Feed aggregator

Některé stonožky se k překvapení vědců zdatně potápí za potravou

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 27. May 2019 - 13:00

Některé druhy stonožek zřejmě značnou část svého života místo na souši aktivně tráví pod vodní hladinou, kde mají zajímavé příležitosti k lovu potravy. Nasvědčuje tomu překvapivé pozorování speleologů, kteří na stonožky druhu Lithobius matulici narazili hluboko v zatopených jeskyních. Na zjištění se podíleli i odborníci z PřF UP.

Svědectví jeskynních potápěčů, které může zásadně změnit pohled zoologů na stonožky jako na převážně suchozemské živočichy, je důležitou součástí nové studie odborníků z Maďarského přírodovědného muzea, Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti a z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty. Výsledky studie zaměřené na stonožky byly publikovány v odborném časopise ZooKeys.

Stonožky žijí na souši již více než 420 milionů let. Zoologové je obvykle považuji za půdní živočichy, protože většina druhů obývá svrchní vrstvy půdy či žije pod kameny, dřevem a v listovém opadu. Podle dosavadních zkušeností se stonožky vodě raději vyhýbají. Výjimkou jsou pouze některé druhy, které žijí například v záplavových oblastech a které sice dokáží přežívat ve stavu strnulosti pod hladinou až několik dní, nicméně před velkou vodou volí útěk. „Jen některé pralesní stonohy umějí plavat a při vyrušení se schovat na dně potoka. Také asi tři procenta druhů zemivek žije na skalnatých mořských pobřežích v přílivové zóně, kde při odlivu hledají potravu a příliv přečkávají v úkrytech na dně," uvedl spoluautor odborného článku Ivan Hadrián Tuf.

Speleologové z Maďarska ale nedávno v jeskyni Vjetrenica v Bosně a Hercegovině pozorovali stonožky v trvale zaplavených částech jeskyň a některé se jim k radosti zoologů podařilo odchytit a zdokumentovat. „Jeden z potápěčů při ponoru sebral stonožku, strčil si ji do manžety neoprenu a strávil s ní pod vodou další dvě hodiny. Až delší dobu po vynoření si na ni vzpomněl, vyfotografoval ji na mělčině a ona mu přitom utekla. To by se zoologovi nestalo, protože ten by zřejmě ponor přerušil a šel ven žasnout a jásat, případně slídil po dalších jedincích," vysvětlil Ivan Hadrián Tuf.

Zoologové zjistili, že potápěči pod hladinou narazili na stonožku druhu Lithobius matulici. Přibližně ve stejnou dobu speleologové v jiných zatopených jeskyních pořídili videozáznamy tohoto podivného chování stonožek. „Protože se nám dostalo do rukou několik stonožek z této jeskyně, rozhodli jsme se k jejich popisu připojit i hlášení o potápějících se stonožkách. Zajímavé je hlavně to, že se jedná o zástupce starého řádu oněch nejběžnějších stonožek, které pod hladinu dobrovolně chodit dosud nikdo neviděl," upozornil Tuf.

Okolnosti nálezu přitom naznačují, že tyto jeskynní druhy vydrží pod vodou velmi dlouhou dobu. Potápěči na ně totiž narazili hluboko v jeskyni a poblíž nebyly žádné vzduchové bubliny. Stonožky podle Tufa zřejmě objevily stejný způsob, jak vydržet dlouhodobě pod vodou, který známe u mnohonožek. Několik jejich druhů se v jeskyních potápí a spásá nárosty řas a sinic. Na rozdíl od mnohonožek jsou ale stonožky primárně predátoři, kteří slídí za kořistí. Potápění tak může být pro stonožky v prostředí jeskyň velmi výhodné, protože kromě suchozemských drobných bezobratlých si mohou ve vodě ulovit například i korýše.

„Bohužel jsou jeskynní populace dravých stonožek podstatně menší než populace mnohonožek. Na analýzu obsahu žaludku stonožek či na případný jejich chov v laboratoři bude třeba chytit více jedinců," podotkl Tuf, podle kterého to ale nebude snadný úkol. „Ve skafandru při potápění se drobné stonožky chytají dost špatně," dodal s úsměvem.

Stonožka Matuličova (Lithobius matulici) obývá jeskyně v Bosně a Hercegovině. Je slepá, slabě pigmentovaná, dorůstá do délky až 26 mm a má mimořádně protažená tykadla a vlečné (poslední) nohy. Kromě adaptací k jeskynnímu životu zřejmě také dokáže aktivně hledat potravu i v zaplavených částech jeskyní.

Online svět k mladé generaci patří, tvrdí olomoučtí vědci

Mladí lidé, kteří tráví čas online, pociťují zvýšenou podporu od vrstevníků, žijí aktivně a nedostávají se často do konfliktů. Nad svými virtuálními aktivitami ale nesmějí ztratit kontrolu. Mezi problematické uživatele sociálních sítí patří bezmála desetina české mládeže. To jsou jen některá ze zjištění výzkumníků z Univerzity Palackého, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem českých školáků.

Právě zveřejněná data ukazují, že rozumná míra užívání sociálních sítí a pobyt v online prostředí neškodí. Naopak souvisí s úspěšností mladých lidí v kolektivu a ve společnosti. Platí to zejména u těch dětí, které dle studie patří do kategorie tzv. normálních a intenzivních uživatelů. Ty tvoří v součtu sedmdesát procent populace dětí ve věku 11–15 let a výzkumníci u nich zjistili vysokou míru životní spokojenosti, dobré vztahy se spolužáky, zdravé stravovací návyky i kladný vztah k pohybu.

„Netvrdíme, že by děti měly být na sociálních sítích neomezeně nebo že by bylo nutné je v tom nějak podporovat. Ale velmi často se dnes v médiích setkáváme především s negativními konotacemi v souvislosti s užíváním sítí. Našimi výsledky je nechceme negovat. Ale jako by se z veřejné diskuze úplně vytrácel fakt, že drtivá většina dětí má svůj online život pod kontrolou. A co víc, přispívá k jejich úspěchu v kolektivu, který je pro teenagery velmi důležitý,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého, který se ptal více než 13 tisíc dětí na 230 školách po celém Česku.

Deset procent dětí v problémech. Ohroženější jsou děvčata

Výzkum české děti rozdělil do čtyř skupin. Od těch, kteří nejsou online vůbec, přes normální a intenzivní uživatele až po ty, kteří vykazují znaky problematického užívání. „Mezi ně se počítají školáci, kteří jsou online prakticky nepřetržitě a jsou kvůli tomu ochotni rezignovat na jakékoliv další aktivity, včetně domácích či školních povinností, nebo se kvůli tomu pohádat se svými blízkými,“ dodává Michal Kalman. Problematičtí uživatelé mají předpoklady ke vzniku závislosti, tzv. netolismu, a do této skupiny patří bezmála deset procent populace školáků ve věku 11–15 let.

Klíčová změna ve využívání sociálních sítí se odehrává mezi 11. a 13. rokem. Prudce nahoru letí křivka intenzity online života českých školáků i počet uživatelů s přívlastkem „problémový“. Markantní je nárůst zejména u děvčat. Zatímco v jedenácti je v možných problémech zhruba pět procent dívek, ve třinácti je to již dvanáct procent. „U chlapců situace není tak razantní, nůžky mezi oběma pohlavími se s věkem nadále rozevírají. Dívky jsou zkrátka statisticky ve výrazně vyšším riziku problémového užívání sociálních sítí než chlapci,“ upozorňuje Kalman.

Může kamarádství vzniknout virtuálně?

Podle výsledků studie ano. Zhruba šestina dospívajících ve věku 11–15 let je každodenně v kontaktu s přáteli, se kterými se poprvé potkali na internetu. U jedenáctiletých se to týká každého desátého, u patnáctiletých každého pátého školáka. „Často se virtuální kontakt změní i na reálné setkání. Mladí lidé musejí být v těchto situacích obezřetní, ale zároveň je třeba si uvědomit, že právě sociální sítě jsou prostorem, kde se dnes děti seznamují, a je to zcela přirozené,“ připomíná Kalman.

Vysokoškolský tým z fakulty tělesné kultury dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 13 tisíc školáků.

Studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zabývá životním stylem mladé generace komplexně. Kromě čerstvých dat o online životě českých školáků se zaměřuje na konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany, výživu, konzumaci slazených a energetických nápojů, pohybovou aktivitu, trávení volného času nebo vztahy ve škole a v rodině. Vybraná data je možné si projít nebo stáhnout díky nové webové prezentaci www.zdravagenerace.cz.

Categories: Novinky z UP a PřF

Online svět k mladé generaci patří, tvrdí olomoučtí vědci

Novinky: Univerzita - Aktuality UP - 27. May 2019 - 8:00

Mladí lidé, kteří tráví čas online, pociťují zvýšenou podporu od vrstevníků, žijí aktivně a nedostávají se často do konfliktů. Nad svými virtuálními aktivitami ale nesmějí ztratit kontrolu. Mezi problematické uživatele sociálních sítí patří bezmála desetina české mládeže. To jsou jen některá ze zjištění výzkumníků z Univerzity Palackého, kteří se dlouhodobě zabývají životním stylem českých školáků.

Právě zveřejněná data ukazují, že rozumná míra užívání sociálních sítí a pobyt v online prostředí neškodí. Naopak souvisí s úspěšností mladých lidí v kolektivu a ve společnosti. Platí to zejména u těch dětí, které dle studie patří do kategorie tzv. normálních a intenzivních uživatelů. Ty tvoří v součtu sedmdesát procent populace dětí ve věku 11–15 let a výzkumníci u nich zjistili vysokou míru životní spokojenosti, dobré vztahy se spolužáky, zdravé stravovací návyky i kladný vztah k pohybu.

„Netvrdíme, že by děti měly být na sociálních sítích neomezeně nebo že by bylo nutné je v tom nějak podporovat. Ale velmi často se dnes v médiích setkáváme především s negativními konotacemi v souvislosti s užíváním sítí. Našimi výsledky je nechceme negovat. Ale jako by se z veřejné diskuze úplně vytrácel fakt, že drtivá většina dětí má svůj online život pod kontrolou. A co víc, přispívá k jejich úspěchu v kolektivu, který je pro teenagery velmi důležitý,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého, který se ptal více než 13 tisíc dětí na 230 školách po celém Česku.

Deset procent dětí v problémech. Ohroženější jsou děvčata

Výzkum české děti rozdělil do čtyř skupin. Od těch, kteří nejsou online vůbec, přes normální a intenzivní uživatele až po ty, kteří vykazují znaky problematického užívání. „Mezi ně se počítají školáci, kteří jsou online prakticky nepřetržitě a jsou kvůli tomu ochotni rezignovat na jakékoliv další aktivity, včetně domácích či školních povinností, nebo se kvůli tomu pohádat se svými blízkými,“ dodává Michal Kalman. Problematičtí uživatelé mají předpoklady ke vzniku závislosti, tzv. netolismu, a do této skupiny patří bezmála deset procent populace školáků ve věku 11–15 let.

Klíčová změna ve využívání sociálních sítí se odehrává mezi 11. a 13. rokem. Prudce nahoru letí křivka intenzity online života českých školáků i počet uživatelů s přívlastkem „problémový“. Markantní je nárůst zejména u děvčat. Zatímco v jedenácti je v možných problémech zhruba pět procent dívek, ve třinácti je to již dvanáct procent. „U chlapců situace není tak razantní, nůžky mezi oběma pohlavími se s věkem nadále rozevírají. Dívky jsou zkrátka statisticky ve výrazně vyšším riziku problémového užívání sociálních sítí než chlapci,“ upozorňuje Kalman.

Může kamarádství vzniknout virtuálně?

Podle výsledků studie ano. Zhruba šestina dospívajících ve věku 11–15 let je každodenně v kontaktu s přáteli, se kterými se poprvé potkali na internetu. U jedenáctiletých se to týká každého desátého, u patnáctiletých každého pátého školáka. „Často se virtuální kontakt změní i na reálné setkání. Mladí lidé musejí být v těchto situacích obezřetní, ale zároveň je třeba si uvědomit, že právě sociální sítě jsou prostorem, kde se dnes děti seznamují, a je to zcela přirozené,“ připomíná Kalman.

Vysokoškolský tým z fakulty tělesné kultury dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 13 tisíc školáků.

Studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) se zabývá životním stylem mladé generace komplexně. Kromě čerstvých dat o online životě českých školáků se zaměřuje na konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany, výživu, konzumaci slazených a energetických nápojů, pohybovou aktivitu, trávení volného času nebo vztahy ve škole a v rodině. Vybraná data je možné si projít nebo stáhnout díky nové webové prezentaci www.zdravagenerace.cz.

Pages

Subscribe to Joint Laboratory of Optics aggregator