Agregátor zdrojů

Klíčová témata regulace, infrastruktury, využití AI ve firmách a rozvoje talentů byla na programu konference „Zážeh AI ambice“, kterou uspořádala Česká asociace umělé inteligence, jejímž členem je i Univerzita Palackého, v divadle Hybernia v Praze. Setkání nabídlo diskuzi nad strategickými oblastmi rozvoje AI a digitální suverenity a zúčastnili se jej také zástupci katedry matematické analýzy a aplikací matematiky přírodovědecké fakulty Jitka Machalová a Rostislav Vodák.

Konference byla koncipována jako série čtyř panelových diskuzí s účastí zástupců veřejné správy, akademické sféry i soukromého sektoru. Debaty reflektovaly aktuální výzvy i ambice České republiky v oblasti umělé inteligence, přičemž opakovaně zaznívala potřeba strategického ukotvení AI jako klíčového nástroje budoucí konkurenceschopnosti.

Regulace AI

„První panel se věnoval otázce regulace AI, která v současnosti představuje jedno z nejvíce diskutovaných témat. Ukazuje se, že mezi evropskými aktéry neexistuje jednoznačná shoda. Na jedné straně stojí důraz na bezpečnost a regulaci, která však může zpomalit inovace, na straně druhé snaha o flexibilnější přístup podporující rychlejší rozvoj technologií. Pro akademickou sféru z toho vyplývá nutnost aktivně sledovat legislativní vývoj, zejména v kontextu vývoje a zpřístupňování vlastních modelů,“ uvedl Rostislav Vodák.

Druhá panelová diskuze se zaměřila na infrastrukturu pro AI. „Dozvěděli jsme se, že současné kapacity výpočetních a úložných systémů v České republice se pohybují na hranici svých možností. Diskutována byla také otázka digitální suverenity, tedy do jaké míry by měla být data a výpočetní kapacity pod kontrolou evropských, respektive národních subjektů,“ doplnila Jitka Machalová. V této souvislosti zazněla i potřeba strategického rozhodování institucí o tom, kde jsou data ukládána a kdo k nim má přístup. Zajímavým tématem byla rovněž možnost hybridních výpočetních modelů kombinujících klasické procesorys nově se rozvíjejícími kvantovými technologiemi.

Jak firmy AI využívají v praxi

Třetí panel se věnoval implementaci umělé inteligence ve firmách. Z diskuze vyplynulo, že řada podniků stále hledá efektivní způsoby, jak AI integrovat do svých procesů. Nejčastější využití se aktuálně soustředí na podporu administrativních a komunikačních činností, například generování e-mailů či shrnutí informací. Zazněly také příklady vývoje pokročilých AI agentů, kteří by mohli automatizovat tok informací uvnitř organizací. Tento vývoj otevírá otázky i pro univerzitní prostředí, zejména ve vztahu k tomu, jak vést studenty k odpovědnému a smysluplnému využívání AI nástrojů.

Závěrečný panel se zaměřil na problematiku AI talentů v České republice. „Diskutována byla potřeba posílení podpory základního výzkumu a vytvoření podmínek, které by umožnily univerzitám přilákat a udržet špičkové odborníky. Klíčovou roli zde hraje nejen státní podpora, ale také spolupráce s aplikační sférou, která v současnosti směřuje především k podpoře startupového prostředí,“ dodal Rostislav Vodák.

AI Day na Univerzitě Palackého

Univerzita Palackého je členem České asociace umělé inteligence, přičemž Technologická platforma KMA je pověřena správou tohoto členství. Jitka Machalová a Rostislav Vodák jsou jejími aktivními členy a podílejí se na propojení akademického prostředí s národní AI komunitou.

„Rádi bychom pozvali všechny zájemce na AI Day s tématem „Umělá inteligence ve výuce“, který se uskuteční 16. června 2026 na Filozofické fakultě Univerzity Palackého,“ řekla Jitka Machalová.

Jako významná a absolventy často vzpomínaná osobnost Lékařské fakulty UP obdržel lékař, pedagog a dřívější dlouholetý přednosta Ústavu normální anatomie LF UP Vladimír Holibka dekret přiznávající práva emeritního profesora Univerzity Palackého.

„Těší mě to. Na fakultu chodím stále a rád. Však co mám taky dělat v důchodu,“ usmíval se před začátkem slavnostního aktu v aule filozofické fakulty, během nějž dekret převzal, profesor Holibka.

Na jeho výuku anatomie mnozí lékaři a lékařky vzpomínají, nejen na absolventských setkáních. Účastníky jednoho z dřívějších ročníků tradiční akce LF UP Radicēs/Kořeny překvapil, když je přišel vyzkoušet. „Oni o tom nevěděli, já také ne. Na fakultě mě viděl ředitel nemocnice Roman Havlík a ať jdu s ním, že bychom mohli udělat nějakou srandu, že mají setkání. Tak jsem je trošku vyzkoušel, jen takové základní věci, jak je co dlouhé,“ vzpomněl. Za „anatomickou přepadovku“ si tehdy od přítomných vysloužil dlouhý potlesk vestoje, na fakultě byl však ten den kvůli něčemu jinému – krátce nato oblékl absolventský talár a během diamantové promoce si s dalšími dřívějšími spolužáky připomněl 60 let od promoce.

Vladimír Holibka při neplánovaném zkoušení absolventů LF UP na Kořenech 2019.

Vladimír Holibka, který vloni oslavil 90. narozeniny, chtěl být původně patologem. Po ukončení studia medicíny na LF UP v roce 1959 však nastoupil jako asistent na Ústav normální anatomie, který se stal jeho celoživotním působištěm. Odborné zkušenosti tu zpočátku získával pod vedením významného anatoma Josefa Zrzavého, po němž v roce 1974 – už jako docent – převzal vedení ústavu. V čele pracoviště pak stál až do roku 2005, zasloužil se o jeho další rozvoj, ale i modernizaci výuky anatomie, na níž se dodnes podílí, a rovněž přispěl k rozvoji morfologických oborů v České republice.

Odborně se profesor Holibka během své vědecké kariéry zaměřil mimo jiné na vývoj imunokompetentních tkání člověka, zejména tonsil (mandle), ale i na další oblasti, například se podílel na antropometrickém výzkumu učňů a pracovníků v hornictví. Je autorem desítek původních vědeckých prací publikovaných v domácích i zahraničích odborných časopisech, podepsán je u českého překladu anatomického atlasu a známé jsou jeho Obrazové předlohy k přednáškám z anatomie.

Kromě toho je vášnivým sportovcem. Donedávna sjížděl na kajaku tuzemské i zahraniční řeky, už jako mladý lékař se svou ženou vedli oddíl vodní turistiky v olomouckém domě dětí a pionýrů. Rád jezdil také na kole a hrál tenis.

Prof. Holibka při diamantové promoci v roce 2019.

Udělení čestného titulu emeritní profesor je symbolickým oceněním odborných i lidských kvalit významných osobností univerzity, které jsou svou autoritou a erudicí inspirací pro mladší kolegy a studenty. Emeritnímu profesorovi poskytuje univerzita, respektive fakulta možnost dále vědecky pracovat a využívat její zařízení a vybavení.

Dekret stvrzující práva emeritního profesora UP Vladimíru Holibkovi s poděkováním za vše, co pro univerzitu a lékařskou fakultu udělal, předala prorektorka Jitka Petrová v aule filozofické fakulty, která hostila sérii doktorských promocí.

Ty slavnostně završily studium více než padesátky absolventek a absolventů doktorských programů na teologické, filozofické, lékařské, přírodovědecké, pedagogické a právnické fakultě. Kromě toho převzali své jmenovací dekrety také noví docenti a docentky: Marta Filipová, Milan Hain a Jakub Lysek z FF, Eva Nováková z PdF, Pavel Galář, František Karlický, Roman Kouřil a Stanislav Popelka z PřF a Adéla Galandáková a Kateřina Smešný Trtková z LF UP.

Jako významná a absolventy často vzpomínaná osobnost Lékařské fakulty UP obdržel lékař, pedagog a dřívější dlouholetý přednosta Ústavu normální anatomie LF UP Vladimír Holibka dekret přiznávající práva emeritního profesora Univerzity Palackého.

„Těší mě to. Na fakultu chodím stále a rád. Však co mám taky dělat v důchodu,“ usmíval se před začátkem slavnostního aktu v aule filozofické fakulty, během nějž dekret převzal, profesor Holibka.

Na jeho výuku anatomie mnozí lékaři a lékařky vzpomínají, nejen na absolventských setkáních. Účastníky jednoho z dřívějších ročníků tradiční akce LF UP Radicēs/Kořeny překvapil, když je přišel vyzkoušet. „Oni o tom nevěděli, já také ne. Na fakultě mě viděl ředitel nemocnice Roman Havlík a ať jdu s ním, že bychom mohli udělat nějakou srandu, že mají setkání. Tak jsem je trošku vyzkoušel, jen takové základní věci, jak je co dlouhé,“ vzpomněl. Za „anatomickou přepadovku“ si tehdy od přítomných vysloužil dlouhý potlesk vestoje, na fakultě byl však ten den kvůli něčemu jinému – krátce nato oblékl absolventský talár a během diamantové promoce si s dalšími dřívějšími spolužáky připomněl 60 let od promoce.

Vladimír Holibka při neplánovaném zkoušení absolventů LF UP na Kořenech 2019.

Vladimír Holibka, který vloni oslavil 90. narozeniny, chtěl být původně patologem. Po ukončení studia medicíny na LF UP v roce 1959 však nastoupil jako asistent na Ústav normální anatomie, který se stal jeho celoživotním působištěm. Odborné zkušenosti tu zpočátku získával pod vedením významného anatoma Josefa Zrzavého, po němž v roce 1974 – už jako docent – převzal vedení ústavu. V čele pracoviště pak stál až do roku 2005, zasloužil se o jeho další rozvoj, ale i modernizaci výuky anatomie, na níž se dodnes podílí, a rovněž přispěl k rozvoji morfologických oborů v České republice.

Odborně se profesor Holibka během své vědecké kariéry zaměřil mimo jiné na vývoj imunokompetentních tkání člověka, zejména tonsil (mandle), ale i na další oblasti, například se podílel na antropometrickém výzkumu učňů a pracovníků v hornictví. Je autorem desítek původních vědeckých prací publikovaných v domácích i zahraničích odborných časopisech, podepsán je u českého překladu anatomického atlasu a známé jsou jeho Obrazové předlohy k přednáškám z anatomie.

Kromě toho je vášnivým sportovcem. Donedávna sjížděl na kajaku tuzemské i zahraniční řeky, už jako mladý lékař se svou ženou vedli oddíl vodní turistiky v olomouckém domě dětí a pionýrů. Rád jezdil také na kole a hrál tenis.

Prof. Holibka při diamantové promoci v roce 2019.

Udělení čestného titulu emeritní profesor je symbolickým oceněním odborných i lidských kvalit významných osobností univerzity, které jsou svou autoritou a erudicí inspirací pro mladší kolegy a studenty. Emeritnímu profesorovi poskytuje univerzita, respektive fakulta možnost dále vědecky pracovat a využívat její zařízení a vybavení.

Dekret stvrzující práva emeritního profesora UP Vladimíru Holibkovi s poděkováním za vše, co pro univerzitu a lékařskou fakultu udělal, předala prorektorka Jitka Petrová v aule filozofické fakulty, která hostila sérii doktorských promocí.

Ty slavnostně završily studium více než padesátky absolventek a absolventů doktorských programů na teologické, filozofické, lékařské, přírodovědecké, pedagogické a právnické fakultě. Kromě toho převzali své jmenovací dekrety také noví docenti a docentky: Marta Filipová, Milan Hain a Jakub Lysek z FF, Eva Nováková z PdF, Pavel Galář, František Karlický, Roman Kouřil a Stanislav Popelka z PřF a Adéla Galandáková a Kateřina Smešný Trtková z LF UP.

Eight teams, six months of preparation, three days of physics competitions. The winners of this year’s 39th Young Physicists’ Tournament have been announced. The title went to Kryštof Basista (J. Kainar High School in Hlučín) and Michal Fišer and Daniel Jedlička from the Higher Vocational School and Secondary Technical School of Electrical Engineering in Plzeň. Second place went to a team composed of students from the Ch. Doppler High School in Prague and the Týn nad Vltavou High School, while the bronze medal goes to Mendel High School in Opava.

Osm týmů, půl roku příprav, tři dny fyzikálních soubojů. Letošní 39. ročník Turnaje mladých fyziků zná své vítěze. Titul si odvezli Kryštof Basista (Gymnázium J. Kainara v Hlučíně) a Michal Fišer a Daniel Jedlička z VOŠ a SPŠE Plzeň. Na druhém místě skončil tým složený ze studentů Gymnázia Ch. Dopplera v Praze a Gymnázia Týn nad Vltavou, bronz putuje na Mendelovo gymnázium v Opavě. 

Univerzita Palackého se nově stala součástí prestižní evropské sítě EUniverCities, která propojuje univerzity a města napříč Evropou. Zapojením do této platformy chce univerzita posílit mezinárodní spolupráci a aktivně se podílet na řešení aktuálních společenských témat. Prvním aktivním krokem v rámci členství byla účast zástupkyň univerzity na setkání na konci března Innsbrucku.

Síť EUniverCities sdružuje středně velká evropská města a jejich univerzity s cílem sdílet zkušenosti a rozvíjet spolupráci v oblastech vzdělávání, výzkumu i rozvoje měst. Pro UP představuje členství příležitost zapojit se do formování evropské agendy a zároveň čerpat inspiraci od zahraničních partnerů.

„Otevírají se nám nové možnosti spolupráce a sdílení zkušeností. Vnímáme ho jako důležitý krok k tomu, aby Univerzita Palackého hrála aktivní roli nejen v regionu, ale i na evropské úrovni,“ uvedla Tereza Kalousková, vedoucí Oddělení pro partnerství a koordinátorka aktivit v síti za UP, která se konference „Moving forward: Universities and Cities Shaping Health and Social Cohesion through Sport“ zúčastnila spolu se Simonou Šafaříkovou z PřF.

Členství v EUniverCities zároveň potvrzuje dlouhodobou snahu univerzity o internacionalizaci a posilování vazeb mezi akademickým prostředím a městem, ve kterém působí.

Podrobněji si o mezinárodním setkání v Innsbrucku můžete přečíst zde.

 

Univerzita Palackého se nově stala součástí prestižní evropské sítě EUniverCities, která propojuje univerzity a města napříč Evropou. Zapojením do této platformy chce univerzita posílit mezinárodní spolupráci a aktivně se podílet na řešení aktuálních společenských témat. Prvním aktivním krokem v rámci členství byla účast zástupkyň univerzity na setkání na konci března Innsbrucku.

Síť EUniverCities sdružuje středně velká evropská města a jejich univerzity s cílem sdílet zkušenosti a rozvíjet spolupráci v oblastech vzdělávání, výzkumu i rozvoje měst. Pro UP představuje členství příležitost zapojit se do formování evropské agendy a zároveň čerpat inspiraci od zahraničních partnerů.

„Otevírají se nám nové možnosti spolupráce a sdílení zkušeností. Vnímáme ho jako důležitý krok k tomu, aby Univerzita Palackého hrála aktivní roli nejen v regionu, ale i na evropské úrovni,“ uvedla Tereza Kalousková, vedoucí Oddělení pro partnerství a koordinátorka aktivit v síti za UP, která se konference „Moving forward: Universities and Cities Shaping Health and Social Cohesion through Sport“ zúčastnila spolu se Simonou Šafaříkovou z PřF.

Členství v EUniverCities zároveň potvrzuje dlouhodobou snahu univerzity o internacionalizaci a posilování vazeb mezi akademickým prostředím a městem, ve kterém působí.

Podrobněji si o mezinárodním setkání v Innsbrucku můžete přečíst zde.

 

Vyzkoušet si práci knihovníka, poznat tajemství umělé inteligence, nahlédnout do pravěku i do vesmíru nebo si protáhnout svaly pohybem. Školní volno o Zeleném čtvrtku si děti zaměstnankyň a zaměstnanců Univerzity Palackého již podruhé užily na vybraných univerzitních pracovištích v rámci akce Dětem vstup povolen!.

Naučné, kreativní nebo pohybové, ale především zábavné aktivity na „univerzitní dorost“ čekaly v Knihovně UP a jejím Britském centru, také v Pevnosti poznání a Aplikačním centru BALUO. Po skončení dopoledního programu mohli rodiče se svými ratolestmi vyrazit na oběd v menze.

„Akce se zúčastnilo více než sto dětí. Velkou radost nám udělal mimořádný zájem o nově zařazené aktivity v knihovně. Program zaměřený na digitální bezpečnost i hravou práci s knihami se zaplnil téměř okamžitě,“ uvedla Veronika Fousková z Oddělení řízení lidských zdrojů UP, které akci společně se zmíněnými pracovišti připravilo.

„Za velmi důležité považujeme i zapojení dětí zahraničních zaměstnankyň a zaměstnanců. Akce tak pomáhá nejen ke slaďování pracovního a rodinného života, ale zároveň přispívá k budování otevřeného a vstřícného prostředí na univerzitě,“ dodala.

Poprvé se akce Dětem vstup povolen! v rámci konceptu Férová univerzita konala vloni krátce po přijetí Deklarace podpory politiky slaďování soukromého a pracovního života na Univerzitě Palackého (její text najdete zde).

„Zkušenost z druhého ročníku nám potvrdila, že Dětem vstup povolen! není jednorázovou akcí, ale postupně se z ní stává smysluplná tradice. Díky ní můžeme systematicky podporovat rodiny svých zaměstnanců a zaměstnankyň a rozvíjet prostředí, které je skutečně family friendly,“ uzavřela Veronika Fousková.

Vyzkoušet si práci knihovníka, poznat tajemství umělé inteligence, nahlédnout do pravěku i do vesmíru nebo si protáhnout svaly pohybem. Školní volno o Zeleném čtvrtku si děti zaměstnankyň a zaměstnanců Univerzity Palackého již podruhé užily na vybraných univerzitních pracovištích v rámci akce Dětem vstup povolen!.

Naučné, kreativní nebo pohybové, ale především zábavné aktivity na „univerzitní dorost“ čekaly v Knihovně UP a jejím Britském centru, také v Pevnosti poznání a Aplikačním centru BALUO. Po skončení dopoledního programu mohli rodiče se svými ratolestmi vyrazit na oběd v menze.

„Akce se zúčastnilo více než sto dětí. Velkou radost nám udělal mimořádný zájem o nově zařazené aktivity v knihovně. Program zaměřený na digitální bezpečnost i hravou práci s knihami se zaplnil téměř okamžitě,“ uvedla Veronika Fousková z Oddělení řízení lidských zdrojů UP, které akci společně se zmíněnými pracovišti připravilo.

„Za velmi důležité považujeme i zapojení dětí zahraničních zaměstnankyň a zaměstnanců. Akce tak pomáhá nejen ke slaďování pracovního a rodinného života, ale zároveň přispívá k budování otevřeného a vstřícného prostředí na univerzitě,“ dodala.

Poprvé se akce Dětem vstup povolen! v rámci konceptu Férová univerzita konala vloni krátce po přijetí Deklarace podpory politiky slaďování soukromého a pracovního života na Univerzitě Palackého (její text najdete zde).

„Zkušenost z druhého ročníku nám potvrdila, že Dětem vstup povolen! není jednorázovou akcí, ale postupně se z ní stává smysluplná tradice. Díky ní můžeme systematicky podporovat rodiny svých zaměstnanců a zaměstnankyň a rozvíjet prostředí, které je skutečně family friendly,“ uzavřela Veronika Fousková.

In recent weeks, CERN has delivered two results worth paying attention to. The LHCb experiment discovered a long-sought particle. The BASE experiment, for the first time in history, transported antiprotons outside the laboratory. 

V posledních týdnech přinesl CERN hned dva výsledky, které stojí za pozornost. Experiment LHCb objevil dlouho hledanou částici. Experiment BASE zase poprvé v historii převezl antiprotony mimo laboratoř. 

AI to za vás nedá – s tímto mottem putuje po Česku letošní série Nočních běhů pro Světlušku, která ve středu 16. dubna rozsvítí také olomoucké parky. V rámci doprovodného programu u toho nebude chybět ani Centrum APA Fakulty tělesné kultury UP, u jehož stánku si zájemci budou moci vyzkoušet sportovně-kompenzační pomůcky nejen pro osoby se zrakovým postižením.

„Technologie nám dnes umí poradit téměř se vším, ale osobní setkání a solidaritu nahradit neumí. Umělá inteligence nám může ukázat trasu nebo spočítat tempo, ale vyběhnout na pomoc druhým musí člověk vždy sám,“ vysvětlil letošní motto série dobročinných běhů Jiří Váňa, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu, jehož je Světluška součástí. 

Centrum APA (aplikovaných pohybových aktivit) s fondem v oblasti podpory pohybových aktivit dětí a žáků se zrakovým postižením spolupracuje již několik let a konzultanti APA seznamují veřejnost s přizpůsobenými možnostmi pohybu na všech letošních zastávkách Světlušky. Série začala v březnu v Ostravě a skončí v září ve Zlíně.

„Spolupráce se Světluškou si velmi vážíme, společně se nám daří naplňovat společnou vizi práv osob se zrakovým postižením na aktivní život. Že jsou pohybová aktivita a sport jednou z cest k plnohodnotnému životu, přibližujeme i na našem osvětovém stánku, kde si zájemci mohou vyzkoušet některé kompenzační pomůcky a pohybové aktivity přizpůsobené nejen osobám se zrakovým postižením. Seznámit se mohou i s dalšími činnostmi našeho centra a katedry APA FTK UP, jejíž studenti mimo jiné pravidelně vyjíždějí s osobami s různým zdravotním postižením na týdenní Expedici PřesBar,“ uvedl Ondřej Ješina z Centra APA.

video_sem

Olomouc patří v itineráři série Nočních běhů pro Světlušku k tradičním zastávkám, ve středu 16. dubna sem běh na podporu nevidomých a slabozrakých zamíří již podesáté.  Středobodem bude prostor před restaurací Fontána ve Smetanových sadech, kde se v 19 hodin otevřou stany s registrací běžců a rovněž prezentace spolupracovníků a partnerů akce. Kromě stánku Centra APA si tu zájemci budou moci nechat změřit zrak nebo se nechat namasírovat, podbarvení večeru dodá hudebník Rodan.

U Fontány také bude start a cíl běhu, který je připraven ve dvou variantách – 2,5 a 5 km. Na trať běžci s rozsvícenými čelovkami vyběhnou ve 21 hodin.

Další informace jsou k dispozici zde.

AI to za vás nedá – s tímto mottem putuje po Česku letošní série Nočních běhů pro Světlušku, která ve středu 16. dubna rozsvítí také olomoucké parky. V rámci doprovodného programu u toho nebude chybět ani Centrum APA Fakulty tělesné kultury UP, u jehož stánku si zájemci budou moci vyzkoušet sportovně-kompenzační pomůcky nejen pro osoby se zrakovým postižením.

„Technologie nám dnes umí poradit téměř se vším, ale osobní setkání a solidaritu nahradit neumí. Umělá inteligence nám může ukázat trasu nebo spočítat tempo, ale vyběhnout na pomoc druhým musí člověk vždy sám,“ vysvětlil letošní motto série dobročinných běhů Jiří Váňa, ředitel Nadačního fondu Českého rozhlasu, jehož je Světluška součástí. 

Centrum APA (aplikovaných pohybových aktivit) s fondem v oblasti podpory pohybových aktivit dětí a žáků se zrakovým postižením spolupracuje již několik let a konzultanti APA seznamují veřejnost s přizpůsobenými možnostmi pohybu na všech letošních zastávkách Světlušky. Série začala v březnu v Ostravě a skončí v září ve Zlíně.

„Spolupráce se Světluškou si velmi vážíme, společně se nám daří naplňovat společnou vizi práv osob se zrakovým postižením na aktivní život. Že jsou pohybová aktivita a sport jednou z cest k plnohodnotnému životu, přibližujeme i na našem osvětovém stánku, kde si zájemci mohou vyzkoušet některé kompenzační pomůcky a pohybové aktivity přizpůsobené nejen osobám se zrakovým postižením. Seznámit se mohou i s dalšími činnostmi našeho centra a katedry APA FTK UP, jejíž studenti mimo jiné pravidelně vyjíždějí s osobami s různým zdravotním postižením na týdenní Expedici PřesBar,“ uvedl Ondřej Ješina z Centra APA.

video_sem

Olomouc patří v itineráři série Nočních běhů pro Světlušku k tradičním zastávkám, ve středu 16. dubna sem běh na podporu nevidomých a slabozrakých zamíří již podesáté.  Středobodem bude prostor před restaurací Fontána ve Smetanových sadech, kde se v 19 hodin otevřou stany s registrací běžců a rovněž prezentace spolupracovníků a partnerů akce. Kromě stánku Centra APA si tu zájemci budou moci nechat změřit zrak nebo se nechat namasírovat, podbarvení večeru dodá hudebník Rodan.

U Fontány také bude start a cíl běhu, který je připraven ve dvou variantách – 2,5 a 5 km. Na trať běžci s rozsvícenými čelovkami vyběhnou ve 21 hodin.

Další informace jsou k dispozici zde.

Univerzita Palackého se rozhodla zachovat ceny studentského stravování ve svých menzách na stávající úrovni. Studující tak v tuto chvíli nepocítí dopady změn ve financování ze strany státu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy letos v březnu zrušilo účelovou podporu studentského stravování na vysokých školách. Tyto prostředky jsou nově začleněny do obecného rozpočtu vysokých škol, ze kterého však nelze financovat přímo stravování. Odpovědnost za nastavení cen a dostupnost stravování tak přešla na jednotlivé univerzity.

Univerzita Palackého bude výpadek těchto prostředků kompenzovat z vlastních zdrojů, aby zachovala dostupnost teplého jídla pro své studující. „Chceme, aby studentské stravování zůstalo dostupné pro všechny, včetně těch, pro které by výraznější zdražení mohlo představovat zásadní problém. Proto jsme se rozhodli zatím ceny jídel v naší menze nenavyšovat, situaci budeme dále průběžně vyhodnocovat,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Dlouhodobé nastavení cen stravného v menze UP bude záviset na dalším vývoji financování vysokých škol a aktuální ekonomické situaci univerzity, která má ovšem snahu najít způsob, jak studentské ceny stravování udržet a zároveň nevytvářet ekonomickou ztrátu v hospodaření Správy kolejí a menz UP. Menza uvaří a vydá svým studentkám a studentům přibližně 200 000 obědů v průběhu celého akademického roku, celkově je to pak 620 000 obědů včetně zaměstnanců a cizích strávníků.

Univerzita Palackého se rozhodla zachovat ceny studentského stravování ve svých menzách na stávající úrovni. Studující tak v tuto chvíli nepocítí dopady změn ve financování ze strany státu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy letos v březnu zrušilo účelovou podporu studentského stravování na vysokých školách. Tyto prostředky jsou nově začleněny do obecného rozpočtu vysokých škol, ze kterého však nelze financovat přímo stravování. Odpovědnost za nastavení cen a dostupnost stravování tak přešla na jednotlivé univerzity.

Univerzita Palackého bude výpadek těchto prostředků kompenzovat z vlastních zdrojů, aby zachovala dostupnost teplého jídla pro své studující. „Chceme, aby studentské stravování zůstalo dostupné pro všechny, včetně těch, pro které by výraznější zdražení mohlo představovat zásadní problém. Proto jsme se rozhodli zatím ceny jídel v naší menze nenavyšovat, situaci budeme dále průběžně vyhodnocovat,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Dlouhodobé nastavení cen stravného v menze UP bude záviset na dalším vývoji financování vysokých škol a aktuální ekonomické situaci univerzity, která má ovšem snahu najít způsob, jak studentské ceny stravování udržet a zároveň nevytvářet ekonomickou ztrátu v hospodaření Správy kolejí a menz UP. Menza uvaří a vydá svým studentkám a studentům přibližně 200 000 obědů v průběhu celého akademického roku, celkově je to pak 620 000 obědů včetně zaměstnanců a cizích strávníků.

Spolek mediků LF UP opět pro studentky a studenty Univerzity Palackého připravil možnost procvičit si základy první pomoci během výukové akce nazvané Neznáš, nezachráníš!. Praktický kurz, jehož součástí je i simulace reálné situace, se koná ve středu 22. dubna od 15 hodin v prostorách Lékařské fakulty UP. Z důvodu omezené kapacity je nutné se dopředu přihlásit.

Účastníky čeká úvodní teoretická přednáška, během níž se seznámí se základními principy první pomoci. Poté se rozdělí do skupin a projdou pět praktických stanovišť. „Na nich si osvojí konkrétní dovednosti, jako jsou například obvazové techniky, kardiopulmonální resuscitace nebo použití defibrilátoru. Na závěr si ověří získané znalosti a dovednosti v simulacích konkrétních krizových situacích, do nichž se mohou v běžném životě dostat,“ přiblížil za pořadatele Ondřej Hubálek, student 4. ročník Všeobecného lékařství.

Kurzu se mohou zdarma zúčastnit studentky a studenti všech fakult UP, vyjma fakulty lékařské. Kapacita je z organizačních důvodů omezená na 30 lidí a je nutné se dopředu přihlásit prostřednictvím tohoto formuláře.

ig_sem_https://www.instagram.com/spolek_mediku/p/DWn6kdlDGX4/

Spolek mediků LF UP opět pro studentky a studenty Univerzity Palackého připravil možnost procvičit si základy první pomoci během výukové akce nazvané Neznáš, nezachráníš!. Praktický kurz, jehož součástí je i simulace reálné situace, se koná ve středu 22. dubna od 15 hodin v prostorách Lékařské fakulty UP. Z důvodu omezené kapacity je nutné se dopředu přihlásit.

Účastníky čeká úvodní teoretická přednáška, během níž se seznámí se základními principy první pomoci. Poté se rozdělí do skupin a projdou pět praktických stanovišť. „Na nich si osvojí konkrétní dovednosti, jako jsou například obvazové techniky, kardiopulmonální resuscitace nebo použití defibrilátoru. Na závěr si ověří získané znalosti a dovednosti v simulacích konkrétních krizových situacích, do nichž se mohou v běžném životě dostat,“ přiblížil za pořadatele Ondřej Hubálek, student 4. ročník Všeobecného lékařství.

Kurzu se mohou zdarma zúčastnit studentky a studenti všech fakult UP, vyjma fakulty lékařské. Kapacita je z organizačních důvodů omezená na 30 lidí a je nutné se dopředu přihlásit prostřednictvím tohoto formuláře.

ig_sem_https://www.instagram.com/spolek_mediku/p/DWn6kdlDGX4/

Nejsou divní, ani nevychovaní, naopak jsou vybavení něčím, co může být bráno jako superschopnost. S touto premisou chce Karolína Tomášková, studentka rekreologie na Fakultě tělesné kultury UP, změnit většinový, převážně negativní pohled na lidi s ADHD. Vedle sdílení nejen vlastních zkušeností vyvinula s podporou Nadačního fondu UP nové pomůcky, tzv. fidgety, a také připravuje návrh prostoru přátelského k neurodivergentním studentům. Svůj projekt měla možnost představit i prezidentu ČR.

Svoji jinakost začala Karolína Tomášková více řešit, když si uvědomila, že nefunguje jako ostatní. „Seděla jsem například nad nějakým úkolem do školy dva týdny a prostě mi nešlo začít. Až když začal hořet termín, se vše změnilo a najednou jsem dokázala pracovat extrémně efektivně, kreativně a vytvořila jsem něco, s čím jsem byla spokojená. S ADHD v každodenním životě souvisí i množství výzev, jako je ranní vstávání nebo objednání se k zubaři, ale i větší náchylnost k úzkostem, depresím a návykovému chování. S tím a obecně s energií a náladou mi pomáhá pravidelný pohyb. Díky vyplavení dopaminů a dalších pozitivních hormonů se držím v lepším rozpoložení a cítím se fyzicky i mentálně lépe. Skvělá je i studená sprcha po ránu.“

Projekt ADHD Superpower původně vznikl v rámci studia, v podstatě jako reakce na negativní zkušenost s absolvovanou diagnostikou. „Snažíme se o osvětu a popularizaci, pořádáme různé setkávací akce, workshopy nebo besedy, jsme i online,“ přibližuje s tím, že spolu s týmem klade důraz na pozitivní přístup k neurodiverzitě. „Nepřehlížíme, že se s ADHD pojí jisté výzvy a potenciální překážky. Nabízíme možnosti, jak na ně reagovat, pracovat s nimi a mít tak možnost zaměřit se i na ty silné stránky a využívat jich,“ dodává studentka, v jejímž rozvrhu se zdaleka neobjevují jen předměty z FTK. Prošla například i kurzem pro motivované a nadané studující UP Leadership Matters!.

Se svými záměry Karolína Tomášková zaujala v soutěži Podnikavá hlava nebo ve Startup Show Inovačního centra Olomouckého kraje v rámci UP Business Campu, zúčastnila se také soutěže Social Impact Award a naskytla se jí i příležitost představit svůj projekt prezidentu Petru Pavlovi. Na setkání s mladými inovátory na zámku v Lánech vyrazila v nepřehlédnutelné barevné košili.

„Zrovna v době, kdy mi nebylo úplně nejlépe, se mi dostalo takové pocty. Ale připravila jsem se na to, takže jsem si dokázala den užít. Byl to velmi intenzivní a inspirativní zážitek, vznikly z toho nějaké další spolupráce. A moje barevná košile? Bylo to organizované jako letní grilování, byla jsem to já, byla jsem autentická,“ vysvětluje.

Prezidentovi ukázala některé fidget modely, pomáhající nejen lidem s ADHD zdravě regulovat vnitřní neklid. Nechyběl tzv. fidget spinner, který se před časem stal hitem a v rukou si s ním točil kdekdo. Nelze ho však ovládat pouze jednou rukou a je poměrně hlučný, což Karolína Tomášková chtěla napravit. S podporou Nadačního fondu UP navrhla fidgety ve formě prstene, které jsou k dostání v UPointu či vybraných olomouckých kavárnách.

„Chtěla jsem vytvořit něco nenápadného i variabilního, co nebere pozornost a zároveň jde vytisknout na 3D tiskárně. Vymysleli jsme několik modelů s různými vlastnostmi, tišší, ale jeden naopak svým zvukem připomíná řehtačku. Myslíme na dospělé i na děti. A také na přírodu – tiskne se z biologicky rozložitelného materiá­lu na bázi modifikovaného kukuřičného škrobu,“ uvádí. S 3D tiskem pomáhá ředitel fondu Jiří Rudolf a zpočátku i Vědeckotechnický park UP.

Úmysly Karolíny Tomáškové však fidgety nekončí. V rámci projektu vzniká i návrh prostoru přátelského k lidem s ADHD. „Vytvořili jsme skupinu, v níž se o takovém prostoru bavíme. Určitě by v něm mělo být hodně volných předmětů k hraní a odre­agování se, například míčky, také nějaká karimatka na protažení, mohla by tam hrát hudba podporující soustředění… Ještě uvidíme,“ uzavírá studentka.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP. 

Nejsou divní, ani nevychovaní, naopak jsou vybavení něčím, co může být bráno jako superschopnost. S touto premisou chce Karolína Tomášková, studentka rekreologie na Fakultě tělesné kultury UP, změnit většinový, převážně negativní pohled na lidi s ADHD. Vedle sdílení nejen vlastních zkušeností vyvinula s podporou Nadačního fondu UP nové pomůcky, tzv. fidgety, a také připravuje návrh prostoru přátelského k neurodivergentním studentům. Svůj projekt měla možnost představit i prezidentu ČR.

Svoji jinakost začala Karolína Tomášková více řešit, když si uvědomila, že nefunguje jako ostatní. „Seděla jsem například nad nějakým úkolem do školy dva týdny a prostě mi nešlo začít. Až když začal hořet termín, se vše změnilo a najednou jsem dokázala pracovat extrémně efektivně, kreativně a vytvořila jsem něco, s čím jsem byla spokojená. S ADHD v každodenním životě souvisí i množství výzev, jako je ranní vstávání nebo objednání se k zubaři, ale i větší náchylnost k úzkostem, depresím a návykovému chování. S tím a obecně s energií a náladou mi pomáhá pravidelný pohyb. Díky vyplavení dopaminů a dalších pozitivních hormonů se držím v lepším rozpoložení a cítím se fyzicky i mentálně lépe. Skvělá je i studená sprcha po ránu.“

Projekt ADHD Superpower původně vznikl v rámci studia, v podstatě jako reakce na negativní zkušenost s absolvovanou diagnostikou. „Snažíme se o osvětu a popularizaci, pořádáme různé setkávací akce, workshopy nebo besedy, jsme i online,“ přibližuje s tím, že spolu s týmem klade důraz na pozitivní přístup k neurodiverzitě. „Nepřehlížíme, že se s ADHD pojí jisté výzvy a potenciální překážky. Nabízíme možnosti, jak na ně reagovat, pracovat s nimi a mít tak možnost zaměřit se i na ty silné stránky a využívat jich,“ dodává studentka, v jejímž rozvrhu se zdaleka neobjevují jen předměty z FTK. Prošla například i kurzem pro motivované a nadané studující UP Leadership Matters!.

Se svými záměry Karolína Tomášková zaujala v soutěži Podnikavá hlava nebo ve Startup Show Inovačního centra Olomouckého kraje v rámci UP Business Campu, zúčastnila se také soutěže Social Impact Award a naskytla se jí i příležitost představit svůj projekt prezidentu Petru Pavlovi. Na setkání s mladými inovátory na zámku v Lánech vyrazila v nepřehlédnutelné barevné košili.

„Zrovna v době, kdy mi nebylo úplně nejlépe, se mi dostalo takové pocty. Ale připravila jsem se na to, takže jsem si dokázala den užít. Byl to velmi intenzivní a inspirativní zážitek, vznikly z toho nějaké další spolupráce. A moje barevná košile? Bylo to organizované jako letní grilování, byla jsem to já, byla jsem autentická,“ vysvětluje.

Prezidentovi ukázala některé fidget modely, pomáhající nejen lidem s ADHD zdravě regulovat vnitřní neklid. Nechyběl tzv. fidget spinner, který se před časem stal hitem a v rukou si s ním točil kdekdo. Nelze ho však ovládat pouze jednou rukou a je poměrně hlučný, což Karolína Tomášková chtěla napravit. S podporou Nadačního fondu UP navrhla fidgety ve formě prstene, které jsou k dostání v UPointu či vybraných olomouckých kavárnách.

„Chtěla jsem vytvořit něco nenápadného i variabilního, co nebere pozornost a zároveň jde vytisknout na 3D tiskárně. Vymysleli jsme několik modelů s různými vlastnostmi, tišší, ale jeden naopak svým zvukem připomíná řehtačku. Myslíme na dospělé i na děti. A také na přírodu – tiskne se z biologicky rozložitelného materiá­lu na bázi modifikovaného kukuřičného škrobu,“ uvádí. S 3D tiskem pomáhá ředitel fondu Jiří Rudolf a zpočátku i Vědeckotechnický park UP.

Úmysly Karolíny Tomáškové však fidgety nekončí. V rámci projektu vzniká i návrh prostoru přátelského k lidem s ADHD. „Vytvořili jsme skupinu, v níž se o takovém prostoru bavíme. Určitě by v něm mělo být hodně volných předmětů k hraní a odre­agování se, například míčky, také nějaká karimatka na protažení, mohla by tam hrát hudba podporující soustředění… Ještě uvidíme,“ uzavírá studentka.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP. 

Map of Jewish Settlement in Olomouc Wins International Award

The map, titled The Development of Jewish Settlement in Olomouc: The Geographical and Socioeconomic Structure of the Jewish Population from 1180 to 2021 (VUP, 2022), created in collaboration between the Kurt and Ursula Schubert Center for Jewish Studies at the Faculty of Arts and the Department of Geoinformatics at the Faculty of Science of Palacký University, has received the prestigious Best Map Award 2024/2025. It is awarded by the Journal of Maps (Routledge).

The award-winning map was published in the scholarly article “Development of the Jewish Settlement of Olomouc: Geographic and Socioeconomic Structure of the Jewish Population in the Period 1180–2021” (Cahová, Ivana – Barvíř, Radek, 2025, Journal of Maps 21/1.

“We are very pleased to receive this award. Our map provides a comprehensive overview of the development of the Jewish community in Olomouc from the 12th century to the present day.” Ivana Cahová, Faculty of Arts, Palacký University

The Journal of Maps, founded in 2005, is one of the leading international journals focused on cartography and geoinformation analysis. Since 2008, it has annually presented the Best Map Award to the best contribution that excels not only in its scholarly content but also in its cartographic presentation. The jury selects the winner from a shortlist of published works based on a combination of these criteria.
The jury described the winning map as an “outstanding example of historical geoinformation analysis” with “excellent use of colours and a well-thought-out panel structure that clearly guides the reader through the topic.”
A team of co-authors—at the time mainly CJS students—contributed to its creation: Kateřina Lapiszová, Pavlína Niklová, Anna Řezníčková, Nikola Svobodníková, and Václav Chalupný, in collaboration with external contributors Miroslav Papoušek, Daniel Baránek, Jakub Pospíšil, and Alexander Jeništa. The project was led by editors Ivana Cahová and Radek Barvíř.
“Our map was published as early as 2022, but it was not presented to the academic community until the recent article in the Journal of Maps, on the basis of which it received the award. We are very pleased about this. The map provides a comprehensive overview of the development of Jewish settlement in Olomouc from the 12th century to the present. It captures changes in the spatial distribution of the Jewish population in relation to historical and political shifts and supplements this with an analysis of migration patterns within Central Europe. It also includes graphical representations depicting demographic trends, the community’s socioeconomic structure and its position within urban society, as well as the linguistic and cultural diversity of the population,” summarized Ivana Cahová, head of the Kurt and Ursula Schubert Center for Jewish Studies at the Faculty of Arts, Palacký University Olomouc, on behalf of the team of creators.

She also noted that research into the history of the Jewish community in Moravia is one of the long-term priorities of Jewish studies in Olomouc. One of its goals is to make the results of scholarly research accessible to the general public in a comprehensible, visually appealing format. The award-winning map is an example of the successful integration of scientific analysis and modern visualisation methods.
The findings contribute to a deeper understanding of the history of the Jewish community in Olomouc and to its placement within the broader context of Moravian and Czech history. At the same time, they open up space for critical reflection on traditional historical narratives regarding ethnic and cultural minorities.

The map The Development of Jewish Settlement in Olomouc: The Geographical and Socioeconomic Structure of the Jewish Population in the Period 1180–2021 (VUP, 2022) was created with the support of the Ministry of Education, Youth, and Sports of the Czech Republic (project IGA_FF_2021_026). It is available in both print and digital formats on the website of the Center for Jewish Studies at the Faculty of Arts, Palacký University.

Authors: Cahová, Ivana (ed.); Barvíř, Radek; Chalupný, Václav; Jeništa, Alexandr; Lapiszová, Kateřina; Niklová, Pavlína; Papoušek, Miroslav; Pospíšil, Jakub; Řezníčková, Anna; Svobodníková, Nikola.