Agregátor zdrojů

Evropský parlament schválil ve středu nová pravidla usnadňující přístup k novým odrůdám rostlin, které jsou odolné vůči klimatu a škůdcům, mají vyšší výnosy a potřebují méně pesticidů. Podle něj přispěje rozhodnutí k inovacím v zemědělství. Jednání evropských zákonodárců bedlivě sledoval Ivo Frébort z CATRIN UP, který se o změnu legislativy zasazoval, mimo jiné i z pozice viceprezidenta Evropské biotechnologické federace.

Jak rozhodnutí hodnotíte? Co pro vás osobně znamená?

Konečně! Rozhodnutí považuji za dobrý kompromis mezi původním návrhem Evropského parlamentu a požadavky členských států v Radě EU. Přináší jasnější a předvídatelná pravidla pro využívání nových genomických technik (NGT) ve šlechtění rostlin, a to bez zásadních omezujících opatření, která by jejich širšímu uplatnění bránila. Osobně je to pro mě zlomový milník osmiletého úsilí, které začalo v roce 2018, kdy Soudní dvůr EU rozhodl, že rostliny vzniklé pomocí NGT spadají pod legislativu pro GMO. Od té doby jsem se aktivně zapojoval do celé řady iniciativ – zejména v rámci svého působení v Evropské biotechnologické federaci, prostřednictvím expertních studií, posudků, konzultací pro Evropskou komisi i jednání s poslanci Evropského parlamentu. Účastnil jsem se také odborných seminářů v Bruselu a workshopů na půdě Evropského parlamentu. O to více mě těší, že se nyní podařilo dosáhnout smysluplného posunu.

Vyslyšeli podle vás politici hlasy expertů?

Ano, domnívám se, že se podařilo přesvědčit potřebnou většinu politické reprezentace, aby naslouchala odborné komunitě. Rozhodnutí reflektuje vědecké poznatky o bezpečnosti a přínosech NGT a opírá se o racionální argumenty. Zároveň se podařilo omezit vliv některých zájmových skupin, jejichž postoje často vycházejí spíše z přesvědčení než z vědecky ověřených dat.

Co konkrétně změna přináší?

Klíčovým prvkem nové legislativy je rozlišení mezi dvěma kategoriemi NGT rostlin. V rámci takzvané Přílohy I schváleného dokumentu jsou definovány rostliny, jejichž genetické změny jsou srovnatelné s těmi, které mohou vzniknout přirozeně nebo konvenčním šlechtěním. Tyto rostliny nebudou regulovány jako GMO a budou podléhat velmi zjednodušenému režimu schvalování pro jejich široké použití téměř stejné jako u konvenčních odrůd. Ve výsledku je to přiblížení evropské legislativy, byť stále s určitými omezeními, realitě přirozených genetických změn a evoluce. Druhá kategorie NGT rostlin, které obsahují komplexnější genetické změny, bude nadále podléhat přísnějším pravidlům, nicméně i zde dochází k určitému zjednodušení a zpřehlednění procesů.

Kdo bude mít ze změn největší benefit?

Přínosy lze očekávat napříč celým řetězcem. Šlechtitelé získají nový nástroj, který umožní výrazně zkrátit a zlevnit vývoj nových odrůd. Budou například schopni cíleně vytvářet rostliny s vyšší odolností vůči chorobám a škůdcům i tam, kde konvenční šlechtění selhávalo.
Pěstitelé budou mít k dispozici odrůdy s nižšími nároky na chemickou ochranu a hnojení. Zároveň mohou očekávat vyšší stabilitu výnosů díky lepší adaptaci rostlin na stresové faktory, včetně sucha nebo extrémních teplot, což je v souladu s cíli evropských strategií, jako je Green Deal.
Spotřebitelé se mohou těšit na plodiny s vyšším obsahem vitamínů a dalších prospěšných látek, lepší chutí či delší trvanlivostí. Tyto vlastnosti se již dnes objevují u produktů dostupných mimo EU.

Jak se změna dotkne výzkumu? Obecně, ale i v CATRIN?

Očekávám významné oživení aplikovaného výzkumu ve šlechtění rostlin. Nové poznatky z oblasti molekulární genetiky a genomiky, které mají praktický potenciál, bude možné mnohem snáze přenést z laboratorního prostředí do praxe. Zásadním přínosem bude možnost testovat nové linie přímo v polních podmínkách, což bylo dosud v EU výrazně omezené. Nové genomické techniky se tak stanou plnohodnotným a běžně využívaným nástrojem moderního šlechtění. V CATRIN se dlouhodobě věnujeme editování genomu ječmene v rámci mezinárodního konsorcia projektu BEST-CROP. Nová pravidla významně usnadní mezinárodní spolupráci, sníží administrativní bariéry při výměně materiálů a umožní efektivnější testování nových linií. Zároveň lze očekávat zvýšený zájem šlechtitelských firem o výsledky našeho výzkumu a jejich praktické uplatnění.

Evropský parlament schválil ve středu nová pravidla usnadňující přístup k novým odrůdám rostlin, které jsou odolné vůči klimatu a škůdcům, mají vyšší výnosy a potřebují méně pesticidů. Podle něj přispěje rozhodnutí k inovacím v zemědělství. Jednání evropských zákonodárců bedlivě sledoval Ivo Frébort z CATRIN UP, který se o změnu legislativy zasazoval, mimo jiné i z pozice viceprezidenta Evropské biotechnologické federace.

Jak rozhodnutí hodnotíte? Co pro vás osobně znamená?

Konečně! Rozhodnutí považuji za dobrý kompromis mezi původním návrhem Evropského parlamentu a požadavky členských států v Radě EU. Přináší jasnější a předvídatelná pravidla pro využívání nových genomických technik (NGT) ve šlechtění rostlin, a to bez zásadních omezujících opatření, která by jejich širšímu uplatnění bránila. Osobně je to pro mě zlomový milník osmiletého úsilí, které začalo v roce 2018, kdy Soudní dvůr EU rozhodl, že rostliny vzniklé pomocí NGT spadají pod legislativu pro GMO. Od té doby jsem se aktivně zapojoval do celé řady iniciativ – zejména v rámci svého působení v Evropské biotechnologické federaci, prostřednictvím expertních studií, posudků, konzultací pro Evropskou komisi i jednání s poslanci Evropského parlamentu. Účastnil jsem se také odborných seminářů v Bruselu a workshopů na půdě Evropského parlamentu. O to více mě těší, že se nyní podařilo dosáhnout smysluplného posunu.

Vyslyšeli podle vás politici hlasy expertů?

Ano, domnívám se, že se podařilo přesvědčit potřebnou většinu politické reprezentace, aby naslouchala odborné komunitě. Rozhodnutí reflektuje vědecké poznatky o bezpečnosti a přínosech NGT a opírá se o racionální argumenty. Zároveň se podařilo omezit vliv některých zájmových skupin, jejichž postoje často vycházejí spíše z přesvědčení než z vědecky ověřených dat.

Co konkrétně změna přináší?

Klíčovým prvkem nové legislativy je rozlišení mezi dvěma kategoriemi NGT rostlin. V rámci takzvané Přílohy I schváleného dokumentu jsou definovány rostliny, jejichž genetické změny jsou srovnatelné s těmi, které mohou vzniknout přirozeně nebo konvenčním šlechtěním. Tyto rostliny nebudou regulovány jako GMO a budou podléhat velmi zjednodušenému režimu schvalování pro jejich široké použití téměř stejné jako u konvenčních odrůd. Ve výsledku je to přiblížení evropské legislativy, byť stále s určitými omezeními, realitě přirozených genetických změn a evoluce. Druhá kategorie NGT rostlin, které obsahují komplexnější genetické změny, bude nadále podléhat přísnějším pravidlům, nicméně i zde dochází k určitému zjednodušení a zpřehlednění procesů.

Kdo bude mít ze změn největší benefit?

Přínosy lze očekávat napříč celým řetězcem. Šlechtitelé získají nový nástroj, který umožní výrazně zkrátit a zlevnit vývoj nových odrůd. Budou například schopni cíleně vytvářet rostliny s vyšší odolností vůči chorobám a škůdcům i tam, kde konvenční šlechtění selhávalo.
Pěstitelé budou mít k dispozici odrůdy s nižšími nároky na chemickou ochranu a hnojení. Zároveň mohou očekávat vyšší stabilitu výnosů díky lepší adaptaci rostlin na stresové faktory, včetně sucha nebo extrémních teplot, což je v souladu s cíli evropských strategií, jako je Green Deal.
Spotřebitelé se mohou těšit na plodiny s vyšším obsahem vitamínů a dalších prospěšných látek, lepší chutí či delší trvanlivostí. Tyto vlastnosti se již dnes objevují u produktů dostupných mimo EU.

Jak se změna dotkne výzkumu? Obecně, ale i v CATRIN?

Očekávám významné oživení aplikovaného výzkumu ve šlechtění rostlin. Nové poznatky z oblasti molekulární genetiky a genomiky, které mají praktický potenciál, bude možné mnohem snáze přenést z laboratorního prostředí do praxe. Zásadním přínosem bude možnost testovat nové linie přímo v polních podmínkách, což bylo dosud v EU výrazně omezené. Nové genomické techniky se tak stanou plnohodnotným a běžně využívaným nástrojem moderního šlechtění. V CATRIN se dlouhodobě věnujeme editování genomu ječmene v rámci mezinárodního konsorcia projektu BEST-CROP. Nová pravidla významně usnadní mezinárodní spolupráci, sníží administrativní bariéry při výměně materiálů a umožní efektivnější testování nových linií. Zároveň lze očekávat zvýšený zájem šlechtitelských firem o výsledky našeho výzkumu a jejich praktické uplatnění.

In the photovoltaic tent, visitors got to experience the principle of generating electricity from sunlight. On a black hole model, they spun marbles that raced along orbits on a taut canvas. At the superconducting train exhibit, they watched as it levitated above the tracks and traveled with almost no friction. This was this year's exhibition by the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU) at the tenth-anniversary edition of the Science Fair (Veletrh vědy), the largest popular-science event in the Czech Republic.  

Ve fotovoltaickém stanu si návštěvníci vyzkoušeli princip výroby elektřiny ze slunečního záření. Na modelu černé díry roztáčeli kuličky, které se po napnutém plátně rozbíhaly po oběžných drahách. U supravodivého vláčku sledovali, jak se vznáší nad kolejemi a jezdí téměř bez tření. Tak vypadala letošní expozice FZU AV ČR na jubilejním 10. ročníku Veletrhu vědy, největší populárně-naučné akci v Česku. 

Akademická obec Univerzity Palackého i široká veřejnost diskutovaly o budoucnosti vzdělávání v době rychlého nástupu umělé inteligence. Celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání nabídla podnětné pohledy odborníků z různých disciplín, od pedagogiky, filozofie, práva až po matematiku, lingvistiku a přírodní vědy.

Umělá inteligence se stává jedním z nejaktuálnějších témat společnosti. Proměňuje vysokoškolské vzdělávání, akademickou práci i způsob, jakým přemýšlíme a pracujeme s informacemi. Vůbec poprvé se nad touto problematikou sešli odborníci napříč fakultami Univerzity Palackého.

foto_sem_4

„O tématu umělé inteligence by měly univerzity debatovat kvůli společnosti jako celku. Je třeba otevírat nejen technické otázky, ale také otázky morální a etické spojené s využíváním umělé inteligence. Týká se to jak zásadních témat, tak každodenních situací. Děkuji všem, kteří se do této akce na Univerzitě Palackého zapojili,“ uvedl při zahájení konference rektor UP Michael Kohajda.

Se svými odbornými příspěvky během dne vystoupili Ivo Jirásek z fakulty tělesné kultury, Kamil Kopecký a Dominik Voráč z pedagogické fakulty, Tomáš Fürst a Rostislav Vodák z přírodovědecké fakulty, Daniel Pospíšil z právnické fakulty a Ondřej Kučera z filozofické fakulty. Úvodní přednášku přednesl rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan.

foto_sem_4

Ve svém vystoupení zdůraznil, že umělá inteligence se stala běžnou součástí každodenního života a její rozvoj je natolik dynamický, že je nezbytné diskutovat o jejích přínosech i rizicích. Podle něj AI dnes prostupuje všemi studijními obory a významně ovlivňuje výuku, hodnocení studentů i tvorbu závěrečných prací. Přináší nové možnosti v podobě rychlejší přípravy podkladů, personalizace vzdělávání či efektivnější práce s informacemi. Zároveň však klade nové nároky na ověřování znalostí a transparentní přiznávání využití AI při studiu.

„Cílem není umělou inteligenci odmítat ani se jí obávat, ale nastavit jasná pravidla pro její odpovědné používání,“ shrnul rektor Igor Ivan. Připomněl, že VŠB – Technická univerzita Ostrava, stejně jako Univerzita Palackého, již vydala druhou verzi doporučení pro využívání umělé inteligence.

„Sázíme na jasně definovaná pravidla pro studenty i zaměstnance, která určují, kdy a jak lze nástroje umělé inteligence používat. Velký důraz klademe také na bezpečnost a ochranu dat. Součástí naší strategie je vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím workshopů a kurzů zaměřených na využití AI ve vzdělávání i dalších univerzitních činnostech,“ doplnil v aule Filozofické fakulty UP.

Zdůraznil také, že odpovědné využívání umělé inteligence musí být postaveno na kombinaci technologických znalostí, etických principů a kritického myšlení. Právě univerzity by podle něj měly hrát klíčovou roli při formování těchto kompetencí a vytváření prostředí, v němž bude možné potenciál AI využívat ve prospěch vzdělávání i celé společnosti.

foto_sem_4

Konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání byla určena akademikům, studentům i všem zájemcům o proměny vysokoškolského vzdělávání v době nástupu umělé inteligence. Uskutečnila se pod záštitou projektu IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělávání na UP a iniciativy UP to the Future. Konferenci společně uspořádaly Filozofická a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého.

Akademická obec Univerzity Palackého i široká veřejnost diskutovaly o budoucnosti vzdělávání v době rychlého nástupu umělé inteligence. Celouniverzitní konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání nabídla podnětné pohledy odborníků z různých disciplín, od pedagogiky, filozofie, práva až po matematiku, lingvistiku a přírodní vědy.

Umělá inteligence se stává jedním z nejaktuálnějších témat společnosti. Proměňuje vysokoškolské vzdělávání, akademickou práci i způsob, jakým přemýšlíme a pracujeme s informacemi. Vůbec poprvé se nad touto problematikou sešli odborníci napříč fakultami Univerzity Palackého.

foto_sem_4

„O tématu umělé inteligence by měly univerzity debatovat kvůli společnosti jako celku. Je třeba otevírat nejen technické otázky, ale také otázky morální a etické spojené s využíváním umělé inteligence. Týká se to jak zásadních témat, tak každodenních situací. Děkuji všem, kteří se do této akce na Univerzitě Palackého zapojili,“ uvedl při zahájení konference rektor UP Michael Kohajda.

Se svými odbornými příspěvky během dne vystoupili Ivo Jirásek z fakulty tělesné kultury, Kamil Kopecký a Dominik Voráč z pedagogické fakulty, Tomáš Fürst a Rostislav Vodák z přírodovědecké fakulty, Daniel Pospíšil z právnické fakulty a Ondřej Kučera z filozofické fakulty. Úvodní přednášku přednesl rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Igor Ivan.

foto_sem_4

Ve svém vystoupení zdůraznil, že umělá inteligence se stala běžnou součástí každodenního života a její rozvoj je natolik dynamický, že je nezbytné diskutovat o jejích přínosech i rizicích. Podle něj AI dnes prostupuje všemi studijními obory a významně ovlivňuje výuku, hodnocení studentů i tvorbu závěrečných prací. Přináší nové možnosti v podobě rychlejší přípravy podkladů, personalizace vzdělávání či efektivnější práce s informacemi. Zároveň však klade nové nároky na ověřování znalostí a transparentní přiznávání využití AI při studiu.

„Cílem není umělou inteligenci odmítat ani se jí obávat, ale nastavit jasná pravidla pro její odpovědné používání,“ shrnul rektor Igor Ivan. Připomněl, že VŠB – Technická univerzita Ostrava, stejně jako Univerzita Palackého, již vydala druhou verzi doporučení pro využívání umělé inteligence.

„Sázíme na jasně definovaná pravidla pro studenty i zaměstnance, která určují, kdy a jak lze nástroje umělé inteligence používat. Velký důraz klademe také na bezpečnost a ochranu dat. Součástí naší strategie je vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím workshopů a kurzů zaměřených na využití AI ve vzdělávání i dalších univerzitních činnostech,“ doplnil v aule Filozofické fakulty UP.

Zdůraznil také, že odpovědné využívání umělé inteligence musí být postaveno na kombinaci technologických znalostí, etických principů a kritického myšlení. Právě univerzity by podle něj měly hrát klíčovou roli při formování těchto kompetencí a vytváření prostředí, v němž bude možné potenciál AI využívat ve prospěch vzdělávání i celé společnosti.

foto_sem_4

Konference AI Day: AI v univerzitním vzdělávání byla určena akademikům, studentům i všem zájemcům o proměny vysokoškolského vzdělávání v době nástupu umělé inteligence. Uskutečnila se pod záštitou projektu IQ UP: Moderně a inovativně ke kvalitnímu vzdělávání na UP a iniciativy UP to the Future. Konferenci společně uspořádaly Filozofická a Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého.

Prázdný vak na krev, onkologicky nemocné dítě, nemocniční chodba a jediné slovo: DOŠLA. Fakultní nemocnice Olomouc spouští novou apelativní kampaň, kterou chce upozornit na stále klesající počet dobrovolných dárců krve a zároveň motivovat veřejnost k darování v období, kdy bývají zásoby krve každoročně nejkritičtější.

Kampaň se v následujících týdnech objeví nejen na sociálních sítích a webových stránkách nemocnice, ale také na autobusech a zastávkách olomoucké MHD. Její forma je záměrně výrazná a emotivní. „Možná bude pro někoho naše kampaň příliš tvrdá. Jenže realita někdy tvrdá je. Krev neumíme vyrobit a bez dárců se nemocnice jednoduše neobejde. Každý den ji potřebují pacienti po úrazech, operacích, při léčbě onkologických onemocnění i dalších závažných stavů. A právě skutečné lidské příběhy a reálné situace chceme touto kampaní připomenout,“ říká primářka Transfuzního oddělení FNOL Dana Galuszková.

Transfuzní oddělení FNOL stejně jako řada dalších nemocnic v České republice dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu pravidelných dárců krve. Situace bývá obzvlášť komplikovaná během letních měsíců. „Léto je pro transfuzní službu oddělení každoročně velmi náročné období. Lidé odjíždějí na dovolené, mění režim a po návratu ze zahraničí navíc často platí dočasné odklady darování. Přitom potřeba krve neklesá. Operace, úrazy ani léčba vážně nemocných pacientů si prázdniny vzít nemohou,“ vysvětluje Dana Galuszková.

Právě proto se Fakultní nemocnice Olomouc rozhodla využít netradiční a silně apelativní formu komunikace. Cílem není šokovat za každou cenu, ale zastavit kolemjdoucího alespoň na několik vteřin a připomenout mu, že darovaná krev může doslova rozhodovat o životě. „Když lidé vidí běžnou výzvu k darování krve, často ji přehlédnou. My potřebujeme, aby se veřejnost na chvíli zastavila a uvědomila si, že za každým vakem krve je konkrétní pacient. Někdo, kdo bez transfuze nemá šanci pokračovat v léčbě nebo přežít náročnou operaci,“ doplňuje primářka.

FN Olomouc zároveň vyzývá nejen pravidelné dárce, ale také lidi, kteří o darování krve dlouhodobě uvažují a zatím se k němu neodhodlali. „Velmi často slýcháme větu: chtěl jsem přijít, ale pořád jsem to odkládal. Právě teď je ideální chvíle udělat první krok. Jedno darování může pomoci hned několika pacientům,“ zdůrazňuje Dana Galuszková.

Informace o darování krve, podmínkách odběru i možnostech objednání najdou zájemci na webu Transfuzního oddělení FNOL.

Univerzita Palackého u svých studujících a pracujících podporuje bezplatné darování krve výzvami Daruj krev s UP, resp. s rektorem nebo Vyhrň rukáv. Informace k nim najdete zde.

Prázdný vak na krev, onkologicky nemocné dítě, nemocniční chodba a jediné slovo: DOŠLA. Fakultní nemocnice Olomouc spouští novou apelativní kampaň, kterou chce upozornit na stále klesající počet dobrovolných dárců krve a zároveň motivovat veřejnost k darování v období, kdy bývají zásoby krve každoročně nejkritičtější.

Kampaň se v následujících týdnech objeví nejen na sociálních sítích a webových stránkách nemocnice, ale také na autobusech a zastávkách olomoucké MHD. Její forma je záměrně výrazná a emotivní. „Možná bude pro někoho naše kampaň příliš tvrdá. Jenže realita někdy tvrdá je. Krev neumíme vyrobit a bez dárců se nemocnice jednoduše neobejde. Každý den ji potřebují pacienti po úrazech, operacích, při léčbě onkologických onemocnění i dalších závažných stavů. A právě skutečné lidské příběhy a reálné situace chceme touto kampaní připomenout,“ říká primářka Transfuzního oddělení FNOL Dana Galuszková.

Transfuzní oddělení FNOL stejně jako řada dalších nemocnic v České republice dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu pravidelných dárců krve. Situace bývá obzvlášť komplikovaná během letních měsíců. „Léto je pro transfuzní službu oddělení každoročně velmi náročné období. Lidé odjíždějí na dovolené, mění režim a po návratu ze zahraničí navíc často platí dočasné odklady darování. Přitom potřeba krve neklesá. Operace, úrazy ani léčba vážně nemocných pacientů si prázdniny vzít nemohou,“ vysvětluje Dana Galuszková.

Právě proto se Fakultní nemocnice Olomouc rozhodla využít netradiční a silně apelativní formu komunikace. Cílem není šokovat za každou cenu, ale zastavit kolemjdoucího alespoň na několik vteřin a připomenout mu, že darovaná krev může doslova rozhodovat o životě. „Když lidé vidí běžnou výzvu k darování krve, často ji přehlédnou. My potřebujeme, aby se veřejnost na chvíli zastavila a uvědomila si, že za každým vakem krve je konkrétní pacient. Někdo, kdo bez transfuze nemá šanci pokračovat v léčbě nebo přežít náročnou operaci,“ doplňuje primářka.

FN Olomouc zároveň vyzývá nejen pravidelné dárce, ale také lidi, kteří o darování krve dlouhodobě uvažují a zatím se k němu neodhodlali. „Velmi často slýcháme větu: chtěl jsem přijít, ale pořád jsem to odkládal. Právě teď je ideální chvíle udělat první krok. Jedno darování může pomoci hned několika pacientům,“ zdůrazňuje Dana Galuszková.

Informace o darování krve, podmínkách odběru i možnostech objednání najdou zájemci na webu Transfuzního oddělení FNOL.

Univerzita Palackého u svých studujících a pracujících podporuje bezplatné darování krve výzvami Daruj krev s UP, resp. s rektorem nebo Vyhrň rukáv. Informace k nim najdete zde.

That was just one of the many burning questions tackled in last week’s conference ‘Re:vision of Science: From RDM to Evaluation Reform’ at the FZU. Guest speakers from across the Czech Academy of Sciences’ institutes and Czech universities as well as international keynote speakers shared best practice in open science, but also raised important points that need to be solved – such as the future of responsible data sharing and building truly global, resilient infrastructures.

To byla jen jedna z mnoha palčivých otázek, jimiž se zabývala konference „Re:vision of Science: From RDM to Evaluation Reform“, která se konala minulý týden ve FZU. Hostující přednášející z různých ústavů Akademie věd České republiky a českých vysokých škol, stejně tak jako mezinárodní zvaní řečníci, se podělili o osvědčené postupy v oblasti otevřené vědy, ale také nastolili důležité otázky, které je třeba vyřešit – například budoucnost odpovědného sdílení dat a budování skutečně globálních, stabilních infrastruktur.

Letošní Family Day se nesl ve znamení vesmírného dobrodružství. Téměř 150 návštěvníků z řad našich zaměstnanců a zaměstnankyň a jejich rodin strávilo 10. června odpoledne na FZU AV ČR, kde se děti i dospělí mohli vydat na cestu mezi hvězdy, planety a další tajemství vesmíru.

Letošní Family Day se nesl ve znamení vesmírného dobrodružství. Téměř 150 návštěvníků z řad našich zaměstnanců a zaměstnankyň a jejich rodin strávilo 10. června odpoledne na FZU AV ČR, kde se děti i dospělí mohli vydat na cestu mezi hvězdy, planety a další tajemství vesmíru.

Soutěž Středoškolský Moot Court, kterou pořádá olomoucká právnická fakulta, má za sebou 11. ročník. Možnost vyzkoušet si roli právních zástupců využilo 77 studentských týmů z různých koutů Česka. Ceny pro vítěze tentokrát putovaly na střední školy do Krnova, Holešova a Prahy.

Podstatou soutěže je simulované soudní jednání před Evropským soudem pro lidská práva. Přihlásit se do ní mohou středoškolské týmy tvořené jedním až třemi studenty. Středoškoláci si připravují argumentaci pod vedením posluchačů právnických fakult, kteří tak mají příležitost vyzkoušet si komunikaci o právu s laiky. Letos se zapojily tři fakulty, vedle olomoucké, která je hlavním organizátorem, také fakulty z Brna a Prahy. Případ, soutěžní zadání, se tentokrát týkal plošného sledování digitální komunikace státem a legálnosti využití těchto dat pro zahájení trestního stíhání.

foto_sem_4

Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol na jednotlivých právnických fakultách. Finále se tradičně konalo v Olomouci. V něm se v improvizované soudní síni představilo porotcům celkem 16 týmů. O vítězích rozhodovala porota ve složení Slavomír Halla, expert na moot court soutěže a mezinárodní právo soukromé, Miriam Tomášková, odbornice na lidská práva, Michaela Glac, ústavněprávní expertka, a Vendula Marxová specializující se na trestní právo, všichni z olomoucké fakulty. K nim se přidali Sandra Žatková z bratislavské fakulty, která je právničkou neziskové organizace Human Rights Forum, a Matěj Stříteský, expert na právní psychologii, mediaci, etiku v právu a digitalizaci práva.

Nejlepší výkon podle poroty podal za stranu stěžovatele tým ze Střední odborné školy dopravy a cestovního ruchu v Krnově. Za stranu státu zvítězili studenti z Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Holešově. Spolu s hlavními kategoriemi organizátoři vyhlašovali například i nejlepšího řečníka. Tím se stala Nela Čížová z holešovské policejní školy. „Soutěž mi pomohla zlepšit se nejen ve vystupování a týmové spolupráci, ale také ve schopnosti formulovat a strukturovat své myšlenky při přípravě písemných podání. Za jeden z největších přínosů považuji otázky od porotců, během kterých si každý může ověřit, jak dokáže reagovat pod tlakem a pracovat s omezeným časem. O své budoucnosti v právním oboru jsem přemýšlela již dříve a tato soutěž mě v mém rozhodnutí ještě více utvrdila. Byla to skvělá zkušenost a doporučila bych ji každému, kdo o účasti alespoň trochu uvažuje,“ zhodnotila Nela Čížová.

foto_sem_8

Oba týmy, které zvítězily v hlavních kategoriích, připravovali studenti olomoucké fakulty. „Jsem moc ráda, že čas, který jsme do přípravy vložili, přinesl právě takovýto výsledek. Pro mě osobně byla celá soutěž přínosnou především z hlediska spolupráce s týmem. Zároveň jsem měla příležitost zjistit mnohem více informací z oblasti základních práv a o samotném moot courtu,“ zhodnotila Adéla Hlobilová, studentka 3. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Vítězný tým, ale v jiné kategorii, koučoval její spolužák z ročníku Antonín Hummel. „Každému studentovi práv, který se zajímá o lidskoprávní problematiku a nebojí se zkusit pro středoškolské studenty něco vytvořit, bych doporučil se k nám příště přidat. Můžete počítat s příjemným neformálním prostředím, kde budete dělat něco, co má smysl,“ vzkázal Antonín Hummel.

Organizační tým už nyní přemýšlí nad dalším ročníkem. „Zájemci o účast ve 12. ročníku soutěže z řad středoškoláků by měli sledovat webovou stránku soutěže. Přihlašování týmů začíná zpravidla na přelomu roku a končí zhruba v polovině ledna,“ upřesnila za organizátory Kateřina Kaprálová.

Letošní ročník podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje. Část organizačních nákladů byla hrazena z dotačního programu Program na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2026.

Výsledky Středoškolského Moot Courtu 2026

1. místo za stranu stěžovatele
Žaneta KOUPILOVÁ, Adéla KOŽANÁ, Ditta ČERVENKOVÁ (Střední odborná škola dopravy a cestovního ruchu, Krnov) | kouč: Antonín Hummel, PF UP

1. místo za stranu státu
Nela ČÍŽOVÁ, Anna OMACHELOVÁ, Jakub NEUGEBAUER (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově) | kouč: Adéla Hlobilová, PF UP

Nejlepší písemné podání za stěžovatele
Adina Dorothea FRANTZEN, Marek LENGÁL (Gymnázium prof. Jana Patočky, Praha)

Nejlepší písemné podání za stát
Martin STABENOW, Vojtěch SCHUH, Beata BLAŠKO (Gymnázium, Praha 9, Litoměřická)

Nejlepší řečník
Nela ČÍŽOVÁ (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově)

Soutěž Středoškolský Moot Court, kterou pořádá olomoucká právnická fakulta, má za sebou 11. ročník. Možnost vyzkoušet si roli právních zástupců využilo 77 studentských týmů z různých koutů Česka. Ceny pro vítěze tentokrát putovaly na střední školy do Krnova, Holešova a Prahy.

Podstatou soutěže je simulované soudní jednání před Evropským soudem pro lidská práva. Přihlásit se do ní mohou středoškolské týmy tvořené jedním až třemi studenty. Středoškoláci si připravují argumentaci pod vedením posluchačů právnických fakult, kteří tak mají příležitost vyzkoušet si komunikaci o právu s laiky. Letos se zapojily tři fakulty, vedle olomoucké, která je hlavním organizátorem, také fakulty z Brna a Prahy. Případ, soutěžní zadání, se tentokrát týkal plošného sledování digitální komunikace státem a legálnosti využití těchto dat pro zahájení trestního stíhání.

foto_sem_4

Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol na jednotlivých právnických fakultách. Finále se tradičně konalo v Olomouci. V něm se v improvizované soudní síni představilo porotcům celkem 16 týmů. O vítězích rozhodovala porota ve složení Slavomír Halla, expert na moot court soutěže a mezinárodní právo soukromé, Miriam Tomášková, odbornice na lidská práva, Michaela Glac, ústavněprávní expertka, a Vendula Marxová specializující se na trestní právo, všichni z olomoucké fakulty. K nim se přidali Sandra Žatková z bratislavské fakulty, která je právničkou neziskové organizace Human Rights Forum, a Matěj Stříteský, expert na právní psychologii, mediaci, etiku v právu a digitalizaci práva.

Nejlepší výkon podle poroty podal za stranu stěžovatele tým ze Střední odborné školy dopravy a cestovního ruchu v Krnově. Za stranu státu zvítězili studenti z Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Holešově. Spolu s hlavními kategoriemi organizátoři vyhlašovali například i nejlepšího řečníka. Tím se stala Nela Čížová z holešovské policejní školy. „Soutěž mi pomohla zlepšit se nejen ve vystupování a týmové spolupráci, ale také ve schopnosti formulovat a strukturovat své myšlenky při přípravě písemných podání. Za jeden z největších přínosů považuji otázky od porotců, během kterých si každý může ověřit, jak dokáže reagovat pod tlakem a pracovat s omezeným časem. O své budoucnosti v právním oboru jsem přemýšlela již dříve a tato soutěž mě v mém rozhodnutí ještě více utvrdila. Byla to skvělá zkušenost a doporučila bych ji každému, kdo o účasti alespoň trochu uvažuje,“ zhodnotila Nela Čížová.

foto_sem_8

Oba týmy, které zvítězily v hlavních kategoriích, připravovali studenti olomoucké fakulty. „Jsem moc ráda, že čas, který jsme do přípravy vložili, přinesl právě takovýto výsledek. Pro mě osobně byla celá soutěž přínosnou především z hlediska spolupráce s týmem. Zároveň jsem měla příležitost zjistit mnohem více informací z oblasti základních práv a o samotném moot courtu,“ zhodnotila Adéla Hlobilová, studentka 3. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Vítězný tým, ale v jiné kategorii, koučoval její spolužák z ročníku Antonín Hummel. „Každému studentovi práv, který se zajímá o lidskoprávní problematiku a nebojí se zkusit pro středoškolské studenty něco vytvořit, bych doporučil se k nám příště přidat. Můžete počítat s příjemným neformálním prostředím, kde budete dělat něco, co má smysl,“ vzkázal Antonín Hummel.

Organizační tým už nyní přemýšlí nad dalším ročníkem. „Zájemci o účast ve 12. ročníku soutěže z řad středoškoláků by měli sledovat webovou stránku soutěže. Přihlašování týmů začíná zpravidla na přelomu roku a končí zhruba v polovině ledna,“ upřesnila za organizátory Kateřina Kaprálová.

Letošní ročník podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje. Část organizačních nákladů byla hrazena z dotačního programu Program na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2026.

Výsledky Středoškolského Moot Courtu 2026

1. místo za stranu stěžovatele
Žaneta KOUPILOVÁ, Adéla KOŽANÁ, Ditta ČERVENKOVÁ (Střední odborná škola dopravy a cestovního ruchu, Krnov) | kouč: Antonín Hummel, PF UP

1. místo za stranu státu
Nela ČÍŽOVÁ, Anna OMACHELOVÁ, Jakub NEUGEBAUER (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově) | kouč: Adéla Hlobilová, PF UP

Nejlepší písemné podání za stěžovatele
Adina Dorothea FRANTZEN, Marek LENGÁL (Gymnázium prof. Jana Patočky, Praha)

Nejlepší písemné podání za stát
Martin STABENOW, Vojtěch SCHUH, Beata BLAŠKO (Gymnázium, Praha 9, Litoměřická)

Nejlepší řečník
Nela ČÍŽOVÁ (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově)

Sto dvacet dva odborníků na chromatografii, elektroforézu, hmotnostní spektrometrii a další moderní analytické metody přijelo do Olomouce na čtyřdenní mezinárodní konferenci Advances in Chromatography and Electrophoresis & Chiranal, která se koná od 15. do 18. června. Letošní ročník je věnován památce významného chemika a bývalého vedoucího katedry analytické chemie profesora Zdeňka Stránského. Během akce byl oceněn také profesor Juraj Ševčík, kterému Česká společnost chemická udělila medaili za dlouholetý přínos vědě, výzkumu, výuce i popularizaci chemie a přírodních věd.

„Máme velkou radost, že se nám podařilo do Olomouce přilákat řadu významných osobností analytické chemie. Dosavadní průběh akce hodnotíme velmi pozitivně. Konference nabízí nejen kvalitní odborný program, ale také prostor pro osobní kontakty, diskuzi a navazování nové spolupráce,“ uvedl vedoucí katedry analytické chemie Petr Bednář.

Olomouc hostí špičky analytické chemie

Do Olomouce přijeli účastníci z České republiky, Slovenska, Polska, Německa, Rakouska a Spojených států amerických. Program byl zaměřen především na separační vědy, zejména chromatografii a elektroforézu. Významné místo v něm mají také hmotnostní spektrometrie, metabolomika, lipidomika, proteomika, mikroextrakční techniky a další moderní analytické přístupy.

Úvodní plenární přednášku na téma Metabolomics and Lipidomics in Biomedical Research přednesl Michael Laemmerhofer. Mezi další významné přednášející patřili například Wolfgang Lindner, Kevin Schug, Lucie Nováková, František Švec, Christian Neusüß, Václav Kašička, Hans-Dieter Junker, Justyna Płotka-Wasylka, Ondřej Novák nebo Marián Masár.

Moderní analytické metody a výsledky výzkumu

Odborný program zahrnoval přednášky věnované moderním chromatografickým metodám, superkritické fluidní chromatografii, kapilární a mikročipové elektroforéze, multidimenzionálním separacím, metabolomice, lipidomice, proteomice i hmotnostní spektrometrii. Pozornost je věnována také využití datové vědy při vývoji analytických metod, analýze léčiv, biologických a environmentálních vzorků či vývoji dostupného laboratorního vybavení.

S výsledky svého výzkumu vystoupil také Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, který představil cílenou analýzu rostlinných hormonů na úrovni jednotlivých buněk, Ivan Petřík se věnoval matricovým efektům při kvantitativní LC–MS analýze a David Friedecký přiblížil využití multiomických přístupů v laboratorní medicíně. Součástí programu byla také posterová sekce, během níž účastníci prezentují a diskutují výsledky svých výzkumných projektů.

Letošní ročník si připomenul osobnost profesora Zdeňka Stránského, významného chemika a někdejšího vedoucího katedry analytické chemie, který v loňském roce zemřel. Organizátoři tak ocenili jeho dlouholetou odbornou, pedagogickou a organizační práci i jeho přínos k rozvoji pracoviště.

Juraj Ševčík převzal medaili České společnosti chemické

Jedním z významných okamžiků bylo předání medaile České společnosti chemické profesoru Juraji Ševčíkovi z katedry analytické chemie. Ocenění získal za dlouholetý přínos vědě, výzkumu a výuce a za výrazné aktivity v oblasti popularizace chemie a dalších přírodních věd. Vyzdvižena byla rovněž jeho zásadní role při přípravě a realizaci výstavby nové budovy přírodovědecké fakulty a při vzniku interaktivního muzea vědy Pevnost poznání.

Sto dvacet dva odborníků na chromatografii, elektroforézu, hmotnostní spektrometrii a další moderní analytické metody přijelo do Olomouce na čtyřdenní mezinárodní konferenci Advances in Chromatography and Electrophoresis & Chiranal, která se koná od 15. do 18. června. Letošní ročník je věnován památce významného chemika a bývalého vedoucího katedry analytické chemie profesora Zdeňka Stránského. Během akce byl oceněn také profesor Juraj Ševčík, kterému Česká společnost chemická udělila medaili za dlouholetý přínos vědě, výzkumu, výuce i popularizaci chemie a přírodních věd.

„Máme velkou radost, že se nám podařilo do Olomouce přilákat řadu významných osobností analytické chemie. Dosavadní průběh akce hodnotíme velmi pozitivně. Konference nabízí nejen kvalitní odborný program, ale také prostor pro osobní kontakty, diskuzi a navazování nové spolupráce,“ uvedl vedoucí katedry analytické chemie Petr Bednář.

Olomouc hostí špičky analytické chemie

Do Olomouce přijeli účastníci z České republiky, Slovenska, Polska, Německa, Rakouska a Spojených států amerických. Program byl zaměřen především na separační vědy, zejména chromatografii a elektroforézu. Významné místo v něm mají také hmotnostní spektrometrie, metabolomika, lipidomika, proteomika, mikroextrakční techniky a další moderní analytické přístupy.

Úvodní plenární přednášku na téma Metabolomics and Lipidomics in Biomedical Research přednesl Michael Laemmerhofer. Mezi další významné přednášející patřili například Wolfgang Lindner, Kevin Schug, Lucie Nováková, František Švec, Christian Neusüß, Václav Kašička, Hans-Dieter Junker, Justyna Płotka-Wasylka, Ondřej Novák nebo Marián Masár.

Moderní analytické metody a výsledky výzkumu

Odborný program zahrnoval přednášky věnované moderním chromatografickým metodám, superkritické fluidní chromatografii, kapilární a mikročipové elektroforéze, multidimenzionálním separacím, metabolomice, lipidomice, proteomice i hmotnostní spektrometrii. Pozornost je věnována také využití datové vědy při vývoji analytických metod, analýze léčiv, biologických a environmentálních vzorků či vývoji dostupného laboratorního vybavení.

S výsledky svého výzkumu vystoupil také Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, který představil cílenou analýzu rostlinných hormonů na úrovni jednotlivých buněk, Ivan Petřík se věnoval matricovým efektům při kvantitativní LC–MS analýze a David Friedecký přiblížil využití multiomických přístupů v laboratorní medicíně. Součástí programu byla také posterová sekce, během níž účastníci prezentují a diskutují výsledky svých výzkumných projektů.

Letošní ročník si připomenul osobnost profesora Zdeňka Stránského, významného chemika a někdejšího vedoucího katedry analytické chemie, který v loňském roce zemřel. Organizátoři tak ocenili jeho dlouholetou odbornou, pedagogickou a organizační práci i jeho přínos k rozvoji pracoviště.

Juraj Ševčík převzal medaili České společnosti chemické

Jedním z významných okamžiků bylo předání medaile České společnosti chemické profesoru Juraji Ševčíkovi z katedry analytické chemie. Ocenění získal za dlouholetý přínos vědě, výzkumu a výuce a za výrazné aktivity v oblasti popularizace chemie a dalších přírodních věd. Vyzdvižena byla rovněž jeho zásadní role při přípravě a realizaci výstavby nové budovy přírodovědecké fakulty a při vzniku interaktivního muzea vědy Pevnost poznání.

Olomouc se na konci minulého týdne stala centrem středoškolské vědy a výzkumu. V prostorách Univerzity Palackého a Gymnázia Olomouc-Hejčín se od pátku do neděle uskutečnil 48. ročník celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti (SOČ), který přivedl do města více než tři stovky nejúspěšnějších středoškolských badatelů z celé České republiky.

Univerzita Palackého se významným způsobem zapojila do pořádání přehlídky a ve spolupráci s hejčínským gymnáziem úspěšně zvládla organizaci jedné z nejvýznamnějších studentských soutěží v zemi a vytvořila důstojné zázemí pro prezentaci talentovaných mladých badatelů.

foto_sem_4

„Pro univerzitu je to zároveň příležitost motivovat talentované středoškoláky k budoucímu studiu třeba právě na některé z našich fakult. Dostali jsme také možnost vybrat nejlepší projekty v rámci posterové sekce a ocenit tak kvalitu studentských projektů. Prostřednictvím exkurzí na přírodovědecké fakultě se středoškoláci seznámili s fungováním univerzity a studentský život si mohli vyzkoušet i díky službám našich kolejí a menz, kterým rovněž patří díky za výbornou spolupráci,“ doplnila za organizační tým Gabriela Šťastná z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

foto_sem_4

Celostátní přehlídka potvrdila význam SOČ jako důležité platformy pro rozvoj budoucích vědců a výzkumníků. Její konání finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a také Olomoucký kraj.

 

Olomouc se na konci minulého týdne stala centrem středoškolské vědy a výzkumu. V prostorách Univerzity Palackého a Gymnázia Olomouc-Hejčín se od pátku do neděle uskutečnil 48. ročník celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti (SOČ), který přivedl do města více než tři stovky nejúspěšnějších středoškolských badatelů z celé České republiky.

Univerzita Palackého se významným způsobem zapojila do pořádání přehlídky a ve spolupráci s hejčínským gymnáziem úspěšně zvládla organizaci jedné z nejvýznamnějších studentských soutěží v zemi a vytvořila důstojné zázemí pro prezentaci talentovaných mladých badatelů.

foto_sem_4

„Pro univerzitu je to zároveň příležitost motivovat talentované středoškoláky k budoucímu studiu třeba právě na některé z našich fakult. Dostali jsme také možnost vybrat nejlepší projekty v rámci posterové sekce a ocenit tak kvalitu studentských projektů. Prostřednictvím exkurzí na přírodovědecké fakultě se středoškoláci seznámili s fungováním univerzity a studentský život si mohli vyzkoušet i díky službám našich kolejí a menz, kterým rovněž patří díky za výbornou spolupráci,“ doplnila za organizační tým Gabriela Šťastná z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

foto_sem_4

Celostátní přehlídka potvrdila význam SOČ jako důležité platformy pro rozvoj budoucích vědců a výzkumníků. Její konání finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a také Olomoucký kraj.

 

Do letošní květnové výzvy Do práce na kole se na Univerzitě Palackého zapojilo 170 účastníků a účastnic v 65 týmech. Společně během měsíce překonali 36 005 kilometrů, průměrná délka jedné cesty činila 7,13 kilometru a pravidelnost cest bez auta dosáhla 74,7 %. Univerzitní souboj fakult a součástí letos znovu ovládla přírodovědecká fakulta. Dohromady účastníci z UP nachodili a našlapali o více než deset tisíc kilometrů více než v předchozím roce.

Přírodověda uspěla s 12 aktivními týmy a průměrnou pravidelností 85,76 %. Těsně za ní skončila lékařská fakulta, jejíchž sedm aktivních týmů dosáhlo výsledku 84,11 %. Pohár za univerzitní vítězství tak zůstává na PřF UP.

Ocenění z rukou prorektora pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěje Dostálka získali také nejlepší jednotlivci. V cyklistické části výzvy ujela mezi ženami nejvíce kilometrů Lucie Kobrlová z týmu Žblabuňky, která překonala 1 438,5 kilometru. Mezi muži byl nejúspěšnější Petr Dvořák z týmu Bambaláda s 1 432,5 kilometru. V pěší kategorii zvítězila Hana Owsianková z týmu Let’s GO! se 433 kilometry a Jiří Piáček z týmu CMTF jede!, který pěšky překonal 633 kilometrů.

Ve výzvě Do práce na kole ale nejde jen o počet kilometrů. Hlavní kategorií zůstává pravidelnost, tedy to, jak často účastníci během května volili jiný způsob dopravy než auto. Letos dosáhlo stoprocentní pravidelnosti šest univerzitních týmů s alespoň dvěma členy. Z nich byly vylosovány tři oceněné týmy: Madagaskar z lékařské fakulty, Gang ÚLCHB z přírodovědecké fakulty a Žblabuňky, rovněž z PřF UP.

Květnová výzva Do práce na kole, pěšky či poklusem má celorepublikový rozměr. Do jejího 16. ročníku, pořádaného spolkem AutoMat, se zapojilo na 20 tisíc účastníků a účastnic, 56 měst a 1 800 organizací. V systému bylo letos zaznamenáno přes 4,1 milionu kilometrů překonaných na vlastní pohon a podle organizátorů výzva přispěla k úspoře 657 tun emisí CO₂ oproti stejnému objemu cest autem.

Také na Olomoucku doplnily soutěž různé výhody a akce u partnerů. Účastníci mohli v tričku DPNK využít například slevy na kávu, pizzu nebo vstupné do kina, získat zmrzlinu, mošt či reflexní prvek zdarma, zapojit se do cyklojízd nebo se potkat na závěrečné party. V losování a soutěžích byly připraveny také ceny od partnerů, mimo jiné poukazy CK Kudrna, koloběžky KOSTKA, poukázky do olomouckých podniků, knihy, káva, vstupenky do minikina Čekárna nebo poukazy na letní jógu.

foto_sem_4

„Do doprovodného programu se během roku zařadilo také několik cyklo jízd po Olomouci a okolí. Jednou z nich byla Velká olomoucká cyklojízda, která se konala jako součást Sportovního dne UP a připomněla, že cyklisté do města patří. Na kole, koloběžce i poklusem jsme se vydali z centra Olomouce do Chválkovic, kde sídlí charitní re-use centrum Druhá Dobrodruhá. V cíli na nás čekala prohlídka centra s možností nákupu na podporu jeho činnosti i workshop základních oprav kol,“ řekla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Cílem výzvy je především podpořit pravidelný pohyb a šetrnější dopravu ve městech; anonymizovaná data o trasách účastníků navíc AutoMat ve spolupráci s městy dál analyzuje a využívá jako podklad pro zlepšování pěší a cyklistické infrastruktury. Do práce na kole přitom nekončí květnem – zájemci se mohou zapojit i do dalších výzev v průběhu roku, například zářijové nebo lednové.

Další informace o výzvě jsou na webu Do práce na kole, podívat se můžete také na statistiky pro Olomouc nebo Univerzitu Palackého.
Kompletní fotogalerii a výsledky předchozích ročníků Univerzitního souboje fakult a součástí najdete na webu Udržitelné univerzity.

Do letošní květnové výzvy Do práce na kole se na Univerzitě Palackého zapojilo 170 účastníků a účastnic v 65 týmech. Společně během měsíce překonali 36 005 kilometrů, průměrná délka jedné cesty činila 7,13 kilometru a pravidelnost cest bez auta dosáhla 74,7 %. Univerzitní souboj fakult a součástí letos znovu ovládla přírodovědecká fakulta. Dohromady účastníci z UP nachodili a našlapali o více než deset tisíc kilometrů více než v předchozím roce.

Přírodověda uspěla s 12 aktivními týmy a průměrnou pravidelností 85,76 %. Těsně za ní skončila lékařská fakulta, jejíchž sedm aktivních týmů dosáhlo výsledku 84,11 %. Pohár za univerzitní vítězství tak zůstává na PřF UP.

Ocenění z rukou prorektora pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěje Dostálka získali také nejlepší jednotlivci. V cyklistické části výzvy ujela mezi ženami nejvíce kilometrů Lucie Kobrlová z týmu Žblabuňky, která překonala 1 438,5 kilometru. Mezi muži byl nejúspěšnější Petr Dvořák z týmu Bambaláda s 1 432,5 kilometru. V pěší kategorii zvítězila Hana Owsianková z týmu Let’s GO! se 433 kilometry a Jiří Piáček z týmu CMTF jede!, který pěšky překonal 633 kilometrů.

Ve výzvě Do práce na kole ale nejde jen o počet kilometrů. Hlavní kategorií zůstává pravidelnost, tedy to, jak často účastníci během května volili jiný způsob dopravy než auto. Letos dosáhlo stoprocentní pravidelnosti šest univerzitních týmů s alespoň dvěma členy. Z nich byly vylosovány tři oceněné týmy: Madagaskar z lékařské fakulty, Gang ÚLCHB z přírodovědecké fakulty a Žblabuňky, rovněž z PřF UP.

Květnová výzva Do práce na kole, pěšky či poklusem má celorepublikový rozměr. Do jejího 16. ročníku, pořádaného spolkem AutoMat, se zapojilo na 20 tisíc účastníků a účastnic, 56 měst a 1 800 organizací. V systému bylo letos zaznamenáno přes 4,1 milionu kilometrů překonaných na vlastní pohon a podle organizátorů výzva přispěla k úspoře 657 tun emisí CO₂ oproti stejnému objemu cest autem.

Také na Olomoucku doplnily soutěž různé výhody a akce u partnerů. Účastníci mohli v tričku DPNK využít například slevy na kávu, pizzu nebo vstupné do kina, získat zmrzlinu, mošt či reflexní prvek zdarma, zapojit se do cyklojízd nebo se potkat na závěrečné party. V losování a soutěžích byly připraveny také ceny od partnerů, mimo jiné poukazy CK Kudrna, koloběžky KOSTKA, poukázky do olomouckých podniků, knihy, káva, vstupenky do minikina Čekárna nebo poukazy na letní jógu.

foto_sem_4

„Do doprovodného programu se během roku zařadilo také několik cyklo jízd po Olomouci a okolí. Jednou z nich byla Velká olomoucká cyklojízda, která se konala jako součást Sportovního dne UP a připomněla, že cyklisté do města patří. Na kole, koloběžce i poklusem jsme se vydali z centra Olomouce do Chválkovic, kde sídlí charitní re-use centrum Druhá Dobrodruhá. V cíli na nás čekala prohlídka centra s možností nákupu na podporu jeho činnosti i workshop základních oprav kol,“ řekla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Cílem výzvy je především podpořit pravidelný pohyb a šetrnější dopravu ve městech; anonymizovaná data o trasách účastníků navíc AutoMat ve spolupráci s městy dál analyzuje a využívá jako podklad pro zlepšování pěší a cyklistické infrastruktury. Do práce na kole přitom nekončí květnem – zájemci se mohou zapojit i do dalších výzev v průběhu roku, například zářijové nebo lednové.

Další informace o výzvě jsou na webu Do práce na kole, podívat se můžete také na statistiky pro Olomouc nebo Univerzitu Palackého.
Kompletní fotogalerii a výsledky předchozích ročníků Univerzitního souboje fakult a součástí najdete na webu Udržitelné univerzity.