Právnická fakulta vyšle do česko-slovenského finále soutěže ve Studentské vědecké a odborné činnosti SVOČ 2025 sedm studentů. O postupujících rozhodlo fakultní kolo soutěže. Mezinárodní finále, které se uskuteční 10.–11. září, bude hostit olomoucká fakulta.
Přihlášené soutěžní práce byly i letos rozděleny do dvou sekcí, a to na sekci bakalářských a magisterských studentů a sekci doktorských studentů. Fakultní soutěž měla dvě kola. V obou sekcích se tak nejdříve uskutečnilo písemné kolo, kdy na každou práci byly vypracovány dva posudky, a následně odborná hodnotící komise vybrala nejlepší práce, které postoupily do ústního kola. Vybraní studenti je pak obhajovali před komisemi.
V sekci magisterských studentů odevzdalo odborný text osm studentů, v doktorské sekci devět. Do ústního kola postoupilo vždy pět nejlepších.
Magisterská sekce:
potenciál pro akademickou kariéru
„Témata prací byla velmi různorodá – od analýzy středověké právní vědy přes dárcovství gamet až po klimatickou změnu. Všichni soutěžící se na ústní kolo pečlivě připravili, takže obhajoba práce plynule přecházela do hluboké odborné diskuze. Vítězka fakultního kola, Klára Zachová, nejen kvalitně zpracovala praktické a relevantní téma privativní novace, ale také zanechala velmi výrazný dojem po prezentační stránce,“ řekl Maxim Tomoszek, proděkan pro studijní záležitosti a jeden z porotců magisterské sekce. Kvalita hodnocených prací i ústního projevu soutěžících podle něj nejen dává záruku, že budou kvalitně reprezentovat „olomouckou“ studentskou vědu v mezinárodním kole SVOČ, ale zároveň vzbuzuje optimistická očekávání do budoucna. „Všichni soutěžící mají velký potenciál pro doktorské studium a navazující akademickou kariéru,“ dodal Maxim Tomoszek.
V kategorii magisterských studentů si nejlépe vedla zmiňovaná Klára Zachová, posluchačka 4. ročníku magisterského programu Právo a právní věda. „Jednalo se o mou první zkušenost v soutěži. Myšlenku přihlásit se mi vnukla doktorka Olga Rosenkranzová, které tímto velmi děkuji,“ řekla vítězka, která vypracovala a obhajovala práci pod názvem Problematické aspekty privativní novace v systému závazkového práva. „Téma práce jsem si zvolila především proto, že pro mě bylo v rámci výuky závazkového práva poměrně obtížně uchopitelné. Až při pohledu do historického kontextu jsem začala chápat, proč určité instituty vznikly a proč u některých přetrvávají interpretační nejasnosti. Práce mi tak umožnila téma lépe pochopit a zasadit do širších souvislostí,“ vysvětlila. Soutěž jí umožnila pracovat s cizojazyčnými odbornými texty, poznat prostředí zahraničních univerzit nebo komunikovat s odborníky v dané oblasti. „Vážím si každé takové zkušenosti, protože mě vedly nejen k hlubšímu porozumění tématu, ale i k větší odpovědnosti vůči vlastní práci a závěrům v ní položených. I proto soutěž vnímám jako přínosnou pro svou další profesní cestu,“ uvedla Klára Zachová s tím, že do česko-slovenského finále půjde s velikou pokorou a vděčností za to, že může být jeho součástí. „Vynasnažím se o co nejlepší obhajobu své práce, třebaže mým hlavním cílem bude především načerpat nové zkušenosti a zážitky,“ dodala.
Doktorská sekce:
kvalitní metodologický přístup
První místo v doktorské sekci obsadil Filip Plašil, který studuje program Právní dějiny a římské právo v kombinované formě a je notářem. Téma své odborné práce – svěřenecké nástupnictví ke zbytku – si vybral z důvodu jeho praktické důležitosti. „V rámci své profese sepisuji pořízení pro případ smrti a v současné době zaznamenávám velkou poptávku po svěřenském nástupnictví obecně. S tím však souvisí důležitá otázka, zda bude moci přední dědic s dědictvím volně nakládat, a pokud ano, jaké to bude mít důsledky pro následného dědice a pro nepominutelné dědice. Oproti běžnému svěřenskému nástupnictví zde navíc není vyloučena možnost postižení dědictví v exekuci, což se málo ví. Vzhledem k velice stručné právní úpravě a malou obeznámeností odborné veřejnosti s tímto právním institutem jsem ve své práci chtěl shromáždit poznatky zahraniční judikatury a literatury ze států, kde svěřenské nástupnictví ke zbytku již delší dobu funguje, a dospět k závěrům použitelným v českém právním prostředí,“ vysvětlil Filip Plašil.
V komisi posuzující práci a výkony doktorandů usedl i Petr Michal, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva. „Hodnocení fakultního kola jsem se zúčastnil podruhé, a opět to byl velmi příjemný zážitek. Příspěvky byly kvalitní a o postupu a pořadí rozhodovaly doslova jednotlivé body. Letos mě příjemně překvapila kvalita metodologického přístupu, s jakou vítězní soutěžící přistupovali ke svému tématu. Naopak rezervy byly u většiny soutěžících v ústní prezentaci, na té bude podle mého názoru třeba před dalším kolem ještě zapracovat,“ konstatoval Petr Michal.
Předseda komise Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP, ocenil zejména odvahu zpracovat komplikované otázky a široké spektrum témat, které doktorandi do soutěže přihlásili. „V doktorské sekci jsme i tento rok obdrželi velmi kvalitní výzkumné práce. Jsem rád, že studenti volí velmi různorodá témata. Máme tak možnost posoudit kvalitu výzkumu v právní teorii, právní historii, výzkumu právních výzev spojených s moderními technologiemi a digitalizací i výzkumu interpretativních problémů v tradičních pozitivně-právních oborech. Osobně jsem velmi rád, že se v soutěži objevují ve vyváženém poměru jak empirické výzkumné práce, tak kvalitní právně-dogmatické texty,“ doplnil Ondrej Hamuľák.
Soutěž ve SVOČ pořádá právnická fakulta od roku 2007, původně pod názvem Monseho studentská vědecká soutěž.
Výsledky fakultního kola soutěže SVOČ
Magisterská sekce
1. místo – Klára ZACHOVÁ (4. ročník, Právo a právní věda): Problematické aspekty privativní novace v systému závazkového práva
konzultant: JUDr. Miroslav Ondrúš, LL.M. Ph.D.
2. místo – Kateřina MLČOCHOVÁ (3. ročník, Právo a právní věda): Emfyteuze v díle Balda de Ubaldis
3. místo – Bc. Natálie POLZEROVÁ (4. ročník, Právo a právní věda): Stopy v genech, anonymita dárcovství gamet
Doktorská sekce
1. místo – JUDr. Filip PLAŠIL (2. ročník, Právní dějiny a římské právo): Svěřenecké nástupnictví ke zbytku
konzultant: doc. JUDr. et Mgr. Ondřej Horák, Ph.D.
2. místo – Kryštof JURAČKA (4. ročník, Právo a právní věda), JUDr. Vojtěch JIRÁSKO (5. ročník, Teoretické právní vědy, soukromé právo): Speciální úprava běhu promlčecí lhůty v § 2407 občanského zákoníku jako systémové pravidlo nebo exces zákonodárce?
3. místo: Mgr. Debora CHLEBKOVÁ (3. ročník, Teoretické právní vědy, ústavní právo): Výjimka ve veřejném zájmu a kritérium autora v kontrastu svobody projevu a rovnosti na sociálních sítích (s podtitulem: v zajetí pravidel sociálních sítí):
Čestné uznání: Mgr. Martin MACH (5. ročník, Teoretické právní vědy, evropské a mezinárodní právo): Umělá inteligence – nové výzvy z pohledu osobních údajů
V horkých dnech může být ve městě rozdíl mezi teplotou vzduchu u chodníku a ve výšce dvou metrů až pět stupňů Celsia. Děti tak dýchají výrazně teplejší vzduch než dospělí lidé. Vyplývá to z prvních výsledků mezinárodního projektu EnCLOD, v jehož rámci byly na deseti místech v Olomouci nainstalovány speciální meteostanice. Projekt realizuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého ve spolupráci s firmami CityOne, CITIQ a městem Olomouc.
Instalované meteostanice měří teplotu vzduchu ve výškách 200 cm a 80 cm, přímo na povrchu i pod ním. Vědci díky tomu podrobně sledují městské mikroklima a získávají přesná data pro analýzu tepelných ostrovů.
„V horkých letních dnech mohou být teplotní rozdíly skutečně výrazné. Například během tropického dne, kdy teplota přesahuje 30 °C, může být rozdíl mezi tím, co dýchá dospělý a dítě, až čtyři až pět stupňů. Zatímco dospělý to obvykle zvládne bez větších obtíží, pro dítě je situace náročnější,“ uvedl hlavní řešitel projektu Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky.
Na vybraných místech jsou instalována čidla, která měří teplotu povrchu i pod povrchem – konkrétně v hloubkách 6 a 30 cm. „Snažíme se sledovat výskyt městských tepelných ostrovů, které vznikají tak, že se povrch během dne silně zahřívá a v noci vyzařuje zbytkové teplo,“ vysvětluje. Proto měříme teploty ve více úrovních. Systém zahrnuje také senzory pro sledování rychlosti a směru větru a relativní vlhkosti vzduchu. V nejbližší době bude navíc na střeše přírodovědecké fakulty instalována pokročilejší meteorologická stanice, která umožní měřit i srážky a intenzitu slunečního záření,“ doplnil Jaroslav Burian.
Senzory byly umístěny v různorodých lokalitách – od městských parků (např. Smetanovy sady) a náměstí Republiky, přes uzavřené parkovací plochy, přednádražní prostor až po vybraná sídliště. Díky tomu lze porovnávat, jak se teplota vyvíjí v zeleni, v husté zástavbě nebo na betonových plochách.
Součástí sítě jsou rovněž dopravní čidla, která sledují obsazenost parkovacích ploch. Právě parkoviště bývají typickými příklady městských tepelných ostrovů. „Měření obsazenosti parkovišť nám poskytuje cenné informace o vztahu mezi dopravní infrastrukturou a lokálními klimatickými podmínkami,“ doplnil Jaroslav Burian.
První výstupy jsou veřejně dostupné na webu projektu, především v oblasti dopravního monitoringu. Vědecký tým pracuje také na spuštění veřejného online dashboardu, který nabídne aktuální teplotní informace pro obyvatele města, včetně údajů o tropických dnech a hodinách. Tento nástroj by měl být spuštěn ještě během léta 2025.
V budoucnu plánují partneři projektu také zveřejnění otevřených datových sad, které budou volně dostupné pro další výzkum, analýzy i praktické využití ve veřejné správě a městském plánování. První využití datových sad proběhne již na podzim v rámci Hackathonu, který pořádá katedra geoinformatiky ve spolupráci s Olomouckým krajem a Městem Olomouc.
V horkých dnech může být ve městě rozdíl mezi teplotou vzduchu u chodníku a ve výšce dvou metrů až pět stupňů Celsia. Děti tak dýchají výrazně teplejší vzduch než dospělí lidé. Vyplývá to z prvních výsledků mezinárodního projektu EnCLOD, v jehož rámci byly na deseti místech v Olomouci nainstalovány speciální meteostanice. Projekt realizuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého ve spolupráci s firmami CityOne, CITIQ a městem Olomouc.
Instalované meteostanice měří teplotu vzduchu ve výškách 200 cm a 80 cm, přímo na povrchu i pod ním. Vědci díky tomu podrobně sledují městské mikroklima a získávají přesná data pro analýzu tepelných ostrovů.
„V horkých letních dnech mohou být teplotní rozdíly skutečně výrazné. Například během tropického dne, kdy teplota přesahuje 30 °C, může být rozdíl mezi tím, co dýchá dospělý a dítě, až čtyři až pět stupňů. Zatímco dospělý to obvykle zvládne bez větších obtíží, pro dítě je situace náročnější,“ uvedl hlavní řešitel projektu Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky.
Na vybraných místech jsou instalována čidla, která měří teplotu povrchu i pod povrchem – konkrétně v hloubkách 6 a 30 cm. „Snažíme se sledovat výskyt městských tepelných ostrovů, které vznikají tak, že se povrch během dne silně zahřívá a v noci vyzařuje zbytkové teplo,“ vysvětluje. Proto měříme teploty ve více úrovních. Systém zahrnuje také senzory pro sledování rychlosti a směru větru a relativní vlhkosti vzduchu. V nejbližší době bude navíc na střeše přírodovědecké fakulty instalována pokročilejší meteorologická stanice, která umožní měřit i srážky a intenzitu slunečního záření,“ doplnil Jaroslav Burian.
Senzory byly umístěny v různorodých lokalitách – od městských parků (např. Smetanovy sady) a náměstí Republiky, přes uzavřené parkovací plochy, přednádražní prostor až po vybraná sídliště. Díky tomu lze porovnávat, jak se teplota vyvíjí v zeleni, v husté zástavbě nebo na betonových plochách.
Součástí sítě jsou rovněž dopravní čidla, která sledují obsazenost parkovacích ploch. Právě parkoviště bývají typickými příklady městských tepelných ostrovů. „Měření obsazenosti parkovišť nám poskytuje cenné informace o vztahu mezi dopravní infrastrukturou a lokálními klimatickými podmínkami,“ doplnil Jaroslav Burian.
První výstupy jsou veřejně dostupné na webu projektu, především v oblasti dopravního monitoringu. Vědecký tým pracuje také na spuštění veřejného online dashboardu, který nabídne aktuální teplotní informace pro obyvatele města, včetně údajů o tropických dnech a hodinách. Tento nástroj by měl být spuštěn ještě během léta 2025.
V budoucnu plánují partneři projektu také zveřejnění otevřených datových sad, které budou volně dostupné pro další výzkum, analýzy i praktické využití ve veřejné správě a městském plánování. První využití datových sad proběhne již na podzim v rámci Hackathonu, který pořádá katedra geoinformatiky ve spolupráci s Olomouckým krajem a Městem Olomouc.
Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP) prochází změnami. Po odchodu dlouholetého ředitele Petra Kubečky přebral od 1. srpna vedení organizace nový ředitel Petr Suchomel.
Jak vnímá svou roli, kam chce park dále posouvat a co ho přivedlo od fyzikální chemie k transferu znalostí a technologií? Nejen o tom mluví v rozhovoru pro Žurnál Online.
Nastoupil jste jako nový ředitel VTP UP, univerzitní prostředí vám ale není cizí, že?
To rozhodně není. Univerzita je prakticky mým domovem už od roku 2005, kdy jsem nastoupil ke studiu učitelské chemie a matematiky na PřF UP. Za těch dvacet let jsem pak prošel poměrně zajímavým vývojem od učitelského dvouoboru přes doktorát z fyzikální chemie až po neakademické angažmá ve VTP UP. Mimo studium jsem pak byl třeba studentským senátorem nebo jsem se účastnil Gaudeamů, organizace Dětské univerzity apod. Díky tomu mám velmi slušnou představu o univerzitním prostředí ze studentského, akademického i neakademického úhlu pohledu. A ve výsledku jsem po více jak 10 letech ve VTP UP proniknul i do tajů transferu a podpory podnikání a díky tomu dokáži všechny ty zdánlivě nesourodé světy mezi sebou úspěšně propojovat.
Co vás vedlo k přesunu z oblasti fyzikální chemie směrem k transferu technologií? Přece jen se jedná o jiné zaměření.
Těch důvodů bylo víc. Vždycky mě bavila práce s lidmi a různé formy osobní komunikace. To byl ostatně i jeden z důvodů, proč jsem o sobě přemýšlel jako o učiteli. Na druhou stranu mě také fascinovala věda a tato fascinace se během studia na UP výrazně prohloubila. Jakmile jsem si reálně sáhnul na to, jak věda funguje, začala mě přitahovat ještě víc, a možná i proto jsem po ukončení magisterského studia pokračoval na doktorát. Je dobré říct, že co se týká vědy, vždy mě to táhlo spíše k té aplikované než základní a od toho se odvíjel i můj výzkum, který byl vždy orientovaný na nějaké konkrétní využití.
Během doktorského studia se mi pak díky zprostředkování kontaktu mého školitele Libora Kvítka na vedoucího transferu Petra Kubečku naskytla šance věnovat se nejen samotnému výzkumu, ale i jeho přenosu do praxe. Samotný transfer a všechno, co k němu patří, mi pak nakonec tak učaroval, že jsem se rozhodl věnovat se právě této disciplíně. Na jednu stranu jsem byl vždy v kontaktu s aktuálními vědeckými poznatky, na druhou stranu jsem mohl aktivně komunikovat s lidmi z různých oblastí, ať už vědeckých, nebo průmyslových a aplikačních, což mi přináší obrovskou radost a pocit smysluplné práce. Na svých přednáškách se zálibou říkám, jak jsem se do VTP UP vlastně dostal, když můj školitel přišel za mým budoucím šéfem se slovy „na vědu moc není, ale ukecanej je dost, ten se ti bude hodit“. Je tam samozřejmě patřičná míra nadsázky, ale ve výsledku to dost odráží realitu, která mě přivedla až sem.
Jak si v současné době stojí VTP UP?
Stále roste a rozvíjí se ve všech oblastech svého zájmu a díky tomu je v nejlepší kondici za celou dobu své existence. Za těch 25 let od vzniku jsme s týmem ušli obrovský kus cesty od malé organizační jednotky o pár lidech až k velmi kvalitnímu a stabilnímu týmu, který obhospodařuje čtyři budovy a komplexně se stará o naše akademiky, vědce a studenty v podpoře podnikání, ochraně duševního vlastnictví a transferu technologií. Rozvíjíme partnerství s důležitými hráči na regionální, národní i mezinárodní úrovni a spolupracujeme s řadou firem ve všech oblastech.
V posledních letech se nám daří podporovat komerční spolupráce a přinášet na UP zajímavé finanční prostředky. Ať už se bavíme o projektech, jako jsou například Proof of Concept z programu TA ČR Sigma určené univerzitě, nebo dotační nástroje pro spolupráci firem s univerzitou, které aktuálně reprezentuje velký projekt OP TAK, tak i o čistě komerčních příjmech třeba ze zakázkových měření. Navíc se v současné době snažíme více podporovat i služby z humanitních a kreativních oborů, které obecně historicky nebyly v hledáčku transferových center.
V oblasti podpory podnikání se nám podařilo vybudovat silné partnerství především s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK) a společně udáváme směr celého regionální inovačního ekosystému. Pořádáme společně řadu akcí, konzultujeme a podporujeme nejrůznější podnikatelské záměry a hledáme další cesty, jak regionu v tomto směru přinést co nejvíce benefitů.
Budou to už dva roky, co má VTP UP novou moderní budovu v centru Olomouce.
Ano, dva roky, které představují náš posun směrem do centra dění a ještě větší integraci do univerzity. Ten posun z periferie do centra je opravdu symbolický a já osobně jej vnímám jako velmi důležitý. Díky Envelopa Hub (název budovy, pozn. redakce) jsme získali množství dalších příležitostí a možností, jak podpořit naše aktivity, a to především v oblasti podnikání. Jak už jsem zmínil, jedním z našich velmi důležitých partnerů je ICOK, a nám se podařilo něco, co je v rámci ČR zcela unikátní. Sdílíme spolu nejen region nebo město, ale dokonce máme pracovny a kanceláře na jedné chodbě, takže jsme v kontaktu opravdu na denní bázi. Mimo to jsme na Envelopě vybudovali digitální inovační hub DIGI2Health zaměřený na digitalizaci a inovace ve zdravotnictví, což je pro nás velmi důležitý nástroj pro spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc a stejně jako s ICOK i s FNOL tvoříme budoucnost pod jednou střechou. V moderních prostorách Element Coworkingu, které jsou taktéž součástí Envelopa Hub, pak pořádáme množství akcí pro mladé podnikavce i pro firmy, jako jsou např. debaty Element Talks, konzultační hodiny Business Spot, které vedeme společně s ICOK a regionálními kancelářemi Czech Invest a Czech Trade, nebo různé další matchmakingové a networkingové akce.
Jaké jsou vaše představy o fungování VTP UP v budoucnu? Chystáte už v tuto chvíli nějaké změny?
V současné době neplánuji žádné významné změny, i když mám v hlavě některé drobné úpravy, a to především v naší aktivnější roli na fakultách a směrem k podpoře podnikání. VTP UP jsem po Petru Kubečkovi převzal s vyrovnaným rozpočtem a plně fungující infrastrukturou, za což mu patří velký dík a díky čemuž se nyní mohu soustředit na další rozvoj a růst. Byl bych rád, aby byl VTP UP i nadále napříč univerzitou vnímán jako kvalitní partner s vysokou mírou odbornosti a aby se na nás, mě a celý můj tým, obracelo stále více lidí ze všech oborů, kterým se na UP věnujeme. Zároveň je pro mě velmi důležité, abychom byli volbou číslo jedna pro všechny firmy a další organizace, které chtějí s univerzitou spolupracovat na komerční bázi a rozvíjet a adaptovat inovace, kterými je UP nabitá. Jsem přesvědčen, že spoustu výše zmíněného jsme už dokázali a ve zbytku jsme na nejlepší cestě toho dosáhnout.
Vědeckotechnický park Univerzity Palackého (VTP UP) prochází změnami. Po odchodu dlouholetého ředitele Petra Kubečky přebral od 1. srpna vedení organizace nový ředitel Petr Suchomel.
Jak vnímá svou roli, kam chce park dále posouvat a co ho přivedlo od fyzikální chemie k transferu znalostí a technologií? Nejen o tom mluví v rozhovoru pro Žurnál Online.
Nastoupil jste jako nový ředitel VTP UP, univerzitní prostředí vám ale není cizí, že?
To rozhodně není. Univerzita je prakticky mým domovem už od roku 2005, kdy jsem nastoupil ke studiu učitelské chemie a matematiky na PřF UP. Za těch dvacet let jsem pak prošel poměrně zajímavým vývojem od učitelského dvouoboru přes doktorát z fyzikální chemie až po neakademické angažmá ve VTP UP. Mimo studium jsem pak byl třeba studentským senátorem nebo jsem se účastnil Gaudeamů, organizace Dětské univerzity apod. Díky tomu mám velmi slušnou představu o univerzitním prostředí ze studentského, akademického i neakademického úhlu pohledu. A ve výsledku jsem po více jak 10 letech ve VTP UP proniknul i do tajů transferu a podpory podnikání a díky tomu dokáži všechny ty zdánlivě nesourodé světy mezi sebou úspěšně propojovat.
Co vás vedlo k přesunu z oblasti fyzikální chemie směrem k transferu technologií? Přece jen se jedná o jiné zaměření.
Těch důvodů bylo víc. Vždycky mě bavila práce s lidmi a různé formy osobní komunikace. To byl ostatně i jeden z důvodů, proč jsem o sobě přemýšlel jako o učiteli. Na druhou stranu mě také fascinovala věda a tato fascinace se během studia na UP výrazně prohloubila. Jakmile jsem si reálně sáhnul na to, jak věda funguje, začala mě přitahovat ještě víc, a možná i proto jsem po ukončení magisterského studia pokračoval na doktorát. Je dobré říct, že co se týká vědy, vždy mě to táhlo spíše k té aplikované než základní a od toho se odvíjel i můj výzkum, který byl vždy orientovaný na nějaké konkrétní využití.
Během doktorského studia se mi pak díky zprostředkování kontaktu mého školitele Libora Kvítka na vedoucího transferu Petra Kubečku naskytla šance věnovat se nejen samotnému výzkumu, ale i jeho přenosu do praxe. Samotný transfer a všechno, co k němu patří, mi pak nakonec tak učaroval, že jsem se rozhodl věnovat se právě této disciplíně. Na jednu stranu jsem byl vždy v kontaktu s aktuálními vědeckými poznatky, na druhou stranu jsem mohl aktivně komunikovat s lidmi z různých oblastí, ať už vědeckých, nebo průmyslových a aplikačních, což mi přináší obrovskou radost a pocit smysluplné práce. Na svých přednáškách se zálibou říkám, jak jsem se do VTP UP vlastně dostal, když můj školitel přišel za mým budoucím šéfem se slovy „na vědu moc není, ale ukecanej je dost, ten se ti bude hodit“. Je tam samozřejmě patřičná míra nadsázky, ale ve výsledku to dost odráží realitu, která mě přivedla až sem.
Jak si v současné době stojí VTP UP?
Stále roste a rozvíjí se ve všech oblastech svého zájmu a díky tomu je v nejlepší kondici za celou dobu své existence. Za těch 25 let od vzniku jsme s týmem ušli obrovský kus cesty od malé organizační jednotky o pár lidech až k velmi kvalitnímu a stabilnímu týmu, který obhospodařuje čtyři budovy a komplexně se stará o naše akademiky, vědce a studenty v podpoře podnikání, ochraně duševního vlastnictví a transferu technologií. Rozvíjíme partnerství s důležitými hráči na regionální, národní i mezinárodní úrovni a spolupracujeme s řadou firem ve všech oblastech.
V posledních letech se nám daří podporovat komerční spolupráce a přinášet na UP zajímavé finanční prostředky. Ať už se bavíme o projektech, jako jsou například Proof of Concept z programu TA ČR Sigma určené univerzitě, nebo dotační nástroje pro spolupráci firem s univerzitou, které aktuálně reprezentuje velký projekt OP TAK, tak i o čistě komerčních příjmech třeba ze zakázkových měření. Navíc se v současné době snažíme více podporovat i služby z humanitních a kreativních oborů, které obecně historicky nebyly v hledáčku transferových center.
V oblasti podpory podnikání se nám podařilo vybudovat silné partnerství především s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK) a společně udáváme směr celého regionální inovačního ekosystému. Pořádáme společně řadu akcí, konzultujeme a podporujeme nejrůznější podnikatelské záměry a hledáme další cesty, jak regionu v tomto směru přinést co nejvíce benefitů.
Budou to už dva roky, co má VTP UP novou moderní budovu v centru Olomouce.
Ano, dva roky, které představují náš posun směrem do centra dění a ještě větší integraci do univerzity. Ten posun z periferie do centra je opravdu symbolický a já osobně jej vnímám jako velmi důležitý. Díky Envelopa Hub (název budovy, pozn. redakce) jsme získali množství dalších příležitostí a možností, jak podpořit naše aktivity, a to především v oblasti podnikání. Jak už jsem zmínil, jedním z našich velmi důležitých partnerů je ICOK, a nám se podařilo něco, co je v rámci ČR zcela unikátní. Sdílíme spolu nejen region nebo město, ale dokonce máme pracovny a kanceláře na jedné chodbě, takže jsme v kontaktu opravdu na denní bázi. Mimo to jsme na Envelopě vybudovali digitální inovační hub DIGI2Health zaměřený na digitalizaci a inovace ve zdravotnictví, což je pro nás velmi důležitý nástroj pro spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc a stejně jako s ICOK i s FNOL tvoříme budoucnost pod jednou střechou. V moderních prostorách Element Coworkingu, které jsou taktéž součástí Envelopa Hub, pak pořádáme množství akcí pro mladé podnikavce i pro firmy, jako jsou např. debaty Element Talks, konzultační hodiny Business Spot, které vedeme společně s ICOK a regionálními kancelářemi Czech Invest a Czech Trade, nebo různé další matchmakingové a networkingové akce.
Jaké jsou vaše představy o fungování VTP UP v budoucnu? Chystáte už v tuto chvíli nějaké změny?
V současné době neplánuji žádné významné změny, i když mám v hlavě některé drobné úpravy, a to především v naší aktivnější roli na fakultách a směrem k podpoře podnikání. VTP UP jsem po Petru Kubečkovi převzal s vyrovnaným rozpočtem a plně fungující infrastrukturou, za což mu patří velký dík a díky čemuž se nyní mohu soustředit na další rozvoj a růst. Byl bych rád, aby byl VTP UP i nadále napříč univerzitou vnímán jako kvalitní partner s vysokou mírou odbornosti a aby se na nás, mě a celý můj tým, obracelo stále více lidí ze všech oborů, kterým se na UP věnujeme. Zároveň je pro mě velmi důležité, abychom byli volbou číslo jedna pro všechny firmy a další organizace, které chtějí s univerzitou spolupracovat na komerční bázi a rozvíjet a adaptovat inovace, kterými je UP nabitá. Jsem přesvědčen, že spoustu výše zmíněného jsme už dokázali a ve zbytku jsme na nejlepší cestě toho dosáhnout.