Agregátor zdrojů

V pražském Colloredo-Mansfeldském paláci společně vystavují své práce ze 70. a 80. let minulého století slovenský fotograf a malíř Rudolf Sikora a pedagog katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a český performer Vladimír Havlík. Autory, které odděluje nejen odlišná umělecká generace, ale i odlišný přístup k tvorbě, teď spojuje expozice s názvem Sníh kámen hvězda strom. 

Výstava nabízí prostor pro konfrontaci dvou cest, jimiž lze dojít ke stejnému světonázoru. Je volnou vizuální esejí, v níž díla Rudolfa Sikory vyprávějí velké ideologické příběhy a díla Vladimíra Havlíka představují volné životní horizonty. Jejich společnou nejširší tematickou vrstvou je práce s tématem utopie. Zatímco Rudolf Sikora se zabývá vztahem jednotlivce uvnitř vesmíru, svět Vladimíra Havlíka utváří vztah mezi lidmi.

Veřejnosti se expozice otevřela 12. května a v Podcastu Petra Viziny Vladimír Havlík uvedl, že vystavuje svou dokumentaci, pozůstatek živých akcí ve formě fotografií. Například k fotografii s popiskem – pobíhal po krajině, vyskakoval k nebi a mával rukama v touze vzlétnout – uvedl, že je ilustrací touhy osvobodit se z totalitní klece. Na snímku je vidět performer, který se snaží létat, přičemž volnost mu nabízí příroda. Právě takto čitelná metafora Vladimíra Havlíka velmi bavila a baví ho dodnes. Jeho akce vyplývaly z osobních zkušeností a volně se prolínaly s životem. Byly důležité i drobnosti, neboť ze všedního prožívání se čas od času vyloupl a do paměti otiskl silný obraz.

Během řeči o své tvorbě vzpomněl při příležitosti otevření expozice také na dětství. Do osmnácti let žil na vesnici a sám o sobě říká, že je vesničan. „Vesnice, v níž jsem vyrostl, měla 150 obyvatel a každý v ní měl své místo,“ uvedl v rozhovoru Petra Viziny. A i když byl ‚syn Havlíků‘ pro tamní obyvatele už odmala takzvaně divný, on sám chtěl navazovat harmonické vztahy, být s každým kamarád.

Dědeček v jeho vzpomínkách hraje velkou roli. „Byl švec a zároveň pracoval i jako holič. Lidé mu vyprávěli příběhy a já jsem poslouchal. Fascinovalo mě, co lidé mohou prožít. Na rozdíl ode mne byl děda hodně komunikativní. Začal jsem vymýšlet, jak jinak sdělit, co mám na srdci, a zjistil jsem, že to jde přes akce. Člověk něco spouští, má nějaký nápad, vizi, kterou pak lidé různě modifikují. Happening dává možnost akci se vyvíjet. A protože má autor takového happeningu promyšlené, jaký situační obraz chce vytvořit, spadá tato činnost do výtvarného umění,“ uvedl průkopník uměleckých akcí v přírodě a zároveň člen olomoucké katedry výtvarné výchovy.

Možnost harmonizovat lidské vztahy v komunitě, kterou zažil v dětství, je mu výzvou i dnes v jeho jedenašedesáti letech. „Způsob, jakým nabízím situační obraz, vnímám jako osobní dotek s někým druhým, jako akt důvěry. Tento intimní přístup se na výstavě dostává do přímého dialogu s globálním pohledem Rudolfa Sikory. On je takový epik a já přírodní lyrik,“ doplnil Vladimír Havlík. Rudolf Sikora ukazuje, kdo je jednotlivec a jaký je jeho vztah k vesmíru a k druhým lidem, Vladimír Havlík se soustřeďuje na téma vztahů. Jako by i na takové performance přišel čas, neboť ve společnosti rezonuje,  kým jsou pro nás druzí lidé, příroda a prostředí, ve kterém žijeme.

V Colloredo-Mansfeldském paláci je možné výstavu zhlédnout do 27. září. Informace také ZDE a ZDE.

V pražském Colloredo-Mansfeldském paláci společně vystavují své práce ze 70. a 80. let minulého století slovenský fotograf a malíř Rudolf Sikora a pedagog katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a český performer Vladimír Havlík. Autory, které odděluje nejen odlišná umělecká generace, ale i odlišný přístup k tvorbě, teď spojuje expozice s názvem Sníh kámen hvězda strom. 

Výstava nabízí prostor pro konfrontaci dvou cest, jimiž lze dojít ke stejnému světonázoru. Je volnou vizuální esejí, v níž díla Rudolfa Sikory vyprávějí velké ideologické příběhy a díla Vladimíra Havlíka představují volné životní horizonty. Jejich společnou nejširší tematickou vrstvou je práce s tématem utopie. Zatímco Rudolf Sikora se zabývá vztahem jednotlivce uvnitř vesmíru, svět Vladimíra Havlíka utváří vztah mezi lidmi.

Veřejnosti se expozice otevřela 12. května a v Podcastu Petra Viziny Vladimír Havlík uvedl, že vystavuje svou dokumentaci, pozůstatek živých akcí ve formě fotografií. Například k fotografii s popiskem – pobíhal po krajině, vyskakoval k nebi a mával rukama v touze vzlétnout – uvedl, že je ilustrací touhy osvobodit se z totalitní klece. Na snímku je vidět performer, který se snaží létat, přičemž volnost mu nabízí příroda. Právě takto čitelná metafora Vladimíra Havlíka velmi bavila a baví ho dodnes. Jeho akce vyplývaly z osobních zkušeností a volně se prolínaly s životem. Byly důležité i drobnosti, neboť ze všedního prožívání se čas od času vyloupl a do paměti otiskl silný obraz.

Během řeči o své tvorbě vzpomněl při příležitosti otevření expozice také na dětství. Do osmnácti let žil na vesnici a sám o sobě říká, že je vesničan. „Vesnice, v níž jsem vyrostl, měla 150 obyvatel a každý v ní měl své místo,“ uvedl v rozhovoru Petra Viziny. A i když byl ‚syn Havlíků‘ pro tamní obyvatele už odmala takzvaně divný, on sám chtěl navazovat harmonické vztahy, být s každým kamarád.

Dědeček v jeho vzpomínkách hraje velkou roli. „Byl švec a zároveň pracoval i jako holič. Lidé mu vyprávěli příběhy a já jsem poslouchal. Fascinovalo mě, co lidé mohou prožít. Na rozdíl ode mne byl děda hodně komunikativní. Začal jsem vymýšlet, jak jinak sdělit, co mám na srdci, a zjistil jsem, že to jde přes akce. Člověk něco spouští, má nějaký nápad, vizi, kterou pak lidé různě modifikují. Happening dává možnost akci se vyvíjet. A protože má autor takového happeningu promyšlené, jaký situační obraz chce vytvořit, spadá tato činnost do výtvarného umění,“ uvedl průkopník uměleckých akcí v přírodě a zároveň člen olomoucké katedry výtvarné výchovy.

Možnost harmonizovat lidské vztahy v komunitě, kterou zažil v dětství, je mu výzvou i dnes v jeho jedenašedesáti letech. „Způsob, jakým nabízím situační obraz, vnímám jako osobní dotek s někým druhým, jako akt důvěry. Tento intimní přístup se na výstavě dostává do přímého dialogu s globálním pohledem Rudolfa Sikory. On je takový epik a já přírodní lyrik,“ doplnil Vladimír Havlík. Rudolf Sikora ukazuje, kdo je jednotlivec a jaký je jeho vztah k vesmíru a k druhým lidem, Vladimír Havlík se soustřeďuje na téma vztahů. Jako by i na takové performance přišel čas, neboť ve společnosti rezonuje,  kým jsou pro nás druzí lidé, příroda a prostředí, ve kterém žijeme.

V Colloredo-Mansfeldském paláci je možné výstavu zhlédnout do 27. září. Informace také ZDE a ZDE.

Univerzita Palackého našla i letos svou Podnikavou hlavu. Vítězem jedenáctého ročníku tradiční podnikatelské soutěže, kterou pořádá Vědeckotechnický park UP, se stal Tomáš Jelínek se svým projektem výdejního automatu na med od místních včelařů. Na druhém místě se umístil nápad inteligentních dopravních zrcadel od Davida Podola, třetí skončil František Špás s projektem Loklok, který vyrábí neslazený perlivý nealkoholický nápoj z kombuchy. Ocenění podnikatel v sukni porota udělila Elišce Brázdilové. Hodnocení přihlášených projektů i vyhlášení vítězů proběhlo s ohledem na aktuální situaci kolem pandemie nemoci Covid-19 online.

„Vybírali jsme celkem z 22 projektů a bylo opravdu těžké vybrat jen 10 finalistů. Všechny podnikatelské záměry, všechny myšlenky byly velmi zajímavé,“ prozradil Roman Jurečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP a jeden ze členů poroty. Vítězové si mezi sebe rozdělili ceny v celkové hodnotě 288 000 korun. Při realizaci svých projektů navíc budou moci využít vítaných a mezi soutěžícími oblíbených konzultačních služeb porotců a partnerů.

Porotu z vybraných finalistů nejvíce zaujal nápad Tomáše Jelínka, který vymyslel vlastní modulární automat na prodej sklenic medu. Usnadňuje prodejní proces, kdy si zájemce o med sklenici sám odebere z automatu po zaplacení poplatku, a neruší tak soukromí včelaře.

Druhé místo získal David Podol, jehož nápad by měl pomoci řešit dopravní situace nejen na pozemních komunikacích, ale především v areálech velkých firem, kde je špatný výhled za roh budovy. Inteligentní dopravní zrcadla sledují situaci na vozovce pomocí přidaných kamer a v případě hrozící kolize se rozsvítí.

Na třetím místě se umístil projekt Františka Špásy, který navrhuje vylepšenou technologii na výrobu fermentovaného čaje z kombuchy. Výsledný nealkoholický a perlivý nápoj je podle zakladatele společnosti vhodný pro všechny, kdo dbají o své zdraví.

Titul ve speciální kategorii Podnikatel v sukni pak získala Eliška Brázdilová se svým nápadem na buňku, která umožní lidem vyřídit si své osobní nebo pracovní záležitosti v soukromí i na veřejných místech, jako je vlakové nebo autobusové nádraží.

Celý jedenáctý ročník soutěže Podnikavá hlava se nesl v duchu elektronické komunikace. Členové komise zasedli ke svým počítačům ve svých pracovnách a přes webovou aplikaci se potkali s vybranými finalisty v rámci videokonference na jedné obrazovce. Soutěžící měli možnost své nápady prezentovat stejně jako v předchozích letech, pouze s tím rozdílem, že své nápady představovali ze svých domovů a v rámci videokonference sledovali i své kolegy-konkurenty.

„Uspořádat tradiční soutěž Podnikavá hlava poprvé v online formátu bylo velkou výzvou. Musím však říci, že i přes absenci lidského kontaktu jsem si celé finálové dopoledne velmi užila,“ řekla moderátorka a koordinátorka soutěže Jitka Zmítková z Vědeckotechnického parku UP.

Porota bude mít možnost vítězům osobně pogratulovat při předávání cen vítězům, které se uskuteční dne 2. července 2020 v rámci oslav 13. narozenin Vědeckotechnického parku UP.

Soutěž Podnikavá hlava probíhá pod záštitou a za finanční podpory Olomouckého kraje a za finanční podpory generálního partnera soutěže Komerční banky, a. s. Spolupořadatelem soutěže je Inovační centrum Olomouckého kraje.

Podnikavá hlava je určena budoucím, začínajícím i zkušeným podnikatelům. Soutěže se dosud zúčastnilo přes 350 soutěžících. Do letošního jedenáctého ročníku se registrovalo 29 soutěžících, z toho 22 zaslalo své podnikatelské plány. Do finále bylo vybráno 10 nejlépe zpracovaných podnikatelských záměrů.

Podrobné informace o soutěži naleznete na webu www.podnikavahlava.cz.

Výsledky soutěže Podnikavá hlava 2020:

1. místo
Tomáš Jelínek – MEDOMAT

2. místo
David Podola – INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ ZRCADLA

3. místo
František Špás – LOKLOK

Speciální kategorie Podnikatel v sukni
Eliška Brázdilová – RESTIO

Univerzita Palackého našla i letos svou Podnikavou hlavu. Vítězem jedenáctého ročníku tradiční podnikatelské soutěže, kterou pořádá Vědeckotechnický park UP, se stal Tomáš Jelínek se svým projektem výdejního automatu na med od místních včelařů. Na druhém místě se umístil nápad inteligentních dopravních zrcadel od Davida Podola, třetí skončil František Špás s projektem Loklok, který vyrábí neslazený perlivý nealkoholický nápoj z kombuchy. Ocenění podnikatel v sukni porota udělila Elišce Brázdilové. Hodnocení přihlášených projektů i vyhlášení vítězů proběhlo s ohledem na aktuální situaci kolem pandemie nemoci Covid-19 online.

„Vybírali jsme celkem z 22 projektů a bylo opravdu těžké vybrat jen 10 finalistů. Všechny podnikatelské záměry, všechny myšlenky byly velmi zajímavé,“ prozradil Roman Jurečka, ředitel Vědeckotechnického parku UP a jeden ze členů poroty. Vítězové si mezi sebe rozdělili ceny v celkové hodnotě 288 000 korun. Při realizaci svých projektů navíc budou moci využít vítaných a mezi soutěžícími oblíbených konzultačních služeb porotců a partnerů.

Porotu z vybraných finalistů nejvíce zaujal nápad Tomáše Jelínka, který vymyslel vlastní modulární automat na prodej sklenic medu. Usnadňuje prodejní proces, kdy si zájemce o med sklenici sám odebere z automatu po zaplacení poplatku, a neruší tak soukromí včelaře.

Druhé místo získal David Podol, jehož nápad by měl pomoci řešit dopravní situace nejen na pozemních komunikacích, ale především v areálech velkých firem, kde je špatný výhled za roh budovy. Inteligentní dopravní zrcadla sledují situaci na vozovce pomocí přidaných kamer a v případě hrozící kolize se rozsvítí.

Na třetím místě se umístil projekt Františka Špásy, který navrhuje vylepšenou technologii na výrobu fermentovaného čaje z kombuchy. Výsledný nealkoholický a perlivý nápoj je podle zakladatele společnosti vhodný pro všechny, kdo dbají o své zdraví.

Titul ve speciální kategorii Podnikatel v sukni pak získala Eliška Brázdilová se svým nápadem na buňku, která umožní lidem vyřídit si své osobní nebo pracovní záležitosti v soukromí i na veřejných místech, jako je vlakové nebo autobusové nádraží.

Celý jedenáctý ročník soutěže Podnikavá hlava se nesl v duchu elektronické komunikace. Členové komise zasedli ke svým počítačům ve svých pracovnách a přes webovou aplikaci se potkali s vybranými finalisty v rámci videokonference na jedné obrazovce. Soutěžící měli možnost své nápady prezentovat stejně jako v předchozích letech, pouze s tím rozdílem, že své nápady představovali ze svých domovů a v rámci videokonference sledovali i své kolegy-konkurenty.

„Uspořádat tradiční soutěž Podnikavá hlava poprvé v online formátu bylo velkou výzvou. Musím však říci, že i přes absenci lidského kontaktu jsem si celé finálové dopoledne velmi užila,“ řekla moderátorka a koordinátorka soutěže Jitka Zmítková z Vědeckotechnického parku UP.

Porota bude mít možnost vítězům osobně pogratulovat při předávání cen vítězům, které se uskuteční dne 2. července 2020 v rámci oslav 13. narozenin Vědeckotechnického parku UP.

Soutěž Podnikavá hlava probíhá pod záštitou a za finanční podpory Olomouckého kraje a za finanční podpory generálního partnera soutěže Komerční banky, a. s. Spolupořadatelem soutěže je Inovační centrum Olomouckého kraje.

Podnikavá hlava je určena budoucím, začínajícím i zkušeným podnikatelům. Soutěže se dosud zúčastnilo přes 350 soutěžících. Do letošního jedenáctého ročníku se registrovalo 29 soutěžících, z toho 22 zaslalo své podnikatelské plány. Do finále bylo vybráno 10 nejlépe zpracovaných podnikatelských záměrů.

Podrobné informace o soutěži naleznete na webu www.podnikavahlava.cz.

Výsledky soutěže Podnikavá hlava 2020:

1. místo
Tomáš Jelínek – MEDOMAT

2. místo
David Podola – INTELIGENTNÍ DOPRAVNÍ ZRCADLA

3. místo
František Špás – LOKLOK

Speciální kategorie Podnikatel v sukni
Eliška Brázdilová – RESTIO

Jsou události a data, na které bývají různé instituce velmi pyšné. Univerzita Palackého jich má ve své bohaté historii pěknou řádku. A právě dnes si připomínáme jeden takový okamžik. Přesně 28. května 1990 totiž získal v Olomouci čestný doktorát Václav Havel. UP byla první vysokou školou v tehdejším Československu, která disidenta, dramatika a prezidenta takto ocenila. Mužem, který to „zavinil“, byl tehdejší rektor Josef Jařab. S jeho laskavým svolením Žurnál Online přetiskuje část vzpomínek z knihy Rektorská rozpomínání.

Jak se blížilo jaro 1990, vrcholily naše přípravy na opravdový svátek univerzity – předávání čestného doktorátu prezidentu republiky Václavu Havlovi. Abychom si to užili my i město, rozhodli jsme se pro následující scénář: Přijetí by bylo na rektorátě, ale samotné předávání by se konalo ve velkém sále hotelu Sigma.

Dav studentů, zaměstnanců univerzity a občanů čekal před budovou rektorátu, aby přivítal prezidenta. Ani pro jeho ochranku nebylo snadné protlačit kolonu aut davem až na nádvoří rektorátu, kde jsme čekali, abychom vzácného hosta přivítali. Po mém uvítání na rektorátě, představení vědecké rady univerzity a předání pamětní medaile panu prezidentovi jsme se „pochlubili“ zarámovaným osvědčením o zisku Řádu práce z roku 1973 a zeptali se ho, zda by nám platnost vyznamenání nepotvrdil jako na prodlouženou. Tuto „legrácku“ jsme připravovali už delší dobu. Na zadní stranu zarámovaného diplomu už napsali během návštěv v Olomouci své vzkazy Václavu Havlovi Ludvík Vaculík, Josef Škvorecký, Zdena Salivarová, Jan Lopatka a Luboš Dobrovský – takže náš Řád jsme mnohonásobně historicky zhodnotili. To se panu prezidentovi líbilo a svůj souhlas s prodloužením platnosti připojil. Ale to už byla také chvíle pro jeho (tehdy) nepostradatelnou cigaretu a pár žertíků kolem dvou drátů, které vyčuhovaly ze zdi, když jsme Řád sundali. Kam a odkud vlastně vedly? Komu a čemu sloužily?

Následovaly krátké zastávky ve Studentském centru, které jsme hned po revoluci zřídili v prostorách bývalého Ústavu marxismu-leninismu, v redakci studentského časopisu a v arcibiskupském paláci, kde nám sbor bohoslovců zazpíval několik staroslověnských písní.

Pak už následoval slavnostní akt, který proběhl hladce a důstojně. S panem děkanem Ludvíkem Václavkem jsme rádi zdůvodnili volbu kandidáta na čestného doktora naší univerzity, jak si to žádá protokol.

V děkovném projevu, který byl typicky havlovský, jsme si vyslechli pobídku ke studiu jazyků a humanitních věd, zarámovanou osobní vzpomínkou na rektora J. L. Fischera, rodinného přítele Havlových. Svůj projev uzavřel pan prezident přáním a vyjádřením víry, že Univerzita Palackého „bude vychovávat a vysílat ze sebe ,vzdělanější doktory‘, než je ten dnešní čestný“.

Potom ještě pozdravil z balkonu radnice zcela zaplněné olomoucké Horní náměstí, a to už nejen jako prezident republiky, ale i jako čestný člen akademické obce olomoucké univerzity, který se o dění na naší akademické instituci nepřestal zajímat ani později.

Jsou události a data, na které bývají různé instituce velmi pyšné. Univerzita Palackého jich má ve své bohaté historii pěknou řádku. A právě dnes si připomínáme jeden takový okamžik. Přesně 28. května 1990 totiž získal v Olomouci čestný doktorát Václav Havel. UP byla první vysokou školou v tehdejším Československu, která disidenta, dramatika a prezidenta takto ocenila. Mužem, který to „zavinil“, byl tehdejší rektor Josef Jařab. S jeho laskavým svolením Žurnál Online přetiskuje část vzpomínek z knihy Rektorská rozpomínání.

Jak se blížilo jaro 1990, vrcholily naše přípravy na opravdový svátek univerzity – předávání čestného doktorátu prezidentu republiky Václavu Havlovi. Abychom si to užili my i město, rozhodli jsme se pro následující scénář: Přijetí by bylo na rektorátě, ale samotné předávání by se konalo ve velkém sále hotelu Sigma.

Dav studentů, zaměstnanců univerzity a občanů čekal před budovou rektorátu, aby přivítal prezidenta. Ani pro jeho ochranku nebylo snadné protlačit kolonu aut davem až na nádvoří rektorátu, kde jsme čekali, abychom vzácného hosta přivítali. Po mém uvítání na rektorátě, představení vědecké rady univerzity a předání pamětní medaile panu prezidentovi jsme se „pochlubili“ zarámovaným osvědčením o zisku Řádu práce z roku 1973 a zeptali se ho, zda by nám platnost vyznamenání nepotvrdil jako na prodlouženou. Tuto „legrácku“ jsme připravovali už delší dobu. Na zadní stranu zarámovaného diplomu už napsali během návštěv v Olomouci své vzkazy Václavu Havlovi Ludvík Vaculík, Josef Škvorecký, Zdena Salivarová, Jan Lopatka a Luboš Dobrovský – takže náš Řád jsme mnohonásobně historicky zhodnotili. To se panu prezidentovi líbilo a svůj souhlas s prodloužením platnosti připojil. Ale to už byla také chvíle pro jeho (tehdy) nepostradatelnou cigaretu a pár žertíků kolem dvou drátů, které vyčuhovaly ze zdi, když jsme Řád sundali. Kam a odkud vlastně vedly? Komu a čemu sloužily?

Následovaly krátké zastávky ve Studentském centru, které jsme hned po revoluci zřídili v prostorách bývalého Ústavu marxismu-leninismu, v redakci studentského časopisu a v arcibiskupském paláci, kde nám sbor bohoslovců zazpíval několik staroslověnských písní.

Pak už následoval slavnostní akt, který proběhl hladce a důstojně. S panem děkanem Ludvíkem Václavkem jsme rádi zdůvodnili volbu kandidáta na čestného doktora naší univerzity, jak si to žádá protokol.

V děkovném projevu, který byl typicky havlovský, jsme si vyslechli pobídku ke studiu jazyků a humanitních věd, zarámovanou osobní vzpomínkou na rektora J. L. Fischera, rodinného přítele Havlových. Svůj projev uzavřel pan prezident přáním a vyjádřením víry, že Univerzita Palackého „bude vychovávat a vysílat ze sebe ,vzdělanější doktory‘, než je ten dnešní čestný“.

Potom ještě pozdravil z balkonu radnice zcela zaplněné olomoucké Horní náměstí, a to už nejen jako prezident republiky, ale i jako čestný člen akademické obce olomoucké univerzity, který se o dění na naší akademické instituci nepřestal zajímat ani později.

V návaznosti na mimořádné vládní epidemiologické opatření se i květnové jednání Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého uskutečnilo prostřednictvím online videokonference. Hlavním bodem jednání byl rozpočet na rok 2020. Fakulta bude hospodařit s vyšší částkou než loni.

Především rozpočtu se věnovali senátoři pedagogické fakulty na svém nedávném online jednání. Po odvodu na centrální jednotky RUP bude letos fakulta hospodařit s téměř 213 miliony korun. Podle Andrey Novákové, tajemnice fakulty, to znamená meziroční navýšení o 4 procenta.

„V prvním čtvrtletí fakulta hospodařila v režimu rozpočtového provizoria a s ohledem na tento fakt upravila i výdajovou stránku rozpočtu. Nyní, po schválení rozpočtu, budeme hospodařit s meziročním navýšením rozpočtu o 4 procenta, která jsou obsažena v příspěvku MŠMT v ukazateli P, společenské priority, podpora pedagogických studijních programů,“ řekla Andrea Nováková.

Podle ní fakulta tyto peníze využije ke zkvalitnění výuky prostřednictvím podpory pedagogických praxí a inovací stávajících předmětů s větším zapojením oborových didaktik. „V rámci těchto činností podpoříme realizaci studentských praxí, které budou díky nově akreditovaným programům od podzimu 2020 realizované ve větší míře,“ dodala.

V návaznosti na mimořádné vládní epidemiologické opatření se i květnové jednání Akademického senátu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého uskutečnilo prostřednictvím online videokonference. Hlavním bodem jednání byl rozpočet na rok 2020. Fakulta bude hospodařit s vyšší částkou než loni.

Především rozpočtu se věnovali senátoři pedagogické fakulty na svém nedávném online jednání. Po odvodu na centrální jednotky RUP bude letos fakulta hospodařit s téměř 213 miliony korun. Podle Andrey Novákové, tajemnice fakulty, to znamená meziroční navýšení o 4 procenta.

„V prvním čtvrtletí fakulta hospodařila v režimu rozpočtového provizoria a s ohledem na tento fakt upravila i výdajovou stránku rozpočtu. Nyní, po schválení rozpočtu, budeme hospodařit s meziročním navýšením rozpočtu o 4 procenta, která jsou obsažena v příspěvku MŠMT v ukazateli P, společenské priority, podpora pedagogických studijních programů,“ řekla Andrea Nováková.

Podle ní fakulta tyto peníze využije ke zkvalitnění výuky prostřednictvím podpory pedagogických praxí a inovací stávajících předmětů s větším zapojením oborových didaktik. „V rámci těchto činností podpoříme realizaci studentských praxí, které budou díky nově akreditovaným programům od podzimu 2020 realizované ve větší míře,“ dodala.

Na možná úskalí při interpretaci dat získaných ze studií zaměřených na promořenost české populace virem SARS-CoV-2 upozornili odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci, podle kterých je nutné zohlednit riziko falešně pozitivních výsledků testů. Jen tak studie budou moci dát věrohodnou odpověď na zásadní otázku, kolik lidí už onemocnění Covid-19 prodělalo a kolik z nich bylo novým typem koronaviru nakaženo bez příznaků. Výsledky těchto studií budou důležitým vodítkem pro přípravu dalších preventivních opatření, která mají zmírnit šíření nového typu koronaviru.

„Největší pozornost zatím vyvolala celonárodní studie SARS-CoV-2-CZ-Preval, při které se k testování přítomnosti protilátek použily rychlotesty. Probíhají i menší screeningové studie sponzorované buď kraji, nebo zaměstnavateli, při nichž se k detekci protilátek používají citlivější ELISA testy. Výsledky studií se docela výrazně liší a důvodů je hned několik,“ upozornil Tomáš Fürst z přírodovědecké fakulty.

Většina informací z těchto studií byla zveřejněna v denním tisku, světlo světa už ale spatřily i první odborné publikace. Na jedné z prvních odborných studií se podíleli také pracovníci olomoucké univerzity. V aktuálním čísle Časopisu lékařů českých vyšla původní práce „Testování COVID-19 – co bychom měli mít na paměti“ imunoložky Zuzany Krátké, v jejímž autorském týmu je i Tomáš Fürst a Halina Šimková z právnické fakulty.

„Tato práce přináší nejen informace o různých možnostech detekce protilátek, ale obsahuje i soubor dat z vyšetření protilátek metodou ELISA u zdravotnických pracovníků. Zároveň podrobně popisuje, proč je interpretace dat z diagnostických vyšetření pro odborníky tak obtížná. Jelikož je promořenost populace virem velmi nízká, existuje velké riziko falešně pozitivních nálezů, a to i při použití velmi kvalitních testů,“ vysvětlila Zuzana Krátká.

Diagnostické soupravy jsou výrobci testovány na těžce nemocných pacientech, kteří mají po infekci vysoké hladiny protilátek. U těchto nemocných testy včetně některých rychlotestů fungují. „U lidí s mírnými příznaky či asymptomatických, tedy u osob účastnících se populačních screeningů, se však protilátky tvoří méně a rychlotesty je nezachytí. Vycházejí v mnoha případech falešně negativně,“ upozornila Zuzana Krátká.

Jednou z nejcitlivějších metod, která se zdá být pro screeningová vyšetření vhodnou, je v současnosti v médiích diskutovaná ELISA od Euroimmunu. „Má velmi kvalitní vyšetření protilátek IgG se specifitou 99 procent. Méně specifické je vyšetření IgA, kde specificita činí přibližně 90 procent. K rozlišení správně a falešně pozitivních výsledků je vhodné použít oba testy a ještě jejich výsledky porovnat s klinickou anamnézou. Příklady konkrétních vyšetření jsou uvedené i v naší publikaci. Pouze s velkým souborem dat a pečlivým hodnocením pozitivních nálezů bude možné navrhnout správný algoritmus hodnocení a na tomto úkolu společně pracujeme,“ dodala Zuzana Krátká.

Zmiňovaná publikace navazuje na dříve zveřejněné články věnované problematice testování Covid-19. Tomáš Fürst, Jan Strojil, Halina Šimková, Jana Fürstová, Zuzana Krátká, Jakub Dostál a Ondřej Vencálek je prezentovali na serveru iDnes.cz, v Deníku N či na dŽurnálu. Tento autorský tým spojuje pracovníky hned čtyř fakult naší univerzity a ukazuje tak, jak přínosné jsou mezioborové spolupráce.

Články si můžete přečíst na odkazech níže:

1. Testování COVID-19 – co bychom měli mít na paměti (https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2020-2-6/testovani-covid-19-co-bychom-meli-mit-na-pameti-122277).
    
2. Proč se výsledky koronavirových studií dramaticky liší? Vysvětlit to může zdánlivě absurdní úvaha (https://denikn.cz/361226/proc-se-vysledky-koronavirovych-studii-dramaticky-lisi-vysvetlit-to-muze-zdanlive-absurdni-uvaha/).
    
3.  Virus je z Marsu, Korona z Venuše. Co podle vědců plošné testy (ne)ukázaly (https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/koronavirus-vedci-plosne-testovani-interpretace-vysledku-kritika-centrum-pro-bayesovskou-inferenci-4.A200513_547209_olomouc-zpravy_stk).
    
4. Průzkumný vrt, či průzkum vrtáků? Vědci shrnuli úskalí zkoumání koronaviru (https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/koronavirus-vedci-testovani-vysledky-kritika-centrum-pro-bayesovskou-inferenci-4bin.A200504_545921_olomouc-zpravy_stk).

Na možná úskalí při interpretaci dat získaných ze studií zaměřených na promořenost české populace virem SARS-CoV-2 upozornili odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci, podle kterých je nutné zohlednit riziko falešně pozitivních výsledků testů. Jen tak studie budou moci dát věrohodnou odpověď na zásadní otázku, kolik lidí už onemocnění Covid-19 prodělalo a kolik z nich bylo novým typem koronaviru nakaženo bez příznaků. Výsledky těchto studií budou důležitým vodítkem pro přípravu dalších preventivních opatření, která mají zmírnit šíření nového typu koronaviru.

„Největší pozornost zatím vyvolala celonárodní studie SARS-CoV-2-CZ-Preval, při které se k testování přítomnosti protilátek použily rychlotesty. Probíhají i menší screeningové studie sponzorované buď kraji, nebo zaměstnavateli, při nichž se k detekci protilátek používají citlivější ELISA testy. Výsledky studií se docela výrazně liší a důvodů je hned několik,“ upozornil Tomáš Fürst z přírodovědecké fakulty.

Většina informací z těchto studií byla zveřejněna v denním tisku, světlo světa už ale spatřily i první odborné publikace. Na jedné z prvních odborných studií se podíleli také pracovníci olomoucké univerzity. V aktuálním čísle Časopisu lékařů českých vyšla původní práce „Testování COVID-19 – co bychom měli mít na paměti“ imunoložky Zuzany Krátké, v jejímž autorském týmu je i Tomáš Fürst a Halina Šimková z právnické fakulty.

„Tato práce přináší nejen informace o různých možnostech detekce protilátek, ale obsahuje i soubor dat z vyšetření protilátek metodou ELISA u zdravotnických pracovníků. Zároveň podrobně popisuje, proč je interpretace dat z diagnostických vyšetření pro odborníky tak obtížná. Jelikož je promořenost populace virem velmi nízká, existuje velké riziko falešně pozitivních nálezů, a to i při použití velmi kvalitních testů,“ vysvětlila Zuzana Krátká.

Diagnostické soupravy jsou výrobci testovány na těžce nemocných pacientech, kteří mají po infekci vysoké hladiny protilátek. U těchto nemocných testy včetně některých rychlotestů fungují. „U lidí s mírnými příznaky či asymptomatických, tedy u osob účastnících se populačních screeningů, se však protilátky tvoří méně a rychlotesty je nezachytí. Vycházejí v mnoha případech falešně negativně,“ upozornila Zuzana Krátká.

Jednou z nejcitlivějších metod, která se zdá být pro screeningová vyšetření vhodnou, je v současnosti v médiích diskutovaná ELISA od Euroimmunu. „Má velmi kvalitní vyšetření protilátek IgG se specifitou 99 procent. Méně specifické je vyšetření IgA, kde specificita činí přibližně 90 procent. K rozlišení správně a falešně pozitivních výsledků je vhodné použít oba testy a ještě jejich výsledky porovnat s klinickou anamnézou. Příklady konkrétních vyšetření jsou uvedené i v naší publikaci. Pouze s velkým souborem dat a pečlivým hodnocením pozitivních nálezů bude možné navrhnout správný algoritmus hodnocení a na tomto úkolu společně pracujeme,“ dodala Zuzana Krátká.

Zmiňovaná publikace navazuje na dříve zveřejněné články věnované problematice testování Covid-19. Tomáš Fürst, Jan Strojil, Halina Šimková, Jana Fürstová, Zuzana Krátká, Jakub Dostál a Ondřej Vencálek je prezentovali na serveru iDnes.cz, v Deníku N či na dŽurnálu. Tento autorský tým spojuje pracovníky hned čtyř fakult naší univerzity a ukazuje tak, jak přínosné jsou mezioborové spolupráce.

Články si můžete přečíst na odkazech níže:

1. Testování COVID-19 – co bychom měli mít na paměti (https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2020-2-6/testovani-covid-19-co-bychom-meli-mit-na-pameti-122277).
    
2. Proč se výsledky koronavirových studií dramaticky liší? Vysvětlit to může zdánlivě absurdní úvaha (https://denikn.cz/361226/proc-se-vysledky-koronavirovych-studii-dramaticky-lisi-vysvetlit-to-muze-zdanlive-absurdni-uvaha/).
    
3.  Virus je z Marsu, Korona z Venuše. Co podle vědců plošné testy (ne)ukázaly (https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/koronavirus-vedci-plosne-testovani-interpretace-vysledku-kritika-centrum-pro-bayesovskou-inferenci-4.A200513_547209_olomouc-zpravy_stk).
    
4. Průzkumný vrt, či průzkum vrtáků? Vědci shrnuli úskalí zkoumání koronaviru (https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/koronavirus-vedci-testovani-vysledky-kritika-centrum-pro-bayesovskou-inferenci-4bin.A200504_545921_olomouc-zpravy_stk).

Se zármutkem jsme přijali zprávu o odchodu bývalého děkana Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci pana profesora PhDr. Bohuslava Hodaně, CSc., který zemřel v pondělí 25. května 2020 ve věku 88 let.

Bohuslav Hodaň pocházel z brněnských Židenic. Zde již od tří let navštěvoval místní Tělocvičnou jednotu Sokol. A právě pravidelné cvičení a sokolské myšlenky formovaly jeho osobnost. Žádná laťka nebyla pro něho dostatečně vysoká, vždy si před sebe stavěl velmi vysoké cíle, kterých nezřídka svým jedinečným způsobem dosahoval. Vystudoval gymnázium a vysokou školu. Jako absolvent brněnské pedagogické fakulty jednooborového studia tělesné výchovy dostal první pracovní umístěnku do Zátora, malé pohraniční vesničky nedaleko Krnova. Nejprve zde působil jako učitel na osmileté základní škole, následně přesídlil do Krnova jako učitel na základní škole, později na střední zdravotnické škole. Ještě jako středoškolský učitel se začal věnovat externí aspirantuře, obdobě dnešního doktorandského studia, v Bratislavě. V roce 1961 vyměnil dosavadní působiště v Krnově za Pedagogický institut v Olomouci. S Univerzitou Palackého v Olomouci pak spojil dalších více než padesát let svého profesního života.

Ve své odborné činnosti se nejprve zaměřil na studium osobnosti učitele, následně pak rozvoji teorie tělesné kultury. Od vzniku vědního oboru kinantropologie v devadesátých letech dvacátého století byl jejím významným a uznávaným představitelem. Formuloval základy teorie tělesné kultury, filozofie tělesné kultury a sociokulturní kinantropologie. Byl autorem více než 250 odborných titulů monografických, časopiseckých, sborníkových a mnohých výzkumných zpráv v češtině, angličtině a polštině.

Po roce 1989 byl profesor Hodaň zvolen děkanem Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Poté se v roce 1990 spolupodílel na vzniku Fakulty tělesné kultury UP, jejímž děkanem byl v prvních dvou volebních obdobích. Svůj celoživotní hluboký vztah k rodnému Brnu pak projevil i tím, že se podílel na vzniku nové fakulty se sportovním zaměřením na Masarykově univerzitě v Brně. Po ukončení svého působení na olomoucké univerzitě významně přispěl ke vzniku nové Fakulty společenských studií Vysoké školy Humanitas ve Vsetíně, kde také působil ještě v nedávné době v pozici jejího děkana.

Za celoživotní dílo ve prospěch Univerzity Palackého v Olomouci obdržel v průběhu let od dvou rektorů nejvyšší ocenění Univerzity Palackého Olomouc v podobě stříbrné a později i zlaté medaile. K 20. výročí vzniku Fakulty tělesné kultury UP obdržel profesor Hodaň pamětní prsten.

Na profesora Hodaně budou trvale s úctou vzpomínat jeho bývalí spolupracovníci i několik generací absolventů Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Čest jeho památce.

 

Svatopluk Horák

Fakulta tělesné kultury UP

 

Jak na své začátky a působení nejenom v Olomouci vzpomíná sám pan profesor Hodaň a jeho spolupracovníci, můžete vidět v následujícím videu.

Se zármutkem jsme přijali zprávu o odchodu bývalého děkana Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci pana profesora PhDr. Bohuslava Hodaně, CSc., který zemřel v pondělí 25. května 2020 ve věku 88 let.

Bohuslav Hodaň pocházel z brněnských Židenic. Zde již od tří let navštěvoval místní Tělocvičnou jednotu Sokol. A právě pravidelné cvičení a sokolské myšlenky formovaly jeho osobnost. Žádná laťka nebyla pro něho dostatečně vysoká, vždy si před sebe stavěl velmi vysoké cíle, kterých nezřídka svým jedinečným způsobem dosahoval. Vystudoval gymnázium a vysokou školu. Jako absolvent brněnské pedagogické fakulty jednooborového studia tělesné výchovy dostal první pracovní umístěnku do Zátora, malé pohraniční vesničky nedaleko Krnova. Nejprve zde působil jako učitel na osmileté základní škole, následně přesídlil do Krnova jako učitel na základní škole, později na střední zdravotnické škole. Ještě jako středoškolský učitel se začal věnovat externí aspirantuře, obdobě dnešního doktorandského studia, v Bratislavě. V roce 1961 vyměnil dosavadní působiště v Krnově za Pedagogický institut v Olomouci. S Univerzitou Palackého v Olomouci pak spojil dalších více než padesát let svého profesního života.

Ve své odborné činnosti se nejprve zaměřil na studium osobnosti učitele, následně pak rozvoji teorie tělesné kultury. Od vzniku vědního oboru kinantropologie v devadesátých letech dvacátého století byl jejím významným a uznávaným představitelem. Formuloval základy teorie tělesné kultury, filozofie tělesné kultury a sociokulturní kinantropologie. Byl autorem více než 250 odborných titulů monografických, časopiseckých, sborníkových a mnohých výzkumných zpráv v češtině, angličtině a polštině.

Po roce 1989 byl profesor Hodaň zvolen děkanem Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Poté se v roce 1990 spolupodílel na vzniku Fakulty tělesné kultury UP, jejímž děkanem byl v prvních dvou volebních obdobích. Svůj celoživotní hluboký vztah k rodnému Brnu pak projevil i tím, že se podílel na vzniku nové fakulty se sportovním zaměřením na Masarykově univerzitě v Brně. Po ukončení svého působení na olomoucké univerzitě významně přispěl ke vzniku nové Fakulty společenských studií Vysoké školy Humanitas ve Vsetíně, kde také působil ještě v nedávné době v pozici jejího děkana.

Za celoživotní dílo ve prospěch Univerzity Palackého v Olomouci obdržel v průběhu let od dvou rektorů nejvyšší ocenění Univerzity Palackého Olomouc v podobě stříbrné a později i zlaté medaile. K 20. výročí vzniku Fakulty tělesné kultury UP obdržel profesor Hodaň pamětní prsten.

Na profesora Hodaně budou trvale s úctou vzpomínat jeho bývalí spolupracovníci i několik generací absolventů Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

Čest jeho památce.

 

Svatopluk Horák

Fakulta tělesné kultury UP

 

Jak na své začátky a působení nejenom v Olomouci vzpomíná sám pan profesor Hodaň a jeho spolupracovníci, můžete vidět v následujícím videu.

English translation unavailable
Go to home-page
Go to previous page

Patentované řešení vědců z ČVUT a AV ČR prodlouží životnost palivových článků v jaderných reaktorech za havarijních i standardních podmínek, a to pokrytím povrchu palivových článků tenkou polykrystalickou diamantovou vrstvou. K výzkumu v této oblasti odborníky inspirovala například jaderná havárie ve Fukušimě. Český patent byl minulý měsíc úspěšně přijat Evropským patentovým úřadem, nyní si nalezne cestu do praxe.

Výsledky výzkumu jsou přesvědčivé a navzdory cennému materiálu není výroba vrstvy z diamantových nanokrystalů nedostupnou záležitostí. Vědci usilují o získání patentu v USA a Koreji a v současnosti vede Centrum pro Inovace a trasfer technologií Fyzikálního ústavu AV ČR jednání o prodeji patentovaných řešení s řadou evropských, asijských a amerických výrobců jaderného paliva (INB, CNNC, DAE, TVEL, ENUSA, Westinghouse, Global Nuclear Fuel, NFI, BAE SYSTEMS a další).

„Je to zcela nový způsob ochrany povrchu palivových článků,“ říká Irena Kratochvílová z Fyzikálního ústavu AV ČR. „Prakticky nikdo nečekal, že velmi tenká polykrystalická diamantová vrstva tak významně zhorší podmínky pro korozi kovového substrátu v jaderném reaktoru, a to dokonce o desítky procent jak za pracovních, tak i za havarijních teplot,“ doplňuje vědkyně, která významným způsobem přispěla k výzkumu.

Povrch polykrystalické diamantové vrstvy snímek z elektronového mikroskopu

S velmi dobrými výsledky proběhly také testy ochrany zirkoniových slitin proti korozi pokrytím dvojitou vrstvou. „Tyto dvouvrstvé povlaky snižují oxidaci povrchů oproti nechráněným vzorkům o více než 88 % při pracovních podmínkách a o 17 % při havarijních teplotách reaktoru,“ upozorňuje spoluautorka řešení. Inovativní řešení antikorozní ochrany povrchu zirkoniových slitin užívaných v jaderných reaktorech patentovali v rámci České republiky Radek Škoda, Jan Škarohlíd (za Fakultu strojní ČVUT) a Irena Kratochvílová, František Fendrych, Andy Taylor (za Fyzikální ústav AV ČR) již v roce 2015. Patent byl podpořen dalším výzkumem a rozsáhlými testy v rámci projektu TAČR ve spolupráci s americkou firmou Westinghouse.

Žádost o udělení evropského patentu u Evropského patentového úřadu v Haagu podali výzkumníci v roce 2016. V dubnu 2020 vydal Evropský patentový úřad definitivní souhlas s jeho udělením.

Řešení výrazně sniží ekologickou zátěž

„Všichni výrobci jaderného paliva zkoumají a testují po Fukušimě odolnější pokrytí a v následujících deseti letech uvidíme jejich běžné použití ve všech reaktorech na světě“, zdůrazňuje docent Radek Škoda, který v současnosti působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Prvotním důvodem bylo omezit, případně zamezit, vysokoteplotní oxidaci zirkonia při havarijních stavech s teplotami nad 800 °C. Během této exotermické reakce se uvolňuje obrovské množství tepla, ale také vodíku, který může explodovat, zkorodované zirkoniové tyče mohou popraskat a uvolnit radioaktivní látky do primárního okruhu. Uvolňování tepla také dále komplikuje chlazení aktivní zóny a posiluje další průběh vysokoteplotní oxidace zirkoniové slitiny. Tento druh koroze zirkoniových slitin se dle patentu sníží pokrytím vnějšího povrchu jaderného paliva ochrannou vrstvou, která je tvořená polykrystalickou diamantovou vrstvou.

„V rámci dalšího výzkumu jsme ale zjistili i značný potenciál polykrystalické diamantové vrstvy ve snižování koroze palivových článků, a to až o 40 % za pracovních teplot reaktoru,“ uvádí Radek Škoda. Tím se podle něj prodlouží doba použití paliva, které se typicky odstraňuje z reaktoru z důvodu zkorodovaného povrchu a nikoli dostatečného vyhoření.

Vrstva účinně chrání i při havarijních teplotách

Tradičně se jako ochrana proti korozi povrchu kovových materiálů ve vysokoteplotním vodním prostředí používá pokrytí ochrannými vrstvami, nepropouštějící molekuly vody (typicky se jedná o speciální slitiny, resp. keramiky). Pokud ale při zvýšených teplotách následkem změn objemu podkladového materiálu dojde k popraskání vodou nepropustné ochranné vrstvy, v místech nových prasklin se pak velmi rychle rozvine koroze podkladového kovového materiálu.

Hlavní a velmi specifický antikorozní efekt polykrystalického diamantového povlaku spočívá v tom, že uhlík z diamantové vrstvy postupně se zvyšující se teplotou proniká do povrchu podkladového zirkoniového materiálu a mění jeho fyzikální a chemické vlastnosti. To významně snižuje pravděpodobnost koroze zirkonia a průniku vodíku do zirkoniového povrchu. Ochranná polykrystalická diamantová vrstva tak aktivně brání oxidaci podkladu bez ohledu na poruchy a trhliny vzniklé zejména při havarijních teplotách.

Kontakt:

doc. Ing. Irena Kratochvílová, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR

e-mail: kratfzu [dot] cz

doc. Ing. Radek Škoda, Ph.D., Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT

tel: 224 354 158, e-mail: Radek [dot] Skodacvut [dot] cz

Datum: 27. května 2020

Souběžně s volbami do Akademického senátu UP rozhodovali akademičtí pracovníci a studenti fakulty tělesné kultury ve dnech 19.–25. května také o novém složení Akademického senátu FTK UP pro funkční období 2020–2023.

Stejně jako v případě univerzitních voleb i do fakultního senátu vybírali voliči své zástupce vůbec poprvé v historii formou online hlasování. „Z 1758 oprávněných voličů z řad akademiků a studentů se jich aktivně zúčastnilo 657,“ uvedl k fakultním volbám předseda volební komise Jiří Buben.

Hlasování proběhlo v souladu s Volebním řádem AS FTK UP a není důvod pro jeho opakování. Komise v průběhu voleb také neobdržela žádné stížnosti ani námitky.

Na základě výsledků voleb tak bude v práci senátora pokračovat šest jeho dosavadních členů. Nově místo v patnáctičlenném senátu zaujme například dřívější proděkan pro studijní záležitosti Svatopluk Horák nebo Jana Pelclová, která fakultu dosud zastupovala i v univerzitním senátu. Kompletní proměnou prošla studentská komora.

Do Akademického senátu UP si členové akademické obce fakulty tělesné kultury zvolili jako své zástupce Soňu Formánkovou, Jana Bělku a studentku Lenku Murínovou. Podrobnější informace k volbám do AS UP jsou k dispozici zde.

Složení Akademického senátu FTK UP pro funkční období 2020–2023:

– akademičtí pracovníci:
Soňa Formánková, katedra sportu
Jan Bělka, katedra sportu
Jiří Dub, katedra sportu
Jiří Buben, katedra sportu
Svatopluk Horák, katedra společenských věd v kinantropologii
Jana Harvanová, katedra společenských věd v kinantropologii
Zdeněk Svoboda, katedra přírodních věd v kinantropologii
Michal Vičar, katedra rekreologie
David Smékal, katedra fyzioterapie
Jana Pelclová, Institut aktivního životního stylu

– studenti:
Kristýna Janečková, Kinantropologie
Jakub Řičica, Kinantropologie
Jan Vindiš, Kinantropologie
Nikolas Tilkeridis, Tělesná výchova a sport
Jana Křižanová, Tělesná výchova a sport

Souběžně s volbami do Akademického senátu UP rozhodovali akademičtí pracovníci a studenti fakulty tělesné kultury ve dnech 19.–25. května také o novém složení Akademického senátu FTK UP pro funkční období 2020–2023.

Stejně jako v případě univerzitních voleb i do fakultního senátu vybírali voliči své zástupce vůbec poprvé v historii formou online hlasování. „Z 1758 oprávněných voličů z řad akademiků a studentů se jich aktivně zúčastnilo 657,“ uvedl k fakultním volbám předseda volební komise Jiří Buben.

Hlasování proběhlo v souladu s Volebním řádem AS FTK UP a není důvod pro jeho opakování. Komise v průběhu voleb také neobdržela žádné stížnosti ani námitky.

Na základě výsledků voleb tak bude v práci senátora pokračovat šest jeho dosavadních členů. Nově místo v patnáctičlenném senátu zaujme například dřívější proděkan pro studijní záležitosti Svatopluk Horák nebo Jana Pelclová, která fakultu dosud zastupovala i v univerzitním senátu. Kompletní proměnou prošla studentská komora.

Do Akademického senátu UP si členové akademické obce fakulty tělesné kultury zvolili jako své zástupce Soňu Formánkovou, Jana Bělku a studentku Lenku Murínovou. Podrobnější informace k volbám do AS UP jsou k dispozici zde.

Složení Akademického senátu FTK UP pro funkční období 2020–2023:

– akademičtí pracovníci:
Soňa Formánková, katedra sportu
Jan Bělka, katedra sportu
Jiří Dub, katedra sportu
Jiří Buben, katedra sportu
Svatopluk Horák, katedra společenských věd v kinantropologii
Jana Harvanová, katedra společenských věd v kinantropologii
Zdeněk Svoboda, katedra přírodních věd v kinantropologii
Michal Vičar, katedra rekreologie
David Smékal, katedra fyzioterapie
Jana Pelclová, Institut aktivního životního stylu

– studenti:
Kristýna Janečková, Kinantropologie
Jakub Řičica, Kinantropologie
Jan Vindiš, Kinantropologie
Nikolas Tilkeridis, Tělesná výchova a sport
Jana Křižanová, Tělesná výchova a sport

The historic first online elections have resulted in the new UP Academic Senate for the 2020–2023 term. The elections took place on May 19–25 via the Internet due to the coronavirus epidemic and related restrictions.

An interim report on the course and results of the elections is available here. "Pursuant to Article 10 of the Election Rules of the UP Academic Senate, each member of the academic community may submit a written complaint about the conduct of the election to the main election commission no later than two working days from the date of publication of the election results. Complaints can be submitted to my e-mail address – jan.strojil@upol.cz – or to me in person at the Department of Pharmacology, UP Faculty of Medicine and Dentistry, no later than midnight May 28, 2020. Any complaints and comments will be subsequently dealt with by the election commission, and the final results of the elections and the composition of the new senate will be published on UP’s Official Notice Board,” said Jan Strojil, the chairman of the main election commission.

The UP Academic Senate is a self-governing representative body comprised of 24 members. Each faculty is represented by two senators from the ranks of academics and one from the ranks of students. The candidates who receive the highest number of votes at each faculty become senators.

UP Academic Senate members 2020–2023:

– academic workers:
Smolová Irena, Faculty of Science
Botur Michal, Faculty of Science
Procházka Vít, Faculty of Medicine and Dentistry
Ehrmann Jiří, Faculty of Medicine and Dentistry
Aláčová Gaul Petra, Faculty of Health Sciences
Merz Lukáš, Faculty of Health Sciences
Šucha Matúš, Faculty of Arts
Lebeda Tomáš, Faculty of Arts
Malacka Michal, Faculty of Law
Tomoszková Veronika, Faculty of Law
Cajthaml Martin, Sts Cyril and Methodius Faculty of Theology
Menke Monika, Sts Cyril and Methodius Faculty of Theology
Langer Jiří, Faculty of Education
Vitásková Kateřina, Faculty of Education
Formánková Soňa, Faculty of Physical Culture
Bělka Jan, Faculty of Physical Culture

– students:
Stejskal Aleš, Faculty of Science
Juriš Erik, Faculty of Medicine and Dentistry
Marková Tereza, Faculty of Health Sciences
Nguyen Michal, Faculty of Arts
Stratilík Marek, Faculty of Law
Janoušek Lukáš, Sts Cyril and Methodius Faculty of Theology
Voráč Dominik, Faculty of Education
Murinová Lenka, Faculty of Physical Culture

Z historicky prvních online voleb vzešlo nové složení Akademického senátu Univerzity Palackého pro funkční období 2020–2023. Volby se uskutečnily v termínu 19.–25. května formou internetového hlasování kvůli epidemii koronaviru a s ní souvisejícími opatřeními. 

Průběžná zpráva o průběhu a výsledcích voleb je k dispozici zde. „Dle článku 10 Volebního řádu AS UP může každý člen akademické obce podat hlavní volební komisi nejpozději do dvou pracovních dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb písemnou stížnost na průběh voleb. Stížnosti je možné podávat mně na e-mailovou adresu jan.strojil@upol.cz či k mým rukám na Ústav farmakologie LF UP, a to nejpozději do půlnoci 28. května 2020. Po uplynutí uvedené lhůty budou případné připomínky volební komisí vypořádány a na úřední desce UP budou zveřejněny konečné výsledky voleb a složení nového senátu,“ upozornil předseda hlavní volební komise Jan Strojil. 

Akademický senát UP je samosprávným zastupitelským orgánem a má 24 členů. Každá fakulta je v něm zastoupena dvěma senátory z řad akademiků a jedním z řad studentů. Členy senátu se stávají ti kandidáti, kteří obdrželi na každé fakultě nejvyšší počty hlasů.

Akademický senát UP pro funkční období 2020–2023:

– akademičtí pracovníci:
Smolová Irena, PřF
Botur Michal, PřF
Procházka Vít, LF
Ehrmann Jiří, LF
Aláčová Gaul Petra, FZV
Merz Lukáš, FZV
Šucha Matúš, FF
Lebeda Tomáš, FF
Malacka Michal, PF
Tomoszková Veronika, PF
Cajthaml Martin, CMTF
Menke Monika, CMTF
Langer Jiří, PdF
Vitásková Kateřina, PdF
Formánková Soňa, FTK
Bělka Jan, FTK

– studenti:
Stejskal Aleš, PřF
Juriš Erik, LF
Marková Tereza, FZV
Nguyen Michal, FF
Stratilík Marek, PF
Janoušek Lukáš, CMTF
Voráč Dominik, PdF
Murinová Lenka, FTK

Z historicky prvních online voleb vzešlo nové složení Akademického senátu Univerzity Palackého pro funkční období 2020–2023. Volby se uskutečnily v termínu 19.–25. května formou internetového hlasování kvůli epidemii koronaviru a s ní souvisejícími opatřeními. 

Průběžná zpráva o průběhu a výsledcích voleb je k dispozici zde. „Dle článku 10 Volebního řádu AS UP může každý člen akademické obce podat hlavní volební komisi nejpozději do dvou pracovních dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb písemnou stížnost na průběh voleb. Stížnosti je možné podávat mně na e-mailovou adresu jan.strojil@upol.cz či k mým rukám na Ústav farmakologie LF UP, a to nejpozději do půlnoci 28. května 2020. Po uplynutí uvedené lhůty budou případné připomínky volební komisí vypořádány a na úřední desce UP budou zveřejněny konečné výsledky voleb a složení nového senátu,“ upozornil předseda hlavní volební komise Jan Strojil. 

Akademický senát UP je samosprávným zastupitelským orgánem a má 24 členů. Každá fakulta je v něm zastoupena dvěma senátory z řad akademiků a jedním z řad studentů. Členy senátu se stávají ti kandidáti, kteří obdrželi na každé fakultě nejvyšší počty hlasů.

Akademický senát UP pro funkční období 2020–2023:

– akademičtí pracovníci:
Smolová Irena, PřF
Botur Michal, PřF
Procházka Vít, LF
Ehrmann Jiří, LF
Aláčová Gaul Petra, FZV
Merz Lukáš, FZV
Šucha Matúš, FF
Lebeda Tomáš, FF
Malacka Michal, PF
Tomoszková Veronika, PF
Cajthaml Martin, CMTF
Menke Monika, CMTF
Langer Jiří, PdF
Vitásková Kateřina, PdF
Formánková Soňa, FTK
Bělka Jan, FTK

– studenti:
Stejskal Aleš, PřF
Juriš Erik, LF
Marková Tereza, FZV
Nguyen Michal, FF
Stratilík Marek, PF
Janoušek Lukáš, CMTF
Voráč Dominik, PdF
Murinová Lenka, FTK

Pandemie koronaviru a s ní omezený život v celé zemi zaskočily mnohé. Některé vrhly do letargie, jiné přiměly změnit plány a začít pomáhat tam, kde bylo potřeba. A inovovat. Třeba jako Lucii Balarinovou. Absolventka Univerzity Palackého před několika lety založila úspěšný projekt, v němž školí zážitkovou formou zájemce v první pomoci. A i když původně plánovala, že začátek letošního roku prožije na mateřské dovolené, okolnosti všechno změnily a ona se vrhla do dalšího projektu – jak učit první pomoc online.

„S předáváním zážitků první pomoci byl ze dne na den konec. Naše dosavadní práce, už podle názvu První pomoc živě, totiž byla založena na interakci lektora a osobní zkušenosti účastníků kurzu. Počáteční nejistotu a rozčarování vystřídala chuť přispět svou troškou do mlýna. Jako mnozí jiní i my jsme začali šít roušky, ale především jsme přemýšleli, jak předat zážitek první pomoci na dálku online,“ vzpomíná na dobu před pár týdny Lucie Balarinová.

„Nechtěli jsme jít cestou webinářů a e-learningového vzdělávání, protože to nepovažujeme za nejlepší způsob, jak učit první pomoc. Sáhli jsme do šuplíku, kde jsme měli rozpracovanou kampaň na osvětu první pomoci. Covid-19 se pro nás stal skvělou příležitostí, kdy jsme mohli myšlenku dotáhnout a přivést na svět nový projekt Ve vteřině. Jedná se o první propojení online a offline vzdělávání v první pomoci v České republice, které může pomoci zachraňovat životy. Chceme nabídnout lidem jednoduchou mobilní aplikaci, kterou mohou mít pohotově při sobě ve svých telefonech a díky ní poskytnout potřebným první pomoc,“ popisuje své plány.

Věří, že v crowdfundingové kampani se jim podaří sehnat peníze. Jak dodává, i když je v současnosti především řeč o pandemii koronaviru, na první pomoc bychom neměli zapomínat. „My chceme přispět tím, co umíme a přivést na svět další hrdiny, kteří se nebudou bát poskytnout první pomoc,“ věří Lucie Balarinová, která je absolventkou pedagogické fakulty a loni úspěšně završila doktorské studium na fakultě zdravotnických věd.