Agregátor zdrojů

Vladislav Pokorný, a physicist from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU), is a co-author of a study that won the prestigious ACS Nano Impact Award 2026. In it, researchers managed to build a tiny memory by placing single molecules on the surface of a superconductor.

Vladislav Pokorný, fyzik z Fyzikálního ústavu AV ČR, je spoluautorem studie, která získala prestižní cenu ACS Nano Impact Award 2026. Vědcům a vědkyním se v ní podařilo z jednotlivých molekul sestavit na povrchu supravodiče miniaturní paměť.

The goal of the new REEactor technology platform is to accelerate and simplify the separation of rare earth elements, reduce waste, and contribute to a more sustainable extraction of strategic raw materials. A team led by renowned chemist Alexander Dömling from the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) at Palacký University will focus on its development thanks to receiving a prestigious European Research Council (ERC) grant in the Proof of Concept category. The platform will combine automated chemistry, artificial intelligence, and molecular research to help strengthen Europe’s position in the field of critical raw materials and advance the goals of the European Green Deal. It is the only grant among the 182 funded under this call to be awarded to a Czech institution.

“REEactor focuses on finding the molecular key to one of the most difficult problems in the processing of critical raw materials: how to identify and separate rare earth elements that are nearly identical. Instead of slowly testing individual compounds, we will use automation to prepare and test tens of thousands of molecular variants, while artificial intelligence will help us identify the most successful ones. This could significantly accelerate the discovery of separation systems that will be more selective, more stable, reusable, and better suited for cleaner industrial processes,” said Alexander Dömling, who received a grant of 150,000 euros for a one-year ERC Proof of Concept project.

According to him, it is difficult to imagine modern life without rare earth elements. This group of 17 chemical elements is essential, for example, to produce batteries, electric vehicles, airplanes, drones, wind turbines, cell phones, medical diagnostic devices, semiconductors, and high-performance magnets. Today’s industrial rare-earth separation capacity is highly concentrated in China and still largely depends on technologies developed decades ago. Because rare-earth elements are chemically very similar, separating them requires long sequences of repetitive extraction steps, large quantities of chemicals and energy, and generates substantial amounts of toxic waste. The REEactor is designed to eliminate these weaknesses. In this project, researchers will utilize the AMADEUS automated research platform, developed as part of Professor Dömling’s previous ERC Advanced project, which is specifically designed to discover new molecular separation technologies much faster than the conventional trial-and-error approach.

However, the REEactor project will not limit itself to discovering molecular variants. Scientists will test the most promising ones under conditions that closely mimic the actual processing and recycling of rare earth elements. This will verify whether the technology works not only in the laboratory but also has potential for future industrial applications. “In the long term, REEactor could help replace large-scale, resource-intensive industrial separation operations with smaller, modular units that will be more efficient, flexible, and environmentally friendly. The transfer of technology into industrial practice shall be carried out by a newly established spin-off company, REEactor, whose development is another objective of the project,” said team member Imma Capriello, who significantly contributed to the project’s preparation.

The ERC Proof of Concept grant further strengthens Professor Dömling’s research portfolio, which focuses on miniaturization, automation, and sustainable chemistry and their applications—ranging from the development of new drugs and nanomaterials to crop protection products and technologies for critical raw materials. In 2022, this German scientist secured an ERC Advanced AMADEUS grant for the university. He also leads the European ERA Chair ACCELERATOR project.

“China’s strength in rare-earth separation is not only based on access to raw materials. It is the result of decades of accumulated processing knowledge, continuous investment in separation technologies, specialised mining universities, technical plants, and industrial optimisation. Europe cannot simply rebuild this knowledge base by following the same path; that would take too long. The question now is who will generate the next generation of separation knowledge: through slow human accumulation, or through autonomous chemistry. ERC funded REEactor aims to compress this learning curve by using automation and artificial intelligence to discover better separation systems faster, helping to build a competitive European rare-earth supply chain for Europe’s Green Deal future,” said Professor Dömling.

The European Research Council (ERC) has awarded a total of €27.3 million to 182 researchers in the first Proof of Concept call of 2026. Each grant is worth €150,000 and helps current and recent ERC grantees to explore the commercial or societal potential of their research findings. This grant scheme is part of the EU’s research and innovation programme, Horizon Europe.

Urychlit a zjednodušit separaci prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné například pro výrobu mobilních telefonů, elektromobilů či lékařských diagnostických přístrojů, je cílem nové technologické platformy REEactor. Na její vývoj získal tým vedený uznávaným chemikem Alexanderem Dömlingem z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) v kategorii Proof of Concept. Spojením automatizované chemie, umělé inteligence a molekulárního výzkumu REEactor sníží spotřebu chemikálií i množství toxického odpadu a posílí technologickou pozici Evropy v oblasti kritických surovin. Jedná se o jediný grant ze 182 podpořených v této výzvě, který míří do Česka.

„REEactor se zaměřuje na nalezení molekulárního klíče k jednomu z nejobtížnějších problémů při zpracování kritických surovin: jak oddělit prvky vzácných zemin, které jsou téměř nerozeznatelné. Místo pomalého testování jednotlivých sloučenin využijeme automatizaci k přípravě a testování desítek tisíc molekulárních variant, zatímco umělá inteligence nám pomůže identifikovat ty nejúspěšnější. To by mohlo zásadně urychlit vývoj separačních systémů, které budou selektivnější, stabilnější, opakovaně použitelné a vhodnější pro čistší průmyslové procesy,“ uvedl Alexander Dömling, který na roční projekt ERC Proof of Concept získal grant ve výši 150 tisíc eur.

„Získání grantu ERC Proof of Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin." Alexander Dömling

Podle něj si bez prvků vzácných zemin lze moderní technologie těžko představit. Tato skupina 17 chemických prvků je nezbytná například pro výrobu baterií, elektromobilů, letadel, dronů, větrných turbín, mobilních telefonů, diagnostických zdravotnických přístrojů, polovodičů či vysoce výkonných magnetů. Průmyslová separace prvků vzácných zemin je dnes z velké části soustředěna v Číně a stále využívá technologie vyvinuté před několika desetiletími. Protože jsou si prvky vzácných zemin chemicky velmi podobné, jejich oddělení vyžaduje dlouhé série opakovaných extrakčních kroků, velké množství chemikálií a energie a produkuje značné množství toxického odpadu. REEactor je navržen tak, aby tyto slabiny odstranil. Vědci v něm využijí automatizovanou výzkumnou platformu AMADEUS vyvinutou v rámci předchozího projektu ERC Advanced profesora Dömlinga, která slouží právě k objevování nových molekulárních separačních technologií mnohem rychleji než při běžném postupu založeném na metodě pokus–omyl. 

Projekt REEactor však nezůstane jen u objevování molekulárních variant. Ty nejslibnější vědci otestují v podmínkách co nejvíce odpovídajících skutečnému zpracování a recyklaci prvků vzácných zemin. Ověří tak, zda technologie funguje nejen v laboratoři, ale má potenciál i pro budoucí průmyslové využití. „V delším horizontu by REEactor mohl pomoci nahradit rozsáhlé a zdrojově náročné průmyslové separační provozy menšími modulárními jednotkami, které budou efektivnější, flexibilnější a šetrnější k životnímu prostředí. Převod technologií do průmyslové praxe má umožnit nově vzniklá spin-off společnosti REEactor, jejíž rozvoj je dalším úkolem projektu,“ řekla členka týmu Imma Capriello, která se na přípravě projektu významně podílela.

Grant ERC Proof of Concept dále posiluje výzkumné portfolio profesora Dömlinga, jenž se zaměřuje na miniaturizaci, automatizaci a udržitelnou chemii a jejich využitím od vývoje nových léčiv a nanomateriálů až po přípravky na ochranu rostlin a technologie pro kritické suroviny. V roce 2022 získal tento německý vědec pro univerzitu grant ERC Advanced AMADEUS. Zároveň vede evropský projekt ERA Chair ACCELERATOR.

„Získání grantu ERC Proof of Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin. Čína po desetiletí budovala expertizu v separaci prvků vzácných zemin, specializované akademické kapacity i průmyslové know-how. Evropa nyní musí vybudovat vlastní technologickou sílu v této oblasti. Bezpečnost dodávek kritických surovin nebude založena na pouhém kopírování těžebního modelu minulosti, ale na vytváření technologií, které umožní získat více strategických materiálů z menšího množství zdrojů díky pokročilé inteligenci separačních procesů,“ doplnil profesor Dömling. 

Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila v prvním kole výzvy pro rok 2026 mezi 182 výzkumníků celkem 27,3 milionu eur. Každý grant má hodnotu 150 000 eur a je určen současným i nedávným držitelům grantů ERC, aby mohli ověřit komerční nebo společenský potenciál výsledků svého výzkumu. Tento grantový program je součástí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa.

Urychlit a zjednodušit separaci prvků vzácných zemin, které jsou nezbytné například pro výrobu mobilních telefonů, elektromobilů či lékařských diagnostických přístrojů, je cílem nové technologické platformy REEactor. Na její vývoj získal tým vedený uznávaným chemikem Alexanderem Dömlingem z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého prestižní grant Evropské výzkumné rady (ERC) v kategorii Proof of Concept. Spojením automatizované chemie, umělé inteligence a molekulárního výzkumu REEactor sníží spotřebu chemikálií i množství toxického odpadu a posílí technologickou pozici Evropy v oblasti kritických surovin. Jedná se o jediný grant ze 182 podpořených v této výzvě, který míří do Česka.

„REEactor se zaměřuje na nalezení molekulárního klíče k jednomu z nejobtížnějších problémů při zpracování kritických surovin: jak oddělit prvky vzácných zemin, které jsou téměř nerozeznatelné. Místo pomalého testování jednotlivých sloučenin využijeme automatizaci k přípravě a testování desítek tisíc molekulárních variant, zatímco umělá inteligence nám pomůže identifikovat ty nejúspěšnější. To by mohlo zásadně urychlit vývoj separačních systémů, které budou selektivnější, stabilnější, opakovaně použitelné a vhodnější pro čistší průmyslové procesy,“ uvedl Alexander Dömling, který na roční projekt ERC Proof of Concept získal grant ve výši 150 tisíc eur.

„Získání grantu ERC Proof of Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin." Alexander Dömling

Podle něj si bez prvků vzácných zemin lze moderní technologie těžko představit. Tato skupina 17 chemických prvků je nezbytná například pro výrobu baterií, elektromobilů, letadel, dronů, větrných turbín, mobilních telefonů, diagnostických zdravotnických přístrojů, polovodičů či vysoce výkonných magnetů. Průmyslová separace prvků vzácných zemin je dnes z velké části soustředěna v Číně a stále využívá technologie vyvinuté před několika desetiletími. Protože jsou si prvky vzácných zemin chemicky velmi podobné, jejich oddělení vyžaduje dlouhé série opakovaných extrakčních kroků, velké množství chemikálií a energie a produkuje značné množství toxického odpadu. REEactor je navržen tak, aby tyto slabiny odstranil. Vědci v něm využijí automatizovanou výzkumnou platformu AMADEUS vyvinutou v rámci předchozího projektu ERC Advanced profesora Dömlinga, která slouží právě k objevování nových molekulárních separačních technologií mnohem rychleji než při běžném postupu založeném na metodě pokus–omyl. 

Projekt REEactor však nezůstane jen u objevování molekulárních variant. Ty nejslibnější vědci otestují v podmínkách co nejvíce odpovídajících skutečnému zpracování a recyklaci prvků vzácných zemin. Ověří tak, zda technologie funguje nejen v laboratoři, ale má potenciál i pro budoucí průmyslové využití. „V delším horizontu by REEactor mohl pomoci nahradit rozsáhlé a zdrojově náročné průmyslové separační provozy menšími modulárními jednotkami, které budou efektivnější, flexibilnější a šetrnější k životnímu prostředí. Převod technologií do průmyslové praxe má umožnit nově vzniklá spin-off společnosti REEactor, jejíž rozvoj je dalším úkolem projektu,“ řekla členka týmu Imma Capriello, která se na přípravě projektu významně podílela.

Grant ERC Proof of Concept dále posiluje výzkumné portfolio profesora Dömlinga, jenž se zaměřuje na miniaturizaci, automatizaci a udržitelnou chemii a jejich využitím od vývoje nových léčiv a nanomateriálů až po přípravky na ochranu rostlin a technologie pro kritické suroviny. V roce 2022 získal tento německý vědec pro univerzitu grant ERC Advanced AMADEUS. Zároveň vede evropský projekt ERA Chair ACCELERATOR.

„Získání grantu ERC Proof of Concept je důležitým potvrzením naší myšlenky, že autonomní chemie, automatizace a umělá inteligence mohou pomoci řešit jednu z nejnaléhavějších evropských výzev v oblasti kritických surovin. Čína po desetiletí budovala expertizu v separaci prvků vzácných zemin, specializované akademické kapacity i průmyslové know-how. Evropa nyní musí vybudovat vlastní technologickou sílu v této oblasti. Bezpečnost dodávek kritických surovin nebude založena na pouhém kopírování těžebního modelu minulosti, ale na vytváření technologií, které umožní získat více strategických materiálů z menšího množství zdrojů díky pokročilé inteligenci separačních procesů,“ doplnil profesor Dömling. 

Evropská výzkumná rada (ERC) rozdělila v prvním kole výzvy pro rok 2026 mezi 182 výzkumníků celkem 27,3 milionu eur. Každý grant má hodnotu 150 000 eur a je určen současným i nedávným držitelům grantů ERC, aby mohli ověřit komerční nebo společenský potenciál výsledků svého výzkumu. Tento grantový program je součástí rámcového programu Evropské unie pro výzkum a inovace Horizont Evropa.

Petra Jurkovičová a Zdeňka Kozáková z Ústavu speciálněpedagogických studií a Jiří Černý z katedry výtvarné výchovy převzali z rukou děkana Pedagogické fakulty UP Vojtecha Regece Cenu Magister optimus 2026. Mezi nejlepší vyučující se letos zařadila také Alžběta Vaňková z katedry primární pedagogiky, která získala Cenu veřejnosti.

Podpořit, vyzdvihnout a prezentovat kvalitní a inspirativní výuku. S tímto záměrem vznikla na Pedagogické fakultě UP tradice každoročního udílení čestného ocenění nejlepším vyučujícím. Fakulta cenu uděluje od roku 2024 na základě nominací studentů a následného rozhodnutí děkana. Do užšího výběru se letos probojovalo jednadvacet finalistek a finalistů. Laureátky a laureát převzali ocenění na parkánu Uměleckého centra UP během Zahradní slavnosti.

„Cena pro mě znamená především ocenění od studentů. Už samotná nominace mě velmi potěšila a vnímám ji jako potvrzení, že můj přístup k výuce i způsob předávání zkušeností studentům mají smysl. Zároveň je to uznání ze strany kolegů a vedení fakulty i cenná zpětná vazba, která mě motivuje do další práce,“ shrnula Petra Jurkovičová, jedna z laureátek letošní Ceny Magister optimus. 

Vedle akademické činnosti pracuje také jako supervizorka v organizacích poskytujících sociální služby, kde se zaměřuje na podporu dialogu, efektivní spolupráce a zdravých vztahů v pracovních kolektivech. Podle studentů dokáže výuku vést poutavě a srozumitelně. Oceňují její živý, vtipný, a především lidský přístup.

Svou práci vnímá především jako průvodcovství světem rozmanitých informací. Dobrý učitel by se podle ní měl zajímat o to, co studenti o tématu již vědí, jaké mají zkušenosti, a pomáhat jim objevovat nové souvislosti. „Měl by mít široký přehled, sledovat aktuální poznatky ve svém oboru a být otevřený tomu, že se může učit i od svých studentů,“ doplnila.

Výuku jako poslání vnímá i Zdeňka Kozáková, která si přála učit už od dětství. Na pedagogické práci ji nejvíce naplňují tvořivost, pestrost a vědomí, že její práce má skutečný smysl.

„Velkou radost mi přináší možnost pracovat mezi inspirativními a motivujícími lidmi, kterými moji studenti, kolegové i vedoucí pracovníci bezesporu jsou,“ řekla další letošní laureátka Ceny Magister optimus a zástupkyně ředitelky Ústavu speciálněpedagogických studií.

Podle ní by měl být dobrý učitel otevřený dialogu, profesnímu rozvoji i novým poznatkům a zároveň umět naslouchat potřebám studentů i reagovat na požadavky současné praxe.

„Velmi si vážím už samotné nominace a děkuji studentům za jejich podporu. Ocenění je pro mě velkou radostí i motivací do další práce. Zároveň je příležitostí poděkovat všem kolegům a učitelům, kteří mě během profesní dráhy inspirovali a ovlivnili můj přístup k výuce," dodala.

K nejoblíbenějším pedagogům patří také Alžběta Vaňková z katedry primární pedagogiky, která převzala Cenu veřejnosti. 

„Vážím si už samotného zařazení mezi nominované pedagogy. Považuji to za cennou zpětnou vazbu a potvrzení, že kvalitní výuka stojí nejen na odbornosti, ale také respektu, lidském přístupu a skutečném zájmu o studenty. Získané hlasy jsou pro mě povzbuzením do další práce," uvedla.

Na rozhodnutí věnovat se učitelské profesi měla významný vliv její trenérská zkušenost. Řadu let se věnuje gymnastice a více než deset let ji také trénuje. Právě práce s dětmi a mladými lidmi ji přivedla k přesvědčení, že vzdělávání je oblast, které se chce profesně věnovat. Je přesvědčena, že dobrý učitel by měl být především spravedlivý, zodpovědný, laskavý a schopný sebereflexe. Studentům by měl být pozitivním vzorem a hodnoty, které předává, naplňovat i svým každodenním jednáním.

Zahradní slavnost, při níž se sešli studenti, zaměstnanci, absolventi i přátelé Pedagogické fakulty UP, se uskutečnila u příležitosti závěru akademického roku. Akci organizovalo a koordinovalo Centrum inovací ve vzdělávání PdF UP. Hudební doprovod zajistilo uskupení New Street Band.  

Cenu Magister optimus 2026 převzali:

Mgr. Petra Jurkovičová, Ph.D., Ústav speciálněpedagogických studií, doc. Mgr. Zdeňka Kozáková, Ph.D., Ústav speciálněpedagogických studií, Mgr. et Mgr. Jiří Černý, Ph.D., katedra výtvarné výchovy, Mgr. Alžběta Vaňková, Ph.D., katedra primární pedagogiky – Cena veřejnosti. O finalistech za rok 2026 se více dočtete zde.

Petra Jurkovičová a Zdeňka Kozáková z Ústavu speciálněpedagogických studií a Jiří Černý z katedry výtvarné výchovy převzali z rukou děkana Pedagogické fakulty UP Vojtecha Regece Cenu Magister optimus 2026. Mezi nejlepší vyučující se letos zařadila také Alžběta Vaňková z katedry primární pedagogiky, která získala Cenu veřejnosti.

Podpořit, vyzdvihnout a prezentovat kvalitní a inspirativní výuku. S tímto záměrem vznikla na Pedagogické fakultě UP tradice každoročního udílení čestného ocenění nejlepším vyučujícím. Fakulta cenu uděluje od roku 2024 na základě nominací studentů a následného rozhodnutí děkana. Do užšího výběru se letos probojovalo jednadvacet finalistek a finalistů. Laureátky a laureát převzali ocenění na parkánu Uměleckého centra UP během Zahradní slavnosti.

„Cena pro mě znamená především ocenění od studentů. Už samotná nominace mě velmi potěšila a vnímám ji jako potvrzení, že můj přístup k výuce i způsob předávání zkušeností studentům mají smysl. Zároveň je to uznání ze strany kolegů a vedení fakulty i cenná zpětná vazba, která mě motivuje do další práce,“ shrnula Petra Jurkovičová, jedna z laureátek letošní Ceny Magister optimus. 

Vedle akademické činnosti pracuje také jako supervizorka v organizacích poskytujících sociální služby, kde se zaměřuje na podporu dialogu, efektivní spolupráce a zdravých vztahů v pracovních kolektivech. Podle studentů dokáže výuku vést poutavě a srozumitelně. Oceňují její živý, vtipný, a především lidský přístup.

Svou práci vnímá především jako průvodcovství světem rozmanitých informací. Dobrý učitel by se podle ní měl zajímat o to, co studenti o tématu již vědí, jaké mají zkušenosti, a pomáhat jim objevovat nové souvislosti. „Měl by mít široký přehled, sledovat aktuální poznatky ve svém oboru a být otevřený tomu, že se může učit i od svých studentů,“ doplnila.

Výuku jako poslání vnímá i Zdeňka Kozáková, která si přála učit už od dětství. Na pedagogické práci ji nejvíce naplňují tvořivost, pestrost a vědomí, že její práce má skutečný smysl.

„Velkou radost mi přináší možnost pracovat mezi inspirativními a motivujícími lidmi, kterými moji studenti, kolegové i vedoucí pracovníci bezesporu jsou,“ řekla další letošní laureátka Ceny Magister optimus a zástupkyně ředitelky Ústavu speciálněpedagogických studií.

Podle ní by měl být dobrý učitel otevřený dialogu, profesnímu rozvoji i novým poznatkům a zároveň umět naslouchat potřebám studentů i reagovat na požadavky současné praxe.

„Velmi si vážím už samotné nominace a děkuji studentům za jejich podporu. Ocenění je pro mě velkou radostí i motivací do další práce. Zároveň je příležitostí poděkovat všem kolegům a učitelům, kteří mě během profesní dráhy inspirovali a ovlivnili můj přístup k výuce," dodala.

K nejoblíbenějším pedagogům patří také Alžběta Vaňková z katedry primární pedagogiky, která převzala Cenu veřejnosti. 

„Vážím si už samotného zařazení mezi nominované pedagogy. Považuji to za cennou zpětnou vazbu a potvrzení, že kvalitní výuka stojí nejen na odbornosti, ale také respektu, lidském přístupu a skutečném zájmu o studenty. Získané hlasy jsou pro mě povzbuzením do další práce," uvedla.

Na rozhodnutí věnovat se učitelské profesi měla významný vliv její trenérská zkušenost. Řadu let se věnuje gymnastice a více než deset let ji také trénuje. Právě práce s dětmi a mladými lidmi ji přivedla k přesvědčení, že vzdělávání je oblast, které se chce profesně věnovat. Je přesvědčena, že dobrý učitel by měl být především spravedlivý, zodpovědný, laskavý a schopný sebereflexe. Studentům by měl být pozitivním vzorem a hodnoty, které předává, naplňovat i svým každodenním jednáním.

Zahradní slavnost, při níž se sešli studenti, zaměstnanci, absolventi i přátelé Pedagogické fakulty UP, se uskutečnila u příležitosti závěru akademického roku. Akci organizovalo a koordinovalo Centrum inovací ve vzdělávání PdF UP. Hudební doprovod zajistilo uskupení New Street Band.  

Cenu Magister optimus 2026 převzali:

Mgr. Petra Jurkovičová, Ph.D., Ústav speciálněpedagogických studií, doc. Mgr. Zdeňka Kozáková, Ph.D., Ústav speciálněpedagogických studií, Mgr. et Mgr. Jiří Černý, Ph.D., katedra výtvarné výchovy, Mgr. Alžběta Vaňková, Ph.D., katedra primární pedagogiky – Cena veřejnosti. O finalistech za rok 2026 se více dočtete zde.

Scientists at the HiLASE centre have pulled off something no one had managed before. Using the FREYA hyperspectral camera, they captured a burning meteor in the ultraviolet part of the spectrum for the first time. But space isn't the only direction HiLASE technology is heading. The centre, part of the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences, develops lasers for industry and defence.

Vědcům a vědkyním z centra HiLASE se povedlo něco, co před nimi nikdo nedokázal. Pomocí hyperspektrální kamery FREYA poprvé zachytili hořící meteor v ultrafialové části spektra. Kromě vesmíru míří technologie z HiLASE i jinam. Centrum, které je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR, vyvíjí lasery pro průmysl a obranu.  

Do Julských Alp a na pobřeží Jaderského moře vyrazili s jedenáctkou lidí s postižením studenti Fakulty tělesné kultury UP na další ročník Expedice PřesBar, která je o překonávání bariér kolem sebe a v sobě a posouvání vlastních hranic. I přes proměnlivé počasí, které nabouralo plány výpravy, si organizátoři i hosté přivezli mnoho zkušeností a zážitků, na které jen tak nezapomenou.

„Neváhala bych ani minutu a řekla, že jedu. Moc doufám, že se mi ještě taková příležitost naskytne,“ odpověděla na otázku, jestli by se na takovou cestu znovu vydala, jedna z účastnic expedice Stella Jančí, která kvůli mozkové obrně a skolióze páteře využívá vozík, což jí ale vůbec nebrání v tom být aktivní.

„Expedice byla moje první zkušenost s takovou akcí a jsem moc ráda, že jsem tu možnost dostala. Chtěla jsem zažít něco, co už možná nikdy nezažiju, a pokořit své vlastní hranice. Bylo to nezapomenutelné dobrodružství, na které budu vzpomínat celý život s úsměvem na tváři. Nejlepší zážitek bylo určitě lezení na skále,“ uvedla devatenáctiletá Stella, která v září začne studovat na vyšší odborné škole v Uničově.

Jak dodala, práce organizátorů, kteří připravovali program a asistovali jedenáctce hostů s tělesným, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením, byla podle ní skvělá. „Holky z mého týmu mi pomohly, kdykoliv bylo potřeba, ať už fyzicky nebo psychicky. Za to jsem jim moc vděčná.“

foto_sem_4

Pro intenzivní týden v terénu si studenti programů Aplikované pohybové aktivity – poradenství ve speciální pedagogice, Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se zaměřením na speciální pedagogiku a Kondiční trénink a psychomotorická rehabilitace na FTK UP, vybrali několik lokalit ve Slovinsku, zejména okolí města Bled v Julských Alpách a také oblasti na jihu země při Jaderském moři. Nocovali v kempech, vyráželi na pěší nebo cyklistické výlety a výšlapy, kdy si mimo jiné projeli Parenzanu, cyklostezku v trase zrušené železniční trati. V programu nechyběly ani aktivity na vodě.

Ne vždy ale šlo všechno podle původního plánu. „Skoro každý den jsme se potýkali se špatným počasím, například jsme museli, bohužel, úplně zrušit ferraty a vymyslet jiný program. Až na to zrádné počasí jsme ale řešili spíše běžné organizační věcí – vaření, odjezdy, balení stanů, ztracené tašky, které se brzo našly, a podobně,“ přiblížila za organizátory Michaela Střelecká.

foto_sem_4

Vedle zmíněné Parenzany v blízkosti moře si podle ní účastníci nejvíce užili den na raftech. „Ten den bylo krásně, a i když jsme z vody měli respekt, protože většina z nás nejsou zkušení vodáci, s externími instruktorkami jsme si to maximálně užili a zážitek z toho měli i naši hosté, kteří se jen tak na vodu nedostanou. Rafty byly i pro mě super novou zkušeností, moc mě to bavilo.“

Na realizaci expedice si studentští organizátoři mohli vyzkoušet, jaké to je připravovat větší akci pro osoby s postižením, také spolupracovat a komunikovat v týmu. Jak Michaela Střelecká doplnila, všichni vystoupili ze svých komfortních zón a snažili se překonat sami sebe.

foto_sem_4

„Zároveň jsem si uvědomila, jak se dá život opravdu prožít. Musím říct, že vidět tolik lidí s různým typem zdravotního postižení nejen v běžném životě, ale hlavně při nějakém sportovním výkonu bylo opravdu motivující a obohacující. Během expedice člověk přestal trochu myslet na sebe a svoje potřeby, ale především chtěl, ať si ji užijí hosté, ať se spolu bavíme a smějeme, překonáme svoje limity, navzájem si pomůžeme a motivujeme se, abychom dojeli vždy do cíle,“ prozradila studentka s tím, že s expedicí jsou jako organizátoři spokojení.

„Teď už víme, co bychom měli udělat jinak, jaké chyby nastaly a co bychom mohli zlepšit. Všichni jsme expedici organizovali poprvé a dali jsme do toho všechno. Před odjezdem jsme asi netušili, že často budeme muset měnit plány a vymýšlet věci za pochodu, ale i to k tomu patří. Nakonec to dopadlo dobře a celou expedici jsme si užili,“ uzavřela Michaela Střelecká.

Podrobnější zážitky účastníků včetně spousty fotek najdete na Facebooku.

Expedice PřesBar je vzdělávací projekt katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, jehož prostřednictvím studenti navazujícího magisterského studia pomáhají osobám s postižením překonávat bariéry a posouvat své vlastní hranice. Zároveň tak pro výkon svého budoucího povolání získávají praktické zkušenosti z realizace akcí pro osoby se zdravotním postižením. V minulosti již studenti uspořádali expedice ve Skandinávii nebo v Dolomitech, zavítali také do Švýcarska, na Slovensko nebo na Korsiku. 

Do Julských Alp a na pobřeží Jaderského moře vyrazili s jedenáctkou lidí s postižením studenti Fakulty tělesné kultury UP na další ročník Expedice PřesBar, která je o překonávání bariér kolem sebe a v sobě a posouvání vlastních hranic. I přes proměnlivé počasí, které nabouralo plány výpravy, si organizátoři i hosté přivezli mnoho zkušeností a zážitků, na které jen tak nezapomenou.

„Neváhala bych ani minutu a řekla, že jedu. Moc doufám, že se mi ještě taková příležitost naskytne,“ odpověděla na otázku, jestli by se na takovou cestu znovu vydala, jedna z účastnic expedice Stella Jančí, která kvůli mozkové obrně a skolióze páteře využívá vozík, což jí ale vůbec nebrání v tom být aktivní.

„Expedice byla moje první zkušenost s takovou akcí a jsem moc ráda, že jsem tu možnost dostala. Chtěla jsem zažít něco, co už možná nikdy nezažiju, a pokořit své vlastní hranice. Bylo to nezapomenutelné dobrodružství, na které budu vzpomínat celý život s úsměvem na tváři. Nejlepší zážitek bylo určitě lezení na skále,“ uvedla devatenáctiletá Stella, která v září začne studovat na vyšší odborné škole v Uničově.

Jak dodala, práce organizátorů, kteří připravovali program a asistovali jedenáctce hostů s tělesným, zrakovým, sluchovým či mentálním postižením, byla podle ní skvělá. „Holky z mého týmu mi pomohly, kdykoliv bylo potřeba, ať už fyzicky nebo psychicky. Za to jsem jim moc vděčná.“

foto_sem_4

Pro intenzivní týden v terénu si studenti programů Aplikované pohybové aktivity – poradenství ve speciální pedagogice, Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se zaměřením na speciální pedagogiku a Kondiční trénink a psychomotorická rehabilitace na FTK UP, vybrali několik lokalit ve Slovinsku, zejména okolí města Bled v Julských Alpách a také oblasti na jihu země při Jaderském moři. Nocovali v kempech, vyráželi na pěší nebo cyklistické výlety a výšlapy, kdy si mimo jiné projeli Parenzanu, cyklostezku v trase zrušené železniční trati. V programu nechyběly ani aktivity na vodě.

Ne vždy ale šlo všechno podle původního plánu. „Skoro každý den jsme se potýkali se špatným počasím, například jsme museli, bohužel, úplně zrušit ferraty a vymyslet jiný program. Až na to zrádné počasí jsme ale řešili spíše běžné organizační věcí – vaření, odjezdy, balení stanů, ztracené tašky, které se brzo našly, a podobně,“ přiblížila za organizátory Michaela Střelecká.

foto_sem_4

Vedle zmíněné Parenzany v blízkosti moře si podle ní účastníci nejvíce užili den na raftech. „Ten den bylo krásně, a i když jsme z vody měli respekt, protože většina z nás nejsou zkušení vodáci, s externími instruktorkami jsme si to maximálně užili a zážitek z toho měli i naši hosté, kteří se jen tak na vodu nedostanou. Rafty byly i pro mě super novou zkušeností, moc mě to bavilo.“

Na realizaci expedice si studentští organizátoři mohli vyzkoušet, jaké to je připravovat větší akci pro osoby s postižením, také spolupracovat a komunikovat v týmu. Jak Michaela Střelecká doplnila, všichni vystoupili ze svých komfortních zón a snažili se překonat sami sebe.

foto_sem_4

„Zároveň jsem si uvědomila, jak se dá život opravdu prožít. Musím říct, že vidět tolik lidí s různým typem zdravotního postižení nejen v běžném životě, ale hlavně při nějakém sportovním výkonu bylo opravdu motivující a obohacující. Během expedice člověk přestal trochu myslet na sebe a svoje potřeby, ale především chtěl, ať si ji užijí hosté, ať se spolu bavíme a smějeme, překonáme svoje limity, navzájem si pomůžeme a motivujeme se, abychom dojeli vždy do cíle,“ prozradila studentka s tím, že s expedicí jsou jako organizátoři spokojení.

„Teď už víme, co bychom měli udělat jinak, jaké chyby nastaly a co bychom mohli zlepšit. Všichni jsme expedici organizovali poprvé a dali jsme do toho všechno. Před odjezdem jsme asi netušili, že často budeme muset měnit plány a vymýšlet věci za pochodu, ale i to k tomu patří. Nakonec to dopadlo dobře a celou expedici jsme si užili,“ uzavřela Michaela Střelecká.

Podrobnější zážitky účastníků včetně spousty fotek najdete na Facebooku.

Expedice PřesBar je vzdělávací projekt katedry aplikovaných pohybových aktivit Fakulty tělesné kultury UP, jehož prostřednictvím studenti navazujícího magisterského studia pomáhají osobám s postižením překonávat bariéry a posouvat své vlastní hranice. Zároveň tak pro výkon svého budoucího povolání získávají praktické zkušenosti z realizace akcí pro osoby se zdravotním postižením. V minulosti již studenti uspořádali expedice ve Skandinávii nebo v Dolomitech, zavítali také do Švýcarska, na Slovensko nebo na Korsiku. 

Bezmála rok a půl již pracují stavební dělníci v budově A Právnické fakulty UP. Dle smlouvy se stavební firmou a dodatků k ní by měla rekonstrukce skončit za pár týdnů, 23. srpna.

Cena kompletní modernizace budovy přesáhne 81 milionů korun bez DPH. K financování fakulta využije získanou dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zhruba pětinu nákladů uhradí ze svých zdrojů. Rekonstrukci provádí brněnská společnost ESOX, spol. s r.o.

foto_sem_4

„Po předání budovy stavební firmou bude následovat kolaudace a vybavování nábytkem a technikou. Výuka pro zimní semestr je proto rozvrhována pouze do budovy B,“ uvedl Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

Slavnostní otevření zmodernizované budovy A je plánované na 7. prosince.

Co je mimo jiné součástí rekonstrukce – hlavní novinky

* nástavba nad rotundou, kde vznikne nové auditorium

* v rotundě i auditoriu bude ve stropě ocelová příhradová konstrukce, na stěnách speciální akustický obklad, velkoformátová obrazovka (rozměr zhruba 2500 x 1400 mm), moderní audiovizuální technika

* výtah a požární únikové schodiště

* nové elektrorozvody, vzduchotechnika a klimatizace

* modernizované výukové prostory a kanceláře zaměstnanců (přístup bude možný díky zaměstnaneckým kartám), zaměstnancům bude k dispozici například speciální telefonní budka pro vyřizování hovorů

* budova bude vybavena elektronickou požární signalizací

* patra budovy budou propojena schodištěm v kombinaci oceli a skla

* nad děkanátem a auditoriem bude extenzivní zelená střecha – nízkoúdržbový typ vegetační střechy určený primárně pro okrasné a izolační účely. Vyznačuje se nízkou hmotností (60–150 kg/m²) a výškou substrátu 6–15 cm. Osazuje se suchomilnými rostlinami, které téměř nevyžadují umělou závlahu.

* na střeše hlavní budovy bude vyústění vzduchotechniky, klimatizační jednotky, výtahová šachta, kryté stínění s popínavými rostlinami a kapénkovou závlahou

Bezmála rok a půl již pracují stavební dělníci v budově A Právnické fakulty UP. Dle smlouvy se stavební firmou a dodatků k ní by měla rekonstrukce skončit za pár týdnů, 23. srpna.

Cena kompletní modernizace budovy přesáhne 81 milionů korun bez DPH. K financování fakulta využije získanou dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zhruba pětinu nákladů uhradí ze svých zdrojů. Rekonstrukci provádí brněnská společnost ESOX, spol. s r.o.

foto_sem_4

„Po předání budovy stavební firmou bude následovat kolaudace a vybavování nábytkem a technikou. Výuka pro zimní semestr je proto rozvrhována pouze do budovy B,“ uvedl Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

Slavnostní otevření zmodernizované budovy A je plánované na 7. prosince.

Co je mimo jiné součástí rekonstrukce – hlavní novinky

* nástavba nad rotundou, kde vznikne nové auditorium

* v rotundě i auditoriu bude ve stropě ocelová příhradová konstrukce, na stěnách speciální akustický obklad, velkoformátová obrazovka (rozměr zhruba 2500 x 1400 mm), moderní audiovizuální technika

* výtah a požární únikové schodiště

* nové elektrorozvody, vzduchotechnika a klimatizace

* modernizované výukové prostory a kanceláře zaměstnanců (přístup bude možný díky zaměstnaneckým kartám), zaměstnancům bude k dispozici například speciální telefonní budka pro vyřizování hovorů

* budova bude vybavena elektronickou požární signalizací

* patra budovy budou propojena schodištěm v kombinaci oceli a skla

* nad děkanátem a auditoriem bude extenzivní zelená střecha – nízkoúdržbový typ vegetační střechy určený primárně pro okrasné a izolační účely. Vyznačuje se nízkou hmotností (60–150 kg/m²) a výškou substrátu 6–15 cm. Osazuje se suchomilnými rostlinami, které téměř nevyžadují umělou závlahu.

* na střeše hlavní budovy bude vyústění vzduchotechniky, klimatizační jednotky, výtahová šachta, kryté stínění s popínavými rostlinami a kapénkovou závlahou

Analýza malířských technik a materiálů středověkých iluminací, zkoumání potenciálu uhelných slojí pro ukládání CO2 nebo regulace vodních kanálků u rajčat – nejen těmto tématům se bude věnovat desítka studujících, jejichž projekty vybrala Správní rada Nadačního fondu UP k podpoře. Fond mezi letošní stipendistky a stipendisty rozdělí téměř 950 tisíc korun.

Autoři a autorky vědecko-výzkumných záměrů, které oslovily Správní radu NF UP, se již setkali s rektorem UP Michaelem Kohajdou a ředitelem NF UP Jiřím Rudolfem a podepsali smlouvy o podpoře.

„Bylo poměrně složité projekty k podpoře vybrat. Dlouho jsme o nich v radě diskutovali, snažili jsme se podporu rozprostřít tematicky do co nejvíce oblastí, zároveň jsme se ale bavili i o možné komercializaci výsledků. Vybrané projekty nám dávají smysl a už teď se těšíme na to, až nám budete prezentovat výsledky své práce,“ uvedl rektor při setkání.

Nadační fond UP letos podpoří desítku studujících. Převažují mezi nimi studenti a studentky filozofické a přírodovědecké fakulty, jejichž práce mohou přispět například ke snížení chemické zátěže zemědělské půdy a spodních vod, ke zmírnění klimatických změn a udržitelnému hospodaření s energiemi, ke snížení vedlejších účinků protinádorové léčby nebo k lepšímu porozumění kulturní výměně přes železnou oponu v době totality. Dofinancovány budou i dva projekty loňských stipendistů.

Přehled podpořených studujících a jejich záměrů najdete níže.

Nadační fond UP podporuje excelentní vědecko-výzkumné či umělecké projekty studujících UP podporuje již od roku 2015. Za tu dobu bylo rozděleno zhruba 8 milionů korun mezi více než osmdesát talentovaných studentek a studentů, kterým se zároveň dostalo i další podpory, například v oblasti komunikace vědy. Generálním partnerem NF UP je Komerční banka, fond podporuje také například Nadace Heleny Morávkové, Veolia Energie ČR nebo Sigma Group. Více o NF UP zde.

Stipendistky a stipendisté Nadačního fondu UP v roce 2026

Ahmed Sidiq, PřF – Výzkum potenciálu uhelných slojí v ostravsko-karvinském revíru pro geologické ukládání CO2 a intenzifikaci těžby metanu

Jana Farská Hájková, FF – Výzkum výstav československého moderního umění v Západním Německu v 60. letech a role tamních institucí a kurátorů

Libor Tomeček, PřF – Příprava a testování fotoaktivovatelných komplexů platinových kovů pro cílenou protinádorovou terapii aktivovanou světlem

Pavel Svozil, PřF – Projekt „Krimi-biometrie“ – využití edukativních escape her a biometrických senzorů pro zkoumání kognice při výuce chemie

Markéta Poskočilová, FF – Analýza malířských technik a materiálů středověkých iluminací v olomouckých sbírkách a tvorba jejich technologických kopií

Beáta Kubaláková, PřF – Vývoj nové generace biopesticidů na bázi cukerných derivátů cytokininů pro udržitelné zemědělství

Kateřina Kantorová, PřF – Optimalizace metabolomické metody pro včasnou diagnostiku rakoviny plic a žaludku z krevní plazmy

David Šimek, PřF – Studium vlivu světelných signálních drah na regulaci akvaporinů (vodních kanálků) u rajčat při abiotickém stresu

David Gronych, LF – Využití multimodální MRI pro včasnou diagnostiku neuropsychiatrické formy systémového lupusu u dětí

Karolína Tomášková, FTK – Vývoj tichých fidget pomůcek a návrh podpůrného prostoru pro neurodivergentní studenty v akademickém prostředí

Analýza malířských technik a materiálů středověkých iluminací, zkoumání potenciálu uhelných slojí pro ukládání CO2 nebo regulace vodních kanálků u rajčat – nejen těmto tématům se bude věnovat desítka studujících, jejichž projekty vybrala Správní rada Nadačního fondu UP k podpoře. Fond mezi letošní stipendistky a stipendisty rozdělí téměř 950 tisíc korun.

Autoři a autorky vědecko-výzkumných záměrů, které oslovily Správní radu NF UP, se již setkali s rektorem UP Michaelem Kohajdou a ředitelem NF UP Jiřím Rudolfem a podepsali smlouvy o podpoře.

„Bylo poměrně složité projekty k podpoře vybrat. Dlouho jsme o nich v radě diskutovali, snažili jsme se podporu rozprostřít tematicky do co nejvíce oblastí, zároveň jsme se ale bavili i o možné komercializaci výsledků. Vybrané projekty nám dávají smysl a už teď se těšíme na to, až nám budete prezentovat výsledky své práce,“ uvedl rektor při setkání.

Nadační fond UP letos podpoří desítku studujících. Převažují mezi nimi studenti a studentky filozofické a přírodovědecké fakulty, jejichž práce mohou přispět například ke snížení chemické zátěže zemědělské půdy a spodních vod, ke zmírnění klimatických změn a udržitelnému hospodaření s energiemi, ke snížení vedlejších účinků protinádorové léčby nebo k lepšímu porozumění kulturní výměně přes železnou oponu v době totality. Dofinancovány budou i dva projekty loňských stipendistů.

Přehled podpořených studujících a jejich záměrů najdete níže.

Nadační fond UP podporuje excelentní vědecko-výzkumné či umělecké projekty studujících UP podporuje již od roku 2015. Za tu dobu bylo rozděleno zhruba 8 milionů korun mezi více než osmdesát talentovaných studentek a studentů, kterým se zároveň dostalo i další podpory, například v oblasti komunikace vědy. Generálním partnerem NF UP je Komerční banka, fond podporuje také například Nadace Heleny Morávkové, Veolia Energie ČR nebo Sigma Group. Více o NF UP zde.

Stipendistky a stipendisté Nadačního fondu UP v roce 2026

Ahmed Sidiq, PřF – Výzkum potenciálu uhelných slojí v ostravsko-karvinském revíru pro geologické ukládání CO2 a intenzifikaci těžby metanu

Jana Farská Hájková, FF – Výzkum výstav československého moderního umění v Západním Německu v 60. letech a role tamních institucí a kurátorů

Libor Tomeček, PřF – Příprava a testování fotoaktivovatelných komplexů platinových kovů pro cílenou protinádorovou terapii aktivovanou světlem

Pavel Svozil, PřF – Projekt „Krimi-biometrie“ – využití edukativních escape her a biometrických senzorů pro zkoumání kognice při výuce chemie

Markéta Poskočilová, FF – Analýza malířských technik a materiálů středověkých iluminací v olomouckých sbírkách a tvorba jejich technologických kopií

Beáta Kubaláková, PřF – Vývoj nové generace biopesticidů na bázi cukerných derivátů cytokininů pro udržitelné zemědělství

Kateřina Kantorová, PřF – Optimalizace metabolomické metody pro včasnou diagnostiku rakoviny plic a žaludku z krevní plazmy

David Šimek, PřF – Studium vlivu světelných signálních drah na regulaci akvaporinů (vodních kanálků) u rajčat při abiotickém stresu

David Gronych, LF – Využití multimodální MRI pro včasnou diagnostiku neuropsychiatrické formy systémového lupusu u dětí

Karolína Tomášková, FTK – Vývoj tichých fidget pomůcek a návrh podpůrného prostoru pro neurodivergentní studenty v akademickém prostředí

On the night of June 30, a large survey telescope designed to map the ever-changing universe began full-scale operations at the Vera C. Rubin Observatory in Chile. This marks a major shift in how we gather knowledge about our planet’s immediate and distant surroundings. Over the course of three nights, the telescope captures images of the entire southern sky—and it will repeat this process for ten years. As a result, we will obtain an astronomical amount of data and records of what changes in the sky and how. This will allow us to explore the universe in ways that were previously inaccessible to us. 

V noci na 30. června odstartoval ostrý provoz velkého přehlídkového dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very C. Rubin v Chile. Je to velká změna v tom, jak sbíráme poznatky o blízkém i vzdáleném okolí naší planety. Za tři noci dalekohled nasnímkuje celou jižní oblohu – a totéž bude opakovat po deset let. Díky tomu získáme astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na obloze proměňuje. To nám umožní zkoumat vesmír způsobem, který nám dosud nebyl přístupný. 

Medaile a tituly akademických mistrů a mistryň jsou rozdány, letošní České akademické hry jsou již minulostí. Sportovkyně a sportovci z Univerzity Palackého na nich vybojovali pětapadesát medailí a stejně jako vloni celkové čtvrté místo v hodnocení škol. Jako tradičně dominovali především v plaveckých disciplínách, blýskli se ale i v atletice, judu nebo třeba na paddleboardu.

„V celkovém pořadí obsadil tým UP čtvrté místo mezi všemi hodnocenými školami, přičemž alespoň jednoho sportovce vyslaly do soutěží na hrách čtyři desítky vysokých a vyšších odborných škol. Tohoto úspěchu dosáhli sportovci UP s daleko menším počtem startujících než v případě škol, které se v celkovém pořadí umístily na prvních třech příčkách. Výsledek tedy hodnotím velmi pozitivně a všem sportovcům děkuji za vzornou reprezentaci UP,“ komentoval garant sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Univerzitu Palackého reprezentovalo v Brně 140 sportovkyň a sportovců. Převažovali mezi nimi studující fakulty tělesné kultury, zastoupena ale byla každá z osmi fakult.

foto_sem_4

Největší olomoucké žně se konaly, stejně jako v minulých letech, v plaveckém bazénu. Co do počtu medailí byla vůbec nejúspěšnější Barbora Němčanská (FTK), která si vyplavala individuálně či jako členka štafety v závodech v plavání a ploutvovém plavání celkem osm cenných kovů, z toho hned třikrát stanula na nejvyšším stupni vítězů. Čtyřikrát brala zlato Barbora Janíčková (FTK), k tomu získala ještě dvě stříbrné medaile. Šestkrát vystoupali na stupně vítězů také trojnásobně zlatá Kateřina Burianová (PdF) a Vojtěch Netrh (PřF), který ve své sbírce měl dva nejcennější kovy. Tři zlaté medaile a k tomu ještě jedno stříbro a jeden bronz si vyplaval Jakub Jan Krischke (FTK).

foto_sem_4

Neztratili se ale ani atleti, kteří zvítězili v jedenácti disciplínách. Mimo jiné Martina Mazurová (LF) vyhrála ve vrhu koulí, Lukáš Budík (FF) v trojskoku nebo Martin Mlčoch (FTK) ve skoku o tyči. Na stupních vítězů stanula také například mužská (první) i ženská (druhá) štafeta v běhu na 4 x 100 metrů.

foto_sem_4

O vůbec první medaile a body pro UP se na letošních hrách postarali zápasníci v judu a karate. V judistických soutěžích ovládla Barbora Ondroušková (FTK) kategorii nad 78 kg, Daniel Kordula (FTK) kategorii do 81 kg a nad 100 kg dominoval František Lhotzký (FTK). V karate získal dvě medaile Jakub Müller (FTK) – zlatou v kumite nad 84 kg a bronzovou v kata.

foto_sem_4

V individuálních sportech se blýskla také Klára Vlčková (PdF), která zvítězila v aerobiku, Alžběta Veverková (FTK), která do olomoucké sbírky přispěla zlatou a stříbrnou medailí z paddleboardingu, nebo orientační běžec Josef Kubeček (PřF), který ovládl závod ve sprintu.

V týmových sportech ovládly svůj turnaj házenkářky, futsalistky si vykopaly druhé místo.

foto_sem_4

Letošních, již 24. Českých akademických her, které ve spolupráci s Českou asociací univerzitního sportu uspořádalo Vysoké učení technické v Brně, se zúčastnilo téměř 1800 sportovkyň a sportovců ze čtyř desítek českých vysokých a vyšších odborných škol, kteří změřili síly v disciplínách 21 sportů. Celkové pořadí škol opanovala Masarykova univerzita se 153 body, druhé místo obsadila Univerzita Karlova a třetí bylo hostitelské VUT. Kompletní výsledky a další informace či fotografie jsou k dispozici zde.

V příštím roce se organizace her ujmou České vysoké učení technické a Česká zemědělská univerzita v Praze.

České akademické hry jsou největší sportovní událostí zaměřenou na studenty vysokých, případně vyšších odborných škol u nás. Už od roku 2002 je pořádá Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, respektive školami. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023. 

Medaile a tituly akademických mistrů a mistryň jsou rozdány, letošní České akademické hry jsou již minulostí. Sportovkyně a sportovci z Univerzity Palackého na nich vybojovali pětapadesát medailí a stejně jako vloni celkové čtvrté místo v hodnocení škol. Jako tradičně dominovali především v plaveckých disciplínách, blýskli se ale i v atletice, judu nebo třeba na paddleboardu.

„V celkovém pořadí obsadil tým UP čtvrté místo mezi všemi hodnocenými školami, přičemž alespoň jednoho sportovce vyslaly do soutěží na hrách čtyři desítky vysokých a vyšších odborných škol. Tohoto úspěchu dosáhli sportovci UP s daleko menším počtem startujících než v případě škol, které se v celkovém pořadí umístily na prvních třech příčkách. Výsledek tedy hodnotím velmi pozitivně a všem sportovcům děkuji za vzornou reprezentaci UP,“ komentoval garant sportovní reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Univerzitu Palackého reprezentovalo v Brně 140 sportovkyň a sportovců. Převažovali mezi nimi studující fakulty tělesné kultury, zastoupena ale byla každá z osmi fakult.

foto_sem_4

Největší olomoucké žně se konaly, stejně jako v minulých letech, v plaveckém bazénu. Co do počtu medailí byla vůbec nejúspěšnější Barbora Němčanská (FTK), která si vyplavala individuálně či jako členka štafety v závodech v plavání a ploutvovém plavání celkem osm cenných kovů, z toho hned třikrát stanula na nejvyšším stupni vítězů. Čtyřikrát brala zlato Barbora Janíčková (FTK), k tomu získala ještě dvě stříbrné medaile. Šestkrát vystoupali na stupně vítězů také trojnásobně zlatá Kateřina Burianová (PdF) a Vojtěch Netrh (PřF), který ve své sbírce měl dva nejcennější kovy. Tři zlaté medaile a k tomu ještě jedno stříbro a jeden bronz si vyplaval Jakub Jan Krischke (FTK).

foto_sem_4

Neztratili se ale ani atleti, kteří zvítězili v jedenácti disciplínách. Mimo jiné Martina Mazurová (LF) vyhrála ve vrhu koulí, Lukáš Budík (FF) v trojskoku nebo Martin Mlčoch (FTK) ve skoku o tyči. Na stupních vítězů stanula také například mužská (první) i ženská (druhá) štafeta v běhu na 4 x 100 metrů.

foto_sem_4

O vůbec první medaile a body pro UP se na letošních hrách postarali zápasníci v judu a karate. V judistických soutěžích ovládla Barbora Ondroušková (FTK) kategorii nad 78 kg, Daniel Kordula (FTK) kategorii do 81 kg a nad 100 kg dominoval František Lhotzký (FTK). V karate získal dvě medaile Jakub Müller (FTK) – zlatou v kumite nad 84 kg a bronzovou v kata.

foto_sem_4

V individuálních sportech se blýskla také Klára Vlčková (PdF), která zvítězila v aerobiku, Alžběta Veverková (FTK), která do olomoucké sbírky přispěla zlatou a stříbrnou medailí z paddleboardingu, nebo orientační běžec Josef Kubeček (PřF), který ovládl závod ve sprintu.

V týmových sportech ovládly svůj turnaj házenkářky, futsalistky si vykopaly druhé místo.

foto_sem_4

Letošních, již 24. Českých akademických her, které ve spolupráci s Českou asociací univerzitního sportu uspořádalo Vysoké učení technické v Brně, se zúčastnilo téměř 1800 sportovkyň a sportovců ze čtyř desítek českých vysokých a vyšších odborných škol, kteří změřili síly v disciplínách 21 sportů. Celkové pořadí škol opanovala Masarykova univerzita se 153 body, druhé místo obsadila Univerzita Karlova a třetí bylo hostitelské VUT. Kompletní výsledky a další informace či fotografie jsou k dispozici zde.

V příštím roce se organizace her ujmou České vysoké učení technické a Česká zemědělská univerzita v Praze.

České akademické hry jsou největší sportovní událostí zaměřenou na studenty vysokých, případně vyšších odborných škol u nás. Už od roku 2002 je pořádá Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, respektive školami. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023. 

I recently visited six cities and eight universities in Ukraine and would like to share some of my experiences. Some of you might recall my previous reports on earlier visits. Thanks to the support of our university and my faculty and department I have been able to visit this war-torn country on a regular basis. This was actually my second visit this spring as I had earlier visited Lviv, Kyiv and Ivano-Frankivsk with two colleagues from University of California in March for a one-week tour.

This latest, three and a half week trip, was partially financed by Erasmus+ (I encourage you to look into this by the way) and partly by FF UPOL.

My trip began in the city of Ternopil where I visited Volodymyr Hnatiuk National Pedagogical University for the third time. I presented there, and elsewhere, a talk focused on parallels between Irish and Ukrainian history and culture, specifically the shared experience of famine, loss of language and identity and the respective national revivals with, of course, inevitable additional references to affinities with the Czech Lands. After my first talk at their English department, we headed to another building where I was to speak to students of theatre and music studies (I brought my banjo with me and had prepared some relevant Irish songs). I was told we would first participate in a homage to a former student who had just died in the war. A group of teachers and students stood by the side of the road and waited for a funeral procession of cars to drive by (see the picture below). Everyone knelt out of respect and maintained a dignified silence. When the procession passed, everyone stood up, many of them with tears in their eyes. We headed back to the university building, some colleagues hugging and holding hands. Although this is unfortunately quite a regular occurrence, I was struck by how genuine people’s participation seemed to be and by the fact that they immediately, dried their eyes, and went back to work. This remarkable resilience characterized my entire visit. Despite there being no end to the war in sight, despite the mounting numbers of casualties (each village in the country has posters honoring local soldiers who have perished), despite betrayal and/or indifference from supposed allies in the West, Ukrainians continue to put one foot in front of the other and persevere.

My next stop was Kyiv where I visited another partner school Borys Grinchenko Metropolitan University (see picture) and attended the final performance of the Ukrainian staging of the Irish play Translations by the dramatist Brian Friel. I was accompanied by a colleague from Ternopil, Olha Dovbush, as we have been writing an academic article about the Ukrainian translation and performance and how this play about British colonization of Ireland, and the beginning of the destruction of the native language, has met with a strong response in Ukrainian. This will be the fourth academic article I have co-authored with a Ukrainian academic, this being a venture which I would encourage more of you to explore. Ukrainian academics make the equivalent of around 300 Euro per month, teach up to 20 hours per week at university, have additional administrative duties of course, often have second jobs to pay the bills and are expected to publish in impact journals. One way we can help is co-authoring articles and thereby encourage and support their scholarship.

After a peaceful two days in Kyiv (I was there during the anniversary of the end of World War Two when a very brief cease-fire was in place) I headed back west to Lviv where I spent a week on an Erasmus exchange at Lviv Polytechnic University with additional talks at Ivano Franko National University. I then moved south to Ivano-Frankivsk for another Erasmus stay at my home-away-from-home Vasyl Stefanyk Carpathian National University. I stayed in one of the university dormitories once again, only a few blocks away from the site of a bombing of a block of flats several days earlier (see picture). Although Western Ukraine is definitely much safer than cities further East, bombings have become more frequent of late. A father and daughter were killed in Ivano-Frankivsk during my previous visit in March and my colleagues and I were extremely close to the shelling of a church in the centre of Lviv on the same day.

During my stay, I also paid a short visit to Yuriy Fedkovych National University in Chernivti (my third visit) and to a new university, Ivan Ohiienko National University, in the lovely historical city of Kamianets-Podilskyi. I also visited administration staff from Kherson National University which has been relocated to Ivano-Frankivsk since the outbreak of the war.

I was able to renew old friendships and make new ones. As always, I have been honored and moved to share my life and work with Ukrainian teachers and students. I deeply admire how these colleagues of ours persevere despite little light at the end of the tunnel and despite “running on empty” as the title of my report reads. I occasionally wonder if my visits really make that much sense, but realise that visits from colleagues from the West do make a difference during these dark times. I would encourage readers of this report to look into how you might also contribute in some way to this work involving academic solidarity.  

David Livingstone