Agregátor zdrojů

Jiný název, stejné poslání. Celorepubliková popularizační akce Noc vědců se letos mění v Noc vědy. Vysoké i střední školy, science centra i nemocnice v Olomouckém kraji se po roce přidávají k programu, jehož hlavním cílem je zábavnou a interaktivní formou propagovat vědu a výzkum. V pátek 25. září čekají na návštěvníky v Olomouci, Jeseníku, Přerově, Prostějově či v Hlubočkách pokusy, kvízy, workshopy, exkurze, ale třeba divadelní představení. Hlavním tématem letošního ročníku je komunikace.

„Noc vědy každoročně ukazuje, že věda nemusí být složitá, nesrozumitelná ani nudná. Naopak může překvapovat, bavit a probouzet zvědavost u dětí i dospělých. Právě pestrost letošního programu je toho nejlepším důkazem – nabízí desítky příležitostí si vědu vyzkoušet, zažít ji na vlastní kůži a setkat se přímo s lidmi, kteří se jí věnují. Popularizaci vědy považuji za jednu z důležitých rolí univerzity, protože pomáhá ukazovat, že vědecké poznání není uzavřené za dveřmi laboratoří, ale je součástí našeho každodenního života,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

S novým názvem, ale s tradičním posláním

Vloni oslavila Noc vědců 20. narozeniny, do další dekády vstupuje pod novým názvem Noc vědy. O změně hlasovali organizátoři akce i samotní návštěvníci prostřednictvím dotazníků. „Noc vědy odráží společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Jde přitom o formální změnu, po obsahové stránce se nic nemění. Účastníci se tak mohou těšit na skutečně nabitý večerní program rozprostřený po institucích v celém Olomouckém kraji. Společným jmenovatelem je láska a zápal pro vědu,“ uvedl koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Doplnil současně, že hlavním tématem letošního ročníku je komunikace. „V době, kdy spolu hovoříme prostřednictvím sociálních sítí a radíme se s umělou inteligencí, je toto téma velmi aktuální. Program reflektuje nejen komunikaci mezi lidmi, ale i mezi zvířaty a rostlinami,“ upozornil Ondřej Martínek.

Komunikace z různých pohledů

Tradičně nejbohatší program v Olomouckém kraji tradičně připravuje Univerzita Palackého v Olomouci. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách všechny fakulty s výjimkou lékařské, která se z technických důvodů souvisejících se stavbou nové budovy v Hněvotínské ulici letošního programu nezúčastní.

Více než třicet programových položek připravila filozofická fakulta, návštěvníci mohou přecházet mezi budovami v ulici Křížkovského a na třídě Svobody, kde na ně čeká mj. simulace tiskové konference či workshop na téma komunikace s lidmi se smyslovým postižením. Na Konviktu je pak připravena projekce Oscarem oceněného filmu Ztraceno v překladu. Mimořádně nabitý program má rovněž pedagogická fakulta. V prostorách Konviktu se zájemci mohou zúčastnit workshopu zaměřeného na výrobu netradičních hudebních nástrojů, vyzkoušet si čtení a zápis Braillova písma nebo se vydat na stezku odvahy v suterénu budovy.

Na stanovištích v budově přírodovědecké fakulty bude odtajněno, jak s námi komunikuje vesmír, jak si spolu povídají chemické prvky i jaký je univerzální jazyk geologů. Fakulta zdravotnických věd bude mít svůj program v budově filozofické fakulty na třídě Svobody a láká kromě jiného na výstavu fotografií Jindřicha Štreita s tematikou práce všeobecné sestry či na workshop, který prověří znalost zdravotnických piktogramů. Odhalit zákoutí dezinformací a mediálních manipulací slibuje jeden z programových bodů na cyrilometodějské teologické fakultě. Jak předat informaci pomocí gest, znakové řeči nebo hmatu, pak osvětlí na fakultě tělesné kultury.

Když diskutují vědci s dětmi

Velkým programovým lákadlem interaktivního science muzea Pevnost poznání je debata vědců se zvídavými dětmi nazvaná A proč?, kterou moderuje popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná. Ve Vědeckotechnickém parku UP je naplánovaná exkurze v tiskovém centru UPrint3D a ti, kteří zavítají do Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), zjistí kromě jiného, jak si spolu „povídají“ buňky v našem těle. Součástí programu Noci vědy je také divadelní představení o Zdeně Mašínové s názvem Jejich sestra, které v komorním prostoru Sedmička doplní diskuze. Tradičním spolupořadatelem Noci vědy je Fakultní nemocnice Olomouc, která zve na prohlídky potrubní pošty, transfuzního oddělení a Oční kliniky.

Zažít Noc vědy na vlastní kůži dorazí do Olomouce i padesátka žáků ze ZŠ a MŠ Dolní Studénky, pro které organizátoři akce zařídili dopravu i komentovanou prohlídku města. „Každým rokem se snažíme do Olomouce dostat i žáky ze škol ze vzdálenějších regionů kraje. Letos padla volba na obec se 1400 obyvateli kousek od Šumperka. Žáci tamní školy se letos podívají, jak taková Noc vědy vypadá, a v příštím roce ji pak zorganizují přímo u sebe,“ dodal Ondřej Martínek.

Noc vědy zavítá i do dalších měst v kraji

Mezi partnery Noci vědy dále patří Technologický klub Prostějov, který se chystá představit programovatelné roboty, nebo Vysoká škola logistiky Přerov, kde se v únikové hře bude pátrat po tajné zprávě rektora. Kdo zamíří do Geniátoru v Hlubočkách, získá znalosti o šifrování a kódování a navíc si může sestavit vlastní zprávu z květin. Druhým rokem se pak do programu zapojuje i jesenické gymnázium a další tamní instituce.

Kompletní program Noci vědy 2026 je již nyní zveřejněný na webu nocvedy.cz. „Až na výjimky je vstup volný, u vybraných událostí je z důvodu omezené kapacity nutná rezervace. K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v předchozích letech sloužit bezplatná autobusová linka,“ zmínil Ondřej Martínek.

V České republice se Noc vědy koná od roku 2005. Od roku 2024 tuto popularizační akci na národní úrovni koordinují Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Českým vysokým učením technickým, Českou zemědělskou univerzitou, Vysokou školou ekonomickou a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Do letošního ročníku se zapojilo více než 120 institucí.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje:

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky

Jiný název, stejné poslání. Celorepubliková popularizační akce Noc vědců se letos mění v Noc vědy. Vysoké i střední školy, science centra i nemocnice v Olomouckém kraji se po roce přidávají k programu, jehož hlavním cílem je zábavnou a interaktivní formou propagovat vědu a výzkum. V pátek 25. září čekají na návštěvníky v Olomouci, Jeseníku, Přerově, Prostějově či v Hlubočkách pokusy, kvízy, workshopy, exkurze, ale třeba divadelní představení. Hlavním tématem letošního ročníku je komunikace.

„Noc vědy každoročně ukazuje, že věda nemusí být složitá, nesrozumitelná ani nudná. Naopak může překvapovat, bavit a probouzet zvědavost u dětí i dospělých. Právě pestrost letošního programu je toho nejlepším důkazem – nabízí desítky příležitostí si vědu vyzkoušet, zažít ji na vlastní kůži a setkat se přímo s lidmi, kteří se jí věnují. Popularizaci vědy považuji za jednu z důležitých rolí univerzity, protože pomáhá ukazovat, že vědecké poznání není uzavřené za dveřmi laboratoří, ale je součástí našeho každodenního života,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

S novým názvem, ale s tradičním posláním

Vloni oslavila Noc vědců 20. narozeniny, do další dekády vstupuje pod novým názvem Noc vědy. O změně hlasovali organizátoři akce i samotní návštěvníci prostřednictvím dotazníků. „Noc vědy odráží společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Jde přitom o formální změnu, po obsahové stránce se nic nemění. Účastníci se tak mohou těšit na skutečně nabitý večerní program rozprostřený po institucích v celém Olomouckém kraji. Společným jmenovatelem je láska a zápal pro vědu,“ uvedl koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Doplnil současně, že hlavním tématem letošního ročníku je komunikace. „V době, kdy spolu hovoříme prostřednictvím sociálních sítí a radíme se s umělou inteligencí, je toto téma velmi aktuální. Program reflektuje nejen komunikaci mezi lidmi, ale i mezi zvířaty a rostlinami,“ upozornil Ondřej Martínek.

Komunikace z různých pohledů

Tradičně nejbohatší program v Olomouckém kraji tradičně připravuje Univerzita Palackého v Olomouci. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách všechny fakulty s výjimkou lékařské, která se z technických důvodů souvisejících se stavbou nové budovy v Hněvotínské ulici letošního programu nezúčastní.

Více než třicet programových položek připravila filozofická fakulta, návštěvníci mohou přecházet mezi budovami v ulici Křížkovského a na třídě Svobody, kde na ně čeká mj. simulace tiskové konference či workshop na téma komunikace s lidmi se smyslovým postižením. Na Konviktu je pak připravena projekce Oscarem oceněného filmu Ztraceno v překladu. Mimořádně nabitý program má rovněž pedagogická fakulta. V prostorách Konviktu se zájemci mohou zúčastnit workshopu zaměřeného na výrobu netradičních hudebních nástrojů, vyzkoušet si čtení a zápis Braillova písma nebo se vydat na stezku odvahy v suterénu budovy.

Na stanovištích v budově přírodovědecké fakulty bude odtajněno, jak s námi komunikuje vesmír, jak si spolu povídají chemické prvky i jaký je univerzální jazyk geologů. Fakulta zdravotnických věd bude mít svůj program v budově filozofické fakulty na třídě Svobody a láká kromě jiného na výstavu fotografií Jindřicha Štreita s tematikou práce všeobecné sestry či na workshop, který prověří znalost zdravotnických piktogramů. Odhalit zákoutí dezinformací a mediálních manipulací slibuje jeden z programových bodů na cyrilometodějské teologické fakultě. Jak předat informaci pomocí gest, znakové řeči nebo hmatu, pak osvětlí na fakultě tělesné kultury.

Když diskutují vědci s dětmi

Velkým programovým lákadlem interaktivního science muzea Pevnost poznání je debata vědců se zvídavými dětmi nazvaná A proč?, kterou moderuje popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná. Ve Vědeckotechnickém parku UP je naplánovaná exkurze v tiskovém centru UPrint3D a ti, kteří zavítají do Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), zjistí kromě jiného, jak si spolu „povídají“ buňky v našem těle. Součástí programu Noci vědy je také divadelní představení o Zdeně Mašínové s názvem Jejich sestra, které v komorním prostoru Sedmička doplní diskuze. Tradičním spolupořadatelem Noci vědy je Fakultní nemocnice Olomouc, která zve na prohlídky potrubní pošty, transfuzního oddělení a Oční kliniky.

Zažít Noc vědy na vlastní kůži dorazí do Olomouce i padesátka žáků ze ZŠ a MŠ Dolní Studénky, pro které organizátoři akce zařídili dopravu i komentovanou prohlídku města. „Každým rokem se snažíme do Olomouce dostat i žáky ze škol ze vzdálenějších regionů kraje. Letos padla volba na obec se 1400 obyvateli kousek od Šumperka. Žáci tamní školy se letos podívají, jak taková Noc vědy vypadá, a v příštím roce ji pak zorganizují přímo u sebe,“ dodal Ondřej Martínek.

Noc vědy zavítá i do dalších měst v kraji

Mezi partnery Noci vědy dále patří Technologický klub Prostějov, který se chystá představit programovatelné roboty, nebo Vysoká škola logistiky Přerov, kde se v únikové hře bude pátrat po tajné zprávě rektora. Kdo zamíří do Geniátoru v Hlubočkách, získá znalosti o šifrování a kódování a navíc si může sestavit vlastní zprávu z květin. Druhým rokem se pak do programu zapojuje i jesenické gymnázium a další tamní instituce.

Kompletní program Noci vědy 2026 je již nyní zveřejněný na webu nocvedy.cz. „Až na výjimky je vstup volný, u vybraných událostí je z důvodu omezené kapacity nutná rezervace. K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v předchozích letech sloužit bezplatná autobusová linka,“ zmínil Ondřej Martínek.

V České republice se Noc vědy koná od roku 2005. Od roku 2024 tuto popularizační akci na národní úrovni koordinují Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Českým vysokým učením technickým, Českou zemědělskou univerzitou, Vysokou školou ekonomickou a Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR. Do letošního ročníku se zapojilo více než 120 institucí.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje:

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky

Podpora studentských talentů, inovativních nápadů, projektů s přesahem k veřejnosti i výjimečných vědeckých počinů. Na to vše nyní můžete přispět prostřednictvím Nadačního fondu Univerzity Palackého. Jeho novou tvář, která umožní rozmanitější možnosti pro univerzitní komunitu, stejně jako pro malé i velké donátory, představili zástupci vedení univerzity během nedávného Absolventského setkání UP.

Podobu univerzity, jejího ducha a energii tvoří především lidé. Ti, kteří zde studují či pracují, ale také ti, kteří na léta zde strávená s láskou vzpomínají. Právě oni často hledají možnost, jak univerzitě vrátit to, čím je obohatila do života. Každý, kdo by chtěl projekty a tváře UP, které za nimi stojí, finančně podpořit, má nyní rozšířené příležitosti díky nové podobě Nadačního fondu UP.

Nový začátek

Nadační fond UP vznikl v roce 2015 s cílem umožnit mladým vědeckým talentům sbírat zkušenosti v zahraničí a rozvíjet tak jejich výzkumné projekty. Za dobu svého působení podpořil řadu začínajících vědců a vědkyň, kterým poskytl nejen potřebnou finanční pomoc, ale také podpořil jejich osobní rozvoj.

foto_sem_4

Nyní se vedení univerzity rozhodlo nadační fond rozvinout směrem, který bude více odpovídat nejen potřebám univerzitní komunity, ale také potenciálních donátorů. „Naší vizí bylo vybudovat moderní crowdfundingovou platformu, která umožní podporu různorodých projektů, které na univerzitě vznikají. Hlavním pilířem Nadačního fondu UP i nadále zůstává podpora talentu. Nyní jej ale pojímáme více zeširoka a našim dárcům umožňujeme přispívat na širší paletu aktivit, které na univerzitě vznikají. Nová podoba nadačního fondu tak nabízí větší možnosti pro talentované studenty a pracovníky UP, stejně jako pro dárce, pro které je nyní možnost přispět na dobrou věc jednodušší a přívětivější,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Dražba umění s univerzitním příběhem

Prvními dárci nového Nadačního fondu UP byli významní absolventi a partneři univerzity během absolventského setkání 12. září, jež se konalo k příležitosti 80. let znovuobnovení univerzity (o setkání jsme psali zde). Na dražbě uměleckých předmětů spojených s univerzitou se podařilo do nového začátku fondu vybrat přes 200 tisíc korun. Štědří dárci dražili sadu pěti skleněných předmětů, které vyrobil pro letošní vizuální podobu 61. ročníku festivalu vědeckých filmů AFO známý umělecký sklář David Valner. Na závěr setkání se vydražil také obraz s názvem Cesty kolem nás, cesty v nás od Moniky Tomanové, absolventky chemie na PřF UP a malířky, která se věnuje jak volné tvorbě, tak vědecké grafice. Obraz vznikl na jaře tohoto roku exkluzivně pro obálku tištěného magazínu Žurnál UP.

foto_sem_4

„Univerzita má mimořádnou schopnost měnit životy lidí i prostředí kolem nás. Spektrum projektů, které Nadační fond Univerzity Palackého podporuje, je opravdu široké, od mladých vědců a umělců přes vzdělávání až po aktivity s výrazným společenským přesahem. Považuji za smysluplné na jejich realizaci přispět, proto jsem se rozhodl univerzitní nadační fond v aukci podpořit. Beru to především jako investici do lidí, jejich nápadů a příležitostí, které mohou v budoucnu přinést něco dobrého celé společnosti,“ uvedl největší mecenáš aukce Vojtěch Filsák, havířovský podnikatel a filantrop, který byl mimo jiné v roce 2024 oceněn jako Osobnost Moravskoslezského kraje. Dalšími úspěšnými dražiteli byli například olomoucká podnikatelka, galeristka a mecenáška Bronislava Paučková, podnikatel a majitel olomouckého fotbalového klubu Milan Šimonovský či olomoucký podnikatel, sběratel a mecenáš umění Robert Runták.

„Mám velkou radost, že se na startu nového Nadačního fondu UP povedlo uspořádat takhle úspěšnou akci, do které se propsal společenský přesah univerzity. Na půdě UP totiž často dáváme prostor kreativním nápadům a propojujeme vědce s místními umělci. Tuto málo známou roli univerzity jsme chtěli vyzdvihnout a povzbuzeni pozitivními ohlasy ji určitě budeme v budoucnu dále rozvíjet,“ shrnul Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Šest projektů – šest podob UP

Již nyní mohou drobní i velcí dárci přispět na šest pilotních projektů, které se rozhodl Nadační fond UP podpořit. Vedle tradičního programu Talentovaný Palacký je to například Mattecoach na podporu matematických dovedností středoškoláků, rozvojový program Leadership Matters!, legendární univerzitní U-klub, festival Academia film Olomouc či humanitární projekt Born Different.

Všechny informace o Nadačním fondu UP najdete na fond.upol.cz.

Podpora studentských talentů, inovativních nápadů, projektů s přesahem k veřejnosti i výjimečných vědeckých počinů. Na to vše nyní můžete přispět prostřednictvím Nadačního fondu Univerzity Palackého. Jeho novou tvář, která umožní rozmanitější možnosti pro univerzitní komunitu, stejně jako pro malé i velké donátory, představili zástupci vedení univerzity během nedávného Absolventského setkání UP.

Podobu univerzity, jejího ducha a energii tvoří především lidé. Ti, kteří zde studují či pracují, ale také ti, kteří na léta zde strávená s láskou vzpomínají. Právě oni často hledají možnost, jak univerzitě vrátit to, čím je obohatila do života. Každý, kdo by chtěl projekty a tváře UP, které za nimi stojí, finančně podpořit, má nyní rozšířené příležitosti díky nové podobě Nadačního fondu UP.

Nový začátek

Nadační fond UP vznikl v roce 2015 s cílem umožnit mladým vědeckým talentům sbírat zkušenosti v zahraničí a rozvíjet tak jejich výzkumné projekty. Za dobu svého působení podpořil řadu začínajících vědců a vědkyň, kterým poskytl nejen potřebnou finanční pomoc, ale také podpořil jejich osobní rozvoj.

foto_sem_4

Nyní se vedení univerzity rozhodlo nadační fond rozvinout směrem, který bude více odpovídat nejen potřebám univerzitní komunity, ale také potenciálních donátorů. „Naší vizí bylo vybudovat moderní crowdfundingovou platformu, která umožní podporu různorodých projektů, které na univerzitě vznikají. Hlavním pilířem Nadačního fondu UP i nadále zůstává podpora talentu. Nyní jej ale pojímáme více zeširoka a našim dárcům umožňujeme přispívat na širší paletu aktivit, které na univerzitě vznikají. Nová podoba nadačního fondu tak nabízí větší možnosti pro talentované studenty a pracovníky UP, stejně jako pro dárce, pro které je nyní možnost přispět na dobrou věc jednodušší a přívětivější,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Dražba umění s univerzitním příběhem

Prvními dárci nového Nadačního fondu UP byli významní absolventi a partneři univerzity během absolventského setkání 12. září, jež se konalo k příležitosti 80. let znovuobnovení univerzity (o setkání jsme psali zde). Na dražbě uměleckých předmětů spojených s univerzitou se podařilo do nového začátku fondu vybrat přes 200 tisíc korun. Štědří dárci dražili sadu pěti skleněných předmětů, které vyrobil pro letošní vizuální podobu 61. ročníku festivalu vědeckých filmů AFO známý umělecký sklář David Valner. Na závěr setkání se vydražil také obraz s názvem Cesty kolem nás, cesty v nás od Moniky Tomanové, absolventky chemie na PřF UP a malířky, která se věnuje jak volné tvorbě, tak vědecké grafice. Obraz vznikl na jaře tohoto roku exkluzivně pro obálku tištěného magazínu Žurnál UP.

foto_sem_4

„Univerzita má mimořádnou schopnost měnit životy lidí i prostředí kolem nás. Spektrum projektů, které Nadační fond Univerzity Palackého podporuje, je opravdu široké, od mladých vědců a umělců přes vzdělávání až po aktivity s výrazným společenským přesahem. Považuji za smysluplné na jejich realizaci přispět, proto jsem se rozhodl univerzitní nadační fond v aukci podpořit. Beru to především jako investici do lidí, jejich nápadů a příležitostí, které mohou v budoucnu přinést něco dobrého celé společnosti,“ uvedl největší mecenáš aukce Vojtěch Filsák, havířovský podnikatel a filantrop, který byl mimo jiné v roce 2024 oceněn jako Osobnost Moravskoslezského kraje. Dalšími úspěšnými dražiteli byli například olomoucká podnikatelka, galeristka a mecenáška Bronislava Paučková, podnikatel a majitel olomouckého fotbalového klubu Milan Šimonovský či olomoucký podnikatel, sběratel a mecenáš umění Robert Runták.

„Mám velkou radost, že se na startu nového Nadačního fondu UP povedlo uspořádat takhle úspěšnou akci, do které se propsal společenský přesah univerzity. Na půdě UP totiž často dáváme prostor kreativním nápadům a propojujeme vědce s místními umělci. Tuto málo známou roli univerzity jsme chtěli vyzdvihnout a povzbuzeni pozitivními ohlasy ji určitě budeme v budoucnu dále rozvíjet,“ shrnul Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Šest projektů – šest podob UP

Již nyní mohou drobní i velcí dárci přispět na šest pilotních projektů, které se rozhodl Nadační fond UP podpořit. Vedle tradičního programu Talentovaný Palacký je to například Mattecoach na podporu matematických dovedností středoškoláků, rozvojový program Leadership Matters!, legendární univerzitní U-klub, festival Academia film Olomouc či humanitární projekt Born Different.

Všechny informace o Nadačním fondu UP najdete na fond.upol.cz.

On September 22, Libor Šmejkal, Jairo Sinova, and Tomáš Jungwirth were awarded the 2026 Europhysics Prize by the European Physical Society for their outstanding contributions to condensed matter physics, specifically for their discovery of altermagnetism, the third fundamental class of magnetic order. All three laureates were affiliated with the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences at the time of their discoveries and the publication of their award-winning works. This is the first time that the EPS Europhysics Prize has been awarded to Czech scientists. 

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek obdrželi 22. září Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetického uspořádání. Všichni tři laureáti byli v době objevů i publikace oceněných prací afiliováni s Fyzikálním ústavem AV ČR. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci. 

Studentský život nejsou jen přednášky, zápočty a fronty v menze. Nový pořad pUPek bude každé dva týdny přinášet aktuality z univerzity, Olomouce i ze světa – s nadsázkou, humorem a rozumnou dávkou bizáru. První díl odstartoval v pondělí 21. září.

pUPek je pořad od studenstva pro studentstvo. Diváci se můžou těšit na neobvyklé rozhovory s univerzitními osobnostmi, nepravidelně pravidelné rubriky a spoustu humoru nejenom pro akademicky zasvěcené. Pořadem provází moderátorská dvojice Anita „AniPali“ Palaščáková a Josef „Pepek“ Tetour.

„Jsem ráda, že univerzita dává studentům prostor kreativně se vyjadřovat k aktuálnímu dění. Chceme přinášet vlastní studentský pohled na to, co se odehrává ve světě, v Olomouci i přímo na univerzitě,“ říká moderátorka Anita Palaščáková.

video_sem

Už první díl ukazuje, že se tým pUPku nebojí netradičního pojetí. Pan Chlebíček se v menze Křížkovského vydal na rozhovor s ředitelem Správy kolejí a menz Janem Liškou, magistra Dita vyložila všem studujícím na UP kartu pro nadcházející semestr a nechybělo ani vědecké okénko s překvapením či roztrojený pan rektor. V dalších epizodách se mohou diváci těšit na komentáře k dění na UP i ve světě, zajímavosti z vědy, kultury a sportu nebo tipy z olomoucké gastroscény.

Nové díly budou vycházet každé druhé pondělí na YouTube kanálu Univerzity Palackého. Zákulisí pořadu a další obsah nabídne také Instagram @palackeho.pupek. A pokud se chcete na tvorbě dalších dílů podílet, máte námět na téma nebo víte o něčem, co by pUPku nemělo uniknout, ozvěte se tvůrčímu týmu prostřednictvím Instagramu nebo na e-mail pupek@upol.cz.

Studentský život nejsou jen přednášky, zápočty a fronty v menze. Nový pořad pUPek bude každé dva týdny přinášet aktuality z univerzity, Olomouce i ze světa – s nadsázkou, humorem a rozumnou dávkou bizáru. První díl odstartoval v pondělí 21. září.

pUPek je pořad od studenstva pro studentstvo. Diváci se můžou těšit na neobvyklé rozhovory s univerzitními osobnostmi, nepravidelně pravidelné rubriky a spoustu humoru nejenom pro akademicky zasvěcené. Pořadem provází moderátorská dvojice Anita „AniPali“ Palaščáková a Josef „Pepek“ Tetour.

„Jsem ráda, že univerzita dává studentům prostor kreativně se vyjadřovat k aktuálnímu dění. Chceme přinášet vlastní studentský pohled na to, co se odehrává ve světě, v Olomouci i přímo na univerzitě,“ říká moderátorka Anita Palaščáková.

video_sem

Už první díl ukazuje, že se tým pUPku nebojí netradičního pojetí. Pan Chlebíček se v menze Křížkovského vydal na rozhovor s ředitelem Správy kolejí a menz Janem Liškou, magistra Dita vyložila všem studujícím na UP kartu pro nadcházející semestr a nechybělo ani vědecké okénko s překvapením či roztrojený pan rektor. V dalších epizodách se mohou diváci těšit na komentáře k dění na UP i ve světě, zajímavosti z vědy, kultury a sportu nebo tipy z olomoucké gastroscény.

Nové díly budou vycházet každé druhé pondělí na YouTube kanálu Univerzity Palackého. Zákulisí pořadu a další obsah nabídne také Instagram @palackeho.pupek. A pokud se chcete na tvorbě dalších dílů podílet, máte námět na téma nebo víte o něčem, co by pUPku nemělo uniknout, ozvěte se tvůrčímu týmu prostřednictvím Instagramu nebo na e-mail pupek@upol.cz.

Sál Městské knihovny v Praze byl v pondělí zaplněný fanoušky vědy, kteří se přišli podívat na tuzemské finále mezinárodní soutěže v popularizaci vědy FameLab. Mezi desítkou soutěžících měla i letos UP své silné zastoupení – hned tři mladé vědkyně se utkaly o postup do celosvětového finále. To se podařilo Lindě Tölgové, doktorandce z katedry biochemie Přf UP. Druhé místo obsadila Anežka Lyková z katedry organické chemie. UP tak potvrdila svou sílu v komunikaci vědy.

Jak představit složité vědecké téma širokému publiku během tří minut pouze za použití pomůcek, které jsme schopni si na pódium s sebou přinést a zase odnést? To už 26 let ukazuje FameLab, britská soutěž v popularizaci vědy. Její tuzemské finále se u nás konalo již pošestnácté a tentokrát měla Univerzita Palackého hned tři želízka v ohni.

Olomouc – město popularizace vědy

V průběhu večera se představilo deset finalistek a finalistů. Odborné porotě se nejvíce líbilo vystoupení Lindy Tölgové. Doktorandka katedry biochemie PřF UP v něm mluvila o svém výzkumu imunitního systému včel. Linda tak bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále, které se uskuteční začátkem prosince v Polsku.

Druhé místo získala Anežka Lyková, které divákům zprostředkovala historii lidstva perspektivou jedné z jeho největších hrozeb – tuberkulózy. Její léčbou se zabývá na katedře organické chemie pod vedením docentky Lucie Brulíkové. Obě oceněné mladé vědkyně jsou také letošními stipendistkami Nadačního fondu UP.

Na třetím místě se umístila Eliška Leštinová z Univerzity Karlovy, která vyprávěla příběh vlčího stopování – od bobků po fotopasti. Třetí reprezentantkou UP byla Simona Belošová, taktéž z katedry organické chemie. Ta si do finále vybrala příběh bakterií odolných proti antibiotikům. Přestože se ve finále na nejvyšších příčkách neumístila, své popularizační umění představuje například na instagramovém kanálu @fakt_věda.

Důležitost srozumitelné komunikace

Diváci si čekání na výsledky mohli zpestřit vědeckým kvízem pod vedením Jana Herziga, ředitele organizace zaměřené na zvídavé středoškoláky Zvaž vědu. A poté mohli sami hlasovat o ceně publika. Tu si nakonec odnesla Tereza Roesel z Fyzikálního ústavu AV ČR, která mluvila o tom, jak můžeme díky novým zobrazovacím technikám sledovat jednotlivé molekuly v živých buňkách.

Během večera věnovanému vědě vystoupil také britský velvyslanec v ČR Matt Field nebo rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima. Právě nejstarší česká univerzita je totiž již tradičně pořadatelem soutěže. Oba zmiňovali důležitost srozumitelné vědecké komunikace v dnešním turbulentním světě.

Univerzita Palackého se soutěží v popularizaci vědy účastní již tradičně. V loňském roce se finále FameLabu zúčastnila Kateřina Koubová z LF UP. V konkurenční soutěži Falling Walls Lab zase loni zvítězila Veronika Šedajová z CATRIN UP. 

Chcete se i vy příští rok zúčastnit některé z popularizačních soutěží? Na UP vám rádi pomůžeme s přípravou. Stačí se obrátit na Kartin Stark z Kariérního centra UP nebo popularizátorku vědy UP Vendulu Lužnou, které vás celou přípravou soutěže provedou.

Sál Městské knihovny v Praze byl v pondělí zaplněný fanoušky vědy, kteří se přišli podívat na tuzemské finále mezinárodní soutěže v popularizaci vědy FameLab. Mezi desítkou soutěžících měla i letos UP své silné zastoupení – hned tři mladé vědkyně se utkaly o postup do celosvětového finále. To se podařilo Lindě Tölgové, doktorandce z katedry biochemie Přf UP. Druhé místo obsadila Anežka Lyková z katedry organické chemie. UP tak potvrdila svou sílu v komunikaci vědy.

Jak představit složité vědecké téma širokému publiku během tří minut pouze za použití pomůcek, které jsme schopni si na pódium s sebou přinést a zase odnést? To už 26 let ukazuje FameLab, britská soutěž v popularizaci vědy. Její tuzemské finále se u nás konalo již pošestnácté a tentokrát měla Univerzita Palackého hned tři želízka v ohni.

Olomouc – město popularizace vědy

V průběhu večera se představilo deset finalistek a finalistů. Odborné porotě se nejvíce líbilo vystoupení Lindy Tölgové. Doktorandka katedry biochemie PřF UP v něm mluvila o svém výzkumu imunitního systému včel. Linda tak bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále, které se uskuteční začátkem prosince v Polsku.

Druhé místo získala Anežka Lyková, které divákům zprostředkovala historii lidstva perspektivou jedné z jeho největších hrozeb – tuberkulózy. Její léčbou se zabývá na katedře organické chemie pod vedením docentky Lucie Brulíkové. Obě oceněné mladé vědkyně jsou také letošními stipendistkami Nadačního fondu UP.

Na třetím místě se umístila Eliška Leštinová z Univerzity Karlovy, která vyprávěla příběh vlčího stopování – od bobků po fotopasti. Třetí reprezentantkou UP byla Simona Belošová, taktéž z katedry organické chemie. Ta si do finále vybrala příběh bakterií odolných proti antibiotikům. Přestože se ve finále na nejvyšších příčkách neumístila, své popularizační umění představuje například na instagramovém kanálu @fakt_věda.

Důležitost srozumitelné komunikace

Diváci si čekání na výsledky mohli zpestřit vědeckým kvízem pod vedením Jana Herziga, ředitele organizace zaměřené na zvídavé středoškoláky Zvaž vědu. A poté mohli sami hlasovat o ceně publika. Tu si nakonec odnesla Tereza Roesel z Fyzikálního ústavu AV ČR, která mluvila o tom, jak můžeme díky novým zobrazovacím technikám sledovat jednotlivé molekuly v živých buňkách.

Během večera věnovanému vědě vystoupil také britský velvyslanec v ČR Matt Field nebo rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima. Právě nejstarší česká univerzita je totiž již tradičně pořadatelem soutěže. Oba zmiňovali důležitost srozumitelné vědecké komunikace v dnešním turbulentním světě.

Univerzita Palackého se soutěží v popularizaci vědy účastní již tradičně. V loňském roce se finále FameLabu zúčastnila Kateřina Koubová z LF UP. V konkurenční soutěži Falling Walls Lab zase loni zvítězila Veronika Šedajová z CATRIN UP. 

Chcete se i vy příští rok zúčastnit některé z popularizačních soutěží? Na UP vám rádi pomůžeme s přípravou. Stačí se obrátit na Kartin Stark z Kariérního centra UP nebo popularizátorku vědy UP Vendulu Lužnou, které vás celou přípravou soutěže provedou.

Umělá inteligence, klinické případy, praktické workshopy i různé pohledy na rehabilitaci napříč Evropou. Sedmý ročník Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy přivedl ve dnech 7.–11. září na Fakultu zdravotnických věd UP 39 studentů a šest vyučujících z partnerských evropských univerzit. Společným úkolem studentů bylo během intenzivního týdne propojovat nové poznatky s péčí o konkrétního pacienta.

Do sedmého ročníku se zapojili účastníci z deseti zahraničních univerzit z Bulharska, Španělska, Belgie, Finska, Slovenska, Polska a Islandu. Mezinárodní složení týmů umožnilo studentům porovnávat různé přístupy k rehabilitaci a společně hledat možnosti péče odpovídající potřebám konkrétního pacienta.

Letošní škola přitom začala ještě před příjezdem účastníků do Olomouce. Během úvodního online setkání představil Martin Dvořáček z katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP možnosti využití umělé inteligence ve fyzioterapii. Na modelovém pacientovi demonstroval práci s AI asistentem, kterému postupně zadával informace od anamnézy přes návrh a interpretaci vyšetření a terapie až po konkrétní parametry rehabilitace. Jeho odpovědi průběžně kriticky hodnotil z pohledu odborníka.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy.“ Petra Gaul Aláčová.

Téma využití AI technologií se následně prolínalo celým programem a studenti s nimi pracovali také při řešení klinických případů.

„Nechtěli jsme, aby studenti pouze absolvovali sérii přednášek a workshopů. V mezinárodních multidisciplinárních týmech proto pracovali s konkrétními klinickými případy a nové poznatky průběžně převáděli do praxe. Součástí bylo i využití AI, ale především kritické posouzení získaných informací a rozhodnutí, co je pro daného pacienta skutečně relevantní,“ uvedla hlavní organizátorka školy Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Týden odborných workshopů a práce s klinickými případy

Po příjezdu do Olomouce pracovali studenti v mezinárodních týmech s klinickými případy pacientů s různými diagnózami, sociálními rolemi a životními situacemi. Během týdne je postupně rozpracovávali a poznatky získané v jednotlivých částech programu promítali do vyšetření i návrhů terapie.

Inspiraci získávali v odborných blocích zaměřených například na kinestetiku, funkční testování v neurologii, výživu seniorů v rehabilitaci, komunikaci s pacientem, orofaciální rehabilitaci nebo mindfulness. Poznatky z jednotlivých workshopů studenti průběžně využívali při práci s klinickými případy a promítali je do péče o konkrétního pacienta. Výsledky své práce následně představili během závěrečných prezentací.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy,“ doplnila Petra Gaul Aláčová.

Program rovněž nabídl studentům možnost poznat rehabilitační péči mimo univerzitní učebny. Součástí byla exkurze do Sanatorií Klimkovice, kde účastníci navštívili prostředí komplexní rehabilitační péče. Pro zahraniční vyučující připravila škola ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc také exkurzi zaměřenou na potrubní poštu, intenzivní péči a heliport, během níž mohli porovnávat zkušenosti ze svých zemí s českými odborníky.

Intenzivní odborný program doplnila prohlídka Olomouce a tradiční bowlingový turnaj, které nabídly prostor pro neformální networking studentů a vyučujících.

Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy se na Fakultě zdravotnických věd UP uskutečnila již posedmé. Blended Intensive Programme Erasmus+ propojuje odborné vzdělávání s mezinárodní spoluprací a umožňuje studentům porovnávat, jak se o stejném pacientovi přemýšlí z pohledu různých profesí a v různých zemích Evropy. Letošní ročník navíc položil velmi důležitou a aktuální otázku: jak do klinického rozhodování smysluplně zapojit umělou inteligenci a zároveň neztratit ze zřetele člověka, který před námi stojí?

Umělá inteligence, klinické případy, praktické workshopy i různé pohledy na rehabilitaci napříč Evropou. Sedmý ročník Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy přivedl ve dnech 7.–11. září na Fakultu zdravotnických věd UP 39 studentů a šest vyučujících z partnerských evropských univerzit. Společným úkolem studentů bylo během intenzivního týdne propojovat nové poznatky s péčí o konkrétního pacienta.

Do sedmého ročníku se zapojili účastníci z deseti zahraničních univerzit z Bulharska, Španělska, Belgie, Finska, Slovenska, Polska a Islandu. Mezinárodní složení týmů umožnilo studentům porovnávat různé přístupy k rehabilitaci a společně hledat možnosti péče odpovídající potřebám konkrétního pacienta.

Letošní škola přitom začala ještě před příjezdem účastníků do Olomouce. Během úvodního online setkání představil Martin Dvořáček z katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP možnosti využití umělé inteligence ve fyzioterapii. Na modelovém pacientovi demonstroval práci s AI asistentem, kterému postupně zadával informace od anamnézy přes návrh a interpretaci vyšetření a terapie až po konkrétní parametry rehabilitace. Jeho odpovědi průběžně kriticky hodnotil z pohledu odborníka.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy.“ Petra Gaul Aláčová.

Téma využití AI technologií se následně prolínalo celým programem a studenti s nimi pracovali také při řešení klinických případů.

„Nechtěli jsme, aby studenti pouze absolvovali sérii přednášek a workshopů. V mezinárodních multidisciplinárních týmech proto pracovali s konkrétními klinickými případy a nové poznatky průběžně převáděli do praxe. Součástí bylo i využití AI, ale především kritické posouzení získaných informací a rozhodnutí, co je pro daného pacienta skutečně relevantní,“ uvedla hlavní organizátorka školy Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Týden odborných workshopů a práce s klinickými případy

Po příjezdu do Olomouce pracovali studenti v mezinárodních týmech s klinickými případy pacientů s různými diagnózami, sociálními rolemi a životními situacemi. Během týdne je postupně rozpracovávali a poznatky získané v jednotlivých částech programu promítali do vyšetření i návrhů terapie.

Inspiraci získávali v odborných blocích zaměřených například na kinestetiku, funkční testování v neurologii, výživu seniorů v rehabilitaci, komunikaci s pacientem, orofaciální rehabilitaci nebo mindfulness. Poznatky z jednotlivých workshopů studenti průběžně využívali při práci s klinickými případy a promítali je do péče o konkrétního pacienta. Výsledky své práce následně představili během závěrečných prezentací.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy,“ doplnila Petra Gaul Aláčová.

Program rovněž nabídl studentům možnost poznat rehabilitační péči mimo univerzitní učebny. Součástí byla exkurze do Sanatorií Klimkovice, kde účastníci navštívili prostředí komplexní rehabilitační péče. Pro zahraniční vyučující připravila škola ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc také exkurzi zaměřenou na potrubní poštu, intenzivní péči a heliport, během níž mohli porovnávat zkušenosti ze svých zemí s českými odborníky.

Intenzivní odborný program doplnila prohlídka Olomouce a tradiční bowlingový turnaj, které nabídly prostor pro neformální networking studentů a vyučujících.

Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy se na Fakultě zdravotnických věd UP uskutečnila již posedmé. Blended Intensive Programme Erasmus+ propojuje odborné vzdělávání s mezinárodní spoluprací a umožňuje studentům porovnávat, jak se o stejném pacientovi přemýšlí z pohledu různých profesí a v různých zemích Evropy. Letošní ročník navíc položil velmi důležitou a aktuální otázku: jak do klinického rozhodování smysluplně zapojit umělou inteligenci a zároveň neztratit ze zřetele člověka, který před námi stojí?

Nový přístup k ochraně biodiverzity a přírodních zdrojů v zemědělské krajině navrhl mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Václavíkem z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Podle jejich studie totiž současná agroenvironmentální opatření v Evropské unii navzdory miliardovým veřejným investicím často nepřinášejí očekávané výsledky. Vědci proto doporučují systém, který bude více zohledňovat místní podmínky, potřeby zemědělců a skutečné dopady jednotlivých opatření na přírodu. Výsledky studie zveřejnil časopis Trends Open.

Studie shrnuje poznatky získané během pětiletého evropského projektu BESTMAP, financovaného z programu Horizon 2020. Projekt spojil odborníky z ekologie, geografie, ekonomie a společenských věd. Výzkumníci pracovali s daty z pěti rozdílných evropských regionů včetně jižní Moravy, Německa, Španělska, Velké Británie a Srbska. Kombinovali rozhovory se zemědělci, prostorové analýzy a modelování dopadů zemědělské politiky na přírodu i ekonomiku farem.

„Agroenvironmentální opatření mají hospodáře motivovat k postupům, které podporují rozmanitost druhů, zlepšují kvalitu vody nebo pomáhají vázat uhlík v půdě. Přestože do nich EU masivně investuje, úbytek biodiverzity v krajině pokračuje a řada cílů zůstává nenaplněna,“ upozornil korespondenční autor studie Tomáš Václavík, který výzkum koordinoval.

Stejné řešení nefunguje všude

Za jednu z hlavních slabin současného systému vědci považují nedostatečné prostorové zacílení. Zemědělci například často směřují opatření na nejméně produktivní pozemky, kde pro ně představují menší ekonomické riziko, jejich přínos pro přírodu ale může být omezený. Účinnost opatření podle autorů studie snižují také složitá administrativa, nepružná pravidla, pevné termíny a nedostupnost odborného poradenství. Tyto překážky mohou odrazovat zejména menší a střední farmy.

„Nestačí vytvořit univerzální balíček dotací pro všechny. Potřebujeme vědět, pro jaký typ farmy a jakou krajinu je dané řešení vhodné.“ Tomáš Václavík

„Nestačí vytvořit univerzální balíček dotací pro všechny. Potřebujeme vědět, pro jaký typ farmy a jakou krajinu je dané řešení vhodné. Jinak totiž opatření fungují na intenzivně obhospodařované orné půdě v nížinách a jinak na trvalých travních porostech v podhůří. V některých oblastech je navíc nezbytná spolupráce sousedících hospodářů, aby jednotlivá opatření vytvořila propojenou mozaiku přírodě blízkých prvků a společně přinesla požadovaný ekologický efekt,“ vysvětlil Václavík.

Zemědělci jako součást řešení

Autoři studie proto doporučují, aby nová opatření vznikala ve spolupráci zemědělců, vědců a veřejné správy. Důležité je podle nich také spravedlivější finanční ohodnocení, které nebude vycházet pouze z ušlého zisku zemědělců, ale zohlední také skutečné náklady a ekologické služby, které hospodaření šetrné k přírodě poskytuje.

„Mají-li opatření fungovat, musejí být ekologický smysluplná, ekonomicky udržitelná a v praxi proveditelná.“ Tomáš Václavík

„Zemědělci krajinu důvěrně znají a denně o ní rozhodují. Mají-li opatření fungovat, musejí být ekologicky smysluplná, ekonomicky udržitelná a v praxi proveditelná,“ zdůraznil Václavík.

Součástí navrhovaných změn má být také větší důraz na sledování skutečných dopadů jednotlivých opatření namísto převážně administrativní kontroly jejich plnění. K vyhodnocování přínosů pro krajinu by podle vědců mohly více sloužit například dálkový průzkum Země, dlouhodobý monitoring nebo nástroje využívající umělou inteligenci.

Místní podmínky by měly hrát větší roli

Navržený systém propojuje dlouhodobé cíle Evropské unie s národními strategiemi a současně ponechává více prostoru pro rozhodování na regionální úrovni. Pravidla by tak bylo možné průběžně upravovat podle místních podmínek, zkušeností zemědělců a naměřených výsledků.

„Naše práce ukazuje, že je nutné přejít od plošných a nepružných dotací k adaptivnímu systému, který propojí vědecká data, lokální praxi a měřitelné výsledky,“ dodal Tomáš Václavík.

Nový přístup k ochraně biodiverzity a přírodních zdrojů v zemědělské krajině navrhl mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Václavíkem z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Podle jejich studie totiž současná agroenvironmentální opatření v Evropské unii navzdory miliardovým veřejným investicím často nepřinášejí očekávané výsledky. Vědci proto doporučují systém, který bude více zohledňovat místní podmínky, potřeby zemědělců a skutečné dopady jednotlivých opatření na přírodu. Výsledky studie zveřejnil časopis Trends Open.

Studie shrnuje poznatky získané během pětiletého evropského projektu BESTMAP, financovaného z programu Horizon 2020. Projekt spojil odborníky z ekologie, geografie, ekonomie a společenských věd. Výzkumníci pracovali s daty z pěti rozdílných evropských regionů včetně jižní Moravy, Německa, Španělska, Velké Británie a Srbska. Kombinovali rozhovory se zemědělci, prostorové analýzy a modelování dopadů zemědělské politiky na přírodu i ekonomiku farem.

„Agroenvironmentální opatření mají hospodáře motivovat k postupům, které podporují rozmanitost druhů, zlepšují kvalitu vody nebo pomáhají vázat uhlík v půdě. Přestože do nich EU masivně investuje, úbytek biodiverzity v krajině pokračuje a řada cílů zůstává nenaplněna,“ upozornil korespondenční autor studie Tomáš Václavík, který výzkum koordinoval.

Stejné řešení nefunguje všude

Za jednu z hlavních slabin současného systému vědci považují nedostatečné prostorové zacílení. Zemědělci například často směřují opatření na nejméně produktivní pozemky, kde pro ně představují menší ekonomické riziko, jejich přínos pro přírodu ale může být omezený. Účinnost opatření podle autorů studie snižují také složitá administrativa, nepružná pravidla, pevné termíny a nedostupnost odborného poradenství. Tyto překážky mohou odrazovat zejména menší a střední farmy.

„Nestačí vytvořit univerzální balíček dotací pro všechny. Potřebujeme vědět, pro jaký typ farmy a jakou krajinu je dané řešení vhodné.“ Tomáš Václavík

„Nestačí vytvořit univerzální balíček dotací pro všechny. Potřebujeme vědět, pro jaký typ farmy a jakou krajinu je dané řešení vhodné. Jinak totiž opatření fungují na intenzivně obhospodařované orné půdě v nížinách a jinak na trvalých travních porostech v podhůří. V některých oblastech je navíc nezbytná spolupráce sousedících hospodářů, aby jednotlivá opatření vytvořila propojenou mozaiku přírodě blízkých prvků a společně přinesla požadovaný ekologický efekt,“ vysvětlil Václavík.

Zemědělci jako součást řešení

Autoři studie proto doporučují, aby nová opatření vznikala ve spolupráci zemědělců, vědců a veřejné správy. Důležité je podle nich také spravedlivější finanční ohodnocení, které nebude vycházet pouze z ušlého zisku zemědělců, ale zohlední také skutečné náklady a ekologické služby, které hospodaření šetrné k přírodě poskytuje.

„Mají-li opatření fungovat, musejí být ekologický smysluplná, ekonomicky udržitelná a v praxi proveditelná.“ Tomáš Václavík

„Zemědělci krajinu důvěrně znají a denně o ní rozhodují. Mají-li opatření fungovat, musejí být ekologicky smysluplná, ekonomicky udržitelná a v praxi proveditelná,“ zdůraznil Václavík.

Součástí navrhovaných změn má být také větší důraz na sledování skutečných dopadů jednotlivých opatření namísto převážně administrativní kontroly jejich plnění. K vyhodnocování přínosů pro krajinu by podle vědců mohly více sloužit například dálkový průzkum Země, dlouhodobý monitoring nebo nástroje využívající umělou inteligenci.

Místní podmínky by měly hrát větší roli

Navržený systém propojuje dlouhodobé cíle Evropské unie s národními strategiemi a současně ponechává více prostoru pro rozhodování na regionální úrovni. Pravidla by tak bylo možné průběžně upravovat podle místních podmínek, zkušeností zemědělců a naměřených výsledků.

„Naše práce ukazuje, že je nutné přejít od plošných a nepružných dotací k adaptivnímu systému, který propojí vědecká data, lokální praxi a měřitelné výsledky,“ dodal Tomáš Václavík.

Zimní semestr na Univerzitě Palackého právě začíná a spolu s ním se naplno rozjíždí i univerzitní život. Hned první týden nabídne akce pro studenty, zaměstnance i veřejnost. MEET UP, týden udržitelnosti, studentská mše, film, dobrovolnictví a nakonec Noc vědy. Stačí si vybrat.

První týden výuky rozhodně nebude jen o hledání správné posluchárny, seznamování s rozvrhem a návratu do správného pracovního tempa. Univerzita Palackého připravila na každý den něco a některé dny bude docela těžké stihnout všechno.

V úterý se potkáme na MEET UPu

Hned úterý stojí za pořádnou značku v kalendáři. Především studenti prvních ročníků, ale zdaleka nejen oni, mohou na tradičním MEET UPu zjistit, proč se Olomouci říká univerzitní město a co všechno zdejší studentský život nabízí.

V Letním kině Olomouc se představí studentské spolky i univerzitní pracoviště, chybět nebude gastro zóna ani pořádná porce muziky. Začíná se ve 14 hodin. Podrobně jsme o MEET UPu psali zde.

A jestli se tam vydáte, zkuste tentokrát nechat auto doma.

Právě v úterý totiž začíná Evropský týden udržitelného rozvoje a zároveň připadá na tento den Mezinárodní den bez aut. Kdo se bojí, že pěšky do práce, na přednášku nebo na MEET UP nedorazí, může využít speciální bezplatnou tramvaj. Cyklisté zase budou mít k dispozici bezplatný servis kol.

Program věnovaný udržitelnosti bude pokračovat i v dalších dnech. Ve středu se například uskuteční oblíbený Bazar UP, univerzitní swap oblečení, knih a drobného vybavení do domácnosti. To je ale jen část nabídky. Podrobněji v tomto článku. 

Ve středu také trochu ztišení

Po rušném začátku semestru přijde prostor i na chvíli zastavení. Ve středu večer se v chrámu Panny Marie Sněžné uskuteční tradiční zahajovací studentská mše, kterou bude celebrovat olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

Čtvrtek: uhlík na plátně, kolegové pomáhající

Čtvrteční program nabídne mimo jiné filmový večer. V rámci AFOKINA se bude v Konviktu promítat snímek Uhlík: Neautorizovaný životopis. Hlavním hrdinou je prvek, který dnes často spojujeme především s emisemi a klimatickou krizí. Bez uhlíku by přitom nebylo ani to nejzásadnější – život. Více o projekci zde.

A pokud ve čtvrtek některé kolegy z univerzity nenajdete na jejich obvyklém místě, možná právě někde pomáhají. Koná se totiž Zaměstnanecký dobrovolnický den, během nějž zaměstnanci Univerzity Palackého, města Olomouce a Olomouckého kraje vymění svou běžnou práci za pomoc tam, kde je potřeba.

Budou pomáhat různým organizacím, pečovat o veřejnou zeleň a věnovat svůj čas dobré věci. Podrobně jsem psali zde.

A v pátek přijde Noc vědy

První týden semestru bude mít velké finále. V pátek se Univerzita Palackého otevře tisícům návštěvníků během Noci vědy. Kdo ještě nebyl, měl by ji alespoň jednou zažít. A kdo už byl, nejspíš dobře ví, proč přijít znovu.

Jedna z největších tuzemských akcí popularizujících vědu a výzkum pro celou rodinu letos zve na více než dvě desítky míst v Olomouci. Společným tématem bude komunikace a univerzitní pracoviště opět ukážou, že věda zdaleka nemusí patřit jen do laboratoří a odborných časopisů. Podrobněji jsme o Noci vědy psali zde.

Kdo si po prvním týdnu semestru řekne, že by univerzitních akcí zvládl ještě pár, nemusí mít obavy. I v dalších týdnech má univerzita co nabídnout. Do kalendáře si už teď můžete poznamenat Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost. Pět dní nabídne přednášky, workshopy, konzultace, představení a další aktivity věnované péči o sebe i své okolí. Program je určen studujícím a pracujícím na UP i široké veřejnosti.

Na právnickou fakultu doputovala výstava fotografií pěstounských rodin žijících v Olomouckém kraji. Instalována je ve veřejně přístupném prostoru – v předsálí auly. Třináct velkoformátových snímků ze života pěstounských rodin, které ukazují různé podoby péče, vztahů a motivací, si zájemci mohou prohlédnout do konce září.

Výstava je součástí projektu Rodiny, které tvoří domov řešitelky Kamily Bubelové z katedry teorie práva a právních dějin, který podpořila právnická fakulta udělením Grantu Hannah Arendové. „Snahou projektu je šířit myšlenky pěstounství. Pěstounská péče je konkrétní formou občanské odpovědnosti v situaci, kdy stát sám nestačí, přesně v duchu myšlenek Hannah Arendtové o odpovědnosti jednotlivce, veřejném jednání a ochraně lidské důstojnosti. Právě pěstouni představují aktivní občanské jednání, nikoli pasivní spoléhání na stát. Fotografická výstava vytváří veřejný prostor, v němž se osobní zkušenost pěstounů stává sdíleným společenským tématem,“ vysvětlila Kamila Bubelová, která je také pěstounkou.

Fotografování rodin zorganizoval v roce 2025 Olomoucký kraj. Pořizování snímků se ujal olomoucký fotograf Štefan Berec, který se všemi účastníky navázal osobní vztah, aby mohl co nejlépe jejich rodinný příběh zachytit. Výstava je putovní, dříve se zastavila například v Moravském divadle Olomouc nebo v olomouckých obchodních centrech a také v jiných městech kraje.

„Cílem setkání je rozšířit mezi laickou i odbornou veřejnost pravdivé informace o potřebě pěstounů pro ohrožené děti a získat tolik potřebné další pěstouny.“ Kamila Bubelová

Součástí projektu Kamily Bubelové je i workshop Rodiny, které tvoří domov. Aktuální problémy pěstounské péče, který na výstavu naváže. „Cílem setkání je rozšířit mezi laickou i odbornou veřejnost pravdivé informace o potřebě pěstounů pro ohrožené děti a získat tolik potřebné další pěstouny,“ uvedla Kamila Bubelová. S konáním workshopu, který se uskuteční 30. září v aule Cyrilometodějské teologické fakulty UP, chtějí organizátoři spojit informační kampaň formou letáků a příběhů konkrétních pěstounských rodin. K účasti do auditoria byli zváni studenti UP, zejména z fakult, které vzdělávají budoucí sociální pracovníky, a široká veřejnost. V tuto chvíli je již kapacita workshopu naplněna.

Grant Hannah Arendtové je interní finanční podpora PF UP založená na prostředcích získaných z Ceny Hannah Arendtové udělené olomoucké univerzitě v roce 1996 za přínos k přechodu od totalitní diktatury k právnímu státu. Slouží k podpoře aktivit a projektů, které posilují hodnoty otevřené občanské společnosti, kritického myšlení, demokracie, lidských práv a principů právního státu. Žadatelem může být kterýkoli člen fakultní akademické obce, včetně vědeckých pracovníků, studentů všech studijních programů a spolků působících na PF UP.