Agregátor zdrojů

První rok aktivit má za sebou multidisciplinární tým projektu ReDiKid: Odolné dítě v digitálním světě, který zkoumá souvislosti mezi odolností dětí, jejich každodenními aktivitami a digitálními technologiemi. Zapojení odborníci se při té příležitosti setkali na Fakultě tělesné kultury UP, aby shrnuli výsledky dosavadní spolupráce a zároveň probrali vše potřebné pro příští měsíce.

Nezdravé používání digitálních technologií, jejich vliv na psychiku, nedostatek pohybové aktivity a nadměrné sezení, sledování nevhodného obsahu nebo třeba kyberšikana či používání mobilních telefonů ve školách – to jsou témata, kterými se vědci v rámci projektu ReDiKid zabývají. Soustředí se na děti ve věku 9–11 let s cílem získat informace důležité pro rozvoj jejich odolnosti a bezpečnou orientaci v online světě. Již během prvního roku výzkumu bylo osloveno přibližně 90 základních škol napříč Českou republikou a téměř 8 000 rodin.

„Několikrát jsem si během toho roku uvědomila, že jsme podali opravdu ambiciózní projekt,“ připustila hlavní řešitelka Jana Pelclová, profesorka Institutu aktivního životního stylu FTK UP, s tím, že uplynulé měsíce se nesly především v duchu nastavování spolupráce a samotného výzkumu.

„Ověřovali jsme náš výzkumný design a připravili metodickou koncepci plánovaných studií, proběhly i všechny pilotní sběry dat napříč výzkumnými záměry projektu. Současně byla zahájena první vlna celorepublikového longitudinálního sběru dat, který nám umožní sledovat vývoj dětí v čase. Velkou část práce představoval také vývoj a testování nových výzkumných aplikací a nástrojů pro objektivní sledování digitálního i pohybového chování dětí. Podařilo se nám již také publikovat první data a mimo jiné brzy vyjde monografie Temná strana internetu s příběhy dětských obětí kyberprostoru, za kterou stojí tým okolo Kamila Kopeckého z pedagogické fakulty,“ přiblížila Jana Pelclová.

Aktuálně jsou v přípravě například odborné texty věnující se přínosům a rizikům sociálních sítí, závislosti na hraní digitálních her, vztahu mezi spánkem a pohybovou aktivitou nebo optimálnímu 24hodinovému pohybovému chování k dosažení zdravé hmotnosti. Kromě toho odborníci pořádají také workshopy a další vzdělávací akce pro vyučující a jejich žáky.

Čtyřletý projekt ReDiKid: Odolné dítě v digitálním světě je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzvy Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti. Náklady na výzkumné aktivity jsou rozpočtovány na bezmála 150 milionů korun. Na projektu spolupracují odborníci z Univerzity Palackého, zejména z fakulty tělesné kultury, filozofické a pedagogické fakulty, z Univerzity Hradec Králové a Masarykovy univerzity. Podrobnější informace jsou k dispozici na redikid.upol.cz.

První rok aktivit má za sebou multidisciplinární tým projektu ReDiKid: Odolné dítě v digitálním světě, který zkoumá souvislosti mezi odolností dětí, jejich každodenními aktivitami a digitálními technologiemi. Zapojení odborníci se při té příležitosti setkali na Fakultě tělesné kultury UP, aby shrnuli výsledky dosavadní spolupráce a zároveň probrali vše potřebné pro příští měsíce.

Nezdravé používání digitálních technologií, jejich vliv na psychiku, nedostatek pohybové aktivity a nadměrné sezení, sledování nevhodného obsahu nebo třeba kyberšikana či používání mobilních telefonů ve školách – to jsou témata, kterými se vědci v rámci projektu ReDiKid zabývají. Soustředí se na děti ve věku 9–11 let s cílem získat informace důležité pro rozvoj jejich odolnosti a bezpečnou orientaci v online světě. Již během prvního roku výzkumu bylo osloveno přibližně 90 základních škol napříč Českou republikou a téměř 8 000 rodin.

„Několikrát jsem si během toho roku uvědomila, že jsme podali opravdu ambiciózní projekt,“ připustila hlavní řešitelka Jana Pelclová, profesorka Institutu aktivního životního stylu FTK UP, s tím, že uplynulé měsíce se nesly především v duchu nastavování spolupráce a samotného výzkumu.

„Ověřovali jsme náš výzkumný design a připravili metodickou koncepci plánovaných studií, proběhly i všechny pilotní sběry dat napříč výzkumnými záměry projektu. Současně byla zahájena první vlna celorepublikového longitudinálního sběru dat, který nám umožní sledovat vývoj dětí v čase. Velkou část práce představoval také vývoj a testování nových výzkumných aplikací a nástrojů pro objektivní sledování digitálního i pohybového chování dětí. Podařilo se nám již také publikovat první data a mimo jiné brzy vyjde monografie Temná strana internetu s příběhy dětských obětí kyberprostoru, za kterou stojí tým okolo Kamila Kopeckého z pedagogické fakulty,“ přiblížila Jana Pelclová.

Aktuálně jsou v přípravě například odborné texty věnující se přínosům a rizikům sociálních sítí, závislosti na hraní digitálních her, vztahu mezi spánkem a pohybovou aktivitou nebo optimálnímu 24hodinovému pohybovému chování k dosažení zdravé hmotnosti. Kromě toho odborníci pořádají také workshopy a další vzdělávací akce pro vyučující a jejich žáky.

Čtyřletý projekt ReDiKid: Odolné dítě v digitálním světě je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzvy Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti. Náklady na výzkumné aktivity jsou rozpočtovány na bezmála 150 milionů korun. Na projektu spolupracují odborníci z Univerzity Palackého, zejména z fakulty tělesné kultury, filozofické a pedagogické fakulty, z Univerzity Hradec Králové a Masarykovy univerzity. Podrobnější informace jsou k dispozici na redikid.upol.cz.

Kdo využívá zranitelnosti demokracie? Jak ji chránit, abychom nebyli poslední generací, která ji zažije? Nad těmito a dalšími otázkami se v Olomouci zamýšlela bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která jako host Univerzity Palackého pronesla tradiční výroční přednášku k poctě prvního rektora obnovené olomoucké univerzity Josefa Ludvíka Fischera.

Slavnostní podvečer zahájil rektor Michael Kohajda. Připomenul tradici přednášek k poctě J. L. Fischera, která se datuje od roku 1994, kdy byla poprvé přednesena při příležitosti 100. výročí narození tohoto prvního rektora obnovené olomoucké univerzity. Uskutečňuje se jednou ročně jako projev ocenění významu jeho osobnosti.

Zuzanu Čaputovou na Výstavišti Flora, kde se přednáška pro velký zájem veřejnosti konala, představila publiku studentka Filozofické fakulty UP Karolína Ptáčková. Právě ona tuto osobnost slovenské politické scény navrhla jako řečnici výroční přednášky.

„Paní prezidentka se ve své politické funkci nepochybně setkávala s množstvím příznivců, ale i odpůrců. To, co obdivuji, je skutečnost, že vždy přicházela a přichází k lidem se stejným respektem a pokorou. Ke všem při výkonu prezidentské funkce cítila povinnost promlouvat a nikoho nechtěla zavrhnout. V knižním rozhovoru k tomu dodala: ‚Oni mají právo mě odmítnout, já je ne,‘“ zdůvodnila svůj návrh studentka politologie a žurnalistiky. Jak dále uvedla, oceňuje i práci, které se Zuzana Čaputová věnovala před prezidentským mandátem. Jako advokátka a aktivistka se zaměřovala mimo jiné na veřejnou správu, problematiku týraných a zneužívaných dětí, otázky právního státu či transparentní nakládání s veřejným majetkem.

„Je mi mimořádnou ctí přivítat mezi námi paní Zuzanu Čaputovou, prezidentku Slovenské republiky v letech 2019–2024, advokátku a političku. Vážená paní prezidentko, srdečně vás vítám na půdě Univerzity Palackého,“ přivítal poté Zuzanu Čaputovou rektor Michael Kohajda.

Zuzana Čaputová hovořila na téma Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva. V úvodu svého vystoupení připomenula svůj inaugurační projev, s nímž se před šesti lety po složení slibu ujímala funkce prezidentky.

„Nabízela jsem kromě jiného svou odbornost, svůj cit a svůj zdravý aktivistický zájem. Nabízela jsem tedy rozum, srdce a ruce. Symbolicky. Svět se od té doby nestal jednodušší, čelíme mnohým krizím, které nejdou v řadě po sobě, ale kumulují se najednou. Máme obavy o globální bezpečnost, o udržitelnost života na planetě a samozřejmě i o budoucnost demokracie,“ uvedla a dodala, že rozum, srdce a ruce potřebujeme i dnes, abychom dokázali náš svět uzdravovat a navracet do rovnováhy. „Tyto tři symboly představují v mém vnímání tři důležité hodnoty: moudrost, laskavost či empatii a službu. A právě tyto tři kvality by měly být základem každé naší činnosti.“

Demokracie podle Zuzany Čaputové není samozřejmost a vyžaduje osobní angažovanost každého člověka. „Je to proces, je to vztah a je to živý organismus a jako takový i ona může onemocnět.“

Vysvětlila, že v posledních dvaceti letech hovoříme o globální erozi demokracie, a zmínila i příčiny, které k ní vedou. Podrobně pak rozebírala, co obnáší institucionální krize, jaké jsou její rysy, jako například oslabování právního státu, útoky na média a podobně. Zdůraznila, že je potřeba nejen bránit demokracii, ale také řešit, jak ji inovovat, aby zvládla krize, jimž společnosti čelí.

Když pak bývalá slovenská prezidentka hovořila o osobní rovině krize demokracie, uvedla, že demokracie není jen systém, ale je to i způsob života. „V centru odolnosti demokracie je člověk, občan, především jeho důvěra v demokracii. Přesvědčení, že navzdory těžkostem je demokracie ten nejlepší demokratický systém – a toto přesvědčení je zdrojem její legitimity,“ řekla Zuzana Čaputová s tím, že nebezpečím pro demokracii je vědomí části společnosti, která se cítí opomíjená, přehlížená.

Pokud podle ní lidé mají pocit, že jejich názor nic neznamená, snadno podlehnou autoritářským lídrům, kteří slíbí, že za ně budou bojovat a postarají se o ně.

Zmínila i svou osobní zkušenost s mocí. Na prezidentku se rozhodla kandidovat v roce 2018. Svůj krok tehdy zdůvodnila mimo jiné snahou pomoci společnosti obnovit důvěru v demokratické hodnoty a posílit sounáležitost s Evropou.

Důležitým impulzem pro její rozhodnutí byla i vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Prezidentské volby v roce 2019 vyhrála. Po několika náročných letech ve funkci, kdy stála v čele země během pandemie covidu-19, v době ruské agrese proti Ukrajině či energetické krize, se nakonec rozhodla svůj mandát z osobních důvodů, kdy čelila ona i její rodina útokům i výhrůžkám smrtí, neobhajovat.

„Tlak a zodpovědnost byly obrovské, ale žádné okolnosti nebyly a nejsou důvodem pro to, abych přestala sloužit hodnotám, kterým věřím. Protože sloužit demokratickým hodnotám není věcí okolností, ale věcí principů. Jedno z nejdůležitějších poznání z výkonu mého mandátu je, jak je důležité při výkonu veřejné moci pracovat na sobě. Sebepoznání, sebereflexe, sebepřijetí a úsilí držet ego pod kontrolou. Protože kvalita politiky absolutně závisí od zralosti člověka-politika,“ řekla mj. Zuzana Čaputová, podle které politik nesmí zapomínat na to, že jeho jedinou motivací musí být služba lidem.

„Demokracie není stav, ale proces a vztah mezi institucemi a občany, mezi občany navzájem, ale i vztah k sobě v kontextu moci. Tento vztah se musí obnovovat každý den a není to jen úkol politiků, soudů, médií. Je to úkol každého z nás. Demokracie přežije, když ji budeme žít, institucionálně i osobně. Proto vám přeji hodně úspěchů ve vašem akademickém působení a ať nás na demokratické cestě provází moudrost, empatie či laskavost a služba,“ uzavřela Zuzana Čaputová svou výroční přednášku. 

Následné dotazy z publika se věnovaly například její zkušenosti s postavením a zastoupením žen v politice, tomu, jak se má společnost bránit hybridním hrozbám či zda uvažuje o dalším angažmá ve vysoké politice. Připomněla, že rozhodnutí odejít z vysoké politiky udělala po zralé úvaze, ale že zůstala aktivní ve veřejném životě.

Na závěr večera Zuzaně Čaputové poděkoval rektor Michael Kohajda a předal jí pamětní medaili Univerzity Palackého.

Po přednášce a diskuzi bývalá slovenská prezidentka natočila i nejnovější epizodu podcastu Studio UP, kterou uslyšíte již tento pátek.

Kdo využívá zranitelnosti demokracie? Jak ji chránit, abychom nebyli poslední generací, která ji zažije? Nad těmito a dalšími otázkami se v Olomouci zamýšlela bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která jako host Univerzity Palackého pronesla tradiční výroční přednášku k poctě prvního rektora obnovené olomoucké univerzity Josefa Ludvíka Fischera.

Slavnostní podvečer zahájil rektor Michael Kohajda. Připomenul tradici přednášek k poctě J. L. Fischera, která se datuje od roku 1994, kdy byla poprvé přednesena při příležitosti 100. výročí narození tohoto prvního rektora obnovené olomoucké univerzity. Uskutečňuje se jednou ročně jako projev ocenění významu jeho osobnosti.

Zuzanu Čaputovou na Výstavišti Flora, kde se přednáška pro velký zájem veřejnosti konala, představila publiku studentka Filozofické fakulty UP Karolína Ptáčková. Právě ona tuto osobnost slovenské politické scény navrhla jako řečnici výroční přednášky.

„Paní prezidentka se ve své politické funkci nepochybně setkávala s množstvím příznivců, ale i odpůrců. To, co obdivuji, je skutečnost, že vždy přicházela a přichází k lidem se stejným respektem a pokorou. Ke všem při výkonu prezidentské funkce cítila povinnost promlouvat a nikoho nechtěla zavrhnout. V knižním rozhovoru k tomu dodala: ‚Oni mají právo mě odmítnout, já je ne,‘“ zdůvodnila svůj návrh studentka politologie a žurnalistiky. Jak dále uvedla, oceňuje i práci, které se Zuzana Čaputová věnovala před prezidentským mandátem. Jako advokátka a aktivistka se zaměřovala mimo jiné na veřejnou správu, problematiku týraných a zneužívaných dětí, otázky právního státu či transparentní nakládání s veřejným majetkem.

„Je mi mimořádnou ctí přivítat mezi námi paní Zuzanu Čaputovou, prezidentku Slovenské republiky v letech 2019–2024, advokátku a političku. Vážená paní prezidentko, srdečně vás vítám na půdě Univerzity Palackého,“ přivítal poté Zuzanu Čaputovou rektor Michael Kohajda.

Zuzana Čaputová hovořila na téma Krize demokracie: institucionální a osobní perspektiva. V úvodu svého vystoupení připomenula svůj inaugurační projev, s nímž se před šesti lety po složení slibu ujímala funkce prezidentky.

„Nabízela jsem kromě jiného svou odbornost, svůj cit a svůj zdravý aktivistický zájem. Nabízela jsem tedy rozum, srdce a ruce. Symbolicky. Svět se od té doby nestal jednodušší, čelíme mnohým krizím, které nejdou v řadě po sobě, ale kumulují se najednou. Máme obavy o globální bezpečnost, o udržitelnost života na planetě a samozřejmě i o budoucnost demokracie,“ uvedla a dodala, že rozum, srdce a ruce potřebujeme i dnes, abychom dokázali náš svět uzdravovat a navracet do rovnováhy. „Tyto tři symboly představují v mém vnímání tři důležité hodnoty: moudrost, laskavost či empatii a službu. A právě tyto tři kvality by měly být základem každé naší činnosti.“

Demokracie podle Zuzany Čaputové není samozřejmost a vyžaduje osobní angažovanost každého člověka. „Je to proces, je to vztah a je to živý organismus a jako takový i ona může onemocnět.“

Vysvětlila, že v posledních dvaceti letech hovoříme o globální erozi demokracie, a zmínila i příčiny, které k ní vedou. Podrobně pak rozebírala, co obnáší institucionální krize, jaké jsou její rysy, jako například oslabování právního státu, útoky na média a podobně. Zdůraznila, že je potřeba nejen bránit demokracii, ale také řešit, jak ji inovovat, aby zvládla krize, jimž společnosti čelí.

Když pak bývalá slovenská prezidentka hovořila o osobní rovině krize demokracie, uvedla, že demokracie není jen systém, ale je to i způsob života. „V centru odolnosti demokracie je člověk, občan, především jeho důvěra v demokracii. Přesvědčení, že navzdory těžkostem je demokracie ten nejlepší demokratický systém – a toto přesvědčení je zdrojem její legitimity,“ řekla Zuzana Čaputová s tím, že nebezpečím pro demokracii je vědomí části společnosti, která se cítí opomíjená, přehlížená.

Pokud podle ní lidé mají pocit, že jejich názor nic neznamená, snadno podlehnou autoritářským lídrům, kteří slíbí, že za ně budou bojovat a postarají se o ně.

Zmínila i svou osobní zkušenost s mocí. Na prezidentku se rozhodla kandidovat v roce 2018. Svůj krok tehdy zdůvodnila mimo jiné snahou pomoci společnosti obnovit důvěru v demokratické hodnoty a posílit sounáležitost s Evropou.

Důležitým impulzem pro její rozhodnutí byla i vražda slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Prezidentské volby v roce 2019 vyhrála. Po několika náročných letech ve funkci, kdy stála v čele země během pandemie covidu-19, v době ruské agrese proti Ukrajině či energetické krize, se nakonec rozhodla svůj mandát z osobních důvodů, kdy čelila ona i její rodina útokům i výhrůžkám smrtí, neobhajovat.

„Tlak a zodpovědnost byly obrovské, ale žádné okolnosti nebyly a nejsou důvodem pro to, abych přestala sloužit hodnotám, kterým věřím. Protože sloužit demokratickým hodnotám není věcí okolností, ale věcí principů. Jedno z nejdůležitějších poznání z výkonu mého mandátu je, jak je důležité při výkonu veřejné moci pracovat na sobě. Sebepoznání, sebereflexe, sebepřijetí a úsilí držet ego pod kontrolou. Protože kvalita politiky absolutně závisí od zralosti člověka-politika,“ řekla mj. Zuzana Čaputová, podle které politik nesmí zapomínat na to, že jeho jedinou motivací musí být služba lidem.

„Demokracie není stav, ale proces a vztah mezi institucemi a občany, mezi občany navzájem, ale i vztah k sobě v kontextu moci. Tento vztah se musí obnovovat každý den a není to jen úkol politiků, soudů, médií. Je to úkol každého z nás. Demokracie přežije, když ji budeme žít, institucionálně i osobně. Proto vám přeji hodně úspěchů ve vašem akademickém působení a ať nás na demokratické cestě provází moudrost, empatie či laskavost a služba,“ uzavřela Zuzana Čaputová svou výroční přednášku. 

Následné dotazy z publika se věnovaly například její zkušenosti s postavením a zastoupením žen v politice, tomu, jak se má společnost bránit hybridním hrozbám či zda uvažuje o dalším angažmá ve vysoké politice. Připomněla, že rozhodnutí odejít z vysoké politiky udělala po zralé úvaze, ale že zůstala aktivní ve veřejném životě.

Na závěr večera Zuzaně Čaputové poděkoval rektor Michael Kohajda a předal jí pamětní medaili Univerzity Palackého.

Po přednášce a diskuzi bývalá slovenská prezidentka natočila i nejnovější epizodu podcastu Studio UP, kterou uslyšíte již tento pátek.

Vyšla v českém lékařském prostředí ojedinělá publikace věnovaná osteotomiím v oblasti kolena. Kniha Jiřího Lošťáka Osteotomie v oblasti kolena: valgizační a varizační přináší ucelený a prakticky orientovaný pohled na metodu, která má zásadní význam v léčbě vybraných pacientů s artrózou a osovou odchylkou kolena. Publikace vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého v rámci edice Ars Medica.

„Osteotomii považuji za jednu z klíčových metod ortopedie – umožňuje obnovit fyziologickou mechanickou osu dolní končetiny, zachovat vlastní kloub a u vhodně indikovaných pacientů výrazně oddálit, někdy i eliminovat potřebu endoprotézy. Je pro mne ctí, že jsem za podpory kolegů i rodiny mohl napsat publikaci, která podle mého soudu nabízí ucelený a aktuální pohled na tuto operační techniku,“ říká autor knihy Jiří Lošťák, vedoucí lékař jednotky intenzivní péče Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP a hlavní klubový lékař prvoligového týmu SK Sigma Olomouc.

Kniha obsahuje 15 kapitol a více než 260 obrázků, schémat a RTG snímků. Vznikl tak vizuálně bohatý a přehledně strukturovaný průvodce, který může sloužit nejen ortopedům, ale i dalším odbornostem, které se na úspěchu této léčebné metody podílejí. Odpovědi na některé otázky v ní mohou najít i pacienti.

„Osteotomie kolena je v jistém slova smyslu unikátní léčebnou metodou: pouhou změnou osy se prodlouží ‚život‘ postiženého kolena. Jsem pyšný na to, že Ortopedická klinika patří k pracovištím, kde se osteotomie kolena dlouhodobě pěstují v celé šíři indikací. Vydání knihy doktora Lošťáka v této souvislosti považuji za logické vyústění mnohaleté práce týmu autorů a velmi mne těší, že se jejím vydáním mimo jiné posiluje viditelnost Olomouce na ortopedické mapě nejen Česka, ale i Evropy,“ uvádí profesor Jiří Gallo, přednosta Ortopedické kliniky FNOL a LF UP.

Podle odborných recenzí jde o „knihu s významným přínosem pro českou ortopedii“, která „dosud v českém písemnictví chyběla“. Kniha vychází ve Vydavatelství UP v rámci edice Ars Medica za podpory společností Arthrex a TraumaPro. Podrobné informace o knize jsou k dispozici na webu www.osteotomie.upol.cz, v prodeji je pak na e-shopu Vydavatelství UP a brzy u všech relevantních knihkupců.

Vyšla v českém lékařském prostředí ojedinělá publikace věnovaná osteotomiím v oblasti kolena. Kniha Jiřího Lošťáka Osteotomie v oblasti kolena: valgizační a varizační přináší ucelený a prakticky orientovaný pohled na metodu, která má zásadní význam v léčbě vybraných pacientů s artrózou a osovou odchylkou kolena. Publikace vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého v rámci edice Ars Medica.

„Osteotomii považuji za jednu z klíčových metod ortopedie – umožňuje obnovit fyziologickou mechanickou osu dolní končetiny, zachovat vlastní kloub a u vhodně indikovaných pacientů výrazně oddálit, někdy i eliminovat potřebu endoprotézy. Je pro mne ctí, že jsem za podpory kolegů i rodiny mohl napsat publikaci, která podle mého soudu nabízí ucelený a aktuální pohled na tuto operační techniku,“ říká autor knihy Jiří Lošťák, vedoucí lékař jednotky intenzivní péče Ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty UP a hlavní klubový lékař prvoligového týmu SK Sigma Olomouc.

Kniha obsahuje 15 kapitol a více než 260 obrázků, schémat a RTG snímků. Vznikl tak vizuálně bohatý a přehledně strukturovaný průvodce, který může sloužit nejen ortopedům, ale i dalším odbornostem, které se na úspěchu této léčebné metody podílejí. Odpovědi na některé otázky v ní mohou najít i pacienti.

„Osteotomie kolena je v jistém slova smyslu unikátní léčebnou metodou: pouhou změnou osy se prodlouží ‚život‘ postiženého kolena. Jsem pyšný na to, že Ortopedická klinika patří k pracovištím, kde se osteotomie kolena dlouhodobě pěstují v celé šíři indikací. Vydání knihy doktora Lošťáka v této souvislosti považuji za logické vyústění mnohaleté práce týmu autorů a velmi mne těší, že se jejím vydáním mimo jiné posiluje viditelnost Olomouce na ortopedické mapě nejen Česka, ale i Evropy,“ uvádí profesor Jiří Gallo, přednosta Ortopedické kliniky FNOL a LF UP.

Podle odborných recenzí jde o „knihu s významným přínosem pro českou ortopedii“, která „dosud v českém písemnictví chyběla“. Kniha vychází ve Vydavatelství UP v rámci edice Ars Medica za podpory společností Arthrex a TraumaPro. Podrobné informace o knize jsou k dispozici na webu www.osteotomie.upol.cz, v prodeji je pak na e-shopu Vydavatelství UP a brzy u všech relevantních knihkupců.

Oficiální mobilní aplikace Univerzity Palackého UPlikace dostává novou verzi. Na první pohled přináší nový přehlednější a modernější vzhled nebo vylepšenou mapu univerzitních budov. Novinkou je také modul pro absolventy UP včetně elektronické verze karty. Změn a vylepšení se ale nedočkal pouze vzhled, aplikace byla zásadně upravena i „pod kapotou“ včetně způsobu jejího napojení na STAG a další systémy. Vydání nové verze tak předcházelo beta testování, do kterého se zapojilo přes 100 studentů i zaměstnanců univerzity.

Zcela přepracovaná je například mapa univerzitních budov. Nově nabízí přehlednější zobrazení a hlavně podrobnější detaily u jednotlivých míst. Zároveň je možné budovy filtrovat a zobrazit si jen ty, v nichž se nachází například bistro. Do budoucna tak bude možné k jednotlivým budovám doplňovat další podrobnosti a příznaky jako bezbariérový přístup pro kočárek nebo kuchyňský koutek s mikrovlnkou.

Nová verze UPlikace vychází v úterý 24. února. Aktualizace se bude uživatelům v následujících dnech postupně automaticky nabízet a instalovat na zařízeních s Androidem i iOS.

Po studentech, vyučujících, ostatních zaměstnancích a zájemcích o studium se do UPlikace nově mohou přihlásit také absolventi UP. Stačí jim k tomu stejné přihlašovací údaje do Klubu absolventů UP, které dosud používali na webu. V UPlikaci naleznou pozvánky na akce, odkaz na newsletter či LinkedIn skupinu, a především elektronickou verzi Karty absolventa.

„Elektronickou kartou se mohou naši absolventi prokazovat u domluvených partnerů a využívat širokou nabídku benefitů stejně jako s klasickou plastovou kartičkou. Pouze pro půjčování knížek na absolventské čtenářské konto v Knihovně UP je potřeba mít u sebe fyzickou kartu, jelikož identifikace čtenáře probíhá přes čip,“ vysvětlila Sandra Šimková z programu Absolvent.

Kromě nových funkcí je přepracovaná aplikace rychlejší, bezpečnější, běží na nových technologiích a nabízí totožné možnosti pro uživatele Android i iOS. Všechny stávající funkce pro studenty, vyučující i další uživatele však zůstávají na svém místě, ať už jde o rozvrh a zkoušky, aktuality z univerzity, či zobrazení vyučovaných předmětů a seznamu zapsaných studentů. Pravidelně aktualizován je také modul pro zasílání krizových upozornění v případě mimořádných situací.

Nemáte UPlikaci? Stáhněte si ji

Oficiální mobilní aplikace Univerzity Palackého UPlikace dostává novou verzi. Na první pohled přináší nový přehlednější a modernější vzhled nebo vylepšenou mapu univerzitních budov. Novinkou je také modul pro absolventy UP včetně elektronické verze karty. Změn a vylepšení se ale nedočkal pouze vzhled, aplikace byla zásadně upravena i „pod kapotou“ včetně způsobu jejího napojení na STAG a další systémy. Vydání nové verze tak předcházelo beta testování, do kterého se zapojilo přes 100 studentů i zaměstnanců univerzity.

Zcela přepracovaná je například mapa univerzitních budov. Nově nabízí přehlednější zobrazení a hlavně podrobnější detaily u jednotlivých míst. Zároveň je možné budovy filtrovat a zobrazit si jen ty, v nichž se nachází například bistro. Do budoucna tak bude možné k jednotlivým budovám doplňovat další podrobnosti a příznaky jako bezbariérový přístup pro kočárek nebo kuchyňský koutek s mikrovlnkou.

Nová verze UPlikace vychází v úterý 24. února. Aktualizace se bude uživatelům v následujících dnech postupně automaticky nabízet a instalovat na zařízeních s Androidem i iOS.

Po studentech, vyučujících, ostatních zaměstnancích a zájemcích o studium se do UPlikace nově mohou přihlásit také absolventi UP. Stačí jim k tomu stejné přihlašovací údaje do Klubu absolventů UP, které dosud používali na webu. V UPlikaci naleznou pozvánky na akce, odkaz na newsletter či LinkedIn skupinu, a především elektronickou verzi Karty absolventa.

„Elektronickou kartou se mohou naši absolventi prokazovat u domluvených partnerů a využívat širokou nabídku benefitů stejně jako s klasickou plastovou kartičkou. Pouze pro půjčování knížek na absolventské čtenářské konto v Knihovně UP je potřeba mít u sebe fyzickou kartu, jelikož identifikace čtenáře probíhá přes čip,“ vysvětlila Sandra Šimková z programu Absolvent.

Kromě nových funkcí je přepracovaná aplikace rychlejší, bezpečnější, běží na nových technologiích a nabízí totožné možnosti pro uživatele Android i iOS. Všechny stávající funkce pro studenty, vyučující i další uživatele však zůstávají na svém místě, ať už jde o rozvrh a zkoušky, aktuality z univerzity, či zobrazení vyučovaných předmětů a seznamu zapsaných studentů. Pravidelně aktualizován je také modul pro zasílání krizových upozornění v případě mimořádných situací.

Nemáte UPlikaci? Stáhněte si ji

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého uspěli v soutěži Grantové agentury ČR s projektem zaměřeným na vývoj inovativních postupů přípravy fluorescenčních molekul tak, aby se v živých buňkách chovaly přirozeněji a spolehlivěji. Odborníci z výzkumné skupiny Athanasiose Markose z katedry organické chemie díky této technologii získají nové možnosti pro studium biomolekul v buňkách a živých organismech. Podpořený projekt Bioorthogonal synthesis of fluorophores byl zahájen v letošním roce.

Fluorofory jsou molekuly schopné absorbovat světlo určité vlnové délky a následně vyzařovat světlo o delší vlnové délce. Pokud fluorofory připojíme k vybraným biomolekulám, můžeme je doslova „rozsvítit“, což umožňuje sledovat jejich přirozené chování v buňkách – například lokalizaci a pohyb proteinů nebo průběh biochemických reakcí. Fluorescenční zobrazování se dnes řadí mezi základní nástroje moderní biologie a medicíny.

Limity tradičních syntetických postupů

Paradoxem ale je, že samotné fluorofory se běžně připravují za podmínek, které mají k fyziologickému prostředí daleko – v organických rozpouštědlech, při vyšších teplotách nebo za použití reaktivních chemikálií. Takto vzniklé molekuly se však musí do buněk nějakým způsobem vpravit, což často představuje velký problém, který vede k neefektivnímu a nepřesnému značení.

Cílem projektu je tento nedostatek odstranit. Výzkumníci chtějí vyvinout postupy, které umožní syntézu fluoroforů ve vodném prostředí, při mírné teplotě a neutrálním pH. Tedy v podmínkách blízkých těm, ve kterých budou následně fungovat uvnitř buněk. Díky tomu se má zpřesnit zobrazování biomolekul a rozšíří se možnosti studia biologických procesů přímo v živých buňkách.

Syntéza ve fyziologickém prostředí jako nové řešení

„Technologii přípravy fluoroforů za fyziologických podmínek budeme nejprve testovat v laboratorních systémech napodobujících buněčné prostředí. Po ověření účinnosti se zaměříme na jejich přípravu na proteinech – nejprve mimo buňky a následně přímo v živých buňkách,“ uvedl řešitel projektu Athanasios Markos.

Pro vývoj nové syntézy budou vědci využívat pokročilé syntetické a analytické metody a v buněčných experimentech také fluorescenční mikroskopii, která umožňuje přesně sledovat, kde se označené biomolekuly v buňce nacházejí.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého uspěli v soutěži Grantové agentury ČR s projektem zaměřeným na vývoj inovativních postupů přípravy fluorescenčních molekul tak, aby se v živých buňkách chovaly přirozeněji a spolehlivěji. Odborníci z výzkumné skupiny Athanasiose Markose z katedry organické chemie díky této technologii získají nové možnosti pro studium biomolekul v buňkách a živých organismech. Podpořený projekt Bioorthogonal synthesis of fluorophores byl zahájen v letošním roce.

Fluorofory jsou molekuly schopné absorbovat světlo určité vlnové délky a následně vyzařovat světlo o delší vlnové délce. Pokud fluorofory připojíme k vybraným biomolekulám, můžeme je doslova „rozsvítit“, což umožňuje sledovat jejich přirozené chování v buňkách – například lokalizaci a pohyb proteinů nebo průběh biochemických reakcí. Fluorescenční zobrazování se dnes řadí mezi základní nástroje moderní biologie a medicíny.

Limity tradičních syntetických postupů

Paradoxem ale je, že samotné fluorofory se běžně připravují za podmínek, které mají k fyziologickému prostředí daleko – v organických rozpouštědlech, při vyšších teplotách nebo za použití reaktivních chemikálií. Takto vzniklé molekuly se však musí do buněk nějakým způsobem vpravit, což často představuje velký problém, který vede k neefektivnímu a nepřesnému značení.

Cílem projektu je tento nedostatek odstranit. Výzkumníci chtějí vyvinout postupy, které umožní syntézu fluoroforů ve vodném prostředí, při mírné teplotě a neutrálním pH. Tedy v podmínkách blízkých těm, ve kterých budou následně fungovat uvnitř buněk. Díky tomu se má zpřesnit zobrazování biomolekul a rozšíří se možnosti studia biologických procesů přímo v živých buňkách.

Syntéza ve fyziologickém prostředí jako nové řešení

„Technologii přípravy fluoroforů za fyziologických podmínek budeme nejprve testovat v laboratorních systémech napodobujících buněčné prostředí. Po ověření účinnosti se zaměříme na jejich přípravu na proteinech – nejprve mimo buňky a následně přímo v živých buňkách,“ uvedl řešitel projektu Athanasios Markos.

Pro vývoj nové syntézy budou vědci využívat pokročilé syntetické a analytické metody a v buněčných experimentech také fluorescenční mikroskopii, která umožňuje přesně sledovat, kde se označené biomolekuly v buňce nacházejí.

Již podruhé se konala akce s názvem UP v záři reflektorů. Ta má za cíl poděkovat a ocenit vědce a vědkyně, kteří popularizují vědu a pravidelně vystupují v médiích. V Pevnosti poznání je doprovázely jejich rodiny, účastníci během večera také změřili síly v AZ-kvízu s moderátorem Alešem Zbořilem.

Svou prací dávají univerzitě tvář, důvěryhodnost a srozumitelnost. Vědci a vědkyně, kteří se pravidelně objevují v médiích, pomáhají posilovat důvěru ve vědu, v instituce a v demokracii.

foto_sem_4

A snad nikdy dřív nebylo tak důležité, abychom do mediálního prostoru vysílali jasné poselství, že fakta existují, pravda se dá najít a že v současném rozkolísaném světě je na koho spolehnout.

foto_sem_4

Přes čtyřicet akademiků a akademiček si ve čtvrtek v Pevnosti poznání převzalo z rukou Matěje Dostálka, prorektora pro komunikaci a společenskou odpovědnost, poděkování za komunikaci vědy.

foto_sem_4

Již tradičně tento večer vědce a vědkyně doprovodili také jejich rodiny a přátelé, kteří jim pro jejich práci nejen v komunikaci vědy tvoří potřebné zázemí. Večer doplňoval AZ-kvíz s oblíbeným moderátorem Alešem Zbořilem. Soutěžní dvojice v něm odpovídaly na otázky týkající se vědy, univerzity i Olomouce.

foto_sem_4

Na vítězné týmy čekaly knižní ceny, které do soutěže darovalo Vydavatelství Univerzity Palackého. Všichni soutěžící také obdrželi speciální várku piva z univerzitního pivovaru EUREKA.

Již podruhé se konala akce s názvem UP v záři reflektorů. Ta má za cíl poděkovat a ocenit vědce a vědkyně, kteří popularizují vědu a pravidelně vystupují v médiích. V Pevnosti poznání je doprovázely jejich rodiny, účastníci během večera také změřili síly v AZ-kvízu s moderátorem Alešem Zbořilem.

Svou prací dávají univerzitě tvář, důvěryhodnost a srozumitelnost. Vědci a vědkyně, kteří se pravidelně objevují v médiích, pomáhají posilovat důvěru ve vědu, v instituce a v demokracii.

foto_sem_4

A snad nikdy dřív nebylo tak důležité, abychom do mediálního prostoru vysílali jasné poselství, že fakta existují, pravda se dá najít a že v současném rozkolísaném světě je na koho spolehnout.

foto_sem_4

Přes čtyřicet akademiků a akademiček si ve čtvrtek v Pevnosti poznání převzalo z rukou Matěje Dostálka, prorektora pro komunikaci a společenskou odpovědnost, poděkování za komunikaci vědy.

foto_sem_4

Již tradičně tento večer vědce a vědkyně doprovodili také jejich rodiny a přátelé, kteří jim pro jejich práci nejen v komunikaci vědy tvoří potřebné zázemí. Večer doplňoval AZ-kvíz s oblíbeným moderátorem Alešem Zbořilem. Soutěžní dvojice v něm odpovídaly na otázky týkající se vědy, univerzity i Olomouce.

foto_sem_4

Na vítězné týmy čekaly knižní ceny, které do soutěže darovalo Vydavatelství Univerzity Palackého. Všichni soutěžící také obdrželi speciální várku piva z univerzitního pivovaru EUREKA.

How can we create a working environment in which people feel respected, can openly share their experiences, and are not afraid to point out problematic situations? These and many other questions were addressed in a lecture by Kateřina Šámalová, ombudswoman at Charles University, organized by the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences on the occasion of International Day of Women and Girls in Science.

Jak vytvářet pracovní prostředí, ve kterém se lidé cítí respektovaní, mohou otevřeně sdílet své zkušenosti a nebát se upozornit na problémové situace? Právě těmto a mnoha dalším otázkám se věnovala přednáška Kateřiny Šámalové, ombudsmanky Univerzity Karlovy, kterou Fyzikální ústav AV ČR uspořádal u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě.

Akademický senát Filozofické fakulty UP vzal na vědomí šestičlenný tým proděkanů a proděkanek nově zvoleného děkana FF UP Jana Stejskala. Během únorového jednání věnoval svou pozornost i zprávě o činnosti institutu ombudsmana FF UP, schválil též složení senátní ekonomické a studijní komise.

Senátorky a senátoři FF UP projednali záměr děkana jmenovat navržené proděkanky a proděkany filozofické fakulty. Vzali na vědomí, že oblast vnějších vztahů povede i nadále Petr Bilík (katedra divadelních a filmových studií), oblast studia zůstane v kompetenci Evy Klimentové (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie), vědu a doktorská studia povede Lenka Křupková (katedra muzikologie). Novým proděkanem se stal Wilken Engelbrecht (katedra nederlandistiky), který se má věnovat akreditačnímu řízení, dále Michaela Zahradníková (katedra asijských studií), jež se stala proděkankou pro zahraniční záležitosti, a René Andrejs (katedra slavistiky,) v jehož kompetenci bude organizace a rozvoj fakulty.

Historik Jan Stejskal vede filozofickou fakultu v druhém funkčním období. Fakultní akademický senát o tom rozhodl čtrnácti hlasy už v říjnu 2025, na konci ledna jej do funkce jmenoval rektor UP. Své úsilí chce nyní zaměřit na nastavení reakreditačního procesu. Už v prvním roce druhého funkčního období se chce věnovat i tématu učitelských oborů na FF UP či přestupům mezi obory.

Během únorového jednání se senátoři a senátorky filozofické fakulty souhlasně vyjádřili ke složení ekonomické a studijní komise AS FF UP (viz níže). V předloženém znění přijali i Disciplinární řád FF UP, schválili dále Etický kodex pro volby do AS UP a seznámili se se změnou v senátorském složení, když Wilkena Engelbrechta (katedra nederlandistiky), který se stal proděkanem fakulty, nahradí Martin Fafejta (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie). 

Před senátem filozofické fakulty byla na únorovém jednání prezentována i činnost institutu ombudsmana FF UP za rok 2025. Ochránci práv studentek a studentů Michaela Antonín Malaníková a Jaroslav Šotola shrnuli i své pětileté působení v uvedeném úřadu.

Zdůraznili, že se institut na fakultě etabloval jako jedno z klíčových míst, kde se systémově řeší konfliktní situace. Uvedli také, že fungování v tandemu je v mnoha ohledech funkční a že se jejich činností inspirovaly i některé jiné součásti univerzity. Ve výčtu zmínili mírně vyšší počet podnětů. Každý z nich zahrnuje mnohem více osob a v polovině je součástí řešení i setkání s vedením fakulty. Jestliže v roce 2021 řešil uvedený institut 11 podnětů, v roce 2025 jich už bylo 19. Podněty se podle veřejných ochránců práv fakulty často vztahují k systémovému nastavení, tedy například k poplatkům za studium, výpočtu kreditů, státním závěrečným zkouškám, ale i k chování vyučujících, ke komunikaci či hodnocení. Ty, které došly od studujících z magisterských a doktorských programů, jsou závažnější, většina z podnětů však do úřadu fakultního veřejného ochránce práv přišla od studujících v bakalářských programech.

Během prezentace shrnuli ochránci práv na FF UP i svou účast v jednotlivých oblastech. Zapojili se například do práce na vzniku Etického kodexu FF UP, pracovali na dotazníkovém šetření o míře sociálního bezpečí na fakultě, zmínili i svou účast na Kolokviu Školské ombuds platformy či konferenci ENOHE.

V závěru řeči pak nabídli i několik doporučení. Vesměs spočívají v posilování rozvoje oblasti seberegulace chování, práci se zpětnou vazbou a v oblasti respektující komunikace. Zdůraznili i potřebu většího respektu k dodržování pravidel u státních závěrečných zkoušek, především časových limitů a předepsaného počtu zkoušejících.

Veřejná ochránkyně práv studentů a studentek FF UP Michaela Antonín Malaníková před AS FF UP dále uvedla, že se jejím novým kolegou do tandemu veřejného ochránce práv na FF UP stal Lukáš Kubina (katedra divadelních a filmových studií). Změna nastala v souvislosti s tím, že se Jaroslav Šotola stal ombudsmanem Univerzity Palackého. Stávající situace je platná pouze do voleb, které AS FF UP vyhlásí na svém příštím zasedání a které se uskuteční už na konci dubna. Příští zasedání AS FF UP se uskuteční 25. března. Více o AS FF UP zde.

Studijní komise AS FF UP

Tommy Šmerda, předseda (student katedry historie), Anna Rufer Bílá (katedra divadelních a filmových studií), Michaela Čakányová (katedra anglistiky a amerikanistiky), Darina Hradilová (katedra bohemistiky), Libuše Komaníková (katedra psychologie), Olga Pechová (katedra psychologie), Samuel Zhu (katedra asijských studií).

Ekonomická komise AS FF UP

Ondřej Kročil, předseda (katedra ekonomických a manažerských studií), Lenka Zajícová (katedra romanistiky), Jiří Lach (katedra politologie a evropských studií), Jarmila Zimmermannová (katedra ekonomických a manažerských studií), Tomáš Somer (katedra historie), Martin Dolejš (katedra psychologie), Jan Kij (katedra germanistiky), Oldřich Břenek (Centrum jazykového vzdělávání), František Kratochvíl (katedra asijských studií).

Akademický senát Filozofické fakulty UP vzal na vědomí šestičlenný tým proděkanů a proděkanek nově zvoleného děkana FF UP Jana Stejskala. Během únorového jednání věnoval svou pozornost i zprávě o činnosti institutu ombudsmana FF UP, schválil též složení senátní ekonomické a studijní komise.

Senátorky a senátoři FF UP projednali záměr děkana jmenovat navržené proděkanky a proděkany filozofické fakulty. Vzali na vědomí, že oblast vnějších vztahů povede i nadále Petr Bilík (katedra divadelních a filmových studií), oblast studia zůstane v kompetenci Evy Klimentové (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie), vědu a doktorská studia povede Lenka Křupková (katedra muzikologie). Novým proděkanem se stal Wilken Engelbrecht (katedra nederlandistiky), který se má věnovat akreditačnímu řízení, dále Michaela Zahradníková (katedra asijských studií), jež se stala proděkankou pro zahraniční záležitosti, a René Andrejs (katedra slavistiky,) v jehož kompetenci bude organizace a rozvoj fakulty.

Historik Jan Stejskal vede filozofickou fakultu v druhém funkčním období. Fakultní akademický senát o tom rozhodl čtrnácti hlasy už v říjnu 2025, na konci ledna jej do funkce jmenoval rektor UP. Své úsilí chce nyní zaměřit na nastavení reakreditačního procesu. Už v prvním roce druhého funkčního období se chce věnovat i tématu učitelských oborů na FF UP či přestupům mezi obory.

Během únorového jednání se senátoři a senátorky filozofické fakulty souhlasně vyjádřili ke složení ekonomické a studijní komise AS FF UP (viz níže). V předloženém znění přijali i Disciplinární řád FF UP, schválili dále Etický kodex pro volby do AS UP a seznámili se se změnou v senátorském složení, když Wilkena Engelbrechta (katedra nederlandistiky), který se stal proděkanem fakulty, nahradí Martin Fafejta (katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie). 

Před senátem filozofické fakulty byla na únorovém jednání prezentována i činnost institutu ombudsmana FF UP za rok 2025. Ochránci práv studentek a studentů Michaela Antonín Malaníková a Jaroslav Šotola shrnuli i své pětileté působení v uvedeném úřadu.

Zdůraznili, že se institut na fakultě etabloval jako jedno z klíčových míst, kde se systémově řeší konfliktní situace. Uvedli také, že fungování v tandemu je v mnoha ohledech funkční a že se jejich činností inspirovaly i některé jiné součásti univerzity. Ve výčtu zmínili mírně vyšší počet podnětů. Každý z nich zahrnuje mnohem více osob a v polovině je součástí řešení i setkání s vedením fakulty. Jestliže v roce 2021 řešil uvedený institut 11 podnětů, v roce 2025 jich už bylo 19. Podněty se podle veřejných ochránců práv fakulty často vztahují k systémovému nastavení, tedy například k poplatkům za studium, výpočtu kreditů, státním závěrečným zkouškám, ale i k chování vyučujících, ke komunikaci či hodnocení. Ty, které došly od studujících z magisterských a doktorských programů, jsou závažnější, většina z podnětů však do úřadu fakultního veřejného ochránce práv přišla od studujících v bakalářských programech.

Během prezentace shrnuli ochránci práv na FF UP i svou účast v jednotlivých oblastech. Zapojili se například do práce na vzniku Etického kodexu FF UP, pracovali na dotazníkovém šetření o míře sociálního bezpečí na fakultě, zmínili i svou účast na Kolokviu Školské ombuds platformy či konferenci ENOHE.

V závěru řeči pak nabídli i několik doporučení. Vesměs spočívají v posilování rozvoje oblasti seberegulace chování, práci se zpětnou vazbou a v oblasti respektující komunikace. Zdůraznili i potřebu většího respektu k dodržování pravidel u státních závěrečných zkoušek, především časových limitů a předepsaného počtu zkoušejících.

Veřejná ochránkyně práv studentů a studentek FF UP Michaela Antonín Malaníková před AS FF UP dále uvedla, že se jejím novým kolegou do tandemu veřejného ochránce práv na FF UP stal Lukáš Kubina (katedra divadelních a filmových studií). Změna nastala v souvislosti s tím, že se Jaroslav Šotola stal ombudsmanem Univerzity Palackého. Stávající situace je platná pouze do voleb, které AS FF UP vyhlásí na svém příštím zasedání a které se uskuteční už na konci dubna. Příští zasedání AS FF UP se uskuteční 25. března. Více o AS FF UP zde.

Studijní komise AS FF UP

Tommy Šmerda, předseda (student katedry historie), Anna Rufer Bílá (katedra divadelních a filmových studií), Michaela Čakányová (katedra anglistiky a amerikanistiky), Darina Hradilová (katedra bohemistiky), Libuše Komaníková (katedra psychologie), Olga Pechová (katedra psychologie), Samuel Zhu (katedra asijských studií).

Ekonomická komise AS FF UP

Ondřej Kročil, předseda (katedra ekonomických a manažerských studií), Lenka Zajícová (katedra romanistiky), Jiří Lach (katedra politologie a evropských studií), Jarmila Zimmermannová (katedra ekonomických a manažerských studií), Tomáš Somer (katedra historie), Martin Dolejš (katedra psychologie), Jan Kij (katedra germanistiky), Oldřich Břenek (Centrum jazykového vzdělávání), František Kratochvíl (katedra asijských studií).

Tématem dialogu a smíření nejen ve vztahu k minulosti, ale i současnosti a budoucnosti Evropy se zabývala mezinárodní konference, kterou Cyrilometodějská teologická fakulta UP uspořádala mimo jiné jako příležitost k představení svého nedávno založeného Institutu Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření. Mezi účastníky byli členové a členky kuratoria Evropské společnosti pro katolickou teologii, jejichž pracovní setkání fakulta právě hostila.

Německý kněz a pacifista M. J. Metzger, jehož pozůstalost získala CMTF UP do správy a kterou nový institut zkoumá a zpracovává, v době nacistické totality šířil myšlenku bratrství mezi evropskými národy a státy založeného na principu dialogu a překonávání antagonismů, za což byl režimem odsouzen k trestu smrti a popraven. O stále aktuálním tématu se na konferenci hovořilo z mnoha úhlů pohledu, mimo jiné došlo i na zkušenost z válkou postižené Ukrajiny, když o vztahu mezi odpuštěním a politickou zodpovědností promluvila filozofka Orysya Bila z Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově.

„Ukázalo se, že téma dialogu a smíření se týká mimořádně komplexní reality, kterou nelze redukovat na slogany a zjednodušující schematické přístupy. Zabývali jsme se ale také skutečností, že dialog a smíření mohou existovat v různých podobách a mohou dosahovat odlišných stupňů intenzity svého uskutečnění, což představuje důležitý podnět pro život jednotlivců i celé společnosti,“ uvedl jeden z organizátorů konference a ředitel institutu Ľubomír Žák.

Úvodní příspěvek přednesl David Fernández Puyana, který patří mezi přední odborníky v oblasti lidských práv a podpory míru na mezinárodní úrovní a je velvyslancem a stálým pozorovatelem Univerzity OSN pro mír. „Jeho přítomnost a úvodní vystoupení představovaly nejen výraz podpory našemu institutu, ale také důležitý příspěvek k mezinárodnímu a interdisciplinárnímu rozměru akce,“ dodal profesor Žák.

„Základem je vzdělání. Bez vzdělání není možné rozvíjet způsob myšlení a ducha – nezbytné podmínky pro mírové soužití,“ říká David Fernández Puyana (na fotu vlevo), který s ním pro web CMTF vedl Jan Thümmel. Přečíst si ho můžete zde.

Zazněly také příspěvky hostů z Malty či Irska, vedení české církve reprezentoval biskup Prokop Brož, který byl v letech 2010–2018 děkanem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Účastníky konference přitom byli zejména členky a členové kuratoria Evropské společnosti pro katolickou teologii (ESCT), jehož pracovní setkání olomoucká fakulta v uplynulých dnech hostila.

„Společnost pořádá každé dva roky velký kongres, vloni byl v Dublinu a příští rok bude v Lucemburku. Kromě toho se každý rok schází kuratorium, které je řídícím orgánem společnosti, a toto pracovní setkání je vždy spojeno s nějakou konferencí. Rozhodli jsme se tedy využít toho, že tu budou teologové z celé Evropy, a nabídli jsme jim téma spojené s naším nově založeným institutem,“ přiblížil proděkan CMTF UP pro zahraničí Dominik Opatrný s tím, že hostům se v Olomouci líbilo.

„S prezidentkou společnosti Fáinche Ryan se nám po dlouhé době podařilo domluvit erasmovskou smlouvu v oblasti teologie mezi UP a Trinity College Dublin. Doufám, že se teď po její návštěvě spolupráce naplno rozvine,“ doplnil.

Institut M. J. Merzgera pro dialog a smíření zřídila CMTF UP poté, co v roce 2024 získala do své správy pozůstalost německého katolického kněze, teologa, novináře a mučedníka Maxe Josefa Metzgera, který mimo jiné propagoval ideu mírové a sjednocené Evropy. Posláním institutu je studium Metzgerova života, díla a odkazu, jeho komunity Societas Christi Regis a také teologického odkazu člena komunity Johannese Oesterreichera, který pocházel z Města Libavé, a souvisejících témat. „Navzdory tomu, že se stále nacházíme na samém počátku, naše práce nabírá na dynamice a plodnosti. Do recenzního řízení německého časopisu Historische Zeitschrift byl odevzdán první článek kolegy Jana Thümmela, já jsem publikoval v Itálii knihu Lo stupore della complessità, která se věnuje jednomu z klíčových a inovativních témat našeho výzkumu, totiž tzv. transdisciplinárnímu myšlení. Téže tematice budou věnovány i mé další dvě monografie, jedna vzniká ve spolupráci s kolegou z Katolické univerzity v Curitibě v Brazílii. V příštím roce by měla v Itálii vyjít také kolektivní monografie věnovaná Metzgerově vizi míru a dialogu,“ prozradil ředitel institutu Ľubomír Žák.

Tématem dialogu a smíření nejen ve vztahu k minulosti, ale i současnosti a budoucnosti Evropy se zabývala mezinárodní konference, kterou Cyrilometodějská teologická fakulta UP uspořádala mimo jiné jako příležitost k představení svého nedávno založeného Institutu Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření. Mezi účastníky byli členové a členky kuratoria Evropské společnosti pro katolickou teologii, jejichž pracovní setkání fakulta právě hostila.

Německý kněz a pacifista M. J. Metzger, jehož pozůstalost získala CMTF UP do správy a kterou nový institut zkoumá a zpracovává, v době nacistické totality šířil myšlenku bratrství mezi evropskými národy a státy založeného na principu dialogu a překonávání antagonismů, za což byl režimem odsouzen k trestu smrti a popraven. O stále aktuálním tématu se na konferenci hovořilo z mnoha úhlů pohledu, mimo jiné došlo i na zkušenost z válkou postižené Ukrajiny, když o vztahu mezi odpuštěním a politickou zodpovědností promluvila filozofka Orysya Bila z Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově.

„Ukázalo se, že téma dialogu a smíření se týká mimořádně komplexní reality, kterou nelze redukovat na slogany a zjednodušující schematické přístupy. Zabývali jsme se ale také skutečností, že dialog a smíření mohou existovat v různých podobách a mohou dosahovat odlišných stupňů intenzity svého uskutečnění, což představuje důležitý podnět pro život jednotlivců i celé společnosti,“ uvedl jeden z organizátorů konference a ředitel institutu Ľubomír Žák.

Úvodní příspěvek přednesl David Fernández Puyana, který patří mezi přední odborníky v oblasti lidských práv a podpory míru na mezinárodní úrovní a je velvyslancem a stálým pozorovatelem Univerzity OSN pro mír. „Jeho přítomnost a úvodní vystoupení představovaly nejen výraz podpory našemu institutu, ale také důležitý příspěvek k mezinárodnímu a interdisciplinárnímu rozměru akce,“ dodal profesor Žák.

„Základem je vzdělání. Bez vzdělání není možné rozvíjet způsob myšlení a ducha – nezbytné podmínky pro mírové soužití,“ říká David Fernández Puyana (na fotu vlevo), který s ním pro web CMTF vedl Jan Thümmel. Přečíst si ho můžete zde.

Zazněly také příspěvky hostů z Malty či Irska, vedení české církve reprezentoval biskup Prokop Brož, který byl v letech 2010–2018 děkanem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Účastníky konference přitom byli zejména členky a členové kuratoria Evropské společnosti pro katolickou teologii (ESCT), jehož pracovní setkání olomoucká fakulta v uplynulých dnech hostila.

„Společnost pořádá každé dva roky velký kongres, vloni byl v Dublinu a příští rok bude v Lucemburku. Kromě toho se každý rok schází kuratorium, které je řídícím orgánem společnosti, a toto pracovní setkání je vždy spojeno s nějakou konferencí. Rozhodli jsme se tedy využít toho, že tu budou teologové z celé Evropy, a nabídli jsme jim téma spojené s naším nově založeným institutem,“ přiblížil proděkan CMTF UP pro zahraničí Dominik Opatrný s tím, že hostům se v Olomouci líbilo.

„S prezidentkou společnosti Fáinche Ryan se nám po dlouhé době podařilo domluvit erasmovskou smlouvu v oblasti teologie mezi UP a Trinity College Dublin. Doufám, že se teď po její návštěvě spolupráce naplno rozvine,“ doplnil.

Institut M. J. Merzgera pro dialog a smíření zřídila CMTF UP poté, co v roce 2024 získala do své správy pozůstalost německého katolického kněze, teologa, novináře a mučedníka Maxe Josefa Metzgera, který mimo jiné propagoval ideu mírové a sjednocené Evropy. Posláním institutu je studium Metzgerova života, díla a odkazu, jeho komunity Societas Christi Regis a také teologického odkazu člena komunity Johannese Oesterreichera, který pocházel z Města Libavé, a souvisejících témat. „Navzdory tomu, že se stále nacházíme na samém počátku, naše práce nabírá na dynamice a plodnosti. Do recenzního řízení německého časopisu Historische Zeitschrift byl odevzdán první článek kolegy Jana Thümmela, já jsem publikoval v Itálii knihu Lo stupore della complessità, která se věnuje jednomu z klíčových a inovativních témat našeho výzkumu, totiž tzv. transdisciplinárnímu myšlení. Téže tematice budou věnovány i mé další dvě monografie, jedna vzniká ve spolupráci s kolegou z Katolické univerzity v Curitibě v Brazílii. V příštím roce by měla v Itálii vyjít také kolektivní monografie věnovaná Metzgerově vizi míru a dialogu,“ prozradil ředitel institutu Ľubomír Žák.

Historicky poprvé byla udělena Cena rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Při slavnostním ceremoniálu v kině Metropol ocenění převzala Jana Zapletalová z filozofické fakulty za medializaci objevu ametystových grott v kroměřížském zámku a Juraj Ševčík z přírodovědecké fakulty za celoživotní přínos popularizaci vědy na UP.

Vysvětlovat složitá témata tak, aby jim rozuměla široká veřejnost a tím posilovat důvěru ve vědu a instituce, to je poslání komunikace vědy. Její důležitost se univerzita rozhodla zdůraznit nově udělovanou Cenou rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. „Na tuto cenu se nám sešlo více než třicet velmi kvalitních nominací. To ukazuje, že popularizaci vědy se na univerzitě věnuje množství vědců a vědkyň, za což jim patří obrovský dík. Stejně tak ale tento počet nominací ukazuje, že byl nejvyšší čas takovou cenu zavést,“ řekl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Jana Zapletalová získala cenu za medializaci objevu ametystových grott v kroměřížském zámku.

Historicky první ročník této ceny vyhrála Jana Zapletalová, uznávaná historička umění, které se podařilo s objevem ametystových grott v suterénu kroměřížského zámku (psali jsme zde) dostat snad do všech myslitelných českých médií. Mimořádná mediální odezva měla jen málo srovnání nejen v oblasti společenských a humanitních věd, ale i v rámci popularizace vědy v českém mediálním prostoru obecně. O ametystových grottách se objevilo více než 80 zmínek – od hlavních zpravodajských relací v celostátních televizích, přes bulvární média až po lifestylové časopisy. Tento objev se tak stal skutečnou součástí veřejné debaty.

Juraj Ševčík byl oceněn za celoživotní přínos popularizaci vědy na UP.

Jelikož byla cena udílená poprvé, rozhodla se porota tak trošku splatit starý dluh a udělit čestné uznání za celoživotní přínos Juraji Ševčíkovi z katedry analytické chemie a bývalému děkanovi přírodovědecké fakulty. Ten se během své kariéry zasadil například o vznik Pevnosti poznání – na dlouhé roky jediného univerzitního science centra, na jehož vzniku se podíleli vědci a vědkyně z UP. Juraj Ševčík stál také u zrodu Přírodovědných jarmarků či programů pro středoškolské studenty Badatel nebo Newton a svým příkladem inspiroval spoustu dalších kolegů a kolegyň, kteří se nyní popularizaci vědy aktivně věnují.

Historicky poprvé byla udělena Cena rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Při slavnostním ceremoniálu v kině Metropol ocenění převzala Jana Zapletalová z filozofické fakulty za medializaci objevu ametystových grott v kroměřížském zámku a Juraj Ševčík z přírodovědecké fakulty za celoživotní přínos popularizaci vědy na UP.

Vysvětlovat složitá témata tak, aby jim rozuměla široká veřejnost a tím posilovat důvěru ve vědu a instituce, to je poslání komunikace vědy. Její důležitost se univerzita rozhodla zdůraznit nově udělovanou Cenou rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. „Na tuto cenu se nám sešlo více než třicet velmi kvalitních nominací. To ukazuje, že popularizaci vědy se na univerzitě věnuje množství vědců a vědkyň, za což jim patří obrovský dík. Stejně tak ale tento počet nominací ukazuje, že byl nejvyšší čas takovou cenu zavést,“ řekl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Jana Zapletalová získala cenu za medializaci objevu ametystových grott v kroměřížském zámku.

Historicky první ročník této ceny vyhrála Jana Zapletalová, uznávaná historička umění, které se podařilo s objevem ametystových grott v suterénu kroměřížského zámku (psali jsme zde) dostat snad do všech myslitelných českých médií. Mimořádná mediální odezva měla jen málo srovnání nejen v oblasti společenských a humanitních věd, ale i v rámci popularizace vědy v českém mediálním prostoru obecně. O ametystových grottách se objevilo více než 80 zmínek – od hlavních zpravodajských relací v celostátních televizích, přes bulvární média až po lifestylové časopisy. Tento objev se tak stal skutečnou součástí veřejné debaty.

Juraj Ševčík byl oceněn za celoživotní přínos popularizaci vědy na UP.

Jelikož byla cena udílená poprvé, rozhodla se porota tak trošku splatit starý dluh a udělit čestné uznání za celoživotní přínos Juraji Ševčíkovi z katedry analytické chemie a bývalému děkanovi přírodovědecké fakulty. Ten se během své kariéry zasadil například o vznik Pevnosti poznání – na dlouhé roky jediného univerzitního science centra, na jehož vzniku se podíleli vědci a vědkyně z UP. Juraj Ševčík stál také u zrodu Přírodovědných jarmarků či programů pro středoškolské studenty Badatel nebo Newton a svým příkladem inspiroval spoustu dalších kolegů a kolegyň, kteří se nyní popularizaci vědy aktivně věnují.