Agregátor zdrojů

Právnická fakulta UP se zapojila do mezinárodního projektu Remembrance of Red Regimes: Memory and Civic Education across Eastern Europe (REMEM-RED). Stala se tak jedním z dvanácti partnerů z jedenácti zemí EU, kteří společně posílí kulturu připomínání zločinů komunistických totalitních režimů. Projekt, který financuje Evropská komise, je dvouletý. Zapojené organizace na něm pracují od července.

„Jsme rádi, že se naše fakulta mohla zapojit do tohoto významného evropského projektu. Věříme, že výzkum komunistické represe a jeho přenesení do vzdělávání přispěje k budování demokraticky odolné společnosti a prohloubí historické vědomí mladé generace,“ řekl Ondrej Hamuľák, koordinátor projektu za PF UP. Spolu s ním jsou do projektu zapojeni kolegové z katedry teorie práva a právních dějin a katedry politologie a společenských věd.

Řešitelé projektu vycházejí ze skutečnosti, že přestože miliony lidí ve střední a východní Evropě zažily za komunistických totalitních režimů perzekuci, deportace, věznění a systematické porušování základních lidských práv, jejich připomínání zůstává roztříštěné a v širším evropském veřejném prostoru nedostatečně zastoupené. Cílem projektu je proto v době narůstajících dezinformací a ústupu demokratických hodnot tato historická svědectví uchovat, zpřístupnit veřejnosti a proměnit ve funkční nástroj výchovy k demokratickým hodnotám.

„Naši odborníci přispějí lokálními případovými studiemi komunistické represe v perspektivě komunitní a kulturní paměti, budou rozvíjet vzdělávací programy propojující historii s demokratickými hodnotami a podpoří přípravu pedagogů.“ Ondrej Hamuľák, koordinátor projektu na PF UP

REMEM-RED se zaměří na sběr a digitalizaci svědectví přeživších, tvorbu vzdělávacích materiálů, mezigenerační dialog a vybudování nadnárodní digitální platformy. „Záměrem projektu je, aby připomínání minulosti nebylo výlučně akademickou záležitostí, ale stalo se živou občanskou praxí,“ upřesnil Ondrej Hamuľák. Pracovat na něm bude dvanáct organizací – univerzity, nevládní organizace, místní samosprávy a občanské asociace – z Estonska, Polska, Lotyšska, Slovenska, České republiky, Litvy, Rumunska, Španělska, Německa a Chorvatska. Koordinátorem projektu je Estonian Business School.

Během dvou let chtějí řešitelé mimo jiné zdokumentovat více než 100 svědectví obětí komunistické represe z celé Evropy, vytvořit vícejazyčný digitální archiv s otevřeným přístupem, připravit více než desítku vzdělávacích sad materiálů a výukových podkladů pro školy nebo pořádat výstavy, vzdělávací workshopy, debaty a další kreativní aktivity.

Olomoucká právnická fakulta zastává v projektu klíčovou roli v oblasti vzdělávání a archivního výzkumu. Spolu s kolegy z Univerzity Komenského v Bratislavě tvoří akademickou páteř pracovního balíčku věnovaného vzdělávání a zapojení mládeže. „Naši odborníci přispějí lokálními případovými studiemi komunistické represe v perspektivě komunitní a kulturní paměti, budou rozvíjet vzdělávací programy propojující historii s demokratickými hodnotami a podpoří přípravu pedagogů,“ naznačil Ondrej Hamuľák.

Projekt REMEM-RED byl vybrán k financování Evropskou komisí. V rámci výzvy European Remembrance 2025 (CERV-2025-CITIZENS-REM-GENCRIME) získal podporu ve výši 262 380 EUR.

Zapojením do projektu fakulta naplňuje své základní poslaní – šířit hodnoty, jako je svoboda, demokracie a občanská společnost, na kterých byla v roce 1991 obnovena. K tomu napomáhá i grant Hannah Arendtové. Jde o interní finanční podporu PF UP určenou členům akademické obce, která je založená na prostředcích získaných z Ceny Hannah Arendtové udělené UP v roce 1996 za přínos k přechodu od totalitní diktatury k právnímu státu.

Právnická fakulta UP se zapojila do mezinárodního projektu Remembrance of Red Regimes: Memory and Civic Education across Eastern Europe (REMEM-RED). Stala se tak jedním z dvanácti partnerů z jedenácti zemí EU, kteří společně posílí kulturu připomínání zločinů komunistických totalitních režimů. Projekt, který financuje Evropská komise, je dvouletý. Zapojené organizace na něm pracují od července.

„Jsme rádi, že se naše fakulta mohla zapojit do tohoto významného evropského projektu. Věříme, že výzkum komunistické represe a jeho přenesení do vzdělávání přispěje k budování demokraticky odolné společnosti a prohloubí historické vědomí mladé generace,“ řekl Ondrej Hamuľák, koordinátor projektu za PF UP. Spolu s ním jsou do projektu zapojeni kolegové z katedry teorie práva a právních dějin a katedry politologie a společenských věd.

Řešitelé projektu vycházejí ze skutečnosti, že přestože miliony lidí ve střední a východní Evropě zažily za komunistických totalitních režimů perzekuci, deportace, věznění a systematické porušování základních lidských práv, jejich připomínání zůstává roztříštěné a v širším evropském veřejném prostoru nedostatečně zastoupené. Cílem projektu je proto v době narůstajících dezinformací a ústupu demokratických hodnot tato historická svědectví uchovat, zpřístupnit veřejnosti a proměnit ve funkční nástroj výchovy k demokratickým hodnotám.

„Naši odborníci přispějí lokálními případovými studiemi komunistické represe v perspektivě komunitní a kulturní paměti, budou rozvíjet vzdělávací programy propojující historii s demokratickými hodnotami a podpoří přípravu pedagogů.“ Ondrej Hamuľák, koordinátor projektu na PF UP

REMEM-RED se zaměří na sběr a digitalizaci svědectví přeživších, tvorbu vzdělávacích materiálů, mezigenerační dialog a vybudování nadnárodní digitální platformy. „Záměrem projektu je, aby připomínání minulosti nebylo výlučně akademickou záležitostí, ale stalo se živou občanskou praxí,“ upřesnil Ondrej Hamuľák. Pracovat na něm bude dvanáct organizací – univerzity, nevládní organizace, místní samosprávy a občanské asociace – z Estonska, Polska, Lotyšska, Slovenska, České republiky, Litvy, Rumunska, Španělska, Německa a Chorvatska. Koordinátorem projektu je Estonian Business School.

Během dvou let chtějí řešitelé mimo jiné zdokumentovat více než 100 svědectví obětí komunistické represe z celé Evropy, vytvořit vícejazyčný digitální archiv s otevřeným přístupem, připravit více než desítku vzdělávacích sad materiálů a výukových podkladů pro školy nebo pořádat výstavy, vzdělávací workshopy, debaty a další kreativní aktivity.

Olomoucká právnická fakulta zastává v projektu klíčovou roli v oblasti vzdělávání a archivního výzkumu. Spolu s kolegy z Univerzity Komenského v Bratislavě tvoří akademickou páteř pracovního balíčku věnovaného vzdělávání a zapojení mládeže. „Naši odborníci přispějí lokálními případovými studiemi komunistické represe v perspektivě komunitní a kulturní paměti, budou rozvíjet vzdělávací programy propojující historii s demokratickými hodnotami a podpoří přípravu pedagogů,“ naznačil Ondrej Hamuľák.

Projekt REMEM-RED byl vybrán k financování Evropskou komisí. V rámci výzvy European Remembrance 2025 (CERV-2025-CITIZENS-REM-GENCRIME) získal podporu ve výši 262 380 EUR.

Zapojením do projektu fakulta naplňuje své základní poslaní – šířit hodnoty, jako je svoboda, demokracie a občanská společnost, na kterých byla v roce 1991 obnovena. K tomu napomáhá i grant Hannah Arendtové. Jde o interní finanční podporu PF UP určenou členům akademické obce, která je založená na prostředcích získaných z Ceny Hannah Arendtové udělené UP v roce 1996 za přínos k přechodu od totalitní diktatury k právnímu státu.

The British Empire Medal, a prestigious British honour awarded by King Charles III, is to be presented to Jaroslav Peprník, a leading Czech scholar of English and American studies, author of monographs and textbooks on the English language and the Anglophone world, and co-founder of the Department of English Studies at Palacký University.

Professor Jaroslav Peprník of the Department of English and American Studies at the Faculty of Arts, Palacký University, is a leading figure in Czech English studies, whose career, scholarly work and teaching have been an inspiration to generations of students and colleagues. He has been associated with the Faculty of Arts at Palacký University since 1954. As early as 1948, he attended a summer school in London and travelled extensively throughout Britain. His life has been characterised by a belief in democratic values and a deep commitment to the discipline to which he has devoted his entire professional life. He will receive the British Empire Medal (BEM) in recognition of his long-standing work and contribution to the development of Czech-British relations.

British Empire Medal (BEM) is a British state honour awarded for significant service to society or the public. Its official name is the British Empire Medal for Meritorious Service. Recipients of this medal may use the abbreviation BEM after their name.

„Je jen velmi málo cizinců, kteří toto ocenění získají. Loni BEM obdrželo pětadvacet lidí z celého světa. Z Čechů ji historicky získal zřejmě pouze československý voják a bojovník u Tobruku za druhé světové války Augustin Švub, o nikom jiném nevíme. Pan profesor je v tomto ohledu unikát,“ uvedl Otakar Fojt, odborník na vědeckou diplomacii, mezinárodní spolupráci ve výzkumu a inovace z Britského velvyslanectví v Praze.

“There are very few foreigners who receive this honour. Last year, twenty-five people from around the world were awarded the BEM. Historically, the only Czech to have received it was apparently Augustin Švub, a Czechoslovak soldier and combatant at Tobruk during the Second World War; we know of no one else. ‘The professor is unique in this respect,’ said Otakar Fojt, an expert on science diplomacy, international research collaboration and innovation at the British Embassy in Prague.

Professor Peprník has been working at Palacký University for more than seventy years and has left an indelible mark on its history and in the memories of many generations of students and colleagues. Through his erudition, humility and passion for language, he has inspired hundreds of students, many of whom are now teachers themselves. His academic work focuses primarily on three areas: teaching, textbook authoring, and compiling materials on the history of contacts between Czechs and English-speaking countries. He is also characterised by an exceptionally broad knowledge of the literature, customs and culture of the English-speaking world. Through his work in lexicology, he has established himself as one of the leading Czech specialists in the field. Furthermore, Peprník’s textbooks have for many years been among the core materials used for teaching English at Czech universities and secondary schools.

Jaroslav Peprník has received numerous awards. In 2003, he was awarded the City of Olomouc Prize, and in 2023, he received the highest ministerial honour from the Ministry of Education, Youth and Sport of the Czech Republic – a first-class medal, which was presented to him by the Minister of Education at Palacký University. Last year, he also received the František Palacký Award at Palacký University in recognition of his lifetime contribution.

Jaroslav Peprník (* 1927) is a graduate in English and History from the Faculty of Arts at Masaryk University in Brno. He completed his studies in 1950 with a dissertation entitled Nominální tendence v moderní anglické próze (Nominal Tendencies in Modern English Prose). He has been working at the Faculty of Arts, Palacký University, since 1954; at the Department of English Studies, he specialises in contemporary English language, particularly lexicology. Peprník’s first textbook, Angličtina pro lékaře (English for Doctors), was published in 1966; it has been reprinted several times and was also adopted by the Faculty of Medicine at Charles University in Prague. This was later followed by the textbook Angličtina pro filology I–II (1984, 1987) (English for Philologists). Thanks to his work on the Slovníku amerikanismů (Dictionary of Americanisms), he became the only Czech to be awarded a Fulbright scholarship in 1969, which included a six-month stay in the USA. Another of his successful textbooks was Angličtina pro jazykové školy (English for Language Schools). He was only able to obtain the academic title of Candidate of Philological Sciences in 1986, based on his candidate’s thesis, Sémantika pojmenování barev v angličtině a češtině (The Semantics of Colour Terms in English and Czech). He was not allowed to obtain his habilitation until after 1989. The focus of his academic work was research into the Czech lands’ contacts with the Anglophone world, which culminated in the publications Anglie očima české literatury (2001) (England through the Eyes of Czech Literature), Amerika očima české literatury (2002) (America through the Eyes of Czech Literature), Češi a anglofonní svět: kontakty a percepce (2012) (The Czechs and the Anglophone World: Contacts and Perceptions) and Anglofonní svět a Češi (2016) (The Anglophone World and the Czechs). For the wider public, he wrote an outline of the history of Britain and the USA, Illustrated Realia (2004), and an anthology of short texts drawn from The Times, Journalistic English (2005). After 1990, he devoted considerable effort to revising the English passages in Oldřich Švarný’s textbook Hovorová čínština v příkladech (Colloquial Chinese through Examples) and to reviewing Josef Fronek’s Great Czech–English Dictionary. In 2021, UP Publishing House published his memoirs, Vzpomínky anglisty (Memoirs of an English Scholar).

British Empire Medal, prestižní britské státní vyznamenání udělované králem Karlem III., převezme Jaroslav Peprník, významný český anglista a amerikanista, autor monografií a učebnic věnovaných anglickému jazyku a anglofonnímu světu a také spoluzakladatel anglistiky na Univerzitě Palackého.  

Profesor Jaroslav Peprník z katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého je výraznou osobností české anglistiky, jejíž životní dráha, vědecké dílo i pedagogické působení jsou inspirací pro generace studentů a kolegů. S Filozofickou fakultou UP je spojen od roku 1954. Už v roce 1948 studoval na letní škole v Londýně a procestoval Británii. Jeho život provází víra v demokratické hodnoty a hluboký vztah k oboru, kterému zasvětil celý svůj profesní život. Britské státní vyznamenání British Empire Medal (BEM) převezme za dlouholetou práci a přínos k rozvoji česko-britských vztahů.

British Empire Medal (BEM) neboli Medaile Britského impéria je britské státní vyznamenání udělované za významnou službu společnosti nebo veřejnosti. Oficiální název je British Empire Medal for Meritorious Service. Držitel této medaile může za jménem používat zkratku BEM. 

„Je jen velmi málo cizinců, kteří toto ocenění získají. Loni BEM obdrželo pětadvacet lidí z celého světa. Z Čechů ji historicky získal zřejmě pouze československý voják a bojovník u Tobruku za druhé světové války Augustin Švub, o nikom jiném nevíme. Pan profesor je v tomto ohledu unikát,“ uvedl Otakar Fojt, odborník na vědeckou diplomacii, mezinárodní spolupráci ve výzkumu a inovace z Britského velvyslanectví v Praze.

Profesor Peprník působí na Univerzitě Palackého více než sedmdesát let a nesmazatelně se zapsal do její historie i do vzpomínek mnoha generací studentů a kolegů. Svou erudicí, pokorou a zaujetím pro jazyk inspiroval stovky studentů, z nichž mnozí dnes sami působí jako pedagogové. Jeho odborná činnost se soustředí především na tři oblasti: pedagogickou práci, tvorbu učebnic a shromažďování materiálů k historii kontaktů Čechů s anglofonními zeměmi. Charakteristický je pro něj také mimořádně široký přehled o literatuře, reáliích a kultuře anglofonního světa. Svým působením v oblasti lexikologie se zařadil mezi přední české specialisty v této lingvistické disciplíně. Peprníkovy učební texty navíc po dlouhá léta patřily k základním materiálům pro výuku angličtiny na českých vysokých a středních školách.

Jaroslav Peprník je držitelem řady ocenění. V roce 2003 získal Cenu města Olomouce, v roce 2023 pak nejvyšší resortní vyznamenání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR – medaili prvního stupně, kterou mu v prostorách Univerzity Palackého předal ministr školství. Za celoživotní přínos převzal v loňském roce na UP také Cenu Františka Palackého.

Jaroslav Peprník (* 1927) je absolventem angličtiny a historie na FF MU v Brně. Studium ukončil v roce 1950 disertační prací s názvem Nominální tendence v moderní anglické próze. Na FF UP působí od roku 1954, na katedře anglistiky se specializuje na současný anglický jazyk a zejména na lexikologii. První Peprníkovo skriptum Angličtina pro lékaře vyšlo v roce 1966, dočkalo se několika reedicí a bylo zavedeno i na LF UK v Praze. Později následovalo skriptum Angličtina pro filology I–II (1984, 1987). Díky práci na Slovníku amerikanismů získal jako jediný Čech v roce 1969 Fulbrightovo stipendium s půlročním pobytem v USA. Další jeho úspěšnou učebnicí byla Angličtina pro jazykové školy. Vědecký titul kandidáta filologických věd mohl získat teprve v roce 1986, a to na základě kandidátské disertační práce Sémantika pojmenování barev v angličtině a češtině. Habilitovat se mohl až po roce 1989. Těžištěm jeho odborné práce byl výzkum styků českých zemí s anglofonním prostředím, který byl završen publikacemi Anglie očima české literatury (2001), Amerika očima české literatury (2002), Češi a anglofonní svět: kontakty a percepce (2012) a Anglofonní svět a Češi (2016). Pro širší veřejnost napsal obrys dějin Británie a USA: Ilustrované reálie (2004) a antologii krátkých textů čerpaných z Times, nazvanou Journalistic English (2005). Velké úsilí po roce 1990 věnoval revizi anglických pasáží v učebnici Oldřicha Švarného Hovorová čínština v příkladech a recenzi Velkého česko-anglického slovníku od Josefa Fronka. V roce 2021 vydalo Vydavatelství UP jeho memoáry Vzpomínky anglisty.

British Empire Medal, prestižní britské státní vyznamenání udělované králem Karlem III., převezme Jaroslav Peprník, významný český anglista a amerikanista, autor monografií a učebnic věnovaných anglickému jazyku a anglofonnímu světu a také spoluzakladatel anglistiky na Univerzitě Palackého.  

Profesor Jaroslav Peprník z katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého je výraznou osobností české anglistiky, jejíž životní dráha, vědecké dílo i pedagogické působení jsou inspirací pro generace studentů a kolegů. S Filozofickou fakultou UP je spojen od roku 1954. Už v roce 1948 studoval na letní škole v Londýně a procestoval Británii. Jeho život provází víra v demokratické hodnoty a hluboký vztah k oboru, kterému zasvětil celý svůj profesní život. Britské státní vyznamenání British Empire Medal (BEM) převezme za dlouholetou práci a přínos k rozvoji česko-britských vztahů.

British Empire Medal (BEM) neboli Medaile Britského impéria je britské státní vyznamenání udělované za významnou službu společnosti nebo veřejnosti. Oficiální název je British Empire Medal for Meritorious Service. Držitel této medaile může za jménem používat zkratku BEM. 

„Je jen velmi málo cizinců, kteří toto ocenění získají. Loni BEM obdrželo pětadvacet lidí z celého světa. Z Čechů ji historicky získal zřejmě pouze československý voják a bojovník u Tobruku za druhé světové války Augustin Švub, o nikom jiném nevíme. Pan profesor je v tomto ohledu unikát,“ uvedl Otakar Fojt, odborník na vědeckou diplomacii, mezinárodní spolupráci ve výzkumu a inovace z Britského velvyslanectví v Praze.

Profesor Peprník působí na Univerzitě Palackého více než sedmdesát let a nesmazatelně se zapsal do její historie i do vzpomínek mnoha generací studentů a kolegů. Svou erudicí, pokorou a zaujetím pro jazyk inspiroval stovky studentů, z nichž mnozí dnes sami působí jako pedagogové. Jeho odborná činnost se soustředí především na tři oblasti: pedagogickou práci, tvorbu učebnic a shromažďování materiálů k historii kontaktů Čechů s anglofonními zeměmi. Charakteristický je pro něj také mimořádně široký přehled o literatuře, reáliích a kultuře anglofonního světa. Svým působením v oblasti lexikologie se zařadil mezi přední české specialisty v této lingvistické disciplíně. Peprníkovy učební texty navíc po dlouhá léta patřily k základním materiálům pro výuku angličtiny na českých vysokých a středních školách.

Jaroslav Peprník je držitelem řady ocenění. V roce 2003 získal Cenu města Olomouce, v roce 2023 pak nejvyšší resortní vyznamenání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR – medaili prvního stupně, kterou mu v prostorách Univerzity Palackého předal ministr školství. Za celoživotní přínos převzal v loňském roce na UP také Cenu Františka Palackého.

Jaroslav Peprník (* 1927) je absolventem angličtiny a historie na FF MU v Brně. Studium ukončil v roce 1950 disertační prací s názvem Nominální tendence v moderní anglické próze. Na FF UP působí od roku 1954, na katedře anglistiky se specializuje na současný anglický jazyk a zejména na lexikologii. První Peprníkovo skriptum Angličtina pro lékaře vyšlo v roce 1966, dočkalo se několika reedicí a bylo zavedeno i na LF UK v Praze. Později následovalo skriptum Angličtina pro filology I–II (1984, 1987). Díky práci na Slovníku amerikanismů získal jako jediný Čech v roce 1969 Fulbrightovo stipendium s půlročním pobytem v USA. Další jeho úspěšnou učebnicí byla Angličtina pro jazykové školy. Vědecký titul kandidáta filologických věd mohl získat teprve v roce 1986, a to na základě kandidátské disertační práce Sémantika pojmenování barev v angličtině a češtině. Habilitovat se mohl až po roce 1989. Těžištěm jeho odborné práce byl výzkum styků českých zemí s anglofonním prostředím, který byl završen publikacemi Anglie očima české literatury (2001), Amerika očima české literatury (2002), Češi a anglofonní svět: kontakty a percepce (2012) a Anglofonní svět a Češi (2016). Pro širší veřejnost napsal obrys dějin Británie a USA: Ilustrované reálie (2004) a antologii krátkých textů čerpaných z Times, nazvanou Journalistic English (2005). Velké úsilí po roce 1990 věnoval revizi anglických pasáží v učebnici Oldřicha Švarného Hovorová čínština v příkladech a recenzi Velkého česko-anglického slovníku od Josefa Fronka. V roce 2021 vydalo Vydavatelství UP jeho memoáry Vzpomínky anglisty.

Radiation that travelled through space for longer than the Sun and Earth have existed has now been captured by the LST-1 and MAGIC telescopes in the Canary Islands. It was emitted by the active galactic nucleus OP 313, powered by a massive black hole. No one has yet observed a more distant active galactic nucleus in the ultra-high-energy range.

Déle, než existuje Slunce a Země, letělo vesmírem záření, které nyní zachytily dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro OP 313 poháněné obří černou dírou. Žádné vzdálenější aktivní galaktické jádro v oboru velmi vysokých energií dosud nikdo nepozoroval.

Na povrchu solných krápníků hluboko v ostravsko-karvinských dolech objevili vědci dosud neznámý minerál. Králíkit, jak jej pojmenovali, je natolik drobný, že jej nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem. K jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod včetně měření na synchrotronu. Na výzkumu spolupracovali geologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Univerzity v Jeně a Technologickém institutu v Karlsruhe.

Na světě je v současnosti popsáno a schváleno 6213 minerálů. K jejich počtu nyní přibyl také králíkit, který byl nalezen na solných krápnících v ostravsko-karvinských dolech.

Solné krápníky tam vznikají v místech, kde do důlních prostor prosakuje slaná voda z nadložních hornin. Množství soli není nijak významné a nemá praktické využití. Solné krápníky jsou ale pro mineralogy zajímavým objektem výzkumu.

Mineralogická zoo pod mikroskopem

„Vzorky jsme nasbírali především proto, že dlouhodobě pracujeme na knížce o minerálech ostravsko-karvinských dolů. Když se ale kolega na její povrch podíval elektronovým mikroskopem, ukázalo se, že se na něm nachází doslova mineralogická zoo. Chemické složení králíkitu je přitom poměrně jednoduché. Jde o dihydrát chloridu barnatého, tedy BaCl₂·2H₂O. Minerál je velmi dobře rozpustný ve vodě,“ uvedl Jakub Jirásek z katedry geologie přírodovědecké fakulty.

Minerál, který není běžným mikroskopem vidět

Výzkum trval poměrně dlouho především kvůli nepatrným rozměrům nového minerálu. Zatímco mnohé minerály popsané v minulosti tvořily dostatečně velká zrna, s nimiž bylo možné relativně snadno pracovat, králíkit je submikroskopický.

Poprvé jej zaznamenal Dalibor Matýsek z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava při studiu vzorku v elektronovém mikroskopu. Minerál se nachází přímo na krystalech soli kamenné. Stejně jako ona je průhledný, takže se od svého podkladu na první pohled prakticky neliší.

„Aby mohl být nový minerál oficiálně uznán, museli vědci spolehlivě určit jeho chemické složení i další vlastnosti. Vzhledem k jeho rozměrům a obtížnému oddělení od okolní soli však nebylo možné využít pouze běžné mineralogické metody,“ dodal Jakub Jirásek.

„Vzhledem k jeho rozměrům a obtížnému oddělení od okolní soli však nebylo možné využít pouze běžné mineralogické metody.“ Jakub Jirásek.

Odborníci proto postupně zkoušeli několik analytických postupů. Na výzkumu se kromě Dalibora Matýska a Jakuba Jiráska podílel také Jan Filip z CATRIN a Juraj Majzlan s Jörgem Göttlicherem z Německa, kteří kromě jiného pomohli zajistit přístup k synchrotronovému měření. To přineslo data, která nebylo možné dostupnými metodami naměřit v České republice.

Důležitou roli sehrál rovněž Michal Osovský, který pracoval v ostravsko-karvinských dolech. Díky jeho znalosti zdejšího prostředí se podařilo získat další vzorky a následně ověřit, že králíkit není na solných krápnících ojedinělým nálezem, ale vyskytuje se na nich poměrně běžně.

Jméno připomíná Jiřího Králíka

Nový minerál dostal jméno králíkit na počest vědce Jiřího Králíka z Vysoké školy báňské. Jeho odbornou kariéru v minulosti negativně ovlivnily politické poměry, kvůli nimž nemohl plně rozvíjet svou vědeckou práci, přesto po sobě zanechal řadu vysoce kvalitních publikací citovaných i dnes.

Na povrchu solných krápníků hluboko v ostravsko-karvinských dolech objevili vědci dosud neznámý minerál. Králíkit, jak jej pojmenovali, je natolik drobný, že jej nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem. K jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod včetně měření na synchrotronu. Na výzkumu spolupracovali geologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Univerzity v Jeně a Technologickém institutu v Karlsruhe.

Na světě je v současnosti popsáno a schváleno 6213 minerálů. K jejich počtu nyní přibyl také králíkit, který byl nalezen na solných krápnících v ostravsko-karvinských dolech.

Solné krápníky tam vznikají v místech, kde do důlních prostor prosakuje slaná voda z nadložních hornin. Množství soli není nijak významné a nemá praktické využití. Solné krápníky jsou ale pro mineralogy zajímavým objektem výzkumu.

Mineralogická zoo pod mikroskopem

„Vzorky jsme nasbírali především proto, že dlouhodobě pracujeme na knížce o minerálech ostravsko-karvinských dolů. Když se ale kolega na její povrch podíval elektronovým mikroskopem, ukázalo se, že se na něm nachází doslova mineralogická zoo. Chemické složení králíkitu je přitom poměrně jednoduché. Jde o dihydrát chloridu barnatého, tedy BaCl₂·2H₂O. Minerál je velmi dobře rozpustný ve vodě,“ uvedl Jakub Jirásek z katedry geologie přírodovědecké fakulty.

Minerál, který není běžným mikroskopem vidět

Výzkum trval poměrně dlouho především kvůli nepatrným rozměrům nového minerálu. Zatímco mnohé minerály popsané v minulosti tvořily dostatečně velká zrna, s nimiž bylo možné relativně snadno pracovat, králíkit je submikroskopický.

Poprvé jej zaznamenal Dalibor Matýsek z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava při studiu vzorku v elektronovém mikroskopu. Minerál se nachází přímo na krystalech soli kamenné. Stejně jako ona je průhledný, takže se od svého podkladu na první pohled prakticky neliší.

„Aby mohl být nový minerál oficiálně uznán, museli vědci spolehlivě určit jeho chemické složení i další vlastnosti. Vzhledem k jeho rozměrům a obtížnému oddělení od okolní soli však nebylo možné využít pouze běžné mineralogické metody,“ dodal Jakub Jirásek.

„Vzhledem k jeho rozměrům a obtížnému oddělení od okolní soli však nebylo možné využít pouze běžné mineralogické metody.“ Jakub Jirásek.

Odborníci proto postupně zkoušeli několik analytických postupů. Na výzkumu se kromě Dalibora Matýska a Jakuba Jiráska podílel také Jan Filip z CATRIN a Juraj Majzlan s Jörgem Göttlicherem z Německa, kteří kromě jiného pomohli zajistit přístup k synchrotronovému měření. To přineslo data, která nebylo možné dostupnými metodami naměřit v České republice.

Důležitou roli sehrál rovněž Michal Osovský, který pracoval v ostravsko-karvinských dolech. Díky jeho znalosti zdejšího prostředí se podařilo získat další vzorky a následně ověřit, že králíkit není na solných krápnících ojedinělým nálezem, ale vyskytuje se na nich poměrně běžně.

Jméno připomíná Jiřího Králíka

Nový minerál dostal jméno králíkit na počest vědce Jiřího Králíka z Vysoké školy báňské. Jeho odbornou kariéru v minulosti negativně ovlivnily politické poměry, kvůli nimž nemohl plně rozvíjet svou vědeckou práci, přesto po sobě zanechal řadu vysoce kvalitních publikací citovaných i dnes.

Jedinečný a ucelený vhled do mediace v trestním řízení v České republice a vysvětlení, proč její potenciál zůstává v praxi stále nedostatečně využíván, nabízí monografie Mediace v trestním řízení. Výzkum aplikační praxe. Kniha vznikla jako hlavní publikační výstup výzkumu podpořeného Grantovou agenturou ČR, jehož hlavní řešitelkou je Lenka Holá z Právnické fakulty Univerzity Palackého.

Na monografii pracovali odborníci ze dvou olomouckých fakult. Lenka Holá, vedoucí autorského týmu, přizvala ke spolupráci Jana Šlesingra, doktoranda z právnické fakulty, a dvojici expertů z katedry geografie přírodovědecké fakulty – Davida Fiedora a Filipa Kovaříka. „Kolegové z přírodovědecké fakulty se podíleli již na mém předešlém projektu GA ČR. Spolupráce celého autorského kolektivu byla výborná, šlapalo nám to jako po drátkách,“ chválila Lenka Holá. Práce na knize byla podle ní náročná zejména tím, že kombinovala několik výzkumných metod. „Nejnáročnější bylo získat a propojit data Ministerstva spravedlnosti a Probační a mediační služby. Zajímavé výsledky přinesl výzkum názorů a zkušeností policistů, státních zástupců, soudců trestních senátů, advokátů a probačních pracovníků. A taky časoprostorová analýza míry využívání mediace v regionech všech okresních soudů. Na knize jsme pracovali asi rok.“

Autoři v ní analyzují hlavní překážky širšího uplatnění mediace, které překvapivě nespočívají v nedůvěře veřejnosti, ale spíše v institucionálním nastavení a ochotě aktérů trestní justice mediaci aktivně využívat. Publikace zároveň nabízí konkrétní návrhy pro budoucí praxi – od jasnějších postupů přes posílení meziinstitucionální spolupráce až po systematické začlenění mediace do všech fází trestního řízení. Ukazuje tak realistickou cestu k tomu, aby se mediace stala přirozenou a efektivní součástí trestní justice. „Knihu bychom rádi věnovali všem zapojeným institucím, aby mohla sloužit praxi,“ dodala Lenka Holá.

„Nejde jen o akademický text, ale živý, angažovaný a argumentačně podložený apel na modernizaci uvažování v trestním právu." Martina Urbanová, recenzentka knihy

Martina Urbanová z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, recenzentka knihy, ji pokládá za nanejvýš aktuální a v kontextu naší právní vědy za jedinečnou. „Text jasně demonstruje, že mediace je mnohými profesionály stále vnímána příliš úzce, často pouze jako instrumentální doplňkový nástroj pro usnadnění odklonů, nikoli jako svébytný restorativní proces. Autoři však nezůstávají u pouhé diagnostiky či kritiky, ale na základě poznaného uvádí řadu mimořádně praktických a uchopitelných doporučení. Přináší konkrétní recept, jak současný stav posunout vpřed,“ zhodnotila Martina Urbanová. Podle ní rozhodně nejde jen o akademický text, ale živý, angažovaný a argumentačně podložený apel na modernizaci uvažování v trestním právu. Knihu doporučuje všem, kteří se nespokojí s pouhou mechanickou aplikací práva, ale hledají cestu k jeho skutečnému smyslu a spravedlivému fungování.

Monografie Mediace v trestním řízení. Výzkum aplikační praxe je výstupem projektu Mediace v trestním řízení v kontextu restorativní justice podpořeného GA ČR. Jde o tříletý projekt, který letos končí. Publikace má 132 stran a vyšla v červnu 2026 ve vydavatelství Wolters Kluwer.

Jedinečný a ucelený vhled do mediace v trestním řízení v České republice a vysvětlení, proč její potenciál zůstává v praxi stále nedostatečně využíván, nabízí monografie Mediace v trestním řízení. Výzkum aplikační praxe. Kniha vznikla jako hlavní publikační výstup výzkumu podpořeného Grantovou agenturou ČR, jehož hlavní řešitelkou je Lenka Holá z Právnické fakulty Univerzity Palackého.

Na monografii pracovali odborníci ze dvou olomouckých fakult. Lenka Holá, vedoucí autorského týmu, přizvala ke spolupráci Jana Šlesingra, doktoranda z právnické fakulty, a dvojici expertů z katedry geografie přírodovědecké fakulty – Davida Fiedora a Filipa Kovaříka. „Kolegové z přírodovědecké fakulty se podíleli již na mém předešlém projektu GA ČR. Spolupráce celého autorského kolektivu byla výborná, šlapalo nám to jako po drátkách,“ chválila Lenka Holá. Práce na knize byla podle ní náročná zejména tím, že kombinovala několik výzkumných metod. „Nejnáročnější bylo získat a propojit data Ministerstva spravedlnosti a Probační a mediační služby. Zajímavé výsledky přinesl výzkum názorů a zkušeností policistů, státních zástupců, soudců trestních senátů, advokátů a probačních pracovníků. A taky časoprostorová analýza míry využívání mediace v regionech všech okresních soudů. Na knize jsme pracovali asi rok.“

Autoři v ní analyzují hlavní překážky širšího uplatnění mediace, které překvapivě nespočívají v nedůvěře veřejnosti, ale spíše v institucionálním nastavení a ochotě aktérů trestní justice mediaci aktivně využívat. Publikace zároveň nabízí konkrétní návrhy pro budoucí praxi – od jasnějších postupů přes posílení meziinstitucionální spolupráce až po systematické začlenění mediace do všech fází trestního řízení. Ukazuje tak realistickou cestu k tomu, aby se mediace stala přirozenou a efektivní součástí trestní justice. „Knihu bychom rádi věnovali všem zapojeným institucím, aby mohla sloužit praxi,“ dodala Lenka Holá.

„Nejde jen o akademický text, ale živý, angažovaný a argumentačně podložený apel na modernizaci uvažování v trestním právu." Martina Urbanová, recenzentka knihy

Martina Urbanová z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, recenzentka knihy, ji pokládá za nanejvýš aktuální a v kontextu naší právní vědy za jedinečnou. „Text jasně demonstruje, že mediace je mnohými profesionály stále vnímána příliš úzce, často pouze jako instrumentální doplňkový nástroj pro usnadnění odklonů, nikoli jako svébytný restorativní proces. Autoři však nezůstávají u pouhé diagnostiky či kritiky, ale na základě poznaného uvádí řadu mimořádně praktických a uchopitelných doporučení. Přináší konkrétní recept, jak současný stav posunout vpřed,“ zhodnotila Martina Urbanová. Podle ní rozhodně nejde jen o akademický text, ale živý, angažovaný a argumentačně podložený apel na modernizaci uvažování v trestním právu. Knihu doporučuje všem, kteří se nespokojí s pouhou mechanickou aplikací práva, ale hledají cestu k jeho skutečnému smyslu a spravedlivému fungování.

Monografie Mediace v trestním řízení. Výzkum aplikační praxe je výstupem projektu Mediace v trestním řízení v kontextu restorativní justice podpořeného GA ČR. Jde o tříletý projekt, který letos končí. Publikace má 132 stran a vyšla v červnu 2026 ve vydavatelství Wolters Kluwer.

Často ji ani nevnímáme jako něco prospěšného, natož jako sport. Jako základní pohybová aktivita ale má v našich životech významné postavení. Chůze. O tom, co vše pro nás může znamenat a jestli musíme denně našlapat 10 tisíc kroků, jsme si povídali s Beatou Barbořík Brošovou, která je mimo jiné instruktorkou Nordic Walking.

Medičky a medici ji znají jako nepostradatelnou spojku s lékaři-učiteli na I. interní klinice – kardiologické Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, ve výuce se s ní setkávají studující fyzioterapie na Fakultě zdravotnických věd UP. Spjatá je i s Fakultou tělesné kultury UP, kde studovala Rekreologii a kde si s ní můžete v prostorách Aplikačního centra BALUO zacvičit. Jako lektorka pracuje i s nemocničními pacienty, nejen kardiologickými.

Jaké benefity chůze přináší? Proč alespoň pravidelně chodit, když nemám vlohy či dispozice pro jiné pohybové aktivity?

Jako nejdůležitější v dnešní době bych vyzdvihla, že navozuje dobrou náladu. Pokud člověk nemusí být například na nemocničním lůžku, při procházce venku na čerstvém vzduchu vypne od starostí, může si jen tak přemítat, svým tempem si jít krajinou. To mám na chůzi velmi ráda. Pak tu jsou samozřejmě benefity zdravotní. Jako jiné pohybové aktivity posiluje kardiovaskulární systém a svaly a má vliv na fyziologické procesy v těle, například optimalizuje hladinu krevního cukru, procházka po jídle zlepšuje trávení. Pro někoho je důležitý i sociální rozměr, kdy vyráží ven s někým dalším.

Co navíc přidává Nordic Walking, zjednodušeně chůze s holemi, které se věnujete?

Oproti „běžné“ chůzi zapojuje svaly horní poloviny těla a je i výborným cvičením pro mozek. Nordic Walking má totiž svoji techniku a koordinace pohybu protilehlé horní a dolní končetiny vyžaduje trénink. Mám i zkušenosti s lidmi po cévní mozkové příhodě, pro které bylo takové cvičení velmi těžké, ale byli rádi, že je to nutí pracovat a posilovat mozek.

Dlouho se říkalo, že člověk má denně nachodit 10 tisíc kroků. Co vy na to?

Každý jsme jiný, zatímco toto bylo obecné doporučení pro zdravého člověka. Setkala jsem se ale s tím, že některé ženy se kaž­dý den až přetěžovaly, jen aby jim hodinky ukázaly, že mají splněno 10 tisíc. Ten dopad na zdraví a spokojenost dotyčného pak už nemusí být jen příznivý. Existují výzkumy, které říkají, že na zdraví má vliv už 6–8 tisíc kroků – a toho bych se držela. Určitě je dobré zapojit chůzi co nejvíce do běžného života, alespoň půlhodinu denně.

Je léto, počasí láká ven. Vedle klasických turistických výletů jsou trendem poslední doby dálkové treky. Máte nějakou takovou zkušenost?

Přiznám se, že to mě úplně neláká. Ale mám kamarádky, které vyrazily třeba na Stezku Českem, přespávaly v lese. To jsou borky. Pro mě to ale není.

Rozhovor vznikl pro magazín Žurnál UP, jehož elektronickou verzi si můžete stáhnout zde.

Často ji ani nevnímáme jako něco prospěšného, natož jako sport. Jako základní pohybová aktivita ale má v našich životech významné postavení. Chůze. O tom, co vše pro nás může znamenat a jestli musíme denně našlapat 10 tisíc kroků, jsme si povídali s Beatou Barbořík Brošovou, která je mimo jiné instruktorkou Nordic Walking.

Medičky a medici ji znají jako nepostradatelnou spojku s lékaři-učiteli na I. interní klinice – kardiologické Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, ve výuce se s ní setkávají studující fyzioterapie na Fakultě zdravotnických věd UP. Spjatá je i s Fakultou tělesné kultury UP, kde studovala Rekreologii a kde si s ní můžete v prostorách Aplikačního centra BALUO zacvičit. Jako lektorka pracuje i s nemocničními pacienty, nejen kardiologickými.

Jaké benefity chůze přináší? Proč alespoň pravidelně chodit, když nemám vlohy či dispozice pro jiné pohybové aktivity?

Jako nejdůležitější v dnešní době bych vyzdvihla, že navozuje dobrou náladu. Pokud člověk nemusí být například na nemocničním lůžku, při procházce venku na čerstvém vzduchu vypne od starostí, může si jen tak přemítat, svým tempem si jít krajinou. To mám na chůzi velmi ráda. Pak tu jsou samozřejmě benefity zdravotní. Jako jiné pohybové aktivity posiluje kardiovaskulární systém a svaly a má vliv na fyziologické procesy v těle, například optimalizuje hladinu krevního cukru, procházka po jídle zlepšuje trávení. Pro někoho je důležitý i sociální rozměr, kdy vyráží ven s někým dalším.

Co navíc přidává Nordic Walking, zjednodušeně chůze s holemi, které se věnujete?

Oproti „běžné“ chůzi zapojuje svaly horní poloviny těla a je i výborným cvičením pro mozek. Nordic Walking má totiž svoji techniku a koordinace pohybu protilehlé horní a dolní končetiny vyžaduje trénink. Mám i zkušenosti s lidmi po cévní mozkové příhodě, pro které bylo takové cvičení velmi těžké, ale byli rádi, že je to nutí pracovat a posilovat mozek.

Dlouho se říkalo, že člověk má denně nachodit 10 tisíc kroků. Co vy na to?

Každý jsme jiný, zatímco toto bylo obecné doporučení pro zdravého člověka. Setkala jsem se ale s tím, že některé ženy se kaž­dý den až přetěžovaly, jen aby jim hodinky ukázaly, že mají splněno 10 tisíc. Ten dopad na zdraví a spokojenost dotyčného pak už nemusí být jen příznivý. Existují výzkumy, které říkají, že na zdraví má vliv už 6–8 tisíc kroků – a toho bych se držela. Určitě je dobré zapojit chůzi co nejvíce do běžného života, alespoň půlhodinu denně.

Je léto, počasí láká ven. Vedle klasických turistických výletů jsou trendem poslední doby dálkové treky. Máte nějakou takovou zkušenost?

Přiznám se, že to mě úplně neláká. Ale mám kamarádky, které vyrazily třeba na Stezku Českem, přespávaly v lese. To jsou borky. Pro mě to ale není.

Rozhovor vznikl pro magazín Žurnál UP, jehož elektronickou verzi si můžete stáhnout zde.