Agregátor zdrojů

Letošní Family Day se nesl ve znamení vesmírného dobrodružství. Téměř 150 návštěvníků z řad našich zaměstnanců a zaměstnankyň a jejich rodin strávilo 10. června odpoledne na FZU AV ČR, kde se děti i dospělí mohli vydat na cestu mezi hvězdy, planety a další tajemství vesmíru.

Letošní Family Day se nesl ve znamení vesmírného dobrodružství. Téměř 150 návštěvníků z řad našich zaměstnanců a zaměstnankyň a jejich rodin strávilo 10. června odpoledne na FZU AV ČR, kde se děti i dospělí mohli vydat na cestu mezi hvězdy, planety a další tajemství vesmíru.

Soutěž Středoškolský Moot Court, kterou pořádá olomoucká právnická fakulta, má za sebou 11. ročník. Možnost vyzkoušet si roli právních zástupců využilo 77 studentských týmů z různých koutů Česka. Ceny pro vítěze tentokrát putovaly na střední školy do Krnova, Holešova a Prahy.

Podstatou soutěže je simulované soudní jednání před Evropským soudem pro lidská práva. Přihlásit se do ní mohou středoškolské týmy tvořené jedním až třemi studenty. Středoškoláci si připravují argumentaci pod vedením posluchačů právnických fakult, kteří tak mají příležitost vyzkoušet si komunikaci o právu s laiky. Letos se zapojily tři fakulty, vedle olomoucké, která je hlavním organizátorem, také fakulty z Brna a Prahy. Případ, soutěžní zadání, se tentokrát týkal plošného sledování digitální komunikace státem a legálnosti využití těchto dat pro zahájení trestního stíhání.

foto_sem_4

Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol na jednotlivých právnických fakultách. Finále se tradičně konalo v Olomouci. V něm se v improvizované soudní síni představilo porotcům celkem 16 týmů. O vítězích rozhodovala porota ve složení Slavomír Halla, expert na moot court soutěže a mezinárodní právo soukromé, Miriam Tomášková, odbornice na lidská práva, Michaela Glac, ústavněprávní expertka, a Vendula Marxová specializující se na trestní právo, všichni z olomoucké fakulty. K nim se přidali Sandra Žatková z bratislavské fakulty, která je právničkou neziskové organizace Human Rights Forum, a Matěj Stříteský, expert na právní psychologii, mediaci, etiku v právu a digitalizaci práva.

Nejlepší výkon podle poroty podal za stranu stěžovatele tým ze Střední odborné školy dopravy a cestovního ruchu v Krnově. Za stranu státu zvítězili studenti z Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Holešově. Spolu s hlavními kategoriemi organizátoři vyhlašovali například i nejlepšího řečníka. Tím se stala Nela Čížová z holešovské policejní školy. „Soutěž mi pomohla zlepšit se nejen ve vystupování a týmové spolupráci, ale také ve schopnosti formulovat a strukturovat své myšlenky při přípravě písemných podání. Za jeden z největších přínosů považuji otázky od porotců, během kterých si každý může ověřit, jak dokáže reagovat pod tlakem a pracovat s omezeným časem. O své budoucnosti v právním oboru jsem přemýšlela již dříve a tato soutěž mě v mém rozhodnutí ještě více utvrdila. Byla to skvělá zkušenost a doporučila bych ji každému, kdo o účasti alespoň trochu uvažuje,“ zhodnotila Nela Čížová.

foto_sem_8

Oba týmy, které zvítězily v hlavních kategoriích, připravovali studenti olomoucké fakulty. „Jsem moc ráda, že čas, který jsme do přípravy vložili, přinesl právě takovýto výsledek. Pro mě osobně byla celá soutěž přínosnou především z hlediska spolupráce s týmem. Zároveň jsem měla příležitost zjistit mnohem více informací z oblasti základních práv a o samotném moot courtu,“ zhodnotila Adéla Hlobilová, studentka 3. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Vítězný tým, ale v jiné kategorii, koučoval její spolužák z ročníku Antonín Hummel. „Každému studentovi práv, který se zajímá o lidskoprávní problematiku a nebojí se zkusit pro středoškolské studenty něco vytvořit, bych doporučil se k nám příště přidat. Můžete počítat s příjemným neformálním prostředím, kde budete dělat něco, co má smysl,“ vzkázal Antonín Hummel.

Organizační tým už nyní přemýšlí nad dalším ročníkem. „Zájemci o účast ve 12. ročníku soutěže z řad středoškoláků by měli sledovat webovou stránku soutěže. Přihlašování týmů začíná zpravidla na přelomu roku a končí zhruba v polovině ledna,“ upřesnila za organizátory Kateřina Kaprálová.

Letošní ročník podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje. Část organizačních nákladů byla hrazena z dotačního programu Program na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2026.

Výsledky Středoškolského Moot Courtu 2026

1. místo za stranu stěžovatele
Žaneta KOUPILOVÁ, Adéla KOŽANÁ, Ditta ČERVENKOVÁ (Střední odborná škola dopravy a cestovního ruchu, Krnov) | kouč: Antonín Hummel, PF UP

1. místo za stranu státu
Nela ČÍŽOVÁ, Anna OMACHELOVÁ, Jakub NEUGEBAUER (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově) | kouč: Adéla Hlobilová, PF UP

Nejlepší písemné podání za stěžovatele
Adina Dorothea FRANTZEN, Marek LENGÁL (Gymnázium prof. Jana Patočky, Praha)

Nejlepší písemné podání za stát
Martin STABENOW, Vojtěch SCHUH, Beata BLAŠKO (Gymnázium, Praha 9, Litoměřická)

Nejlepší řečník
Nela ČÍŽOVÁ (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově)

Soutěž Středoškolský Moot Court, kterou pořádá olomoucká právnická fakulta, má za sebou 11. ročník. Možnost vyzkoušet si roli právních zástupců využilo 77 studentských týmů z různých koutů Česka. Ceny pro vítěze tentokrát putovaly na střední školy do Krnova, Holešova a Prahy.

Podstatou soutěže je simulované soudní jednání před Evropským soudem pro lidská práva. Přihlásit se do ní mohou středoškolské týmy tvořené jedním až třemi studenty. Středoškoláci si připravují argumentaci pod vedením posluchačů právnických fakult, kteří tak mají příležitost vyzkoušet si komunikaci o právu s laiky. Letos se zapojily tři fakulty, vedle olomoucké, která je hlavním organizátorem, také fakulty z Brna a Prahy. Případ, soutěžní zadání, se tentokrát týkal plošného sledování digitální komunikace státem a legálnosti využití těchto dat pro zahájení trestního stíhání.

foto_sem_4

Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol na jednotlivých právnických fakultách. Finále se tradičně konalo v Olomouci. V něm se v improvizované soudní síni představilo porotcům celkem 16 týmů. O vítězích rozhodovala porota ve složení Slavomír Halla, expert na moot court soutěže a mezinárodní právo soukromé, Miriam Tomášková, odbornice na lidská práva, Michaela Glac, ústavněprávní expertka, a Vendula Marxová specializující se na trestní právo, všichni z olomoucké fakulty. K nim se přidali Sandra Žatková z bratislavské fakulty, která je právničkou neziskové organizace Human Rights Forum, a Matěj Stříteský, expert na právní psychologii, mediaci, etiku v právu a digitalizaci práva.

Nejlepší výkon podle poroty podal za stranu stěžovatele tým ze Střední odborné školy dopravy a cestovního ruchu v Krnově. Za stranu státu zvítězili studenti z Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Holešově. Spolu s hlavními kategoriemi organizátoři vyhlašovali například i nejlepšího řečníka. Tím se stala Nela Čížová z holešovské policejní školy. „Soutěž mi pomohla zlepšit se nejen ve vystupování a týmové spolupráci, ale také ve schopnosti formulovat a strukturovat své myšlenky při přípravě písemných podání. Za jeden z největších přínosů považuji otázky od porotců, během kterých si každý může ověřit, jak dokáže reagovat pod tlakem a pracovat s omezeným časem. O své budoucnosti v právním oboru jsem přemýšlela již dříve a tato soutěž mě v mém rozhodnutí ještě více utvrdila. Byla to skvělá zkušenost a doporučila bych ji každému, kdo o účasti alespoň trochu uvažuje,“ zhodnotila Nela Čížová.

foto_sem_8

Oba týmy, které zvítězily v hlavních kategoriích, připravovali studenti olomoucké fakulty. „Jsem moc ráda, že čas, který jsme do přípravy vložili, přinesl právě takovýto výsledek. Pro mě osobně byla celá soutěž přínosnou především z hlediska spolupráce s týmem. Zároveň jsem měla příležitost zjistit mnohem více informací z oblasti základních práv a o samotném moot courtu,“ zhodnotila Adéla Hlobilová, studentka 3. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. Vítězný tým, ale v jiné kategorii, koučoval její spolužák z ročníku Antonín Hummel. „Každému studentovi práv, který se zajímá o lidskoprávní problematiku a nebojí se zkusit pro středoškolské studenty něco vytvořit, bych doporučil se k nám příště přidat. Můžete počítat s příjemným neformálním prostředím, kde budete dělat něco, co má smysl,“ vzkázal Antonín Hummel.

Organizační tým už nyní přemýšlí nad dalším ročníkem. „Zájemci o účast ve 12. ročníku soutěže z řad středoškoláků by měli sledovat webovou stránku soutěže. Přihlašování týmů začíná zpravidla na přelomu roku a končí zhruba v polovině ledna,“ upřesnila za organizátory Kateřina Kaprálová.

Letošní ročník podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje. Část organizačních nákladů byla hrazena z dotačního programu Program na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2026.

Výsledky Středoškolského Moot Courtu 2026

1. místo za stranu stěžovatele
Žaneta KOUPILOVÁ, Adéla KOŽANÁ, Ditta ČERVENKOVÁ (Střední odborná škola dopravy a cestovního ruchu, Krnov) | kouč: Antonín Hummel, PF UP

1. místo za stranu státu
Nela ČÍŽOVÁ, Anna OMACHELOVÁ, Jakub NEUGEBAUER (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově) | kouč: Adéla Hlobilová, PF UP

Nejlepší písemné podání za stěžovatele
Adina Dorothea FRANTZEN, Marek LENGÁL (Gymnázium prof. Jana Patočky, Praha)

Nejlepší písemné podání za stát
Martin STABENOW, Vojtěch SCHUH, Beata BLAŠKO (Gymnázium, Praha 9, Litoměřická)

Nejlepší řečník
Nela ČÍŽOVÁ (Vyšší policejní škola a Střední policejní škola Ministerstva vnitra v Holešově)

Sto dvacet dva odborníků na chromatografii, elektroforézu, hmotnostní spektrometrii a další moderní analytické metody přijelo do Olomouce na čtyřdenní mezinárodní konferenci Advances in Chromatography and Electrophoresis & Chiranal, která se koná od 15. do 18. června. Letošní ročník je věnován památce významného chemika a bývalého vedoucího katedry analytické chemie profesora Zdeňka Stránského. Během akce byl oceněn také profesor Juraj Ševčík, kterému Česká společnost chemická udělila medaili za dlouholetý přínos vědě, výzkumu, výuce i popularizaci chemie a přírodních věd.

„Máme velkou radost, že se nám podařilo do Olomouce přilákat řadu významných osobností analytické chemie. Dosavadní průběh akce hodnotíme velmi pozitivně. Konference nabízí nejen kvalitní odborný program, ale také prostor pro osobní kontakty, diskuzi a navazování nové spolupráce,“ uvedl vedoucí katedry analytické chemie Petr Bednář.

Olomouc hostí špičky analytické chemie

Do Olomouce přijeli účastníci z České republiky, Slovenska, Polska, Německa, Rakouska a Spojených států amerických. Program byl zaměřen především na separační vědy, zejména chromatografii a elektroforézu. Významné místo v něm mají také hmotnostní spektrometrie, metabolomika, lipidomika, proteomika, mikroextrakční techniky a další moderní analytické přístupy.

Úvodní plenární přednášku na téma Metabolomics and Lipidomics in Biomedical Research přednesl Michael Laemmerhofer. Mezi další významné přednášející patřili například Wolfgang Lindner, Kevin Schug, Lucie Nováková, František Švec, Christian Neusüß, Václav Kašička, Hans-Dieter Junker, Justyna Płotka-Wasylka, Ondřej Novák nebo Marián Masár.

Moderní analytické metody a výsledky výzkumu

Odborný program zahrnoval přednášky věnované moderním chromatografickým metodám, superkritické fluidní chromatografii, kapilární a mikročipové elektroforéze, multidimenzionálním separacím, metabolomice, lipidomice, proteomice i hmotnostní spektrometrii. Pozornost je věnována také využití datové vědy při vývoji analytických metod, analýze léčiv, biologických a environmentálních vzorků či vývoji dostupného laboratorního vybavení.

S výsledky svého výzkumu vystoupil také Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, který představil cílenou analýzu rostlinných hormonů na úrovni jednotlivých buněk, Ivan Petřík se věnoval matricovým efektům při kvantitativní LC–MS analýze a David Friedecký přiblížil využití multiomických přístupů v laboratorní medicíně. Součástí programu byla také posterová sekce, během níž účastníci prezentují a diskutují výsledky svých výzkumných projektů.

Letošní ročník si připomenul osobnost profesora Zdeňka Stránského, významného chemika a někdejšího vedoucího katedry analytické chemie, který v loňském roce zemřel. Organizátoři tak ocenili jeho dlouholetou odbornou, pedagogickou a organizační práci i jeho přínos k rozvoji pracoviště.

Juraj Ševčík převzal medaili České společnosti chemické

Jedním z významných okamžiků bylo předání medaile České společnosti chemické profesoru Juraji Ševčíkovi z katedry analytické chemie. Ocenění získal za dlouholetý přínos vědě, výzkumu a výuce a za výrazné aktivity v oblasti popularizace chemie a dalších přírodních věd. Vyzdvižena byla rovněž jeho zásadní role při přípravě a realizaci výstavby nové budovy přírodovědecké fakulty a při vzniku interaktivního muzea vědy Pevnost poznání.

Sto dvacet dva odborníků na chromatografii, elektroforézu, hmotnostní spektrometrii a další moderní analytické metody přijelo do Olomouce na čtyřdenní mezinárodní konferenci Advances in Chromatography and Electrophoresis & Chiranal, která se koná od 15. do 18. června. Letošní ročník je věnován památce významného chemika a bývalého vedoucího katedry analytické chemie profesora Zdeňka Stránského. Během akce byl oceněn také profesor Juraj Ševčík, kterému Česká společnost chemická udělila medaili za dlouholetý přínos vědě, výzkumu, výuce i popularizaci chemie a přírodních věd.

„Máme velkou radost, že se nám podařilo do Olomouce přilákat řadu významných osobností analytické chemie. Dosavadní průběh akce hodnotíme velmi pozitivně. Konference nabízí nejen kvalitní odborný program, ale také prostor pro osobní kontakty, diskuzi a navazování nové spolupráce,“ uvedl vedoucí katedry analytické chemie Petr Bednář.

Olomouc hostí špičky analytické chemie

Do Olomouce přijeli účastníci z České republiky, Slovenska, Polska, Německa, Rakouska a Spojených států amerických. Program byl zaměřen především na separační vědy, zejména chromatografii a elektroforézu. Významné místo v něm mají také hmotnostní spektrometrie, metabolomika, lipidomika, proteomika, mikroextrakční techniky a další moderní analytické přístupy.

Úvodní plenární přednášku na téma Metabolomics and Lipidomics in Biomedical Research přednesl Michael Laemmerhofer. Mezi další významné přednášející patřili například Wolfgang Lindner, Kevin Schug, Lucie Nováková, František Švec, Christian Neusüß, Václav Kašička, Hans-Dieter Junker, Justyna Płotka-Wasylka, Ondřej Novák nebo Marián Masár.

Moderní analytické metody a výsledky výzkumu

Odborný program zahrnoval přednášky věnované moderním chromatografickým metodám, superkritické fluidní chromatografii, kapilární a mikročipové elektroforéze, multidimenzionálním separacím, metabolomice, lipidomice, proteomice i hmotnostní spektrometrii. Pozornost je věnována také využití datové vědy při vývoji analytických metod, analýze léčiv, biologických a environmentálních vzorků či vývoji dostupného laboratorního vybavení.

S výsledky svého výzkumu vystoupil také Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, který představil cílenou analýzu rostlinných hormonů na úrovni jednotlivých buněk, Ivan Petřík se věnoval matricovým efektům při kvantitativní LC–MS analýze a David Friedecký přiblížil využití multiomických přístupů v laboratorní medicíně. Součástí programu byla také posterová sekce, během níž účastníci prezentují a diskutují výsledky svých výzkumných projektů.

Letošní ročník si připomenul osobnost profesora Zdeňka Stránského, významného chemika a někdejšího vedoucího katedry analytické chemie, který v loňském roce zemřel. Organizátoři tak ocenili jeho dlouholetou odbornou, pedagogickou a organizační práci i jeho přínos k rozvoji pracoviště.

Juraj Ševčík převzal medaili České společnosti chemické

Jedním z významných okamžiků bylo předání medaile České společnosti chemické profesoru Juraji Ševčíkovi z katedry analytické chemie. Ocenění získal za dlouholetý přínos vědě, výzkumu a výuce a za výrazné aktivity v oblasti popularizace chemie a dalších přírodních věd. Vyzdvižena byla rovněž jeho zásadní role při přípravě a realizaci výstavby nové budovy přírodovědecké fakulty a při vzniku interaktivního muzea vědy Pevnost poznání.

Olomouc se na konci minulého týdne stala centrem středoškolské vědy a výzkumu. V prostorách Univerzity Palackého a Gymnázia Olomouc-Hejčín se od pátku do neděle uskutečnil 48. ročník celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti (SOČ), který přivedl do města více než tři stovky nejúspěšnějších středoškolských badatelů z celé České republiky.

Univerzita Palackého se významným způsobem zapojila do pořádání přehlídky a ve spolupráci s hejčínským gymnáziem úspěšně zvládla organizaci jedné z nejvýznamnějších studentských soutěží v zemi a vytvořila důstojné zázemí pro prezentaci talentovaných mladých badatelů.

foto_sem_4

„Pro univerzitu je to zároveň příležitost motivovat talentované středoškoláky k budoucímu studiu třeba právě na některé z našich fakult. Dostali jsme také možnost vybrat nejlepší projekty v rámci posterové sekce a ocenit tak kvalitu studentských projektů. Prostřednictvím exkurzí na přírodovědecké fakultě se středoškoláci seznámili s fungováním univerzity a studentský život si mohli vyzkoušet i díky službám našich kolejí a menz, kterým rovněž patří díky za výbornou spolupráci,“ doplnila za organizační tým Gabriela Šťastná z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

foto_sem_4

Celostátní přehlídka potvrdila význam SOČ jako důležité platformy pro rozvoj budoucích vědců a výzkumníků. Její konání finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a také Olomoucký kraj.

 

Olomouc se na konci minulého týdne stala centrem středoškolské vědy a výzkumu. V prostorách Univerzity Palackého a Gymnázia Olomouc-Hejčín se od pátku do neděle uskutečnil 48. ročník celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti (SOČ), který přivedl do města více než tři stovky nejúspěšnějších středoškolských badatelů z celé České republiky.

Univerzita Palackého se významným způsobem zapojila do pořádání přehlídky a ve spolupráci s hejčínským gymnáziem úspěšně zvládla organizaci jedné z nejvýznamnějších studentských soutěží v zemi a vytvořila důstojné zázemí pro prezentaci talentovaných mladých badatelů.

foto_sem_4

„Pro univerzitu je to zároveň příležitost motivovat talentované středoškoláky k budoucímu studiu třeba právě na některé z našich fakult. Dostali jsme také možnost vybrat nejlepší projekty v rámci posterové sekce a ocenit tak kvalitu studentských projektů. Prostřednictvím exkurzí na přírodovědecké fakultě se středoškoláci seznámili s fungováním univerzity a studentský život si mohli vyzkoušet i díky službám našich kolejí a menz, kterým rovněž patří díky za výbornou spolupráci,“ doplnila za organizační tým Gabriela Šťastná z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

foto_sem_4

Celostátní přehlídka potvrdila význam SOČ jako důležité platformy pro rozvoj budoucích vědců a výzkumníků. Její konání finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a také Olomoucký kraj.

 

Do letošní květnové výzvy Do práce na kole se na Univerzitě Palackého zapojilo 170 účastníků a účastnic v 65 týmech. Společně během měsíce překonali 36 005 kilometrů, průměrná délka jedné cesty činila 7,13 kilometru a pravidelnost cest bez auta dosáhla 74,7 %. Univerzitní souboj fakult a součástí letos znovu ovládla přírodovědecká fakulta. Dohromady účastníci z UP nachodili a našlapali o více než deset tisíc kilometrů více než v předchozím roce.

Přírodověda uspěla s 12 aktivními týmy a průměrnou pravidelností 85,76 %. Těsně za ní skončila lékařská fakulta, jejíchž sedm aktivních týmů dosáhlo výsledku 84,11 %. Pohár za univerzitní vítězství tak zůstává na PřF UP.

Ocenění z rukou prorektora pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěje Dostálka získali také nejlepší jednotlivci. V cyklistické části výzvy ujela mezi ženami nejvíce kilometrů Lucie Kobrlová z týmu Žblabuňky, která překonala 1 438,5 kilometru. Mezi muži byl nejúspěšnější Petr Dvořák z týmu Bambaláda s 1 432,5 kilometru. V pěší kategorii zvítězila Hana Owsianková z týmu Let’s GO! se 433 kilometry a Jiří Piáček z týmu CMTF jede!, který pěšky překonal 633 kilometrů.

Ve výzvě Do práce na kole ale nejde jen o počet kilometrů. Hlavní kategorií zůstává pravidelnost, tedy to, jak často účastníci během května volili jiný způsob dopravy než auto. Letos dosáhlo stoprocentní pravidelnosti šest univerzitních týmů s alespoň dvěma členy. Z nich byly vylosovány tři oceněné týmy: Madagaskar z lékařské fakulty, Gang ÚLCHB z přírodovědecké fakulty a Žblabuňky, rovněž z PřF UP.

Květnová výzva Do práce na kole, pěšky či poklusem má celorepublikový rozměr. Do jejího 16. ročníku, pořádaného spolkem AutoMat, se zapojilo na 20 tisíc účastníků a účastnic, 56 měst a 1 800 organizací. V systému bylo letos zaznamenáno přes 4,1 milionu kilometrů překonaných na vlastní pohon a podle organizátorů výzva přispěla k úspoře 657 tun emisí CO₂ oproti stejnému objemu cest autem.

Také na Olomoucku doplnily soutěž různé výhody a akce u partnerů. Účastníci mohli v tričku DPNK využít například slevy na kávu, pizzu nebo vstupné do kina, získat zmrzlinu, mošt či reflexní prvek zdarma, zapojit se do cyklojízd nebo se potkat na závěrečné party. V losování a soutěžích byly připraveny také ceny od partnerů, mimo jiné poukazy CK Kudrna, koloběžky KOSTKA, poukázky do olomouckých podniků, knihy, káva, vstupenky do minikina Čekárna nebo poukazy na letní jógu.

foto_sem_4

„Do doprovodného programu se během roku zařadilo také několik cyklo jízd po Olomouci a okolí. Jednou z nich byla Velká olomoucká cyklojízda, která se konala jako součást Sportovního dne UP a připomněla, že cyklisté do města patří. Na kole, koloběžce i poklusem jsme se vydali z centra Olomouce do Chválkovic, kde sídlí charitní re-use centrum Druhá Dobrodruhá. V cíli na nás čekala prohlídka centra s možností nákupu na podporu jeho činnosti i workshop základních oprav kol,“ řekla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Cílem výzvy je především podpořit pravidelný pohyb a šetrnější dopravu ve městech; anonymizovaná data o trasách účastníků navíc AutoMat ve spolupráci s městy dál analyzuje a využívá jako podklad pro zlepšování pěší a cyklistické infrastruktury. Do práce na kole přitom nekončí květnem – zájemci se mohou zapojit i do dalších výzev v průběhu roku, například zářijové nebo lednové.

Další informace o výzvě jsou na webu Do práce na kole, podívat se můžete také na statistiky pro Olomouc nebo Univerzitu Palackého.
Kompletní fotogalerii a výsledky předchozích ročníků Univerzitního souboje fakult a součástí najdete na webu Udržitelné univerzity.

Do letošní květnové výzvy Do práce na kole se na Univerzitě Palackého zapojilo 170 účastníků a účastnic v 65 týmech. Společně během měsíce překonali 36 005 kilometrů, průměrná délka jedné cesty činila 7,13 kilometru a pravidelnost cest bez auta dosáhla 74,7 %. Univerzitní souboj fakult a součástí letos znovu ovládla přírodovědecká fakulta. Dohromady účastníci z UP nachodili a našlapali o více než deset tisíc kilometrů více než v předchozím roce.

Přírodověda uspěla s 12 aktivními týmy a průměrnou pravidelností 85,76 %. Těsně za ní skončila lékařská fakulta, jejíchž sedm aktivních týmů dosáhlo výsledku 84,11 %. Pohár za univerzitní vítězství tak zůstává na PřF UP.

Ocenění z rukou prorektora pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěje Dostálka získali také nejlepší jednotlivci. V cyklistické části výzvy ujela mezi ženami nejvíce kilometrů Lucie Kobrlová z týmu Žblabuňky, která překonala 1 438,5 kilometru. Mezi muži byl nejúspěšnější Petr Dvořák z týmu Bambaláda s 1 432,5 kilometru. V pěší kategorii zvítězila Hana Owsianková z týmu Let’s GO! se 433 kilometry a Jiří Piáček z týmu CMTF jede!, který pěšky překonal 633 kilometrů.

Ve výzvě Do práce na kole ale nejde jen o počet kilometrů. Hlavní kategorií zůstává pravidelnost, tedy to, jak často účastníci během května volili jiný způsob dopravy než auto. Letos dosáhlo stoprocentní pravidelnosti šest univerzitních týmů s alespoň dvěma členy. Z nich byly vylosovány tři oceněné týmy: Madagaskar z lékařské fakulty, Gang ÚLCHB z přírodovědecké fakulty a Žblabuňky, rovněž z PřF UP.

Květnová výzva Do práce na kole, pěšky či poklusem má celorepublikový rozměr. Do jejího 16. ročníku, pořádaného spolkem AutoMat, se zapojilo na 20 tisíc účastníků a účastnic, 56 měst a 1 800 organizací. V systému bylo letos zaznamenáno přes 4,1 milionu kilometrů překonaných na vlastní pohon a podle organizátorů výzva přispěla k úspoře 657 tun emisí CO₂ oproti stejnému objemu cest autem.

Také na Olomoucku doplnily soutěž různé výhody a akce u partnerů. Účastníci mohli v tričku DPNK využít například slevy na kávu, pizzu nebo vstupné do kina, získat zmrzlinu, mošt či reflexní prvek zdarma, zapojit se do cyklojízd nebo se potkat na závěrečné party. V losování a soutěžích byly připraveny také ceny od partnerů, mimo jiné poukazy CK Kudrna, koloběžky KOSTKA, poukázky do olomouckých podniků, knihy, káva, vstupenky do minikina Čekárna nebo poukazy na letní jógu.

foto_sem_4

„Do doprovodného programu se během roku zařadilo také několik cyklo jízd po Olomouci a okolí. Jednou z nich byla Velká olomoucká cyklojízda, která se konala jako součást Sportovního dne UP a připomněla, že cyklisté do města patří. Na kole, koloběžce i poklusem jsme se vydali z centra Olomouce do Chválkovic, kde sídlí charitní re-use centrum Druhá Dobrodruhá. V cíli na nás čekala prohlídka centra s možností nákupu na podporu jeho činnosti i workshop základních oprav kol,“ řekla koordinátorka udržitelného rozvoje UP Zuzana Huňková.

Cílem výzvy je především podpořit pravidelný pohyb a šetrnější dopravu ve městech; anonymizovaná data o trasách účastníků navíc AutoMat ve spolupráci s městy dál analyzuje a využívá jako podklad pro zlepšování pěší a cyklistické infrastruktury. Do práce na kole přitom nekončí květnem – zájemci se mohou zapojit i do dalších výzev v průběhu roku, například zářijové nebo lednové.

Další informace o výzvě jsou na webu Do práce na kole, podívat se můžete také na statistiky pro Olomouc nebo Univerzitu Palackého.
Kompletní fotogalerii a výsledky předchozích ročníků Univerzitního souboje fakult a součástí najdete na webu Udržitelné univerzity.

Odpověď organismu na stres je společným pojítkem dvou prestižních grantů ERC CZ, které míří na Univerzitu Palackého. Zatímco projekt PLANTONICS vědkyně Nurie De Diego z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN UP) cílí na zvýšení odolnosti rostlin a zajištění potravinové bezpečnosti, projekt MICROTHERM, který získal Zdeněk Škrott z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty UP, má přispět k poznání buněčných procesů důležitých pro neurodegenerativní i nádorová onemocnění.

Projekt PLANTONICS položí základy nového oboru rostlinná teranostika, který propojí diagnostické a léčebné přístupy s cílem zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách. Dosud vědci obvykle sledovali reakce rostlin na jeden vybraný stresový faktor, například sucho, vysoké teploty či napadení patogeny. Rostlinná teranostika naopak umožní komplexní přístup. Zaměří se jak na biotický stres způsobený živými organismy, například škůdci nebo chorobami, tak i na abiotický stres vyvolaný například suchem, vysokými teplotami nebo nedostatkem živin.

„Otevíráme nový vědecký směr kombinující biologii, datovou vědu a nanotechnologie, který může přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti.“ Nuria De Diego

„Vytvoříme experimentální platformu, která tento přístup umožní. Díky tomu budeme moci odhalit nové biomarkery spojené s odolností rostlin a ty následně přenést do diagnostických i léčebných nástrojů pro zvýšení tolerance rostlin vůči nepříznivým podmínkám. Otevíráme nový vědecký směr kombinující biologii, datovou vědu a nanotechnologie, který může přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti,“ uvedla řešitelka projektu Nuria De Diego.

Komplexní výzkum podpoří špičkové technologie

Unikátní přístup umožní propojení několika špičkových technologií včetně vysokokapacitního fenotypování, metabolomiky (analýzy nízkomolekulárních látek) či nanotechnologií založených na uhlíkových materiálech. Ke zpracování vědci využijí také umělou inteligenci. Výzkum budou provádět na modelové rostlině huseníčku rolním (Arabidopsis thaliana).

Dvouletý projekt, který se v celkovém hodnocení umístil na sdílené 1. až 3. pozici, získal dotaci 18,6 milionu korun. O ERC CZ se mohly ucházet projekty, které uspěly v hodnocení prováděném odbornými panely Evropské rady pro výzkum.

„Mám velkou radost a za udělení ERC CZ jsem moc vděčná. Toto ocenění pro mě mnoho znamená, protože je uznáním úsilí, nadšení a kreativity, které můj tým a já vkládáme do našeho výzkumu. Zároveň nás motivuje posouvat rostlinný výzkum, rozvíjet nové nápady a technologie a pokračovat v tom, co máme nejraději – společně dělat vědu,“ řekla De Diego.

Projekt naváže na dlouholetý výzkum

Zhruba 14,3 milionu korun bude moct na svůj výzkum využít Zdeněk Škrott z ÚMTM, který se buněčné proteostáze, tedy mechanismům, kterými buňky rozpoznávají a zpracovávají poškozené proteiny, věnuje přes deset let.

Problémem v dosavadním bádání je podle něj skutečnost, že stávající experimentální přístupy nedokážou vyvolat poškození proteinů v konkrétním místě buňky a současně sledovat buněčnou odpověď v reálném čase. Olomoučtí vědci proto přicházejí s novou mikroskopickou technologií, která zmíněné bariéry překoná.

„Projekt MICROTHERM umožní pomocí unikátní metody lépe porozumět časným dějům, jež rozhodují o tom, jak buňky reagují na poškozené a agregované proteiny, které mohou narušovat její fungování. Díky tomu můžeme přispět k poznání procesů důležitých pro neurodegenerativní i nádorová onemocnění,“ objasnil vědec.

„Projekt umožní posunout naši unikátní metodu, která otevírá nové možnosti studia toho, jak buňky rozpoznávají, opravují a degradují poškozené proteiny." Zdeněk Škrott

Získání grantu je pro něj radost i velký závazek. „Vnímám to jako ocenění dosavadní práce mé i mých kolegů a zároveň jako příležitost dále rozvíjet mezinárodně kvalitní výzkum v Ústavu molekulární a translační medicíny. Projekt umožní posunout naši unikátní metodu, která otevírá nové možnosti studia toho, jak buňky rozpoznávají, opravují a degradují poškozené proteiny. Velmi si cením i toho, že grant vytvoří prostor pro další rozvoj mezinárodní spolupráce, posílení našeho týmu a podporu mladých vědců na našem pracovišti,“ doplnil vědec.

Podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy získalo celkem 16 projektů, které mají originálním přístupem výrazně posunout hranice poznání.

Odpověď organismu na stres je společným pojítkem dvou prestižních grantů ERC CZ, které míří na Univerzitu Palackého. Zatímco projekt PLANTONICS vědkyně Nurie De Diego z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN UP) cílí na zvýšení odolnosti rostlin a zajištění potravinové bezpečnosti, projekt MICROTHERM, který získal Zdeněk Škrott z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty UP, má přispět k poznání buněčných procesů důležitých pro neurodegenerativní i nádorová onemocnění.

Projekt PLANTONICS položí základy nového oboru rostlinná teranostika, který propojí diagnostické a léčebné přístupy s cílem zvýšit odolnost rostlin v nepříznivých podmínkách. Dosud vědci obvykle sledovali reakce rostlin na jeden vybraný stresový faktor, například sucho, vysoké teploty či napadení patogeny. Rostlinná teranostika naopak umožní komplexní přístup. Zaměří se jak na biotický stres způsobený živými organismy, například škůdci nebo chorobami, tak i na abiotický stres vyvolaný například suchem, vysokými teplotami nebo nedostatkem živin.

„Otevíráme nový vědecký směr kombinující biologii, datovou vědu a nanotechnologie, který může přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti.“ Nuria De Diego

„Vytvoříme experimentální platformu, která tento přístup umožní. Díky tomu budeme moci odhalit nové biomarkery spojené s odolností rostlin a ty následně přenést do diagnostických i léčebných nástrojů pro zvýšení tolerance rostlin vůči nepříznivým podmínkám. Otevíráme nový vědecký směr kombinující biologii, datovou vědu a nanotechnologie, který může přispět ke zmírnění dopadů nepříznivých podmínek na zemědělské plodiny a tím i k potravinové bezpečnosti,“ uvedla řešitelka projektu Nuria De Diego.

Komplexní výzkum podpoří špičkové technologie

Unikátní přístup umožní propojení několika špičkových technologií včetně vysokokapacitního fenotypování, metabolomiky (analýzy nízkomolekulárních látek) či nanotechnologií založených na uhlíkových materiálech. Ke zpracování vědci využijí také umělou inteligenci. Výzkum budou provádět na modelové rostlině huseníčku rolním (Arabidopsis thaliana).

Dvouletý projekt, který se v celkovém hodnocení umístil na sdílené 1. až 3. pozici, získal dotaci 18,6 milionu korun. O ERC CZ se mohly ucházet projekty, které uspěly v hodnocení prováděném odbornými panely Evropské rady pro výzkum.

„Mám velkou radost a za udělení ERC CZ jsem moc vděčná. Toto ocenění pro mě mnoho znamená, protože je uznáním úsilí, nadšení a kreativity, které můj tým a já vkládáme do našeho výzkumu. Zároveň nás motivuje posouvat rostlinný výzkum, rozvíjet nové nápady a technologie a pokračovat v tom, co máme nejraději – společně dělat vědu,“ řekla De Diego.

Projekt naváže na dlouholetý výzkum

Zhruba 14,3 milionu korun bude moct na svůj výzkum využít Zdeněk Škrott z ÚMTM, který se buněčné proteostáze, tedy mechanismům, kterými buňky rozpoznávají a zpracovávají poškozené proteiny, věnuje přes deset let.

Problémem v dosavadním bádání je podle něj skutečnost, že stávající experimentální přístupy nedokážou vyvolat poškození proteinů v konkrétním místě buňky a současně sledovat buněčnou odpověď v reálném čase. Olomoučtí vědci proto přicházejí s novou mikroskopickou technologií, která zmíněné bariéry překoná.

„Projekt MICROTHERM umožní pomocí unikátní metody lépe porozumět časným dějům, jež rozhodují o tom, jak buňky reagují na poškozené a agregované proteiny, které mohou narušovat její fungování. Díky tomu můžeme přispět k poznání procesů důležitých pro neurodegenerativní i nádorová onemocnění,“ objasnil vědec.

„Projekt umožní posunout naši unikátní metodu, která otevírá nové možnosti studia toho, jak buňky rozpoznávají, opravují a degradují poškozené proteiny." Zdeněk Škrott

Získání grantu je pro něj radost i velký závazek. „Vnímám to jako ocenění dosavadní práce mé i mých kolegů a zároveň jako příležitost dále rozvíjet mezinárodně kvalitní výzkum v Ústavu molekulární a translační medicíny. Projekt umožní posunout naši unikátní metodu, která otevírá nové možnosti studia toho, jak buňky rozpoznávají, opravují a degradují poškozené proteiny. Velmi si cením i toho, že grant vytvoří prostor pro další rozvoj mezinárodní spolupráce, posílení našeho týmu a podporu mladých vědců na našem pracovišti,“ doplnil vědec.

Podporu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy získalo celkem 16 projektů, které mají originálním přístupem výrazně posunout hranice poznání.

Jeden zápas, v průměru 57 reklam a téměř 12 minut propagace sázení. Diváci české nejvyšší fotbalové soutěže jsou během televizních přenosů vystaveni mimořádně intenzivní reklamě na hazardní hry. Vyplývá to z nové studie geografa Filipa Kovaříka z přírodovědecké fakulty, jejíž autoři během 32 utkání Chance Ligy zaznamenali celkem 1 824 reklamních sdělení. Značná část z nich se přitom objevovala přímo v průběhu hry.

„Živé sázení je z hlediska prevence rizik problematické. Využívá totiž aktuální emoce diváka a vytváří tlak na rychlé rozhodnutí. Člověk nesází s odstupem, ale v okamžiku, kdy je vtažený do průběhu hry,“ upozornil Filip Kovařík z katedry geografie přírodovědecké fakulty.

Sázkové nabídky doprovázely průběh utkání

Studie sledovala čtyři kola nejvyšší české fotbalové soutěže v srpnu a září 2025. Největší část reklam se objevovala přímo během hry. Výzkumníci zaznamenali 700 reklamních sdělení odvysílaných v průběhu samotného utkání, což představovalo téměř 40 procent všech reklam. Šlo především o grafiku s aktuálními kurzy a nabídky takzvaného live bettingu, tedy sázení v průběhu zápasu.

Odborníci současně zjistili, že více než čtvrtina reklam využívala známé sportovce nebo celebrity. Podle autorů studie mohou právě známé osobnosti přispívat k normalizaci hazardu, zejména u mladších diváků.

České vysílání vykazuje mimořádně vysoký počet reklam

Výsledky studie zároveň poukázaly na rozdíly mezi českým a zahraničním regulačním prostředím. Například ve Velké Británii platí takzvané pravidlo whistle-to-whistle, které omezuje reklamu na hazard v době bezprostředně před sportovním přenosem, během něj i krátce po jeho skončení. Česká legislativa je v tomto směru výrazně benevolentnější a umožňuje zobrazování reklam i během samotného utkání.

„Ve srovnání se zahraničními studiemi jde o mimořádně vysokou intenzitu. Zatímco ve Velké Británii se v podobných analýzách objevují přibližně jednotky reklam na zápas, v českém prostředí jsme zaznamenali průměrně desítky reklam během jediného utkání,“ doplnil Filip Kovařík.

Skutečná expozice diváků hazardnímu marketingu je ovšem ještě vyšší. Studie totiž zahrnovala pouze reklamy a grafické prvky přímo ve vysílání, nikoliv loga na dresech, reklamní plochy na stadionech, sponzorské názvy soutěží nebo propagaci na sociálních sítích.

„Naše výsledky ukazují, že reklama na hazard není v českých fotbalových přenosech okrajovým jevem. Je to stabilní a velmi intenzivní součást vysílání. Pokud chceme diskutovat o prevenci rizikového hraní a ochraně zranitelných skupin obyvatel, musíme se bavit i o tom, jak často a v jaké podobě se hazard během sportu objevuje,“ dodal Filip Kovařík.

Objem sázek během pěti let výrazně vzrostl

Autoři studie tak upozornili na rychlý růst českého hazardního trhu. Podle údajů ministerstva financí vzrostl celkový objem peněz vložených do všech legálně provozovaných forem hazardních her (například loterií, stíracích losů, herních automatů či kurzového sázení) v České republice mezi lety 2019 a 2024 o 154 procent, z 389 miliard na 988 miliard korun. Nejde přitom pouze o kurzové sázení ani o částku, kterou hráči skutečně prohráli. Přibližně 93 % vložených peněz bylo totiž vyplaceno zpět na výhrách. Čistá ztráta hráčů, a tedy hrubý zisk provozovatelů před zdaněním, však i tak dosáhla přibližně 68 miliard korun. Právě kurzové, zejména sportovní sázení patří k nejčastěji propagovaným formám hazardu, a fotbalové přenosy proto pro jeho provozovatele představují mimořádně atraktivní reklamní prostor.

Jeden zápas, v průměru 57 reklam a téměř 12 minut propagace sázení. Diváci české nejvyšší fotbalové soutěže jsou během televizních přenosů vystaveni mimořádně intenzivní reklamě na hazardní hry. Vyplývá to z nové studie geografa Filipa Kovaříka z přírodovědecké fakulty, jejíž autoři během 32 utkání Chance Ligy zaznamenali celkem 1 824 reklamních sdělení. Značná část z nich se přitom objevovala přímo v průběhu hry.

„Živé sázení je z hlediska prevence rizik problematické. Využívá totiž aktuální emoce diváka a vytváří tlak na rychlé rozhodnutí. Člověk nesází s odstupem, ale v okamžiku, kdy je vtažený do průběhu hry,“ upozornil Filip Kovařík z katedry geografie přírodovědecké fakulty.

Sázkové nabídky doprovázely průběh utkání

Studie sledovala čtyři kola nejvyšší české fotbalové soutěže v srpnu a září 2025. Největší část reklam se objevovala přímo během hry. Výzkumníci zaznamenali 700 reklamních sdělení odvysílaných v průběhu samotného utkání, což představovalo téměř 40 procent všech reklam. Šlo především o grafiku s aktuálními kurzy a nabídky takzvaného live bettingu, tedy sázení v průběhu zápasu.

Odborníci současně zjistili, že více než čtvrtina reklam využívala známé sportovce nebo celebrity. Podle autorů studie mohou právě známé osobnosti přispívat k normalizaci hazardu, zejména u mladších diváků.

České vysílání vykazuje mimořádně vysoký počet reklam

Výsledky studie zároveň poukázaly na rozdíly mezi českým a zahraničním regulačním prostředím. Například ve Velké Británii platí takzvané pravidlo whistle-to-whistle, které omezuje reklamu na hazard v době bezprostředně před sportovním přenosem, během něj i krátce po jeho skončení. Česká legislativa je v tomto směru výrazně benevolentnější a umožňuje zobrazování reklam i během samotného utkání.

„Ve srovnání se zahraničními studiemi jde o mimořádně vysokou intenzitu. Zatímco ve Velké Británii se v podobných analýzách objevují přibližně jednotky reklam na zápas, v českém prostředí jsme zaznamenali průměrně desítky reklam během jediného utkání,“ doplnil Filip Kovařík.

Skutečná expozice diváků hazardnímu marketingu je ovšem ještě vyšší. Studie totiž zahrnovala pouze reklamy a grafické prvky přímo ve vysílání, nikoliv loga na dresech, reklamní plochy na stadionech, sponzorské názvy soutěží nebo propagaci na sociálních sítích.

„Naše výsledky ukazují, že reklama na hazard není v českých fotbalových přenosech okrajovým jevem. Je to stabilní a velmi intenzivní součást vysílání. Pokud chceme diskutovat o prevenci rizikového hraní a ochraně zranitelných skupin obyvatel, musíme se bavit i o tom, jak často a v jaké podobě se hazard během sportu objevuje,“ dodal Filip Kovařík.

Objem sázek během pěti let výrazně vzrostl

Autoři studie tak upozornili na rychlý růst českého hazardního trhu. Podle údajů ministerstva financí vzrostl celkový objem peněz vložených do všech legálně provozovaných forem hazardních her (například loterií, stíracích losů, herních automatů či kurzového sázení) v České republice mezi lety 2019 a 2024 o 154 procent, z 389 miliard na 988 miliard korun. Nejde přitom pouze o kurzové sázení ani o částku, kterou hráči skutečně prohráli. Přibližně 93 % vložených peněz bylo totiž vyplaceno zpět na výhrách. Čistá ztráta hráčů, a tedy hrubý zisk provozovatelů před zdaněním, však i tak dosáhla přibližně 68 miliard korun. Právě kurzové, zejména sportovní sázení patří k nejčastěji propagovaným formám hazardu, a fotbalové přenosy proto pro jeho provozovatele představují mimořádně atraktivní reklamní prostor.

Během přípravy na blížící se Grand Slam v mongolském Ulánbátaru zamířila nejúspěšnější česká judistka současnosti Renata Zachová i do laboratoře zátěžové fyziologie na Fakultě tělesné kultury UP. Ve zdejší hypoxické komoře, v níž lze nasimulovat různé podmínky a sledovat odezvu organismu na ně při zátěži, si vyzkoušela, jak se jí bude v Mongolsku prát.

Nadmořská výška přes 1300 metrů, k tomu výrazný časový posun. „To jsou dost odlišné podmínky oproti tomu, co známe z Evropy nebo i Japonska. Na dřívějším turnaji v Mongolsku jsem viděl, že koordinace evropských sportovců byla kvůli aklimatizaci podstatně nižší. Takže se nyní snažíme toto nepodcenit a Renči aklimatizaci zkrátit,“ uvedl trenér judistky Jiří Štěpán z Judo klubu Olomouc, jinak též vyučující na katedře sportu FTK UP.

Hypoxická komora je jednoduše řečeno skleník, do kterého díky speciálnímu filtru proudí vzduch ochuzený o kyslík, díky čemuž mohou odborníci z katedry přírodních věd v kinantropologii FTK UP nasimulovat podmínky prostředí až do nadmořské výšky 7000 metrů, a pokud využijí zvlhčovače či topení, tak i podnebí nejrůznějších míst světa.

Renata Zachová se sparing partnerem, judistou Štěpánem Zinkem v komoře absolvovala hypoxický trénink v simulované výšce 2000 metrů nad mořem. „Sledujeme odezvu organismu na zatížení v hypoxických podmínkách. Mimo jiné bezprostředně po skončení zatížení monitorujeme saturaci kyslíkem či puls,“ přiblížil Adam Jarmar, odborný asistent zmíněné katedry. Hypoxickým podmínkám se judistka v rámci přípravy vystavovala i mimo laboratoř.

Nabídku testování laboratoře zátěžové fyziologie FTK UP najdete zde.

„Intermitentní hypoxická expozice spočívá ve střídání intervalů hypoxie a normoxie, během nichž je organismus opakovaně stimulován sníženou dostupností kyslíku. Cílem je podpořit adaptační mechanismy organismu a urychlit aklimatizaci na prostředí s nižším obsahem kyslíku, ve kterém bude sportovec soutěžit,“ vysvětlil vedoucí laboratoře zátěžové fyziologie Michal Botek.

Dodal, že je hrdý na to, že fakulta takto propojuje své vědecké know-how se sportovním tréninkem a že může takovéto služby špičkovým sportovcům nabídnout – v případě Renaty Zachové nejen v rámci dlouhodobé spolupráce jejího domácího Judo klubu Olomouc s FTK UP, ale také jako součást podpory Vysokoškolského sportovního centra Victoria, do nějž je judistka zařazena.

„Jsem velmi ráda, že tady takové možnosti jsou. Opravdu mi to dost před závody pomáhá, jak jsem si už vyzkoušela před několika lety, když jsme do Mongolska jeli poprvé. Očekávám, že tam první dva dny zase budou právě z hlediska aklimatizace náročnější, ale pak už to bude dobré a budu se prát, jak nejlépe umím,“ uzavřela Renata Zachová, studentka FTK UP, která před nedávnem byla vyhlášena Judistkou roku.

Během přípravy na blížící se Grand Slam v mongolském Ulánbátaru zamířila nejúspěšnější česká judistka současnosti Renata Zachová i do laboratoře zátěžové fyziologie na Fakultě tělesné kultury UP. Ve zdejší hypoxické komoře, v níž lze nasimulovat různé podmínky a sledovat odezvu organismu na ně při zátěži, si vyzkoušela, jak se jí bude v Mongolsku prát.

Nadmořská výška přes 1300 metrů, k tomu výrazný časový posun. „To jsou dost odlišné podmínky oproti tomu, co známe z Evropy nebo i Japonska. Na dřívějším turnaji v Mongolsku jsem viděl, že koordinace evropských sportovců byla kvůli aklimatizaci podstatně nižší. Takže se nyní snažíme toto nepodcenit a Renči aklimatizaci zkrátit,“ uvedl trenér judistky Jiří Štěpán z Judo klubu Olomouc, jinak též vyučující na katedře sportu FTK UP.

Hypoxická komora je jednoduše řečeno skleník, do kterého díky speciálnímu filtru proudí vzduch ochuzený o kyslík, díky čemuž mohou odborníci z katedry přírodních věd v kinantropologii FTK UP nasimulovat podmínky prostředí až do nadmořské výšky 7000 metrů, a pokud využijí zvlhčovače či topení, tak i podnebí nejrůznějších míst světa.

Renata Zachová se sparing partnerem, judistou Štěpánem Zinkem v komoře absolvovala hypoxický trénink v simulované výšce 2000 metrů nad mořem. „Sledujeme odezvu organismu na zatížení v hypoxických podmínkách. Mimo jiné bezprostředně po skončení zatížení monitorujeme saturaci kyslíkem či puls,“ přiblížil Adam Jarmar, odborný asistent zmíněné katedry. Hypoxickým podmínkám se judistka v rámci přípravy vystavovala i mimo laboratoř.

Nabídku testování laboratoře zátěžové fyziologie FTK UP najdete zde.

„Intermitentní hypoxická expozice spočívá ve střídání intervalů hypoxie a normoxie, během nichž je organismus opakovaně stimulován sníženou dostupností kyslíku. Cílem je podpořit adaptační mechanismy organismu a urychlit aklimatizaci na prostředí s nižším obsahem kyslíku, ve kterém bude sportovec soutěžit,“ vysvětlil vedoucí laboratoře zátěžové fyziologie Michal Botek.

Dodal, že je hrdý na to, že fakulta takto propojuje své vědecké know-how se sportovním tréninkem a že může takovéto služby špičkovým sportovcům nabídnout – v případě Renaty Zachové nejen v rámci dlouhodobé spolupráce jejího domácího Judo klubu Olomouc s FTK UP, ale také jako součást podpory Vysokoškolského sportovního centra Victoria, do nějž je judistka zařazena.

„Jsem velmi ráda, že tady takové možnosti jsou. Opravdu mi to dost před závody pomáhá, jak jsem si už vyzkoušela před několika lety, když jsme do Mongolska jeli poprvé. Očekávám, že tam první dva dny zase budou právě z hlediska aklimatizace náročnější, ale pak už to bude dobré a budu se prát, jak nejlépe umím,“ uzavřela Renata Zachová, studentka FTK UP, která před nedávnem byla vyhlášena Judistkou roku.

Tváří se jako kamarádi. Své oběti, vesměs mladé lidi, oslovují prostřednictvím sociálních sítí a tvrdí, že jim chtějí pomoci. Na profilech prezentují svůj úspěšný život, peníze a luxus, který podle nich může mít každý. Jenže je to podvod. Praktiky podvodníků působících na sociálních sítích odhaluje nový dokumentární snímek Red Flags, jehož spoluautorem je absolvent Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Skautský institut Olomouc film promítne 22. června.

Z průzkumu České bankovní asociace vyplývá, že klienti bank čelili za první tři měsíce letošního roku téměř 24 tisícům útoků. Ve srovnání s loňskem jde o mírný nárůst. Významně však vzrostla celková škoda, která od začátku roku do konce března dosáhla 798 milionů korun. E-šmejdi jsou tedy schopní ukrást výrazně větší částky než v minulých letech. Mezi nejzranitelnější skupiny patří mladí lidé, u nichž finanční gramotnost spíše stagnuje. Právě jim je věnován nový dokumentární snímek Red Flags, který vznikl díky společnosti Nekrachni.

Jak film vznikal? Co je jeho cílem? A proč by si ho studující i široká veřejnost neměli nechat ujít? Nejen o tom hovoří spoluautor filmu Vojtěch Drašner, absolvent Filozofické fakulty Univerzity Palackého. 

Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého jste absolvoval bakalářské studium psychologie, magisterské pak na Masarykově univerzitě v Brně. Po absolutoriu vedla vaše cesta do organizace Nekrachni, kde pomáháte mladým lidem zvládat jejich první finanční kroky. Jak jste se dostal k filmu Red Flags a jak vznikal?

Společnost Nekrachni oslovila Česká bankovní asociace. Poukazovala především na to, že její data ukazují, že mladí lidé často přicházejí o peníze kvůli podvodům. Zajímalo nás proto, jaké typy podvodů na ně cílí. Začali jsme si všímat nových technologií, různých falešných platforem, a především psychologické manipulace. Mladé lidi jsme chtěli informovat prostřednictvím reálných záběrů, a tak jsme začali mapovat, co se děje. Až když jsme nashromáždili velké množství materiálu, uvědomili jsme si, že nejlepší cestou bude vytvořit dokument.  

Můžete krátce shrnout čemu se film věnuje?

Finančním podvodníkům (scammerům) na sociálních sítích, kteří cílí především na mladou generaci. Častými terči jsou studenti a studentky, a to právě proto, že ještě studují a nemají vysoké příjmy, případně jsou teprve na začátku své kariéry. Podvodníci jim slibují rychlé zisky, „zázračné“ investice nebo různé online projekty. Ve skutečnosti se z nich snaží vylákat peníze. Často jde o podvody typu pyramidových schémat, tzv. bílých koní nebo o zneužívání důvěřivosti a slabostí druhých. Hlavním cílem našeho snímku je osvěta. Chceme mladé lidi upozornit na podvodníky působící na sociálních sítích.

Proč by se lidé měli na film přijít podívat?

Mnozí si říkají, že podvodníka snadno poznají. Jenže to není tak jednoduché. Tito lidé se velmi přesvědčivě tváří jako kamarádi. Mají na vás vždy čas a spoustu rad. Dříve či později se však začnou objevovat varovné signály (red flags). Ne každý si jich ale všimne. Jsou nenápadné, někdy dokonce skryté. Nestačí tedy pouze říkat, že podvody existují a jsou nebezpečné. Prostřednictvím našeho dokumentu, do jehož obsahu přispěla svými komentáři i Romana Mazalová z katedry psychologie FF UP, chceme ukázat, jak se jim bránit. To mohou mladí lidé udělat až ve chvíli, kdy pochopí, proč podvodnické techniky fungují. Právě na ně dokument upozorňuje. Budeme rádi, když lidé snímek zhlédnou a stanou se vůči těmto varovným signálům všímavější. Snáze tak ochrání své peníze.   

Red Flags, vytvořila společnost Nekrachni. Snímek mapuje nekalé praktiky na sociálních sítích, jež cílí na mladé lidi. Skautský institut Olomouc, 22. červen, od 17 hodin. V rámci programu se na uvedené téma uskuteční i debata. Více na Redflags.cz.

Tváří se jako kamarádi. Své oběti, vesměs mladé lidi, oslovují prostřednictvím sociálních sítí a tvrdí, že jim chtějí pomoci. Na profilech prezentují svůj úspěšný život, peníze a luxus, který podle nich může mít každý. Jenže je to podvod. Praktiky podvodníků působících na sociálních sítích odhaluje nový dokumentární snímek Red Flags, jehož spoluautorem je absolvent Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Skautský institut Olomouc film promítne 22. června.

Z průzkumu České bankovní asociace vyplývá, že klienti bank čelili za první tři měsíce letošního roku téměř 24 tisícům útoků. Ve srovnání s loňskem jde o mírný nárůst. Významně však vzrostla celková škoda, která od začátku roku do konce března dosáhla 798 milionů korun. E-šmejdi jsou tedy schopní ukrást výrazně větší částky než v minulých letech. Mezi nejzranitelnější skupiny patří mladí lidé, u nichž finanční gramotnost spíše stagnuje. Právě jim je věnován nový dokumentární snímek Red Flags, který vznikl díky společnosti Nekrachni.

Jak film vznikal? Co je jeho cílem? A proč by si ho studující i široká veřejnost neměli nechat ujít? Nejen o tom hovoří spoluautor filmu Vojtěch Drašner, absolvent Filozofické fakulty Univerzity Palackého. 

Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého jste absolvoval bakalářské studium psychologie, magisterské pak na Masarykově univerzitě v Brně. Po absolutoriu vedla vaše cesta do organizace Nekrachni, kde pomáháte mladým lidem zvládat jejich první finanční kroky. Jak jste se dostal k filmu Red Flags a jak vznikal?

Společnost Nekrachni oslovila Česká bankovní asociace. Poukazovala především na to, že její data ukazují, že mladí lidé často přicházejí o peníze kvůli podvodům. Zajímalo nás proto, jaké typy podvodů na ně cílí. Začali jsme si všímat nových technologií, různých falešných platforem, a především psychologické manipulace. Mladé lidi jsme chtěli informovat prostřednictvím reálných záběrů, a tak jsme začali mapovat, co se děje. Až když jsme nashromáždili velké množství materiálu, uvědomili jsme si, že nejlepší cestou bude vytvořit dokument.  

Můžete krátce shrnout čemu se film věnuje?

Finančním podvodníkům (scammerům) na sociálních sítích, kteří cílí především na mladou generaci. Častými terči jsou studenti a studentky, a to právě proto, že ještě studují a nemají vysoké příjmy, případně jsou teprve na začátku své kariéry. Podvodníci jim slibují rychlé zisky, „zázračné“ investice nebo různé online projekty. Ve skutečnosti se z nich snaží vylákat peníze. Často jde o podvody typu pyramidových schémat, tzv. bílých koní nebo o zneužívání důvěřivosti a slabostí druhých. Hlavním cílem našeho snímku je osvěta. Chceme mladé lidi upozornit na podvodníky působící na sociálních sítích.

Proč by se lidé měli na film přijít podívat?

Mnozí si říkají, že podvodníka snadno poznají. Jenže to není tak jednoduché. Tito lidé se velmi přesvědčivě tváří jako kamarádi. Mají na vás vždy čas a spoustu rad. Dříve či později se však začnou objevovat varovné signály (red flags). Ne každý si jich ale všimne. Jsou nenápadné, někdy dokonce skryté. Nestačí tedy pouze říkat, že podvody existují a jsou nebezpečné. Prostřednictvím našeho dokumentu, do jehož obsahu přispěla svými komentáři i Romana Mazalová z katedry psychologie FF UP, chceme ukázat, jak se jim bránit. To mohou mladí lidé udělat až ve chvíli, kdy pochopí, proč podvodnické techniky fungují. Právě na ně dokument upozorňuje. Budeme rádi, když lidé snímek zhlédnou a stanou se vůči těmto varovným signálům všímavější. Snáze tak ochrání své peníze.   

Red Flags, vytvořila společnost Nekrachni. Snímek mapuje nekalé praktiky na sociálních sítích, jež cílí na mladé lidi. Skautský institut Olomouc, 22. červen, od 17 hodin. V rámci programu se na uvedené téma uskuteční i debata. Více na Redflags.cz.

Výroční konference aliance Aurora 2026 v Duisburgu-Essenu spojila debatu o budoucnosti evropského vysokého školství s připomenutím deseti let spolupráce v rámci univerzitní sítě Aurora Network. Hlavními tématy byly důvěra ve vědu, společné vzdělávání, mikrocertifikáty, výzkumná spolupráce, zapojení studentů a společenská role univerzit. UP na konferenci reprezentovali členové vedení univerzity, centrálního týmu Aurory i studenti a studentky.

Konference přivítala téměř 200 účastníků z 15 univerzit a stala se důležitou platformou pro diskuzi o dosavadním vývoji programu Aurora 2030 i o dalších prioritách evropského vysokého školství. Zároveň připomněla deset let spolupráce v rámci sítě Aurora Network. Během čtyř dnů se akademici, studenti, zaměstnanci i další hosté zapojili do plenárních zasedání, workshopů, strategických jednání a networkingových akcí zaměřených na výzvy, kterým dnes vysoké školství čelí.

Univerzitu Palackého na konferenci zastupovali členové centrálního týmu Aurory na UP i delegace vedení univerzity. Rektor UP Michael Kohajda se setkal s rektory partnerských univerzit a reprezentoval Univerzitu Palackého na jednání Aurora General Council. Dalších jednání se účastnili prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a prorektorka pro mezinárodní vztahy Ivona Barešová, do jejíž gesce Aurora spadá.

„Po deseti letech spolupráce v síti Aurora Network vstupuje Aurora do další fáze svého rozvoje. Na základech vybudovaných v uplynulých letech nyní rozvíjí konkrétní aktivity a iniciativy, které mají přímý dopad na studenty, akademiky a další pracovníky partnerských univerzit,“ uvedla Ivona Barešová.

Budoucnost postavená na důvěře

Jedním z hlavních témat celé konference byla role univerzit jako důvěryhodných institucí. V úvodním panelu vystoupila uznávaná popularizátorka vědy a chemička Mai Thi Nguyen-Kim, která se zaměřila na výzvy spojené s komunikací vědy v době informačního zahlcení a klesající důvěry veřejnosti. Její vystoupení otevřelo diskuzi o tom, jak mohou univerzity účinněji komunikovat se společností, čelit dezinformacím a posilovat důvěru veřejnosti ve výzkum i rozhodování založené na důkazech.

Významné místo v programu zaujaly také výzkum, inovace a podnikání. Jednotlivé sekce se věnovaly tématům, jako jsou otevřená věda, digitální vzdělávání, mezinárodní mobility, občanská angažovanost nebo inovativní podnikání. Jednou z hlavních priorit pro další období má být společné vzdělávání. Aurora se chce zaměřit zejména na podporu rozvoje společných studijních programů, který by studentům umožnil získat titul spojený s více partnerskými univerzitami. Důležitou roli má sehrát také rozvoj kratších flexibilních vzdělávacích formátů zakončených mikrocertifikátem. Této oblasti se proto v programu věnovaly workshopy zaměřené na společné vzdělávací formáty, mikrocertifikáty, uznávání studia, blended intensive programmes i digitální certifikáty.

„Společné vzdělávání a sdílení odbornosti jsou klíčem k tomu, aby evropské univerzitní aliance přinášely dlouhodobý dopad. Jedním z hlavních úkolů pro nadcházející období proto bude odstraňování legislativních a administrativních překážek, které hlubší spolupráci evropských univerzit stále komplikují,“ řekla Ivona Barešová.

Nedílnou součástí Aurory jsou také studenti. Na konferenci se proto setkali během jednání Studentské rady Aurory (Aurora Student Council), byla jim věnována samostatná plenární diskuze a zároveň se účastnili i dalších panelů. Za Univerzitu Palackého vystoupila studentka filozofické fakulty Eliška Karasová, místopředsedkyně Aurora Student Council, během plenární sekce Aurora 2030 Midway: Achievements, Challenges, and the Road Ahead i panelu Window into Student Representation.

Významné milníky a úspěchy

Důležitým okamžikem setkání bylo předání předsednictví Aurory Margrethe Jonkman, předsedkyni výkonné rady Vrije Universiteit Amsterdam. Ve svém prvním projevu v roli prezidentky zdůraznila význam úzké spolupráce mezi univerzitami Aurora v rychle se měnícím mezinárodním prostředí. Vyzdvihla také společný závazek v oblasti vzdělávání, sdílení znalostí, výzkumné spolupráce a přínosu univerzit pro společnost.

Ačkoli se konference soustředila především na budoucí ambice, nabídla také příležitost ohlédnout se za dosavadními výsledky Aurory od jejího vzniku v roce 2016. Během uplynulého desetiletí se Aurora rozvinula v globální síť univerzit, které propojují akademickou excelenci se společenskou odpovědností, a to prostřednictvím mezinárodní spolupráce, výzkumu, vzdělávání a aktivního zapojení komunit.

foto_sem_4

Setkání bylo zároveň příležitostí ocenit práci Aurora Communities of Practice, tedy tematických odborných komunit působících napříč aliancí. Ceny Aurora CoP Awards mají upozornit na inspirativní práci týmů, které rozvíjejí spolupráci, udržitelnost a společenský dopad v rámci Aurory. Během závěrečného ceremoniálu získala ocenění také komunita Peace in Practice Across Universities, kterou UP vede společně s VU Amsterdam. Komunita propojuje partnery v oblasti výzkumu, výuky a občanských aktivit zaměřených na mír a globální občanství.

Výroční konference Aurory potvrdila, že úspěchy, kterých se podařilo dosáhnout během prvního desetiletí, tvoří pevný základ pro další etapu rozvoje. V následujícím období se Aurora zaměří nejen na dokončení současné fáze programu Aurora 2030, ale také na přípravu dalšího dvouletého prodloužení spolupráce v rámci Iniciativy Evropských univerzit.

Další informace o činnosti Aurory naleznete na webu Aurory na UP a na společném centrálním webu.

Výroční konference aliance Aurora 2026 v Duisburgu-Essenu spojila debatu o budoucnosti evropského vysokého školství s připomenutím deseti let spolupráce v rámci univerzitní sítě Aurora Network. Hlavními tématy byly důvěra ve vědu, společné vzdělávání, mikrocertifikáty, výzkumná spolupráce, zapojení studentů a společenská role univerzit. UP na konferenci reprezentovali členové vedení univerzity, centrálního týmu Aurory i studenti a studentky.

Konference přivítala téměř 200 účastníků z 15 univerzit a stala se důležitou platformou pro diskuzi o dosavadním vývoji programu Aurora 2030 i o dalších prioritách evropského vysokého školství. Zároveň připomněla deset let spolupráce v rámci sítě Aurora Network. Během čtyř dnů se akademici, studenti, zaměstnanci i další hosté zapojili do plenárních zasedání, workshopů, strategických jednání a networkingových akcí zaměřených na výzvy, kterým dnes vysoké školství čelí.

Univerzitu Palackého na konferenci zastupovali členové centrálního týmu Aurory na UP i delegace vedení univerzity. Rektor UP Michael Kohajda se setkal s rektory partnerských univerzit a reprezentoval Univerzitu Palackého na jednání Aurora General Council. Dalších jednání se účastnili prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a prorektorka pro mezinárodní vztahy Ivona Barešová, do jejíž gesce Aurora spadá.

„Po deseti letech spolupráce v síti Aurora Network vstupuje Aurora do další fáze svého rozvoje. Na základech vybudovaných v uplynulých letech nyní rozvíjí konkrétní aktivity a iniciativy, které mají přímý dopad na studenty, akademiky a další pracovníky partnerských univerzit,“ uvedla Ivona Barešová.

Budoucnost postavená na důvěře

Jedním z hlavních témat celé konference byla role univerzit jako důvěryhodných institucí. V úvodním panelu vystoupila uznávaná popularizátorka vědy a chemička Mai Thi Nguyen-Kim, která se zaměřila na výzvy spojené s komunikací vědy v době informačního zahlcení a klesající důvěry veřejnosti. Její vystoupení otevřelo diskuzi o tom, jak mohou univerzity účinněji komunikovat se společností, čelit dezinformacím a posilovat důvěru veřejnosti ve výzkum i rozhodování založené na důkazech.

Významné místo v programu zaujaly také výzkum, inovace a podnikání. Jednotlivé sekce se věnovaly tématům, jako jsou otevřená věda, digitální vzdělávání, mezinárodní mobility, občanská angažovanost nebo inovativní podnikání. Jednou z hlavních priorit pro další období má být společné vzdělávání. Aurora se chce zaměřit zejména na podporu rozvoje společných studijních programů, který by studentům umožnil získat titul spojený s více partnerskými univerzitami. Důležitou roli má sehrát také rozvoj kratších flexibilních vzdělávacích formátů zakončených mikrocertifikátem. Této oblasti se proto v programu věnovaly workshopy zaměřené na společné vzdělávací formáty, mikrocertifikáty, uznávání studia, blended intensive programmes i digitální certifikáty.

„Společné vzdělávání a sdílení odbornosti jsou klíčem k tomu, aby evropské univerzitní aliance přinášely dlouhodobý dopad. Jedním z hlavních úkolů pro nadcházející období proto bude odstraňování legislativních a administrativních překážek, které hlubší spolupráci evropských univerzit stále komplikují,“ řekla Ivona Barešová.

Nedílnou součástí Aurory jsou také studenti. Na konferenci se proto setkali během jednání Studentské rady Aurory (Aurora Student Council), byla jim věnována samostatná plenární diskuze a zároveň se účastnili i dalších panelů. Za Univerzitu Palackého vystoupila studentka filozofické fakulty Eliška Karasová, místopředsedkyně Aurora Student Council, během plenární sekce Aurora 2030 Midway: Achievements, Challenges, and the Road Ahead i panelu Window into Student Representation.

Významné milníky a úspěchy

Důležitým okamžikem setkání bylo předání předsednictví Aurory Margrethe Jonkman, předsedkyni výkonné rady Vrije Universiteit Amsterdam. Ve svém prvním projevu v roli prezidentky zdůraznila význam úzké spolupráce mezi univerzitami Aurora v rychle se měnícím mezinárodním prostředí. Vyzdvihla také společný závazek v oblasti vzdělávání, sdílení znalostí, výzkumné spolupráce a přínosu univerzit pro společnost.

Ačkoli se konference soustředila především na budoucí ambice, nabídla také příležitost ohlédnout se za dosavadními výsledky Aurory od jejího vzniku v roce 2016. Během uplynulého desetiletí se Aurora rozvinula v globální síť univerzit, které propojují akademickou excelenci se společenskou odpovědností, a to prostřednictvím mezinárodní spolupráce, výzkumu, vzdělávání a aktivního zapojení komunit.

foto_sem_4

Setkání bylo zároveň příležitostí ocenit práci Aurora Communities of Practice, tedy tematických odborných komunit působících napříč aliancí. Ceny Aurora CoP Awards mají upozornit na inspirativní práci týmů, které rozvíjejí spolupráci, udržitelnost a společenský dopad v rámci Aurory. Během závěrečného ceremoniálu získala ocenění také komunita Peace in Practice Across Universities, kterou UP vede společně s VU Amsterdam. Komunita propojuje partnery v oblasti výzkumu, výuky a občanských aktivit zaměřených na mír a globální občanství.

Výroční konference Aurory potvrdila, že úspěchy, kterých se podařilo dosáhnout během prvního desetiletí, tvoří pevný základ pro další etapu rozvoje. V následujícím období se Aurora zaměří nejen na dokončení současné fáze programu Aurora 2030, ale také na přípravu dalšího dvouletého prodloužení spolupráce v rámci Iniciativy Evropských univerzit.

Další informace o činnosti Aurory naleznete na webu Aurory na UP a na společném centrálním webu.