Feed aggregator

Vědci zkoumali, jak řidiči pracují s nejnovějšími technologiemi

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 31. July 2019 - 7:41

Asistenční systémy řidičů neznamenají automaticky záruku bezpečnosti dopravního provozu. Prokázali to v šetření odborníci z Univerzity Palackého a Akademie věd ČR, kteří vytvořili nový výukový systém pro řidiče, autoškoly i prodejce automobilů.

V rámci projektu Adaptace člověka na asistenční systémy pro řidiče v motorových vozidlech zmapovali odborníci z FF UP a Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR, jaký pozitivní i negativní dopad mají na dopravní bezpečnost asistenční systémy. Jedná se například o adaptivní tempomat, systém varování před čelní srážkou či vyjetím z pruhu, hlídání slepého úhlu, detekce únavy řidiče, parkovací asistent nebo navigace.

„Zjistili jsme, že nově vyvíjené inteligentní systémy nemusejí zvýšit dopravní bezpečnost. Teorie kompenzace rizika říká, že řidiči počítají při jízdě s určitou mírou rizika. Pokud je zavedeno nějaké bezpečnostní opatření, může se stát, že se přizpůsobí a začnou se podvědomě chovat více rizikově. Typickým příkladem je prvek ABS,“ řekl Matúš Šucha, vedoucí katedry psychologie FF UP a zároveň vedoucí projektu. Příliš informací z inteligentních systémů může podle něj pozornost řidiče a jeho bezprostřední reakce výrazně ovlivnit.

Cílem rozsáhlého výzkumu odborníků z UP a AV ČR bylo vyvinout výukové materiály pro řidiče a zlepšit tak dopravní kulturu v zemi.

„To se podařilo. Výsledkem naší práce je efektivní a znalostní základ, který mohou využívat k informačním kampaním státní instituce, autoškoly i výrobci automobilů.  Tyto kampaně by měly zavádění asistenčních prvků do systémů automobilů provázet. Jejich tvůrcům i všem ostatním dáváme již nyní k dispozici unikátní interaktivní výukový software, výuková videa, příručku pro výuku v autoškole i řadu informací pro prodejce automobilů,“ dodal dopravní psycholog z UP.

Projekt Adaptace člověka na asistenční systémy pro řidiče v motorových vozidlech vznikal ve spolupráci katedry psychologie FF UP a Ústavu teorie a informace AV ČR. Výzkum, jehož se účastnilo 526 osob různého věku, finančně podpořila Technologická agentura ČR. Více ZDE.

Odborníci na fenotypizaci rostlin se sejdou na výstavě Země živitelka

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 30. July 2019 - 12:00

Odborníci na rostlinou fenotypizaci začlenění do České sítě pro rostlinnou fenotypizaci (CzPPN – Czech Plant Phenotyping Network) se sejdou 26. srpna na workshopu s názvem Integrace nových metod automatizovaného fenotypování v zemědělství.  Setkání, na němž nebudou chybět zástupci CRH, se uskuteční v Českých Budějovicích v rámci programu výstavy Země živitelka a konference Plant Biology CS 2019. Automatizovaná rostlinná fenotypizace slouží k popisu znaků a vlastností rostlin v závislosti na prostředí.

„Tématem workshopu bude využití metod automatizovaného fenotypování v polním pokusnictví, šlechtění a zemědělské praxi. Na semináři budou prezentovány příklady užití zmíněných metod a představeny současné projekty, které propojují akademickou sféru se státními a soukromými výzkumnými organizacemi, šlechtiteli a technologickými firmami,“ uvedl Lukáš Spíchal z oddělení chemické biologie a genetiky CRH, který na workshopu pohovoří o novinkách z CzPPN. O první zkušenosti s implementací moderních metod vzdáleného snímání do polního pokusnictví na Univerzitě Palackého se podělí Jan Humplík z téhož oddělení. V programu vystoupí i Petr Tarkowski z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v.v.i. s příspěvkem nazvaným Fenotypizace jako další z nástrojů pro selekci odrůd rostlin.

Workshop pořádá Česká síť pro fenotypizaci rostlin jako své 3. výroční setkání ve spolupráci s Českou společností experimentální biologie rostlin a Výstavištěm v Českých Budějovicích. Zakladateli českého uzlu jsou spolu s Univerzitou Palackého a CRH i Masarykova univerzita prostřednictvím CEITEC a soukromá společnost Photon Systems Instruments – významný světový producent technologií pro automatizovanou fenotypizaci. Jejich zástupci na workshopu rovněž vystoupí.

CzPPN je součástí evropského projektu ESFRI-EMPHASIS. Do evropské sítě je zapojeno 22 zemí, roli českého národního koordinátora v rámci CzPPN zastává olomoucké Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. První výroční setkání CzPPN se uskutečnilo v prosinci 2017 v Olomouci.

Categories: Novinky z UP a PřF

Odborníci na fenotypizaci rostlin se sejdou na výstavě Země živitelka

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 30. July 2019 - 12:00

Odborníci na rostlinou fenotypizaci začlenění do České sítě pro rostlinnou fenotypizaci (CzPPN – Czech Plant Phenotyping Network) se sejdou 26. srpna na workshopu s názvem Integrace nových metod automatizovaného fenotypování v zemědělství.  Setkání, na němž nebudou chybět zástupci CRH, se uskuteční v Českých Budějovicích v rámci programu výstavy Země živitelka a konference Plant Biology CS 2019. Automatizovaná rostlinná fenotypizace slouží k popisu znaků a vlastností rostlin v závislosti na prostředí.

„Tématem workshopu bude využití metod automatizovaného fenotypování v polním pokusnictví, šlechtění a zemědělské praxi. Na semináři budou prezentovány příklady užití zmíněných metod a představeny současné projekty, které propojují akademickou sféru se státními a soukromými výzkumnými organizacemi, šlechtiteli a technologickými firmami,“ uvedl Lukáš Spíchal z oddělení chemické biologie a genetiky CRH, který na workshopu pohovoří o novinkách z CzPPN. O první zkušenosti s implementací moderních metod vzdáleného snímání do polního pokusnictví na Univerzitě Palackého se podělí Jan Humplík z téhož oddělení. V programu vystoupí i Petr Tarkowski z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v.v.i. s příspěvkem nazvaným Fenotypizace jako další z nástrojů pro selekci odrůd rostlin.

Workshop pořádá Česká síť pro fenotypizaci rostlin jako své 3. výroční setkání ve spolupráci s Českou společností experimentální biologie rostlin a Výstavištěm v Českých Budějovicích. Zakladateli českého uzlu jsou spolu s Univerzitou Palackého a CRH i Masarykova univerzita prostřednictvím CEITEC a soukromá společnost Photon Systems Instruments – významný světový producent technologií pro automatizovanou fenotypizaci. Jejich zástupci na workshopu rovněž vystoupí.

CzPPN je součástí evropského projektu ESFRI-EMPHASIS. Do evropské sítě je zapojeno 22 zemí, roli českého národního koordinátora v rámci CzPPN zastává olomoucké Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. První výroční setkání CzPPN se uskutečnilo v prosinci 2017 v Olomouci.

Nová kniha Ivo Jiráska z FTK dává teoretický rozměr holistické výchově

Odborná monografie Zážitková pedagogika je jedinečným pokusem o hlubší teoretickou analýzu oboru zaměřeného na osobnostní a týmový rozvoj prostřednictvím přímých prožitkových situací. Dva roky na ní pracoval Ivo Jirásek z katedry rekreologie fakulty tělesné kultury.

„Předchozí publikační počiny, které se zabývaly tématem výchovy v přírodě nebo možnostmi, jak prožitek využít pedagogicky, se zabývaly zejména metodickými rozměry, deskriptivními charakteristikami, případně historickými souvislostmi. Ale nebyl tady pokus o nějaký hlubší teoretický rozbor toho, co se děje, co to znamená, jakým způsobem vztáhnout aktivity zážitkových kurzů k pedagogickým nebo sociálním teoriím. Minimálně v České republice jde o první takovou analýzu a teoretické zpracování oboru,“ uvedl autor, který se odborně zabývá zážitkovou pedagogikou, filozofickou kinantropologií a fenoménem spirituality.

V knize se Ivo Jirásek mimo jiné snaží terminologicky upřesnit, že ne všechno, co je postavené na hře a prožitku a nazývá se zážitkovou pedagogikou, je skutečně možné takto označit. Odkazuje přitom na historický vývoj pobytu a výchovy v přírodě, na ideje skautingu, woodcraftu, specificky českého foglaringu nebo na pozdější tábornické školy. A samozřejmě na aktivity Prázdninové školy Lipnice, s níž dlouhodobě spolupracoval.

„Chtěl jsem zejména odlišit samotnou zážitkovou pedagogiku jako teorii od praxe, pro kterou používám označení holistická nebo celostní výchova. Její nejrůznější programové prostředky od pohybových aktivit přes psychologické hry, diskuze či kulturní pořady zasahují celou osobnost, člověka v celém rozměru jeho bytí, není to jen záměrný rozvoj kognice jako ve škole. Zároveň do těchto aktivit vstupuje i přírodní prostřední a kulturní zázemí. Proto holistická výchova. V knize se odvažuji používat i termín spiritualita. Jsem totiž přesvědčený, že za tou jevovou rozmanitostí, na kterou se často povrchně soustředíme, když sledujeme výrazy lidí nebo vnímáme přírodní scenérii kurzů, je něco, co lze vnímat jako vertikální rozměr výchovy, což zatím stálo stranou pozornosti. Tím je duchovní či spirituální podloží prováděných aktivit,“ vysvětlil Ivo Jirásek.

Kniha je výsledkem dvouleté práce v rámci projektu GA ČR, která zahrnovala i podrobné studium množství starých materiálů, metodických listů, knih či časopisů. „Věřím, že z obsažených teoretických reflexí i shrnutí vývoje oboru se může leccos zajímavého dozvědět i člověk, který se o toto téma zajímá jen okrajově. Primární cílovou skupinou díla jsou pedagogové volného času, instruktoři a lektoři, kteří prvky zážitkové pedagogiky využívají ve své činnosti či volnočasových aktivitách. I když jsem nechtěl slevit z odbornosti, snažil jsem se, aby text byl čtenářsky přístupnější a sdílnější. První zpětné vazby naznačují, že se to povedlo,“ dodal autor.

Jak ale Ivo Jirásek přiznal, iniciační zásluhu na knize má jeho kolega z Nadačního fondu Gymnasion Miroslav Hanuš. Právě on totiž před dvěma lety s nápadem na tento počin přišel. A nyní se stal i kmotrem knihy, když ji pokřtil šampaňským společně s autorem a Pavlou Le Roch, redaktorkou nakladatelství Portál, kde publikace vyšla. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Nová kniha Ivo Jiráska z FTK dává teoretický rozměr holistické výchově

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 30. July 2019 - 8:00

Odborná monografie Zážitková pedagogika je jedinečným pokusem o hlubší teoretickou analýzu oboru zaměřeného na osobnostní a týmový rozvoj prostřednictvím přímých prožitkových situací. Dva roky na ní pracoval Ivo Jirásek z katedry rekreologie fakulty tělesné kultury.

„Předchozí publikační počiny, které se zabývaly tématem výchovy v přírodě nebo možnostmi, jak prožitek využít pedagogicky, se zabývaly zejména metodickými rozměry, deskriptivními charakteristikami, případně historickými souvislostmi. Ale nebyl tady pokus o nějaký hlubší teoretický rozbor toho, co se děje, co to znamená, jakým způsobem vztáhnout aktivity zážitkových kurzů k pedagogickým nebo sociálním teoriím. Minimálně v České republice jde o první takovou analýzu a teoretické zpracování oboru,“ uvedl autor, který se odborně zabývá zážitkovou pedagogikou, filozofickou kinantropologií a fenoménem spirituality.

V knize se Ivo Jirásek mimo jiné snaží terminologicky upřesnit, že ne všechno, co je postavené na hře a prožitku a nazývá se zážitkovou pedagogikou, je skutečně možné takto označit. Odkazuje přitom na historický vývoj pobytu a výchovy v přírodě, na ideje skautingu, woodcraftu, specificky českého foglaringu nebo na pozdější tábornické školy. A samozřejmě na aktivity Prázdninové školy Lipnice, s níž dlouhodobě spolupracoval.

„Chtěl jsem zejména odlišit samotnou zážitkovou pedagogiku jako teorii od praxe, pro kterou používám označení holistická nebo celostní výchova. Její nejrůznější programové prostředky od pohybových aktivit přes psychologické hry, diskuze či kulturní pořady zasahují celou osobnost, člověka v celém rozměru jeho bytí, není to jen záměrný rozvoj kognice jako ve škole. Zároveň do těchto aktivit vstupuje i přírodní prostřední a kulturní zázemí. Proto holistická výchova. V knize se odvažuji používat i termín spiritualita. Jsem totiž přesvědčený, že za tou jevovou rozmanitostí, na kterou se často povrchně soustředíme, když sledujeme výrazy lidí nebo vnímáme přírodní scenérii kurzů, je něco, co lze vnímat jako vertikální rozměr výchovy, což zatím stálo stranou pozornosti. Tím je duchovní či spirituální podloží prováděných aktivit,“ vysvětlil Ivo Jirásek.

Kniha je výsledkem dvouleté práce v rámci projektu GA ČR, která zahrnovala i podrobné studium množství starých materiálů, metodických listů, knih či časopisů. „Věřím, že z obsažených teoretických reflexí i shrnutí vývoje oboru se může leccos zajímavého dozvědět i člověk, který se o toto téma zajímá jen okrajově. Primární cílovou skupinou díla jsou pedagogové volného času, instruktoři a lektoři, kteří prvky zážitkové pedagogiky využívají ve své činnosti či volnočasových aktivitách. I když jsem nechtěl slevit z odbornosti, snažil jsem se, aby text byl čtenářsky přístupnější a sdílnější. První zpětné vazby naznačují, že se to povedlo,“ dodal autor.

Jak ale Ivo Jirásek přiznal, iniciační zásluhu na knize má jeho kolega z Nadačního fondu Gymnasion Miroslav Hanuš. Právě on totiž před dvěma lety s nápadem na tento počin přišel. A nyní se stal i kmotrem knihy, když ji pokřtil šampaňským společně s autorem a Pavlou Le Roch, redaktorkou nakladatelství Portál, kde publikace vyšla. 

Živočichové nestačí držet tempo s klimatickými změnami, může to ohrozit jejich existenci

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 29. July 2019 - 12:00

Klimatické změny mohou v budoucnu ohrozit živočišné druhy, a některé dokonce i vyhubit. Živočichové na změny totiž nedokážou včas a adekvátně reagovat. Vyplývá to ze studie týmu 64 vědců, který vyhodnotil reakce živočichů na měnící se klima pomocí analýzy více než deseti tisíc odborných studií. Členem mezinárodní skupiny vědců je i Peter Adamík z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP. Výsledky společné studie uveřejnil jeden z nejprestižnějších odborných časopisů Nature Communications.

„Výsledky studie jsou alarmující. Živočichové sice běžně reagují na měnící se klima tak, že například hnízdí dříve, než tomu bylo před několika lety, ale tyto reakce nejsou dostatečné. Jako by nestačili držet tempo s měnícím se klimatem,“ upozornil Peter Adamík.

Pro celou řadu živočichů je v průběhu roku typické střídání životních událostí, jako jsou zimní spánek, přílet na hnízdiště, doba hnízdění nebo vyvádění mláďat. Výzkumníci získali podrobné informace o časování těchto události z doposud publikovaných studií a vztáhli je k probíhajícímu tempu klimatických změn. Zaměřili se také na to, zda jsou změny v časování životních událostí spojeny se změnou v přežívání nebo v počtu mláďat.

„Jednoznačně vidíme, že v mírném pásmu jsou narůstající teploty spojeny s posuny biologických událostí, jako je například časování hnízdění, a to na začátek roku. Všechno začíná dřív,“ uvedla hlavní autorka studie Viktoriia Radchuk z Leibniz-Institutu v Berlíně.

Studie ovšem poukazuje na to, že tyto změny u ptáků jsou o něco pomalejší, než by odpovídalo síle měnícího se klimatu. Hrozí proto, že celá řada organismů může být v dlouhodobém měřítku vystavena nepřízni osudu a v důsledku toho může docházet k poklesu početnosti živočišných druhů. Vědci podle Petera Adamíka doufají, že jimi nashromážděný datový soubor, který je veřejně dostupný, bude stimulovat výzkum k podrobnějším studiím o dopadu globálních klimatických změn na živočichy a pomůže najít cestu k možné ochraně ohrožených druhů.

 

 

Categories: Novinky z UP a PřF

Živočichové nestačí držet tempo s klimatickými změnami, může to ohrozit jejich existenci

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 29. July 2019 - 12:00

Klimatické změny mohou v budoucnu ohrozit živočišné druhy, a některé dokonce i vyhubit. Živočichové na změny totiž nedokážou včas a adekvátně reagovat. Vyplývá to ze studie týmu 64 vědců, který vyhodnotil reakce živočichů na měnící se klima pomocí analýzy více než deseti tisíc odborných studií. Členem mezinárodní skupiny vědců je i Peter Adamík z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP. Výsledky společné studie uveřejnil jeden z nejprestižnějších odborných časopisů Nature Communications.

„Výsledky studie jsou alarmující. Živočichové sice běžně reagují na měnící se klima tak, že například hnízdí dříve, než tomu bylo před několika lety, ale tyto reakce nejsou dostatečné. Jako by nestačili držet tempo s měnícím se klimatem,“ upozornil Peter Adamík.

Pro celou řadu živočichů je v průběhu roku typické střídání životních událostí, jako jsou zimní spánek, přílet na hnízdiště, doba hnízdění nebo vyvádění mláďat. Výzkumníci získali podrobné informace o časování těchto události z doposud publikovaných studií a vztáhli je k probíhajícímu tempu klimatických změn. Zaměřili se také na to, zda jsou změny v časování životních událostí spojeny se změnou v přežívání nebo v počtu mláďat.

„Jednoznačně vidíme, že v mírném pásmu jsou narůstající teploty spojeny s posuny biologických událostí, jako je například časování hnízdění, a to na začátek roku. Všechno začíná dřív,“ uvedla hlavní autorka studie Viktoriia Radchuk z Leibniz-Institutu v Berlíně.

Studie ovšem poukazuje na to, že tyto změny u ptáků jsou o něco pomalejší, než by odpovídalo síle měnícího se klimatu. Hrozí proto, že celá řada organismů může být v dlouhodobém měřítku vystavena nepřízni osudu a v důsledku toho může docházet k poklesu početnosti živočišných druhů. Vědci podle Petera Adamíka doufají, že jimi nashromážděný datový soubor, který je veřejně dostupný, bude stimulovat výzkum k podrobnějším studiím o dopadu globálních klimatických změn na živočichy a pomůže najít cestu k možné ochraně ohrožených druhů.

 

 

Lidé se srdečními implantáty mohou bezpečně řídit elektromobily

Současné automobily jsou doslova nabité tou nejmodernější technologií. A dvojnásob to platí o elektromobilech. Může ale takový sofistikovaný stroj bez rizik nežádoucího ovlivňování využívat i člověk se srdečním implantátem? Tím se zabýval projekt lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc nazvaný Studie bezpečnosti použití elektromobilů u pacientů s kardiovertery – defibrilátory (ICD) a kardiostimulátory.

„Zajímalo nás zejména to, zda může v běžném silničním provozu při použití moderních výkonných elektromobilů vznikat potencionálně elektromagnetická interference, která by mohla vést k nesprávné detekci signálů v srdečních dutinách a vyvolat tak neodpovídající reakci defibrilátoru v podobě neadekvátních výbojů ICD nebo potencionální inhibici funkce kardiostimulátoru. To by samozřejmě mohlo být jednak nebezpečné, ale také nepříjemné až bolestivé,“ vysvětluje autor projektu, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF a FNOL Miloš Táborský.

Jeho tým oslovil 52 pacientů se srdečními implantáty, z nichž polovina používala v průběhu testování běžné osobní automobily se vznětovými a zážehovými motory a druhá polovina moderní elektromobil Audi e-tron. „Kladli jsme důraz především na to, aby byly vyzkoušeny všechny běžné režimy, které tyto moderní vozy mají, například při startování, dobíjení baterie, akceleraci na dálnici nebo v městském provozu. Zkrátka vše, co s provozem takového automobilu souvisí,“ zmiňuje profesor Táborský s tím, že během jízdy byli testovaní pacienti monitorováni online za asistence technika přítomného ve voze a také dálkově (za použití technologie Home Monitoring - Biotronik, SE).

„U žádného z 26 testovaných pacientů za použití elektromobilu nedošlo k žádné závažné interferenci či jiným rušivým jevům. Pouze ve dvou případech pacienti popisovali vnímání nabíjecího procesu formou tlaku na hrudi, nicméně monitorace žádný patologický jev neprokázala, takže šlo pravděpodobně o subjektivní vjemy. Lze tedy konstatovat, že použití moderních elektromobilů pacienty s implantáty v běžném režimu provozu nepřináší žádná potencionální rizika a je možné je považovat za bezpečné,“ shrnuje výsledky studie Miloš Táborský.

Pořízené protokoly jsou nyní podle jeho slov pečlivě analyzovány a závěry budou publikovány v odborném časopise. „Provedená studie má samozřejmě i své limity. Těmi jsou jednak menší počet testovaných pacientů, dále vyzkoušení jediného typu elektromobilu, absence testování indukční technologie nabíjení elektromobilu a také velmi rychlý vývoj technologií v této oblasti. Je tedy jasné, že tato studie bude muset být v budoucnu opakována, přičemž plánujeme spolupráci i s dalšími významnými výrobci elektromobilů. Pilotní fáze projektu, jež trvala od května do června letošního roku, je však nyní úspěšně ukončena, za což děkujeme samozřejmě všem zúčastněným pacientům, ale také společnosti Porsche Česká republika za bezplatné zapůjčení vozu,“ uzavírá Miloš Táborský.

Categories: Novinky z UP a PřF

Lidé se srdečními implantáty mohou bezpečně řídit elektromobily

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 29. July 2019 - 8:00

Současné automobily jsou doslova nabité tou nejmodernější technologií. A dvojnásob to platí o elektromobilech. Může ale takový sofistikovaný stroj bez rizik nežádoucího ovlivňování využívat i člověk se srdečním implantátem? Tím se zabýval projekt lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc nazvaný Studie bezpečnosti použití elektromobilů u pacientů s kardiovertery – defibrilátory (ICD) a kardiostimulátory.

„Zajímalo nás zejména to, zda může v běžném silničním provozu při použití moderních výkonných elektromobilů vznikat potencionálně elektromagnetická interference, která by mohla vést k nesprávné detekci signálů v srdečních dutinách a vyvolat tak neodpovídající reakci defibrilátoru v podobě neadekvátních výbojů ICD nebo potencionální inhibici funkce kardiostimulátoru. To by samozřejmě mohlo být jednak nebezpečné, ale také nepříjemné až bolestivé,“ vysvětluje autor projektu, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF a FNOL Miloš Táborský.

Jeho tým oslovil 52 pacientů se srdečními implantáty, z nichž polovina používala v průběhu testování běžné osobní automobily se vznětovými a zážehovými motory a druhá polovina moderní elektromobil Audi e-tron. „Kladli jsme důraz především na to, aby byly vyzkoušeny všechny běžné režimy, které tyto moderní vozy mají, například při startování, dobíjení baterie, akceleraci na dálnici nebo v městském provozu. Zkrátka vše, co s provozem takového automobilu souvisí,“ zmiňuje profesor Táborský s tím, že během jízdy byli testovaní pacienti monitorováni online za asistence technika přítomného ve voze a také dálkově (za použití technologie Home Monitoring - Biotronik, SE).

„U žádného z 26 testovaných pacientů za použití elektromobilu nedošlo k žádné závažné interferenci či jiným rušivým jevům. Pouze ve dvou případech pacienti popisovali vnímání nabíjecího procesu formou tlaku na hrudi, nicméně monitorace žádný patologický jev neprokázala, takže šlo pravděpodobně o subjektivní vjemy. Lze tedy konstatovat, že použití moderních elektromobilů pacienty s implantáty v běžném režimu provozu nepřináší žádná potencionální rizika a je možné je považovat za bezpečné,“ shrnuje výsledky studie Miloš Táborský.

Pořízené protokoly jsou nyní podle jeho slov pečlivě analyzovány a závěry budou publikovány v odborném časopise. „Provedená studie má samozřejmě i své limity. Těmi jsou jednak menší počet testovaných pacientů, dále vyzkoušení jediného typu elektromobilu, absence testování indukční technologie nabíjení elektromobilu a také velmi rychlý vývoj technologií v této oblasti. Je tedy jasné, že tato studie bude muset být v budoucnu opakována, přičemž plánujeme spolupráci i s dalšími významnými výrobci elektromobilů. Pilotní fáze projektu, jež trvala od května do června letošního roku, je však nyní úspěšně ukončena, za což děkujeme samozřejmě všem zúčastněným pacientům, ale také společnosti Porsche Česká republika za bezplatné zapůjčení vozu,“ uzavírá Miloš Táborský.

Léto v pohybu s Univerzitou třetího věku UP

Je letní ráno. V parkánových zahradách Univerzity Palackého se schází skupinka lidí. Zdraví se, převlékají se do sportovního úboru a na trávník pokládají karimatky. Den se totiž rozhodli začít pohybem. Přesně tak, jak jim to nabízí Letní škola jógy Univerzity třetího věku UP.

Univerzita třetího věku Univerzity Palackého vzdělává v průběhu akademického roku zájemce v mnoha oborech – od filozofie, přes právo, medicínu, historii až třeba po umění. Nezapomíná ale ani na problematiku zdravého životního stylu a především aktivního pohybu. Právě Letní škola jógy pod širým nebem je jednou z takových aktivit.

„Jóga je opravdu pro všechny a každý si v ní najde to své. Míru provedení jógových pozic, tzv. ásan, a výdrž v pozicích si individuálně přizpůsobujeme své zdravotní kondici. Někomu jde především o protažení svalů a posílení těla, jinému pomáhají jógová dechová cvičení ke zklidnění mysli. Účastníci naší letní školy mě příjemně překvapili svým nadšením a silnou motivací na sobě pracovat. Každou další lekci vidím jejich pokroky a mám z toho velkou radost,“ oceňuje přístup účastníků Lucie Komínková, lektorka Letní školy jógy.

Mezi zhruba dvěma desítkami cvičenců, kteří si pravidelně každé pondělní a čtvrteční ráno přivstanou, jsou jak muži, tak ženy. Lekce si pochvalují a svěřují se i s motivací, která je ke cvičení přivedla. „Nedokázal jsem si nazout ponožku na levou nohu, tak mi nezbylo nic jiného, než s tím problémem začít něco dělat,“ vypráví Vladimír Černík. Na Univerzitě třetího věku UP není nováčkem. „Věnuju se tomu, co mě zajímá, jako například archeologie, psychosociální vědy a podobně.“

Být fit je motivací i pro Lídu Hrabalovou. „Toto cvičení je příjemné pro tělo, vím, že tak pro sebe něco dělám, a navíc je to v přírodě. Uvítala jsem tuto nabídku, protože parkánové zahrady jsou krásné a cvičení ráno v rose je kouzelné,“ shrnuje důvody, proč léto prožívá aktivně. I ona už se zařadila mezi studenty Univerzity třetího věku UP. „Mám za sebou jeden rok. Vybrala jsem si archeologii, historii a pohyb. Myslím si, že je to dobrá kombinace,“ říká Lída Hrabalová a dodává, že je potřeba stále trénovat mozek i tělo.

„Jsme velmi rádi, že Letní škola jógy se u našich účastníků Univerzity třetího věku setkala s tak nadšeným ohlasem a dvakrát týdně se s úsměvem na rtech a zaujetím pro věc potkávají na lekcích, které jim přibližují nejen cviky užitečné pro jejich fyzické zdraví, ale rovněž filozofii a historii jógy. Díky podpoře filozofické fakulty, která nám poskytla nádherné prostory v parkánových zahradách, se podařilo zajistit i výjimečné prostředí umocňující pozitivní vliv jógy na tělo a mysl účastníků naší Letní školy jógy,“ uzavírá Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí Oddělení dalšího vzdělávání RUP.

 

 

Categories: Novinky z UP a PřF

Léto v pohybu s Univerzitou třetího věku UP

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 28. July 2019 - 7:00

Je letní ráno. V parkánových zahradách Univerzity Palackého se schází skupinka lidí. Zdraví se, převlékají se do sportovního úboru a na trávník pokládají karimatky. Den se totiž rozhodli začít pohybem. Přesně tak, jak jim to nabízí Letní škola jógy Univerzity třetího věku UP.

Univerzita třetího věku Univerzity Palackého vzdělává v průběhu akademického roku zájemce v mnoha oborech – od filozofie, přes právo, medicínu, historii až třeba po umění. Nezapomíná ale ani na problematiku zdravého životního stylu a především aktivního pohybu. Právě Letní škola jógy pod širým nebem je jednou z takových aktivit.

„Jóga je opravdu pro všechny a každý si v ní najde to své. Míru provedení jógových pozic, tzv. ásan, a výdrž v pozicích si individuálně přizpůsobujeme své zdravotní kondici. Někomu jde především o protažení svalů a posílení těla, jinému pomáhají jógová dechová cvičení ke zklidnění mysli. Účastníci naší letní školy mě příjemně překvapili svým nadšením a silnou motivací na sobě pracovat. Každou další lekci vidím jejich pokroky a mám z toho velkou radost,“ oceňuje přístup účastníků Lucie Komínková, lektorka Letní školy jógy.

Mezi zhruba dvěma desítkami cvičenců, kteří si pravidelně každé pondělní a čtvrteční ráno přivstanou, jsou jak muži, tak ženy. Lekce si pochvalují a svěřují se i s motivací, která je ke cvičení přivedla. „Nedokázal jsem si nazout ponožku na levou nohu, tak mi nezbylo nic jiného, než s tím problémem začít něco dělat,“ vypráví Vladimír Černík. Na Univerzitě třetího věku UP není nováčkem. „Věnuju se tomu, co mě zajímá, jako například archeologie, psychosociální vědy a podobně.“

Být fit je motivací i pro Lídu Hrabalovou. „Toto cvičení je příjemné pro tělo, vím, že tak pro sebe něco dělám, a navíc je to v přírodě. Uvítala jsem tuto nabídku, protože parkánové zahrady jsou krásné a cvičení ráno v rose je kouzelné,“ shrnuje důvody, proč léto prožívá aktivně. I ona už se zařadila mezi studenty Univerzity třetího věku UP. „Mám za sebou jeden rok. Vybrala jsem si archeologii, historii a pohyb. Myslím si, že je to dobrá kombinace,“ říká Lída Hrabalová a dodává, že je potřeba stále trénovat mozek i tělo.

„Jsme velmi rádi, že Letní škola jógy se u našich účastníků Univerzity třetího věku setkala s tak nadšeným ohlasem a dvakrát týdně se s úsměvem na rtech a zaujetím pro věc potkávají na lekcích, které jim přibližují nejen cviky užitečné pro jejich fyzické zdraví, ale rovněž filozofii a historii jógy. Díky podpoře filozofické fakulty, která nám poskytla nádherné prostory v parkánových zahradách, se podařilo zajistit i výjimečné prostředí umocňující pozitivní vliv jógy na tělo a mysl účastníků naší Letní školy jógy,“ uzavírá Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí Oddělení dalšího vzdělávání RUP.

 

 

Paul Longley: Papírová mapa na bojišti je lepší než iPad

Jednou z nejvýznamnějších osobností letní školy Geospatial Summer School 2019 s podtitulem Urban Environment, kterou pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty, byl Paul Longley z University College London. Britský geoinformatik se ve svém výzkumu věnuje zejména vývoji a praktické aplikaci geografických informačních systémů a analytickému využití "big data", problematice socioekonomické geografie, geoprostorové demografii či analýze maloobchodu a veřejných služeb.

Paul Longley je autorem bestselleru Geographic Information Systems and Sience patří mezi deset nejuznávanějších geoinformatiků na světě.

V čem vidíte největší přínos letní školy?

Do České republiky jsem přijel rád, protože oblast GIS (geografické informační systémy) tady žije. Letní škola je skvělým místem pro setkání všech, kteří se zabývají základní geovědní otázkou "kde?". Na letní škole se potkávají lidé různých národností a odborností, aby mohli sdílet své zkušenosti, problémy a své ambice. Další dobrou věcí letních škol je, že studentům umožňuje naslouchat profesorům, vědcům a odborníkům z Evropské komise, kteří pracují zejména s konvenčními zdroji prostorových dat.

Patří Česká republika ke špičce v geoinformatice?

Ano, určitě. Když se člověk pohybuje na katedře geoinformatiky v Olomouci, cítí, že se tady dělá výborná geoinformatická věda, kartografie a výzkum v oblasti virtuální reality a uživatelské interaktivní mapové aplikace. Toto všechno jsou aktuální témata. Je to velké multidisciplinární pole.

Jaká je role tištěných map v Evropě a ve světě?

Ve Velké Británii i v jiných částech Evropy jsou tištěné mapy na ústupu. Papírová mapa je jedna z běžných forem zobrazení a abstrakce světa. GIS je nekonečně flexibilnější než papírová mapa, která je vytvořená v určitém měřítku a pro konkrétní účel. Úkolem geografických informačních systémů může být jakákoli forma zobrazení, kterou lze kombinovat. Můžeme například mapovat chování lidí při nákupech a porovnat to s jejich socioekonomickým statutem. Papírová mapa je omezená na konkrétní čas a použití, ale neznamená to, že je neplatná. Není ale flexibilní. Jsou situace, kdy jsou papírové mapy lepší. Například na bojišti, kdy je lepší, když kulka projde papírovou mapou než iPadem. Je totiž málo pravděpodobné, že po průstřelu bude iPad fungovat na rozdíl od papírové mapy. Ale ve všech ostatních případech jsou digitální média lepší než konvenční tištěné mapy.

V naší generaci a společnosti tlačíme technologický vývoj od analogického k digitálnímu. Myslíte si tedy, že jsme zodpovědní za digitální demenci?

Ano, každá technologie je dobrá jen do takové míry použití, ke které je určena. Kritici GIS argumentují tím, že mapové aplikace vzešly z válčení. Velká část vývoje mapových aplikací se zrodila za studené války, týkalo se to například špehování na obou stranách železné opony. To ale neznamená, že neexistují další přínosná použití. Pochopitelně mapy ve špatných rukou mohou být použity k šíření falešných zpráv, dezinformací atd. Ale technologie je pouze médium, důležitý je obsah sdělení, které je ověřeno.

Když se vrátíte o pár let zpátky, vzpomenete si, co jste očekával ve vývoji v oblasti GIS, ale neuskutečnilo se to?

Existoval pohled, že díky novým zdrojům dat, například ze sociálních sítí, se transformuje naše schopnost zobrazit to, co se děje v naší společnosti. Samozřejmě ale v počátcích existovalo uvědomění ohledně větší hloubky obsahu, které zmíněné nové zdroje dat poskytovaly. Existují georeferencované účty na Twitteru a Facebooku, díky kterým lze vypozorovat vzorec aktivit jedince, uživatele. Neposkytuje nám to však dostatečné pokrytí, protože tyto účty mají většinou lidé střední vrstvy, zejména muži, kteří jsou na sociálních sítích hodně aktivní. Tím jsme se dostali do rozporu mezi obrovskou hloubkou dat, které můžeme získat, a nerovnoměrností pokrytí. Mapujeme tedy jen detailní obraz velmi úzké části populace. Momentálně se tedy více zabýváme zevšeobecňováním toho, co se děje ve společnosti, namísto detailního interaktivního mapování jednotlivých segmentů společnosti.

Categories: Novinky z UP a PřF

Paul Longley: Papírová mapa na bojišti je lepší než iPad

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 27. July 2019 - 8:00

Jednou z nejvýznamnějších osobností letní školy Geospatial Summer School 2019 s podtitulem Urban Environment, kterou pořádala katedra geoinformatiky přírodovědecké fakulty, byl Paul Longley z University College London. Britský geoinformatik se ve svém výzkumu věnuje zejména vývoji a praktické aplikaci geografických informačních systémů a analytickému využití "big data", problematice socioekonomické geografie, geoprostorové demografii či analýze maloobchodu a veřejných služeb.

Paul Longley je autorem bestselleru Geographic Information Systems and Sience patří mezi deset nejuznávanějších geoinformatiků na světě.

V čem vidíte největší přínos letní školy?

Do České republiky jsem přijel rád, protože oblast GIS (geografické informační systémy) tady žije. Letní škola je skvělým místem pro setkání všech, kteří se zabývají základní geovědní otázkou "kde?". Na letní škole se potkávají lidé různých národností a odborností, aby mohli sdílet své zkušenosti, problémy a své ambice. Další dobrou věcí letních škol je, že studentům umožňuje naslouchat profesorům, vědcům a odborníkům z Evropské komise, kteří pracují zejména s konvenčními zdroji prostorových dat.

Patří Česká republika ke špičce v geoinformatice?

Ano, určitě. Když se člověk pohybuje na katedře geoinformatiky v Olomouci, cítí, že se tady dělá výborná geoinformatická věda, kartografie a výzkum v oblasti virtuální reality a uživatelské interaktivní mapové aplikace. Toto všechno jsou aktuální témata. Je to velké multidisciplinární pole.

Jaká je role tištěných map v Evropě a ve světě?

Ve Velké Británii i v jiných částech Evropy jsou tištěné mapy na ústupu. Papírová mapa je jedna z běžných forem zobrazení a abstrakce světa. GIS je nekonečně flexibilnější než papírová mapa, která je vytvořená v určitém měřítku a pro konkrétní účel. Úkolem geografických informačních systémů může být jakákoli forma zobrazení, kterou lze kombinovat. Můžeme například mapovat chování lidí při nákupech a porovnat to s jejich socioekonomickým statutem. Papírová mapa je omezená na konkrétní čas a použití, ale neznamená to, že je neplatná. Není ale flexibilní. Jsou situace, kdy jsou papírové mapy lepší. Například na bojišti, kdy je lepší, když kulka projde papírovou mapou než iPadem. Je totiž málo pravděpodobné, že po průstřelu bude iPad fungovat na rozdíl od papírové mapy. Ale ve všech ostatních případech jsou digitální média lepší než konvenční tištěné mapy.

V naší generaci a společnosti tlačíme technologický vývoj od analogického k digitálnímu. Myslíte si tedy, že jsme zodpovědní za digitální demenci?

Ano, každá technologie je dobrá jen do takové míry použití, ke které je určena. Kritici GIS argumentují tím, že mapové aplikace vzešly z válčení. Velká část vývoje mapových aplikací se zrodila za studené války, týkalo se to například špehování na obou stranách železné opony. To ale neznamená, že neexistují další přínosná použití. Pochopitelně mapy ve špatných rukou mohou být použity k šíření falešných zpráv, dezinformací atd. Ale technologie je pouze médium, důležitý je obsah sdělení, které je ověřeno.

Když se vrátíte o pár let zpátky, vzpomenete si, co jste očekával ve vývoji v oblasti GIS, ale neuskutečnilo se to?

Existoval pohled, že díky novým zdrojům dat, například ze sociálních sítí, se transformuje naše schopnost zobrazit to, co se děje v naší společnosti. Samozřejmě ale v počátcích existovalo uvědomění ohledně větší hloubky obsahu, které zmíněné nové zdroje dat poskytovaly. Existují georeferencované účty na Twitteru a Facebooku, díky kterým lze vypozorovat vzorec aktivit jedince, uživatele. Neposkytuje nám to však dostatečné pokrytí, protože tyto účty mají většinou lidé střední vrstvy, zejména muži, kteří jsou na sociálních sítích hodně aktivní. Tím jsme se dostali do rozporu mezi obrovskou hloubkou dat, které můžeme získat, a nerovnoměrností pokrytí. Mapujeme tedy jen detailní obraz velmi úzké části populace. Momentálně se tedy více zabýváme zevšeobecňováním toho, co se děje ve společnosti, namísto detailního interaktivního mapování jednotlivých segmentů společnosti.

Univerzita Palackého poskočila v žebříčku Nature Index

Univerzita Palackého si polepšila v mezinárodním žebříčku vysokých škol a výzkumných institucí Nature Index, který hodnotí jejich publikační výkonnost v oblasti přírodních věd. Díky výsledkům v loňském roce meziročně získala o 6,3 procentního bodu více a v Evropě se posunula z 251. na 237. pozici. Co do počtu článků zaujala 189. místo, nejvíce publikací pocházelo z oblasti fyzikálních věd.

Žebříček sestavuje vydavatelství Springer Nature na základě publikačního výkonu v 82 nejprestižnějších časopisech zařazených v databázi Web of Science. Jedná se tedy o malou, ale vysoce citovanou část z celkového počtu publikací v přírodních vědách. Pořadí se určuje ve čtyřech vědních disciplínách – chemie, fyzikální vědy, vědy o Zemi a vědy o živé přírodě. Výstupy nejsou normovány podle velikosti institucí.

„Univerzita Palackého v současné době patří k pěti nejvýznamnějším výzkumným univerzitám v zemi. Podporou vědy a výzkumu, důrazem na kvalitu a masivní internacionalizací dosahujeme nejen vzestupu v globálních žebříčcích, ale zároveň tak plníme základní strategický cíl, který si vedení univerzity stanovilo – zajistit UP místo v elitním klubu výzkumných univerzit. Proto mě těší, že i naše výsledky v rámci poměrně nedávno vzniklého žebříčku Nature Index prokázaly kvalitu našich publikačních výstupů a potvrdily naši pozici mezi nejlepšími výzkumnými institucemi v zemi,“ komentoval výsledky rektor Jaroslav Miller. Zdůraznil také, že v případě tohoto žebříčku se jedná o výběr jen těch nejkvalitnějších výstupů ze zhruba jednoho procenta všech přírodovědeckých časopisů zahrnutých ve Web of Science, které prošly tím nejnáročnějším recenzním řízením.

Největší produkcí vysoce citovaných prací publikovaných v prestižních časopisech se v loňském roce mohli na Univerzitě Palackého pochlubit zástupci fyzikální chemie (62). Následovaly práce z oborů chemie (16), věd o živé přírodě (10)  a věd o Zemi (4).

V žebříčku bylo hodnoceno 4800 institucí. Česká republika se v něm celkově umístila stejně jako loni na 26. místě (v Evropě 15. místo), oproti předchozímu roku si ale o 3,6 procentního bodu pohoršila. Mezi TOP 500 jsou Akademie věd ČR a Univerzita Karlova. Univerzitu Palackého předstihla z tuzemských vysokých škol ještě Masarykova univerzita. Více informací najdete zde.

Categories: Novinky z UP a PřF

Univerzita Palackého poskočila v žebříčku Nature Index

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 26. July 2019 - 8:00

Univerzita Palackého si polepšila v mezinárodním žebříčku vysokých škol a výzkumných institucí Nature Index, který hodnotí jejich publikační výkonnost v oblasti přírodních věd. Díky výsledkům v loňském roce meziročně získala o 6,3 procentního bodu více a v Evropě se posunula z 251. na 237. pozici. Co do počtu článků zaujala 189. místo, nejvíce publikací pocházelo z oblasti fyzikálních věd.

Žebříček sestavuje vydavatelství Springer Nature na základě publikačního výkonu v 82 nejprestižnějších časopisech zařazených v databázi Web of Science. Jedná se tedy o malou, ale vysoce citovanou část z celkového počtu publikací v přírodních vědách. Pořadí se určuje ve čtyřech vědních disciplínách – chemie, fyzikální vědy, vědy o Zemi a vědy o živé přírodě. Výstupy nejsou normovány podle velikosti institucí.

„Univerzita Palackého v současné době patří k pěti nejvýznamnějším výzkumným univerzitám v zemi. Podporou vědy a výzkumu, důrazem na kvalitu a masivní internacionalizací dosahujeme nejen vzestupu v globálních žebříčcích, ale zároveň tak plníme základní strategický cíl, který si vedení univerzity stanovilo – zajistit UP místo v elitním klubu výzkumných univerzit. Proto mě těší, že i naše výsledky v rámci poměrně nedávno vzniklého žebříčku Nature Index prokázaly kvalitu našich publikačních výstupů a potvrdily naši pozici mezi nejlepšími výzkumnými institucemi v zemi,“ komentoval výsledky rektor Jaroslav Miller. Zdůraznil také, že v případě tohoto žebříčku se jedná o výběr jen těch nejkvalitnějších výstupů ze zhruba jednoho procenta všech přírodovědeckých časopisů zahrnutých ve Web of Science, které prošly tím nejnáročnějším recenzním řízením.

Největší produkcí vysoce citovaných prací publikovaných v prestižních časopisech se v loňském roce mohli na Univerzitě Palackého pochlubit zástupci fyzikální chemie (62). Následovaly práce z oborů chemie (16), věd o živé přírodě (10)  a věd o Zemi (4).

V žebříčku bylo hodnoceno 4800 institucí. Česká republika se v něm celkově umístila stejně jako loni na 26. místě (v Evropě 15. místo), oproti předchozímu roku si ale o 3,6 procentního bodu pohoršila. Mezi TOP 500 jsou Akademie věd ČR a Univerzita Karlova. Univerzitu Palackého předstihla z tuzemských vysokých škol ještě Masarykova univerzita. Více informací najdete zde.

Tereza Janošíková ovládla na mistrovství Evropy sprint

Reprezentantka Univerzity Palackého Tereza Janošíková potvrdila na probíhajícím mistrovství Evropy univerzit v orientačním běhu roli favoritky a ve finále sprintu se umístila na zlaté pozici. 

Trasu v ulicích Mohelnice zvládla zaběhnout v čase 11:36, s dvanáctisekundovým náskokem před druhou Virag Weiler z Budapešti. Tereza Janošíková, která studuje rekreologii na fakultě tělesné kultury, přitom už do finále sprintu postoupila z prvního místa, když zvládla s nejlepším časem kvalifikaci v okolí Bouzova. Další z reprezentantek Univerzity Palackého, Anna Kopecká z pedagogické fakulty, skončila ve finále na 18. místě. 

Mužskou kategorii ovládli závodníci Swiss Federal Institute of Technology in Zurich. Z olomouckých běžců si nejlépe vedl Marek Schuster z přírodovědecké fakulty, který mohelnické finále zaběhl s desátým nejlepším časem. 

Mistrovství Evropy univerzit, které se koná v Olomouci a jejím širším okolí, dnes pokračuje závody na Velkém Kosíři a zítra vyvrcholí sprintovými štafetami v centru hanácké metropole. Více o šampionátu ZDE

Categories: Novinky z UP a PřF

Tereza Janošíková ovládla na mistrovství Evropy sprint

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 26. July 2019 - 7:30

Reprezentantka Univerzity Palackého Tereza Janošíková potvrdila na probíhajícím mistrovství Evropy univerzit v orientačním běhu roli favoritky a ve finále sprintu se umístila na zlaté pozici. 

Trasu v ulicích Mohelnice zvládla zaběhnout v čase 11:36, s dvanáctisekundovým náskokem před druhou Virag Weiler z Budapešti. Tereza Janošíková, která studuje rekreologii na fakultě tělesné kultury, přitom už do finále sprintu postoupila z prvního místa, když zvládla s nejlepším časem kvalifikaci v okolí Bouzova. Další z reprezentantek Univerzity Palackého, Anna Kopecká z pedagogické fakulty, skončila ve finále na 18. místě. 

Mužskou kategorii ovládli závodníci Swiss Federal Institute of Technology in Zurich. Z olomouckých běžců si nejlépe vedl Marek Schuster z přírodovědecké fakulty, který mohelnické finále zaběhl s desátým nejlepším časem. 

Mistrovství Evropy univerzit, které se koná v Olomouci a jejím širším okolí, dnes pokračuje závody na Velkém Kosíři a zítra vyvrcholí sprintovými štafetami v centru hanácké metropole. Více o šampionátu ZDE

Čínští studenti se na FTK seznamují s evropským pojetím zdravého životního stylu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - 25. July 2019 - 12:00

Pětadvacet studentů z Číny se účastní letní školy Promotion of Physical Activity and Healthy Lifestyle, kterou připravila fakulta tělesné kultury. Během tří týdnů studenti zavítají nejen do fakultních učeben, ale také třeba do fitness centra nebo do Jeseníků.

„Cílem letní školy, kterou jsme zaměřili na hosty z Asie, je představit specifika zdravého životního stylu a pohybové aktivity Středoevropanů, ukázat, jak tuto oblast vnímáme, zkoumáme a jak poznatky přenášíme do výuky. Účastníci pocházejí ze Southwest University Chongqing a Southwestern University of Finance and Economics Chengdu,“ uvedl proděkan FTK pro zahraničí Michal Kudláček, který studenty na půdě fakulty v Aplikačním centru BALUO přivítal a seznámil je s programem a lektory jednotlivých lekcí.

Rozvrh letní školy čítá vedle výuky angličtiny zejména hodiny zaměřené na management, monitoring a hodnocení pohybové aktivity. K tomu využijí i data získaná z „chytrých“ náramků, které obdrželi při úvodním setkání a díky kterým svoji aktivitu v prvních dnech školy sledovali. 

V programu nechybějí ani lekce, při kterých se účastníci budou o pohybu nejen bavit, ale především hýbat. Připraveny jsou mimo jiné hodiny plavání, fitness nebo lidových tanců, vyzkoušejí si také některé pohybové aktivity pro osoby s postižením. Letní školu pak završí tak zvané outdoorové sportovní kempy, na nichž si účastníci vyzkoušejí například rafting, lezení na skále nebo různé dobrodružné hry. Součástí pobytu čínských studentů na fakultě tělesné kultury jsou také výlety do Jeseníků, Vídně a do Prahy.

Letní škola Promotion of Physical Activity and Healthy Lifestyle na fakultě tělesné kultury probíhá do 2. srpna. 

Categories: Novinky z UP a PřF

Čínští studenti se na FTK seznamují s evropským pojetím zdravého životního stylu

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 25. July 2019 - 12:00

Pětadvacet studentů z Číny se účastní letní školy Promotion of Physical Activity and Healthy Lifestyle, kterou připravila fakulta tělesné kultury. Během tří týdnů studenti zavítají nejen do fakultních učeben, ale také třeba do fitness centra nebo do Jeseníků.

„Cílem letní školy, kterou jsme zaměřili na hosty z Asie, je představit specifika zdravého životního stylu a pohybové aktivity Středoevropanů, ukázat, jak tuto oblast vnímáme, zkoumáme a jak poznatky přenášíme do výuky. Účastníci pocházejí ze Southwest University Chongqing a Southwestern University of Finance and Economics Chengdu,“ uvedl proděkan FTK pro zahraničí Michal Kudláček, který studenty na půdě fakulty v Aplikačním centru BALUO přivítal a seznámil je s programem a lektory jednotlivých lekcí.

Rozvrh letní školy čítá vedle výuky angličtiny zejména hodiny zaměřené na management, monitoring a hodnocení pohybové aktivity. K tomu využijí i data získaná z „chytrých“ náramků, které obdrželi při úvodním setkání a díky kterým svoji aktivitu v prvních dnech školy sledovali. 

V programu nechybějí ani lekce, při kterých se účastníci budou o pohybu nejen bavit, ale především hýbat. Připraveny jsou mimo jiné hodiny plavání, fitness nebo lidových tanců, vyzkoušejí si také některé pohybové aktivity pro osoby s postižením. Letní školu pak završí tak zvané outdoorové sportovní kempy, na nichž si účastníci vyzkoušejí například rafting, lezení na skále nebo různé dobrodružné hry. Součástí pobytu čínských studentů na fakultě tělesné kultury jsou také výlety do Jeseníků, Vídně a do Prahy.

Letní škola Promotion of Physical Activity and Healthy Lifestyle na fakultě tělesné kultury probíhá do 2. srpna. 

Vědci žádají EU o změnu legislativy u nových metod editování genomu rostlin

Čeští vědci se připojili ke svým zahraničním kolegům a žádají Evropský parlament i Evropskou komisi o změnu legislativy týkající se uplatnění moderních metod editování genomu rostlin, která jim umožní plnohodnotně provádět výzkum ve prospěch zemědělství, ekonomiky a celé společnosti. Otevřené prohlášení vydali přesně rok poté, co Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že rostliny získané těmito metodami jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). K apelu se připojili i ředitel Centra regionu Haná Ivo Frébort a vědecký ředitel CRH Jaroslav Doležel.

Podle signatářů rozhodnutí ESD znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, k nimž může spontánně docházet i v přírodě, podléhají restriktivním evropským předpisům, které tyto úpravy prakticky zakazují. S tím přední biologové a výzkumníci nesouhlasí a na možné negativní dopady upozornili již před rokem. Text prohlášení je dostupný zde.

Stranou nezůstali ani zástupci vedení CRH, které sdružuje vědecké týmy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. V reakci na rozhodnutí Evropského soudního dvora vyzvali již loni v prosinci předsedu vlády a další české politiky k tomu, aby se zasadili o změnu evropské legislativy v této oblasti.

Podle profesorů Fréborta i Doležela jsou na místě obavy, že stávající situace může evropské země trvale poškodit: „Zatímco ve světě neustále přibývá států, které tyto moderní technologie povolují, Evropa zůstává zakonzervovaná. Každým měsícem se tak zvyšuje propast mezi ní a progresivními zeměmi, což se může velmi negativně projevit na evropském zemědělství, produkci a kvalitě potravin a také na životním prostředí.

Právní předpisy EU o GMO podle odborníků neodrážejí současný stav vědeckých poznatků. Rostliny, které prošly jednoduchými a cílenými úpravami genomu pomocí přesného šlechtění CRISPR a které neobsahují cizí geny, jsou přinejmenším stejně bezpečné, jako kdyby byly odvozeny od klasických technik šlechtění. Vědci vyzývají evropské orgány, aby rychle reagovaly a pozměnily právní předpisy tak, aby použití těchto metod nepodléhalo směrnicím o GMO. Metoda CRISPR má velký potenciál v oblasti výzkumu a inovací a v neposlední řadě může napomoci čelit aktuálním výzvám, zejména v souvislosti se změnami klimatu.

Hlavním iniciátorem nyní již celoevropské iniciativy je profesor Dirk Inzé, vědecký ředitel Centra pro systémovou biologii rostlin VIB z belgického Gentu. „Toto je jeden z mála příkladů, kdy se vědecká komunita napříč celou EU takto zmobilizovala a jednotným hlasem žádá o revizi evropské legislativy dopadající na genomové editování. K iniciativě se již připojilo 121 předních evropských institucí a toto téma také začíná rezonovat mezi politiky jak na evropské, tak i na národních úrovních. Naše úsilí podporuje většina ministerstev zemědělství napříč zeměmi Evropské unie. Nyní je potřeba konat na úrovni Evropského parlamentu,“ uvedl Inzé.

Jeho slova dokládá i vyjádření ministra zemědělství Miroslava Tomana. „Česká republika obecně podporuje tyto nové metody za předpokladu, že výsledky takového šlechtění rostlin a živočichů nebudou podléhat patentům. Důvodem je, abychom ochránili české malé a střední šlechtitelské firmy a jejich šlechtitelé tak mohli i nadále využívat šlechtitelský materiál při tvorbě nových odrůd,“ sdělil ministr.

Podporu výzvy v České republice koordinuje brněnský výzkumný institut CEITEC Masarykova univerzita. „Šlechtění rostlin může významně přispět vývojem nových odrůd plodin, které jsou méně náchylné k patogenům a jsou odolnější vůči suchu. To umožní zemědělcům zvyšovat výnosy při současném snížení používání chemických látek a vody,“ zdůraznil zástupce ředitele pro vědu Karel Říha, který provádí výzkum v oblasti genetiky rostlin. Upozornil rovněž na to, že Evropská unie je paradoxně obklopena stále se zvyšujícím počtem zemí, které jsou k otázce genomového editování mnohem vstřícnější a otevřenější. „Rozhodnutí ESD de facto znamená přesun těžiště výzkumu mimo Evropu, a tím i ztrátu kontroly nad touto progresivní technologií, která, ať chceme nebo nechceme, bude výrazně formovat nové přístupy v zemědělství a medicíně,“ varuje Říha.

Podporu potvrzují i ředitelé oborově relevantních ústavů AV ČR a další představitelé předních českých vědeckých institucí a univerzit:

Prof. Vojtěch Adam, prorektor Mendelovy univerzity

doc. Eva Bártová, ředitelka Biofyzikálního ústavu AV ČR

Prof. Jaroslav Doležel, vědecký ředitel Centra regionu Haná

Prof. Ivo Frébort, ředitel Centra regionu Haná

Prof. František Foret, ředitel Ústavu analytické chemie AV ČR

Prof. Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR

Prof. František Marec, zástupce ředitele Biologického centra AV ČR

doc. RNDr. Jana Pěknicová, CSc., ředitelka Biotechnologického ústavu AV ČR

Karel Říha, Ph.D., zástupce ředitele pro vědu, CEITEC, Masarykova univerzita

RNDr. Martin Vágner, CSc., ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR


Categories: Novinky z UP a PřF

Pages

Subscribe to Joint Laboratory of Optics aggregator