Agregátor zdrojů

We invite you to our traditional HR Coffee & Talk.

Zveme Vás na tradiční setkání HR Coffee & Talk

We invite you to our traditional HR Coffee & Talk.

Zveme Vás na tradiční setkání HR Coffee & Talk

Publikace Chemické látky a jejich biologické účinky autorů Pavla Hradila a Miroslava Sourala z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získala Cenu Josefa Hlávky za rok 2025 v kategorii vědy o živé přírodě. Každoročně tuto cenu udělují Nadace Český literární fond společně s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových za původní knižní práce z oblasti vědecké a odborné literatury publikované v České republice.

Ocenění jsou udělována ve čtyřech vědních oblastech – společenské vědy, vědy o neživé přírodě, vědy o živé přírodě a lékařství.

„Moc nás to potěšilo. Když člověk něčemu věnuje tolik času a práce, je příjemné vědět, že výsledné dílo najde uznání i u odborné poroty,“ uvedl Pavel Hradil z katedry organické chemie.

Knihu vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého. Přináší ucelený pohled na biologické účinky chemických látek a jejich působení v živých organismech. Zabývá se skupinami látek, jako jsou léčiva, pesticidy, drogy, toxiny či průmyslové toxiny, a vysvětluje jejich vzájemné souvislosti, historický vývoj i mechanismy účinku. Autoři v ní popisují vývoj jednotlivých látek od jejich prvních objevů až po nejnovější poznatky i jejich praktické využití.

Na přípravě publikace pracovali chemici více než rok. Je určena nejen studentům oboru Přírodní a biologicky aktivní látky, který Pavel Hradil na přírodovědecké fakultě vyučuje, ale díky svému komplexnímu zpracování může být cenným zdrojem také pro odborníky, širší veřejnost se základním chemickým vzděláním i všechny zájemce o chemii.

Publikace Chemické látky a jejich biologické účinky autorů Pavla Hradila a Miroslava Sourala z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získala Cenu Josefa Hlávky za rok 2025 v kategorii vědy o živé přírodě. Každoročně tuto cenu udělují Nadace Český literární fond společně s Nadáním Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových za původní knižní práce z oblasti vědecké a odborné literatury publikované v České republice.

Ocenění jsou udělována ve čtyřech vědních oblastech – společenské vědy, vědy o neživé přírodě, vědy o živé přírodě a lékařství.

„Moc nás to potěšilo. Když člověk něčemu věnuje tolik času a práce, je příjemné vědět, že výsledné dílo najde uznání i u odborné poroty,“ uvedl Pavel Hradil z katedry organické chemie.

Knihu vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého. Přináší ucelený pohled na biologické účinky chemických látek a jejich působení v živých organismech. Zabývá se skupinami látek, jako jsou léčiva, pesticidy, drogy, toxiny či průmyslové toxiny, a vysvětluje jejich vzájemné souvislosti, historický vývoj i mechanismy účinku. Autoři v ní popisují vývoj jednotlivých látek od jejich prvních objevů až po nejnovější poznatky i jejich praktické využití.

Na přípravě publikace pracovali chemici více než rok. Je určena nejen studentům oboru Přírodní a biologicky aktivní látky, který Pavel Hradil na přírodovědecké fakultě vyučuje, ale díky svému komplexnímu zpracování může být cenným zdrojem také pro odborníky, širší veřejnost se základním chemickým vzděláním i všechny zájemce o chemii.

Dusíkem obohacený grafenový nanomateriál (GN3) pro ukládání energie v superkondenzátorech, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci, zařadila Evropská komise do databáze Inovační radar jako technologii se slibným potenciálem pro komerční využití. Materiál označila jako dobře připravený pro trh, navíc s vysokým potenciálem vytvářet nové trhy. Univerzita Palackého, která koordinovala prestižní projekt Evropské inovační rady TRANS2DCHEM, se dostala mezi klíčové inovátory.

Inovační radar je evropská platforma, která se zaměřuje na vyhledávání perspektivních inovací a klíčových inovátorů ve výzkumných a inovačních projektech financovaných Evropskou unií.

„Je to pro nás velká pocta a ocenění naší práce. Skvělé hodnocení v rámci této platformy ukazuje potenciál CATRIN, potažmo celé univerzity, transformovat vědecké výsledky do produktů s vysokým komerčním potenciálem. Ocenění nezávislými experty poukazuje na vysokou míru připravenosti na trh, což je unikátní i v kontextu a konkurenci dalších excelentních projektů, které podporuje Evropská inovační rada,“ uvedl Jiří Navrátil, koordinátor transferu technologií CATRIN.

Elektrodový materiál na bázi dusíkem obohaceného grafenu, dvojrozměrného materiálu tvořeného jedinou vrstvou uhlíku, vyvinuli vědci v Olomouci před sedmi lety. Jednalo se o výsledek prestižního projektu Evropské výzkumné rady Michala Otyepky, který se zaměřil na 2D chemii fluorografenu. V následujících letech vědci potvrdili velký potenciál materiálu pro ukládání elektrické energie zejména v superkondenzátorech, které jsou zajímavou alternativou k aktuálně nejvíce využívaným lithium-iontovým bateriím. Do vývoje prototypů superkondenzátorů, jež vykazují jedinečné vlastnosti, se odborníci z CATRIN pustili díky prestižnímu projektu Evropské inovační rady TRANS2DCHEM ve spolupráci s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italské firmy ITELCOND. Dalším logickým krokem bylo rozhodnutí o založení spin-off společnosti Atomiver, která funguje od roku 2024.

„Zařazení do databáze Innovation Radar je pro nás povzbuzením pro další práci a dotažení technologie do výroby." Michal Oytepka

„Neustálý nárůst globální spotřeby energie a rozvoj elektronických zařízení vyvolává velkou poptávku po součástkách pro ukládání energie s vysokým výkonem a stabilitou. Náš elektrodový materiál je unikátní, protože posouvá stávající limity komerčně dostupných zařízení zejména v oblasti objemové hustoty energie. To je množství elektrické energie, které umí součástka uložit v určeném objemu. Náš materiál dovoluje až násobného zvýšení oproti stávajícím technologiím. Jeho zařazení do databáze Innovation Radar je pro nás povzbuzením pro další práci a dotažení technologie do výroby,“ uvedl jeden z autorů know-how a spoluvlastník spin-out společnosti Michal Otyepka. Materiál je chráněný několika mezinárodními patenty, které si licencovala firma Atomiver od Univerzity Palackého.

„Superkondenzátory, jejichž součástí by v budoucnu mohl být i náš grafenový materiál, mohou posloužit například k zajištění bezpečného provozu velkých datových center, sítí pro ‚internet věcí‘, v dopravě, skladování energie v sítích, elektronice pro vesmírné aplikace či v implantovaných lékařských zařízeních,“ doplnila jedna z autorek know-how Veronika Šedajová.

Význam technologie v minulosti podtrhlo přijetí společnosti Atomiver do akceleračního programu NATO DIANA, kam se dostalo pouze 74 společností z více než 2600 uchazečů. Společnost podpořila dotací i agentura CzechInvest v rámci programu Technologická inkubace. „Nyní intenzivně jednáme s investory, kteří mají o technologii velký zájem i proto, že vyvinutý elektrodový materiál lze dále používat v dalších odvětvích,“ doplňuje ředitel společnosti Atomiver Andrew Hladký.

Inovační radar slouží jako nástroj pro investory, podnikatele i širokou veřejnost k objevování nových technologií.

 

Dusíkem obohacený grafenový nanomateriál (GN3) pro ukládání energie v superkondenzátorech, který vyvinuli vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci, zařadila Evropská komise do databáze Inovační radar jako technologii se slibným potenciálem pro komerční využití. Materiál označila jako dobře připravený pro trh, navíc s vysokým potenciálem vytvářet nové trhy. Univerzita Palackého, která koordinovala prestižní projekt Evropské inovační rady TRANS2DCHEM, se dostala mezi klíčové inovátory.

Inovační radar je evropská platforma, která se zaměřuje na vyhledávání perspektivních inovací a klíčových inovátorů ve výzkumných a inovačních projektech financovaných Evropskou unií.

„Je to pro nás velká pocta a ocenění naší práce. Skvělé hodnocení v rámci této platformy ukazuje potenciál CATRIN, potažmo celé univerzity, transformovat vědecké výsledky do produktů s vysokým komerčním potenciálem. Ocenění nezávislými experty poukazuje na vysokou míru připravenosti na trh, což je unikátní i v kontextu a konkurenci dalších excelentních projektů, které podporuje Evropská inovační rada,“ uvedl Jiří Navrátil, koordinátor transferu technologií CATRIN.

Elektrodový materiál na bázi dusíkem obohaceného grafenu, dvojrozměrného materiálu tvořeného jedinou vrstvou uhlíku, vyvinuli vědci v Olomouci před sedmi lety. Jednalo se o výsledek prestižního projektu Evropské výzkumné rady Michala Otyepky, který se zaměřil na 2D chemii fluorografenu. V následujících letech vědci potvrdili velký potenciál materiálu pro ukládání elektrické energie zejména v superkondenzátorech, které jsou zajímavou alternativou k aktuálně nejvíce využívaným lithium-iontovým bateriím. Do vývoje prototypů superkondenzátorů, jež vykazují jedinečné vlastnosti, se odborníci z CATRIN pustili díky prestižnímu projektu Evropské inovační rady TRANS2DCHEM ve spolupráci s kolegy z Bar-Ilanovy univerzity v Izraeli a italské firmy ITELCOND. Dalším logickým krokem bylo rozhodnutí o založení spin-off společnosti Atomiver, která funguje od roku 2024.

„Zařazení do databáze Innovation Radar je pro nás povzbuzením pro další práci a dotažení technologie do výroby." Michal Oytepka

„Neustálý nárůst globální spotřeby energie a rozvoj elektronických zařízení vyvolává velkou poptávku po součástkách pro ukládání energie s vysokým výkonem a stabilitou. Náš elektrodový materiál je unikátní, protože posouvá stávající limity komerčně dostupných zařízení zejména v oblasti objemové hustoty energie. To je množství elektrické energie, které umí součástka uložit v určeném objemu. Náš materiál dovoluje až násobného zvýšení oproti stávajícím technologiím. Jeho zařazení do databáze Innovation Radar je pro nás povzbuzením pro další práci a dotažení technologie do výroby,“ uvedl jeden z autorů know-how a spoluvlastník spin-out společnosti Michal Otyepka. Materiál je chráněný několika mezinárodními patenty, které si licencovala firma Atomiver od Univerzity Palackého.

„Superkondenzátory, jejichž součástí by v budoucnu mohl být i náš grafenový materiál, mohou posloužit například k zajištění bezpečného provozu velkých datových center, sítí pro ‚internet věcí‘, v dopravě, skladování energie v sítích, elektronice pro vesmírné aplikace či v implantovaných lékařských zařízeních,“ doplnila jedna z autorek know-how Veronika Šedajová.

Význam technologie v minulosti podtrhlo přijetí společnosti Atomiver do akceleračního programu NATO DIANA, kam se dostalo pouze 74 společností z více než 2600 uchazečů. Společnost podpořila dotací i agentura CzechInvest v rámci programu Technologická inkubace. „Nyní intenzivně jednáme s investory, kteří mají o technologii velký zájem i proto, že vyvinutý elektrodový materiál lze dále používat v dalších odvětvích,“ doplňuje ředitel společnosti Atomiver Andrew Hladký.

Inovační radar slouží jako nástroj pro investory, podnikatele i širokou veřejnost k objevování nových technologií.

 

Od barev chemických látek přes záhady lidského mozku až po elektronovou mikroskopii, robotiku a optiku. Středoškoláci z celé České republiky strávili první červencový týden na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, kde během Letní školy Badatele poznávali jednotlivé vědní obory přímo v laboratořích a na odborných pracovištích. Vedle workshopů a experimentů je čekaly také přednášky, vědomostní soutěže i celotýdenní týmová výzva.

„Chtěl jsem poznat podobně smýšlející lidi a vyzkoušet si různé oblasti chemie. Přírodovědeckou fakultu mi doporučila sestra, která zde studovala. Nejvíce mě bavila biochemie, protože můj táta je včelař, a také anorganická chemie,“ uvedl Martin Hajdl, student Střední průmyslové školy Hranice, která je fakultní školou přírodovědecké fakulty.

Do programu se zapojili odborníci z řady kateder přírodovědecké fakulty i z dalších pracovišť. Účastníkům představili témata, kterým se ve svém výzkumu věnují. Studenti se tak zabývali spektrálními vlastnostmi látek, vyzkoušeli si robotiku a v biochemické laboratoři se věnovali včelám a jejich produktům. Další program je zavedl k tématům spojeným s fungováním lidského mozku či rolí náhody, omylu a nečekaných souvislostí při objevování významných léčiv.

„Jako středoškolačka bych byla z programu nadšená a nemusela bych si vysokou školu vybírat naslepo. Program letní školy je skvělý, pestrý a velmi různorodý.“ Anežka Lyková

V následujících dnech se studenti seznámili s možnostmi rekonstrukce evoluce života pomocí sekvencí DNA, s geologickým vývojem České republiky nebo s elektronovou mikroskopií a rentgenovou difrakcí. Na katedře analytické chemie se věnovali analýze potravin, ve Společné laboratoři optiky pak zjišťovali, jak lze jednoduše rozblikat LED diodu. Program doplnily také workshopy zaměřené na rostlinné hormony, optiku a velmi přesná měření.

Letní škola pomáhá i s výběrem studia

„V loňském roce jsem se letní školy poprvé zúčastnila jako vedoucí a uvědomila jsem si, jak moc mě mrzí, že jsem ji neobjevila už dříve. Jako středoškolačka bych byla z programu nadšená a nemusela bych si vysokou školu vybírat naslepo. Program letní školy je skvělý, pestrý a velmi různorodý. Studenti často zjistí, že je zaujme i téma nebo aktivita, na kterou by se sami původně vůbec nepřihlásili. Hodně se ptají, diskutují s přednášejícími a často si na ně berou kontakty, protože by s nimi chtěli dále spolupracovat například na projektech nebo středoškolské odborné činnosti,“ doplnila Anežka Lyková z katedry organické chemie.

Večery nabídly popularizační přednášky věnované například vědeckému pohledu na výživu nebo cestě absolventa do praxe. Jednu z přednášek si studenti vybrali sami z nabídky popularizačního portálu Vědátor. Součástí programu byla také prohlídka Olomouce, vědomostní kvíz a společné grilování. Účastníci během celého týdne pracovali také na společné týmové výzvě, kterou dokončovali v závěru pobytu.

Pokračování tradice

Letní škola Badatele navázala na tradici Letní školy Jevíčko, která se uskutečňovala do roku 2016. Sponzorem letošního ročníku Letní školy Badatele je ON Semiconductor Czech Republic, s. r. o., Thermo Fisher Scientific Brno s.r.o. a VWR International, s.r.o.

Od barev chemických látek přes záhady lidského mozku až po elektronovou mikroskopii, robotiku a optiku. Středoškoláci z celé České republiky strávili první červencový týden na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, kde během Letní školy Badatele poznávali jednotlivé vědní obory přímo v laboratořích a na odborných pracovištích. Vedle workshopů a experimentů je čekaly také přednášky, vědomostní soutěže i celotýdenní týmová výzva.

„Chtěl jsem poznat podobně smýšlející lidi a vyzkoušet si různé oblasti chemie. Přírodovědeckou fakultu mi doporučila sestra, která zde studovala. Nejvíce mě bavila biochemie, protože můj táta je včelař, a také anorganická chemie,“ uvedl Martin Hajdl, student Střední průmyslové školy Hranice, která je fakultní školou přírodovědecké fakulty.

Do programu se zapojili odborníci z řady kateder přírodovědecké fakulty i z dalších pracovišť. Účastníkům představili témata, kterým se ve svém výzkumu věnují. Studenti se tak zabývali spektrálními vlastnostmi látek, vyzkoušeli si robotiku a v biochemické laboratoři se věnovali včelám a jejich produktům. Další program je zavedl k tématům spojeným s fungováním lidského mozku či rolí náhody, omylu a nečekaných souvislostí při objevování významných léčiv.

„Jako středoškolačka bych byla z programu nadšená a nemusela bych si vysokou školu vybírat naslepo. Program letní školy je skvělý, pestrý a velmi různorodý.“ Anežka Lyková

V následujících dnech se studenti seznámili s možnostmi rekonstrukce evoluce života pomocí sekvencí DNA, s geologickým vývojem České republiky nebo s elektronovou mikroskopií a rentgenovou difrakcí. Na katedře analytické chemie se věnovali analýze potravin, ve Společné laboratoři optiky pak zjišťovali, jak lze jednoduše rozblikat LED diodu. Program doplnily také workshopy zaměřené na rostlinné hormony, optiku a velmi přesná měření.

Letní škola pomáhá i s výběrem studia

„V loňském roce jsem se letní školy poprvé zúčastnila jako vedoucí a uvědomila jsem si, jak moc mě mrzí, že jsem ji neobjevila už dříve. Jako středoškolačka bych byla z programu nadšená a nemusela bych si vysokou školu vybírat naslepo. Program letní školy je skvělý, pestrý a velmi různorodý. Studenti často zjistí, že je zaujme i téma nebo aktivita, na kterou by se sami původně vůbec nepřihlásili. Hodně se ptají, diskutují s přednášejícími a často si na ně berou kontakty, protože by s nimi chtěli dále spolupracovat například na projektech nebo středoškolské odborné činnosti,“ doplnila Anežka Lyková z katedry organické chemie.

Večery nabídly popularizační přednášky věnované například vědeckému pohledu na výživu nebo cestě absolventa do praxe. Jednu z přednášek si studenti vybrali sami z nabídky popularizačního portálu Vědátor. Součástí programu byla také prohlídka Olomouce, vědomostní kvíz a společné grilování. Účastníci během celého týdne pracovali také na společné týmové výzvě, kterou dokončovali v závěru pobytu.

Pokračování tradice

Letní škola Badatele navázala na tradici Letní školy Jevíčko, která se uskutečňovala do roku 2016. Sponzorem letošního ročníku Letní školy Badatele je ON Semiconductor Czech Republic, s. r. o., Thermo Fisher Scientific Brno s.r.o. a VWR International, s.r.o.

The start of full operations at the Vera C. Rubin Observatory, whose development and science programme involve researchers from FZU, attracted wide attention from Czech media. Czech Television, Czech Radio and several print and online outlets covered the launch of the ten-year survey of the southern sky. Here is a selection of the most interesting coverage.

Zahájení ostrého provozu Observatoře Very C. Rubin, na jejímž vývoji i vědeckém programu se podílejí vědci a vědkyně z FZU, vyvolalo velký zájem českých médií. O startu desetiletého průzkumu jižní oblohy informovala Česká televize, Český rozhlas i řada tištěných a internetových médií. Představujeme výběr nejzajímavějších mediálních výstupů.

Malé a střední podniky mohou prostřednictvím Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP) využít odborné znalosti univerzitních expertů při vývoji nových produktů, technologií nebo služeb. Spolupráci podporují transferové vouchery financované z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), díky nimž mohou firmy snáze navázat spolupráci s výzkumnými pracovišti. Vouchery, o které mohou firmy žádat až do podzimu příštího roku, hradí významnou část nákladů na odborné služby.

Transferové vouchery jsou určeny malým a středním podnikům, startupům i spin-off společnostem, které hledají odborné řešení konkrétního technologického, vývojového nebo inovačního zadání. VTP UP firmám pomáhá najít vhodného experta z Univerzity Palackého nebo externích partnerů, propojuje je a zajišťuje podmínky spolupráce. Díky této podpoře mohou firmy získat odborné služby za výrazně nižší náklady.

„Firmy za námi často přicházejí s konkrétním problémem nebo nápadem, ale nevědí, kdo by jim s jeho řešením mohl pomoci. Naším úkolem je najít odborníka, který má potřebné znalosti a zkušenosti. Může jít například o využití technologie eye trackingu rozvíjené na přírodovědecké fakultě, odborné psychologické poradenství na filozofické fakultě nebo testování funkčních prototypů a optimalizaci tréninkových procesů na fakultě tělesné kultury. Každá spolupráce ale vzniká podle konkrétních potřeb firmy,“ řekl ředitel VTP UP Petr Suchomel.

Transferové vouchery již využila například společnost ErgoBody, která vyvíjí software pro fyzioterapeuty. „Na nabídku transferových voucherů jsme narazili ve chvíli, kdy jsme potřebovali posunout elektronickou komunikaci našeho zdravotnického softwaru se zdravotními pojišťovnami. Díky spolupráci s univerzitou se podařilo provést potřebnou analýzu a vylepšit software pro zdravotnickou dokumentaci,“ popsal spoluzakladatel společnosti ErgoBody Jan Habara.

Firmy, které hledají odborného partnera pro svůj vývoj nebo inovace, mohou přijít 16. září do budovy Envelopa Hub na neformální informační setkání. Zástupci VTP UP jim představí možnosti transferových voucherů a pomohou zorientovat se v tom, jak najít vhodného univerzitního experta pro jejich konkrétní potřeby. Prostor bude také pro individuální konzultace a dotazy.

Malé a střední podniky mohou prostřednictvím Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého v Olomouci (VTP UP) využít odborné znalosti univerzitních expertů při vývoji nových produktů, technologií nebo služeb. Spolupráci podporují transferové vouchery financované z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), díky nimž mohou firmy snáze navázat spolupráci s výzkumnými pracovišti. Vouchery, o které mohou firmy žádat až do podzimu příštího roku, hradí významnou část nákladů na odborné služby.

Transferové vouchery jsou určeny malým a středním podnikům, startupům i spin-off společnostem, které hledají odborné řešení konkrétního technologického, vývojového nebo inovačního zadání. VTP UP firmám pomáhá najít vhodného experta z Univerzity Palackého nebo externích partnerů, propojuje je a zajišťuje podmínky spolupráce. Díky této podpoře mohou firmy získat odborné služby za výrazně nižší náklady.

„Firmy za námi často přicházejí s konkrétním problémem nebo nápadem, ale nevědí, kdo by jim s jeho řešením mohl pomoci. Naším úkolem je najít odborníka, který má potřebné znalosti a zkušenosti. Může jít například o využití technologie eye trackingu rozvíjené na přírodovědecké fakultě, odborné psychologické poradenství na filozofické fakultě nebo testování funkčních prototypů a optimalizaci tréninkových procesů na fakultě tělesné kultury. Každá spolupráce ale vzniká podle konkrétních potřeb firmy,“ řekl ředitel VTP UP Petr Suchomel.

Transferové vouchery již využila například společnost ErgoBody, která vyvíjí software pro fyzioterapeuty. „Na nabídku transferových voucherů jsme narazili ve chvíli, kdy jsme potřebovali posunout elektronickou komunikaci našeho zdravotnického softwaru se zdravotními pojišťovnami. Díky spolupráci s univerzitou se podařilo provést potřebnou analýzu a vylepšit software pro zdravotnickou dokumentaci,“ popsal spoluzakladatel společnosti ErgoBody Jan Habara.

Firmy, které hledají odborného partnera pro svůj vývoj nebo inovace, mohou přijít 16. září do budovy Envelopa Hub na neformální informační setkání. Zástupci VTP UP jim představí možnosti transferových voucherů a pomohou zorientovat se v tom, jak najít vhodného univerzitního experta pro jejich konkrétní potřeby. Prostor bude také pro individuální konzultace a dotazy.

Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při Právnické fakultě UP připravilo speciální vzdělávací kurz pro Armádu ČR. Třídenní kurz nazvaný Advanced Course on the Law of Armed Conflict byl vůbec první svého druhu, který centrum zorganizovalo. Určený byl především Pozemním silám Armády ČR. Úspěšně jej absolvovala dvacítka vojenských právníků různých hodností a z různých útvarů.

„Kurz byl společným dílem týmu centra CIHOL, které je založené na spolupráci akademiků a vojenských právníků. Šlo o přirozenou aktivitu, která velmi dobře odráží ‚geny‘ a účel našeho centra,“ řekl Martin Faix, vedoucí CIHOL. S tím, že o podobné kurzy usilovali dlouhodobě. Jedním z klíčových prvků, bez kterých by se kurz nemohl konat, byla iniciativa ze strany Pozemních sil Armády ČR. „Za ni a za vloženou důvěru jsme velmi vděčni,“ poděkoval Martin Faix.

foto_sem_8

Organizace vzdělávacího kurzu je navíc pokračováním práce, kterou CIHOL vykonává v rámci právnického vzdělávání na olomoucké fakultě. Mezi vojenskými právničkami a právníky je dnes již řada absolventů PF UP. „Na to jsem samozřejmě náležitě hrdý. Ještě víc mě však těší, kdy naši absolventi – a nejen oni – projeví zájem o další odborné vzdělávání. Či už v podobě kurzů, nebo například doktorského studia či programů LLM,“ řekl Martin Faix, který je také proděkanem pro zahraniční záležitosti a cizojazyčné studijní programy PF UP.

Na lektorování kurzu Advanced Course on the Law of Armed Conflict se podílela řada expertů z akademie a operační praxe. „Martha M. Bradley z University of Johannesburg, externí expertka CIHOL a odbornice na mezinárodní humanitární právo, přednášela na komplexní téma klasifikace ozbrojených konfliktů. Letecký komodor ve výslužbě a někdejší zástupce ředitele právních služeb RAF, William Boothby, hovořil o pravidlech pro vedení boje v mezinárodním ozbrojeném konfliktu,“ naznačil Petr Stejskal, člen CIHOL a jeden z hlavních organizátorů kurzu. Zahraniční lektory doplnil Otakar Foltýn, někdejší šéf Vojenské policie, zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky a člen CIHOL.

Zástupci centra doufají, že kurz, který se konal na PF UP 24.–26. června, bude začátkem nové tradice. „Věříme, že o podobné kurzy bude zájem i v budoucnu. Jsme připraveni je realizovat,“ dodal Martin Faix.

Centrum CIHOL bylo otevřeno v roce 2019. Jeho hlavním cílem je posilovat aktivní šíření a popularizaci práva ozbrojených konfliktů, propojit akademickou a vojenskou sféru, a to vše v kontextu zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě. Jeho odborné zaměření z něj činí středoevropský unikát.

Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při Právnické fakultě UP připravilo speciální vzdělávací kurz pro Armádu ČR. Třídenní kurz nazvaný Advanced Course on the Law of Armed Conflict byl vůbec první svého druhu, který centrum zorganizovalo. Určený byl především Pozemním silám Armády ČR. Úspěšně jej absolvovala dvacítka vojenských právníků různých hodností a z různých útvarů.

„Kurz byl společným dílem týmu centra CIHOL, které je založené na spolupráci akademiků a vojenských právníků. Šlo o přirozenou aktivitu, která velmi dobře odráží ‚geny‘ a účel našeho centra,“ řekl Martin Faix, vedoucí CIHOL. S tím, že o podobné kurzy usilovali dlouhodobě. Jedním z klíčových prvků, bez kterých by se kurz nemohl konat, byla iniciativa ze strany Pozemních sil Armády ČR. „Za ni a za vloženou důvěru jsme velmi vděčni,“ poděkoval Martin Faix.

foto_sem_8

Organizace vzdělávacího kurzu je navíc pokračováním práce, kterou CIHOL vykonává v rámci právnického vzdělávání na olomoucké fakultě. Mezi vojenskými právničkami a právníky je dnes již řada absolventů PF UP. „Na to jsem samozřejmě náležitě hrdý. Ještě víc mě však těší, kdy naši absolventi – a nejen oni – projeví zájem o další odborné vzdělávání. Či už v podobě kurzů, nebo například doktorského studia či programů LLM,“ řekl Martin Faix, který je také proděkanem pro zahraniční záležitosti a cizojazyčné studijní programy PF UP.

Na lektorování kurzu Advanced Course on the Law of Armed Conflict se podílela řada expertů z akademie a operační praxe. „Martha M. Bradley z University of Johannesburg, externí expertka CIHOL a odbornice na mezinárodní humanitární právo, přednášela na komplexní téma klasifikace ozbrojených konfliktů. Letecký komodor ve výslužbě a někdejší zástupce ředitele právních služeb RAF, William Boothby, hovořil o pravidlech pro vedení boje v mezinárodním ozbrojeném konfliktu,“ naznačil Petr Stejskal, člen CIHOL a jeden z hlavních organizátorů kurzu. Zahraniční lektory doplnil Otakar Foltýn, někdejší šéf Vojenské policie, zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky a člen CIHOL.

Zástupci centra doufají, že kurz, který se konal na PF UP 24.–26. června, bude začátkem nové tradice. „Věříme, že o podobné kurzy bude zájem i v budoucnu. Jsme připraveni je realizovat,“ dodal Martin Faix.

Centrum CIHOL bylo otevřeno v roce 2019. Jeho hlavním cílem je posilovat aktivní šíření a popularizaci práva ozbrojených konfliktů, propojit akademickou a vojenskou sféru, a to vše v kontextu zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě. Jeho odborné zaměření z něj činí středoevropský unikát.