v Řecku. Národní kolo této soutěže pravidelně pořádá Filozofická fakulta Univerzity Palackého.

Prostřednictvím filozofické soutěže Nebojme se myslet se filozofická fakulta snaží už třináct let přispívat k rozvoji kritického myšlení studentů třetích, a především závěrečných ročníků středoškolského studia. Letos se národního kola této soutěže zúčastnilo sto osmnáct studentů.

„Jsem moc rád, že se do letošního ročníku soutěže přihlásilo poměrně velké množství studentů a že po dvouleté covidové pauze, kdy soutěž probíhala online, přijeli do Olomouce osobně. Mám i radost z úrovně prací. Ukázalo se, že většina soutěžících je schopna napsat bez přípravy, během devadesáti minut, souvislý, koherentní text, který má nosnou myšlenku, mnohdy i originální. Dnes se cení i to, že jej umí napsat rukou, na papír, bez jakýchkoli elektronických pomůcek a internetu,“ uvedl garant soutěže Tomáš Nejeschleba, vedoucí katedry filozofie FF UP.

První části národního kola soutěže se v prostorách fakulty zúčastnilo sto osm soutěžících z celé České republiky. Jejich úkolem bylo vytvořit filozofický text ve formě úvahy na jedno ze čtyř témat, která byla zveřejněna až přímo na soutěži. Odevzdané eseje poté anonymně hodnotili dva odborníci z katedry filozofie FF UP. Posuzovali provázanost s tématem (citátem), filozofické porozumění, argumentaci, koherenci i originalitu práce. Autoři dvaceti nejlepších prací pak získali ceny a mohli se zúčastnit druhého kola soutěže. V něm studenti psali také esej, ovšem jejich práce komise hodnotila i podle toho, do jaké míry se byli schopni vyjádřit v cizím jazyce.

Z dvaceti prací vyšly v samém závěru vítězně eseje Ronjy Drahanské z Gymnázia Olomouc – Hejčín a Jana Klimeše z Karlínského gymnázia, kteří kromě hodnotné ceny získali za svou filozofickou úvahu i možnost zúčastnit se květnové Mezinárodní filozofické olympiády (IPO) v řecké Olympii.  

Mezinárodnímu týmu vědců z Česka a Velké Británie se podařilo najít v rozsáhlém genomu bobu obecného gen zodpovědný za produkci enzymu polyfenoloxidasy (PPO) v osemení. Enzym hraje důležitou roli při ochraně semene rostliny i jeho dormanci, tedy schopnosti vyčkat v klidovém stavu na vnější signál spouštějící klíčení. Na druhou stranu ale způsobuje tmavou pigmentaci a hořkou chuť semene. Tato nežádoucí vlastnost enzymu PPO zřejmě sehrála důležitou roli při postupném šlechtění nejen bobu obecného. Pěstitelé vybírali semena bez pigmentace pocházející z rostlin, u kterých tento gen nebyl funkční. Výsledky výzkumu zaměřeného na přečtení genetické informace dosud největšího genomu diploidního organismu, na kterém se podíleli odborníci z přírodovědecké fakulty a University of Reading ve Velké Británii, publikoval prestižní časopis Nature.

Skupina vědců z olomoucké přírodovědecké fakulty při zkoumání rozsáhlého genomu bobu obecného využila své předchozí znalosti získané při hledání genu, který má na svědomí produkci PPO u planě rostoucího hrachu. Přítomnost charakteristických fenolických prekurzorů spolu s dostatečnou aktivitou obranného enzymu PPO podle zjištění vědců vedla u semen hrachu k typickému tmavému zbarvení tzv. pupku, což je pozůstatek po propojení s mateřskou rostlinou. Šlechtěné odrůdy hrachu, u kterých je tvorba PPO potlačena, pigmentaci postrádají. „I v případě bobu obecného existují semena s různou pigmentací pupku. V roce 2020, kdy jsme již částečně věděli, jak se chová gen PPO u hrachu, jsme proto naši společnou pozornost upřeli i na pátrání po PPO genu u bobu,“ říká profesor Petr Smýkal z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP, který stojí v čele výzkumnému týmu.

Na vědce z kateder botaniky a analytické chemie ale čekala takřka detektivní práce. Obrovský genom bobu obecného je totiž z velké části (80 %) složen ze sekvencí retrotranposonů a transposonů a 34 tisíc genů kódujících proteiny. Zatímco u hrachu je za produkci enzymu PPO zodpovědný pouze jeden gen, tak bob obecný má v genomu hned 10 kopií tohoto genu vedle sebe. „Naším cílem tedy bylo najít ten pravý gen, což se nám nakonec podařilo,“ uvádí Petr Smýkal. V případě hrachu je nefunkčnost proteinu podílejícím se na produkci enzymu PPO způsobena bodovou mutací, u bobu obecného je proces zabraňující tvorbě PPO složitější. „Dochází k inzerci MITE retrotransposonu v oblasti promotoru, která vede k vypnutí daného PPO genu. To má za následek světlé pupky semen,“ popisuje Petr Smýkal. Na výzkumu se podíleli i odborníci z katedry analytické chemie, konkrétně experti ze skupiny doc. Petra Bednáře. „Prostudovali rozdíly v distribuci metabolitů v oblasti pupku semen a okolních pletiv pomocí zobrazovací hmotnostní spektrometrie,“ dodává botanik.

Nefunkčnost genu důležitého pro tvorbu enzymu PPO byla při postupné domestikaci zemědělských plodin preferována pěstiteli opakovaně, a to například u rýže a částečně také u ječmene či béru. „Dělo se to i navzdory tomu, že tato nefunkčnost může být spojena s určitou nevýhodou při obraně rostlin proti patogenům, jelikož jsou polyfenolické látky úzce spojeny s ochranou semen,“ upozorňuje Petr Smýkal. Vědcům tak zbývá najít uspokojivou odpověď na otázku, proč člověk upřednostňoval pěstování bobu a dalších plodin s nefunkčním genem zodpovědným za produkci ochranného enzymu PPO.

Jedním z možných vysvětlení podle Smýkala je, že při tvorbě enzymu PPO vznikají polymerizované fenolické látky patřící mezi třísloviny, které jsou hořké a negativně ovlivňují chuť semen. Dávní farmáři se semenům s tmavou pigmentací vyhýbali zřejmě i kvůli tomu, že lidská kultura tehdy preferovala světlou barvu jako symbol čistoty. „V případě bobu byla pigmentace pupku semene v minulosti používána jako vizuální znak při šlechtění této plodiny. Pěstitelé věděli, že tmavé zabarvení souvisí s obsahem anti-nutričních látek, které mají za následek hořkou chuť semene,“ míní Petr Smýkal.

Bob obecný postupně téměř vymizel z tuzemských polí a byl nahrazen importovanou sójou, která má ale nižší výnosy. „Bob je nicméně celosvětově důležitá plodina a je zajímavé, že její planý předek dosud není znám,“ dodává Petr Smýkal. I když hnědnutí pletiv a potravin je člověkem vnímáno jako negativní vlastnost, tak fenolické látky mají i příznivý dopad na zdraví. „Když nyní víme, jaký gen se podílí na obraně semen před negativními vlivy, tak máme možnost cíleného šlechtění odolnějších plodin,“ vysvětluje vědec.

Bob obecný představuje klasický cytogenetický model s velikostně odlišnými chromozomy. Byl využit například při prvních analýzách rostlinného genomu pomocí průtokové cytometrie a následně i při vývoji techniky třídění chromosomů na olomouckém pracovišti ÚEB AV ČR prof. Jaroslava Doležela. Tato skupina měla společně s vědci z ústavu MBR AV ČR v Českých Budějovicích, zásadní podíl na čtení a skládání sekvence takto obrovského 13 Gb genomu.

Olomoučtí vědci již dříve zjistili, že při domestikaci planě rostoucího hrachu byla výrazně oslabena funkce enzymu PPO v jeho osemení. Postupné šlechtění hrachu sice zvýšilo jeho užitnou hodnotu pro člověka, avšak zároveň mělo nepříznivý dopad na odolnost semen proti nepříznivým vnějším vlivům. „První studie na hrachu představuje výchozí milník na cestě za obecným poznáním podstaty aktivity genu PPO v souvislosti s domestikací rostlin. Zároveň se otevřela řada otázek, které jsou stimulem k dalšímu výzkumu,“ doplňuje Petr Smýkal.

Prestižní stipendium Marie Skłodowska-Curie Action Individual Fellowship (MSCA) z programu Horizont Evropa získal Shashank Sundriyal z CATRIN Univerzity Palackého. Díky této podpoře se od ledna věnuje projektu Z-ION, jenž má přispět k vývoji bezpečnějších a ekologičtějších baterií na bázi zinku. Mentorem dvouletého projektu nazvaného Teaming conductivity and chemical functionality in metal-organic frameworks for zinc-ion batteries je Aristeidis Bakandritsos z CATRIN.

„Zinko-iontové baterie patří mezi nejslibnější elektrochemické technologie skladování energie, protože jsou levné, udržitelné a bezpečné a v zásadě nabízejí jednu z nejvyšších objemových hustot energie, která je nezbytná pro skladování velkého množství energie v zařízeních malých rozměrů. Z-ION je v souladu s cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, k nimž patří čistá a udržitelná doprava i cenově dostupná a čistá energie pro všechny. Cílem výzkumu je významně přispět k pokroku v dekarbonizaci dopravy a zajistit flexibilitu a účinnost našeho současného systému elektrické sítě, což umožní zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie,“ objasnil Bakandritsos zaměření projektu.

„V rámci projektu Z-ION jsou rovněž využity na míru šité deriváty grafenu s vodivými kovově organickými strukturami jako hybridními elektrodovými kompozity. Kromě laboratorního měřítka je cílem projektu Z-ION vyvinout prototyp zařízení zinko-iontové baterie v provedení pouzdrového článku ve spolupráci s Pleione Energy v Aténách v Řecku – inovativní společností, která vyvíjí a poskytuje technologicky pokročilé aplikace pro energetický a kosmický sektor,“ uvedl Sundriyal.

MSCA je součástí programu Horizont Evropa, jehož cílem je podpora excelence prostřednictvím financování inovativních výzkumných projektů.

Příležitost k setkání odborníků z celého světa, kteří se angažují v pomáhajících profesích nebo pracují s lidmi. Mezinárodní konferenci (nejen) pro akademiky, kteří se inspirují myšlenkami dialogu jako nezbytné podmínky lidského života, organizuje Institut sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP s organizacemi Narativ a Zahrada 2000. Prameny dialogu se uskuteční ve dnech 17. až 20. května 2023. Registrovat se je možné už nyní.

Konference je určena odborníkům v pomáhajících profesích: psychiatrům, klinickým psychologům, psychologům, psychoterapeutům či sociálním pracovníkům – všem, kteří poskytují péči pacientům s psychickými problémy a psychiatrickým pacientům v raných stádiích psychózy.

„Kvůli koronavirové situaci jsme tentokrát na konferenci museli počkat déle, než bylo v minulých ročnících zvykem. Jakkoli se teď může zdát, že tuto krizi jsme zvládli, krize obecně se stává jakousi novou normou. Jen několik stovek kilometrů od Olomouce se stále odehrává obrovská humanitární krize způsobená ruskou invazí na Ukrajinu. Jsme zároveň svědky hluboké environmentální krize, energetické krize a mnoha dalších krizí,“ uvedl dr. Zdeněk Meier, garant konference.

Účastníci se mohou těšit na osobní setkání se zajímavými hosty, kteří rozvíjí dialogickou praxi po celém světě a kteří stáli u jejího zrodu. Promluví si s odborníky, kteří v globálních diskusích o duševním zdraví reprezentují hlas žité zkušenosti s psychiatrickou péčí. Do Olomouce přijedou např. Jaakko Seikkula z Finska (profesor psychologie na univerzitě v Agderu a emeritní profesor psychoterapie na univerzitě v Jyväskylä), Ivana Marková z Velké Británie (emeritní profesorka na University of Stirling) či Peter Rober z Belgie (profesor na KU Leuven), Wilma Boevink z Nizozemí (výzkumnice na Trimbos Institute), Tamaki Saito z Japonska (profesor sociální psychiatrie na univerzitě v Tsukubě) nebo Adalberto Barreto z Brazílie (emeritní profesor na univerzitě Ceará-Brasil).

Dialogická praxe navazuje na práci Michaila Bachtina, přístup reflektujících procesů v psychoterapii a rodinné terapii a na současné teorie intersubjektivity a embodimentu.

„Věříme, že dialogická praxe je jednou z cest, jak si v krizi osvojit sílu k aktivnímu jednání. Od svého vzniku v kontextu psychiatrických a psychosociálních krizí nachází velké uplatnění také v dalších typech krizových situací. Dialog totiž může být velice cennou a důležitou odpovědí na krizové situace zahrnující hlubokou nejistotu a nestabilitu. Ale jak se vlastně dialog může zrodit? Jaké zdroje a podmínky jsou zapotřebí, aby vznikl a rozvíjel se? Kde jsou prameny dialogu? Tyto otázky představují klíčové téma konference,“ doplnil Meier.

Konference se uskuteční na Cyrilometodějské teologické a Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Konferenční poplatek 270 EUR zahrnuje třídenní odborný program a vstup na večerní raut s kulturním programem. Za poplatek 40 EUR je možné zúčastnit se také předkonferenčních workshopů, které proběhnou 17. května 2023 v odpoledních hodinách. Konferenci organizuje Mezinárodní síť dialogické praxe ve spolupráci s Institutem sociálního zdraví a organizacemi Narativ a Zahrada 2000.

Více informací a přihláška jsou na webu dialog-conf.cz. Registrace se uzavírá 30. dubna 2023.

Workshopy, webinář, školení, konzultace i anketa o ceny. Tak bude vypadat letošní Týden s elektronickými informačními zdroji, který již pošesté připravuje Knihovna Univerzity Palackého. Proběhne od 13. do 17. března v Ústřední knihovně ve Zbrojnici i na fakultních pobočkách univerzitní knihovny.

Týden s elektronickými informačními zdroji (Týden s EIZ) každoročně připravuje oddělení bibliograficko-informačních služeb Knihovny UP a jeho cílem je především propagace elektronických informačních zdrojů, které mají studenti a zaměstnanci univerzity k dispozici. „Od ledna letošního roku je mezi e-zdroji dostupnými na Univerzitě Palackého řada novinek, které bychom v rámci tohoto týdne uživatelům rádi představili. Chtěli bychom také akademickou obec seznámit s novinkou z hlediska předplatného e-zdrojů, a to s přechodem z klasického modelu Read na model Read & Publish, který jim nabízí nemalé výhody a slevy během procesu  publikování Open Access,“ řekla Kristina Mikešová, vedoucí oddělení bibliograficko-informačních služeb Knihovny UP.

Každoročním bodem programu Týdne s EIZ, který letos proběhne od pondělí 13. do pátku 17. března, je nabídka individuálních konzultací. „Po celý týden mohou zájemci přijít se svým dotazem zaměřeným na elektronické informační zdroje, problematiku citování nebo publikování odborného textu do Ústřední knihovny ve Zbrojnici, konkrétně do kanceláří 1.55 a 1.59. Konzultace budou probíhat také u výpůjčních pultů na fakultních pobočkách Knihovny UP,“ uvedla Kristina Mikešová

Kromě konzultací zve zájemce také na praktické workshopy v úterý 14. a ve středu 15. března, kde si budou moci pod vedením odborného knihovníka vyzkoušet vyhledávání e-zdrojů pro svou seminární či závěrečnou práci. V souvislosti s novým modelem předplatného e-zdrojů Read & Publish dále chystá oddělení bibliograficko-informačních služeb na úterý 14. března tematické školení zaměřené na to, jak využít slevy a výhody vyplývající z předplatného při publikování odborných článků v režimu otevřeného přístupu. Na pondělí 13. března od 13:15 je v rámci Týdne s EIZ plánován online webinář, během kterého bude představen portál elektronických informačních zdrojů a vyhledávání na něm.

Pro návštěvníky Týdne s EIZ budou jako každý rok v knihovně ve Zbrojnici i u výpůjčních pultů na fakultních pobočkách připraveny praktické propagační předměty a letos také soutěžní anketa. „Stačí odpovědět na několik otázek a anketní lístek spolu se svým kontaktním e-mailem vhodit do označených boxů, které budou na infostánku v přízemí knihovny ve Zbrojnici a také na dalších fakultních pobočkách Knihovny UP,“ dodala Kristina Mikešová.

Podrobné informace k programu na Týden s EIZ a také odkazy pro rezervaci termínů workshopů a školení či odkaz pro připojení k webináři najdete na stránkách Knihovny UP zde.

Oddělení bibilograficko-informačních služeb Knihovny UP poskytuje uživatelům služby a poradenství zaměřené na elektronické informační zdroje a práci s nimi a spravuje portál elektronických informačních zdrojů. Pro akademické pracovníky a doktorandy Univerzity Palackého nabízí zdarma zpracování rešerší, pro studenty konzultace a školení zaměřené na práci s elektronickými informačními zdroji a také na problematiku citování. Dále nabízí podporu a poradenství v oblasti publikování v Open Access a administruje publikování v otevřeném přístupu u vybraných vydavatelství na základě transformačních smluv (Read & Publish).

V letošním roce si Fakulta zdravotnických věd Univerzity Palackého připomíná patnáct let od svého vzniku. Na poslední březnový týden připravilo vedení fakulty několik akcí pro studenty a zaměstnance. Těšit se mohou na speciální hospodský kvíz, výlet do Čech pod Kosířem i slavnostní zasedání vědecké rady.

„Chceme si letošní půlkulaté výročí připomenout s kolegy, studenty a pozvanými hosty. Vedle akcí se slavnostním nádechem jsme připravili i neformální setkání u vědomostního kvízu či na výletu do přírody. Budu rád, když se milí kolegové a studenti do chystaných aktivit zapojí a společně tak oslavíme narozeniny naší fakulty,“ uvedl děkan Jiří Vévoda.

V pondělí 27. března od 19 hodin se v Kozlovně M3 setkají týmy tvořené studenty a zaměstnanci fakulty na speciálním hospodském kvízu nejen na téma zdravotníci. Zájemci se mohou hlásit na facebooku fakulty zdravotnických věd v události Hospodský kvíz – speciál k 15 letům FZV UP. V každém týmu mohou být minimálně dva a maximálně šest hráčů, celkem se může přihlásit 13 týmů.

Následující den se vedení fakulty setká s akademickou obcí. To se uskuteční ve 13 hodin v učebně 2.05 Konfuciova institutu na třídě Svobody. Od středy 8. března bude možné umístit dotazy na děkana a vedení fakulty do boxu umístěného na chodbě děkanátu fakulty v budově Teoretických ústavů.

Významní hosté zavítají na fakultu ve středu 29. března. Společného setkání s děkanem Jiřím Vévodou, proděkany a přednosty jednotlivých ústavů se zúčastní mj. poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Josef Flek, Tomáš Müller a Milan Brázdil spolu s představiteli Olomouckého kraje a statutárního města Olomouce.

Slavnostní nádech bude mít ve čtvrtek 30. března zasedání vědecké rady, které se bude konat od 10 hodin v zasedací místnosti rektora UP Martina Procházky.

Pomyslnou tečkou za týdnem věnovaným půlkulatému jubileu pak bude v pátek 31. března pro studenty a zaměstnance výlet do Čech pod Kosířem a následný výšlap na Velký Kosíř s malým občerstvením. Zájemci o autobusovou dopravu z Olomouce do Čech pod Kosířem se mohou hlásit na e-mailu fzv15@upol.cz. Do předmětu zprávy stačí napsat Výlet na Kosíř s FZV. Kapacita je omezena na 45 osob.

Minulost propojená s přítomností a budoucností, to je leitmotiv letošního univerzitního jubilea. Je to současně i shrnutí obsahu nejnovějšího čísla našeho univerzitního časopisu Žurnál, který dnes vyšel.

Věříte, že i v jaderné elektrárně může být knihovna? Může a já i vy dokonce známe někoho, kdo tam půjčoval knížky. Jmenuje se Helena Sedláčková a řídí Knihovnu UP. „Dodneška občas slyším, že my v knihovně si jen čteme. Jenže když to pak začnete studovat, zjistíte, jak je to hluboký a starý obor. Knihovnictví de facto existuje už tři tisíce let,“ říká mj. v rozhovoru o knihách a knihovnících.

Jak jednoduše propojit Západ a Východ? Třeba svatbou. Přesně tak to totiž mají manželé Merzovi. Radana vystudovala ukrajinistiku, její manžel Lukáš je anglistou a germanistou, který v současnosti řídí i Americké centrum UP. Co je vzájemně inspiruje a obohacuje? To vše v rubrice Portrét.

Máme šikovné studenty a studentky. Všichni to víme, ale myslím, že stojí za to si to občas připomenout. Třeba prostřednictvím příběhu Lukáše Mady z PřF, který za své dobrovolnické aktivity dokonce dostal cenu Křesadlo.

Slovo strach téměř nepoužívá, výjimkou je vyprávění o jeho mámě. Řeč je o studentovi naší právnické fakulty Vasylu Kapustejovi, který vybírá peníze pro ukrajinské vojáky a na Ukrajinu vozí humanitární pomoc. „O sebe se nebojím. Strach mívám o mámu, když veze pomoc na Ukrajinu sama,“ říká mladík, který v neprůstřelné vestě viděl na frontě spoustu padlých. Přečtěte si jeho příběh.

Pravidelně píšeme o akademicích, kteří jezdí na zkušenou do zahraničí. Díváme se na svět a někdy zapomínáme, že i svět se dívá na nás. Takové zrcadlo nám umí nastavit i Nuria De Diego, která v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN UP zkoumá reakce rostlin na stres. Zdejší podmínky, nejen ve vědě, má s čím srovnávat. Kromě studia a působení v rodném Španělsku spolupracuje s výzkumníky z celého světa.

Na žurnálových čtyřiceti stránkách je toho samozřejmě víc, protože Univerzita Palackého je společenství inspirujících osobností. Přesvědčte se sami. Papírový Žurnál najdete ve stojanech na fakultách, v UPointu, ve Zbrojnici nebo v Pevnosti poznání, případně si můžete prolistovat jeho elektronickou verzi, kterou najdete zde. Hezké inspirativní čtení přeje redakce.

V olomouckém kostele Českobratrské církve evangelické (Husova ulice) se 11. března uskuteční veřejné rozloučení s Jakubem Dürrem, českým politologem, diplomatem a mimo jiné i dřívějším prorektorem Univerzity Palackého. 

Jakub Dürr zemřel 16. února ve Varšavě. Patřil mezi výrazné české diplomaty, kteří přispěli k pevnému ukotvení Česka v Evropské unii. V české diplomacii působil víc než dvanáct let. Byl velvyslancem České republiky v Polsku, ještě předtím stálým představitelem ČR při Evropské unii. V letech 2016 až 2018 byl náměstkem ministra zahraničních věcí ČR, v letech 2008 až 2009 náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Přátelské rozloučení s Jakubem Dürrem, mimo jiné absolventem Univerzity Palackého i jejím dřívějším prorektorem pro vnější vztahy, začne v uvedeném kostele v 16 hodin, a to za účasti reprezentantů různých zemí, ministerstev a institucí. Následovat bude program v restauraci Bristol.

Veřejné rozloučení pořádá spolek přátel ve spolupráci s katedrou politologie a evropských studií FF UP a UP.

Psali jsme zde. O události více zde. 

Nevidomí jako diváci v divadle, význam hudby pro osobní pohodu, vliv firmy Sigma na architektonickou podobu Lutína nebo výzdoba divadelních budov vzniklých za totality. Konference Studentské odborné soutěže uměnovědných kateder Filozofické fakulty UP nabídla opravdu pestrou směs témat. Porotu nejvíce zaujaly příspěvky Jana Florentýna Báchora, Filipa Faji a Martina Janečky, kteří obdrželi Cenu děkana FF UP.

Jan Florentýn Báchor z katedry dějin umění mluvil o fenoménu funkcionalismu v Hradci Králové a jeho projevech v půdorysech bytů, Filip Faja z katedry divadelních a filmových studií se zase zabýval konstrukcí vyprávění v auditivním díle pro generaci alfa, tedy lidi narozené po roce 2010.

Martin Janečka z katedry muzikologie vzal přítomné v Divadelním sále Uměleckého centra UP na krátkou exkurzi do subžánrů metalu, nešetřil při ní hudebními ukázkami. „Že jsem zaujal publikum i porotce, jsem upřímně velmi rád. Mým cílem ale vůbec nebylo tady zvítězit. Spíše jsem chtěl ukázat, že i v extrémním metalu se dá bádat, že jsou na to metody, že v zahraničí to funguje a může i u nás. Zkrátka chtěl jsem vzbudit akademický zájem o toto téma. I proto jsem svou prezentaci pojal trochu zábavně,“ uvedl student muzikologie, který tvrdou hudbu poslouchá od dětství, od gymnázia o extrémním metalu také píše a jako muzikant i sám tvoří – najít ho můžete pod pseudonymem Shinseiji.

„Velmi rád bych pokračoval doktorským studiem a šířil v české muzikologii osvětu, aby více lidí začalo psát hudební analýzy právě na metal. Existuje už sice spousta článků a rozborů metalových skladeb z hlediska estetiky nebo religiozity, ale hudbě jako takové se zatím nikdo moc nevěnuje,“ dodal.

Studentská odborná soutěž má na třech uměnovědných katedrách FF UP již poměrně dlouhou tradici, tu však v minulých letech poznamenala mimo jiné epidemie covidu-19. „Oproti dřívějším ročníkům se obměnil organizátorský tým a rozhodli jsme se konferenci pojmout trochu neformálněji a přátelštěji, i proto jsme zvolili jako místo konání Divadelní sál. Změna se dotkla i poroty, kterou jsme sestavili z jednoho vyučujícího a jednoho doktoranda nebo doktorandky za každou katedru,“ přiblížil za koordinátory soutěže Martin Krummholz z katedry dějin umění.

Nově také porota z desítky příspěvků při hodnocení vybrala tři nejlepší bez stanovení pořadí. „Roli pro nás hrála schopnost řečníka představit téma tak, aby zaujalo, také to, jestli dotyčný mluvil spatra a jestli se vešel do časového limitu 15 minut, protože tak to funguje na konferencích. Originalita tématu pak mohla sehrát také svou roli, ale jen v součtu s ostatními jmenovanými parametry. Na třech oceněných jsme se z drtivé většiny při hodnocení hned shodli,“ doplnil Martin Krummholz s tím, že takováto soutěž jako forma přípravy nejen na vystupování na „velkých“ konferencích má určitě smysl.

Válka na Ukrajině, energetická krize, změny klimatu. Během posledních pár let se ve světě dějí věci, které lidem nahánějí strach. A právě strachu, respektive bezpečí a jeho ceně, kterou jsme ochotní platit, se věnuje dvacátý pátý ročník festivalu Jeden svět s tématem Cena bezpečí. Přehlídka, která představuje dokumentární filmy o lidských právech z celého světa, se uskuteční ve dvaceti osmi městech po celé České republice, v Olomouci proběhne od 27. března do 1. dubna. Na přípravě se podílejí i studenti Univerzity Palackého.

Letošní ročník Jednoho světa slibuje divákům téměř devadesát dokumentárních filmů o lidských právech a jejich porušování. Novinkou bude zařazení debatního programu, který bude stejně důležitý jako program filmový. Na své si přijdou i milovníci virtuální reality. „Ta měla v minulých letech vždy velký úspěch, i proto jsme se rozhodli vytvořit z ní soutěžní kategorii,“ řekl ředitel festivalu Ondřej Kamenický. Vybrané filmy budou po skončení festivalu dostupné ke zhlédnutí na platformě Jeden svět online.

Do přípravy olomoucké části festivalu se zapojili i studenti Univerzity Palackého. „Jeden svět Olomouc letos bude mít nabitější program než minulé ročníky, proto si moc vážíme všech dobrovolníků, kteří jsou ochotní nám s realizací festivalu pomoct. Většina z nich jsou studenti naší univerzity, kteří tak mohou zažít tuto akci z druhé strany,“ uvedla Viktorie Renčová, studentka oboru Etika a kultura v mediální komunikaci na cyrilometodějské teologické fakultě, která je hlavní koordinátorkou.

Jeden svět v Olomouci bude slavnostně zahájen 27. března v kině Metropol snímkem Kuciak: Vražda novináře. Po zahájení a projekci bude následovat debata s novinářkou ze serveru investigace.cz Zuzanou Šotovou. Dalšími místy, kam budou návštěvníci festivalu na promítání a besedy mířit, jsou například Divadlo na cucky, Jazz Tibet Club či aula cyrilometodějské teologické fakulty. Program nabídne celkem 27 celovečerních dokumentů a speciální projekce pro děti.

Do festivalové kampaně se již pošesté zapojilo studio Matyáše Trnky. Častým motivem vizuálu jsou scény spěchajících postav, nejistoty, strachu a ohrožení. „Všemi filmy letošního ročníku prostupuje téma nejistoty a hledání bezpečí. Ať už jde o pocity finančního zajištění, rodinného zázemí anebo jistoty garantované státem, pro každého z nás tato spojení znamenají něco jiného. I cena, kterou jsme za bezpečí ochotni platit, je pro každého jiná. Sloganem ‚Cena bezpečí‘ bychom proto chtěli přimět publikum napříč ČR k zamyšlení a vzájemnému respektu k různorodým projevům strachu,“ dodal Ondřej Kamenický.

Praktické informace

Předprodej vstupenek je online od 1. března. Další informace o vstupenkách jsou dostupné na webu www.jedensvetolomouc.cz.

Držitelé průkazů ZTP, ZTP/P mají zlevněné vstupné na veškeré projekce o 50 %.

U držitelů průkazu ZTP/P má jejich doprovod vstup zdarma.

Členové KMD Arter mají zlevněné vstupné na všechny projekce o 30 %.

Na Maltu letos zavítala skupina studentů ze čtyř zemí, kteří se zapojili do mezinárodního projektu EduChange zaměřeného na využívání mobilních a webových nástrojů i dalších prostředků informačních a komunikačních technologií při tvorbě vlastních výukových a osvětových aktivit věnovaných změně klimatu. Projekt EduChange 2.0 na roky 2020 až 2023, jehož součástí jsou každoroční exkurze, pro studenty nejen pedagogických oborů připravila katedra rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty.

Podle Jiřího Pánka z katedry rozvojových a environmentálních studií chtějí studenti pedagogických oborů při výuce zaměřené na problematiku změny klimatu využívat mobilní aplikace a webové nástroje i geografické informační systémy, aby výuku zaměřenou na toto důležité téma co nejvíce zefektivnili a zatraktivnili. „Náš projekt EduChange 2.0 se tedy primárně zaměřuje na práci s nástroji, které podporují občanskou vědu (citizen science) a aktivní občanství (active citizenship) prostřednictvím inovativních geoparticipativních metod pro řešení environmentálních problémů," uvedl.

Do projektu se zapojili také odborníci z univerzit na Maltě, v Utrechtu a Trondheimu a z finského start-upu Seppo, který vytváří novou generaci vzdělávacích aplikací kombinující sociální učení a všestranné způsoby využití mobilních technologií. „Pomocí tohoto projektu se snažíme rozvíjet schopnosti a dovednosti v oblasti vytváření geoparticipativních mapovacích platforem a využívání mobilních aplikací a her," podotkl Jiří Pánek.

Letos se mezinárodní exkurze uskutečnila na Maltě, studenti se pohybovali převážně v hlavním městě Valetta a jeho okolí. Celkem 32 studentů se kromě přednášek a workshopů (například o programu GLOBE či metodě Paper2GIS) zaměřilo také na vývoj vlastních her a vzdělávacích aktivit. „V rámci nabitého programu se nám podařilo navštívit i zahrady v Buskettě, jednu z mála zalesněných oblastí Malty, jejichž historie sahá až do dob založení řádu Maltézských rytířů,“ uvedl Jiří Pánek.

Výpravu si pochvaloval Matěj Kašpar studující obor Geografie a regionální rozvoj. „Exkurze byla přínosná především propojením praktické výuky a změny klimatu. Všechno se skvěle doplňovalo a dávalo smysl. Už teď máme hodně nápadů, jak zakomponovat například virtuální realitu pro ukázku oblastí, které jsou postižené změnou klimatu, jak vytvořit edukativní hru kombinující prvky terénní výuky nebo jak studenti mohou vytvářet svůj vlastní výzkum.“

Změna klimatu způsobená člověkem je podle Jiřího Pánka v posledních letech stále zřetelnější. Malta se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody během letních měsíců či s tzv. městskými tepelnými ostrovy, které vznikají kvůli intenzivní městské zástavbě s minimálním podílem zeleně. „Názory mladých lidí na závažnost dopadů změny klimatu se však značně liší a mnozí si myslí, že změna klimatu je spíše problémem jiných míst a vzdálené budoucnosti. I proto jsme vybrali Maltu jako místo naší exkurze, abychom mohli využít prvky místně zakotveného učení v kombinaci s mezinárodní zkušeností a nabídnout studentům možnost na vlastní kůži zažít výzkum v mezinárodním týmu,“ doplnil Jiří Pánek.

Pomoci k prožití stáří ve zdraví a v dobré fyzické a duševní kondici je cílem programu Nestárneme, se kterým v rámci dlouhodobého projektu Ambulance aktivního zdraví přišla Fakultní nemocnice Olomouc. Přihlášeným seniorům se vedle lékařů a zdravotníků věnují i odborníci z Fakulty tělesné kultury UP.

Program Nestárneme je určen především seniorům ve věku nad 65 let, klíčovými prvky jeho fungování jsou individuální přístup a snaha a ochota účastníků přispět ke společnému výsledku. „Chceme motivovat lidi, aby i ve vyšším věku žili kvalitní život a nebránili se k tomu přispět i vlastním úsilím, což je vlastně mottem celého projektu Ambulance aktivního zdraví. Jmenovitě u seniorů nám s tím napomáhá i pocit sounáležitosti ke kolektivu dalších účastníků, jenž posiluje motivaci a šanci něco opravdu změnit,“ uvedl ředitel nemocnice a iniciátor zmíněného projektu Roman Havlík.

„Pohybujeme se v oblasti preventivní geriatrie, jejímž cílem je předejít nemocem, které ve stáří vedou k handicapům a nesoběstačnosti. Je pozitivní, že se v naší populaci nyní dožíváme vyššího věku, ale často je to vykoupeno nemocemi a závislostí na pomoci druhých. U řady seniorů pozorujeme vysoký počet diagnóz, v tomto směru už jsme zaznamenali i pacienta se sedmnácti různými diagnostikovanými chorobami. Proto se zaměřujeme vedle samotné léčby nemocí také na kompenzace funkčních handicapů a zlepšení osobnostního potenciálu našich klientů,“ vysvětlila primářka Oddělení geriatrie FNOL a garantka programu Milena Bretšnajdrová, podílející se i na výuce Ústavu ošetřovatelství Fakulty zdravotnických věd UP a Univerzity třetího věku při UP.

Nezbytným prvním krokem, který účastníky programu čeká, je úvodní prohlídka, jejíž součástí je stanovení základní anamnézy, určení rizikových faktorů především v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, laboratorní odběry, farmakoterapie či určení základních výživových parametrů. Po zhruba třech týdnech na druhém sezení každý z účastníků obdrží individuální doporučení, která mají vést ke zlepšení jeho zdravotního stavu a fyzické i mentální kondice. „Probereme zhodnocení jeho mentálních funkcí a zaměříme se i na specifické potíže doprovázející stárnutí, jako jsou osteoporóza či inkontinence. Další kontrola následuje přibližně za půl roku a při ní již můžeme zhodnotit i výsledky aplikovaných opatření,“ dodala primářka.

Mezi vstupními vyšetřeními nechybí ani analýza pohybového chování. „Senioři absolvují testy fyzické zdatnosti, které slouží k odhalení syndromu geriatrické křehkosti. Obdrží také akcelerometry, které zaznamenávají údaje o jejich 24hodinovém pohybovém chování během jednoho týdne,“ přiblížil Jan Vindiš z Institutu aktivního životního stylu FTK UP, který pohybovou část programu garantuje.

„V rámci individuální zpětné vazby pak se seniory konzultujeme doporučení týkající se množství týdenní pohybové aktivity, optimálního spánkového režimu nebo maximální doporučené délky sedavého chování. Mimo to se bavíme i o motivaci k pohybu a dalších aktivitách, které pomohou optimalizovat pohybový režim. Přesto, že se častěji setkáváme v ambulanci s aktivními seniory, vždy najdeme cestu, jak režim pohybového chování ještě zlepšit,“ doplnil s tím, že spolupráci s oddělením geriatrie navázala již dříve Jana Pelclová, docentka Institutu aktivního životního stylu, avšak společný projekt oddálila epidemie covidu-19.

Preventivní program Nestárneme spustila Fakultní nemocnice Olomouc v dubnu loňského roku, dosud se do něj zapojilo přes 70 seniorů ve věku od 65 do 80 let. U příležitosti prvního výročí zahájení připravuje nemocnice na úterý 30. května v prostorách II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické jejich setkání programu a zhodnocení pozitivních výsledků.

Zájemci o účast v programu se pak mohou objednat buď telefonicky na čísle 588 445 805, e-mailem na adrese geriatrie@fnol.cz nebo prostřednictvím formuláře zde.

Prezidentkou spolku IFMSA Česká republika, který je součástí International Federation of Medical Students‘ Associations spojující studenty medicíny z celého světa, se stala Kateřina Ožanová z Lékařské fakulty UP. Chce mimo jiné dále zlepšovat komunikaci mezi členy a vedením spolku.

Kateřina Ožanová studuje 6. ročník Všeobecného lékařství. Během uplynulých let na olomoucké medicíně získala nejen zkušenosti potřebné pro budoucí výkon lékařského povolání, byla ale také jednou ze studentských zástupkyň a zástupců v Akademickém senátu LF UP. Je členkou jak fakultního Spolku mediků, tak od počátku studia i olomoucké pobočky IFMSA.

„V IFMSA jsem začínala jako dobrovolník ve školkách s nemocnicí pro medvídky,“ vzpomněla medička, která si vyzkoušela i roli tzv. lokální prezidentky v Olomouci a v minulém období již působila na národní úrovni jako viceprezidentka pro vnitřní záležitosti. Na stejnou funkci původně kandidovala i na loňské valné hromadě, nakonec byla zvolena národní prezidentkou pro akademický rok 2022/2023.

„Je to především reprezentativní funkce, kdy zastupuji IFMSA Česká republika na mezinárodních setkáních federace a účastním se dalších akcí. Samozřejmě mám odpovědnost za činnost spolku. Koordinuji kolegy na národní úrovni, s výkonnou radou projednáváme možnosti spolupráce, podepisujeme smlouvy, řešíme finance, komunikujeme se členy, pokud se vyskytnou nějaké problémy. V neposlední řadě ke mně míří většina e-mailů,“ přiblížila Kateřina Ožanová.

Přiznává zároveň, že je to při studiu jistá zátěž navíc. „Občas mi výkon funkce prezidentky se studiem trochu koliduje. Například nyní se mám účastnit mezinárodní valné hromady v Estonsku a pět dní po návratu mám státnice, to není úplně ideální. Ale řekla bych, že už mi to nebere tolik času jako dříve, jako když jsem byla ve výkonné radě nová a potřebovala jsem se do toho dostat,“ připustila s tím, že ve vedení spolku se jí hodí i zkušenosti z fakultního senátu.

Jako prezidentka by chtěla především dále zlepšovat komunikaci mezi vedením spolku a členy, kteří jsou organizováni v pobočkách na všech osmi lékařských fakultách v ČR. „Chci, aby věděli, že nejsme nějaká nedotknutelná a nepřístupná šestice lidí, naopak jsme také studenti a můžou se na nás obracet, pokud budou potřebovat. I proto například zveme řadové členy na naše online porady, aby mohli nahlédnout do naší práce,“ vysvětlila Kateřina Ožanová, která své prezidentování vidí i jako jakousi motivaci pro olomoucké mediky, že se také mohou propracovat až na národní úroveň, kde můžou spolurozhodovat o směřování IFMSA v Česku.

„Myslím, že olomoucká pobočka má nyní správný drajv, snaží se spolupracovat s univerzitou, podílet se na jejich i fakultních akcích, zároveň pořádat své akce pro veřejnost, jako například v rámci dubnového Světového dne zdraví. A už teď vím, že z Olomouce bude na vyšší posty kandidovat minimálně jeden člověk a další zvažují,“ dodala medička, která by chtěla pracovat jako dětská kardioložka.

International Federation of Medical Students' Associations (IFMSA) vznikla v roce 1951 jako nezávislá nepolitická organizace, přidružená k OSN a Světové zdravotnické organizaci jako mezinárodní fórum studentů. Cílem je podporovat mezinárodní spolupráci v odborném vzdělávání, mimo jiné prostřednictvím stáží, organizace také poskytuje studentům medicíny příležitost ovlivnit praxi a vývoj v medicíně. Pobočky ve více než stovce zemí světa také na akcích pro veřejnost podporují prevenci vybraných onemocnění. V České republice má IFMSA pobočky na všech osmi lékařských fakultách, mezi tradiční aktivity patří akce pro veřejnost ke Světovému dni zdraví (duben) nebo Světovému dni diabetu (listopad), také popularizačně pojaté přednášky odborníků MediCafé. Členové spolku také s tematicky zaměřenými preventivními programy navštěvují základní a střední školy, u žáků mateřských škol je oblíbená tzv. nemocnice pro medvídky, která dětem mimo jiné ukazuje, že lékařů není třeba se bát. Další informace o IFMSA Česká republikce najdete zde.

Na dvě přednášky Romana Fihase z Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově zve Cyrilometodějská teologická fakulta UP. Tématem první z nich bude v pondělí 6. března liturgická eschatologie Alexandra Schmemanna, ve čtvrtek 9. března pak promluví o ekumenické situaci na Ukrajině v době probíhající války.  

Roman Fihas je zástupcem ředitele Institutu ekumenických studií Ukrajinské teologické univerzity ve Lvově, vyučuje ekumenickou teologii a eklesiologii, je koordinátorem distančního studijního programu Ekumenická studia a jako řeckokatolický kněz působí i jako studentský kaplan.

„Jeho pozváním chceme dát našim studentům, případně i širší akademické obci příležitost rozšířit si obzory jednak v oblasti moderní ortodoxní teologie v případě přednášky o Alexandru Schmemannovi a jednak v oblasti praktického ekumenismu,“ uvedl Robert Svatoň z pořádající katedry systematické teologie CMTF UP.

„Máme upřímnou radost, že můžeme Romana Fihase přijmout jako hosta v době, kdy jsou jeho země a její lid trpce zkoušeny hrůzami války. I tímto způsobem bychom jej i jeho kolegy rádi ujistili o naší podpoře a duchovní blízkosti,“ dodal.

S Ukrajinskou katolickou univerzitou ve Lvově olomoucká teologická fakulta spolupracuje již řadu let, především v oblasti výměnných pobytů. Členové Institutu ekumenických studií, kde Roman Fihas působí, se mimo jiné podíleli na organizaci mezinárodního sympozia ke 100. výročí konání velehradských unionistických sjezdů, akademici a duchovní lvovské univerzity bývají hosty fakultních konferencí či diskuzí. Olomoučtí studenti se zase například účastní pravidelných letních online kurzů, které se zaměřují na propojení ekumenismu a sociální oblasti.

Přednášky Romana Fihase na CMTF UP:

6. března od 11:30 v učebně UN-U09

Liturgická eschatologie P. Alexandra Schmemanna

Profesor Alexander Schmemann byl jednou z nejvýznamnějších postav pravoslavné exilové teologie 20. století. Místem teologického poznání pro něj byla především liturgie, v níž Bůh zjevuje své tajemství a svůj záměr se stvořením. Tato přednáška se zaměří na liturgický rozměr teologického učení o posledních věcech člověka a světa, eschatologii.

9. března od 8:00, učebna UN-KSV

Ekumenická situace na Ukrajině během rusko-ukrajinské války

Jan Pavel II. před lety nazval Ukrajinu laboratoří ekumenismu, protože je místem, kde se po staletí setkávaly různé tradice křesťanského Západu a Východu. Již rok je život obyvatel této země dramaticky ovlivňován vojenským konfliktem s Ruskem. Tato přednáška se pokusí ukázat, jak se tato bolestná skutečnost odráží ve vztazích mezi křesťany různých církví.

Přednášky budou vedeny v angličtině.

Práce s historickými účty je náročná už proto, že je jich k dané ekonomické události většinou moc. Navíc je důležité vědět, že informace, kterou čísla v účtech nesou, mohou mít různý význam. Je odvislý od toho, v jaké účetní soustavě se totiž nacházejí. Čím víc se tedy historik účetnictví orientuje ve struktuře účetních záznamů dané doby, tím víc chápe, co mu čísla ukazují. Právě v této oblasti nabízí vědcům pomoc nová publikace Pavly Slavíčkové z FF UP Kamerální účetnictví a jeho vývoj na území dnešního Česka.

Co je kamerální účetnictví? K čemu je studium účetnictví různých epoch historie vůbec dobré? Co takové studium dnes může badatelům ukázat? A proč by se o historii účetnictví měli zajímat i studenti? Krátký rozhovor poskytla Žurnálu Online docentka Pavla Slavíčková z katedry ekonomických a manažerských studií Filozofické fakulty UP, která za svou publikaci Kamerální účetnictví a jeho vývoj na území dnešního Česka získala Čestné uznání rektora Univerzity Palackého.

Vaše kniha je zajímavá už svým názvem. Asi jen málokdo ví, co je kamerální účetnictví…

Známe jednoduché a podvojné. Kamerální je nejmladší ze tří podob účetních soustav. Tuto účetní soustavu zavedla Marie Terezie a u nás se používala přibližně do roku 1953. Byla nejen vhodná, ale i výhodná pro řadu účetních jednotek.

V čem tedy byla vhodná a výhodná?

Pro lepší představu se zkusme vrátit v čase. Pokud se někdo zajímá o dějiny účetnictví, ví, že nejvíce publikací pochází ze zemí západní Evropy, kde je použití podvojného účetnictví doložené už ve 13. století. Při svém výzkumu jsem nejprve pátrala po tom, kdy se podvojné účetnictví začalo používat u nás, respektive jaký byl v našem prostředí vztah mezi podvojnou a jednoduchou verzí této soustavy. Když jsem zjistila, že se ve středověku a raném novověku na našem území nepoužívala žádná z nich, začala jsem pátrat po tom, jakým způsobem tehdy u nás účetní jednotky účtovaly.  

Když se řekne účetnictví, většina lidí si vybaví podvojné, možná jednoduché. Jen málokdo si ale vzpomene, že existuje ještě třetí účetní soustava, a to účetnictví kamerální. U nás je už od roku 1953 jen historií, v některých zemích, jako je Německo nebo Rakousko, se ale v modifikované podobě pořád používá.

Naši archaickou verzi účetnictví, kterou jsem označila jako účetnictví správní a která se zde používala zhruba čtyři sta let, jsem pak popsala ve své předchozí knize. Tehdy vlastně ani nešlo o účetnictví, byl to jakýsi administrativní systém, jenž apriori sloužil k organizaci peněz a dalších věcí v rámci dané účetní jednotky. Tento systém tu vydržel zhruba do počátku 18. století. Pak přestal dostačovat, protože jeho informační funkce byla omezená.

Zlom nastal v době Marie Terezie, která v souvislosti s reformami státních financí nařídila i reformu účetnictví. Náhoda tomu chtěla, že touto reformou byli pověření zkušení odborníci, kteří při tvorbě nové účetní soustavy zcela pragmaticky vyšli z toho, co se v praxi osvědčilo, a doplnili to o nový princip, kterým bylo sledování rozpočtu a jeho plnění. Tak vzniklo kamerální účetnictví.

Záhy se ukázalo, že nová soustava je i ve srovnání s podvojným účetnictvím výhodná nejen pro ty účetní jednotky, kterým byla primárně určena, tedy, řečeno dnešními slovy, rozpočtové organizace, ale i pro řadu dalších. Její prostý princip, tedy sledování plánu a jeho plnění, si oblíbily nejen obce a města, ale i velkostatky nebo drobní podnikatelé. Pro ně pro všechny bylo nejdůležitější vědět, jestli to, co naplánovali v daném roce vydat, skutečně vydali, případně z jaké části, a jestli to, co měli přijmout, dostali opět zplna nebo jakým dílem. Vyjádřit závěrečný rozdíl mezi počátečním plánem a konečnou realitou pak nebylo nijak složité. I díky tomu se kamerální účetnictví těšilo u nás v praxi v 19. a v první polovině 20. století velké popularitě, zastáncům podvojného účetnictví z řad odborné veřejnosti navzdory 

Pak ale přišel rok 1946, začalo se znárodňovat a účetní systém doznal změn...

Ano. Obecně vzato, před tímto rokem si u nás každá účetní jednotka mohla vybrat, za pomoci jaké účetní soustavy svoje účetnictví povede. Zákon z roku 1946 s touto svobodou skoncoval a nařídil všem povinně používat podvojné účetnictví. Nicméně v řadě měst a obcí se i tak v praxi kamerální účetnictví udrželo, a to až do první poloviny 50. let.

A když se z historie přesuneme do současnosti, jaká je situace dnes?

Dnes stejně jako po roce 1946 o účetní soustavě u nás rozhoduje stát. Souvisí to i s daňovým systémem, který je provázán s výstupy z účetnictví, což před rokem 1946 nebylo. Propast, která během období totality vznikla, už nebylo možné zacelit. Na rozdíl třeba od Německa nebo Rakouska, kde vývoj kamerálního účetnictví kontinuálně pokračoval a vlastně ještě pokračuje.

Knize jste se věnovala zhruba čtyři roky a o jejím obsahu i přednášíte studentům. Proč by měli znát vývoj účetnictví v tak obsáhlém čase?

Účetnictví podléhá neustálému vývoji, a účetní se tak v praxi musejí neustále učit nové věci. I když se studenti ve škole něco naučí, než přijdou do praxe, může být situace jiná. Informace, které jim o vývoji účetnictví předávám v průřezovém kurzu, jim mají mimo jiné pomoci poznat strukturu jednotlivých účetních soustav a zejména pak pochopit základní principy, na základě kterých účetní soustavy fungovaly a fungují.

Svou novou publikaci, pro niž jste potřebné informace hledala především v Rakouské národní knihovně a Rakouském státním archivu ve Vídni, v Národním archivu v Praze, také v archivech velkostatků a fondech měst a obcí, nabízíte nejen historikům účetnictví. Co v ní čtenáři najdou? K čemu jim může být prospěšná?

Kniha by měla sloužit jako jakýsi pomocník pro každého, kdo pracuje s historickými účetními záznamy. Stejně jako jakákoliv jiná informace i číselný údaj v účetnictví vyžaduje správnou interpretaci v kontextu toho, jak vznikl, jinak může dojít lehce k omylu. V případě účetnictví je tím primárním kontextem právě účetní soustava. Z tohoto důvodu kniha nabízí spoustu tabulek a vzorů, formulářů, které by měly každému podle daných indicií pomoci vysledovat, zda má v ruce záznam vedený v kamerálním nebo jiném účetním slohu. A nejen to, ale i o čem výsledné číslo vlastně vypovídá.

Doc Mgr. Pavla Slavíčková, Ph.D., se odborně zaměřuje na problematiku vývoje účetnictví a ekonomického myšlení a na hospodářské a právní dějiny. Kromě krátkodobých výukových pobytů v Polsku, Maďarsku nebo Bulharsku dlouhodobě stážovala v Institutu of Urban History, University of Stockholm ve Švédsku nebo v Institutu für geschichtliche Rechtswissenschaft, Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg v Německu. Je autorkou řady odborných publikací, například monografie Účetnictví mezi tradicí a racionalitou z roku 2017 nebo Malých dějin účetnictví (spolu se Zdeňkem Puchingerem) z roku 2014.

Studenti z Olomouckého kraje pomáhají s propagací České republiky v zahraničí. Do projektu kabelové televize Czech-American TV se zapojili i studenti Cyrilometodějské teologické fakulty UP (CMTF UP).

„CATVUSA je americká kabelová televizní společnost, která propaguje české regiony a jejich kulturní dědictví v zahraničí. Jde o unikátní nekomerční program v anglickém jazyce, který cílí nejen na diváky z USA. Na webu www.catvusa.com jsou k dispozici televizní vysílání a další vzdělávací projekty Czech-American TV,“ řekl John Honner, ředitel televize, který má české kořeny.

Na projektech CATVUSA se spolupodílí i Olomoucký kraj. „Studenti, kteří se do těchto projektů zapojí, získají cenné zkušenosti v oblastech PR, managementu sociálních sítí, grafiky, střihu videa a mnoha dalších, což pro ně může být velmi prospěšné v budoucí kariéře. Věřím, že tato spolupráce bude mít pozitivní dopad na rozvoj našich studentů,“ uvedl Aleš Jakubec, radní pro školství Olomouckého kraje.

„Jsem rád, že se nám podařilo navázat spolupráci, která posluchačům oboru Etika a kultura v mediální komunikaci umožňuje spojit studium s reálným životem,“ sdělil Jaroslav Franc, vedoucí katedry komunikačních studií CMTF UP. Jak dodal, studenti se učí vytvářet mediální obsah v rámci povinných praxí i při práci na semestrálních a bakalářských projektech. „Již z výuky jsou vyškolení profesionály z mediální sféry. Avšak až soustavná a každodenní praxe jim ukáže, jak se skutečně všechny mediální nástroje využívají eticky, a jak v našem týmu říkáme, trvale udržitelně,“ doplnil.

Kromě CMTF UP se do projektu zapojila i Obchodní akademie v Přerově. „Žáci se věnují komunikaci s úřady a turistickými informačními centry za cílem prohloubení spolupráce na jejich propagaci v zahraničí. Dále pracují na tvorbě obsahu na sociálních sítích v anglickém jazyce,“ zmínila mimo jiné ředitelka školy Hana Štěpánovská.

Hlavním cílem česko-americké kabelové televize je rozšířit povědomí o České republice a jejích krásách. Díky kooperaci se studenty a Olomouckým krajem televize odvysílala půlhodinový pořad o našem regionu. Podle informací amerického partnera projektu vysílání sledovaly ve 110 amerických městech více než tři miliony domácností a další desítky tisíc diváků z různých koutů světa prostřednictvím streamu. Záznam televizního pořadu o Olomouckém kraji, který vznikl díky této vzájemné spolupráci, můžete vidět zde.

Autorky jsou studentky oboru Etika a kultura v mediální komunikaci na CMTF UP.

Studujete doktorát a nevíte si rady, jak správně napsat rešerši? Zajímá vás, jak co nejefektivněji nakládat s časem při výzkumu, jak publikovat odborné články nebo jak prezentovat na konferenci? Projekt EUVIP, financovaný z programu Horizont Evropa a koordinovaný Filozofickou fakultou UP, pořádá ve dnech 6.–9. března první projektový workshop určený všem zájemcům z řad doktorandů.

Cílem workshopu je získání praktických akademických dovedností a také ustanovení pracovní skupiny EUVIP Young Researchers‘ Group, která bude poskytovat podporu začínajícím vědcům během celého průběhu projektu. Na workshopu se o své zkušenosti podělí akademičtí pracovníci a pracovnice z oboru mezinárodních vztahů, politologie a sociologie. Tematicky bude workshop zaměřen na oblast Indo-Pacifiku, především pak na otázku Myanmaru a oblast Jihočínského moře.

Workshop se uskuteční v angličtině, v online podobě a doktorandi Univerzity Palackého mohou za účast získat kredity (kód kurzu je KDV/ 92A1W). Připojit se mohou zde. Kontaktní osobou je Renata Čižmárová renata.cizmarova@upol.cz. Kompletní program workshopu je ke stažení zde.

O projektu EUVIP: Indo-Pacifik je nově vzniklý geopolitický koncept, který se věnuje aktuálním tématům mezinárodních vztahů. Přitahuje pozornost v souvislosti s výzvou, kterou představuje vzestup Číny a její iniciativa nové Hedvábné stezky (BRI – Belt and Road Initiative), a také v reakci na převrat v Myanmaru v roce 2021. Cíle a zájmy Evropské unie v tomto regionu mohou být jasně definovány pouze tehdy, pokud EU lépe porozumí politické a hospodářské dynamice indo-pacifické oblasti a identifikuje partnery, kteří zde budou prosazovat její hodnoty. Projekt EUVIP významně rozšíří tento okruh znalostí nejen prostřednictvím své výzkumné činnosti, ale i skrze cílené aktivity v oblasti komunikace, šíření a využívání poznatků, které budou přímo zaměřeny na národní i evropské tvůrce politik a na občanskou společnost. Projekt přispěje k utváření nového, rychle se rozvíjejícího oboru Indo-pacifických studií. V rámci projektu bude vytvořena udržitelná znalostní síť European Indo-Pacific network, sdružující odborníky na danou oblast. Na UP bude založeno Myanmarské centrum. EUVIP zvýší povědomí o výzvách, kterým čelí lidská práva a demokracie v Indo-Pacifiku, a propojí akademickou obec s politickou sférou a občanskou společností v ČR a dalších zemích středovýchodní Evropy. Více informací o projektu zde.

Název projektu: EUVIP: The EU in the volatile Indo-Pacific region. Program: Horizont Evropa (rámcový program EU pro výzkum a inovace pro období 2021- 2027). Typ projektu: CSA (Coordination and Support Actions). Konsorciální projekt, jehož cílem je navázání a prohloubení mezinárodní spolupráce a sdílení zkušeností. Název výzvy: HORIZON-WIDERA-2021-ACCESS-03-01 – Twinning. Trvání projektu: 01/01/2023 – 31/12/2025. Koordinátor projektu: Univerzita Palackého v Olomouci. Hlavní řešitelé za UP: Alfred Gerstl (KAS), Kristina Kironska (KAS). Partneři projektu: Helsingin yliopisto (Finsko), Kobenhavns Universitet (Dánsko), Université catholique De Louvain (Belgie). 

Seznam laureátů Stipendia Petra Zoubka na podporu mimořádně nadaných studentů Právnické fakulty UP se rozrostl o třetí osobnost. Fakulta společně s Nadačním fondem Petra Zoubka ocenila Filipa Zátopka, studenta 5. ročníku programu Právo a právní věda. Laureát získal finanční podporu 20 000 korun.

Stipendium je pojmenováno po výjimečném posluchači právnické fakulty, který těsně před dokončením studia v březnu 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění. Rodina a přátelé Petra Zoubka krátce nato založili nadační fond a spojili síly s fakultou. „Prostřednictvím fondu chceme šířit Peťův odkaz, jeho vize a přístup k životu. Máme dva cíle, podporovat hematoonkologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě a výjimečné studenty olomouckých práv, kteří se svou aktivitou a přístupem k lidem našemu synovi nejvíce podobají. Spolupráce s fakultou si velmi vážíme, jsme za ni rádi,“ uvedla Renáta Zoubková, matka Petra Zoubka, členka správní rady nadačního fondu.

Pravidla pro přiznání Stipendia Petra Zoubka upravuje vnitřní norma fakulty. V každém akademickém roce jej může získat pouze jeden student, který splní pět podmínek – vážený studijní průměr do 1,8 za celé dosavadní studium na fakultě, alespoň jeden úspěšně dokončený semestr ve Studentské právní poradně nebo jiné klientské právní klinice vyučované na fakultě, absolvování odborné praxe. Student musí také být aktivní sportovec a musí se zapojovat do dobročinných společensky přínosných aktivit.

Mimořádně přísné podmínky tentokrát splnil Filip Zátopek, vše potřebné doložil ve své žádosti. „Je to pro mě neuvěřitelná pocta a závazek. Stipendium považuji za skvělý způsob podpory studentů, zejména těch, kteří se mimo studium věnují sportu a dalším aktivitám. Sport mi pomáhá získat nadhled, který je pro právo důležitý,“ řekl při přebírání ocenění Filip Zátopek, aktivní sportovec registrovaný Českým atletickým svazem.

V příběhu Petra Zoubka pak vyzdvihl hodnotu pomáhat druhým. „Přístup k právu jako způsobu pomoci druhým je hodnota, kterou jsem si začal považovat poměrně nedávno. Práva jsem chtěl studovat už od střední školy a přiznávám, že tehdy hlavně pro prestiž oboru. A právě proto za jednu z nejlepších věcí, které se mi v životě staly, považuji, že jsem se poprvé na práva nedostal. Po roce jsem si vše promyslel a zvážil. Opět jsem dospěl k tomu, že chci dělat práva. Ale z jiného důvodu a tím je pomoc druhým. Studium tuto hodnotu ve mně prohlubuje,“ dodal pětadvacetiletý Filip Zátopek s tím, že zatím nemá úplně jasnou představu, jak s finanční podporou naloží. „Po státních závěrečných zkouškách bych chtěl znovu nabrat síly cestováním do zahraničí. V tom mi stipendium nepochybně pomůže.“

Za fakultu předával stipendium laureátovi Maxim Tomoszek, proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy. „Velmi si cením, že se nám společně s nadačním fondem podařilo bolestný a nečekaný odchod Petra Zoubka přetavit do něčeho pozitivního, co může někomu dalšímu pomoct, někoho ze studentů motivovat. Filipovi blahopřeji a jsem rád, že se fakulta může pochlubit právě takovým studentem,“ řekl Maxim Tomoszek.

Na udělování stipendia navázala odborná část semináře Etika – opatření na konci života. Příspěvek na téma Autonomie pacienta a rozhodování o péči na konci života si připravila Barbora Steinlauf (na snímku) z Filosofického ústavu Akademie věd ČR.

Stipendium udělovala právnická fakulta a Nadační fond Petra Zoubka potřetí. Vloni ho získala studentka Veronika Vysoudilová, rok před ní Kateřina Dračková.

Snížit náklady muzeí a galerií na energii potřebnou k udržování optimální teploty a vlhkosti v místnostech s uměleckými díly by v budoucnu měly pomoci výsledky výzkumného projektu Pauly Lucero-Gomez z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty, která ve své vědecké práci zohlední i vliv klimatické změny. Za podpory z programu Horizon Europe bude badatelka monitorovat vnitřní prostředí ve čtyřech muzejních budovách v Norsku, Itálii a Česku a vyhodnocovat vliv kolísání teploty a relativní vlhkosti na degradaci materiálů uměleckých děl. Následně stanoví přípustný rozsah kolísání těchto parametrů pro bezpečné uchování uměleckých děl.

Paula Lucero-Gomez se při návštěvě Benátek v roce 2018 pozastavila nad tím, že některá muzea spotřebovávají více energií než ostatní. „Dvě muzea v Benátkách, mezi nimiž byla i Galleria dell’Accademia, se velmi lišila ve spotřebě energií. Jedno nebylo vybaveno klimatizací a obrazy byly ve špatném stavu. V tom druhém měli naopak vysoké účty za elektrickou energii potřebnou k chodu klimatizace, ale přesto byla umělecká díla také ve špatném stavu. Položila jsem si tedy otázku, proč jedno muzeum nemá žádné energetické výdaje a to druhé obrovské, přičemž stav uchovávaných uměleckých děl je podobný,“ uvedla Paula Lucero-Gomez.

Vědkyně se proto rozhodla pomocí monitoringu vnitřního prostředí čtyř muzeí v různých zeměpisných šířkách najít optimální rozmezí vlhkosti a teploty tak, aby se snížily energetické výdaje a jejich hodnota se přiblížila evropským standardům. „Budu se snažit zjistit, jak se muzea mezi sebou liší z pohledu nároků na vnitřní teplotu a vlhkost a jak vznikají rozdíly v energetických nákladech na uchovávání sbírek,“ podotkla Paula Lucero-Gomez. 

Výzkum se odehraje v norských muzejních institucích Viking Ship Museum Oslo a Historical Museum of Oslo, v italské Galleria dell’Accademia di Venezia v Benátkách a na Státním hradě a zámku Český Krumlov. V muzeích mladá vědkyně rozmístí senzory, které budou snímat klima uvnitř a vně budovy.

„Chci tímto způsobem zjistit, za jakých podmínek lze nejlépe uchovávat předměty kulturní povahy. Poté bude možné na základě získaných poznatků nastavit klimatické podmínky v muzeích tak, aby se snížila energetická náročnost a aby se současně ochránila umělecká díla před poškozením,“ doplnila.

Úkol to nebude jednoduchý, jelikož klima uvnitř muzejních budov je třeba přesně vybalancovat podle sbírkového fondu. „Teplota urychluje stárnutí materiálů a výrazně ovlivňuje relativní vlhkost vzduchu, která také může uměleckým předmětům uškodit. Proto je nezbytné teplotu interiérů pečlivě sledovat a případně upravovat,“ upozornila Paula Lucero-Gomez. Optimální relativní vlhkost vzduchu se navíc pro různé materiály liší. Organickým materiálům, mezi které patří dřevo, textil či slonovina, škodí extrémně nízká i vysoká relativní vlhkost. Pro kovové předměty je zase vhodná co nejnižší vlhkost. „V muzejních expozicích je proto vždy nutné volit kompromis, který se odvozuje od nejcitlivějšího materiálu,“ uvedla chemička. 

U vnitřní teploty je postup při ochraně uměleckých děl obdobný. V expozicích, kde jsou předměty zhotovené z různých materiálů, je podobně třeba vyhodnotit vliv na jednotlivé materiály.

Důležitou součástí výzkumu budou laboratorní analýzy materiálů, které jsou součástí historických uměleckých děl. Využity budou instrumentální metody analytické chemie včetně chromatografických metod a hmotnostní spektrometrie. Nedílnou součástí experimentů bude umělé (urychlené) stárnutí modelových vzorků, díky kterému bude možné posoudit změny způsobené kolísáním teploty a vlhkosti. 

Výzkumný projekt nazvaný „Smart management of energy and costs in museums. A chemical background for a control methodology for Temperature and Relative Humidity fluctuations“ (SMARTMUS-E) je financován z evropského programu ERA Fellowships, Horizon Europe a bude řešen ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (ČR) a zmíněnými zahraničními partnery v Norsku a Itálii. Dr. Paola Lucero-Gomez jej bude realizovat s využitím špičkového laboratorního zázemí své domovské katedry analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za supervize prof. Karla Lemra.

Na počátku dubna akademičtí pracovníci a studenti Fakulty tělesné kultury UP v elektronickém hlasování zvolí nové složení fakultního akademického senátu. Volby vyhlásil AS FTK UP na svém únorovém zasedání, kandidáty je možné navrhovat do čtvrtka 9. března.

Volby do Akademického senátu FTK UP, který je tvořen deseti akademiky a pěti studenty, se uskuteční ve dnech 3. až 10. dubna prostřednictvím webu volby.upol.cz.

Jak upozornila předsedkyně senátu Soňa Formánková, funkční období nových senátorek a senátorů bude kratší, než je zvykem – potrvá od 15. září 2023 do 15. května 2026. Tím dojde k návratu konání voleb a nástupu zvolených kandidátů do funkce do doby obvyklé před epidemií covidu-19. Stejné funkční období bude mít i nové složení Akademického senátu UP, které vzejde z hlasování chystaného na květen. Volby do fakultního senátu však senátoři FTK UP vyhlásili na dřívější dubnový termín, aby se jich mohlo zúčastnit více studentů.

Pro volby ustanovil senát FTK UP hlavní volební komisi, které předsedá Jiří Buben z katedry sportu. Právě jemu je možné do 9. března doručovat písemné návrhy kandidátů do senátu, a to na připraveném formuláři, který je přílohou Volebního řádu AS FTK UP. Více k volbám zde.

Senátoři na svém únorovém jednání také odsouhlasili Plán realizace strategického záměru FTK UP na rok 2023 a usnesení, v němž žádají Akademický senát UP o řešení ve věci znovuzprovoznění bufetu a mikrovlnné trouby pro studenty v neředínské menze.

K příštímu jednání se členové AS FTK UP sejde v úterý 21. března.