Feed aggregator

The European Physical Society’s 2026 Europhysics Prize for outstanding contributions to condensed matter physics was awarded to Libor Šmejkal, Jairo Sinova and Tomáš Jungwirth for their discovery of altermagnetism, the third fundamental class of magnetic orders. Altermagnets combine the advantages of ferromagnets and antiferromagnets while exhibiting unique properties not found in either of those classes.

Cena Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek byla udělena Liboru Šmejkalovi, Jairovi Sinovovi a Tomáši Jungwirthovi za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetického uspořádání. Altermagnety spojují výhody feromagnetů a antiferomagnetů a zároveň vykazují jedinečné vlastnosti, které u žádné z těchto tříd nenajdeme.

How can we protect consumers from greenwashing? Do we have the right to have products repaired? Where does the convenience of digital services end, and where does consumer manipulation begin? And can the law really contribute to a more sustainable future? These were the very questions addressed by the second edition of the international summer school ‘Sustainability and Consumer Protection’, organised by the Faculty of Law at Palacký University.

The programme linked current sustainability issues to consumer protection law and offered participants the opportunity not only to attend specialist lectures, but, above all, to engage in discussion, practical work, and the sharing of experiences across different legal systems.

Around 30 students from various European universities travelled to Olomouc to discuss, alongside Czech and international experts, the challenges that are increasingly significant for consumer law. During the summer school, they addressed topics such as excessive consumption in the digital environment, greenwashing, dark patterns, the right to repair, passengers’ rights and the concept of reducing consumption.

foto_sem_4

The emphasis was on participants' active involvement. The students did not merely attend lectures; they also worked in groups, analysed case studies and, at the end of the programme, took part in a mini moot court – a simulated court hearing on a fictitious legal case. It was precisely the practical part of the programme that enabled participants to examine individual topics from various perspectives and develop legal arguments in an international setting.

“We are delighted that the ‘Sustainability and Consumer Protection’ summer school has, in such a short space of time, become one of the most sought-after courses at our faculty. For us as lecturers, it is exceptionally inspiring to see the interest and energy with which students from various European universities discuss topics that will fundamentally shape consumer law in the coming years,” said Blanka Vítová from the Department of Private Law and Civil Procedure at the Faculty of Law, Palacký University, who organised the summer school together with her colleague from the department, Rita Simon. Experts from partner universities abroad also took part in the teaching, including from the University of Silesia in Katowice, the University of Amsterdam, the University of Debrecen and the University of Groningen, which gave the programme a distinct European and comparative dimension.

foto_sem_4

The summer school also featured a supporting programme that enabled participants to get to know Olomouc, the university, and the surrounding area. Highlights included a joint intercultural dinner, where participants sampled dishes from various European countries, and rafting in the Litovelské Pomoraví Protected Landscape Area. In collaboration with Palacký University’s Sustainable University Department, a guided tour was also organised for participants, focusing on how Palacký University incorporates the principles of sustainability into its day-to-day operations. Thanks in part to these activities, the summer school became not only an academic experience but also a personally and culturally enriching one.

“For us, the summer school was not just an academic programme. It was an opportunity to create a space where students can learn, ask questions and debate, but also get to know researchers and colleagues from a different academic culture, as well as Olomouc itself. It is precisely this combination of expertise, international cooperation and an informal atmosphere that, in my view, gives the summer school its unique character,” added Rita Simon on behalf of the organisers.

The second edition of the summer school confirmed that the link between sustainability and consumer protection resonates with students and is increasingly significant in legal education. The Faculty is thus continuing to develop an international platform that brings together academic discussion, practical teaching and current societal challenges.

Jak chránit spotřebitele před greenwashingem? Máme právo na opravu výrobků? Kde končí pohodlí digitálních služeb a začíná manipulace spotřebitele? A může právo skutečně přispět k udržitelnější budoucnosti? Právě těmto otázkám se věnoval druhý ročník mezinárodní letní školy Sustainability and Consumer Protection, který připravila Právnická fakulta UP.

Program propojil aktuální témata udržitelnosti s právem na ochranu spotřebitele a nabídl účastníkům prostor nejen k odborným přednáškám, ale především k diskuzi, praktické práci a sdílení zkušeností napříč právními systémy.

Do Olomouce přijelo na třicet studentů z různých evropských univerzit, aby společně s českými i zahraničními odborníky diskutovali o výzvách, které stále výrazněji ovlivňují spotřebitelské právo. Během letní školy se věnovali například nadměrné spotřebě v digitálním prostředí, greenwashingu, dark patterns, právu na opravu, právům cestujících nebo konceptu snižování spotřeby.

foto_sem_4

Důraz byl kladen na aktivní zapojení účastníků. Studenti neabsolvovali pouze přednášky, ale pracovali také ve skupinách, řešili případové studie a v závěru programu si vyzkoušeli mini moot court – simulované soudní jednání nad fiktivním právním případem. Právě praktická část programu umožnila účastníkům nahlédnout na jednotlivá témata z různých perspektiv a rozvíjet právní argumentaci v mezinárodním prostředí.

„Velmi nás těší, že se letní škola Sustainability and Consumer Protection během tak krátké doby stala jedním z nejžádanějších kurzů na naší fakultě. Pro nás jako vyučující je mimořádně inspirativní vidět, s jakým zájmem a energií studenti z různých evropských univerzit diskutují o tématech, která budou podobu spotřebitelského práva v příštích letech zásadně ovlivňovat,“ uvedla Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu PF UP, která společně s kolegyní z katedry Ritou Simon letní školu zorganizovala. Do výuky se zapojili také odborníci z partnerských zahraničních univerzit, mimo jiné z University of Silesia in Katowice, University of Amsterdam, University of Debrecen a University of Groningen, díky čemuž získal program výrazný evropský a komparativní rozměr.

foto_sem_4

Součástí letní školy byl také doprovodný program, který účastníkům umožnil poznat Olomouc, univerzitu i okolí. Nechyběla společná interkulturní večeře, na které účastníci ochutnali jídla z různých evropských zemí, nebo rafting v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Ve spolupráci s Oddělením udržitelné univerzity UP byla pro účastníky připravena také komentovaná prohlídka zaměřená na to, jak Univerzita Palackého promítá principy udržitelnosti do svého každodenního fungování. I díky těmto aktivitám se letní škola stala nejen odbornou, ale také lidsky a kulturně obohacující zkušeností.

„Letní škola pro nás nebyla jen akademickým programem. Byla to příležitost vytvořit prostor, kde se studenti mohou učit, ptát se, argumentovat, ale také poznávat výzkumníky a kolegy z jiné akademické kultury i samotnou Olomouc. Právě tato kombinace odbornosti, mezinárodní spolupráce a neformální atmosféry podle mě dává letní škole její jedinečný charakter,“ doplnila za organizátory Rita Simon.

Druhý ročník letní školy potvrdil, že spojení udržitelnosti a ochrany spotřebitele je tématem, které studenty oslovuje a které má v právním vzdělávání stále významnější místo. Fakulta tak pokračuje v rozvíjení mezinárodní platformy, která propojuje akademickou diskusi, praktickou výuku a aktuální společenské výzvy.

Jak chránit spotřebitele před greenwashingem? Máme právo na opravu výrobků? Kde končí pohodlí digitálních služeb a začíná manipulace spotřebitele? A může právo skutečně přispět k udržitelnější budoucnosti? Právě těmto otázkám se věnoval druhý ročník mezinárodní letní školy Sustainability and Consumer Protection, který připravila Právnická fakulta UP.

Program propojil aktuální témata udržitelnosti s právem na ochranu spotřebitele a nabídl účastníkům prostor nejen k odborným přednáškám, ale především k diskuzi, praktické práci a sdílení zkušeností napříč právními systémy.

Do Olomouce přijelo na třicet studentů z různých evropských univerzit, aby společně s českými i zahraničními odborníky diskutovali o výzvách, které stále výrazněji ovlivňují spotřebitelské právo. Během letní školy se věnovali například nadměrné spotřebě v digitálním prostředí, greenwashingu, dark patterns, právu na opravu, právům cestujících nebo konceptu snižování spotřeby.

foto_sem_4

Důraz byl kladen na aktivní zapojení účastníků. Studenti neabsolvovali pouze přednášky, ale pracovali také ve skupinách, řešili případové studie a v závěru programu si vyzkoušeli mini moot court – simulované soudní jednání nad fiktivním právním případem. Právě praktická část programu umožnila účastníkům nahlédnout na jednotlivá témata z různých perspektiv a rozvíjet právní argumentaci v mezinárodním prostředí.

„Velmi nás těší, že se letní škola Sustainability and Consumer Protection během tak krátké doby stala jedním z nejžádanějších kurzů na naší fakultě. Pro nás jako vyučující je mimořádně inspirativní vidět, s jakým zájmem a energií studenti z různých evropských univerzit diskutují o tématech, která budou podobu spotřebitelského práva v příštích letech zásadně ovlivňovat,“ uvedla Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu PF UP, která společně s kolegyní z katedry Ritou Simon letní školu zorganizovala. Do výuky se zapojili také odborníci z partnerských zahraničních univerzit, mimo jiné z University of Silesia in Katowice, University of Amsterdam, University of Debrecen a University of Groningen, díky čemuž získal program výrazný evropský a komparativní rozměr.

foto_sem_4

Součástí letní školy byl také doprovodný program, který účastníkům umožnil poznat Olomouc, univerzitu i okolí. Nechyběla společná interkulturní večeře, na které účastníci ochutnali jídla z různých evropských zemí, nebo rafting v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Ve spolupráci s Oddělením udržitelné univerzity UP byla pro účastníky připravena také komentovaná prohlídka zaměřená na to, jak Univerzita Palackého promítá principy udržitelnosti do svého každodenního fungování. I díky těmto aktivitám se letní škola stala nejen odbornou, ale také lidsky a kulturně obohacující zkušeností.

„Letní škola pro nás nebyla jen akademickým programem. Byla to příležitost vytvořit prostor, kde se studenti mohou učit, ptát se, argumentovat, ale také poznávat výzkumníky a kolegy z jiné akademické kultury i samotnou Olomouc. Právě tato kombinace odbornosti, mezinárodní spolupráce a neformální atmosféry podle mě dává letní škole její jedinečný charakter,“ doplnila za organizátory Rita Simon.

Druhý ročník letní školy potvrdil, že spojení udržitelnosti a ochrany spotřebitele je tématem, které studenty oslovuje a které má v právním vzdělávání stále významnější místo. Fakulta tak pokračuje v rozvíjení mezinárodní platformy, která propojuje akademickou diskusi, praktickou výuku a aktuální společenské výzvy.

Legendární U-klub se po letech vrátí na kulturní mapu Olomouce. Univerzita Palackého připravuje obnovu jednoho z nejznámějších studentských klubů ve městě, který po dokončení rekonstrukce nabídne zázemí především studentům, jejich kapelám, divadelním souborům, spolkům i dalším kulturním a komunitním aktivitám. Prostory bývalého U-klubu v areálu kolejí Envelopa nyní procházejí rozsáhlou rekonstrukcí za bezmála 30 milionů korun.

„U-klub byl desítky let místem, které neodmyslitelně patřilo ke studentskému životu v Olomouci. Chceme navázat na jeho tradici, ale zároveň mu dát novou podobu, která by více odpovídala potřebám současné generace studentů. Naším cílem není pouze obnovit prostor pro kulturní akce, ale vytvořit živé univerzitní kulturní centrum, které budou spoluutvářet sami studenti,“ vysvětlil rektor UP Michael Kohajda.

video_sem

Nový U-klub nebude pouze koncertním sálem. Univerzita jej plánuje provozovat ve vlastní režii jako otevřené kulturní a komunitní centrum, které nabídne prostor studentským koncertům, divadelním představením, debatám, workshopům, filmovým projekcím, činnosti studentských spolků i dalším univerzitním akcím. Ambicí je vytvořit místo, jehož program budou významnou měrou spoluutvářet sami studenti.

Součástí rekonstrukce je modernizace celého objektu při zachování jeho charakteru. Návrh zachovává základní prostorové uspořádání, zároveň však vytváří flexibilní víceúčelový sál s mobilním vybavením a moderním technickým zázemím. Obnovou projde také zázemí budovy, vznikne nová terasa propojená s areálem kolejí a fasáda bude nově otevřena směrem do univerzitního kampusu. Rekonstrukce počítá rovněž s energeticky úspornými technologiemi a důrazem na kvalitní vnitřní prostředí.

foto_sem_4

„Chceme, aby se U-klub znovu stal přirozeným centrem studentského života. Místem, kde dostanou prostor začínající kapely, studentská divadla, spolky i nové kulturní projekty. Zároveň věříme, že bude atraktivním místem také pro absolventy, zaměstnance univerzity i veřejnost a naváže na tradici, která k Olomouci neodmyslitelně patří,“ doplnil Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

U-klub fungoval od počátku 80. let jako významné centrum studentského a kulturního života. Na jeho pódiu vystoupily stovky českých i zahraničních hudebníků a klub se stal místem setkávání několika generací studentů Univerzity Palackého i obyvatel Olomouce. Na začátku roku 2018 přestal sloužit původnímu účelu a byl později využíván jako skladovací prostor či tělocvična.

foto_sem_4

Autorem návrhu architektonického řešení nového U-klubu je kreativní studio Mimokolektiv, UP aktuálně vybírá dodavatele stavební části. Předpokládané náklady rekonstrukce by včetně nového vybavení prostor měly dosáhnout výše 27 milionů korun. Nový U-klub chce univerzita otevřít na letní semestr, tedy na přelomu února a března 2027.

Legendární U-klub se po letech vrátí na kulturní mapu Olomouce. Univerzita Palackého připravuje obnovu jednoho z nejznámějších studentských klubů ve městě, který po dokončení rekonstrukce nabídne zázemí především studentům, jejich kapelám, divadelním souborům, spolkům i dalším kulturním a komunitním aktivitám. Prostory bývalého U-klubu v areálu kolejí Envelopa nyní procházejí rozsáhlou rekonstrukcí za bezmála 30 milionů korun.

„U-klub byl desítky let místem, které neodmyslitelně patřilo ke studentskému životu v Olomouci. Chceme navázat na jeho tradici, ale zároveň mu dát novou podobu, která by více odpovídala potřebám současné generace studentů. Naším cílem není pouze obnovit prostor pro kulturní akce, ale vytvořit živé univerzitní kulturní centrum, které budou spoluutvářet sami studenti,“ vysvětlil rektor UP Michael Kohajda.

video_sem

Nový U-klub nebude pouze koncertním sálem. Univerzita jej plánuje provozovat ve vlastní režii jako otevřené kulturní a komunitní centrum, které nabídne prostor studentským koncertům, divadelním představením, debatám, workshopům, filmovým projekcím, činnosti studentských spolků i dalším univerzitním akcím. Ambicí je vytvořit místo, jehož program budou významnou měrou spoluutvářet sami studenti.

Součástí rekonstrukce je modernizace celého objektu při zachování jeho charakteru. Návrh zachovává základní prostorové uspořádání, zároveň však vytváří flexibilní víceúčelový sál s mobilním vybavením a moderním technickým zázemím. Obnovou projde také zázemí budovy, vznikne nová terasa propojená s areálem kolejí a fasáda bude nově otevřena směrem do univerzitního kampusu. Rekonstrukce počítá rovněž s energeticky úspornými technologiemi a důrazem na kvalitní vnitřní prostředí.

foto_sem_4

„Chceme, aby se U-klub znovu stal přirozeným centrem studentského života. Místem, kde dostanou prostor začínající kapely, studentská divadla, spolky i nové kulturní projekty. Zároveň věříme, že bude atraktivním místem také pro absolventy, zaměstnance univerzity i veřejnost a naváže na tradici, která k Olomouci neodmyslitelně patří,“ doplnil Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

U-klub fungoval od počátku 80. let jako významné centrum studentského a kulturního života. Na jeho pódiu vystoupily stovky českých i zahraničních hudebníků a klub se stal místem setkávání několika generací studentů Univerzity Palackého i obyvatel Olomouce. Na začátku roku 2018 přestal sloužit původnímu účelu a byl později využíván jako skladovací prostor či tělocvična.

foto_sem_4

Autorem návrhu architektonického řešení nového U-klubu je kreativní studio Mimokolektiv, UP aktuálně vybírá dodavatele stavební části. Předpokládané náklady rekonstrukce by včetně nového vybavení prostor měly dosáhnout výše 27 milionů korun. Nový U-klub chce univerzita otevřít na letní semestr, tedy na přelomu února a března 2027.

Cévní mozková příhoda dnes stále častěji zasahuje i osoby v produktivním věku. Přestože se mnozí pacienti po léčbě jeví jako téměř bez následků, jejich skutečný návrat do běžného života bývá mnohem složitější. Právě na tuto dosud opomíjenou oblast se zaměřil výzkumný projekt Fakulty zdravotnických věd UP Faktory ovlivňující kvalitu života u mladých dospělých po ischemické cévní mozkové příhodě: prospektivní studie u mladých pacientů do 50 let v České republice, který byl navržen na udělení Ceny ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj 2026.

Hlavní řešitelkou čtyřletého projektu Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky byla Elena Gurková z Ústavu ošetřovatelství FZV UP ve spolupráci s Neurologickou klinikou Fakultní nemocnice Olomouc, kterou odborně garantoval Daniel Šaňák. Na řešení se podílel multidisciplinární tým odborníků z oblasti ošetřovatelství, neurologie, psychologie, statistiky i kvalitativního výzkumu.

Do výzkumu bylo během čtyř let zařazeno 273 pacientů, z toho 132 mladších 50 let. Jedinečnost projektu spočívá v tom, že se nezaměřil pouze na přežití nebo neurologický stav pacientů, ale především na jejich skutečný život po cévní mozkové příhodě – návrat do zaměstnání, rodinného života, psychickou pohodu, sociální vztahy, únavu, kognitivní funkce i schopnost znovu převzít své životní role.

„Výsledky ukázaly, že ani pacienti s výborným klinickým výsledkem nemusí mít vyhráno. Mnozí se dlouhodobě potýkají s depresí, únavou nebo omezením sociálního života. Projekt proto přispívá ke změně pohledu na hodnocení úspěšnosti léčby – nestačí zachránit život, stejně důležité je umožnit člověku vrátit se ke kvalitnímu a smysluplnému životu,“ přiblížila Elena Gurková.

Významným přínosem projektu byla také validace české verze nástroje Stroke Impact Scale 3.0, který umožňuje komplexně hodnotit kvalitu života pacientů po cévní mozkové příhodě. Získané poznatky poskytují podklady pro individualizaci rehabilitační, ošetřovatelské i psychosociální péče a mohou přispět ke zkvalitnění péče o pacienty v celé České republice.

Projekt přinesl řadu kvalitních vědeckých publikací a prezentací na prestižních mezinárodních konferencích a významně posílil postavení Fakulty zdravotnických věd UP v oblasti výzkumu cévních mozkových příhod.

Řešitelský tým představí 23. září výsledky projektu a bude se ucházet o Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj 2026.

„Zařazení mezi nejlépe hodnocené projekty Agentury pro zdravotnický výzkum ČR ukončené v roce 2025 představuje ocenění mimořádné odborné úrovně výzkumu i dlouholeté práce celého řešitelského týmu. Současně potvrzuje, že Fakulta zdravotnických věd UP realizuje výzkum s přímým dopadem na kvalitu života pacientů i budoucí podobu zdravotní péče,“ dodal děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Cévní mozková příhoda dnes stále častěji zasahuje i osoby v produktivním věku. Přestože se mnozí pacienti po léčbě jeví jako téměř bez následků, jejich skutečný návrat do běžného života bývá mnohem složitější. Právě na tuto dosud opomíjenou oblast se zaměřil výzkumný projekt Fakulty zdravotnických věd UP Faktory ovlivňující kvalitu života u mladých dospělých po ischemické cévní mozkové příhodě: prospektivní studie u mladých pacientů do 50 let v České republice, který byl navržen na udělení Ceny ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj 2026.

Hlavní řešitelkou čtyřletého projektu Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky byla Elena Gurková z Ústavu ošetřovatelství FZV UP ve spolupráci s Neurologickou klinikou Fakultní nemocnice Olomouc, kterou odborně garantoval Daniel Šaňák. Na řešení se podílel multidisciplinární tým odborníků z oblasti ošetřovatelství, neurologie, psychologie, statistiky i kvalitativního výzkumu.

Do výzkumu bylo během čtyř let zařazeno 273 pacientů, z toho 132 mladších 50 let. Jedinečnost projektu spočívá v tom, že se nezaměřil pouze na přežití nebo neurologický stav pacientů, ale především na jejich skutečný život po cévní mozkové příhodě – návrat do zaměstnání, rodinného života, psychickou pohodu, sociální vztahy, únavu, kognitivní funkce i schopnost znovu převzít své životní role.

„Výsledky ukázaly, že ani pacienti s výborným klinickým výsledkem nemusí mít vyhráno. Mnozí se dlouhodobě potýkají s depresí, únavou nebo omezením sociálního života. Projekt proto přispívá ke změně pohledu na hodnocení úspěšnosti léčby – nestačí zachránit život, stejně důležité je umožnit člověku vrátit se ke kvalitnímu a smysluplnému životu,“ přiblížila Elena Gurková.

Významným přínosem projektu byla také validace české verze nástroje Stroke Impact Scale 3.0, který umožňuje komplexně hodnotit kvalitu života pacientů po cévní mozkové příhodě. Získané poznatky poskytují podklady pro individualizaci rehabilitační, ošetřovatelské i psychosociální péče a mohou přispět ke zkvalitnění péče o pacienty v celé České republice.

Projekt přinesl řadu kvalitních vědeckých publikací a prezentací na prestižních mezinárodních konferencích a významně posílil postavení Fakulty zdravotnických věd UP v oblasti výzkumu cévních mozkových příhod.

Řešitelský tým představí 23. září výsledky projektu a bude se ucházet o Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj 2026.

„Zařazení mezi nejlépe hodnocené projekty Agentury pro zdravotnický výzkum ČR ukončené v roce 2025 představuje ocenění mimořádné odborné úrovně výzkumu i dlouholeté práce celého řešitelského týmu. Současně potvrzuje, že Fakulta zdravotnických věd UP realizuje výzkum s přímým dopadem na kvalitu života pacientů i budoucí podobu zdravotní péče,“ dodal děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Věnuje se kresbě, grafice i umělecké produkci či performanci. Její práce najdeme ve sbírkách po celém světě, od washingtonské National Gallery of Art až po Galerii Klatovy/Klenová. A taky pětadvacet let spolupracovala s nedávno zesnulým Václavem Ciglerem, uznávaným českým sochařem, sklářem a šperkařem. „Čtvrtstoletí s Václavem pro mě nikdy neskončí,“ říká Jana Šindelová, absolventka Univerzity Palackého.

Grafiku studovala na Akademii výtvarného umění v Praze u mistra kresby a grafiky Jiřího Lindovského, v intermediálním ateliéru pak u Milana Knížáka, výtvarníka a performera, bývalého rektora AVU a ředitele Národní galerie v Praze. Jedny z prvních zkušeností však sbírala na Pedagogické a Filozofické fakultě Univerzity Palackého.

„Ceny a všemožná ocenění vás sice potěší a otevírají i další možnosti vystavování, tvorba sama je élan vital, živá voda.“

„Jako malá jsem chodila do gymnastiky a kreslila v lidové škole umění u paní učitelky Libušky Našové. Na gymnáziu ve Šternberku jsem pak navštěvovala výtvarný kroužek vedený Petrem Skyvou. Není to tak dávno, co mě překvapil text spolužáka, který v jeho úvodu napsal, že v našem dětství jezdily ještě parní lokomotivy a že se ve vlacích topilo v kamnech. To si sice nepamatuji, ale vlakem jsem z rodných Bohuňovic jezdila často,“ vrací se ve vzpomínkách k výtvarným začátkům vizuální umělkyně, teoretička umění a kurátorka.

Jana Šindelová (* 1970)
Vizuální umělkyně, teoretička umění a kurátorka. Zabývá se kresbou, grafikou a site specific. Je absolventkou výtvarné výchovy na PdF UP, teorie a dějin umění na FF UP a AVU v Praze. V disertační práci Václav Cigler a jeho škola analyzovala pohled umělce a pedagoga Václava Ciglera na výtvarné umění přes vnímání pohybem, prostorem a časem. Na snímku její serigrafie Prostor tvořený světlem.

O tom, že se začne ubírat výtvarným směrem, se rozhodla už na gymnáziu. Stalo se tak po jedné vernisáži a setkání s grafičkou Alenou Kučerovou v olomouckém Divadle hudby. Se studiem výtvarné výchovy na olomoucké pedagogické fakultě začala na podzim v roce 1989 a se studiem dějin umění na fakultě filozofické pak o rok později.

„Byla to úžasná doba. Na katedru přišli skvělí a inspirativní umělci, kteří vytvořili velmi tvůrčí prostředí. Měla jsem velké štěstí, že jsem potkala grafika Ondřeje Michálka, kreslíře, sochaře a tvůrce autorského šperku Pavla Herynka, také malíře a autora happeningů a landartových a bodyartových realizací Vladimíra Havlíka či malíře Jiřího Krtičku. Ze studií dějin umění pak často vzpomínám na historika umění Milana Tognera či teoretičku, básnířku a malířku Alenu Nádvorníkovou.“

Na Akademii výtvarných umění se ze zvědavosti přihlásila na Mezinárodní letní akademii umění v Salzburku k americké sochařce Kiki Smith.

„Chyběla mi tehdy silná ženská umělecká osobnost. V kurzu nás bylo dvacet a Kiki Smith nám přibližovala lidské tělo zevnitř. Každý jsme zpracovávali jinou část těla, někdo oči, jiný ucho, další srdce. Na mě vyšel lymfatický systém. Právě tam jsem se setkala se světovou uměleckou elitou.“

O další osudovou křižovatku se postaral architekt, umělec a dnes i partner Michal Motyčka, který ji v roce 2002 seznámil s Václavem Ciglerem. Bylo to při přípravě výstavy s názvem Václav Cigler a absolventi oddelenia sklo v architektúre na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave 1965–1979, která se konala v pražském Mánesu a ve slovenské Národní galerii.

„Využila jsem toho i pro studenty. Bylo to totiž v době, kdy jsem působila na katedře výtvarné výchovy PdF UP. V předmětu Kresba jsme v uvedené trojici připravili pro studenty projekt s názvem Místo setkání.“

S Václavem Ciglerem později oslavila i jeho devadesátiny, když mu ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc uspořádala retrospektivu jeho kreseb.

Dnes už může Jana Šindelová částečně i rekapitulovat. V týmu s Václavem Ciglerem a Michalem Motyčkou připravila víc než stovku projektů. Stala se zároveň spoluautorkou devíti publikací a získala i cenu Grafika roku 2001. V plánu má uspořádat výstavu šperků Václava Ciglera a vydat katalog k rozsáhlé výstavě skleněných plastik nazvané Vidět v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli.

Tvorbu i s odstupem řady let vnímá jako obrovský dar. „Ceny a všemožná ocenění vás sice potěší a otevírají i další možnosti vystavování, tvorba sama je élan vital, živá voda. Tou se stala i má spolupráce s Michalem Motyčkou a Václavem Ciglerem, která dnes pokračuje prostřednictvím nadačního fondu. Václav Cigler byl vizionář, nezajímala ho estetika, ale podstata zadání. Ve výsledku vždy hledal nejlepší řešení. Překonal hranice v mnoha oborech, kterými se zabýval. Je teď na nás, abychom jeho dílo znovu objevili.“

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP, který si můžete přečíst zde.

 

Věnuje se kresbě, grafice i umělecké produkci či performanci. Její práce najdeme ve sbírkách po celém světě, od washingtonské National Gallery of Art až po Galerii Klatovy/Klenová. A taky pětadvacet let spolupracovala s nedávno zesnulým Václavem Ciglerem, uznávaným českým sochařem, sklářem a šperkařem. „Čtvrtstoletí s Václavem pro mě nikdy neskončí,“ říká Jana Šindelová, absolventka Univerzity Palackého.

Grafiku studovala na Akademii výtvarného umění v Praze u mistra kresby a grafiky Jiřího Lindovského, v intermediálním ateliéru pak u Milana Knížáka, výtvarníka a performera, bývalého rektora AVU a ředitele Národní galerie v Praze. Jedny z prvních zkušeností však sbírala na Pedagogické a Filozofické fakultě Univerzity Palackého.

„Ceny a všemožná ocenění vás sice potěší a otevírají i další možnosti vystavování, tvorba sama je élan vital, živá voda.“

„Jako malá jsem chodila do gymnastiky a kreslila v lidové škole umění u paní učitelky Libušky Našové. Na gymnáziu ve Šternberku jsem pak navštěvovala výtvarný kroužek vedený Petrem Skyvou. Není to tak dávno, co mě překvapil text spolužáka, který v jeho úvodu napsal, že v našem dětství jezdily ještě parní lokomotivy a že se ve vlacích topilo v kamnech. To si sice nepamatuji, ale vlakem jsem z rodných Bohuňovic jezdila často,“ vrací se ve vzpomínkách k výtvarným začátkům vizuální umělkyně, teoretička umění a kurátorka.

Jana Šindelová (* 1970)
Vizuální umělkyně, teoretička umění a kurátorka. Zabývá se kresbou, grafikou a site specific. Je absolventkou výtvarné výchovy na PdF UP, teorie a dějin umění na FF UP a AVU v Praze. V disertační práci Václav Cigler a jeho škola analyzovala pohled umělce a pedagoga Václava Ciglera na výtvarné umění přes vnímání pohybem, prostorem a časem. Na snímku její serigrafie Prostor tvořený světlem.

O tom, že se začne ubírat výtvarným směrem, se rozhodla už na gymnáziu. Stalo se tak po jedné vernisáži a setkání s grafičkou Alenou Kučerovou v olomouckém Divadle hudby. Se studiem výtvarné výchovy na olomoucké pedagogické fakultě začala na podzim v roce 1989 a se studiem dějin umění na fakultě filozofické pak o rok později.

„Byla to úžasná doba. Na katedru přišli skvělí a inspirativní umělci, kteří vytvořili velmi tvůrčí prostředí. Měla jsem velké štěstí, že jsem potkala grafika Ondřeje Michálka, kreslíře, sochaře a tvůrce autorského šperku Pavla Herynka, také malíře a autora happeningů a landartových a bodyartových realizací Vladimíra Havlíka či malíře Jiřího Krtičku. Ze studií dějin umění pak často vzpomínám na historika umění Milana Tognera či teoretičku, básnířku a malířku Alenu Nádvorníkovou.“

Na Akademii výtvarných umění se ze zvědavosti přihlásila na Mezinárodní letní akademii umění v Salzburku k americké sochařce Kiki Smith.

„Chyběla mi tehdy silná ženská umělecká osobnost. V kurzu nás bylo dvacet a Kiki Smith nám přibližovala lidské tělo zevnitř. Každý jsme zpracovávali jinou část těla, někdo oči, jiný ucho, další srdce. Na mě vyšel lymfatický systém. Právě tam jsem se setkala se světovou uměleckou elitou.“

O další osudovou křižovatku se postaral architekt, umělec a dnes i partner Michal Motyčka, který ji v roce 2002 seznámil s Václavem Ciglerem. Bylo to při přípravě výstavy s názvem Václav Cigler a absolventi oddelenia sklo v architektúre na Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave 1965–1979, která se konala v pražském Mánesu a ve slovenské Národní galerii.

„Využila jsem toho i pro studenty. Bylo to totiž v době, kdy jsem působila na katedře výtvarné výchovy PdF UP. V předmětu Kresba jsme v uvedené trojici připravili pro studenty projekt s názvem Místo setkání.“

S Václavem Ciglerem později oslavila i jeho devadesátiny, když mu ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc uspořádala retrospektivu jeho kreseb.

Dnes už může Jana Šindelová částečně i rekapitulovat. V týmu s Václavem Ciglerem a Michalem Motyčkou připravila víc než stovku projektů. Stala se zároveň spoluautorkou devíti publikací a získala i cenu Grafika roku 2001. V plánu má uspořádat výstavu šperků Václava Ciglera a vydat katalog k rozsáhlé výstavě skleněných plastik nazvané Vidět v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli.

Tvorbu i s odstupem řady let vnímá jako obrovský dar. „Ceny a všemožná ocenění vás sice potěší a otevírají i další možnosti vystavování, tvorba sama je élan vital, živá voda. Tou se stala i má spolupráce s Michalem Motyčkou a Václavem Ciglerem, která dnes pokračuje prostřednictvím nadačního fondu. Václav Cigler byl vizionář, nezajímala ho estetika, ale podstata zadání. Ve výsledku vždy hledal nejlepší řešení. Překonal hranice v mnoha oborech, kterými se zabýval. Je teď na nás, abychom jeho dílo znovu objevili.“

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP, který si můžete přečíst zde.

 

The 2026 EPS Europhysics Prize for outstanding contributions to condensed matter physics was awarded to Libor Šmejkal, Jair Sinov, and Tomáš Jungwirth for their discovery of altermagnetism. The prize has been awarded since 1975 (this year marks its 42nd edition) and is one of the most prestigious European awards in the field of condensed matter physics.

Cena Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti (EPS) za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek byla udělena Liboru Šmejkalovi, Jairovi Sinovovi a Tomáši Jungwirthovi za objev altermagnetismu. Cena se uděluje od roku 1975 (letošní ročník je již 42.) a patří k nejprestižnějším evropským oceněním v oblasti fyziky kondenzovaných látek.

From developing biosensors for plant monitoring to searching for new anticancer compounds, the new Biointerface Technologies research group will cover a broad range of topics. The group has been operating at CATRIN since 1 July under the leadership of David Panáček in collaboration with Tomáš Malina. Alongside its scientific objectives, the group also has an important strategic aim: to enhance the competitiveness of young researchers applying for prestigious European grants, including ERC Starting Grants.

“The newly established group responds to the growing need to connect advanced materials research with biological and medical applications, whether by monitoring biological analytes in the human body or in plants. One research line will focus on sensors for plants, enabling the monitoring of various soil analytes, including pH and salinity, as well as the early detection of harmful viruses and bacteria. The second, led by Tomáš Malina, will concentrate on biomedical research, particularly the development of compounds with anticancer activity,” said David Panáček, Leader of the group.

The establishment of the research group is also intended to strengthen the researchers’ chances of securing European projects. Its first years will therefore be an important period in which the group will develop its research direction, build international visibility and seek external grant funding to support further growth. “Having a smaller, early-stage group with a strong publication record significantly increases our chances of succeeding in European competition. It is a model commonly used at leading institutions abroad,” added Panáček, who gained international experience during a research stay at Imperial College London. His colleague Tomáš Malina can likewise draw on his experience at Karolinska Institutet, where he previously worked.

For both researchers, establishing an independent research group represents another important step in their careers. “It is an achievement and a source of satisfaction. I have always enjoyed leading people in one way or another and motivating them to work at the highest level. Naturally, I also see it as a responsibility, but we will do everything we can to succeed,” said Panáček, adding that the group would gradually expand.

Od vývoje biosenzorů pro monitoring rostlin až po hledání nových protinádorových látek bude rozkročena nová výzkumná skupina Technologie biorozhraní, která v CATRIN funguje od 1. července pod vedením Davida Panáčka ve spolupráci s Tomášem Malinou. Kromě vědeckých úkolů má vznik skupiny i významný strategický cíl, a to zvýšit konkurenceschopnost mladých vědců v soutěži o prestižní evropské granty včetně ERC Starting.

„Nově vznikající skupina reaguje na rostoucí potřebu propojit pokročilý materiálový výzkum s biologickými a medicínskými aplikacemi. Ať už v podobě monitorování biologických analytů v lidském těle, nebo v rostlinách. Jedna výzkumná linie se zaměří na senzory pro rostliny, které umožní sledovat různé půdní analyty včetně pH nebo obsahu soli, ale také včas detekovat přítomnost nežádoucích virů a bakterií. Druhá, vedená Tomášem Malinou, bude soustředěna na biomedicínský výzkum, zejména na vývoj látek s protinádorovým účinkem,“ uvedl vedoucí skupiny David Panáček.

Vznik výzkumné skupiny má rovněž podpořit šance vědců při získávání evropských projektů. První roky fungování tak budou důležitým obdobím, během nějž bude skupina rozvíjet své výzkumné směřování, budovat mezinárodní viditelnost a usilovat o externí grantové financování pro další růst. „Existence menší začínající skupiny s publikačními výsledky výrazně zvyšuje naše šance na úspěch v evropské konkurenci. Je to model, který běžně funguje na předních zahraničních pracovištích,“ doplnil Panáček, který zahraniční zkušenosti sbíral například během pobytu na Imperial College London. Jeho kolega Tomáš Malina zase může čerpat ze zkušeností z Karolinska Institutet, kde působil.

Pro oba vědce je samostatná výzkumná skupina dalším významným krokem v jejich kariéře. „Je to úspěch a určité zadostiučinění. Vždycky mě bavilo pracovat v kolektivu a nějakým způsobem vést lidi, motivovat je k tomu, aby pracovali na co nejvyšší úrovni. Beru to samozřejmě i jako odpovědnost, ale uděláme vše pro to, abychom uspěli,“ doplnil Panáček, podle nějž se bude skupina postupně rozrůstat.

Od vývoje biosenzorů pro monitoring rostlin až po hledání nových protinádorových látek bude rozkročena nová výzkumná skupina Technologie biorozhraní, která v CATRIN funguje od 1. července pod vedením Davida Panáčka ve spolupráci s Tomášem Malinou. Kromě vědeckých úkolů má vznik skupiny i významný strategický cíl, a to zvýšit konkurenceschopnost mladých vědců v soutěži o prestižní evropské granty včetně ERC Starting.

„Nově vznikající skupina reaguje na rostoucí potřebu propojit pokročilý materiálový výzkum s biologickými a medicínskými aplikacemi. Ať už v podobě monitorování biologických analytů v lidském těle, nebo v rostlinách. Jedna výzkumná linie se zaměří na senzory pro rostliny, které umožní sledovat různé půdní analyty včetně pH nebo obsahu soli, ale také včas detekovat přítomnost nežádoucích virů a bakterií. Druhá, vedená Tomášem Malinou, bude soustředěna na biomedicínský výzkum, zejména na vývoj látek s protinádorovým účinkem,“ uvedl vedoucí skupiny David Panáček.

Vznik výzkumné skupiny má rovněž podpořit šance vědců při získávání evropských projektů. První roky fungování tak budou důležitým obdobím, během nějž bude skupina rozvíjet své výzkumné směřování, budovat mezinárodní viditelnost a usilovat o externí grantové financování pro další růst. „Existence menší začínající skupiny s publikačními výsledky výrazně zvyšuje naše šance na úspěch v evropské konkurenci. Je to model, který běžně funguje na předních zahraničních pracovištích,“ doplnil Panáček, který zahraniční zkušenosti sbíral například během pobytu na Imperial College London. Jeho kolega Tomáš Malina zase může čerpat ze zkušeností z Karolinska Institutet, kde působil.

Pro oba vědce je samostatná výzkumná skupina dalším významným krokem v jejich kariéře. „Je to úspěch a určité zadostiučinění. Vždycky mě bavilo pracovat v kolektivu a nějakým způsobem vést lidi, motivovat je k tomu, aby pracovali na co nejvyšší úrovni. Beru to samozřejmě i jako odpovědnost, ale uděláme vše pro to, abychom uspěli,“ doplnil Panáček, podle nějž se bude skupina postupně rozrůstat.

Inside every modern catalytic converter sits a soft, silvery metal called cerium. It absorbs and releases oxygen, helping to convert harmful exhaust gases into less dangerous ones. But this common metal has an odd trait: a small change in pressure or temperature is enough to make it suddenly lose 15% of its volume. Physicists were unable to fully explain the phenomenon for almost a hundred years.

V každém moderním automobilovém katalyzátoru se nachází měkký, stříbřitý kov jménem cer. Pohlcuje a uvolňuje kyslík, a napomáhá tak přeměně škodlivých výfukových plynů na méně nebezpečné. Tento běžný kov má ale jednu zvláštnost: stačí malá změna tlaku nebo teploty a náhle ztratí 15 % svého objemu. Fyzikové tento jev nedokázali plně vysvětlit téměř sto let.

The newly approved European network BIORAG – Biostimulants for Resilient Agriculture – will focus on research into biostimulants that improve nutrient use efficiency and help plants cope better with stressful conditions such as drought, salinity, or temperature extremes. The project responds to the need for European agriculture to reduce the use of mineral fertilisers, improve soil health, strengthen crop resilience to climate change, and, at the same time, maintain high yields with lower inputs. It will link research with industrial partners, regulatory bodies, public policy-makers and other stakeholders from across Europe.

The project’s principal investigator is Shubhpriya Gupta from the Laboratory of Growth Regulators, a joint unit of the Faculty of Science at Palacký University and the Institute of Experimental Botany of the Czech Academy of Sciences, who will chair the project for four years. The project is scheduled to commence on 29 October 2026.

Natural plant support

European agriculture currently faces several major challenges. These include, in particular, the need to reduce the use of mineral fertilisers, improve soil health, increase crop resilience to the impacts of climate change, and, at the same time, maintain high levels of agricultural production. In line with the objectives of the European Green Deal, the European Union aims to reduce the use of chemical fertilisers by approximately 20 per cent by 2030. Biostimulants are among the promising tools that can help achieve these goals.

“Biostimulants can improve nutrient uptake, promote root system growth, increase plants’ tolerance to stressful conditions, influence crop quality and yield, or support the activity of the soil microbiome.” Shubhpriya Gupta

Biostimulants are neither conventional fertilisers nor pesticides. They are substances or microorganisms that support plants’ natural physiological processes. “They can improve nutrient uptake, promote root system growth, increase plants’ tolerance to stressful conditions, influence crop quality and yield, or support the activity of the soil microbiome. These include, for example, beneficial bacteria and fungi, seaweed extracts, humic substances, amino acids and protein hydrolysates,” said Shubhpriya Gupta from the Growth Regulators Laboratory.

BIORAG to harmonise biostimulant research procedures

The BIORAG network aims to address the current fragmentation of biostimulant research and to establish a common European framework for their study and evaluation. It will focus on gaining a better understanding of the mechanisms of action of biostimulants, standardising laboratory and greenhouse bioassays, and developing uniform methods for evaluating their efficacy. Another key aspect will be the transfer of validated methods from model plants to agricultural crops and woody plants, the harmonisation of data and experimental procedures, and support for the registration of new biostimulant products.

The COST Action BIORAG project will be divided into four main working groups. “The first will focus on biostimulants and microorganisms, their identification, characterisation and functional analysis. The second working group will address mechanisms of action, for example, using molecular biology, genetics, biomarkers, microscopy and omics technologies. The third group will concentrate on the application, registration and commercialisation of biostimulants – that is, on translating research findings into agricultural practice, addressing legislative issues and collaborating with industry. The fourth working group will be responsible for communication and the dissemination of results, training, networking, public outreach and collaboration between European institutions,” added Shubhpriya Gupta.

New opportunities for researchers and more resilient agriculture

An important part of the COST Action will also be the support of early-career researchers and the sharing of experience between European research institutions. The project envisages training sessions, workshops, summer schools, short-term research visits and the exchange of experience between laboratories. BIORAG is thus set to contribute not only to advancing research into biostimulants but also to the development of a European community of experts in this rapidly evolving field.

The project’s results are expected to help improve the reliability of biostimulant products, accelerate the development of new products, enhance the reproducibility of experiments and facilitate the registration of biostimulants. In a broader context, the network may help make agriculture more resilient to climate change, reduce the use of mineral fertilisers, and promote sustainable land management.

The BIORAG project (reference number CA25180) was approved under the COST (European Cooperation in Science and Technology) programme. The four-year international network is scheduled to run from 29 October 2026 to 28 October 2030. This is not a traditional research grant, but a European platform that connects researchers, universities, companies, and regulatory bodies. The project’s annual budget for supporting network activities amounts to approximately 140,000–180,000 euros. Funding will be used to support scientific meetings, workshops, training courses, short-term scientific missions (STSMs), conference grants and activities aimed at disseminating the project’s results. The aim is to harmonise research approaches and methodologies and to support the transfer of proven knowledge into agricultural practice.

Projekt COST Action BIORAG bude rozdělen do čtyř hlavních pracovních skupin. „První se zaměří na biostimulační látky a mikroorganismy, jejich identifikaci, charakterizaci a funkční analýzy. Druhá pracovní skupina se bude věnovat mechanismům účinku, například s využitím molekulární biologie, genetiky, biomarkerů, mikroskopie a omických technologií. Třetí skupina se soustředí na aplikaci, registraci a komercializaci biostimulantů, tedy na převod výsledků výzkumu do zemědělské praxe, legislativní otázky a spolupráci s průmyslem. Čtvrtá pracovní skupina bude zajišťovat komunikaci a šíření výsledků, vzdělávání, networking, popularizaci a spolupráci mezi evropskými institucemi,“ doplnila Shubhpriya Gupta.

Nové příležitosti pro vědce i odolnější zemědělství

Významnou součástí COST Action bude také podpora mladých vědců a sdílení zkušeností mezi evropskými pracovišti. Projekt počítá se školeními, workshopy, letními školami, krátkodobými vědeckými pobyty i výměnou zkušeností mezi laboratořemi. BIORAG tak má přispět nejen k rozvoji výzkumu biostimulantů, ale také k budování evropské odborné komunity v této rychle se rozvíjející oblasti.

Očekává se, že výsledky projektu pomohou zvýšit spolehlivost biostimulačních přípravků, urychlit vývoj nových produktů, zlepšit reprodukovatelnost experimentů a usnadnit registraci biostimulantů. V širším kontextu může síť přispět k vyšší odolnosti zemědělství vůči klimatické změně, omezení používání minerálních hnojiv a podpoře udržitelného hospodaření s půdou.

Projekt BIORAG s číslem CA25180 byl schválen v rámci programu COST – European Cooperation in Science and Technology. Realizace čtyřleté mezinárodní sítě je plánována od 29. října 2026 do 28. října 2030. Nejde o klasický výzkumný grant, ale o evropskou platformu propojující výzkumníky, univerzity, firmy i regulační instituce. Roční rozpočet projektu na podporu síťových aktivit činí přibližně 140–180 tisíc eur. Financovány z něj budou vědecká setkání, workshopy, vzdělávací školy, krátkodobé vědecké pobyty (Short-Term Scientific Missions, STSM), konferenční granty i aktivity zaměřené na šíření výsledků projektu. Jejím cílem je sjednotit výzkumné přístupy, metodiky a podpořit přenos ověřených poznatků do zemědělské praxe.

Na výzkum biostimulantů, které zvyšují účinnost využití živin a pomáhají rostlinám lépe zvládat stresové podmínky, například sucho, zasolení či teplotní extrémy, se zaměří nově schválená evropská síť BIORAG – Biostimulants for Resilient Agriculture. Projekt reaguje na potřebu evropského zemědělství snižovat spotřebu minerálních hnojiv, zlepšovat zdraví půdy, posilovat odolnost plodin vůči klimatické změně a současně zachovat vysoké výnosy při nižších vstupech. Propojí výzkum s průmyslovými partnery, regulačními orgány, tvůrci veřejných politik i dalšími zainteresovanými aktéry z celé Evropy.

Hlavní navrhovatelkou projektu je Shubhpriya Gupta z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Ústavu experimentální botaniky AV ČR, která bude 4 roky jeho předsedkyní. Začátek je plánovaný na 29. října 2026.

Přirozená podpora rostlin

Evropské zemědělství v současnosti čelí řadě zásadních výzev. Patří mezi ně zejména potřeba snižovat spotřebu minerálních hnojiv, zlepšovat zdraví půdy, zvyšovat odolnost plodin vůči dopadům klimatické změny a zároveň udržet vysokou úroveň zemědělské produkce. V souladu s cíli European Green Deal chce Evropská unie do roku 2030 snížit používání chemických hnojiv přibližně o 20 procent. Jedním z perspektivních nástrojů, které mohou k naplnění těchto cílů přispět, jsou právě biostimulanty.

„Biostimulanty ohou zlepšovat příjem živin, podporovat růst kořenového systému, zvyšovat toleranci rostlin vůči stresovým podmínkám, ovlivňovat kvalitu a výnos plodin nebo podporovat aktivitu půdního mikrobiomu." Shubhpriya Gupta

Biostimulanty nejsou klasická hnojiva ani pesticidy. Jedná se o látky nebo mikroorganismy, které podporují přirozené fyziologické procesy rostlin. „Mohou zlepšovat příjem živin, podporovat růst kořenového systému, zvyšovat toleranci rostlin vůči stresovým podmínkám, ovlivňovat kvalitu a výnos plodin nebo podporovat aktivitu půdního mikrobiomu. Patří mezi ně například prospěšné bakterie a houby, extrakty z mořských řas, huminové látky, aminokyseliny či proteinové hydrolyzáty,“ uvedla Shubhpriya Gupta z Laboratoře růstových regulátorů.

BIORAG sjednotí postupy při výzkumu biostimulantů

Síť BIORAG chce reagovat na současnou roztříštěnost výzkumu biostimulantů a vytvořit společný evropský rámec pro jejich studium a hodnocení. Zaměří se na lepší pochopení mechanismů účinku biostimulantů, standardizaci laboratorních a skleníkových bioesejí i vývoj jednotných metod pro hodnocení jejich účinnosti. Důležitou součástí bude také přenos ověřených metod z modelových rostlin na zemědělské plodiny a dřeviny, harmonizace dat a experimentálních postupů nebo podpora registrace nových biostimulačních produktů.

Projekt COST Action BIORAG bude rozdělen do čtyř hlavních pracovních skupin. „První se zaměří na biostimulační látky a mikroorganismy, jejich identifikaci, charakterizaci a funkční analýzy. Druhá pracovní skupina se bude věnovat mechanismům účinku, například s využitím molekulární biologie, genetiky, biomarkerů, mikroskopie a omických technologií. Třetí skupina se soustředí na aplikaci, registraci a komercializaci biostimulantů, tedy na převod výsledků výzkumu do zemědělské praxe, legislativní otázky a spolupráci s průmyslem. Čtvrtá pracovní skupina bude zajišťovat komunikaci a šíření výsledků, vzdělávání, networking, popularizaci a spolupráci mezi evropskými institucemi,“ doplnila Shubhpriya Gupta.

Nové příležitosti pro vědce i odolnější zemědělství

Významnou součástí COST Action bude také podpora mladých vědců a sdílení zkušeností mezi evropskými pracovišti. Projekt počítá se školeními, workshopy, letními školami, krátkodobými vědeckými pobyty i výměnou zkušeností mezi laboratořemi. BIORAG tak má přispět nejen k rozvoji výzkumu biostimulantů, ale také k budování evropské odborné komunity v této rychle se rozvíjející oblasti.

Očekává se, že výsledky projektu pomohou zvýšit spolehlivost biostimulačních přípravků, urychlit vývoj nových produktů, zlepšit reprodukovatelnost experimentů a usnadnit registraci biostimulantů. V širším kontextu může síť přispět k vyšší odolnosti zemědělství vůči klimatické změně, omezení používání minerálních hnojiv a podpoře udržitelného hospodaření s půdou.

Projekt BIORAG s číslem CA25180 byl schválen v rámci programu COST – European Cooperation in Science and Technology. Realizace čtyřleté mezinárodní sítě je plánována od 29. října 2026 do 28. října 2030. Nejde o klasický výzkumný grant, ale o evropskou platformu propojující výzkumníky, univerzity, firmy i regulační instituce. Roční rozpočet projektu na podporu síťových aktivit činí přibližně 140–180 tisíc eur. Financovány z něj budou vědecká setkání, workshopy, vzdělávací školy, krátkodobé vědecké pobyty (Short-Term Scientific Missions, STSM), konferenční granty i aktivity zaměřené na šíření výsledků projektu. Jejím cílem je sjednotit výzkumné přístupy, metodiky a podpořit přenos ověřených poznatků do zemědělské praxe.