Novinky z PřF a UP

Nové možnosti pro větší využití mikrofluidních zařízení v analytické chemii otevře výzkum Oleksandra Prystopiuka z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty. Světový trh s mikrofluidními zařízeními, pomocí kterých vědci v laboratořích dokážou manipulovat i s velmi malými objemy kapalin, čeká podle řady odborníků v příštím desetiletí výrazný růst. Oleksandr Prystopiuk se proto rozhodl udržet s tímto globálním trendem krok a v rámci svého doktorského studia se pod vedením Petra Fryčáka zaměřil na dva výzkumné směry úzce spojené právě s mikrofluidikou.

„Zabývám se vývojem technologie výroby mikrofluidních zařízení na pracovištích, která nemají k dispozici tzv. čisté prostory, tedy specializované prostředí s kontrolovanou minimální úrovní znečištění pro technologie vyžadující mimořádnou čistotu.  Vytvořím také ukázkovou aplikaci, která bude demonstrovat potenciál  ´podomácku´ vyrobené mikrofluidiky při řešení aktuálních výzev analytické chemie," popisuje svoji vědeckou práci Oleksandr Prystopiuk, jehož výzkumné a vývojové počínání bylo v roce 2024 podpořeno grantem Nadačního Fondu Univerzity Palackého.

Mikrofluidní zařízení, známá též jako ´mikrofluidní čipy´, přinesla po roce 2000 revoluci ve složité manipulaci s malými objemy kapalin až na úrovni zlomků mikrolitru. Díky tomu mohly být zásadně změněny postupy tzv. „mokré chemie“ v mnoha oborech, které využívají precizní manipulaci s tekutými vzorky a činidly.

„Svojí prací rozvíjím jedno z hlavních výzkumných témat katedry analytické chemie, kterým je chemická mikroanalýza zahrnující jednoduché chemické testy, mikromanipulační postupy pro úpravy vzorků i pokročilé metody založené na kapilární elektroforéze a elektrochemických senzorech. Slibný rozvoj využití mikrofluidiky ale výrazně zpomaluje vysoká cena výroby mikrofluidních zařízení navržených přesně na míru požadavkům vědců. Vytvořit takto složité zařízení s předem definovanými parametry je přitom pro výzkum naprosto nezbytné kvůli jeho specifické povaze a nadstandardním požadavkům. Já se snažím vyvíjet zařízení levná" popsal Oleksandr Prystopiuk úskalí vývoje a aplikace mikrofluidních zařízení.

Na začátku svého doktorského studia proto tento mladý vědec přijal ambiciózní výzvu a rozhodl se vyvinout technologii pro kusovou výrobu mikrofluidních zařízení vyrobených přesně na míru, kterou bude možné používat v laboratořích a provozech s minimálním vybavením.

Jeho řešení je založeno na použití desek plošných spojů (DPS) jako substrátu pro výrobu mikrofluidních zařízení. „Nechtěl jsem se příliš vzdálit od svého bakalářského vzdělání v oboru elektronického inženýrství, a proto jsem se rozhodl využít DPS. Technologie ´mikrofluidika-na-DPS´ (microfluidics-on-PCB) byla již technologicky i materiálově prověřena a nabízí několik klíčových výhod,“ vysvětlil Oleksandr Prystopiuk.

Použití DPS jako základního materiálu umožnilo použít vodivé drážky, které lze využít jako elektrody nebo elektrochemické senzory. Moderní procesy výroby DPS nabízejí nejen dostatečnou prostorovou přesnost, ale také širokou škálu užitečných povrchových úprav za atraktivní cenu. „Kromě toho je třeba pouze zaslat soubory s návrhem do výrobní společnosti, která se postará o vše ostatní. Navíc DPS s mikrofluidními kanálky může obsahovat také integrované obvody. Díky tomu lze přímo mikrofluidnímu zařízení zpracovávat slabé elektrické signály například z elektrochemických senzorů,“ popsal doktorand výhody tohoto řešení.

Mikrofluidní kanálky jsou vytvářeny v polymerové vrstvě pomocí laserového obrábění, což je technologie používaná například k označování nebo gravírování. Samotná výroba vyvinutých zařízení je podle Oleksandra Prystopiuka relativně jednoduchá a zahrnuje pouze dvě operace, které je nutné provést přímo na pracovišti - nanesení polymerové vrstvy pomocí spincoatingu a uzavření mikrofluidního zařízení na topné desce. „Tímto přístupem můžeme mikrofluidní zařízení vyrábět v běžných podmínkách analytických laboratoří“ podotkl Oleksandr Prystopiuk.

Vědci z katedry analytické chemie zároveň uvažují o vytvoření ukázkové aplikace, která by umožnila prezentovat výhody jejich inovativního postupu. „Vyvíjená technologie velmi dobře zapadla do oblasti moderní instrumentální analytické chemie. Připravované mikrofluidní zařízení dovoluje manipulaci s tekutým kultivačním médiem obsahujícím jednobuněčné řasy, které slouží jako modelové organismy. Zároveň detekuje  buňky proudící mikrokanálkem a rozlišuje například od vzduchových bublinek. Následně umožňuje, aby požadovaná buňka byla oddělena od hlavního proudu kapaliny v kanálku a byla nasměrována do hmotnostního spektrometru pro její následnou analýzu,” řekl Petr Fryčák, školitel doktoranda.

Podle Petra Fryčáka se jedná se o technicky a vývojově náročnou aplikaci, která vyžaduje nejen výrobu účelově navrženého mikrofluidního zařízení, ale také vytvoření celého ekosystému nezbytného pro jeho fungování, včetně zásobování kapalinami, řídicí elektroniky, mechanického rozhraní pro hmotnostní spektrometr a dalších prvků.

„Rád bych vyjádřil vděčnost Nadačnímu fondu UP, který podpořil toto mé vývojové úsilí. Získaný grant umožnil pořídit elektronické, mechanické a optické komponenty potřebné k sestavení funkčního prototypu, stejně jako objednat výrobu nestandardních dílů podle vlastního návrhu. Z dlouhodobého pohledu mě inspiruje myšlenka, že by se katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP mohla stát významným centrem pro rozvoj a praktické využití mikrofluidních technologií, což by zajistilo jejich trvalou dostupnost pro českou vědeckou komunitu,“ dodal Oleksandr Prystopiuk.

Univerzita Palackého hostila jednání Asociace univerzit třetího věku (AU3V). Do Olomouce se sjely na její valné shromáždění více než čtyři desítky zástupců vysokých škol, které seniorům nabízejí tuto formu celoživotního vzdělávání.

Do Olomouce se jednání vrcholného orgánu asociace vrátilo po několika letech. „Moc mě těší, že přesně po pěti letech jsme se v rámci valného shromáždění sešli opět na Univerzitě Palackého. Naše akce se konala na půdě cyrilometodějské teologické fakulty, k níž mám navíc osobní vztah, vícekrát jsem zde měl možnost přednášet či se zúčastnit dalších akcí. Mohli jsme využít krásných univerzitních prostor, z nichž mnohé stojí za vidění. Naše shromáždění zahájil přivítacím projevem děkan fakulty Vít Hušek,“ uvedl Pavel Helan, prezident AU3V a historik, který působí na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Jak dodal, volba Olomouce nebyla náhodná. Součástí dvoudenního setkání totiž byl i workshop Labyrinty kritického myšlení: Zvyšování datové gramotnosti a kritického myšlení seniorů, což je projekt TA ČR, na němž se asociace více než rok podílí. „Řešitelem je tým právě z CMTF pod vedením Heleny Pospíšilové, jež byla mimochodem v letech 2019–2022 členkou předsednictva naší asociace,“ připomenul Pavel Helan a ocenil i skvělou přípravu olomouckého jednání. „Chtěl bych vřele poděkovat paní kolegyni Pospíšilové i Kláře Tesaříkové Čermákové z rektorátu univerzity, stejně jako jejich dalším spolupracovnicím, za perfektní organizační přípravu a laskavé přijetí. Jistě tyto důležité okolnosti přispěly k přátelské a příjemné atmosféře, ve které se naše dvoudenní shromáždění neslo,“ dodal Pavel Helan.

Asociace univerzit třetího věku byla založena v roce 1993, v současnosti má 23 členů a jejím úkolem je mj. garantovat kvalitu vzdělávání formou U3V na vysokoškolské úrovni, dbát o etickou stránku tohoto vzdělávání, posilovat jeho význam v povědomí společnosti a prosazovat dostupnost vzdělávání seniorů na vysokých školách.

 

Přispět k užší spolupráci mezi evropskými univerzitami má druhý ročník otevřené výzvy aliance Aurora. Na společný mezinárodní projekt v ní lze získat až 25 000 euro. Výzva podporuje také pořádání tematických letních škol, a to částkou do 20 000 eur. Třetí podpořenou aktivitou jsou krátkodobé mobility zaměřené na mladé vědce. V loňské výzvě uspěly tři projekty spojené s UP, přihlášky do letošního kola lze podávat do 28. března.

Podporu ve výši až 25 000 euro na dva roky může získat společný projekt, do nějž se zapojí výzkumníci či výzkumnice alespoň ze tří univerzit, které jsou plnohodnotnými členy aliance Aurora. „Cílem je nejen podpořit samotný výzkum, ale také pomoci vzniklému týmu během dané doby připravit projektovou žádost do rámcového programu Horizont Evropa nebo jiných evropských grantových výzev. Důležitým kritériem je však především prohloubení mezinárodní spolupráce napříč univerzitami,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Výzkumné týmy mohou být jak jednooborové, tak interdisciplinární. Pro nalezení vhodných partnerů lze vedle jiných kontaktů využít existující databáze sítě Aurora: Aurora Research Resources, Aurora Connect Gateway nebo Aurora Doctoral Pool. Rozpočet lze využít podle potřeby na cestování a navazování kontaktů, sdílení informací, získávání přístupu k údajům či provádění předběžného výzkumu.

Výzva nezapomíná ani na rozšiřující vzdělávání. Na uspořádání letní (či zimní) školy v ní lze získat až 20 000 euro. Podpořeny mohou být krátkodobé (1–2 týdny) školy, které se budou zabývat konkrétním vědeckým tématem (nejde tedy o výuku jazyka či trénink komunikačních dovedností nebo psaní grantových výzev). Podmínkou je, aby přednášky, praktická cvičení nebo konference, které budou jejich součástí, vedli převážně odborníci z univerzit, které jsou plnými členy aliance Aurora (alespoň pět odborníků z nejméně tří univerzit).

Mladí vědci a vědkyně navíc mohou s finanční podporou vyjet za výzkumem na některou z členských univerzit Aurory. Univerzita Palackého v této výzvě financuje mobility maximálně v délce jednoho měsíce. Ucházet se o ni mohou studující posledních ročníků magisterského studia, doktorandi nebo postdoci.

Podrobné informace o výzvě naleznete na webu Aurory na UP.

Novým rektorem Univerzity Palackého se stane právník Michael Kohajda. V tajné volbě o tom rozhodl Akademický senát UP. Po jmenování do funkce prezidentem republiky povede docent Michael Kohajda univerzitu v následujících čtyřech letech, od 1. května 2025 do 30. dubna 2029.

O hlasy čtyřiadvaceti senátorů a senátorek se o funkci rektora UP ucházelo šest kandidátů: rekreolog Ivo Jirásek z FTK, právník Michael Kohajda z PF, fyzik Jakub Navařík z Catrin, fyzik Tomáš Opatrný z PřF, gynekolog, porodník, genetik a současný rektor Martin Procházka a psycholog a kněz Peter Tavel z CMTF. Během volebního zasedání AS UP v pětiminutových projevech seznámili senátory a senátorky se svými představami, kudy by se UP měla v dalších letech ubírat, poté v devadesátiminutové rozpravě odpovídali na položené dotazy, jež se věnovaly jejich představám o prorektorských týmech, financování vysokých škol, mzdové politice, bezpečnosti či vnitřní komunikaci.

Kandidát na nového rektora Univerzity Palackého byl zvolen ve druhém kole. Akademický senát UP se rozhodoval mezi právníkem Michaelem Kohajdou, který v prvním kole získal devět senátorských hlasů, a fyzikem Tomášem Opatrným, pro něhož hlasovalo osm senátorů a senátorek. Ve druhém kole volby Michael Kohajda obdržel čtrnáct hlasů. Ke zvolení bylo podle stanovených pravidel potřeba minimálně třináct hlasů.

„Děkuji velmi za vaše hlasy, děkuji všem, kteří mě podporovali. Doufám, že vás nezklamu. Stávajícímu rektorovi Martinu Procházkovi děkuji za vše, co pro univerzitu vykonal,“ řekl Michael Kohajda bezprostředně po oznámení výsledku.

Senát svou volbou navrhuje zvoleného kandidáta ke jmenování prezidentu republiky. Výsledky voleb a protokol o volbě kandidáta na funkci rektora UP, jak se volební akt oficiálně nazývá, včetně podkladů na jmenování předá předsedkyně Akademického senátu UP ministru školství.

V novodobé éře obnovené olomoucké univerzity stanulo v jejím čele od roku 1946 třináct rektorů a dvě rektorky. Michael Kohajda bude šestnáctým v řadě. Řídit bude univerzitu, na které v současnosti na osmi fakultách studuje zhruba dvacet tři tisíc studentů a pracuje víc než čtyři tisíce zaměstnanců.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. (* 1981)

Na Právnické fakultě UP absolvoval magisterský obor Právo a právní věda. Doktorský titul získal a habilitační řízení v oboru finančního práva úspěšně ukončil na Právnické fakultě UK. Na PF UP působí jako akademik téměř dvacet let. Od roku 2020 zastává funkci proděkana – nejprve pro oblast doktorského studia, kvalifikačních řízení a financí včetně investic, v současnosti pak pro oblast vnějších vztahů a investic. Je členem Vědecké rady PF UP a několika oborových rad na právnických fakultách v Olomouci a Praze.

Jeho výzkumné a publikační aktivity se soustředí na finanční právo, zejména na veřejné rozpočty, daně, bankovnictví, pojišťovnictví a kapitálové trhy. Hlavním odborným zájmem jsou pravidla a výkon dohledu v rámci finančního systému. V posledních letech se věnuje také právním pravidlům spojeným s vydáváním a nakládáním s kryptoaktivy. Od roku 2024 je hlavním řešitelem standardního projektu GA ČR Kryptoaktiva jako hrozba pro státní suverenitu. V rámci mezinárodní spolupráce absolvoval řadu zahraničních výzkumných a výukových pobytů v Evropě, USA i Austrálii. Kromě akademické činnosti se úspěšně věnuje právní praxi.

S cílem přispět k rozvoji společnosti se v minulosti zapojil do politického života. Mezi lety 2014 a 2022 byl členem rady města Šumperk, kde se zaměřoval na rozpočtovou politiku a investice. V roce 2021 získal díky preferenčním hlasům mandát poslance Parlamentu ČR za Olomoucký kraj. Působí mimo jiné jako člen rozpočtového výboru. Byl rovněž členem speciální vyšetřovací komise sněmovny k tragické události, která se odehrála na Filozofické fakultě UK v prosinci 2023.

Komunikace vědy na sociálních sítích, propojování vědců napříč republikou či koordinace Noci vědců, tato a jiná témata přinesla Nekonference – neformální setkání komunikátorů vědy. Akci pořádá spolek SciComHub po celé republice, nyní se poprvé uskutečnila v Olomouci.

NEkonference nabídla různorodá vystoupení osmi řečníků, mezi nimiž byli například zástupci Přírodovědecké fakulty UP Karel Berka, který mluvil o komunikaci vědy na sociálních sítích, Jiří Danihlík, jenž hovořil o výzvách, které přináší komunikace vědy směrem ke specifickému včelařskému publiku, a projekt Vědátor představil Jan Tomáštík. Jak funguje národní koordinátor Noci a vědců a co všechno tato práce obnáší, řekl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP. Možnosti, jak se zapojit do jubilejního 60. ročníku festivalu AFO, představil jeho programový ředitel Ondřej Kazík, Roksolana Ilnycka z Vědeckotechnického parku UP pak motivovala přítomné vědce k zapojení do programu Unistarter, který podporuje spolupráci napříč výzkumnými institucemi.

„Atmosféra NEkonference byla výjimečná, nabitá vědeckým duchem. Jsem nadšená, že jsem mohla hovořit o spolupráci při popularizaci vědy, což je téma, které mi přirostlo k srdci,“ řekla prezidentka studentského spolku UP Crowd Magdalena Loskotová z přírodovědecké fakulty, která na akci také vystoupila.

V publiku akce v Pevnosti poznání se potkali vědci, PR pracovníci i studenti, které všechny spojuje touha srozumitelně komunikovat vědu směrem k veřejnosti. „K popularizaci vědy je nezbytná spolupráce vědců, novinářů i odborníků na komunikaci z jednotlivých výzkumných institucí. Mám radost, že se setkání zástupců všech těchto profesí podařilo v Olomouci uskutečnit,“ uvedla Tereza Mašínová, jedna ze zakladatelek spolku SciComHub a moderátorka setkání.

I desetiminutová změna v každodenním pohybovém chování může vést ke zmírnění rizika obezity – to je jedním z hlavních zjištění studie, jejímž hlavním autorem je Aleš Gába z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP a na níž se podíleli i odborníci z Přírodovědecké fakulty UP. Vědci analyzovali data téměř deseti tisíc respondentů od 5 do 90 let ze sedmi zemí, výsledky vyšly ve Sports Medicine, předním odborném periodiku v oblasti sportovních věd.  

Odborníci rozlišují tři druhy pohybového chování během 24 hodin dne: pohybovou aktivitu, sedavé chování a spánek. Řešitelé tzv. realokační analýzy se zaměřili na to, jaký vliv na BMI a obvod pasu mohou mít vzájemné přesuny času (realokace) mezi zmíněnými druhy pohybového chování. Tedy například, jak se projeví, pokud zkrátíme dobu sezení o 10, 30 nebo 60 minut a o tuto dobu se budeme déle hýbat.

„Využili jsme potenciálu toho, že jsem byl osloven ke spolupráci na velké mezinárodní metaanalýze, kterou zastřešuje Australian Catholic University a v níž se pracuje s daty z jedenácti studií. Mohli jsme tak na robustní dataset aplikovat naše know-how, které jsme s týmem Karla Hrona z katedry matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP získali během spolupráce na dřívějším projektu,“ uvedl Aleš Gába, který se využitím času z pohledu pohybového chování začal před zhruba osmi lety zabývat jako jeden z prvních v České republice.

Podotkl zároveň, že se ve studii zabývají teoretickými realokacemi mezi druhy pohybového chování. „Naše analýza tak může být podkladem pro experimentální studii, v rámci níž by se prováděním cílených změn v pohybovém chování ověřily naše teoretické výsledky,“ dodal vědec z FTK UP.

Zjištění studie jednoznačně potvrzují příznivý vliv středně zatěžující pohybové aktivity (anglická zkratka MVPA, moderate-to-vigorous physical activity) a jejího navýšení, a to napříč sledovanými věkovými skupinami respondentů. „Pouze u adolescentů jsme získaly poněkud nekonzistentní výsledky, které diskutujeme, ale obecně můžeme říci, že MVPA je faktor, který funguje. Naše výsledky tak plně podporují doporučení Světové zdravotnické organizace, která motivuje jedince k navýšení MVPA. Důležitá se zdá i lehká pohybová aktivita (LPA, light physical activity), kterou můžeme chápat jako něco mezi sedem a chůzí a lze k ní počítat například i domácí práce nebo péči o sebe. LPA a její navyšování na úkor sezení může vhodně připravit jedince na intenzivnější změnu, přičemž má smysl jistá postupnost, jít krok za krokem. Nemůžeme například obézního jedince ze sedu tlačit do běhu, tam hrozí rizika zdravotní, také demotivace. Co se pak mimo jiné týče spánku, je lepší si o půlhodinu déle pospat, než tu samou půlhodinu prosedět u mobilu nebo televize a odkládat tím nástup spánku na pozdní noční hodiny,“ přiblížil některá zjištění Aleš Gába.

Podle výsledků analýzy pro klinicky významný efekt stačí již 10minutové realokace. „Redukce sezení má význam vždy. Nemusí přitom jít o intenzivní aktivitu po dlouhou dobu, ale i o lehkou aktivitu po dobu relativně krátkou, což se dá poměrně snadno zavést do běžného denního režimu,“ dodal hlavní řešitel studie s doporučením pro případné intervenční strategie, které by nejprve měly udělat maximum pro to, aby se daný jedinec z pohledu pohybového chování nezhoršoval, a teprve poté jej postupně přes lehké aktivity dostávat k těm náročnějším.

Studie, jejíž celý text najdete zde, byla realizována pod hlavičkou projektu Grantové agentury ČR Optimalizace 24hodinového pohybového chování pro prevenci obezity v době po pandemii, reg. číslo 22-02392S.

Univerzita Palackého velmi dobře uspěla v rámci tzv. Trojvýzvy Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Škola získá více než miliardu korun, kterou bude moci využít například na vybrané investiční akce, rozvoj a modernizaci vzdělávací infrastruktury, posílení internacionalizace či zlepšení podmínek pro studenty se specifickými potřebami.

Tzv. Trojvýzva zahrnovala tři projekty ESF+, ERDF a ERDF SP – pro studenty se specifickými potřebami. Do těchto výzev přihlásila univerzita tři projekty. První nazvala IQ UP a je určen na modernizaci a inovaci vzdělávání (podrobně zde), druhým je VIP UP, díky němuž bude možné vylepšit a rozvíjet potřebnou infrastrukturu pro kvalitní studium (podrobně zde) a třetím je projekt se všeříkajícím názvem NO LIMITS UP, jehož cílem je zajištění rovných příležitostí pro studenty se specifickými potřebami a zahrnuje stavební úpravy prostor univerzity, modernizaci učeben a studoven, a také pořízení speciálních pomůcek (podrobně zde).

„Všechny naše žádosti byly podpořeny v plné výši, nedošlo k žádnému krácení navrhovaných rozpočtů, což považuji za důkaz, že jsme projekty dobře přichystali. Děkuji všem, kteří se na přípravě podkladů podíleli,“ uvedla Gabriela Pokorná, ředitelka Projektového servisu UP, která je hlavní řešitelkou projektů. Ty by se měly realizovat v letech 2025 až 2028 a jdou napříč univerzitou. „Získané prostředky umožní Univerzitě Palackého udělat významný krok směrem k modernizaci a rozvoji vzdělávacího prostředí, které odpovídá výzvám 21. století, a jsou příležitostí nejen ke zlepšení strategického řízení univerzity, ale také k vytvoření inspirativního a přístupného prostředí pro všechny,“ dodala Gabriela Pokorná a připomněla, že dotace pomohou zkvalitnit zázemí a podmínky pro stávající studenty a zaměstnance a jsou i výraznou pomocí pro budoucnost UP.

Škola bude mít možnost lépe reagovat na aktuální společenské výzvy, rozšířit nabídku studia i dalšího vzdělávaní pracovníků UP a posílit i orientaci na mezinárodní prostředí. „Úspěch v projektech Trojvýzvy posílí pozici Univerzity Palackého jako významné vzdělávací a výzkumné instituce a potvrzuje její roli lídra v oblasti inovací a vzdělávání,“ řekl rektor UP Martin Procházka

O Merrillově programu a Moravian University se Lucie Brožová, studentka žurnalistiky na FF UP, dozvěděla vcelku náhodou, na webu zahraničního oddělení Univerzity Palackého. Možnost studovat v USA ji však okamžitě zaujala. Přihlásila se do výběrového řízení, uspěla a dnes říká, že úsilí, které vynaložila, jí do života přineslo mnoho nových znalostí i zkušeností.

Chcete studovat v USA? Jedinečnou příležitost semestrálního studia na partnerských amerických školách mohou studující Univerzity Palackého využít díky Merrillovu programu. Univerzita Palackého jej nabízí v rámci předjednaných podmínek – spočívají v tom, že vybraný posluchač či posluchačka má možnost studovat bez školného a za výrazného univerzitního příspěvku na životní náklady. Přesně v tomto režimu strávila semestr v USA Lucie Brožová, studentka katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Jak studium probíhalo a co jí dalo? V čem spočívají rozdíly mezi vysokoškolským studiem v ČR a USA?  Odpovědi nejen na tyto otázky poskytla v krátkém rozhovoru.

Co jste musela učinit, abyste podporu programu získala?

Dozvěděla jsem se o této možnosti zhruba týden před uzávěrkou, když jsem hledala informace ke svému výjezdu v rámci Erasmu do Polska. Časově to bylo tedy hodně na poslední chvíli, proto jsem obratem oslovila své profesory na katedře, jestli by mi mohli napsat doporučující dopisy. Ochotně mi vyšli vstříc a během pár dní jsem podala přihlášku. Nejdříve bylo nutné úspěšně projít výběrovým řízením, které spočívalo v pohovoru zaměřeném na motivaci ke studiu v USA. Bavili jsme se i o tom, na jakou školu z nabízených univerzit bych chtěla vycestovat a proč. Po pohovoru jsem čekala přibližně tři týdny na výsledek a měla jsem obrovskou radost, když mi přišel e-mail s informací, že jsem byla vybrána. Poté začalo kolečko administrativního zařizování. Musela jsem si zajistit víza do USA a s Moravian University jsme řešili všechny náležitosti spojené s mým studiem. Jednalo se například o přístupy do systému, zápis předmětů, financování mého pobytu na univerzitě nebo zdravotní pojištění. Bylo toho docela hodně a většinou to fungovalo tak, že když jsme vyřešili jednu věc, objevila se nějaká nová. Ani trochu však nelituji – ta byrokracie za to určitě stála.

Proč jste si ke studiu vybrala právě Moravian University?

Vybírala jsem mezi dvěma univerzitami, Coe College a Moravian University. Moravian University mě zaujala na první pohled. Nejen svou historií, která byla částečně spjatá s Českou republikou, ale i tím, že se jedná o šestou nejstarší vysokou školu ve Spojených státech a současně první, která vzdělání poskytla i ženám. Její poloha v Pensylvánii, blízko Philadelphie a New Yorku, byla pak dalším důvodem, proč rozhodnutí padlo právě na tuto školu.

Jak studium probíhalo, co jste studovala a co vám toto studium přineslo?

Když jsem do Ameriky odlétala, vůbec by mě nenapadlo, že se toho za čtyři měsíce tolik naučím. Způsob výuky byl jiný než ten, který jsem znala z České republiky. Rozdíl spočíval například v tom, že konečná známka byla výsledkem práce studentů za celý semestr. Hodnotila se například aktivita v hodině nebo to, jak student vypracovává jednotlivé úkoly. Obecně se v kurzech kladl větší důraz na průběžné úkoly a týmové projekty, na kterých studenti pracovali v průběhu celého semestru. Myslím si však, že testy byly na Moravian snazší než u nás. Mohli jsme při nich například používat naše poznámky nebo jsme je psali online bez kamer.

Díky Merrillovu programu jsem měla naprostou volnost v tom, co budu studovat. Při výběru předmětů jsem se zaměřila hlavně na ty, které bych nemohla studovat tady v ČR a které v mém oboru budou užitečné. Vybrala jsem si tedy grafický design, marketing, public speaking a komunikaci na sociálních sítích. Skvělé bylo také to, že nám škola půjčila IT techniku, na které jsme mohli tyto čtyři měsíce pracovat. Každý z nás dostal MacBook a iPad. Díky tomu jsme mohli pracovat na jakýchkoliv projektech bez technického omezení. Pro mě to bylo nejvíce přínosné hlavně v předmětu grafický design, kde jsem každý týden pracovala na nějakém projektu. Nejsem si jistá, zda by mi k tomu moje vlastní vybavení stačilo, takhle jsem to nemusela vůbec řešit.

Celkově bylo studium v USA neuvěřitelně přínosné a inspirující, bylo mým splněným snem – nejenže jsem chtěla zažít jiný vzdělávací systém, ale současně mi to umožnilo poznat také americkou kulturu. Navíc mě jako studentku žurnalistiky velmi zajímaly prezidentské volby, které se minulý rok na podzim v USA konaly. Bylo velmi zajímavé zažít tuto událost na vlastní oči a vnímat, co Amerika během voleb prožívá.

Bylo skvělé, že jsme při studiu měli i možnost cestovat a vydat se na místa, která bych asi jen tak neviděla. S naší mezinárodní partou jsme vyrazili třeba do Washingtonu, New Yorku nebo Bostonu. Během výletu na Niagarské vodopády jsme se na otočku podívali i do Kanady.

Jaké máte nyní plány?

Dokončit svou bakalářskou práci a poté se postupně připravit na státní závěrečné zkoušky, které mě čekají letos na jaře. Na začátku února bych měla nastoupit i na novou stáž v Praze a jsem přesvědčena, že k získání této stáže mi hodně pomohly znalosti a zkušenosti, jež jsem získala právě během svého pobytu v USA.

Čemu byste se jednou ráda věnovala profesně?

Práci, která bude spojená s komunikací, tvorbou obsahu a předáváním informací. Přesně ale ještě nevím, v jakém odvětví se nakonec najdu.

Jaký máte vzkaz pro své spolužáky, studenty UP?

Aby se nebáli do USA vyjet. Pokud někoho alespoň trochu láká studium v zahraničí, určitě stojí za to se přihlásit. Upřímně jsem vůbec nečekala, že bych mohla uspět. Studium v USA bylo jednou z nejlepších zkušeností v mém životě.

Merrillův program je semestrální studijní program na vysoké škole v USA pro studenty Univerzity Palackého sponzorovaný partnerskými školami v USA a dofinancovaný z dalších zdrojů, např. Erasmus+, UP a v neposlední řadě i vlastních zdrojů studenta. Byl založen před více než třiceti lety americkým filantropem a přítelem Univerzity Palackého Charlesem Merrillem. Studium v rámci Merrillova programu nevede k získání žádného akademického titulu. Jeho garantem na UP je její rektor, administrací programu je pověřeno Oddělení pro mobility UP. Výběrovou komisi pro Merrillův program jmenuje rektor UP.

Na chystané výstavbě soustavy více než 60 dalekohledů ve Španělsku a Chile se významně podílí odborníci ze Společné laboratoře optiky, společného pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu AV ČR, Astronomického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Čeští vědci a technici zajistili výrobu velmi přesných zrcadel a různých pohyblivých částí teleskopů. Díky mezinárodní spolupráci vznikne nejvýkonnější observatoř pro astronomii záření gama na světě, která pomůže vědcům řešit složité otázky astrofyziky.

Vědci pomocí soustavy teleskopů například získají více informací o černých dírách, budou pátrat po temné hmotě, odchylkách od Einsteinovy teorie relativity či se budou snažit pochopit původ a úlohu kosmických částic.

Výstavbu soustavy šesti desítek teleskopů umožnila 7. ledna Evropská komise, která rozhodla o přeměně observatoře Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO) na konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). Společná laboratoř optiky – pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR – sehrála klíčovou roli při budování observatoře CTA, která je jedním z nejvýznamnějších projektů pro pozorování vysokoenergetického gama záření.

„Hlavní přínosy českých partnerů tohoto projektu spočívají ve vývoji technologií, odborném know-how a výrobě klíčových komponent. Čeští vědci a technici se podíleli na návrhu a stavbě komponent velkých teleskopů LST, které pokrývají nižší energetický rozsah gama záření. Náš příspěvek zahrnoval vývoj systémů zaměřených na optiku, mechaniku a ovládání teleskopů, přičemž ČR měla a bude mít významný podíl zejména na optických částech," uvedl Miroslav Pech ze Společné laboratoře optiky.

Čeští odborníci se také zapojili do vývoje a testování malých teleskopů SST-1M, které jsou určeny pro pozorování nejvyšších energií gama záření. Český tým se soustředil na optickou kalibraci a inovace v konstrukci a montáži těchto teleskopů. Česká republika přispěla výrobou precizních optických prvků, jako jsou zrcadla a další optické systémy splňující nejvyšší požadavky na kvalitu povrchu a odrazivost.

Vědci se v tuzemských laboratořích zaměřili také na vývoj tenkých optických vrstev, přípravu povrchů zrcadel, metodiku charakterizace a měřicí mechanismy optických prvků. Navíc poskytli odborné kapacity pro testování a certifikaci komponent v oblasti optiky, mechaniky a elektroniky. Významný podíl mají rovněž v oblasti atmosférického monitoringu, který je klíčový pro správnou interpretaci měření gama záření, a při výběru kandidátských míst pro budování observatoře.

„Díky zapojení českých institucí, jako je Univerzita Palackého, se ČR etablovala jako důležitý partner v mezinárodním konsorciu CTA. Výroba zrcadel, mechanických součástí a další klíčové technologie vyvinuté v ČR odpovídají přísným požadavkům na stabilitu a přesnost v extrémních podmínkách. Český přínos k vývoji optických systémů a technologií pro teleskopy SST-1M a LST byl zásadní pro realizaci projektu CTA na světové úrovni,“ podotkl Miroslav Pech.

Observatoř Cherenkov Telescope Array Observatory má být největší a nejvýkonnější observatoří pro astronomii záření gama na světě s energetickým rozsahem (20 GeV – 300 TeV). K pokrytí širokého energetického rozsahu bude CTAO využívat tři typy dalekohledů: velké dalekohledy (LST), střední dalekohledy (MST) a malé dalekohledy (SST). Ústředí CTAO hostí Istituto Nazionale di Astrofisica (INAF) v Boloni (Itálie). Provoz Centra pro správu vědeckých dat (SDMC) má na starost Deutsches Elektronen-Synchrotron DESY v Zeuthenu (Německo). Za výstavbu a provoz observatoře je zodpovědná ústřední organizace CTAO, která spolupracuje s partnery z celého světa na rozvoji observatoře.

Informace o studiu i bohatý doprovodný program nabídne zájemcům a zájemkyním den otevřených dveří Univerzity Palackého v sobotu 25. ledna. Od 9 do 14 hodin si bude možné prohlédnout univerzitní prostory všech fakult, koleje, menzu i další pracoviště. Dopravit se k nim zdarma pomůže speciální autobusová linka. Infopoint bude na nádvoří univerzitní knihovny.

Na osmi fakultách se středoškoláci dozvědí informace o studiu, přijímacím řízení, zahraničních pobytech či uplatnění absolventů. Na některých si zájemci mohou vyzkoušet testy studijních předpokladů nebo si projít běžně nepřístupné laboratoře. Univerzitní knihovna zve na komentované prohlídky. „Rozcestníkem nejen pro ty, kteří se v Olomouci zatím moc neorientují, bude infopoint na nádvoří Zbrojnice, kde budou naši ambasadoři a ambasadorky ochotní pomoci. Zahřát tam pomůže nealkoholický punč,“ uvedla prorektorka pro komunikaci a studentské záležitosti Andrea Hanáčková s tím, že program bude zajímavý pro celou veřejnost.

Autobus zdarma

Na webu Univerzitní město zájemci najdou časový rozpis hlavního i doprovodného programu, užitečné informace a odkazy, seznam studijních programů a jízdní řád bezplatné autobusové linky. Ta vyjede v 8:55, 10:40 a 12:25 od zastávky u hlavního vlakového nádraží.

Koncert, prohlídky, chill i testy nanečisto

Filozofická fakulta příchozím nabídne linecké sušenky s logem fakulty nebo koncert hudebníka Lukáše Marečka. Na teologické fakultě návštěvníci mohou zkusit pomůcky do výuky náboženství nebo soupravu na simulaci opilosti. Přírodovědecká fakulta představí špičkově vybavené laboratoře, studovnu či odpočinkovou zónu. Pedagogická fakulta zve na blok Jak fungují SCIO testy nebo setkání v Centru podpory studentů se specifickými potřebami.

Program fakulty tělesné kultury nabídne popularizačně-vědecké a sportovní aktivity. Zájemci si vyzkouší i virtuální realitu v prostředí se sportovní tematikou, například létání v obleku wingsuite. Odpočinout si bude možno v chill out zóně nebo při komentované prohlídce. Na tu zve i právnická fakulta, která láká také na blok Učíme se prakticky.

Otevřeno v Pevnosti poznání a UPointu

Oblíbené science centrum Pevnost poznání bude mít pro studující středních škol s průkazem otevřeno od 10 do 18 hodin zdarma. Univerzitní informační centrum a obchod UPoint na Horním náměstí nabídne od 10 do 14 hodin informační materiály, módní kolekci, papírenské zboží či dárky, na které lze uplatnit 10% slevu při předložení ISIC karty.

Oběd v menze a prohlídka kolejí

Návštěvníci budou mít i příležitost zjistit, jak to funguje na vysokoškolských kolejích a menzách, konkrétně na koleji Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici se bude konat jejich prezentace. V menze Josefa Jařaba budou pro návštěvníky dne otevřených dveří od 11 do 14 hodin servírovat obědy za studentské ceny a od 9 do 13 hodin budou otevřená bistra FreshUP na filozofické, pedagogické a přírodovědecké fakultě.

UP je druhou nejstarší univerzitou v ČR a patří mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy ve světových žebříčcích. Nabízí tisícovku kombinací studijních programů, které na osmi fakultách studuje 23 tisíc studujících. Každoročně si na UP podá e-přihlášku přes 22 tisíc uchazečů a uchazeček. Více na univerzitnimesto.cz/dod.

Přehled informačních bloků o studiu:

Cyrilometodějská teologická fakulta UP (Univerzitní 22)

9:00–9:20; 11:00–11:20 Seznamte se s CMTF (aula, 1. patro)

Lékařská fakulta UP (Hněvotínská 3, Teoretické ústavy)

9:30; 11:30 Informační bloky o studiu (Velká posluchárna)

Filozofická fakulta UP (Křížkovského 10)

10:00–11:00; 11:30–12:30 Seznamte se s FF (aula 3.32)

Přírodovědecká fakulta UP (17. listopadu 12)

9:30–10:30; 11:30–12:30 Informační bloky o studiu (aula 2.001, 2. podlaží)

Pedagogická fakulta UP (Žižkovo náměstí 5)

10:00–11:00 Seznamte se s PdF (velká aula, přízemí)

Fakulta tělesné kultury UP (třída Míru 117)

10:00; 12:00 Pojďte studovat na Vrchol Olomouce (NA 4.20)

Právnická fakulta UP (17. listopadu 8)

9:30–10:30; 12:00–13:00 Seznamte se s PF (budova B, aula)

Fakulta zdravotnických věd UP (Hněvotínská 3, Teoretické ústavy)

10:00–10:45; 12:00–12:45 Seznamte se s FZV (malá pravá posluchárna)