Agregátor zdrojů

Vědci z přírodovědecké fakulty představili ministerstvu životního prostředí praktický postup, jak postupně připravit českou krajinu na dopady klimatické změny. Na závěrečné konferenci projektu RegAdapt koncem března na MŽP tým spolu s partnery obhájil výsledky, které dávají veřejné správě do ruky konkrétní nástroj pro určování prioritních opatření.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ukázali zástupcům ministerstva, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i dalším institucím regionální typologii území Česka podle zranitelnosti krajiny a naléhavosti zásahů. Analýza vychází ze 13 rizik, od sucha a vln veder přes větrnou erozi až po ohrožení biologické rozmanitosti. Opírá se o metodiku Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která hodnotí zranitelnost jako kombinaci expozice, citlivosti a adaptační kapacity.

Hlavní přínos projektu spočívá v tom, že složitá data převádí do prakticky využitelné podoby. „Smyslem RegAdaptu je poskytnout veřejné správě a odborným institucím srozumitelný a datově podložený nástroj, který v detailním měřítku ukáže, která území jsou nejvíce ohrožena a kde je nejnaléhavější začít s plánováním adaptačních opatření,“ uvedl vedoucí katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty a odborný garant projektu Vilém Pechanec.

Výstupy jsou dostupné online. Klíčová je interaktivní mapová aplikace a databáze, která popisuje situaci až na úroveň jednotlivých katastrálních území. Uživatelé tak mohou rychle identifikovat problémová místa a plánovat konkrétní kroky. „Výsledky nejsou jen ve formě odborné zprávy, ale jsou přímo použitelné v mapě s navázanými informacemi. To v praxi výrazně usnadňuje určování priorit,“ doplnil Vilém Pechanec.

Důležitou součástí projektu je i hodnocení dopadů na biologickou rozmanitost. Vědci pomocí habitatových modelů předpověděli, kde se podmínky pro jednotlivé druhy v důsledku změny klimatu zlepší, nebo naopak zhorší. „Pomocí souhrnného skóre zranitelnosti, který vzájemně kombinuje výsledky ze všech analýz jsme identifikovali  lokality napříč celým územím ČR, které budou z hlediska ochrany přírody klíčové. Právě tam by měla směřovat prioritní adaptační opatření,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Projekt RegAdapt (Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu) vznikl ve spolupráci několika pracovišť Univerzity Palackého a partnerů z Ústavu výzkumu globální změny, v.v.i (CzechGlobe), ASITIS, s.r.o a World from Space, s.r.o  za podpory Technologické agentury ČR. Výsledky, metodiky i interaktivní nástroje jsou veřejně dostupné a mají sloužit jako podklad pro strategické plánování státu i samospráv.

Vědci z přírodovědecké fakulty představili ministerstvu životního prostředí praktický postup, jak postupně připravit českou krajinu na dopady klimatické změny. Na závěrečné konferenci projektu RegAdapt koncem března na MŽP tým spolu s partnery obhájil výsledky, které dávají veřejné správě do ruky konkrétní nástroj pro určování prioritních opatření.

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého ukázali zástupcům ministerstva, Agentury ochrany přírody a krajiny ČR i dalším institucím regionální typologii území Česka podle zranitelnosti krajiny a naléhavosti zásahů. Analýza vychází ze 13 rizik, od sucha a vln veder přes větrnou erozi až po ohrožení biologické rozmanitosti. Opírá se o metodiku Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která hodnotí zranitelnost jako kombinaci expozice, citlivosti a adaptační kapacity.

Hlavní přínos projektu spočívá v tom, že složitá data převádí do prakticky využitelné podoby. „Smyslem RegAdaptu je poskytnout veřejné správě a odborným institucím srozumitelný a datově podložený nástroj, který v detailním měřítku ukáže, která území jsou nejvíce ohrožena a kde je nejnaléhavější začít s plánováním adaptačních opatření,“ uvedl vedoucí katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty a odborný garant projektu Vilém Pechanec.

Výstupy jsou dostupné online. Klíčová je interaktivní mapová aplikace a databáze, která popisuje situaci až na úroveň jednotlivých katastrálních území. Uživatelé tak mohou rychle identifikovat problémová místa a plánovat konkrétní kroky. „Výsledky nejsou jen ve formě odborné zprávy, ale jsou přímo použitelné v mapě s navázanými informacemi. To v praxi výrazně usnadňuje určování priorit,“ doplnil Vilém Pechanec.

Důležitou součástí projektu je i hodnocení dopadů na biologickou rozmanitost. Vědci pomocí habitatových modelů předpověděli, kde se podmínky pro jednotlivé druhy v důsledku změny klimatu zlepší, nebo naopak zhorší. „Pomocí souhrnného skóre zranitelnosti, který vzájemně kombinuje výsledky ze všech analýz jsme identifikovali  lokality napříč celým územím ČR, které budou z hlediska ochrany přírody klíčové. Právě tam by měla směřovat prioritní adaptační opatření,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Projekt RegAdapt (Mapování regionálního rozdělení České republiky z pohledu naléhavosti provedení adaptačních opatření na změnu klimatu) vznikl ve spolupráci několika pracovišť Univerzity Palackého a partnerů z Ústavu výzkumu globální změny, v.v.i (CzechGlobe), ASITIS, s.r.o a World from Space, s.r.o  za podpory Technologické agentury ČR. Výsledky, metodiky i interaktivní nástroje jsou veřejně dostupné a mají sloužit jako podklad pro strategické plánování státu i samospráv.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec vyzdvihl celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji oboru logopedie. Pamětní medaili Univerzity Palackého předal Alžbětě Peutelschmiedové. V rámci setkání akademické obce fakulty ocenil také další výrazné osobnosti.

Pedagogická fakulta UP pozvala akademickou i neakademickou obec ke společnému setkání, během něhož zazněly informace o aktuálním dění na fakultě. Součástí programu bylo rovněž předávání ocenění. Pamětní medaili Univerzity Palackého za celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji logopedie převzala Alžběta Peutelschmiedová, která celý svůj profesní i osobní život zasvětila dětem i dospělým s narušenou komunikační schopností, zejména s koktavostí.

foto_sem_4

Svoji pedagogickou dráhu zahájila na základní škole pro žáky s vadami řeči na Svatém Kopečku u Olomouce. Od roku 1986 působila na Pedagogické fakultě UP, kde se kromě výuky věnovala výzkumu etiologie a terapie balbuties a také vzdělávání nadaných a talentovaných dětí. Postgraduální studium absolvovala na Univerzitě Karlově v Praze. Dodnes spolupracuje s médii a přispívá ke zvyšování informovanosti o problematice narušené komunikační schopnosti.

Ocenění se dostalo také Jitce Laitochové, jejímž celoživotním oborem je matematika. Členkou katedry matematiky Pedagogické fakulty UP se stala v roce 1985. Zpočátku se věnovala především výuce předmětů zaměřených na výpočetní techniku, postupně však svou pedagogickou i vědeckou orientaci soustředila na matematickou analýzu, v níž se později habilitovala. Katedru matematiky PdF UP vedla deset let a pod jejím vedením dosáhla významných akreditačních úspěchů. Její práce výrazně ovlivnila generace budoucích učitelů i odborníků a přispěla k posílení prestiže matematického vzdělávání na fakultě.

foto_sem_4

Děkan Vojtech Regec ocenil také Oldřicha Štěpánka, který již čtyřicet let působí na fakultě jako zahradník. Patří k dlouholetým oporám katedry biologie a je jedním z pilířů jejího každodenního fungování. Zodpovídá za odbornou péči o fakultní zahradu na univerzitním pozemku v ulici Dlouhá. Ta je nejen reprezentativním prostorem fakulty, ale také živou učebnicí botaniky a pěstitelských technik. Pod jeho péčí se neustále rozvíjí a proměňuje a zůstává místem, kde se přirozeně propojují odbornost, estetika i respekt k přírodě.

V rámci setkání akademické obce Pedagogické fakulty UP byly rovněž předány i Ceny děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025, a to v učitelských i neučitelských oborech i v oblasti umělecké činnosti a tvorby.  

Cena děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025

Z celkem třiceti nominací bylo oceněno devět prací, přičemž jedna práce vznikla týmově.

Umělecká činnost a tvorba

Mgr. David Dufek a Mgr. Daniel Dufek: Příběh olomouckého orloje. Animované edukativní video, které vzniklo v rámci dvou oddělených diplomových prací.

Bc. Julie Zapletalová: V poli. Bakalářská práce (ucelený soubor malířských děl s motivy krajiny a přírody, v nichž se objevuje prostředí džungle, skleníku či akvária).

Učitelské obory

Mgr. Vendula Hronová: Hodnocení průběhu školní výuky přírodopisu a biologie s využitím záznamového archu. Diplomová práce.

Mgr. Miroslav Juriček: Metodika práce ve sdíleném výukovém prostředí (cloud) při rozvoji informatického myšlení a programování. Diplomová práce.

Bc. Dominika Uhrínová: Využití interaktivní knihy jógových cvičení v prostředí mateřské školy. Bakalářská práce.

Mgr. Klára Štěpánková: Využití gamebooku jako motivace pro začínající čtenáře na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce.

Neučitelské obory

Mgr. Kamila Urbanová: Vliv pandemie COVID-19 na praxi uměleckých terapeutů: Scoping Review. Diplomová práce.

Mgr. Kateřina Štainerová: Sluchová rehabilitace u dospělých uživatelů kochleárních implantátů – tvorba terapeutického materiálu. Diplomová práce.

Mgr. Tereza Kovářová: Sběr dat pro standardizaci screeningové testu gramatiky a fonologie (GAPS). Diplomová práce.

Děkan Pedagogické fakulty UP Vojtech Regec vyzdvihl celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji oboru logopedie. Pamětní medaili Univerzity Palackého předal Alžbětě Peutelschmiedové. V rámci setkání akademické obce fakulty ocenil také další výrazné osobnosti.

Pedagogická fakulta UP pozvala akademickou i neakademickou obec ke společnému setkání, během něhož zazněly informace o aktuálním dění na fakultě. Součástí programu bylo rovněž předávání ocenění. Pamětní medaili Univerzity Palackého za celoživotní pedagogickou činnost a výrazný přínos k rozvoji logopedie převzala Alžběta Peutelschmiedová, která celý svůj profesní i osobní život zasvětila dětem i dospělým s narušenou komunikační schopností, zejména s koktavostí.

foto_sem_4

Svoji pedagogickou dráhu zahájila na základní škole pro žáky s vadami řeči na Svatém Kopečku u Olomouce. Od roku 1986 působila na Pedagogické fakultě UP, kde se kromě výuky věnovala výzkumu etiologie a terapie balbuties a také vzdělávání nadaných a talentovaných dětí. Postgraduální studium absolvovala na Univerzitě Karlově v Praze. Dodnes spolupracuje s médii a přispívá ke zvyšování informovanosti o problematice narušené komunikační schopnosti.

Ocenění se dostalo také Jitce Laitochové, jejímž celoživotním oborem je matematika. Členkou katedry matematiky Pedagogické fakulty UP se stala v roce 1985. Zpočátku se věnovala především výuce předmětů zaměřených na výpočetní techniku, postupně však svou pedagogickou i vědeckou orientaci soustředila na matematickou analýzu, v níž se později habilitovala. Katedru matematiky PdF UP vedla deset let a pod jejím vedením dosáhla významných akreditačních úspěchů. Její práce výrazně ovlivnila generace budoucích učitelů i odborníků a přispěla k posílení prestiže matematického vzdělávání na fakultě.

foto_sem_4

Děkan Vojtech Regec ocenil také Oldřicha Štěpánka, který již čtyřicet let působí na fakultě jako zahradník. Patří k dlouholetým oporám katedry biologie a je jedním z pilířů jejího každodenního fungování. Zodpovídá za odbornou péči o fakultní zahradu na univerzitním pozemku v ulici Dlouhá. Ta je nejen reprezentativním prostorem fakulty, ale také živou učebnicí botaniky a pěstitelských technik. Pod jeho péčí se neustále rozvíjí a proměňuje a zůstává místem, kde se přirozeně propojují odbornost, estetika i respekt k přírodě.

V rámci setkání akademické obce Pedagogické fakulty UP byly rovněž předány i Ceny děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025, a to v učitelských i neučitelských oborech i v oblasti umělecké činnosti a tvorby.  

Cena děkana PdF UP za akademický rok 2024/2025

Z celkem třiceti nominací bylo oceněno devět prací, přičemž jedna práce vznikla týmově.

Umělecká činnost a tvorba

Mgr. David Dufek a Mgr. Daniel Dufek: Příběh olomouckého orloje. Animované edukativní video, které vzniklo v rámci dvou oddělených diplomových prací.

Bc. Julie Zapletalová: V poli. Bakalářská práce (ucelený soubor malířských děl s motivy krajiny a přírody, v nichž se objevuje prostředí džungle, skleníku či akvária).

Učitelské obory

Mgr. Vendula Hronová: Hodnocení průběhu školní výuky přírodopisu a biologie s využitím záznamového archu. Diplomová práce.

Mgr. Miroslav Juriček: Metodika práce ve sdíleném výukovém prostředí (cloud) při rozvoji informatického myšlení a programování. Diplomová práce.

Bc. Dominika Uhrínová: Využití interaktivní knihy jógových cvičení v prostředí mateřské školy. Bakalářská práce.

Mgr. Klára Štěpánková: Využití gamebooku jako motivace pro začínající čtenáře na 1. stupni ZŠ. Diplomová práce.

Neučitelské obory

Mgr. Kamila Urbanová: Vliv pandemie COVID-19 na praxi uměleckých terapeutů: Scoping Review. Diplomová práce.

Mgr. Kateřina Štainerová: Sluchová rehabilitace u dospělých uživatelů kochleárních implantátů – tvorba terapeutického materiálu. Diplomová práce.

Mgr. Tereza Kovářová: Sběr dat pro standardizaci screeningové testu gramatiky a fonologie (GAPS). Diplomová práce.

Senátorky a senátoři Filozofické fakulty Univerzity Palackého rozhodli o odložení voleb ombudsmana FF UP, schválili několik záměrů učitelských studijních programů a projednali složení fakultní vědecké rady navržené děkanem Janem Stejskalem.

Akademický senát FF UP odložil volby ombudsmana, a to z důvodu, že do stanoveného termínu předseda volební komise AS FF UP Ondřej Kročil (KEMS) neobdržel žádný návrh kandidáta či kandidátky splňujícího požadovaná kritéria. Volby se proto uskuteční na podzim. Do té doby se mohou studující fakulty obracet se svými podněty na univerzitního ombudsmana Jaroslava Šotolu.

Během jarního jednání AS FF UP byly schváleny tři záměry studijních programů: Učitelství historie pro střední školy, Učitelství němčiny pro střední školy a Učitelství českého jazyka pro střední školy. Senát zároveň přijal i vnitřní normu s názvem Fakultní škola Filozofické fakulty UP, a to ve znění pozměňovacího návrhu předloženého děkanem. 

Důležitým bodem jednání bylo také nové složení fakultní vědecké rady. Děkan Jan Stejskal předložil návrh jejího obsazení, přičemž většinu navržených kandidátů a kandidátek senát schválil. S cílem doplnit toto vrcholné fakultní grémium předloží děkan na některém z dalších jednání další návrhy.  

Před letními prázdninami rozhodl AS FF UP na základě usnesení a výzvy Akademického senátu UP z roku 2025 a v souladu s vysokoškolským zákonem a Statutem UP o zahájení kontroly hospodaření FF UP. Kontrola se zaměří na nakládání s veřejnými i účelovými prostředky, plnění schváleného rozpočtu a hospodaření s fondy a vybrané nákladové oblasti. Jejím provedením bylo pověřeno předsednictvo AS FF UP ve spolupráci s ekonomickou komisí AS FF UP, která následně předloží senátu zprávu o výsledcích kontroly včetně doporučení. Minutou ticha se senátorky a senátoři rozloučili se zemřelou kolegyní Olgou Pechovou (katedra psychologie). Novým členem senátu se v této souvislosti stal Pavel Šaradín (katedra politologie a evropských studií).

Senátorky a senátoři Filozofické fakulty Univerzity Palackého rozhodli o odložení voleb ombudsmana FF UP, schválili několik záměrů učitelských studijních programů a projednali složení fakultní vědecké rady navržené děkanem Janem Stejskalem.

Akademický senát FF UP odložil volby ombudsmana, a to z důvodu, že do stanoveného termínu předseda volební komise AS FF UP Ondřej Kročil (KEMS) neobdržel žádný návrh kandidáta či kandidátky splňujícího požadovaná kritéria. Volby se proto uskuteční na podzim. Do té doby se mohou studující fakulty obracet se svými podněty na univerzitního ombudsmana Jaroslava Šotolu.

Během jarního jednání AS FF UP byly schváleny tři záměry studijních programů: Učitelství historie pro střední školy, Učitelství němčiny pro střední školy a Učitelství českého jazyka pro střední školy. Senát zároveň přijal i vnitřní normu s názvem Fakultní škola Filozofické fakulty UP, a to ve znění pozměňovacího návrhu předloženého děkanem. 

Důležitým bodem jednání bylo také nové složení fakultní vědecké rady. Děkan Jan Stejskal předložil návrh jejího obsazení, přičemž většinu navržených kandidátů a kandidátek senát schválil. S cílem doplnit toto vrcholné fakultní grémium předloží děkan na některém z dalších jednání další návrhy.  

Před letními prázdninami rozhodl AS FF UP na základě usnesení a výzvy Akademického senátu UP z roku 2025 a v souladu s vysokoškolským zákonem a Statutem UP o zahájení kontroly hospodaření FF UP. Kontrola se zaměří na nakládání s veřejnými i účelovými prostředky, plnění schváleného rozpočtu a hospodaření s fondy a vybrané nákladové oblasti. Jejím provedením bylo pověřeno předsednictvo AS FF UP ve spolupráci s ekonomickou komisí AS FF UP, která následně předloží senátu zprávu o výsledcích kontroly včetně doporučení. Minutou ticha se senátorky a senátoři rozloučili se zemřelou kolegyní Olgou Pechovou (katedra psychologie). Novým členem senátu se v této souvislosti stal Pavel Šaradín (katedra politologie a evropských studií).

Věděli jste, že areál olomoucké fakultní nemocnice slaví letos 130 let a Univerzita Palackého 80 let od svého obnovení po druhé světové válce? K těmto výročím chystá Vydavatelství Univerzity Palackého na podzim dvě knihy a vy se můžete stát jejich důležitými spoluautory.

Vydavatelství spouští výzvu ke sběru fotografií, které by v obou publikacích přiblížily okamžiky z univerzitního a nemocničního života.

„Máte doma v krabici od bot nebo ve starém albu schované fotky z dob studií na Univerzitě Palackého nebo z práce ve Fakultní nemocnici Olomouc? Pak možná držíte v rukou kus historie, který potřebujeme. Nehledáme portréty a oficiální strojené fotografie, v chystaných knihách chceme zdokumentovat každodennost, autenticitu a zajímavé či zábavné momentky, které jinde než u vás v šuplíku nenajdeme,“ upřesňuje ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Své fotografie, které oběma publikacím vtisknout nezaměnitelnou atmosféru, můžete do redakce Vydavatelství UP propůjčit či darovat ve fyzické i elektronické podobě, a to do 30. června 2026. Veškeré podrobnosti a návody najdete na webu Vydavatelství UP.

Pro potřeby chystaných knih se ve vašich rodinných sbírkách a archivech můžete poohlížet především po fotografiích zachycujících:

• život ve Fakultní nemocnici Olomouc – fotografie z každodenního pracovního života, místa či oddělení, která již neexistují, a zejména zachycení ženské práce ve zdravotnictví;
• studentský život na Univerzitě Palackého – neoficiální fotky z kolejí, brigád, výletů, stáží, legendárních studentských recesí či momentky z akcí, hospod a míst studentského setkávání;
• olomoucké majálesy – staré plakáty nebo fotky z majálesových průvodů a vystoupení, které se uskutečnily před rokem 1989.

„Vaše vzpomínky možná obsahují důležitou část univerzitní i nemocniční historie. Pojďme ji společně poskládat a zachovat pro další generace,“ doplňuje Aleš Prstek.

Připojíte se?

Věděli jste, že areál olomoucké fakultní nemocnice slaví letos 130 let a Univerzita Palackého 80 let od svého obnovení po druhé světové válce? K těmto výročím chystá Vydavatelství Univerzity Palackého na podzim dvě knihy a vy se můžete stát jejich důležitými spoluautory.

Vydavatelství spouští výzvu ke sběru fotografií, které by v obou publikacích přiblížily okamžiky z univerzitního a nemocničního života.

„Máte doma v krabici od bot nebo ve starém albu schované fotky z dob studií na Univerzitě Palackého nebo z práce ve Fakultní nemocnici Olomouc? Pak možná držíte v rukou kus historie, který potřebujeme. Nehledáme portréty a oficiální strojené fotografie, v chystaných knihách chceme zdokumentovat každodennost, autenticitu a zajímavé či zábavné momentky, které jinde než u vás v šuplíku nenajdeme,“ upřesňuje ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Své fotografie, které oběma publikacím vtisknout nezaměnitelnou atmosféru, můžete do redakce Vydavatelství UP propůjčit či darovat ve fyzické i elektronické podobě, a to do 30. června 2026. Veškeré podrobnosti a návody najdete na webu Vydavatelství UP.

Pro potřeby chystaných knih se ve vašich rodinných sbírkách a archivech můžete poohlížet především po fotografiích zachycujících:

• život ve Fakultní nemocnici Olomouc – fotografie z každodenního pracovního života, místa či oddělení, která již neexistují, a zejména zachycení ženské práce ve zdravotnictví;
• studentský život na Univerzitě Palackého – neoficiální fotky z kolejí, brigád, výletů, stáží, legendárních studentských recesí či momentky z akcí, hospod a míst studentského setkávání;
• olomoucké majálesy – staré plakáty nebo fotky z majálesových průvodů a vystoupení, které se uskutečnily před rokem 1989.

„Vaše vzpomínky možná obsahují důležitou část univerzitní i nemocniční historie. Pojďme ji společně poskládat a zachovat pro další generace,“ doplňuje Aleš Prstek.

Připojíte se?

Každé páté klíště na Moravě může přenášet nebezpečné infekce. Nejde přitom pouze o známou lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu, ale také o další závažná onemocnění. Vyplývá to z nové studie publikované v odborném časopise Journal of Medical Entomology, na níž se podíleli také vědci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Odborníci proto upozorňují, že ochranu proti klíšťatům není radno podceňovat.

Tým odborníků analyzoval stovky klíšťat z šesti lokalit na Moravě, mimo jiné z okolí Chomoutova u Olomouce a Tovačova na Přerovsku. Zaměřil se především na nymfy klíštěte obecného (Ixodes ricinus), které již měly za sebou první sání na hostiteli a představují významný článek v přenosu infekcí na člověka.

Boreliózou výčet rizik nekončí

„Zjistili jsme, že téměř 23 procent klíšťat nese některý z patogenů. Nejčastěji jde o bakterie rodu Borrelia, původce lymské boreliózy, ale zdaleka nejde o jedinou hrozbu,“ uvedl spoluautor studie Peter Adamík z katedry zoologie přírodovědecké fakulty.

Vedle boreliózy vědci u klíšťat prokázali přítomnost i dalších patogenů. Například bakterie Anaplasma phagocytophilum napadá bílé krvinky a oslabuje imunitní systém, zatímco bakterie rodu Rickettsia způsobují horečnatá onemocnění, často doprovázená vyrážkou nebo tmavým strupem v místě přisátí klíštěte.

Podobné prostředí, odlišné riziko

Výzkum zároveň ukázal výrazné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. I na první pohled podobná místa mohou představovat odlišné riziko nákazy. „Riziko infekce nelze zobecnit jen podle typu prostředí. Klíčovou roli hraje konkrétní lokalita,“ uvedl Peter Adamík.

Vědci se zaměřili také na to, zda výskyt patogenů souvisí s množstvím a druhovou pestrostí ptáků, kteří patří mezi časté hostitele klíšťat. „Nepotvrdilo se, že by vyšší počet nebo rozmanitost ptáků vedly k většímu podílu nakažených klíšťat. Ukazuje se, že vztah mezi hostiteli a šířením patogenů je složitější, než se dosud předpokládalo,“ doplnila doktorandka Karolína Šimurdová.

Výsledky studie upozorňují na potřebu širšího povědomí o chorobách přenášených klíšťaty. Zatímco lymská borelióza je veřejnosti dobře známá, další infekce mohou zůstávat nerozpoznané, a přitom způsobovat zdravotní komplikace.

Každé páté klíště na Moravě může přenášet nebezpečné infekce. Nejde přitom pouze o známou lymskou boreliózu či klíšťovou encefalitidu, ale také o další závažná onemocnění. Vyplývá to z nové studie publikované v odborném časopise Journal of Medical Entomology, na níž se podíleli také vědci z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Odborníci proto upozorňují, že ochranu proti klíšťatům není radno podceňovat.

Tým odborníků analyzoval stovky klíšťat z šesti lokalit na Moravě, mimo jiné z okolí Chomoutova u Olomouce a Tovačova na Přerovsku. Zaměřil se především na nymfy klíštěte obecného (Ixodes ricinus), které již měly za sebou první sání na hostiteli a představují významný článek v přenosu infekcí na člověka.

Boreliózou výčet rizik nekončí

„Zjistili jsme, že téměř 23 procent klíšťat nese některý z patogenů. Nejčastěji jde o bakterie rodu Borrelia, původce lymské boreliózy, ale zdaleka nejde o jedinou hrozbu,“ uvedl spoluautor studie Peter Adamík z katedry zoologie přírodovědecké fakulty.

Vedle boreliózy vědci u klíšťat prokázali přítomnost i dalších patogenů. Například bakterie Anaplasma phagocytophilum napadá bílé krvinky a oslabuje imunitní systém, zatímco bakterie rodu Rickettsia způsobují horečnatá onemocnění, často doprovázená vyrážkou nebo tmavým strupem v místě přisátí klíštěte.

Podobné prostředí, odlišné riziko

Výzkum zároveň ukázal výrazné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami. I na první pohled podobná místa mohou představovat odlišné riziko nákazy. „Riziko infekce nelze zobecnit jen podle typu prostředí. Klíčovou roli hraje konkrétní lokalita,“ uvedl Peter Adamík.

Vědci se zaměřili také na to, zda výskyt patogenů souvisí s množstvím a druhovou pestrostí ptáků, kteří patří mezi časté hostitele klíšťat. „Nepotvrdilo se, že by vyšší počet nebo rozmanitost ptáků vedly k většímu podílu nakažených klíšťat. Ukazuje se, že vztah mezi hostiteli a šířením patogenů je složitější, než se dosud předpokládalo,“ doplnila doktorandka Karolína Šimurdová.

Výsledky studie upozorňují na potřebu širšího povědomí o chorobách přenášených klíšťaty. Zatímco lymská borelióza je veřejnosti dobře známá, další infekce mohou zůstávat nerozpoznané, a přitom způsobovat zdravotní komplikace.

Univerzita Palackého přivítala vůbec poprvé od nástupu do funkce J. E. Marii Pérez Sánchez-Laulhé, velvyslankyni Španělského království v ČR. Nejprve navštívila katedru romanistiky filozofické fakulty, poté se setkala s prorektorkou univerzity Ivonou Barešovou.

Velvyslankyně Španělského království Marie Pérez Sánchez-Laulhé zavítala na Univerzitu Palackého v doprovodu atašé pro vzdělávání Blanky Admetlla Ribalta. Nejprve navštívily katedru romanistiky FF UP. Mimo jiné si prohlédly Španělské centrum (Centro de Recursos), založené v roce 2020 jako výsledek spolupráce mezi Univerzitou Palackého a Velvyslanectvím Španělska.

„Mezi jeho hlavní cíle patří vzdělávání učitelů a studentů španělštiny, šíření kultury španělsky mluvících zemí i popularizace našich oborů,“ uvedl vedoucí katedry romanistiky FF UP Daniel Nemrava.

O aktivity organizované centrem podle něj projevila velvyslankyně zvláštní zájem, zajímala se například o Den španělštiny, který každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny. Jeho příští, v pořadí pátý ročník se uskuteční 11. června a nabídne hry ve španělštině, ochutnávku paelly a workshopy flamenca. Během své návštěvy velvyslankyně hovořila také se členy katedry, jak o rostoucím zájmu o hispanistiku na Univerzitě Palackého, tak o historii Olomouce a samotné univerzity, která je ve svých počátcích spjata se Španělskem.

„Byla to první a velmi důležitá návštěva paní velvyslankyně na naší alma mater. Mohla se na vlastní oči přesvědčit o fungování Španělského centra, jediného tohoto druhu v České republice spoluorganizovaného španělským velvyslanectvím. Celý den proběhl v přátelské atmosféře a přispěl k posílení vztahů mezi Velvyslanectvím Španělska s naší univerzitou,“ doplnil Daniel Nemrava.

Návštěvu olomoucké univerzity pak velvyslankyně završila setkáním s prorektorkou pro mezinárodní vztahy UP Ivonou Barešovou a vedoucí pro partnerství Terezou Kalouskovou. Hovořily o dosavadní spolupráci mezi Univerzitou Palackého a španělskými vysokými školami, včetně aktuálních statistik studentských mobilit v obou směrech, zároveň o evropské univerzitní alianci Aurora.

„Jejím členem a naším důležitým partnerem je Universitat Rovira i Virgili, která se v současnosti intenzivně věnuje internacionalizaci studia a mimo jiné rozvoji konceptu COIL – Collaborative Online International Learning. Naše diskuze se dotkla i možností hlubší institucionální spolupráce mezi Univerzitou Palackého a velvyslanectvím, a to zejména na úrovni jednotlivých fakult a odborných pracovišť,“ podotkla Ivona Barešová.

Španělsko dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější zahraniční destinace studentů UP, zatímco španělští studenti tvoří nejpočetnější skupinu přijíždějících výměnných studentů v rámci programu Erasmus+.

Univerzita Palackého přivítala vůbec poprvé od nástupu do funkce J. E. Marii Pérez Sánchez-Laulhé, velvyslankyni Španělského království v ČR. Nejprve navštívila katedru romanistiky filozofické fakulty, poté se setkala s prorektorkou univerzity Ivonou Barešovou.

Velvyslankyně Španělského království Marie Pérez Sánchez-Laulhé zavítala na Univerzitu Palackého v doprovodu atašé pro vzdělávání Blanky Admetlla Ribalta. Nejprve navštívily katedru romanistiky FF UP. Mimo jiné si prohlédly Španělské centrum (Centro de Recursos), založené v roce 2020 jako výsledek spolupráce mezi Univerzitou Palackého a Velvyslanectvím Španělska.

„Mezi jeho hlavní cíle patří vzdělávání učitelů a studentů španělštiny, šíření kultury španělsky mluvících zemí i popularizace našich oborů,“ uvedl vedoucí katedry romanistiky FF UP Daniel Nemrava.

O aktivity organizované centrem podle něj projevila velvyslankyně zvláštní zájem, zajímala se například o Den španělštiny, který každoročně přivítá více než 150 studentů španělštiny. Jeho příští, v pořadí pátý ročník se uskuteční 11. června a nabídne hry ve španělštině, ochutnávku paelly a workshopy flamenca. Během své návštěvy velvyslankyně hovořila také se členy katedry, jak o rostoucím zájmu o hispanistiku na Univerzitě Palackého, tak o historii Olomouce a samotné univerzity, která je ve svých počátcích spjata se Španělskem.

„Byla to první a velmi důležitá návštěva paní velvyslankyně na naší alma mater. Mohla se na vlastní oči přesvědčit o fungování Španělského centra, jediného tohoto druhu v České republice spoluorganizovaného španělským velvyslanectvím. Celý den proběhl v přátelské atmosféře a přispěl k posílení vztahů mezi Velvyslanectvím Španělska s naší univerzitou,“ doplnil Daniel Nemrava.

Návštěvu olomoucké univerzity pak velvyslankyně završila setkáním s prorektorkou pro mezinárodní vztahy UP Ivonou Barešovou a vedoucí pro partnerství Terezou Kalouskovou. Hovořily o dosavadní spolupráci mezi Univerzitou Palackého a španělskými vysokými školami, včetně aktuálních statistik studentských mobilit v obou směrech, zároveň o evropské univerzitní alianci Aurora.

„Jejím členem a naším důležitým partnerem je Universitat Rovira i Virgili, která se v současnosti intenzivně věnuje internacionalizaci studia a mimo jiné rozvoji konceptu COIL – Collaborative Online International Learning. Naše diskuze se dotkla i možností hlubší institucionální spolupráce mezi Univerzitou Palackého a velvyslanectvím, a to zejména na úrovni jednotlivých fakult a odborných pracovišť,“ podotkla Ivona Barešová.

Španělsko dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější zahraniční destinace studentů UP, zatímco španělští studenti tvoří nejpočetnější skupinu přijíždějících výměnných studentů v rámci programu Erasmus+.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP na svém posledním jednání ve stávajícím složení schválili všechny předložené fakultní dokumenty. Děkan senátu poděkoval za odvedenou páci, reflexi a zpětnou vazbu, kterou považuje za velmi důležitou.

Ve stávajícím složení se naposledy sešel Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Ve znění úprav předložených na zasedání schválil Výroční zprávu o činnosti a hospodaření fakulty za rok 2025. Následně přijal i několik dalších dokumentů: novelu č. 8 Statutu PdF UP, novelu č. 5 fakultního Organizačního řádu i Disciplinární řád Pedagogické fakulty UP.

Děkan Vojtech Regec poděkoval stávajícímu grémiu za odvedenou práci a zdůraznil, že zpětnou vazbu vždy považoval a bude považovat za velmi důležitou. Poté informoval o aktuální fázi rekonstrukčních prací v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí a potvrdil, že s novým akademickým rokem bude již otevřen hlavní vchod do budovy. Rekonstrukce objektu však bude pokračovat i v dalším semestru, proto fakulta i nadále bude využívat také prostory v Hanáckých kasárnách. Dále hovořil o chystaných přijímacích zkouškách, o uskutečněném setkání akademické obce fakulty i o přípravě nového Vnitřního mzdového předpisu na UP. Senát byl rovněž informován o probíhajícím procesu reakreditace studijních programů. V této souvislosti vzal na vědomí žádost o prodloužení akreditací studijních programů na PdF UP. 

Studentští senátoři a senátorky připomněli, že se uskutečnilo také jejich setkání, a to za účelem reflexe uplynulého období a předání gescí nově zvoleným zástupcům. Na setkání s proděkanem pro akreditace, praxe a další vzdělávání Vítem Zouharem debatovali o praxích, jejich současném nastavení i administraci.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP na svém posledním jednání ve stávajícím složení schválili všechny předložené fakultní dokumenty. Děkan senátu poděkoval za odvedenou páci, reflexi a zpětnou vazbu, kterou považuje za velmi důležitou.

Ve stávajícím složení se naposledy sešel Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Ve znění úprav předložených na zasedání schválil Výroční zprávu o činnosti a hospodaření fakulty za rok 2025. Následně přijal i několik dalších dokumentů: novelu č. 8 Statutu PdF UP, novelu č. 5 fakultního Organizačního řádu i Disciplinární řád Pedagogické fakulty UP.

Děkan Vojtech Regec poděkoval stávajícímu grémiu za odvedenou práci a zdůraznil, že zpětnou vazbu vždy považoval a bude považovat za velmi důležitou. Poté informoval o aktuální fázi rekonstrukčních prací v hlavní budově fakulty na Žižkově náměstí a potvrdil, že s novým akademickým rokem bude již otevřen hlavní vchod do budovy. Rekonstrukce objektu však bude pokračovat i v dalším semestru, proto fakulta i nadále bude využívat také prostory v Hanáckých kasárnách. Dále hovořil o chystaných přijímacích zkouškách, o uskutečněném setkání akademické obce fakulty i o přípravě nového Vnitřního mzdového předpisu na UP. Senát byl rovněž informován o probíhajícím procesu reakreditace studijních programů. V této souvislosti vzal na vědomí žádost o prodloužení akreditací studijních programů na PdF UP. 

Studentští senátoři a senátorky připomněli, že se uskutečnilo také jejich setkání, a to za účelem reflexe uplynulého období a předání gescí nově zvoleným zástupcům. Na setkání s proděkanem pro akreditace, praxe a další vzdělávání Vítem Zouharem debatovali o praxích, jejich současném nastavení i administraci.

Šíři realizovaného medicínského výzkumu a publikační úspěchy svých zaměstnanců i studentů si v uplynulých dnech připomněla Lékařská fakulta UP. Předány byly Ceny děkana za významné publikace za rok 2025 a fakulta také patřila 58. ročníku Konference SVOČ, studentské vědecké odborné činnosti.

Cenu děkana za loňský rok obdrželo šest desítek laureátek a laureátů z řad zaměstnanců i studentů fakulty. Dominují autoři a autorky prací publikovaných v nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích, mezi kterými je například Eva Kriegová z Ústavu imunologie, Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky, Vladimír Divoký z Ústavu biologie, Jan Valošek z Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie a Neurologické kliniky nebo Miloš Petřík z Ústavu molekulární a translační medicíny.

foto_sem_4

Oceněni byli i autoři patentů či monografií, jako například Eva Kociánová z I. interní kliniky – kardiologické za knihu Arteriální hypertenze, také autor významně citované publikace Martin Petřek z Ústavu patologické fyziologie a za zvýšení kvalifikace cenu získal Ladislav Štěpánek z Ústavu veřejného zdravotnictví, který byl jmenován docentem před dovršením 35 let.

foto_sem_4

„Jsem hrdý na to, že naše fakulta má takovéto vynikající kolegyně a kolegy, odborníky, a z celého srdce vám za vaši práci děkuji,“ řekl děkan Milan Kolář při slavnostním setkání ve Velké posluchárně Teoretických ústavů a společně s proděkanem pro vědecko-výzkumnou činnost Martinem Doleželem oceněným popřál další, nejen pracovní úspěchy v následujících letech.

Úplný přehled držitelů a držitelek Ceny děkana LF UP za rok 2025 je k nahlédnutí zde.

O den dříve byla Velká posluchárna i další učebny fakulty dějištěm 58. ročníku Konference SVOČ, o jejíž organizaci se ve spolupráci s děkanátem postarali členové a členky Spolku mediků LF UP a na kterou stejně jako v předchozích letech zavítali i hosté z partnerské lékařské fakulty ve slovenském Martině. Během dne zaznělo v pěti sekcích přes 120 studentských prezentací.

foto_sem_4

„Zúčastnil jsem se asi dvou nebo tří bloků, a co jsem viděl a slyšel, mě velmi potěšilo. Byly to perfektní prezentace, s vysokou odbornou erudicí, témata jste představili s nadšením a entuziasmem. Přesvědčilo mě to v tom, že vaše profesní budoucnost, také budoucnost naší lékařské fakulty a zdravotní péče v Česku a tam, kde budete působit, bude fantastická. Ocenění byste zasloužili všichni,“ shrnul Milan Kolář před vyhlášením nejlepších konferenčních vystoupení na večerním setkání v jídelně Fakultní nemocnice Olomouc. Vítězům kromě něj pogratulovaly i proděkanky pro studium Hana Kolářová a Eva Klásková a za Spolek mediků LF UP Veronika Vašířová.

foto_sem_4

Oceněna mimo jiné byla Andrea Cábová, která s tématem Personalizovaná léčba v revmatologii a osteologii obsadila druhé místo v klinické sekci. „Moje práce měla dvě části. První zkoumala dlouhodobý výskyt komplikací a nových onemocnění u dětských pacientů se vzácným chronickým autoinflamatorním onemocněním nazývaným zkráceně CRMO, které postihuje zejména kosti. Druhá část pak zhodnocovala nová klasifikační kritéria vydaná v minulém roce,“ přiblížila studentka.

foto_sem_4

Její práce byla součástí větší studie, jejíž výsledky byly prezentovány i na podzimní konferenci v Chicagu, které se také zúčastnila. „Nejen za to bych chtěla poděkovat mé školitelce, profesorce Kateřině Bouchalové. Měla jsem možnost podívat se na světovou úroveň revmatologie a osteologie, oborů, ve kterých jsem se našla a ve kterých chci určitě pokračovat. Moje část v té studii ale tvořila tak setinu toho, co bylo prezentováno. A když vidím, jakou klinickou práci každý den odvádí paní profesorka a její tým, tak je to opravdu nic,“ dodala skromně Andrea Cábová.

Výsledky 58. konference SVOČ na LF UP jsou k dispozici zde.

Sborník abstraktů prezentovaných studentských prací si pak můžete stáhnout zde.

Šíři realizovaného medicínského výzkumu a publikační úspěchy svých zaměstnanců i studentů si v uplynulých dnech připomněla Lékařská fakulta UP. Předány byly Ceny děkana za významné publikace za rok 2025 a fakulta také patřila 58. ročníku Konference SVOČ, studentské vědecké odborné činnosti.

Cenu děkana za loňský rok obdrželo šest desítek laureátek a laureátů z řad zaměstnanců i studentů fakulty. Dominují autoři a autorky prací publikovaných v nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích, mezi kterými je například Eva Kriegová z Ústavu imunologie, Vít Procházka z Hemato-onkologické kliniky, Vladimír Divoký z Ústavu biologie, Jan Valošek z Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie a Neurologické kliniky nebo Miloš Petřík z Ústavu molekulární a translační medicíny.

foto_sem_4

Oceněni byli i autoři patentů či monografií, jako například Eva Kociánová z I. interní kliniky – kardiologické za knihu Arteriální hypertenze, také autor významně citované publikace Martin Petřek z Ústavu patologické fyziologie a za zvýšení kvalifikace cenu získal Ladislav Štěpánek z Ústavu veřejného zdravotnictví, který byl jmenován docentem před dovršením 35 let.

foto_sem_4

„Jsem hrdý na to, že naše fakulta má takovéto vynikající kolegyně a kolegy, odborníky, a z celého srdce vám za vaši práci děkuji,“ řekl děkan Milan Kolář při slavnostním setkání ve Velké posluchárně Teoretických ústavů a společně s proděkanem pro vědecko-výzkumnou činnost Martinem Doleželem oceněným popřál další, nejen pracovní úspěchy v následujících letech.

Úplný přehled držitelů a držitelek Ceny děkana LF UP za rok 2025 je k nahlédnutí zde.

O den dříve byla Velká posluchárna i další učebny fakulty dějištěm 58. ročníku Konference SVOČ, o jejíž organizaci se ve spolupráci s děkanátem postarali členové a členky Spolku mediků LF UP a na kterou stejně jako v předchozích letech zavítali i hosté z partnerské lékařské fakulty ve slovenském Martině. Během dne zaznělo v pěti sekcích přes 120 studentských prezentací.

foto_sem_4

„Zúčastnil jsem se asi dvou nebo tří bloků, a co jsem viděl a slyšel, mě velmi potěšilo. Byly to perfektní prezentace, s vysokou odbornou erudicí, témata jste představili s nadšením a entuziasmem. Přesvědčilo mě to v tom, že vaše profesní budoucnost, také budoucnost naší lékařské fakulty a zdravotní péče v Česku a tam, kde budete působit, bude fantastická. Ocenění byste zasloužili všichni,“ shrnul Milan Kolář před vyhlášením nejlepších konferenčních vystoupení na večerním setkání v jídelně Fakultní nemocnice Olomouc. Vítězům kromě něj pogratulovaly i proděkanky pro studium Hana Kolářová a Eva Klásková a za Spolek mediků LF UP Veronika Vašířová.

foto_sem_4

Oceněna mimo jiné byla Andrea Cábová, která s tématem Personalizovaná léčba v revmatologii a osteologii obsadila druhé místo v klinické sekci. „Moje práce měla dvě části. První zkoumala dlouhodobý výskyt komplikací a nových onemocnění u dětských pacientů se vzácným chronickým autoinflamatorním onemocněním nazývaným zkráceně CRMO, které postihuje zejména kosti. Druhá část pak zhodnocovala nová klasifikační kritéria vydaná v minulém roce,“ přiblížila studentka.

foto_sem_4

Její práce byla součástí větší studie, jejíž výsledky byly prezentovány i na podzimní konferenci v Chicagu, které se také zúčastnila. „Nejen za to bych chtěla poděkovat mé školitelce, profesorce Kateřině Bouchalové. Měla jsem možnost podívat se na světovou úroveň revmatologie a osteologie, oborů, ve kterých jsem se našla a ve kterých chci určitě pokračovat. Moje část v té studii ale tvořila tak setinu toho, co bylo prezentováno. A když vidím, jakou klinickou práci každý den odvádí paní profesorka a její tým, tak je to opravdu nic,“ dodala skromně Andrea Cábová.

Výsledky 58. konference SVOČ na LF UP jsou k dispozici zde.

Sborník abstraktů prezentovaných studentských prací si pak můžete stáhnout zde.

Houby jako pozoruhodné organismy, kulturní fenomén i téma blízké Čechům i Italům představí výstava Fantastická mykologie. Vernisáž maleb italského autora Paola Dalponteho se uskuteční 5. května od 17:30 v sále Josefa Otruby v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého za osobní účasti autora.

„Výstava otevírá dialog nad společnou vášní Čechů a Italů, kterou jsou překvapivě právě houby. Pro Čechy je houbaření téměř kulturním fenoménem: oblíbeným způsobem trávení volného času, důvodem k výpravám do přírody i příležitostí sdílet znalosti, zkušenosti a rodinné tradice. Houby pak z košíků putují do našich kuchyní, kde se stávají součástí pestré kulinářské tradice,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Svět hub v barvách a detailech

Paolo Dalponte ve svých malbách nevynechává žádný z těchto aspektů houbaření. Je bedlivým pozorovatelem, který oceňuje vzhled, barvu, strukturu, vůni i skryté, na první pohled sotva postřehnutelné detaily rozmanitého světa stopkovýtrusých hub. Dalponteho houbařský svět má svůj čas i prostor, kterým je zejména severní a střední Itálie, konkrétně Trentino-Horní Adiže, Toskánsko, Umbrie a Marche.

„Dalponteho mykologie je především poctivá a precizní, budovaná jemným štětcem a akrylovou barvou. Houba je na plátně jediným motivem, zároveň však nese bohatá kulturně-historická sdělení. Mezi jejich řádky lze vnímat autorův jemný humor i mlsný jazyk gurmeta,“ doplnil Václav Dvořák.

Výstava potrvá do konce června

Výstava bude v Botanické zahradě přírodovědecké fakulty přístupná do 30. června 2026, a to v pracovní dny do 18:00 nebo po předchozí domluvě.

Houby jako pozoruhodné organismy, kulturní fenomén i téma blízké Čechům i Italům představí výstava Fantastická mykologie. Vernisáž maleb italského autora Paola Dalponteho se uskuteční 5. května od 17:30 v sále Josefa Otruby v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého za osobní účasti autora.

„Výstava otevírá dialog nad společnou vášní Čechů a Italů, kterou jsou překvapivě právě houby. Pro Čechy je houbaření téměř kulturním fenoménem: oblíbeným způsobem trávení volného času, důvodem k výpravám do přírody i příležitostí sdílet znalosti, zkušenosti a rodinné tradice. Houby pak z košíků putují do našich kuchyní, kde se stávají součástí pestré kulinářské tradice,“ uvedl vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Svět hub v barvách a detailech

Paolo Dalponte ve svých malbách nevynechává žádný z těchto aspektů houbaření. Je bedlivým pozorovatelem, který oceňuje vzhled, barvu, strukturu, vůni i skryté, na první pohled sotva postřehnutelné detaily rozmanitého světa stopkovýtrusých hub. Dalponteho houbařský svět má svůj čas i prostor, kterým je zejména severní a střední Itálie, konkrétně Trentino-Horní Adiže, Toskánsko, Umbrie a Marche.

„Dalponteho mykologie je především poctivá a precizní, budovaná jemným štětcem a akrylovou barvou. Houba je na plátně jediným motivem, zároveň však nese bohatá kulturně-historická sdělení. Mezi jejich řádky lze vnímat autorův jemný humor i mlsný jazyk gurmeta,“ doplnil Václav Dvořák.

Výstava potrvá do konce června

Výstava bude v Botanické zahradě přírodovědecké fakulty přístupná do 30. června 2026, a to v pracovní dny do 18:00 nebo po předchozí domluvě.

The Academia Film Olomouc (AFO) international popular science film festival, organised by Palacký University, has just come to an end. Since April 28, it has literally energised the entire city and attracted over 8,000 visitors. Filmmakers from around the world visited Olomouc, and the public had a unique opportunity to see documentaries that best reflect current trends in how scientific research is popularised in today’s audiovisual media.

For 61 years, AFO has been presenting science as a natural part of life. This year, 600 titles were submitted to the festival under the theme “A Common Ground.” Sixty-one documentaries competed for the original prize—a kaleidoscope by glassmaker Martin Hlubuček.

“It was wonderful to see how our ideas and plans became reality, such as the experiment with the spring cinema on Horní náměstí, whose screenings were ultimately a great success with our visitors. I am also incredibly happy that completed films that once went through our workshop for film professionals are returning to the festival, and that these films are so good they are winning awards from international juries and the audience itself. “And of course, I’d like to thank the entire AFO team, which this year consisted of over 350 people—it’s a joy to watch the fantastic work they do, with such passion and enthusiasm,” said AFO Director Eva Navrátilová.

foto_sem_4

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Medvěd otravný (Nuisance Bear). Vítěz velké ceny poroty za dokumentární film na Sundance je fascinující sondou do nelehké koexistence lidí a medvědů, který spojuje navýsost moderní formální zpracování a důležité téma.

„Film přináší působivý vhled do toho, jak politické systémy a útlak překroutily naše pojetí ‚soužití‘ s přírodou. Odhaluje, že tyto názory jsou hluboce zakořeněny v historii ničení, koloniálním dědictví a pokračujícím útisku inuitských komunit. Niternou kamerou a strhujícím zvukem film vyzývá k zamyšlení nad tím, co je vlastně ‚otravnost‘, a vykračuje z hranic převládajících narativů o vymírání,“ zdůvodnila rozhodnutí porota festivalu.

foto_sem_4

A Special Mention goes to the film Sešlo z očí (Out of Plain Sight), whose creators follow an investigative case involving the dumping of toxic nuclear waste on the California coast. As part of the Science Communication Awards, the jury awarded the prize to the film Phenomena: When Elements Dance (Phenomena). It explores the world of chemical reactions and invisible physical phenomena, vividly demonstrating how the film medium can bring us closer to what we wouldn’t otherwise have full access to. Australian filmmaker and director Josef Gatti was not at AFO for the first time; in the past, he participated in the festival’s gathering for creators—Camp 4Science.

“I’m incredibly grateful that I was able to return to AFO and take home two awards. It means a lot to me; I share your vision of what science should look like. It’s truly wonderful that this festival exists. “I’ll probably use the prize money to buy a microscope so I can film smaller forms of life,” said the filmmaker, who succeeded at AFO this year with his feature-length debut.

The Czech and Slovak competition also offered a wide range of diverse topics

The award for Best Czech and Slovak Film went to Tomáš Elšík’s documentary Při zemi (Resilience). This environmental ballad, with its unique audiovisual approach, tells the story of people who have dedicated their lives to caring for the Czech landscape. Robin Kvapil received a Special Mention for his film Smoke, whose title alone alludes to its theme of penalties for growing marijuana.

The Science Communication Award goes to another film produced by Czech Television—Stone Age Voyagers. This archaeological-historical film explores the experiment of Czech archaeologist Radomír Tichý and his attempt to reconstruct the voyage of farmers across the Aegean Sea.

foto_sem_4

“I was here two years ago with Masters of Ancient Crafts, when I met Associate Professor Tichý. He then invited me on an expedition, during which this winning film was made. What fascinates me about it is that it’s not about borders or the Czech Republic; it’s a European theme. We filmed in Greece, Italy, and the Czech Republic, and everywhere people were interested and enthusiastic because it connects us. And it shows that humanity is one,” revealed director Tomáš Kratochvíl.

In the short film competition, the top prize went to the film Karin and Lennart: The Last Observers. Director Maja K. Mikkelsen follows her parents, Sweden’s last weather observers, in a loving portrait that captures their mutual affection and passion for their specific field of science.

foto_sem_4

“We selected the Best Short Film of AFO 61 from 21 entries. This winning film is a tender portrait of the dedication, precision, and conscientiousness of people who observe and record the natural world, and it is characterised by fragility, humour, and joy. At a time when many of these values are becoming increasingly rare, this work shows a way of life without pretence and without a desire for publicity or recognition from others,” the jury decided.

The Immersive Media Competition promotes the popularisation of science through interactivity

The project MAMLAS-1 received an honourable mention in this competition section. It is an interactive game/puzzle in which you must learn to drive a vehicle across the surface of a distant planet and collect mineral samples. To play it, you have to adapt to something completely new. The award for best immersive work went to the project Zčistajasna (Out of Nowhere). In it, we find ourselves in the shoes of a woman living in a picturesque town in the Austrian Alps.

foto_sem_4

The award for Best First or Second Scientific Documentary went to the film Snow Leopard Sisters. In the Dolpo region of Tibet, a trio of directors follows two women who represent a clash of generations and views on the predatory snow leopards, of which only a few dozen remain here. The Student Jury Award went to the documentary Menopause Mystery, a film that breaks the taboo surrounding the subject, which was part of both the festival’s International Competition and the non-competitive section Diagnosis: Unknown. Another new addition this year is the award in the European Spotlight category. The section explored trends and methods of contemporary science communication in film within the context of European documentary, and the award went to the film Killing Time: Science of Boredom.

And how did the audience vote?

The Audience Award, sponsored by Czech Television, went to the film Phenomena: When the Elements Dance!, which also won the award for science communication in the International Competition.

foto_sem_4

“This year, Sandbox Films once again recognised the best projects participating in the Camp 4Science program. The winning projects are Near Life and The Great Seagull Film. The first deals with near-death experiences and touches on the boundary between science and spirituality, while the second explores the relationship between humans and nature through the coexistence of seagulls and people,” added program director Dominik Vontor.

The award for exceptional contributions to the popularisation of science is presented by AFO to the Czech Ornithological Society, which beautifully correlates with the winner of the Czech and Slovak competition—the society collaborated closely on the film Při zemi.

Academia Film Olomouc (AFO) is today the largest popular science film festival in Europe. Since 1966, it has been connecting scientists, filmmakers, students, and the general public, creating a space for sharing knowledge and open debate about the world we live in. More on www.afo.cz.

V Olomouci skončil mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, který od 28. dubna doslova rozproudil celé město a přilákal přes 8 tisíc návštěvníků. Do Olomouce zavítali filmoví tvůrci a tvůrkyně z celého světa a lidé měli jedinečnou příležitost vidět dokumenty, které nejvíce odrážejí trendy přístupy k tomu, jak se v dnešní audiovizi popularizuje vědecké bádání.

AFO již 61 let ukazuje vědu jako přirozenou součást života. Letos se na festival s tématem Společná řeč přihlásilo 600 titulů. O originální cenu v podobě krasohledu skláře Martina Hlubučka se ucházelo 61 dokumentů.

„Bylo krásné pozorovat, jak se naše nápady a plány proměnily ve skutečnost, třeba experiment v podobě jarního kina na Horním náměstí, jehož projekce nakonec měly velký úspěch u našich návštěvníků. Mám zároveň obrovskou radost, že se na festival vrací dokončené filmy, které kdysi prošly naším workshopem pro filmové profesionály, a že jsou to filmy tak dobré, že si odnášejí ceny mezinárodních porot i samotného publika. A samozřejmě moc děkuju celému týmu AFO, ve kterém letos bylo přes 350 lidí a které je taky radost sledovat, jak fantastickou práci odvádí, s jakým zápalem a nadšením,“ řekla ředitelka AFO Eva Navrátilová.

foto_sem_4

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Medvěd otravný (Nuisance Bear). Vítěz velké ceny poroty za dokumentární film na Sundance je fascinující sondou do nelehké koexistence lidí a medvědů, který spojuje navýsost moderní formální zpracování a důležité téma.

„Film přináší působivý vhled do toho, jak politické systémy a útlak překroutily naše pojetí ‚soužití‘ s přírodou. Odhaluje, že tyto názory jsou hluboce zakořeněny v historii ničení, koloniálním dědictví a pokračujícím útisku inuitských komunit. Niternou kamerou a strhujícím zvukem film vyzývá k zamyšlení nad tím, co je vlastně ‚otravnost‘, a vykračuje z hranic převládajících narativů o vymírání,“ zdůvodnila rozhodnutí porota festivalu.

foto_sem_4

Zvláštní uznání si pak odnáší film Sešlo z očí (Out of Plain Sight), jehož tvůrci sledují investigativní případ vypuštění toxického jaderného odpadu na kalifornském pobřeží. V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota cenu filmu Phenomena: Když prvky tančí (Phenomena). Ten sleduje běžným okem neviděný svět chemických reakcí a fyzikálních jevů a názorně demonstruje, jak nám filmové médium může přiblížit něco, k čemu bychom bez něj neměli tak úplně přístup. Australský filmař a režisér Josef Gatti nebyl na AFO poprvé, v minulosti se zúčastnil festivalového setkání pro tvůrce – Camp 4Science.

„Jsem nesmírně vděčný, že jsem se mohl vrátit na AFO a odvézt si hned dvě ceny. Moc to pro mě znamená, mám s vámi stejný pohled na to, jak by měla vypadat věda. Je opravdu skvělé, že tento festival existuje. Za finanční odměnu si asi koupím mikroskop, abych mohl točit menší formy života,“ radoval se filmař, který letos na AFO uspěl se svým celovečerním debutem.

Česká a slovenská soutěž taktéž nabídla velké spektrum rozmanitých témat

Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Tomáše Elšíka Při zemi (Resilience). Environmentální balada s jedinečným audiovizuálním uchopením vypráví o lidech, kteří zasvětili svůj život péči o českou krajinu. Zvláštní uznání si odnáší Robin Kvapil se snímkem Smoke, který už svým názvem odkazuje ke svému tématu postihů za pěstování marihuany.

Cena za komunikaci vědy pak náleží dalšímu filmu z produkce České televize – Mořeplavci pravěku (Stone Age Voyagers). Archeologicko-historický snímek pojednává o experimentu českého archeologa Radomíra Tichého a jeho snaze rekonstruovat plavbu zemědělců přes Egejské moře.

foto_sem_4

„Už předloni jsem tu byl s Mistry starých řemesel, kdy jsem se seznámil s docentem Tichým. Ten mě pak přizval na expedici, během které vznikl i tento vítězný film. Mě na tom fascinuje to, že to není o hranicích a ČR, že je to evropské téma. Točili jsme v Řecku, Itálii a Česku a všude to ty lidi zajímalo a všude byli nadšení, protože nás to propojuje. A ukazuje to, že lidstvo je jenom jedno,“ prozradil režisér Tomáš Kratochvíl.

V soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Karin a Lennart: Rosničky na konci světa (The Last Observers). Režisérka Maja K. Mikkelsen sleduje své rodiče, poslední pozorovatele počasí ve Švédsku, v láskyplném portrétu, který ukazuje vzájemnou náklonnost i vášeň pro konkrétní vědní obor.

foto_sem_4

„Nejlepší krátký film AFO 61 jsme vybírali z 21 snímků. Tento vítězný snímek je něžným portrétem oddanosti, preciznosti a svědomitosti lidí pozorujících a zaznamenávajících svět přírody a vyznačuje se křehkostí, humorem a radostí. V době, kdy jsou mnohé z těchto hodnot čím dál vzácnější, ukazuje toto dílo způsob života bez přetvářky a bez touhy po publicitě či uznání ostatních,“ rozhodla porota.

Soutěž imerzivních médií představuje popularizaci vědy skrze interaktivitu

Čestné uznání v této soutěžní sekci získal projekt MAMLAS-1. Jde o interaktivní hru / hlavolam, při jejímž ovládání se musíte naučit jezdit s vozidlem po povrchu vzdálené planety a sbírat vzorky nerostů. Při jejím ovládání se člověk musí přizpůsobit něčemu úplně novému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt Zčistajasna (Out of Nowhere). V něm se ocitáme v kůži ženy obývající malebné městečko v rakouských Alpách.

foto_sem_4

Cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument náleží filmu Levhartí sestry (Snow Leopard Sisters). Trojice režisérů v tibetském regionu Dolpo sleduje dvojici žen, které představují střet generací i názorů na predátorské levharty, kterých je zde již jen několik desítek. Cenu studentské poroty vyhrál dokument Tajemství menopauzy (Menopause Mystery), detabuizující snímek, který byl součástí jak Mezinárodní soutěže festivalu, tak nesoutěžní sekce Diagnóza: Neznámá. Letošní novinkou je také cena v kategorii European Spotlight. Sekce ohledávala trendy a způsoby současné komunikace vědy ve filmu v rámci evropského dokumentu a cenu si odnáší snímek Chytat lelky: Věda o nudě (Killing Time: Science of Boredom).

A jak hlasovalo diváctvo?

Cenu publika pod záštitou České televize získal, stejně jako cenu pro komunikaci vědy v Mezinárodní soutěži, film Phenomena: Když prvky tančí!.

foto_sem_4

„I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Oceněnými projekty jsou Near Life a The Great Seagull Film. První z nich pojednává o zážitcích blízkých smrti a dotýká se hranice vědy a duchovna, druhý zase zkoumá vztah mezi lidmi a přírodou na koexistenci mezi racky a lidmi,“ doplnil vedoucí programu Dominik Vontor.

Cenu za mimořádný přínos popularizaci vědy uděluje AFO České společnosti ornitologické, což krásně koreluje s vítězem České a slovenské soutěže – na filmu Při zemi tato společnost úzce spolupracovala.

Academia Film Olomouc (AFO) je dnes největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Více na www.afo.cz.