Agregátor zdrojů

Pětici významných osobností a jeden mimořádný talent ocenili představitelé města Olomouce udělením Ceny města za rok 2025. Čtyři z laureátů, kteří sošku dívky s ratolestí převzali během slavnostního ceremoniálu v Arcibiskupském paláci, jsou spojeni s Univerzitou Palackého: Květoslava Princová, Tereza Pařízková, Jiří Kratochvíl a Jaroslav Burian.

Cenu města uděluje olomoucká radnice od roku 1998 jako ocenění významné činnosti či díla osobnostem s městem spojeným. Celkový počet více než 120 dosavadních držitelů a držitelek za zásluhy v oblasti vědy, kultury či za společenský přínos se s oceněnými za rok 2025 rozrostl o dalších pět. Udělena byla také cena pro mimořádný talent určená mladým lidem do 30 let.

„Poprvé jsem byla v komisi, která ocenění uděluje, a byla jsem překvapená, kolik úžasných osobností ve městě máme. Bylo opravdu těžké vybírat, všem nominovaným i oceněným blahopřeji,“ uvedla při předávání cen primátorka Miroslava Ferancová.

V kategorii věda a výzkum ocenění obdržel Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Docent, který je mimo jiné autorem či spoluautorem více než 80 vědeckých publikací, s městem spolupracuje na implementaci GIS nástrojů a prostorových analýz do strategického a územního plánování. „Mým snem je vytvoření digitálního dvojčete Olomouce,“ prozradil při ceremoniálu.

Za vše, co činí pro děti v souvislosti s literaturou, byla v kategorii kultura oceněna Tereza Pařízková. Spisovatelka a provozovatelka dětského knihkupectví Zlatá velryba je zároveň studentkou doktorského studia Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání na Pedagogické fakultě UP a její záměr vytvořit metodiku tvůrčího psaní pro základní školy podpořil Nadační fond UP.

Dalším „univerzitním laureátem“ je Jiří Kratochvíl, který ocenění převzal v kategorii sport. Cenu si zasloužil jako dlouholetý trenér vodního slalomu a sjezdu, během působení u juniorské české reprezentace vychoval stovky světově úspěšných kajakářů a kanoistů. Jiří Kratochvíl byl dlouhá léta také oporou katedry rekreologie a důležitou osobou v rozvoji tohoto oboru na Fakultě tělesné kultury UP, zapojoval se i do celofakultního dění, mimo jiné jako předseda Akademického senátu FTK UP.

Za společenský přínos pak Cenu města obdržela Květoslava Princová, bývalá disidentka, která v 90. letech minulého století začala působit v Arcidiecézní charitě Olomouc a později stála u zrodu studia sociální a humanitární práce, které společně realizují CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc a Cyrilometodějská teologická fakulta UP. S katedrou křesťanské sociální práce Květoslava Princová i nadále spolupracuje. Portrét oceněné jsme již dříve přinesli v magazínu Žurnál, přečíst si ho můžete zde.

Oceněn byl také Petr Hanák, který od roku 2011 vede olomoucké kino Metropol, které nejen že patří k tradičním festivalovým místům Academia Filmu Olomouc, ale v posledních dvou letech se tu uskutečnilo například i předávání Cen rektora UP. 

Poslední oceněnou slavnostního ceremoniálu v Arcibiskupském paláci byla Eliška Tkadlčíková, klavíristka a studentka HAMU v Praze, která převzala Cenu za mimořádný talent. Událost také doprovodila svým vystoupením, stejně jako olomoucká zpěvačka Natálie Tichánková.

Podrobnější medailony všech laureátek a laureátů najdete na www.cenamesta.cz.

Pětici významných osobností a jeden mimořádný talent ocenili představitelé města Olomouce udělením Ceny města za rok 2025. Čtyři z laureátů, kteří sošku dívky s ratolestí převzali během slavnostního ceremoniálu v Arcibiskupském paláci, jsou spojeni s Univerzitou Palackého: Květoslava Princová, Tereza Pařízková, Jiří Kratochvíl a Jaroslav Burian.

Cenu města uděluje olomoucká radnice od roku 1998 jako ocenění významné činnosti či díla osobnostem s městem spojeným. Celkový počet více než 120 dosavadních držitelů a držitelek za zásluhy v oblasti vědy, kultury či za společenský přínos se s oceněnými za rok 2025 rozrostl o dalších pět. Udělena byla také cena pro mimořádný talent určená mladým lidem do 30 let.

„Poprvé jsem byla v komisi, která ocenění uděluje, a byla jsem překvapená, kolik úžasných osobností ve městě máme. Bylo opravdu těžké vybírat, všem nominovaným i oceněným blahopřeji,“ uvedla při předávání cen primátorka Miroslava Ferancová.

V kategorii věda a výzkum ocenění obdržel Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Docent, který je mimo jiné autorem či spoluautorem více než 80 vědeckých publikací, s městem spolupracuje na implementaci GIS nástrojů a prostorových analýz do strategického a územního plánování. „Mým snem je vytvoření digitálního dvojčete Olomouce,“ prozradil při ceremoniálu.

Za vše, co činí pro děti v souvislosti s literaturou, byla v kategorii kultura oceněna Tereza Pařízková. Spisovatelka a provozovatelka dětského knihkupectví Zlatá velryba je zároveň studentkou doktorského studia Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání na Pedagogické fakultě UP a její záměr vytvořit metodiku tvůrčího psaní pro základní školy podpořil Nadační fond UP.

Dalším „univerzitním laureátem“ je Jiří Kratochvíl, který ocenění převzal v kategorii sport. Cenu si zasloužil jako dlouholetý trenér vodního slalomu a sjezdu, během působení u juniorské české reprezentace vychoval stovky světově úspěšných kajakářů a kanoistů. Jiří Kratochvíl byl dlouhá léta také oporou katedry rekreologie a důležitou osobou v rozvoji tohoto oboru na Fakultě tělesné kultury UP, zapojoval se i do celofakultního dění, mimo jiné jako předseda Akademického senátu FTK UP.

Za společenský přínos pak Cenu města obdržela Květoslava Princová, bývalá disidentka, která v 90. letech minulého století začala působit v Arcidiecézní charitě Olomouc a později stála u zrodu studia sociální a humanitární práce, které společně realizují CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc a Cyrilometodějská teologická fakulta UP. S katedrou křesťanské sociální práce Květoslava Princová i nadále spolupracuje. Portrét oceněné jsme již dříve přinesli v magazínu Žurnál, přečíst si ho můžete zde.

Oceněn byl také Petr Hanák, který od roku 2011 vede olomoucké kino Metropol, které nejen že patří k tradičním festivalovým místům Academia Filmu Olomouc, ale v posledních dvou letech se tu uskutečnilo například i předávání Cen rektora UP. 

Poslední oceněnou slavnostního ceremoniálu v Arcibiskupském paláci byla Eliška Tkadlčíková, klavíristka a studentka HAMU v Praze, která převzala Cenu za mimořádný talent. Událost také doprovodila svým vystoupením, stejně jako olomoucká zpěvačka Natálie Tichánková.

Podrobnější medailony všech laureátek a laureátů najdete na www.cenamesta.cz.

V novém složení se poprvé sešel Akademický senát Univerzity Palackého. Do svého čela si zvolil Ondřeje Molnára z filozofické fakulty. První místopředsedkyní tohoto čtyřiadvacetičlenného vrcholného orgánu univerzity se stala Petra Gaul Aláčová z fakulty zdravotnických věd, místopředsednictví studentské části senátu převzala doktorandka z právnické fakulty Veronika Mašková.

Nově zvolený Akademický senát UP zahájil svou činnost. Z rukou předsedkyně předchozího AS UP Ireny Smolové a předsedy hlavní volební komise AS UP Zdeňka Červínka převzali noví senátoři a senátorky jmenovací dekrety.

Poté se AS UP zabýval volbou svého předsedy. Do čela si zvolil Ondřeje Molnára, vedoucího katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP, který již v prvním kole získal osmnáct hlasů dvaadvaceti přítomných senátorů a senátorek. Čtyři hlasy byly proti.

Ondřej Molnár jako jediný ze šesti navržených kandidátů vyjádřil s kandidaturou souhlas. Už před volbou uvedl, že se o pozici předsedy uchází s pokorou a otevřeností ke vzájemné spolupráci.

Mgr. Ondřej Molnár, Ph.D., předseda Akademického senátu UP. Je absolventem anglické a italské filologie FF UP. Titul Ph.D. získal v oboru Anglický jazyk na UP v roce 2018. Vede katedru anglistiky a amerikanistiky FF UP. Zabývá se textovou lingvistikou, stylistikou a translatologií.

„Chtěl bych v tomto senátu vytvářet kulturu dialogu, transparentnosti, respektu a předvídatelnosti. Myslím si, že je velmi podstatné, abychom jasně formulovali, kam chceme, aby naše univerzita směřovala. Zároveň bych chtěl, aby komise senátu nebyly zneužívány k politikaření, abychom otevřeně pojmenovávali jednotlivé problémy a dokázali o nich otevřeně hovořit. Je důležité vědět, kdo a jak se staví ke konkrétním situacím. Jen tak se můžeme posouvat dopředu,“ uvedl.

Rád by navázal na aktivitu předchozí předsedkyně AS UP, která zavedla setkávání s předsedy a předsedkyněmi fakultních senátů.

„Přispělo to k inspirativní atmosféře a sdílení zkušeností. Chtěl bych také, aby na zasedáních měla své pevné místo studijní agenda. Podpořím digitalizaci i možnost hybridního zasedání,“ doplnil nově zvolený předseda AS UP. S cílem uvést dokumenty univerzity do souladu s legislativou ČR chce v nejbližší době jednat o novém Statutu UP.

Ondřej Molnár má zkušenost s vedením fakulty, osm let působil na FF UP jako proděkan, a zkušenosti má i z fakultního senátu.

Po volbě předsedy AS UP se senátoři a senátorky věnovali volbě prvního místopředsedy či místopředsedkyně za akademické pracovníky. Čtrnácti hlasy byla v prvním kole zvolena Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP. Ve třetím kole byla třinácti hlasy zvolena druhá předsedkyně AS UP za studenty. Stala se jí Veronika Mašková, studentka doktorského studijního programu Správní právo na PF UP.

Během ustavujícího jednání se senátoři a senátorky věnovali také aktuálním informacím souvisejícím s přípravou věcného záměru zákona o vysokých školách. Téma představil senátor Jiří Langer z PdF. Po následné debatě AS UP přijal dvě usnesení.

V prvním z nich podpořil usnesení Rady vysokých škol z 21. května 2026 k návrhu věcného záměru nového zákona o vysokých školách a připojil se k němu.

Ve druhém usnesení vzal AS UP na vědomí zprávy zástupců RVŠ k připravovanému návrhu věcného záměru nového zákona o vysokých školách. V souvislosti s předloženými návrhy v oblasti řízení vysokých škol odmítl změny znamenající zásadní omezení či faktické rušení akademické samosprávy a nezávislosti vysokých škol. Odmítl také jakékoli politické či jiné tlaky na svobodu činnosti vysokých škol v oblasti výuky a výzkumu. Usnesením pověřil AS UP své zástupce v RVŠ, aby hájili akademickou samosprávu a obecně akademické svobody vysokého školství.

Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde. Příští jednání AS UP se uskuteční 24. června.

V novém složení se poprvé sešel Akademický senát Univerzity Palackého. Do svého čela si zvolil Ondřeje Molnára z filozofické fakulty. První místopředsedkyní tohoto čtyřiadvacetičlenného vrcholného orgánu univerzity se stala Petra Gaul Aláčová z fakulty zdravotnických věd, místopředsednictví studentské části senátu převzala doktorandka z právnické fakulty Veronika Mašková.

Nově zvolený Akademický senát UP zahájil svou činnost. Z rukou předsedkyně předchozího AS UP Ireny Smolové a předsedy hlavní volební komise AS UP Zdeňka Červínka převzali noví senátoři a senátorky jmenovací dekrety.

Poté se AS UP zabýval volbou svého předsedy. Do čela si zvolil Ondřeje Molnára, vedoucího katedry anglistiky a amerikanistiky FF UP, který již v prvním kole získal osmnáct hlasů dvaadvaceti přítomných senátorů a senátorek. Čtyři hlasy byly proti.

Ondřej Molnár jako jediný ze šesti navržených kandidátů vyjádřil s kandidaturou souhlas. Už před volbou uvedl, že se o pozici předsedy uchází s pokorou a otevřeností ke vzájemné spolupráci.

Mgr. Ondřej Molnár, Ph.D., předseda Akademického senátu UP. Je absolventem anglické a italské filologie FF UP. Titul Ph.D. získal v oboru Anglický jazyk na UP v roce 2018. Vede katedru anglistiky a amerikanistiky FF UP. Zabývá se textovou lingvistikou, stylistikou a translatologií.

„Chtěl bych v tomto senátu vytvářet kulturu dialogu, transparentnosti, respektu a předvídatelnosti. Myslím si, že je velmi podstatné, abychom jasně formulovali, kam chceme, aby naše univerzita směřovala. Zároveň bych chtěl, aby komise senátu nebyly zneužívány k politikaření, abychom otevřeně pojmenovávali jednotlivé problémy a dokázali o nich otevřeně hovořit. Je důležité vědět, kdo a jak se staví ke konkrétním situacím. Jen tak se můžeme posouvat dopředu,“ uvedl.

Rád by navázal na aktivitu předchozí předsedkyně AS UP, která zavedla setkávání s předsedy a předsedkyněmi fakultních senátů.

„Přispělo to k inspirativní atmosféře a sdílení zkušeností. Chtěl bych také, aby na zasedáních měla své pevné místo studijní agenda. Podpořím digitalizaci i možnost hybridního zasedání,“ doplnil nově zvolený předseda AS UP. S cílem uvést dokumenty univerzity do souladu s legislativou ČR chce v nejbližší době jednat o novém Statutu UP.

Ondřej Molnár má zkušenost s vedením fakulty, osm let působil na FF UP jako proděkan, a zkušenosti má i z fakultního senátu.

Po volbě předsedy AS UP se senátoři a senátorky věnovali volbě prvního místopředsedy či místopředsedkyně za akademické pracovníky. Čtrnácti hlasy byla v prvním kole zvolena Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace FZV UP. Ve třetím kole byla třinácti hlasy zvolena druhá předsedkyně AS UP za studenty. Stala se jí Veronika Mašková, studentka doktorského studijního programu Správní právo na PF UP.

Během ustavujícího jednání se senátoři a senátorky věnovali také aktuálním informacím souvisejícím s přípravou věcného záměru zákona o vysokých školách. Téma představil senátor Jiří Langer z PdF. Po následné debatě AS UP přijal dvě usnesení.

V prvním z nich podpořil usnesení Rady vysokých škol z 21. května 2026 k návrhu věcného záměru nového zákona o vysokých školách a připojil se k němu.

Ve druhém usnesení vzal AS UP na vědomí zprávy zástupců RVŠ k připravovanému návrhu věcného záměru nového zákona o vysokých školách. V souvislosti s předloženými návrhy v oblasti řízení vysokých škol odmítl změny znamenající zásadní omezení či faktické rušení akademické samosprávy a nezávislosti vysokých škol. Odmítl také jakékoli politické či jiné tlaky na svobodu činnosti vysokých škol v oblasti výuky a výzkumu. Usnesením pověřil AS UP své zástupce v RVŠ, aby hájili akademickou samosprávu a obecně akademické svobody vysokého školství.

Více o AS UP zde. Seznam přijatých usnesení zde. Příští jednání AS UP se uskuteční 24. června.

Historický průvod, chrámový koncert, tanec pod hvězdnou oblohou, open air koncert, program pro rodiny i tradiční písková socha u radnice. Tak budou vypadat Svátky města, kterými si Olomouc připomíná svou patronku svatou Pavlínu. Univerzita Palackého bude jejich součástí. I letos se tato tradiční oslava propojí s Mezinárodním festivalem pěveckých sborů Svátky písní, a tak budou v programu také zahraniční hosté. Oslavy Olomouce proběhnou v pátek 5. a v sobotu 6. června.

Tradiční historické procesí k poctě svaté Pavlíny, která město podle legendy zbavila morové epidemie, vyrazí z Horního náměstí v pátek 5. června v 18 hodin. „Univerzitu Palackého zastoupí v talárech rektor Michael Kohajda spolu s prorektorkou Klárou Hamuľákovou a prorektorem Jiřím Drábkem nebo děkan právnické fakulty Václav Stehlík. Spolu s nimi půjdou také proděkani a proděkanky pedagogické, filozofické, lékařské, cyrilometodějské teologické a přírodovědecké fakulty i fakulty zdravotnických věd či univerzitní pedel,“ řekla Gabriela Šťastná, produkční univerzitních akcí.

Průvod projde historickým centrem města a dorazí do kostela sv. Mořice, kde se uskuteční slavnostní bohoslužba, jejíž součástí bude také chrámový koncert pěveckého sboru Palm Beach Atlantic University Choir z USA, který do Olomouce zavítá v rámci Svátků písní. Páteční večer pak bude na Horním náměstí patřit tanci pod hvězdami.

Celý program Svátků města najdete zde.

Sobota 6. června láká i rodiče s dětmi. Na Horním náměstí je budou od 10 hodin čekat různé kreativní dílničky, tvůrčí aktivity a bublinová show. „Po celý den najdou návštěvníci před radnicí také odpočinkovou a science zónu univerzity, kde si mohou užít workshop výroby bloků, science show se spolkem UP Crowd nebo nácvik laické resuscitace se studenty medicíny. Od 12 do 17 hodin bude výjimečně otevřen obchod a informační centrum univerzity UPoint,“ připomněla Gabriela Šťastná.

Celodenní program nabídne také jarmark regionálních produktů, vystoupení orchestrů základních uměleckých škol atd. Zájemci mohou vyrazit i na komentovanou prohlídku města. Pozornosti návštěvníků určitě neujde roh radnice, kde bude písková socha.Tentokrát připomene W. A. Mozarta.

Oslavy vyvrcholí v sobotu večer, kdy Horní náměstí rozezní open air koncert s názvem S hvězdami severu. Mezi vystupujícími bude i Smíšený komorní sbor Ateneo UP Olomouc.

Historický průvod, chrámový koncert, tanec pod hvězdnou oblohou, open air koncert, program pro rodiny i tradiční písková socha u radnice. Tak budou vypadat Svátky města, kterými si Olomouc připomíná svou patronku svatou Pavlínu. Univerzita Palackého bude jejich součástí. I letos se tato tradiční oslava propojí s Mezinárodním festivalem pěveckých sborů Svátky písní, a tak budou v programu také zahraniční hosté. Oslavy Olomouce proběhnou v pátek 5. a v sobotu 6. června.

Tradiční historické procesí k poctě svaté Pavlíny, která město podle legendy zbavila morové epidemie, vyrazí z Horního náměstí v pátek 5. června v 18 hodin. „Univerzitu Palackého zastoupí v talárech rektor Michael Kohajda spolu s prorektorkou Klárou Hamuľákovou a prorektorem Jiřím Drábkem nebo děkan právnické fakulty Václav Stehlík. Spolu s nimi půjdou také proděkani a proděkanky pedagogické, filozofické, lékařské, cyrilometodějské teologické a přírodovědecké fakulty i fakulty zdravotnických věd či univerzitní pedel,“ řekla Gabriela Šťastná, produkční univerzitních akcí.

Průvod projde historickým centrem města a dorazí do kostela sv. Mořice, kde se uskuteční slavnostní bohoslužba, jejíž součástí bude také chrámový koncert pěveckého sboru Palm Beach Atlantic University Choir z USA, který do Olomouce zavítá v rámci Svátků písní. Páteční večer pak bude na Horním náměstí patřit tanci pod hvězdami.

Celý program Svátků města najdete zde.

Sobota 6. června láká i rodiče s dětmi. Na Horním náměstí je budou od 10 hodin čekat různé kreativní dílničky, tvůrčí aktivity a bublinová show. „Po celý den najdou návštěvníci před radnicí také odpočinkovou a science zónu univerzity, kde si mohou užít workshop výroby bloků, science show se spolkem UP Crowd nebo nácvik laické resuscitace se studenty medicíny. Od 12 do 17 hodin bude výjimečně otevřen obchod a informační centrum univerzity UPoint,“ připomněla Gabriela Šťastná.

Celodenní program nabídne také jarmark regionálních produktů, vystoupení orchestrů základních uměleckých škol atd. Zájemci mohou vyrazit i na komentovanou prohlídku města. Pozornosti návštěvníků určitě neujde roh radnice, kde bude písková socha.Tentokrát připomene W. A. Mozarta.

Oslavy vyvrcholí v sobotu večer, kdy Horní náměstí rozezní open air koncert s názvem S hvězdami severu. Mezi vystupujícími bude i Smíšený komorní sbor Ateneo UP Olomouc.

Velryby, delfíni i otázka jejich ochrany se stali jedním z témat květnových oslav 25 let mořské biologie ve výuce na Univerzitě Palackého. V Pevnosti poznání se uskutečnila populárně-vědecká přednáška zoologa a antropologa Evžena Tošenovského O velrybách, delfínech a lidech, která návštěvníkům přiblížila život kytovců, jejich význam pro oceány i hrozby, jimž dnes čelí.

Ještě před samotnou přednáškou představila Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty UP Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb. Ta vznikla z podnětu akademiků a studentů právnické fakulty a jejím cílem je zrušení výjimek a úplné zastavení lovu těchto mořských savců.

„I přesto, že komerční lov velryb a delfínů byl zakázán již roku 1986, jejich zabíjení na základě různých výjimek stále pokračuje,“ upozornila Naděžda Šišková. Připomněla, že kytovci hrají zásadní roli v udržování zdraví oceánů, biodiverzity i rovnováhy života na Zemi.

Podle iniciativy je každoročně zabito přibližně 300 tisíc velryb a delfínů. Výzva proto směřuje k evropským institucím a usiluje o využití právních nástrojů Evropské unie k posílení ochrany těchto živočichů.

Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb lze podepsat zde.

Evžen Tošenovský následně návštěvníky zavedl do světa největších tvorů planety. Hovořil o jejich biologii, migracích, vztahu k lidské kultuře i aktuálních případech, které ukazují, že ochrana velryb a delfínů zůstává naléhavým tématem.

Podrobně jsme o akademické iniciativě psali zde. 

Velryby, delfíni i otázka jejich ochrany se stali jedním z témat květnových oslav 25 let mořské biologie ve výuce na Univerzitě Palackého. V Pevnosti poznání se uskutečnila populárně-vědecká přednáška zoologa a antropologa Evžena Tošenovského O velrybách, delfínech a lidech, která návštěvníkům přiblížila život kytovců, jejich význam pro oceány i hrozby, jimž dnes čelí.

Ještě před samotnou přednáškou představila Naděžda Šišková z katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty UP Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb. Ta vznikla z podnětu akademiků a studentů právnické fakulty a jejím cílem je zrušení výjimek a úplné zastavení lovu těchto mořských savců.

„I přesto, že komerční lov velryb a delfínů byl zakázán již roku 1986, jejich zabíjení na základě různých výjimek stále pokračuje,“ upozornila Naděžda Šišková. Připomněla, že kytovci hrají zásadní roli v udržování zdraví oceánů, biodiverzity i rovnováhy života na Zemi.

Podle iniciativy je každoročně zabito přibližně 300 tisíc velryb a delfínů. Výzva proto směřuje k evropským institucím a usiluje o využití právních nástrojů Evropské unie k posílení ochrany těchto živočichů.

Českou akademickou iniciativu za záchranu delfínů a velryb lze podepsat zde.

Evžen Tošenovský následně návštěvníky zavedl do světa největších tvorů planety. Hovořil o jejich biologii, migracích, vztahu k lidské kultuře i aktuálních případech, které ukazují, že ochrana velryb a delfínů zůstává naléhavým tématem.

Podrobně jsme o akademické iniciativě psali zde. 

Pracovní cestu do Evropy využil emeritní profesor University of California v San Diegu James F. Sallis k návštěvě Univerzity Palackého a především kolegů a kolegyň na fakultě tělesné kultury, se kterými již řadu let spolupracuje na výzkumných projektech v oblasti podpory pohybové aktivity a zdravého životního stylu. Společně s další odbornicí Deepti Adlakha na FTK představili svá aktuální témata a sešli se také s rektorem UP.

James F. Sallis je světově uznávaný odborník na zdravý životní styl a pohybovou aktivitu, který mimo jiné před lety stál u zrodu mezinárodní sítě vědců zabývajících se vztahem pohybové aktivity a prostředí, ve kterém žijeme, IPEN (The International Physical Activity and the Environment Network), jejíž je FTK také součástí.

Fakulta s profesorem Sallisem navázala spolupráci v době svého vzniku na počátku 90. let minulého století. Svými kontakty, know-how i materiální podporou jí následně významně pomohl s etablováním v mezinárodních vědeckých kruzích. V roce 2012 převzal, jako první a dosud jediný laureát na návrh FTK, nejvyšší ocenění, jaké může univerzita udělit – čestný doktorát UP.

„Díky tomu, že už je emeritním profesorem, snížil pracovní zápřah a je hlavně mentorem dobíhajících projektů a případně poradcem nových, ale vždy se rád potkává s kolegy, se kterými ho pojí silné pracovní i lidské pouto,“ uvedl Josef Mitáš z Institutu aktivního životního stylu FTK UP a člen IPEN.

Jak dodal, profesor Sallis navštívil Olomouc předtím, než zamířil na setkání IPEN a konferenci International Society of Behavioral Nutrition and Physical Activity (ISBNPA) ve Španělsku. Spolu s ním přijela také Deepti Adlahka z nizozemské Delft University of Technology, která se stejně jako profesor i odborníci z FTK podílí například na projektu Global Observatory of Health and Sustainable Cities (GOHSC).

Po setkání s děkanem Pavlem Hápem je ve své pracovně přivítal i rektor UP Michael Kohajda. „Proběhla neformální diskuze na témata spojená právě s podporou pohybové aktivity a možností ovlivnění politiků prostřednictvím výsledků výzkumu a byla představena vize GOHSC pro praktický dopad na společnost. Setkání se neslo v přátelském duchu a pan rektor se zajímal právě o možnost přenosu výsledků výzkumu do praxe. Pan děkan vyzdvihl roli vzájemné spolupráce, což ocenil i pan rektor,“ přiblížil Josef Mitáš.

Na fakultě pak oba zahraniční odborníci vystoupili se svými přednáškami. „Profesor Sallis je velmi angažovaný do plánů udržitelnosti a je advokátem podpory pohybové aktivity a zdravého chování ve směru ke snížení dopadu společnosti na planetu a měnící se klima. Představil svoji vizi a směřování dalšího výzkumu zaměřeného na pohybové aktivity, zastavěné prostředí a klimatickou změnu. Doktorka Adlahka pak mluvila o konceptu aplikace vědeckých poznatků do praxe v podpoře a hodnocení urbánní politiky. Následná diskuze se zúčastněnými přinesla další podněty, jak a kam zaměřit pozornost pro možné adaptace v národním měřítku,“ dodal profesor Institutu aktivního životního stylu. 

Další program návštěvy zahraničních hostů byl již neformální a spíše aktivní, zavítali také například do Jeseníků.

Pracovní cestu do Evropy využil emeritní profesor University of California v San Diegu James F. Sallis k návštěvě Univerzity Palackého a především kolegů a kolegyň na fakultě tělesné kultury, se kterými již řadu let spolupracuje na výzkumných projektech v oblasti podpory pohybové aktivity a zdravého životního stylu. Společně s další odbornicí Deepti Adlakha na FTK představili svá aktuální témata a sešli se také s rektorem UP.

James F. Sallis je světově uznávaný odborník na zdravý životní styl a pohybovou aktivitu, který mimo jiné před lety stál u zrodu mezinárodní sítě vědců zabývajících se vztahem pohybové aktivity a prostředí, ve kterém žijeme, IPEN (The International Physical Activity and the Environment Network), jejíž je FTK také součástí.

Fakulta s profesorem Sallisem navázala spolupráci v době svého vzniku na počátku 90. let minulého století. Svými kontakty, know-how i materiální podporou jí následně významně pomohl s etablováním v mezinárodních vědeckých kruzích. V roce 2012 převzal, jako první a dosud jediný laureát na návrh FTK, nejvyšší ocenění, jaké může univerzita udělit – čestný doktorát UP.

„Díky tomu, že už je emeritním profesorem, snížil pracovní zápřah a je hlavně mentorem dobíhajících projektů a případně poradcem nových, ale vždy se rád potkává s kolegy, se kterými ho pojí silné pracovní i lidské pouto,“ uvedl Josef Mitáš z Institutu aktivního životního stylu FTK UP a člen IPEN.

Jak dodal, profesor Sallis navštívil Olomouc předtím, než zamířil na setkání IPEN a konferenci International Society of Behavioral Nutrition and Physical Activity (ISBNPA) ve Španělsku. Spolu s ním přijela také Deepti Adlahka z nizozemské Delft University of Technology, která se stejně jako profesor i odborníci z FTK podílí například na projektu Global Observatory of Health and Sustainable Cities (GOHSC).

Po setkání s děkanem Pavlem Hápem je ve své pracovně přivítal i rektor UP Michael Kohajda. „Proběhla neformální diskuze na témata spojená právě s podporou pohybové aktivity a možností ovlivnění politiků prostřednictvím výsledků výzkumu a byla představena vize GOHSC pro praktický dopad na společnost. Setkání se neslo v přátelském duchu a pan rektor se zajímal právě o možnost přenosu výsledků výzkumu do praxe. Pan děkan vyzdvihl roli vzájemné spolupráce, což ocenil i pan rektor,“ přiblížil Josef Mitáš.

Na fakultě pak oba zahraniční odborníci vystoupili se svými přednáškami. „Profesor Sallis je velmi angažovaný do plánů udržitelnosti a je advokátem podpory pohybové aktivity a zdravého chování ve směru ke snížení dopadu společnosti na planetu a měnící se klima. Představil svoji vizi a směřování dalšího výzkumu zaměřeného na pohybové aktivity, zastavěné prostředí a klimatickou změnu. Doktorka Adlahka pak mluvila o konceptu aplikace vědeckých poznatků do praxe v podpoře a hodnocení urbánní politiky. Následná diskuze se zúčastněnými přinesla další podněty, jak a kam zaměřit pozornost pro možné adaptace v národním měřítku,“ dodal profesor Institutu aktivního životního stylu. 

Další program návštěvy zahraničních hostů byl již neformální a spíše aktivní, zavítali také například do Jeseníků.

Na Univerzitě Palackého odstartoval třetí ročník univerzitní soutěže Teaching Awards UP, která oceňuje inspirativní a kvalitní vyučující napříč fakultami. Studující mohou od května do října prostřednictvím univerzitního systému pro evaluaci výuky nominovat pedagogy, kteří podle nich nejlépe naplňují principy kvalitního vysokoškolského vzdělávání a dlouhodobě přispívají k rozvoji studujících.

Ocenění vychází z kompetenčního rámce kvality výuky na UP a zaměřuje se například na podporu aktivního učení, partnerský přístup ke studujícím, srozumitelnost výuky nebo schopnost vytvářet motivující vzdělávací prostředí.

„Teaching Awards UP jsou pro nás příležitostí zviditelnit pedagogy, kteří svou prací významně ovlivňují studijní zkušenost studentů a studentek. Studující mají možnost ocenit vyučující, kterých si váží a jejichž přínos považují pro svůj další profesní růst za důležitý. Svým hlasem současně upozorní na příklady inspirativní výuky napříč univerzitou. Soutěž tak zároveň podporuje sdílení dobré praxe a rozvoj kvalitního vysokoškolského vzdělávání na Univerzitě Palackého,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Právě potřebnou zpětnou vazbu od studentů zdůraznil v rozhovoru pro Žurnál Online i Miroslav Orel z katedry psychologie FF, letošní držitel ceny Senior Award. „Pokud se učitel přestane zajímat a ptát se, jaké je to, co předává a o co se snaží, není podle mě na dobré cestě,“ uvedl. Celý rozhovor s ním i s vítězem kategorie Junior Award Patrikem Paštrnákem z katedry historie FF si můžete přečíst zde.

Nominovaní budou rozděleni do dvou kategorií podle délky pedagogické praxe. „Kategorie Teaching Junior Award je určena vyučujícím s praxí do pěti let, zatímco Teaching Senior Award ocení pedagogy s delší zkušeností. V každé kategorii postoupí do finálního výběru maximálně pět kandidátů s nejvyšším počtem nominací. O vítězích následně rozhodne Pedagogická komise UP na základě portfolií jednotlivých kandidátů,“ připomíná pravidla soutěže Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce, které je garantem soutěže. Ocenění převezmou ti nejlepší v únoru příštího roku během Akademického týdne UP.

Aktuální informace o průběhu soutěže budou zveřejňovány na webu Centra excelence ve vzdělávání, které je garantem soutěže, a také v univerzitních médiích.

Na Univerzitě Palackého odstartoval třetí ročník univerzitní soutěže Teaching Awards UP, která oceňuje inspirativní a kvalitní vyučující napříč fakultami. Studující mohou od května do října prostřednictvím univerzitního systému pro evaluaci výuky nominovat pedagogy, kteří podle nich nejlépe naplňují principy kvalitního vysokoškolského vzdělávání a dlouhodobě přispívají k rozvoji studujících.

Ocenění vychází z kompetenčního rámce kvality výuky na UP a zaměřuje se například na podporu aktivního učení, partnerský přístup ke studujícím, srozumitelnost výuky nebo schopnost vytvářet motivující vzdělávací prostředí.

„Teaching Awards UP jsou pro nás příležitostí zviditelnit pedagogy, kteří svou prací významně ovlivňují studijní zkušenost studentů a studentek. Studující mají možnost ocenit vyučující, kterých si váží a jejichž přínos považují pro svůj další profesní růst za důležitý. Svým hlasem současně upozorní na příklady inspirativní výuky napříč univerzitou. Soutěž tak zároveň podporuje sdílení dobré praxe a rozvoj kvalitního vysokoškolského vzdělávání na Univerzitě Palackého,“ uvedla Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

Právě potřebnou zpětnou vazbu od studentů zdůraznil v rozhovoru pro Žurnál Online i Miroslav Orel z katedry psychologie FF, letošní držitel ceny Senior Award. „Pokud se učitel přestane zajímat a ptát se, jaké je to, co předává a o co se snaží, není podle mě na dobré cestě,“ uvedl. Celý rozhovor s ním i s vítězem kategorie Junior Award Patrikem Paštrnákem z katedry historie FF si můžete přečíst zde.

Nominovaní budou rozděleni do dvou kategorií podle délky pedagogické praxe. „Kategorie Teaching Junior Award je určena vyučujícím s praxí do pěti let, zatímco Teaching Senior Award ocení pedagogy s delší zkušeností. V každé kategorii postoupí do finálního výběru maximálně pět kandidátů s nejvyšším počtem nominací. O vítězích následně rozhodne Pedagogická komise UP na základě portfolií jednotlivých kandidátů,“ připomíná pravidla soutěže Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce, které je garantem soutěže. Ocenění převezmou ti nejlepší v únoru příštího roku během Akademického týdne UP.

Aktuální informace o průběhu soutěže budou zveřejňovány na webu Centra excelence ve vzdělávání, které je garantem soutěže, a také v univerzitních médiích.

Zájemci z řad veřejnosti, zejména členové Územního sdružení Českého svazu zahrádkářů v Olomouci, se zapojí do experimentu, který pořádají výzkumníci z CATRIN Univerzity Palackého v rámci projektu INTERMAT. V pátek zavítali do vědeckého centra, aby se seznámili s projektem i jeho výzkumnými tématy a dohodli se na spolupráci.

Úkolem jednoho z výzkumných týmů projektu, na němž Univerzita Palackého spolupracuje se společnostmi AGRO Haná, Geschur Medical a dalšími firmami z regionu působícími v oblastech inovativní rostlinné produkce, biotechnologií a biomedicíny, je valorizace odpadů vznikajících při pěstování konopí setého. Aby neskončil bez užitku v kanalizaci, výzkumníci tento kapalný odpad v pěstírně několik měsíců sbírali, provedli jeho chemickou a mikrobiologickou analýzu a upravili jej tak, aby jej bylo možné použít pro výživu okrasných rostlin. Zda a jak účinkuje, si budou moci doma na svých zahrádkách vyzkoušet zájemci, kteří se do spolupráce zapojili.

„Cílem bude zjistit, zda je účinnost hnojiva srovnatelná s komerčními přípravky, které zahrádkáři běžně používají a jestli se projeví inhibiční účinky fenolických látek uvolněných do hnojiva rostlinami konopí. Sběr dat prostřednictvím fotodokumentace bude probíhat po celou vegetační sezonu. Výsledky společně vyhodnotíme v závěru roku,“ uvedl Petr Tarkowski z CATRIN, který dnes zahrádkáře seznámil s výzkumem konopí v CATRIN i cíli projektu INTERMAT. Hosté si prohlédli i v tuzemsku ojedinělé fenotypizační linky pro výzkum rostlin a kromě projektu INTERVIR je odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal seznámil například i s projektem PATAFEST, na němž olomoučtí vědci spolupracují se zahraničními kolegy s cílem ochránit evropskou produkci brambor před některými chorobami, zejména hmyzem přenášenou nemocí „zebra chip“, která již devastuje úrodu především v Jižní Americe.

„Bylo to moc zajímavé, co jsme zde slyšeli, a moc mě to zaujalo. Při pěstování jsou sice postupy, které fungují a využívají se dlouho, ale věda jde kupředu a člověk by měl zkoušet i nové věci. To, že si hnojivo budeme moct vyzkoušet sami u sebe na zahrádce, považuji za přínos.“ Rudolf Dvořák

„Bylo to moc zajímavé, co jsme zde slyšeli, a moc mě to zaujalo. Při pěstování jsou sice postupy, které fungují a využívají se dlouho, ale věda jde kupředu a člověk by měl zkoušet i nové věci. To, že si hnojivo budeme moct vyzkoušet sami u sebe na zahrádce, považuji za přínos,“ uvedl předseda Územního sdružení Českého svazu zahrádkářů v Olomouci Rudolf Dvořák.

Obdobný názor sdílí i jeho kolegyně Ludmila Směšná. „Na zahrádce ráda experimentuju. Bez toho by to byla nuda,“ doplnila.

Výzkumníci už nyní spřádají plány na další příští rok.  Soustředí se na možné použití hnojiva adsorbovaného na pevném nosiči a jeho užití i při pěstování zeleniny. Tomu však budou předcházet další analýzy. Cílem projektu INTERMAT je přispět k efektivnějšímu pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech, zlepšení jejich odolnosti či zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu má přispět projekt INTERMAT. Díky podpoře 63,7 milionů korun z operačního programu Jan Amos Komenský ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI se výzkumníci zaměřují například na přípravu a testování nových nanomateriálů pro monitorování rostlin nebo na vývoj nových růstových regulátorů, které budou šetrnější k životnímu prostředí. Projekt je mimo jiné zařazen v databázi Citizen Science.

Zájemci z řad veřejnosti, zejména členové Územního sdružení Českého svazu zahrádkářů v Olomouci, se zapojí do experimentu, který pořádají výzkumníci z CATRIN Univerzity Palackého v rámci projektu INTERMAT. V pátek zavítali do vědeckého centra, aby se seznámili s projektem i jeho výzkumnými tématy a dohodli se na spolupráci.

Úkolem jednoho z výzkumných týmů projektu, na němž Univerzita Palackého spolupracuje se společnostmi AGRO Haná, Geschur Medical a dalšími firmami z regionu působícími v oblastech inovativní rostlinné produkce, biotechnologií a biomedicíny, je valorizace odpadů vznikajících při pěstování konopí setého. Aby neskončil bez užitku v kanalizaci, výzkumníci tento kapalný odpad v pěstírně několik měsíců sbírali, provedli jeho chemickou a mikrobiologickou analýzu a upravili jej tak, aby jej bylo možné použít pro výživu okrasných rostlin. Zda a jak účinkuje, si budou moci doma na svých zahrádkách vyzkoušet zájemci, kteří se do spolupráce zapojili.

„Cílem bude zjistit, zda je účinnost hnojiva srovnatelná s komerčními přípravky, které zahrádkáři běžně používají a jestli se projeví inhibiční účinky fenolických látek uvolněných do hnojiva rostlinami konopí. Sběr dat prostřednictvím fotodokumentace bude probíhat po celou vegetační sezonu. Výsledky společně vyhodnotíme v závěru roku,“ uvedl Petr Tarkowski z CATRIN, který dnes zahrádkáře seznámil s výzkumem konopí v CATRIN i cíli projektu INTERMAT. Hosté si prohlédli i v tuzemsku ojedinělé fenotypizační linky pro výzkum rostlin a kromě projektu INTERVIR je odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal seznámil například i s projektem PATAFEST, na němž olomoučtí vědci spolupracují se zahraničními kolegy s cílem ochránit evropskou produkci brambor před některými chorobami, zejména hmyzem přenášenou nemocí „zebra chip“, která již devastuje úrodu především v Jižní Americe.

„Bylo to moc zajímavé, co jsme zde slyšeli, a moc mě to zaujalo. Při pěstování jsou sice postupy, které fungují a využívají se dlouho, ale věda jde kupředu a člověk by měl zkoušet i nové věci. To, že si hnojivo budeme moct vyzkoušet sami u sebe na zahrádce, považuji za přínos.“ Rudolf Dvořák

„Bylo to moc zajímavé, co jsme zde slyšeli, a moc mě to zaujalo. Při pěstování jsou sice postupy, které fungují a využívají se dlouho, ale věda jde kupředu a člověk by měl zkoušet i nové věci. To, že si hnojivo budeme moct vyzkoušet sami u sebe na zahrádce, považuji za přínos,“ uvedl předseda Územního sdružení Českého svazu zahrádkářů v Olomouci Rudolf Dvořák.

Obdobný názor sdílí i jeho kolegyně Ludmila Směšná. „Na zahrádce ráda experimentuju. Bez toho by to byla nuda,“ doplnila.

Výzkumníci už nyní spřádají plány na další příští rok.  Soustředí se na možné použití hnojiva adsorbovaného na pevném nosiči a jeho užití i při pěstování zeleniny. Tomu však budou předcházet další analýzy. Cílem projektu INTERMAT je přispět k efektivnějšímu pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech, zlepšení jejich odolnosti či zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu má přispět projekt INTERMAT. Díky podpoře 63,7 milionů korun z operačního programu Jan Amos Komenský ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI se výzkumníci zaměřují například na přípravu a testování nových nanomateriálů pro monitorování rostlin nebo na vývoj nových růstových regulátorů, které budou šetrnější k životnímu prostředí. Projekt je mimo jiné zařazen v databázi Citizen Science.

Olomouc se letos poprvé zapojila do celosvětové výzvy City Nature Challenge, která propojuje veřejnost, vědce i milovníky přírody při mapování městské biodiverzity. Do akce se zapojilo 107 účastníků, kteří pomocí aplikace iNaturalist zaznamenávali rostliny, živočichy, houby i další organismy. Výsledky přinesly nejen cenná data o přírodě ve městě, ale také nálezy vzácných druhů či druhů, které dosud nebyly z Olomouce v této databázi evidovány. Organizátory olomoucké výzvy byly Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého.

„Do premiérového olomouckého ročníku se zapojilo 107 pozorovatelů. Společně pořídili 2 017 záznamů a zdokumentovali 544 odlišných druhů organismů. Olomoucký projekt dosáhl mimořádného výsledku také z hlediska kvality dat. Celkem 80 % všech pozorování bylo určeno na úroveň výzkumného stupně, což představuje nejvyšší podíl ze všech českých měst zapojených do letošního ročníku. Prostřednictvím aplikace iNaturalist se navíc podařilo zmapovat 19 % plochy síťové mapy města,“ uvedla organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

Nejčastější i vzácné nálezy

Nejčastěji lidé v Olomouci fotografovali popenec obecný, ruměnici pospolnou, kopřivu dvoudomou, sedmikrásku chudobku nebo včelu medonosnou. Mezi zaznamenanými nálezy se však objevily i druhy vzácné nebo pro město Olomouc nové. Z ohrožených rostlin stojí za zmínku například zemědým zobánkatý (Fumaria rostellata), kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea) nebo zplanělá mandloň nízká (Prunus tenella), která má u nás, jako kriticky ohrožená dřevina, původní areál pouze na jižní Moravě.

Z nepůvodních rostlin patří mezi významné objevy například skalník huňatý (Cotoneaster villosulus), nalezený v rámci botanické exkurze. Dále byly zaznamenány rozrazil cizí (Veronica peregrina) a již téměř invazní rožec čtyřmužný (Cerastium subtetrandrum), jenž byl v České republice poprvé zjištěn v roce 2017. Nález z Olomouce-Holice představuje úplně první údaj pro Olomouc i pro celou střední Moravu.

„Z bezobratlých byly mezi zajímavými druhy pozorovány například kriticky ohrožená mandelinka vojtěšková nebo tiplice (Ctenophora flaveolata), která svým vzhledem napodobuje výstražné zbarvení vos. Z ptáků patřila k cenným pozorováním například zjištění strakapouda jižního nebo ubývající koroptve polní,“ doplnil hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie a Vlastivědného muzea v Olomouci.

Nejúspěšnější jednotlivci a školní týmy

V kategorii jednotlivců zvítězil Tadeáš J. Vašut, který zaznamenal 156 druhů. Na druhém místě se se 107 druhy umístila Natália Mjartanová a třetí místo obsadil Radim J. Vašut s 97 druhy.

V kategorii skupin zvítězila třída I.A4 z Gymnázia Olomouc-Hejčín se 135 zaznamenanými druhy. Druhé místo obsadila 6. třída Základní školy a Mateřské školy Olomouc, Dvorského 33, Olomouc – Svatý Kopeček, která zaznamenala 90 druhů. Na třetím místě skončila třída 2.B6 z Gymnázia Olomouc-Hejčín se 47 druhy.

„Z ptáků patřila k cenným pozorováním například zjištění strakapouda jižního nebo ubývající koroptve polní.“ Peter Adamík

Součástí akce byla také doplňková aktivita připravená Vlastivědným muzeem v Olomouci, která byla zaměřena na rychlost zaznamenání vybraných druhů. Účastníkům se podařilo najít běláska řeřichového, babočku paví oko, páskovku keřovou, jilm drsný a terčovník zední.

„Vítězové soutěže budou oceněni hodnotnými cenami, které do soutěže věnovaly Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Vlastivědné muzeum v Olomouci, Výstaviště Flora Olomouc a statutární město Olomouc,“ doplnil Peter Adamík.

Výzva propojila stovky měst po celém světě

Letošní ročník City Nature Challenge měl výrazný celosvětový dosah. Do výzvy se zapojilo 754 měst v 61 zemích a více než 106 tisíc pozorovatelů. Společně pořídili 3 001 825 záznamů a zdokumentovali více než 76 tisíc druhů. Mezi nimi bylo také více než 5 600 vzácných, ohrožených nebo chráněných druhů a více než 70 druhů, které se na platformě iNaturalist objevily vůbec poprvé. Nejčastěji zachycenou rostlinou letošního ročníku byla celosvětově pampeliška lékařská, nejčastěji pozorovaným živočichem kachna divoká.

Olomouc se letos poprvé zapojila do celosvětové výzvy City Nature Challenge, která propojuje veřejnost, vědce i milovníky přírody při mapování městské biodiverzity. Do akce se zapojilo 107 účastníků, kteří pomocí aplikace iNaturalist zaznamenávali rostliny, živočichy, houby i další organismy. Výsledky přinesly nejen cenná data o přírodě ve městě, ale také nálezy vzácných druhů či druhů, které dosud nebyly z Olomouce v této databázi evidovány. Organizátory olomoucké výzvy byly Vlastivědné muzeum Olomouc ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého.

„Do premiérového olomouckého ročníku se zapojilo 107 pozorovatelů. Společně pořídili 2 017 záznamů a zdokumentovali 544 odlišných druhů organismů. Olomoucký projekt dosáhl mimořádného výsledku také z hlediska kvality dat. Celkem 80 % všech pozorování bylo určeno na úroveň výzkumného stupně, což představuje nejvyšší podíl ze všech českých měst zapojených do letošního ročníku. Prostřednictvím aplikace iNaturalist se navíc podařilo zmapovat 19 % plochy síťové mapy města,“ uvedla organizátorka a studentka z přírodovědecké fakulty Martina Ticháčková.

Nejčastější i vzácné nálezy

Nejčastěji lidé v Olomouci fotografovali popenec obecný, ruměnici pospolnou, kopřivu dvoudomou, sedmikrásku chudobku nebo včelu medonosnou. Mezi zaznamenanými nálezy se však objevily i druhy vzácné nebo pro město Olomouc nové. Z ohrožených rostlin stojí za zmínku například zemědým zobánkatý (Fumaria rostellata), kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea) nebo zplanělá mandloň nízká (Prunus tenella), která má u nás, jako kriticky ohrožená dřevina, původní areál pouze na jižní Moravě.

Z nepůvodních rostlin patří mezi významné objevy například skalník huňatý (Cotoneaster villosulus), nalezený v rámci botanické exkurze. Dále byly zaznamenány rozrazil cizí (Veronica peregrina) a již téměř invazní rožec čtyřmužný (Cerastium subtetrandrum), jenž byl v České republice poprvé zjištěn v roce 2017. Nález z Olomouce-Holice představuje úplně první údaj pro Olomouc i pro celou střední Moravu.

„Z bezobratlých byly mezi zajímavými druhy pozorovány například kriticky ohrožená mandelinka vojtěšková nebo tiplice (Ctenophora flaveolata), která svým vzhledem napodobuje výstražné zbarvení vos. Z ptáků patřila k cenným pozorováním například zjištění strakapouda jižního nebo ubývající koroptve polní,“ doplnil hlavní organizátor soutěže Peter Adamík z katedry zoologie a Vlastivědného muzea v Olomouci.

Nejúspěšnější jednotlivci a školní týmy

V kategorii jednotlivců zvítězil Tadeáš J. Vašut, který zaznamenal 156 druhů. Na druhém místě se se 107 druhy umístila Natália Mjartanová a třetí místo obsadil Radim J. Vašut s 97 druhy.

V kategorii skupin zvítězila třída I.A4 z Gymnázia Olomouc-Hejčín se 135 zaznamenanými druhy. Druhé místo obsadila 6. třída Základní školy a Mateřské školy Olomouc, Dvorského 33, Olomouc – Svatý Kopeček, která zaznamenala 90 druhů. Na třetím místě skončila třída 2.B6 z Gymnázia Olomouc-Hejčín se 47 druhy.

„Z ptáků patřila k cenným pozorováním například zjištění strakapouda jižního nebo ubývající koroptve polní.“ Peter Adamík

Součástí akce byla také doplňková aktivita připravená Vlastivědným muzeem v Olomouci, která byla zaměřena na rychlost zaznamenání vybraných druhů. Účastníkům se podařilo najít běláska řeřichového, babočku paví oko, páskovku keřovou, jilm drsný a terčovník zední.

„Vítězové soutěže budou oceněni hodnotnými cenami, které do soutěže věnovaly Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Vlastivědné muzeum v Olomouci, Výstaviště Flora Olomouc a statutární město Olomouc,“ doplnil Peter Adamík.

Výzva propojila stovky měst po celém světě

Letošní ročník City Nature Challenge měl výrazný celosvětový dosah. Do výzvy se zapojilo 754 měst v 61 zemích a více než 106 tisíc pozorovatelů. Společně pořídili 3 001 825 záznamů a zdokumentovali více než 76 tisíc druhů. Mezi nimi bylo také více než 5 600 vzácných, ohrožených nebo chráněných druhů a více než 70 druhů, které se na platformě iNaturalist objevily vůbec poprvé. Nejčastěji zachycenou rostlinou letošního ročníku byla celosvětově pampeliška lékařská, nejčastěji pozorovaným živočichem kachna divoká.

Silence, the smell of books, and whispering readers. That is the traditional image of a classic library. But the Scientific Library Cukrovarnická at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences quickly proves this stereotype wrong. There is no quiet reading room here, and the idea of sacred silence is just a dream. In reality, it is an active workplace that provides solid support for research teams.

Ticho, vůně knih a šeptající čtenáři. Taková je tradiční představa o fungování klasické knihovny. Vědecká knihovna Cukrovarnická Fyzikálního ústavu AV ČR ale tento stereotyp rychle vyvrací. Žádnou klidnou studovnu v ní nenajdete a o posvátném tichu si můžeme nechat spíše zdát. Ve skutečnosti jde o energické pracoviště, které funguje jako stabilní podpora pro vědecké týmy.

Tři desítky kostelů, kaplí a modliteben mohou zájemci navštívit během letošní Noci kostelů v Olomouci. Tradiční akce, která je příležitostí k prohlédnutí sakrálních památek a nahlédnutí do života církve, se koná v pátek 29. května. Přístupné bude i nádvoří Filozofické fakulty UP s půdorysem zaniklého kostela sv. Petra a kaple Božího Těla v Uměleckém centru UP.

Kostel sv. Petra na Předhradí byl nejstarším olomouckým kostelem, v roce 1792 byl však zbořen. Na jeho místě dnes stojí hlavní budova FF UP Křížkovského 10, přičemž půdorys zaniklé stavby je vyznačen v dlažbě nádvoří. Místo si návštěvníci mohou v rámci Noci kostelů volně prohlédnout od 18 do 22 hodin, připraveny jsou ale i komentované prohlídky, které povede student FF UP Jakub Chovančík, a také animační program.

Historii a uměleckou hodnotu barokní kaple Božího Těla v někdejším jezuitském konviktu, dnešním Uměleckém centru UP, pak zájemcům během komentovaných prohlídek přiblíží členové studentského spolku Studium Artium. Prohlídky proběhnou v časech 18:00, 18:30, 19:30, 20:00, 21:00 a 21:30. Také zde je připraven tematicky zaměřený animační program nejen pro děti.

Do tmy bude během Noci kostelů otevřen také například někdejší univerzitní chrám Panny Marie Sněžné, který je místem pravidelných studentských mší. Zájemci se budou moci podívat na běžně nepřístupný kůr, užít si vystoupení chrámového sboru Salve nebo si vyslechnout povídání o kostele z úst historika Filipa Hradila.

Přístupná bude také například kaple sv. Jana Sarkandra, dóm sv. Václava včetně krypty s mauzoleem olomouckých biskupů, Červený kostel Vědecké knihovny v Olomouci nebo chrám sv. Michala, pro který před nedávnem vytvořili nové informační materiály studenti UP (psali jsme zde). Celkem bude možné jen v Olomouci navštívit 29 kostelů, kaplí a modliteben, v celé olomoucké arcidiecézi pak téměř 200 sakrálních objektů.

Podrobnosti k programům na jednotlivých místech i k Noci kostelů obecně najdete na www.nockostelu.cz.

Tři desítky kostelů, kaplí a modliteben mohou zájemci navštívit během letošní Noci kostelů v Olomouci. Tradiční akce, která je příležitostí k prohlédnutí sakrálních památek a nahlédnutí do života církve, se koná v pátek 29. května. Přístupné bude i nádvoří Filozofické fakulty UP s půdorysem zaniklého kostela sv. Petra a kaple Božího Těla v Uměleckém centru UP.

Kostel sv. Petra na Předhradí byl nejstarším olomouckým kostelem, v roce 1792 byl však zbořen. Na jeho místě dnes stojí hlavní budova FF UP Křížkovského 10, přičemž půdorys zaniklé stavby je vyznačen v dlažbě nádvoří. Místo si návštěvníci mohou v rámci Noci kostelů volně prohlédnout od 18 do 22 hodin, připraveny jsou ale i komentované prohlídky, které povede student FF UP Jakub Chovančík, a také animační program.

Historii a uměleckou hodnotu barokní kaple Božího Těla v někdejším jezuitském konviktu, dnešním Uměleckém centru UP, pak zájemcům během komentovaných prohlídek přiblíží členové studentského spolku Studium Artium. Prohlídky proběhnou v časech 18:00, 18:30, 19:30, 20:00, 21:00 a 21:30. Také zde je připraven tematicky zaměřený animační program nejen pro děti.

Do tmy bude během Noci kostelů otevřen také například někdejší univerzitní chrám Panny Marie Sněžné, který je místem pravidelných studentských mší. Zájemci se budou moci podívat na běžně nepřístupný kůr, užít si vystoupení chrámového sboru Salve nebo si vyslechnout povídání o kostele z úst historika Filipa Hradila.

Přístupná bude také například kaple sv. Jana Sarkandra, dóm sv. Václava včetně krypty s mauzoleem olomouckých biskupů, Červený kostel Vědecké knihovny v Olomouci nebo chrám sv. Michala, pro který před nedávnem vytvořili nové informační materiály studenti UP (psali jsme zde). Celkem bude možné jen v Olomouci navštívit 29 kostelů, kaplí a modliteben, v celé olomoucké arcidiecézi pak téměř 200 sakrálních objektů.

Podrobnosti k programům na jednotlivých místech i k Noci kostelů obecně najdete na www.nockostelu.cz.