Agregátor zdrojů

On September 22, Libor Šmejkal, Jairo Sinova, and Tomáš Jungwirth were awarded the 2026 Europhysics Prize by the European Physical Society for their outstanding contributions to condensed matter physics, specifically for their discovery of altermagnetism, the third fundamental class of magnetic order. All three laureates were affiliated with the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences at the time of their discoveries and the publication of their award-winning works. This is the first time that the EPS Europhysics Prize has been awarded to Czech scientists. 

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek obdrželi 22. září Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetického uspořádání. Všichni tři laureáti byli v době objevů i publikace oceněných prací afiliováni s Fyzikálním ústavem AV ČR. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci. 

Studentský život nejsou jen přednášky, zápočty a fronty v menze. Nový pořad pUPek bude každé dva týdny přinášet aktuality z univerzity, Olomouce i ze světa – s nadsázkou, humorem a rozumnou dávkou bizáru. První díl odstartoval v pondělí 21. září.

pUPek je pořad od studenstva pro studentstvo. Diváci se můžou těšit na neobvyklé rozhovory s univerzitními osobnostmi, nepravidelně pravidelné rubriky a spoustu humoru nejenom pro akademicky zasvěcené. Pořadem provází moderátorská dvojice Anita „AniPali“ Palaščáková a Josef „Pepek“ Tetour.

„Jsem ráda, že univerzita dává studentům prostor kreativně se vyjadřovat k aktuálnímu dění. Chceme přinášet vlastní studentský pohled na to, co se odehrává ve světě, v Olomouci i přímo na univerzitě,“ říká moderátorka Anita Palaščáková.

video_sem

Už první díl ukazuje, že se tým pUPku nebojí netradičního pojetí. Pan Chlebíček se v menze Křížkovského vydal na rozhovor s ředitelem Správy kolejí a menz Janem Liškou, magistra Dita vyložila všem studujícím na UP kartu pro nadcházející semestr a nechybělo ani vědecké okénko s překvapením či roztrojený pan rektor. V dalších epizodách se mohou diváci těšit na komentáře k dění na UP i ve světě, zajímavosti z vědy, kultury a sportu nebo tipy z olomoucké gastroscény.

Nové díly budou vycházet každé druhé pondělí na YouTube kanálu Univerzity Palackého. Zákulisí pořadu a další obsah nabídne také Instagram @palackeho.pupek. A pokud se chcete na tvorbě dalších dílů podílet, máte námět na téma nebo víte o něčem, co by pUPku nemělo uniknout, ozvěte se tvůrčímu týmu prostřednictvím Instagramu nebo na e-mail pupek@upol.cz.

Studentský život nejsou jen přednášky, zápočty a fronty v menze. Nový pořad pUPek bude každé dva týdny přinášet aktuality z univerzity, Olomouce i ze světa – s nadsázkou, humorem a rozumnou dávkou bizáru. První díl odstartoval v pondělí 21. září.

pUPek je pořad od studenstva pro studentstvo. Diváci se můžou těšit na neobvyklé rozhovory s univerzitními osobnostmi, nepravidelně pravidelné rubriky a spoustu humoru nejenom pro akademicky zasvěcené. Pořadem provází moderátorská dvojice Anita „AniPali“ Palaščáková a Josef „Pepek“ Tetour.

„Jsem ráda, že univerzita dává studentům prostor kreativně se vyjadřovat k aktuálnímu dění. Chceme přinášet vlastní studentský pohled na to, co se odehrává ve světě, v Olomouci i přímo na univerzitě,“ říká moderátorka Anita Palaščáková.

video_sem

Už první díl ukazuje, že se tým pUPku nebojí netradičního pojetí. Pan Chlebíček se v menze Křížkovského vydal na rozhovor s ředitelem Správy kolejí a menz Janem Liškou, magistra Dita vyložila všem studujícím na UP kartu pro nadcházející semestr a nechybělo ani vědecké okénko s překvapením či roztrojený pan rektor. V dalších epizodách se mohou diváci těšit na komentáře k dění na UP i ve světě, zajímavosti z vědy, kultury a sportu nebo tipy z olomoucké gastroscény.

Nové díly budou vycházet každé druhé pondělí na YouTube kanálu Univerzity Palackého. Zákulisí pořadu a další obsah nabídne také Instagram @palackeho.pupek. A pokud se chcete na tvorbě dalších dílů podílet, máte námět na téma nebo víte o něčem, co by pUPku nemělo uniknout, ozvěte se tvůrčímu týmu prostřednictvím Instagramu nebo na e-mail pupek@upol.cz.

Sál Městské knihovny v Praze byl v pondělí zaplněný fanoušky vědy, kteří se přišli podívat na tuzemské finále mezinárodní soutěže v popularizaci vědy FameLab. Mezi desítkou soutěžících měla i letos UP své silné zastoupení – hned tři mladé vědkyně se utkaly o postup do celosvětového finále. To se podařilo Lindě Tölgové, doktorandce z katedry biochemie Přf UP. Druhé místo obsadila Anežka Lyková z katedry organické chemie. UP tak potvrdila svou sílu v komunikaci vědy.

Jak představit složité vědecké téma širokému publiku během tří minut pouze za použití pomůcek, které jsme schopni si na pódium s sebou přinést a zase odnést? To už 26 let ukazuje FameLab, britská soutěž v popularizaci vědy. Její tuzemské finále se u nás konalo již pošestnácté a tentokrát měla Univerzita Palackého hned tři želízka v ohni.

Olomouc – město popularizace vědy

V průběhu večera se představilo deset finalistek a finalistů. Odborné porotě se nejvíce líbilo vystoupení Lindy Tölgové. Doktorandka katedry biochemie PřF UP v něm mluvila o svém výzkumu imunitního systému včel. Linda tak bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále, které se uskuteční začátkem prosince v Polsku.

Druhé místo získala Anežka Lyková, které divákům zprostředkovala historii lidstva perspektivou jedné z jeho největších hrozeb – tuberkulózy. Její léčbou se zabývá na katedře organické chemie pod vedením docentky Lucie Brulíkové. Obě oceněné mladé vědkyně jsou také letošními stipendistkami Nadačního fondu UP.

Na třetím místě se umístila Eliška Leštinová z Univerzity Karlovy, která vyprávěla příběh vlčího stopování – od bobků po fotopasti. Třetí reprezentantkou UP byla Simona Belošová, taktéž z katedry organické chemie. Ta si do finále vybrala příběh bakterií odolných proti antibiotikům. Přestože se ve finále na nejvyšších příčkách neumístila, své popularizační umění představuje například na instagramovém kanálu @fakt_věda.

Důležitost srozumitelné komunikace

Diváci si čekání na výsledky mohli zpestřit vědeckým kvízem pod vedením Jana Herziga, ředitele organizace zaměřené na zvídavé středoškoláky Zvaž vědu. A poté mohli sami hlasovat o ceně publika. Tu si nakonec odnesla Tereza Roesel z Fyzikálního ústavu AV ČR, která mluvila o tom, jak můžeme díky novým zobrazovacím technikám sledovat jednotlivé molekuly v živých buňkách.

Během večera věnovanému vědě vystoupil také britský velvyslanec v ČR Matt Field nebo rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima. Právě nejstarší česká univerzita je totiž již tradičně pořadatelem soutěže. Oba zmiňovali důležitost srozumitelné vědecké komunikace v dnešním turbulentním světě.

Univerzita Palackého se soutěží v popularizaci vědy účastní již tradičně. V loňském roce se finále FameLabu zúčastnila Kateřina Koubová z LF UP. V konkurenční soutěži Falling Walls Lab zase loni zvítězila Veronika Šedajová z CATRIN UP. 

Chcete se i vy příští rok zúčastnit některé z popularizačních soutěží? Na UP vám rádi pomůžeme s přípravou. Stačí se obrátit na Kartin Stark z Kariérního centra UP nebo popularizátorku vědy UP Vendulu Lužnou, které vás celou přípravou soutěže provedou.

Sál Městské knihovny v Praze byl v pondělí zaplněný fanoušky vědy, kteří se přišli podívat na tuzemské finále mezinárodní soutěže v popularizaci vědy FameLab. Mezi desítkou soutěžících měla i letos UP své silné zastoupení – hned tři mladé vědkyně se utkaly o postup do celosvětového finále. To se podařilo Lindě Tölgové, doktorandce z katedry biochemie Přf UP. Druhé místo obsadila Anežka Lyková z katedry organické chemie. UP tak potvrdila svou sílu v komunikaci vědy.

Jak představit složité vědecké téma širokému publiku během tří minut pouze za použití pomůcek, které jsme schopni si na pódium s sebou přinést a zase odnést? To už 26 let ukazuje FameLab, britská soutěž v popularizaci vědy. Její tuzemské finále se u nás konalo již pošestnácté a tentokrát měla Univerzita Palackého hned tři želízka v ohni.

Olomouc – město popularizace vědy

V průběhu večera se představilo deset finalistek a finalistů. Odborné porotě se nejvíce líbilo vystoupení Lindy Tölgové. Doktorandka katedry biochemie PřF UP v něm mluvila o svém výzkumu imunitního systému včel. Linda tak bude reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále, které se uskuteční začátkem prosince v Polsku.

Druhé místo získala Anežka Lyková, které divákům zprostředkovala historii lidstva perspektivou jedné z jeho největších hrozeb – tuberkulózy. Její léčbou se zabývá na katedře organické chemie pod vedením docentky Lucie Brulíkové. Obě oceněné mladé vědkyně jsou také letošními stipendistkami Nadačního fondu UP.

Na třetím místě se umístila Eliška Leštinová z Univerzity Karlovy, která vyprávěla příběh vlčího stopování – od bobků po fotopasti. Třetí reprezentantkou UP byla Simona Belošová, taktéž z katedry organické chemie. Ta si do finále vybrala příběh bakterií odolných proti antibiotikům. Přestože se ve finále na nejvyšších příčkách neumístila, své popularizační umění představuje například na instagramovém kanálu @fakt_věda.

Důležitost srozumitelné komunikace

Diváci si čekání na výsledky mohli zpestřit vědeckým kvízem pod vedením Jana Herziga, ředitele organizace zaměřené na zvídavé středoškoláky Zvaž vědu. A poté mohli sami hlasovat o ceně publika. Tu si nakonec odnesla Tereza Roesel z Fyzikálního ústavu AV ČR, která mluvila o tom, jak můžeme díky novým zobrazovacím technikám sledovat jednotlivé molekuly v živých buňkách.

Během večera věnovanému vědě vystoupil také britský velvyslanec v ČR Matt Field nebo rektor Univerzity Karlovy Jiří Zima. Právě nejstarší česká univerzita je totiž již tradičně pořadatelem soutěže. Oba zmiňovali důležitost srozumitelné vědecké komunikace v dnešním turbulentním světě.

Univerzita Palackého se soutěží v popularizaci vědy účastní již tradičně. V loňském roce se finále FameLabu zúčastnila Kateřina Koubová z LF UP. V konkurenční soutěži Falling Walls Lab zase loni zvítězila Veronika Šedajová z CATRIN UP. 

Chcete se i vy příští rok zúčastnit některé z popularizačních soutěží? Na UP vám rádi pomůžeme s přípravou. Stačí se obrátit na Kartin Stark z Kariérního centra UP nebo popularizátorku vědy UP Vendulu Lužnou, které vás celou přípravou soutěže provedou.

Umělá inteligence, klinické případy, praktické workshopy i různé pohledy na rehabilitaci napříč Evropou. Sedmý ročník Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy přivedl ve dnech 7.–11. září na Fakultu zdravotnických věd UP 39 studentů a šest vyučujících z partnerských evropských univerzit. Společným úkolem studentů bylo během intenzivního týdne propojovat nové poznatky s péčí o konkrétního pacienta.

Do sedmého ročníku se zapojili účastníci z deseti zahraničních univerzit z Bulharska, Španělska, Belgie, Finska, Slovenska, Polska a Islandu. Mezinárodní složení týmů umožnilo studentům porovnávat různé přístupy k rehabilitaci a společně hledat možnosti péče odpovídající potřebám konkrétního pacienta.

Letošní škola přitom začala ještě před příjezdem účastníků do Olomouce. Během úvodního online setkání představil Martin Dvořáček z katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP možnosti využití umělé inteligence ve fyzioterapii. Na modelovém pacientovi demonstroval práci s AI asistentem, kterému postupně zadával informace od anamnézy přes návrh a interpretaci vyšetření a terapie až po konkrétní parametry rehabilitace. Jeho odpovědi průběžně kriticky hodnotil z pohledu odborníka.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy.“ Petra Gaul Aláčová.

Téma využití AI technologií se následně prolínalo celým programem a studenti s nimi pracovali také při řešení klinických případů.

„Nechtěli jsme, aby studenti pouze absolvovali sérii přednášek a workshopů. V mezinárodních multidisciplinárních týmech proto pracovali s konkrétními klinickými případy a nové poznatky průběžně převáděli do praxe. Součástí bylo i využití AI, ale především kritické posouzení získaných informací a rozhodnutí, co je pro daného pacienta skutečně relevantní,“ uvedla hlavní organizátorka školy Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Týden odborných workshopů a práce s klinickými případy

Po příjezdu do Olomouce pracovali studenti v mezinárodních týmech s klinickými případy pacientů s různými diagnózami, sociálními rolemi a životními situacemi. Během týdne je postupně rozpracovávali a poznatky získané v jednotlivých částech programu promítali do vyšetření i návrhů terapie.

Inspiraci získávali v odborných blocích zaměřených například na kinestetiku, funkční testování v neurologii, výživu seniorů v rehabilitaci, komunikaci s pacientem, orofaciální rehabilitaci nebo mindfulness. Poznatky z jednotlivých workshopů studenti průběžně využívali při práci s klinickými případy a promítali je do péče o konkrétního pacienta. Výsledky své práce následně představili během závěrečných prezentací.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy,“ doplnila Petra Gaul Aláčová.

Program rovněž nabídl studentům možnost poznat rehabilitační péči mimo univerzitní učebny. Součástí byla exkurze do Sanatorií Klimkovice, kde účastníci navštívili prostředí komplexní rehabilitační péče. Pro zahraniční vyučující připravila škola ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc také exkurzi zaměřenou na potrubní poštu, intenzivní péči a heliport, během níž mohli porovnávat zkušenosti ze svých zemí s českými odborníky.

Intenzivní odborný program doplnila prohlídka Olomouce a tradiční bowlingový turnaj, které nabídly prostor pro neformální networking studentů a vyučujících.

Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy se na Fakultě zdravotnických věd UP uskutečnila již posedmé. Blended Intensive Programme Erasmus+ propojuje odborné vzdělávání s mezinárodní spoluprací a umožňuje studentům porovnávat, jak se o stejném pacientovi přemýšlí z pohledu různých profesí a v různých zemích Evropy. Letošní ročník navíc položil velmi důležitou a aktuální otázku: jak do klinického rozhodování smysluplně zapojit umělou inteligenci a zároveň neztratit ze zřetele člověka, který před námi stojí?

Umělá inteligence, klinické případy, praktické workshopy i různé pohledy na rehabilitaci napříč Evropou. Sedmý ročník Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy přivedl ve dnech 7.–11. září na Fakultu zdravotnických věd UP 39 studentů a šest vyučujících z partnerských evropských univerzit. Společným úkolem studentů bylo během intenzivního týdne propojovat nové poznatky s péčí o konkrétního pacienta.

Do sedmého ročníku se zapojili účastníci z deseti zahraničních univerzit z Bulharska, Španělska, Belgie, Finska, Slovenska, Polska a Islandu. Mezinárodní složení týmů umožnilo studentům porovnávat různé přístupy k rehabilitaci a společně hledat možnosti péče odpovídající potřebám konkrétního pacienta.

Letošní škola přitom začala ještě před příjezdem účastníků do Olomouce. Během úvodního online setkání představil Martin Dvořáček z katedry fyzioterapie Fakulty tělesné kultury UP možnosti využití umělé inteligence ve fyzioterapii. Na modelovém pacientovi demonstroval práci s AI asistentem, kterému postupně zadával informace od anamnézy přes návrh a interpretaci vyšetření a terapie až po konkrétní parametry rehabilitace. Jeho odpovědi průběžně kriticky hodnotil z pohledu odborníka.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy.“ Petra Gaul Aláčová.

Téma využití AI technologií se následně prolínalo celým programem a studenti s nimi pracovali také při řešení klinických případů.

„Nechtěli jsme, aby studenti pouze absolvovali sérii přednášek a workshopů. V mezinárodních multidisciplinárních týmech proto pracovali s konkrétními klinickými případy a nové poznatky průběžně převáděli do praxe. Součástí bylo i využití AI, ale především kritické posouzení získaných informací a rozhodnutí, co je pro daného pacienta skutečně relevantní,“ uvedla hlavní organizátorka školy Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP.

Týden odborných workshopů a práce s klinickými případy

Po příjezdu do Olomouce pracovali studenti v mezinárodních týmech s klinickými případy pacientů s různými diagnózami, sociálními rolemi a životními situacemi. Během týdne je postupně rozpracovávali a poznatky získané v jednotlivých částech programu promítali do vyšetření i návrhů terapie.

Inspiraci získávali v odborných blocích zaměřených například na kinestetiku, funkční testování v neurologii, výživu seniorů v rehabilitaci, komunikaci s pacientem, orofaciální rehabilitaci nebo mindfulness. Poznatky z jednotlivých workshopů studenti průběžně využívali při práci s klinickými případy a promítali je do péče o konkrétního pacienta. Výsledky své práce následně představili během závěrečných prezentací.

„Nad jedním klinickým případem se potkávají studenti z různých zemí a s různými zkušenostmi. Musejí diskutovat, vysvětlit své klinické uvažování a společně hledat řešení. Právě tato výměna pohledů je jednou z největších hodnot celé školy,“ doplnila Petra Gaul Aláčová.

Program rovněž nabídl studentům možnost poznat rehabilitační péči mimo univerzitní učebny. Součástí byla exkurze do Sanatorií Klimkovice, kde účastníci navštívili prostředí komplexní rehabilitační péče. Pro zahraniční vyučující připravila škola ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc také exkurzi zaměřenou na potrubní poštu, intenzivní péči a heliport, během níž mohli porovnávat zkušenosti ze svých zemí s českými odborníky.

Intenzivní odborný program doplnila prohlídka Olomouce a tradiční bowlingový turnaj, které nabídly prostor pro neformální networking studentů a vyučujících.

Czech School of Physiotherapy and Occupation Therapy se na Fakultě zdravotnických věd UP uskutečnila již posedmé. Blended Intensive Programme Erasmus+ propojuje odborné vzdělávání s mezinárodní spoluprací a umožňuje studentům porovnávat, jak se o stejném pacientovi přemýšlí z pohledu různých profesí a v různých zemích Evropy. Letošní ročník navíc položil velmi důležitou a aktuální otázku: jak do klinického rozhodování smysluplně zapojit umělou inteligenci a zároveň neztratit ze zřetele člověka, který před námi stojí?

Nový přístup k ochraně biodiverzity a přírodních zdrojů v zemědělské krajině navrhl mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Václavíkem z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Podle jejich studie totiž současná agroenvironmentální opatření v Evropské unii navzdory miliardovým veřejným investicím často nepřinášejí očekávané výsledky. Vědci proto doporučují systém, který bude více zohledňovat místní podmínky, potřeby zemědělců a skutečné dopady jednotlivých opatření na přírodu. Výsledky studie zveřejnil časopis Trends Open.

Studie shrnuje poznatky získané během pětiletého evropského projektu BESTMAP, financovaného z programu Horizon 2020. Projekt spojil odborníky z ekologie, geografie, ekonomie a společenských věd. Výzkumníci pracovali s daty z pěti rozdílných evropských regionů včetně jižní Moravy, Německa, Španělska, Velké Británie a Srbska. Kombinovali rozhovory se zemědělci, prostorové analýzy a modelování dopadů zemědělské politiky na přírodu i ekonomiku farem.

„Agroenvironmentální opatření mají hospodáře motivovat k postupům, které podporují rozmanitost druhů, zlepšují kvalitu vody nebo pomáhají vázat uhlík v půdě. Přestože do nich EU masivně investuje, úbytek biodiverzity v krajině pokračuje a řada cílů zůstává nenaplněna,“ upozornil korespondenční autor studie Tomáš Václavík, který výzkum koordinoval.

Stejné řešení nefunguje všude

Za jednu z hlavních slabin současného systému vědci považují nedostatečné prostorové zacílení. Zemědělci například často směřují opatření na nejméně produktivní pozemky, kde pro ně představují menší ekonomické riziko, jejich přínos pro přírodu ale může být omezený. Účinnost opatření podle autorů studie snižují také složitá administrativa, nepružná pravidla, pevné termíny a nedostupnost odborného poradenství. Tyto překážky mohou odrazovat zejména menší a střední farmy.

„Nestačí vytvořit univerzální balíček dotací pro všechny. Potřebujeme vědět, pro jaký typ farmy a jakou krajinu je dané řešení vhodné.“ Tomáš Václavík

„Nestačí vytvořit univerzální balíček dotací pro všechny. Potřebujeme vědět, pro jaký typ farmy a jakou krajinu je dané řešení vhodné. Jinak totiž opatření fungují na intenzivně obhospodařované orné půdě v nížinách a jinak na trvalých travních porostech v podhůří. V některých oblastech je navíc nezbytná spolupráce sousedících hospodářů, aby jednotlivá opatření vytvořila propojenou mozaiku přírodě blízkých prvků a společně přinesla požadovaný ekologický efekt,“ vysvětlil Václavík.

Zemědělci jako součást řešení

Autoři studie proto doporučují, aby nová opatření vznikala ve spolupráci zemědělců, vědců a veřejné správy. Důležité je podle nich také spravedlivější finanční ohodnocení, které nebude vycházet pouze z ušlého zisku zemědělců, ale zohlední také skutečné náklady a ekologické služby, které hospodaření šetrné k přírodě poskytuje.

„Mají-li opatření fungovat, musejí být ekologický smysluplná, ekonomicky udržitelná a v praxi proveditelná.“ Tomáš Václavík

„Zemědělci krajinu důvěrně znají a denně o ní rozhodují. Mají-li opatření fungovat, musejí být ekologicky smysluplná, ekonomicky udržitelná a v praxi proveditelná,“ zdůraznil Václavík.

Součástí navrhovaných změn má být také větší důraz na sledování skutečných dopadů jednotlivých opatření namísto převážně administrativní kontroly jejich plnění. K vyhodnocování přínosů pro krajinu by podle vědců mohly více sloužit například dálkový průzkum Země, dlouhodobý monitoring nebo nástroje využívající umělou inteligenci.

Místní podmínky by měly hrát větší roli

Navržený systém propojuje dlouhodobé cíle Evropské unie s národními strategiemi a současně ponechává více prostoru pro rozhodování na regionální úrovni. Pravidla by tak bylo možné průběžně upravovat podle místních podmínek, zkušeností zemědělců a naměřených výsledků.

„Naše práce ukazuje, že je nutné přejít od plošných a nepružných dotací k adaptivnímu systému, který propojí vědecká data, lokální praxi a měřitelné výsledky,“ dodal Tomáš Václavík.

Nový přístup k ochraně biodiverzity a přírodních zdrojů v zemědělské krajině navrhl mezinárodní tým vědců vedený Tomášem Václavíkem z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Podle jejich studie totiž současná agroenvironmentální opatření v Evropské unii navzdory miliardovým veřejným investicím často nepřinášejí očekávané výsledky. Vědci proto doporučují systém, který bude více zohledňovat místní podmínky, potřeby zemědělců a skutečné dopady jednotlivých opatření na přírodu. Výsledky studie zveřejnil časopis Trends Open.

Studie shrnuje poznatky získané během pětiletého evropského projektu BESTMAP, financovaného z programu Horizon 2020. Projekt spojil odborníky z ekologie, geografie, ekonomie a společenských věd. Výzkumníci pracovali s daty z pěti rozdílných evropských regionů včetně jižní Moravy, Německa, Španělska, Velké Británie a Srbska. Kombinovali rozhovory se zemědělci, prostorové analýzy a modelování dopadů zemědělské politiky na přírodu i ekonomiku farem.

„Agroenvironmentální opatření mají hospodáře motivovat k postupům, které podporují rozmanitost druhů, zlepšují kvalitu vody nebo pomáhají vázat uhlík v půdě. Přestože do nich EU masivně investuje, úbytek biodiverzity v krajině pokračuje a řada cílů zůstává nenaplněna,“ upozornil korespondenční autor studie Tomáš Václavík, který výzkum koordinoval.

Stejné řešení nefunguje všude

Za jednu z hlavních slabin současného systému vědci považují nedostatečné prostorové zacílení. Zemědělci například často směřují opatření na nejméně produktivní pozemky, kde pro ně představují menší ekonomické riziko, jejich přínos pro přírodu ale může být omezený. Účinnost opatření podle autorů studie snižují také složitá administrativa, nepružná pravidla, pevné termíny a nedostupnost odborného poradenství. Tyto překážky mohou odrazovat zejména menší a střední farmy.

„Nestačí vytvořit univerzální balíček dotací pro všechny. Potřebujeme vědět, pro jaký typ farmy a jakou krajinu je dané řešení vhodné.“ Tomáš Václavík

„Nestačí vytvořit univerzální balíček dotací pro všechny. Potřebujeme vědět, pro jaký typ farmy a jakou krajinu je dané řešení vhodné. Jinak totiž opatření fungují na intenzivně obhospodařované orné půdě v nížinách a jinak na trvalých travních porostech v podhůří. V některých oblastech je navíc nezbytná spolupráce sousedících hospodářů, aby jednotlivá opatření vytvořila propojenou mozaiku přírodě blízkých prvků a společně přinesla požadovaný ekologický efekt,“ vysvětlil Václavík.

Zemědělci jako součást řešení

Autoři studie proto doporučují, aby nová opatření vznikala ve spolupráci zemědělců, vědců a veřejné správy. Důležité je podle nich také spravedlivější finanční ohodnocení, které nebude vycházet pouze z ušlého zisku zemědělců, ale zohlední také skutečné náklady a ekologické služby, které hospodaření šetrné k přírodě poskytuje.

„Mají-li opatření fungovat, musejí být ekologický smysluplná, ekonomicky udržitelná a v praxi proveditelná.“ Tomáš Václavík

„Zemědělci krajinu důvěrně znají a denně o ní rozhodují. Mají-li opatření fungovat, musejí být ekologicky smysluplná, ekonomicky udržitelná a v praxi proveditelná,“ zdůraznil Václavík.

Součástí navrhovaných změn má být také větší důraz na sledování skutečných dopadů jednotlivých opatření namísto převážně administrativní kontroly jejich plnění. K vyhodnocování přínosů pro krajinu by podle vědců mohly více sloužit například dálkový průzkum Země, dlouhodobý monitoring nebo nástroje využívající umělou inteligenci.

Místní podmínky by měly hrát větší roli

Navržený systém propojuje dlouhodobé cíle Evropské unie s národními strategiemi a současně ponechává více prostoru pro rozhodování na regionální úrovni. Pravidla by tak bylo možné průběžně upravovat podle místních podmínek, zkušeností zemědělců a naměřených výsledků.

„Naše práce ukazuje, že je nutné přejít od plošných a nepružných dotací k adaptivnímu systému, který propojí vědecká data, lokální praxi a měřitelné výsledky,“ dodal Tomáš Václavík.

Zimní semestr na Univerzitě Palackého právě začíná a spolu s ním se naplno rozjíždí i univerzitní život. Hned první týden nabídne akce pro studenty, zaměstnance i veřejnost. MEET UP, týden udržitelnosti, studentská mše, film, dobrovolnictví a nakonec Noc vědy. Stačí si vybrat.

První týden výuky rozhodně nebude jen o hledání správné posluchárny, seznamování s rozvrhem a návratu do správného pracovního tempa. Univerzita Palackého připravila na každý den něco a některé dny bude docela těžké stihnout všechno.

V úterý se potkáme na MEET UPu

Hned úterý stojí za pořádnou značku v kalendáři. Především studenti prvních ročníků, ale zdaleka nejen oni, mohou na tradičním MEET UPu zjistit, proč se Olomouci říká univerzitní město a co všechno zdejší studentský život nabízí.

V Letním kině Olomouc se představí studentské spolky i univerzitní pracoviště, chybět nebude gastro zóna ani pořádná porce muziky. Začíná se ve 14 hodin. Podrobně jsme o MEET UPu psali zde.

A jestli se tam vydáte, zkuste tentokrát nechat auto doma.

Právě v úterý totiž začíná Evropský týden udržitelného rozvoje a zároveň připadá na tento den Mezinárodní den bez aut. Kdo se bojí, že pěšky do práce, na přednášku nebo na MEET UP nedorazí, může využít speciální bezplatnou tramvaj. Cyklisté zase budou mít k dispozici bezplatný servis kol.

Program věnovaný udržitelnosti bude pokračovat i v dalších dnech. Ve středu se například uskuteční oblíbený Bazar UP, univerzitní swap oblečení, knih a drobného vybavení do domácnosti. To je ale jen část nabídky. Podrobněji v tomto článku. 

Ve středu také trochu ztišení

Po rušném začátku semestru přijde prostor i na chvíli zastavení. Ve středu večer se v chrámu Panny Marie Sněžné uskuteční tradiční zahajovací studentská mše, kterou bude celebrovat olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

Čtvrtek: uhlík na plátně, kolegové pomáhající

Čtvrteční program nabídne mimo jiné filmový večer. V rámci AFOKINA se bude v Konviktu promítat snímek Uhlík: Neautorizovaný životopis. Hlavním hrdinou je prvek, který dnes často spojujeme především s emisemi a klimatickou krizí. Bez uhlíku by přitom nebylo ani to nejzásadnější – život. Více o projekci zde.

A pokud ve čtvrtek některé kolegy z univerzity nenajdete na jejich obvyklém místě, možná právě někde pomáhají. Koná se totiž Zaměstnanecký dobrovolnický den, během nějž zaměstnanci Univerzity Palackého, města Olomouce a Olomouckého kraje vymění svou běžnou práci za pomoc tam, kde je potřeba.

Budou pomáhat různým organizacím, pečovat o veřejnou zeleň a věnovat svůj čas dobré věci. Podrobně jsem psali zde.

A v pátek přijde Noc vědy

První týden semestru bude mít velké finále. V pátek se Univerzita Palackého otevře tisícům návštěvníků během Noci vědy. Kdo ještě nebyl, měl by ji alespoň jednou zažít. A kdo už byl, nejspíš dobře ví, proč přijít znovu.

Jedna z největších tuzemských akcí popularizujících vědu a výzkum pro celou rodinu letos zve na více než dvě desítky míst v Olomouci. Společným tématem bude komunikace a univerzitní pracoviště opět ukážou, že věda zdaleka nemusí patřit jen do laboratoří a odborných časopisů. Podrobněji jsme o Noci vědy psali zde.

Kdo si po prvním týdnu semestru řekne, že by univerzitních akcí zvládl ještě pár, nemusí mít obavy. I v dalších týdnech má univerzita co nabídnout. Do kalendáře si už teď můžete poznamenat Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost. Pět dní nabídne přednášky, workshopy, konzultace, představení a další aktivity věnované péči o sebe i své okolí. Program je určen studujícím a pracujícím na UP i široké veřejnosti.

Na právnickou fakultu doputovala výstava fotografií pěstounských rodin žijících v Olomouckém kraji. Instalována je ve veřejně přístupném prostoru – v předsálí auly. Třináct velkoformátových snímků ze života pěstounských rodin, které ukazují různé podoby péče, vztahů a motivací, si zájemci mohou prohlédnout do konce září.

Výstava je součástí projektu Rodiny, které tvoří domov řešitelky Kamily Bubelové z katedry teorie práva a právních dějin, který podpořila právnická fakulta udělením Grantu Hannah Arendové. „Snahou projektu je šířit myšlenky pěstounství. Pěstounská péče je konkrétní formou občanské odpovědnosti v situaci, kdy stát sám nestačí, přesně v duchu myšlenek Hannah Arendtové o odpovědnosti jednotlivce, veřejném jednání a ochraně lidské důstojnosti. Právě pěstouni představují aktivní občanské jednání, nikoli pasivní spoléhání na stát. Fotografická výstava vytváří veřejný prostor, v němž se osobní zkušenost pěstounů stává sdíleným společenským tématem,“ vysvětlila Kamila Bubelová, která je také pěstounkou.

Fotografování rodin zorganizoval v roce 2025 Olomoucký kraj. Pořizování snímků se ujal olomoucký fotograf Štefan Berec, který se všemi účastníky navázal osobní vztah, aby mohl co nejlépe jejich rodinný příběh zachytit. Výstava je putovní, dříve se zastavila například v Moravském divadle Olomouc nebo v olomouckých obchodních centrech a také v jiných městech kraje.

„Cílem setkání je rozšířit mezi laickou i odbornou veřejnost pravdivé informace o potřebě pěstounů pro ohrožené děti a získat tolik potřebné další pěstouny.“ Kamila Bubelová

Součástí projektu Kamily Bubelové je i workshop Rodiny, které tvoří domov. Aktuální problémy pěstounské péče, který na výstavu naváže. „Cílem setkání je rozšířit mezi laickou i odbornou veřejnost pravdivé informace o potřebě pěstounů pro ohrožené děti a získat tolik potřebné další pěstouny,“ uvedla Kamila Bubelová. S konáním workshopu, který se uskuteční 30. září v aule Cyrilometodějské teologické fakulty UP, chtějí organizátoři spojit informační kampaň formou letáků a příběhů konkrétních pěstounských rodin. K účasti do auditoria byli zváni studenti UP, zejména z fakult, které vzdělávají budoucí sociální pracovníky, a široká veřejnost. V tuto chvíli je již kapacita workshopu naplněna.

Grant Hannah Arendtové je interní finanční podpora PF UP založená na prostředcích získaných z Ceny Hannah Arendtové udělené olomoucké univerzitě v roce 1996 za přínos k přechodu od totalitní diktatury k právnímu státu. Slouží k podpoře aktivit a projektů, které posilují hodnoty otevřené občanské společnosti, kritického myšlení, demokracie, lidských práv a principů právního státu. Žadatelem může být kterýkoli člen fakultní akademické obce, včetně vědeckých pracovníků, studentů všech studijních programů a spolků působících na PF UP. 

Zimní semestr na Univerzitě Palackého právě začíná a spolu s ním se naplno rozjíždí i univerzitní život. Hned první týden nabídne akce pro studenty, zaměstnance i veřejnost. MEET UP, týden udržitelnosti, studentská mše, film, dobrovolnictví a nakonec Noc vědy. Stačí si vybrat.

První týden výuky rozhodně nebude jen o hledání správné posluchárny, seznamování s rozvrhem a návratu do správného pracovního tempa. Univerzita Palackého připravila na každý den něco a některé dny bude docela těžké stihnout všechno.

V úterý se potkáme na MEET UPu

Hned úterý stojí za pořádnou značku v kalendáři. Především studenti prvních ročníků, ale zdaleka nejen oni, mohou na tradičním MEET UPu zjistit, proč se Olomouci říká univerzitní město a co všechno zdejší studentský život nabízí.

V Letním kině Olomouc se představí studentské spolky i univerzitní pracoviště, chybět nebude gastro zóna ani pořádná porce muziky. Začíná se ve 14 hodin. Podrobně jsme o MEET UPu psali zde.

A jestli se tam vydáte, zkuste tentokrát nechat auto doma.

Právě v úterý totiž začíná Evropský týden udržitelného rozvoje a zároveň připadá na tento den Mezinárodní den bez aut. Kdo se bojí, že pěšky do práce, na přednášku nebo na MEET UP nedorazí, může využít speciální bezplatnou tramvaj. Cyklisté zase budou mít k dispozici bezplatný servis kol.

Program věnovaný udržitelnosti bude pokračovat i v dalších dnech. Ve středu se například uskuteční oblíbený Bazar UP, univerzitní swap oblečení, knih a drobného vybavení do domácnosti. To je ale jen část nabídky. Podrobněji v tomto článku. 

Ve středu také trochu ztišení

Po rušném začátku semestru přijde prostor i na chvíli zastavení. Ve středu večer se v chrámu Panny Marie Sněžné uskuteční tradiční zahajovací studentská mše, kterou bude celebrovat olomoucký arcibiskup Josef Nuzík.

Čtvrtek: uhlík na plátně, kolegové pomáhající

Čtvrteční program nabídne mimo jiné filmový večer. V rámci AFOKINA se bude v Konviktu promítat snímek Uhlík: Neautorizovaný životopis. Hlavním hrdinou je prvek, který dnes často spojujeme především s emisemi a klimatickou krizí. Bez uhlíku by přitom nebylo ani to nejzásadnější – život. Více o projekci zde.

A pokud ve čtvrtek některé kolegy z univerzity nenajdete na jejich obvyklém místě, možná právě někde pomáhají. Koná se totiž Zaměstnanecký dobrovolnický den, během nějž zaměstnanci Univerzity Palackého, města Olomouce a Olomouckého kraje vymění svou běžnou práci za pomoc tam, kde je potřeba.

Budou pomáhat různým organizacím, pečovat o veřejnou zeleň a věnovat svůj čas dobré věci. Podrobně jsem psali zde.

A v pátek přijde Noc vědy

První týden semestru bude mít velké finále. V pátek se Univerzita Palackého otevře tisícům návštěvníků během Noci vědy. Kdo ještě nebyl, měl by ji alespoň jednou zažít. A kdo už byl, nejspíš dobře ví, proč přijít znovu.

Jedna z největších tuzemských akcí popularizujících vědu a výzkum pro celou rodinu letos zve na více než dvě desítky míst v Olomouci. Společným tématem bude komunikace a univerzitní pracoviště opět ukážou, že věda zdaleka nemusí patřit jen do laboratoří a odborných časopisů. Podrobněji jsme o Noci vědy psali zde.

Kdo si po prvním týdnu semestru řekne, že by univerzitních akcí zvládl ještě pár, nemusí mít obavy. I v dalších týdnech má univerzita co nabídnout. Do kalendáře si už teď můžete poznamenat Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost. Pět dní nabídne přednášky, workshopy, konzultace, představení a další aktivity věnované péči o sebe i své okolí. Program je určen studujícím a pracujícím na UP i široké veřejnosti.

Na právnickou fakultu doputovala výstava fotografií pěstounských rodin žijících v Olomouckém kraji. Instalována je ve veřejně přístupném prostoru – v předsálí auly. Třináct velkoformátových snímků ze života pěstounských rodin, které ukazují různé podoby péče, vztahů a motivací, si zájemci mohou prohlédnout do konce září.

Výstava je součástí projektu Rodiny, které tvoří domov řešitelky Kamily Bubelové z katedry teorie práva a právních dějin, který podpořila právnická fakulta udělením Grantu Hannah Arendové. „Snahou projektu je šířit myšlenky pěstounství. Pěstounská péče je konkrétní formou občanské odpovědnosti v situaci, kdy stát sám nestačí, přesně v duchu myšlenek Hannah Arendtové o odpovědnosti jednotlivce, veřejném jednání a ochraně lidské důstojnosti. Právě pěstouni představují aktivní občanské jednání, nikoli pasivní spoléhání na stát. Fotografická výstava vytváří veřejný prostor, v němž se osobní zkušenost pěstounů stává sdíleným společenským tématem,“ vysvětlila Kamila Bubelová, která je také pěstounkou.

Fotografování rodin zorganizoval v roce 2025 Olomoucký kraj. Pořizování snímků se ujal olomoucký fotograf Štefan Berec, který se všemi účastníky navázal osobní vztah, aby mohl co nejlépe jejich rodinný příběh zachytit. Výstava je putovní, dříve se zastavila například v Moravském divadle Olomouc nebo v olomouckých obchodních centrech a také v jiných městech kraje.

„Cílem setkání je rozšířit mezi laickou i odbornou veřejnost pravdivé informace o potřebě pěstounů pro ohrožené děti a získat tolik potřebné další pěstouny.“ Kamila Bubelová

Součástí projektu Kamily Bubelové je i workshop Rodiny, které tvoří domov. Aktuální problémy pěstounské péče, který na výstavu naváže. „Cílem setkání je rozšířit mezi laickou i odbornou veřejnost pravdivé informace o potřebě pěstounů pro ohrožené děti a získat tolik potřebné další pěstouny,“ uvedla Kamila Bubelová. S konáním workshopu, který se uskuteční 30. září v aule Cyrilometodějské teologické fakulty UP, chtějí organizátoři spojit informační kampaň formou letáků a příběhů konkrétních pěstounských rodin. K účasti do auditoria byli zváni studenti UP, zejména z fakult, které vzdělávají budoucí sociální pracovníky, a široká veřejnost. V tuto chvíli je již kapacita workshopu naplněna.

Grant Hannah Arendtové je interní finanční podpora PF UP založená na prostředcích získaných z Ceny Hannah Arendtové udělené olomoucké univerzitě v roce 1996 za přínos k přechodu od totalitní diktatury k právnímu státu. Slouží k podpoře aktivit a projektů, které posilují hodnoty otevřené občanské společnosti, kritického myšlení, demokracie, lidských práv a principů právního státu. Žadatelem může být kterýkoli člen fakultní akademické obce, včetně vědeckých pracovníků, studentů všech studijních programů a spolků působících na PF UP. 

Nový akademický rok znamená pro Univerzitu Palackého nejen návrat studujících a pedagogů do učeben a poslucháren, ale přináší také řadu novinek a událostí. Rektor Michael Kohajda při této příležitosti vůbec poprvé oslovuje univerzitní komunitu prostřednictvím videozdravice. V krátkém videu vítá studující, vyučující i další zaměstnance na začátku akademického roku, ohlíží se za tím nejdůležitějším z uplynulých dní a upozorňuje na novinky i akce, které univerzitní komunitu v nejbližší době čekají. Podívejte se, čím Univerzita Palackého právě žije a co přinesou následující týdny.

Nový akademický rok znamená pro Univerzitu Palackého nejen návrat studujících a pedagogů do učeben a poslucháren, ale přináší také řadu novinek a událostí. Rektor Michael Kohajda při této příležitosti vůbec poprvé oslovuje univerzitní komunitu prostřednictvím videozdravice. V krátkém videu vítá studující, vyučující i další zaměstnance na začátku akademického roku, ohlíží se za tím nejdůležitějším z uplynulých dní a upozorňuje na novinky i akce, které univerzitní komunitu v nejbližší době čekají. Podívejte se, čím Univerzita Palackého právě žije a co přinesou následující týdny.