Agregátor zdrojů

Umělá inteligence, otevřená data a chytrá řešení pro města a regiony budou letos v hlavní roli hackathonu Když data promluví. Od 20. do 22. listopadu 2026 se v olomouckém Envelopa Hubu znovu setkají kreativní studenti, vývojáři a datoví nadšenci, kteří během jednoho víkendu promění své nápady v konkrétní projekty s možným využitím v praxi. Akci společně pořádají Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Mám radost, že Olomoucký kraj má možnost podporovat hackathon. Nápady, které na této akci pro studenty středních a vysokých škol vznikají, nezapadají a mnohé si již našly své místo v každodenním životě. A právě to je cílem této akce. Účastníci letos budou v reálném prostředí vytvářet projekty nad datovými sadami z oblasti mobility a dopravy, udržitelnosti i životního prostředí. Tematické zaměření na práci s umělou inteligencí a daty mobilních operátorů je naprosto aktuální a moc se těším na výsledky této skvělé soutěže,“ uvedl Pavel Jelínek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro strategický rozvoj a IT.

OLC Systems zaštítí kategorii zaměřenou na AI

Výraznou novinkou letošního ročníku je spolupráce s firmou OLC Systems, která bude na hackathonu garantovat samostatnou soutěžní kategorii zaměřenou na tematické využití umělé inteligence. Organizátoři chtějí i tímto krokem reagovat na současné technologické trendy a zároveň účastníkům nabídnout možnost pracovat na tématech, která mohou mít konkrétní dopad na fungování měst a regionů.

„Moc mě těší, že můžeme opět navázat na skvělou spolupráci s Olomouckým krajem a Statutárním městem Olomouc při organizaci dalšího ročníku hackathonu. Opět se snažíme akci posunout o kousek dál a sledovat současné trendy. Proto se i letos zaměříme na aktuální témata spojená s využitím umělé inteligence, polohových dat od mobilních operátorů a dalších moderních technologií. Těšíme se na všechny kreativní duše, které se nebojí obětovat svůj volný čas, pustit se do zajímavých výzev a ukázat, co v nich je,“ řekl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, hlavní organizátor hackathonu.

Originální nápady mají dveře otevřené

Konkrétní témata a výzvy budou organizátoři postupně zveřejňovat. Soutěžní týmy ale mohou přijít také s vlastním nápadem, který bude ve svém základu využívat umělou inteligenci a především otevřená data. Výsledkem nemusí být pouze klasická aplikace. Účastníci mohou vytvořit například datovou analýzu, vizualizaci, mapu, webovou službu, prototyp nástroje nebo jiné inovativní řešení.

„Olomoucký hackathon lze již označit za tradiční událost našeho regionu a jsme velice rádi, že se na ní můžeme podílet. Těšíme se na kreativní účastníky, kteří nás vždy osloví originálním pojetím vybraného tématu, obzvlášť pak s využitím umělé inteligence. Všem bychom rádi vzkázali, ať nemají strach podat přihlášku,“ uvedl Tomáš Burian z Odboru informatiky Magistrátu města Olomouce.

Hackathon dává účastníkům několik desítek hodin na to, aby od prvotního nápadu dospěli ke konkrétnímu výstupu a na závěr jej představili odborné porotě. Důležitou součástí akce je také mezioborová spolupráce.

Registrace je otevřená

Akce je určena především studentům středních a vysokých škol, zapojit se ale může každý, koho baví práce s daty, moderními technologiemi a hledání nových řešení pro své okolí. Účastníci nepřicházejí s hotovým projektem. Během hackathonu mají prostor svůj nápad dále rozvíjet, konzultovat s odborníky a společně jej posunout směrem k funkčnímu řešení. Registrace je již otevřena na webových stránkách.

Umělá inteligence, otevřená data a chytrá řešení pro města a regiony budou letos v hlavní roli hackathonu Když data promluví. Od 20. do 22. listopadu 2026 se v olomouckém Envelopa Hubu znovu setkají kreativní studenti, vývojáři a datoví nadšenci, kteří během jednoho víkendu promění své nápady v konkrétní projekty s možným využitím v praxi. Akci společně pořádají Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Mám radost, že Olomoucký kraj má možnost podporovat hackathon. Nápady, které na této akci pro studenty středních a vysokých škol vznikají, nezapadají a mnohé si již našly své místo v každodenním životě. A právě to je cílem této akce. Účastníci letos budou v reálném prostředí vytvářet projekty nad datovými sadami z oblasti mobility a dopravy, udržitelnosti i životního prostředí. Tematické zaměření na práci s umělou inteligencí a daty mobilních operátorů je naprosto aktuální a moc se těším na výsledky této skvělé soutěže,“ uvedl Pavel Jelínek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro strategický rozvoj a IT.

OLC Systems zaštítí kategorii zaměřenou na AI

Výraznou novinkou letošního ročníku je spolupráce s firmou OLC Systems, která bude na hackathonu garantovat samostatnou soutěžní kategorii zaměřenou na tematické využití umělé inteligence. Organizátoři chtějí i tímto krokem reagovat na současné technologické trendy a zároveň účastníkům nabídnout možnost pracovat na tématech, která mohou mít konkrétní dopad na fungování měst a regionů.

„Moc mě těší, že můžeme opět navázat na skvělou spolupráci s Olomouckým krajem a Statutárním městem Olomouc při organizaci dalšího ročníku hackathonu. Opět se snažíme akci posunout o kousek dál a sledovat současné trendy. Proto se i letos zaměříme na aktuální témata spojená s využitím umělé inteligence, polohových dat od mobilních operátorů a dalších moderních technologií. Těšíme se na všechny kreativní duše, které se nebojí obětovat svůj volný čas, pustit se do zajímavých výzev a ukázat, co v nich je,“ řekl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, hlavní organizátor hackathonu.

Originální nápady mají dveře otevřené

Konkrétní témata a výzvy budou organizátoři postupně zveřejňovat. Soutěžní týmy ale mohou přijít také s vlastním nápadem, který bude ve svém základu využívat umělou inteligenci a především otevřená data. Výsledkem nemusí být pouze klasická aplikace. Účastníci mohou vytvořit například datovou analýzu, vizualizaci, mapu, webovou službu, prototyp nástroje nebo jiné inovativní řešení.

„Olomoucký hackathon lze již označit za tradiční událost našeho regionu a jsme velice rádi, že se na ní můžeme podílet. Těšíme se na kreativní účastníky, kteří nás vždy osloví originálním pojetím vybraného tématu, obzvlášť pak s využitím umělé inteligence. Všem bychom rádi vzkázali, ať nemají strach podat přihlášku,“ uvedl Tomáš Burian z Odboru informatiky Magistrátu města Olomouce.

Hackathon dává účastníkům několik desítek hodin na to, aby od prvotního nápadu dospěli ke konkrétnímu výstupu a na závěr jej představili odborné porotě. Důležitou součástí akce je také mezioborová spolupráce.

Registrace je otevřená

Akce je určena především studentům středních a vysokých škol, zapojit se ale může každý, koho baví práce s daty, moderními technologiemi a hledání nových řešení pro své okolí. Účastníci nepřicházejí s hotovým projektem. Během hackathonu mají prostor svůj nápad dále rozvíjet, konzultovat s odborníky a společně jej posunout směrem k funkčnímu řešení. Registrace je již otevřena na webových stránkách.

Researchers Dr. Benjamin Lowe and Dr. Oleksandr Stetsovych from FZU have built a QR code more than 1000 times smaller than the width of a human hair and nearly 800 times smaller than the current Guiness World Record holder.

Za profesorem Jaroslavem Peprníkem, významným českým anglistou a amerikanistou, přijela do Olomouce Kate Davenport, zástupkyně vedoucího mise britského velvyslanectví v Praze. Důvod její návštěvy byl mimořádný: dlouholetému pedagogovi Filozofické fakulty UP osobně sdělila podrobnosti k předání British Empire Medal. Prestižní britské vyznamenání mu na podzim v Olomouci předá britský velvyslanec Matthew Field.

Setkání se uskutečnilo na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP, s níž je Jaroslav Peprník profesně spojen více než sedm desetiletí. Společně s Kate Davenport za ním přijel také Otakar Fojt, vědecký atašé britského velvyslanectví v Praze. Setkání se zúčastnil i vedoucí katedry Ondřej Molnár.

Profesor Peprník, autor řady monografií a učebnic věnovaných anglickému jazyku a anglofonnímu světu a jeden ze spoluzakladatelů olomoucké anglistiky, získal British Empire Medal za svůj dlouholetý přínos britsko-českým vztahům, zejména v oblasti vzdělávání a kultury.

Kate Davenport mu během návštěvy přiblížila, kdy a jak bude slavnostní předání ocenění probíhat. Medaili přiveze na podzim do Olomouce britský velvyslanec v České republice Matthew Field.

Oficiální důvod návštěvy záhy vystřídalo neformální povídání o Británii, která provází osobní i profesní život Jaroslava Peprníka od mládí. Během svých jedenácti cest do země navštívil mimo jiné Yorkshire, nejvyšší britskou horu Ben Nevis, Hadriánův val či Stonehenge. První přátele v Británii přitom získal už krátce po druhé světové válce díky korespondenci s mladými lidmi z Oxfordské univerzity.

Řeč přišla také na britskou královskou rodinu. A právě s ní se pojí jedna z pozoruhodných Peprníkových vzpomínek. V roce 1948 se zúčastnil slavnostního zahájení olympijských her ve Wembley, kde v královské lóži zahlédl dvaadvacetiletou princeznu Alžbětu. O šestačtyřicet let později ji viděl znovu, tentokrát už jako královnu Alžbětu II. během její státní návštěvy České republiky v roce 1994. Tehdejší rektor Josef Jařab vyslal profesora Peprníka jako jednoho ze zástupců Univerzity Palackého na slavnostní setkání v pražském Rudolfinu.

Setkání s profesorem Peprníkem bylo jednou ze zastávek Kate Davenport během jejího olomouckého programu. Navštívila také Gymnázium Olomouc-Hejčín, kde debatovala se studenty a studentkami anglické sekce. Na Fakultě tělesné kultury UP si prohlédla Aplikační centrum BALUO a zavítala rovněž do Britského centra Knihovny UP ve Zbrojnici. K tématu jsme psali i zde.

Za profesorem Jaroslavem Peprníkem, významným českým anglistou a amerikanistou, přijela do Olomouce Kate Davenport, zástupkyně vedoucího mise britského velvyslanectví v Praze. Důvod její návštěvy byl mimořádný: dlouholetému pedagogovi Filozofické fakulty UP osobně sdělila podrobnosti k předání British Empire Medal. Prestižní britské vyznamenání mu na podzim v Olomouci předá britský velvyslanec Matthew Field.

Setkání se uskutečnilo na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP, s níž je Jaroslav Peprník profesně spojen více než sedm desetiletí. Společně s Kate Davenport za ním přijel také Otakar Fojt, vědecký atašé britského velvyslanectví v Praze. Setkání se zúčastnil i vedoucí katedry Ondřej Molnár.

Profesor Peprník, autor řady monografií a učebnic věnovaných anglickému jazyku a anglofonnímu světu a jeden ze spoluzakladatelů olomoucké anglistiky, získal British Empire Medal za svůj dlouholetý přínos britsko-českým vztahům, zejména v oblasti vzdělávání a kultury.

Kate Davenport mu během návštěvy přiblížila, kdy a jak bude slavnostní předání ocenění probíhat. Medaili přiveze na podzim do Olomouce britský velvyslanec v České republice Matthew Field.

Oficiální důvod návštěvy záhy vystřídalo neformální povídání o Británii, která provází osobní i profesní život Jaroslava Peprníka od mládí. Během svých jedenácti cest do země navštívil mimo jiné Yorkshire, nejvyšší britskou horu Ben Nevis, Hadriánův val či Stonehenge. První přátele v Británii přitom získal už krátce po druhé světové válce díky korespondenci s mladými lidmi z Oxfordské univerzity.

Řeč přišla také na britskou královskou rodinu. A právě s ní se pojí jedna z pozoruhodných Peprníkových vzpomínek. V roce 1948 se zúčastnil slavnostního zahájení olympijských her ve Wembley, kde v královské lóži zahlédl dvaadvacetiletou princeznu Alžbětu. O šestačtyřicet let později ji viděl znovu, tentokrát už jako královnu Alžbětu II. během její státní návštěvy České republiky v roce 1994. Tehdejší rektor Josef Jařab vyslal profesora Peprníka jako jednoho ze zástupců Univerzity Palackého na slavnostní setkání v pražském Rudolfinu.

Setkání s profesorem Peprníkem bylo jednou ze zastávek Kate Davenport během jejího olomouckého programu. Navštívila také Gymnázium Olomouc-Hejčín, kde debatovala se studenty a studentkami anglické sekce. Na Fakultě tělesné kultury UP si prohlédla Aplikační centrum BALUO a zavítala rovněž do Britského centra Knihovny UP ve Zbrojnici. K tématu jsme psali i zde.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP vzali na vědomí návrh děkana fakulty Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem Davida Hoffmana. Během zářijového jednání podpořili také děkanem předložený záměr koupit pro fakultu nemovitost na Kollárově náměstí.

Na prvním jednání v novém akademickém roce vzal Akademický senát PdF UP na vědomí záměr děkana Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem fakulty Davida Hoffmana.

„Fakultní zázemí má odpovídat jejímu poslání. To vnímám jako zásadní. Přitom jsou pro mě podstatné pojmy efektivnost, transparentnost a hospodárnost. Nejsem typ člověka, který by rozhodoval tzv. od stolu, a tak nejenže se nyní seznamuji s fakultním prostředím, rád se postupně seznámím i s vámi všemi. Velmi se těším na spolupráci,“ uvedl David Hoffman před senátorkami a senátory PdF UP.

Podle děkana Vojtecha Regece má vybraný kandidát zhruba dvacetileté zkušenosti v oblasti ekonomie a řízení lidí. Zároveň poděkoval dosavadnímu tajemníkovi Ondřeji Kolářovi, který z funkce odešel ze zdravotních důvodů, za jeho práci pro fakultu. V posledním období se významně podílel na zvládnutí náročných procesů spojených s rozsáhlou rekonstrukcí hlavní budovy na Žižkově náměstí.

Akademický senát PdF UP vzal návrh děkana Pedagogické fakulty UP na jmenování nového tajemníka na vědomí. David Hoffman by se měl funkce ujmout 2. října.

Během zářiového jednání se senátorky a senátoři věnovali také záměru vedení fakulty koupit za 65 milionů korun nemovitost na adrese Kollárovo náměstí 698/7. Vojtech Regec představil důvody plánované koupě, možnosti financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit. Záměr podle něj souvisí také s předpokládaným navyšování kapacit studijních programů za podpory státu.

Předností objektu je podle děkana jeho dispoziční variabilita, díky níž by se mohl stát víceúčelovým akademickým zázemím fakulty. Nabídnout by mohl kanceláře pro stávající i nově přijímané akademické i neakademické pracovníky, projektové a výzkumné týmy, doktorandy a postdoktorandy, stejně jako seminární, výukové a specializované prostory či zázemí pro studentské spolky, iniciativy a další aktivity fakulty.

Pokud fakulta objekt koupí, bude nutné postupně opravit střešní plášť budovy a balkonovou konstrukci a vyřešit také jeho přístupnost, zejména bezbariérový pohyb mezi jednotlivými podlažími. Z dlouhodobého hlediska budou potřeba i další opravy.

Po debatě senátorky a senátoři přijali usnesení, v němž AS PdF UP záměr koupě nemovitosti podpořil. Nyní se jím bude zabývat Akademický senát UP.

V zářijovém jednání schválil AS PdF UP také tři členy komise pro výběrové řízení na fakultě. Stávající grémium doplní Martin Dominik Polínek, Veronika Růžičková a Adéla Hanáková (všichni z Ústavu speciálněpedagogických studií). Zazněly rovněž informace o chystaném setkání studentských senátorů s nově nastupujícími studenty, úspěšném přijímacím řízení, aktivitách v oblasti reakreditace studijních programů, připravovaném programu Provázející učitel či vznikající aplikaci zaměřenou na studentské praxe. Více o AS PdF UP zde.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP vzali na vědomí návrh děkana fakulty Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem Davida Hoffmana. Během zářijového jednání podpořili také děkanem předložený záměr koupit pro fakultu nemovitost na Kollárově náměstí.

Na prvním jednání v novém akademickém roce vzal Akademický senát PdF UP na vědomí záměr děkana Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem fakulty Davida Hoffmana.

„Fakultní zázemí má odpovídat jejímu poslání. To vnímám jako zásadní. Přitom jsou pro mě podstatné pojmy efektivnost, transparentnost a hospodárnost. Nejsem typ člověka, který by rozhodoval tzv. od stolu, a tak nejenže se nyní seznamuji s fakultním prostředím, rád se postupně seznámím i s vámi všemi. Velmi se těším na spolupráci,“ uvedl David Hoffman před senátorkami a senátory PdF UP.

Podle děkana Vojtecha Regece má vybraný kandidát zhruba dvacetileté zkušenosti v oblasti ekonomie a řízení lidí. Zároveň poděkoval dosavadnímu tajemníkovi Ondřeji Kolářovi, který z funkce odešel ze zdravotních důvodů, za jeho práci pro fakultu. V posledním období se významně podílel na zvládnutí náročných procesů spojených s rozsáhlou rekonstrukcí hlavní budovy na Žižkově náměstí.

Akademický senát PdF UP vzal návrh děkana Pedagogické fakulty UP na jmenování nového tajemníka na vědomí. David Hoffman by se měl funkce ujmout 2. října.

Během zářiového jednání se senátorky a senátoři věnovali také záměru vedení fakulty koupit za 65 milionů korun nemovitost na adrese Kollárovo náměstí 698/7. Vojtech Regec představil důvody plánované koupě, možnosti financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit. Záměr podle něj souvisí také s předpokládaným navyšování kapacit studijních programů za podpory státu.

Předností objektu je podle děkana jeho dispoziční variabilita, díky níž by se mohl stát víceúčelovým akademickým zázemím fakulty. Nabídnout by mohl kanceláře pro stávající i nově přijímané akademické i neakademické pracovníky, projektové a výzkumné týmy, doktorandy a postdoktorandy, stejně jako seminární, výukové a specializované prostory či zázemí pro studentské spolky, iniciativy a další aktivity fakulty.

Pokud fakulta objekt koupí, bude nutné postupně opravit střešní plášť budovy a balkonovou konstrukci a vyřešit také jeho přístupnost, zejména bezbariérový pohyb mezi jednotlivými podlažími. Z dlouhodobého hlediska budou potřeba i další opravy.

Po debatě senátorky a senátoři přijali usnesení, v němž AS PdF UP záměr koupě nemovitosti podpořil. Nyní se jím bude zabývat Akademický senát UP.

V zářijovém jednání schválil AS PdF UP také tři členy komise pro výběrové řízení na fakultě. Stávající grémium doplní Martin Dominik Polínek, Veronika Růžičková a Adéla Hanáková (všichni z Ústavu speciálněpedagogických studií). Zazněly rovněž informace o chystaném setkání studentských senátorů s nově nastupujícími studenty, úspěšném přijímacím řízení, aktivitách v oblasti reakreditace studijních programů, připravovaném programu Provázející učitel či vznikající aplikaci zaměřenou na studentské praxe. Více o AS PdF UP zde.

Konkrétní výsledky spolupráce univerzitních vědců s firmami, nové směry výzkumu i možnosti přenosu poznatků do praxe představily letošní Akademické dožínky. Tradiční setkání, které 3. září uspořádala katedra chemické biologie Přírodovědecké fakulty UP v olomouckém areálu v Holici, nabídlo odborné přednášky, prezentaci aplikačních partnerů, ukázku polní techniky i sázení stromu.

„Akademické dožínky jsou pro nás především příležitostí ukázat, že výsledky výzkumu nekončí v laboratořích, ale mohou nacházet konkrétní uplatnění v praxi. Letošní ročník velmi dobře ukázal šíři spolupráce Univerzity Palackého s aplikačními partnery. Od vývoje nových přípravků pro zemědělství a šlechtění rostlin až po využití přírodních látek a léčebného konopí. Současně jsme představili aktivity realizované v rámci projektu OP JAK INTERMAT, který nám umožňuje dále rozvíjet propojení základního a aplikovaného výzkumu a hledat nové možnosti využití výsledků v zemědělské, průmyslové i medicínské praxi," uvedla vedoucí katedry chemické biologie Lucie Plíhalová.

Výzkum s praktickým dopadem

Součástí letošního programu byl odborný blok zaměřený na spolupráci vědců s aplikační sférou a na přenos výsledků výzkumu do praxe. Konkrétní příklady dlouhodobé spolupráce při vývoji moderních přípravků pro zemědělství a při šlechtění rostlin představil Radoslav Koprna z katedry chemické biologie.

„Významnou součástí těchto aktivit je dlouhodobá spolupráce s firmami. Katedra se podílela například na vývoji biostimulantů, šlechtění výkonných odrůd ozimého máku nebo na vyšlechtění tří odrůd ostropestřce a vytvoření technologie jeho pěstování. Spolupracuje také na přípravě biologických prostředků účinných proti houbovým patogenům rostlin. Výzkumníci se mimo jiné zaměřují rovněž na přípravky, které by mohly rostlinám pomoci lépe zvládat sucho a další dopady klimatických změn, na zlepšování jejich zdravotního stavu nebo na hledání šetrnějších alternativ k některým syntetickým pesticidům,“ doplnil Radoslav Koprna.

Liliovník, léčebné konopí i zemědělská technika

Akademické dožínky zahájilo tradiční sázení stromu. Areál přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici letos doplnil liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), který zasadil děkan fakulty Jan Říha. Následoval blok odborných přednášek, mezi jejichž řečníky byl také Petr Tarkowski, který se věnoval výzkumu a možnostem využití léčebného konopí. Program poté pokračoval prohlídkou malopaecelní polní techniky.

Akademické dožínky prezentovaly také výsledky dosažené v projektu OP JAK ITI Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicinské praxi (INTERMAT), který řeší katedra chemické biologie PřF UP společně s Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP.

Konkrétní výsledky spolupráce univerzitních vědců s firmami, nové směry výzkumu i možnosti přenosu poznatků do praxe představily letošní Akademické dožínky. Tradiční setkání, které 3. září uspořádala katedra chemické biologie Přírodovědecké fakulty UP v olomouckém areálu v Holici, nabídlo odborné přednášky, prezentaci aplikačních partnerů, ukázku polní techniky i sázení stromu.

„Akademické dožínky jsou pro nás především příležitostí ukázat, že výsledky výzkumu nekončí v laboratořích, ale mohou nacházet konkrétní uplatnění v praxi. Letošní ročník velmi dobře ukázal šíři spolupráce Univerzity Palackého s aplikačními partnery. Od vývoje nových přípravků pro zemědělství a šlechtění rostlin až po využití přírodních látek a léčebného konopí. Současně jsme představili aktivity realizované v rámci projektu OP JAK INTERMAT, který nám umožňuje dále rozvíjet propojení základního a aplikovaného výzkumu a hledat nové možnosti využití výsledků v zemědělské, průmyslové i medicínské praxi," uvedla vedoucí katedry chemické biologie Lucie Plíhalová.

Výzkum s praktickým dopadem

Součástí letošního programu byl odborný blok zaměřený na spolupráci vědců s aplikační sférou a na přenos výsledků výzkumu do praxe. Konkrétní příklady dlouhodobé spolupráce při vývoji moderních přípravků pro zemědělství a při šlechtění rostlin představil Radoslav Koprna z katedry chemické biologie.

„Významnou součástí těchto aktivit je dlouhodobá spolupráce s firmami. Katedra se podílela například na vývoji biostimulantů, šlechtění výkonných odrůd ozimého máku nebo na vyšlechtění tří odrůd ostropestřce a vytvoření technologie jeho pěstování. Spolupracuje také na přípravě biologických prostředků účinných proti houbovým patogenům rostlin. Výzkumníci se mimo jiné zaměřují rovněž na přípravky, které by mohly rostlinám pomoci lépe zvládat sucho a další dopady klimatických změn, na zlepšování jejich zdravotního stavu nebo na hledání šetrnějších alternativ k některým syntetickým pesticidům,“ doplnil Radoslav Koprna.

Liliovník, léčebné konopí i zemědělská technika

Akademické dožínky zahájilo tradiční sázení stromu. Areál přírodovědecké fakulty v Olomouci-Holici letos doplnil liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), který zasadil děkan fakulty Jan Říha. Následoval blok odborných přednášek, mezi jejichž řečníky byl také Petr Tarkowski, který se věnoval výzkumu a možnostem využití léčebného konopí. Program poté pokračoval prohlídkou malopaecelní polní techniky.

Akademické dožínky prezentovaly také výsledky dosažené v projektu OP JAK ITI Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicinské praxi (INTERMAT), který řeší katedra chemické biologie PřF UP společně s Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) UP.

Univerzita Palackého rozšířila spolupráci s japonskými vysokými školami. Se Shizuoka University uzavřela Memorandum of Understanding a Student Exchange Agreement, které vytvářejí rámec pro vzájemnou spolupráci i výměnu studentů. K podpisu obou dokumentů došlo během návštěvy pětičlenné delegace japonské univerzity v Olomouci.

Zástupce Shizuoka University přijal rektor UP Michael Kohajda, který se s nimi poprvé setkal během loňské pracovní cesty na Tchaj-wan a do Japonska, kterou absolvoval společně s prorektorkou Ivonou Barešovou. Tehdejší jednání nyní vyústila v podpis obou dohod. Jde již o druhé partnerství s japonskou univerzitou, které se díky této cestě podařilo navázat. První bylo uzavřeno s University of Teacher Education Fukuoka.

„Velmi nás těší, že se jednání, která jsme zahájili během loňské návštěvy Japonska, podařilo během poměrně krátké doby proměnit v konkrétní spolupráci. Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů. Shizuoka University je pro nás zajímavým partnerem i díky širokému spektru oborů a výzkumných témat, která se v řadě oblastí potkávají se zaměřením Univerzity Palackého,“ uvedla prorektorka UP Ivona Barešová.

foto_sem_4

Shizuoka University je veřejná univerzita se dvěma kampusy ve městech Shizuoka a Hamamatsu. Studuje na ní přibližně deset tisíc studentů a tvoří ji sedm fakult zaměřených mimo jiné na humanitní a společenské vědy, vzdělávání, informatiku, přírodní vědy, zemědělství a technické obory. K jejím významným výzkumným oblastem patří například kvantové technologie, nanoelektronika, umělá inteligence, internet věcí nebo výzkum zaměřený na uhlíkovou neutralitu.

„Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů.“ Ivona Barešová  

Pětičlennou delegaci vedl prezident Shizuoka University Kazuyuki Hizume. Společně s ním přijeli viceprezidenti Noriyasu Sato a Koichiro Awai a dále Mari Hakamata a Noriko Matsuda z univerzitní organizace pro mezinárodní spolupráci.

Po setkání s rektorem UP Michaelem Kohajdou hosté v doprovodu prorektorky Ivony Barešové a vedoucí oddělení pro partnerství Terezy Kalouskové navštívili také katedru asijských studií Filozofické fakulty UP. Setkali se zde s vedoucí japonské sekce Terezou Nakaya a jejími kolegy. Součástí programu byla rovněž prohlídka Olomouce a univerzitních kolejí.

Univerzita Palackého rozšířila spolupráci s japonskými vysokými školami. Se Shizuoka University uzavřela Memorandum of Understanding a Student Exchange Agreement, které vytvářejí rámec pro vzájemnou spolupráci i výměnu studentů. K podpisu obou dokumentů došlo během návštěvy pětičlenné delegace japonské univerzity v Olomouci.

Zástupce Shizuoka University přijal rektor UP Michael Kohajda, který se s nimi poprvé setkal během loňské pracovní cesty na Tchaj-wan a do Japonska, kterou absolvoval společně s prorektorkou Ivonou Barešovou. Tehdejší jednání nyní vyústila v podpis obou dohod. Jde již o druhé partnerství s japonskou univerzitou, které se díky této cestě podařilo navázat. První bylo uzavřeno s University of Teacher Education Fukuoka.

„Velmi nás těší, že se jednání, která jsme zahájili během loňské návštěvy Japonska, podařilo během poměrně krátké doby proměnit v konkrétní spolupráci. Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů. Shizuoka University je pro nás zajímavým partnerem i díky širokému spektru oborů a výzkumných témat, která se v řadě oblastí potkávají se zaměřením Univerzity Palackého,“ uvedla prorektorka UP Ivona Barešová.

foto_sem_4

Shizuoka University je veřejná univerzita se dvěma kampusy ve městech Shizuoka a Hamamatsu. Studuje na ní přibližně deset tisíc studentů a tvoří ji sedm fakult zaměřených mimo jiné na humanitní a společenské vědy, vzdělávání, informatiku, přírodní vědy, zemědělství a technické obory. K jejím významným výzkumným oblastem patří například kvantové technologie, nanoelektronika, umělá inteligence, internet věcí nebo výzkum zaměřený na uhlíkovou neutralitu.

„Podepsané dohody otevírají prostor nejen pro vzájemnou výměnu studentů, ale také pro rozvoj dalších akademických a vědeckých kontaktů.“ Ivona Barešová  

Pětičlennou delegaci vedl prezident Shizuoka University Kazuyuki Hizume. Společně s ním přijeli viceprezidenti Noriyasu Sato a Koichiro Awai a dále Mari Hakamata a Noriko Matsuda z univerzitní organizace pro mezinárodní spolupráci.

Po setkání s rektorem UP Michaelem Kohajdou hosté v doprovodu prorektorky Ivony Barešové a vedoucí oddělení pro partnerství Terezy Kalouskové navštívili také katedru asijských studií Filozofické fakulty UP. Setkali se zde s vedoucí japonské sekce Terezou Nakaya a jejími kolegy. Součástí programu byla rovněž prohlídka Olomouce a univerzitních kolejí.

Věda může být zábava, hra a magie. Nezvratné důkazy o tom podává celorepubliková popularizační akce Noc vědců. Vloni oslavila dvacetiny, letos mění název na Noc vědy. Náplň zůstává stejná – nechat laboratoře, přednáškové sály a edukační centra přístupné dospělým a dětem po zavírací době a zaujmout je pro vědu. Poslední zářijový pátek čekají na návštěvníky v Olomouci, Přerově, Prostějově, Hlubočkách a v Jeseníku pokusy, kvízy, workshopy, projekce i exkurze, tentokrát na téma komunikace.

„Letošní téma komunikace velmi dobře vystihuje jednu z důležitých rolí univerzity – přibližovat vědu veřejnosti, vysvětlovat její význam a vést o ní otevřený dialog. Noc vědy k tomu nabízí ideální příležitost. Umožňuje lidem setkat se přímo s našimi vědkyněmi a vědci, ptát se, diskutovat a poznávat svět kolem nás z nových úhlů pohledu. Věřím, že právě taková setkání posilují zájem o vědu i důvěru v poznání, které přináší,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Loňská Noc vědců byla speciální díky svým dvacátým narozeninám, ta letošní je opět speciální, tentokrát proto, že nese nové jméno. „Organizátoři akce i samotní návštěvníci hlasovali o tom, jak by se Noc vědců mohla jmenovat do budoucna. Změna názvu na Noc vědy reflektuje společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Náplň akce a její charakter zůstávají stejné – zábavnou a atraktivní formou propagovat vědu a výzkum ve všech jejich podobách,“ vysvětlil koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Noc vědy se uskuteční v pátek 25. září a do jejího programu se zapojí více než 120 institucí z celé České republiky, od vysokých, středních a základních škol přes science centra, muzea a hvězdárny po ústavy Akademie věd ČR. V Olomouckém kraji připravuje tradičně nejbohatší program Univerzita Palackého. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách fakulty, interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání, Vědeckotechnický park i vědecký ústav CATRIN. Programová nabídka reflektuje ústřední téma letošního ročníku, jímž je komunikace.

„V době sociálních sítí a rozmachu umělé inteligence je toto téma velmi aktuální. Návštěvníci Noci vědy se prostřednictvím workshopů, komentovaných ukázek, kvízů i výstav dozví více o tom, jak se komunikovalo v dávné historii, jak se spolu dorozumívají rostliny nebo včely, jaké je tajemství piktogramů i jak komunikovat s lidmi se smyslovými postiženími,“ přiblížil Ondřej Martínek.

video_sem

Vedle Univerzity Palackého nabídne lákavý program také Fakultní nemocnice Olomouc, mezi partnery Noci vědy dále patří In-HUB Přerov, Technologický klub Prostějov či Gymnázium Jeseník. Kompletní přehled zapojených institucí z Olomouckého kraje a podrobnější informace najdete na webu nocvedy.cz. „Již nyní je zde zveřejněno více než sedmdesát programových položek včetně anotací a každým dnem přibývají další. Noc vědy bude letos opět nabitá zážitky,“ shrnul Ondřej Martínek.

K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v minulých letech sloužit speciální autobusová linka. Ta je bezplatná stejně jako celý program Noci vědy, u vybraných událostí je však nutná či doporučená předchozí rezervace.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky

Věda může být zábava, hra a magie. Nezvratné důkazy o tom podává celorepubliková popularizační akce Noc vědců. Vloni oslavila dvacetiny, letos mění název na Noc vědy. Náplň zůstává stejná – nechat laboratoře, přednáškové sály a edukační centra přístupné dospělým a dětem po zavírací době a zaujmout je pro vědu. Poslední zářijový pátek čekají na návštěvníky v Olomouci, Přerově, Prostějově, Hlubočkách a v Jeseníku pokusy, kvízy, workshopy, projekce i exkurze, tentokrát na téma komunikace.

„Letošní téma komunikace velmi dobře vystihuje jednu z důležitých rolí univerzity – přibližovat vědu veřejnosti, vysvětlovat její význam a vést o ní otevřený dialog. Noc vědy k tomu nabízí ideální příležitost. Umožňuje lidem setkat se přímo s našimi vědkyněmi a vědci, ptát se, diskutovat a poznávat svět kolem nás z nových úhlů pohledu. Věřím, že právě taková setkání posilují zájem o vědu i důvěru v poznání, které přináší,“ zdůraznil rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Loňská Noc vědců byla speciální díky svým dvacátým narozeninám, ta letošní je opět speciální, tentokrát proto, že nese nové jméno. „Organizátoři akce i samotní návštěvníci hlasovali o tom, jak by se Noc vědců mohla jmenovat do budoucna. Změna názvu na Noc vědy reflektuje společenskou poptávku po genderově neutrálním pojmenování. Náplň akce a její charakter zůstávají stejné – zábavnou a atraktivní formou propagovat vědu a výzkum ve všech jejich podobách,“ vysvětlil koordinátor Noci vědy pro Olomoucký kraj Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

Noc vědy se uskuteční v pátek 25. září a do jejího programu se zapojí více než 120 institucí z celé České republiky, od vysokých, středních a základních škol přes science centra, muzea a hvězdárny po ústavy Akademie věd ČR. V Olomouckém kraji připravuje tradičně nejbohatší program Univerzita Palackého. Své prostory zpřístupní ve večerních hodinách fakulty, interaktivní muzeum vědy Pevnost poznání, Vědeckotechnický park i vědecký ústav CATRIN. Programová nabídka reflektuje ústřední téma letošního ročníku, jímž je komunikace.

„V době sociálních sítí a rozmachu umělé inteligence je toto téma velmi aktuální. Návštěvníci Noci vědy se prostřednictvím workshopů, komentovaných ukázek, kvízů i výstav dozví více o tom, jak se komunikovalo v dávné historii, jak se spolu dorozumívají rostliny nebo včely, jaké je tajemství piktogramů i jak komunikovat s lidmi se smyslovými postiženími,“ přiblížil Ondřej Martínek.

video_sem

Vedle Univerzity Palackého nabídne lákavý program také Fakultní nemocnice Olomouc, mezi partnery Noci vědy dále patří In-HUB Přerov, Technologický klub Prostějov či Gymnázium Jeseník. Kompletní přehled zapojených institucí z Olomouckého kraje a podrobnější informace najdete na webu nocvedy.cz. „Již nyní je zde zveřejněno více než sedmdesát programových položek včetně anotací a každým dnem přibývají další. Noc vědy bude letos opět nabitá zážitky,“ shrnul Ondřej Martínek.

K rychlejší přepravě návštěvníků po Olomouci bude stejně jako v minulých letech sloužit speciální autobusová linka. Ta je bezplatná stejně jako celý program Noci vědy, u vybraných událostí je však nutná či doporučená předchozí rezervace.

Program Noci vědy v jednotlivých městech Olomouckého kraje

www.nocvedy.cz/olomouc

www.nocvedy.cz/prerov

www.nocvedy.cz/prostejov

www.nocvedy.cz/jesenik

www.nocvedy.cz/hlubocky

To make the law more comprehensible, accessible and practically applicable for citizens, small and medium-sized enterprises, and public authorities. This is the aim of the European Legal Design Action (ELDA) research network, of which the Czech Law and Advanced Technologies Research Institute (CLAiR) at the Faculty of Law, Palacký University is a part. The four-year pan-European research partnership will be funded by the European Union.

The ELDA network brings together legal experts, designers, technologists, policymakers, representatives of the business sector and academics from more than thirty countries. The participation of the Olomouc Faculty of Law is being co-ordinated by Ondrej Hamuľák, head of the CLAiR institute, who has also been appointed as the Czech Republic’s representative on the ELDA Management Committee. Work on the project will begin this September and conclude in September 2030.

“For us, ELDA is a natural extension of CLAiR’s research focus. We have long been dedicated to the intersection of law and technology, and legal design is an area where these topics converge in a very concrete, practical way. It is not just about theory – it is about how to draft laws and contracts so that people actually understand them and can follow them,” said Ondrej Hamuľák, emphasising the uniqueness of the project. “Our four-year involvement in a network of thirty countries opens up opportunities that no national project could offer on its own: a shared European platform for research, the exchange of experience and a real impact on legislative practice. I am delighted that CLAiR and the Olomouc Faculty have been part of this from the very beginning.”

ELDA builds on the Better Regulation and REFIT agendas and utilises the tools of legal design, plain language and artificial intelligence. The work will be organised into five working groups covering the theoretical foundations of the field, improving legislative communication, contractual practice, digital tools and the dissemination of results. Strategic management and coordination of cooperation between the participating countries will be ensured by the aforementioned Management Committee.

The main proposer of the ELDA initiative was Ebru Metin, an expert from Tallinn University of Technology in Estonia. The project will be funded by the European Cooperation in Science and Technology programme using European Union funds.

CLAiR is a specialised research centre at the Faculty of Law, Palacký University, focusing on the intersections of law with advanced technologies, artificial intelligence and regulatory innovations. The institute, which was established last year and is headed by Ondrej Hamuľák, appointed by the Dean, coordinates a new doctoral programme in law and digital technologies. Through this programme, the Faculty is involved in the European Network on Digitalisation and E-governance. Researchers at CLAiR are currently working on several projects funded under both international and national grant schemes.

Učinit právo srozumitelnějším, přístupnějším a prakticky použitelnějším pro občany, malé a střední podniky i veřejné orgány. To je cílem výzkumné sítě European Legal Design Action (ELDA), jejíž součástí je i institut Czech Law and Advanced Technologies Research Institute (CLAiR) při Právnické fakultě UP. Čtyřleté panevropské výzkumné partnerství bude financované Evropskou unií.

Síť ELDA sdružuje právní experty, designéry, technology, tvůrce politik, zástupce podnikatelského sektoru a akademické pracovníky z více než třiceti zemí. Účast olomoucké právnické fakulty koordinuje Ondrej Hamuľák, vedoucí institutu CLAiR, který byl zároveň jmenován členem Management Committee akce ELDA za Českou republiku. Práce na projektu začnou letos v září a skončí v září 2030. 

„ELDA je pro nás přirozeným vyústěním výzkumného směřování CLAiRu. Dlouhodobě se věnujeme průsečíku práva a technologií a právní design je oblastí, kde se tato témata setkávají velmi konkrétním, praktickým způsobem. Nejde jen o teorii – jde o to, jak psát zákony a smlouvy tak, aby jim lidé skutečně rozuměli a mohli se jimi řídit,“ řekl Ondrej Hamuľák a zdůraznil výjimečnost projektu. „Čtyřleté zapojení v síti třiceti zemí nám otevírá prostor, který žádný národní projekt sám o sobě nabídnout nemůže: sdílenou evropskou platformu pro výzkum, výměnu zkušeností a skutečný dopad na legislativní praxi. Jsem rád, že CLAiR a olomoucká fakulta jsou u toho od samého začátku.“

ELDA navazuje na agendy Better Regulation a REFIT a využívá nástroje právního designu, prostého jazyka a umělé inteligence. Práce bude organizována v pěti pracovních skupinách, které pokrývají teoretické základy oboru, zlepšování legislativní komunikace, smluvní praxi, digitální nástroje a šíření výsledků. Strategické řízení a koordinaci spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi bude zajišťovat zmíněný Management Committee.

Hlavním navrhovatelem akce ELDA byla expertka Ebru Metin z Tallinn University of Technology v Estonsku. Projekt bude financovaný programem European Cooperation in Science and Technology z prostředků Evropské unie.

CLAiR je specializované výzkumné pracoviště Právnické fakulty UP zaměřené na průniky práva s pokročilými technologiemi, umělou inteligencí a regulatorními inovacemi. Institut, který vznikl vloni a jeho vedením děkan pověřil Ondreje Hamuľáka, koordinuje nový doktorský program právo a digitální technologie. Jeho prostřednictvím je fakulta zapojena do European Network on Digitalisation and E-governance. Momentálně řeší výzkumníci z CLAiR několik projektů financovaných v rámci mezinárodních i národních grantových schémat.

Učinit právo srozumitelnějším, přístupnějším a prakticky použitelnějším pro občany, malé a střední podniky i veřejné orgány. To je cílem výzkumné sítě European Legal Design Action (ELDA), jejíž součástí je i institut Czech Law and Advanced Technologies Research Institute (CLAiR) při Právnické fakultě UP. Čtyřleté panevropské výzkumné partnerství bude financované Evropskou unií.

Síť ELDA sdružuje právní experty, designéry, technology, tvůrce politik, zástupce podnikatelského sektoru a akademické pracovníky z více než třiceti zemí. Účast olomoucké právnické fakulty koordinuje Ondrej Hamuľák, vedoucí institutu CLAiR, který byl zároveň jmenován členem Management Committee akce ELDA za Českou republiku. Práce na projektu začnou letos v září a skončí v září 2030. 

„ELDA je pro nás přirozeným vyústěním výzkumného směřování CLAiRu. Dlouhodobě se věnujeme průsečíku práva a technologií a právní design je oblastí, kde se tato témata setkávají velmi konkrétním, praktickým způsobem. Nejde jen o teorii – jde o to, jak psát zákony a smlouvy tak, aby jim lidé skutečně rozuměli a mohli se jimi řídit,“ řekl Ondrej Hamuľák a zdůraznil výjimečnost projektu. „Čtyřleté zapojení v síti třiceti zemí nám otevírá prostor, který žádný národní projekt sám o sobě nabídnout nemůže: sdílenou evropskou platformu pro výzkum, výměnu zkušeností a skutečný dopad na legislativní praxi. Jsem rád, že CLAiR a olomoucká fakulta jsou u toho od samého začátku.“

ELDA navazuje na agendy Better Regulation a REFIT a využívá nástroje právního designu, prostého jazyka a umělé inteligence. Práce bude organizována v pěti pracovních skupinách, které pokrývají teoretické základy oboru, zlepšování legislativní komunikace, smluvní praxi, digitální nástroje a šíření výsledků. Strategické řízení a koordinaci spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi bude zajišťovat zmíněný Management Committee.

Hlavním navrhovatelem akce ELDA byla expertka Ebru Metin z Tallinn University of Technology v Estonsku. Projekt bude financovaný programem European Cooperation in Science and Technology z prostředků Evropské unie.

CLAiR je specializované výzkumné pracoviště Právnické fakulty UP zaměřené na průniky práva s pokročilými technologiemi, umělou inteligencí a regulatorními inovacemi. Institut, který vznikl vloni a jeho vedením děkan pověřil Ondreje Hamuľáka, koordinuje nový doktorský program právo a digitální technologie. Jeho prostřednictvím je fakulta zapojena do European Network on Digitalisation and E-governance. Momentálně řeší výzkumníci z CLAiR několik projektů financovaných v rámci mezinárodních i národních grantových schémat.

Právě v Olomouci objevil během studií loutnu – nástroj, který nasměroval jeho další hudební cestu. Po letech se absolvent Univerzity Palackého a uznávaný loutnista Ondřej Jaluvka vrací na svou alma mater, tentokrát jako jeden z hostů srazu absolventů UP. V aule filozofické fakulty nabídne koncert věnovaný mimo jiné hudbě Johna Dowlanda.

V rozhovoru, který Ondřej Jaluvka poskytl ještě před svým koncertem, vzpomněl na svá olomoucká léta, hledání ‚hudebních kořenů‘, také cestu, na níž se potkávají renesance a baroko s folklorem, jazzem či rockem.

S čím jste přicházel studovat hudební výchovu a anglistiku na Univerzitu Palackého? Věděl jste už tehdy, že chcete být profesionálním hudebníkem?

Když jsem přijel studovat do Olomouce, měl jsem za sebou patnáct let hudebních zkušeností v různých hudebních vodách na Moravě i v zahraničí a také vlastní hudební řeč. Studium na Univerzitě Palackého pro mě bylo vlastně plánem B. 

Předcházely mu přijímací zkoušky na Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, kde mi učitel kytary namísto přijetí ke studiu popřál mnoho úspěchů na umělecké cestě s tím, že už mi nemá co předat. Studium klasické kytary na akademii múzických umění mi nedávalo smysl, protože moje hudební řeč nezapadala do kurikula klasické kytary.

Anglistika a učitelství hudební výchovy se ukázaly jako optimální způsob, jak propojit vysokoškolské studium s hudební vášní a angličtinou, dvěma jazyky, které otevírají dveře do světa.

Jak důležitá byla olomoucká léta pro to, jakým hudebníkem jste se později stal?

Olomouc se ukázala jako skvělé místo pro tehdejší období mého života. Mimořádní učitelé na obou katedrách, které jsem měl štěstí potkat, pro mě byli zdrojem inspirace a poznání. Díky hudebním i lidským setkáním, jaká univerzitní město nabízí, jsem měl prostor růst a naplno prožívat jedno z nejkrásnějších období života.

Právě během studií v Olomouci jste na koncertě Pražského barokního souboru objevil loutnu. Popsal jste to jako okamžik, kdy jste měl pocit, že jste našel cestu ke ‚kořenům hudby‘. Co jste tehdy vlastně hledal?

V druhé polovině studií jsem zažil něco, co by se dalo popsat jako existenční krize. Ač jsem byl aktivním hudebníkem a skladatelem, měl rodinu, dobré kamarády i střechu nad hlavou, najednou jsem získal pocit, že mi chybějí pevné kořeny a nevím, kudy dál.

To se změnilo při návštěvě barokního festivalu, kde jsem znovu objevil loutnu. Všechno do sebe najednou zapadlo. O pár týdnů později jsem se začal učit u vedoucího Akademie staré hudby Miloslava Študenta v Brně, připojil se k baroknímu souboru Marka Čermáka a o několik měsíců později se mi podařilo zařídit roční studijní pobyt na vysoké hudební škole v německém Trossingenu ve třídě Rolfa Lislevanda.

Co vás na loutně fascinuje i po tolika letech? A co tento několik set let starý nástroj může nabídnout dnešnímu člověku?

Loutna je pro mě prostředkem sebevyjádření, předávání i bádání. Přestože většinu pracovního času trávím koncertováním, studiem a výukou loutny, věnuji se i dalším nástrojům, například cistře. V současnosti v Portugalsku postupně nahrávám sólové album složené z vlastních kompozic a plodů mé muzikologické práce na tabulatuře skladeb pro cistru uchované na Korsice i na Moravě.

Loutna nabízí široké hudební uplatnění, od sólové hry přes nejrůznější komorní spojení až po orchestr, a má ohromné výrazové možnosti. Největší klasičtí kytaristé, které jsem potkal, se často dříve či později při hledání hlubšího pochopení vlastního nástroje vydávají cestou k loutně. Tak proč nezačít rovnou s ní?

Věnujete se i zapomenutým skladbám z historických pramenů. Jaký je to pocit zahrát hudbu, která třeba několik staletí nezazněla?

Oživovat hudbu, která čekala po staletí na své znovuzaznění, stejně jako rozšifrovávat staré hudební zápisy a postupně jim porozumět, je nesmírně vzrušující. Dovedu si představit, co mohl prožívat Bedřich Hrozný, když se zabýval studiem starověkých písem... 

Ve vašem hudebním životě se potkávají renesance a baroko, moravský folklor, jazz, world music, rock i heavy metal. Jsou to pro vás rozdílné světy, nebo mají společného mnohem víc, než se na první pohled zdá?

Hru různých druhů hudby vnímám jako řeč různými jazyky. Prostředky dorozumění se mohou lišit, ale touha porozumět si a přinést druhému něco dobrého je stejná. Nakonec existuje jediná univerzální hudba bez hranic a limitů. 

Pocházíte ze Slovácka, od dětství vás provází folklor, ale velkou část života jste strávil v zahraničí. Francie je vaším druhým domovem. Nakolik si člověk svůj hudební domov nese s sebou?

Cítím se jako dítě světa, které se narodilo na Moravě. Domov vnímám všude tam, kde je rodina a kamarádi. Hudba je pro mě také způsobem, jak hranice domova rozšiřovat. V ideálním světě jsme všichni doma kdekoliv, bez hranic a bez válek.

Řekl jste, že hudba je pro vás ‚způsob bytí‘. Dokážete ji někdy úplně vypnout? A co je pro vás dnes měřítkem hudebního úspěchu?

Hudba je, podobně jako výtvarné nebo divadelní umění, způsobem komunikace bez násilí, který spojuje duše a otevírá srdce. Čím více si při společné hře nasloucháme, tím silnější je okamžik, který spolu prožíváme.

Úspěchem je pro mě každá příležitost předat druhým něco dobrého, co zlepší náladu, otevře srdce, vykouzlí úsměv nebo uvolní napětí. Může to být koncert, hodina hudby, obyčejný rozhovor nebo setkání, při kterém si lidé naslouchají a pomáhají.  

Když jste jako student v Olomouci poprvé viděl loutnistu a měl jste pocit, že jste našel cestu, kterou se chcete vydat, našel jste po těch letech to, co jste tehdy hledal?

Olomoucký barokní koncert tehdy otevřel dveře k něčemu, co jsem podvědomě už dlouho tušil. Potvrdil mi, že má smysl vydat se cestou staré hudby.

Navázal jsem tím vlastně na zkušenost s učitelem kytary na ZUŠ v Uherském Hradišti, panem Menšíkem, který studoval loutnu v Basileji a už během mých gymnaziálních let mě zasvětil do světa staré hudby. Pouštěl mi nejlepší nahrávky loutnistů a barokních souborů a přivedl mě také k hraní této hudby na kytaru.

Nyní se vracíte na svou alma mater. Jaký program jste připravil pro koncert při příležitosti srazu absolventů UP? Na co se mohou návštěvníci v aule FF UP těšit?

Pro olomoucký koncert jsem spolu s hostujícími kamarádkami, zpěvačkou Aničkou Jelínkovou a violoncellistkou Evou Týfovou, připravil program vzdávající poctu velkému anglickému loutnistovi Johnu Dowlandovi. Od jeho úmrtí letos uplynulo 400 let. Program bude protkaný improvizacemi, preludii, písněmi, a také něčím navíc.

Ondřej Jaluvka, absolvent katedry anglistiky a amerikanistiky FF a hudební výchovy PdF UP. Loutnista, kytarista, pedagog a příležitostný skladatel. Studoval také u významného norského loutnisty Rolfa Lislevanda na Hochschule für Musik Trossingen v Německu, poté pokračoval mimo jiné na CNSMD ve francouzském Lyonu u Eugèna Ferrého. Hrál v řadě evropských zemí, také v USA, Chile či Palestině. Zajímavé je rozpětí jeho spoluprací: pohybuje se od barokní hudby přes jazz a world music až k hudbě inspirované folklorem či heavy metalu. Spolupracoval či spolupracuje například s houslistkou Amandine Beyer, jazzovým saxofonistou Françoisem Corneloupem, Zuzanou Lapčíkovou, Jiřím Pavlicou nebo cimbalistou Petrem Pavlincem. Žije ve Francii.

Právě v Olomouci objevil během studií loutnu – nástroj, který nasměroval jeho další hudební cestu. Po letech se absolvent Univerzity Palackého a uznávaný loutnista Ondřej Jaluvka vrací na svou alma mater, tentokrát jako jeden z hostů srazu absolventů UP. V aule filozofické fakulty nabídne koncert věnovaný mimo jiné hudbě Johna Dowlanda.

V rozhovoru, který Ondřej Jaluvka poskytl ještě před svým koncertem, vzpomněl na svá olomoucká léta, hledání ‚hudebních kořenů‘, také cestu, na níž se potkávají renesance a baroko s folklorem, jazzem či rockem.

S čím jste přicházel studovat hudební výchovu a anglistiku na Univerzitu Palackého? Věděl jste už tehdy, že chcete být profesionálním hudebníkem?

Když jsem přijel studovat do Olomouce, měl jsem za sebou patnáct let hudebních zkušeností v různých hudebních vodách na Moravě i v zahraničí a také vlastní hudební řeč. Studium na Univerzitě Palackého pro mě bylo vlastně plánem B. 

Předcházely mu přijímací zkoušky na Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, kde mi učitel kytary namísto přijetí ke studiu popřál mnoho úspěchů na umělecké cestě s tím, že už mi nemá co předat. Studium klasické kytary na akademii múzických umění mi nedávalo smysl, protože moje hudební řeč nezapadala do kurikula klasické kytary.

Anglistika a učitelství hudební výchovy se ukázaly jako optimální způsob, jak propojit vysokoškolské studium s hudební vášní a angličtinou, dvěma jazyky, které otevírají dveře do světa.

Jak důležitá byla olomoucká léta pro to, jakým hudebníkem jste se později stal?

Olomouc se ukázala jako skvělé místo pro tehdejší období mého života. Mimořádní učitelé na obou katedrách, které jsem měl štěstí potkat, pro mě byli zdrojem inspirace a poznání. Díky hudebním i lidským setkáním, jaká univerzitní město nabízí, jsem měl prostor růst a naplno prožívat jedno z nejkrásnějších období života.

Právě během studií v Olomouci jste na koncertě Pražského barokního souboru objevil loutnu. Popsal jste to jako okamžik, kdy jste měl pocit, že jste našel cestu ke ‚kořenům hudby‘. Co jste tehdy vlastně hledal?

V druhé polovině studií jsem zažil něco, co by se dalo popsat jako existenční krize. Ač jsem byl aktivním hudebníkem a skladatelem, měl rodinu, dobré kamarády i střechu nad hlavou, najednou jsem získal pocit, že mi chybějí pevné kořeny a nevím, kudy dál.

To se změnilo při návštěvě barokního festivalu, kde jsem znovu objevil loutnu. Všechno do sebe najednou zapadlo. O pár týdnů později jsem se začal učit u vedoucího Akademie staré hudby Miloslava Študenta v Brně, připojil se k baroknímu souboru Marka Čermáka a o několik měsíců později se mi podařilo zařídit roční studijní pobyt na vysoké hudební škole v německém Trossingenu ve třídě Rolfa Lislevanda.

Co vás na loutně fascinuje i po tolika letech? A co tento několik set let starý nástroj může nabídnout dnešnímu člověku?

Loutna je pro mě prostředkem sebevyjádření, předávání i bádání. Přestože většinu pracovního času trávím koncertováním, studiem a výukou loutny, věnuji se i dalším nástrojům, například cistře. V současnosti v Portugalsku postupně nahrávám sólové album složené z vlastních kompozic a plodů mé muzikologické práce na tabulatuře skladeb pro cistru uchované na Korsice i na Moravě.

Loutna nabízí široké hudební uplatnění, od sólové hry přes nejrůznější komorní spojení až po orchestr, a má ohromné výrazové možnosti. Největší klasičtí kytaristé, které jsem potkal, se často dříve či později při hledání hlubšího pochopení vlastního nástroje vydávají cestou k loutně. Tak proč nezačít rovnou s ní?

Věnujete se i zapomenutým skladbám z historických pramenů. Jaký je to pocit zahrát hudbu, která třeba několik staletí nezazněla?

Oživovat hudbu, která čekala po staletí na své znovuzaznění, stejně jako rozšifrovávat staré hudební zápisy a postupně jim porozumět, je nesmírně vzrušující. Dovedu si představit, co mohl prožívat Bedřich Hrozný, když se zabýval studiem starověkých písem... 

Ve vašem hudebním životě se potkávají renesance a baroko, moravský folklor, jazz, world music, rock i heavy metal. Jsou to pro vás rozdílné světy, nebo mají společného mnohem víc, než se na první pohled zdá?

Hru různých druhů hudby vnímám jako řeč různými jazyky. Prostředky dorozumění se mohou lišit, ale touha porozumět si a přinést druhému něco dobrého je stejná. Nakonec existuje jediná univerzální hudba bez hranic a limitů. 

Pocházíte ze Slovácka, od dětství vás provází folklor, ale velkou část života jste strávil v zahraničí. Francie je vaším druhým domovem. Nakolik si člověk svůj hudební domov nese s sebou?

Cítím se jako dítě světa, které se narodilo na Moravě. Domov vnímám všude tam, kde je rodina a kamarádi. Hudba je pro mě také způsobem, jak hranice domova rozšiřovat. V ideálním světě jsme všichni doma kdekoliv, bez hranic a bez válek.

Řekl jste, že hudba je pro vás ‚způsob bytí‘. Dokážete ji někdy úplně vypnout? A co je pro vás dnes měřítkem hudebního úspěchu?

Hudba je, podobně jako výtvarné nebo divadelní umění, způsobem komunikace bez násilí, který spojuje duše a otevírá srdce. Čím více si při společné hře nasloucháme, tím silnější je okamžik, který spolu prožíváme.

Úspěchem je pro mě každá příležitost předat druhým něco dobrého, co zlepší náladu, otevře srdce, vykouzlí úsměv nebo uvolní napětí. Může to být koncert, hodina hudby, obyčejný rozhovor nebo setkání, při kterém si lidé naslouchají a pomáhají.  

Když jste jako student v Olomouci poprvé viděl loutnistu a měl jste pocit, že jste našel cestu, kterou se chcete vydat, našel jste po těch letech to, co jste tehdy hledal?

Olomoucký barokní koncert tehdy otevřel dveře k něčemu, co jsem podvědomě už dlouho tušil. Potvrdil mi, že má smysl vydat se cestou staré hudby.

Navázal jsem tím vlastně na zkušenost s učitelem kytary na ZUŠ v Uherském Hradišti, panem Menšíkem, který studoval loutnu v Basileji a už během mých gymnaziálních let mě zasvětil do světa staré hudby. Pouštěl mi nejlepší nahrávky loutnistů a barokních souborů a přivedl mě také k hraní této hudby na kytaru.

Nyní se vracíte na svou alma mater. Jaký program jste připravil pro koncert při příležitosti srazu absolventů UP? Na co se mohou návštěvníci v aule FF UP těšit?

Pro olomoucký koncert jsem spolu s hostujícími kamarádkami, zpěvačkou Aničkou Jelínkovou a violoncellistkou Evou Týfovou, připravil program vzdávající poctu velkému anglickému loutnistovi Johnu Dowlandovi. Od jeho úmrtí letos uplynulo 400 let. Program bude protkaný improvizacemi, preludii, písněmi, a také něčím navíc.

Ondřej Jaluvka, absolvent katedry anglistiky a amerikanistiky FF a hudební výchovy PdF UP. Loutnista, kytarista, pedagog a příležitostný skladatel. Studoval také u významného norského loutnisty Rolfa Lislevanda na Hochschule für Musik Trossingen v Německu, poté pokračoval mimo jiné na CNSMD ve francouzském Lyonu u Eugèna Ferrého. Hrál v řadě evropských zemí, také v USA, Chile či Palestině. Zajímavé je rozpětí jeho spoluprací: pohybuje se od barokní hudby přes jazz a world music až k hudbě inspirované folklorem či heavy metalu. Spolupracoval či spolupracuje například s houslistkou Amandine Beyer, jazzovým saxofonistou Françoisem Corneloupem, Zuzanou Lapčíkovou, Jiřím Pavlicou nebo cimbalistou Petrem Pavlincem. Žije ve Francii.

Na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého vzniká nová vzdělávací hra zaměřená na prevenci rizikového chování dětí v digitálním prostředí. Samova dobrodružství 2: Případ Eliška navazují na úspěšný první díl Trable ve škole, který si zahrálo více než 50 tisíc žáků z celé České republiky a spolu s nimi také tisíce učitelů a rodičů. Velký zájem škol i rodin ukázal, že má smysl v projektu pokračovat a dále jej rozvíjet.

Zatímco první Samovo dobrodružství bylo pojato spíše jako arkádová hra, druhý díl se posouvá k příběhové adventuře. Hráči postupně odkrývají příběh, pátrají po souvislostech, řeší úkoly a rozhodují se v situacích, které vycházejí z reálných rizik online světa.

„Přestože hra otevírá závažná témata, zachovává si hravost, nadsázku a dobrodružnou atmosféru. Hráči se setkávají s nejrůznějšími postavami, příšerkami, duchy a dalšími obyvateli herního světa, který prozkoumávají a plní v něm řadu úkolů. Vzdělávací obsah hry je přirozeně zasazen do příběhu tak, aby děti neměly pocit, že procházejí klasickým výukovým materiálem," uvedl Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP a vedoucí vývojového týmu hry.

foto_sem_4

Součástí hry jsou podle něj také klíčová poučení určená přímo dětem.

„Doporučení a zásady bezpečného chování v digitálním prostředí mají podobu přehledných plakátků, které lze využít nejen během hry, ale také samostatně ve výuce či při preventivních aktivitách," dodal.

Příběh o odvaze a kyberprostoru 

Hlavním cílem nové hry je naučit žáky rozpoznávat nebezpečí, s nimiž se mohou v digitálním prostředí setkat, a ukázat jim, jak v krizových situacích reagovat. Obsah přitom vychází také z témat rámcového vzdělávacího programu a reaguje na rychlé proměny online světa.

„Přestože hra otevírá závažná témata, zachovává si hravost, nadsázku a dobrodružnou atmosféru.“ Kamil Kopecký 

Děj se točí kolem Samovy kamarádky Elišky, která se náhle začne uzavírat do sebe. Sam si všímá, že se s ní něco děje, a společně s hráči se pouští do pátrání po příčině. Postupně odhalují nepříjemnou skutečnost: Eliška se stala obětí ubližování na internetu a ze strachu se bojí svěřit a vyhledat pomoc.

Prostřednictvím jejího příběhu se hráči seznamují s citlivými a aktuálními tématy digitálního světa. Učí se rozpoznávat projevy kyberšikany, manipulace a vydírání, přemýšlejí o rizicích sextingu a sdílení intimního obsahu a získávají praktické informace o ochraně soukromí, digitální stopě či bezpečné online komunikaci.

Hra reflektuje také nové výzvy spojené s rychlým rozvojem digitálních technologií. Věnuje se umělé inteligenci, generovanému a manipulovanému obsahu, důvěryhodnosti informací i situacím, kdy mohou být technologie zneužity k manipulaci či ubližování. Žáky tak vede nejen k bezpečnému pohybu v online prostředí, ale také ke kritickému přemýšlení o tom, co vidí, komu mohou důvěřovat a jak si informace ověřovat.

Důležitou součástí je také otázka, jak se v problémových situacích zachovat. Hra zdůrazňuje, že odpovědnost za ubližování nese ten, kdo druhému škodí, nikoli jeho oběť, a vede děti k tomu, aby se v případě problémů nebály obrátit na dospělého či jinou důvěryhodnou osobu.

Hra pro celou třídu 

Projekt vznikl s podporou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a navazuje na zkušenosti s využíváním prvního dílu ve školách. Vedle prevence rizikového chování rozvíjí také digitální kompetence, kritické myšlení a schopnost bezpečně a odpovědně využívat moderní technologie.

„Myslím, že si mohou přijít na své nejen děti, ale i dospělí. Hra je pojata s nadsázkou, která možná nejednoho dospělého rozesměje.“ Dominik Voráč

Stejně jako první díl budou i Samova dobrodružství 2: Případ Eliška dostupná zdarma a kompletně online. Školy, učitelé, žáci i rodiče tak hru budou moci využívat bez nutnosti instalace či pořizování licence. Zpřístupněna bude do konce roku 2026.

Podle Kamila Kopeckého je jedním ze základních principů hry aktivní zapojení samotných žáků, ideálně celé třídy. Nejde tedy pouze o předávání informací nebo pasivní sledování příběhu. Žáci vstupují přímo do herního prostředí, plní úkoly, hledají souvislosti a pomáhají Samovi odhalovat jednotlivá rizika.

„Myslím, že si mohou přijít na své nejen děti, ale i dospělí. Hra je pojata s nadsázkou, která možná nejednoho dospělého rozesměje. A o to nám jde – hrajeme hry, abychom se u nich bavili. A když se u nich ještě něco naučíme, je to skvělá kombinace,“ řekl Dominik Voráč, spolutvůrce hry a zástupce ředitele institutu.

Samova dobrodružství 2: Případ Eliška tak chtějí dětem nejen ukázat rizika digitálního světa, ale především je naučit, jak je rozpoznat, bezpečně reagovat a kde hledat pomoc.

Na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého vzniká nová vzdělávací hra zaměřená na prevenci rizikového chování dětí v digitálním prostředí. Samova dobrodružství 2: Případ Eliška navazují na úspěšný první díl Trable ve škole, který si zahrálo více než 50 tisíc žáků z celé České republiky a spolu s nimi také tisíce učitelů a rodičů. Velký zájem škol i rodin ukázal, že má smysl v projektu pokračovat a dále jej rozvíjet.

Zatímco první Samovo dobrodružství bylo pojato spíše jako arkádová hra, druhý díl se posouvá k příběhové adventuře. Hráči postupně odkrývají příběh, pátrají po souvislostech, řeší úkoly a rozhodují se v situacích, které vycházejí z reálných rizik online světa.

„Přestože hra otevírá závažná témata, zachovává si hravost, nadsázku a dobrodružnou atmosféru. Hráči se setkávají s nejrůznějšími postavami, příšerkami, duchy a dalšími obyvateli herního světa, který prozkoumávají a plní v něm řadu úkolů. Vzdělávací obsah hry je přirozeně zasazen do příběhu tak, aby děti neměly pocit, že procházejí klasickým výukovým materiálem," uvedl Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP a vedoucí vývojového týmu hry.

foto_sem_4

Součástí hry jsou podle něj také klíčová poučení určená přímo dětem.

„Doporučení a zásady bezpečného chování v digitálním prostředí mají podobu přehledných plakátků, které lze využít nejen během hry, ale také samostatně ve výuce či při preventivních aktivitách," dodal.

Příběh o odvaze a kyberprostoru 

Hlavním cílem nové hry je naučit žáky rozpoznávat nebezpečí, s nimiž se mohou v digitálním prostředí setkat, a ukázat jim, jak v krizových situacích reagovat. Obsah přitom vychází také z témat rámcového vzdělávacího programu a reaguje na rychlé proměny online světa.

„Přestože hra otevírá závažná témata, zachovává si hravost, nadsázku a dobrodružnou atmosféru.“ Kamil Kopecký 

Děj se točí kolem Samovy kamarádky Elišky, která se náhle začne uzavírat do sebe. Sam si všímá, že se s ní něco děje, a společně s hráči se pouští do pátrání po příčině. Postupně odhalují nepříjemnou skutečnost: Eliška se stala obětí ubližování na internetu a ze strachu se bojí svěřit a vyhledat pomoc.

Prostřednictvím jejího příběhu se hráči seznamují s citlivými a aktuálními tématy digitálního světa. Učí se rozpoznávat projevy kyberšikany, manipulace a vydírání, přemýšlejí o rizicích sextingu a sdílení intimního obsahu a získávají praktické informace o ochraně soukromí, digitální stopě či bezpečné online komunikaci.

Hra reflektuje také nové výzvy spojené s rychlým rozvojem digitálních technologií. Věnuje se umělé inteligenci, generovanému a manipulovanému obsahu, důvěryhodnosti informací i situacím, kdy mohou být technologie zneužity k manipulaci či ubližování. Žáky tak vede nejen k bezpečnému pohybu v online prostředí, ale také ke kritickému přemýšlení o tom, co vidí, komu mohou důvěřovat a jak si informace ověřovat.

Důležitou součástí je také otázka, jak se v problémových situacích zachovat. Hra zdůrazňuje, že odpovědnost za ubližování nese ten, kdo druhému škodí, nikoli jeho oběť, a vede děti k tomu, aby se v případě problémů nebály obrátit na dospělého či jinou důvěryhodnou osobu.

Hra pro celou třídu 

Projekt vznikl s podporou ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a navazuje na zkušenosti s využíváním prvního dílu ve školách. Vedle prevence rizikového chování rozvíjí také digitální kompetence, kritické myšlení a schopnost bezpečně a odpovědně využívat moderní technologie.

„Myslím, že si mohou přijít na své nejen děti, ale i dospělí. Hra je pojata s nadsázkou, která možná nejednoho dospělého rozesměje.“ Dominik Voráč

Stejně jako první díl budou i Samova dobrodružství 2: Případ Eliška dostupná zdarma a kompletně online. Školy, učitelé, žáci i rodiče tak hru budou moci využívat bez nutnosti instalace či pořizování licence. Zpřístupněna bude do konce roku 2026.

Podle Kamila Kopeckého je jedním ze základních principů hry aktivní zapojení samotných žáků, ideálně celé třídy. Nejde tedy pouze o předávání informací nebo pasivní sledování příběhu. Žáci vstupují přímo do herního prostředí, plní úkoly, hledají souvislosti a pomáhají Samovi odhalovat jednotlivá rizika.

„Myslím, že si mohou přijít na své nejen děti, ale i dospělí. Hra je pojata s nadsázkou, která možná nejednoho dospělého rozesměje. A o to nám jde – hrajeme hry, abychom se u nich bavili. A když se u nich ještě něco naučíme, je to skvělá kombinace,“ řekl Dominik Voráč, spolutvůrce hry a zástupce ředitele institutu.

Samova dobrodružství 2: Případ Eliška tak chtějí dětem nejen ukázat rizika digitálního světa, ale především je naučit, jak je rozpoznat, bezpečně reagovat a kde hledat pomoc.