Agregátor zdrojů

Od přednášky o elixíru mládí až po digitální fotografii, internetovou gramotnost, archeologii, jazyky, jógu nebo sportovní lukostřelbu. Univerzita třetího věku Univerzity Palackého (U3V) letos slaví čtyřicet let existence. Olomouc přitom byla v roce 1986 prvním místem v tehdejším Československu, kde se seniorské vzdělávání pod hlavičkou U3V začalo systematicky rozvíjet.

Z původní iniciativy spojené především s lékařským prostředím se během čtyř desetiletí stala zcela významná součást nabídky univerzity pro veřejnost. Jen v minulém akademickém roce jejími programy prošlo více než dva a půl tisíce účastníků.

U zrodu olomoucké U3V stál v roce 1986 lékař Jaromír Vachutka, tehdejší zástupce přednosty Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a zároveň představitel nejvyšších orgánů Československého červeného kříže.

video_sem

„První ročník zorganizoval v rámci tehdejšího celospolečenského programu Úcta ke stáří. Pomyslným začátkem U3V se stal 23. říjen 1986. Tehdy Jiří Lenfeld z Lékařské fakulty UP přednesl úvodní přednášku příznačně nazvanou Elixír mládí a skutečnost. Olomouc tím získala prvenství – univerzitní vzdělávání seniorů zde začalo o rok dříve než v Praze, kde první ročník U3V otevřela v říjnu 1987 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy,“ připomíná Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce. A protože dobré věci se mají připomínat, na zářijovém Absolventském setkání UP právě Jaromír Vachutka před zaplněným auditoriem na začátky U3V v Olomouci vzpomínal.

Od medicíny k umění, jazykům i digitálním technologiím

Zpočátku byla nabídka vzdělávání seniorů na UP spojena pouze s lékařskou fakultou. Postupně se však přidávaly další fakulty a s nimi i specializované, zpravidla dvouleté programy odpovídající jejich odbornému zaměření. Dnešní nabídka je nesrovnatelně pestřejší a ukazuje, jak široké jsou zájmy současné seniorské generace.

foto_sem_4

V letošním zimním semestru si mohou účastníci vybírat ze tří čtyřsemestrálních specializovaných programů – Ochrana práv jednotlivce, Archeologie regionu střední Moravy a Jak spokojeně žít a pečovat o své zdraví. K tomu U3V nabízí 21 dvousemestrálních běhů. Zájemci se v nich mohou věnovat například dějinám výtvarného umění či starověkého Egypta, digitální fotografii, zdraví a psychosociálním tématům, léčivým rostlinám, přírodě nebo kultuře.

Dalších čtrnáct programů je jednosemestrálních. Patří mezi ně například Pohyb základ života, Duševní zdraví a my, Internet bez obav, Mediální a internetová gramotnost, Vitráže technikou Tiffany nebo Základy sportovní lukostřelby. Nabídku doplňuje třináct jazykových kurzů angličtiny, němčiny a francouzštiny a čtyři kurzy zaměřené na zdravý životní styl a pohyb. Během akademického roku se koná také pobytový poznávací kurz a Letní škola jógy.

foto_sem_4

Univerzita přitom se vzděláváním seniorů nezůstává jen ve svých posluchárnách. U3V má pobočku na Obchodní akademii a Vyšší odborné škole v Uherském Hradišti, kterou každoročně navštěvuje přibližně stovka účastníků. Spolupracuje také například s Vědeckou knihovnou v Olomouci, Vlastivědným muzeem v Olomouci či Sportovním centrem Omega.

Čtyřicet let po svém založení přitom U3V rozhodně není institucí, jejíž význam by slábl. Právě naopak. Počet jejích absolventů v posledních letech výrazně roste. Zatímco v akademickém roce 2022/2023 úspěšně absolvovalo programy U3V 1808 účastníků, v minulém už počet vystoupal na 2513.

Motivovaní studenti, kteří se chtějí ptát

Za desítkami programů stojí také početná skupina lektorů. „Tvoří ji především akademičtí pracovníci Univerzity Palackého, ale také její absolventi či zaměstnanci. Pro některé akademiky se právě výuka seniorů stává aktivitou, kterou si ponechávají i po odchodu do důchodu. Někteří na U3V přednášejí téměř dvacet let. Na opačném konci generačního spektra stojí nejmladší lektoři, mezi nimiž jsou někdy i studenti doktorských studijních programů,“ říká Klára Tesaříková Čermáková a poukazuje tak na jeden z nezanedbatelných přínosů: „Právě setkávání různých generací patří k charakteristickým rysům U3V. Každoročně navíc přicházejí noví vyučující a v posledních letech se stává i to, že odborníci sami osloví kancelář U3V s nabídkou tématu, kterému by se chtěli se seniory věnovat.“

foto_sem_4

Jedna věc se přitom v hodnocení lektorů opakuje: posluchači Univerzity třetího věku jsou mimořádně motivovaní. Do poslucháren nepřicházejí kvůli titulům, kreditům ani povinným zkouškám. Přicházejí proto, že se chtějí dozvídat nové věci, diskutovat a zůstávat aktivní.

Univerzita otevřená všem generacím

Za čtyři desetiletí se tak proměnil nejen rozsah U3V ale i její místo v životě Univerzity Palackého. „Univerzita třetího věku je krásným a velmi konkrétním příkladem toho, co znamená třetí role univerzity. Univerzita není určena pouze studentům, kteří se připravují na svou profesní dráhu, ale má být místem vzdělávání, setkávání a inspirace v průběhu celého života. Rostoucí zájem o naše programy ukazuje, že právě o takovou otevřenou univerzitu je mezi veřejností velký zájem,“ říká Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

foto_sem_4

Čtyřicetiletá historie olomoucké U3V ukazuje, že chuť poznávat nové věci nemá věkovou hranici. A někdejší Elixír mládí z názvu vůbec první přednášky tak možná po letech dostává ještě jeden význam: jedním z receptů na aktivní stáří může být právě zvídavost a ochota učit se něco nového.

Od přednášky o elixíru mládí až po digitální fotografii, internetovou gramotnost, archeologii, jazyky, jógu nebo sportovní lukostřelbu. Univerzita třetího věku Univerzity Palackého (U3V) letos slaví čtyřicet let existence. Olomouc přitom byla v roce 1986 prvním místem v tehdejším Československu, kde se seniorské vzdělávání pod hlavičkou U3V začalo systematicky rozvíjet.

Z původní iniciativy spojené především s lékařským prostředím se během čtyř desetiletí stala zcela významná součást nabídky univerzity pro veřejnost. Jen v minulém akademickém roce jejími programy prošlo více než dva a půl tisíce účastníků.

U zrodu olomoucké U3V stál v roce 1986 lékař Jaromír Vachutka, tehdejší zástupce přednosty Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a zároveň představitel nejvyšších orgánů Československého červeného kříže.

video_sem

„První ročník zorganizoval v rámci tehdejšího celospolečenského programu Úcta ke stáří. Pomyslným začátkem U3V se stal 23. říjen 1986. Tehdy Jiří Lenfeld z Lékařské fakulty UP přednesl úvodní přednášku příznačně nazvanou Elixír mládí a skutečnost. Olomouc tím získala prvenství – univerzitní vzdělávání seniorů zde začalo o rok dříve než v Praze, kde první ročník U3V otevřela v říjnu 1987 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy,“ připomíná Klára Tesaříková Čermáková, vedoucí oddělení dalšího vzdělávání a inovací ve výuce. A protože dobré věci se mají připomínat, na zářijovém Absolventském setkání UP právě Jaromír Vachutka před zaplněným auditoriem na začátky U3V v Olomouci vzpomínal.

Od medicíny k umění, jazykům i digitálním technologiím

Zpočátku byla nabídka vzdělávání seniorů na UP spojena pouze s lékařskou fakultou. Postupně se však přidávaly další fakulty a s nimi i specializované, zpravidla dvouleté programy odpovídající jejich odbornému zaměření. Dnešní nabídka je nesrovnatelně pestřejší a ukazuje, jak široké jsou zájmy současné seniorské generace.

foto_sem_4

V letošním zimním semestru si mohou účastníci vybírat ze tří čtyřsemestrálních specializovaných programů – Ochrana práv jednotlivce, Archeologie regionu střední Moravy a Jak spokojeně žít a pečovat o své zdraví. K tomu U3V nabízí 21 dvousemestrálních běhů. Zájemci se v nich mohou věnovat například dějinám výtvarného umění či starověkého Egypta, digitální fotografii, zdraví a psychosociálním tématům, léčivým rostlinám, přírodě nebo kultuře.

Dalších čtrnáct programů je jednosemestrálních. Patří mezi ně například Pohyb základ života, Duševní zdraví a my, Internet bez obav, Mediální a internetová gramotnost, Vitráže technikou Tiffany nebo Základy sportovní lukostřelby. Nabídku doplňuje třináct jazykových kurzů angličtiny, němčiny a francouzštiny a čtyři kurzy zaměřené na zdravý životní styl a pohyb. Během akademického roku se koná také pobytový poznávací kurz a Letní škola jógy.

foto_sem_4

Univerzita přitom se vzděláváním seniorů nezůstává jen ve svých posluchárnách. U3V má pobočku na Obchodní akademii a Vyšší odborné škole v Uherském Hradišti, kterou každoročně navštěvuje přibližně stovka účastníků. Spolupracuje také například s Vědeckou knihovnou v Olomouci, Vlastivědným muzeem v Olomouci či Sportovním centrem Omega.

Čtyřicet let po svém založení přitom U3V rozhodně není institucí, jejíž význam by slábl. Právě naopak. Počet jejích absolventů v posledních letech výrazně roste. Zatímco v akademickém roce 2022/2023 úspěšně absolvovalo programy U3V 1808 účastníků, v minulém už počet vystoupal na 2513.

Motivovaní studenti, kteří se chtějí ptát

Za desítkami programů stojí také početná skupina lektorů. „Tvoří ji především akademičtí pracovníci Univerzity Palackého, ale také její absolventi či zaměstnanci. Pro některé akademiky se právě výuka seniorů stává aktivitou, kterou si ponechávají i po odchodu do důchodu. Někteří na U3V přednášejí téměř dvacet let. Na opačném konci generačního spektra stojí nejmladší lektoři, mezi nimiž jsou někdy i studenti doktorských studijních programů,“ říká Klára Tesaříková Čermáková a poukazuje tak na jeden z nezanedbatelných přínosů: „Právě setkávání různých generací patří k charakteristickým rysům U3V. Každoročně navíc přicházejí noví vyučující a v posledních letech se stává i to, že odborníci sami osloví kancelář U3V s nabídkou tématu, kterému by se chtěli se seniory věnovat.“

foto_sem_4

Jedna věc se přitom v hodnocení lektorů opakuje: posluchači Univerzity třetího věku jsou mimořádně motivovaní. Do poslucháren nepřicházejí kvůli titulům, kreditům ani povinným zkouškám. Přicházejí proto, že se chtějí dozvídat nové věci, diskutovat a zůstávat aktivní.

Univerzita otevřená všem generacím

Za čtyři desetiletí se tak proměnil nejen rozsah U3V ale i její místo v životě Univerzity Palackého. „Univerzita třetího věku je krásným a velmi konkrétním příkladem toho, co znamená třetí role univerzity. Univerzita není určena pouze studentům, kteří se připravují na svou profesní dráhu, ale má být místem vzdělávání, setkávání a inspirace v průběhu celého života. Rostoucí zájem o naše programy ukazuje, že právě o takovou otevřenou univerzitu je mezi veřejností velký zájem,“ říká Jitka Petrová, prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání.

foto_sem_4

Čtyřicetiletá historie olomoucké U3V ukazuje, že chuť poznávat nové věci nemá věkovou hranici. A někdejší Elixír mládí z názvu vůbec první přednášky tak možná po letech dostává ještě jeden význam: jedním z receptů na aktivní stáří může být právě zvídavost a ochota učit se něco nového.

Natírali lavičky a ploty, upravovali zahrady, sázeli stromy, stahovali dřevo nebo vyklízeli starou školní půdu. Celkem 253 zaměstnanců a zaměstnankyň Univerzity Palackého, Olomouckého kraje a města Olomouce vyměnilo na jeden den svou běžnou práci za dobrovolnickou. Čtvrtý ročník Zaměstnaneckého dobrovolnického dne přinesl pomoc na devatenáct míst v Olomouci a regionu.

„Pomáhat je dobré.“ Jednoduchou větou vystihl smysl celého dne rektor UP Michael Kohajda ještě předtím, než se skupiny dobrovolníků vydaly na jednotlivá místa. Sám si pro svůj dobrovolnický den vybral olomouckou zoo. „Věřím, že jsme si všichni vybrali podle svého zájmu a že budeme na konci dne odcházet s dobrým pocitem z toho, co jsme udělali,“ popřál ráno účastníkům.

A možností vybrat si podle svého zájmu bylo letos skutečně mnoho. Dobrovolníci pomáhali například na Floře Olomouc, v Zoo Olomouc, Fakultní nemocnici Olomouc, hospici na Svatém Kopečku, na Sluňákově, hradech Šternberk a Helfštýn, v domovech seniorů, školách a školkách, na olomouckém hřbitově nebo v útulku pro psy.

foto_sem_4

Nejpočetnější skupina, 34 lidí, zamířila na Floru Olomouc, dalších 32 dobrovolníků pracovalo v zoo. Do společného dobrovolnického dne se zapojilo celkem 86 zaměstnanců Univerzity Palackého, 103 zaměstnanců Olomouckého kraje a 64 pracovníků magistrátu.

„Mám radost, že naše zaměstnankyně a zaměstnanci neváhají věnovat svůj čas a energii také tam, kde mohou být užiteční i mimo své každodenní pracovní povinnosti. Právě podobné aktivity podle mě ukazují, že Univerzita Palackého je nejen místem vzdělávání a vědy, ale také dobrým sousedem a odpovědným partnerem svého okolí,“ dodal rektor Kohajda.

Když je výsledek práce vidět

Na psychiatrii Fakultní nemocnice Olomouc pomáhala například asistentka rektora Kateřina Kováříková. Spolu s dalšími dobrovolníky upravovala zahradu a venkovní prostory.

„Mám radost, že jsme mohli spojit síly a udělat něco konkrétního pro místo, které je důležité pro mnoho lidí. Právě takové dobrovolnické dny podle mě ukazují, že když se spojí lidé z různých institucí a každý přiloží ruku k dílu, může z toho vzniknout něco, co má skutečný a viditelný smysl. Věřím, že upravené prostředí může pacientům zpříjemnit jejich pobyt a přispět k tomu, aby se tu cítili o něco lépe,“ uvedla.

foto_sem_4

Podobný druh práce čekal na dobrovolníky v Hospici na Svatém Kopečku. Pleli záhony a připravovali je na podzimní výsadbu, čistili chodníky či umývali okna. Mezi šesticí zaměstnanců UP, kteří tam pomáhali, byla i Martina Buráňová z kanceláře prorektora pro internacionalizaci.

„Byl to smysluplný den. Na hospici na nás čekala spousta práce a bylo fajn pak za sebou vidět výsledky,“ řekla. Dobrovolnický den pro ni ale znamenal ještě něco navíc. „Byla to zároveň příležitost blíže se poznat s kolegyněmi z jiných oddělení a navázat vztahy, které nám pak pomohou i při pracovní komunikaci a spolupráci. V tom vidím velký přínos.“

Kolegové trochu jinak

Právě možnost potkat kolegy mimo kanceláře a pracovní agendu je vedle pomoci samotné jedním z rozměrů zaměstnaneckého dobrovolnictví. Dobře to ukázala i desetičlenná skupina v Domově seniorů Pohoda v Olomouci-Chválkovicích, kterou tvořili pracovníci všech tří pořádajících institucí.

„Rozdělili jsme se do dvou skupin. Muži se pustili do údržbářských prací a opravovali lavičky, nás ženy si vzali na starost místní zahradníci. Plely jsme záhony, zametaly chodníky a pomáhaly s pracemi v zahradě, na které při péči o tak velký areál ne vždy zbývá čas,“ popsala Lucie Moučková Gatěková z oddělení pro studium Rektorátu UP.

Areál domova plný zeleně, záhonů i malé vodní plochy podle ní ukazuje, jak se jeho zaměstnanci snaží vytvářet pro obyvatele příjemné prostředí. „Byl to pro nás příjemně strávený den, při kterém jsme udělali něco užitečného pro druhé a zároveň si užili společný čas trochu jinak než při běžné práci,“ dodala.

Nově také do škol

Na základě přání účastníků předchozího ročníku přibyla letos mezi dobrovolnickými příležitostmi také některá školská zařízení, mimo jiné školy, které se věnují vzdělávání znevýhodněných dětí.

Nováčkem mezi nimi byla ZŠ Táboritů. Během několika hodin tam dobrovolníci vyklidili zahradní sklad, natřeli plot před školou, obrousili a natřeli pískoviště a zvládli řadu dalších prací, na které během běžného provozu školy nezbývá čas ani dost rukou.

foto_sem_4

„Dobrovolníci byli skvělí, pustili se do všeho naplno a panovala opravdu moc fajn atmosféra. Během pauzy u kávy jsme si stihli popovídat i o tom, jak škola funguje a jak vypadá vzdělávání dětí s poruchou autistického spektra, takže dobrovolníci mohli lépe poznat, komu vlastně svou prací pomáhají,“ ocenila pomoc Romana Horáková z rodičovského sdružení Dobropas. A přidala jedinou věc, kterou se toho dne zvládnout nepodařilo: „Jen ty špekáčky nám kvůli dešti nevyšly. Tak snad příští rok.“

Viditelné výsledky za sebou nechali účastníci také na dalších místech. Na Svatém Kopečku vyklízeli starou školní půdu, v zoo stahovali dřevo a sázeli mladé stromky. Na Sluňákově se k práci přidala také Radana Vyroubalová z Olomouckého kraje, která se dobrovolnického dne nezúčastnila poprvé.

„Mám vždy radost, že je na konci dne vidět kus odvedené práce. Děkuji organizátorům za možnost přiložit ruku k dílu tam, kde je to potřeba,“ uvedla.

Už teď se přemýšlí nad příštím ročníkem

A kus práce byl letos vidět opravdu na mnoha místech. Přestože byl počet zapojených o něco nižší než v předchozím roce, ohlasy organizací podle manažerky Dobrovolnického centra UP Vladimíry Sedláčkové potvrzují, že pomoc měla smysl.

„Přicházejí nám krásná poděkování od zapojených organizací. Už teď přemýšlíme, v jaké podobě připravíme dobrovolnický den pro příští rok a který termín umožní co nejširší účast našich kolegů. Uvítáme také jejich tipy, kde by jim pomáhání dávalo největší smysl,“ dodala Sedláčková.

Zaměstnanecký dobrovolnický den se letos uskutečnil počtvrté. Společně jej připravily Univerzita Palackého, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc.

Natírali lavičky a ploty, upravovali zahrady, sázeli stromy, stahovali dřevo nebo vyklízeli starou školní půdu. Celkem 253 zaměstnanců a zaměstnankyň Univerzity Palackého, Olomouckého kraje a města Olomouce vyměnilo na jeden den svou běžnou práci za dobrovolnickou. Čtvrtý ročník Zaměstnaneckého dobrovolnického dne přinesl pomoc na devatenáct míst v Olomouci a regionu.

„Pomáhat je dobré.“ Jednoduchou větou vystihl smysl celého dne rektor UP Michael Kohajda ještě předtím, než se skupiny dobrovolníků vydaly na jednotlivá místa. Sám si pro svůj dobrovolnický den vybral olomouckou zoo. „Věřím, že jsme si všichni vybrali podle svého zájmu a že budeme na konci dne odcházet s dobrým pocitem z toho, co jsme udělali,“ popřál ráno účastníkům.

A možností vybrat si podle svého zájmu bylo letos skutečně mnoho. Dobrovolníci pomáhali například na Floře Olomouc, v Zoo Olomouc, Fakultní nemocnici Olomouc, hospici na Svatém Kopečku, na Sluňákově, hradech Šternberk a Helfštýn, v domovech seniorů, školách a školkách, na olomouckém hřbitově nebo v útulku pro psy.

foto_sem_4

Nejpočetnější skupina, 34 lidí, zamířila na Floru Olomouc, dalších 32 dobrovolníků pracovalo v zoo. Do společného dobrovolnického dne se zapojilo celkem 86 zaměstnanců Univerzity Palackého, 103 zaměstnanců Olomouckého kraje a 64 pracovníků magistrátu.

„Mám radost, že naše zaměstnankyně a zaměstnanci neváhají věnovat svůj čas a energii také tam, kde mohou být užiteční i mimo své každodenní pracovní povinnosti. Právě podobné aktivity podle mě ukazují, že Univerzita Palackého je nejen místem vzdělávání a vědy, ale také dobrým sousedem a odpovědným partnerem svého okolí,“ dodal rektor Kohajda.

Když je výsledek práce vidět

Na psychiatrii Fakultní nemocnice Olomouc pomáhala například asistentka rektora Kateřina Kováříková. Spolu s dalšími dobrovolníky upravovala zahradu a venkovní prostory.

„Mám radost, že jsme mohli spojit síly a udělat něco konkrétního pro místo, které je důležité pro mnoho lidí. Právě takové dobrovolnické dny podle mě ukazují, že když se spojí lidé z různých institucí a každý přiloží ruku k dílu, může z toho vzniknout něco, co má skutečný a viditelný smysl. Věřím, že upravené prostředí může pacientům zpříjemnit jejich pobyt a přispět k tomu, aby se tu cítili o něco lépe,“ uvedla.

foto_sem_4

Podobný druh práce čekal na dobrovolníky v Hospici na Svatém Kopečku. Pleli záhony a připravovali je na podzimní výsadbu, čistili chodníky či umývali okna. Mezi šesticí zaměstnanců UP, kteří tam pomáhali, byla i Martina Buráňová z kanceláře prorektora pro internacionalizaci.

„Byl to smysluplný den. Na hospici na nás čekala spousta práce a bylo fajn pak za sebou vidět výsledky,“ řekla. Dobrovolnický den pro ni ale znamenal ještě něco navíc. „Byla to zároveň příležitost blíže se poznat s kolegyněmi z jiných oddělení a navázat vztahy, které nám pak pomohou i při pracovní komunikaci a spolupráci. V tom vidím velký přínos.“

Kolegové trochu jinak

Právě možnost potkat kolegy mimo kanceláře a pracovní agendu je vedle pomoci samotné jedním z rozměrů zaměstnaneckého dobrovolnictví. Dobře to ukázala i desetičlenná skupina v Domově seniorů Pohoda v Olomouci-Chválkovicích, kterou tvořili pracovníci všech tří pořádajících institucí.

„Rozdělili jsme se do dvou skupin. Muži se pustili do údržbářských prací a opravovali lavičky, nás ženy si vzali na starost místní zahradníci. Plely jsme záhony, zametaly chodníky a pomáhaly s pracemi v zahradě, na které při péči o tak velký areál ne vždy zbývá čas,“ popsala Lucie Moučková Gatěková z oddělení pro studium Rektorátu UP.

Areál domova plný zeleně, záhonů i malé vodní plochy podle ní ukazuje, jak se jeho zaměstnanci snaží vytvářet pro obyvatele příjemné prostředí. „Byl to pro nás příjemně strávený den, při kterém jsme udělali něco užitečného pro druhé a zároveň si užili společný čas trochu jinak než při běžné práci,“ dodala.

Nově také do škol

Na základě přání účastníků předchozího ročníku přibyla letos mezi dobrovolnickými příležitostmi také některá školská zařízení, mimo jiné školy, které se věnují vzdělávání znevýhodněných dětí.

Nováčkem mezi nimi byla ZŠ Táboritů. Během několika hodin tam dobrovolníci vyklidili zahradní sklad, natřeli plot před školou, obrousili a natřeli pískoviště a zvládli řadu dalších prací, na které během běžného provozu školy nezbývá čas ani dost rukou.

foto_sem_4

„Dobrovolníci byli skvělí, pustili se do všeho naplno a panovala opravdu moc fajn atmosféra. Během pauzy u kávy jsme si stihli popovídat i o tom, jak škola funguje a jak vypadá vzdělávání dětí s poruchou autistického spektra, takže dobrovolníci mohli lépe poznat, komu vlastně svou prací pomáhají,“ ocenila pomoc Romana Horáková z rodičovského sdružení Dobropas. A přidala jedinou věc, kterou se toho dne zvládnout nepodařilo: „Jen ty špekáčky nám kvůli dešti nevyšly. Tak snad příští rok.“

Viditelné výsledky za sebou nechali účastníci také na dalších místech. Na Svatém Kopečku vyklízeli starou školní půdu, v zoo stahovali dřevo a sázeli mladé stromky. Na Sluňákově se k práci přidala také Radana Vyroubalová z Olomouckého kraje, která se dobrovolnického dne nezúčastnila poprvé.

„Mám vždy radost, že je na konci dne vidět kus odvedené práce. Děkuji organizátorům za možnost přiložit ruku k dílu tam, kde je to potřeba,“ uvedla.

Už teď se přemýšlí nad příštím ročníkem

A kus práce byl letos vidět opravdu na mnoha místech. Přestože byl počet zapojených o něco nižší než v předchozím roce, ohlasy organizací podle manažerky Dobrovolnického centra UP Vladimíry Sedláčkové potvrzují, že pomoc měla smysl.

„Přicházejí nám krásná poděkování od zapojených organizací. Už teď přemýšlíme, v jaké podobě připravíme dobrovolnický den pro příští rok a který termín umožní co nejširší účast našich kolegů. Uvítáme také jejich tipy, kde by jim pomáhání dávalo největší smysl,“ dodala Sedláčková.

Zaměstnanecký dobrovolnický den se letos uskutečnil počtvrté. Společně jej připravily Univerzita Palackého, Olomoucký kraj a Statutární město Olomouc.

Interaktivní výstava Po stopách slonů, která vznikla v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP, se po více než dvou letech putování po České republice vrací do Olomouce. Tentokrát ji návštěvníci nenajdou v samotném science centru, ale přímo v budově Přírodovědecké fakulty UP. Výstava přibližující život slonů, jejich význam pro přírodu i složité otázky spojené s jejich ochranou bude veřejnosti přístupná přibližně do poloviny ledna.

Výstava Po stopách slonů vznikla v Pevnosti poznání v roce 2024 ve spolupráci s neziskovou organizací Save-Elephants českého biologa a ochránce přírody Arthura F. Sniegona. Část exponátů si mohli první návštěvníci prohlédnout v létě téhož roku v Pevnosti poznání. Už od počátku však byla výstava koncipována jako putovní a postupně zamířila i na další místa v České republice. Naposledy byla v létě 2026 k vidění na zámku v Doksech.

„Jsme rádi, že se výstava po více než dvou letech vrací tam, kde vznikala. Tentokrát ji ale představujeme v novém prostředí přímo na půdě přírodovědecké fakulty. Chceme tak téma života a ochrany slonů přiblížit nejen rodinám s dětmi a školám, ale také studentům, zaměstnancům univerzity a dalším návštěvníkům fakulty. Zároveň tím ukazujeme jednu z podob práce Pevnosti poznání, která může fungovat i mimo prostory samotného science centra,“ uvedl Jan Hlaváč, proděkan Přírodovědecké fakulty UP.

Současná podoba výstavy nabízí třináct interaktivních stanovišť. Návštěvníkům představuje slony nejen jako fascinující obyvatele africké krajiny, ale především jako důležitou součást tamních ekosystémů. Svým pohybem a způsobem života ovlivňují podobu krajiny, podílejí se na šíření semen a vytvářejí podmínky důležité i pro řadu dalších druhů. Výstava zároveň ukazuje, že jejich ochrana je složité téma, v němž se prolínají přírodní, společenské i ekonomické souvislosti.

Expozice proto otevírá také témata pytláctví a nelegálního obchodu se slonovinou, ekonomických podmínek v afrických zemích nebo střetu mezi ochranou přírody a potřebami místních obyvatel. Návštěvníci přitom nezůstávají pouze pasivními pozorovateli. U jednotlivých stanovišť mohou zkoušet, rozhodovat se a hledat vlastní řešení situací, které ochranu slonů provázejí.

„Chtěli jsme ukázat, že ochrana přírody není černobílá. V případě slonů nejde jen o to, jak je chránit, ale také o pochopení toho, proč jsou ohroženi a jak se jejich ochrana dotýká života místních lidí. Pokud chceme hledat řešení, která budou dlouhodobě fungovat, musíme vzít v úvahu ekologické, společenské i ekonomické souvislosti,“ doplnil Roman Chvátal, manažer pro inovace z Pevnosti poznání.

Nepřehlédnutelným prvkem výstavy je více než pět metrů dlouhá sloní skluzavka, která návštěvníky přivítá už v přízemí budovy fakulty a zároveň je nasměruje k hlavní části expozice v šestém patře.

Návratem výstavy na fakultu chce Pevnost poznání zároveň představit svou popularizační činnost v univerzitním prostředí a oslovit nové publikum. Výstava je otevřená široké veřejnosti, pro školní skupiny budou připraveny také komentované prohlídky.

Po skončení olomoucké prezentace bude výstava pokračovat ve svém putování. Po stopách slonů je koncipována jako mobilní expozice a Pevnost poznání ji nabízí k pronájmu muzeím, science centrům, školám, obchodním centrům, výstavním prostorám i dalším institucím a organizacím disponujícím vhodným prostorem pro její instalaci.

Podrobnější informace o výstavě a možnostech jejího zapůjčení jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.

Interaktivní výstava Po stopách slonů, která vznikla v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP, se po více než dvou letech putování po České republice vrací do Olomouce. Tentokrát ji návštěvníci nenajdou v samotném science centru, ale přímo v budově Přírodovědecké fakulty UP. Výstava přibližující život slonů, jejich význam pro přírodu i složité otázky spojené s jejich ochranou bude veřejnosti přístupná přibližně do poloviny ledna.

Výstava Po stopách slonů vznikla v Pevnosti poznání v roce 2024 ve spolupráci s neziskovou organizací Save-Elephants českého biologa a ochránce přírody Arthura F. Sniegona. Část exponátů si mohli první návštěvníci prohlédnout v létě téhož roku v Pevnosti poznání. Už od počátku však byla výstava koncipována jako putovní a postupně zamířila i na další místa v České republice. Naposledy byla v létě 2026 k vidění na zámku v Doksech.

„Jsme rádi, že se výstava po více než dvou letech vrací tam, kde vznikala. Tentokrát ji ale představujeme v novém prostředí přímo na půdě přírodovědecké fakulty. Chceme tak téma života a ochrany slonů přiblížit nejen rodinám s dětmi a školám, ale také studentům, zaměstnancům univerzity a dalším návštěvníkům fakulty. Zároveň tím ukazujeme jednu z podob práce Pevnosti poznání, která může fungovat i mimo prostory samotného science centra,“ uvedl Jan Hlaváč, proděkan Přírodovědecké fakulty UP.

Současná podoba výstavy nabízí třináct interaktivních stanovišť. Návštěvníkům představuje slony nejen jako fascinující obyvatele africké krajiny, ale především jako důležitou součást tamních ekosystémů. Svým pohybem a způsobem života ovlivňují podobu krajiny, podílejí se na šíření semen a vytvářejí podmínky důležité i pro řadu dalších druhů. Výstava zároveň ukazuje, že jejich ochrana je složité téma, v němž se prolínají přírodní, společenské i ekonomické souvislosti.

Expozice proto otevírá také témata pytláctví a nelegálního obchodu se slonovinou, ekonomických podmínek v afrických zemích nebo střetu mezi ochranou přírody a potřebami místních obyvatel. Návštěvníci přitom nezůstávají pouze pasivními pozorovateli. U jednotlivých stanovišť mohou zkoušet, rozhodovat se a hledat vlastní řešení situací, které ochranu slonů provázejí.

„Chtěli jsme ukázat, že ochrana přírody není černobílá. V případě slonů nejde jen o to, jak je chránit, ale také o pochopení toho, proč jsou ohroženi a jak se jejich ochrana dotýká života místních lidí. Pokud chceme hledat řešení, která budou dlouhodobě fungovat, musíme vzít v úvahu ekologické, společenské i ekonomické souvislosti,“ doplnil Roman Chvátal, manažer pro inovace z Pevnosti poznání.

Nepřehlédnutelným prvkem výstavy je více než pět metrů dlouhá sloní skluzavka, která návštěvníky přivítá už v přízemí budovy fakulty a zároveň je nasměruje k hlavní části expozice v šestém patře.

Návratem výstavy na fakultu chce Pevnost poznání zároveň představit svou popularizační činnost v univerzitním prostředí a oslovit nové publikum. Výstava je otevřená široké veřejnosti, pro školní skupiny budou připraveny také komentované prohlídky.

Po skončení olomoucké prezentace bude výstava pokračovat ve svém putování. Po stopách slonů je koncipována jako mobilní expozice a Pevnost poznání ji nabízí k pronájmu muzeím, science centrům, školám, obchodním centrům, výstavním prostorám i dalším institucím a organizacím disponujícím vhodným prostorem pro její instalaci.

Podrobnější informace o výstavě a možnostech jejího zapůjčení jsou k dispozici na webu Pevnosti poznání.

Areál Fakultní nemocnice Olomouc by mohl vyprávět. Již desítky let se zde na jednotlivých ústavech a klinikách píšou dějiny moderní medicíny, které by vydaly na nespočet samostatných knih. Důkazem za všechny budiž nová kronika mapující historii a současnost II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické FNOL a LF UP. Výpravná publikace, na které se podíleli lékaři i historici, byla slavnostně uvedena na neformálním setkání autorů a zaměstnanců kliniky.

Příprava knihy trvala zhruba tři roky. Výsledkem je publikace z produkce Vydavatelství Univerzity Palackého, která přináší pohled na více než 80letou cestu pracoviště od skromných poválečných začátků po jedno z nejmodernějších gastroenterologických center v Česku. Kombinuje fundovanou a čtivou historickou studii s osobními vzpomínkami a bohatou galerií dobových i současných fotografií.

Svědectví o lidech a době

Myšlenka na vznik publikace vzešla od emeritního přednosty kliniky profesora Jiřího Ehrmanna, který na II. interní klinice působí od roku 1968 a v letech 1998 až 2005 ji vedl. „Když člověk prožije na jednom pracovišti desítky let, uvědomí si, kolik lidí, událostí, rozhodnutí, ale také každodenní poctivé práce se za jeho historií skrývá. Nechtěl jsem, aby tyto vzpomínky a zkušenosti jednotlivých generací postupně zmizely. Jsem rád, že se podařilo spojit práci historiků s pohledem lidí, kteří klinikou sami prošli, a vytvořit publikaci, která není jen kronikou dat a jmen, ale také svědectvím o lidech a době, v níž medicína vznikala a proměňovala se,“ říká profesor Jiří Ehrmann.

foto_sem_3

Nejstarší dějiny kliniky a medailony všech jejích přednostů zpracovali historici Jan a Radim Červenkovi. Novodobé fungování a současnou tvář kliniky popsal současný přednosta profesor Ondřej Urban. Atmosféru dobových událostí i portréty jednotlivých osobností pak dokreslují osobité vzpomínky profesora Ehrmanna.

„Historie naší kliniky je zároveň příběhem proměny celé medicíny. Z původně klasicky zaměřené interny se postupně vyprofilovalo špičkové pracoviště s výrazným postavením v gastroenterologii, hepatologii, endoskopii i péči o geriatrické pacienty. Za tímto vývojem ale nejsou jen nové technologie a medicínské postupy. Jsou za ním především generace lidí, kteří kliniku budovali a posouvali dál. Právě jejich práci a kontinuitu považuji za největší hodnotu této knihy,“ říká profesor Ondřej Urban.

Kniha jako pocta generacím lékařů

„Jsem rád, že se podařilo vytvořit dílo, které přesahuje hranice běžných pamětnických sborníků. Kniha velmi citlivě propojuje přísná historická fakta z archivů s autentickými lidskými osudy a vzpomínkami těch, kteří kliniku formovali v dobách klidných i dramatických. Je to důstojná pocta všem, kdo zde desítky let pečovali a i nadále pečují o lidské zdraví,“ uvádí Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.

Jiří Ehrmann patří k významným českým internistům, gastroenterologům a hepatologům. V roce 1990 byl jmenován docentem a v roce 1999 profesorem pro obor vnitřní nemoci. Je autorem devíti monografií, řady kapitol v odborných publikacích a více než dvou stovek časopiseckých prací. V roce 2019 obdržel Zlatou medaili Jana Evangelisty Purkyně. Za svou odbornou i pedagogickou činnost vychoval několik generací lékařů.

Kniha je první vlaštovkou z nové zamýšlené edice, v níž by se v příštích letech měly podobně představit i další součásti Fakultní nemocnice Olomouc. Publikace je neprodejná a celý její náklad má pro své reprezentační, studijní a archivní účely přímo klinika.

Areál Fakultní nemocnice Olomouc by mohl vyprávět. Již desítky let se zde na jednotlivých ústavech a klinikách píšou dějiny moderní medicíny, které by vydaly na nespočet samostatných knih. Důkazem za všechny budiž nová kronika mapující historii a současnost II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické FNOL a LF UP. Výpravná publikace, na které se podíleli lékaři i historici, byla slavnostně uvedena na neformálním setkání autorů a zaměstnanců kliniky.

Příprava knihy trvala zhruba tři roky. Výsledkem je publikace z produkce Vydavatelství Univerzity Palackého, která přináší pohled na více než 80letou cestu pracoviště od skromných poválečných začátků po jedno z nejmodernějších gastroenterologických center v Česku. Kombinuje fundovanou a čtivou historickou studii s osobními vzpomínkami a bohatou galerií dobových i současných fotografií.

Svědectví o lidech a době

Myšlenka na vznik publikace vzešla od emeritního přednosty kliniky profesora Jiřího Ehrmanna, který na II. interní klinice působí od roku 1968 a v letech 1998 až 2005 ji vedl. „Když člověk prožije na jednom pracovišti desítky let, uvědomí si, kolik lidí, událostí, rozhodnutí, ale také každodenní poctivé práce se za jeho historií skrývá. Nechtěl jsem, aby tyto vzpomínky a zkušenosti jednotlivých generací postupně zmizely. Jsem rád, že se podařilo spojit práci historiků s pohledem lidí, kteří klinikou sami prošli, a vytvořit publikaci, která není jen kronikou dat a jmen, ale také svědectvím o lidech a době, v níž medicína vznikala a proměňovala se,“ říká profesor Jiří Ehrmann.

foto_sem_3

Nejstarší dějiny kliniky a medailony všech jejích přednostů zpracovali historici Jan a Radim Červenkovi. Novodobé fungování a současnou tvář kliniky popsal současný přednosta profesor Ondřej Urban. Atmosféru dobových událostí i portréty jednotlivých osobností pak dokreslují osobité vzpomínky profesora Ehrmanna.

„Historie naší kliniky je zároveň příběhem proměny celé medicíny. Z původně klasicky zaměřené interny se postupně vyprofilovalo špičkové pracoviště s výrazným postavením v gastroenterologii, hepatologii, endoskopii i péči o geriatrické pacienty. Za tímto vývojem ale nejsou jen nové technologie a medicínské postupy. Jsou za ním především generace lidí, kteří kliniku budovali a posouvali dál. Právě jejich práci a kontinuitu považuji za největší hodnotu této knihy,“ říká profesor Ondřej Urban.

Kniha jako pocta generacím lékařů

„Jsem rád, že se podařilo vytvořit dílo, které přesahuje hranice běžných pamětnických sborníků. Kniha velmi citlivě propojuje přísná historická fakta z archivů s autentickými lidskými osudy a vzpomínkami těch, kteří kliniku formovali v dobách klidných i dramatických. Je to důstojná pocta všem, kdo zde desítky let pečovali a i nadále pečují o lidské zdraví,“ uvádí Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.

Jiří Ehrmann patří k významným českým internistům, gastroenterologům a hepatologům. V roce 1990 byl jmenován docentem a v roce 1999 profesorem pro obor vnitřní nemoci. Je autorem devíti monografií, řady kapitol v odborných publikacích a více než dvou stovek časopiseckých prací. V roce 2019 obdržel Zlatou medaili Jana Evangelisty Purkyně. Za svou odbornou i pedagogickou činnost vychoval několik generací lékařů.

Kniha je první vlaštovkou z nové zamýšlené edice, v níž by se v příštích letech měly podobně představit i další součásti Fakultní nemocnice Olomouc. Publikace je neprodejná a celý její náklad má pro své reprezentační, studijní a archivní účely přímo klinika.

Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého zahájil nové volební období ustavujícím zasedáním. Do svého čela opět zvolil Karla Lemra, který funkci předsedy zastával i v uplynulých letech. Prvním místopředsedou se stal Miloš Fňukal, funkci druhé místopředsedkyně obsadila zástupkyně studentů Kateřina Kolková. Senátoři rovněž schválili složení odborných komisí, vyhlásili volbu ochránců práv studentů a rozhodli o veřejném streamování svých zasedání.

Nové vedení akademického senátu vzešlo z tajného hlasování. Senátoři následně rozhodli také o obsazení legislativní a ekonomické komise. Předsedou legislativní komise se stal Marek Jukl. Jejími dalšími členy jsou Kryštof Klásek, Nikola Winklerová, Miloš Fňukal a Pavel Štarha. Ekonomickou komisi povede Jan Brus. Spolu s ním v ní budou působit Irena Smolová, Robin Kundrata, Petr Dvořák, Michal Botur, Šimon Vaško a Jan Novotný.

Volba ochránců práv studentů

Akademický senát zároveň vyhlásil volbu ochránců práv studentů přírodovědecké fakulty. Návrhy kandidátů je možné předkládat do 7. listopadu 2026, a to elektronicky nebo prostřednictvím vnitřní pošty druhé místopředsedkyni akademického senátu Kateřině Kolkové.

Senátoři se zabývali také zastoupením fakulty v Radě vysokých škol. Jako zástupce Přírodovědecké fakulty UP navrhli profesora Tomáše Opatrného.

Nový doktorský studijní program

Na programu jednání byl rovněž záměr akreditace nového doktorského studijního programu Biotechnologie a genové inženýrství (Biotechnology and Genetic Engineering). Akademický senát jej vzal na vědomí a nevznesl k němu námitky. Stejně postupoval v případě zprávy o přijímacím řízení na fakultu pro akademický rok 2026/2027.

Akademický senát rovněž rozhodl o pokračování veřejných přenosů ze svých zasedání. Senátoři schválili, že veřejně streamována budou všechna zasedání současného senátu i ustavující zasedání senátu následujícího. Výjimku by mohly tvořit pouze ty body programu, které by senát svým usnesením z přenosu výslovně vyloučil.

Akademický senát Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého zahájil nové volební období ustavujícím zasedáním. Do svého čela opět zvolil Karla Lemra, který funkci předsedy zastával i v uplynulých letech. Prvním místopředsedou se stal Miloš Fňukal, funkci druhé místopředsedkyně obsadila zástupkyně studentů Kateřina Kolková. Senátoři rovněž schválili složení odborných komisí, vyhlásili volbu ochránců práv studentů a rozhodli o veřejném streamování svých zasedání.

Nové vedení akademického senátu vzešlo z tajného hlasování. Senátoři následně rozhodli také o obsazení legislativní a ekonomické komise. Předsedou legislativní komise se stal Marek Jukl. Jejími dalšími členy jsou Kryštof Klásek, Nikola Winklerová, Miloš Fňukal a Pavel Štarha. Ekonomickou komisi povede Jan Brus. Spolu s ním v ní budou působit Irena Smolová, Robin Kundrata, Petr Dvořák, Michal Botur, Šimon Vaško a Jan Novotný.

Volba ochránců práv studentů

Akademický senát zároveň vyhlásil volbu ochránců práv studentů přírodovědecké fakulty. Návrhy kandidátů je možné předkládat do 7. listopadu 2026, a to elektronicky nebo prostřednictvím vnitřní pošty druhé místopředsedkyni akademického senátu Kateřině Kolkové.

Senátoři se zabývali také zastoupením fakulty v Radě vysokých škol. Jako zástupce Přírodovědecké fakulty UP navrhli profesora Tomáše Opatrného.

Nový doktorský studijní program

Na programu jednání byl rovněž záměr akreditace nového doktorského studijního programu Biotechnologie a genové inženýrství (Biotechnology and Genetic Engineering). Akademický senát jej vzal na vědomí a nevznesl k němu námitky. Stejně postupoval v případě zprávy o přijímacím řízení na fakultu pro akademický rok 2026/2027.

Akademický senát rovněž rozhodl o pokračování veřejných přenosů ze svých zasedání. Senátoři schválili, že veřejně streamována budou všechna zasedání současného senátu i ustavující zasedání senátu následujícího. Výjimku by mohly tvořit pouze ty body programu, které by senát svým usnesením z přenosu výslovně vyloučil.

Po sedmadvaceti letech má české ženské judo opět medaili ze seniorského mistrovství světa – a může za to Renata Zachová, když na letošním šampionátu v ázerbájdžánském Baku vybojovala bronzovou medaili v kategorii do 63 kg. Členka Judo klubu Olomouc a studentka Fakulty tělesné kultury UP, která již dříve dvakrát ovládla mistrovství Evropy, se tak stala nejúspěšnější českou judistkou historie.

„Je to krásné, ale je toho rozhodně ještě hodně před námi,“ řekla bezprostředně po vítězném zápase o třetí místo v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Sport.

Do soutěžní kategorie do 63 kg bylo v Baku přihlášeno 48 závodnic. Úspěšné tažení Renaty Zachové turnajem po třech vyhraných zápasech zbrzdil duel s bývalou mistryní světa Joanne van Lieshout, která olomouckou judistku poslala do oprav. Ty však Renata Zachová zvládla a postoupila do boje o bronzovou medaili.

„Pro diváky a posluchače to bylo určitě napínavé. Měla jsem tak tři infarkty a říkala si, proč vedu a co to dělám. Hodila jsem a hned jsem upadla. Tak to někdy je,“ přiblížila dramatický zápas, kde jí soupeřkou byla Maďarka Anna Kriza. Vyrovnaný souboj šel do prodloužení, ve kterém měla více štěstí česká reprezentantka: soupeřku poslala hodem na záda a o bronzové medailistce bylo rozhodnuto.

Renata Zachová pochází z Českých Budějovic, řadu let je však již spojena s Olomoucí, kde je v Judo klubu Olomouc svěřenkyní trenéra a vyučujícího na FTK UP Jiřího Štěpána. Dlouhodobě se o ní mluví jako o největším talentu českého ženského juda, což potvrdila mimo jiné v roce 2020, kdy se stala první českou judistkou, která získala medaili na turnaji série Grand Prix, následně vybojovala titul juniorské mistryně Evropy do 63 kg. Na juniorský triumf později navázala ziskem dvou titulů ze seniorských mistrovství Evropy v letech 2024 a 2025. Její premiéra na seniorském mistrovství světa v roce 2022 skončila 7. místem. Zúčastnila se letních olympijských her v Paříži 2024, o rok později na letních světových univerzitních hrách v Německu vybojovala bronzovou medaili.

Úspěšná olomoucká judistka studuje na Fakultě tělesné kultury UP navazující magisterský program Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se specializacemi. Zázemí fakulty využívá i pro svou sportovní přípravu, a sice v rámci podpory Vysokoškolského sportovního centra Victoria (psali jsme před nedávnem zde).

Po sedmadvaceti letech má české ženské judo opět medaili ze seniorského mistrovství světa – a může za to Renata Zachová, když na letošním šampionátu v ázerbájdžánském Baku vybojovala bronzovou medaili v kategorii do 63 kg. Členka Judo klubu Olomouc a studentka Fakulty tělesné kultury UP, která již dříve dvakrát ovládla mistrovství Evropy, se tak stala nejúspěšnější českou judistkou historie.

„Je to krásné, ale je toho rozhodně ještě hodně před námi,“ řekla bezprostředně po vítězném zápase o třetí místo v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Sport.

Do soutěžní kategorie do 63 kg bylo v Baku přihlášeno 48 závodnic. Úspěšné tažení Renaty Zachové turnajem po třech vyhraných zápasech zbrzdil duel s bývalou mistryní světa Joanne van Lieshout, která olomouckou judistku poslala do oprav. Ty však Renata Zachová zvládla a postoupila do boje o bronzovou medaili.

„Pro diváky a posluchače to bylo určitě napínavé. Měla jsem tak tři infarkty a říkala si, proč vedu a co to dělám. Hodila jsem a hned jsem upadla. Tak to někdy je,“ přiblížila dramatický zápas, kde jí soupeřkou byla Maďarka Anna Kriza. Vyrovnaný souboj šel do prodloužení, ve kterém měla více štěstí česká reprezentantka: soupeřku poslala hodem na záda a o bronzové medailistce bylo rozhodnuto.

Renata Zachová pochází z Českých Budějovic, řadu let je však již spojena s Olomoucí, kde je v Judo klubu Olomouc svěřenkyní trenéra a vyučujícího na FTK UP Jiřího Štěpána. Dlouhodobě se o ní mluví jako o největším talentu českého ženského juda, což potvrdila mimo jiné v roce 2020, kdy se stala první českou judistkou, která získala medaili na turnaji série Grand Prix, následně vybojovala titul juniorské mistryně Evropy do 63 kg. Na juniorský triumf později navázala ziskem dvou titulů ze seniorských mistrovství Evropy v letech 2024 a 2025. Její premiéra na seniorském mistrovství světa v roce 2022 skončila 7. místem. Zúčastnila se letních olympijských her v Paříži 2024, o rok později na letních světových univerzitních hrách v Německu vybojovala bronzovou medaili.

Úspěšná olomoucká judistka studuje na Fakultě tělesné kultury UP navazující magisterský program Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ se specializacemi. Zázemí fakulty využívá i pro svou sportovní přípravu, a sice v rámci podpory Vysokoškolského sportovního centra Victoria (psali jsme před nedávnem zde).

Byla Morava v židovských dějinách jen periferií velkých center, nebo místem, které samo významně ovlivňovalo podobu židovského života ve střední Evropě? Tuto otázku si klade 19. ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc, který pod názvem Židovská Morava – periferie X centrum? nabídne přednášky, koncerty, filmy, literaturu, výstavu, komentované prohlídky i program pro rodiny. Uskuteční se od 12. do 18. října. 

Morava byla po staletí prostorem, kde se setkávaly různé jazyky, kultury a migrační proudy. Judaistka a lingvistka Lenka Uličná z Centra judaistických studií Filozofické fakulty UP představí v úvodní přednášce fenomén dajčmeriš – možnou specifickou podobu židovské němčiny, která odráží prolínání německého, jidiš a českého prostředí. Morava tak mohla být nejen periferií, ale také mostem mezi západním a východním židovským světem.

Festival připomene i méně známou ekonomickou stránku židovských dějin. Historik Michael Viktořík z katedry historie Filozofické fakulty UP představí Olomouc jako významné centrum sladovnického průmyslu a mezinárodního obchodu. V závěru 19. století zde a v okolí působily velké exportní sladovny, na jejichž rozvoji se zásadně podíleli židovští podnikatelé. Podíváme se také do Brna, jehož hospodářským životem a také vilami brněnských průmyslníků provede historik Michal Doležel.

Výrazným bodem programu je výstava HLASY, která propojí historické prameny s nejnovějšími technologiemi. Originální dopisy a kresby z období holocaustu, pět příběhů spojených s Moravou, vzpomínky jejich potomků a technologie umělé inteligence vytvoří prostor pro setkání minulosti se současností. Výstava navíc připomene poválečný život olomoucké židovské obce prostřednictvím vzpomínek na její kantory.

Festival nabídne také řadu kulturních setkání. Kafka Band přiveze do Olomouce hudební interpretaci Kafkových románů, germanistka Ingeborg Fialová z katedry germanistiky Filozofické fakulty UP představí opomíjenou tradici brněnské německojazyčné literatury a večer mladé poezie otevře témata židovské identity, paměti a tradice. Filmový program připomene osudy moravských židovských rodin i příběh Chavivy Reikové, výrazné osobnosti slovenského židovského odboje.

Do ulic Olomouce a Prostějova se vydají také komentované prohlídky po stopách židovské historie. Den otevřených dveří Židovské obce Olomouc, rodinný Otevřený ateliér nebo sportovní projekt Lech Lecha! pak ukážou, že židovská kultura není pouze tématem minulosti, ale živou součástí současnosti.

Festival Dny židovské kultury Olomouc pořádá Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Židovská obec Olomouc ve spolupráci s partnery festivalu. Program najdete zde.

Byla Morava v židovských dějinách jen periferií velkých center, nebo místem, které samo významně ovlivňovalo podobu židovského života ve střední Evropě? Tuto otázku si klade 19. ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc, který pod názvem Židovská Morava – periferie X centrum? nabídne přednášky, koncerty, filmy, literaturu, výstavu, komentované prohlídky i program pro rodiny. Uskuteční se od 12. do 18. října. 

Morava byla po staletí prostorem, kde se setkávaly různé jazyky, kultury a migrační proudy. Judaistka a lingvistka Lenka Uličná z Centra judaistických studií Filozofické fakulty UP představí v úvodní přednášce fenomén dajčmeriš – možnou specifickou podobu židovské němčiny, která odráží prolínání německého, jidiš a českého prostředí. Morava tak mohla být nejen periferií, ale také mostem mezi západním a východním židovským světem.

Festival připomene i méně známou ekonomickou stránku židovských dějin. Historik Michael Viktořík z katedry historie Filozofické fakulty UP představí Olomouc jako významné centrum sladovnického průmyslu a mezinárodního obchodu. V závěru 19. století zde a v okolí působily velké exportní sladovny, na jejichž rozvoji se zásadně podíleli židovští podnikatelé. Podíváme se také do Brna, jehož hospodářským životem a také vilami brněnských průmyslníků provede historik Michal Doležel.

Výrazným bodem programu je výstava HLASY, která propojí historické prameny s nejnovějšími technologiemi. Originální dopisy a kresby z období holocaustu, pět příběhů spojených s Moravou, vzpomínky jejich potomků a technologie umělé inteligence vytvoří prostor pro setkání minulosti se současností. Výstava navíc připomene poválečný život olomoucké židovské obce prostřednictvím vzpomínek na její kantory.

Festival nabídne také řadu kulturních setkání. Kafka Band přiveze do Olomouce hudební interpretaci Kafkových románů, germanistka Ingeborg Fialová z katedry germanistiky Filozofické fakulty UP představí opomíjenou tradici brněnské německojazyčné literatury a večer mladé poezie otevře témata židovské identity, paměti a tradice. Filmový program připomene osudy moravských židovských rodin i příběh Chavivy Reikové, výrazné osobnosti slovenského židovského odboje.

Do ulic Olomouce a Prostějova se vydají také komentované prohlídky po stopách židovské historie. Den otevřených dveří Židovské obce Olomouc, rodinný Otevřený ateliér nebo sportovní projekt Lech Lecha! pak ukážou, že židovská kultura není pouze tématem minulosti, ale živou součástí současnosti.

Festival Dny židovské kultury Olomouc pořádá Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty Univerzity Palackého a Židovská obec Olomouc ve spolupráci s partnery festivalu. Program najdete zde.

Mathematicians from the Faculty of Science at Palacký University are developing a system which, using mathematical optimisation and machine learning, will automatically decide when a household should consume electricity from a photovoltaic system, store it in a battery or feed it into the grid. The OLAF project aims to deliver smart home energy management that will reduce costs for photovoltaic system owners whilst also contributing to a more stable operation of the electricity grid. Experts are currently testing the system at 150 locations and within five energy communities.

The project involves collaboration between the Technology Platform of the Department of Mathematical Analysis and Applications of Mathematics (TP KMA) at the Faculty of Science, Palacký University, and the companies OLC Systems and AgreFlex. The university team is developing optimisation methods and machine learning models that will form the decision-making component of the system. “Photovoltaics generate electricity when conditions are favourable. However, this may not necessarily be the best time to consume the electricity or feed it into the grid. We are trying to resolve this mismatch,” said Jakub Dostál from AgreFlex.

On behalf of the Faculty of Science, the technical part of the project is led by Ondřej Vencálek, a statistician and member of the TP KMA. The team also includes the platform’s founder and head, Jitka Machalová; PhD students Filip Malíček, Michaela Michalcová and Stanislav Škorňa; and master’s graduate Jáchym Jelínek. The young team members are working with real operational data from hundreds of households and are involved in developing algorithms for the future product.

Data from real households

“Working with real data differs from working with a textbook dataset, particularly due to missing measurements, which must be appropriately imputed. This project also typically involves exploring and validating various approaches, ranging from those we are already familiar with from our studies to entirely new methods and solutions. Our task, therefore, is not merely to successfully implement a single method, but to find and implement the best possible one,” said Michaela Michalcová from the Faculty of Science.

“Our task, therefore, is not merely to successfully implement a single method, but to find and implement the best possible one.” Michaela Michalcová

The OLAF system utilises an OLAF Box device located directly at the customer’s premises, which communicates with the photovoltaic power station’s inverter and the battery. The cloud-based component links data on the household’s current status with weather and generation forecasts, expected consumption and electricity prices.

Based on this data, the algorithm plans energy management hours or even days in advance. For example, it decides when to charge or discharge the battery, when to defer consumption, and when to limit the feed-in of surplus energy to the grid. It also takes into account the future value of the stored energy, which, due to fluctuating prices, may be higher in a few hours’ time than at the moment of generation.

Smart management can help both households and the grid

The system’s development responds to the rapid expansion of domestic photovoltaic power stations and battery storage systems. By the end of 2025, more than 239,000 photovoltaic power stations were connected in the Czech Republic, and the total capacity of battery storage systems exceeded 2,500 MWh. The vast majority of this capacity was accounted for by households. As the number of decentralised sources grows, so do the demands on the management of the power system. Domestic power stations generate electricity based on sunlight conditions, not on current supply and demand. Without smart management, therefore, thousands of power stations could feed surplus electricity into the grid at the very moment when electricity prices may be falling to negative values, or, conversely, draw electricity during periods of high demand.

According to experts, smart management can help not only the owners of home power stations but also the electricity grid. For example, when there is a surplus of energy, a household can charge a battery or increase its own consumption; conversely, when there is a shortage, it can reduce consumption or feed stored electricity back into the grid.

The developers are also planning to expand the system further. In the future, it could manage the charging of electric vehicles or the operation of heat pumps and enable flexibility aggregation – that is, the coordinated management of a larger number of smaller sources and appliances.

Student involvement

According to Jitka Machalová, the involvement of students from the Faculty of Science in the project is in line with the long-term focus of the KMA Technology Platform. They began working on the project whilst still in their final year of study. “We want talented students to be able to gain experience working on real research and corporate projects whilst still studying. If they prove themselves and are keen to continue, we try to find roles for them after they graduate,” said Jitka Machalová.

The project brings together three areas of expertise. AgreFlex contributes its knowledge of the energy sector and access to pilot customers, whilst OLC Systems provides software engineering, infrastructure, communication with inverters and cyber security. The university team is developing optimisation methods and machine learning models. “I am delighted to be involved in a project that aims to contribute to improving the situation in the energy sector. We are working on a solution that would bring financial savings to individuals and greater predictability and stability to the electricity grid,” said Ondřej Vencálek.

The research and development project ‘Development of the OLAF system’ at OLC Systems s.r.o. is running from May 2025 to May 2027 with support from the OP TAK programme of the Ministry of Industry and Trade. Palacký University joined the project in February 2026. The system is designed to be technologically independent of the cloud interfaces used by inverter manufacturers. OLAF utilises its own Czech-developed hardware and software, which is intended to give the operator greater control over the data and the entire control chain.

Matematici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se podílejí na vývoji systému, který bude pomocí matematické optimalizace a strojového učení automaticky rozhodovat, kdy má domácnost elektřinu z fotovoltaické elektrárny spotřebovat, uložit do baterie nebo dodat do sítě. Výsledkem projektu OLAF má být chytré řízení domácí energetiky, které sníží náklady majitelů fotovoltaik a zároveň pomůže stabilnějšímu fungování elektrizační soustavy. Systém nyní odborníci testují na 150 lokalitách a v pěti energetických společenstvích.

Na projektu spolupracuje Technologická platforma katedry matematické analýzy a aplikací matematiky (TP KMA) Přírodovědecké fakulty UP se společnostmi OLC Systems a AgreFlex. Univerzitní tým vyvíjí optimalizační metody a modely strojového učení, které budou tvořit rozhodovací část systému.  „Fotovoltaika sama o sobě vyrábí tehdy, když má vhodné podmínky. To ale nemusí být okamžik, kdy je výhodné elektřinu spotřebovat nebo poslat do sítě. A tento nesoulad se snažíme řešit,“ uvedl Jakub Dostál ze společnosti AgreFlex.

Za přírodovědeckou fakultu vede odbornou část projektu člen TP KMA, statistik Ondřej Vencálek. Do týmu jsou zapojeni také zakladatelka a vedoucí platformy Jitka Machalová, doktorští studenti Filip Malíček, Michaela Michalcová a Stanislav Škorňa a absolvent magisterského studia Jáchym Jelínek. Mladí členové týmu pracují s reálnými provozními daty ze stovek domácností a podílejí se na vývoji algoritmů pro budoucí produkt.

Data ze skutečných domácností

„Práce se skutečnými daty je odlišná od práce s učebnicovým datasetem zejména kvůli chybějícím měřením, která je nutné vhodně imputovat. Pro tento projekt je také typické hledání a ověřování různých přístupů, od těch, které už známe ze školy, až po zcela nové postupy a řešení. Naším úkolem tedy není jen úspěšně implementovat jednu metodu, ale najít a implementovat tu nejlepší možnou,“ řekla Michaela Michalcová z přírodovědecké fakulty.

„Naším úkolem tedy není jen úspěšně implementovat jednu metodu, ale najít a implementovat tu nejlepší možnou.“ Michaela Michalcová

Systém OLAF využívá zařízení OLAF Box umístěné přímo u zákazníka, které komunikuje se střídačem fotovoltaické elektrárny a baterií. Cloudová část propojuje údaje o aktuálním stavu domácnosti s předpovědí počasí a výroby, očekávanou spotřebou a cenami elektřiny.

Na základě těchto dat algoritmus plánuje hospodaření s energií na hodiny až dny dopředu. Rozhoduje například o tom, kdy baterii nabít či vybít, kdy odložit spotřebu a kdy omezit dodávku přebytků do sítě. Zohledňuje přitom také budoucí hodnotu uložené energie, která může být kvůli kolísajícím cenám za několik hodin vyšší než v okamžiku výroby.

Chytré řízení může pomoci domácnostem i síti

Vývoj systému reaguje na rychlé rozšiřování domácích fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť. Na konci roku 2025 bylo v Česku připojeno více než 239.000 fotovoltaických elektráren a celková kapacita bateriových úložišť přesáhla 2500 MWh. Naprostá většina této kapacity připadala na domácnosti. S rostoucím počtem decentralizovaných zdrojů se zvyšují nároky na řízení energetické soustavy. Domácí elektrárny vyrábějí podle podmínek slunečního svitu, nikoliv podle aktuální nabídky a poptávky. Bez chytrého řízení proto mohou tisíce elektráren dodávat přebytky ve stejnou dobu, kdy ceny elektřiny mohou klesat až do záporných hodnot, nebo naopak odebírat elektřinu v období vysoké poptávky.

Chytré řízení může podle odborníků pomoci nejen majitelům domácích elektráren, ale také elektrizační soustavě. Při přebytku energie může domácnost například nabíjet baterii nebo zvýšit vlastní spotřebu, při nedostatku naopak odběr snížit nebo dodat uloženou elektřinu do sítě.

Vývojáři počítají také s dalším rozšiřováním systému. V budoucnu by mohl řídit nabíjení elektromobilů nebo provoz tepelných čerpadel a umožnit agregaci flexibility, tedy koordinované řízení většího množství menších zdrojů a spotřebičů.

Zapojení studentů

Zapojení studentů přírodovědecké fakulty do projektu podle Jitky Machalové odpovídá dlouhodobému zaměření Technologické platformy KMA. Na projektu začali pracovat ještě v posledním ročníku studia. „Chceme, aby si talentovaní studenti mohli už během studia vyzkoušet práci na skutečných výzkumných a firemních projektech. Pokud se osvědčí a mají zájem pokračovat, snažíme se pro ně najít uplatnění také po absolvování studia,“ uvedla Jitka Machalová.

Projekt propojuje tři oblasti odbornosti. AgreFlex přináší znalost energetiky a přístup k pilotním zákazníkům, OLC Systems zajišťuje softwarové inženýrství, infrastrukturu, komunikaci se střídači a kybernetickou bezpečnost. Univerzitní tým vyvíjí optimalizační metody a modely strojového učení. „Těší mě zapojit se do projektu, který má ambici přispět ke zlepšení situace v oblasti energetiky. Pracujeme na řešení, které by přineslo jednotlivcům finanční úspory a elektrizační soustavě větší predikovatelnost i stabilitu,“ uvedl Ondřej Vencálek.

Výzkumně-vývojový projekt Vývoj systému OLAF ve společnosti OLC Systems s.r.o. běží od května 2025 do května 2027 s podporou programu OP TAK Ministerstva průmyslu a obchodu. Univerzita Palackého se do jeho řešení zapojila v únoru 2026. Systém má být technologicky nezávislý na cloudových rozhraních výrobců střídačů. OLAF využívá vlastní český hardware a software, což má provozovateli zajistit větší kontrolu nad daty i celým řídicím řetězcem.

Matematici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého se podílejí na vývoji systému, který bude pomocí matematické optimalizace a strojového učení automaticky rozhodovat, kdy má domácnost elektřinu z fotovoltaické elektrárny spotřebovat, uložit do baterie nebo dodat do sítě. Výsledkem projektu OLAF má být chytré řízení domácí energetiky, které sníží náklady majitelů fotovoltaik a zároveň pomůže stabilnějšímu fungování elektrizační soustavy. Systém nyní odborníci testují na 150 lokalitách a v pěti energetických společenstvích.

Na projektu spolupracuje Technologická platforma katedry matematické analýzy a aplikací matematiky (TP KMA) Přírodovědecké fakulty UP se společnostmi OLC Systems a AgreFlex. Univerzitní tým vyvíjí optimalizační metody a modely strojového učení, které budou tvořit rozhodovací část systému.  „Fotovoltaika sama o sobě vyrábí tehdy, když má vhodné podmínky. To ale nemusí být okamžik, kdy je výhodné elektřinu spotřebovat nebo poslat do sítě. A tento nesoulad se snažíme řešit,“ uvedl Jakub Dostál ze společnosti AgreFlex.

Za přírodovědeckou fakultu vede odbornou část projektu člen TP KMA, statistik Ondřej Vencálek. Do týmu jsou zapojeni také zakladatelka a vedoucí platformy Jitka Machalová, doktorští studenti Filip Malíček, Michaela Michalcová a Stanislav Škorňa a absolvent magisterského studia Jáchym Jelínek. Mladí členové týmu pracují s reálnými provozními daty ze stovek domácností a podílejí se na vývoji algoritmů pro budoucí produkt.

Data ze skutečných domácností

„Práce se skutečnými daty je odlišná od práce s učebnicovým datasetem zejména kvůli chybějícím měřením, která je nutné vhodně imputovat. Pro tento projekt je také typické hledání a ověřování různých přístupů, od těch, které už známe ze školy, až po zcela nové postupy a řešení. Naším úkolem tedy není jen úspěšně implementovat jednu metodu, ale najít a implementovat tu nejlepší možnou,“ řekla Michaela Michalcová z přírodovědecké fakulty.

„Naším úkolem tedy není jen úspěšně implementovat jednu metodu, ale najít a implementovat tu nejlepší možnou.“ Michaela Michalcová

Systém OLAF využívá zařízení OLAF Box umístěné přímo u zákazníka, které komunikuje se střídačem fotovoltaické elektrárny a baterií. Cloudová část propojuje údaje o aktuálním stavu domácnosti s předpovědí počasí a výroby, očekávanou spotřebou a cenami elektřiny.

Na základě těchto dat algoritmus plánuje hospodaření s energií na hodiny až dny dopředu. Rozhoduje například o tom, kdy baterii nabít či vybít, kdy odložit spotřebu a kdy omezit dodávku přebytků do sítě. Zohledňuje přitom také budoucí hodnotu uložené energie, která může být kvůli kolísajícím cenám za několik hodin vyšší než v okamžiku výroby.

Chytré řízení může pomoci domácnostem i síti

Vývoj systému reaguje na rychlé rozšiřování domácích fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť. Na konci roku 2025 bylo v Česku připojeno více než 239.000 fotovoltaických elektráren a celková kapacita bateriových úložišť přesáhla 2500 MWh. Naprostá většina této kapacity připadala na domácnosti. S rostoucím počtem decentralizovaných zdrojů se zvyšují nároky na řízení energetické soustavy. Domácí elektrárny vyrábějí podle podmínek slunečního svitu, nikoliv podle aktuální nabídky a poptávky. Bez chytrého řízení proto mohou tisíce elektráren dodávat přebytky ve stejnou dobu, kdy ceny elektřiny mohou klesat až do záporných hodnot, nebo naopak odebírat elektřinu v období vysoké poptávky.

Chytré řízení může podle odborníků pomoci nejen majitelům domácích elektráren, ale také elektrizační soustavě. Při přebytku energie může domácnost například nabíjet baterii nebo zvýšit vlastní spotřebu, při nedostatku naopak odběr snížit nebo dodat uloženou elektřinu do sítě.

Vývojáři počítají také s dalším rozšiřováním systému. V budoucnu by mohl řídit nabíjení elektromobilů nebo provoz tepelných čerpadel a umožnit agregaci flexibility, tedy koordinované řízení většího množství menších zdrojů a spotřebičů.

Zapojení studentů

Zapojení studentů přírodovědecké fakulty do projektu podle Jitky Machalové odpovídá dlouhodobému zaměření Technologické platformy KMA. Na projektu začali pracovat ještě v posledním ročníku studia. „Chceme, aby si talentovaní studenti mohli už během studia vyzkoušet práci na skutečných výzkumných a firemních projektech. Pokud se osvědčí a mají zájem pokračovat, snažíme se pro ně najít uplatnění také po absolvování studia,“ uvedla Jitka Machalová.

Projekt propojuje tři oblasti odbornosti. AgreFlex přináší znalost energetiky a přístup k pilotním zákazníkům, OLC Systems zajišťuje softwarové inženýrství, infrastrukturu, komunikaci se střídači a kybernetickou bezpečnost. Univerzitní tým vyvíjí optimalizační metody a modely strojového učení. „Těší mě zapojit se do projektu, který má ambici přispět ke zlepšení situace v oblasti energetiky. Pracujeme na řešení, které by přineslo jednotlivcům finanční úspory a elektrizační soustavě větší predikovatelnost i stabilitu,“ uvedl Ondřej Vencálek.

Výzkumně-vývojový projekt Vývoj systému OLAF ve společnosti OLC Systems s.r.o. běží od května 2025 do května 2027 s podporou programu OP TAK Ministerstva průmyslu a obchodu. Univerzita Palackého se do jeho řešení zapojila v únoru 2026. Systém má být technologicky nezávislý na cloudových rozhraních výrobců střídačů. OLAF využívá vlastní český hardware a software, což má provozovateli zajistit větší kontrolu nad daty i celým řídicím řetězcem.

Výživa a trendy sociálních sítí, psychická odolnost, kratom, vapování, péče o pleť, prevence nádorových onemocnění, první pomoc i zvládání krizových situací. Těmto i dalším tématům se věnoval Festival zdraví. Nabídl více než dvacet interaktivních stanovišť s praktickými ukázkami i možností diskutovat s odborníky. Akce se uskutečnila pod odbornou garancí Pedagogické fakulty UP a zúčastnily se jí stovky žáků a žákyň středních škol Olomouckého kraje.

Bylo něco po půl desáté ráno, když se zcela zaplněným Laudonovým sálem Pevnosti poznání PřF UP v reakci na moderátorovu otázku „Co se vám vybaví, když se řekne zdravý člověk?“ ozvaly tři pojmy: cvičení, zdravé jídlo a mentální pohoda. Středoškolačky a středoškoláci Olomouckého kraje zavítali do interaktivního centra popularizace vědy na Festival zdraví, jehož hlavním cílem bylo atraktivní formou podpořit jejich zájem o vlastní zdraví, prevenci nemocí a zdravý životní styl.

foto_sem_4

„Zdravotní gramotnost se nedá ani koupit, ani najít, je potřeba ji formovat a rozvíjet. Hledejme informace, naučme se je vyhodnotit, porozumět jim a také se podle nich chovat. Cesta mezi tím, co vím, a tím, co dělám, totiž někdy bývá velmi dlouhá. Budeme velmi rádi, pokud vám dnes pomůžeme tuto cestu zkrátit prostřednictvím sedmi přednášek na téma výživy, psychického zdraví, péče o pleť, prevence nemocí či rizikového chování a zejména jedenadvaceti interaktivních stanovišť, kde můžete zkoušet, ptát se, nacvičovat a zdokonalovat své kompetence,“ uvedla odborná garantka akce Michaela Hřivnová, proděkanka PdF UP. Zároveň poděkovala přítomným pedagogům za to, že studentům umožnili vzdělávat se prostřednictvím zážitkových aktivit a debat s odborníky napříč různými profesemi.

O stravě s přívlastky ultra, energy či protein a o tom, jak naše stravování ovlivňují trendy a sociální sítě, během dne hovořil Jiří Svoboda z katedry podpory zdraví PdF UP. Zamyšlení nad tím, zda se chceme mít v životě dobře, nebo chceme něco víc, nabídl Aleš Grambal z Kliniky psychiatrie LF UP a FNOL. Program zahrnoval také přednášky o dárcovství krve, péči o pleť nejen v pubertě či o tom, jak se připravit na krizové situace a zvládat je. Středoškoláci se dozvěděli více také o prevenci rakoviny prsu a varlat nebo o kratomu a rizicích spojených s jeho užíváním.

foto_sem_4

Festival zdraví rozšiřil portfolio vzdělávacích konferencí a workshopů Den zdraví a Vánoce a zdraví, které mají na PdF UP svou dlouholetou tradici. Uskutečnil se 5. října, na Světový den učitelů, v rámci dotačního programu Olomouckého kraje na podporu vzdělávání na vysokých školách v roce 2026.

„Když jsem studoval na střední škole, o zdraví jsem příliš nepřemýšlel. Miloval jsem sport. S odstupem času vidím, že zlepšoval nejen mou fyzickou kondici, ale prospíval i mému duševnímu zdraví. Při sportu jsem si třídil myšlenky a přemýšlel i o životě. Jsem proto rád, že Pedagogická fakulta UP není jen místem, kde se o zdraví učí a diskutuje, ale také prostorem, odkud si mladí lidé mohou odnést poznatky, které jim pomohou změnit životní styl k lepšímu,“ uvedl děkan PdF UP Vojtech Regec. Připomněl tak jeden z hlavních cílů akce – ukázat mladým lidem, že péče o zdraví není jen školním tématem, ale především důležitou kompetencí pro život.

Při zahájení vystoupili také ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, ředitelka Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje Lenka Pešáková, Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace LF UP a FNOL, a vedoucí odboru školství a mládeže Krajského úřadu Olomouckého kraje Miroslav Gajdůšek. Jejich příspěvky propojily pohled zdravotní péče, každodenních návyků a zdravého prostředí s významem prevence a regionální strategií OLIVIE, zaměřenou na podporu zdraví obyvatel Olomouckého kraje.

Žáci a žákyně se aktivně zapojovali do aktivit na stanovištích a do festivalových pasů sbírali razítka za jejich absolvování. Za vyplněný pas získali tematické odměny: připraven byl také nápoj a drobný snack. Pozitivní ohlasy účastníků, které byly zaznamenány v připravené knize vzkazů, potvrdily zájem o praktické poznávání i možnost diskutovat přímo s odborníky.

Festival zdraví je interaktivní preventivně-vzdělávací akce, která propojuje odborné informace o zdraví, bezpečí, wellbeingu a udržitelnosti s praktickými a zážitkovými aktivitami. Spojuje vědu, prevenci a praxi a podporuje zdravotní gramotnost mladých lidí. Je určena žákům středních škol v Olomouckém kraji. Pořádá ji katedra podpory zdraví PdF UP za podpory Olomouckého kraje.

Akce je spolufinancována z Programu na podporu strategického řízení VŠ, aktivita 6.2.5 Zdůraznění principu zdravého životního stylu a realizace projektů podporujících tyto aspekty uvnitř i vně komunity, a uskutečnila se v rámci projektu Udržitelný Palacký. Festival podpořily také Fakultní nemocnice Olomouc, Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, Státní zdravotní ústav, Goodpoint Chemicals, OMEGA centrum sportu a zdraví, Centrum Anabell, Společnost Podané ruce a Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje ve spolupráci s Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR. Dále jej podpořili Lidl, ÚSOVSKO, Zdravoslav, Vojenská zdravotní pojišťovna ČR a Ministerstvo zemědělství.

Výživa a trendy sociálních sítí, psychická odolnost, kratom, vapování, péče o pleť, prevence nádorových onemocnění, první pomoc i zvládání krizových situací. Těmto i dalším tématům se věnoval Festival zdraví. Nabídl více než dvacet interaktivních stanovišť s praktickými ukázkami i možností diskutovat s odborníky. Akce se uskutečnila pod odbornou garancí Pedagogické fakulty UP a zúčastnily se jí stovky žáků a žákyň středních škol Olomouckého kraje.

Bylo něco po půl desáté ráno, když se zcela zaplněným Laudonovým sálem Pevnosti poznání PřF UP v reakci na moderátorovu otázku „Co se vám vybaví, když se řekne zdravý člověk?“ ozvaly tři pojmy: cvičení, zdravé jídlo a mentální pohoda. Středoškolačky a středoškoláci Olomouckého kraje zavítali do interaktivního centra popularizace vědy na Festival zdraví, jehož hlavním cílem bylo atraktivní formou podpořit jejich zájem o vlastní zdraví, prevenci nemocí a zdravý životní styl.

foto_sem_4

„Zdravotní gramotnost se nedá ani koupit, ani najít, je potřeba ji formovat a rozvíjet. Hledejme informace, naučme se je vyhodnotit, porozumět jim a také se podle nich chovat. Cesta mezi tím, co vím, a tím, co dělám, totiž někdy bývá velmi dlouhá. Budeme velmi rádi, pokud vám dnes pomůžeme tuto cestu zkrátit prostřednictvím sedmi přednášek na téma výživy, psychického zdraví, péče o pleť, prevence nemocí či rizikového chování a zejména jedenadvaceti interaktivních stanovišť, kde můžete zkoušet, ptát se, nacvičovat a zdokonalovat své kompetence,“ uvedla odborná garantka akce Michaela Hřivnová, proděkanka PdF UP. Zároveň poděkovala přítomným pedagogům za to, že studentům umožnili vzdělávat se prostřednictvím zážitkových aktivit a debat s odborníky napříč různými profesemi.

O stravě s přívlastky ultra, energy či protein a o tom, jak naše stravování ovlivňují trendy a sociální sítě, během dne hovořil Jiří Svoboda z katedry podpory zdraví PdF UP. Zamyšlení nad tím, zda se chceme mít v životě dobře, nebo chceme něco víc, nabídl Aleš Grambal z Kliniky psychiatrie LF UP a FNOL. Program zahrnoval také přednášky o dárcovství krve, péči o pleť nejen v pubertě či o tom, jak se připravit na krizové situace a zvládat je. Středoškoláci se dozvěděli více také o prevenci rakoviny prsu a varlat nebo o kratomu a rizicích spojených s jeho užíváním.

foto_sem_4

Festival zdraví rozšiřil portfolio vzdělávacích konferencí a workshopů Den zdraví a Vánoce a zdraví, které mají na PdF UP svou dlouholetou tradici. Uskutečnil se 5. října, na Světový den učitelů, v rámci dotačního programu Olomouckého kraje na podporu vzdělávání na vysokých školách v roce 2026.

„Když jsem studoval na střední škole, o zdraví jsem příliš nepřemýšlel. Miloval jsem sport. S odstupem času vidím, že zlepšoval nejen mou fyzickou kondici, ale prospíval i mému duševnímu zdraví. Při sportu jsem si třídil myšlenky a přemýšlel i o životě. Jsem proto rád, že Pedagogická fakulta UP není jen místem, kde se o zdraví učí a diskutuje, ale také prostorem, odkud si mladí lidé mohou odnést poznatky, které jim pomohou změnit životní styl k lepšímu,“ uvedl děkan PdF UP Vojtech Regec. Připomněl tak jeden z hlavních cílů akce – ukázat mladým lidem, že péče o zdraví není jen školním tématem, ale především důležitou kompetencí pro život.

Při zahájení vystoupili také ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, ředitelka Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje Lenka Pešáková, Eliška Sovová, přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace LF UP a FNOL, a vedoucí odboru školství a mládeže Krajského úřadu Olomouckého kraje Miroslav Gajdůšek. Jejich příspěvky propojily pohled zdravotní péče, každodenních návyků a zdravého prostředí s významem prevence a regionální strategií OLIVIE, zaměřenou na podporu zdraví obyvatel Olomouckého kraje.

Žáci a žákyně se aktivně zapojovali do aktivit na stanovištích a do festivalových pasů sbírali razítka za jejich absolvování. Za vyplněný pas získali tematické odměny: připraven byl také nápoj a drobný snack. Pozitivní ohlasy účastníků, které byly zaznamenány v připravené knize vzkazů, potvrdily zájem o praktické poznávání i možnost diskutovat přímo s odborníky.

Festival zdraví je interaktivní preventivně-vzdělávací akce, která propojuje odborné informace o zdraví, bezpečí, wellbeingu a udržitelnosti s praktickými a zážitkovými aktivitami. Spojuje vědu, prevenci a praxi a podporuje zdravotní gramotnost mladých lidí. Je určena žákům středních škol v Olomouckém kraji. Pořádá ji katedra podpory zdraví PdF UP za podpory Olomouckého kraje.

Akce je spolufinancována z Programu na podporu strategického řízení VŠ, aktivita 6.2.5 Zdůraznění principu zdravého životního stylu a realizace projektů podporujících tyto aspekty uvnitř i vně komunity, a uskutečnila se v rámci projektu Udržitelný Palacký. Festival podpořily také Fakultní nemocnice Olomouc, Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje, Státní zdravotní ústav, Goodpoint Chemicals, OMEGA centrum sportu a zdraví, Centrum Anabell, Společnost Podané ruce a Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje ve spolupráci s Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR. Dále jej podpořili Lidl, ÚSOVSKO, Zdravoslav, Vojenská zdravotní pojišťovna ČR a Ministerstvo zemědělství.

Do 9. listopadu mohou vyučující a studující Cyrilometodějské teologické fakulty UP navrhovat ze svých řad kandidáty do fakultního senátu. Volby, které se uskuteční v prosinci, vyhlásil Akademický senát CMTF UP během zasedání, kdy se věnoval také letošnímu rozpočtu či obměněnému proděkanskému týmu děkana Víta Huška.

Volby do Akademického senátu CMTF UP pro funkční období 2027–2030 se uskuteční ve dnech 7.–10. prosince formou online hlasování. Návrhy kandidátů mohou členové akademické obce fakulty podávat předsedkyni volební komise Mileně Öbrink Hobzové písemně nebo elektronicky na adrese nominace.volby.upol.cz, a to do 9. listopadu. Přehled navržených kandidátů volební komise zveřejní o deset dní později. Další informace k vyhlášení voleb jsou k dispozici zde.

Přestože se funkční období současného akademického senátu chýlí ke konci, zasedl k prvnímu jednání v novém akademickém roce v obměněném složení. Předsedkyně Jana Plátová přivítala mezi senátorkami a senátory Jakuba Doležela z katedry křesťanské sociální práce a studentku Terezu Dragounovou.

Během nabitého programu senátorky a senátoři mimo jiné schválili návrh rozpočtu fakulty pro letošní rok. Ten počítá s celkovými výnosy ve výši 138 795 tisíc korun a celkovými náklady 138 799 tisíc korun. Schválili také nové složení Vědecké rady CMTF UP a fakultní disciplinární komise.

Děkan Vít Hušek senátu představil proděkanský tým pro své druhé funkční období, které započal v polovině září. Novou proděkankou pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy se stala Alice Košárková z katedry křesťanské výchovy (více zde). Senát se záměrem jmenování proděkanky a proděkanů souhlasil, stejně jako v případě jmenování vedoucích některých kateder.

Senátorky a senátoři také vyslechli a prodiskutovali aktuální informace týkající se zakoupeného objektu Kateřinská 13 a požádali vedení fakulty o pravidelné informování i do budoucna. V neposlední řadě pak ještě nominovali Marcelu Roubalovou z katedry křesťanské výchovy jako staronovou zástupkyni fakulty v Radě vysokých škol.

K příštímu zasedání se AS CMTF UP sejde 18. listopadu.