Agregátor zdrojů

Aktivity a projekty, které posilují hodnoty otevřené občanské společnosti, kritického myšlení, demokracie, lidských práv a principů právního státu. Tento typ činnosti finančně podpoří právnická fakulta prostřednictvím Grantu Hannah Arendtové. Vedení fakulty nyní vyzývá členy akademické obce k podávání žádostí pro tento dotační titul.

Grant Hannah Arendtové je interní finanční podpora fakulty založená na prostředcích získaných z Ceny Hannah Arendtové udělené Univerzitě Palackého v roce 1996 za přínos k přechodu od totalitní diktatury k právnímu státu. „Inspirací je pro nás odkaz Hannah Arendtové zdůrazňující odpovědnost jednotlivce, význam veřejného prostoru a aktivní občanskou angažovanost,“ vysvětlil Václav Stehlík, děkan fakulty. Současně upozornil, že fakulta výzvu vydává u příležitosti 50. výročí úmrtí Hannah Arendtové.

Žadatelem o grant může být člen akademické obce PF UP včetně vědeckých pracovníků. Příjemci mohou být i studenti fakulty, včetně posluchačů doktorských studijních programů, a členové spolků působících na fakultě, a to pokud projekt garantuje akademický nebo vědecký pracovník fakulty.

Podporovány budou projekty přispívající zejména k tématům: aktivní občanství a občanská společnost, demokracie a její ochrana, lidská práva, právní stát a jeho institucionální hodnoty, moderní výzvy demokracie (dezinformace, extremismus, participace apod.) nebo kritické myšlení, veřejná debata a akademická svoboda. Podporu bude fakulta poskytovat zejména na semináře, přednášky, kulaté stoly, veřejné debaty, workshopy, vzdělávací a popularizační materiály nebo komunitní či osvětové akce podporující veřejnou diskuzi. Maximální výše dotace na jeden projekt je 100 000 korun.

Statut dotačního titulu Grant Hannah Arendtové upravuje nová vnitřní norma. Její součástí je i formulář pro žadatele. Žádosti lze podávat průběžně během celého roku k rukám děkana prostřednictvím jeho sekretariátu.

Hannah Arendtová byla jednou z nejvlivnějších politických filozofek 20. století. Zabývala se otázkami moci, svobody, totality, odpovědnosti a lidského jednání. Její analýzy totalitarismu, masových společností a nebezpečí slepé poslušnosti jsou stále velmi aktuální.

Cena Hannah Arendtové pro UP

Univerzita Palackého získala prestižní Cenu Hannah Arendtové udělovanou Körberovou nadací, v roce 1996. Komise tehdy vybírala z 26 nominací. Olomoucká univerzita byla oceněna za přínos pro rozvoj demokratické a občanské společnosti v zemích střední a východní Evropy. Vyzdvihnuta tehdy byla činnost obnovené Právnické fakulty UP vedené děkanem Miroslavem Liberdou a projekt Integrace Romů do společnosti řešený na katedře sociologie FF UP. Cenu ve Vídni přebíral Josef Jařab, rektor UP, z rukou lorda Ralfa Dahrendorfa. 

Poslední letošní AFOKINO se uskuteční 9. prosince od 18:30 v Pevnosti poznání Univerzity Palackého. Organizátoři vybrali snímek Sběratelé kratomu studentů Slezské univerzity – Libora Cinegra (režie) a Ondřeje Weppera (kamera). Po projekci filmu se koná debata s hosty a režisérem filmu.

Některým změnil život k lepšímu, jiné dovedl až do psychiatrické léčebny. Ačkoli je kratom na českém trhu poměrně krátce, stihl už rozdělit společnost a rozpoutat živou celospolečenskou debatu. Je prášek z listů Mitragyna speciosa nebezpečná droga, kterou je třeba zakázat, nebo přírodní látka s léčivým potenciálem? Dokument vezme diváky na dobrodružnou cestu kratomu, od bornejských plantáží až k českým zákazníkům. Výrobci, distributoři, uživatelé i odborníci sdílejí své zkušenosti s kontroverzní substancí, která si v Česku rychle získala širokou fanouškovskou základnu.

video_sem

„Když jsme dokument začali natáčet, zrovna probíhala odborná debata nad tím, zda látku zařadit na seznam zakázaných drog vedle heroinu a metamfetaminu, nebo ji regulovat. Tehdy jsme netušili, jak to dopadne. Chtěli jsme prostě představit kratom ze všech možných perspektiv, bez předsudků a stereotypů. Když jsme film dokončili, bylo v záležitosti zákazu či regulace kratomu jasno. V roce 2025 vešel v platnost zákon o psychomodulačních látkách, první svého druhu na světě," říká režisér Libor Cinegr.

Hosté debaty po projekci:

• plk. Mgr. Jan Lisický – vedoucí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje
• Libor Cinegr – režisér filmu
• pplk. Mgr. Hana Tošnarová z Národní protidrogové centrály
• Pavel Simčák ze společnosti Podané ruce

Tvůrci zachytili příběhy lidí, kterým kratom zásadně zvýšil kvalitu života, i těch, kteří jeho rizika podcenili a propadli závislosti. Film se věnuje účinkům látky, jejímu chemickému složení, pěstování v Indonésii a také srovnání s normalizovaným alkoholem. Většina Čechů pojem kratom zná, co si pod ním ale představí, je už jiná otázka. Stačilo několik medializovaných případů a pár známých influencerů a substance se ocitla v centru veřejné i politické pozornosti. Rozhodující však byl přístup české vědecké obce, která nabídla racionální pohled, a politici jí naslouchali.

„Zásadní roli v našem filmu hrají odborníci, kteří se problematikou kratomu dlouhodobě zabývají. Martin Kuchař, toxikolog z VŠCHT a hlavní architekt nové regulace, vysvětluje rizika i účinky. Ve filmu zazní i slova bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, který připomíná, že ‚statistiky jasně ukazují, že prohibice v minulosti vždy selhala‘. Jan Horák z adiktologického centra ARKA přibližuje reálné případy závislosti na kratomu. Mezinárodní perspektivu doplňuje malajský vědec Darshan Singh, jenž se věnuje substituční léčbě závislých na tvrdých opiátech, a indonéský výzkumník Sholahudin, který popisuje, jak je kratom pro obyvatele oblasti Kapuas Hulu (Kalimantan) naprosto stěžejní pro jejich živobytí,“ doplňuje režisér.

„Sběratelé kratomu jsou jedním z nejvýraznějších dokumentů letošního roku. Potvrzují to nejen odborné ohlasy, ale především dvě Ceny diváků z AFO i Prague Science Film Festu. Je vidět, že téma kratomu veřejnost hluboce zajímá a dotýká se jí v mnoha rovinách. Jsem ráda, že film uvedeme právě teď, kdy je debata o psychomodulačních látkách velmi aktuální. Projekci navíc doplníme diskuzí s inspirativními hosty, kteří pomohou příběh filmu ještě rozvinout a zasadit do širšího kontextu,“ podotýká Eva Navrátilová, ředitelka festivalu AFO.

Koproducenty jsou Univerzita Tomáše Bati, Fakulta multimediálních komunikací a společnost Zeroin. Tato projekce se uskuteční ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a za finanční podpory programu Creative Europe MEDIA. Vstup je zdarma.

Poslední letošní AFOKINO se uskuteční 9. prosince od 18:30 v Pevnosti poznání Univerzity Palackého. Organizátoři vybrali snímek Sběratelé kratomu studentů Slezské univerzity – Libora Cinegra (režie) a Ondřeje Weppera (kamera). Po projekci filmu se koná debata s hosty a režisérem filmu.

Některým změnil život k lepšímu, jiné dovedl až do psychiatrické léčebny. Ačkoli je kratom na českém trhu poměrně krátce, stihl už rozdělit společnost a rozpoutat živou celospolečenskou debatu. Je prášek z listů Mitragyna speciosa nebezpečná droga, kterou je třeba zakázat, nebo přírodní látka s léčivým potenciálem? Dokument vezme diváky na dobrodružnou cestu kratomu, od bornejských plantáží až k českým zákazníkům. Výrobci, distributoři, uživatelé i odborníci sdílejí své zkušenosti s kontroverzní substancí, která si v Česku rychle získala širokou fanouškovskou základnu.

video_sem

„Když jsme dokument začali natáčet, zrovna probíhala odborná debata nad tím, zda látku zařadit na seznam zakázaných drog vedle heroinu a metamfetaminu, nebo ji regulovat. Tehdy jsme netušili, jak to dopadne. Chtěli jsme prostě představit kratom ze všech možných perspektiv, bez předsudků a stereotypů. Když jsme film dokončili, bylo v záležitosti zákazu či regulace kratomu jasno. V roce 2025 vešel v platnost zákon o psychomodulačních látkách, první svého druhu na světě," říká režisér Libor Cinegr.

Hosté debaty po projekci:

• plk. Mgr. Jan Lisický – vedoucí odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje
• Libor Cinegr – režisér filmu
• pplk. Mgr. Hana Tošnarová z Národní protidrogové centrály
• Pavel Simčák ze společnosti Podané ruce

Tvůrci zachytili příběhy lidí, kterým kratom zásadně zvýšil kvalitu života, i těch, kteří jeho rizika podcenili a propadli závislosti. Film se věnuje účinkům látky, jejímu chemickému složení, pěstování v Indonésii a také srovnání s normalizovaným alkoholem. Většina Čechů pojem kratom zná, co si pod ním ale představí, je už jiná otázka. Stačilo několik medializovaných případů a pár známých influencerů a substance se ocitla v centru veřejné i politické pozornosti. Rozhodující však byl přístup české vědecké obce, která nabídla racionální pohled, a politici jí naslouchali.

„Zásadní roli v našem filmu hrají odborníci, kteří se problematikou kratomu dlouhodobě zabývají. Martin Kuchař, toxikolog z VŠCHT a hlavní architekt nové regulace, vysvětluje rizika i účinky. Ve filmu zazní i slova bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, který připomíná, že ‚statistiky jasně ukazují, že prohibice v minulosti vždy selhala‘. Jan Horák z adiktologického centra ARKA přibližuje reálné případy závislosti na kratomu. Mezinárodní perspektivu doplňuje malajský vědec Darshan Singh, jenž se věnuje substituční léčbě závislých na tvrdých opiátech, a indonéský výzkumník Sholahudin, který popisuje, jak je kratom pro obyvatele oblasti Kapuas Hulu (Kalimantan) naprosto stěžejní pro jejich živobytí,“ doplňuje režisér.

„Sběratelé kratomu jsou jedním z nejvýraznějších dokumentů letošního roku. Potvrzují to nejen odborné ohlasy, ale především dvě Ceny diváků z AFO i Prague Science Film Festu. Je vidět, že téma kratomu veřejnost hluboce zajímá a dotýká se jí v mnoha rovinách. Jsem ráda, že film uvedeme právě teď, kdy je debata o psychomodulačních látkách velmi aktuální. Projekci navíc doplníme diskuzí s inspirativními hosty, kteří pomohou příběh filmu ještě rozvinout a zasadit do širšího kontextu,“ podotýká Eva Navrátilová, ředitelka festivalu AFO.

Koproducenty jsou Univerzita Tomáše Bati, Fakulta multimediálních komunikací a společnost Zeroin. Tato projekce se uskuteční ve spolupráci s Krajským ředitelstvím policie Olomouckého kraje a za finanční podpory programu Creative Europe MEDIA. Vstup je zdarma.

Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést speciální pedagog Vojtech Regec. Devatenácti hlasy o tom v tajné volbě rozhodl Akademický senát PdF UP. Pokud jeho zvolení potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Vojtech Regec 1. února 2026.

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel Vojtech Regec, kandidát na děkana PdF UP, hned v prvním kole volby, když získal devatenáct hlasů přítomných senátorů jedenadvacetičlenného tělesa.

„S hlubokou úctou a pokorou děkuji za to, že jste mi dali příležitost pokračovat v práci děkana v rámci druhého funkčního období. Nebude jednoduché. Svou roli vnímám jako součást týmové práce, jen tak totiž můžeme fungovat jako fakulta, jako prostor, který bude inspirující a obohacující a bude velkým přínosem nejen pro nás, ale i pro naše primární poslání. Děkuji za důvěru,“ řekl kandidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Ve své prezentaci před akademickou obcí i před volbou samou hovořil o hlavních fakultních výzvách. V jejich výčtu zmínil právě probíhající rekonstrukci hlavní budovy na Žižkově náměstí i perspektivu rekonstrukce Uměleckého centra UP. Úsilí Vojtecha Regece směřuje k prioritizaci fakultních zájmů, jeho snahou je, aby se olomoucká pedagogická fakulta dlouhodobě rozvíjela jako moderní, otevřená a respektovaná instituce, která svou činností naplňuje principy excelence, společenské odpovědnosti a akademické integrity. Za podstatné považuje nově zvolený kandidát na děkana PdF UP mimo jiné i práce na akreditacích, protože podle něj to, jak budou nastaveny, ukáže, jak bude vypadat studium po roce 2029. Vojtech Regec sází na kontinuitu, která spočívá i ve složení proděkanského týmu. Ve své krátké řeči poděkoval nejen Akademickému senátu PdF UP, ale i všem, jimž dění na této fakultě není lhostejné.

O post děkana Pedagogické fakulty UP se ve volbě ucházel jako jediný kandidát. Volby vyhlásil Akademický senát PdF UP na svém zasedání 8. září, veřejně se kandidát na děkana PdF UP prezentoval před akademickou obcí 19. listopadu. Aby ve volbě uspěl, potřeboval získat nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Druhé funkční období by měl zahájit 1. února 2026 s mandátem do 31. ledna 2030. Výsledky voleb postoupí předseda AS PdF UP Michal Růžička rektorovi UP Michaelu Kohajdovi do 15. prosince 2025.

Doc. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Věnuje se speciálněpedagogické propedeutice, tyflopedii, psychopedii a speciálněpedagogickému poradenství. Zabývá se využíváním asistenčních technologií u osob se zdravotním postižením. Je autorem i spoluautorem celé řady právních norem, metodických předpisů i monitorovacích zpráv, které se týkají přístupnosti veřejné správy a digitálních technologií pro jedince se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním. Je členem několika odborných grémií i autorem řady publikací.

Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést speciální pedagog Vojtech Regec. Devatenácti hlasy o tom v tajné volbě rozhodl Akademický senát PdF UP. Pokud jeho zvolení potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Vojtech Regec 1. února 2026.

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel Vojtech Regec, kandidát na děkana PdF UP, hned v prvním kole volby, když získal devatenáct hlasů přítomných senátorů jedenadvacetičlenného tělesa.

„S hlubokou úctou a pokorou děkuji za to, že jste mi dali příležitost pokračovat v práci děkana v rámci druhého funkčního období. Nebude jednoduché. Svou roli vnímám jako součást týmové práce, jen tak totiž můžeme fungovat jako fakulta, jako prostor, který bude inspirující a obohacující a bude velkým přínosem nejen pro nás, ale i pro naše primární poslání. Děkuji za důvěru,“ řekl kandidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Ve své prezentaci před akademickou obcí i před volbou samou hovořil o hlavních fakultních výzvách. V jejich výčtu zmínil právě probíhající rekonstrukci hlavní budovy na Žižkově náměstí i perspektivu rekonstrukce Uměleckého centra UP. Úsilí Vojtecha Regece směřuje k prioritizaci fakultních zájmů, jeho snahou je, aby se olomoucká pedagogická fakulta dlouhodobě rozvíjela jako moderní, otevřená a respektovaná instituce, která svou činností naplňuje principy excelence, společenské odpovědnosti a akademické integrity. Za podstatné považuje nově zvolený kandidát na děkana PdF UP mimo jiné i práce na akreditacích, protože podle něj to, jak budou nastaveny, ukáže, jak bude vypadat studium po roce 2029. Vojtech Regec sází na kontinuitu, která spočívá i ve složení proděkanského týmu. Ve své krátké řeči poděkoval nejen Akademickému senátu PdF UP, ale i všem, jimž dění na této fakultě není lhostejné.

O post děkana Pedagogické fakulty UP se ve volbě ucházel jako jediný kandidát. Volby vyhlásil Akademický senát PdF UP na svém zasedání 8. září, veřejně se kandidát na děkana PdF UP prezentoval před akademickou obcí 19. listopadu. Aby ve volbě uspěl, potřeboval získat nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Druhé funkční období by měl zahájit 1. února 2026 s mandátem do 31. ledna 2030. Výsledky voleb postoupí předseda AS PdF UP Michal Růžička rektorovi UP Michaelu Kohajdovi do 15. prosince 2025.

Doc. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Věnuje se speciálněpedagogické propedeutice, tyflopedii, psychopedii a speciálněpedagogickému poradenství. Zabývá se využíváním asistenčních technologií u osob se zdravotním postižením. Je autorem i spoluautorem celé řady právních norem, metodických předpisů i monitorovacích zpráv, které se týkají přístupnosti veřejné správy a digitálních technologií pro jedince se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním. Je členem několika odborných grémií i autorem řady publikací.

S hlubokou úctou a vděčností myslíme na ty, kteří svým velkorysým darem umožňují, aby anatomie byla místem, kde zemřelí učí živé. Tato slova jsou vytesána do náhrobního kamene pietního místa, které zřídil Ústav normální anatomie Lékařské fakulty UP na památku těch, kteří se rozhodli darovat své tělo pro vzdělávání budoucích lékařek a lékařů a rozvoj medicíny.

Pietní místo, které bude sloužit i jako vsypová hrobka pro ukládání zpopelněných pozůstatků dárců těl, vzniklo na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, v jeho severovýchodní části blízko Lesa vzpomínek.

„Darování těla je nesmírně cenný čin, který umožňuje studentům Všeobecného a Zubního lékařství získat znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon lékařského povolání. Díky obětavosti dárců se mohou lékaři připravovat na své poslání – pomáhat a léčit živé, a těla dárců se tak stávají mostem mezi vědou a lidskostí, mezi životem a poznáním. Zřízením tohoto hrobu naše fakulta vyjadřuje svou velkou vděčnost a současně zajišťuje, aby ostatky dárců po splnění svého poslání nalezly důstojný a věčný odpočinek,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.

„Bez možnosti zkoumat posmrtné ostatky lidského těla se neobejde řada oborů medicíny, chce-li rozvíjet své současné vědomosti pro úspěšnou léčbu v budoucnosti. Darovat vlastní tělo může být pro mnohé z nás velmi statečné rozhodnutí, protože si tím definitivně připouštíme vlastní smrtelnost. Ale vlastně tím zároveň rozhodujeme i o tom, že náš odkaz bude žít dál,“ doplnil ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Dárcovství těl je pro medicínu i v současné době nesmírně důležité. Podle Petra Mlejnka, přednosty Ústavu normální anatomie LF UP, odkud iniciativa k vybudování pietního místa s vsypovou hrobkou vzešla, nemůže sebedokonalejší model vystihnout jedinečnost každého lidského těla. Zřízení pietního místa je ve světě již běžnou možností, jak dárcům za jejich mimořádný čin poděkovat. Dosavadní praxe přitom byla taková, že po využití ve výuce či ve výzkumu bylo tělo zpopelněno v krematoriu a popel byl podle přání dárce buď rozprášen na rozptylové louce, nebo byl v urně předán pozůstalým.

„Myšlenkou na zřízení pietního místa jsme se začali vážně zabývat před rokem. Velkým povzbuzením pro nás byla nabídka ředitelky Hřbitovů města Olomouce Dany Pluskalové na jeho vybudování přímo na Ústředním hřbitově. Zároveň jsme měli šťastnou ruku při výběru zhotovitele, kterým se stalo Kamenictví Ganiec. Díky tomu se naše představy podařilo v krátké době proměnit ve skutečnost. Myslím, že výsledek lze bez nadsázky označit za umělecké dílo,“ řekl.

„Věřím, že právě tímto způsobem dokážeme lépe vyjádřit vděk a úctu lidem, kteří jsou společnosti užiteční i po své smrti. Posledním místem odpočinku našich dárců se tak může stát toto jedinečné místo, kde se budou setkávat nejen příbuzní, pozůstalí a přátelé dárců, ale také studenti medicíny a pracovníci našeho ústavu, aby individuálně nebo společně uctili jejich památku,“ dodal Petr Mlejnek s tím, že nové pietní místo by zároveň mohlo pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o dárcovství těl.

Darovat tělo pro účely výuky budoucích lékařek a lékařů a výzkumu a dalšího rozvoje medicíny je možné pouze na základě smlouvy uzavřené mezi dárcem a Ústavem normální anatomie LF UP, přičemž tato smlouva musí být podepsána úředně ověřenými podpisy a lze ji kdykoliv písemně vypovědět. Podrobnější informace jsou k dispozici zde, případně je možné se na pracovišti sídlícím na Teoretických ústavech LF UP (ul. Hněvotínská 3) informovat osobně.

S hlubokou úctou a vděčností myslíme na ty, kteří svým velkorysým darem umožňují, aby anatomie byla místem, kde zemřelí učí živé. Tato slova jsou vytesána do náhrobního kamene pietního místa, které zřídil Ústav normální anatomie Lékařské fakulty UP na památku těch, kteří se rozhodli darovat své tělo pro vzdělávání budoucích lékařek a lékařů a rozvoj medicíny.

Pietní místo, které bude sloužit i jako vsypová hrobka pro ukládání zpopelněných pozůstatků dárců těl, vzniklo na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, v jeho severovýchodní části blízko Lesa vzpomínek.

„Darování těla je nesmírně cenný čin, který umožňuje studentům Všeobecného a Zubního lékařství získat znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon lékařského povolání. Díky obětavosti dárců se mohou lékaři připravovat na své poslání – pomáhat a léčit živé, a těla dárců se tak stávají mostem mezi vědou a lidskostí, mezi životem a poznáním. Zřízením tohoto hrobu naše fakulta vyjadřuje svou velkou vděčnost a současně zajišťuje, aby ostatky dárců po splnění svého poslání nalezly důstojný a věčný odpočinek,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.

„Bez možnosti zkoumat posmrtné ostatky lidského těla se neobejde řada oborů medicíny, chce-li rozvíjet své současné vědomosti pro úspěšnou léčbu v budoucnosti. Darovat vlastní tělo může být pro mnohé z nás velmi statečné rozhodnutí, protože si tím definitivně připouštíme vlastní smrtelnost. Ale vlastně tím zároveň rozhodujeme i o tom, že náš odkaz bude žít dál,“ doplnil ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Dárcovství těl je pro medicínu i v současné době nesmírně důležité. Podle Petra Mlejnka, přednosty Ústavu normální anatomie LF UP, odkud iniciativa k vybudování pietního místa s vsypovou hrobkou vzešla, nemůže sebedokonalejší model vystihnout jedinečnost každého lidského těla. Zřízení pietního místa je ve světě již běžnou možností, jak dárcům za jejich mimořádný čin poděkovat. Dosavadní praxe přitom byla taková, že po využití ve výuce či ve výzkumu bylo tělo zpopelněno v krematoriu a popel byl podle přání dárce buď rozprášen na rozptylové louce, nebo byl v urně předán pozůstalým.

„Myšlenkou na zřízení pietního místa jsme se začali vážně zabývat před rokem. Velkým povzbuzením pro nás byla nabídka ředitelky Hřbitovů města Olomouce Dany Pluskalové na jeho vybudování přímo na Ústředním hřbitově. Zároveň jsme měli šťastnou ruku při výběru zhotovitele, kterým se stalo Kamenictví Ganiec. Díky tomu se naše představy podařilo v krátké době proměnit ve skutečnost. Myslím, že výsledek lze bez nadsázky označit za umělecké dílo,“ řekl.

„Věřím, že právě tímto způsobem dokážeme lépe vyjádřit vděk a úctu lidem, kteří jsou společnosti užiteční i po své smrti. Posledním místem odpočinku našich dárců se tak může stát toto jedinečné místo, kde se budou setkávat nejen příbuzní, pozůstalí a přátelé dárců, ale také studenti medicíny a pracovníci našeho ústavu, aby individuálně nebo společně uctili jejich památku,“ dodal Petr Mlejnek s tím, že nové pietní místo by zároveň mohlo pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o dárcovství těl.

Darovat tělo pro účely výuky budoucích lékařek a lékařů a výzkumu a dalšího rozvoje medicíny je možné pouze na základě smlouvy uzavřené mezi dárcem a Ústavem normální anatomie LF UP, přičemž tato smlouva musí být podepsána úředně ověřenými podpisy a lze ji kdykoliv písemně vypovědět. Podrobnější informace jsou k dispozici zde, případně je možné se na pracovišti sídlícím na Teoretických ústavech LF UP (ul. Hněvotínská 3) informovat osobně.