Novinky z PřF a UP

Všechny důležité informace o studiu i bohatý doprovodný program nabídne zájemcům Den otevřených dveří Univerzity Palackého, který se koná v sobotu 14. ledna. Tisícovky návštěvníků si v tradiční prezenční formě budou moci prohlédnout univerzitní prostory všech osmi fakult, koleje, menzu a další pracoviště, a to od 9 do 14 hodin. Dopraví je k nim zdarma speciální autobusová linka. Prohlídku usnadní moderní web s přehledným programem.

Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se středoškoláci dozvědí vše o studiu, přijímacím řízení či zahraničních pobytech. Na některých si zájemci mohou vyzkoušet testy studijních předpokladů nebo navštívit laboratoře. Univerzitní knihovna připraví komentované prohlídky, otevřeno budou mít také koleje či menza.

„I tentokrát bude na nádvoří Zbrojnice infopoint, kde zájemcům o studium poradí naši studenti a bude tam také možné absolvovat workshop výroby bloku. S ohledem na souběh s prvním kolem prezidentských voleb doporučujeme vyřízení tzv. voličského průkazu, o který jde zažádat také osobně na zastupitelském úřadě ještě dva dny před volbami,“ uvedl prorektor pro komunikaci a studentské záležitosti Vít Procházka s tím, že program dne otevřených dveří zaujme i veřejnost.

Unikátní web i autobus zdarma

Na webu Univerzitní město najdou zájemci kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu, jízdní řád autobusu i další užitečné informace a odkazy včetně seznamu studijních programů. Dopravu nejen k fakultám zprostředkuje bezplatná autobusová linka, která vyjíždí v 8:55, 10:40 a 11:25 od zastávky u hlavního vlakového nádraží a přiblíží ke zpřístupněným univerzitním budovám. V autobusu cestujícím poradí studenti UP.

Využít půjde také sdílená kola od Nextbike, která budou po zadání kódu UNIMESTO23 na 30 minut zdarma.

Různorodý doprovodný program

Na teologické fakultě návštěvníci mohou zkusit pátrací hru s QR kódy, brýle na simulaci opilosti nebo soupravu na simulaci stáří.

Filozofická fakulta příchozím nabídne kromě možnosti zkušebních testů předpokladů ke studiu nanečisto i linecké sušenky nebo hudební program před informačními bloky. Zkušební testy si zájemci mohou vyplnit i na pedagogické fakultě. 

Chill out zóny, virtuální realita i ukázky první pomoci

Přírodovědecká fakulta představí špičkově vybavené laboratoře, pro odpočinek půjde využít relaxační zónu nebo fotokoutek. Fakulta tělesné kultury nabídne popularizačně-vědecké i sportovní aktivity, zájemci si budou moci vyzkoušet například virtuální realitu v prostředí se sportovní tematikou nebo si odpočinout v chill out zóně či u fotokoutků.

Právnická fakulta zájemce vezme do simulované soudní síně. Lékařská fakulta nabídne praktické ukázky poskytnutí první pomoci a péče o ústní dutinu, fakulta zdravotnických věd prohlídku odborných učeben.

UPoint a Pevnost poznání bezplatně

Oblíbené science centrum Pevnost poznání bude mít pro středoškoláky otevřeno od 9 do 17 hodin zdarma.

Univerzitní informační centrum a obchod UPoint na Horním náměstí nabídne ve stejném čase informační materiály, univerzitní produkty a do vyčerpání zásob i akademický diář zdarma.

Prohlídka kolejí a oběd v menze

Návštěvníci budou moci také zjistit, jak to funguje na vysokoškolských kolejích a v menze. V menze Šmeralova se bude konat prezentace kolejí a menz, v hlavní menze na ulici 17. listopadu se i pro návštěvníky dne otevřených dveří budou od 11 do 14 hodin servírovat obědy za přívětivé ceny. Otevřená budou i vybraná bistra FreshUP.

UP je druhou nejstarší univerzitou v ČR a patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí přes 900 kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studentů a studentek. Každoročně si na UP podá e-přihlášku přes 22 tisíc uchazečů a uchazeček.

Přehled informačních bloků o studiu:

Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní 22)

9:00–9:30, 11:00–11:30 Seznamte se s CMTF – infoblok o studiu (aula, 1. patro)

Lékařská fakulta UP (Hněvotínská 3, Teoretické ústavy)

9:30–11:00, 11:30–13:00 Seznamte se s LF – infoblok o studiu (Velká posluchárna)

Filozofická fakulta UP (Křížkovského 10)

10:00–11:00, 11:30–12:30 Seznamte se s FF – infoblok o studiu (aula 3.32)

Přírodovědecká fakulta UP (17. listopadu 12)

9:30–10:30, 11:30–12:30 Informační blok ke studijním záležitostem (aula 2.001, 2. podlaží)

Pedagogická fakulta UP (Žižkovo náměstí 5)

10:00–11:00 Seznamte se s PdF (velká aula, přízemí)

Fakulta tělesné kultury UP (třída Míru 117)

10:00, 12:00 Pojďte studovat na Vrchol Olomouce (NA 4.20)

Právnická fakulta UP (17. listopadu 8)

9:30–10:30, 12:00–13:00 Seznamte se s PF – infoblok o studiu (budova B, aula)

Fakulta zdravotnických věd UP (Hněvotínská 3, Teoretické ústavy)

10:00–10:45, 12:00–12:45 Seznamte se s FZV – infoblok o studiu (malá pravá posluchárna)

Nová výzkumná skupina pod vedením světově uznávaného chemika Alexandera Dömlinga zaměřená na automatizaci a miniaturizaci syntetické chemie začne od února působit v Českém institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého. Umožní to ERA Chair projekt ACCELERATOR, který z programu Horizon Europe získal dotaci zhruba 2,5 milionu eur.

Cílem ERA Chair projektů je získat špičkového seniorního vědce, vytvořit kolem něj novou výzkumnou skupinu a využít vzájemné synergie pro navýšení výzkumné excelence, konkurenceschopnosti v mezinárodních grantových soutěžích, komercializace vědeckých výsledků, zviditelnění univerzity v evropském výzkumném prostoru i zvýšení její atraktivnosti pro zahraniční výzkumníky.

„Jsem velmi rád, že jsme se dohodli na spolupráci s profesorem Dömlingem, který se do Olomouce přestěhuje z nizozemského Groningenu. Věřím, že přinese nejen nová výzkumná témata, ale díky svým bohatým zkušenostem také posílí institucionální prvky managementu vědy a výzkumu u nás. Skupina profesora Dömlinga bude začleněna do CATRIN-CRH, ale její výzkumné zaměření dále prohlubuje synergie mezi všemi třemi vědeckovýzkumnými útvary CATRIN a počítá se s intenzivní spoluprací všech těchto divizí. Projekt je tedy dalším důležitým krokem v integraci výzkumných kapacit na UP,“ řekl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Dosud neřešená otázka automatizace v syntetické chemii, inovativní technologie screeningu celých rostlin na bázi sloučenin pro zajištění dostatku potravin, nové antibakteriální látky řešící problém rostoucí antimikrobiální rezistence a průlomové materiály pro baterie a superkondenzátory umožňující skladování energie z obnovitelných zdrojů jsou jen některé výzvy, které v rámci projektu ACCELERATOR čekají na vyřešení.

Kromě toho, že je Alexander Dömling světově uznávaným lídrem v oblasti miniaturizace a automatizace syntetické chemie, má rovněž bohaté zkušenosti s komercializací výsledků výzkumu. Získal více než 60 patentů a spoluzaložil šest biotechnologických společností. Mezi nejvýznamnější průmyslové partnery, s nimiž dlouhodobě rozvíjí spolupráci, patří společnosti Sanofi, Bayer, Novartis, J&J, Astra Zeneca, Genentech, UCB a Carmolex.

„Univerzita Palackého na podporu podání projektu ACCELERATOR podepsala na základě dohody s profesorem Dömlingem několik prohlášení o společném záměru s průmyslovými firmami, a to se společnostmi FARMAK, TEVA, Syngenta, NEWCO a spin-off firmou UP AgroBioChem. Efektivnější systém komercializace vědeckých výsledků a navázání nových průmyslových partnerství totiž patří k dalším z cílů projektu,“ doplnil Banáš.

Projekt s názvem ERA Chair for Accelerated Synthetic Chemistry Technologies at Palacký University Olomouc (ACCELERATOR) potrvá do konce ledna 2028. Jedná se o projekt s doposud největším finančním příspěvkem pro UP, které univerzita ze všech rámcových programů EU získala.

Ekologické, praktičtější, rychlejší – takové bude přibližně od poloviny roku 2023 na Univerzitě Palackého vyplňování a schvalování dovolenek a odevzdávání docházky. Elektronická evidence docházky a elektronické dovolenky prošly v předchozích měsících testováním na rektorátu a univerzitních zařízeních, aktuálně se „bezpapírový“ systém postupně zavádí na celé univerzitě.

„Žádosti o dovolenou se zadávají elektronicky prostřednictvím nového systému, rovnou se odesílají nadřízenému ke schválení a následně se automaticky propíšou do docházky. Ve stejném systému funguje zpracování a předání docházky před koncem měsíce, čímž se celý proces urychlí, a navíc šetříme životní prostředí,“ vyjmenovala výhody nového systému kvestorka univerzity Petra Jungová s tím, že dočasně má systém ještě dílčí omezení, na jejichž odladění se intenzivně pracuje ve spolupráci s Centrem výpočetní techniky (CVT) a Oddělením řízení lidských zdrojů (OŘLZ).

„Do evidence se zatím automaticky nepropisují pracovní cesty a další druhy nepřítomnosti, vyjma dovolené, a je tedy potřeba je do docházky zapsat ručně jako doposud. Doklady o nepřítomnostech typu darování krve či účasti na pohřbu je zatím také potřeba předávat v papírové podobě,“ doplnila kvestorka. Na Portále UP je pro elektronické zadání dovolenky či odevzdání docházky zřízena nová dlaždice s názvem Evidence docházky, nechybí také nápověda. Aktuálně již systém využívá rektorát a univerzitní zařízení, v nejbližší době se zapojí filozofická a přírodovědecká fakulta, následovat budou fakulty zdravotnických věd a právnická. Postupné zavádění systému, včetně zaškolení evidentek docházky a personalistek, by mělo být ukončeno do května 2023, kdy je plánováno nasazení elektronizace docházky i dovolenek na všech fakultách a centrálních jednotkách UP.

Na Univerzitě Palackého trvá poptávka po elektronizaci řady dalších agend a systémů, na níž se postupně intenzivně pracuje. V předchozím roce například přešel Akademický senát UP novelou svého volebního řádu výhradně na elektronickou verzi hlasování ve volbách do senátu, Správa kolejí a menz zase spustila vedle papírových knih ve všech menzách elektronickou knihu přání a stížností. Již od března roku 2020 platí pro všechny součásti i zaměstnance UP povinnost používat elektronické cestovní příkazy, jejichž podoba od té doby prošla prostřednictvím CVT intenzivním vývojem k uživatelsky přívětivější podobě. Na dalších projektech se nadále intenzivně pracuje.

„V budoucnu bychom chtěli digitalizovat většinu schvalovacích postupů na UP. Už nyní lze na Portále UP například elektronicky požádat o vypsání veřejné zakázky nebo nechat schválit podání grantové žádosti. Na elektronické schvalování dále čekají například ‚košilky‘ pro podpis smluv,“ upřesnil ředitel CVT David Skoupil.

Americké Lake Placid, kde se v minulosti dvakrát konaly zimní olympijské hry, se v následujících dnech stane dějištěm 31. zimních světových univerzitních her. Na nich poměří síly sportovci ze 600 univerzit a vysokých škol z 50 zemí světa. V české reprezentaci nechybějí ani studenti a studentky Univerzity Palackého.

Česká republika na univerziádu vysílá celkem 142člennou výpravu, přičemž do bojů o medaile se zapojí 93 studentů. „Letos jsme překonali důležitý milník, protože do USA vypravíme vůbec největší výpravu v historii. Tradičně se nám domů daří vozit cenné kovy, naposledy to bylo šest medailí, takže laťka je nastavena poměrně vysoko. Věřím, že i tyto hry budou úspěšné a všichni se ve zdraví vrátíme přes oceán,“ uvedla Ivana Ertlová, předsedkyně České asociace univerzitního sportu, která účast sportovců na univerziádě zajišťuje.

Čeští reprezentanti budou soutěžit například v biatlonu, běžeckém a sjezdovém lyžování, curlingu, krasobruslení, skocích na lyžích, snowboardingu nebo v ledním hokeji, v němž budeme vůbec poprvé zastoupeni v turnaji mužů i žen. 

Právě hokej dominuje mezi reprezentanty z Univerzity Palackého. Kromě sjezdařky Anety Vetrové, která studuje psychologii na filozofické fakultě, totiž na hry ve Spojených státech míří pětice hokejistů a hokejistek studujících v Olomouci.

Na mužském turnaji se představí Tomáš Hanák a Patrik Tarnoczy, oba studující na fakultě tělesné kultury a hrající v kádru HC Zubr Přerov. V ženském výběru jsou pak hned tři studentky UP: Daniela Pejšová, která na FTK studuje program Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců a která se jako reprezentantka vloni zúčastnila zimních olympijských her v Pekingu, a Kateřina Petřeková (také FTK) a Patricie Škorpilová z pedagogické fakulty, které se v minulé sezoně v dresu HC Falcons Sokol Karviná staly vicemistryněmi ČR.

„Velmi se těším, bude to zážitek. Očekávání mám velká, sama jsem zvědavá, jaká bude úroveň turnaje. Doufám, že si dovezeme medaile. Celý tým pro to uděláme vše,“ uvedla Patricie Škorpilová. „Za nominaci na takovou velkou událost jsem velmi ráda a vděčná, že mohu opět po pár letech reprezentovat Česko v hokeji. Největší akcí v mé dosavadní kariéře bylo hokejové mistrovství světa žen do 18 let a hokejbalové mistrovství světa žen,“ dodala s tím, že účast na univerziádě jí nijak zvlášť nenaruší plnění studijních povinností. Zkoušky a zápočty si naplánovala tak, že po příletu z USA jí bude chybět jediná zkouška.

Svého zástupce má Univerzita Palackého i v realizačním týmu, jedním z členů jeho zdravotnické části je Iva Dostálová, proděkanka FTK pro organizaci, která o české sportovce pečovala jako masérka již na dřívějších univerziádách.

Zimní světové univerzitní hry v Lake Placid se konají od 12. do 22. ledna. Průběh soutěží můžete sledovat na oficiálním webu her, úspěchy a zážitky českých sportovců pak na webu nebo na Facebooku České asociace univerzitního sportu. Reportáže z univerziádního dění bude pravidelně přinášet také Česká televize Sport.

Kolik je na Univerzitě Palackého studujících, kteří jsou prvními vysokoškoláky v rodině, s kým konzultovali své rozhodnutí jít na vysokou školu a kdo jim nejvíce pomáhá v orientaci ve vysokoškolském prostředí. To zjišťovalo dotazníkové šetření, jehož výsledky pomohou univerzitě nejen při zlepšování služeb a podpory zaměřených na studentky a studenty, ale i v mezinárodních hodnoceních.

Do šetření se zapojilo celkem 3013 respondentů, tedy 12 % ze všech studentek a studentů na UP. Bylo zjištěno, že 44 % respondentů jsou studující první generace, přičemž na většině fakult je jejich podíl více než poloviční, s výjimkou lékařské fakulty, kde se nejedná ani o třetinu studujících.

Rozhodnutí jít na vysokou školu dotázaní nejčastěji konzultovali se svou rodinou, přičemž tuto možnost volili častěji studující z další generace. Co se týče orientace ve vysokoškolském prostředí, uváděli respondenti nejčastěji, že jim pomáhají ostatní studentky a studenti. 

„Jsem velmi rád, že se takto velké množství studentů zapojilo do šetření. A nesmírně mě těší, že téměř polovina z nich se hrdě hlásí k první generaci studujících na vysoké škole. A těší mě také, že právě pro ně je důležitou oporou solidarita a pomoc starších spolužáků,“ říká k realizovanému šetření prorektor pro studium Vít Zouhar.

Výsledky průzkumu jsou shrnuty na webových stránkách oddělení strategie a kvality, kde je k dispozici i podrobná závěrečná zpráva.

Ukrajina slaví vánoční svátky a příchod nového roku. Je to čas setkávání se, a proto Univerzita Palackého připravila pro své ukrajinské studenty a zaměstnance, kteří se nedostali do své vlasti za blízkými, možnost se vzájemně potkat a pobýt spolu na univerzitní půdě.

Nejprve přijal ukrajinské studenty a studentky rektor Martin Procházka. „Přeji vám vše nejlepší v novém roce, ať se vám daří ve vašich osobních životech a aby rok 2023 vaší zemi přinesl klid a mír,“ uvedl rektor. S ukrajinskými studenty se od vypuknutí války schází pravidelně a zajímá se o to, jak jim může vedení univerzity ulehčit jejich pobyt v Olomouci. „Pokud máte nějaké problémy, jsme vám připraveni pomoci,“ dodal Martin Procházka.

Proto se také setkání zúčastnila Alena Vyskočilová, vedoucí Welcome Office UP, která studentům představila práci centra a informovala o tom, jaké služby poskytuje od základních informací o univerzitě a městě až po administrativní pomoc, například při vyřizování víz. Studenti poděkovali univerzitě za příležitost studovat v Olomouci a za veškerou podporu, kterou jim škola poskytuje.

Sváteční atmosféra pak během odpoledne zaplnila menzu rektorátu, kde univerzita pro ukrajinské studenty a zaměstnance připravila jako malou oslavu Vánoc posezení s pohoštěním. Pozvání nakonec přijalo na padesát studentů.

„Od vypuknutí války na Ukrajině se v Dobrovolnickém centru UP snažíme ukrajinským studentům a akademikům pomáhat, a když se přiblížily naše Vánoce, přemýšleli jsme, jak umožnit těm, kteří v Olomouci zůstali přes svátky, oslavit i jejich, ukrajinské Vánoce. Proto jsme vymysleli tuto akci a velmi nás těší, že se tu opravdu sešli a slaví své svátky v příjemné atmosféře jako komunita,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, koordinátorka Dobrovolnického centra UP, které posezení společně se sekcí ukrajinistiky katedry slavistiky Filozofické fakulty UP a oddělením komunikace a s podporou vedení univerzity zorganizovalo.

„Podle ukrajinské tradice by na svátečním stole mělo být dvanáct jídel, to nebylo v našich silách. Snažili jsme se ale propojit českou a ukrajinskou kuchyni a vedle boršče si mohli příchozí pochutnat na lívancích a bramborácích, které máme společné. Jedna studentka přinesla i kuťu, tradiční ukrajinskou sladkou kaši z vařených krup, do kterých se přidá mletý mák, rozinky, med a vlašské ořechy. Toto jídlo nesmí na ukrajinském štědrovečerním stole chybět, proto jsme velmi rádi, že jsme ho mohli nabídnout,“ přiblížila menu Radana Merzová z ukrajinistiky. Jak dodala, počet studentů, kteří na setkání do menzy zavítali, ji velmi překvapil.

Během odpoledne v menze se nicméně nejen jedlo a povídalo. Přítomní si pod taktovkou Oleny Salnikove, ředitelky umělecké školy, která do Olomouce utekla před válkou se svým synem a začala na FF UP studovat uměnovědná studia, zazpívali ukrajinské koledy a pomodlili se za mír ve své domovině a za její obránce.

Stejně jako na ranním setkání i v menze studenti poděkovali rektorovi Martinu Procházkovi za pomoc a podporu, které se jim ze strany univerzity dostává. „Pro nás je to samozřejmost, v nouzi si musíme pomáhat. Snažíme se, abyste se tu cítili co nejlépe a jednou na dobu strávenou na Univerzitě Palackého a v Olomouci vzpomínali jen v tom nejlepším,“ reagoval na slova díků rektor. Pozdravit studenty a popřát jim k svátkům přišel také prorektor pro internacionalizaci Jiří Stavovčík.

Učitelé základních škol mohou při výuce anglického jazyka využít nový didaktický materiál Pedagogické fakulty UP. Slovní zásobu lze teď procvičovat i pomocí obrázkových karet s ilustracemi výtvarnice Báry Valecké. 

V rámci konceptu Učitel21 přišla olomoucká pedagogická fakulta s dalším nápadem, který rozšiřuje nabídku digitálních vzdělávacích zdrojů pro žáky základních škol. Ve spolupráci s ilustrátorkou Bárou Valeckou fakulta připravila originální didaktický prostředek s názvem Vaše první anglická slova. Soubor ilustrovaných karet má pomoci se slovní zásobou ve výuce anglického jazyka.

„Karty lze volně stáhnout jak ve verzi barevné, tak černobílé, která je upravená k běžnému tisku a může posloužit i jako omalovánka. Přestože slovíčka odpovídají znalostem žáků čtvrté třídy a výše, učitelé si navrženou slovní zásobu mohou libovolně upravit i pro mladší žáky. Karty nabízíme ke stažení totiž i jako samostatné stránky, a rozsah slovní zásoby si tak může vyučující stanovit podle dovednosti svých žáků,“ uvedla Petra Šobáňová, proděkanka pedagogické fakulty.

Karty jsou pojaty jako ilustrace s tématy jako rodina, les, ulice, hřiště, školní třída či koupelna. S jejich pomocí se žáci učí anglická slova tím, že si obrázky prohlížejí, že si jejich motivy navzájem ukazují a nové výrazy společně vyslovují. Mohou anglická slova spojovat s obrázkem, mohou pojmenovávat barvy, vytvářet jednoduché věty, ti pokročilejší mohou vytvořit díky inspiraci obrázkem i souvislý příběh. Obrázky lze i vymalovat jako omalovánku a slova si tak v paměti fixovat i během grafických činností.

Didaktický materiál Vaše první anglická slova navazuje svým pojetím i vizuální podobou na materiál Vaše naše první česká slova, který autorský tým připravil pro adaptaci dětí z Ukrajiny nebo obecně pro děti cizinců a menšin.

„O variantu v angličtině a němčině si řekli sami naši čtenáři, učitelé, jimž se naše původní verze pro ukrajinské děti velmi líbila. Věřím, že nyní po variantě anglické brzy nabídneme i požadovanou německou,“ dodala proděkanka pedagogické fakulty. Na portále U21 karty doplnily knihovničku digitálních vzdělávacích zdrojů.

Portál Učitel21 nabízí Vaše první aglická slova volně ke stažení zde.

Tři mudrcové, kteří Olomoucí zvěstovali radostnou zprávu o narození Ježíše Krista, zavítali na Univerzitu Palackého. Průvod, v jehož čele na koních jeli králové ztělesnění primátorem Miroslavem Žbánkem, hejtmanem Josefem Suchánkem a biskupem Josefem Nuzíkem, přivítal na nádvoří rektorátu rektor Martin Procházka a několik desítek zaměstnanců univerzity.

„Výhledy na tento rok poznamenává jakási nejistota, že možná nebudeme mít všechno, na co jsme byli zvyklí. Jako zástupce církve, která nese to duchovní poselství, bych vám ale chtěl vzkázat: nebojte se toho. Ti tři mudrcové také byli bohatí, vydali se na cestu, kterou by si chudý nemohl dovolit, a nesli dary. Přesto hledali narozeného židovského krále v Betlémě, protože cítili, že jejich srdce není naplněné. Do nového roku bych vám chtěl popřát, abychom objevili i letos to bohatství lidských vztahů a poselství, na které poukazuje i naše alma mater,“ popřál biskup Nuzík, administrátor olomoucké arcidiecéze a také velký kancléř Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Primátor a hejtman přidali přání klidu, míru a pohody a setkání na nádvoří doprovodilo několik koled. 

Než pak ředitel Arcidiecézní charity Olomouc Václav Keprt na vrata rektorátu napsal písmena K+M+B+, poděkoval mu rektor Martin Procházka za všechno, co pro společnost charita dělá, a za organizaci tříkrálového průvodu. Za spolupráci poděkoval také představitelům města, kraje a arcibiskupství a všem popřál, aby byl rok 2023 klidný a pokud možno úspěšný, nejen v pracovní rovině. 

Průvod tří králů městem s návštěvami významných institucí zahájil v Olomouci letošní ročník Tříkrálové sbírky, jejíž výtěžek již od roku 2000 pomáhá lidem v nouzi. Přispět do ní můžete nejen koledníkům, kteří nyní vyrážejí do ulic, ale také do kasiček na vybraných místech nebo online zde.

V soutěži Grantové agentury ČR o projekty JUNIOR STAR, které jsou určeny pro excelentní začínající vědce, uspěl Bruno de la Torre z CATRIN Univerzity Palackého. Díky dotaci zhruba 14,7 milionu korun bude moci vybudovat experimentální skupinu zaměřenou na interdisciplinární oblast molekulární elektroniky a v příštích pěti letech prozkoumat zákony, kterými se řídí pohyblivost náboje v molekulárních nanomodelech pohlcujících světlo.

„Cílem navrhovaného výzkumu je charakterizovat novou třídu ‚molekulárních komponent‘, prozkoumat jejich základní elektronické a strukturní vlastnosti i jejich potenciál fungovat jako prototypy molekulárních zařízení. Tato práce bude mít zásadní vědecký dopad, protože umožní prostorové rozlišení konjugovaných molekulárních systémů na úrovni subangstromů a prozkoumá přenos náboje na úrovni jednoho elektronu,“ uvedl Bruno de la Torre, jenž byl mimo jiné členem týmu vědců, kteří jako první na světě pozorovali nerovnoměrné rozložení elektronového náboje kolem atomu halogenu, tzv. sigma díru. Objev publikoval časopis Science.

Projekt s názvem Řízení a vizualizace delokalizace náboje v atomárním měřítku v molekulárních nanomodelech pohlcujících světlo, jehož řešení startuje v lednu, podle hlavního řešitele přímo podpoří růst laboratoře, umožní provádět výzkum ve vysoce interdisciplinární oblasti molekulární elektroniky a rozvíjet spolupráci v oblasti organických polovodičů. Profitovat z něj budou i doktorandi a studenti Univerzity Palackého.

Granty JUNIOR STAR jsou určeny pro excelentní začínající vědce do osmi let od získání titulu Ph.D., kteří publikovali v prestižních mezinárodních časopisech a mají za sebou významnou zahraniční zkušenost. Díky pětiletému projektu získávají možnost se vědecky osamostatnit a případně založit i vlastní výzkumnou skupinu přinášející do české vědy nová vědecká témata. Na podporu dosáhne pouze zlomek podaných projektů, v loňském roce jich uspělo 23.

Jakou roli hraje schopnost vyjadřovat a číst emoce při komunikaci mezi lidmi? Odpověď na tuto otázku se ve svém výzkumu snaží najít psychologové Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Pro unikátní výzkum, v němž budou vědci pomocí moderních metod sledovat reakce a pocity dvojice lidí při rozhovoru, hledají dobrovolníky z řad široké veřejnosti. Zájemci ve věku do 35 let se mohou hlásit na webu projektu EMOACT.

Přestože význam emocí při komunikaci z pohledu jednotlivce již vědci popsali v mnoha studiích, není dosud jasné, jakou roli hrají ve vzájemném porozumění dvou a více lidí.

„Emoce nejsou pouhými okny do duše. Signalizují to, co člověk cítí, a zároveň vyjadřují i to, co člověk chce, aby si okolí myslelo nebo cítilo. Signalizují naše pocity a záměry. V tomto smyslu je velmi důležitý sociální kontext k jejich porozumění,“ uvedl vedoucí výzkumu Konstantinos Kafetsios, který vedl výzkum na Lancaster University, Cambridge University či University of Crete a nyní jej vede na katedře psychologie FF UP.

„Budeme-li lépe znát efekt vyjádřené a pochopené emoce na to, co účastníci interakce následně zažívají, budeme také vědět, jak osoby při komunikaci podpořit k posílení pozitivních důsledků jejich setkání. Zjistíme, co je pro vzájemné porozumění při komunikaci potřeba zvýraznit nebo zdůraznit,“ doplnil Martin Seitl z katedry psychologie FF UP, který se na výzkumu podílí.

Výsledky výzkumu využijí odborníci například v rámci kariérního poradenství, při vzdělávání lídrů v organizaci nebo pedagogů. Dobrovolníci, kteří se do výzkumu zapojí, se dozví, jaká je jejich schopnost rozpoznávat emoce, a získají i popis své osobnosti na základě charakteristik, jako jsou emoční stabilita, extraverze, otevřenost vůči zkušenosti, přívětivost a svědomitost.

Ve výzkumu se vědci zaměří i na to, jak může pocit z neporozumění, způsobený neschopností či nemožností vyjádřit emoce na straně jedné nebo jejich nesprávným vnímáním a pochopením na straně druhé, ovlivnit budoucí komunikaci jednotlivce, jeho prožívání a v konečném důsledku i kvalitu jeho života.

Z dosavadních studií totiž vyplývá, že lidé mající dobrou schopnost rozpoznávat emoce u druhých jsou celkově spokojenější. Co se ale stane, když tito lidé při komunikaci narazí na někoho, kdo tuto schopnost nemá nebo emoce z objektivních důvodů, například při online komunikaci, může vyjádřit jen omezeně? Jak to ovlivní jejich další ochotu komunikovat? To už jsou další otázky, na které se psychologové budou snažit odpovědět.  

„Schopnost vyjadřovat a číst emoce má při efektivní komunikaci význam hned z několika důvodů. Emoce dávají slovnímu vyjádření kontext, ze kterého jsme schopni pochopit třeba to, zda je informace míněna vážně nebo ironicky, zda z ní má autor radost, smutek, či obavy. Výraz ve tváři, mimika, gesta i postoj mluvčího či skupiny kolem něj navíc dávají ostatním rychlou informaci o celkovém kontextu debaty, kterou by jinak bylo nutné dlouhým slovním popisem vysvětlovat,“ popsal pro lepší pochopení Martin Seitl. Právě pro zlepšení znalosti toho, jak emoce při vzájemné komunikaci dvou lidí fungují, připravili psychologové sérii rozhovorů pro dvojice stejného genderu, při kterých budou sledovat a zaznamenávat všechny tři složky emocí, tedy osobní pocity, změny mimiky a napětí svalů ve tváři, ale i fyziologické změny v organismu. Nedílnou součástí bude i následné dotazování a zjišťování toho, jak se zážitek spojený s rozhovorem v laboratoři projevil v následné komunikaci v reálném životě.

Celkem osm přednášek zaměřených na pohybovou aktivitu a veřejné zdraví připravila Fakulta tělesné kultury UP ve spolupráci s profesorem Michaelem Prattem, předním zahraničním odborníkem na tuto oblast z University of California San Diego, a to nejen pro své Ph.D. studenty a akademiky, ale i pro zájemce z dalších pracovišť Univerzity Palackého. První se koná již ve středu 11. ledna.

Ekonomický dopad pohybové inaktivity, vývoj doporučení pro pohybovou aktivitu v posledních desetiletích nebo pohyb ve vztahu k Cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje, to jsou témata, kterým se bude jeden z nejcitovanějších vědců v oblasti veřejného zdraví během svých přednášek věnovat.

Michael Pratt, jehož domovským pracovištěm na University of California je Herbert Wertheim School of Public Health and Human Longevity Science, s FTK UP dlouhodobě spolupracuje a v tomto akademickém roce přímo v Olomouci žije a pracuje – díky získání prestižního stipendia Fulbright distinguished scholar. Před začátkem jeho působení na FTK UP jsme s profesorem Prattem přinesli rozhovor, který si můžete přečíst zde.

„V rámci jeho projektu National and local physical activity policy development and implementation in the Czech Republic jsme společně připravili sérii osmi přednášek na různá témata z oblasti pohybové aktivity a veřejného zdraví. Věříme, že zaujmou nejen doktorandy a akademiky z naší fakulty, ale i další studenty a zaměstnance Univerzity Palackého,“ uvedl proděkan FTK UP pro zahraničí Michal Kudláček.

Přednášky se konají vždy v čase 10:30–11:30 v aule fakulty (místnost 4.20) v budově NA, a to v následujících termínech:

11. 1. The health and economic burden of physical inactivity

25. 1. The evolution of physical activity recommendations for public health: 1995 to today

8. 2. Measuring and monitoring physical activity for population health

22. 2. Can we reverse the global pandemic of inactivity: Evidence-based strategies to increase physical activity

8. 3. Is vigorous physical activity important for (public) health?

22. 3. A brief history of the development and implementation of public health policy for physical activity

5. 4. Physical activity and the United Nations Sustainable Development Goals

19. 4. Building global capacity for physical activity research and practice: Role of networks

Unikátní bronzový meč, na jehož zkoumání se podílela i katedra analytické chemie přírodovědecké fakulty, je do poloviny ledna k vidění v muzeu v budově bývalého zemského soudu v Javorníku. Tři tisíce let starý artefakt byl náhodným kolemjdoucím objeven u Staré Červené Vody na Jesenicku v roce 2020.

V červnu roku 2020 se na pracovníky Vlastivědného muzea Jesenicka obrátil obyvatel Staré Červené Vody s tím, že našel bronzový meč a sekyru. Oba předměty pochází zhruba z doby 1300 let před Kristem, tedy z doby bronzové. Meč byl zlomený a zkoumali ho odborníci z několika pracovišť po celé České republice.

Katedra analytické chemie byla ke spolupráci přizvána krátce po objevení nálezu. „Meč byl obalen hlínou a nebyl nijak kontaminován ani poškozen, proto jsme mohli odebrat několik vzorků z mikroskopických oblastí. Identifikované látky prokázaly přítomnost celulózy, což znamená, že meč byl zřejmě uložen v nějaké textilii z rostlinných vláken. Jinak jsme nenašli žádné jiné organické látky, jako je například krevní barvivo hemoglobin, které by poukázaly na jeho praktické využití,“ uvedl Lukáš Kučera z katedry analytické chemie.

Vzorky zeminy byly také zaslány na expertízu do Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd v Telči. Ta potvrdila, že odebrané vzorky souhlasí s mikroskopickými částečkami na povrchu meče a nález pochází z místa daného určení.

Meč i sekyra budou po zhotovení speciální vitríny přemístěny do Vodní tvrze v Jeseníku, kde sídlí Vlastivědné muzeum Jesenicka.

Píšete rádi a nehnete se bez bločku plného spisovatelských nápadů? Zkuste štěstí v literární soutěži pro studentky a studenty olomoucké univerzity, kterou vyhlásil rektor Martin Procházka. Přihlásit se lze do 15. března 2023 a účastnit se je možné ve třech kategoriích: poezie, povídka a volný útvar na téma Univerzita a já.

Zapojit se mohou studentky a studenti všech fakult UP s texty v češtině nebo slovenštině. Za oceněné práce získají finanční odměnu. Všechny potřebné informace o soutěži najdete zde.

„Předešlé ročníky soutěže ukázaly, že je na olomoucké univerzitě řada aktivních literárních talentů. Neváhejte se o své texty podělit. Ty vítězné pak zveřejníme, ať jsou inspirací pro ostatní,“ uvedl k soutěži Tomáš Krejčiřík z oddělení komunikace.

O výsledcích literární soutěže rozhodne odborná porota, ve které zasednou básník, překladatel a dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Radek Malý, literární expertka Jana Vrajová a spisovatel, scenárista a spoludržitel Českého lva Michal Sýkora. Výsledky soutěže budou vyhlášeny v květnu.

O dalších možnostech a perspektivách spolupráce v oblasti vysokého školství jednali v závěru loňského roku členové evropské univerzitní aliance Aurora, jejíž součástí je i Univerzita Palackého. Hostitelem dvoudenního setkání byla Vrije Universiteit Amsterdam. Naši univerzitu na jednání partnerských škol zastupovali rektor Martin Procházka a Selma Porobić, institucionální koordinátorka Aurory za UP.

Program jednání v Nizozemsku zahrnoval řadu jednání a setkání zástupců jednotlivých univerzit a orgánů aliance. Generální rada rektorů mimo jiné řešila možnosti dalšího financování aliance a odsouhlasila návrh, který bude v lednu zaslán Evropské komisi v rámci výzvy Evropských univerzit. Pokud bude přijat, měl by zajistit aktivní účast Univerzity Palackého a partnerů v ambiciozním projektu Evropských univerzitních aliancí i v následujících letech. „Věřím, že Evropská komise předložený návrh schválí a my budeme moci nejen pokračovat v již započaté spolupráci, ale také tyto vztahy nadále rozvíjet, aby z nich mohly profitovat naše školy, a především naše studentky a studenti,“ uvedl rektor UP Martin Procházka.

Jak dodal, důkazem ocenění dosavadní aktivní role Univerzity Palackého, která do Aurory vstoupila v roce 2020, je i úspěch z loňského roku. Na jarním setkání univerzit v Innsbrucku totiž Univerzita Palackého proměnila své dosavadní přidružené členství v plnohodnotné a stala se členem globálního univerzitního konsorcia Aurora Network. To jí přináší možnost podílet se na rozhodování a užší spolupráci v rámci této univerzitní sítě. Aurora Network se zaměřuje na naplňování globálního poslání Aurory, které přesahuje hranice Evropy a iniciativy evropských univerzit. Zabývá se především mezinárodní pomocí a spoluprací s mimoevropskými partnery, a to hlavně v oblasti vzdělávání a výzkumu. (Podrobně jsme psali zde.)

O možnostech propojení a využití Aurora Network s prostředky Evropskou unií financovanou aliancí Aurora pak zvlášť jednala Rada rektorů, vrcholný rozhodovací orgán Aurory, který tvoří čtyři vybraní rektoři, včetně rektora UP. „Shodli jsme se na tom, že Aurora Network má velkou přidanou hodnotu jako platforma pro další spolupráci našich univerzit v oblasti výzkumu a jeho hodnocení, jakož i pro globální dosah mimo EU,“ doplnil Martin Procházka.  

Pozorování ptáků na krmítku s odborným výkladem připravila na dvě lednové soboty (7. a 14. ledna) Pevnost poznání, interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Popularizační akce pro širokou veřejnost je součástí Ptačí hodinky, kterou pravidelně organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO).

Tým Pevnosti poznání se k aktivitě Ptačí hodinka přidává již potřetí. Odborníci pomocí dlouhodobého projektu zjišťují, kteří ptáci u nás v zimě ubývají či přibývají. Sčítání se může zúčastnit úplně každý bez předchozích zkušeností. Stanoviště pro pozorování opeřených návštěvníků bude hned vedle budovy science centra. Zájemci mohou přijít kdykoliv v době sčítání, a to 7. ledna od 10:00 do 15:00.

„K pozorování používáme dalekohledy firmy Meopta, které si mohou zájemci vyzkoušet. Zároveň se mohou zeptat na cokoliv, co je v souvislosti s tématem bude zajímat,“ pozval zoolog Evžen Tošenovský, který upřesnil, že Ptačí hodinka a sčítání se koná první lednový víkend. Následující sobotu 14. ledna se pak uskuteční pozorování ptáků, a to každou hodinu od 10:00, 12:00 a 14:00. Obě aktivity jsou zdarma.

V minulosti se v krmítku u Pevnosti poznání objevilo mimo jiné pět druhů sýkor. „Loni jsme v rámci akce viděli pěkné hejno mlynaříků, strakapoudy a lovícího krahujce. Letos jsem již po několikáté sledoval dva krkavce, možná to byl pár, poletovat po vysokých stromech kolem budovy Pevnosti. Na jaře to vypadalo, že dokonce zkouší zahnízdit. Což by ve městě byla opravdu rarita,“ řekl Evžen Tošenovský. Už nyní se mohou lidé na Ptačí hodinku připravovat pomocí kvízů a pilovat své znalosti ptáků na stránce ptacihodinka.cz.

S přikrmováním ornitologové doporučují začít, když teploty klesnou k bodu mrazu. „Mezitím můžeme na zahradě udělat malý ptačí ráj. Staré dřevo a větve naskládejte na hromádku. Úkryt v ní může najít střízlík, červenka nebo i hejno vrabců. Spadané listí shrabejte ke kmeni stromu, a nechte ladem. Ve vrstvě listí si najdou ptáci mnoho dobrot, ať už spadlé ovoce, nebo larvy a brouky. Semenožravé ptáky pohostíte, když necháte stonky trvalek nezastřižené. Semínka jsou zpravidla takřka neviditelná, ale ptáci je pojídají po celou zimu,“ vysvětluje Dita Hořáková z ČSO.

Krmítko by mělo být na klidném a dobře přehledném místě, nejlépe ve stínu a daleko od nezabezpečených skleněných ploch. Je potřeba dbát na pravidelné čištění a odstraňování trusu a zbytků potravy. V krmítku ptákům nabízíme slunečnici, vlašské ořechy, oves, proso, pšenici a další obiloviny či luštěniny. Kosy a drozdy potěší pár jablek či jeřabin, strakapoudy, brhlíky a sýkory tuková směs.

Akci Ptačí hodinka organizuje již pátým rokem Česká společnost ornitologická. Minulého ročníku se zúčastnilo přes 35 tisíc lidí, kteří pozorovali víc než 707 tisíc ptáků. Podobně sčítají ptáky stovky tisíc lidí v USA, Velké Británii, Irsku, Nizozemsku a v dalších zemích. S kolegy z Bavorska, Rakouska a Švýcarska při sčítání čeští odborníci úzce spolupracují, díky čemuž mohou porovnávat výsledky i přeshraničně.

 

Pochází z Ukrajiny, kde vystudoval Černovickou národní univerzitu Jurije Feďkovyče a v Ústavu fyziky polovodičů V. J. Laškarova Národní akademie věd v Kyjevě získal doktorát. Přes City University of Hong Kong se nakonec dostal do RCPTM, dnešní součásti CATRIN UP. Zde se Sergii Kalytchuk již deset let věnuje syntéze, charakterizaci a využití fluorescenčních uhlíkových nanočástic. Doufá, že materiály a technologie, na jejichž vzniku se podílí, budou užitečné v mnoha oblastech.

„V Hong Kongu jsme tehdy začali s výzkumem uhlíkových nanočástic a stejnou činností se zabývalo i RCPTM. Takže to pro mě byla dobrá příležitost pokračovat ve výzkumu v tomto směru,“ odůvodnil přesun na Hanou Kalytchuk. Zatímco zpočátku se k syntéze nanočástic používaly toxické prvky jako například kadmium nebo rtuť, záhy je vystřídaly netoxické prekurzory. Bylo zřejmé, že takové netoxické a biokompatibilní fluorescenční nanočástice mohou způsobit revoluci ve vědách o živých organismech a v medicíně. Právě s ní souvisí i vědcův dosavadní největší úspěch - vývoj fluorescenčního nanosenzoru na bázi uhlíkových teček pro bezkontaktní in vitro monitorování nitrobuněčné teploty.

„V mé práci mě baví vzrušení, které cítím vždy, když se mi podaří získat nanomateriály, které dosud nikdo nevyrobil. Jejich použití se neomezuje pouze na biomedicínu, ale jsou užitečné také ve fotovoltaice, fotoelektrochemii či technologiích proti padělání. Doufám, že tento výčet není zdaleka konečný,“ těší se vědec. 

V Olomouci je rád nejen díky zajímavé a různorodé práci. „Ve městě se mi žije dobře, je krásné a zároveň bezpečné. Je zde mnoho možností sportovního vyžití, rád si vyjedu na kole do blízkého okolí i dál za město, baví mě i turistika v nedalekých horách,“ doplnil. 

K zavedeným streamovacím platformám v České republice se přidává video platforma Watch and Know, která přináší divácky a soutěžně nejúspěšnější tituly z festivalu vědecko-populárních filmů Academia Film Olomouc (AFO). Zbystřit by měli nejen fanoušci kvalitních dokumentů, ale i rodiny s dětmi nebo učitelé, kteří by rádi doplnili výuku o poutavé snímky na probírané téma. Unikátní webový portál Watch and Know nabízí obsah zdarma, stačí se pouze registrovat na adrese videtavedet.cz nebo watchandknow.cz.

Diváci mohou vidět třeba strhující příběh Praotec kyborg neurologa a radikálního průkopníka v oblasti neurověd Phila Kennedyho, který posunul vlastní vědecký přístup zavedením implantátů do svého mozku. V nabídce je také film Sedavci mladé režisérky E. J. Rosen, který měl na AFO světovou premiéru a stal se diváckým hitem. Hravý dokument se zabývá otázkami, jako proč sedíme špatně nebo jak můžeme sedět jinak, a přináší překvapivá zjištění současné vědy. Opiátová krize v USA je zase výchozím inspiračním bodem pro dokument Národ CBD, jehož tvůrci se ptají, jaké jsou vědecké poznatky o přínosech konopí.

„Doporučil bych snímek Pravidla Serengeti. Jedná se o fascinující příběh vědkyň a vědců, kteří svými objevy zásadně proměnili přístupy k ekologii a evoluční biologii. Dokument nás dostává na odlehlá a méně poznaná místa planety. V nabídce je také Zahrada tisíce včel. Film je vítězem ceny diváků AFO57 a jedná se o snímek, který by nevznikl bez pandemie covidu-19. Světově respektovaný kameraman a režisér Martin Dohrn totiž během britského lockdownu obrátil kamery na vlastní zahradu, aby zachytil fascinující svět včel a hmyzu,“ řekl Ondřej Kazík, hlavní dramaturg festivalu AFO.

Video platforma Watch and Know vznikla v době covidových opatření, kdy se filmový festival popularizující vědu nemohl uskutečnit naživo. Tým AFO letos stránky aktualizoval a přinesl novou, vylepšenou verzi. „Právě během online ročníků vznikla spousta obsahů, které jsme chtěli divákům předat přehledně a na jednom místě během celého roku. Kromě filmů tam najdou rozhovory s festivalovými hosty a hostkami, ale třeba i naprosto unikátní záznamy koncertů, které byly natáčeny na střeše, v tropickém pavilonu nebo v kapli,“ pozvala na webový portál Eva Navrátilová, ředitelka festivalu AFO.

Do budoucna chtějí autoři službu rozvíjet a doplnit filmy o výukové materiály, jako např. pracovní listy. Od ledna 2023 se na webu objeví rozhovory AFOtalks se světovými i domácími osobnostmi, které festival navštívily během posledního ročníku AFO57. K dispozici bude například povídání s historikem a filozofem vědy Peterem Galisonem, producentem Gregem Boustedem, neurovědcem Walterem Greenleafem, režisérkou a novinářkou Sheilou Hayman nebo špičkovým moderátorem České televize Danielem Stachem. 

AFO pořádá Univerzita Palackého v Olomouci každoročně již od roku 1966. V roce 2023 se tento svátek vědy a filmu uskuteční od 25. do 30. dubna. Festival pravidelně představuje ty nejlepší současné vědecké snímky prestižních světových produkcí, které osobně uvádějí renomované ikony české i zahraniční vědy či zástupci filmového a televizního průmyslu. Cílem AFO je bourání předsudků a stereotypů o „nudných“ vzdělávacích filmech, stejně tak o přírodních, humanitních a společenských vědách. Hybnou organizační silou festivalu jsou především současní i bývalí studenti univerzity. Podle počtu akreditovaných diváků se jedná o jeden z nejnavštěvovanějších filmových festivalů v ČR. 

Téměř tisíc učitelů z celé České republiky se na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého učilo mediální výchovu. Fakulta se tak aktivně zapojila do činnosti mezinárodního konsorcia The Central European Digital Media Observatory (CEDMO), jehož cílem je mj. napomáhat společnosti odolat dezinformacím.

Během zimního semestru se v aule pedagogické fakulty uskutečnilo několik hybridních přednášek s názvem Pravda a lež v online světě. Byly určené učitelům i studentům učitelství a přednášející se v nich věnovali tématům, jako jsou dezinformace, misinformace, fake news či kognitivní zkreslení, s cílem posílit u pedagogů mediální gramotnost. Přednášek se zúčastnilo téměř tisíc učitelů z celé České republiky.

„Vzdělávací akce jsme zaměřili na témata, která jsou v současnosti velmi aktuální a týkají se v podstatě každého uživatele internetových služeb. Téměř osmdesát procent učitelů neprošlo v rámci svého studia žádným vzděláváním v mediální výchově a my se tento deficit snažíme prostřednictvím našich vzdělávacích aktivit nahradit,” uvedl Kamil Kopecký, vedoucí realizačního týmu z PdF UP.

Obsahem přednášek byl základní teoretický vstup do problematiky, informace o tom, jakým způsobem vznikají dezinformace, jak jsou propojeny s významnými světovými událostmi a především, jaký dopad mají na cílovou skupinu. Přednášky se zaměřovaly zároveň na pedagogickou praxi. Učitelům poskytly řadu námětů využitelných ve výuce. Byly interaktivní, do dění tedy zapojily jak cílové publikum přítomné přímo v sále, tak i diváky na streamu. S využitím interaktivního nástroje sli.do lektoři mohli publikum snadno aktivizovat a přimět ho k zapojení se do aktivit, například kolektivního hlasování, rozhodování, komentování příspěvků, řešení problémových úloh apod. Vše se dělo z velké části anonymně, což umožnilo zapojení i těch posluchačů, kteří by se jinak často styděli svůj dotaz položit.

„Základním nástrojem, který učitelé na přednáškách využili, byl mobilní telefon. Právě s jeho pomocí si vyzkoušeli nejen interaktivní aktivity, mohli si ale i uvědomit, jak efektivním nástrojem mobilní telefon může být i v prostředí školy,“ dodal jeden z realizátorů René Szotkowski z PdF UP.

Stěžejní část přednášek byla věnována především ukázkám konkrétních aktivit, které mohou učitelé dělat se svými žáky, a to již od prvního stupně základní škol. Ve vystoupeních se tak objevovala témata, která nabourávají zažité představy o fungování světa kolem nás, např. mýty, kterým od útlého věku věříme, přičemž postupně se přednášející v tématech přesouvali k různým druhům zkreslení, předsudků, nechyběly aktivity zaměřené na problematiku dezinformací či propagandy.

K důležitým tématům patřila i práce s emocemi, které často nepravdivý obsah provázejí. Pedagogové se učili s nimi pracovat a nespoléhat pouze na první, často zkreslený, dojem, který potenciálně nepravdivé zprávy vyvolávají.

„Chystáme mimo jiné i příručku, která nabídne výběr aktivit. Učitelé je budou moci vyzkoušet se svými žáky přímo ve škole. Najdou v ní jak aktivity, které jsou orientovány na mediální gramotnost, tak i aktivity cílené především na kritické myšlení a logické uvažování,“ doplnil k přednáškám lektor mediální výchovy a doktorand PdF UP Dominik Voráč, který i potvrdil, že navazující přednášky fakulta plánuje pro učitele zdarma v prvním čtvrtletí roku 2023. Podrobnosti budou zveřejněny zde a zde. Záznam z uskutečněných přednášek zde. Reportáž ČT pro pořad Události zde. 

CEDMO – The Central European Digital Media Observatory – Středoevropská observatoř digitálních médií, nezávislé nestranné multidisciplinární centrum. Uvedené mezinárodní konsorcium bylo vytvořeno s cílem vytvořit soubor krátkodobých a dlouhodobých akcí, stejně jako doporučení, která mají pomoci občanské společnosti, veřejným institucím a soukromému sektoru reagovat na klesající důvěru v klíčové instituce. Konsorcium má zároveň pomoci společnosti odolat účinkům rostoucí expozice k dezinformacím.

Vážené studentky a studenti, kolegyně a kolegové,

máme za sebou další velmi dynamický a popravdě i náročný rok.

Na třech fakultách (filozofické, pedagogické, teologické) nastoupili do funkcí tři noví děkani, na dvou fakultách (přírodovědecké a fakultě tělesné kultury) děkani staronoví. Žádná doba hájení jim však nebyla dopřána. Stejně jako všechny ostatní součásti univerzity museli i oni již od počátku roku čelit řadě výzev od doznívající covidové pandemie přes ekonomickou nejistotu až po běžnou provozní agendu.

Zcela zásadně pak do života univerzity, celé naší země, ale především ukrajinského lidu zasáhla ruská válečná agrese, která život Evropy (a tedy i náš) ovlivňuje dodnes, a ještě nejspíš dlouho ovlivňovat bude. Do toho se bohužel ještě více vyhrotily naše vnitrouniverzitní spory a problémy, které otevřely další rány. Aby se je podařilo zacelit, bude to od nás vyžadovat mnoho úsilí a vyčerpávajícího nasazení.

Na druhou stranu se ovšem opět ukázalo, že i když takové zásadní krize přicházejí, jsme jako univerzita schopni spojit síly jako jeden celek a velmi efektivně přispět k jejich pozitivnímu řešení. Je opravdu obdivuhodné, jak rychle a užitečně se dokázala Univerzita Palackého i její jednotliví studenti a zaměstnanci zapojit do podpory válečných uprchlíků i Ukrajiny jako takové. Stejné to bylo před pár lety i při covidové pandemii. Je tedy zjevné, že táhnout za jeden provaz umíme, jen je škoda, že k tomu potřebujeme nějakého vnějšího nepřítele. Ale protože všechno zlé bývá i pro něco dobré, přiměla nás tato úskalí identifikovat a pojmenovat četné dílčí problémy, které nás dlouhodobě zatěžují, a současně hledat jejich řešení.

Do roku 2023 vstupujeme s ne zcela optimálně rozdanými kartami. Budeme se potýkat s následky výše uvedených krizí, jak globálního měřítka, tak našeho vnitřního prostředí. Vstupujeme do něho ovšem také posíleni a s konkrétními představami, jak se s jednotlivými překážkami vypořádat. Vstupujeme také do roku, v němž bude Univerzita Palackého slavit 450 let vysokého učení v Olomouci. A jak si nepochybně uvědomujeme, v těchto více než čtyřech staletích procházela česká společnost i naše krásná univerzita mnoha jinými krizemi a výzvami, které byly nezměrně hlubší a drtivější než ty naše současné. Vždy jsme to zvládli.

Přeji proto Univerzitě Palackého, Vám i Vašim blízkým, abychom v roce 2023 dokázali využít společných schopností i dobré vůle, a přispět tak k překonání těžkostí, které vyčkávají před námi – a jak dlouho nás budou provázet či brzdit, jak závažné budou jejich dopady, to mnohdy záleží především na nás samotných.

Jiří Langer

předseda Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci

Čemu všichni rozumí? No přece škole. Všichni jsme tam chodili a všichni tím pádem víme, jak se má učit. Jenže je to opravdu tak? Obstojí ve 21. století učitel z našeho dětství? Jakým výzvám dnes čelí? Co by měl znát, co by měl umět a bez čeho se neobejde? Kde jinde hledat odpovědi než na pedagogické fakultě.

Proděkanka pedagogické fakulty Petra Šobáňová říká, že se české školství nachází ve stavu permanentní změny. „Opravdu, myslím to bez nadsázky. Jen si to zkuste představit: nástup digitálních technologií a internetu, výzva v podobě inkluze, proměny pojetí rodičovství a diverzita přístupů k výchově v rodinách, klesající míra čtenářství u dětí, covid a online výuka, nárůst psychických problémů dětí, začlenění žáků z Ukrajiny a do toho komplexní systémové změny v podobě revizí rámcového vzdělávacího programu. Výzev, s nimiž se učitelé dnes musejí nějak vyrovnat, bych mohla jmenovat celou řadu a každý z problémů je navíc komplexní a velmi složitý. Přesto se od učitelů a učitelek očekává, že budou na stálé proměny schopni reagovat ihned, že je vyhodnotí nejen rychle, ale i zodpovědně, že budou fungovat kvalitně každý den, teď a tady.“

Jednoduše řečeno, pedagogické fakulty by měly vyrábět učitelské supermany a supermanky pro jedenadvacáté století.

Školství, to je loď, která jen velmi pomalu mění kurz

Svět vzdělávání se překotně vyvíjí, stále se objevují nové podněty, poznatky a trendy. Školství je v něm ovšem jakási obří loď, která svůj kurz mění jen pomalu. „I když nám výzkumy potvrzují, že začínající učitelé učí podle vzorů, s nimiž se sami setkávali, požadavky jsou dnes zcela jiné. Monotónní výklad u tabule už nestačí, žáky je třeba aktivizovat. Učitelé už nejsou primárně zdrojem informací, ale spíše otevírají brány svého oboru.“ České školy mají velkou míru autonomie, samy připravují osnovy, ministerstvo jim dává jen velmi obecný rámec a zacílení. „Učitel pak sám musí zvážit, jaký vzdělávací obsah je v jeho oboru zásadní a hlavně: jakými cestami jej zprostředkuje svým žákům v dané třídě a jakými cestami jej předá žákům v jinak osobnostně sestavené vedlejší třídě,“ vysvětluje proděkanka pedagogické fakulty. Zdůrazňuje přitom, že už rozhodně nestačí ‚kuchařky‘ a univerzální, několik let staré přípravy na výuku, protože postupy mohou být v různých školách i v jejich jednotlivých třídách diametrálně odlišné.

„Na rozdíl od dřívějších generací je velmi důležité, aby se učitelé nedívali na výuku jen skrze svůj obor, ale vnímali ji v celospolečenských souvislostech. Aby reflektovali, v jakém světě žáci žijí, čemu čelí ve škole i mimo ni, v čem jsou zranitelní, co je trápí a co je může posouvat. Dnešní učitel musí být otevřený a kreativní a rozhodně mu nestačí jen postavit se před třídu a pětačtyřicet minut přednášet. Musí umět nad­chnout. A hlavně: musí vědět, že je ve třídě pro své žáky. Měl by jim umět naslouchat, pomoci jim najít pevnou půdu pod nohama, budovat jejich bazální pocit, že mohou lidem okolo důvěřovat a že ve světě mohou obstát. Dobrý učitel nebo učitelka ukazuje svým žákům, že svět může být dobré místo. Pedagog je pro žáka velmi důležitou vztahovou osobou a v dobrém, nebo bohužel i ve špatném, jej ovlivní v budoucím životě,“ zdůrazňuje Petra Šobáňová.

Hana Vacková učí základy společenských věd a výtvarku na olomouckém hejčínském gymnáziu.

Její slova potvrzuje i Hana Vacková, která učí základy společenských věd a výtvarku na olomouckém hejčínském gymnáziu. „Tradiční memorování na dnešní studenty příliš nefunguje, proto se snažím vytvářet co nejpodnětnější prostředí. Cílím na posilování souvislostí, obhajování názorů a na čtenářskou gramotnost.“ U svých žáků Hana Vacková navíc rozvíjí i dovednosti a postoje důležité pro život a říká, že podobně by se měli vzdělávat i studenti pedagogických oborů na vysokých školách.

Učitel = influencer

Typická škola? Modelový učitel? To dnes podle odbornice z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého neexistuje. Panuje pluralita. I v prostředí jedné školy mohou být zkušenosti žáků a rodičů rozdílné.

„Přirozeně mě těší, že je dnes více vidět řada učitelských osobností, které do škol vnášejí neotřelé postupy a jejichž repertoár metod a nápaditost výuky jsou fascinující. Ukazují, že škola nemusí být nuda. Mám radost, že mnohé z těchto učitelských osobností jsou naši absolventi. Je také dobře, že se v posledních letech formuje vlivná skupina aktivních a zapálených učitelů – influencerů, kteří narušují stereotypní představy o přísných učitelích s křídou u tabule. Jsou nositeli změny a hrdosti na učitelskou profesi. Taky díky nim se učitelství stává přitažlivější než dříve,“ říká Petra Šobáňová.

Absolventka oboru Biochemie na Přírodovědecké fakultě UP Olga Ryparová učí chemii a vytvořila na YouTube svůj kanál Olinium. 

Takovou učitelkou je i Olga Ryparová, absolventka oboru Biochemie Přírodovědecké fakulty UP. Učí chemii, ale trochu jinak, než bychom čekali. Mladá a populární influencerka vytvořila na YouTube svůj kanál Olinium, který se věnuje chemickým tématům. „Začal jako můj dobrovolný projekt. Po večerech jsem natáčela krátké vysvětlení chemických témat. Například jsem si připravila vysvětlení názvosloví solí, nachystala příklady, stoupla si před tabuli a namluvila na kameru. A pak jsem to nahrála na YouTube,“ vzpomíná.

První videa používala pro své studenty, aby si mohli doplnit látku, na kterou chyběli. Naživo pak začala vysílat hodiny chemie, když se školy zavřely s propuknutím pandemie covidu-19. Od té doby se Olinium posunulo dál, výuková videa zveřejňuje Olga Ryparová každý týden, navíc připravuje rozhovory s chemiky a vědci do podcastu i na sociálních sítích. Je populární především proto, že umí složitou problematiku názorně vysvětlit.

Ale ani konzervativní učitele není třeba zatracovat. Proděkanka Petra Šobáňová dobře ví, že inovace, je-li tlačena za každou cenu, nemusí být ani ku prospěchu, ani zárukou kvality. „Tou jsou žáci, kteří se těší do školy, kteří mají chuť objevovat nové věci. Právě to, jestli chodí do školy rádi, je podle mě klíčové a v tom si myslím, že má české školství rezervy.“

O to, aby je neměla i nová generace učitelů, se snaží olomoucká pedagogická fakulta v jejich pregraduální přípravě. „Ta se velmi ostře sleduje, a to nejen ministerstvem školství, které spolu s pedagogickými fakultami spustilo ambi­ciózní reformu, ale i veřejností a studenty samými. Jsou dnes velmi nároční. Umějí dobře formulovat své představy a chtějí mnohem víc než takzvaně papír na to, aby mohli učit. Zajímají se o kvalitu své přípravy a neváhají diskutovat o tom, co je pro praxi potřeba,“ dodává k obsahu častých debat se studenty a studentkami. Je za ně i velmi ráda, protože se v nich znovu a znovu diskutuje, co je základem studia a co je třeba jen zvyk, nebo dokonce zbytečný balast.

Jednou z cest, jak neustrnout, motivovat se a zůstat v blízkém kontaktu s praxí, se stal i komunitní a informační portál Učitel21, na jehož obsahu se podílejí jak sami studenti, tak i učitelé z praxe. Nabízí stovky článků, denně zveřejňuje tipy do výuky a ukazuje tak pestrost dnešního světa vzdělávání. Podle Petry Šobáňové je jednou z inovací, kterou Pedagogická fakulta Univerzity Palackého nabízí mimo jiné i budoucím učitelům. „Ukazujeme, že učit se lze nejen v učebnách, ale i na internetu, že inspirace a různé podněty k učitelům mohou přicházet ze všech stran a že olomoucká pedagogická fakulta je důležitou součástí tohoto proudu. Není továrnou na typizované učitele, ale spíš iniciační bránou do světa vzdělávání.“