Agregátor zdrojů

Houbařky, houbaři, milovníci přírody i všichni, které fascinuje svět hub, se mohou těšit na další ročník tradiční akce Houby v Pevnosti. O víkendu 19.–20. září zaplní Pevnost poznání houby od přízemí až po planetárium. Návštěvníci prozkoumají jejich jedinečné vlastnosti v laboratoři, objeví podzemní mykorhizní sítě, poznají čerstvě sesbírané druhy, zjistí, jak některé houby ovlivňují lidské vnímání, a vyrobí si vlastní mykokapsle. Ještě před vstupem do budovy je navíc přivítají houby v nadživotní velikosti. 

„Houby jsou neuvěřitelně pestré téma, na kterém můžeme krásně ukázat, jak se jednotlivé vědní obory vzájemně propojují. Nechceme je představovat jen jako něco, co sbíráme v lese. Podíváme se na jejich spolupráci se stromy, chemické vlastnosti a jejich působení na lidský organismus. Návštěvníci si přitom budou moci většinu témat sami vyzkoušet prostřednictvím her, experimentů a interaktivních aktivit,“ říká programová manažerka Šárka Kostková. 

Součástí programu Hub v Pevnosti je:

Výstava hub

Jaké houby právě rostou v českých lesích? Výstava nabídne možnost prohlédnout si zblízka aktuálně rostoucí druhy hub a porovnat jejich tvary, barvy i další charakteristické znaky. Sbírku připraví mykolog Petr Pohanka, autor webu Houboviny.cz.

Mykologická poradna 

Nevíte, co vám vyrostlo na zahradě nebo co jste si právě přinesli z lesa? Do mykologické poradny si můžete vzít vlastní vzorky a poradit se přímo s mykologem Petrem Pohankou.

Přednáška Čarovné houby z pohledu chemie

V sobotu téma doplní také přednáška Čarovné houby z pohledu chemie. Od šamanů k moderní medicíně, kterou povede Peter Antal z katedry anorganické chemie PřF UP. Ve svém výzkumu se věnuje koordinačním sloučeninám a jejich možnému využití a zároveň se podílí na výuce budoucích učitelů chemie, kterým mimo jiné přednáší předmět Návykové látky. Společně se podíváme na psychedelické látky obsažené v některých houbách, na to, proč mění naše vnímání, jaká rizika s sebou nesou a zda mohou mít své místo také v moderní medicíně. Po přednášce bude podle zájmu prostor také pro individuální diskuzi. 

Účinky psychedelik 

Jak mohou některé houby ovlivnit lidský mozek a naše vnímání okolního světa? Interaktivní kiosky představí vybrané psychoaktivní a jedovaté houby, látky zodpovědné za jejich účinky i to, co se po jejich působení odehrává v lidském organismu. Návštěvníci zjistí, proč mohou být jejich účinky velmi nevyzpytatelné, jak se jednotlivé druhy liší a jaké místo zaujímají v historii, kultuře i přírodě. Součástí programu budou také speciální brýle simulující změny vnímání spojené s účinky LSD. Bez užití jakékoli psychoaktivní látky si tak zájemci mohou vyzkoušet, jak se může proměnit vnímání prostoru, barev nebo pohybu. 

Kloboučku, hop

Nahlédněte do podzemní sítě lesa a objevte svět mykorhizy – propojení hub a kořenů stromů, při kterém si oba partneři navzájem pomáhají. V pohybové hře Kloboučku, hop se sami stanete houbami a vaším úkolem bude najít správného stromového partnera. 

Mapa mykorhizy 

Ponořte se ještě hlouběji do tajuplného světa neviditelných sítí. Prozkoumejte místa, kde jsou podzemní sítě houbových vláken nejhustší a kde naopak téměř chybí. Zjistíte, jak houby propojují rostliny, co se pod povrchem půdy skutečně odehrává a proč jsou tato vlákna důležitá nejen pro fungování lesa, ale také pro klima. 

O houbách a lidech 

Věděli jste, že houby provázejí lidstvo od pradávna jako potrava, jed, léčivo, surovina, symbol i součást rituálů? V krátké interaktivní show se vydáte po stopách hub dějinami a zjistíte, proč se některých lidé obávali, zatímco jiné považovali za téměř zázračné. Čekají vás překvapivé příběhy, historické artefakty i malé experimenty dokazující, že historie hub rozhodně nezačíná ani nekončí v houbařském košíku. 

Tematické vědecké dílny 3 v 1 

V rámci akce na vás čeká i tematický balíček vědeckých dílen 3 v 1. Součástí balíčku je:  

Laboratoř poznání – Co všechno se skrývá v houbách, když se na ně podíváme očima chemika? Návštěvníci budou experimentovat a objevovat principy, které houby využívají v přírodě. Zjistí například, jak dřevokazné houby dokážou rozkládat celulózu a způsobovat tak hnilobu dřeva. 

Kreativní dílna – V kreativní dílně si vyrobí vlastní mykokapsle – malé houbové bonbony plné chuti a přírodních látek! Základem bude prášek z hlívy ústřičné, který si namíchají podle svého: přidají ovoce, bylinky a další ingredience a vytvoří si vlastní houbovou kombinaci. 

Digitální planetárium – Každou zářijovou sobotu a neděli bude v nabídce speciální komentovaný program Houbařův průvodce galaxií. Houbaření patří mezi nejoblíbenější české kratochvíle, ale málokterý houbař dokáže hledat houby také na obloze. Návštěvníci se vydají na výlet hlubokým vesmírem, kde objeví ty nejkrásnější exempláře hub, které v žádném atlasu nenajdou. Dozvědí se také, proč bude moci houbařit i první Čech na Mezinárodní vesmírné stanici. 

Houby vyrostou také před Pevností 

Na houby tentokrát návštěvníci narazí ještě před vstupem do science centra. Prostor před Pevností poznání zaplní instalace hub v nadživotní velikosti vytvořená olomouckým autorem Dosy Doss. Deset různých druhů hub, se kterými se lze právě v tomto období setkat v českých lesích, si budou moci kolemjdoucí i návštěvníci prohlédnout ve výrazně zvětšeném měřítku.

Další podrobnosti k programu najdete na webu Pevnosti poznání.

Houbařky, houbaři, milovníci přírody i všichni, které fascinuje svět hub, se mohou těšit na další ročník tradiční akce Houby v Pevnosti. O víkendu 19.–20. září zaplní Pevnost poznání houby od přízemí až po planetárium. Návštěvníci prozkoumají jejich jedinečné vlastnosti v laboratoři, objeví podzemní mykorhizní sítě, poznají čerstvě sesbírané druhy, zjistí, jak některé houby ovlivňují lidské vnímání, a vyrobí si vlastní mykokapsle. Ještě před vstupem do budovy je navíc přivítají houby v nadživotní velikosti. 

„Houby jsou neuvěřitelně pestré téma, na kterém můžeme krásně ukázat, jak se jednotlivé vědní obory vzájemně propojují. Nechceme je představovat jen jako něco, co sbíráme v lese. Podíváme se na jejich spolupráci se stromy, chemické vlastnosti a jejich působení na lidský organismus. Návštěvníci si přitom budou moci většinu témat sami vyzkoušet prostřednictvím her, experimentů a interaktivních aktivit,“ říká programová manažerka Šárka Kostková. 

Součástí programu Hub v Pevnosti je:

Výstava hub

Jaké houby právě rostou v českých lesích? Výstava nabídne možnost prohlédnout si zblízka aktuálně rostoucí druhy hub a porovnat jejich tvary, barvy i další charakteristické znaky. Sbírku připraví mykolog Petr Pohanka, autor webu Houboviny.cz.

Mykologická poradna 

Nevíte, co vám vyrostlo na zahradě nebo co jste si právě přinesli z lesa? Do mykologické poradny si můžete vzít vlastní vzorky a poradit se přímo s mykologem Petrem Pohankou.

Přednáška Čarovné houby z pohledu chemie

V sobotu téma doplní také přednáška Čarovné houby z pohledu chemie. Od šamanů k moderní medicíně, kterou povede Peter Antal z katedry anorganické chemie PřF UP. Ve svém výzkumu se věnuje koordinačním sloučeninám a jejich možnému využití a zároveň se podílí na výuce budoucích učitelů chemie, kterým mimo jiné přednáší předmět Návykové látky. Společně se podíváme na psychedelické látky obsažené v některých houbách, na to, proč mění naše vnímání, jaká rizika s sebou nesou a zda mohou mít své místo také v moderní medicíně. Po přednášce bude podle zájmu prostor také pro individuální diskuzi. 

Účinky psychedelik 

Jak mohou některé houby ovlivnit lidský mozek a naše vnímání okolního světa? Interaktivní kiosky představí vybrané psychoaktivní a jedovaté houby, látky zodpovědné za jejich účinky i to, co se po jejich působení odehrává v lidském organismu. Návštěvníci zjistí, proč mohou být jejich účinky velmi nevyzpytatelné, jak se jednotlivé druhy liší a jaké místo zaujímají v historii, kultuře i přírodě. Součástí programu budou také speciální brýle simulující změny vnímání spojené s účinky LSD. Bez užití jakékoli psychoaktivní látky si tak zájemci mohou vyzkoušet, jak se může proměnit vnímání prostoru, barev nebo pohybu. 

Kloboučku, hop

Nahlédněte do podzemní sítě lesa a objevte svět mykorhizy – propojení hub a kořenů stromů, při kterém si oba partneři navzájem pomáhají. V pohybové hře Kloboučku, hop se sami stanete houbami a vaším úkolem bude najít správného stromového partnera. 

Mapa mykorhizy 

Ponořte se ještě hlouběji do tajuplného světa neviditelných sítí. Prozkoumejte místa, kde jsou podzemní sítě houbových vláken nejhustší a kde naopak téměř chybí. Zjistíte, jak houby propojují rostliny, co se pod povrchem půdy skutečně odehrává a proč jsou tato vlákna důležitá nejen pro fungování lesa, ale také pro klima. 

O houbách a lidech 

Věděli jste, že houby provázejí lidstvo od pradávna jako potrava, jed, léčivo, surovina, symbol i součást rituálů? V krátké interaktivní show se vydáte po stopách hub dějinami a zjistíte, proč se některých lidé obávali, zatímco jiné považovali za téměř zázračné. Čekají vás překvapivé příběhy, historické artefakty i malé experimenty dokazující, že historie hub rozhodně nezačíná ani nekončí v houbařském košíku. 

Tematické vědecké dílny 3 v 1 

V rámci akce na vás čeká i tematický balíček vědeckých dílen 3 v 1. Součástí balíčku je:  

Laboratoř poznání – Co všechno se skrývá v houbách, když se na ně podíváme očima chemika? Návštěvníci budou experimentovat a objevovat principy, které houby využívají v přírodě. Zjistí například, jak dřevokazné houby dokážou rozkládat celulózu a způsobovat tak hnilobu dřeva. 

Kreativní dílna – V kreativní dílně si vyrobí vlastní mykokapsle – malé houbové bonbony plné chuti a přírodních látek! Základem bude prášek z hlívy ústřičné, který si namíchají podle svého: přidají ovoce, bylinky a další ingredience a vytvoří si vlastní houbovou kombinaci. 

Digitální planetárium – Každou zářijovou sobotu a neděli bude v nabídce speciální komentovaný program Houbařův průvodce galaxií. Houbaření patří mezi nejoblíbenější české kratochvíle, ale málokterý houbař dokáže hledat houby také na obloze. Návštěvníci se vydají na výlet hlubokým vesmírem, kde objeví ty nejkrásnější exempláře hub, které v žádném atlasu nenajdou. Dozvědí se také, proč bude moci houbařit i první Čech na Mezinárodní vesmírné stanici. 

Houby vyrostou také před Pevností 

Na houby tentokrát návštěvníci narazí ještě před vstupem do science centra. Prostor před Pevností poznání zaplní instalace hub v nadživotní velikosti vytvořená olomouckým autorem Dosy Doss. Deset různých druhů hub, se kterými se lze právě v tomto období setkat v českých lesích, si budou moci kolemjdoucí i návštěvníci prohlédnout ve výrazně zvětšeném měřítku.

Další podrobnosti k programu najdete na webu Pevnosti poznání.

S blížící se podzimní změnou času otevírá think tank Ministr zdraví otázku synchronizace lidského biologického rytmu s denním režimem společnosti. Upozorňuje, že podle rozsáhlých mezinárodních dat žije více než 46 % lidí v trvalém rozporu mezi vnitřními hodinami a nároky práce či školy, tzv. sociálním jet lagu. Jako možné řešení nabízí například přechod na trvalý standardní (zimní) čas a úpravu školního režimu pro dospívající – toto opatření podporují i zjištění studie HBSC garantované odborníky z Univerzity Palackého.

„Pravidelná změna času je pouze vnějším projevem širšího systémového problému. Data ukazují, že téměř polovina populace zažívá kvůli nesouladu mezi biologickým a společenským časem sociální jet lag, což vede k hromadění spánkového deficitu během pracovního týdne. Tento dlouhodobý cirkadiánní nesoulad působí na organismus jako chronický stresor a představuje významnou zátěž pro veřejné zdraví v podobě vyššího rizika rozvoje civilizačních, kardiometabolických a kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedla Kristýna Motejzíková, vedoucí webu Data o zdraví, který slouží jako datový hub think tanku Ministr zdraví.

Skřivani, sovy a nevyhranění

Každý člověk má vnitřní biologické hodiny, tzv. chronotyp, nastavené trochu jinak. Někomu vyhovuje vstávat brzy (tzv. skřivani), jiní fungují lépe večer (tzv. sovy), většina dospělé populace spadá do tzv. nevyhraněného typu, který se nejsnáze přizpůsobuje společenskému rozvrhu.

Podle mezinárodních dat však 46 % lidí pravidelně zažívá režimový skok o více než hodinu v souvislosti s brzkým vstáváním do práce či školy ve všední dny a dospíváním o víkendu. U více než 5 % populace tento spánkový posun činí přes tři hodiny.

Riziko depresí či nadváhy

Například školákům může podle HBSC studie, o níž se Ministr zdraví také opírá, při rozdílu spánku ve všedních dnech a o víkendech delším než dvě hodiny hrozit zvýšené riziko depresivních stavů, pocitů podrážděnosti nebo také nadváhy a obezity. Vědci rovněž upozornili na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek, viz tato zpráva.

video_sem

„Délku spánku dětí zkracuje z jedné strany pozdější usínání a z druhé brzké vstávání do školy. Naše data ukazují, že více než polovina patnáctiletých zažívá o víkendu spánkový posun přes dvě hodiny, což s sebou nese prokazatelná zdravotní a psychická rizika. Posun začátku vyučování na pozdější hodinu je z pohledu dat o zdraví dospívajících zcela opodstatněný krok,“ řekl hlavní řešitel studie Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Možná opatření

S ohledem na publikovaná data Ministr zdraví navrhuje tři možná opatření pro ochranu veřejného zdraví a zdravotní prevence. Prvním z nich je přechod na trvalý standardní čas a ukončení střídání času v Evropské unii s preferencí standardního (tzv. zimního) času, který lépe odpovídá biologii člověka v našem zeměpisném pásmu.

Diskutovat by se mělo o posunu začátku vyučování na základních a středních školách na 8:30 nebo 9:00, což by lépe odpovídalo biologickým potřebám dospívajících.

Třetím opatřením pak má být podpora rozšiřování flexibilních pracovních režimů (například pružné pracovní doby) ze strany zaměstnavatelů s ohledem na chronotyp pracovníků a prevenci chronické únavy a vyčerpání a ochranu duševního zdraví.

Ministr zdraví je nezávislý expertní think tank, který sdružuje více než 80 odborníků z řad lékařů, ekonomů a analytiků, kteří spolupracují na tvorbě nezávislých studií a doporučení pro státní i soukromý sektor s cílem zvýšit kvalitu a udržitelnost českého zdravotnictví a prodloužit u obyvatel ČR dobu prožitou ve zdraví o pět let. Více na www.ministrzdravi.cz.

HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) studie je mezinárodní výzkumné šetření zaměřující se na zdraví a životní styl dětí a mládeže, pravidelně probíhá v padesátce zemí světa. V ČR studii garantuje tým odborníků z Univerzity Palackého, zejména z Cyrilometodějské teologické fakulty a Fakulty tělesné kultury UP. Zjištění odborníků jsou srozumitelnou formou publikována na webu www.zdravagenerace.cz.

S blížící se podzimní změnou času otevírá think tank Ministr zdraví otázku synchronizace lidského biologického rytmu s denním režimem společnosti. Upozorňuje, že podle rozsáhlých mezinárodních dat žije více než 46 % lidí v trvalém rozporu mezi vnitřními hodinami a nároky práce či školy, tzv. sociálním jet lagu. Jako možné řešení nabízí například přechod na trvalý standardní (zimní) čas a úpravu školního režimu pro dospívající – toto opatření podporují i zjištění studie HBSC garantované odborníky z Univerzity Palackého.

„Pravidelná změna času je pouze vnějším projevem širšího systémového problému. Data ukazují, že téměř polovina populace zažívá kvůli nesouladu mezi biologickým a společenským časem sociální jet lag, což vede k hromadění spánkového deficitu během pracovního týdne. Tento dlouhodobý cirkadiánní nesoulad působí na organismus jako chronický stresor a představuje významnou zátěž pro veřejné zdraví v podobě vyššího rizika rozvoje civilizačních, kardiometabolických a kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedla Kristýna Motejzíková, vedoucí webu Data o zdraví, který slouží jako datový hub think tanku Ministr zdraví.

Skřivani, sovy a nevyhranění

Každý člověk má vnitřní biologické hodiny, tzv. chronotyp, nastavené trochu jinak. Někomu vyhovuje vstávat brzy (tzv. skřivani), jiní fungují lépe večer (tzv. sovy), většina dospělé populace spadá do tzv. nevyhraněného typu, který se nejsnáze přizpůsobuje společenskému rozvrhu.

Podle mezinárodních dat však 46 % lidí pravidelně zažívá režimový skok o více než hodinu v souvislosti s brzkým vstáváním do práce či školy ve všední dny a dospíváním o víkendu. U více než 5 % populace tento spánkový posun činí přes tři hodiny.

Riziko depresí či nadváhy

Například školákům může podle HBSC studie, o níž se Ministr zdraví také opírá, při rozdílu spánku ve všedních dnech a o víkendech delším než dvě hodiny hrozit zvýšené riziko depresivních stavů, pocitů podrážděnosti nebo také nadváhy a obezity. Vědci rovněž upozornili na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek, viz tato zpráva.

video_sem

„Délku spánku dětí zkracuje z jedné strany pozdější usínání a z druhé brzké vstávání do školy. Naše data ukazují, že více než polovina patnáctiletých zažívá o víkendu spánkový posun přes dvě hodiny, což s sebou nese prokazatelná zdravotní a psychická rizika. Posun začátku vyučování na pozdější hodinu je z pohledu dat o zdraví dospívajících zcela opodstatněný krok,“ řekl hlavní řešitel studie Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Možná opatření

S ohledem na publikovaná data Ministr zdraví navrhuje tři možná opatření pro ochranu veřejného zdraví a zdravotní prevence. Prvním z nich je přechod na trvalý standardní čas a ukončení střídání času v Evropské unii s preferencí standardního (tzv. zimního) času, který lépe odpovídá biologii člověka v našem zeměpisném pásmu.

Diskutovat by se mělo o posunu začátku vyučování na základních a středních školách na 8:30 nebo 9:00, což by lépe odpovídalo biologickým potřebám dospívajících.

Třetím opatřením pak má být podpora rozšiřování flexibilních pracovních režimů (například pružné pracovní doby) ze strany zaměstnavatelů s ohledem na chronotyp pracovníků a prevenci chronické únavy a vyčerpání a ochranu duševního zdraví.

Ministr zdraví je nezávislý expertní think tank, který sdružuje více než 80 odborníků z řad lékařů, ekonomů a analytiků, kteří spolupracují na tvorbě nezávislých studií a doporučení pro státní i soukromý sektor s cílem zvýšit kvalitu a udržitelnost českého zdravotnictví a prodloužit u obyvatel ČR dobu prožitou ve zdraví o pět let. Více na www.ministrzdravi.cz.

HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) studie je mezinárodní výzkumné šetření zaměřující se na zdraví a životní styl dětí a mládeže, pravidelně probíhá v padesátce zemí světa. V ČR studii garantuje tým odborníků z Univerzity Palackého, zejména z Cyrilometodějské teologické fakulty a Fakulty tělesné kultury UP. Zjištění odborníků jsou srozumitelnou formou publikována na webu www.zdravagenerace.cz.

Josef Suk jako skladatel, pedagog i osobnost pohybující se mezi českým a evropským hudebním prostředím. Jeho tvorbu, život i dobový kontext představí z řady různých perspektiv mezinárodní muzikologická konference, kterou pořádá katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Setkání nazvané Josef Suk – mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů začne 28. září a vedle odborného programu nabídne také koncerty.

Josef Suk (1874–1935) se řadí k nejvýznamnějším osobnostem české hudby na přelomu romantismu a moderny. Nedávná výročí – 150 let od jeho narození a 90 let od úmrtí – se stala příležitostí k novému zájmu o jeho osobnost i tvorbu, která v posledních desetiletích stále výrazněji rezonuje také v zahraničí. Olomoucká konference na tento zájem naváže a nabídne nové pohledy na Sukovo dílo i jeho místo v českém a evropském hudebním kontextu.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga. Některé příspěvky se navíc zaměří na důkladnou analýzu jeho tvorby, což u konferencí s výrazně historickým zaměřením nebývá samozřejmostí,“ přiblížil Jiří Kopecký z katedry muzikologie FF UP, jeden z organizátorů konference.

Odborné setkání zasadí Sukovu osobnost do širších souvislostí středoevropské kultury. Po zahájení konference vystoupí filozof Ivan Blecha s přednáškou Svět kolem roku 1900 pohledem tvorby Gustava Mahlera. Pozornost se bude věnovat také Sukovu mezinárodnímu ohlasu, vztahům mezi Prahou a Vídní před první světovou válkou či Antonínu Dvořákovi, který byl Sukovým učitelem a později i tchánem.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga.“ Jiří Kopecký

„Neotřelé postřehy lze očekávat od světově proslulých dvořákovských badatelů Michaela Beckermana a Davida Beveridge. Osobně se těším také na hudebního teoretika Davida Thurmaiera, kterého předchází skvělá pověst,“ uvedl Jiří Kopecký.

Nové interpretace Sukova působení v závěru Rakouska-Uherska a v mladém Československu nabídnou podle něj například doktorand muzikologie FF UP a pracovník Institutu Bohuslava Martinů Marek Pechač či z Ústavu dějin umění při Akademii věd ČR Markéta Kratochvílová a Kateřina Nová.  

„Významné místo v programu budou mít také badatelé, kteří se Sukovu odkazu věnují dlouhodobě. Patří mezi ně Jana Vojtěšková, dlouholetá pracovnice Českého muzea hudby, a Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, kteří sukovské bádání v posledních dvou dekádách výrazně posunují, Janě Vojtěškové se podařilo obohatit sukovské sbírky o dokumenty, které dlouhá léta uchovávala rodina světoznámého houslisty Josefa Suka. Jan Charypar zase razí cestu k Sukovu dílu oproštěnou od dobových nánosů, za nimiž často stojí Zdeněk Nejedlý,“ dodal Jiří Kopecký.

Katedra muzikologie FF UP pořádáním konference navazuje na svůj dlouhodobý zájem o hudbu 19. a počátku 20. století. V minulých letech připravila mimo jiné mezinárodní konference věnované Zdeňku Fibichovi a Bedřichu Smetanovi.

„Když přišel od sukovských badatelů podnět, zda by naše katedra nechtěla otevřít mezinárodní debatu nad dílem Josefa Suka, neváhali jsme. Každé konferenční setkání navíc plánujeme jako událost celé katedry. Studenti se setkávají s aktivními účastníky konference, podílejí se na organizačním a technickém zajištění a někteří se zapojují i do grantové činnosti,“ doplnil Jiří Kopecký.

Konferenci zahájí společenský a hudební program v prostorách Uměleckého centra UP. V Kapli Božího Těla vystoupí Olomoucké smyčcové kvarteto, které uvede mimo jiné Sukovu Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave. Součástí doprovodného programu bude také koncert dětského pěveckého sboru Campanella, v jehož podání zazní mimo jiné výběr ze Sukových Deseti zpěvů pro ženský sbor.

Na přípravě konference se podílejí Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, Jiří Kopecký z Filozofické fakulty UP, Jonáš Hájek z nakladatelství Bärenreiter Praha, Marek Pechač z Institutu Bohuslava Martinů a Filozofické fakulty UP a Jana Vojtěšková z Národního muzea – Českého muzea hudby. Konference se uskuteční také díky finanční podpoře Státního fondu kultury ČR a Nadace Český hudební fond.

Josef Suk: Mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů.

Umělecké centrum UP, 29.–30. září.

Josef Suk jako skladatel, pedagog i osobnost pohybující se mezi českým a evropským hudebním prostředím. Jeho tvorbu, život i dobový kontext představí z řady různých perspektiv mezinárodní muzikologická konference, kterou pořádá katedra muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Setkání nazvané Josef Suk – mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů začne 28. září a vedle odborného programu nabídne také koncerty.

Josef Suk (1874–1935) se řadí k nejvýznamnějším osobnostem české hudby na přelomu romantismu a moderny. Nedávná výročí – 150 let od jeho narození a 90 let od úmrtí – se stala příležitostí k novému zájmu o jeho osobnost i tvorbu, která v posledních desetiletích stále výrazněji rezonuje také v zahraničí. Olomoucká konference na tento zájem naváže a nabídne nové pohledy na Sukovo dílo i jeho místo v českém a evropském hudebním kontextu.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga. Některé příspěvky se navíc zaměří na důkladnou analýzu jeho tvorby, což u konferencí s výrazně historickým zaměřením nebývá samozřejmostí,“ přiblížil Jiří Kopecký z katedry muzikologie FF UP, jeden z organizátorů konference.

Odborné setkání zasadí Sukovu osobnost do širších souvislostí středoevropské kultury. Po zahájení konference vystoupí filozof Ivan Blecha s přednáškou Svět kolem roku 1900 pohledem tvorby Gustava Mahlera. Pozornost se bude věnovat také Sukovu mezinárodnímu ohlasu, vztahům mezi Prahou a Vídní před první světovou válkou či Antonínu Dvořákovi, který byl Sukovým učitelem a později i tchánem.

„Josefa Suka chceme představit z různých perspektiv – nejen jako skladatele, ale také jako spolupracovníka řady významných osobností a ceněného pedagoga.“ Jiří Kopecký

„Neotřelé postřehy lze očekávat od světově proslulých dvořákovských badatelů Michaela Beckermana a Davida Beveridge. Osobně se těším také na hudebního teoretika Davida Thurmaiera, kterého předchází skvělá pověst,“ uvedl Jiří Kopecký.

Nové interpretace Sukova působení v závěru Rakouska-Uherska a v mladém Československu nabídnou podle něj například doktorand muzikologie FF UP a pracovník Institutu Bohuslava Martinů Marek Pechač či z Ústavu dějin umění při Akademii věd ČR Markéta Kratochvílová a Kateřina Nová.  

„Významné místo v programu budou mít také badatelé, kteří se Sukovu odkazu věnují dlouhodobě. Patří mezi ně Jana Vojtěšková, dlouholetá pracovnice Českého muzea hudby, a Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, kteří sukovské bádání v posledních dvou dekádách výrazně posunují, Janě Vojtěškové se podařilo obohatit sukovské sbírky o dokumenty, které dlouhá léta uchovávala rodina světoznámého houslisty Josefa Suka. Jan Charypar zase razí cestu k Sukovu dílu oproštěnou od dobových nánosů, za nimiž často stojí Zdeněk Nejedlý,“ dodal Jiří Kopecký.

Katedra muzikologie FF UP pořádáním konference navazuje na svůj dlouhodobý zájem o hudbu 19. a počátku 20. století. V minulých letech připravila mimo jiné mezinárodní konference věnované Zdeňku Fibichovi a Bedřichu Smetanovi.

„Když přišel od sukovských badatelů podnět, zda by naše katedra nechtěla otevřít mezinárodní debatu nad dílem Josefa Suka, neváhali jsme. Každé konferenční setkání navíc plánujeme jako událost celé katedry. Studenti se setkávají s aktivními účastníky konference, podílejí se na organizačním a technickém zajištění a někteří se zapojují i do grantové činnosti,“ doplnil Jiří Kopecký.

Konferenci zahájí společenský a hudební program v prostorách Uměleckého centra UP. V Kapli Božího Těla vystoupí Olomoucké smyčcové kvarteto, které uvede mimo jiné Sukovu Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave. Součástí doprovodného programu bude také koncert dětského pěveckého sboru Campanella, v jehož podání zazní mimo jiné výběr ze Sukových Deseti zpěvů pro ženský sbor.

Na přípravě konference se podílejí Jan Charypar z Janáčkovy akademie múzických umění, Jiří Kopecký z Filozofické fakulty UP, Jonáš Hájek z nakladatelství Bärenreiter Praha, Marek Pechač z Institutu Bohuslava Martinů a Filozofické fakulty UP a Jana Vojtěšková z Národního muzea – Českého muzea hudby. Konference se uskuteční také díky finanční podpoře Státního fondu kultury ČR a Nadace Český hudební fond.

Josef Suk: Mezi domovem a světem, mezi obdivem a útoky, mezi Dvořákem, Mahlerem a Martinů.

Umělecké centrum UP, 29. – 30. září.

Třetí místo v soutěži o Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce 2026 získala absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Eliška Beranová. Ocenění obdržela za odborný článek zaměřený na vliv kyseliny šťavelové na fyziologii a imunitní systém včely medonosné.

„Toto ocenění pro mě znamená především potvrzení, že výzkum zaměřený na zdraví včel má své místo nejen ve vědecké komunitě, ale i v širším kontextu zemědělství. O to více si ho vážím, že naše publikace byla vybrána z 29 přihlášených prací. Zároveň je to uznání práce celého týmu, protože na výzkumu se podílela řada mých kolegů a spoluautorů, bez jejichž odbornosti a spolupráce by tato práce nevznikla. Myslím, že právě dlouhodobé propojení základního výzkumu s praktickými otázkami včelařství je důležité pro lepší pochopení toho, jak používané léčebné postupy ovlivňují zdraví včelstev,“ uvedla Eliška Beránková.

Studie ukázala změny v imunitě včel

Oceněná studie s názvem Zesílená imunitní odpověď a zvýšená antimikrobiální aktivita u včely medonosné (Apis mellifera) po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem se věnuje jednomu z významných témat současného včelařství – ochraně včelstev před roztočem Varroa destructor.

Tento parazit patří mezi nejvýznamnější hrozby pro zdraví včelstev. K jeho potlačení se využívá mimo jiné kyselina šťavelová. Výzkum Elišky Beranové se však nezaměřil na její účinnost proti roztoči, ale především na to, jak její aplikace ovlivňuje samotné včely.

Nové poznatky mohou pomoci zpřesnit léčebné postupy

Výsledky studie ukázaly zesílenou imunitní odpověď a zvýšenou antimikrobiální aktivitu včel. Práce tak přináší nové poznatky o biologických dopadech používaných léčebných postupů a může přispět k jejich dalšímu zpřesňování a optimalizaci s ohledem na zdraví a kondici včelstev.

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce oceňuje kvalitní výsledky výzkumu s významem pro zemědělství, potravinářství, lesnictví a související oblasti.

Třetí místo v soutěži o Cenu ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce 2026 získala absolventka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Eliška Beranová. Ocenění obdržela za odborný článek zaměřený na vliv kyseliny šťavelové na fyziologii a imunitní systém včely medonosné.

„Toto ocenění pro mě znamená především potvrzení, že výzkum zaměřený na zdraví včel má své místo nejen ve vědecké komunitě, ale i v širším kontextu zemědělství. O to více si ho vážím, že naše publikace byla vybrána z 29 přihlášených prací. Zároveň je to uznání práce celého týmu, protože na výzkumu se podílela řada mých kolegů a spoluautorů, bez jejichž odbornosti a spolupráce by tato práce nevznikla. Myslím, že právě dlouhodobé propojení základního výzkumu s praktickými otázkami včelařství je důležité pro lepší pochopení toho, jak používané léčebné postupy ovlivňují zdraví včelstev,“ uvedla Eliška Beránková.

Studie ukázala změny v imunitě včel

Oceněná studie s názvem Zesílená imunitní odpověď a zvýšená antimikrobiální aktivita u včely medonosné (Apis mellifera) po aplikaci pásků s kyselinou šťavelovou a glycerinem se věnuje jednomu z významných témat současného včelařství – ochraně včelstev před roztočem Varroa destructor.

Tento parazit patří mezi nejvýznamnější hrozby pro zdraví včelstev. K jeho potlačení se využívá mimo jiné kyselina šťavelová. Výzkum Elišky Beranové se však nezaměřil na její účinnost proti roztoči, ale především na to, jak její aplikace ovlivňuje samotné včely.

Nové poznatky mohou pomoci zpřesnit léčebné postupy

Výsledky studie ukázaly zesílenou imunitní odpověď a zvýšenou antimikrobiální aktivitu včel. Práce tak přináší nové poznatky o biologických dopadech používaných léčebných postupů a může přispět k jejich dalšímu zpřesňování a optimalizaci s ohledem na zdraví a kondici včelstev.

Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce oceňuje kvalitní výsledky výzkumu s významem pro zemědělství, potravinářství, lesnictví a související oblasti.

The fifth HR Coffee & Talk took place at Slovanka and Cukrovarnická. Over the course of the afternoon, staff could ask about courses, grants and outreach. They also left with contacts for colleagues from other departments.

Pátý ročník HR Coffee & Talk proběhl na Slovance a v Cukrovarnické. Zaměstnankyně a zaměstnanci se během odpoledne mohli zeptat na kurzy, granty i popularizaci. Odnesli si ale i kontakty na kolegy z jiných oddělení.

Tři minuty a publikum, které je třeba zaujmout svým vědeckým tématem. Mezinárodní popularizační soutěže budou mít i letos v září svá tuzemská finále. A UP bude opět u toho. Navážou letos finalistky a finalisté na loňský úspěch Veroniky Šedajové ve Falling Walls Lab? Ve finále FameLabu se o to letos pokusí dokonce tři zástupkyně.

Pouze dva slidy a vědecké téma, které boří bariéry – takové je zadání pro finalisty Falling Walls Lab. Ti se utkají v úterý 15. září v Národní technické knihovně v Praze a mezi 14 nejlepších mladých vědců a vědkyň z celé republiky se letos probojoval Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Divákům a odborné porotě představí chytré senzory, které se využívají mj. k měření teploty. Díky nim tak víme, jaká místa v Olomouci fungují jako tepelné ostrovy či které povrchy se nejvíce prohřívají. Senzory sbírají také informace například o dopravě. Data jsou volně přístupná a srozumitelně zpracována na webu Digitální Olomouc.

Univerzita Palackého je zároveň hrdým partnerem soutěže. V loňském roce bylo ve finále Falling Walls Lab pět zástupců UP. Veronika Šedajová z CATRIN dokonce celou soutěž vyhrála a reprezentovala Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně (psali jsme zde).

Rezistence bakterií vůči antibiotikům, možnosti léčby tuberkulózy či imunita včelstev. To jsou témata, která budou mladé vědkyně z UP letos popularizovat v tuzemském finále britské soutěže FameLab. To se koná v pondělí 21. září v Městské knihovně v Praze. Přírodovědeckou fakultu zde budou reprezentovat Linda Tölgová z katedry biochemie a Simona Belošová s Anežkou Lykovou z katedry organické chemie.

Na pódium si s sebou deset finalistů může vzít pouze pomůcky, které sami unesou. Součástí účasti ve finále je i povinný víkendový kurz Masterclass zaměřený na komunikaci vědy pod vedením zkušených britských lektorů.

Tři minuty a publikum, které je třeba zaujmout svým vědeckým tématem. Mezinárodní popularizační soutěže budou mít i letos v září svá tuzemská finále. A UP bude opět u toho. Navážou letos finalistky a finalisté na loňský úspěch Veroniky Šedajové ve Falling Walls Lab? Ve finále FameLabu se o to letos pokusí dokonce tři zástupkyně.

Pouze dva slidy a vědecké téma, které boří bariéry – takové je zadání pro finalisty Falling Walls Lab. Ti se utkají v úterý 15. září v Národní technické knihovně v Praze a mezi 14 nejlepších mladých vědců a vědkyň z celé republiky se letos probojoval Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Divákům a odborné porotě představí chytré senzory, které se využívají mj. k měření teploty. Díky nim tak víme, jaká místa v Olomouci fungují jako tepelné ostrovy či které povrchy se nejvíce prohřívají. Senzory sbírají také informace například o dopravě. Data jsou volně přístupná a srozumitelně zpracována na webu Digitální Olomouc.

Univerzita Palackého je zároveň hrdým partnerem soutěže. V loňském roce bylo ve finále Falling Walls Lab pět zástupců UP. Veronika Šedajová z CATRIN dokonce celou soutěž vyhrála a reprezentovala Českou republiku na celosvětovém finále v Berlíně (psali jsme zde).

Rezistence bakterií vůči antibiotikům, možnosti léčby tuberkulózy či imunita včelstev. To jsou témata, která budou mladé vědkyně z UP letos popularizovat v tuzemském finále britské soutěže FameLab. To se koná v pondělí 21. září v Městské knihovně v Praze. Přírodovědeckou fakultu zde budou reprezentovat Linda Tölgová z katedry biochemie a Simona Belošová s Anežkou Lykovou z katedry organické chemie.

Na pódium si s sebou deset finalistů může vzít pouze pomůcky, které sami unesou. Součástí účasti ve finále je i povinný víkendový kurz Masterclass zaměřený na komunikaci vědy pod vedením zkušených britských lektorů.

Na hypotéze, že péče o duševní pohodu nemusí být složitá, staví mezinárodní projekt MPSA – Move and Play the Stress Away zaměřující se na podporu wellbeingu a prevenci chronického stresu a syndromu vyhoření u pedagogů a dalších pracovníků ve vzdělávání. Významně se do něj zapojila Fakulta tělesné kultury UP, která v rámci dalšího vzdělávání učitelům nabízí i tematický kurz.

Projekt podpořený programem Erasmus+ propojil odborníky z České republiky, Polska a Maďarska s cílem podpořit duševní pohodu pedagogů a nabídnout jim praktické a snadno použitelné nástroje pro zvládání stresu prostřednictvím pohybu, hry, mindfulness, správného stravování a relaxačních technik.

Z fakulty tělesné kultury se na problematiku zaměřily Iva Klimešová z katedry přírodních věd v kinantropologii, která se dlouhodobě věnuje tématům zdravého životního stylu a zdravého stravování, a Julie Wittmannová z katedry aplikovaných pohybových aktivit, která přidala psychologický pohled a zkušenosti v oblasti prevence syndromu vyhoření.

Hlavním výstupem projektu je online kurz Move and Play the Stress Away, jehož šest modulů účastníky provede od porozumění příčinám stresu až po využití hry, kreativity, přírody a pohybu jako prostředků podpory duševního zdraví.

„Kurz pomáhá pedagogům rozvíjet schopnost zvládat stres, posilovat psychickou odolnost, prohlubovat propojení těla a mysli a vytvářet dlouhodobě udržitelné návyky v oblasti sebepéče. Důraz je přitom kladen na jednoduché a praktické aktivity, které lze snadno zařadit do každodenního života i školního prostředí,“ uvedla Iva Klimešová.

Vznikla zároveň i řada podpůrných vzdělávacích materiálů, mimo jiné příručka pro lektory a program tematického školení pro odborníky, kteří by chtěli s tématem dále pracovat nebo vzdělávat další zájemce. Absolvovat kurz pod vedením lektorů nabízí i FTK UP, a sice pod názvem Prevence syndromu vyhoření v pedagogické profesi: preventivní aktivity pro duševní pohodu v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).

„Zájemci mohou využít také interaktivní učebnici, která kombinuje odborné texty s videi, nebo soubor 38 praktických karet se cvičeními zaměřenými na sebereflexi. Všechny materiály jsou dostupné zdarma v češtině, angličtině, polštině a maďarštině. Projekt tak oslovuje širokou skupinu uživatelů a zároveň podporuje sdílení zkušeností mezi vzdělávacími institucemi v několika evropských zemích,“ dodala Julie Wittmannová.

Další informace o projektu a zmíněné materiály jsou k dispozici na stránkách projektu www.mpsaportal.eu.

Move and Play the Stress Away (MPSA)

Číslo projektu: 2023-1-PL01-KA220-SCH-000158084

Program: Erasmus+, KA2 – Cooperation partnerships in school education, KA220

Partneři: GratoSfera Foundation, Polsko, Rogers Foundation for Person-Centred Education, Maďarsko a Univerzita Palackého, ČR.

Na hypotéze, že péče o duševní pohodu nemusí být složitá, staví mezinárodní projekt MPSA – Move and Play the Stress Away zaměřující se na podporu wellbeingu a prevenci chronického stresu a syndromu vyhoření u pedagogů a dalších pracovníků ve vzdělávání. Významně se do něj zapojila Fakulta tělesné kultury UP, která v rámci dalšího vzdělávání učitelům nabízí i tematický kurz.

Projekt podpořený programem Erasmus+ propojil odborníky z České republiky, Polska a Maďarska s cílem podpořit duševní pohodu pedagogů a nabídnout jim praktické a snadno použitelné nástroje pro zvládání stresu prostřednictvím pohybu, hry, mindfulness, správného stravování a relaxačních technik.

Z fakulty tělesné kultury se na problematiku zaměřily Iva Klimešová z katedry přírodních věd v kinantropologii, která se dlouhodobě věnuje tématům zdravého životního stylu a zdravého stravování, a Julie Wittmannová z katedry aplikovaných pohybových aktivit, která přidala psychologický pohled a zkušenosti v oblasti prevence syndromu vyhoření.

Hlavním výstupem projektu je online kurz Move and Play the Stress Away, jehož šest modulů účastníky provede od porozumění příčinám stresu až po využití hry, kreativity, přírody a pohybu jako prostředků podpory duševního zdraví.

„Kurz pomáhá pedagogům rozvíjet schopnost zvládat stres, posilovat psychickou odolnost, prohlubovat propojení těla a mysli a vytvářet dlouhodobě udržitelné návyky v oblasti sebepéče. Důraz je přitom kladen na jednoduché a praktické aktivity, které lze snadno zařadit do každodenního života i školního prostředí,“ uvedla Iva Klimešová.

Vznikla zároveň i řada podpůrných vzdělávacích materiálů, mimo jiné příručka pro lektory a program tematického školení pro odborníky, kteří by chtěli s tématem dále pracovat nebo vzdělávat další zájemce. Absolvovat kurz pod vedením lektorů nabízí i FTK UP, a sice pod názvem Prevence syndromu vyhoření v pedagogické profesi: preventivní aktivity pro duševní pohodu v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP).

„Zájemci mohou využít také interaktivní učebnici, která kombinuje odborné texty s videi, nebo soubor 38 praktických karet se cvičeními zaměřenými na sebereflexi. Všechny materiály jsou dostupné zdarma v češtině, angličtině, polštině a maďarštině. Projekt tak oslovuje širokou skupinu uživatelů a zároveň podporuje sdílení zkušeností mezi vzdělávacími institucemi v několika evropských zemích,“ dodala Julie Wittmannová.

Další informace o projektu a zmíněné materiály jsou k dispozici na stránkách projektu www.mpsaportal.eu.

Move and Play the Stress Away (MPSA)

Číslo projektu: 2023-1-PL01-KA220-SCH-000158084

Program: Erasmus+, KA2 – Cooperation partnerships in school education, KA220

Partneři: GratoSfera Foundation, Polsko, Rogers Foundation for Person-Centred Education, Maďarsko a Univerzita Palackého, ČR.

Umělá inteligence, otevřená data a chytrá řešení pro města a regiony budou letos v hlavní roli hackathonu Když data promluví. Od 20. do 22. listopadu 2026 se v olomouckém Envelopa Hubu znovu setkají kreativní studenti, vývojáři a datoví nadšenci, kteří během jednoho víkendu promění své nápady v konkrétní projekty s možným využitím v praxi. Akci společně pořádají Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Mám radost, že Olomoucký kraj má možnost podporovat hackathon. Nápady, které na této akci pro studenty středních a vysokých škol vznikají, nezapadají a mnohé si již našly své místo v každodenním životě. A právě to je cílem této akce. Účastníci letos budou v reálném prostředí vytvářet projekty nad datovými sadami z oblasti mobility a dopravy, udržitelnosti i životního prostředí. Tematické zaměření na práci s umělou inteligencí a daty mobilních operátorů je naprosto aktuální a moc se těším na výsledky této skvělé soutěže,“ uvedl Pavel Jelínek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro strategický rozvoj a IT.

OLC Systems zaštítí kategorii zaměřenou na AI

Výraznou novinkou letošního ročníku je spolupráce s firmou OLC Systems, která bude na hackathonu garantovat samostatnou soutěžní kategorii zaměřenou na tematické využití umělé inteligence. Organizátoři chtějí i tímto krokem reagovat na současné technologické trendy a zároveň účastníkům nabídnout možnost pracovat na tématech, která mohou mít konkrétní dopad na fungování měst a regionů.

„Moc mě těší, že můžeme opět navázat na skvělou spolupráci s Olomouckým krajem a Statutárním městem Olomouc při organizaci dalšího ročníku hackathonu. Opět se snažíme akci posunout o kousek dál a sledovat současné trendy. Proto se i letos zaměříme na aktuální témata spojená s využitím umělé inteligence, polohových dat od mobilních operátorů a dalších moderních technologií. Těšíme se na všechny kreativní duše, které se nebojí obětovat svůj volný čas, pustit se do zajímavých výzev a ukázat, co v nich je,“ řekl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, hlavní organizátor hackathonu.

Originální nápady mají dveře otevřené

Konkrétní témata a výzvy budou organizátoři postupně zveřejňovat. Soutěžní týmy ale mohou přijít také s vlastním nápadem, který bude ve svém základu využívat umělou inteligenci a především otevřená data. Výsledkem nemusí být pouze klasická aplikace. Účastníci mohou vytvořit například datovou analýzu, vizualizaci, mapu, webovou službu, prototyp nástroje nebo jiné inovativní řešení.

„Olomoucký hackathon lze již označit za tradiční událost našeho regionu a jsme velice rádi, že se na ní můžeme podílet. Těšíme se na kreativní účastníky, kteří nás vždy osloví originálním pojetím vybraného tématu, obzvlášť pak s využitím umělé inteligence. Všem bychom rádi vzkázali, ať nemají strach podat přihlášku,“ uvedl Tomáš Burian z Odboru informatiky Magistrátu města Olomouce.

Hackathon dává účastníkům několik desítek hodin na to, aby od prvotního nápadu dospěli ke konkrétnímu výstupu a na závěr jej představili odborné porotě. Důležitou součástí akce je také mezioborová spolupráce.

Registrace je otevřená

Akce je určena především studentům středních a vysokých škol, zapojit se ale může každý, koho baví práce s daty, moderními technologiemi a hledání nových řešení pro své okolí. Účastníci nepřicházejí s hotovým projektem. Během hackathonu mají prostor svůj nápad dále rozvíjet, konzultovat s odborníky a společně jej posunout směrem k funkčnímu řešení. Registrace je již otevřena na webových stránkách.

Umělá inteligence, otevřená data a chytrá řešení pro města a regiony budou letos v hlavní roli hackathonu Když data promluví. Od 20. do 22. listopadu 2026 se v olomouckém Envelopa Hubu znovu setkají kreativní studenti, vývojáři a datoví nadšenci, kteří během jednoho víkendu promění své nápady v konkrétní projekty s možným využitím v praxi. Akci společně pořádají Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Mám radost, že Olomoucký kraj má možnost podporovat hackathon. Nápady, které na této akci pro studenty středních a vysokých škol vznikají, nezapadají a mnohé si již našly své místo v každodenním životě. A právě to je cílem této akce. Účastníci letos budou v reálném prostředí vytvářet projekty nad datovými sadami z oblasti mobility a dopravy, udržitelnosti i životního prostředí. Tematické zaměření na práci s umělou inteligencí a daty mobilních operátorů je naprosto aktuální a moc se těším na výsledky této skvělé soutěže,“ uvedl Pavel Jelínek, náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro strategický rozvoj a IT.

OLC Systems zaštítí kategorii zaměřenou na AI

Výraznou novinkou letošního ročníku je spolupráce s firmou OLC Systems, která bude na hackathonu garantovat samostatnou soutěžní kategorii zaměřenou na tematické využití umělé inteligence. Organizátoři chtějí i tímto krokem reagovat na současné technologické trendy a zároveň účastníkům nabídnout možnost pracovat na tématech, která mohou mít konkrétní dopad na fungování měst a regionů.

„Moc mě těší, že můžeme opět navázat na skvělou spolupráci s Olomouckým krajem a Statutárním městem Olomouc při organizaci dalšího ročníku hackathonu. Opět se snažíme akci posunout o kousek dál a sledovat současné trendy. Proto se i letos zaměříme na aktuální témata spojená s využitím umělé inteligence, polohových dat od mobilních operátorů a dalších moderních technologií. Těšíme se na všechny kreativní duše, které se nebojí obětovat svůj volný čas, pustit se do zajímavých výzev a ukázat, co v nich je,“ řekl Jakub Koníček z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP, hlavní organizátor hackathonu.

Originální nápady mají dveře otevřené

Konkrétní témata a výzvy budou organizátoři postupně zveřejňovat. Soutěžní týmy ale mohou přijít také s vlastním nápadem, který bude ve svém základu využívat umělou inteligenci a především otevřená data. Výsledkem nemusí být pouze klasická aplikace. Účastníci mohou vytvořit například datovou analýzu, vizualizaci, mapu, webovou službu, prototyp nástroje nebo jiné inovativní řešení.

„Olomoucký hackathon lze již označit za tradiční událost našeho regionu a jsme velice rádi, že se na ní můžeme podílet. Těšíme se na kreativní účastníky, kteří nás vždy osloví originálním pojetím vybraného tématu, obzvlášť pak s využitím umělé inteligence. Všem bychom rádi vzkázali, ať nemají strach podat přihlášku,“ uvedl Tomáš Burian z Odboru informatiky Magistrátu města Olomouce.

Hackathon dává účastníkům několik desítek hodin na to, aby od prvotního nápadu dospěli ke konkrétnímu výstupu a na závěr jej představili odborné porotě. Důležitou součástí akce je také mezioborová spolupráce.

Registrace je otevřená

Akce je určena především studentům středních a vysokých škol, zapojit se ale může každý, koho baví práce s daty, moderními technologiemi a hledání nových řešení pro své okolí. Účastníci nepřicházejí s hotovým projektem. Během hackathonu mají prostor svůj nápad dále rozvíjet, konzultovat s odborníky a společně jej posunout směrem k funkčnímu řešení. Registrace je již otevřena na webových stránkách.

Researchers Dr. Benjamin Lowe and Dr. Oleksandr Stetsovych from FZU have built a QR code more than 1000 times smaller than the width of a human hair and nearly 800 times smaller than the current Guiness World Record holder.

Za profesorem Jaroslavem Peprníkem, významným českým anglistou a amerikanistou, přijela do Olomouce Kate Davenport, zástupkyně vedoucího mise britského velvyslanectví v Praze. Důvod její návštěvy byl mimořádný: dlouholetému pedagogovi Filozofické fakulty UP osobně sdělila podrobnosti k předání British Empire Medal. Prestižní britské vyznamenání mu na podzim v Olomouci předá britský velvyslanec Matthew Field.

Setkání se uskutečnilo na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP, s níž je Jaroslav Peprník profesně spojen více než sedm desetiletí. Společně s Kate Davenport za ním přijel také Otakar Fojt, vědecký atašé britského velvyslanectví v Praze. Setkání se zúčastnil i vedoucí katedry Ondřej Molnár.

Profesor Peprník, autor řady monografií a učebnic věnovaných anglickému jazyku a anglofonnímu světu a jeden ze spoluzakladatelů olomoucké anglistiky, získal British Empire Medal za svůj dlouholetý přínos britsko-českým vztahům, zejména v oblasti vzdělávání a kultury.

Kate Davenport mu během návštěvy přiblížila, kdy a jak bude slavnostní předání ocenění probíhat. Medaili přiveze na podzim do Olomouce britský velvyslanec v České republice Matthew Field.

Oficiální důvod návštěvy záhy vystřídalo neformální povídání o Británii, která provází osobní i profesní život Jaroslava Peprníka od mládí. Během svých jedenácti cest do země navštívil mimo jiné Yorkshire, nejvyšší britskou horu Ben Nevis, Hadriánův val či Stonehenge. První přátele v Británii přitom získal už krátce po druhé světové válce díky korespondenci s mladými lidmi z Oxfordské univerzity.

Řeč přišla také na britskou královskou rodinu. A právě s ní se pojí jedna z pozoruhodných Peprníkových vzpomínek. V roce 1948 se zúčastnil slavnostního zahájení olympijských her ve Wembley, kde v královské lóži zahlédl dvaadvacetiletou princeznu Alžbětu. O šestačtyřicet let později ji viděl znovu, tentokrát už jako královnu Alžbětu II. během její státní návštěvy České republiky v roce 1994. Tehdejší rektor Josef Jařab vyslal profesora Peprníka jako jednoho ze zástupců Univerzity Palackého na slavnostní setkání v pražském Rudolfinu.

Setkání s profesorem Peprníkem bylo jednou ze zastávek Kate Davenport během jejího olomouckého programu. Navštívila také Gymnázium Olomouc-Hejčín, kde debatovala se studenty a studentkami anglické sekce. Na Fakultě tělesné kultury UP si prohlédla Aplikační centrum BALUO a zavítala rovněž do Britského centra Knihovny UP ve Zbrojnici. K tématu jsme psali i zde.

Za profesorem Jaroslavem Peprníkem, významným českým anglistou a amerikanistou, přijela do Olomouce Kate Davenport, zástupkyně vedoucího mise britského velvyslanectví v Praze. Důvod její návštěvy byl mimořádný: dlouholetému pedagogovi Filozofické fakulty UP osobně sdělila podrobnosti k předání British Empire Medal. Prestižní britské vyznamenání mu na podzim v Olomouci předá britský velvyslanec Matthew Field.

Setkání se uskutečnilo na katedře anglistiky a amerikanistiky FF UP, s níž je Jaroslav Peprník profesně spojen více než sedm desetiletí. Společně s Kate Davenport za ním přijel také Otakar Fojt, vědecký atašé britského velvyslanectví v Praze. Setkání se zúčastnil i vedoucí katedry Ondřej Molnár.

Profesor Peprník, autor řady monografií a učebnic věnovaných anglickému jazyku a anglofonnímu světu a jeden ze spoluzakladatelů olomoucké anglistiky, získal British Empire Medal za svůj dlouholetý přínos britsko-českým vztahům, zejména v oblasti vzdělávání a kultury.

Kate Davenport mu během návštěvy přiblížila, kdy a jak bude slavnostní předání ocenění probíhat. Medaili přiveze na podzim do Olomouce britský velvyslanec v České republice Matthew Field.

Oficiální důvod návštěvy záhy vystřídalo neformální povídání o Británii, která provází osobní i profesní život Jaroslava Peprníka od mládí. Během svých jedenácti cest do země navštívil mimo jiné Yorkshire, nejvyšší britskou horu Ben Nevis, Hadriánův val či Stonehenge. První přátele v Británii přitom získal už krátce po druhé světové válce díky korespondenci s mladými lidmi z Oxfordské univerzity.

Řeč přišla také na britskou královskou rodinu. A právě s ní se pojí jedna z pozoruhodných Peprníkových vzpomínek. V roce 1948 se zúčastnil slavnostního zahájení olympijských her ve Wembley, kde v královské lóži zahlédl dvaadvacetiletou princeznu Alžbětu. O šestačtyřicet let později ji viděl znovu, tentokrát už jako královnu Alžbětu II. během její státní návštěvy České republiky v roce 1994. Tehdejší rektor Josef Jařab vyslal profesora Peprníka jako jednoho ze zástupců Univerzity Palackého na slavnostní setkání v pražském Rudolfinu.

Setkání s profesorem Peprníkem bylo jednou ze zastávek Kate Davenport během jejího olomouckého programu. Navštívila také Gymnázium Olomouc-Hejčín, kde debatovala se studenty a studentkami anglické sekce. Na Fakultě tělesné kultury UP si prohlédla Aplikační centrum BALUO a zavítala rovněž do Britského centra Knihovny UP ve Zbrojnici. K tématu jsme psali i zde.

Senátoři a senátorky Pedagogické fakulty UP vzali na vědomí návrh děkana fakulty Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem Davida Hoffmana. Během zářijového jednání podpořili také děkanem předložený záměr koupit pro fakultu nemovitost na Kollárově náměstí.

Na prvním jednání v novém akademickém roce vzal Akademický senát PdF UP na vědomí záměr děkana Vojtecha Regece jmenovat novým tajemníkem fakulty Davida Hoffmana.

„Fakultní zázemí má odpovídat jejímu poslání. To vnímám jako zásadní. Přitom jsou pro mě podstatné pojmy efektivnost, transparentnost a hospodárnost. Nejsem typ člověka, který by rozhodoval tzv. od stolu, a tak nejenže se nyní seznamuji s fakultním prostředím, rád se postupně seznámím i s vámi všemi. Velmi se těším na spolupráci,“ uvedl David Hoffman před senátorkami a senátory PdF UP.

Podle děkana Vojtecha Regece má vybraný kandidát zhruba dvacetileté zkušenosti v oblasti ekonomie a řízení lidí. Zároveň poděkoval dosavadnímu tajemníkovi Ondřeji Kolářovi, který z funkce odešel ze zdravotních důvodů, za jeho práci pro fakultu. V posledním období se významně podílel na zvládnutí náročných procesů spojených s rozsáhlou rekonstrukcí hlavní budovy na Žižkově náměstí.

Akademický senát PdF UP vzal návrh děkana Pedagogické fakulty UP na jmenování nového tajemníka na vědomí. David Hoffman by se měl funkce ujmout 2. října.

Během zářiového jednání se senátorky a senátoři věnovali také záměru vedení fakulty koupit za 65 milionů korun nemovitost na adrese Kollárovo náměstí 698/7. Vojtech Regec představil důvody plánované koupě, možnosti financování i předpokládané využití objektu. Přiblížil rovněž současnou situaci fakulty z hlediska prostorového a materiálně-technického zázemí, personálních potřeb a kapacit. Záměr podle něj souvisí také s předpokládaným navyšování kapacit studijních programů za podpory státu.

Předností objektu je podle děkana jeho dispoziční variabilita, díky níž by se mohl stát víceúčelovým akademickým zázemím fakulty. Nabídnout by mohl kanceláře pro stávající i nově přijímané akademické i neakademické pracovníky, projektové a výzkumné týmy, doktorandy a postdoktorandy, stejně jako seminární, výukové a specializované prostory či zázemí pro studentské spolky, iniciativy a další aktivity fakulty.

Pokud fakulta objekt koupí, bude nutné postupně opravit střešní plášť budovy a balkonovou konstrukci a vyřešit také jeho přístupnost, zejména bezbariérový pohyb mezi jednotlivými podlažími. Z dlouhodobého hlediska budou potřeba i další opravy.

Po debatě senátorky a senátoři přijali usnesení, v němž AS PdF UP záměr koupě nemovitosti podpořil. Nyní se jím bude zabývat Akademický senát UP.

V zářijovém jednání schválil AS PdF UP také tři členy komise pro výběrové řízení na fakultě. Stávající grémium doplní Martin Dominik Polínek, Veronika Růžičková a Adéla Hanáková (všichni z Ústavu speciálněpedagogických studií). Zazněly rovněž informace o chystaném setkání studentských senátorů s nově nastupujícími studenty, úspěšném přijímacím řízení, aktivitách v oblasti reakreditace studijních programů, připravovaném programu Provázející učitel či vznikající aplikaci zaměřenou na studentské praxe. Více o AS PdF UP zde.