Agregátor zdrojů

On the last Friday of September, we opened the educational trail of the Czech Academy of Sciences’ Institutes in Ládví as part of Researchers' Night. Its interactive outdoor exhibits now show people walking by what scientists at the nearby institutes work on. 

Poslední zářijový pátek jsme na Noci vědy otevřeli Naučnou stezku ústavů Akademie věd ČR na Ládví. Interaktivní exponáty pod širým nebem teď ukazují kolemjdoucím, čím se zabývají vědci a vědkyně z okolních ústavů.

Je mu dvanáct let a do života mu nedávno vstoupila akutní leukemie. Ondra nyní podstupuje chemoterapii, k jeho vyléčení je ale nezbytná transplantace kostní dřeně. Také proto Univerzita Palackého při příležitosti Dne dárcovství pořádá nábor do registru dárců kostní dřeně. Uskuteční se v pondělí 5. října od 12 do 17 hodin na nádvoří Zbrojnice a je otevřený nejen univerzitní komunitě, ale i veřejnosti.

Přestože dnes registry dárců kostní dřeně spolupracují napříč zeměmi, pro každého čtvrtého pacienta se stále nedaří vhodného dárce najít. Každý nový člověk v registru proto znamená větší šanci na nalezení shody. A nejen pro Ondru, ale také pro další děti a dospělé, kteří transplantaci potřebují.

Hledají se dárci mezi 18 až 35 lety.

Organizátoři náboru hledají především zdravé mladé lidi ve věku od 18 do 35 let s hmotností nad 50 kilogramů, kteří v minulosti neprodělali závažné onemocnění a neužívají trvale léky.

Samotný zápis zabere jen několik minut. Zájemce vyplní jednoduchý formulář s kontaktními údaji a absolvuje bezbolestný stěr z úst odběrovou tyčinkou. Tím pro něj registrace končí. Pokud se někdy v budoucnu ukáže, že by mohl být vhodným dárcem pro konkrétního pacienta, registr jej kontaktuje.

Smyslem náboru není najít dárce pouze pro jednoho konkrétního pacienta. Registrací může člověk zvýšit šanci Ondrovi a zároveň komukoli dalšímu, kdo bude nyní nebo v budoucnu potřebovat transplantaci krvetvorných buněk.

Nábor dárců organizuje společně Dobrovolnické centrum UP, Coffee Library a sdružení Šance Olomouc.

Nábor do registru dárců kostní dřeně:

DEN: pondělí 5. října 2026
ČAS: od 12 do 17 hodin
MÍSTO: nádvoří Zbrojnice (Biskupské nám. 1), Coffee Library
KDO SE MŮŽE REGISTROVAT: zdraví lidé ve věku 18–35 let, nad 50 kg, bez závažného onemocnění v minulosti a bez trvalé medikace

Registrace trvá jen několik minut.

 

 

Je mu dvanáct let a do života mu nedávno vstoupila akutní leukemie. Ondra nyní podstupuje chemoterapii, k jeho vyléčení je ale nezbytná transplantace kostní dřeně. Také proto Univerzita Palackého při příležitosti Dne dárcovství pořádá nábor do registru dárců kostní dřeně. Uskuteční se v pondělí 5. října od 12 do 17 hodin na nádvoří Zbrojnice a je otevřený nejen univerzitní komunitě, ale i veřejnosti.

Přestože dnes registry dárců kostní dřeně spolupracují napříč zeměmi, pro každého čtvrtého pacienta se stále nedaří vhodného dárce najít. Každý nový člověk v registru proto znamená větší šanci na nalezení shody. A nejen pro Ondru, ale také pro další děti a dospělé, kteří transplantaci potřebují.

Hledají se dárci mezi 18 až 35 lety.

Organizátoři náboru hledají především zdravé mladé lidi ve věku od 18 do 35 let s hmotností nad 50 kilogramů, kteří v minulosti neprodělali závažné onemocnění a neužívají trvale léky.

Samotný zápis zabere jen několik minut. Zájemce vyplní jednoduchý formulář s kontaktními údaji a absolvuje bezbolestný stěr z úst odběrovou tyčinkou. Tím pro něj registrace končí. Pokud se někdy v budoucnu ukáže, že by mohl být vhodným dárcem pro konkrétního pacienta, registr jej kontaktuje.

Smyslem náboru není najít dárce pouze pro jednoho konkrétního pacienta. Registrací může člověk zvýšit šanci Ondrovi a zároveň komukoli dalšímu, kdo bude nyní nebo v budoucnu potřebovat transplantaci krvetvorných buněk.

Nábor dárců organizuje společně Dobrovolnické centrum UP, Coffee Library a sdružení Šance Olomouc.

Nábor do registru dárců kostní dřeně:

DEN: pondělí 5. října 2026
ČAS: od 12 do 17 hodin
MÍSTO: nádvoří Zbrojnice (Biskupské nám. 1), Coffee Library
KDO SE MŮŽE REGISTROVAT: zdraví lidé ve věku 18–35 let, nad 50 kg, bez závažného onemocnění v minulosti a bez trvalé medikace

Registrace trvá jen několik minut.

 

 

Barokní grotty Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu loni objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého , mají své 3D modely. Vytvořil je Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Modely Apollonovy a Důlní grotty ukazují, jak jeskyně pravděpodobně vypadaly na konci 17. století – včetně světel imitujících oheň, třpytících se ametystů a funkční fontány. Návštěvníci si je mohou od 29. září zdarma prohlédnout v univerzitním science centru Pevnost poznání, příští rok se přesunou do Kroměříže.

Barokní umělé jeskyně, tzv. grotty, z Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu v loňském roce objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty UP, jsou nyní předmětem rozsáhlých průzkumů a restaurování (podrobně jsme psali v magazínu Žurnál UP zde). Přestože zůstávají částečně přístupné veřejnosti, lešení a současný stav prostor omezují možnosti představit návštěvníkům jejich někdejší podobu a velkolepě působící výzdobu.

video_sem

Arcibiskupství olomoucké proto v rámci spolupráce s Univerzitou Palackého oslovilo katedru geoinformatiky přírodovědecké fakulty s objednávkou na vytvoření fyzických 3D modelů obou grott. Realizace se ujal Jan Brus, který na výsledné podobě modelů úzce spolupracoval s Alenou Tobolkovou, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého, i s Janou Zapletalovou.

foto_sem_4

Výsledné modely představují volnou hypotetickou rekonstrukci. Vycházejí ze současného stavu dochování, který kombinují s některými prvky známými z německého popisu z roku 1839, jako jsou světelné či vodní prvky. Umělé jeskyně obklopující ze dvou stran reprezentační sály (saly terreny) v přízemí kroměřížského zámku nechal vytvořit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Část ametystové výzdoby grott se v průběhu staletí ztratila a někdejší systém osvětlení a vodních prvků dnes již nelze v plném rozsahu obnovit. Cílem modelů tak není vytvořit přesnou kopii určitého historického okamžiku, ale umožnit návštěvníkům lépe si představit vizuální efekty a atmosféru původní barokní koncepce.

Od 3D skenu k funkčnímu modelu – přes 100 dní nepřetržitého tisku

Základem pro tvorbu modelů byly velmi detailní 3D skeny, které vytvořila společnost G4D a poskytlo Arcibiskupství olomoucké. „Původní digitální model byl velmi detailní, tvořilo jej přes 40 milionů trojúhelníků. Pro tvorbu fyzického modelu tak bylo nutné jej nejprve zjednodušit, což zabralo největší množství času. Následně jsem vytvořil vlastní nosnou konstrukci, do které byla naskenovaná podoba grott virtuálně zasazena. Už při návrhu finální realizace bylo nutné počítat nejen s 3D tiskem, ale také s budoucím umístěním osvětlení, elektroniky, optických vláken a vodních prvků. Skrýt všechny tyto funkce do pevného funkčního modelu, a přitom zachovat charakter původního prostoru, byla opravdu výzva. Nechtěli jsme, aby návštěvník viděl jen zmenšeninu jeskyně. Chtěli jsme mu přiblížit, proč musel tento prostor na konci 17. století působit tak mimořádně,“ popsal vznik modelů Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP.

foto_sem_4

Takto připravený model byl následně rozdělen na jednotlivé části vhodné pro tisk. Některé příliš jemné detaily, například tenké větve, bylo nutné upravit nebo odstranit, protože by je tiskárny v daném měřítku nedokázaly spolehlivě vyrobit. Výsledkem tak nebyla pouhá zmenšenina původního 3D skenu, ale nově navržený fyzický model, který v sobě ukrývá nosnou konstrukci i technologie potřebné k vytvoření světelných, třpytivých a vodních efektů.

Díly vznikaly na 3D tiskárnách z matného materiálu PLA. Čistý čas nepřetržitého tisku přesáhl 100 dní, během nichž se spotřebovalo více než 55 kilogramů materiálu. Následovala ruční práce – odstraňování podpěr či lepení dílů a hliníkových výztuh, kterých je v grottách přes 40. Výsledné modely jsou výjimečné i svou velikostí: Apollonova grotta měří 106 × 106 × 65 centimetrů.

Oheň, ametysty a fontána

V obou grottách jsou zabudovaná světla imitující oheň a další osvětlení, které dotváří celkovou oslnivou atmosféru barokních jeskyní. „Zcela unikátním prvkem je nasvícení skutečných ametystů pomocí optických vláken vedených přímo za jednotlivé ametysty. Díky tomu se krystaly při změnách světla jemně rozzáří a třpytí, podobně jako mohly působit při původním barokním osvětlení. I tady byla zapotřebí titěrná ruční práce, kdy jsme jednotlivá optická vlákna a úlomky ametystů lepili k 3D modelům. Technickou zvláštností jsou také vodní prvky včetně fontány v centrální části Apollonovy grotty. Veškerá elektronika je řízená, takže osvětlení i efekty lze pomocí scén nastavovat a měnit,“ dodává Jan Brus.

foto_sem_4

Myslelo se i na údržbu – vybrané postavy permoníků v Důlní grottě jsou uchyceny na magnetech, díky čemuž je lze sejmout a vyčistit. Apollonova grotta je umístěna na kolejnicích, takže ji lze posunout a dostat se k zásobníku vody, když je potřeba vodu doplnit.

Z Pevnosti poznání do Kroměříže

Unikátní modely jsou od 29. září k vidění v univerzitním science centru Pevnost poznání v expozici Do historie!, která je návštěvníkům přístupná bezplatně. Expozici doplní také komentované prohlídky a přednášky odborníků na dějiny umění či geologii.

Na jaře 2027, se zahájením návštěvnické sezóny, budou modely přesunuty na Arcibiskupský zámek v Kroměříži přímo do sal terren. „Cílem Arcibiskupství olomouckého bylo, aby návštěvníci zámku mohli sledovat průběh restaurování a porovnat současný stav s jejich někdejší podobou.

foto_sem_4

Modely zároveň poslouží k prezentaci veřejné sbírky, kterou arcibiskupství vyhlásilo na záchranu grott a která v září 2026 získala první místo v anketě ‚Máme vybráno‘ v kategorii Cena redakce ProPamátky,“ dodává Alena Tobolková, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého.

Unikátní 3D modely v číslech

přes 40 milionů trojúhelníků v původním 3D skenu

více než 100 dní čistého nepřetržitého tisku

přes 55 kg matného materiálu PLA

106 × 106 × 65 cm – rozměry Apollonovy grotty

přes 450 ametystů osazených optickými vlákny a LED světlem, vodní prvky a fontána v Apollonově grottě

33 světel, včetně 15 imitujících oheň, a řízené světelné scény v obou grottách

Barokní grotty Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu loni objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého , mají své 3D modely. Vytvořil je Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Modely Apollonovy a Důlní grotty ukazují, jak jeskyně pravděpodobně vypadaly na konci 17. století – včetně světel imitujících oheň, třpytících se ametystů a funkční fontány. Návštěvníci si je mohou od 29. září zdarma prohlédnout v univerzitním science centru Pevnost poznání, příští rok se přesunou do Kroměříže.

Barokní umělé jeskyně, tzv. grotty, z Arcibiskupského zámku v Kroměříži, jejichž ametystovou výzdobu v loňském roce objevila historička umění Jana Zapletalová z Filozofické fakulty UP, jsou nyní předmětem rozsáhlých průzkumů a restaurování (podrobně jsme psali v magazínu Žurnál UP zde). Přestože zůstávají částečně přístupné veřejnosti, lešení a současný stav prostor omezují možnosti představit návštěvníkům jejich někdejší podobu a velkolepě působící výzdobu.

video_sem

Arcibiskupství olomoucké proto v rámci spolupráce s Univerzitou Palackého oslovilo katedru geoinformatiky přírodovědecké fakulty s objednávkou na vytvoření fyzických 3D modelů obou grott. Realizace se ujal Jan Brus, který na výsledné podobě modelů úzce spolupracoval s Alenou Tobolkovou, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého, i s Janou Zapletalovou.

foto_sem_4

Výsledné modely představují volnou hypotetickou rekonstrukci. Vycházejí ze současného stavu dochování, který kombinují s některými prvky známými z německého popisu z roku 1839, jako jsou světelné či vodní prvky. Umělé jeskyně obklopující ze dvou stran reprezentační sály (saly terreny) v přízemí kroměřížského zámku nechal vytvořit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Část ametystové výzdoby grott se v průběhu staletí ztratila a někdejší systém osvětlení a vodních prvků dnes již nelze v plném rozsahu obnovit. Cílem modelů tak není vytvořit přesnou kopii určitého historického okamžiku, ale umožnit návštěvníkům lépe si představit vizuální efekty a atmosféru původní barokní koncepce.

Od 3D skenu k funkčnímu modelu – přes 100 dní nepřetržitého tisku

Základem pro tvorbu modelů byly velmi detailní 3D skeny, které vytvořila společnost G4D a poskytlo Arcibiskupství olomoucké. „Původní digitální model byl velmi detailní, tvořilo jej přes 40 milionů trojúhelníků. Pro tvorbu fyzického modelu tak bylo nutné jej nejprve zjednodušit, což zabralo největší množství času. Následně jsem vytvořil vlastní nosnou konstrukci, do které byla naskenovaná podoba grott virtuálně zasazena. Už při návrhu finální realizace bylo nutné počítat nejen s 3D tiskem, ale také s budoucím umístěním osvětlení, elektroniky, optických vláken a vodních prvků. Skrýt všechny tyto funkce do pevného funkčního modelu, a přitom zachovat charakter původního prostoru, byla opravdu výzva. Nechtěli jsme, aby návštěvník viděl jen zmenšeninu jeskyně. Chtěli jsme mu přiblížit, proč musel tento prostor na konci 17. století působit tak mimořádně,“ popsal vznik modelů Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP.

foto_sem_4

Takto připravený model byl následně rozdělen na jednotlivé části vhodné pro tisk. Některé příliš jemné detaily, například tenké větve, bylo nutné upravit nebo odstranit, protože by je tiskárny v daném měřítku nedokázaly spolehlivě vyrobit. Výsledkem tak nebyla pouhá zmenšenina původního 3D skenu, ale nově navržený fyzický model, který v sobě ukrývá nosnou konstrukci i technologie potřebné k vytvoření světelných, třpytivých a vodních efektů.

Díly vznikaly na 3D tiskárnách z matného materiálu PLA. Čistý čas nepřetržitého tisku přesáhl 100 dní, během nichž se spotřebovalo více než 55 kilogramů materiálu. Následovala ruční práce – odstraňování podpěr či lepení dílů a hliníkových výztuh, kterých je v grottách přes 40. Výsledné modely jsou výjimečné i svou velikostí: Apollonova grotta měří 106 × 106 × 65 centimetrů.

Oheň, ametysty a fontána

V obou grottách jsou zabudovaná světla imitující oheň a další osvětlení, které dotváří celkovou oslnivou atmosféru barokních jeskyní. „Zcela unikátním prvkem je nasvícení skutečných ametystů pomocí optických vláken vedených přímo za jednotlivé ametysty. Díky tomu se krystaly při změnách světla jemně rozzáří a třpytí, podobně jako mohly působit při původním barokním osvětlení. I tady byla zapotřebí titěrná ruční práce, kdy jsme jednotlivá optická vlákna a úlomky ametystů lepili k 3D modelům. Technickou zvláštností jsou také vodní prvky včetně fontány v centrální části Apollonovy grotty. Veškerá elektronika je řízená, takže osvětlení i efekty lze pomocí scén nastavovat a měnit,“ dodává Jan Brus.

foto_sem_4

Myslelo se i na údržbu – vybrané postavy permoníků v Důlní grottě jsou uchyceny na magnetech, díky čemuž je lze sejmout a vyčistit. Apollonova grotta je umístěna na kolejnicích, takže ji lze posunout a dostat se k zásobníku vody, když je potřeba vodu doplnit.

Z Pevnosti poznání do Kroměříže

Unikátní modely jsou od 29. září k vidění v univerzitním science centru Pevnost poznání v expozici Do historie!, která je návštěvníkům přístupná bezplatně. Expozici doplní také komentované prohlídky a přednášky odborníků na dějiny umění či geologii.

Na jaře 2027, se zahájením návštěvnické sezóny, budou modely přesunuty na Arcibiskupský zámek v Kroměříži přímo do sal terren. „Cílem Arcibiskupství olomouckého bylo, aby návštěvníci zámku mohli sledovat průběh restaurování a porovnat současný stav s jejich někdejší podobou.

foto_sem_4

Modely zároveň poslouží k prezentaci veřejné sbírky, kterou arcibiskupství vyhlásilo na záchranu grott a která v září 2026 získala první místo v anketě ‚Máme vybráno‘ v kategorii Cena redakce ProPamátky,“ dodává Alena Tobolková, vedoucí oddělení památkové péče Arcibiskupství olomouckého.

Unikátní 3D modely v číslech

přes 40 milionů trojúhelníků v původním 3D skenu

více než 100 dní čistého nepřetržitého tisku

přes 55 kg matného materiálu PLA

106 × 106 × 65 cm – rozměry Apollonovy grotty

přes 450 ametystů osazených optickými vlákny a LED světlem, vodní prvky a fontána v Apollonově grottě

33 světel, včetně 15 imitujících oheň, a řízené světelné scény v obou grottách

Na začátku podnikání se může zdát ochrana značky jako drobný detail, který se dořeší někdy později. Na čtrnáctém ročníku UP Business Campu účastníci zjistí, že opak je pravdou a silný brand není jen o líbivém logu. Každoroční podnikatelská konference pořádaná Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého (VTP UP) se uskuteční ve čtvrtek 12. listopadu v Pevnosti poznání a tematicky se zaměří na budování brandu a ochranu značky. O své podnikatelské zkušenosti se podělí osobnosti stojící za značkami Angry Beards, Forendors, Niceboy a dalšími.

„Začínající podnikatelé věnují nejvíce energie produktu, zákazníkům a tomu, jak svůj byznys dostat na trh. Ochrana značky a duševního vlastnictví proto často přichází na řadu až ve chvíli, kdy nastane problém. Ve VTP UP dlouhodobě dbáme na to, aby budování silného brandu a jeho ochrana šly od začátku ruku v ruce s byznys plánem,“ vysvětluje zaměření letošního ročníku konference Petr Suchomel, ředitel VTP UP.

Inspirativní příklady 

Program nabídne inspirativní řečníky, kteří téma budování značky představí z různých úhlů pohledu a především na konkrétních zkušenostech z vlastního podnikání. Denisa Hrubešová, CEO a spoluzakladatelka platformy Forendors, otevřeně popíše přešlapy z pěti let vedení startupu a ukáže, co se značkou udělají krizové momenty a proč může být její ochrana důležitější než rychlý růst. Martin Klobas z Angry Beards přiblíží cestu odvážného českého lovebrandu z garáže k vlastnímu areálu. O tom, jak se podniká ve světě craftových limonád a jakou sílu může mít vizuální identita, povypráví šumperský patriot Ondřej Starý, zakladatel NěcoJako.

Podrobný program je k dispozici na webu www.upbc.cz, kde jsou již k zakoupení vstupenky. Studující, absolventi i zaměstnanci UP mohou využít zvýhodněné vstupné a do 11. října navíc platí také sleva za včasné zakoupení.

Za zrodem úspěšných značek elektroniky Niceboy a šperků Furiosa stojí Jiří Zima, který nastíní, jak obstát na konkurenčním trhu. Českou značku spodního prádla Nebe má pod palcem Karel Slouka. Vsadil na posilování důvěry zákazníků a podělí se o své zkušenosti. Podnikatelské rady a tipy doplní advokátka Petra Dolejšová, která upozorní na nejčastější právní přešlapy při budování značky a poradí, jak předejít situaci, kdy je firma nucena přistoupit k neplánovanému rebrandingu.

Praktickou část programu doplní dva workshopy. Jana Lébrová, zakladatelka olomoucké marketingové agentury Evenpro, odhalí, jak v době AI budovat důvěryhodnou značku prostřednictvím reálných zážitků a kontaktu se zákazníky. Byznysová mediátorka Veronika Vrábel Porteš pak na konkrétním sporu o značku vysvětlí, kdy se vyplatí hájit svou pravdu u soudu a kdy je pro podnikatele lepší hledat dohodu.

Byznysové nápady i nové kontakty na jednom místě

UP Business Camp není jen o předávání know-how z pódia. Důležitou součástí konference je prostor pro networking a propojování začínajících podnikatelů, studentů, zkušených byznysmenů i dalších lidí z podnikatelského prostředí. Chybět nebude ani Pitching Show pořádaná ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK), během níž představí své projekty účastníci programu ICOK Akcelerátor. Prostor pro navazování nových kontaktů a sdílení zkušeností bude během celého dne, a to za doprovodu dobrého jídla a pití.

Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, primátorka statutárního města Olomouce Miroslava Ferancová a náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Jelínek. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, ICOK, Aricoma, Regionální rozvojová agentura RERA a Cemix. Akce je realizována za podpory Statutárního města Olomouc.

 

Na začátku podnikání se může zdát ochrana značky jako drobný detail, který se dořeší někdy později. Na čtrnáctém ročníku UP Business Campu účastníci zjistí, že opak je pravdou a silný brand není jen o líbivém logu. Každoroční podnikatelská konference pořádaná Vědeckotechnickým parkem Univerzity Palackého (VTP UP) se uskuteční ve čtvrtek 12. listopadu v Pevnosti poznání a tematicky se zaměří na budování brandu a ochranu značky. O své podnikatelské zkušenosti se podělí osobnosti stojící za značkami Angry Beards, Forendors, Niceboy a dalšími.

„Začínající podnikatelé věnují nejvíce energie produktu, zákazníkům a tomu, jak svůj byznys dostat na trh. Ochrana značky a duševního vlastnictví proto často přichází na řadu až ve chvíli, kdy nastane problém. Ve VTP UP dlouhodobě dbáme na to, aby budování silného brandu a jeho ochrana šly od začátku ruku v ruce s byznys plánem,“ vysvětluje zaměření letošního ročníku konference Petr Suchomel, ředitel VTP UP.

Inspirativní příklady 

Program nabídne inspirativní řečníky, kteří téma budování značky představí z různých úhlů pohledu a především na konkrétních zkušenostech z vlastního podnikání. Denisa Hrubešová, CEO a spoluzakladatelka platformy Forendors, otevřeně popíše přešlapy z pěti let vedení startupu a ukáže, co se značkou udělají krizové momenty a proč může být její ochrana důležitější než rychlý růst. Martin Klobas z Angry Beards přiblíží cestu odvážného českého lovebrandu z garáže k vlastnímu areálu. O tom, jak se podniká ve světě craftových limonád a jakou sílu může mít vizuální identita, povypráví šumperský patriot Ondřej Starý, zakladatel NěcoJako.

Podrobný program je k dispozici na webu www.upbc.cz, kde jsou již k zakoupení vstupenky. Studující, absolventi i zaměstnanci UP mohou využít zvýhodněné vstupné a do 11. října navíc platí také sleva za včasné zakoupení.

Za zrodem úspěšných značek elektroniky Niceboy a šperků Furiosa stojí Jiří Zima, který nastíní, jak obstát na konkurenčním trhu. Českou značku spodního prádla Nebe má pod palcem Karel Slouka. Vsadil na posilování důvěry zákazníků a podělí se o své zkušenosti. Podnikatelské rady a tipy doplní advokátka Petra Dolejšová, která upozorní na nejčastější právní přešlapy při budování značky a poradí, jak předejít situaci, kdy je firma nucena přistoupit k neplánovanému rebrandingu.

Praktickou část programu doplní dva workshopy. Jana Lébrová, zakladatelka olomoucké marketingové agentury Evenpro, odhalí, jak v době AI budovat důvěryhodnou značku prostřednictvím reálných zážitků a kontaktu se zákazníky. Byznysová mediátorka Veronika Vrábel Porteš pak na konkrétním sporu o značku vysvětlí, kdy se vyplatí hájit svou pravdu u soudu a kdy je pro podnikatele lepší hledat dohodu.

Byznysové nápady i nové kontakty na jednom místě

UP Business Camp není jen o předávání know-how z pódia. Důležitou součástí konference je prostor pro networking a propojování začínajících podnikatelů, studentů, zkušených byznysmenů i dalších lidí z podnikatelského prostředí. Chybět nebude ani Pitching Show pořádaná ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK), během níž představí své projekty účastníci programu ICOK Akcelerátor. Prostor pro navazování nových kontaktů a sdílení zkušeností bude během celého dne, a to za doprovodu dobrého jídla a pití.

Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, primátorka statutárního města Olomouce Miroslava Ferancová a náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Jelínek. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, ICOK, Aricoma, Regionální rozvojová agentura RERA a Cemix. Akce je realizována za podpory Statutárního města Olomouc.

 

Jak nás klame vlastní mozek a co v přírodě běžně přehlížíme? Prague Science Film Fest (PSFF) přiveze do Prahy dokumenty z celého světa, které ukazují, že i známé věci mohou vypadat úplně jinak. Od 19. do 22. října 2026 nabídne v kampusu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) české premiéry, filmy, které se na tuzemských plátnech objevují jen výjimečně. Do letošní festivalové soutěže se přihlásilo 189 filmů.

Návštěvníci se mohou těšit na nejlepší aktuální snímky, které nabízejí osobitý pohled na vědeckou práci a na životy lidí, kterých se výzkum bezprostředně dotýká. Uvidí 15 soutěžních filmů v šesti projekcích za den.

„Festival je hlavně přehlídka, oslava i každoroční zpráva o zásadním filmovém žánru, který se pořád vyvíjí a sleduje na první pohled banální, ale naprosto zásadní věc: jaká je současná podoba lidství a lidské civilizace, která se rozpíná do virtuálního prostoru a už pomalu kolonizuje blízký vesmír. Film je v tomto nenahraditelný nástroj. Může být svědectvím o určitém místě a době, osobní výpovědí i zážitkem, který v nás zůstává dlouho po projekci. Dokáže nás přenést do cizího prostředí a zanechat v paměti obraz podobný pohlednici z cesty,“ říká dramaturg a vedoucí festivalu PSFF Zdeněk Rychtera.

Svět z jiné perspektivy

Přírodní jevy i způsob, jakým vnímáme realitu, přiblíží například snímky Phenomena (Když prvky tančí) a Our Brain Is Playing Tricks on Us (Jak nás mozek tahá za nos). Dokument plný situační komedie Derek vs Derek pak nabídne příležitost podívat se na ožehavé téma navracení zemědělské půdy přírodě z více stran a umožní najít empatii a porozumět i radikálně odlišné perspektivě.

Osobní pohled na život s rakovinou konečníku přinese film André Is an Idiot (André je idiot). Indický snímek My Otter Diary (Můj vydří deník) zase nabídne setkání s vydrami očima filmařky, která jim zasvětila část života. Další dokumenty upozorní na to, co běžně přehlížíme, a nabídnou širší souvislosti i nadhled. Patří mezi ně Super Nature (Super příroda), Killing Time: The Science of Boredom (Chytat lelky: Věda o nudě) nebo Kingdom Fungi (Houbové království).

Dokumenty, které vzbudí zvědavost

Filmový program doplní venkovní promítání na Oscara nominovaného filmu Fire of Love (Erupce lásky). Ale také Nudná konference ve formátu stand-up, která bude mít charakter parodie populárních konferencí. Součástí akce bude i praktický workshop natáčení filmu s MyStreetFilms.

„Vybíráme filmy, které v divácích něco zanechají a vzbudí chuť dozvědět se víc. Proto jsou pro nás důležité i debaty po projekcích a praktické workshopy. Film je stále skvělé médium nejen pro komunikaci vědy, poznatků a faktů, ale také pro přenos emocí, čisté fascinace nebo zvědavosti, která postupně z každodennosti vyprchává. Chceme maximálně vyjít vstříc všem návštěvníkům a klást minimální bariéry, takže jsme letos zrušili nutnost registrace a uvidíme, zda otevření festivalu dále pomůže jeho návštěvnosti, která rok od roku stoupá,“ doplňuje Zdeněk Rychtera.

Do příprav festivalu se zapojují také studenti a studentky ČZU, kteří pomáhají s organizací a zasednou i ve studentské porotě. Mají tak možnost podílet se na dění ve svém kampusu a rozhodnout o jednom z ocenění.

„Festival ukazuje, že kampus ČZU je místem pro setkávání s vědou i v netradiční podobě. V doprovodných diskusích budou naši odborníci mluvit o řadě aktuálních témat, jako je obnova krajiny po těžbě nebo různé pohledy na její využití a ochranu. Návštěvníci navíc budou moci poznat také projekty, na kterých se ČZU podílí, například prostřednictvím výstavy zaměřené na ochranu antilop v Africe,“ dodává Jakub Kotalík, koordinátor festivalu za ČZU.

Festival od roku 2020 připravuje ČZU společně s Univerzitou Palackého v Olomouci a týmem festivalu populárně-vědeckých filmů AFO. Vstup je zdarma a nově bez nutné registrace. Informace o programu najdou návštěvníci na psff.cz.

Jak nás klame vlastní mozek a co v přírodě běžně přehlížíme? Prague Science Film Fest (PSFF) přiveze do Prahy dokumenty z celého světa, které ukazují, že i známé věci mohou vypadat úplně jinak. Od 19. do 22. října 2026 nabídne v kampusu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) české premiéry, filmy, které se na tuzemských plátnech objevují jen výjimečně. Do letošní festivalové soutěže se přihlásilo 189 filmů.

Návštěvníci se mohou těšit na nejlepší aktuální snímky, které nabízejí osobitý pohled na vědeckou práci a na životy lidí, kterých se výzkum bezprostředně dotýká. Uvidí 15 soutěžních filmů v šesti projekcích za den.

„Festival je hlavně přehlídka, oslava i každoroční zpráva o zásadním filmovém žánru, který se pořád vyvíjí a sleduje na první pohled banální, ale naprosto zásadní věc: jaká je současná podoba lidství a lidské civilizace, která se rozpíná do virtuálního prostoru a už pomalu kolonizuje blízký vesmír. Film je v tomto nenahraditelný nástroj. Může být svědectvím o určitém místě a době, osobní výpovědí i zážitkem, který v nás zůstává dlouho po projekci. Dokáže nás přenést do cizího prostředí a zanechat v paměti obraz podobný pohlednici z cesty,“ říká dramaturg a vedoucí festivalu PSFF Zdeněk Rychtera.

Svět z jiné perspektivy

Přírodní jevy i způsob, jakým vnímáme realitu, přiblíží například snímky Phenomena (Když prvky tančí) a Our Brain Is Playing Tricks on Us (Jak nás mozek tahá za nos). Dokument plný situační komedie Derek vs Derek pak nabídne příležitost podívat se na ožehavé téma navracení zemědělské půdy přírodě z více stran a umožní najít empatii a porozumět i radikálně odlišné perspektivě.

Osobní pohled na život s rakovinou konečníku přinese film André Is an Idiot (André je idiot). Indický snímek My Otter Diary (Můj vydří deník) zase nabídne setkání s vydrami očima filmařky, která jim zasvětila část života. Další dokumenty upozorní na to, co běžně přehlížíme, a nabídnou širší souvislosti i nadhled. Patří mezi ně Super Nature (Super příroda), Killing Time: The Science of Boredom (Chytat lelky: Věda o nudě) nebo Kingdom Fungi (Houbové království).

Dokumenty, které vzbudí zvědavost

Filmový program doplní venkovní promítání na Oscara nominovaného filmu Fire of Love (Erupce lásky). Ale také Nudná konference ve formátu stand-up, která bude mít charakter parodie populárních konferencí. Součástí akce bude i praktický workshop natáčení filmu s MyStreetFilms.

„Vybíráme filmy, které v divácích něco zanechají a vzbudí chuť dozvědět se víc. Proto jsou pro nás důležité i debaty po projekcích a praktické workshopy. Film je stále skvělé médium nejen pro komunikaci vědy, poznatků a faktů, ale také pro přenos emocí, čisté fascinace nebo zvědavosti, která postupně z každodennosti vyprchává. Chceme maximálně vyjít vstříc všem návštěvníkům a klást minimální bariéry, takže jsme letos zrušili nutnost registrace a uvidíme, zda otevření festivalu dále pomůže jeho návštěvnosti, která rok od roku stoupá,“ doplňuje Zdeněk Rychtera.

Do příprav festivalu se zapojují také studenti a studentky ČZU, kteří pomáhají s organizací a zasednou i ve studentské porotě. Mají tak možnost podílet se na dění ve svém kampusu a rozhodnout o jednom z ocenění.

„Festival ukazuje, že kampus ČZU je místem pro setkávání s vědou i v netradiční podobě. V doprovodných diskusích budou naši odborníci mluvit o řadě aktuálních témat, jako je obnova krajiny po těžbě nebo různé pohledy na její využití a ochranu. Návštěvníci navíc budou moci poznat také projekty, na kterých se ČZU podílí, například prostřednictvím výstavy zaměřené na ochranu antilop v Africe,“ dodává Jakub Kotalík, koordinátor festivalu za ČZU.

Festival od roku 2020 připravuje ČZU společně s Univerzitou Palackého v Olomouci a týmem festivalu populárně-vědeckých filmů AFO. Vstup je zdarma a nově bez nutné registrace. Informace o programu najdou návštěvníci na psff.cz.

Jak spolu mluví buňky? Co nám prozradí řeč těla? Komunikuje s námi vesmír? A dokážeme zachytit zprávy, které nejsou na první pohled ani slyšet, ani vidět? Letošní Noc vědy nabídla příležitost poodhalit nejedno tajemství a nahlédnout pod pokličku vědeckého poznání. Jejím hlavním tématem byla komunikace. Nejen ta mezi lidmi, ale také mezi organismy, technologiemi nebo člověkem a světem kolem něj. A jak se během večera a noci ukázalo, způsobů, jak si předávat informace, existuje mnohem víc, než bychom možná čekali.

Tisíce malých i velkých návštěvníků, stovky pokusů, hlavolamů a přístrojů. A především vědci, vědkyně, studenti a studentky připravení podělit se o své znalosti, nadšení i radost z objevování. Taková byla letošní Noc vědy – celorepubliková popularizační akce, během níž se laboratoře, učebny a další běžně nepřístupná místa otevřely veřejnosti a nabídly hodiny plné experimentů, překvapení a odhalování nejrůznějších tajemství.

Bohatý program připravila Univerzita Palackého napříč svými fakultami a dalšími pracovišti, za poznáním se ale vyráželo i na dalších místech Olomouckého kraje – v Prostějově, Přerově či Hlubočkách. Komunikace přitom během večerních hodin dostávala nejrůznější podoby: od slov a gest přes signály v přírodě až po zprávy ukryté ve světě vědy a technologií. A protože i fotografie dokážou mnohé sdělit, tentokrát namísto dalších slov nabízíme pohled na to, co všechno bylo během Noci vědy k vidění. Obsáhlejší fotogalerii najdete brzy na sociálních sítích UP.

V České republice se Noc vědy koná od roku 2005, do roku 2026 pod názvem Noc vědců. Do celorepublikové akce se zapojují univerzity, vědecké ústavy, hvězdárny a další instituce. Od roku 2024 ji na národní úrovni koordinují Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Českým vysokým učením technickým v Praze, Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Vysokou školou ekonomickou v Praze a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR.

Jak spolu mluví buňky? Co nám prozradí řeč těla? Komunikuje s námi vesmír? A dokážeme zachytit zprávy, které nejsou na první pohled ani slyšet, ani vidět? Letošní Noc vědy nabídla příležitost poodhalit nejedno tajemství a nahlédnout pod pokličku vědeckého poznání. Jejím hlavním tématem byla komunikace. Nejen ta mezi lidmi, ale také mezi organismy, technologiemi nebo člověkem a světem kolem něj. A jak se během večera a noci ukázalo, způsobů, jak si předávat informace, existuje mnohem víc, než bychom možná čekali.

Tisíce malých i velkých návštěvníků, stovky pokusů, hlavolamů a přístrojů. A především vědci, vědkyně, studenti a studentky připravení podělit se o své znalosti, nadšení i radost z objevování. Taková byla letošní Noc vědy – celorepubliková popularizační akce, během níž se laboratoře, učebny a další běžně nepřístupná místa otevřely veřejnosti a nabídly hodiny plné experimentů, překvapení a odhalování nejrůznějších tajemství.

Bohatý program připravila Univerzita Palackého napříč svými fakultami a dalšími pracovišti, za poznáním se ale vyráželo i na dalších místech Olomouckého kraje – v Prostějově, Přerově či Hlubočkách. Komunikace přitom během večerních hodin dostávala nejrůznější podoby: od slov a gest přes signály v přírodě až po zprávy ukryté ve světě vědy a technologií. A protože i fotografie dokážou mnohé sdělit, tentokrát namísto dalších slov nabízíme pohled na to, co všechno bylo během Noci vědy k vidění. Obsáhlejší fotogalerii najdete brzy na sociálních sítích UP.

V České republice se Noc vědy koná od roku 2005, do roku 2026 pod názvem Noc vědců. Do celorepublikové akce se zapojují univerzity, vědecké ústavy, hvězdárny a další instituce. Od roku 2024 ji na národní úrovni koordinují Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Českým vysokým učením technickým v Praze, Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Vysokou školou ekonomickou v Praze a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR.

Odešel dlouholetý kolega, uznávaný odborník a vysokoškolský pedagog, pan PaedDr. Vlastimil Štekr, Dr., který svůj profesní i osobní život nerozlučně spojil s Univerzitou Palackého v Olomouci a který se významně zasloužil o rozvoj studia učitelství tělesné výchovy a stál u samotného zrodu i dalšího směrování fakulty tělesné kultury. Jeho srdce dotlouklo v sobotu 19. září 2026 ve věku 91 let. Se zesnulým se rozloučíme v úterý 29. září 2026 v 10:00 hodin v obřadní síni olomouckého krematoria.

Dr. Štekr prožil život hluboce spjatý s pohybem a sportem. Svou cestu začal u královny sportu – atletiky, kde již od roku 1957 působil jako aktivní trenér a funkcionář. Přes Krajský výbor ČSTV v Liberci a následně od roku 1960 v Olomouci přivedl svou vášeň pro sport na akademickou půdu. Na Univerzitě Palackého působil nejprve mnoho let na tehdejší katedře tělesné výchovy. Nesmazatelně se zapsal do historie olomouckého akademického sportu, kde desítky let obětavě působil ve vysokoškolském sportovním klubu jako atletický trenér a předával své zkušenosti dalším generacím. Když pak v roce 1991 vznikla samostatná fakulta tělesné kultury, stal se jedním z jejích klíčových zakládajících pilířů.

Na nově založené fakultě přijal velkou odpovědnost a působil zde jako proděkan pro pedagogickou činnost (po boku prvního děkana profesora Bohuslava Hodaně, Milana Adamuse a Františka Vaverky) a také jako vedoucí katedry kinantropologie. Ve své odborné práci se specializoval na historii tělesné výchovy, sportu a olympismu. Zanechal po sobě hlubokou stopu v podobě učebních textů a monografií, jako jsou Historie školní tělesné výchovy či Olympijské hnutí – olympijské hry.

Jeho studenti na něj dodnes vzpomínají s nesmírnou láskou a úctou jako na vrozeného elegána a muže vytříbené etikety. Traduje se milá vzpomínka z ústních zkoušek z historie tělesné kultury: pan doktor vždy galantně pomohl studentkám z kabátů, které pečlivě narovnal na ramínko a pověsil na věšák. Když se stalo, že studentka u zkoušky neuspěla, s naprostým taktem a sobě vlastní laskavostí ji od zkoušky vyprovodil. Pomohl jí zpět do kabátu a s povzbudivým úsměvem popřál, že až se vše doučí, příště to jistě společně zvládnou. I v momentech neúspěchu dokázal studenty podržet a motivovat.

Kolegové z fakulty zase s úsměvem a dojetím opatrují historku z oslav jeho pětasedmdesátin. Tehdy pro něj uspořádali velkolepé výjezdní zasedání katedry v Mikulově, na které vyrazily desítky spolupracovníků. Jen vinou „drobného“ nedopatření zapomněli pozvat samotného oslavence. Když se tuto chybičku snažili tři dny před odjezdem honem napravit, Vlastik se s noblesou omluvil, že nemůže – čekal ho drobný zákrok v nemocnici. S velkorysostí sobě vlastní jim ale vzkázal, ať všichni odjedou a v Mikulově na něj vzpomínají. Což také do posledního puntíku splnili. Na známém Kozím hrádku pak s obrovskou láskou na Vlastika mysleli a při pohledu na zapadající slunce skrz sklenky červeného vína připíjeli na jeho zdraví.

Vedle své akademické a trenérské dráhy zůstal atletice věrný na té nejčistší úrovni po celý svůj život. Desítky let působil v pozici dobrovolného atletického rozhodčího. Na oválech a závodištích obětavě pomáhal a u milované atletiky zůstal až do pozdního věku, dokud mu to jen jeho zdraví dovolovalo.

Na Dr. Štekra budeme navždy vzpomínat nejen jako na vynikajícího učitele, trenéra a vědce, ale především jako na vzácného člověka, skvělého kolegu, přítele a milovaného člena rodiny. Byl vzorem čestného, pracovitého člověka plného životního elánu a vysokého morálního kreditu.

Čest jeho památce.

S úctou a vděčností vzpomíná kolega, kamarád a v otázkách akademického působení jeho věrný žák
Svatopluk Horák, katedra společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Odešel dlouholetý kolega, uznávaný odborník a vysokoškolský pedagog, pan PaedDr. Vlastimil Štekr, Dr., který svůj profesní i osobní život nerozlučně spojil s Univerzitou Palackého v Olomouci a který se významně zasloužil o rozvoj studia učitelství tělesné výchovy a stál u samotného zrodu i dalšího směrování fakulty tělesné kultury. Jeho srdce dotlouklo v sobotu 19. září 2026 ve věku 91 let. Se zesnulým se rozloučíme v úterý 29. září 2026 v 10:00 hodin v obřadní síni olomouckého krematoria.

Dr. Štekr prožil život hluboce spjatý s pohybem a sportem. Svou cestu začal u královny sportu – atletiky, kde již od roku 1957 působil jako aktivní trenér a funkcionář. Přes Krajský výbor ČSTV v Liberci a následně od roku 1960 v Olomouci přivedl svou vášeň pro sport na akademickou půdu. Na Univerzitě Palackého působil nejprve mnoho let na tehdejší katedře tělesné výchovy. Nesmazatelně se zapsal do historie olomouckého akademického sportu, kde desítky let obětavě působil ve vysokoškolském sportovním klubu jako atletický trenér a předával své zkušenosti dalším generacím. Když pak v roce 1991 vznikla samostatná fakulta tělesné kultury, stal se jedním z jejích klíčových zakládajících pilířů.

Na nově založené fakultě přijal velkou odpovědnost a působil zde jako proděkan pro pedagogickou činnost (po boku prvního děkana profesora Bohuslava Hodaně, Milana Adamuse a Františka Vaverky) a také jako vedoucí katedry kinantropologie. Ve své odborné práci se specializoval na historii tělesné výchovy, sportu a olympismu. Zanechal po sobě hlubokou stopu v podobě učebních textů a monografií, jako jsou Historie školní tělesné výchovy či Olympijské hnutí – olympijské hry.

Jeho studenti na něj dodnes vzpomínají s nesmírnou láskou a úctou jako na vrozeného elegána a muže vytříbené etikety. Traduje se milá vzpomínka z ústních zkoušek z historie tělesné kultury: pan doktor vždy galantně pomohl studentkám z kabátů, které pečlivě narovnal na ramínko a pověsil na věšák. Když se stalo, že studentka u zkoušky neuspěla, s naprostým taktem a sobě vlastní laskavostí ji od zkoušky vyprovodil. Pomohl jí zpět do kabátu a s povzbudivým úsměvem popřál, že až se vše doučí, příště to jistě společně zvládnou. I v momentech neúspěchu dokázal studenty podržet a motivovat.

Kolegové z fakulty zase s úsměvem a dojetím opatrují historku z oslav jeho pětasedmdesátin. Tehdy pro něj uspořádali velkolepé výjezdní zasedání katedry v Mikulově, na které vyrazily desítky spolupracovníků. Jen vinou „drobného“ nedopatření zapomněli pozvat samotného oslavence. Když se tuto chybičku snažili tři dny před odjezdem honem napravit, Vlastik se s noblesou omluvil, že nemůže – čekal ho drobný zákrok v nemocnici. S velkorysostí sobě vlastní jim ale vzkázal, ať všichni odjedou a v Mikulově na něj vzpomínají. Což také do posledního puntíku splnili. Na známém Kozím hrádku pak s obrovskou láskou na Vlastika mysleli a při pohledu na zapadající slunce skrz sklenky červeného vína připíjeli na jeho zdraví.

Vedle své akademické a trenérské dráhy zůstal atletice věrný na té nejčistší úrovni po celý svůj život. Desítky let působil v pozici dobrovolného atletického rozhodčího. Na oválech a závodištích obětavě pomáhal a u milované atletiky zůstal až do pozdního věku, dokud mu to jen jeho zdraví dovolovalo.

Na Dr. Štekra budeme navždy vzpomínat nejen jako na vynikajícího učitele, trenéra a vědce, ale především jako na vzácného člověka, skvělého kolegu, přítele a milovaného člena rodiny. Byl vzorem čestného, pracovitého člověka plného životního elánu a vysokého morálního kreditu.

Čest jeho památce.

S úctou a vděčností vzpomíná kolega, kamarád a v otázkách akademického působení jeho věrný žák
Svatopluk Horák, katedra společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při Právnické fakultě UP připravilo unikátní týdenní kurz – Weapons Law Course. Pilotní ročník lektoroval William Boothby, bývalý zástupce ředitele právní služby a letecký komodor ve výslužbě britského Royal Air Force. Záměrem pořádajícího centra a fakulty je tento kurz pravidelně opakovat.

„Cílem kurzu bylo seznámit účastníky s pravidly mezinárodního humanitárního práva, která určují, které zbraně jsou zakázány a za jakých podmínek lze zavádět nové zbraňové systémy. Účastníci se naučili rozpoznat právně významné vlastnosti konkrétní zbraně a posoudit zákonnost jejího zamýšleného použití, a to od tradičních zbraní až po nejmodernější technologie. Kurz účastníky zároveň připravil k provádění právního přezkumu nových zbraňových systémů a případně také k vytváření příslušného systému na vnitrostátní úrovni,“ vysvětlil Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní organizátor akce. Program kurzu tak sahal od právního posuzování střeliva, min či chemických a jaderných zbraní až po kybernetické a vesmírné prostředky, umělou inteligenci a technologie zasahující do činnosti lidského mozku.

foto_sem_4

Pro lektorování kurzu se podařilo centru získat světovou kapacitu v oboru Williama Boothbyho. „Jedná se o poměrně velmi specifické právní téma, částečně technické, s přesahem do aplikační praxe. Doktor Boothby je v tomto oboru autoritou. Na toto téma přednáší po celém světě,“ upřesnil Petr Stejskal. William Boothby je také autorem vyhlášené odborné publikace Weapons and the Law of Armed Conflict a členem expertních skupin, které se podílely mimo jiné na vzniku Tallinnského manuálu o právu aplikovatelném na kybernetické operace.

Pilotního ročníku se na PF UP zúčastnilo osm odborníků. „Naší cílovou skupinou jsou právní poradci armád, zaměstnanci ministerstev obrany odpovědní za pořizování nebo zavádění nových typů výzbroje, dále zástupci zbrojařského sektoru nebo akademici. A přibližně takovou paletu účastníků jsme letos měli.“ popsal Petr Stejskal. Kurz je nabízen zájemcům především z Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Většinu účastníků letos tvořili experti z českého prostředí. 

Organizace kurzu Weapons Law Course zapadá do dlouhodobých snah centra CIHOL poskytovat právní vzdělání i pro operační praxi. Pilotní ročník se konal na PF UP 14.–18. září. CIHOL již s William Boothbym spolupracoval v létě v rámci speciálního vzdělávacího kurzu pro Armádu ČR – Advanced Course on the Law of Armed Conflict.

Organizace kurzu Weapons Law Course zapadá do dlouhodobých snah centra CIHOL poskytovat právní vzdělání i pro operační praxi. Pilotní ročník se konal na PF UP 14.–18. září. CIHOL již s William Boothbym spolupracoval v létě v rámci speciálního vzdělávacího kurzu pro Armádu ČR – Advanced Course on the Law of Armed Conflict.

Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při Právnické fakultě UP připravilo unikátní týdenní kurz – Weapons Law Course. Pilotní ročník lektoroval William Boothby, bývalý zástupce ředitele právní služby a letecký komodor ve výslužbě britského Royal Air Force. Záměrem pořádajícího centra a fakulty je tento kurz pravidelně opakovat.

„Cílem kurzu bylo seznámit účastníky s pravidly mezinárodního humanitárního práva, která určují, které zbraně jsou zakázány a za jakých podmínek lze zavádět nové zbraňové systémy. Účastníci se naučili rozpoznat právně významné vlastnosti konkrétní zbraně a posoudit zákonnost jejího zamýšleného použití, a to od tradičních zbraní až po nejmodernější technologie. Kurz účastníky zároveň připravil k provádění právního přezkumu nových zbraňových systémů a případně také k vytváření příslušného systému na vnitrostátní úrovni,“ vysvětlil Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní organizátor akce. Program kurzu tak sahal od právního posuzování střeliva, min či chemických a jaderných zbraní až po kybernetické a vesmírné prostředky, umělou inteligenci a technologie zasahující do činnosti lidského mozku.

foto_sem_4

Pro lektorování kurzu se podařilo centru získat světovou kapacitu v oboru Williama Boothbyho. „Jedná se o poměrně velmi specifické právní téma, částečně technické, s přesahem do aplikační praxe. Doktor Boothby je v tomto oboru autoritou. Na toto téma přednáší po celém světě,“ upřesnil Petr Stejskal. William Boothby je také autorem vyhlášené odborné publikace Weapons and the Law of Armed Conflict a členem expertních skupin, které se podílely mimo jiné na vzniku Tallinnského manuálu o právu aplikovatelném na kybernetické operace.

Pilotního ročníku se na PF UP zúčastnilo osm odborníků. „Naší cílovou skupinou jsou právní poradci armád, zaměstnanci ministerstev obrany odpovědní za pořizování nebo zavádění nových typů výzbroje, dále zástupci zbrojařského sektoru nebo akademici. A přibližně takovou paletu účastníků jsme letos měli.“ popsal Petr Stejskal. Kurz je nabízen zájemcům především z Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Většinu účastníků letos tvořili experti z českého prostředí. 

Organizace kurzu Weapons Law Course zapadá do dlouhodobých snah centra CIHOL poskytovat právní vzdělání i pro operační praxi. Pilotní ročník se konal na PF UP 14.–18. září. CIHOL již s William Boothbym spolupracoval v létě v rámci speciálního vzdělávacího kurzu pro Armádu ČR – Advanced Course on the Law of Armed Conflict.

Organizace kurzu Weapons Law Course zapadá do dlouhodobých snah centra CIHOL poskytovat právní vzdělání i pro operační praxi. Pilotní ročník se konal na PF UP 14.–18. září. CIHOL již s William Boothbym spolupracoval v létě v rámci speciálního vzdělávacího kurzu pro Armádu ČR – Advanced Course on the Law of Armed Conflict.

Zlaté nanostruktury využili vědci CATRIN Univerzity Palackého při vývoji nových metod, které dokážou zachytit velmi nízké koncentrace látek důležitých pro fungování lidského organismu – například dopaminu a serotoninu. Výsledky, o něž se zasloužili odborníci z výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně ve spolupráci s dalšími kolegy, mají velký potenciál pro budoucí rychlou, citlivou a personalizovanou diagnostiku.

Ve studii publikované v časopise Sensing and Bio-Sensing Research vyvinuli speciální „plazmonický papír“ pokrytý zlatými nanohvězdičkami.

„Ten umožňuje jednoduše odebrat slzy a následně v nich analyzovat hladinu dopaminu. Právě ta může souviset se Sjögrenovým syndromem, autoimunitním onemocněním, které bývá někdy zaměňováno se syndromem suchého oka,“ vysvětlila první autorka článku Klára Dzurillová.

Druhá studie, kterou zveřejnil časopis Microchimica Acta, se zaměřila na současnou detekci serotoninu a sertralinu – běžně používaného antidepresiva ze skupiny SSRI (Selective Serotonin Reuptake Inhibitors). Využití technologie SERS (povrchem zesílená Ramanova spektroskopie) umožnilo pomocí speciálně upraveného povrchu výrazně zesílit signál sledovaných molekul. V tomto případě vědci využili velmi drobné zlaté nanokužely, mezi nimiž jsou mezery menší než 20 nanometrů. Právě v těchto mezerách vznikají takzvaná hot spots, tedy místa, kde je elektromagnetické pole mimořádně zesílené, a díky tomu lze zachytit i velmi malé množství sledované látky.

„Díky novému postupu jsme navíc byli schopni detekovat zároveň serotonin a sertralin. Metoda tak do budoucna otevírá možnost současně sledovat koncentraci antidepresiva i serotoninu, na jehož hladinu léčba působí. To by mohlo přispět k přesnějšímu hodnocení účinku léčby a jejímu přizpůsobení konkrétnímu pacientovi,“ uvedla kosrespondující autorka článku a vedoucí výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně Kateřina Poláková.

Oba přístupy využívají povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii (SERS) a dosáhly velmi nízkých detekčních limitů i v přítomnosti dalších látek, které mohou měření komplikovat.

Zlaté nanostruktury využili vědci CATRIN Univerzity Palackého při vývoji nových metod, které dokážou zachytit velmi nízké koncentrace látek důležitých pro fungování lidského organismu – například dopaminu a serotoninu. Výsledky, o něž se zasloužili odborníci z výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně ve spolupráci s dalšími kolegy, mají velký potenciál pro budoucí rychlou, citlivou a personalizovanou diagnostiku.

Ve studii publikované v časopise Sensing and Bio-Sensing Research vyvinuli speciální „plazmonický papír“ pokrytý zlatými nanohvězdičkami.

„Ten umožňuje jednoduše odebrat slzy a následně v nich analyzovat hladinu dopaminu. Právě ta může souviset se Sjögrenovým syndromem, autoimunitním onemocněním, které bývá někdy zaměňováno se syndromem suchého oka,“ vysvětlila první autorka článku Klára Dzurillová.

Druhá studie, kterou zveřejnil časopis Microchimica Acta, se zaměřila na současnou detekci serotoninu a sertralinu – běžně používaného antidepresiva ze skupiny SSRI (Selective Serotonin Reuptake Inhibitors). Využití technologie SERS (povrchem zesílená Ramanova spektroskopie) umožnilo pomocí speciálně upraveného povrchu výrazně zesílit signál sledovaných molekul. V tomto případě vědci využili velmi drobné zlaté nanokužely, mezi nimiž jsou mezery menší než 20 nanometrů. Právě v těchto mezerách vznikají takzvaná hot spots, tedy místa, kde je elektromagnetické pole mimořádně zesílené, a díky tomu lze zachytit i velmi malé množství sledované látky.

„Díky novému postupu jsme navíc byli schopni detekovat zároveň serotonin a sertralin. Metoda tak do budoucna otevírá možnost současně sledovat koncentraci antidepresiva i serotoninu, na jehož hladinu léčba působí. To by mohlo přispět k přesnějšímu hodnocení účinku léčby a jejímu přizpůsobení konkrétnímu pacientovi,“ uvedla kosrespondující autorka článku a vedoucí výzkumné skupiny Nanomateriály v biomedicíně Kateřina Poláková.

Oba přístupy využívají povrchem zesílenou Ramanovu spektroskopii (SERS) a dosáhly velmi nízkých detekčních limitů i v přítomnosti dalších látek, které mohou měření komplikovat.