Agregátor zdrojů

The Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences has successfully defended its prestigious HR Excellence in Research award, which it has held since April 2019. The Institute defended this award at the highest possible level, in the form of an extension without any additional conditions and without the need for any mandatory corrective measures.

Fyzikálnímu ústavu Akademie věd ČR se podařilo obhájit prestižní ocenění HR Excellence in Research, jehož držitelem je od dubna 2019. FZU toto ocenění obhájil na nejvyšším možném stupni, formou prodloužení bez dalších podmínek a bez nutnosti jakýchkoli povinných nápravných opatření.

Akademický senát Univerzity Palackého na svém včerejším jednání neschválil návrh nového Statutu UP předložený rektorem Michaelem Kohajdou. Předpis nezískal potřebnou třípětinovou většinu všech senátorů a senátorek.

Po více než čtyřhodinové debatě se v tajné volbě pro návrh vyslovilo čtrnáct členů senátu, čtyři byli proti a jeden se zdržel hlasování. Ke schválení bylo zapotřebí minimálně patnáct hlasů.

„Chtěl bych poděkovat všem senátorům a senátorkám, kteří návrh podpořili a uvědomovali si závažnost situace i odpovědnost, kterou univerzita v této věci nese. Bohužel se tak nyní nepodařilo přijmout náš klíčový vnitřní předpis v souladu s novelizovaným zákonem o vysokých školách,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Příprava nového Statutu UP souvisí především s nutností uvést vnitřní předpisy univerzity do souladu s novelou zákona o vysokých školách, která byla přijata v loňském roce. Podle pravidel stanovených touto novelou musí veřejné vysoké školy tuto povinnost splnit nejpozději do 1. března 2026. Nová podoba statutu má zároveň přispět k přehlednějšímu fungování univerzity a efektivnějšímu rozhodování. Odstraňuje také nesrovnalosti, na které MŠMT soustavně poukazuje od roku 2020.

„Na nové verzi statutu jsme začali pracovat prakticky okamžitě po mém nástupu do funkce, kdy se ukázalo, že žádný připravený návrh neexistuje, i když novela vysokoškolského zákona byla v legislativním procesu již dva roky. Rád bych poděkoval pracovníkům právního oddělení i celé akademické obci, která se aktivně zapojila do připomínkování. Míra transparentnosti, spolupráce a otevřené diskuse, s jakou byl statut připravován, byla v mnoha ohledech bezprecedentní,“ doplnil rektor Kohajda.

Po neschválení návrhu se nyní projednávání Statutu UP vrací zpět do pracovních komisí Akademického senátu. Akademická obec bude znovu vyzvána k zapojení se do další fáze diskuse nad upraveným návrhem, jehož podobu ovlivní zejména názor MŠMT. Vedení Univerzity Palackého věří, že se podaří dospět k takové podobě statutu, která získá potřebnou podporu senátu a umožní jeho schválení v nejbližším možném termínu, byť pravděpodobně po zákonné lhůtě.

Akademický senát UP se na včerejším jednání kromě Statutu UP zabýval také dalšími body programu. Schválil statut Institutu celoživotního vzdělávání Filozofické fakulty UP, ve znění technických změn LK AS UP schválil i dva předložené disciplinární řády, a to jak pro studenty CMTF, tak i pro studenty FZV UP. Vzal také na vědomí změnu ve složení senátu, kde Kristýna Václavková nahradila Michala Nguyena (oba FF), jenž ukončil studium. V závěru jednání AS UP nominoval zástupce studentů do Krizového štábu UP. Stal se jím senátor Petr Mocek (CMTF). Příští jednání AS UP se uskuteční 25. února. Více v přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.

Akademický senát Univerzity Palackého na svém včerejším jednání neschválil návrh nového Statutu UP předložený rektorem Michaelem Kohajdou. Předpis nezískal potřebnou třípětinovou většinu všech senátorů a senátorek.

Po více než čtyřhodinové debatě se v tajné volbě pro návrh vyslovilo čtrnáct členů senátu, čtyři byli proti a jeden se zdržel hlasování. Ke schválení bylo zapotřebí minimálně patnáct hlasů.

„Chtěl bych poděkovat všem senátorům a senátorkám, kteří návrh podpořili a uvědomovali si závažnost situace i odpovědnost, kterou univerzita v této věci nese. Bohužel se tak nyní nepodařilo přijmout náš klíčový vnitřní předpis v souladu s novelizovaným zákonem o vysokých školách,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Příprava nového Statutu UP souvisí především s nutností uvést vnitřní předpisy univerzity do souladu s novelou zákona o vysokých školách, která byla přijata v loňském roce. Podle pravidel stanovených touto novelou musí veřejné vysoké školy tuto povinnost splnit nejpozději do 1. března 2026. Nová podoba statutu má zároveň přispět k přehlednějšímu fungování univerzity a efektivnějšímu rozhodování. Odstraňuje také nesrovnalosti, na které MŠMT soustavně poukazuje od roku 2020.

„Na nové verzi statutu jsme začali pracovat prakticky okamžitě po mém nástupu do funkce, kdy se ukázalo, že žádný připravený návrh neexistuje, i když novela vysokoškolského zákona byla v legislativním procesu již dva roky. Rád bych poděkoval pracovníkům právního oddělení i celé akademické obci, která se aktivně zapojila do připomínkování. Míra transparentnosti, spolupráce a otevřené diskuse, s jakou byl statut připravován, byla v mnoha ohledech bezprecedentní,“ doplnil rektor Kohajda.

Po neschválení návrhu se nyní projednávání Statutu UP vrací zpět do pracovních komisí Akademického senátu. Akademická obec bude znovu vyzvána k zapojení se do další fáze diskuse nad upraveným návrhem, jehož podobu ovlivní zejména názor MŠMT. Vedení Univerzity Palackého věří, že se podaří dospět k takové podobě statutu, která získá potřebnou podporu senátu a umožní jeho schválení v nejbližším možném termínu, byť pravděpodobně po zákonné lhůtě.

Akademický senát UP se na včerejším jednání kromě Statutu UP zabýval také dalšími body programu. Schválil statut Institutu celoživotního vzdělávání Filozofické fakulty UP, ve znění technických změn LK AS UP schválil i dva předložené disciplinární řády, a to jak pro studenty CMTF, tak i pro studenty FZV UP. Vzal také na vědomí změnu ve složení senátu, kde Kristýna Václavková nahradila Michala Nguyena (oba FF), jenž ukončil studium. V závěru jednání AS UP nominoval zástupce studentů do Krizového štábu UP. Stal se jím senátor Petr Mocek (CMTF). Příští jednání AS UP se uskuteční 25. února. Více v přijatých usneseních zde. Více o AS UP zde.

Jak se žilo židovským dětem v terezínském ghettu? To chce především nejmladší generaci žáků a studentů přiblížit unikátní Zvuková cesta Petra Ginze v Terezíně, která vznikla na Univerzitě Palackého. Audiowalk pomocí imerzivního zvukového zážitku přenese návštěvníky Terezína do období holokaustu díky propojení autentických lokalit a dětského vyprávění. Projekt tak může pomoci při vzdělávání generace, které jsou již hrůzy 2. světové války časově vzdálené.

Zvukovou cestu Petra Ginze v Terezíně vytvořili pod vedením Andrey Hanáčkové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého žáci a studenti ve věku 13–19 let v rámci etablovaného vzdělávacího kroužku Sluchátko, zaměřeného na audiotvorbu a divadlo.

Tzv. audiowalk je založen na dramatizovaném vyprávění o období 2. světové války a holokaustu prostřednictvím osobního příběhu čtrnáctiletého chlapce Petra Ginze, který v letech 1942–44 prošel terezínským ghettem pro Židy.

Princ se žlutou hvězdou

„S oporou o knihu Františka Tichého Princ se žlutou hvězdou popisující Ginzův osud a podle dětských časopisů z Terezína rekonstruujeme osudy židovských dětí pomocí zvukové cesty, která je přístupná školním výpravám i široké veřejnosti prostřednictvím mobilní aplikace platformy TourStories. Hlavní důraz jsme položili na propojení autentických lokalit v Terezíně s dětským vyprávěním. Děti ze Sluchátka celý rok psaly scénář, jezdily do Terezína, vybíraly ze života a díla Petra Ginze nejzajímavější okamžiky a seznamovaly se s tím, co se po dětech z ghetta zachovalo. Následně jsme sestavili trasu po Terezíně a nahráli situace, ve kterých vytváříme svět dětí v ghettu,“ popisuje vznik zvukové cesty Andrea Hanáčková z katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty UP, pod jejímž odborným vedením celý audiowalk vznikal.

Mladí tvůrci zvukové cesty se shodují, že o holokaustu mají základní informace ze školy, zásadní je však pro ně autentický prožitek přímo na místě terezínského ghetta.

Posluchači tak při zhruba hodinové procházce Terezínem zjistí, jak a proč děti odjížděly transportem do Terezína, jak se organizoval život v dětských domovech, jak si děti tajně vydávaly časopisy, učily se či jak hrály fotbal. Projekt cílí na autentické vylíčení dětských úzkostí, strachu či hladu, ale také normálních vztahů, chvilkových nadšení a silných kamarádství.

„Dvanáct zastavení je koncipováno jako procházka po Terezíně, konkrétní situace mají vazbu na danou lokaci, ve které se příběh odehrává. Celou procházkou provází dětské postavy, které Terezínem prošly, v čele s Petrem Ginzem a jeho sestrou. Imerzivní, vtahující zvuk audiowalku plný dětských hlasů doplňují fotografie, mapky a další materiály v aplikaci TourStories. Zvukovou cestu lze poslouchat přímo v Terezíně, ale lze ji využít i při výuce dějepisu a historie přímo v hodinách,“ doplňuje Andrea Hanáčková.

Autentický prožitek místa

Žáci a studenti z kroužku Sluchátko vybírali situace osvětlující život židovských dětí v ghettu tak, aby pomocí nových technologií přiblížili svým vrstevníkům toto smutné historické období prostřednictvím běžných denních situací a hlavně hlasů vrstevníků. „Míříme více na emoce a zážitek než na fakta a informace,“ říká osmnáctiletý gymnazista Šimon Čáp, který se podílel na dramaturgii situací či vývoji scénáře a hraje postavu přeživšího chlapce Kurta Kotouče. „Moc mě bavilo psaní scénářů z chlapecké ubikace – heimu. Tímto jsem se dozvěděl víc o každodenních činnostech, povinnostech a obecně o životě v ghettu,“ dodává Mikuláš Jabůrek, který v audiowalku namluvil postavu přeživšího Jiřího Bradyho. Mladí tvůrci zvukové cesty se shodují, že o holokaustu mají základní informace ze školy, zásadní je však pro ně autentický prožitek přímo na místě terezínského ghetta.

Jedinečná atmosféra tereziánské pevnosti zásadně umocňuje zážitek ze zvukové cesty a nechává ožít atmosféru stísněného prostoru ghetta. „Z desetitisíce dětí, které prošly Terezínem, jich osm a půl tisíc válku nepřežilo. Taková čísla jsou však těžko uchopitelná. Ale partu kluků nebo holek, kteří zažívají denní radosti a trápení ve specifických podmínkách, si žáci a studenti lépe představí. Slibujeme si od našeho audiowalku, že posluchači spoluprožijí v jedné hodině to, co děti v terezínském ghettu pro Židy zažívaly dva roky,“ uzavírá Andrea Hanáčková.

Unikátní zvuková cesta

Cílovou skupinou zvukové cesty jsou žáci základních a středních škol, rodiny s dětmi, ale i běžní turisté. Taková zvuková cesta nemá u nás ani v evropském kontextu obdoby. Projekt tak přináší zcela nový formát, který využívá dětské interprety, autentické příběhy a silně emotivní zvukový design Jana Čtvrtníka.

Více informací o tomto unikátním projektu najdete zde. 

Audiowalk bude spuštěn při příležitosti Mezinárodního dne holokaustu, který připadá na 27. ledna, a také k výročí narození Petra Ginze 1. února 1928. Ten v Terezíně vedl časopis Vedem, organizoval přednášky, psal si deník, kreslil. Zajímavý je také novodobý osud jeho díla, protože jeho kresba Měsíční krajina vyletěla s izraelským astronautem na palubě raketoplánu Columbia v roce 2003 až do vesmíru. Silné svědectví o jeho životě vydala v Čechách i v zahraničí jeho sestra Eva, která již pod jménem Chava Pressburgerová o svém bratrovi celý život vyprávěla a publikovala. Osobní vzpomínky dodali i někteří přeživší kamarádi, například veřejnosti známý Jiří Brady, který je i jednou z postav audiowalku.

Partnery projektu jsou Památník Terezín a Český rozhlas, finančně se na něm dále podílely Ústecký a Olomoucký kraj.

 

Jak se žilo židovským dětem v terezínském ghettu? To chce především nejmladší generaci žáků a studentů přiblížit unikátní Zvuková cesta Petra Ginze v Terezíně, která vznikla na Univerzitě Palackého. Audiowalk pomocí imerzivního zvukového zážitku přenese návštěvníky Terezína do období holokaustu díky propojení autentických lokalit a dětského vyprávění. Projekt tak může pomoci při vzdělávání generace, které jsou již hrůzy 2. světové války časově vzdálené.

Zvukovou cestu Petra Ginze v Terezíně vytvořili pod vedením Andrey Hanáčkové z Filozofické fakulty Univerzity Palackého žáci a studenti ve věku 13–19 let v rámci etablovaného vzdělávacího kroužku Sluchátko, zaměřeného na audiotvorbu a divadlo.

Tzv. audiowalk je založen na dramatizovaném vyprávění o období 2. světové války a holokaustu prostřednictvím osobního příběhu čtrnáctiletého chlapce Petra Ginze, který v letech 1942–44 prošel terezínským ghettem pro Židy.

Princ se žlutou hvězdou

„S oporou o knihu Františka Tichého Princ se žlutou hvězdou popisující Ginzův osud a podle dětských časopisů z Terezína rekonstruujeme osudy židovských dětí pomocí zvukové cesty, která je přístupná školním výpravám i široké veřejnosti prostřednictvím mobilní aplikace platformy TourStories. Hlavní důraz jsme položili na propojení autentických lokalit v Terezíně s dětským vyprávěním. Děti ze Sluchátka celý rok psaly scénář, jezdily do Terezína, vybíraly ze života a díla Petra Ginze nejzajímavější okamžiky a seznamovaly se s tím, co se po dětech z ghetta zachovalo. Následně jsme sestavili trasu po Terezíně a nahráli situace, ve kterých vytváříme svět dětí v ghettu,“ popisuje vznik zvukové cesty Andrea Hanáčková z katedry divadelních a filmových studií Filozofické fakulty UP, pod jejímž odborným vedením celý audiowalk vznikal.

Mladí tvůrci zvukové cesty se shodují, že o holokaustu mají základní informace ze školy, zásadní je však pro ně autentický prožitek přímo na místě terezínského ghetta.

Posluchači tak při zhruba hodinové procházce Terezínem zjistí, jak a proč děti odjížděly transportem do Terezína, jak se organizoval život v dětských domovech, jak si děti tajně vydávaly časopisy, učily se či jak hrály fotbal. Projekt cílí na autentické vylíčení dětských úzkostí, strachu či hladu, ale také normálních vztahů, chvilkových nadšení a silných kamarádství.

„Dvanáct zastavení je koncipováno jako procházka po Terezíně, konkrétní situace mají vazbu na danou lokaci, ve které se příběh odehrává. Celou procházkou provází dětské postavy, které Terezínem prošly, v čele s Petrem Ginzem a jeho sestrou. Imerzivní, vtahující zvuk audiowalku plný dětských hlasů doplňují fotografie, mapky a další materiály v aplikaci TourStories. Zvukovou cestu lze poslouchat přímo v Terezíně, ale lze ji využít i při výuce dějepisu a historie přímo v hodinách,“ doplňuje Andrea Hanáčková.

Autentický prožitek místa

Žáci a studenti z kroužku Sluchátko vybírali situace osvětlující život židovských dětí v ghettu tak, aby pomocí nových technologií přiblížili svým vrstevníkům toto smutné historické období prostřednictvím běžných denních situací a hlavně hlasů vrstevníků. „Míříme více na emoce a zážitek než na fakta a informace,“ říká osmnáctiletý gymnazista Šimon Čáp, který se podílel na dramaturgii situací či vývoji scénáře a hraje postavu přeživšího chlapce Kurta Kotouče. „Moc mě bavilo psaní scénářů z chlapecké ubikace – heimu. Tímto jsem se dozvěděl víc o každodenních činnostech, povinnostech a obecně o životě v ghettu,“ dodává Mikuláš Jabůrek, který v audiowalku namluvil postavu přeživšího Jiřího Bradyho. Mladí tvůrci zvukové cesty se shodují, že o holokaustu mají základní informace ze školy, zásadní je však pro ně autentický prožitek přímo na místě terezínského ghetta.

Jedinečná atmosféra tereziánské pevnosti zásadně umocňuje zážitek ze zvukové cesty a nechává ožít atmosféru stísněného prostoru ghetta. „Z desetitisíce dětí, které prošly Terezínem, jich osm a půl tisíc válku nepřežilo. Taková čísla jsou však těžko uchopitelná. Ale partu kluků nebo holek, kteří zažívají denní radosti a trápení ve specifických podmínkách, si žáci a studenti lépe představí. Slibujeme si od našeho audiowalku, že posluchači spoluprožijí v jedné hodině to, co děti v terezínském ghettu pro Židy zažívaly dva roky,“ uzavírá Andrea Hanáčková.

Unikátní zvuková cesta

Cílovou skupinou zvukové cesty jsou žáci základních a středních škol, rodiny s dětmi, ale i běžní turisté. Taková zvuková cesta nemá u nás ani v evropském kontextu obdoby. Projekt tak přináší zcela nový formát, který využívá dětské interprety, autentické příběhy a silně emotivní zvukový design Jana Čtvrtníka.

Více informací o tomto unikátním projektu najdete zde. 

Audiowalk bude spuštěn při příležitosti Mezinárodního dne holokaustu, který připadá na 27. ledna, a také k výročí narození Petra Ginze 1. února 1928. Ten v Terezíně vedl časopis Vedem, organizoval přednášky, psal si deník, kreslil. Zajímavý je také novodobý osud jeho díla, protože jeho kresba Měsíční krajina vyletěla s izraelským astronautem na palubě raketoplánu Columbia v roce 2003 až do vesmíru. Silné svědectví o jeho životě vydala v Čechách i v zahraničí jeho sestra Eva, která již pod jménem Chava Pressburgerová o svém bratrovi celý život vyprávěla a publikovala. Osobní vzpomínky dodali i někteří přeživší kamarádi, například veřejnosti známý Jiří Brady, který je i jednou z postav audiowalku.

Partnery projektu jsou Památník Terezín a Český rozhlas, finančně se na něm dále podílely Ústecký a Olomoucký kraj.

 

The family of magnetic materials has been traditionally divided into the ferromagnetic branch known for several millennia and the antiferromagnetic branch known for nearly a century. Researchers from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences, together with international collaborators, have recently made a discovery of a new branch of the magnetic family, termed altermagnetic. Now they publish an article in Nature which gives not only a comprehensive theoretical and experimental description of altermagnetism, but also shows how the discovery of altermagnetism inspires future research into an even broader landscape of unconventional magnets beyond the traditional ferromagnets and antiferromagnets.

Magnetické materiály jsme bývali zvyklí dělit na feromagnetické, známé už po tisíce let, a antiferomagnetické, které známe bezmála století. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s mezinárodními spolupracovníky však nedávno učinili objev nového typu magnetických materiálů zvaných altermagnetické. Nyní jim v žurnálu Nature vychází odborný článek, který nejen poskytuje potřebný teoretický a experimentální popis altermagnetismu, ale především ukazuje, jak objev altermagnetismu inspiruje budoucí výzkumy v širší oblasti nekonvenčních magnetik vymykajících se běžným feromagnetům a antiferomagnetům.

Nejoblíbenějšími vyučujícími na Univerzitě Palackého jsou Miroslav Orel z katedry psychologie a Patrik Paštrnák z katedry historie, oba z filozofické fakulty. Zvítězili ve druhém ročníku celouniverzitní soutěže Teaching Awards UP. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

„Kvalitní výuka je jednou z klíčových hodnot Univerzity Palackého a Teaching Awards UP jsou pro nás důležitým signálem, že ji spolu s inspirativním přístupem pedagogů považují za důležitou i studenti. Soutěž je zároveň příležitostí, jak na univerzitní úrovni ocenit učitele, kteří dokážou studenty nadchnout, podpořit jejich rozvoj a vytvářet prostředí pro aktivní učení,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Univerzity Palackého.

Princip soutěže, jejímž organizátorem je Centrum excelence ve vzdělávání, je založený na studentských nominacích. Soutěží se ve dvou kategoriích – Teaching Junior Award pro pedagogy s praxí do pěti let a Teaching Senior Award určené zkušeným učitelům. Hlasování probíhá prostřednictvím univerzitního systému pro evaluace. Z nominovaných následně v každé kategorii vzešla pětice finalistů s nejvyšším počtem hlasů (psali jsme zde).

„Soutěž je zároveň příležitostí, jak na univerzitní úrovni ocenit učitele, kteří dokážou studenty nadchnout, podpořit jejich rozvoj a vytvářet prostředí pro aktivní učení.“ prorektorka Jitka Petrová

Finalisté poté připravili prezentační materiály pro Pedagogickou komisi UP, ve kterých představili sebe i způsob své práce se studenty. Na základě těchto podkladů komise rozhodla o vítězích. Stali se jimi v kategorii juniorních pedagogů Patrik Paštrnák z katedry historie a v kategorii seniorních vyučujících Miroslav Orel z katedry psychologie. Oba reprezentovali v soutěži filozofickou fakultu. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

Miroslav Orel z katedry psychologie a Patrik Paštrnák z katedry historie FF zvítězili ve druhém ročníku soutěže Teaching Awards UP.

Vítězi prvního ročníku se stali Kateřina Valchářová a Kamil Kopecký, oba z Pedagogické fakulty UP. Podrobně jsme o nich psali zde.

Nejoblíbenějšími vyučujícími na Univerzitě Palackého jsou Miroslav Orel z katedry psychologie a Patrik Paštrnák z katedry historie, oba z filozofické fakulty. Zvítězili ve druhém ročníku celouniverzitní soutěže Teaching Awards UP. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

„Kvalitní výuka je jednou z klíčových hodnot Univerzity Palackého a Teaching Awards UP jsou pro nás důležitým signálem, že ji spolu s inspirativním přístupem pedagogů považují za důležitou i studenti. Soutěž je zároveň příležitostí, jak na univerzitní úrovni ocenit učitele, kteří dokážou studenty nadchnout, podpořit jejich rozvoj a vytvářet prostředí pro aktivní učení,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Univerzity Palackého.

Princip soutěže, jejímž organizátorem je Centrum excelence ve vzdělávání, je založený na studentských nominacích. Soutěží se ve dvou kategoriích – Teaching Junior Award pro pedagogy s praxí do pěti let a Teaching Senior Award určené zkušeným učitelům. Hlasování probíhá prostřednictvím univerzitního systému pro evaluace. Z nominovaných následně v každé kategorii vzešla pětice finalistů s nejvyšším počtem hlasů (psali jsme zde).

„Soutěž je zároveň příležitostí, jak na univerzitní úrovni ocenit učitele, kteří dokážou studenty nadchnout, podpořit jejich rozvoj a vytvářet prostředí pro aktivní učení.“ prorektorka Jitka Petrová

Finalisté poté připravili prezentační materiály pro Pedagogickou komisi UP, ve kterých představili sebe i způsob své práce se studenty. Na základě těchto podkladů komise rozhodla o vítězích. Stali se jimi v kategorii juniorních pedagogů Patrik Paštrnák z katedry historie a v kategorii seniorních vyučujících Miroslav Orel z katedry psychologie. Oba reprezentovali v soutěži filozofickou fakultu. Ocenění převezmou v polovině února v rámci Akademického týdne UP.

Miroslav Orel z katedry psychologie a Patrik Paštrnák z katedry historie FF zvítězili ve druhém ročníku soutěže Teaching Awards UP.

Vítězi prvního ročníku se stali Kateřina Valchářová a Kamil Kopecký, oba z Pedagogické fakulty UP. Podrobně jsme o nich psali zde.

At the end of last year, Palacký University was successful with a European Commission project. It will be the host organisation for the Europe Direct regional centre for the next five years. One of the twelve Czech branches of the European information network will be located in the university shop and information centre UPoint on Horní náměstí from January. The main objective of the project is to promote systematic communication and the popularisation of topics related to the EU and European values.

"Simply put, the university will use the Europe Direct branch to bring the functioning of the European Union closer to the public, provide understandable information, and create space for dialogue on current European topics. Part of the centre's activities is regular communication on social networks, where we clearly explain European topics and respond to current events," explains Adéla Gajdošíková, coordinator of the Olomouc branch.

Another essential task of Europe Direct is to organise educational and discussion events in cooperation with several partner organisations, as well as lectures by students and teachers from UP at primary and secondary schools. "In 2026, we want to focus primarily on the topics of information literacy and the fight against disinformation, as well as debunking myths related to sustainable development. After all, the topics of resilience and sustainability are also an integral part of the university's strategic plan," adds Matěj Dostálek, Vice-Rector for Communication and Social Responsibility, under whose division the project is being implemented.

Palacký University is currently the only university with a local Europe Direct branch. In other cities, centres operate in municipal libraries, Eurocentres or city halls, for example. "We would like to make the most of the university's personnel and know-how, which has been focusing on European issues for a long time. For students of political science, journalism, or European studies, this will be a great opportunity to gain practical experience. For our teachers, it will expand the possibilities for promoting their research," says Ondřej Martínek from the UP Marketing Office, one of the project's coordinators.

Univerzita Palackého uspěla v závěru loňského roku s projektem Evropské komise a pro příštích pět let bude hostitelskou organizací krajského střediska Europe Direct. Jedna ze dvanácti českých poboček evropské informační sítě najde od ledna zázemí v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint na Horním náměstí. Hlavním cílem projektu je systematická komunikace a popularizace témat spjatých s EU a s evropskými hodnotami.

„Zjednodušeně se dá říct, že univerzita bude prostřednictvím pobočky Europe Direct přibližovat a vysvětlovat fungování Evropské unie veřejnosti, poskytovat srozumitelné informace a vytvářet prostor pro dialog o aktuálních evropských tématech. Součástí činnosti střediska je pravidelná komunikace na sociálních sítích, kde přehledně vysvětlujeme evropská témata a reagujeme na aktuální dění,“ vysvětluje Adéla Gajdošíková, koordinátorka olomoucké pobočky.

Více o olomoucké pobočce Europe Direct zde.

Neméně důležitým úkolem Europe Direct je rovněž pořádání vzdělávacích a diskuzních akcí ve spolupráci s řadou partnerských organizací nebo přednášky studentů a pedagogů z UP na základních a středních školách. „V roce 2026 se chceme zaměřit především na témata informační gramotnosti a boj s dezinformacemi nebo na demytizaci oblastí spjatých s udržitelným rozvojem. Ostatně témata odolnosti a udržitelnosti jsou i nedílnou součástí strategického záměru univerzity,“ dodává prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, pod jehož úsekem je projekt realizován.

Univerzita Palackého je přitom jedinou vysokou školou, při které je aktuálně lokální pobočka Europe Direct zřízena. V dalších městech fungují střediska například při městských knihovnách, Eurocentrech nebo při magistrátech. „Rádi bychom maximálně vytěžili personální zázemí a know-how univerzity, která se evropským tématům věnuje dlouhodobě. Pro studentky a studenty politologie, žurnalistiky nebo evropských studií půjde o skvělou příležitost, jak získat praxi, pro naše vyučující pak o rozšíření možností popularizace jejich výzkumu,“ říká jeden z řešitelů projektu Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP.

Univerzita Palackého uspěla v závěru loňského roku s projektem Evropské komise a pro příštích pět let bude hostitelskou organizací krajského střediska Europe Direct. Jedna ze dvanácti českých poboček evropské informační sítě najde od ledna zázemí v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint na Horním náměstí. Hlavním cílem projektu je systematická komunikace a popularizace témat spjatých s EU a s evropskými hodnotami.

„Zjednodušeně se dá říct, že univerzita bude prostřednictvím pobočky Europe Direct přibližovat a vysvětlovat fungování Evropské unie veřejnosti, poskytovat srozumitelné informace a vytvářet prostor pro dialog o aktuálních evropských tématech. Součástí činnosti střediska je pravidelná komunikace na sociálních sítích, kde přehledně vysvětlujeme evropská témata a reagujeme na aktuální dění,“ vysvětluje Adéla Gajdošíková, koordinátorka olomoucké pobočky.

Více o olomoucké pobočce Europe Direct zde.

Neméně důležitým úkolem Europe Direct je rovněž pořádání vzdělávacích a diskuzních akcí ve spolupráci s řadou partnerských organizací nebo přednášky studentů a pedagogů z UP na základních a středních školách. „V roce 2026 se chceme zaměřit především na témata informační gramotnosti a boj s dezinformacemi nebo na demytizaci oblastí spjatých s udržitelným rozvojem. Ostatně témata odolnosti a udržitelnosti jsou i nedílnou součástí strategického záměru univerzity,“ dodává prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, pod jehož úsekem je projekt realizován.

Univerzita Palackého je přitom jedinou vysokou školou, při které je aktuálně lokální pobočka Europe Direct zřízena. V dalších městech fungují střediska například při městských knihovnách, Eurocentrech nebo při magistrátech. „Rádi bychom maximálně vytěžili personální zázemí a know-how univerzity, která se evropským tématům věnuje dlouhodobě. Pro studentky a studenty politologie, žurnalistiky nebo evropských studií půjde o skvělou příležitost, jak získat praxi, pro naše vyučující pak o rozšíření možností popularizace jejich výzkumu,“ říká jeden z řešitelů projektu Ondřej Martínek z oddělení marketingu UP.

Výše už to nejde. Iva Machová z Fakulty tělesné kultury UP, která působí také jako šéftrenérka českých paraatletů a jako mezinárodní technická delegátka na atletických a paraatletických soutěžích, se stala zlatou rozhodčí dle požadavků organizace World Athletics.

„Jde o nejvyšší úroveň ve vzdělávacím systému rozhodčích World Athletics, vrchol rozhodcovské kariéry. Protože ten systém prošel změnou teprve před několika lety, nikdo z České republiky se tak vysoko ještě nedostal,“ uvedla Iva Machová. „Jako rozhodčí nyní můžu jezdit na olympijské hry nebo Diamantovou ligu, jako technická delegátka, tedy garantka kvality závodů, mám otevřené pomyslné dveře po celém světě. A samozřejmě mě to posouvá i v paraatletice,“ dodala.

Během náročné zkoušky musela mimo jiné analyzovat konkrétní situace, které mohou při závodech nastat. Nešlo přitom jen o dokonalou znalost pravidel, ale i o rychlost rozhodování. Zlatou kvalifikaci získává na osm let.

Iva Machová je odbornou asistentkou na katedře sportu FTK UP, na fakultě absolvovala obor Tělesná výchova a matematika pro střední školy a doktorské studium kinantropologie. Věnuje se didaktice atletiky a atletice osob s tělesným postižením. Jako atletka od mládí aktivně závodila, pod jejím trenérským vedením zvítězila Eva Kacanu ve vrhu koulí na paralympijských hrách v Pekingu. V současnosti je vedoucí týmu českých paraatletů a působí i jako mezinárodní technická delegátka a školitelka pro IPC Athletics a nově zlatá rozhodčí World Athletics. Kromě sportu ráda cestuje a fotografuje.

Více se o Ivě Machové můžete dozvědět v dřívějším vydání magazínu Žurnál zde.

Výše už to nejde. Iva Machová z Fakulty tělesné kultury UP, která působí také jako šéftrenérka českých paraatletů a jako mezinárodní technická delegátka na atletických a paraatletických soutěžích, se stala zlatou rozhodčí dle požadavků organizace World Athletics.

„Jde o nejvyšší úroveň ve vzdělávacím systému rozhodčích World Athletics, vrchol rozhodcovské kariéry. Protože ten systém prošel změnou teprve před několika lety, nikdo z České republiky se tak vysoko ještě nedostal,“ uvedla Iva Machová. „Jako rozhodčí nyní můžu jezdit na olympijské hry nebo Diamantovou ligu, jako technická delegátka, tedy garantka kvality závodů, mám otevřené pomyslné dveře po celém světě. A samozřejmě mě to posouvá i v paraatletice,“ dodala.

Během náročné zkoušky musela mimo jiné analyzovat konkrétní situace, které mohou při závodech nastat. Nešlo přitom jen o dokonalou znalost pravidel, ale i o rychlost rozhodování. Zlatou kvalifikaci získává na osm let.

Iva Machová je odbornou asistentkou na katedře sportu FTK UP, na fakultě absolvovala obor Tělesná výchova a matematika pro střední školy a doktorské studium kinantropologie. Věnuje se didaktice atletiky a atletice osob s tělesným postižením. Jako atletka od mládí aktivně závodila, pod jejím trenérským vedením zvítězila Eva Kacanu ve vrhu koulí na paralympijských hrách v Pekingu. V současnosti je vedoucí týmu českých paraatletů a působí i jako mezinárodní technická delegátka a školitelka pro IPC Athletics a nově zlatá rozhodčí World Athletics. Kromě sportu ráda cestuje a fotografuje.

Více se o Ivě Machové můžete dozvědět v dřívějším vydání magazínu Žurnál zde.

Univerzitu Palackého navštívili zákonodárci a zákonodárkyně z obou komor Parlamentu ČR, pozvání univerzity přijalo sedm poslanců a čtyři senátoři.

„Setkání s poslanci a senátory zvolenými za Olomoucký kraj je pro nás vždy mimořádně cennou příležitostí,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda. „Mohli jsme představit naše klíčové priority ve vzdělávání, vědě i transferu znalostí a otevřeně diskutovat o tématech, která přímo ovlivňují budoucnost univerzity i celého regionu,“ podotkl.

Debata se zaměřila především na financování vysokých škol, ale také na nedostatečné kapacity v oborech, o které je dlouhodobě vysoký zájem ze strany společnosti i státu, například v nelékařských zdravotnických programech, či v některých pedagogických oborech. „Zákonodárce zajímaly rovněž dopady rozpočtového provizoria na chod univerzity. Sdíleli jsme s nimi také stav a směřování našich infrastrukturních projektů, které jsou zásadní pro další rozvoj výuky i výzkumu,“ doplnil Kohajda.

Významnou část jednání tvořila také diskuze o konkrétních legislativních výzvách – zejména o připravovaných změnách zákona o vysokých školách a o zákoně o účetnictví ve vztahu k veřejným vysokým školám. „Oceňujeme otevřený dialog i to, že zástupci obou komor Parlamentu ČR věnují pozornost tématům, která jsou pro vysoké školství klíčová. Věřím, že tato spolupráce pomůže nejen naší univerzitě, ale také rozvoji celého Olomouckého kraje,“ uzavřel rektor.

Univerzitu Palackého navštívili zákonodárci a zákonodárkyně z obou komor Parlamentu ČR, pozvání univerzity přijalo sedm poslanců a čtyři senátoři.

„Setkání s poslanci a senátory zvolenými za Olomoucký kraj je pro nás vždy mimořádně cennou příležitostí,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda. „Mohli jsme představit naše klíčové priority ve vzdělávání, vědě i transferu znalostí a otevřeně diskutovat o tématech, která přímo ovlivňují budoucnost univerzity i celého regionu,“ podotkl.

Debata se zaměřila především na financování vysokých škol, ale také na nedostatečné kapacity v oborech, o které je dlouhodobě vysoký zájem ze strany společnosti i státu, například v nelékařských zdravotnických programech, či v některých pedagogických oborech. „Zákonodárce zajímaly rovněž dopady rozpočtového provizoria na chod univerzity. Sdíleli jsme s nimi také stav a směřování našich infrastrukturních projektů, které jsou zásadní pro další rozvoj výuky i výzkumu,“ doplnil Kohajda.

Významnou část jednání tvořila také diskuze o konkrétních legislativních výzvách – zejména o připravovaných změnách zákona o vysokých školách a o zákoně o účetnictví ve vztahu k veřejným vysokým školám. „Oceňujeme otevřený dialog i to, že zástupci obou komor Parlamentu ČR věnují pozornost tématům, která jsou pro vysoké školství klíčová. Věřím, že tato spolupráce pomůže nejen naší univerzitě, ale také rozvoji celého Olomouckého kraje,“ uzavřel rektor.

Astrophysicist and science popularizer Jiří Grygar from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences received the Neuron Foundation Award for promoting a love of science at the Prague Planetarium.  

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR získal v pražském planetáriu cenu Nadace Neuron za rozvíjení lásky k vědě.

One of the winners of this year's CRYTUR Award for the best thesis in materials science, selected from more than fifty entries from Czech and Slovak universities, was Ing. Monika Kotyková, who, while studying at the Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering at the Czech Technical University in Prague, also works in the Department of Optical Materials at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences.