Agregátor zdrojů

Po sedmadvaceti letech má české ženské judo opět medaili ze seniorského mistrovství světa – a může za to Renata Zachová, když na letošním šampionátu v ázerbájdžánském Baku vybojovala bronzovou medaili v kategorii do 63 kg. Členka Judo klubu Olomouc a studentka Fakulty tělesné kultury UP, která již dříve dvakrát ovládla mistrovství Evropy, se tak stala nejúspěšnější českou judistkou historie.

„Je to krásné, ale je toho rozhodně ještě hodně před námi,“ řekla bezprostředně po vítězném zápase o třetí místo v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Sport.

Do soutěžní kategorie do 63 kg bylo v Baku přihlášeno 48 závodnic. Úspěšné tažení Renaty Zachové turnajem po třech vyhraných zápasech zbrzdil duel s bývalou mistryní světa Joanne van Lieshout, která olomouckou judistku poslala do oprav. Ty však Renata Zachová zvládla a postoupila do boje o bronzovou medaili.

„Pro diváky a posluchače to bylo určitě napínavé. Měla jsem tak tři infarkty a říkala si, proč vedu a co to dělám. Hodila jsem a hned jsem upadla. Tak to někdy je,“ přiblížila dramatický zápas, kde jí soupeřkou byla Maďarka Anna Kriza. Vyrovnaný souboj šel do prodloužení, ve kterém měla více štěstí česká reprezentantka: soupeřku poslala hodem na záda a o bronzové medailistce bylo rozhodnuto.

Renata Zachová pochází z Českých Budějovic, řadu let je však již spojena s Olomoucí, kde je v Judo klubu Olomouc svěřenkyní trenéra a vyučujícího na FTK UP Jiřího Štěpána. Dlouhodobě se o ní mluví jako o největším talentu českého ženského juda, což potvrdila mimo jiné v roce 2020, kdy se stala první českou judistkou, která získala medaili na turnaji série Grand Prix, následně vybojovala titul juniorské mistryně Evropy do 63 kg. Na juniorský triumf později navázala ziskem dvou titulů ze seniorských mistrovství Evropy v letech 2024 a 2025. Její premiéra na seniorském mistrovství světa v roce 2022 skončila 7. místem. Zúčastnila se letních olympijských her v Paříži 2024, o rok později na letních světových univerzitních hrách v Německu vybojovala bronzovou medaili.

Úspěšná olomoucká judistka studuje na Fakultě tělesné kultury UP navazující magisterský program Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se specializacemi. Zázemí fakulty využívá i pro svou sportovní přípravu, a sice v rámci podpory Vysokoškolského sportovního centra Victoria (psali jsme před nedávnem zde).

Po sedmadvaceti letech má české ženské judo opět medaili ze seniorského mistrovství světa – a může za to Renata Zachová, když na letošním šampionátu v ázerbájdžánském Baku vybojovala bronzovou medaili v kategorii do 63 kg. Členka Judo klubu Olomouc a studentka Fakulty tělesné kultury UP, která již dříve dvakrát ovládla mistrovství Evropy, se tak stala nejúspěšnější českou judistkou historie.

„Je to krásné, ale je toho rozhodně ještě hodně před námi,“ řekla bezprostředně po vítězném zápase o třetí místo v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Sport.

Do soutěžní kategorie do 63 kg bylo v Baku přihlášeno 48 závodnic. Úspěšné tažení Renaty Zachové turnajem po třech vyhraných zápasech zbrzdil duel s bývalou mistryní světa Joanne van Lieshout, která olomouckou judistku poslala do oprav. Ty však Renata Zachová zvládla a postoupila do boje o bronzovou medaili.

„Pro diváky a posluchače to bylo určitě napínavé. Měla jsem tak tři infarkty a říkala si, proč vedu a co to dělám. Hodila jsem a hned jsem upadla. Tak to někdy je,“ přiblížila dramatický zápas, kde jí soupeřkou byla Maďarka Anna Kriza. Vyrovnaný souboj šel do prodloužení, ve kterém měla více štěstí česká reprezentantka: soupeřku poslala hodem na záda a o bronzové medailistce bylo rozhodnuto.

Renata Zachová pochází z Českých Budějovic, řadu let je však již spojena s Olomoucí, kde je v Judo klubu Olomouc svěřenkyní trenéra a vyučujícího na FTK UP Jiřího Štěpána. Dlouhodobě se o ní mluví jako o největším talentu českého ženského juda, což potvrdila mimo jiné v roce 2020, kdy se stala první českou judistkou, která získala medaili na turnaji série Grand Prix, následně vybojovala titul juniorské mistryně Evropy do 63 kg. Na juniorský triumf později navázala ziskem dvou titulů ze seniorských mistrovství Evropy v letech 2024 a 2025. Její premiéra na seniorském mistrovství světa v roce 2022 skončila 7. místem. Zúčastnila se letních olympijských her v Paříži 2024, o rok později na letních světových univerzitních hrách v Německu vybojovala bronzovou medaili.

Úspěšná olomoucká judistka studuje na Fakultě tělesné kultury UP navazující magisterský program Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se specializacemi. Zázemí fakulty využívá i pro svou sportovní přípravu, a sice v rámci podpory Vysokoškolského sportovního centra Victoria (psali jsme před nedávnem zde).

Byla Morava v židovských dějinách jen periferií velkých center, nebo místem, které samo významně ovlivňovalo podobu židovského života ve střední Evropě? Tuto otázku si klade 19. ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc, který pod názvem Židovská Morava – periferie X centrum? nabídne přednášky, koncerty, filmy, literaturu, výstavu, komentované prohlídky i program pro rodiny. Uskuteční se od 12. do 18. října. 

Morava byla po staletí prostorem, kde se setkávaly různé jazyky, kultury a migrační proudy. Judaistka a lingvistka Lenka Uličná z Centra judaistických studií Filozofické fakulty UP představí v úvodní přednášce fenomén dajčmeriš – možnou specifickou podobu židovské němčiny, která odráží prolínání německého, jidiš a českého prostředí. Morava tak mohla být nejen periferií, ale také mostem mezi západním a východním židovským světem.

Festival připomene i méně známou ekonomickou stránku židovských dějin. Historik Michael Viktořík z katedry historie Filozofické fakulty UP představí Olomouc jako významné centrum sladovnického průmyslu a mezinárodního obchodu. V závěru 19. století zde a v okolí působily velké exportní sladovny, na jejichž rozvoji se zásadně podíleli židovští podnikatelé. Podíváme se také do Brna, jehož hospodářským životem a také vilami brněnských průmyslníků provede historik Michal Doležel.

Výrazným bodem programu je výstava HLASY, která propojí historické prameny s nejnovějšími technologiemi. Originální dopisy a kresby z období holocaustu, pět příběhů spojených s Moravou, vzpomínky jejich potomků a technologie umělé inteligence vytvoří prostor pro setkání minulosti se současností. Výstava navíc připomene poválečný život olomoucké židovské obce prostřednictvím vzpomínek na její kantory.

Festival nabídne také řadu kulturních setkání. Kafka Band přiveze do Olomouce hudební interpretaci Kafkových románů, germanistka Ingeborg Fialová z katedry germanistiky Filozofické fakulty UP představí opomíjenou tradici brněnské německojazyčné literatury a večer mladé poezie otevře témata židovské identity, paměti a tradice. Filmový program připomene osudy moravských židovských rodin i příběh Chavivy Reikové, výrazné osobnosti slovenského židovského odboje.

Do ulic Olomouce a Prostějova se vydají také komentované prohlídky po stopách židovské historie. Den otevřených dveří Židovské obce Olomouc, rodinný Otevřený ateliér nebo sportovní projekt Lech Lecha! pak ukážou, že židovská kultura není pouze tématem minulosti, ale živou součástí současnosti.

Festival Dny židovské kultury Olomouc pořádá Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Židovská obec Olomouc ve spolupráci s partnery festivalu. Program najdete zde.

Byla Morava v židovských dějinách jen periferií velkých center, nebo místem, které samo významně ovlivňovalo podobu židovského života ve střední Evropě? Tuto otázku si klade 19. ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc, který pod názvem Židovská Morava – periferie X centrum? nabídne přednášky, koncerty, filmy, literaturu, výstavu, komentované prohlídky i program pro rodiny. Uskuteční se od 12. do 18. října. 

Morava byla po staletí prostorem, kde se setkávaly různé jazyky, kultury a migrační proudy. Judaistka a lingvistka Lenka Uličná z Centra judaistických studií Filozofické fakulty UP představí v úvodní přednášce fenomén dajčmeriš – možnou specifickou podobu židovské němčiny, která odráží prolínání německého, jidiš a českého prostředí. Morava tak mohla být nejen periferií, ale také mostem mezi západním a východním židovským světem.

Festival připomene i méně známou ekonomickou stránku židovských dějin. Historik Michael Viktořík z katedry historie Filozofické fakulty UP představí Olomouc jako významné centrum sladovnického průmyslu a mezinárodního obchodu. V závěru 19. století zde a v okolí působily velké exportní sladovny, na jejichž rozvoji se zásadně podíleli židovští podnikatelé. Podíváme se také do Brna, jehož hospodářským životem a také vilami brněnských průmyslníků provede historik Michal Doležel.

Výrazným bodem programu je výstava HLASY, která propojí historické prameny s nejnovějšími technologiemi. Originální dopisy a kresby z období holocaustu, pět příběhů spojených s Moravou, vzpomínky jejich potomků a technologie umělé inteligence vytvoří prostor pro setkání minulosti se současností. Výstava navíc připomene poválečný život olomoucké židovské obce prostřednictvím vzpomínek na její kantory.

Festival nabídne také řadu kulturních setkání. Kafka Band přiveze do Olomouce hudební interpretaci Kafkových románů, germanistka Ingeborg Fialová z katedry germanistiky Filozofické fakulty UP představí opomíjenou tradici brněnské německojazyčné literatury a večer mladé poezie otevře témata židovské identity, paměti a tradice. Filmový program připomene osudy moravských židovských rodin i příběh Chavivy Reikové, výrazné osobnosti slovenského židovského odboje.

Do ulic Olomouce a Prostějova se vydají také komentované prohlídky po stopách židovské historie. Den otevřených dveří Židovské obce Olomouc, rodinný Otevřený ateliér nebo sportovní projekt Lech Lecha! pak ukážou, že židovská kultura není pouze tématem minulosti, ale živou součástí současnosti.

Festival Dny židovské kultury Olomouc pořádá Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Židovská obec Olomouc ve spolupráci s partnery festivalu. Program najdete zde.

Matematici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se podílejí na vývoji systému, který bude pomocí matematické optimalizace a strojového učení automaticky rozhodovat, kdy má domácnost elektřinu z fotovoltaické elektrárny spotřebovat, uložit do baterie nebo dodat do sítě. Výsledkem projektu OLAF má být chytré řízení domácí energetiky, které sníží náklady majitelů fotovoltaik a zároveň pomůže stabilnějšímu fungování elektrizační soustavy. Systém nyní odborníci testují na 150 lokalitách a v pěti energetických společenstvích.

Na projektu spolupracuje Technologická platforma katedry matematické analýzy a aplikací matematiky (TP KMA) Přírodovědecké fakulty UP se společnostmi OLC Systems a AgreFlex. Univerzitní tým vyvíjí optimalizační metody a modely strojového učení, které budou tvořit rozhodovací část systému.  „Fotovoltaika sama o sobě vyrábí tehdy, když má vhodné podmínky. To ale nemusí být okamžik, kdy je výhodné elektřinu spotřebovat nebo poslat do sítě. A tento nesoulad se snažíme řešit,“ uvedl Jakub Dostál ze společnosti AgreFlex.

Za přírodovědeckou fakultu vede odbornou část projektu člen TP KMA, statistik Ondřej Vencálek. Do týmu jsou zapojeni také zakladatelka a vedoucí platformy Jitka Machalová, doktorští studenti Filip Malíček, Michaela Michalcová a Stanislav Škorňa a absolvent magisterského studia Jáchym Jelínek. Mladí členové týmu pracují s reálnými provozními daty ze stovek domácností a podílejí se na vývoji algoritmů pro budoucí produkt.

Data ze skutečných domácností

„Práce se skutečnými daty je odlišná od práce s učebnicovým datasetem zejména kvůli chybějícím měřením, která je nutné vhodně imputovat. Pro tento projekt je také typické hledání a ověřování různých přístupů, od těch, které už známe ze školy, až po zcela nové postupy a řešení. Naším úkolem tedy není jen úspěšně implementovat jednu metodu, ale najít a implementovat tu nejlepší možnou,“ řekla Michaela Michalcová z přírodovědecké fakulty.

Systém OLAF využívá zařízení OLAF Box umístěné přímo u zákazníka, které komunikuje se střídačem fotovoltaické elektrárny a baterií. Cloudová část propojuje údaje o aktuálním stavu domácnosti s předpovědí počasí a výroby, očekávanou spotřebou a cenami elektřiny.

Na základě těchto dat algoritmus plánuje hospodaření s energií na hodiny až dny dopředu. Rozhoduje například o tom, kdy baterii nabít či vybít, kdy odložit spotřebu a kdy omezit dodávku přebytků do sítě. Zohledňuje přitom také budoucí hodnotu uložené energie, která může být kvůli kolísajícím cenám za několik hodin vyšší než v okamžiku výroby.

Chytré řízení může pomoci domácnostem i síti

Vývoj systému reaguje na rychlé rozšiřování domácích fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť. Na konci roku 2025 bylo v Česku připojeno více než 239.000 fotovoltaických elektráren a celková kapacita bateriových úložišť přesáhla 2500 MWh. Naprostá většina této kapacity připadala na domácnosti. S rostoucím počtem decentralizovaných zdrojů se zvyšují nároky na řízení energetické soustavy. Domácí elektrárny vyrábějí podle podmínek slunečního svitu, nikoliv podle aktuální nabídky a poptávky. Bez chytrého řízení proto mohou tisíce elektráren dodávat přebytky ve stejnou dobu, kdy ceny elektřiny mohou klesat až do záporných hodnot, nebo naopak odebírat elektřinu v období vysoké poptávky.

Chytré řízení může podle odborníků pomoci nejen majitelům domácích elektráren, ale také elektrizační soustavě. Při přebytku energie může domácnost například nabíjet baterii nebo zvýšit vlastní spotřebu, při nedostatku naopak odběr snížit nebo dodat uloženou elektřinu do sítě.

Vývojáři počítají také s dalším rozšiřováním systému. V budoucnu by mohl řídit nabíjení elektromobilů nebo provoz tepelných čerpadel a umožnit agregaci flexibility, tedy koordinované řízení většího množství menších zdrojů a spotřebičů.

Zapojení studentů

Zapojení studentů přírodovědecké fakulty do projektu podle Jitky Machalové odpovídá dlouhodobému zaměření Technologické platformy KMA. Na projektu začali pracovat ještě v posledním ročníku studia. „Chceme, aby si talentovaní studenti mohli už během studia vyzkoušet práci na skutečných výzkumných a firemních projektech. Pokud se osvědčí a mají zájem pokračovat, snažíme se pro ně najít uplatnění také po absolvování studia,“ uvedla Jitka Machalová.

Projekt propojuje tři oblasti odbornosti. AgreFlex přináší znalost energetiky a přístup k pilotním zákazníkům, OLC Systems zajišťuje softwarové inženýrství, infrastrukturu, komunikaci se střídači a kybernetickou bezpečnost. Univerzitní tým vyvíjí optimalizační metody a modely strojového učení. „Těší mě zapojit se do projektu, který má ambici přispět ke zlepšení situace v oblasti energetiky. Pracujeme na řešení, které by přineslo jednotlivcům finanční úspory a elektrizační soustavě větší predikovatelnost i stabilitu,“ uvedl Ondřej Vencálek.

Výzkumně-vývojový projekt Vývoj systému OLAF ve společnosti OLC Systems s.r.o. běží od května 2025 do května 2027 s podporou programu OP TAK Ministerstva průmyslu a obchodu. Univerzita Palackého se do jeho řešení zapojila v únoru 2026. Systém má být technologicky nezávislý na cloudových rozhraních výrobců střídačů. OLAF využívá vlastní český hardware a software, což má provozovateli zajistit větší kontrolu nad daty i celým řídicím řetězcem.

Matematici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se podílejí na vývoji systému, který bude pomocí matematické optimalizace a strojového učení automaticky rozhodovat, kdy má domácnost elektřinu z fotovoltaické elektrárny spotřebovat, uložit do baterie nebo dodat do sítě. Výsledkem projektu OLAF má být chytré řízení domácí energetiky, které sníží náklady majitelů fotovoltaik a zároveň pomůže stabilnějšímu fungování elektrizační soustavy. Systém nyní odborníci testují na 150 lokalitách a v pěti energetických společenstvích.

Na projektu spolupracuje Technologická platforma katedry matematické analýzy a aplikací matematiky (TP KMA) Přírodovědecké fakulty UP se společnostmi OLC Systems a AgreFlex. Univerzitní tým vyvíjí optimalizační metody a modely strojového učení, které budou tvořit rozhodovací část systému.  „Fotovoltaika sama o sobě vyrábí tehdy, když má vhodné podmínky. To ale nemusí být okamžik, kdy je výhodné elektřinu spotřebovat nebo poslat do sítě. A tento nesoulad se snažíme řešit,“ uvedl Jakub Dostál ze společnosti AgreFlex.

Za přírodovědeckou fakultu vede odbornou část projektu člen TP KMA, statistik Ondřej Vencálek. Do týmu jsou zapojeni také zakladatelka a vedoucí platformy Jitka Machalová, doktorští studenti Filip Malíček, Michaela Michalcová a Stanislav Škorňa a absolvent magisterského studia Jáchym Jelínek. Mladí členové týmu pracují s reálnými provozními daty ze stovek domácností a podílejí se na vývoji algoritmů pro budoucí produkt.

Data ze skutečných domácností

„Práce se skutečnými daty je odlišná od práce s učebnicovým datasetem zejména kvůli chybějícím měřením, která je nutné vhodně imputovat. Pro tento projekt je také typické hledání a ověřování různých přístupů, od těch, které už známe ze školy, až po zcela nové postupy a řešení. Naším úkolem tedy není jen úspěšně implementovat jednu metodu, ale najít a implementovat tu nejlepší možnou,“ řekla Michaela Michalcová z přírodovědecké fakulty.

Systém OLAF využívá zařízení OLAF Box umístěné přímo u zákazníka, které komunikuje se střídačem fotovoltaické elektrárny a baterií. Cloudová část propojuje údaje o aktuálním stavu domácnosti s předpovědí počasí a výroby, očekávanou spotřebou a cenami elektřiny.

Na základě těchto dat algoritmus plánuje hospodaření s energií na hodiny až dny dopředu. Rozhoduje například o tom, kdy baterii nabít či vybít, kdy odložit spotřebu a kdy omezit dodávku přebytků do sítě. Zohledňuje přitom také budoucí hodnotu uložené energie, která může být kvůli kolísajícím cenám za několik hodin vyšší než v okamžiku výroby.

Chytré řízení může pomoci domácnostem i síti

Vývoj systému reaguje na rychlé rozšiřování domácích fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť. Na konci roku 2025 bylo v Česku připojeno více než 239.000 fotovoltaických elektráren a celková kapacita bateriových úložišť přesáhla 2500 MWh. Naprostá většina této kapacity připadala na domácnosti. S rostoucím počtem decentralizovaných zdrojů se zvyšují nároky na řízení energetické soustavy. Domácí elektrárny vyrábějí podle podmínek slunečního svitu, nikoliv podle aktuální nabídky a poptávky. Bez chytrého řízení proto mohou tisíce elektráren dodávat přebytky ve stejnou dobu, kdy ceny elektřiny mohou klesat až do záporných hodnot, nebo naopak odebírat elektřinu v období vysoké poptávky.

Chytré řízení může podle odborníků pomoci nejen majitelům domácích elektráren, ale také elektrizační soustavě. Při přebytku energie může domácnost například nabíjet baterii nebo zvýšit vlastní spotřebu, při nedostatku naopak odběr snížit nebo dodat uloženou elektřinu do sítě.

Vývojáři počítají také s dalším rozšiřováním systému. V budoucnu by mohl řídit nabíjení elektromobilů nebo provoz tepelných čerpadel a umožnit agregaci flexibility, tedy koordinované řízení většího množství menších zdrojů a spotřebičů.

Zapojení studentů

Zapojení studentů přírodovědecké fakulty do projektu podle Jitky Machalové odpovídá dlouhodobému zaměření Technologické platformy KMA. Na projektu začali pracovat ještě v posledním ročníku studia. „Chceme, aby si talentovaní studenti mohli už během studia vyzkoušet práci na skutečných výzkumných a firemních projektech. Pokud se osvědčí a mají zájem pokračovat, snažíme se pro ně najít uplatnění také po absolvování studia,“ uvedla Jitka Machalová.

Projekt propojuje tři oblasti odbornosti. AgreFlex přináší znalost energetiky a přístup k pilotním zákazníkům, OLC Systems zajišťuje softwarové inženýrství, infrastrukturu, komunikaci se střídači a kybernetickou bezpečnost. Univerzitní tým vyvíjí optimalizační metody a modely strojového učení. „Těší mě zapojit se do projektu, který má ambici přispět ke zlepšení situace v oblasti energetiky. Pracujeme na řešení, které by přineslo jednotlivcům finanční úspory a elektrizační soustavě větší predikovatelnost i stabilitu,“ uvedl Ondřej Vencálek.

Výzkumně-vývojový projekt Vývoj systému OLAF ve společnosti OLC Systems s.r.o. běží od května 2025 do května 2027 s podporou programu OP TAK Ministerstva průmyslu a obchodu. Univerzita Palackého se do jeho řešení zapojila v únoru 2026. Systém má být technologicky nezávislý na cloudových rozhraních výrobců střídačů. OLAF využívá vlastní český hardware a software, což má provozovateli zajistit větší kontrolu nad daty i celým řídicím řetězcem.

Výživa a trendy sociálních sítí, psychická odolnost, kratom, vapování, péče o pleť, prevence nádorových onemocnění, první pomoc i zvládání krizových situací. Těmto i dalším tématům se věnoval Festival zdraví. Nabídl více než dvacet interaktivních stanovišť s praktickými ukázkami i možností diskutovat s odborníky. Akce se uskutečnila pod odbornou garancí Pedagogické fakulty UP a zúčastnily se jí stovky žáků a žákyň středních škol Olomouckého kraje.

Bylo něco po půl desáté ráno, když se zcela zaplněným Laudonovým sálem Pevnosti poznání PřF UP v reakci na moderátorovu otázku „Co se vám vybaví, když se řekne zdravý člověk?“ ozvaly tři pojmy: cvičení, zdravé jídlo a mentální pohoda. Středoškolačky a středoškoláci Olomouckého kraje zavítali do interaktivního centra popularizace vědy na Festival zdraví, jehož hlavním cílem bylo atraktivní formou podpořit jejich zájem o vlastní zdraví, prevenci nemocí a zdravý životní styl.

foto_sem_4

„Zdravotní gramotnost se nedá ani koupit, ani najít, je potřeba ji formovat a rozvíjet. Hledejme informace, naučme se je vyhodnotit, porozumět jim a také se podle nich chovat. Cesta mezi tím, co vím, a tím, co dělám, totiž někdy bývá velmi dlouhá. Budeme velmi rádi, pokud vám dnes pomůžeme tuto cestu zkrátit prostřednictvím sedmi přednášek na téma výživy, psychického zdraví, péče o pleť, prevence nemocí či rizikového chování a zejména jedenadvaceti interaktivních stanovišť, kde můžete zkoušet, ptát se, nacvičovat a zdokonalovat své kompetence,“ uvedla odborná garantka akce Michaela Hřivnová, proděkanka PdF UP. Zároveň poděkovala přítomným pedagogům za to, že studentům umožnili vzdělávat se prostřednictvím zážitkových aktivit a debat s odborníky napříč různými profesemi.

O stravě s přívlastky ultra, energy či protein a o tom, jak naše stravování ovlivňují trendy a sociální sítě, během dne hovořil Jiří Svoboda z katedry podpory zdraví PdF UP. Zamyšlení nad tím, zda se chceme mít v životě dobře, nebo chceme něco víc, nabídl Aleš Grambal z Kliniky psychiatrie LF UP a FNOL. Program zahrnoval také přednášky o dárcovství krve, péči o pleť nejen v pubertě či o tom, jak se připravit na krizové situace a zvládat je. Středoškoláci se dozvěděli více také o prevenci rakoviny prsu a varlat nebo o kratomu a rizicích spojených s jeho užíváním.

foto_sem_4

Festival zdraví rozšiřil portfolio vzdělávacích konferencí a workshopů Den zdraví a Vánoce a zdraví, které mají na PdF UP svou dlouholetou tradici. Uskutečnil se 5. října, na Světový den učitelů, v rámci dotačního programu Olomouckého kraje na podporu vzdělávání na vysokých školách v roce 2026.

„Když jsem studoval na střední škole, o zdraví jsem příliš nepřemýšlel. Miloval jsem sport. S odstupem času vidím, že zlepšoval nejen mou fyzickou kondici, ale prospíval i mému duševnímu zdraví. Při sportu jsem si třídil myšlenky a přemýšlel i o životě. Jsem proto rád, že Pedagogická fakulta UP není jen místem, kde se o zdraví učí a diskutuje, ale také prostorem, odkud si mladí lidé mohou odnést poznatky, které jim pomohou změnit životní styl k lepšímu,“ uvedl děkan PdF UP Vojtech Regec. Připomněl tak jeden z hlavních cílů akce – ukázat mladým lidem, že péče o zdraví není jen školním tématem, ale především důležitou kompetencí pro život.

Při zahájení vystoupili také ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, ředitelka Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje Lenka Pešáková, Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace LF UP a FNOL, a vedoucí odboru školství a mládeže Krajského úřadu Olomouckého kraje Miroslav Gajdůšek. Jejich příspěvky propojily pohled zdravotní péče, každodenních návyků a zdravého prostředí s významem prevence a regionální strategií OLIVIE, zaměřenou na podporu zdraví obyvatel Olomouckého kraje.

Žáci a žákyně se aktivně zapojovali do aktivit na stanovištích a do festivalových pasů sbírali razítka za jejich absolvování. Za vyplněný pas získali tematické odměny: připraven byl také nápoj a drobný snack. Pozitivní ohlasy účastníků, které byly zaznamenány v připravené knize vzkazů, potvrdily zájem o praktické poznávání i možnost diskutovat přímo s odborníky.

Festival zdraví je interaktivní preventivně-vzdělávací akce, která propojuje odborné informace o zdraví, bezpečí, wellbeingu a udržitelnosti s praktickými a zážitkovými aktivitami. Spojuje vědu, prevenci a praxi a podporuje zdravotní gramotnost mladých lidí. Je určena žákům středních škol v Olomouckém kraji. Pořádá ji katedra podpory zdraví PdF UP za podpory Olomouckého kraje.

Akce je spolufinancována z Programu na podporu strategického řízení VŠ, aktivita 6.2.5 Zdůraznění principu zdravého životního stylu a realizace projektů podporujících tyto aspekty uvnitř i vně komunity, a uskutečnila se v rámci projektu Udržitelný Palacký. Festival podpořily také Fakultní nemocnice Olomouc, Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, Státní zdravotní ústav, Goodpoint Chemicals, OMEGA centrum sportu a zdraví, Centrum Anabell, Společnost Podané ruce a Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje ve spolupráci s Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR. Dále jej podpořili Lidl, ÚSOVSKO, Zdravoslav, Vojenská zdravotní pojišťovna ČR a Ministerstvo zemědělství.

Výživa a trendy sociálních sítí, psychická odolnost, kratom, vapování, péče o pleť, prevence nádorových onemocnění, první pomoc i zvládání krizových situací. Těmto i dalším tématům se věnoval Festival zdraví. Nabídl více než dvacet interaktivních stanovišť s praktickými ukázkami i možností diskutovat s odborníky. Akce se uskutečnila pod odbornou garancí Pedagogické fakulty UP a zúčastnily se jí stovky žáků a žákyň středních škol Olomouckého kraje.

Bylo něco po půl desáté ráno, když se zcela zaplněným Laudonovým sálem Pevnosti poznání PřF UP v reakci na moderátorovu otázku „Co se vám vybaví, když se řekne zdravý člověk?“ ozvaly tři pojmy: cvičení, zdravé jídlo a mentální pohoda. Středoškolačky a středoškoláci Olomouckého kraje zavítali do interaktivního centra popularizace vědy na Festival zdraví, jehož hlavním cílem bylo atraktivní formou podpořit jejich zájem o vlastní zdraví, prevenci nemocí a zdravý životní styl.

foto_sem_4

„Zdravotní gramotnost se nedá ani koupit, ani najít, je potřeba ji formovat a rozvíjet. Hledejme informace, naučme se je vyhodnotit, porozumět jim a také se podle nich chovat. Cesta mezi tím, co vím, a tím, co dělám, totiž někdy bývá velmi dlouhá. Budeme velmi rádi, pokud vám dnes pomůžeme tuto cestu zkrátit prostřednictvím sedmi přednášek na téma výživy, psychického zdraví, péče o pleť, prevence nemocí či rizikového chování a zejména jedenadvaceti interaktivních stanovišť, kde můžete zkoušet, ptát se, nacvičovat a zdokonalovat své kompetence,“ uvedla odborná garantka akce Michaela Hřivnová, proděkanka PdF UP. Zároveň poděkovala přítomným pedagogům za to, že studentům umožnili vzdělávat se prostřednictvím zážitkových aktivit a debat s odborníky napříč různými profesemi.

O stravě s přívlastky ultra, energy či protein a o tom, jak naše stravování ovlivňují trendy a sociální sítě, během dne hovořil Jiří Svoboda z katedry podpory zdraví PdF UP. Zamyšlení nad tím, zda se chceme mít v životě dobře, nebo chceme něco víc, nabídl Aleš Grambal z Kliniky psychiatrie LF UP a FNOL. Program zahrnoval také přednášky o dárcovství krve, péči o pleť nejen v pubertě či o tom, jak se připravit na krizové situace a zvládat je. Středoškoláci se dozvěděli více také o prevenci rakoviny prsu a varlat nebo o kratomu a rizicích spojených s jeho užíváním.

foto_sem_4

Festival zdraví rozšiřil portfolio vzdělávacích konferencí a workshopů Den zdraví a Vánoce a zdraví, které mají na PdF UP svou dlouholetou tradici. Uskutečnil se 5. října, na Světový den učitelů, v rámci dotačního programu Olomouckého kraje na podporu vzdělávání na vysokých školách v roce 2026.

„Když jsem studoval na střední škole, o zdraví jsem příliš nepřemýšlel. Miloval jsem sport. S odstupem času vidím, že zlepšoval nejen mou fyzickou kondici, ale prospíval i mému duševnímu zdraví. Při sportu jsem si třídil myšlenky a přemýšlel i o životě. Jsem proto rád, že Pedagogická fakulta UP není jen místem, kde se o zdraví učí a diskutuje, ale také prostorem, odkud si mladí lidé mohou odnést poznatky, které jim pomohou změnit životní styl k lepšímu,“ uvedl děkan PdF UP Vojtech Regec. Připomněl tak jeden z hlavních cílů akce – ukázat mladým lidem, že péče o zdraví není jen školním tématem, ale především důležitou kompetencí pro život.

Při zahájení vystoupili také ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, ředitelka Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje Lenka Pešáková, Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace LF UP a FNOL, a vedoucí odboru školství a mládeže Krajského úřadu Olomouckého kraje Miroslav Gajdůšek. Jejich příspěvky propojily pohled zdravotní péče, každodenních návyků a zdravého prostředí s významem prevence a regionální strategií OLIVIE, zaměřenou na podporu zdraví obyvatel Olomouckého kraje.

Žáci a žákyně se aktivně zapojovali do aktivit na stanovištích a do festivalových pasů sbírali razítka za jejich absolvování. Za vyplněný pas získali tematické odměny: připraven byl také nápoj a drobný snack. Pozitivní ohlasy účastníků, které byly zaznamenány v připravené knize vzkazů, potvrdily zájem o praktické poznávání i možnost diskutovat přímo s odborníky.

Festival zdraví je interaktivní preventivně-vzdělávací akce, která propojuje odborné informace o zdraví, bezpečí, wellbeingu a udržitelnosti s praktickými a zážitkovými aktivitami. Spojuje vědu, prevenci a praxi a podporuje zdravotní gramotnost mladých lidí. Je určena žákům středních škol v Olomouckém kraji. Pořádá ji katedra podpory zdraví PdF UP za podpory Olomouckého kraje.

Akce je spolufinancována z Programu na podporu strategického řízení VŠ, aktivita 6.2.5 Zdůraznění principu zdravého životního stylu a realizace projektů podporujících tyto aspekty uvnitř i vně komunity, a uskutečnila se v rámci projektu Udržitelný Palacký. Festival podpořily také Fakultní nemocnice Olomouc, Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, Státní zdravotní ústav, Goodpoint Chemicals, OMEGA centrum sportu a zdraví, Centrum Anabell, Společnost Podané ruce a Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje ve spolupráci s Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR. Dále jej podpořili Lidl, ÚSOVSKO, Zdravoslav, Vojenská zdravotní pojišťovna ČR a Ministerstvo zemědělství.

Do 9. listopadu mohou vyučující a studující Cyrilometodějské teologické fakulty UP navrhovat ze svých řad kandidáty do fakultního senátu. Volby, které se uskuteční v prosinci, vyhlásil Akademický senát CMTF UP během zasedání, kdy se věnoval také letošnímu rozpočtu či obměněnému proděkanskému týmu děkana Víta Huška.

Volby do Akademického senátu CMTF UP pro funkční období 2027–2030 se uskuteční ve dnech 7.–10. prosince formou online hlasování. Návrhy kandidátů mohou členové akademické obce fakulty podávat předsedkyni volební komise Mileně Öbrink Hobzové písemně nebo elektronicky na adrese nominace.volby.upol.cz, a to do 9. listopadu. Přehled navržených kandidátů volební komise zveřejní o deset dní později. Další informace k vyhlášení voleb jsou k dispozici zde.

Přestože se funkční období současného akademického senátu chýlí ke konci, zasedl k prvnímu jednání v novém akademickém roce v obměněném složení. Předsedkyně Jana Plátová přivítala mezi senátorkami a senátory Jakuba Doležela z katedry křesťanské sociální práce a studentku Terezu Dragounovou.

Během nabitého programu senátorky a senátoři mimo jiné schválili návrh rozpočtu fakulty pro letošní rok. Ten počítá s celkovými výnosy ve výši 138 795 tisíc korun a celkovými náklady 138 799 tisíc korun. Schválili také nové složení Vědecké rady CMTF UP a fakultní disciplinární komise.

Děkan Vít Hušek senátu představil proděkanský tým pro své druhé funkční období, které započal v polovině září. Novou proděkankou pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy se stala Alice Košárková z katedry křesťanské výchovy (více zde). Senát se záměrem jmenování proděkanky a proděkanů souhlasil, stejně jako v případě jmenování vedoucích některých kateder.

Senátorky a senátoři také vyslechli a prodiskutovali aktuální informace týkající se zakoupeného objektu Kateřinská 13 a požádali vedení fakulty o pravidelné informování i do budoucna. V neposlední řadě pak ještě nominovali Marcelu Roubalovou z katedry křesťanské výchovy jako staronovou zástupkyni fakulty v Radě vysokých škol.

K příštímu zasedání se AS CMTF UP sejde 18. listopadu.

Do 9. listopadu mohou vyučující a studující Cyrilometodějské teologické fakulty UP navrhovat ze svých řad kandidáty do fakultního senátu. Volby, které se uskuteční v prosinci, vyhlásil Akademický senát CMTF UP během zasedání, kdy se věnoval také letošnímu rozpočtu či obměněnému proděkanskému týmu děkana Víta Huška.

Volby do Akademického senátu CMTF UP pro funkční období 2027–2030 se uskuteční ve dnech 7.–10. prosince formou online hlasování. Návrhy kandidátů mohou členové akademické obce fakulty podávat předsedkyni volební komise Mileně Öbrink Hobzové písemně nebo elektronicky na adrese nominace.volby.upol.cz, a to do 9. listopadu. Přehled navržených kandidátů volební komise zveřejní o deset dní později. Další informace k vyhlášení voleb jsou k dispozici zde.

Přestože se funkční období současného akademického senátu chýlí ke konci, zasedl k prvnímu jednání v novém akademickém roce v obměněném složení. Předsedkyně Jana Plátová přivítala mezi senátorkami a senátory Jakuba Doležela z katedry křesťanské sociální práce a studentku Terezu Dragounovou.

Během nabitého programu senátorky a senátoři mimo jiné schválili návrh rozpočtu fakulty pro letošní rok. Ten počítá s celkovými výnosy ve výši 138 795 tisíc korun a celkovými náklady 138 799 tisíc korun. Schválili také nové složení Vědecké rady CMTF UP a fakultní disciplinární komise.

Děkan Vít Hušek senátu představil proděkanský tým pro své druhé funkční období, které započal v polovině září. Novou proděkankou pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy se stala Alice Košárková z katedry křesťanské výchovy (více zde). Senát se záměrem jmenování proděkanky a proděkanů souhlasil, stejně jako v případě jmenování vedoucích některých kateder.

Senátorky a senátoři také vyslechli a prodiskutovali aktuální informace týkající se zakoupeného objektu Kateřinská 13 a požádali vedení fakulty o pravidelné informování i do budoucna. V neposlední řadě pak ještě nominovali Marcelu Roubalovou z katedry křesťanské výchovy jako staronovou zástupkyni fakulty v Radě vysokých škol.

K příštímu zasedání se AS CMTF UP sejde 18. listopadu.

Dvě osobnosti spojené s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého získaly letos Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí. Profesor Bořivoj Šarapatka byl oceněn za svou dlouholetou práci věnovanou ochraně krajiny a půdy, studentka Věra Kafková za mimořádný floristický průzkum širšího centra Olomouce.

Krajinný ekolog Bořivoj Šarapatka, který působí jako pedolog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, se ve své odborné práci dlouhodobě zaměřuje především na využívání a optimalizaci krajiny, ochranu půdy a problematiku vodní eroze. Vedle výzkumné a pedagogické činnosti se aktivně zapojuje také do práce odborných komisí a poradních orgánů. Působil například jako místopředseda výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR či ve Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády ČR.

Významnou součástí jeho práce je rovněž spolupráce s praxí. Přispěl například k zavádění pásového střídání plodin jako protierozního opatření v České republice a patří k osobnostem, které stály u počátků ekologického zemědělství u nás.

„S výukou a její praktickou aplikací pro obce a jiné subjekty hospodařící v krajině souvisela i část mé prezentace o krajinářském workshopu, který realizujeme pro studenty Mendelovy univerzity a Univerzity Palackého,“ řekl Bořivoj Šarapatka.

Věra Kafková uspěla v kategorii fyzická osoba díky mimořádnému floristickému průzkumu širšího centra Olomouce. Během něj zaznamenala celkem 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů rostlin. Pozornost vzbudil zejména objev 19 druhů, které dosud nebyly na území České republiky zaznamenány. Za tento mimořádný nález již dříve získala Cenu Víta Grulicha, kterou uděluje Česká botanická společnost.

„Ocenění mě velmi potěšilo a je pro mě velkou poctou. Když jsem sbírala data pro svou bakalářskou práci, vůbec mě nenapadlo, že by tento výzkum mohl vést až k získání Ceny Olomouckého kraje,“ uvedla Věra Kafková.

Olomoucký kraj uděluje Ceny za přínos v oblasti životního prostředí od roku 2019. Jejich cílem je upozornit na osobnosti, spolky, obce a projekty, které konkrétními aktivitami přispívají ke zlepšování stavu životního prostředí a krajiny v regionu.

Dvě osobnosti spojené s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého získaly letos Cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti životního prostředí. Profesor Bořivoj Šarapatka byl oceněn za svou dlouholetou práci věnovanou ochraně krajiny a půdy, studentka Věra Kafková za mimořádný floristický průzkum širšího centra Olomouce.

Krajinný ekolog Bořivoj Šarapatka, který působí jako pedolog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, se ve své odborné práci dlouhodobě zaměřuje především na využívání a optimalizaci krajiny, ochranu půdy a problematiku vodní eroze. Vedle výzkumné a pedagogické činnosti se aktivně zapojuje také do práce odborných komisí a poradních orgánů. Působil například jako místopředseda výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR či ve Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády ČR.

Významnou součástí jeho práce je rovněž spolupráce s praxí. Přispěl například k zavádění pásového střídání plodin jako protierozního opatření v České republice a patří k osobnostem, které stály u počátků ekologického zemědělství u nás.

„S výukou a její praktickou aplikací pro obce a jiné subjekty hospodařící v krajině souvisela i část mé prezentace o krajinářském workshopu, který realizujeme pro studenty Mendelovy univerzity a Univerzity Palackého,“ řekl Bořivoj Šarapatka.

Věra Kafková uspěla v kategorii fyzická osoba díky mimořádnému floristickému průzkumu širšího centra Olomouce. Během něj zaznamenala celkem 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů rostlin. Pozornost vzbudil zejména objev 19 druhů, které dosud nebyly na území České republiky zaznamenány. Za tento mimořádný nález již dříve získala Cenu Víta Grulicha, kterou uděluje Česká botanická společnost.

„Ocenění mě velmi potěšilo a je pro mě velkou poctou. Když jsem sbírala data pro svou bakalářskou práci, vůbec mě nenapadlo, že by tento výzkum mohl vést až k získání Ceny Olomouckého kraje,“ uvedla Věra Kafková.

Olomoucký kraj uděluje Ceny za přínos v oblasti životního prostředí od roku 2019. Jejich cílem je upozornit na osobnosti, spolky, obce a projekty, které konkrétními aktivitami přispívají ke zlepšování stavu životního prostředí a krajiny v regionu.

Jedni přišli podpořit svou fakultu v tradičním souboji v darování krve, další usedli na židli v Coffee Library, aby během několika minut vstoupili do registru dárců kostní dřeně. Letošní ročník univerzitní výzvy Vyhrň rukáv odstartoval během týdne Fair UP společně s náborem do registru a připomněl, že za statistikami dárcovství stojí konkrétní pacienti a jejich rodiny.

„Krev se nedá vyrobit. Musí se darovat.“ Takto stručně shrnula primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuszková důvod, proč má univerzitní výzva Vyhrň rukáv smysl. Bez dárců krve by podle ní nemohli chirurgové operovat, onkologové léčit ani zdravotníci zachraňovat nejmenší novorozence.

Potřeba dárců přitom roste také spolu s rozvojem zdravotní péče. „Budujeme dalších třináct operačních sálů. Takže potřebujeme rozšiřovat dárcovskou základnu, aby ti, co budou tu krev potřebovat, ji měli k dispozici,“ uvedla Galuszková. Připomněla také, že podle zkušeností člověk během svého života spotřebuje přibližně pět transfuzních přípravků nebo dvanáct produktů vyrobených z krve.

Na její slova navázal děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda. Připomněl, že soutěž vznikla právě na FZV a letos vstupuje už do šestého ročníku. „Doufám, že se nám podaří překonat všechny rekordy, jednak v procentu dárců a jednak v litrech darované krve proti všem předchozím ročníkům,“ řekl Vévoda. „Doufám, že letošním vítězem bude nejenom fakulta, ale především také pacienti.“

foto_sem_4

Pravidla letošního ročníku představil proděkan FZV UP Lukáš Merz. Studenti a zaměstnanci po darování krve vyplní formulář se jménem, příjmením, fakultou a údajem, zda jsou studentem, nebo zaměstnancem. Součástí je potvrzení zařízení, kde krev darovali. Formulář následně odevzdají do označených boxů na fakultách nebo přímo na transfuzním oddělení.

„Vítězem předchozích ročníků v absolutním množství byla přírodovědecká fakulta. V procentuálním zastoupení studentů vyhrála FZV a v procentuálním zastoupení zaměstnanců potom FTK,“ připomněl Merz. Vítězové obdrží plaketu. Letošní soutěž skončí poslední pátek před Vánoci, 18. prosince.

Organizátoři by letos rádi překonali výsledky předchozího roku. „Míříme, myslím, aspoň ke dvěma stovkám odběrů,“ uvedla Dana Galuszková. A připomněla i jeden z méně formálních důvodů, proč se dárci na transfuzní oddělení vracejí. Odběr tradičně končí občerstvením a mezi dárci jsou podle ní vyhlášené především párky.

Několik minut, které mohou znamenat naději

Letošní zahájení Vyhrň rukáv spojilo myšlenku dárcovství krve také s náborem do registru dárců kostní dřeně. Přímo v Coffee Library se mohli lidé zapsat do Českého národního registru dárců kostní dřeně.

Samotný zápis zabere jen několik minut. Zájemce vyplní kontaktní formulář a provede jednoduchý stěr z dutiny ústní. Poté zůstává v registru do šedesáti let. Pravděpodobnost, že bude skutečně vyzván k darování, je podle organizátorů přibližně jedno procento. Každý nový člověk v databázi však zvyšuje šanci, že se pro konkrétního pacienta podaří najít vhodného dárce.

foto_sem_4

Jedním z pacientů, pro které se vhodný dárce hledá, je Ondra, který se léčí na Dětské klinice FNOL a LF UP s akutní leukémií. Zahájení se zúčastnila také jeho maminka. „Je to opravdu chvilka a ta naděje je obrovská,“ a poděkovala všem, kteří se do náboru zapojili. Zkušenost vlastní rodiny podle ní ukazuje, jak rychle se může potřeba dárce stát součástí života člověka. „Ondrův příběh ukazuje, že nikdy nikdo z nás neví, že ho začne psát taky.“

Možnost najít vhodného člověka v registru pak pro pacienty a jejich rodiny představuje skutečnou šanci na uzdravení. „Je potom opravdu skvělé, když člověk vidí, že existuje  šance na uzdravení. A stane se to díky komukoliv, kdo ztratí trochu času a nebojí se darovat kousek sám sebe, ať už pro někoho kdo je za rohem, nebo na druhém konci světa,“ dodala Ondrova maminka.

Darování krve i vstup do registru kostní dřeně začínají rozhodnutím jednotlivce věnovat několik minut svého času někomu, koho pravděpodobně vůbec nezná. Právě na sílu společného úsilí upozornil při zahájení také prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek. „Stačí málo pro to, abychom společně udělali hodně.“

Nábor do registru dárců kostní dřeně organizovalo společně Dobrovolnické centrum UP, Coffee Library a sdružení Šance Olomouc.

ig_sem_https://www.instagram.com/fzv_up/reel/DeHqeALNlPE/

Jedni přišli podpořit svou fakultu v tradičním souboji v darování krve, další usedli na židli v Coffee Library, aby během několika minut vstoupili do registru dárců kostní dřeně. Letošní ročník univerzitní výzvy Vyhrň rukáv odstartoval během týdne Fair UP společně s náborem do registru a připomněl, že za statistikami dárcovství stojí konkrétní pacienti a jejich rodiny.

„Krev se nedá vyrobit. Musí se darovat.“ Takto stručně shrnula primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Olomouc Dana Galuszková důvod, proč má univerzitní výzva Vyhrň rukáv smysl. Bez dárců krve by podle ní nemohli chirurgové operovat, onkologové léčit ani zdravotníci zachraňovat nejmenší novorozence.

Potřeba dárců přitom roste také spolu s rozvojem zdravotní péče. „Budujeme dalších třináct operačních sálů. Takže potřebujeme rozšiřovat dárcovskou základnu, aby ti, co budou tu krev potřebovat, ji měli k dispozici,“ uvedla Galuszková. Připomněla také, že podle zkušeností člověk během svého života spotřebuje přibližně pět transfuzních přípravků nebo dvanáct produktů vyrobených z krve.

Na její slova navázal děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda. Připomněl, že soutěž vznikla právě na FZV a letos vstupuje už do šestého ročníku. „Doufám, že se nám podaří překonat všechny rekordy, jednak v procentu dárců a jednak v litrech darované krve proti všem předchozím ročníkům,“ řekl Vévoda. „Doufám, že letošním vítězem bude nejenom fakulta, ale především také pacienti.“

foto_sem_4

Pravidla letošního ročníku představil proděkan FZV UP Lukáš Merz. Studenti a zaměstnanci po darování krve vyplní formulář se jménem, příjmením, fakultou a údajem, zda jsou studentem, nebo zaměstnancem. Součástí je potvrzení zařízení, kde krev darovali. Formulář následně odevzdají do označených boxů na fakultách nebo přímo na transfuzním oddělení.

„Vítězem předchozích ročníků v absolutním množství byla přírodovědecká fakulta. V procentuálním zastoupení studentů vyhrála FZV a v procentuálním zastoupení zaměstnanců potom FTK,“ připomněl Merz. Vítězové obdrží plaketu. Letošní soutěž skončí poslední pátek před Vánoci, 18. prosince.

Organizátoři by letos rádi překonali výsledky předchozího roku. „Míříme, myslím, aspoň ke dvěma stovkám odběrů,“ uvedla Dana Galuszková. A připomněla i jeden z méně formálních důvodů, proč se dárci na transfuzní oddělení vracejí. Odběr tradičně končí občerstvením a mezi dárci jsou podle ní vyhlášené především párky.

Několik minut, které mohou znamenat naději

Letošní zahájení Vyhrň rukáv spojilo myšlenku dárcovství krve také s náborem do registru dárců kostní dřeně. Přímo v Coffee Library se mohli lidé zapsat do Českého národního registru dárců kostní dřeně.

Samotný zápis zabere jen několik minut. Zájemce vyplní kontaktní formulář a provede jednoduchý stěr z dutiny ústní. Poté zůstává v registru do šedesáti let. Pravděpodobnost, že bude skutečně vyzván k darování, je podle organizátorů přibližně jedno procento. Každý nový člověk v databázi však zvyšuje šanci, že se pro konkrétního pacienta podaří najít vhodného dárce.

foto_sem_4

Jedním z pacientů, pro které se vhodný dárce hledá, je Ondra, který se léčí na Dětské klinice FNOL a LF UP s akutní leukémií. Zahájení se zúčastnila také jeho maminka. „Je to opravdu chvilka a ta naděje je obrovská,“ a poděkovala všem, kteří se do náboru zapojili. Zkušenost vlastní rodiny podle ní ukazuje, jak rychle se může potřeba dárce stát součástí života člověka. „Ondrův příběh ukazuje, že nikdy nikdo z nás neví, že ho začne psát taky.“

Možnost najít vhodného člověka v registru pak pro pacienty a jejich rodiny představuje skutečnou šanci na uzdravení. „Je potom opravdu skvělé, když člověk vidí, že existuje  šance na uzdravení. A stane se to díky komukoliv, kdo ztratí trochu času a nebojí se darovat kousek sám sebe, ať už pro někoho kdo je za rohem, nebo na druhém konci světa,“ dodala Ondrova maminka.

Darování krve i vstup do registru kostní dřeně začínají rozhodnutím jednotlivce věnovat několik minut svého času někomu, koho pravděpodobně vůbec nezná. Právě na sílu společného úsilí upozornil při zahájení také prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek. „Stačí málo pro to, abychom společně udělali hodně.“

Nábor do registru dárců kostní dřeně organizovalo společně Dobrovolnické centrum UP, Coffee Library a sdružení Šance Olomouc.

ig_sem_https://www.instagram.com/fzv_up/reel/DeHqeALNlPE/

Vzácná pergamenová listina z roku 1893 a pečeť z červeného vosku z druhé poloviny 17. století se dostaly do rukou odborníků i díky Jakubu Mrkosovi, studentovi historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Právě on začal pátrat po původu předmětů, které jeho příbuzná náhodou objevila při vyklízení bytu. Ukázalo se, že jsou spojeny se dvěma významnými představiteli olomoucké církevní historie.

Historické předměty objevila Hana Daňková při vyklízení bytu po zemřelém bratrovi. Pomáhal jí přitom vnuk Jakub Mrkos, student historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Zpočátku ani jeden z nich netušil, jakou hodnotu mohou nalezené předměty mít.

„Prvním krokem bylo zjistit, komu předměty patřily. Poté jsem kontaktoval své vyučující z katedry historie, které mi potvrdily, o co se jedná, kdo byli jejich původní majitelé a jak významné osobnosti představovali,“ popsal Jakub Mrkos.

S podobnými žádostmi o pomoc se podle historičky Jany Oppeltové z katedry historie FF UP pedagogové čas od času setkávají. Studenti totiž v rámci pomocných věd historických získávají znalosti, díky nimž se učí číst a určovat staré listiny a pečeti, rozumět historickým knihám či popisovat erby. Někdy proto přicházejí s předměty, které sami objevili nebo je jejich rodiny dlouhodobě uchovávají.

Nález Jakuba Mrkose byl však podle ní výjimečný. „Obě věci byly zařaditelné na první pohled. Nás s kolegyněmi překvapilo, že dokument a pečeť nejsou součástí archivního fondu olomouckého arcibiskupství,“ uvedla Jana Oppeltová, která se na určení předmětů podílela společně s Emou Šimkovou a Věrou Slavíkovou ze sekce archivnictví katedry historie FF UP.

Prvním z artefaktů je ručně psaná pergamenová listina z roku 1893, kterou rakouské ministerstvo vnitra vydalo nově zvolenému olomouckému arcibiskupovi Theodoru Kohnovi. Protože nepocházel ze šlechtického rodu, mohl oficiálně používat osobně navržený erb. Tvoří jej loďka na rozbouřeném moři plující ke hvězdě, zasazená do štítu, který jako svůj znak používali i další olomoučtí arcibiskupové.    

Druhým předmětem je pečeť z červeného vosku v dřevěném pouzdře, která patřila olomouckému biskupovi Karlu II. z Lichtenštejna-Castelcorna a pochází z druhé poloviny 17. století. K jakému dokumentu byla původně připojena, již není možné určit.

Jak se oba historické předměty dostaly do rodiny, jejich nálezci nevědí a podle Jany Oppeltové se to již patrně nepodaří zjistit. Připomněla přitom, že události po únoru 1948 byly vůči církvím nepříznivé a řada historických památek se mohla ztratit či být zničena. Také v tomto případě podle ní stačilo málo, aby vzácné předměty při vyklízení bytu skončily v odpadu.

Zásadní roli pak sehrál Jakub Mrkos. „Vysvětlily jsme Jakubovi, že to, co má v rukou, je opravdu to, co si myslí a že největší cenu mají tyto předměty jako součást archivního fondu. On pak udělal největší kus práce – přesvědčil rodinu, že tyto památky mají své místo, kam patří, a že nejsprávnějším krokem bude odevzdat je olomouckému arcibiskupství,“ zdůraznila Jana Oppeltová.

Po souhlasu rodiny pedagožky zprostředkovaly kontakt s arcibiskupstvím. Oba cenné předměty následně převzal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík a uloženy budou v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě.

„Mám velmi dobrý pocit, že jsme mohli tyto artefakty vrátit a že jsou ve správných rukou,“ řekl Jakub Mrkos.

Radost z výsledku má i Jana Oppeltová. „Student věci identifikoval, rodina byla velkorysá, olomoucký arcibiskup chápavý a otevřený. Stačilo jen málo, aby zajímavé a krásné historické prameny přestaly existovat. Jsem ráda, že tento příběh měl šťastný konec.“

Vzácná pergamenová listina z roku 1893 a pečeť z červeného vosku z druhé poloviny 17. století se dostaly do rukou odborníků i díky Jakubu Mrkosovi, studentovi historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Právě on začal pátrat po původu předmětů, které jeho příbuzná náhodou objevila při vyklízení bytu. Ukázalo se, že jsou spojeny se dvěma významnými představiteli olomoucké církevní historie.

Historické předměty objevila Hana Daňková při vyklízení bytu po zemřelém bratrovi. Pomáhal jí přitom vnuk Jakub Mrkos, student historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Zpočátku ani jeden z nich netušil, jakou hodnotu mohou nalezené předměty mít.

„Prvním krokem bylo zjistit, komu předměty patřily. Poté jsem kontaktoval své vyučující z katedry historie, které mi potvrdily, o co se jedná, kdo byli jejich původní majitelé a jak významné osobnosti představovali,“ popsal Jakub Mrkos.

S podobnými žádostmi o pomoc se podle historičky Jany Oppeltové z katedry historie FF UP pedagogové čas od času setkávají. Studenti totiž v rámci pomocných věd historických získávají znalosti, díky nimž se učí číst a určovat staré listiny a pečeti, rozumět historickým knihám či popisovat erby. Někdy proto přicházejí s předměty, které sami objevili nebo je jejich rodiny dlouhodobě uchovávají.

Nález Jakuba Mrkose byl však podle ní výjimečný. „Obě věci byly zařaditelné na první pohled. Nás s kolegyněmi překvapilo, že dokument a pečeť nejsou součástí archivního fondu olomouckého arcibiskupství,“ uvedla Jana Oppeltová, která se na určení předmětů podílela společně s Emou Šimkovou a Věrou Slavíkovou ze sekce archivnictví katedry historie FF UP.

Prvním z artefaktů je ručně psaná pergamenová listina z roku 1893, kterou rakouské ministerstvo vnitra vydalo nově zvolenému olomouckému arcibiskupovi Theodoru Kohnovi. Protože nepocházel ze šlechtického rodu, mohl oficiálně používat osobně navržený erb. Tvoří jej loďka na rozbouřeném moři plující ke hvězdě, zasazená do štítu, který jako svůj znak používali i další olomoučtí arcibiskupové.    

Druhým předmětem je pečeť z červeného vosku v dřevěném pouzdře, která patřila olomouckému biskupovi Karlu II. z Lichtenštejna-Castelcorna a pochází z druhé poloviny 17. století. K jakému dokumentu byla původně připojena, již není možné určit.

Jak se oba historické předměty dostaly do rodiny, jejich nálezci nevědí a podle Jany Oppeltové se to již patrně nepodaří zjistit. Připomněla přitom, že události po únoru 1948 byly vůči církvím nepříznivé a řada historických památek se mohla ztratit či být zničena. Také v tomto případě podle ní stačilo málo, aby vzácné předměty při vyklízení bytu skončily v odpadu.

Zásadní roli pak sehrál Jakub Mrkos. „Vysvětlily jsme Jakubovi, že to, co má v rukou, je opravdu to, co si myslí a že největší cenu mají tyto předměty jako součást archivního fondu. On pak udělal největší kus práce – přesvědčil rodinu, že tyto památky mají své místo, kam patří, a že nejsprávnějším krokem bude odevzdat je olomouckému arcibiskupství,“ zdůraznila Jana Oppeltová.

Po souhlasu rodiny pedagožky zprostředkovaly kontakt s arcibiskupstvím. Oba cenné předměty následně převzal olomoucký arcibiskup Josef Nuzík a uloženy budou v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě.

„Mám velmi dobrý pocit, že jsme mohli tyto artefakty vrátit a že jsou ve správných rukou,“ řekl Jakub Mrkos.

Radost z výsledku má i Jana Oppeltová. „Student věci identifikoval, rodina byla velkorysá, olomoucký arcibiskup chápavý a otevřený. Stačilo jen málo, aby zajímavé a krásné historické prameny přestaly existovat. Jsem ráda, že tento příběh měl šťastný konec.“

Výzkum zaměřený na to, jak různé zdroje bílkovinné výživy ovlivňují metabolismus včely medonosné, vynesl doktorandce Kristýně Myslínové z katedry biochemie přírodovědecké fakulty ocenění za nejlepší přednášku v soutěžní sekci Mládí vpřed na sedmadvacátém ročníku Školy hmotnostní spektrometrie, která se uskutečnila ve Frymburku.

Soutěžní sekce „Mládí vpřed“ je určena mladým vědcům, kteří zde představují svůj výzkum formou odborné přednášky. Z přihlášených příspěvků jsou vybráni účastníci soutěžní sekce a vítěz získává hrazenou účast na dalším ročníku Školy hmotnostní spektrometrie i možnost v následujícím roce vystoupit s vlastní přednáškou v hlavním programu konference.

Výzkum včel zaujal odbornou porotu

„První dva roky jsem se účastnila pouze jako posluchačka a Školu hmotnostní spektrometrie vnímala především jako příležitost naučit se něco nového. Tehdy jsem si ještě netroufala sama vystoupit. O to víc mě letošní ocenění potěšilo. Beru ho jako potvrzení toho, jak velký kus práce jsem za tu dobu udělala,“ uvedla Kristýna Myslínová.

Ve svém výzkumu se zabývá především biochemií včely medonosné a tím, jak různé faktory, zejména výživa a patogeny, ovlivňují její metabolismus a fyziologii. Při práci využívá mimo jiné hmotnostní spektrometrii k analýze metabolitů, například aminokyselin v hemolymfě nebo biogenních aminů v mozku včel.

Metabolomika jako klíč k poznání včelího organismu

Podle ní je Škola hmotnostní spektrometrie cennou příležitostí zejména pro Ph.D. studenty, kteří chtějí prohloubit své znalosti nejen v samotné analytické metodě, ale také v práci s komplexními daty. „Je to opravdu výborné prostředí pro mladé vědce, kteří se chtějí zdokonalit nejen v samotné hmotnostní spektrometrii, ale především ve zpracování, statistice a interpretaci komplexních dat. Zároveň je to skvělé místo pro navazování kontaktů, diskuzi a networking,“ řekla Kristýna Myslínová.

Sama podle svých slov nejvíce oceňuje zkušenosti, které zde získala v oblasti metabolomiky. „Mně osobně Škola hmotnostní spektrometrie velmi pomohla zejména ve vyhodnocování metabolomických dat a každému doktorandovi, který má možnost se jí zúčastnit, bych ji určitě doporučila,“ uzavřela doktorandka.

Výzkum zaměřený na to, jak různé zdroje bílkovinné výživy ovlivňují metabolismus včely medonosné, vynesl doktorandce Kristýně Myslínové z katedry biochemie přírodovědecké fakulty ocenění za nejlepší přednášku v soutěžní sekci Mládí vpřed na sedmadvacátém ročníku Školy hmotnostní spektrometrie, která se uskutečnila ve Frymburku.

Soutěžní sekce „Mládí vpřed“ je určena mladým vědcům, kteří zde představují svůj výzkum formou odborné přednášky. Z přihlášených příspěvků jsou vybráni účastníci soutěžní sekce a vítěz získává hrazenou účast na dalším ročníku Školy hmotnostní spektrometrie i možnost v následujícím roce vystoupit s vlastní přednáškou v hlavním programu konference.

Výzkum včel zaujal odbornou porotu

„První dva roky jsem se účastnila pouze jako posluchačka a Školu hmotnostní spektrometrie vnímala především jako příležitost naučit se něco nového. Tehdy jsem si ještě netroufala sama vystoupit. O to víc mě letošní ocenění potěšilo. Beru ho jako potvrzení toho, jak velký kus práce jsem za tu dobu udělala,“ uvedla Kristýna Myslínová.

Ve svém výzkumu se zabývá především biochemií včely medonosné a tím, jak různé faktory, zejména výživa a patogeny, ovlivňují její metabolismus a fyziologii. Při práci využívá mimo jiné hmotnostní spektrometrii k analýze metabolitů, například aminokyselin v hemolymfě nebo biogenních aminů v mozku včel.

Metabolomika jako klíč k poznání včelího organismu

Podle ní je Škola hmotnostní spektrometrie cennou příležitostí zejména pro Ph.D. studenty, kteří chtějí prohloubit své znalosti nejen v samotné analytické metodě, ale také v práci s komplexními daty. „Je to opravdu výborné prostředí pro mladé vědce, kteří se chtějí zdokonalit nejen v samotné hmotnostní spektrometrii, ale především ve zpracování, statistice a interpretaci komplexních dat. Zároveň je to skvělé místo pro navazování kontaktů, diskuzi a networking,“ řekla Kristýna Myslínová.

Sama podle svých slov nejvíce oceňuje zkušenosti, které zde získala v oblasti metabolomiky. „Mně osobně Škola hmotnostní spektrometrie velmi pomohla zejména ve vyhodnocování metabolomických dat a každému doktorandovi, který má možnost se jí zúčastnit, bych ji určitě doporučila,“ uzavřela doktorandka.