Agregátor zdrojů

Univerzita Palackého rozšířila spolupráci s japonskými vysokými školami. Se Shizuoka University uzavřela Memorandum of Understanding a Student Exchange Agreement, které vytvářejí rámec pro vzájemnou spolupráci i výměnu studentů. K podpisu obou dokumentů došlo během návštěvy pětičlenné delegace japonské univerzity v Olomouci.

Zástupce Shizuoka University přijal rektor UP Michael Kohajda, který se s nimi poprvé setkal během loňské pracovní cesty na Tchaj-wan a do Japonska, kterou absolvoval společně s prorektorkou Ivonou Barešovou. Tehdejší jednání nyní vyústila v podpis obou dohod. Jde již o druhé partnerství s japonskou univerzitou, které se díky této cestě podařilo navázat. První bylo uzavřeno s University of Teacher Education Fukuoka.

„Velmi nás těší, že se jednání, která jsme zahájili během loňské návštěvy Japonska, podařilo během poměrně krátké doby proměnit v konkrétní spolupráci. Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů. Shizuoka University je pro nás zajímavým partnerem i díky širokému spektru oborů a výzkumných témat, která se v řadě oblastí potkávají se zaměřením Univerzity Palackého,“ uvedla prorektorka UP Ivona Barešová.

foto_sem_4

Shizuoka University je veřejná univerzita se dvěma kampusy ve městech Shizuoka a Hamamatsu. Studuje na ní přibližně deset tisíc studentů a tvoří ji sedm fakult zaměřených mimo jiné na humanitní a společenské vědy, vzdělávání, informatiku, přírodní vědy, zemědělství a technické obory. K jejím významným výzkumným oblastem patří například kvantové technologie, nanoelektronika, umělá inteligence, internet věcí nebo výzkum zaměřený na uhlíkovou neutralitu.

„Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů.“ Ivona Barešová  

Pětičlennou delegaci vedl prezident Shizuoka University Kazuyuki Hizume. Společně s ním přijeli viceprezidenti Noriyasu Sato a Koichiro Awai a dále Mari Hakamata a Noriko Matsuda z univerzitní organizace pro mezinárodní spolupráci.

Po setkání s rektorem UP Michaelem Kohajdou hosté v doprovodu prorektorky Ivony Barešové a vedoucí oddělení pro partnerství Terezy Kalouskové navštívili také katedru asijských studií Filozofické fakulty UP. Setkali se zde s vedoucí japonské sekce Terezou Nakaya a jejími kolegy. Součástí programu byla rovněž prohlídka Olomouce a univerzitních kolejí.

Univerzita Palackého rozšířila spolupráci s japonskými vysokými školami. Se Shizuoka University uzavřela Memorandum of Understanding a Student Exchange Agreement, které vytvářejí rámec pro vzájemnou spolupráci i výměnu studentů. K podpisu obou dokumentů došlo během návštěvy pětičlenné delegace japonské univerzity v Olomouci.

Zástupce Shizuoka University přijal rektor UP Michael Kohajda, který se s nimi poprvé setkal během loňské pracovní cesty na Tchaj-wan a do Japonska, kterou absolvoval společně s prorektorkou Ivonou Barešovou. Tehdejší jednání nyní vyústila v podpis obou dohod. Jde již o druhé partnerství s japonskou univerzitou, které se díky této cestě podařilo navázat. První bylo uzavřeno s University of Teacher Education Fukuoka.

„Velmi nás těší, že se jednání, která jsme zahájili během loňské návštěvy Japonska, podařilo během poměrně krátké doby proměnit v konkrétní spolupráci. Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů. Shizuoka University je pro nás zajímavým partnerem i díky širokému spektru oborů a výzkumných témat, která se v řadě oblastí potkávají se zaměřením Univerzity Palackého,“ uvedla prorektorka UP Ivona Barešová.

foto_sem_4

Shizuoka University je veřejná univerzita se dvěma kampusy ve městech Shizuoka a Hamamatsu. Studuje na ní přibližně deset tisíc studentů a tvoří ji sedm fakult zaměřených mimo jiné na humanitní a společenské vědy, vzdělávání, informatiku, přírodní vědy, zemědělství a technické obory. K jejím významným výzkumným oblastem patří například kvantové technologie, nanoelektronika, umělá inteligence, internet věcí nebo výzkum zaměřený na uhlíkovou neutralitu.

„Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů.“ Ivona Barešová  

Pětičlennou delegaci vedl prezident Shizuoka University Kazuyuki Hizume. Společně s ním přijeli viceprezidenti Noriyasu Sato a Koichiro Awai a dále Mari Hakamata a Noriko Matsuda z univerzitní organizace pro mezinárodní spolupráci.

Po setkání s rektorem UP Michaelem Kohajdou hosté v doprovodu prorektorky Ivony Barešové a vedoucí oddělení pro partnerství Terezy Kalouskové navštívili také katedru asijských studií Filozofické fakulty UP. Setkali se zde s vedoucí japonské sekce Terezou Nakaya a jejími kolegy. Součástí programu byla rovněž prohlídka Olomouce a univerzitních kolejí.

Věda může být zábava, hra a magie. Nezvratné důkazy o tom podává celorepubliková popularizační akce Noc vědců. Vloni oslavila dvacetiny, letos mění název na Noc vědy. Náplň zůstává stejná – nechat laboratoře, přednáškové sály a edukační centra přístupné dospělým a dětem po zavírací době a zaujmout je pro vědu. Poslední zářijový pátek čekají na návštěvníky v Olomouci, Přerově, Prostějově, Hlubočkách a v Jeseníku pokusy, kvízy, workshopy, projekce i exkurze, tentokrát na téma komunikace.

„Letošní téma komunikace velmi dobře vystihuje jednu z důležitých rolí univerzity – přibližovat vědu veřejnosti, vysvětlovat její význam a vést o ní otevřený dialog. Noc vědy k tomu nabízí ideální příležitost. Umožňuje lidem setkat se přímo s našimi vědkyněmi a vědci, ptát se, diskutovat a poznávat svět kolem nás z nových úhlů pohledu. Věřím, že právě taková setkání posilují zájem o vědu i důvěru v poznání, které přináší,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Loňská Noc vědců byla speciální díky svým dvacátým narozeninám, ta letošní je opět speciální, tentokrát proto, že nese nové jméno. „Organizátoři akce i samotní návštěvníci hlasovali o tom, jak by se Noc vědců mohla jmenovat do budoucna. Změna názvu na Noc vědy reflektuje společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Náplň akce a její charakter zůstávají stejné – zábavnou a atraktivní formou propagovat vědu a výzkum ve všech jejich podobách,“ vysvětlil koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Noc vědy se uskuteční v pátek 25. září a do jejího programu se zapojí více než 120 institucí z celé České republiky, od vysokých, středních a základních škol přes science centra, muzea a hvězdárny po ústavy Akademie věd ČR. V Olomouckém kraji připravuje tradičně nejbohatší program Univerzita Palackého. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách fakulty, interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání, Vědeckotechnický park i vědecký ústav CATRIN. Programová nabídka reflektuje ústřední téma letošního ročníku, jímž je komunikace.

„V době sociálních sítí a rozmachu umělé inteligence je toto téma velmi aktuální. Návštěvníci Noci vědy se prostřednictvím workshopů, komentovaných ukázek, kvízů i výstav dozví více o tom, jak se komunikovalo v dávné historii, jak se spolu dorozumívají rostliny nebo včely, jaké je tajemství piktogramů i jak komunikovat s lidmi se smyslovými postiženími,“ přiblížil Ondřej Martínek.

video_sem

Vedle Univerzity Palackého nabídne lákavý program také Fakultní nemocnice Olomouc, mezi partnery Noci vědy dále patří In-HUB Přerov, Technologický klub Prostějov či Gymnázium Jeseník. Kompletní přehled zapojených institucí z Olomouckého kraje a podrobnější informace najdete na webu nocvedy.cz. „Již nyní je zde zveřejněno více než sedmdesát programových položek včetně anotací a každým dnem přibývají další. Noc vědy bude letos opět nabitá zážitky,“ shrnul Ondřej Martínek.

K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v minulých letech sloužit speciální autobusová linka. Ta je bezplatná stejně jako celý program Noci vědy, u vybraných událostí je však nutná či doporučená předchozí rezervace.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky

Věda může být zábava, hra a magie. Nezvratné důkazy o tom podává celorepubliková popularizační akce Noc vědců. Vloni oslavila dvacetiny, letos mění název na Noc vědy. Náplň zůstává stejná – nechat laboratoře, přednáškové sály a edukační centra přístupné dospělým a dětem po zavírací době a zaujmout je pro vědu. Poslední zářijový pátek čekají na návštěvníky v Olomouci, Přerově, Prostějově, Hlubočkách a v Jeseníku pokusy, kvízy, workshopy, projekce i exkurze, tentokrát na téma komunikace.

„Letošní téma komunikace velmi dobře vystihuje jednu z důležitých rolí univerzity – přibližovat vědu veřejnosti, vysvětlovat její význam a vést o ní otevřený dialog. Noc vědy k tomu nabízí ideální příležitost. Umožňuje lidem setkat se přímo s našimi vědkyněmi a vědci, ptát se, diskutovat a poznávat svět kolem nás z nových úhlů pohledu. Věřím, že právě taková setkání posilují zájem o vědu i důvěru v poznání, které přináší,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Loňská Noc vědců byla speciální díky svým dvacátým narozeninám, ta letošní je opět speciální, tentokrát proto, že nese nové jméno. „Organizátoři akce i samotní návštěvníci hlasovali o tom, jak by se Noc vědců mohla jmenovat do budoucna. Změna názvu na Noc vědy reflektuje společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Náplň akce a její charakter zůstávají stejné – zábavnou a atraktivní formou propagovat vědu a výzkum ve všech jejich podobách,“ vysvětlil koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Noc vědy se uskuteční v pátek 25. září a do jejího programu se zapojí více než 120 institucí z celé České republiky, od vysokých, středních a základních škol přes science centra, muzea a hvězdárny po ústavy Akademie věd ČR. V Olomouckém kraji připravuje tradičně nejbohatší program Univerzita Palackého. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách fakulty, interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání, Vědeckotechnický park i vědecký ústav CATRIN. Programová nabídka reflektuje ústřední téma letošního ročníku, jímž je komunikace.

„V době sociálních sítí a rozmachu umělé inteligence je toto téma velmi aktuální. Návštěvníci Noci vědy se prostřednictvím workshopů, komentovaných ukázek, kvízů i výstav dozví více o tom, jak se komunikovalo v dávné historii, jak se spolu dorozumívají rostliny nebo včely, jaké je tajemství piktogramů i jak komunikovat s lidmi se smyslovými postiženími,“ přiblížil Ondřej Martínek.

video_sem

Vedle Univerzity Palackého nabídne lákavý program také Fakultní nemocnice Olomouc, mezi partnery Noci vědy dále patří In-HUB Přerov, Technologický klub Prostějov či Gymnázium Jeseník. Kompletní přehled zapojených institucí z Olomouckého kraje a podrobnější informace najdete na webu nocvedy.cz. „Již nyní je zde zveřejněno více než sedmdesát programových položek včetně anotací a každým dnem přibývají další. Noc vědy bude letos opět nabitá zážitky,“ shrnul Ondřej Martínek.

K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v minulých letech sloužit speciální autobusová linka. Ta je bezplatná stejně jako celý program Noci vědy, u vybraných událostí je však nutná či doporučená předchozí rezervace.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky

To make the law more comprehensible, accessible and practically applicable for citizens, small and medium-sized enterprises, and public authorities. This is the aim of the European Legal Design Action (ELDA) research network, of which the Czech Law and Advanced Technologies Research Institute (CLAiR) at the Faculty of Law, Palacký University is a part. The four-year pan-European research partnership will be funded by the European Union.

The ELDA network brings together legal experts, designers, technologists, policymakers, representatives of the business sector and academics from more than thirty countries. The participation of the Olomouc Faculty of Law is being co-ordinated by Ondrej Hamuľák, head of the CLAiR institute, who has also been appointed as the Czech Republic’s representative on the ELDA Management Committee. Work on the project will begin this September and conclude in September 2030.

“For us, ELDA is a natural extension of CLAiR’s research focus. We have long been dedicated to the intersection of law and technology, and legal design is an area where these topics converge in a very concrete, practical way. It is not just about theory – it is about how to draft laws and contracts so that people actually understand them and can follow them,” said Ondrej Hamuľák, emphasising the uniqueness of the project. “Our four-year involvement in a network of thirty countries opens up opportunities that no national project could offer on its own: a shared European platform for research, the exchange of experience and a real impact on legislative practice. I am delighted that CLAiR and the Olomouc Faculty have been part of this from the very beginning.”

ELDA builds on the Better Regulation and REFIT agendas and utilises the tools of legal design, plain language and artificial intelligence. The work will be organised into five working groups covering the theoretical foundations of the field, improving legislative communication, contractual practice, digital tools and the dissemination of results. Strategic management and coordination of cooperation between the participating countries will be ensured by the aforementioned Management Committee.

The main proposer of the ELDA initiative was Ebru Metin, an expert from Tallinn University of Technology in Estonia. The project will be funded by the European Cooperation in Science and Technology programme using European Union funds.

CLAiR is a specialised research centre at the Faculty of Law, Palacký University, focusing on the intersections of law with advanced technologies, artificial intelligence and regulatory innovations. The institute, which was established last year and is headed by Ondrej Hamuľák, appointed by the Dean, coordinates a new doctoral programme in law and digital technologies. Through this programme, the Faculty is involved in the European Network on Digitalisation and E-governance. Researchers at CLAiR are currently working on several projects funded under both international and national grant schemes.

Učinit právo srozumitelnějším, přístupnějším a prakticky použitelnějším pro občany, malé a střední podniky i veřejné orgány. To je cílem výzkumné sítě European Legal Design Action (ELDA), jejíž součástí je i institut Czech Law and Advanced Technologies Research Institute (CLAiR) při Právnické fakultě UP. Čtyřleté panevropské výzkumné partnerství bude financované Evropskou unií.

Síť ELDA sdružuje právní experty, designéry, technology, tvůrce politik, zástupce podnikatelského sektoru a akademické pracovníky z více než třiceti zemí. Účast olomoucké právnické fakulty koordinuje Ondrej Hamuľák, vedoucí institutu CLAiR, který byl zároveň jmenován členem Management Committee akce ELDA za Českou republiku. Práce na projektu začnou letos v září a skončí v září 2030. 

„ELDA je pro nás přirozeným vyústěním výzkumného směřování CLAiRu. Dlouhodobě se věnujeme průsečíku práva a technologií a právní design je oblastí, kde se tato témata setkávají velmi konkrétním, praktickým způsobem. Nejde jen o teorii – jde o to, jak psát zákony a smlouvy tak, aby jim lidé skutečně rozuměli a mohli se jimi řídit,“ řekl Ondrej Hamuľák a zdůraznil výjimečnost projektu. „Čtyřleté zapojení v síti třiceti zemí nám otevírá prostor, který žádný národní projekt sám o sobě nabídnout nemůže: sdílenou evropskou platformu pro výzkum, výměnu zkušeností a skutečný dopad na legislativní praxi. Jsem rád, že CLAiR a olomoucká fakulta jsou u toho od samého začátku.“

ELDA navazuje na agendy Better Regulation a REFIT a využívá nástroje právního designu, prostého jazyka a umělé inteligence. Práce bude organizována v pěti pracovních skupinách, které pokrývají teoretické základy oboru, zlepšování legislativní komunikace, smluvní praxi, digitální nástroje a šíření výsledků. Strategické řízení a koordinaci spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi bude zajišťovat zmíněný Management Committee.

Hlavním navrhovatelem akce ELDA byla expertka Ebru Metin z Tallinn University of Technology v Estonsku. Projekt bude financovaný programem European Cooperation in Science and Technology z prostředků Evropské unie.

CLAiR je specializované výzkumné pracoviště Právnické fakulty UP zaměřené na průniky práva s pokročilými technologiemi, umělou inteligencí a regulatorními inovacemi. Institut, který vznikl vloni a jeho vedením děkan pověřil Ondreje Hamuľáka, koordinuje nový doktorský program právo a digitální technologie. Jeho prostřednictvím je fakulta zapojena do European Network on Digitalisation and E-governance. Momentálně řeší výzkumníci z CLAiR několik projektů financovaných v rámci mezinárodních i národních grantových schémat.

Učinit právo srozumitelnějším, přístupnějším a prakticky použitelnějším pro občany, malé a střední podniky i veřejné orgány. To je cílem výzkumné sítě European Legal Design Action (ELDA), jejíž součástí je i institut Czech Law and Advanced Technologies Research Institute (CLAiR) při Právnické fakultě UP. Čtyřleté panevropské výzkumné partnerství bude financované Evropskou unií.

Síť ELDA sdružuje právní experty, designéry, technology, tvůrce politik, zástupce podnikatelského sektoru a akademické pracovníky z více než třiceti zemí. Účast olomoucké právnické fakulty koordinuje Ondrej Hamuľák, vedoucí institutu CLAiR, který byl zároveň jmenován členem Management Committee akce ELDA za Českou republiku. Práce na projektu začnou letos v září a skončí v září 2030. 

„ELDA je pro nás přirozeným vyústěním výzkumného směřování CLAiRu. Dlouhodobě se věnujeme průsečíku práva a technologií a právní design je oblastí, kde se tato témata setkávají velmi konkrétním, praktickým způsobem. Nejde jen o teorii – jde o to, jak psát zákony a smlouvy tak, aby jim lidé skutečně rozuměli a mohli se jimi řídit,“ řekl Ondrej Hamuľák a zdůraznil výjimečnost projektu. „Čtyřleté zapojení v síti třiceti zemí nám otevírá prostor, který žádný národní projekt sám o sobě nabídnout nemůže: sdílenou evropskou platformu pro výzkum, výměnu zkušeností a skutečný dopad na legislativní praxi. Jsem rád, že CLAiR a olomoucká fakulta jsou u toho od samého začátku.“

ELDA navazuje na agendy Better Regulation a REFIT a využívá nástroje právního designu, prostého jazyka a umělé inteligence. Práce bude organizována v pěti pracovních skupinách, které pokrývají teoretické základy oboru, zlepšování legislativní komunikace, smluvní praxi, digitální nástroje a šíření výsledků. Strategické řízení a koordinaci spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi bude zajišťovat zmíněný Management Committee.

Hlavním navrhovatelem akce ELDA byla expertka Ebru Metin z Tallinn University of Technology v Estonsku. Projekt bude financovaný programem European Cooperation in Science and Technology z prostředků Evropské unie.

CLAiR je specializované výzkumné pracoviště Právnické fakulty UP zaměřené na průniky práva s pokročilými technologiemi, umělou inteligencí a regulatorními inovacemi. Institut, který vznikl vloni a jeho vedením děkan pověřil Ondreje Hamuľáka, koordinuje nový doktorský program právo a digitální technologie. Jeho prostřednictvím je fakulta zapojena do European Network on Digitalisation and E-governance. Momentálně řeší výzkumníci z CLAiR několik projektů financovaných v rámci mezinárodních i národních grantových schémat.

Právě v Olomouci objevil během studií loutnu – nástroj, který nasměroval jeho další hudební cestu. Po letech se absolvent Univerzity Palackého a uznávaný loutnista Ondřej Jaluvka vrací na svou alma mater, tentokrát jako jeden z hostů srazu absolventů UP. V aule filozofické fakulty nabídne koncert věnovaný mimo jiné hudbě Johna Dowlanda.

V rozhovoru, který Ondřej Jaluvka poskytl ještě před svým koncertem, vzpomněl na svá olomoucká léta, hledání ‚hudebních kořenů‘, také cestu, na níž se potkávají renesance a baroko s folklorem, jazzem či rockem.

S čím jste přicházel studovat hudební výchovu a anglistiku na Univerzitu Palackého? Věděl jste už tehdy, že chcete být profesionálním hudebníkem?

Když jsem přijel studovat do Olomouce, měl jsem za sebou patnáct let hudebních zkušeností v různých hudebních vodách na Moravě i v zahraničí a také vlastní hudební řeč. Studium na Univerzitě Palackého pro mě bylo vlastně plánem B. 

Předcházely mu přijímací zkoušky na Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, kde mi učitel kytary namísto přijetí ke studiu popřál mnoho úspěchů na umělecké cestě s tím, že už mi nemá co předat. Studium klasické kytary na akademii múzických umění mi nedávalo smysl, protože moje hudební řeč nezapadala do kurikula klasické kytary.

Anglistika a učitelství hudební výchovy se ukázaly jako optimální způsob, jak propojit vysokoškolské studium s hudební vášní a angličtinou, dvěma jazyky, které otevírají dveře do světa.

Jak důležitá byla olomoucká léta pro to, jakým hudebníkem jste se později stal?

Olomouc se ukázala jako skvělé místo pro tehdejší období mého života. Mimořádní učitelé na obou katedrách, které jsem měl štěstí potkat, pro mě byli zdrojem inspirace a poznání. Díky hudebním i lidským setkáním, jaká univerzitní město nabízí, jsem měl prostor růst a naplno prožívat jedno z nejkrásnějších období života.

Právě během studií v Olomouci jste na koncertě Pražského barokního souboru objevil loutnu. Popsal jste to jako okamžik, kdy jste měl pocit, že jste našel cestu ke ‚kořenům hudby‘. Co jste tehdy vlastně hledal?

V druhé polovině studií jsem zažil něco, co by se dalo popsat jako existenční krize. Ač jsem byl aktivním hudebníkem a skladatelem, měl rodinu, dobré kamarády i střechu nad hlavou, najednou jsem získal pocit, že mi chybějí pevné kořeny a nevím, kudy dál.

To se změnilo při návštěvě barokního festivalu, kde jsem znovu objevil loutnu. Všechno do sebe najednou zapadlo. O pár týdnů později jsem se začal učit u vedoucího Akademie staré hudby Miloslava Študenta v Brně, připojil se k baroknímu souboru Marka Čermáka a o několik měsíců později se mi podařilo zařídit roční studijní pobyt na vysoké hudební škole v německém Trossingenu ve třídě Rolfa Lislevanda.

Co vás na loutně fascinuje i po tolika letech? A co tento několik set let starý nástroj může nabídnout dnešnímu člověku?

Loutna je pro mě prostředkem sebevyjádření, předávání i bádání. Přestože většinu pracovního času trávím koncertováním, studiem a výukou loutny, věnuji se i dalším nástrojům, například cistře. V současnosti v Portugalsku postupně nahrávám sólové album složené z vlastních kompozic a plodů mé muzikologické práce na tabulatuře skladeb pro cistru uchované na Korsice i na Moravě.

Loutna nabízí široké hudební uplatnění, od sólové hry přes nejrůznější komorní spojení až po orchestr, a má ohromné výrazové možnosti. Největší klasičtí kytaristé, které jsem potkal, se často dříve či později při hledání hlubšího pochopení vlastního nástroje vydávají cestou k loutně. Tak proč nezačít rovnou s ní?

Věnujete se i zapomenutým skladbám z historických pramenů. Jaký je to pocit zahrát hudbu, která třeba několik staletí nezazněla?

Oživovat hudbu, která čekala po staletí na své znovuzaznění, stejně jako rozšifrovávat staré hudební zápisy a postupně jim porozumět, je nesmírně vzrušující. Dovedu si představit, co mohl prožívat Bedřich Hrozný, když se zabýval studiem starověkých písem... 

Ve vašem hudebním životě se potkávají renesance a baroko, moravský folklor, jazz, world music, rock i heavy metal. Jsou to pro vás rozdílné světy, nebo mají společného mnohem víc, než se na první pohled zdá?

Hru různých druhů hudby vnímám jako řeč různými jazyky. Prostředky dorozumění se mohou lišit, ale touha porozumět si a přinést druhému něco dobrého je stejná. Nakonec existuje jediná univerzální hudba bez hranic a limitů. 

Pocházíte ze Slovácka, od dětství vás provází folklor, ale velkou část života jste strávil v zahraničí. Francie je vaším druhým domovem. Nakolik si člověk svůj hudební domov nese s sebou?

Cítím se jako dítě světa, které se narodilo na Moravě. Domov vnímám všude tam, kde je rodina a kamarádi. Hudba je pro mě také způsobem, jak hranice domova rozšiřovat. V ideálním světě jsme všichni doma kdekoliv, bez hranic a bez válek.

Řekl jste, že hudba je pro vás ‚způsob bytí‘. Dokážete ji někdy úplně vypnout? A co je pro vás dnes měřítkem hudebního úspěchu?

Hudba je, podobně jako výtvarné nebo divadelní umění, způsobem komunikace bez násilí, který spojuje duše a otevírá srdce. Čím více si při společné hře nasloucháme, tím silnější je okamžik, který spolu prožíváme.

Úspěchem je pro mě každá příležitost předat druhým něco dobrého, co zlepší náladu, otevře srdce, vykouzlí úsměv nebo uvolní napětí. Může to být koncert, hodina hudby, obyčejný rozhovor nebo setkání, při kterém si lidé naslouchají a pomáhají.  

Když jste jako student v Olomouci poprvé viděl loutnistu a měl jste pocit, že jste našel cestu, kterou se chcete vydat, našel jste po těch letech to, co jste tehdy hledal?

Olomoucký barokní koncert tehdy otevřel dveře k něčemu, co jsem podvědomě už dlouho tušil. Potvrdil mi, že má smysl vydat se cestou staré hudby.

Navázal jsem tím vlastně na zkušenost s učitelem kytary na ZUŠ v Uherském Hradišti, panem Menšíkem, který studoval loutnu v Basileji a už během mých gymnaziálních let mě zasvětil do světa staré hudby. Pouštěl mi nejlepší nahrávky loutnistů a barokních souborů a přivedl mě také k hraní této hudby na kytaru.

Nyní se vracíte na svou alma mater. Jaký program jste připravil pro koncert při příležitosti srazu absolventů UP? Na co se mohou návštěvníci v aule FF UP těšit?

Pro olomoucký koncert jsem spolu s hostujícími kamarádkami, zpěvačkou Aničkou Jelínkovou a violoncellistkou Evou Týfovou, připravil program vzdávající poctu velkému anglickému loutnistovi Johnu Dowlandovi. Od jeho úmrtí letos uplynulo 400 let. Program bude protkaný improvizacemi, preludii, písněmi, a také něčím navíc.

Ondřej Jaluvka, absolvent katedry anglistiky a amerikanistiky FF a hudební výchovy PdF UP. Loutnista, kytarista, pedagog a příležitostný skladatel. Studoval také u významného norského loutnisty Rolfa Lislevanda na Hochschule für Musik Trossingen v Německu, poté pokračoval mimo jiné na CNSMD ve francouzském Lyonu u Eugèna Ferrého. Hrál v řadě evropských zemí, také v USA, Chile či Palestině. Zajímavé je rozpětí jeho spoluprací: pohybuje se od barokní hudby přes jazz a world music až k hudbě inspirované folklorem či heavy metalu. Spolupracoval či spolupracuje například s houslistkou Amandine Beyer, jazzovým saxofonistou Françoisem Corneloupem, Zuzanou Lapčíkovou, Jiřím Pavlicou nebo cimbalistou Petrem Pavlincem. Žije ve Francii.

Právě v Olomouci objevil během studií loutnu – nástroj, který nasměroval jeho další hudební cestu. Po letech se absolvent Univerzity Palackého a uznávaný loutnista Ondřej Jaluvka vrací na svou alma mater, tentokrát jako jeden z hostů srazu absolventů UP. V aule filozofické fakulty nabídne koncert věnovaný mimo jiné hudbě Johna Dowlanda.

V rozhovoru, který Ondřej Jaluvka poskytl ještě před svým koncertem, vzpomněl na svá olomoucká léta, hledání ‚hudebních kořenů‘, také cestu, na níž se potkávají renesance a baroko s folklorem, jazzem či rockem.

S čím jste přicházel studovat hudební výchovu a anglistiku na Univerzitu Palackého? Věděl jste už tehdy, že chcete být profesionálním hudebníkem?

Když jsem přijel studovat do Olomouce, měl jsem za sebou patnáct let hudebních zkušeností v různých hudebních vodách na Moravě i v zahraničí a také vlastní hudební řeč. Studium na Univerzitě Palackého pro mě bylo vlastně plánem B. 

Předcházely mu přijímací zkoušky na Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, kde mi učitel kytary namísto přijetí ke studiu popřál mnoho úspěchů na umělecké cestě s tím, že už mi nemá co předat. Studium klasické kytary na akademii múzických umění mi nedávalo smysl, protože moje hudební řeč nezapadala do kurikula klasické kytary.

Anglistika a učitelství hudební výchovy se ukázaly jako optimální způsob, jak propojit vysokoškolské studium s hudební vášní a angličtinou, dvěma jazyky, které otevírají dveře do světa.

Jak důležitá byla olomoucká léta pro to, jakým hudebníkem jste se později stal?

Olomouc se ukázala jako skvělé místo pro tehdejší období mého života. Mimořádní učitelé na obou katedrách, které jsem měl štěstí potkat, pro mě byli zdrojem inspirace a poznání. Díky hudebním i lidským setkáním, jaká univerzitní město nabízí, jsem měl prostor růst a naplno prožívat jedno z nejkrásnějších období života.

Právě během studií v Olomouci jste na koncertě Pražského barokního souboru objevil loutnu. Popsal jste to jako okamžik, kdy jste měl pocit, že jste našel cestu ke ‚kořenům hudby‘. Co jste tehdy vlastně hledal?

V druhé polovině studií jsem zažil něco, co by se dalo popsat jako existenční krize. Ač jsem byl aktivním hudebníkem a skladatelem, měl rodinu, dobré kamarády i střechu nad hlavou, najednou jsem získal pocit, že mi chybějí pevné kořeny a nevím, kudy dál.

To se změnilo při návštěvě barokního festivalu, kde jsem znovu objevil loutnu. Všechno do sebe najednou zapadlo. O pár týdnů později jsem se začal učit u vedoucího Akademie staré hudby Miloslava Študenta v Brně, připojil se k baroknímu souboru Marka Čermáka a o několik měsíců později se mi podařilo zařídit roční studijní pobyt na vysoké hudební škole v německém Trossingenu ve třídě Rolfa Lislevanda.

Co vás na loutně fascinuje i po tolika letech? A co tento několik set let starý nástroj může nabídnout dnešnímu člověku?

Loutna je pro mě prostředkem sebevyjádření, předávání i bádání. Přestože většinu pracovního času trávím koncertováním, studiem a výukou loutny, věnuji se i dalším nástrojům, například cistře. V současnosti v Portugalsku postupně nahrávám sólové album složené z vlastních kompozic a plodů mé muzikologické práce na tabulatuře skladeb pro cistru uchované na Korsice i na Moravě.

Loutna nabízí široké hudební uplatnění, od sólové hry přes nejrůznější komorní spojení až po orchestr, a má ohromné výrazové možnosti. Největší klasičtí kytaristé, které jsem potkal, se často dříve či později při hledání hlubšího pochopení vlastního nástroje vydávají cestou k loutně. Tak proč nezačít rovnou s ní?

Věnujete se i zapomenutým skladbám z historických pramenů. Jaký je to pocit zahrát hudbu, která třeba několik staletí nezazněla?

Oživovat hudbu, která čekala po staletí na své znovuzaznění, stejně jako rozšifrovávat staré hudební zápisy a postupně jim porozumět, je nesmírně vzrušující. Dovedu si představit, co mohl prožívat Bedřich Hrozný, když se zabýval studiem starověkých písem... 

Ve vašem hudebním životě se potkávají renesance a baroko, moravský folklor, jazz, world music, rock i heavy metal. Jsou to pro vás rozdílné světy, nebo mají společného mnohem víc, než se na první pohled zdá?

Hru různých druhů hudby vnímám jako řeč různými jazyky. Prostředky dorozumění se mohou lišit, ale touha porozumět si a přinést druhému něco dobrého je stejná. Nakonec existuje jediná univerzální hudba bez hranic a limitů. 

Pocházíte ze Slovácka, od dětství vás provází folklor, ale velkou část života jste strávil v zahraničí. Francie je vaším druhým domovem. Nakolik si člověk svůj hudební domov nese s sebou?

Cítím se jako dítě světa, které se narodilo na Moravě. Domov vnímám všude tam, kde je rodina a kamarádi. Hudba je pro mě také způsobem, jak hranice domova rozšiřovat. V ideálním světě jsme všichni doma kdekoliv, bez hranic a bez válek.

Řekl jste, že hudba je pro vás ‚způsob bytí‘. Dokážete ji někdy úplně vypnout? A co je pro vás dnes měřítkem hudebního úspěchu?

Hudba je, podobně jako výtvarné nebo divadelní umění, způsobem komunikace bez násilí, který spojuje duše a otevírá srdce. Čím více si při společné hře nasloucháme, tím silnější je okamžik, který spolu prožíváme.

Úspěchem je pro mě každá příležitost předat druhým něco dobrého, co zlepší náladu, otevře srdce, vykouzlí úsměv nebo uvolní napětí. Může to být koncert, hodina hudby, obyčejný rozhovor nebo setkání, při kterém si lidé naslouchají a pomáhají.  

Když jste jako student v Olomouci poprvé viděl loutnistu a měl jste pocit, že jste našel cestu, kterou se chcete vydat, našel jste po těch letech to, co jste tehdy hledal?

Olomoucký barokní koncert tehdy otevřel dveře k něčemu, co jsem podvědomě už dlouho tušil. Potvrdil mi, že má smysl vydat se cestou staré hudby.

Navázal jsem tím vlastně na zkušenost s učitelem kytary na ZUŠ v Uherském Hradišti, panem Menšíkem, který studoval loutnu v Basileji a už během mých gymnaziálních let mě zasvětil do světa staré hudby. Pouštěl mi nejlepší nahrávky loutnistů a barokních souborů a přivedl mě také k hraní této hudby na kytaru.

Nyní se vracíte na svou alma mater. Jaký program jste připravil pro koncert při příležitosti srazu absolventů UP? Na co se mohou návštěvníci v aule FF UP těšit?

Pro olomoucký koncert jsem spolu s hostujícími kamarádkami, zpěvačkou Aničkou Jelínkovou a violoncellistkou Evou Týfovou, připravil program vzdávající poctu velkému anglickému loutnistovi Johnu Dowlandovi. Od jeho úmrtí letos uplynulo 400 let. Program bude protkaný improvizacemi, preludii, písněmi, a také něčím navíc.

Ondřej Jaluvka, absolvent katedry anglistiky a amerikanistiky FF a hudební výchovy PdF UP. Loutnista, kytarista, pedagog a příležitostný skladatel. Studoval také u významného norského loutnisty Rolfa Lislevanda na Hochschule für Musik Trossingen v Německu, poté pokračoval mimo jiné na CNSMD ve francouzském Lyonu u Eugèna Ferrého. Hrál v řadě evropských zemí, také v USA, Chile či Palestině. Zajímavé je rozpětí jeho spoluprací: pohybuje se od barokní hudby přes jazz a world music až k hudbě inspirované folklorem či heavy metalu. Spolupracoval či spolupracuje například s houslistkou Amandine Beyer, jazzovým saxofonistou Françoisem Corneloupem, Zuzanou Lapčíkovou, Jiřím Pavlicou nebo cimbalistou Petrem Pavlincem. Žije ve Francii.

Na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého vzniká nová vzdělávací hra zaměřená na prevenci rizikového chování dětí v digitálním prostředí. Samova dobrodružství 2: Případ Eliška navazují na úspěšný první díl Trable ve škole, který si zahrálo více než 50 tisíc žáků z celé České republiky a spolu s nimi také tisíce učitelů a rodičů. Velký zájem škol i rodin ukázal, že má smysl v projektu pokračovat a dále jej rozvíjet.

Zatímco první Samovo dobrodružství bylo pojato spíše jako arkádová hra, druhý díl se posouvá k příběhové adventuře. Hráči postupně odkrývají příběh, pátrají po souvislostech, řeší úkoly a rozhodují se v situacích, které vycházejí z reálných rizik online světa.

„Přestože hra otevírá závažná témata, zachovává si hravost, nadsázku a dobrodružnou atmosféru. Hráči se setkávají s nejrůznějšími postavami, příšerkami, duchy a dalšími obyvateli herního světa, který prozkoumávají a plní v něm řadu úkolů. Vzdělávací obsah hry je přirozeně zasazen do příběhu tak, aby děti neměly pocit, že procházejí klasickým výukovým materiálem," uvedl Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP a vedoucí vývojového týmu hry.

foto_sem_4

Součástí hry jsou podle něj také klíčová poučení určená přímo dětem.

„Doporučení a zásady bezpečného chování v digitálním prostředí mají podobu přehledných plakátků, které lze využít nejen během hry, ale také samostatně ve výuce či při preventivních aktivitách," dodal.

Příběh o odvaze a kyberprostoru 

Hlavním cílem nové hry je naučit žáky rozpoznávat nebezpečí, s nimiž se mohou v digitálním prostředí setkat, a ukázat jim, jak v krizových situacích reagovat. Obsah přitom vychází také z témat rámcového vzdělávacího programu a reaguje na rychlé proměny online světa.

„Přestože hra otevírá závažná témata, zachovává si hravost, nadsázku a dobrodružnou atmosféru.“ Kamil Kopecký 

Děj se točí kolem Samovy kamarádky Elišky, která se náhle začne uzavírat do sebe. Sam si všímá, že se s ní něco děje, a společně s hráči se pouští do pátrání po příčině. Postupně odhalují nepříjemnou skutečnost: Eliška se stala obětí ubližování na internetu a ze strachu se bojí svěřit a vyhledat pomoc.

Prostřednictvím jejího příběhu se hráči seznamují s citlivými a aktuálními tématy digitálního světa. Učí se rozpoznávat projevy kyberšikany, manipulace a vydírání, přemýšlejí o rizicích sextingu a sdílení intimního obsahu a získávají praktické informace o ochraně soukromí, digitální stopě či bezpečné online komunikaci.

Hra reflektuje také nové výzvy spojené s rychlým rozvojem digitálních technologií. Věnuje se umělé inteligenci, generovanému a manipulovanému obsahu, důvěryhodnosti informací i situacím, kdy mohou být technologie zneužity k manipulaci či ubližování. Žáky tak vede nejen k bezpečnému pohybu v online prostředí, ale také ke kritickému přemýšlení o tom, co vidí, komu mohou důvěřovat a jak si informace ověřovat.

Důležitou součástí je také otázka, jak se v problémových situacích zachovat. Hra zdůrazňuje, že odpovědnost za ubližování nese ten, kdo druhému škodí, nikoli jeho oběť, a vede děti k tomu, aby se v případě problémů nebály obrátit na dospělého či jinou důvěryhodnou osobu.

Hra pro celou třídu 

Projekt vznikl s podporou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a navazuje na zkušenosti s využíváním prvního dílu ve školách. Vedle prevence rizikového chování rozvíjí také digitální kompetence, kritické myšlení a schopnost bezpečně a odpovědně využívat moderní technologie.

„Myslím, že si mohou přijít na své nejen děti, ale i dospělí. Hra je pojata s nadsázkou, která možná nejednoho dospělého rozesměje.“ Dominik Voráč

Stejně jako první díl budou i Samova dobrodružství 2: Případ Eliška dostupná zdarma a kompletně online. Školy, učitelé, žáci i rodiče tak hru budou moci využívat bez nutnosti instalace či pořizování licence. Zpřístupněna bude do konce roku 2026.

Podle Kamila Kopeckého je jedním ze základních principů hry aktivní zapojení samotných žáků, ideálně celé třídy. Nejde tedy pouze o předávání informací nebo pasivní sledování příběhu. Žáci vstupují přímo do herního prostředí, plní úkoly, hledají souvislosti a pomáhají Samovi odhalovat jednotlivá rizika.

„Myslím, že si mohou přijít na své nejen děti, ale i dospělí. Hra je pojata s nadsázkou, která možná nejednoho dospělého rozesměje. A o to nám jde – hrajeme hry, abychom se u nich bavili. A když se u nich ještě něco naučíme, je to skvělá kombinace,“ řekl Dominik Voráč, spolutvůrce hry a zástupce ředitele institutu.

Samova dobrodružství 2: Případ Eliška tak chtějí dětem nejen ukázat rizika digitálního světa, ale především je naučit, jak je rozpoznat, bezpečně reagovat a kde hledat pomoc.

Na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého vzniká nová vzdělávací hra zaměřená na prevenci rizikového chování dětí v digitálním prostředí. Samova dobrodružství 2: Případ Eliška navazují na úspěšný první díl Trable ve škole, který si zahrálo více než 50 tisíc žáků z celé České republiky a spolu s nimi také tisíce učitelů a rodičů. Velký zájem škol i rodin ukázal, že má smysl v projektu pokračovat a dále jej rozvíjet.

Zatímco první Samovo dobrodružství bylo pojato spíše jako arkádová hra, druhý díl se posouvá k příběhové adventuře. Hráči postupně odkrývají příběh, pátrají po souvislostech, řeší úkoly a rozhodují se v situacích, které vycházejí z reálných rizik online světa.

„Přestože hra otevírá závažná témata, zachovává si hravost, nadsázku a dobrodružnou atmosféru. Hráči se setkávají s nejrůznějšími postavami, příšerkami, duchy a dalšími obyvateli herního světa, který prozkoumávají a plní v něm řadu úkolů. Vzdělávací obsah hry je přirozeně zasazen do příběhu tak, aby děti neměly pocit, že procházejí klasickým výukovým materiálem," uvedl Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP a vedoucí vývojového týmu hry.

foto_sem_4

Součástí hry jsou podle něj také klíčová poučení určená přímo dětem.

„Doporučení a zásady bezpečného chování v digitálním prostředí mají podobu přehledných plakátků, které lze využít nejen během hry, ale také samostatně ve výuce či při preventivních aktivitách," dodal.

Příběh o odvaze a kyberprostoru 

Hlavním cílem nové hry je naučit žáky rozpoznávat nebezpečí, s nimiž se mohou v digitálním prostředí setkat, a ukázat jim, jak v krizových situacích reagovat. Obsah přitom vychází také z témat rámcového vzdělávacího programu a reaguje na rychlé proměny online světa.

„Přestože hra otevírá závažná témata, zachovává si hravost, nadsázku a dobrodružnou atmosféru.“ Kamil Kopecký 

Děj se točí kolem Samovy kamarádky Elišky, která se náhle začne uzavírat do sebe. Sam si všímá, že se s ní něco děje, a společně s hráči se pouští do pátrání po příčině. Postupně odhalují nepříjemnou skutečnost: Eliška se stala obětí ubližování na internetu a ze strachu se bojí svěřit a vyhledat pomoc.

Prostřednictvím jejího příběhu se hráči seznamují s citlivými a aktuálními tématy digitálního světa. Učí se rozpoznávat projevy kyberšikany, manipulace a vydírání, přemýšlejí o rizicích sextingu a sdílení intimního obsahu a získávají praktické informace o ochraně soukromí, digitální stopě či bezpečné online komunikaci.

Hra reflektuje také nové výzvy spojené s rychlým rozvojem digitálních technologií. Věnuje se umělé inteligenci, generovanému a manipulovanému obsahu, důvěryhodnosti informací i situacím, kdy mohou být technologie zneužity k manipulaci či ubližování. Žáky tak vede nejen k bezpečnému pohybu v online prostředí, ale také ke kritickému přemýšlení o tom, co vidí, komu mohou důvěřovat a jak si informace ověřovat.

Důležitou součástí je také otázka, jak se v problémových situacích zachovat. Hra zdůrazňuje, že odpovědnost za ubližování nese ten, kdo druhému škodí, nikoli jeho oběť, a vede děti k tomu, aby se v případě problémů nebály obrátit na dospělého či jinou důvěryhodnou osobu.

Hra pro celou třídu 

Projekt vznikl s podporou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a navazuje na zkušenosti s využíváním prvního dílu ve školách. Vedle prevence rizikového chování rozvíjí také digitální kompetence, kritické myšlení a schopnost bezpečně a odpovědně využívat moderní technologie.

„Myslím, že si mohou přijít na své nejen děti, ale i dospělí. Hra je pojata s nadsázkou, která možná nejednoho dospělého rozesměje.“ Dominik Voráč

Stejně jako první díl budou i Samova dobrodružství 2: Případ Eliška dostupná zdarma a kompletně online. Školy, učitelé, žáci i rodiče tak hru budou moci využívat bez nutnosti instalace či pořizování licence. Zpřístupněna bude do konce roku 2026.

Podle Kamila Kopeckého je jedním ze základních principů hry aktivní zapojení samotných žáků, ideálně celé třídy. Nejde tedy pouze o předávání informací nebo pasivní sledování příběhu. Žáci vstupují přímo do herního prostředí, plní úkoly, hledají souvislosti a pomáhají Samovi odhalovat jednotlivá rizika.

„Myslím, že si mohou přijít na své nejen děti, ale i dospělí. Hra je pojata s nadsázkou, která možná nejednoho dospělého rozesměje. A o to nám jde – hrajeme hry, abychom se u nich bavili. A když se u nich ještě něco naučíme, je to skvělá kombinace,“ řekl Dominik Voráč, spolutvůrce hry a zástupce ředitele institutu.

Samova dobrodružství 2: Případ Eliška tak chtějí dětem nejen ukázat rizika digitálního světa, ale především je naučit, jak je rozpoznat, bezpečně reagovat a kde hledat pomoc.

Lukáš Palatinus, head of the electron crystallography laboratory at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences, received the Gjønnes Medal for electron crystallography and the John Cowley Medal from the International Federation of Societies for Microscopy (IFSM). Czech crystallography has a long and strong tradition, and the Institute of Physics is one of its major centers. For decades, a team led by Václav Petříček developed crystallography here, and today Lukáš Palatinus’s team is continuing this tradition. Receiving two major international awards in a single year is a clear confirmation that Czech crystallography holds a very strong and respected position on the global stage.

Lukáš Palatinus, vedoucí laboratoře elektronové krystalografie ve Fyzikálním ústavu AV ČR, obdržel Gjønnesovu medaili za elektronovou krystalografii (Gjønnes Medal) a Cowleyho medaili (John Cowley Medal) Mezinárodní federace společností pro mikroskopii (IFSM). Česká krystalografie má dlouhou a silnou tradici, k jejímž významným centrům patří Fyzikální ústav. Zdejší krystalografii po desetiletí rozvíjel tým vedený Václavem Petříčkem a dnes na tuto tradici navazuje tým Lukáše Palatinuse. Dvě významná mezinárodní ocenění v jednom roce jsou výrazným potvrzením toho, že česká krystalografie má ve světě velmi silné a respektované postavení.

Centrum pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě při Právnické fakultě UP spustilo přihlašování do dvou přípravných kurzů ke zkoušce k ověření zvláštní odborné způsobilosti. Obě novinky, určené úředníkům územních samosprávných celků, jsou akreditovány Ministerstvem vnitra ČR. Výuka je plánovaná na začátek příštího roku.

Zvláštní odborná způsobilost (ZOZ) je zákonem vyžadovaný soubor specifických znalostí, dovedností a vědomostí, které musí daný úředník mít a prokázat, aby mohl vykonávat specifickou správní činnost. Právnická fakulta UP nabízí přípravný kurz ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti v oblasti stavebního řádu a vyvlastnění a dále takzvaný průřezový kurz pro úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti. Oba kurzy se budou konat prezenčně přímo na olomoucké právnické fakultě, a to v pátky a vybrané čtvrtky v termínu od 21. ledna do 26. února 2027. Výuku povedou vybraní odborníci z katedry správního práva a finančního práva, doplnění o právníky z praxe, například z advokacie nebo z úřadu Veřejného ochránce práv.

 „Kurzy jsme připravovali zhruba od poloviny loňského roku. S prvotní myšlenkou na organizaci kurzů přišla naše kolegyně Adéla Hepová, která se dlouhodobě zabývá právní úpravou vzdělávání úředníků. Před spuštěním kurzů bylo mimo jiné potřeba úspěšně projít akreditačním procesem u ministerstva vnitra, které posuzuje obsah kurzů i jejich personální zabezpečení,“ uvedl Tomáš Grygar, vedoucí Centra pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě.

 „Před spuštěním bylo mimo jiné potřeba úspěšně projít akreditačním procesem u ministerstva vnitra, které posuzuje obsah kurzů i jejich personální zabezpečení.“ Tomáš Grygar, vedoucí Centra pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě

Struktura obou kurzů reflektuje aktuální zkušební otázky k ověření zvláštní odborné způsobilosti ve výše uvedených oblastech. V rámci kurzů budou účastníkům nejen demonstrována teoretická východiska k jednotlivým právním institutům, ale součástí budou také praktické ukázky vybraných procesních úkonů a upozornění na nejčastější chyby úředních osob.

Kurz ZOZ – „Průřezová“ pro úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, jehož garantkou je Kateřina Frumarová, vedoucí katedry správního práva a finančního práva PF UP, má rozsah 91 výukových hodin. Přednášky budou pokrývat široký okruh správních činností – od hospodaření územních samosprávných celků přes ochranu přírody a krajiny nebo právo pozemních komunikací až po vybranou přestupkovou agendu a materii správního řádu.

Druhý kurz „ZOZ – Stavební řád a vyvlastnění“ nabízí fakulta v rozsahu 52 hodin přímé výuky. V ceně kurzu budou mít účastnici k dispozici kromě elektronických materiálů z přednášek také knižní publikace. „Minulý měsíc jsme s kolegy vydali u nakladatelství C. H. Beck v edici právní praxe první komplexní monografické zpracování nového stavebního práva. Knihu využijeme i v tomto kurzu, a to spolu s naší učebnicí správního práva procesního od téhož nakladatelství, která se nám velmi osvědčila i ve výuce v magisterském studijním programu,“ doplnil vedoucí centra a garant tohoto kurzu Tomáš Grygar.

Výhodu nových kurzů spatřuje především v tom, že jsou garantovány veřejnou vysokou školou zajišťující vynikající úroveň výuky. „Nadto se výuka koná pouze v pátky a ve vybrané čtvrtky, což je velký benefit pro samotné úředníky i jejich zaměstnavatele. Úředníci nemusí trávit celý týden či více vkuse prezenční výukou často na druhém konci republiky, není nezbytné hradit ubytování a podobně. Rovněž zaměstnavatelům budou úředníci k dispozici na pracovišti v hlavní úřední dny,“ dodal Tomáš Grygar. Podle něj centrum cílí harmonogramem kurzů především na zájemce z Moravy a Slezska, a to i díky dobré dopravní dostupnosti Olomouce.  

Podrobnosti k oběma kurzům včetně přihlašování a představení vyučujících najdete na webu centra.

Centrum pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě při Právnické fakultě UP spustilo přihlašování do dvou přípravných kurzů ke zkoušce k ověření zvláštní odborné způsobilosti. Obě novinky, určené úředníkům územních samosprávných celků, jsou akreditovány Ministerstvem vnitra ČR. Výuka je plánovaná na začátek příštího roku.

Zvláštní odborná způsobilost (ZOZ) je zákonem vyžadovaný soubor specifických znalostí, dovedností a vědomostí, které musí daný úředník mít a prokázat, aby mohl vykonávat specifickou správní činnost. Právnická fakulta UP nabízí přípravný kurz ke zkoušce zvláštní odborné způsobilosti v oblasti stavebního řádu a vyvlastnění a dále takzvaný průřezový kurz pro úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti. Oba kurzy se budou konat prezenčně přímo na olomoucké právnické fakultě, a to v pátky a vybrané čtvrtky v termínu od 21. ledna do 26. února 2027. Výuku povedou vybraní odborníci z katedry správního práva a finančního práva, doplnění o právníky z praxe, například z advokacie nebo z úřadu Veřejného ochránce práv.

 „Kurzy jsme připravovali zhruba od poloviny loňského roku. S prvotní myšlenkou na organizaci kurzů přišla naše kolegyně Adéla Hepová, která se dlouhodobě zabývá právní úpravou vzdělávání úředníků. Před spuštěním kurzů bylo mimo jiné potřeba úspěšně projít akreditačním procesem u ministerstva vnitra, které posuzuje obsah kurzů i jejich personální zabezpečení,“ uvedl Tomáš Grygar, vedoucí Centra pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě.

 „Před spuštěním bylo mimo jiné potřeba úspěšně projít akreditačním procesem u ministerstva vnitra, které posuzuje obsah kurzů i jejich personální zabezpečení.“ Tomáš Grygar, vedoucí Centra pro vzdělávání a inovace ve veřejné správě

Struktura obou kurzů reflektuje aktuální zkušební otázky k ověření zvláštní odborné způsobilosti ve výše uvedených oblastech. V rámci kurzů budou účastníkům nejen demonstrována teoretická východiska k jednotlivým právním institutům, ale součástí budou také praktické ukázky vybraných procesních úkonů a upozornění na nejčastější chyby úředních osob.

Kurz ZOZ – „Průřezová“ pro úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti, jehož garantkou je Kateřina Frumarová, vedoucí katedry správního práva a finančního práva PF UP, má rozsah 91 výukových hodin. Přednášky budou pokrývat široký okruh správních činností – od hospodaření územních samosprávných celků přes ochranu přírody a krajiny nebo právo pozemních komunikací až po vybranou přestupkovou agendu a materii správního řádu.

Druhý kurz „ZOZ – Stavební řád a vyvlastnění“ nabízí fakulta v rozsahu 52 hodin přímé výuky. V ceně kurzu budou mít účastnici k dispozici kromě elektronických materiálů z přednášek také knižní publikace. „Minulý měsíc jsme s kolegy vydali u nakladatelství C. H. Beck v edici právní praxe první komplexní monografické zpracování nového stavebního práva. Knihu využijeme i v tomto kurzu, a to spolu s naší učebnicí správního práva procesního od téhož nakladatelství, která se nám velmi osvědčila i ve výuce v magisterském studijním programu,“ doplnil vedoucí centra a garant tohoto kurzu Tomáš Grygar.

Výhodu nových kurzů spatřuje především v tom, že jsou garantovány veřejnou vysokou školou zajišťující vynikající úroveň výuky. „Nadto se výuka koná pouze v pátky a ve vybrané čtvrtky, což je velký benefit pro samotné úředníky i jejich zaměstnavatele. Úředníci nemusí trávit celý týden či více vkuse prezenční výukou často na druhém konci republiky, není nezbytné hradit ubytování a podobně. Rovněž zaměstnavatelům budou úředníci k dispozici na pracovišti v hlavní úřední dny,“ dodal Tomáš Grygar. Podle něj centrum cílí harmonogramem kurzů především na zájemce z Moravy a Slezska, a to i díky dobré dopravní dostupnosti Olomouce.  

Podrobnosti k oběma kurzům včetně přihlašování a představení vyučujících najdete na webu centra.

Jejich motivy můžete znát z propagačních předmětů univerzity či uchazečské kampaně, tvořit jste s nimi mohli na řadě univerzitních akcí. Stále častěji na jejich malby nyní můžete narazit (nejen) v ulicích Olomouce. Nejnovějším počinem je Smetanový mural nedaleko hlavního nádraží, zaujal také například Luční dům v Polské ulici. Připomeňte si streetartová díla z poslední doby, za kterými stojí Věra Kopka a Dosy Doss, členové umělecké skupiny Chaos company a absolventi UP.

Oba mladí umělci studovali na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. Věra Jopek Kopková tvořící jako Věra Kopka se věnuje především malbě, ilustraci a soše, ve své tvorbě se snaží vyjadřovat krásu a křehkost přírody a významnou inspirací je i téma mateřství. Jiří Dosoudil alias Dosy Doss se soustředí zejména na street art a velkoformátové nástěnné malby, v ateliéru se věnuje i kresbě, grafice a prostorové tvorbě, v jeho dílech se prolínají prvky surrealismu, zájmu o lidskou psychiku a také inspirace přírodou.

Pouliční malby, na kterých umělci v poslední době v Olomouci pracovali, vzbudily často pozornost obyvatel a kolemjdoucích už v okamžiku, kdy si tvůrci připravili své náčiní a barvy. Kromě zmíněné zdi blízko hlavního nádraží a Lučního domu, dostala nový kabát zeď ohrazující dětské hřiště Orlák nebo trojice technických boxů v Úřední čtvrti – viz níže.

„Ohlasy jsou vesměs pozitivní, lidé jsou rádi, že jim zkrášlujeme veřejný prostor. Když tvoříme, často se u nás lidé zastavují a dávají se s námi do řeči, nebo si malbu fotí,“ říká Dosy Doss.

„Samozřejmě se najdou i kritici, nejde se zavděčit úplně všem. Což je v pořádku, každý má vlastní názor, a jelikož je naše umění ve veřejném prostoru, lidé mají právo se k němu vyjadřovat,“ dodává Věra Kopka, která se setkala i s tím, že jí obyvatelky ulice, kde malovala, přinesly čaj s medem na zahřátí či naopak nanuka na osvěžení.

Oba výtvarníci připouštějí, že si ve svém okolí prohlížejí stěny, kterým by nějaká malba slušela. A shodují se, že ideální by byl nějaký větší štít domu na dobře viditelném místě. „Často posílám návrhy do veřejných výzev, tak snad se to podaří,“ doufá Věra Kopka.

Jejich práce se však zdaleka neomezuje jen na Olomouc. „Do konce sezony, kdy se dá malovat venku, máme ještě několik projektů mimo Olomouc, například mě čeká malba plotu v Praze, kterou organizuje Urban Pictus. Také mě čeká několik graffiti jamů,“ přibližuje Dosy Doss. Věra Kopka by zase ráda ještě stihla realizovat několik dalších proměn skříněk s rozvody elektřiny či internetu.

„Co se týká aktuální spolupráce s univerzitou, pravidelně pořádáme na jejích akcích workshopy malování sprejem nebo UV instalace, které jsou často interaktivní, takže je divák spoluvytváří. V minulosti jsme pro univerzitu vytvořili mnoho ilustrací a propagačních předmětů, které se stále využívají. Jsme za tuto spolupráci moc vděční,“ uzavírá Věra Kopka.

Další informace o umělcích a skupině Chaos company najdete zde.

 

Smetanový mural

Protihlukovou stěnu u zastávky Fibichova na dohled hlavního nádraží proměnili Věra Kopka a Dosy Doss během pěti dnů v srpnu. Inspirovali se jednak blízkou ulicí Smetanova a jednak projektem Smetanka park, který má v této části města vyrůst. Na sto metrů dlouhé zdi můžete vidět portrét hudebního skladatele Bedřicha Smetany, rozkvétající a odkvétající pampelišky – smetanky lékařské a výrazným motivem je také matka objímající dcerku. (mapa)

 

Luční dům

Pozornost si během léta získal donedávna šedivý bytový dům v Polské ulici, jehož fasádu proměnili umělci z Chaos company v rozkvetlou hanáckou louku. Dílo lze navíc chápat i jako jakousi učební pomůcku, atlas či herbář – květy máku, klasy obilí či motýly doprovázejí i jejich české a latinské názvy. (mapa) 

 

Proměna boxů

Oproti výše zmíněným nástěnným malbám jde o drobnosti, které ale člověka donutí zastavit se. V rámci projektu estetizace Úřední čtvrti, což je zjednodušeně část Olomouce za nádražím Olomouc-město charakteristická historickými vilami a činžovními domy, proměnila Věra Kopka nevzhledné technické boxy a do ulic vnesla kousek přírody a připomínky zdejších významných osobností. Na křižovatce ulic Karoliny Světlé a Na Vozovce tak nelze přehlédnout portrét slavné automobilové závodnice Elišky Junkové, jejíž rodný dům v těchto místech stál. Za kolejemi je pak připomenut ten, jehož jméno nese Polívkova ulice, tedy pedagog a významný botanik František Polívka. U křižovatky Polívkovy s ulicí Na Vozovce pak na jiném boxu přistál hýl obecný a další proměny by měly ještě následovat. (mapa)

 

Dětské hřiště Orlák

Zmíníme ještě dětské hřiště zvané Orlák u sídliště Černá cesta, které před rokem dostalo novou atmosféru a nové barvy. Věra Kopka a Dosy Doss nejprve zeď ohraničující prostor ozdobili přírodními motivy s dominantním orlem a labutí s mládětem, později společně s dalšími umělci během tzv. urban art jamu proměnili i zbývající úseky zdi. (mapa)

Jejich motivy můžete znát z propagačních předmětů univerzity či uchazečské kampaně, tvořit jste s nimi mohli na řadě univerzitních akcí. Stále častěji na jejich malby nyní můžete narazit (nejen) v ulicích Olomouce. Nejnovějším počinem je Smetanový mural nedaleko hlavního nádraží, zaujal také například Luční dům v Polské ulici. Připomeňte si streetartová díla z poslední doby, za kterými stojí Věra Kopka a Dosy Doss, členové umělecké skupiny Chaos company a absolventi UP.

Oba mladí umělci studovali na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UP. Věra Jopek Kopková tvořící jako Věra Kopka se věnuje především malbě, ilustraci a soše, ve své tvorbě se snaží vyjadřovat krásu a křehkost přírody a významnou inspirací je i téma mateřství. Jiří Dosoudil alias Dosy Doss se soustředí zejména na street art a velkoformátové nástěnné malby, v ateliéru se věnuje i kresbě, grafice a prostorové tvorbě, v jeho dílech se prolínají prvky surrealismu, zájmu o lidskou psychiku a také inspirace přírodou.

Pouliční malby, na kterých umělci v poslední době v Olomouci pracovali, vzbudily často pozornost obyvatel a kolemjdoucích už v okamžiku, kdy si tvůrci připravili své náčiní a barvy. Kromě zmíněné zdi blízko hlavního nádraží a Lučního domu, dostala nový kabát zeď ohrazující dětské hřiště Orlák nebo trojice technických boxů v Úřední čtvrti – viz níže.

„Ohlasy jsou vesměs pozitivní, lidé jsou rádi, že jim zkrášlujeme veřejný prostor. Když tvoříme, často se u nás lidé zastavují a dávají se s námi do řeči, nebo si malbu fotí,“ říká Dosy Doss.

„Samozřejmě se najdou i kritici, nejde se zavděčit úplně všem. Což je v pořádku, každý má vlastní názor, a jelikož je naše umění ve veřejném prostoru, lidé mají právo se k němu vyjadřovat,“ dodává Věra Kopka, která se setkala i s tím, že jí obyvatelky ulice, kde malovala, přinesly čaj s medem na zahřátí či naopak nanuka na osvěžení.

Oba výtvarníci připouštějí, že si ve svém okolí prohlížejí stěny, kterým by nějaká malba slušela. A shodují se, že ideální by byl nějaký větší štít domu na dobře viditelném místě. „Často posílám návrhy do veřejných výzev, tak snad se to podaří,“ doufá Věra Kopka.

Jejich práce se však zdaleka neomezuje jen na Olomouc. „Do konce sezony, kdy se dá malovat venku, máme ještě několik projektů mimo Olomouc, například mě čeká malba plotu v Praze, kterou organizuje Urban Pictus. Také mě čeká několik graffiti jamů,“ přibližuje Dosy Doss. Věra Kopka by zase ráda ještě stihla realizovat několik dalších proměn skříněk s rozvody elektřiny či internetu.

„Co se týká aktuální spolupráce s univerzitou, pravidelně pořádáme na jejích akcích workshopy malování sprejem nebo UV instalace, které jsou často interaktivní, takže je divák spoluvytváří. V minulosti jsme pro univerzitu vytvořili mnoho ilustrací a propagačních předmětů, které se stále využívají. Jsme za tuto spolupráci moc vděční,“ uzavírá Věra Kopka.

Další informace o umělcích a skupině Chaos company najdete zde.

 

Smetanový mural

Protihlukovou stěnu u zastávky Fibichova na dohled hlavního nádraží proměnili Věra Kopka a Dosy Doss během pěti dnů v srpnu. Inspirovali se jednak blízkou ulicí Smetanova a jednak projektem Smetanka park, který má v této části města vyrůst. Na sto metrů dlouhé zdi můžete vidět portrét hudebního skladatele Bedřicha Smetany, rozkvétající a odkvétající pampelišky – smetanky lékařské a výrazným motivem je také matka objímající dcerku. (mapa)

 

Luční dům

Pozornost si během léta získal donedávna šedivý bytový dům v Polské ulici, jehož fasádu proměnili umělci z Chaos company v rozkvetlou hanáckou louku. Dílo lze navíc chápat i jako jakousi učební pomůcku, atlas či herbář – květy máku, klasy obilí či motýly doprovázejí i jejich české a latinské názvy. (mapa) 

 

Proměna boxů

Oproti výše zmíněným nástěnným malbám jde o drobnosti, které ale člověka donutí zastavit se. V rámci projektu estetizace Úřední čtvrti, což je zjednodušeně část Olomouce za nádražím Olomouc-město charakteristická historickými vilami a činžovními domy, proměnila Věra Kopka nevzhledné technické boxy a do ulic vnesla kousek přírody a připomínky zdejších významných osobností. Na křižovatce ulic Karoliny Světlé a Na Vozovce tak nelze přehlédnout portrét slavné automobilové závodnice Elišky Junkové, jejíž rodný dům v těchto místech stál. Za kolejemi je pak připomenut ten, jehož jméno nese Polívkova ulice, tedy pedagog a významný botanik František Polívka. U křižovatky Polívkovy s ulicí Na Vozovce pak na jiném boxu přistál hýl obecný a další proměny by měly ještě následovat. (mapa)

 

Dětské hřiště Orlák

Zmíníme ještě dětské hřiště zvané Orlák u sídliště Černá cesta, které před rokem dostalo novou atmosféru a nové barvy. Věra Kopka a Dosy Doss nejprve zeď ohraničující prostor ozdobili přírodními motivy s dominantním orlem a labutí s mládětem, později společně s dalšími umělci během tzv. urban art jamu proměnili i zbývající úseky zdi. (mapa)

Máte ve svém okolí mladé lidi, kteří se výrazně angažují, hájí lidská práva a svobody, vystupují proti bezpráví či diskriminaci nebo prosazují rovné příležitosti? Pak využijte možnost nominovat je na Ceny Jana Opletala. Nejvyšší tuzemské studentské ocenění uděluje Studentská komora Rady vysokých škol a mezi jeho laureáty byli v minulých ročnících i zástupci Univerzity Palackého. Návrhy je možné podávat až do 2. října.

Ceny Jana Opletala uděluje Studentská komora Rady vysokých škol od roku 2004. Jan Opletal, jehož jméno ocenění nese, byl studentem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se 28. října 1939 zúčastnil protinacistické demonstrace u příležitosti výročí vzniku Československa. Během ní byl smrtelně postřelen. Jeho smrt a následné události se staly symbolem odporu proti nacistické okupaci a boje za svobodu. Ceny se proto udělují vždy 11. listopadu, v den výročí jeho úmrtí. Jde o nejvyšší studentské ocenění, které mohou studující v České republice získat.

Laureáty může nominovat každý, tak neváhejte a oceňte šikovné mladé lidi ve svém okolí nominací a možná příběh nominovaného zaujme Výbor Cen Jana Opletala natolik, že obdrží i Cenu. Nominace je snadná – přes formulář na webu až do 2. října 2026. Více informací najdete na webu, Facebooku a Instagramu.

Ceny se ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem udělují ve třech kategoriích. Ocenění získává jeden žák či žákyně střední školy, jeden student či studentka vysoké školy a jedna osobnost do 30 let. Podrobné podmínky nominací upravuje Statut Cen Jana Opletala.

Univerzita Palackého má v historii Cen Jana Opletala dva laureáty. V roce 2021 ocenění získal Michal Nguyen z Filozofické fakulty UP za svou akademickou angažovanost (psali jsme zde). V roce 2024 se laureátem stal absolvent Právnické fakulty UP Vasyl Kapustej za svou aktivní pomoc Ukrajině (psali jsme zde).

O letošních laureátech rozhodne na konci října Výbor Cen Jana Opletala složený z osobností vybraných Studentskou komorou Rady vysokých škol a spolkem Díky, že můžem. Slavnostní předání cen se uskuteční 11. listopadu v Praze. Laureáti získají vedle hmotného daru také pamětní sošku od sochařky Sáry Skoczkové.

Studentská komora Rady vysokých škol, národní studentská reprezentace, je jako součást Rady vysokých škol vysokoškolským zákonem stanovena reprezentace, která zastupuje studentky a studenty vysokých škol, hájí jejich práva a postavení, prosazuje jejich zájmy na národní a mezinárodní úrovni. Usiluje o spolupráci mezi studujícími a vyučujícími, dialog s vládou České republiky a orgány veřejné správy, a o rozvoj akademické samosprávy. Umožňuje propojení studujících napříč Českou republikou, sdílení dobré praxe a podporu členkám a členům v rámci jejich snahy rozvíjet prostředí své vysoké školy.

Máte ve svém okolí mladé lidi, kteří se výrazně angažují, hájí lidská práva a svobody, vystupují proti bezpráví či diskriminaci nebo prosazují rovné příležitosti? Pak využijte možnost nominovat je na Ceny Jana Opletala. Nejvyšší tuzemské studentské ocenění uděluje Studentská komora Rady vysokých škol a mezi jeho laureáty byli v minulých ročnících i zástupci Univerzity Palackého. Návrhy je možné podávat až do 2. října.

Ceny Jana Opletala uděluje Studentská komora Rady vysokých škol od roku 2004. Jan Opletal, jehož jméno ocenění nese, byl studentem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který se 28. října 1939 zúčastnil protinacistické demonstrace u příležitosti výročí vzniku Československa. Během ní byl smrtelně postřelen. Jeho smrt a následné události se staly symbolem odporu proti nacistické okupaci a boje za svobodu. Ceny se proto udělují vždy 11. listopadu, v den výročí jeho úmrtí. Jde o nejvyšší studentské ocenění, které mohou studující v České republice získat.

Laureáty může nominovat každý, tak neváhejte a oceňte šikovné mladé lidi ve svém okolí nominací a možná příběh nominovaného zaujme Výbor Cen Jana Opletala natolik, že obdrží i Cenu. Nominace je snadná – přes formulář na webu až do 2. října 2026. Více informací najdete na webu, Facebooku a Instagramu.

Ceny se ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem udělují ve třech kategoriích. Ocenění získává jeden žák či žákyně střední školy, jeden student či studentka vysoké školy a jedna osobnost do 30 let. Podrobné podmínky nominací upravuje Statut Cen Jana Opletala.

Univerzita Palackého má v historii Cen Jana Opletala dva laureáty. V roce 2021 ocenění získal Michal Nguyen z Filozofické fakulty UP za svou akademickou angažovanost (psali jsme zde). V roce 2024 se laureátem stal absolvent Právnické fakulty UP Vasyl Kapustej za svou aktivní pomoc Ukrajině (psali jsme zde).

O letošních laureátech rozhodne na konci října Výbor Cen Jana Opletala složený z osobností vybraných Studentskou komorou Rady vysokých škol a spolkem Díky, že můžem. Slavnostní předání cen se uskuteční 11. listopadu v Praze. Laureáti získají vedle hmotného daru také pamětní sošku od sochařky Sáry Skoczkové.

Studentská komora Rady vysokých škol, národní studentská reprezentace, je jako součást Rady vysokých škol vysokoškolským zákonem stanovena reprezentace, která zastupuje studentky a studenty vysokých škol, hájí jejich práva a postavení, prosazuje jejich zájmy na národní a mezinárodní úrovni. Usiluje o spolupráci mezi studujícími a vyučujícími, dialog s vládou České republiky a orgány veřejné správy, a o rozvoj akademické samosprávy. Umožňuje propojení studujících napříč Českou republikou, sdílení dobré praxe a podporu členkám a členům v rámci jejich snahy rozvíjet prostředí své vysoké školy.

Extrémní vlny veder posledních let, povodně ze září 2024 nebo tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku. Přírodní katastrofy nezanechávají stopy jen na krajině a majetku, ale i v psychice lidí, kteří je zažili. Zatímco krizová pomoc obvykle končí po odeznění bezprostředního nebezpečí, dlouhodobé následky, jako je úzkost, obavy z opakování nebo ztráta jistoty, často zůstávají bez systematické podpory. Nová aplikace CLIMMAID, vznikající ve spolupráci vědců z Univerzity Palackého a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, má formou AI chatbota-konzultanta nabídnout personalizovanou pomoc těm, kteří se s psychickými dopady klimatických a environmentálních událostí potýkají.

Jak může umělá inteligence pomoci lidem s psychickými obtížemi a přizpůsobit podporu konkrétnímu člověku? Právě na tuto otázku se soustředí tým odborníků vedený Lukášem Novákem z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

„Zajímá mě, jestli bychom dokázali předpovídat duševní onemocnění podobně, jako dnes předpovídáme počasí, s nějakou mírou nejistoty. A stejně jako se v některých oblastech světa daří předpovídat počasí lépe a jinde hůře, mohlo by to fungovat i u lidí,“ představil hlavní řešitel svoji dlouhodobou výzkumnou vizi, ze které projekt vychází. Aplikace CLIMMAID se přitom soustředí na praktičtější úkol: personalizovat podporu podle informací o konkrétním uživateli a jeho průběžném psychickém stavu. Mezioborový projekt, který propojuje psychologii, behaviorální vědy, datovou analytiku a AI, podpořila Technologická agentura ČR.

V současné době aplikace disponuje plně funkčním tzv. onboardingem, tedy úvodní částí, která od uživatele zjistí základní údaje potřebné pro personalizaci následné podpory. Klíčovou, právě testovanou součástí je pak tzv. mood tracker, který se uživatele několikrát denně prostřednictvím krátkého dotazníku ptá na jeho aktuální duševní stav a náladu.

„Je to strašně důležité, protože lidé se mezi sebou dramaticky liší v tom, jaké duševní stavy u nich mohou ovlivňovat ty jiné. U mě může špatný spánek předcházet pocitu stresu, ale u vás třeba ne,“ vysvětlil Lukáš Novák s tím, že bez zohlednění těchto individuálních odlišností nelze podporu efektivně personalizovat.

„Jazykový model si vezme informace o tom, s jakými problémy uživatel přichází, vyhodnotí jeho stavy během dne a vybere z katalogu intervencí tu, která je nejvhodnější.“ Lukáš Novák

Data z onboardingu i mood trackeru má následně vyhodnocovat umělá inteligence v kontextu informací o daném uživateli – podobně jako například při předepisování léků. „Víme, jaká antibiotika jsou k dispozici, jaké mají účinky a za jak dlouho zabírají. Jazykový model si vezme informace o tom, s jakými problémy uživatel přichází, vyhodnotí jeho stavy během dne a vybere z katalogu intervencí tu, která je nejvhodnější,“ přiblížil Lukáš Novák mechanismus aplikace. Projekt tak navazuje na širší trend personalizace péče v psychoterapii i medicíně, tedy snahu přizpůsobovat podporu potřebám konkrétního člověka.

Na vývoji CLIMMAID se podílí také Klinika psychiatrie Fakultní nemocnice Olomouc, která v projektu vystupuje v roli aplikačního garanta. „Jeden z nejpravděpodobnějších scénářů je, že psychologové a psychiatři budou aplikaci doporučovat lidem, kteří byli zasaženi přírodní katastrofou a vyhledávají pomoc. V situaci, kdy jsou objednací lhůty dlouhé, mohou pacientům nabídnout, aby ji vyzkoušeli,“ řekl Lukáš Novák. Zapojení nemocnice má zároveň pomoci ověřit, jak by bylo možné aplikaci po dokončení smysluplně využít v širší klinické praxi, například jako doplňkový nástroj pro lidi, kteří na odbornou pomoc čekají.

Tým zároveň uvažuje i o navazujícím výzkumu. Ve spolupráci s Univerzitou v Ulmu usiluje o financování navazujícího projektu. Ten by měl uživatelům ulevit od nutnosti pravidelně vyplňovat dotazníky – model by se napřímo ptal jen ve chvíli nejistoty, jinak by se náladu snažil odhadnout z pasivně sbíraných dat telefonu. Rozhodnutí o financování navazujícího projektu bude známo na konci roku 2026.

Aplikace CLIMMAID by měla být v budoucnu dostupná na Google Play i App Store. Základní monitoring psychického stavu by měl být k dispozici zdarma všem uživatelům. Pokročilá část aplikace s chatbotem-konzultantem by mohla být po zkušební době zpoplatněna.

Projekt CLIMMAID – Vývoj a výzkum účinnosti AI aplikace pro zmírnění psychických dopadů přírodních a environmentálních událostí je financován z programu TA ČR SIGMA, Dílčí cíl 3 – Podpora inovačního potenciálu společenských věd, humanitních věd a umění (SHUV). 
Hlavním příjemcem je Univerzita Palackého v Olomouci, dalším účastníkem projektu je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, aplikačním garantem pak Fakultní nemocnice Olomouc.
Období realizace: 1. 9. 2025 – 31. 12. 2027.
Hlavní řešitel za UP: Lukáš Novák, Institut sociálního zdraví CMTF UP (OUSHI).