Novinky z PřF a UP

Sní vaše dítě o tom, že se jednou stane vědcem, nebo ho spíš baví vyrábět nejrůznější „zlepšovátka“, skládat stavebnice nebo snad roboty? Toulají se vaše ratolesti v myšlenkách vesmírem, rády si povídají o planetách nebo je ještě raději malují? Anebo je baví historie a zajímá je, co se dělo v minulosti? Pokud ano, udělejte jim radost a přihlaste je do vědeckých kroužků Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

V nabídce science centra na 2. pololetí 2023/2024 je deset tematických kroužků. Děti se podívají do přírodovědné laboratoře, kde vyzkouší jednoduché pokusy a zábavnou formou objeví principy přírodních dějů. Kromě chemických pokusů poznají také technologické novinky a navštíví mimo jiné moderní učebnu v centru Envelopa Hub, kde se blíže seznámí například s 3D tiskem.

„Naše kroužky jsou pro děti jedinečnou příležitostí bádat, objevovat svět kolem nás nebo třeba daleký vesmír v planetáriu. To vše hravou, kreativní formou a za pomoci moderních technologií. Děti objeví kouzlo přírodních věd a zároveň rozvinou svoji kreativitu. V bohaté nabídce máme různě zaměřené kroužky pro věkové skupiny od 5 let po 8. třídu ZŠ. Nově využíváme i učebnu UP_Lab, která nám poskytuje nové technické možnosti,“ řekla Klára Češíková, koordinátorka kroužků v Pevnosti poznání.

Registrace bude spuštěna 10. ledna 2024 v 9:00 na webových stránkách Pevnosti poznání. Děti čeká celkem 14 lekcí v týdnu od 13. února do konce května 2024.

Nomen omen – jméno znamením. Jestli u někoho tento latinský výraz platí, pak je to Eliška Vodáková. Studentka doktorského programu Kinantropologie na Fakultě tělesné kultury UP závodně plave, také plavání učí, a jak sama říká, když ji něco štve, jde do vody, kde uklidní hlavu. A co víc, v rámci doktorátu zkoumá vliv vodní terapie na hrubou motoriku a spasticitu u dětí s tělesným postižením. Ráda by přispěla k rozšíření povědomí o technikách a možnostech této terapie v Česku. Její výzkum podpořil Nadační fond UP.

Blahodárné účinky vody na lidský organismus jsou známy odnepaměti. Pobytu ve vodě se přitom dá využít nejen k relaxaci, ale také k rehabilitaci. Eliška Vodáková se s vodní terapií coby formou rehabilitace seznámila, když jako instruktorka plavání hledala pro všechny vhodné aktivity, například pro děti s kvadruplegií. Po absolvování mezinárodního kurzu s praktickými částmi na Maltě či v Irsku se stala vodní terapeutkou.

„Terapie ve vodním prostředí využívá fyzikálních zákonů a vlastností vody. Díky vztlaku je pohyb pro člověka snazší než na suchu, méně zatěžuje klouby, pozitivně působí také vyšší teplota vody, která pomáhá snížit spasticitu a uvolnit svaly. Existuje několik metod vodní terapie zohledňujících různé diagnózy, základním principem vždy je, že se cvičitel věnuje jedinému klien­tu. Terapie s dětmi má charakter hry, využívá se spousty hraček i dalších různorodých pomůcek,“ přibližuje.

Během svého výzkumu sleduje změny v hrubé motorice dětí s tělesným postižením ve věku 6–7 let, se kterými ve vodě cvičí po dobu tří měsíců. „Předpokladem je, že pokud se dítě během té doby zlepší při otáčení ve vodě, kde je pro něj cvičení jednodušší, zlepší se i při pohybu na suchu. Cílem je zpracovat deset případových studií, není ale snadné děti pro výzkum najít,“ dodává Eliška Vodáková s tím, že podle zahraničních studií se děti s mozkovou obrnou mohou motoricky nejvíce rozvinout právě do 7 let věku. Vhodné podmínky pro cvičení našla na bazénech v Bohuňovicích, Přerově a v Aplikačním centru BALUO FTK UP.

Výzkum zaměřený na vodní terapii zaujal i členy Správní rady Nadačního fondu UP, který letos podpořil práci devíti studentů UP. „Bez podpory fondu bych nemohla výzkum uskutečnit. Z poskytnutých prostředků můžu platit pronájmy bazénů a odměnit fyzioterapeuty, kteří mi pomáhají. A také jsem se mohla zúčastnit konference ve Skotsku, kde jsem představila průběžné výsledky výzkumu.“

Myšlenka Nadačního fondu UP se doktorandce líbí. „Je to pro nás studenty možnost, jak dosáhnout svých cílů, zároveň svoji práci zviditelnit. Skvělá je i podpora ve formě příležitostí dalšího vzdělávání a osobnostního rozvoje,“ uzavírá Eliška Vodáková, která s osobami se zdravotním postižením či znevýhodněním pracuje i mimo vodu – jednak jako konzultantka aplikovaných pohybových aktivit pro žáky v Olomouckém kraji a jednak jako koordinátorka zapisovatelského servisu Centra podpory studentů se specifickými potřebami UP.

Tento text původně vyšel v tištěném magazínu Žurnál, jehož elektronickou podobu najdete zde.