Agregátor zdrojů

Measuring less than one millimeter, blind and wingless it was discovered by an international team of scientists deep in the soil in central Chile. The uniqueness of this miniature creature was confirmed by genetic analysis conducted by experts from the Czech Advanced Research and Technologies Institute (CATRIN) at Palacký University Olomouc. According to the analysis, the beetle comes from an ancient evolutionary line dating back approximately 220 million years. Experts have newly described this lineage as a separate family and named it Badmaateridae.

“Although the biodiversity of beetles outside industrially developed countries is still poorly researched, the identification of a completely new family is exceptional. The origin of the new Badmaateridae family dates back to the late Triassic period, approximately 220 million years ago. This means that it originated at the same time as mammals, but 60 to 70 million years earlier than birds and about 90 million years before flowering plants,” said Ladislav Bocák, corresponding author of the study and the head of the Biodiversity and Molecular Evolution research group at CATRIN.

Although this is an ancient species, the beetle, hidden deep in the soil, has so far escaped the attention of the scientific community. As a result of adapting to underground conditions, these beetles have small bodies, are blind, and wingless. Scientists involved in the international World Soil Fauna Project found several miniature individuals after digging about half-meter-deep pits, washing soil samples, and then drying the organic material.

“The appearance and body structure of the beetle provided almost no clues to its evolutionary relationships. Only some features indicated that it might be closely related to the elateroid families, which include the well-known fireflies, click-beetles, and soldier beetles. Thanks to advanced technologies, we were able to obtain a sufficient amount of DNA even from such a small individual, identify 4,200 genes, and compare them with potentially related groups. Thanks to this, we were able to confirm that it belongs to a completely new family and determine the age of this group,” explained Dominik Kusý, another co-author of the study. The beetle’s name is derived from the personal name Badamnyambuu, abbreviated to Badmaa. This was the name of the researcher who discovered the beetle while processing soil samples.

Badmaater is a new addition to the growing list of families and subfamilies whose larvae and sometimes adults live deep in the soil. However, even if other similar lineages are discovered, these specialized groups represent only a fraction of elateroid beetles. One reason may be limited knowledge of soil fauna in many parts of the world. Another possible explanation is that blind and wingless species are unable to disperse over long distances and are therefore particularly prone to extinction.

The research also shows how ancient lineages respond to climate change. The new family was found in the Chilean matorral, a specific region in central Chile which today has a Mediterranean climate with limited winter rainfall and dry, hot summers. However, for most of its tectonic history, it was located at high latitudes. At the same time, this area was isolated from the tropics by the extremely dry Atacama Desert and from the South American pampas by over 6,000 meters-high Andes. It can therefore be assumed that the region underwent significant aridification, i.e., the gradual drying up of the climate and landscape, in the late Tertiary and Quaternary periods.

“The study shows once again how limited our knowledge of biodiversity is and how important field research is – not only in tropical areas, but also in regions that are less species-rich at first glance, yet have a unique geological and climatic history and host a number of endemic species. Many of these areas are now threatened by urbanization, intensive agriculture, a low proportion of protected areas, and poor connectivity between them,” Bocák pointed out.

The unexpected discovery by scientists from Canada, Spain, and the Czech Republic was recently published in the scientific journal Systematic Entomology. The holotype will be deposited in the National Natural History Museum, Santiago, Chile. Paratypes can be found in the Canadian National Collection of Insects, Arachnids and Nematodes, Ottawa, Canada, and in the Natural History Museum, London, United Kingdom, respectively. During two expeditions in 2022 and 2025, experts involved in the project processed several tons of soil from more than 50 locations throughout Chile.

Měří méně než jeden milimetr, je slepý a bezkřídlý. Tak vypadá dosud neznámý brouk, kterého objevil mezinárodní tým vědců hluboko v půdě ve středním Chile. Unikátnost miniaturního tvora potvrdila genetická analýza, kterou provedli odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP. Podle ní brouk, jenž dostal jméno Badmaater chilensis, pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae. Nečekaný objev vědců z Kanady, Španělska a Česka nedávno zveřejnil odborný časopis Systematic Entomology.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná. Původ nové čeledi Badmaateridae je datován do pozdního triasu, zhruba před 220 miliony let. To znamená, že vznikla ve stejné době jako savci, ale například o 60 až 70 milionů let dříve než ptáci a asi 90 milionů let před kvetoucími rostlinami,“ uvedl korespondenční autor studie a vedoucí výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce v CATRIN Ladislav Bocák.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná.“ Ladislav Bocák

Přestože se jedná o prastarou linii, brouk skrytý hluboko v půdě odborné komunitě dosud unikal. V důsledku adaptace na podzemní podmínky mají tito brouci malé tělo, jsou slepí a bezkřídlí. Vědci zapojení do mezinárodního projektu World Soil Fauna Project několik jedinců nalezli po vykopání asi půl metru hlubokých jam, promytí vzorků půdy a následném vysoušení organického materiálu.

„Vzhled a stavba těla brouka neposkytovaly téměř žádné vodítko k příbuzenským vztahům. Pouze některé rysy ukazovaly, že by mohl mít blízko k elateroidním čeledím, kam patří například i dobře známé světlušky, kovaříci či páteříčci. Díky pokročilým technologiím jsme i z takto malého jedince získali dostatečné množství DNA, identifikovali 4200 genů a porovnali je s potenciálně příbuznými skupinami. Díky tomu jsme potvrdili, že se jedná o příslušníka zcela nové čeledi, a určili i stáří této skupiny,“ objasnil další ze spoluautorů studie Dominik Kusý. Název brouka je odvozen od osobního jména Badamnyambuu, zkráceně Badmaa. Právě tak se jmenovala výzkumnice, která brouka při zpracování vzorků půdy objevila.

Badmaater chilensis představuje nový přírůstek do rostoucího seznamu linií na úrovni čeledí a podčeledí, jejichž larvy a někdy i dospělci žijí hluboko v půdě. I kdyby však byly objeveny další podobné linie, tyto specializované skupiny představují pouze zlomek elateroidních brouků. Jedním z důvodů může být omezená znalost půdní fauny v mnoha částech světa. Dalším možným vysvětlením je skutečnost, že slepé a bezkřídlé druhy nejsou schopny dálkového šíření, a jsou proto zvláště náchylné k vyhynutí.

Výzkum rovněž ukazuje, jak velmi staré linie reagují na klimatické změny. Nová čeleď byla nalezena v oblasti chilského matorralu, specifické oblasti ve středním Chile, která má dnes středomořské klima s omezenými zimními srážkami a suchými, horkými léty. Po většinu své tektonické historie se však nacházela ve vysokých zeměpisných šířkách. Zároveň byla tato oblast izolována od tropů extrémně suchou pouští Atacama a od jihoamerických pamp více než 6 000 metrů vysokými Andami. Lze tedy předpokládat, že region prošel výraznou aridifikací, tedy postupným vysycháním klimatu a krajiny, v pozdním třetihorách a čtvrtohorách. Foto: Ladislav Bocák

„Studie znovu ukazuje, jak omezené jsou naše znalosti biodiverzity a jak důležitý je terénní výzkum – nejen v tropických oblastech, ale i v regionech, které jsou na první pohled méně druhově bohaté, přesto však mají jedinečnou geologickou a klimatickou historii a hostí řadu endemických druhů. Mnohé z těchto oblastí jsou dnes ohroženy urbanizací, intenzivním zemědělstvím, nízkým podílem chráněných území a jejich špatnou vzájemnou propojeností,“ upozornil Bocák.

Holotyp (jedinec, který slouží jako reference k popisu) bude uložen v Národním přírodopisném muzeu v Santiagu, Chile. Další exempláře (paratypy) budou k vidění v Kanadské národní sbírce hmyzu, pavoukovců a hlístic v Ottawě a v Národním přírodovědném muzeu v Londýně.

Během dvou expedic v letech 2022 a 2025 zpracovali odborníci zapojení do projektu několik tun půdy z více než 50 lokalit po celém Chile.

Odkaz na článek.

 

Měří méně než jeden milimetr, je slepý a bezkřídlý. Tak vypadá dosud neznámý brouk, kterého objevil mezinárodní tým vědců hluboko v půdě ve středním Chile. Unikátnost miniaturního tvora potvrdila genetická analýza, kterou provedli odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP. Podle ní brouk, jenž dostal jméno Badmaater chilensis, pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae. Nečekaný objev vědců z Kanady, Španělska a Česka nedávno zveřejnil odborný časopis Systematic Entomology.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná. Původ nové čeledi Badmaateridae je datován do pozdního triasu, zhruba před 220 miliony let. To znamená, že vznikla ve stejné době jako savci, ale například o 60 až 70 milionů let dříve než ptáci a asi 90 milionů let před kvetoucími rostlinami,“ uvedl korespondenční autor studie a vedoucí výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce v CATRIN Ladislav Bocák.

„Přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná.“ Ladislav Bocák

Přestože se jedná o prastarou linii, brouk skrytý hluboko v půdě odborné komunitě dosud unikal. V důsledku adaptace na podzemní podmínky mají tito brouci malé tělo, jsou slepí a bezkřídlí. Vědci zapojení do mezinárodního projektu World Soil Fauna Project několik jedinců nalezli po vykopání asi půl metru hlubokých jam, promytí vzorků půdy a následném vysoušení organického materiálu.

„Vzhled a stavba těla brouka neposkytovaly téměř žádné vodítko k příbuzenským vztahům. Pouze některé rysy ukazovaly, že by mohl mít blízko k elateroidním čeledím, kam patří například i dobře známé světlušky, kovaříci či páteříčci. Díky pokročilým technologiím jsme i z takto malého jedince získali dostatečné množství DNA, identifikovali 4200 genů a porovnali je s potenciálně příbuznými skupinami. Díky tomu jsme potvrdili, že se jedná o příslušníka zcela nové čeledi, a určili i stáří této skupiny,“ objasnil další ze spoluautorů studie Dominik Kusý. Název brouka je odvozen od osobního jména Badamnyambuu, zkráceně Badmaa. Právě tak se jmenovala výzkumnice, která brouka při zpracování vzorků půdy objevila.

Badmaater chilensis představuje nový přírůstek do rostoucího seznamu linií na úrovni čeledí a podčeledí, jejichž larvy a někdy i dospělci žijí hluboko v půdě. I kdyby však byly objeveny další podobné linie, tyto specializované skupiny představují pouze zlomek elateroidních brouků. Jedním z důvodů může být omezená znalost půdní fauny v mnoha částech světa. Dalším možným vysvětlením je skutečnost, že slepé a bezkřídlé druhy nejsou schopny dálkového šíření, a jsou proto zvláště náchylné k vyhynutí.

Výzkum rovněž ukazuje, jak velmi staré linie reagují na klimatické změny. Nová čeleď byla nalezena v oblasti chilského matorralu, specifické oblasti ve středním Chile, která má dnes středomořské klima s omezenými zimními srážkami a suchými, horkými léty. Po většinu své tektonické historie se však nacházela ve vysokých zeměpisných šířkách. Zároveň byla tato oblast izolována od tropů extrémně suchou pouští Atacama a od jihoamerických pamp více než 6 000 metrů vysokými Andami. Lze tedy předpokládat, že region prošel výraznou aridifikací, tedy postupným vysycháním klimatu a krajiny, v pozdním třetihorách a čtvrtohorách. Foto: Ladislav Bocák

„Studie znovu ukazuje, jak omezené jsou naše znalosti biodiverzity a jak důležitý je terénní výzkum – nejen v tropických oblastech, ale i v regionech, které jsou na první pohled méně druhově bohaté, přesto však mají jedinečnou geologickou a klimatickou historii a hostí řadu endemických druhů. Mnohé z těchto oblastí jsou dnes ohroženy urbanizací, intenzivním zemědělstvím, nízkým podílem chráněných území a jejich špatnou vzájemnou propojeností,“ upozornil Bocák.

Holotyp (jedinec, který slouží jako reference k popisu) bude uložen v Národním přírodopisném muzeu v Santiagu, Chile. Další exempláře (paratypy) budou k vidění v Kanadské národní sbírce hmyzu, pavoukovců a hlístic v Ottawě a v Národním přírodovědném muzeu v Londýně.

Během dvou expedic v letech 2022 a 2025 zpracovali odborníci zapojení do projektu několik tun půdy z více než 50 lokalit po celém Chile.

Odkaz na článek.

 

Nejen studující teologického směru by mohl zaujmout nový nepovinný předmět, který v letním semestru otevírá Cyrilometodějská teologická fakulta UP. Během kurzu Odpoledne křesťanství se účastníci pod vedením Michala Štveráka podrobně zaměří na dílo Tomáše Halíka. Uznávaný teolog a sociolog se do výuky také osobně zapojí, se studenty předmět v květnu zakončí.

Cílem kurzu je seznámit s nejnovější teologickou recepcí Halíkova díla a prohloubit jeho porozumění. Středem pozornosti bude kniha Odpoledne křesťanství: Odvaha k proměně, myšlenky v ní obsažené ocenil i nedávno zesnulý papež František, půjčují si je mnozí kardinálové a debatuje se o nich na konferencích.

„Připadá mi důležité pro současnou generaci teologů, ale také pro kohokoli jiného z dalších oblastí zkoumání člověka a přírody, abychom přemýšleli a diskutovali o otázkách vnitřní spirituality, o podobě církve a společnosti a o tom, k čemu nás jako jednu lidskou rodinu Bůh zve tím, co se děje okolo nás, co v teologii označujeme jako ‚znamení doby‘. A to, myslím, můžeme dobře dělat na akademické půdě na základě tak hutného textu, jakým Odpoledne křesťanství od Tomáše Halíka je,“ uvedl garant Michal Štverák z katedry komunikace CMTF UP.

Kurz je jako nepovinný předmět kategorie C otevřen všem zájemcům napříč univerzitou.

„Tomáš Halík je se studenty rád v kontaktu, a i když nemůže do Olomouce přijíždět pravidelně, myslím, že velmi rád uslyší to, k čemu se během našich debat v průběhu semestru dostaneme. Osobně nicméně předmět se studenty zakončí,“ dodal Michal Štverák s tím, že 6. května Tomáš Halík také vystoupí s veřejnou přednáškou na FF UP a poté bude sloužit studentskou mši v kostele Panny Marie Sněžné.

Kurz Odpoledne křesťanství zájemci najdou ve STAGu pod zkratkou KMS/PEOKR.

Michal Štverák společně s Janem Regnerem vede také předmět Film a spiritualita. Jeho výuka sice v letním semestru neprobíhá, projekce významných snímků, které se dotýkají prožívání duchovního života, v sále Central Muzea umění Olomouc se však konají. V plánu jsou filmy Moudrost štěstí (24. února), Stezka života (10. března) a Franz (21. dubna). Začíná se vždy v 19 hodin.

Nejen studující teologického směru by mohl zaujmout nový nepovinný předmět, který v letním semestru otevírá Cyrilometodějská teologická fakulta UP. Během kurzu Odpoledne křesťanství se účastníci pod vedením Michala Štveráka podrobně zaměří na dílo Tomáše Halíka. Uznávaný teolog a sociolog se do výuky také osobně zapojí, se studenty předmět v květnu zakončí.

Cílem kurzu je seznámit s nejnovější teologickou recepcí Halíkova díla a prohloubit jeho porozumění. Středem pozornosti bude kniha Odpoledne křesťanství: Odvaha k proměně, myšlenky v ní obsažené ocenil i nedávno zesnulý papež František, půjčují si je mnozí kardinálové a debatuje se o nich na konferencích.

„Připadá mi důležité pro současnou generaci teologů, ale také pro kohokoli jiného z dalších oblastí zkoumání člověka a přírody, abychom přemýšleli a diskutovali o otázkách vnitřní spirituality, o podobě církve a společnosti a o tom, k čemu nás jako jednu lidskou rodinu Bůh zve tím, co se děje okolo nás, co v teologii označujeme jako ‚znamení doby‘. A to, myslím, můžeme dobře dělat na akademické půdě na základě tak hutného textu, jakým Odpoledne křesťanství od Tomáše Halíka je,“ uvedl garant Michal Štverák z katedry komunikace CMTF UP.

Kurz je jako nepovinný předmět kategorie C otevřen všem zájemcům napříč univerzitou.

„Tomáš Halík je se studenty rád v kontaktu, a i když nemůže do Olomouce přijíždět pravidelně, myslím, že velmi rád uslyší to, k čemu se během našich debat v průběhu semestru dostaneme. Osobně nicméně předmět se studenty zakončí,“ dodal Michal Štverák s tím, že 6. května Tomáš Halík také vystoupí s veřejnou přednáškou na FF UP a poté bude sloužit studentskou mši v kostele Panny Marie Sněžné.

Kurz Odpoledne křesťanství zájemci najdou ve STAGu pod zkratkou KMS/PEOKR.

Michal Štverák společně s Janem Regnerem vede také předmět Film a spiritualita. Jeho výuka sice v letním semestru neprobíhá, projekce významných snímků, které se dotýkají prožívání duchovního života, v sále Central Muzea umění Olomouc se však konají. V plánu jsou filmy Moudrost štěstí (24. února), Stezka života (10. března) a Franz (21. dubna). Začíná se vždy v 19 hodin.

How can we make the production of supercapacitors for energy storage more sustainable and replace the traditionally used but toxic solvent NMP (N-methyl-2-pyrrolidone)? According to scientists from CATRIN at Palacký University, the “green” solvents Cyrene and Tamisolve may be a suitable alternative. In an article published in the Chemical Engineering Journal, they have shown that these solvents can be used in production without reducing the performance of the equipment. They thus offer a path to the next generation of sustainable, high-performance supercapacitors for industrial use.

“Supercapacitors are one of the modern technologies for storing electric energy. As sustainable energy storage becomes more prominent, it is essential to replace the hazardous solvents used in the production of supercapacitor electrodes. Our study presents Cyrene and Tamisolve as environmentally friendly alternatives to the toxic solvent NMP, which is traditionally used in production. Both tested solvents enabled the preparation of electrodes that maintain high electrochemical performance while improving environmental compatibility,” said Michal Otyepka, corresponding author of the article.

The electrodes were prepared using nitrogen-doped graphene as the active material in combination with two types of binders. The first was a common fluorinated binder (PVDF), which is widely used in industry, including in the manufacturing of battery electrodes. The researchers also tested a fluorine-free binder (PVP), which has a lower environmental impact and is more soluble in environmentally friendly solvents. Using various combinations, they monitored the performance and stability of the electrodes as well as their mechanical resistance.

“The results showed that not only can the alternative solvents Cyrene and Tamisolve fully replace the toxic solvent NMP, but also that the prepared electrodes have the necessary mechanical properties. Their compatibility with both fluorinated PVDF and non-fluorinated PVP binders, together with excellent layer uniformity and electrochemical stability, makes them ideal for use in scalable applications. This is essential for industrial production,” said the publication’s first author, Ivan Dědek.

Cyrene, or dihydrolevoglucosenone, is obtained from renewable biomass sources such as cellulose. Tamisolve (N-butyl-2-pyrrolidone) is a substance related to the commonly used NMP, but is more gentle on human health and the environment.

Supercapacitor research has been a priority at CATRIN for almost ten years. In addition to developing new active materials, such as the successful nitrogen-doped graphene (SC-GN3), it also focuses on environmentally friendly and industrially feasible manufacturing processes. The replacement of toxic NMP with the “greener” solvents Cyrene and Tamisolve confirms that more sustainable production can go hand in hand with high performance and represents an important step towards industrial implementation.

Jak udělat výrobu superkondenzátorů pro ukládání energie udržitelnější a nahradit tradičně používané, ale toxické rozpouštědlo NMP (N-methyl-2-pyrrolidon)? Podle vědců z CATRIN Univerzity Palackého mohou být vhodnou alternativou „zelená“ rozpouštědla Cyrene a Tamisolve. V článku publikovaném v časopise Chemical Engineering Journal ukázali, že tato rozpouštědla lze využít při výrobě, aniž by došlo ke snížení výkonu zařízení. Nabízejí tak cestu k další generaci udržitelných, vysoce výkonných superkondenzátorů pro průmyslové využití.

„Superkondenzátory představují jednu z moderních technologií pro ukládání elektrické energie. S tím, jak se dostává do popředí udržitelné ukládání energie, je nezbytné nahradit nebezpečná rozpouštědla používaná při výrobě elektrod superkondenzátorů. Naše studie představuje Cyrene a Tamisolve jako ekologicky šetrné alternativy toxického rozpouštědla NMP, které se tradičně používá při výrobě. Obě testovaná rozpouštědla umožnila přípravu elektrod, které si zachovávají vysoký elektrochemický výkon a zároveň zlepšují environmentální kompatibilitu,“ uvedl korespondenční autor článku Michal Otyepka.

Elektrody byly připraveny s využitím dusíkem dopovaného grafenu jako aktivního materiálu v kombinaci s dvěma typy pojiv. Prvním bylo běžné fluorované pojivo (PVDF), které je široce průmyslově používáno mimo jiné při výrobě elektrod pro baterie. Dále vědci testovali pojivo bez fluoru (PVP), které méně zatěžuje životní prostředí a je lépe rozpustné v ekologických rozpouštědlech. Při využití různých kombinací sledovali výkon a stabilitu elektrod i jejich mechanickou odolnost.

„Výsledky ukázaly nejen to, že alternativní rozpouštědla Cyrene a Tamisolve mohou plnohodnotně nahradit toxické rozpouštědlo NMP, ale také že připravené elektrody mají potřebné mechanické vlastnosti. Jejich kompatibilita s fluorovaným pojivem PVDF i nefluorovaným PVP, spolu s vynikající uniformitou vrstev a elektrochemickou stabilitou, je předurčuje k využití ve škálovatelných aplikacích. To je nezbytné pro průmyslnou výrobu,“ uvedl první autor publikace Ivan Dědek.  

Výzkum superkondenzátorů je v CATRIN prioritou již téměř deset let. Vedle vývoje nových aktivních materiálů, například úspěšného dusíkem dopovaného grafenu (SC-GN3), se zaměřuje také na ekologicky šetrné a průmyslově proveditelné výrobní postupy. Náhrada toxického NMP „zelenějšími“ rozpouštědly Cyrene a Tamisolve tak potvrzuje, že udržitelnější výroba může jít ruku v ruce s vysokým výkonem a představuje důležitý krok směrem k průmyslovému využití.

Cyrene, tedy dihydrolevoglukosenon, se získává z obnovitelných zdrojů biomasy, například celulózy. Tamisolve (N-butyl-2-pyrrolidon) je látka příbuzná běžně používanému NMP, je však šetrnější k lidskému zdraví i životnímu prostředí.

Jak udělat výrobu superkondenzátorů pro ukládání energie udržitelnější a nahradit tradičně používané, ale toxické rozpouštědlo NMP (N-methyl-2-pyrrolidon)? Podle vědců z CATRIN Univerzity Palackého mohou být vhodnou alternativou „zelená“ rozpouštědla Cyrene a Tamisolve. V článku publikovaném v časopise Chemical Engineering Journal ukázali, že tato rozpouštědla lze využít při výrobě, aniž by došlo ke snížení výkonu zařízení. Nabízejí tak cestu k další generaci udržitelných, vysoce výkonných superkondenzátorů pro průmyslové využití.

„Superkondenzátory představují jednu z moderních technologií pro ukládání elektrické energie. S tím, jak se dostává do popředí udržitelné ukládání energie, je nezbytné nahradit nebezpečná rozpouštědla používaná při výrobě elektrod superkondenzátorů. Naše studie představuje Cyrene a Tamisolve jako ekologicky šetrné alternativy toxického rozpouštědla NMP, které se tradičně používá při výrobě. Obě testovaná rozpouštědla umožnila přípravu elektrod, které si zachovávají vysoký elektrochemický výkon a zároveň zlepšují environmentální kompatibilitu,“ uvedl korespondenční autor článku Michal Otyepka.

Elektrody byly připraveny s využitím dusíkem dopovaného grafenu jako aktivního materiálu v kombinaci s dvěma typy pojiv. Prvním bylo běžné fluorované pojivo (PVDF), které je široce průmyslově používáno mimo jiné při výrobě elektrod pro baterie. Dále vědci testovali pojivo bez fluoru (PVP), které méně zatěžuje životní prostředí a je lépe rozpustné v ekologických rozpouštědlech. Při využití různých kombinací sledovali výkon a stabilitu elektrod i jejich mechanickou odolnost.

„Výsledky ukázaly nejen to, že alternativní rozpouštědla Cyrene a Tamisolve mohou plnohodnotně nahradit toxické rozpouštědlo NMP, ale také že připravené elektrody mají potřebné mechanické vlastnosti. Jejich kompatibilita s fluorovaným pojivem PVDF i nefluorovaným PVP, spolu s vynikající uniformitou vrstev a elektrochemickou stabilitou, je předurčuje k využití ve škálovatelných aplikacích. To je nezbytné pro průmyslnou výrobu,“ uvedl první autor publikace Ivan Dědek.  

Výzkum superkondenzátorů je v CATRIN prioritou již téměř deset let. Vedle vývoje nových aktivních materiálů, například úspěšného dusíkem dopovaného grafenu (SC-GN3), se zaměřuje také na ekologicky šetrné a průmyslově proveditelné výrobní postupy. Náhrada toxického NMP „zelenějšími“ rozpouštědly Cyrene a Tamisolve tak potvrzuje, že udržitelnější výroba může jít ruku v ruce s vysokým výkonem a představuje důležitý krok směrem k průmyslovému využití.

Cyrene, tedy dihydrolevoglukosenon, se získává z obnovitelných zdrojů biomasy, například celulózy. Tamisolve (N-butyl-2-pyrrolidon) je látka příbuzná běžně používanému NMP, je však šetrnější k lidskému zdraví i životnímu prostředí.

Angličtina, němčina, španělština, francouzština a ruština. Pět jazyků, které jsou společně se studenty a studentkami středních škol hlavními hráči Překladatelské soutěže. Tu s cílem podpořit zájem středoškoláků o studium jazyků a o překlad jako oborovou disciplínu už podesáté připravila Filozofická fakulta UP.  

Filologické katedry Filozofické fakulty Univerzity Palackého podesáté uspořádaly Překladatelskou soutěž. I v roce 2026 se uskutečnila ve dvou kolech. První se konalo na středních školách a zúčastnilo se jej dvaačtyřicet škol. V druhém kole pak Filozofická fakulta UP přivítala ve svých prostorách 240 vybraných studentů a studentek. O nejlepší překlad každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků.

„Úspěch závisí na dobré znalosti cizího jazyka, zároveň soutěžící musí dokonale ovládat češtinu. Hodnotíme věcnou přesnost a stylovou přiměřenost vůči originálům, dále jazykovou správnost a idiomatičnost či jazykovou uzuálnost výsledného překladu. Rád bych zdůraznil, že za výborný výsledek mohou studenti a studentky považovat už to, že se dostali do druhého soutěžního kola. Vzhledem k vysoké konkurenci totiž vybíráme k překladu skutečně těžké texty,“ uvedl za Předkladatelskou soutěž FF UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky.  

Většina středních škol se do soutěže hlásí opakovaně. Vrací se i studující, řada z nich soutěží dokonce ve dvou jazycích. Překládají se dva texty v souhrnném rozsahu jedné normostrany, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu a jeden text odborného stylu. I letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny a španělštiny. Právě v překladu ze španělštiny zvítězil Lukáš Paděra, student třetího ročníku Slovanského gymnázia Olomouc.

„Znalost jazyka se vždycky hodí. Španělštinu zatím vnímám jako komunikační prostředek. Co se týká studia, spíš přemýšlím o krajinářské architektuře, o něčem, co je spojené s přírodou. Do maturity mám ale ještě víc než rok, takže o svém studijním směřování můžu ještě nějakou dobu přemýšlet.“

Také laureát druhého místa v překladu z angličtiny David Filla si studium jazyka na vysoké škole patrně nevybere.

„Rád bych studoval na právnické fakultě. Angličtině se věnuji možná i proto, že moji rodiče jsou překladatelé. I když jsem měl ambici získat první místo, jsem za druhou příčku vlastně rád. Mám radost, že jsem nevážil cestu zbytečně,“ uvedl po slavnostním vyhlášení výsledků soutěže v aule FF UP maturant brněnského Gymnázia Matyáše Lercha.

V překladu z angličtiny uspěla také Klára Dohnalová z Gymnázia Brno, Křenová, která při vyhlášení soutěže převzala čestné uznání.

„Měla jsem velkou radost už z toho, že jsem se dostala do fakultního kola. Jednou bych se ráda věnovala mezinárodním vztahům. Tam jistě angličtinu využiji.“

foto_sem_4

Jednou z nejúspěšnějších škol letošní Překladatelské soutěže FF UP bylo brněnské Gymnázium Matyáše Lercha. Studenti a studentky tohoto gymnázia získali v desátém ročníku řadu cen, a právě mezi laureáty z tohoto gymnázia jsou i tací, kteří by se studiu jazyka rádi věnovali. Za všechny budiž příkladem Karolína Lada Klímová, která uspěla v překladu z němčiny.

„Ano, jazyky jsou směr, kterým bych se ráda vydala. I když jsem nějakou dobu uvažovala o germanistice na Univerzitě Palackého, tak i vzhledem k tomu, že jsem z Brna a mám tam známé, zůstane v mé preferenci patrně Brno. Ke germanistice bych si jako minoritní obor ráda přidala i romanistiku,“ shrnula maturantka. Němčině se začala věnovat na osmiletém gymnáziu, více se o ni zajímá poslední čtyři roky.  

Překladatelská soutěž FF UP vznikla v roce 2015 formou spolupráce FF UP s Gymnáziem Olomouc-Hejčín a několika dalšími olomouckými středními školami. Postupně se rozvíjela a v roce 2020 se do ní již zapojilo 700 studentů z desítek středních škol napříč ČR. Díky své popularitě získala partnerství s německou akademickou výměnnou službou DAAD a Mezinárodní organizací Spojeného království pro kulturní vztahy a příležitosti pro vzdělávání British Council. Soutěž se koná pod oficiální záštitou české Jednoty tlumočníků a předkladatelů. Školní kolo 10. ročníku této soutěže se uskutečnilo v listopadu 2025. Za každý jazyk škola nominovala dva vítěze a jednoho náhradníka. Vítězové postoupili do fakultního kola, které se uskutečnilo 8. a 9. ledna 2026. 

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP 

Angličtina: 1. místo – Samuel Laufer, Gymnázium Jana Opletala Litovel, 1. místo – Adam Batěk, Gymnázium Zlín – Lesní čtvrť, 2. místo – David Šantavý, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo – Kamil Maděra, SOŠaG Staré Město, 3. místo – Samuel Žerávek, Gymnázium Hranice, čestné uznání (odborný text) – Václav Horák, Cyrilometodějské gymnázium Prostějov, čestná uznání (umělecký text) – Stella Herfortová, Gymnázium Matyáše Lercha a Klára Dohnalová, Gymnázium Brno, Křenová.

Španělština: 1. místo – Lukáš Paděra, Slovanské gymnázium Olomouc, 2. místo – David Filla, Gymnázium Matyáše Lercha, 3. místo – Elena Schejbalová, Gymnázium Dr. Emila Holuba, čestné uznání – Nela Vaculová, Gymnázium Židlochovice.

Francouzština: 1. místo – Klára Šídová, Slovanské gymnázium Olomouc, 2. místo – Anežka Marie Pospíšilová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 3. místo – Elena Kubátová, Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola, 3. místo – Martin Kundrík, Gymnázium Matyáše Lercha, čestná uznání – Julie Velecká, Gymnázium Olomouc-Hejčín a Lenka Maindová, Gymnázium Matyáše Lercha.

Ruština: 1. místo – Veronika Pavlásková, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 2. místo – Veronika Petrana Uhlířová, Gymnázium Uherské Hradiště, 3. místo – Anna Misarová, Jiráskovo gymnázium Náchod, čestná uznání – Anna Cihlářová, Gymnázium Havlíčkův Brod a Nikita Nečasová, Gymnázium Olomouc-Hejčín.

Němčina: 1. místo – Karolína Lada Klímová, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo – Jitka Provazníková, Gymnázium Brno, Křenová, 3. místo – Barbora Veličková, Cyrilometodějské gymnázium Prostějov.

Angličtina, němčina, španělština, francouzština a ruština. Pět jazyků, které jsou společně se studenty a studentkami středních škol hlavními hráči Překladatelské soutěže. Tu s cílem podpořit zájem středoškoláků o studium jazyků a o překlad jako oborovou disciplínu už podesáté připravila Filozofická fakulta UP.  

Filologické katedry Filozofické fakulty Univerzity Palackého podesáté uspořádaly Překladatelskou soutěž. I v roce 2026 se uskutečnila ve dvou kolech. První se konalo na středních školách a zúčastnilo se jej dvaačtyřicet škol. V druhém kole pak Filozofická fakulta UP přivítala ve svých prostorách 240 vybraných studentů a studentek. O nejlepší překlad každoročně soutěží žáci vyššího stupně gymnázií a středních škol, včetně maturitních ročníků.

„Úspěch závisí na dobré znalosti cizího jazyka, zároveň soutěžící musí dokonale ovládat češtinu. Hodnotíme věcnou přesnost a stylovou přiměřenost vůči originálům, dále jazykovou správnost a idiomatičnost či jazykovou uzuálnost výsledného překladu. Rád bych zdůraznil, že za výborný výsledek mohou studenti a studentky považovat už to, že se dostali do druhého soutěžního kola. Vzhledem k vysoké konkurenci totiž vybíráme k překladu skutečně těžké texty,“ uvedl za Předkladatelskou soutěž FF UP Ondřej Molnár, vedoucí katedry anglistiky a amerikanistiky.  

Většina středních škol se do soutěže hlásí opakovaně. Vrací se i studující, řada z nich soutěží dokonce ve dvou jazycích. Překládají se dva texty v souhrnném rozsahu jedné normostrany, jeden text publicistického nebo uměleckého stylu a jeden text odborného stylu. I letos se překládalo z pěti jazyků – z angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny a španělštiny. Právě v překladu ze španělštiny zvítězil Lukáš Paděra, student třetího ročníku Slovanského gymnázia Olomouc.

„Znalost jazyka se vždycky hodí. Španělštinu zatím vnímám jako komunikační prostředek. Co se týká studia, spíš přemýšlím o krajinářské architektuře, o něčem, co je spojené s přírodou. Do maturity mám ale ještě víc než rok, takže o svém studijním směřování můžu ještě nějakou dobu přemýšlet.“

Také laureát druhého místa v překladu z angličtiny David Filla si studium jazyka na vysoké škole patrně nevybere.

„Rád bych studoval na právnické fakultě. Angličtině se věnuji možná i proto, že moji rodiče jsou překladatelé. I když jsem měl ambici získat první místo, jsem za druhou příčku vlastně rád. Mám radost, že jsem nevážil cestu zbytečně,“ uvedl po slavnostním vyhlášení výsledků soutěže v aule FF UP maturant brněnského Gymnázia Matyáše Lercha.

V překladu z angličtiny uspěla také Klára Dohnalová z Gymnázia Brno, Křenová, která při vyhlášení soutěže převzala čestné uznání.

„Měla jsem velkou radost už z toho, že jsem se dostala do fakultního kola. Jednou bych se ráda věnovala mezinárodním vztahům. Tam jistě angličtinu využiji.“

foto_sem_4

Jednou z nejúspěšnějších škol letošní Překladatelské soutěže FF UP bylo brněnské Gymnázium Matyáše Lercha. Studenti a studentky tohoto gymnázia získali v desátém ročníku řadu cen, a právě mezi laureáty z tohoto gymnázia jsou i tací, kteří by se studiu jazyka rádi věnovali. Za všechny budiž příkladem Karolína Lada Klímová, která uspěla v překladu z němčiny.

„Ano, jazyky jsou směr, kterým bych se ráda vydala. I když jsem nějakou dobu uvažovala o germanistice na Univerzitě Palackého, tak i vzhledem k tomu, že jsem z Brna a mám tam známé, zůstane v mé preferenci patrně Brno. Ke germanistice bych si jako minoritní obor ráda přidala i romanistiku,“ shrnula maturantka. Němčině se začala věnovat na osmiletém gymnáziu, více se o ni zajímá poslední čtyři roky.  

Překladatelská soutěž FF UP vznikla v roce 2015 formou spolupráce FF UP s Gymnáziem Olomouc-Hejčín a několika dalšími olomouckými středními školami. Postupně se rozvíjela a v roce 2020 se do ní již zapojilo 700 studentů z desítek středních škol napříč ČR. Díky své popularitě získala partnerství s německou akademickou výměnnou službou DAAD a Mezinárodní organizací Spojeného království pro kulturní vztahy a příležitosti pro vzdělávání British Council. Soutěž se koná pod oficiální záštitou české Jednoty tlumočníků a předkladatelů. Školní kolo 10. ročníku této soutěže se uskutečnilo v listopadu 2025. Za každý jazyk škola nominovala dva vítěze a jednoho náhradníka. Vítězové postoupili do fakultního kola, které se uskutečnilo 8. a 9. ledna 2026. 

Výsledková listina Překladatelské soutěže FF UP 

Angličtina: 1. místo – Samuel Laufer, Gymnázium Jana Opletala Litovel, 1. místo – Adam Batěk, Gymnázium Zlín – Lesní čtvrť, 2. místo – David Šantavý, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo – Kamil Maděra, SOŠaG Staré Město, 3. místo – Samuel Žerávek, Gymnázium Hranice, čestné uznání (odborný text) – Václav Horák, Cyrilometodějské gymnázium Prostějov, čestná uznání (umělecký text) – Stella Herfortová, Gymnázium Matyáše Lercha a Klára Dohnalová, Gymnázium Brno, Křenová.

Španělština: 1. místo – Lukáš Paděra, Slovanské gymnázium Olomouc, 2. místo – David Filla, Gymnázium Matyáše Lercha, 3. místo – Elena Schejbalová, Gymnázium Dr. Emila Holuba, čestné uznání – Nela Vaculová, Gymnázium Židlochovice.

Francouzština: 1. místo – Klára Šídová, Slovanské gymnázium Olomouc, 2. místo – Anežka Marie Pospíšilová, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 3. místo – Elena Kubátová, Biskupské gymnázium Brno a mateřská škola, 3. místo – Martin Kundrík, Gymnázium Matyáše Lercha, čestná uznání – Julie Velecká, Gymnázium Olomouc-Hejčín a Lenka Maindová, Gymnázium Matyáše Lercha.

Ruština: 1. místo – Veronika Pavlásková, Gymnázium Olomouc-Hejčín, 2. místo – Veronika Petrana Uhlířová, Gymnázium Uherské Hradiště, 3. místo – Anna Misarová, Jiráskovo gymnázium Náchod, čestná uznání – Anna Cihlářová, Gymnázium Havlíčkův Brod a Nikita Nečasová, Gymnázium Olomouc-Hejčín.

Němčina: 1. místo – Karolína Lada Klímová, Gymnázium Matyáše Lercha, 2. místo – Jitka Provazníková, Gymnázium Brno, Křenová, 3. místo – Barbora Veličková, Cyrilometodějské gymnázium Prostějov.

Vědci z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci popsali nový molekulární mechanismus pomáhající rostlinám vyrovnat se se solným stresem, který přispívá k degradaci půdy a zemědělcům v Evropské unii ročně způsobuje miliardové ztráty. Objev olomouckých vědců se týká regulace antioxidačních enzymů v rostlinách a může v budoucnu přispět k vývoji zemědělských plodin odolnějších vůči vyššímu obsahu soli v půdě. Výsledek jejich práce publikoval prestižní časopis Plant Physiology.

Výzkumný tým Tomáše Takáče se zaměřil na superoxiddismutasy (SOD), tedy enzymy zajišťující odbourávání reaktivního kyslíkového radikálu superoxidu. Ten v rostlinách vzniká mj. i v souvislosti se zasolenou půdou. V rámci juniorského projektu Univerzity Palackého, vedeného Petrem Dvořákem z katedry biotechnologií, vědci odhalili dosud neznámý způsob regulace enzymu FeSOD1, který do této skupiny patří. Vědci zjistili, že jeho aktivita je negativně regulována proteinem RACK1A (Receptor pro aktivovanou proteinkinasu C 1A).

„Během solného stresu interakce mezi těmito dvěma proteiny udržuje rovnováhu reaktivních kyslíkových radikálů v kořenech modelové rostliny Arabidopsis thaliana. Současně oba proteiny při stresu částečně mění svou lokalizaci a jsou přemísťovány do tzv. stresových granul – specifických proteinových a mRNA komplexů, ve kterých je aktivita FeSOD1 inhibována,“ uvedl Tomáš Takáč z katedry biotechnologií.

Podobný mechanismus regulace enzymů SOD dosud nebyl popsán ani u intenzivně studovaných savčích modelových organismů.

Význam pro pochopení stresových reakcí rostlin

Reaktivní formy kyslíku vznikají v rostlinách přirozeně jako součást metabolismu. Při nepříznivých podmínkách, například při zasolení půdy, se však jejich produkce výrazně zvyšuje. Tyto molekuly mohou buňky poškozovat, zároveň ale fungují jako důležité signální faktory, které řídí obranné reakce. Klíčové je proto udržet jejich koncentraci v rovnováze, což zajišťují právě antioxidační enzymy.

Autoři studie publikované v prestižním časopise Plant Physiology, která byla editory vyzdvižena i v rubrice News and Views, ukazují, že právě protein RACK1A představuje významný regulační uzel antioxidační obrany. Podle jejich zjištění může tento protein synchronizovat odbourávání reaktivních forem kyslíku s jejich produkcí.

Širší dopady a aplikační potenciál

Na původní výzkum navázali olomoučtí vědci přehledovým článkem v časopise Plant, Cell & Environment. V něm podrobně popisují, že regulace reaktivních kyslíkových radikálů je vícestupňový proces zahrnující protein-proteinové interakce, ale také transkripční, post-transkripční a post-translační mechanismy. Právě tato komplexní regulace je zásadní pro vývoj a obranu rostlin v měnících se klimatických podmínkách.

Získané poznatky mohou sloužit jako základ pro identifikaci nových molekulárních markerů a pro návrh budoucích šlechtitelských postupů zaměřených na zvýšení odolnosti významných plodin vůči zasolení půdy.

Juniorský grant Deciphering novel mechanism of plant antioxidant defense regulation during salt stress by protein-protein interactions (JG_2023_018) získal v roce 2023 Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. z Katedry biotechnologií. Jde o podporu excelentního výzkumu mladých akademických a vědeckých pracovníků, který pomáhá s přípravou na mezinárodní projekty (např. Horizont Evropa).

Vědci z katedry biotechnologií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci popsali nový molekulární mechanismus pomáhající rostlinám vyrovnat se se solným stresem, který přispívá k degradaci půdy a zemědělcům v Evropské unii ročně způsobuje miliardové ztráty. Objev olomouckých vědců se týká regulace antioxidačních enzymů v rostlinách a může v budoucnu přispět k vývoji zemědělských plodin odolnějších vůči vyššímu obsahu soli v půdě. Výsledek jejich práce publikoval prestižní časopis Plant Physiology.

Výzkumný tým Tomáše Takáče se zaměřil na superoxiddismutasy (SOD), tedy enzymy zajišťující odbourávání reaktivního kyslíkového radikálu superoxidu. Ten v rostlinách vzniká mj. i v souvislosti se zasolenou půdou. V rámci juniorského projektu Univerzity Palackého, vedeného Petrem Dvořákem z katedry biotechnologií, vědci odhalili dosud neznámý způsob regulace enzymu FeSOD1, který do této skupiny patří. Vědci zjistili, že jeho aktivita je negativně regulována proteinem RACK1A (Receptor pro aktivovanou proteinkinasu C 1A).

„Během solného stresu interakce mezi těmito dvěma proteiny udržuje rovnováhu reaktivních kyslíkových radikálů v kořenech modelové rostliny Arabidopsis thaliana. Současně oba proteiny při stresu částečně mění svou lokalizaci a jsou přemísťovány do tzv. stresových granul – specifických proteinových a mRNA komplexů, ve kterých je aktivita FeSOD1 inhibována,“ uvedl Tomáš Takáč z katedry biotechnologií.

Podobný mechanismus regulace enzymů SOD dosud nebyl popsán ani u intenzivně studovaných savčích modelových organismů.

Význam pro pochopení stresových reakcí rostlin

Reaktivní formy kyslíku vznikají v rostlinách přirozeně jako součást metabolismu. Při nepříznivých podmínkách, například při zasolení půdy, se však jejich produkce výrazně zvyšuje. Tyto molekuly mohou buňky poškozovat, zároveň ale fungují jako důležité signální faktory, které řídí obranné reakce. Klíčové je proto udržet jejich koncentraci v rovnováze, což zajišťují právě antioxidační enzymy.

Autoři studie publikované v prestižním časopise Plant Physiology, která byla editory vyzdvižena i v rubrice News and Views, ukazují, že právě protein RACK1A představuje významný regulační uzel antioxidační obrany. Podle jejich zjištění může tento protein synchronizovat odbourávání reaktivních forem kyslíku s jejich produkcí.

Širší dopady a aplikační potenciál

Na původní výzkum navázali olomoučtí vědci přehledovým článkem v časopise Plant, Cell & Environment. V něm podrobně popisují, že regulace reaktivních kyslíkových radikálů je vícestupňový proces zahrnující protein-proteinové interakce, ale také transkripční, post-transkripční a post-translační mechanismy. Právě tato komplexní regulace je zásadní pro vývoj a obranu rostlin v měnících se klimatických podmínkách.

Získané poznatky mohou sloužit jako základ pro identifikaci nových molekulárních markerů a pro návrh budoucích šlechtitelských postupů zaměřených na zvýšení odolnosti významných plodin vůči zasolení půdy.

Juniorský grant Deciphering novel mechanism of plant antioxidant defense regulation during salt stress by protein-protein interactions (JG_2023_018) získal v roce 2023 Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. z Katedry biotechnologií. Jde o podporu excelentního výzkumu mladých akademických a vědeckých pracovníků, který pomáhá s přípravou na mezinárodní projekty (např. Horizont Evropa).

Mezi oceněnými jubilejního 20. ročníku celojustiční soutěže Právník roku je Renáta Šínová. Pedagožka Právnické fakulty UP a advokátka zvítězila v odborné kategorii Rodinné právo. Prestižní soutěž, která upozorňuje na odbornou i lidskou kvalitu právnické profese a její význam pro fungování právního státu, pořádá Česká advokátní komora a mediální a vzdělávací skupina EPRAVO.CZ.

Renáta Šínová se dlouhodobě zaměřuje na citlivé rodinněprávní spory, zejména v oblasti péče o děti a ochrany slabších účastníků řízení. Rodinné právo popularizuje i mezi laickou veřejností. Porotci ji ocenili mimo jiné za pracovitou osobnost. „Ocenění je pro mě nesmírně důležité a moc si jej vážím. Především proto, že jej vnímám jako zpětnou vazbu okolí, což mi moc pomáhá v ujištění se, že má smysl pracovat na rozvoji rodinného práva. Současně je také závazkem, nechci v žádném případě ‚usnout na vavřínech‘, protože stále je před námi velké množství práce, teď například zejména v oblasti boje proti domácímu násilí,“ řekla Renáta Šínová.

K profesnímu úspěchu jí poblahopřál Václav Stehlík, děkan fakulty. „Velmi gratuluji docentce Renátě Šínové k ocenění, které získala díky dlouhodobé práci pro obor rodinného práva, a to jak na poli akademickém, tak i praktickém. Je velmi cenné, že propojuje obě složky a mohou z toho těžit nejen její klienti, ale i naši studenti. Velmi za to děkuji a přeji jí do další práce hodně sil a energie,“ uvedl Václav Stehlík.

Renáta Šínová je s olomouckou právnickou fakultou spojena od svého absolutoria v roce 2001. Působí na katedře soukromého práva a civilního procesu. Její akademickou specializací je občanské právo procesní a rodinné právo. V roce 2024 na PF UP úspěšně prošla habilitačním řízením v oboru Občanské právo. Působila v Akademickém senátu PF UP i ve vedení fakulty. Trvale spolupracuje s advokátní kanceláří Havel & Partners. Je členkou Unie rodinných advokátů.

Zajímavostí je, že Právníkem roku v kategorii Rodinné právo byla v roce 2009 vyhlášená Milana Hrušáková. Emeritní děkanka PF UP, která je na olomoucké katedře řadu let kolegyní Renáty Šínové.

Ocenění v soutěži Právník roku pořadatelé předávali na slavnostním galavečeru 23. ledna v reprezentativních prostorách Obecního domu v Praze. Odborná porota ocenila celkem pět právníků v odborných kategoriích a pět v kategoriích se zvláštními kritérii. Poctu nejvyšší získal a do Právnické síně slávy byl uveden advokát Tomáš Sokol.

Kompletní výsledky soutěže Právník roku 2025.

Mezi oceněnými jubilejního 20. ročníku celojustiční soutěže Právník roku je Renáta Šínová. Pedagožka Právnické fakulty UP a advokátka zvítězila v odborné kategorii Rodinné právo. Prestižní soutěž, která upozorňuje na odbornou i lidskou kvalitu právnické profese a její význam pro fungování právního státu, pořádá Česká advokátní komora a mediální a vzdělávací skupina EPRAVO.CZ.

Renáta Šínová se dlouhodobě zaměřuje na citlivé rodinněprávní spory, zejména v oblasti péče o děti a ochrany slabších účastníků řízení. Rodinné právo popularizuje i mezi laickou veřejností. Porotci ji ocenili mimo jiné za pracovitou osobnost. „Ocenění je pro mě nesmírně důležité a moc si jej vážím. Především proto, že jej vnímám jako zpětnou vazbu okolí, což mi moc pomáhá v ujištění se, že má smysl pracovat na rozvoji rodinného práva. Současně je také závazkem, nechci v žádném případě ‚usnout na vavřínech‘, protože stále je před námi velké množství práce, teď například zejména v oblasti boje proti domácímu násilí,“ řekla Renáta Šínová.

K profesnímu úspěchu jí poblahopřál Václav Stehlík, děkan fakulty. „Velmi gratuluji docentce Renátě Šínové k ocenění, které získala díky dlouhodobé práci pro obor rodinného práva, a to jak na poli akademickém, tak i praktickém. Je velmi cenné, že propojuje obě složky a mohou z toho těžit nejen její klienti, ale i naši studenti. Velmi za to děkuji a přeji jí do další práce hodně sil a energie,“ uvedl Václav Stehlík.

Renáta Šínová je s olomouckou právnickou fakultou spojena od svého absolutoria v roce 2001. Působí na katedře soukromého práva a civilního procesu. Její akademickou specializací je občanské právo procesní a rodinné právo. V roce 2024 na PF UP úspěšně prošla habilitačním řízením v oboru Občanské právo. Působila v Akademickém senátu PF UP i ve vedení fakulty. Trvale spolupracuje s advokátní kanceláří Havel & Partners. Je členkou Unie rodinných advokátů.

Zajímavostí je, že Právníkem roku v kategorii Rodinné právo byla v roce 2009 vyhlášená Milana Hrušáková. Emeritní děkanka PF UP, která je na olomoucké katedře řadu let kolegyní Renáty Šínové.

Ocenění v soutěži Právník roku pořadatelé předávali na slavnostním galavečeru 23. ledna v reprezentativních prostorách Obecního domu v Praze. Odborná porota ocenila celkem pět právníků v odborných kategoriích a pět v kategoriích se zvláštními kritérii. Poctu nejvyšší získal a do Právnické síně slávy byl uveden advokát Tomáš Sokol.

Kompletní výsledky soutěže Právník roku 2025.

Bohatý a pestrý program slibuje i letošní ročník Reprezentačního plesu UP, který se uskuteční v pátek 20. února 2026 od 19:00 v hotelu NH Collection Olomouc Congress. Večer v duchu swingu nabídne živou hudbu bigbandu New Street Band, sety electro-swingového projektu Swing Thing & Papa Django, vystoupení Olomoucké akrosféry, taneční workshopy, bohatý raut i tombolu. Plesem provede herečka a zpěvačka Erika Stárková.

Pomyslným vyvrcholením únorového Akademického týdne UP bude i v letošním roce Reprezentační ples UP. Uskuteční se v pátek 20. února v prostorách hotelu NH Collection Olomouc Congress a letos nabídne eleganci a energii swingu – hudby, která provázela éru 20. a 30. let minulého století.

Hudební dramaturgie letošního plesu je vystavěna na propojení klasického orchestrálního zvuku s moderním pojetím taneční hudby. Hlavním hudebním hostem večera bude olomoucký big band New Street Band, který návštěvníky provede swingovými standardy i populárními melodiemi v autentickém aranžmá.

„Akademický týden i jeho slavnostní vyvrcholení v podobě reprezentačního plesu vnímáme jako důležitý symbol sounáležitosti univerzity.“ prorektor Matěj Dostálek 

Speciální poctou Franku Sinatrovi naváže na tradici velkých plesových orchestrů a atmosféru noblesních tanečních sálů, k tomu slibuje band i jedno hudební překvapení.

„Večer nabídne i vhled do swingu v kombinaci s taneční hudbou. O ten se postará slovenské duo Swing Thing & Papa Django, známé také z projektu Malalata. Na druhé žánrové straně se pak představí Cimbálová muzika Ohnica z Uherského Hradiště. Program tak osloví jak milovníky klasického tance, tak ty, kteří ocení uvolněnější taneční hudbu,“ dodává koordinátor plesu Ondřej Martínek, vedoucí oddělení univerzitních akcí.

Neodmyslitelnou součástí univerzitního plesu zůstává bohatý doprovodný program. Tradičního předtančení se ujmou studenti Fakulty tělesné kultury UP Adriana Minaříková a Jakub Huvar, kteří v krátké době zaznamenali výrazné úspěchy na akademických i republikových soutěžích. Plesový večer zpestří také vystoupení Olomoucké akrosféry, která nabídne ukázky vzdušné akrobacie na šálách a kruzích. Dojde ale i na netradiční fofr kvízy, zmrzlinu z Pevnosti poznání nebo foto a video koutky.

Zájemci o tanec se mohou těšit na taneční workshopy swingu v podání skupiny Swingstones, která se dlouhodobě věnuje popularizaci tanců 20.–40. let, jako jsou lindy hop, charleston nebo balboa.

Moderátorkou a průvodkyní plesového večera bude herečka a zpěvačka Erika Stárková. Publikum ji zná nejen z televizních a seriálových rolí, ale také z divadelních scén a hudebních projektů zaměřených na jazz a soul. S Univerzitou Palackého ji pojí i předchozí spolupráce – před několika lety se stala královnou Olomouckého majálesu UP.

„Akademický týden i jeho slavnostní vyvrcholení v podobě reprezentačního plesu vnímáme jako důležitý symbol sounáležitosti univerzity. V roce, kdy si připomínáme 80 let novodobé existence UP, je to zároveň příležitost zastavit se, ohlédnout se za společnými úspěchy a oslavit je se studenty, zaměstnanci i absolventy v otevřené a přátelské atmosféře,“ doplňuje prorektor pro komunikaci a studentské záležitosti Matěj Dostálek.

Reprezentační ples je tradičně vrcholem společenských událostí univerzitního kalendáře a zároveň slavnostní tečkou za akademickým týdnem. V něm si letos univerzita připomene 80. výročí své novodobé existence a nabídne během celého týdne řadu kulturních, společenských i komunitních akcí.

Více informací o plese a vstupenky na ples.upol.cz.

 

 

Bohatý a pestrý program slibuje i letošní ročník Reprezentačního plesu UP, který se uskuteční v pátek 20. února 2026 od 19:00 v hotelu NH Collection Olomouc Congress. Večer v duchu swingu nabídne živou hudbu bigbandu New Street Band, sety electro-swingového projektu Swing Thing & Papa Django, vystoupení Olomoucké akrosféry, taneční workshopy, bohatý raut i tombolu. Plesem provede herečka a zpěvačka Erika Stárková.

Pomyslným vyvrcholením únorového Akademického týdne UP bude i v letošním roce Reprezentační ples UP. Uskuteční se v pátek 20. února v prostorách hotelu NH Collection Olomouc Congress a letos nabídne eleganci a energii swingu – hudby, která provázela éru 20. a 30. let minulého století.

Hudební dramaturgie letošního plesu je vystavěna na propojení klasického orchestrálního zvuku s moderním pojetím taneční hudby. Hlavním hudebním hostem večera bude olomoucký big band New Street Band, který návštěvníky provede swingovými standardy i populárními melodiemi v autentickém aranžmá.

„Akademický týden i jeho slavnostní vyvrcholení v podobě reprezentačního plesu vnímáme jako důležitý symbol sounáležitosti univerzity.“ prorektor Matěj Dostálek 

Speciální poctou Franku Sinatrovi naváže na tradici velkých plesových orchestrů a atmosféru noblesních tanečních sálů, k tomu slibuje band i jedno hudební překvapení.

„Večer nabídne i vhled do swingu v kombinaci s taneční hudbou. O ten se postará slovenské duo Swing Thing & Papa Django, známé také z projektu Malalata. Na druhé žánrové straně se pak představí Cimbálová muzika Ohnica z Uherského Hradiště. Program tak osloví jak milovníky klasického tance, tak ty, kteří ocení uvolněnější taneční hudbu,“ dodává koordinátor plesu Ondřej Martínek, vedoucí oddělení univerzitních akcí.

Neodmyslitelnou součástí univerzitního plesu zůstává bohatý doprovodný program. Tradičního předtančení se ujmou studenti Fakulty tělesné kultury UP Adriana Minaříková a Jakub Huvar, kteří v krátké době zaznamenali výrazné úspěchy na akademických i republikových soutěžích. Plesový večer zpestří také vystoupení Olomoucké akrosféry, která nabídne ukázky vzdušné akrobacie na šálách a kruzích. Dojde ale i na netradiční fofr kvízy, zmrzlinu z Pevnosti poznání nebo foto a video koutky.

Zájemci o tanec se mohou těšit na taneční workshopy swingu v podání skupiny Swingstones, která se dlouhodobě věnuje popularizaci tanců 20.–40. let, jako jsou lindy hop, charleston nebo balboa.

Moderátorkou a průvodkyní plesového večera bude herečka a zpěvačka Erika Stárková. Publikum ji zná nejen z televizních a seriálových rolí, ale také z divadelních scén a hudebních projektů zaměřených na jazz a soul. S Univerzitou Palackého ji pojí i předchozí spolupráce – před několika lety se stala královnou Olomouckého majálesu UP.

„Akademický týden i jeho slavnostní vyvrcholení v podobě reprezentačního plesu vnímáme jako důležitý symbol sounáležitosti univerzity. V roce, kdy si připomínáme 80 let novodobé existence UP, je to zároveň příležitost zastavit se, ohlédnout se za společnými úspěchy a oslavit je se studenty, zaměstnanci i absolventy v otevřené a přátelské atmosféře,“ doplňuje prorektor pro komunikaci a studentské záležitosti Matěj Dostálek.

Reprezentační ples je tradičně vrcholem společenských událostí univerzitního kalendáře a zároveň slavnostní tečkou za akademickým týdnem. V něm si letos univerzita připomene 80. výročí své novodobé existence a nabídne během celého týdne řadu kulturních, společenských i komunitních akcí.

Více informací o plese a vstupenky na ples.upol.cz.

 

 

Po roce se na svahy vracejí Dny na monoski, osvětová sportovní série Centra aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP umožňující nahlédnout do světa sportu lidí s postižením. Poprvé si zájemci budou moci vyzkoušet jízdu na speciálně upravených lyžích monoski či biski v neděli 1. února ve Skiareálu Kareš v Loučné nad Desnou.

Do začátku března pak bude následovat dalších pět víkendových zastávek, mezi kterými nechybí tradiční Hrubá Voda u Olomouce nebo naopak vloni nově zařazené Orlické Záhoří v Orlických horách.

Program na jednotlivých místech je určen především lidem se zdravotním postižením, ale jízdu na monoski a biski si mohou zdarma pod vedením zkušených instruktorů vyzkoušet i všichni ostatní, které sport a pohybové aktivity handicapovaných zajímají.

video_sem

„Na svazích budeme podle aktuálních podmínek a zájmu vždy zhruba od 10 do 15 hodin. Stačí tedy jen ve správný termín dorazit na správné místo a najít našeho instruktora,“ dodal koordinátor série Daniel Mikeška.

Dny na monoski pořádá Centrum APA ve spolupráci se sportovními školami už od roku 2013. Program v lyžařských areálech v Olomouckém kraji je podpořen projektem Implementace Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2024–2028 (více k projektu zde).

Dny na monoski 2026:

1. února (ne) Skiareál Kareš, Loučná nad Desnou

7. února (so) Horský areál Kraličák, Staré Město

14. února (so) Ski areál Olešnice na Moravě

21. února (so) Skiareál Orlické Záhoří

28. února (so) Ski resort Hrubá Voda

7. března (so) Ski areál Troják

Aktualizované informace ke všem zastávkám můžete sledovat na Facebooku Centra APA zde.

Po roce se na svahy vracejí Dny na monoski, osvětová sportovní série Centra aplikovaných pohybových aktivit (APA) Fakulty tělesné kultury UP umožňující nahlédnout do světa sportu lidí s postižením. Poprvé si zájemci budou moci vyzkoušet jízdu na speciálně upravených lyžích monoski či biski v neděli 1. února ve Skiareálu Kareš v Loučné nad Desnou.

Do začátku března pak bude následovat dalších pět víkendových zastávek, mezi kterými nechybí tradiční Hrubá Voda u Olomouce nebo naopak vloni nově zařazené Orlické Záhoří v Orlických horách.

Program na jednotlivých místech je určen především lidem se zdravotním postižením, ale jízdu na monoski a biski si mohou zdarma pod vedením zkušených instruktorů vyzkoušet i všichni ostatní, které sport a pohybové aktivity handicapovaných zajímají.

video_sem

„Na svazích budeme podle aktuálních podmínek a zájmu vždy zhruba od 10 do 15 hodin. Stačí tedy jen ve správný termín dorazit na správné místo a najít našeho instruktora,“ dodal koordinátor série Daniel Mikeška.

Dny na monoski pořádá Centrum APA ve spolupráci se sportovními školami už od roku 2013. Program v lyžařských areálech v Olomouckém kraji je podpořen projektem Implementace Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Olomouckého kraje 2024–2028 (více k projektu zde).

Dny na monoski 2026:

1. února (ne) Skiareál Kareš, Loučná nad Desnou

7. února (so) Horský areál Kraličák, Staré Město

14. února (so) Ski areál Olešnice na Moravě

21. února (so) Skiareál Orlické Záhoří

28. února (so) Ski resort Hrubá Voda

7. března (so) Ski areál Troják

Aktualizované informace ke všem zastávkám můžete sledovat na Facebooku Centra APA zde.

Univerzita Palackého otevřela své brány všem, kteří chtěli nahlédnout „za oponu“ vysokoškolského života. Akce, která tradičně patří do kalendáře univerzitních událostí, přilákala i přes ledové nadělení v olomouckých ulicích spoustu budoucích studentů, jejich rodiče i zájemce o další vzdělávání.

Návštěvníci měli možnost projít si prostory všech osmi fakult, podívat se do učeben, laboratoří či specializovaných pracovišť a osobně si popovídat s vyučujícími a současnými studenty. Ti ochotně odpovídali na dotazy o studijních programech, přijímacím řízení i kariérních příležitostech po absolvování.

video_sem

Součástí dne byly i praktické ukázky studijního i studentského života. Příchozí mohli vidět koleje, menzu, knihovnu ve Zbrojnici nebo v UPointu popřemýšlet, co s logem UP si jako budoucí studenti vezmou na sebe. Každý, kdo v led(n)ovou sobotu do města dorazil, tak mohl ochutnat atmosféru, kterou Olomouc jako univerzitní město nabízí.

foto_sem_4

„Den otevřených dveří je pro nás příležitostí nabídnout uchazečům co nejkonkrétnější představu o tom, jak může vypadat jejich budoucnost na Univerzitě Palackého: od výběru studijního programu přes každodenní život v kampusu až po možnosti osobního i profesního rozvoje. Kvalitní vzdělávání je pro nás dlouhodobě jednou z hlavních priorit,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání UP.

Všechny potřebné informace o možnostech studia na UP zájemci naleznou na webu Univerzitní město. 

Další fotografie z průběhu Dne otevřených dveří najdete brzy na Facebooku UP.

Kromě Dne otevřených dveří lákala UP v uplynulých dnech ke studiu také na veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Praha. Foto: Vojtěch Kmenta

Univerzita Palackého otevřela své brány všem, kteří chtěli nahlédnout „za oponu“ vysokoškolského života. Akce, která tradičně patří do kalendáře univerzitních událostí, přilákala i přes ledové nadělení v olomouckých ulicích spoustu budoucích studentů, jejich rodiče i zájemce o další vzdělávání.

Návštěvníci měli možnost projít si prostory všech osmi fakult, podívat se do učeben, laboratoří či specializovaných pracovišť a osobně si popovídat s vyučujícími a současnými studenty. Ti ochotně odpovídali na dotazy o studijních programech, přijímacím řízení i kariérních příležitostech po absolvování.

video_sem

Součástí dne byly i praktické ukázky studijního i studentského života. Příchozí mohli vidět koleje, menzu, knihovnu ve Zbrojnici nebo v UPointu popřemýšlet, co s logem UP si jako budoucí studenti vezmou na sebe. Každý, kdo v led(n)ovou sobotu do města dorazil, tak mohl ochutnat atmosféru, kterou Olomouc jako univerzitní město nabízí.

foto_sem_4

„Den otevřených dveří je pro nás příležitostí nabídnout uchazečům co nejkonkrétnější představu o tom, jak může vypadat jejich budoucnost na Univerzitě Palackého: od výběru studijního programu přes každodenní život v kampusu až po možnosti osobního i profesního rozvoje. Kvalitní vzdělávání je pro nás dlouhodobě jednou z hlavních priorit,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání UP.

Všechny potřebné informace o možnostech studia na UP zájemci naleznou na webu Univerzitní město. 

Další fotografie z průběhu Dne otevřených dveří najdete brzy na Facebooku UP.

Kromě Dne otevřených dveří lákala UP v uplynulých dnech ke studiu také na veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus Praha. Foto: Vojtěch Kmenta