Agregátor zdrojů

Nová mapová aplikace nabízí zajímavé okruhy pro běžce i chodce v okolí PřF

Osm zajímavých běžeckých a pěších okruhových tras v okolí přírodovědecké fakulty, které byly tematicky pojmenovány podle oborů či olomouckých zajímavostí, najdete v nové mapové aplikaci z dílny absolventa přírodovědecké fakulty Martina Gabryše a studentů geoinformatiky a kartografie Jakuba Koníčka a Radka Barvíře. Aplikace je určena pro studenty, zaměstnance i širokou veřejnost.

„V loňském roce jsem začal pracovat na projektu Cyklookruhy, ve kterém vytvářím okruhové trasy především pro cykloturistiku, které jsou prezentovány formou tištěných map, mapových aplikací a webových stránek. Napadlo mě, že bych mohl něco podobného udělat i na fakultě, tak jsem se přihlásil do soutěže Hýčkejte svou Přírodu. Sepsal jsem projekt, zpracoval tištěnou mapu, aplikaci a web, o který fakulta nakonec projevila zájem,“ uvedl Martin Gabryš.

Cílem projektu bylo vytvoření pěších a běžeckých okruhových tras, které začínají a končí ve společném bodě u přírodovědecké fakulty. Trasy jsou dlouhé 2,5 až 12 km. V menu najdete jak tematicky zaměřené okruhy podle jednotlivých oborů Matematika a informatika, Fyzika, Chemie, Biologie a ekologie, Vědy o zemi, Pevnost poznání a Vědecká centra, tak takzvané olomoucké bonusy, do kterých jsou zahrnuty parky, památky či náměstí.

„Společně s Radkem Barvířem, se kterým každý týden organizujeme běhání od katedry geoinformatiky, jsme vymysleli tematicky zaměřené okruhy, které jsou podle našich běžeckých zkušeností těmi nejlepšími v Olomouci. Po zdigitalizování a vytvoření popisu jednotlivých tras jsem dal projektu grafickou podobu ve formě posteru a Martin Gabryš doladil mapovou aplikaci,“ doplnil Jakub Koníček.

Aplikaci lze používat na počítači i mobilním telefonu. Trasy nejsou vyznačeny v terénu, proto je vhodné si prostřednictvím aplikace vytisknout vlastní mapu nebo využít funkci určení polohy. „S vyladěním aplikace mi pomáhal Matyáš Černohous z katedry informatiky, kterému tímto děkuji,“ dodal Martin Gabryš. V rámci projektu byl vytvořen tištěný produkt, který najdete u vstupu přírodovědecké fakulty. Více ZDE

Nová mapová aplikace nabízí zajímavé okruhy pro běžce i chodce v okolí PřF

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Ne, 10/13/2019 - 08:00

Osm zajímavých běžeckých a pěších okruhových tras v okolí přírodovědecké fakulty, které byly tematicky pojmenovány podle oborů či olomouckých zajímavostí, najdete v nové mapové aplikaci z dílny absolventa přírodovědecké fakulty Martina Gabryše a studentů geoinformatiky a kartografie Jakuba Koníčka a Radka Barvíře. Aplikace je určena pro studenty, zaměstnance i širokou veřejnost.

„V loňském roce jsem začal pracovat na projektu Cyklookruhy, ve kterém vytvářím okruhové trasy především pro cykloturistiku, které jsou prezentovány formou tištěných map, mapových aplikací a webových stránek. Napadlo mě, že bych mohl něco podobného udělat i na fakultě, tak jsem se přihlásil do soutěže Hýčkejte svou Přírodu. Sepsal jsem projekt, zpracoval tištěnou mapu, aplikaci a web, o který fakulta nakonec projevila zájem,“ uvedl Martin Gabryš.

Cílem projektu bylo vytvoření pěších a běžeckých okruhových tras, které začínají a končí ve společném bodě u přírodovědecké fakulty. Trasy jsou dlouhé 2,5 až 12 km. V menu najdete jak tematicky zaměřené okruhy podle jednotlivých oborů Matematika a informatika, Fyzika, Chemie, Biologie a ekologie, Vědy o zemi, Pevnost poznání a Vědecká centra, tak takzvané olomoucké bonusy, do kterých jsou zahrnuty parky, památky či náměstí.

„Společně s Radkem Barvířem, se kterým každý týden organizujeme běhání od katedry geoinformatiky, jsme vymysleli tematicky zaměřené okruhy, které jsou podle našich běžeckých zkušeností těmi nejlepšími v Olomouci. Po zdigitalizování a vytvoření popisu jednotlivých tras jsem dal projektu grafickou podobu ve formě posteru a Martin Gabryš doladil mapovou aplikaci,“ doplnil Jakub Koníček.

Aplikaci lze používat na počítači i mobilním telefonu. Trasy nejsou vyznačeny v terénu, proto je vhodné si prostřednictvím aplikace vytisknout vlastní mapu nebo využít funkci určení polohy. „S vyladěním aplikace mi pomáhal Matyáš Černohous z katedry informatiky, kterému tímto děkuji,“ dodal Martin Gabryš. V rámci projektu byl vytvořen tištěný produkt, který najdete u vstupu přírodovědecké fakulty. Více ZDE

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Historii i současnost zubního lékařství přibližuje výstava ve Vlastivědném muzeu

Polní vojenskou sadu chirurgických nástrojů pro lékařské zákroky v dutině ústní, šlapací zubní vrtačku nebo třeba cihlu z někdejšího sídla zubní kliniky si mohou návštěvníci prohlédnout na výstavě Historie a současnost zubního lékařství aneb Víme, jak na zubní kaz ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

„Výstava představuje současnou podobu stomatologie ve všech jejích základních oborech a seznamuje návštěvníky s vývojem některých lékařských metod a zákroků, které si tento úzce specializovaný obor v průběhu doby osvojil,“ přiblížil Ladislav Korotvička, zubní lékař a ředitel neziskové společnosti Arak, který výstavu u příležitosti jubilejního 10. ročníku mezinárodní stomatologické konference Víme, jak na zubní kaz inicioval.

Podle spoluautora výstavy Ľuboše Harvana z Kliniky zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc si návštěvníci mohou uvědomit, že dnes již není třeba se zubaře bát. „V historii zubního lékařství jsme našli zejména zmínky o chirurgii a trhání zubů. Zubaře v počátcích dělali kováři,“ podotkl při představení výstavy, na níž se autorsky podílel také vedoucí Historického ústavu Vlastivědného muzea Filip Hradil.

Slova Ľuboše Harvana podpořila také Iva Voborná, proděkanka lékařské fakulty pro zubní lékařství a přednostka Kliniky zubního lékařství LF a FNOL. „Zubní lékařství je neustále se vyvíjející obor, každý rok máme nové materiály, nové přístroje a nové možnosti. Veřejnost si ale o nás zubařích někdy myslí, že jsme zůstali někde v minulosti, jako na obrazu Trhání zubu. Myšlenkou výstavy je tedy ukázat nejen, co bylo, ale také kam jsme za ty roky došli,“ uvedla Iva Voborná s odkazem na malbu Igora Hermana, která byla využita jako pozvánka na výstavu.

Exponáty, mezi kterými jsou i staré stroje na přípravu amalgámu, zubní náhrady nebo vysloužilý nábytek z ordinací, zapůjčilo Stomatologické muzeum 1. LF Univerzity Karlovy, Klinika zubního lékařství a Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF UP a FNOL i soukromí sběratelé. Díky nástěnné časové ose si zájemci také mohou projít historii studia zubního lékařství v Olomouci. Připomenuto je původní sídlo zubní kliniky v tak zvaném domečku v areálu fakultní nemocnice, nechybějí zmínky o významných osobnostech olomoucké stomatologie, jako jsou Milan Kamínek, Josef Šimek či Emil Jirava.

Výstava, nad níž převzal záštitu mimo jiné prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, je v Handkeho sále Vlastivědného muzea ke zhlédnutí do 17. listopadu.

Konference Víme, jak na zubní kaz se uskuteční ve dnech 8. a 9. listopadu v prostorách Teoretických ústavů. Určena je pro zubní lékaře, dentální hygienistky, sestry a studenty zubního lékařství. Více ke konferenci zde

Historii i současnost zubního lékařství přibližuje výstava ve Vlastivědném muzeu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 10/12/2019 - 07:00

Polní vojenskou sadu chirurgických nástrojů pro lékařské zákroky v dutině ústní, šlapací zubní vrtačku nebo třeba cihlu z někdejšího sídla zubní kliniky si mohou návštěvníci prohlédnout na výstavě Historie a současnost zubního lékařství aneb Víme, jak na zubní kaz ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

„Výstava představuje současnou podobu stomatologie ve všech jejích základních oborech a seznamuje návštěvníky s vývojem některých lékařských metod a zákroků, které si tento úzce specializovaný obor v průběhu doby osvojil,“ přiblížil Ladislav Korotvička, zubní lékař a ředitel neziskové společnosti Arak, který výstavu u příležitosti jubilejního 10. ročníku mezinárodní stomatologické konference Víme, jak na zubní kaz inicioval.

Podle spoluautora výstavy Ľuboše Harvana z Kliniky zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc si návštěvníci mohou uvědomit, že dnes již není třeba se zubaře bát. „V historii zubního lékařství jsme našli zejména zmínky o chirurgii a trhání zubů. Zubaře v počátcích dělali kováři,“ podotkl při představení výstavy, na níž se autorsky podílel také vedoucí Historického ústavu Vlastivědného muzea Filip Hradil.

Slova Ľuboše Harvana podpořila také Iva Voborná, proděkanka lékařské fakulty pro zubní lékařství a přednostka Kliniky zubního lékařství LF a FNOL. „Zubní lékařství je neustále se vyvíjející obor, každý rok máme nové materiály, nové přístroje a nové možnosti. Veřejnost si ale o nás zubařích někdy myslí, že jsme zůstali někde v minulosti, jako na obrazu Trhání zubu. Myšlenkou výstavy je tedy ukázat nejen, co bylo, ale také kam jsme za ty roky došli,“ uvedla Iva Voborná s odkazem na malbu Igora Hermana, která byla využita jako pozvánka na výstavu.

Exponáty, mezi kterými jsou i staré stroje na přípravu amalgámu, zubní náhrady nebo vysloužilý nábytek z ordinací, zapůjčilo Stomatologické muzeum 1. LF Univerzity Karlovy, Klinika zubního lékařství a Klinika ústní, čelistní a obličejové chirurgie LF UP a FNOL i soukromí sběratelé. Díky nástěnné časové ose si zájemci také mohou projít historii studia zubního lékařství v Olomouci. Připomenuto je původní sídlo zubní kliniky v tak zvaném domečku v areálu fakultní nemocnice, nechybějí zmínky o významných osobnostech olomoucké stomatologie, jako jsou Milan Kamínek, Josef Šimek či Emil Jirava.

Výstava, nad níž převzal záštitu mimo jiné prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, je v Handkeho sále Vlastivědného muzea ke zhlédnutí do 17. listopadu.

Konference Víme, jak na zubní kaz se uskuteční ve dnech 8. a 9. listopadu v prostorách Teoretických ústavů. Určena je pro zubní lékaře, dentální hygienistky, sestry a studenty zubního lékařství. Více ke konferenci zde

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Týden vysokoškolákem na Přírodě se stal zážitkem

Udělat si obrázek o životě vysokoškolských studentů, absolvovat vybrané přednášky a semináře z různých přírodovědných oblastí a setkat se s řadou zajímavých vyučujících mohlo osmadvacet středoškolských studentů zapojených do akce Týden vysokoškolákem na Přírodě, kterou letos poprvé uspořádala přírodovědecká fakulta. 

„Koncept Týden vysokoškolákem na Přírodě vznikl letos na jaře s cílem posílit aktivity fakulty podporující nábor nových studentů. Tato atraktivní forma, kterou jsme středoškolákům nabídli, obsáhla především začlenění účastníků do vysokoškolské výuky v souladu s jejich oborovými zájmy, ale také seznámení s vybranými pracovišti, fungováním menzy i kolejí. Prostor dostaly i studentské spolky, které byly do programu začleněny. Už podle prvních ohlasů panovala s akcí spokojenost a středoškolákům přinesla spoustu pozitivních zážitků z naší fakulty. Všem, kteří se na akci podíleli, patří velké poděkování,“ uvedla Dagmar Petrželová, která měla Týden vysokoškolákem na Přírodě společně s kolegyněmi z oddělení vnějších a vnitřních vztahů na starosti.

Týden života studenta vysoké školy si vyzkoušeli středoškoláci z Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy Kyjov i z gymnázií v Hranicích, Šternberku a Uničově. Největší zájem studenti projevili o chemii. „Myslím si, že je skvělé si na týden vyzkoušet, jaké to je studovat na vysoké škole. Tato akce mi ukázala, jak to v Olomouci funguje. Poznal jsem, co všechno lze studovat na této fakultě s přírodovědným zaměřením. Moc se mi tady líbilo,“ řekl Marek Švábík z Kyjova.

Studenti sbírali zkušenosti na mnoha katedrách přírodovědecké fakulty, nechyběla mezi nimi ani katedra botaniky. „Setkání se studenty jsme zahájili společným povídáním, která oblast biologie je nejvíce zajímá a jaký obor by rádi studovali. Dále navštívili praktické cvičení ze systému nižších rostlin a pozorovali trvalé preparáty rozsivek. Na vlastní přání se také zúčastnili odborné přednášky v rámci předmětu Obecná botanika, kde byli seznámeni se stavbou rostlinné buňky se zaměřením na základní rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou, což jim pomůže při přípravě na maturitní zkoušku. Byli se také podívat v botanické zahradě a ve sklenících katedry botaniky. Velký zájem vzbudila sbírka masožravých a tropických rostlin, kde si studenti mohli odnést vlastní exemplář k pěstování,“ zhodnotila návštěvu Martina Oulehlová z katedry botaniky.

Individuální program měl připravený Jakub Strnad z Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy Kyjov, který se v budoucnu chce věnovat matematice. „Přírodovědecká fakulta mi připravila pestrý program v oborech, které mě zajímaly, tedy v matematice a informatice. Všechny přednášky byly zajímavé, nejvíce mě asi zaujaly Bayesovské metody, které pohlíží na pravděpodobnost trochu jinak než normální statistika nebo matematická analýza pro třetí ročníky.“

Akce Týden vysokoškolákem na Přírodě vznikla z podnětu ředitelů fakultních škol. „Jsem rád, že se její první ročník setkal s takto pozitivní odezvou. Je to pro nás povzbuzení k tomu, aby se z této akce stala tradice, která přispěje svým dílem k motivaci nadaných středoškoláků nastoupit následně ke studiu na olomoucké přírodovědecké fakultě,“ uzavřel proděkan pro vnější vztahy Karel Hron.

Týden vysokoškolákem na Přírodě se stal zážitkem

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 10/11/2019 - 13:00

Udělat si obrázek o životě vysokoškolských studentů, absolvovat vybrané přednášky a semináře z různých přírodovědných oblastí a setkat se s řadou zajímavých vyučujících mohlo osmadvacet středoškolských studentů zapojených do akce Týden vysokoškolákem na Přírodě, kterou letos poprvé uspořádala přírodovědecká fakulta. 

„Koncept Týden vysokoškolákem na Přírodě vznikl letos na jaře s cílem posílit aktivity fakulty podporující nábor nových studentů. Tato atraktivní forma, kterou jsme středoškolákům nabídli, obsáhla především začlenění účastníků do vysokoškolské výuky v souladu s jejich oborovými zájmy, ale také seznámení s vybranými pracovišti, fungováním menzy i kolejí. Prostor dostaly i studentské spolky, které byly do programu začleněny. Už podle prvních ohlasů panovala s akcí spokojenost a středoškolákům přinesla spoustu pozitivních zážitků z naší fakulty. Všem, kteří se na akci podíleli, patří velké poděkování,“ uvedla Dagmar Petrželová, která měla Týden vysokoškolákem na Přírodě společně s kolegyněmi z oddělení vnějších a vnitřních vztahů na starosti.

Týden života studenta vysoké školy si vyzkoušeli středoškoláci z Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy Kyjov i z gymnázií v Hranicích, Šternberku a Uničově. Největší zájem studenti projevili o chemii. „Myslím si, že je skvělé si na týden vyzkoušet, jaké to je studovat na vysoké škole. Tato akce mi ukázala, jak to v Olomouci funguje. Poznal jsem, co všechno lze studovat na této fakultě s přírodovědným zaměřením. Moc se mi tady líbilo,“ řekl Marek Švábík z Kyjova.

Studenti sbírali zkušenosti na mnoha katedrách přírodovědecké fakulty, nechyběla mezi nimi ani katedra botaniky. „Setkání se studenty jsme zahájili společným povídáním, která oblast biologie je nejvíce zajímá a jaký obor by rádi studovali. Dále navštívili praktické cvičení ze systému nižších rostlin a pozorovali trvalé preparáty rozsivek. Na vlastní přání se také zúčastnili odborné přednášky v rámci předmětu Obecná botanika, kde byli seznámeni se stavbou rostlinné buňky se zaměřením na základní rozdíly mezi rostlinnou a živočišnou buňkou, což jim pomůže při přípravě na maturitní zkoušku. Byli se také podívat v botanické zahradě a ve sklenících katedry botaniky. Velký zájem vzbudila sbírka masožravých a tropických rostlin, kde si studenti mohli odnést vlastní exemplář k pěstování,“ zhodnotila návštěvu Martina Oulehlová z katedry botaniky.

Individuální program měl připravený Jakub Strnad z Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy Kyjov, který se v budoucnu chce věnovat matematice. „Přírodovědecká fakulta mi připravila pestrý program v oborech, které mě zajímaly, tedy v matematice a informatice. Všechny přednášky byly zajímavé, nejvíce mě asi zaujaly Bayesovské metody, které pohlíží na pravděpodobnost trochu jinak než normální statistika nebo matematická analýza pro třetí ročníky.“

Akce Týden vysokoškolákem na Přírodě vznikla z podnětu ředitelů fakultních škol. „Jsem rád, že se její první ročník setkal s takto pozitivní odezvou. Je to pro nás povzbuzení k tomu, aby se z této akce stala tradice, která přispěje svým dílem k motivaci nadaných středoškoláků nastoupit následně ke studiu na olomoucké přírodovědecké fakultě,“ uzavřel proděkan pro vnější vztahy Karel Hron.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Novým děkanem FZV byl zvolen Martin Procházka

Fakultu zdravotnických věd v příštích čtyřech letech povede Martin Procházka, dosavadní přednosta Ústavu porodní asistence. V tajné volbě pro něj hlasovalo deset z dvanácti členů fakultního akademického senátu. Martin Procházka byl v děkanské volbě jediným kandidátem.

„Nemám rád okřídlená slova, ale jeden citát jsem si připravil, a to od mého oblíbeného státníka Winstona Churchilla: Mohu vám slíbit pouze krev, pot a slzy,“ využil posledního slova k senátorům před samotným hlasováním Martin Procházka, který chce rozvíjet fakultu směrem k excelentní a moderní instituci nadnárodního významu s důrazem na kvalitu vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků a ve spolupráci s lékařskou fakultou a Fakultní nemocnicí Olomouc.

Své vize a cíle představil před týdnem na setkání s akademickou obcí fakulty. Jako svůj hlavní úkol vnímá pokračování v přípravě a realizaci nové společné budovy s lékařskou fakultou. Chce se také zaměřit na zlepšení komunikace a vztahů na fakultě, rozvoj mezinárodní spolupráce, na tvorbu kariérního řádu či úpravu mezd akademických pracovníků. Účastníky setkání seznámil i se svým proděkanským týmem, který tvoří Zdeňka Mikšová pro oblast studijních záležitostí, Jiří Vévoda pro vědu a výzkum, Jiří Stavovčík pro vnější vztahy a zahraniční spolupráci a Andrea Drobiličová pro oblast praktické výuky a celoživotního vzdělávání. 

Hlasování o kandidátovi na děkana bylo rychlé. V tajné volbě pro Martina Procházku hlasovalo deset z dvanácti členů fakultního akademického senátu, dva se zdrželi. Ke zvolení přitom stačila nadpoloviční většina, tedy sedm kladných hlasů. „Děkuji za důvěru. Věřím, že společně povedeme fakultu úspěšně dál. A doufám, že studenti budou hrdí na svou alma mater a že pedagogové a další zaměstnanci budou rádi, že na této škole mohou pracovat,“ děkoval přítomným Martin Procházka.

Zvoleného kandidáta musí ještě do funkce jmenovat rektor univerzity. „Výsledek volby bezodkladně předáme rektorovi, nový děkan by se vedení fakulty mohl ujmout 1. listopadu,“ doplnil předseda senátu Lukáš Merz.

Martin Procházka bude třetím děkanem fakulty zdravotnických věd. První byla Jana Marečková, od roku 2013 do září letošního roku fakultu vedl Jaroslav Vomáčka. Po jeho rezignaci byla vedením fakulty do zvolení nového děkana pověřena statutární zástupkyně a proděkanka pro studijní, sociální a pedagogické záležitosti Zdeňka Mikšová.

 

Martin Procházka (* 1970)

Absolvent Lékařské fakulty UP, profesor v oboru Gynekologie a porodnictví. Od roku 1994 pracoval na Porodnicko-gynekologické klinice LF UP a FNOL, v současnosti je přednostou Ústavu porodní asistence FZV UP a Ústavu lékařské genetiky LF UP a FNOL. Ve své odborné práci se zaměřuje na perinatologii, fetomaternální medicínu a lékařskou genetiku, zejména na závažné komplikace těhotenství či na problematiku geneticky podmíněných poruch krevního srážení. Člen výboru České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, člen Společnosti lékařské genetiky a několika dalších organizací včetně mezinárodních. Na Web of Science má aktuálně 80 článků, h-index 13, počet citací 480. 

Novým děkanem FZV byl zvolen Martin Procházka

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 10/11/2019 - 08:00

Fakultu zdravotnických věd v příštích čtyřech letech povede Martin Procházka, dosavadní přednosta Ústavu porodní asistence. V tajné volbě pro něj hlasovalo deset z dvanácti členů fakultního akademického senátu. Martin Procházka byl v děkanské volbě jediným kandidátem.

„Nemám rád okřídlená slova, ale jeden citát jsem si připravil, a to od mého oblíbeného státníka Winstona Churchilla: Mohu vám slíbit pouze krev, pot a slzy,“ využil posledního slova k senátorům před samotným hlasováním Martin Procházka, který chce rozvíjet fakultu směrem k excelentní a moderní instituci nadnárodního významu s důrazem na kvalitu vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků a ve spolupráci s lékařskou fakultou a Fakultní nemocnicí Olomouc.

Své vize a cíle představil před týdnem na setkání s akademickou obcí fakulty. Jako svůj hlavní úkol vnímá pokračování v přípravě a realizaci nové společné budovy s lékařskou fakultou. Chce se také zaměřit na zlepšení komunikace a vztahů na fakultě, rozvoj mezinárodní spolupráce, na tvorbu kariérního řádu či úpravu mezd akademických pracovníků. Účastníky setkání seznámil i se svým proděkanským týmem, který tvoří Zdeňka Mikšová pro oblast studijních záležitostí, Jiří Vévoda pro vědu a výzkum, Jiří Stavovčík pro vnější vztahy a zahraniční spolupráci a Andrea Drobiličová pro oblast praktické výuky a celoživotního vzdělávání. 

Hlasování o kandidátovi na děkana bylo rychlé. V tajné volbě pro Martina Procházku hlasovalo deset z dvanácti členů fakultního akademického senátu, dva se zdrželi. Ke zvolení přitom stačila nadpoloviční většina, tedy sedm kladných hlasů. „Děkuji za důvěru. Věřím, že společně povedeme fakultu úspěšně dál. A doufám, že studenti budou hrdí na svou alma mater a že pedagogové a další zaměstnanci budou rádi, že na této škole mohou pracovat,“ děkoval přítomným Martin Procházka.

Zvoleného kandidáta musí ještě do funkce jmenovat rektor univerzity. „Výsledek volby bezodkladně předáme rektorovi, nový děkan by se vedení fakulty mohl ujmout 1. listopadu,“ doplnil předseda senátu Lukáš Merz.

Martin Procházka bude třetím děkanem fakulty zdravotnických věd. První byla Jana Marečková, od roku 2013 do září letošního roku fakultu vedl Jaroslav Vomáčka. Po jeho rezignaci byla vedením fakulty do zvolení nového děkana pověřena statutární zástupkyně a proděkanka pro studijní, sociální a pedagogické záležitosti Zdeňka Mikšová.

 

Martin Procházka (* 1970)

Absolvent Lékařské fakulty UP, profesor v oboru Gynekologie a porodnictví. Od roku 1994 pracoval na Porodnicko-gynekologické klinice LF UP a FNOL, v současnosti je přednostou Ústavu porodní asistence FZV UP a Ústavu lékařské genetiky LF UP a FNOL. Ve své odborné práci se zaměřuje na perinatologii, fetomaternální medicínu a lékařskou genetiku, zejména na závažné komplikace těhotenství či na problematiku geneticky podmíněných poruch krevního srážení. Člen výboru České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP, člen Společnosti lékařské genetiky a několika dalších organizací včetně mezinárodních. Na Web of Science má aktuálně 80 článků, h-index 13, počet citací 480. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Nobelovu cenu získali vědci za příspěvek k poznání evoluce vesmíru a našeho místa v něm

Novinky: Fyzikální ústav - Čt, 10/10/2019 - 15:14

Kanadsko-americký fyzik a kosmolog James Peebles a švýcarští vědci Michel Mayor a Didier Queloz jsou novými nositeli Nobelovy ceny za fyziku. Královská švédská akademie věd ocenila jejich přínos k pochopení vývoje a struktury vesmíru od velkého třesku po dnešek a objev první exoplanety obíhající kolem hvězdy podobné Slunci. Výzkumu exoplanet se věnují i vědci v Akademii věd ČR.

James Peebles, Michel Mayor a Didier Queloz. Copyright © Nobel Media 2019. Illustration: Niklas Elmehed.

Jednu polovinu ceny si odnáší James Peebles za objevy, které podle prohlášení Královské švédské akademie věd položily základy současného pojetí vesmíru a přispěly k přeměně kosmologie z pouhých spekulací ve vědu postavenou na vědecky podložených poznatcích. Nový laureát nejvyššího vědeckého ocenění se zasloužil o vypracování teorie velkého třesku, která popisuje počátek vesmíru, a má zásadní podíl i na poznávání jeho dalšího vývoje a procesů v něm.

Vesmír byl ve svém počátku vyplněn hustým a horkým plazmatem, postupně se však ochlazoval a zhruba 380 tisíc let po velkém třesku vznikly stabilní atomy vodíku a helia a vesmír zprůhledněl pro elektromagnetické záření – světlo (fotony) se oddělilo od látky. Pozůstatkem tohoto vývoje je tzv. reliktní záření nebo také mikrovlnné záření kosmického pozadí, které dodnes prostupuje celý vesmír a bývá též označováno jako „ozvěna velkého třesku“. Jeho vlnová délka se postupně víc a víc prodlužovala a záření chladlo až na současných přibližně –271 °C, tedy pouhé necelé tři stupně nad absolutní nulou. Stále však poskytuje vědcům informace o dění v nejranějších fázích vývoje vesmíru, od nepatrného zlomku první sekundy po velkém třesku až do oněch asi 380 tisíc let po něm. Není zcela rovnoměrné, ale vyskytují se v něm nevelké fluktuace, z nichž se nicméně dá vysledovat mnoho kosmologických parametrů.

James Peebles stál v čele výzkumů hledajících vysvětlení tohoto záření pocházejícího z raných fází vývoje vesmíru. Pomocí svých vlastních teoretických nástrojů a výpočtů dokázal interpretovat stopy dějů v něm zachycených a objevil nové fyzikální procesy. Uvědomil si například, že teplota reliktního záření by mohla prozradit, kolik vzniklo ve velkém třesku hmoty, a že jeho uvolnění hrálo rozhodující roli ve způsobu, jakým se hmota později shlukovala, aby vytvořila galaxie a galaktické kupy.

Vesmír známý a neznámý

Výsledky jeho dalších bádání vedly mimo jiné k tomu, že v současnosti známe pouhých asi 5 % hmoty ve vesmíru – tu, která tvoří hvězdy, planety i nás, lidi. Zbývajících dosud nepoznaných 95 % tvoří tzv. temná (nebo též skrytá) hmota – nebo lépe látka – a temná (skrytá) energie. Obě jsou zatím záhadou – asi největší z těch, před nimiž současná kosmologie stojí.

Pozn.: Připomeňte si důležité momenty z výzkumu J. Peeblese při sledování pořadu Studio ČT24, ve kterém byl hostem Jiří Grygar z FZU AV ČR.

O druhou polovinu letošní Nobelovy ceny za fyziku se dělí Michel Mayor a Didier Queloz. Přinesli odpověď na otázku, která dlouho vyvolávala zvědavost nejen vědců: mohou být ve vesmíru, mimo naši vlastní sluneční soustavu, planety obíhající kolem jiných hvězd podobných našemu Slunci? V říjnu 1995 šokovali oznámením, že první takovouto exoplanetu skutečně nalezli. A jejich objev vedl k revoluci v astronomii, konstatovala Královská švédská akademie věd.

Jimi objevená exoplaneta obíhá kolem hvězdy 51 Pegasi v naší Galaxii, 50 světelných let od Země. Svou mateřskou hvězdu oběhne velice rychle, za pouhé čtyři dny, a je k ní též velice blízko, v průměru pouhých 8 milionů kilometrů. Proto je velmi horká – hvězda ji ohřeje na více než 1000 °C. A co bylo zvlášť překvapivé – je to plynný obr srovnatelný velikostí s největší planetou sluneční soustavy – Jupiterem.

Ovšem podle tehdejších hypotéz o vzniku planetárních soustav měly takto obří planety vznikat pouze ve velkých vzdálenostech od své hvězdy, a mít tudíž dlouhou dobu oběhu (Jupiteru trvá oběhnout Slunce bezmála 12 let). Proto se také v té době astronomové pátrající po exoplanetách snažili snímkovat co největší počet hvězd, měli nicméně za to, že stačí každou z nich sledovat ve větších časových intervalech, obvykle měsíce až dvou. To by při delších oběžných dobách planet samozřejmě stačilo.

Michel Mayor a Didier Queloz však opustili tento obecně přijímaný předpoklad (což je ve vědě tak často základním krokem k opravdovému průlomu) a zvolili jinou strategii pozorování: každou jasnou noc nabírali spektra stejných hvězd slunečního typu. Tento neobvyklý postup brzy přinesl ovoce – první exoplaneta byla nalezena! Nejprve se tomu široká astronomická obec zdráhala uvěřit – data objevitelů však byla přesvědčivá. A dosavadní hypotézy se začaly přepracovávat…

Exoplanety různých typů

Od té doby bylo už objeveno na 4000 exoplanet nejrůznějších typů – nejprve šlo o tělesa podobná první objevené exoplanetě – začalo se jim říkat horké Jupitery. Většinou jsou velmi hmotné a často obíhají kolem své hvězdy (nebo dokonce i dvojhvězd!) po velice protáhlé dráze. Posléze se začaly nacházet i exoplanety složené z hornin a konečně se ukázala i první planetární tělesa v tzv. obyvatelné zóně, na jejichž povrchu může být kapalná voda. Rozmanitost podob jednotlivých exoplanet i cizích planetárních systémů, tolik odlišných od naší sluneční soustavy, přiměly vědce zcela přehodnotit dosavadní názory na vznik planet a jejich soustav u jiných hvězd.

V současnosti už bylo sice několik exoplanet pozorováno přímo, většinou však astronomové mohou poznat jejich přítomnost pouze nepřímými metodami. Dají se hledat na základě tzv. tranzitů, kdy se sledují změny jasu hvězdy. Když totiž planeta přechází – z našeho zorného pole – před kotoučem hvězdy, poněkud ji zastíní, takže jas hvězdy, kterou sledujeme, slabě poklesne.

Dále se exoplanety odhalují podle jejich gravitačního působení na mateřskou hvězdu. Pokud má hvězda planetu, obíhají obě kolem společného těžiště. Z našeho pohledu se pak zdá, že se hvězda nepatrně periodicky pohybuje směrem k nám a zase od nás – což se dá zjistit ze spektrálních čar na základě tzv. Dopplerova posunu. Pokud se objekt vzdaluje, vlnová délka světla se zvětší (červený posuv), jakmile se přibližuje, vlnová délka se zmenší (modrý posuv). Právě tohoto způsobu využili Michel Mayor a Didier Queloz – museli si však nejprve vyvinout dostatečně citlivé postupy a zařízení schopná taková měření vůbec provést. Zkonstruovali ve své době nejpřesnější spektrograf, díky němuž byly chyby v jejich měření tak malé, že jim v tomto ohledu nikdo nedokázal konkurovat. Pozorované efekty jsou totiž natolik nepatrné, že už samo jejich změření znamená nesmírný úspěch. Takový, že badatelům nakonec přinesl Nobelovu cenu za fyziku.

Královská švédská akademie věd při jejím vyhlašování uvedla: „Letošní laureáti změnili naše pojetí vesmíru. Zatímco teoretické objevy Jamese Peeblese přispěly k pochopení, jak se vesmír po velkém třesku vyvíjel, Michel Mayor a Didier Queloz při lovu neznámých planet zkoumali naše kosmické sousedství. Jejich objevy jednou provždy změnily naše představy o světě.“

Převzato z webu Akademie věd ČR. Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR.

Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Paměť UP má vzpomínky profesora Jiřího Černého

V ediční řadě Paměť Univerzity Palackého vyšly memoáry Jiřího Černého. Obsáhlá kniha Jak šel život zachycuje příběh mezinárodně uznávaného lingvisty, hispanisty a portugalisty, v současné době emeritního profesora na katedře romanistiky. Její křest se uskutečnil v aule FF.

Osmý svazek ediční řady Paměť Univerzity Palackého pokřtili rektor UP Jaroslav Miller, emeritní rektor Josef Jařab, ředitel Vydavatelství Aleš Prstek a členky katedry romanistiky Kateřina Ritterová a Zuzana Burianová, která akci provázela slovem.

„Přemýšlela jsem o nějakém rčení, které by vystihovalo osobnost Jiřího Černého, a vzpomněla jsem si na přísloví, které po krátkém setkání s Jiřím Černým vyslovil před lety jeden host, jenž na katedru zavítal z Brazílie. V češtině zní asi takto: ´Klid je výsadou silných´. Když se totiž tento energický Brazilec setkal s Jiřím Černým, nechápal, jak může dvacet let vést katedru tak klidný a pohodový člověk. On sám ji totiž vedl tři roky a tvrdil, že se z toho málem zbláznil,“ řekla bývalá studentka a nyní kolegyně Jiřího Černého Zuzana Burianová.

Ve své úvodní řeči připomněla i některé zásadní profesní momenty autora publikace. „Jiří Černý napsal víc než dvě sta odborných článků, jeho monografie Dějiny lingvistiky se dočkaly několika vydání a byly přeloženy do španělštiny. Loni mu vyšel třísvazkový Španělsko-český slovník amerikanismů, na němž pracoval téměř dvacet let s pomocí téměř stovky studentů olomoucké hispanistiky. Tato kniha získala i prestižní ocenění Slovník roku 2019, kterou uděluje Jednota tlumočníků a překladatelů,“ uvedla.

Univerzita Palackého edicí Paměť UP rozšiřuje poznání vlastní historie o vzpomínky svých učitelů a vědeckých pracovníků. Impulz k vydávání této řady vzešel od ředitele univerzitního archivu Pavla Urbáška a od té doby je to právě Archiv UP, kdo každoročně autora nového svazku navrhuje.

Unikátnost edice ocenil i rektor UP Jaroslav Miller, který ji vnímá jako cenný historický pramen, v němž čtenář najde osobní pohled nejen na dobu, ale i na některé události a osobnosti. „Nepochybuji o tom, že příští dějiny UP budou vycházet i z těchto autobiografických knih našich zasloužilých kolegů. Jsou cenným historickým pramenem,“ řekl. Díky knize, kterou přečetl jedním dechem, nahlédl na dějiny UP prizmatem člověka, jenž dvacet let vedl jednu z největších kateder na FF. „Jsem nadšený noblesou vyprávění a oceňuji, že memoáry Jiřího Černého nejsou jen vyprávěním o dějinách instituce, o tom, jak vypadal život na katedře, ale že se nevyhýbají i momentům soukromého života. Jsou pro mne velmi cenným příspěvkem do edice, a navíc se dobře čtou. Nepochybně obohatí jak Univerzitu Palackého, tak všechny čtenáře,“ uvedl.

K více než čtyř set stránkovému dílu i k osobnosti Jiřího Černého promluvil i emeritní rektor UP Josef Jařab, který vzpomněl především na časy strávené v přátelském kruhu. Nejen s Jiřím Černým, ale i dřívějším děkanem PdF Františkem Mezihorákem a polistopadovým primátorem Olomouce Milanem Hořínkem. Několik úryvků z knihy přečetla portugalistka Kateřina Ritterová, hudebně večer v latinsko-americkém rytmu doprovázela olomoucká kapela Sambal.

Osmý svazek edice Paměť Univerzity Palackého vydalo Vydavatelství UP. „Edice je pro nás vlajkovou lodí. Poskytuje vnitřní pohled na univerzitu. Na něco, co se neobjeví v oficiálních pramenech, ale měli bychom o tom vědět,“ připomněl cíl edice ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek. Zároveň komentoval i drobné její změny. „Rád bych upozornil na grafiku obálky. Budeme rádi, když i další publikace této řady vzniknou v souznění vztahu grafika a autora,“ řekl. Autorkou návrhu a grafického zpracování obálky knihy Jak šel čas je Jiřina Vaclová z Vydavatelství UP, odpovědnou redaktorkou pak její kolegyně Kristýna Bátorová. Výkonným redaktorem publikace je ředitel Archivu UP Pavel Urbášek. 

Jiří Černý (* 1936)

Emeritní profesor FF UP. Působí na katedře romanistiky. Po absolutoriu španělské a ruské filologie na FF UP v roce 1959 pracoval několik let jako lektor českého jazyka pro zahraniční studenty v Mariánských Lázních a jeden rok jako překladatel a tlumočník v Havaně. V roce 1963 se vrátil na katedru romanistiky FF UP. Po několikerém zrušení byla obnovena po roce 1989 a Jiří Černý ji vedl v letech 1989–2009. V roce 1993 byl jmenován docentem, v roce 1998 profesorem. Specializuje se na španělskou, portugalskou a obecnou lingvistiku. Za výjimečné úsilí o prohlubování vztahů mezi Španělskem a Českou republikou získal Řád Isabely Katolické. Přednášel na univerzitách ve Španělsku, Portugalsku, Polsku, na Slovensku, na Kubě, v Mexiku, Chile, Brazílii a USA. Ve své vědecké činnosti se věnoval řadě témat z oblasti obecné a španělské lingvistiky. 

Paměť UP má vzpomínky profesora Jiřího Černého

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 10/10/2019 - 12:14

V ediční řadě Paměť Univerzity Palackého vyšly memoáry Jiřího Černého. Obsáhlá kniha Jak šel život zachycuje příběh mezinárodně uznávaného lingvisty, hispanisty a portugalisty, v současné době emeritního profesora na katedře romanistiky. Její křest se uskutečnil v aule FF.

Osmý svazek ediční řady Paměť Univerzity Palackého pokřtili rektor UP Jaroslav Miller, emeritní rektor Josef Jařab, ředitel Vydavatelství Aleš Prstek a členky katedry romanistiky Kateřina Ritterová a Zuzana Burianová, která akci provázela slovem.

„Přemýšlela jsem o nějakém rčení, které by vystihovalo osobnost Jiřího Černého, a vzpomněla jsem si na přísloví, které po krátkém setkání s Jiřím Černým vyslovil před lety jeden host, jenž na katedru zavítal z Brazílie. V češtině zní asi takto: ´Klid je výsadou silných´. Když se totiž tento energický Brazilec setkal s Jiřím Černým, nechápal, jak může dvacet let vést katedru tak klidný a pohodový člověk. On sám ji totiž vedl tři roky a tvrdil, že se z toho málem zbláznil,“ řekla bývalá studentka a nyní kolegyně Jiřího Černého Zuzana Burianová.

Ve své úvodní řeči připomněla i některé zásadní profesní momenty autora publikace. „Jiří Černý napsal víc než dvě sta odborných článků, jeho monografie Dějiny lingvistiky se dočkaly několika vydání a byly přeloženy do španělštiny. Loni mu vyšel třísvazkový Španělsko-český slovník amerikanismů, na němž pracoval téměř dvacet let s pomocí téměř stovky studentů olomoucké hispanistiky. Tato kniha získala i prestižní ocenění Slovník roku 2019, kterou uděluje Jednota tlumočníků a překladatelů,“ uvedla.

Univerzita Palackého edicí Paměť UP rozšiřuje poznání vlastní historie o vzpomínky svých učitelů a vědeckých pracovníků. Impulz k vydávání této řady vzešel od ředitele univerzitního archivu Pavla Urbáška a od té doby je to právě Archiv UP, kdo každoročně autora nového svazku navrhuje.

Unikátnost edice ocenil i rektor UP Jaroslav Miller, který ji vnímá jako cenný historický pramen, v němž čtenář najde osobní pohled nejen na dobu, ale i na některé události a osobnosti. „Nepochybuji o tom, že příští dějiny UP budou vycházet i z těchto autobiografických knih našich zasloužilých kolegů. Jsou cenným historickým pramenem,“ řekl. Díky knize, kterou přečetl jedním dechem, nahlédl na dějiny UP prizmatem člověka, jenž dvacet let vedl jednu z největších kateder na FF. „Jsem nadšený noblesou vyprávění a oceňuji, že memoáry Jiřího Černého nejsou jen vyprávěním o dějinách instituce, o tom, jak vypadal život na katedře, ale že se nevyhýbají i momentům soukromého života. Jsou pro mne velmi cenným příspěvkem do edice, a navíc se dobře čtou. Nepochybně obohatí jak Univerzitu Palackého, tak všechny čtenáře,“ uvedl.

K více než čtyř set stránkovému dílu i k osobnosti Jiřího Černého promluvil i emeritní rektor UP Josef Jařab, který vzpomněl především na časy strávené v přátelském kruhu. Nejen s Jiřím Černým, ale i dřívějším děkanem PdF Františkem Mezihorákem a polistopadovým primátorem Olomouce Milanem Hořínkem. Několik úryvků z knihy přečetla portugalistka Kateřina Ritterová, hudebně večer v latinsko-americkém rytmu doprovázela olomoucká kapela Sambal.

Osmý svazek edice Paměť Univerzity Palackého vydalo Vydavatelství UP. „Edice je pro nás vlajkovou lodí. Poskytuje vnitřní pohled na univerzitu. Na něco, co se neobjeví v oficiálních pramenech, ale měli bychom o tom vědět,“ připomněl cíl edice ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek. Zároveň komentoval i drobné její změny. „Rád bych upozornil na grafiku obálky. Budeme rádi, když i další publikace této řady vzniknou v souznění vztahu grafika a autora,“ řekl. Autorkou návrhu a grafického zpracování obálky knihy Jak šel čas je Jiřina Vaclová z Vydavatelství UP, odpovědnou redaktorkou pak její kolegyně Kristýna Bátorová. Výkonným redaktorem publikace je ředitel Archivu UP Pavel Urbášek. 

Jiří Černý (* 1936)

Emeritní profesor FF UP. Působí na katedře romanistiky. Po absolutoriu španělské a ruské filologie na FF UP v roce 1959 pracoval několik let jako lektor českého jazyka pro zahraniční studenty v Mariánských Lázních a jeden rok jako překladatel a tlumočník v Havaně. V roce 1963 se vrátil na katedru romanistiky FF UP. Po několikerém zrušení byla obnovena po roce 1989 a Jiří Černý ji vedl v letech 1989–2009. V roce 1993 byl jmenován docentem, v roce 1998 profesorem. Specializuje se na španělskou, portugalskou a obecnou lingvistiku. Za výjimečné úsilí o prohlubování vztahů mezi Španělskem a Českou republikou získal Řád Isabely Katolické. Přednášel na univerzitách ve Španělsku, Portugalsku, Polsku, na Slovensku, na Kubě, v Mexiku, Chile, Brazílii a USA. Ve své vědecké činnosti se věnoval řadě témat z oblasti obecné a španělské lingvistiky. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Pod nejlepší právnickou publikací roku 2018 jsou podepsaní olomoučtí odborníci

Jak vypadá nejhodnotnější právnická publikace vydaná v Česku v roce 2018? Má přes 1700 stran, autorský tým na ní pracoval intenzivně přes dva roky a má toho hodně společného s Právnickou fakultou UP. Prestižní Autorskou cenu Společnosti Karlovarské právnické dny za rok 2018 získal komentář k novému občanskému zákoníku: Občanský zákoník IX. Svazek, § 2894-3081 Závazky z deliktů a z jiných právních důvodů. Jako vedoucí autorského týmu jsou pod ním podepsaní Filip Melzer a Petr Tégl, kolegové z katedry soukromého práva a civilního procesu právnické fakulty.

Prestiž ocenění dodává způsob výběru publikací, který pořadatel, společnost Karlovarské právnické dny, před lety upravil. K návrhům na udělení Autorské ceny je oprávněno na dvě stě českých osobností, předních odborníků z oblasti právní teorie a praxe. A právě hlasy nominátorů rozhodují. „Při pohledu na seznam možných nominátorů nás cena samozřejmě velmi těší. Naše vědecká práce je do jisté míry problematická, protože reálný efekt nevidíte okamžitě. Účinek v našem případě spočívá v tom, že komentář začne rezonovat v praxi. Například soudy podle něj začnou rozhodovat. Od vydání komentáře je to obrovský časový odstup. Tohle ocenění je ohodnocení naší práce v reálném čase. I z tohoto důvodu nám cena dělá radost,“ řekl Filip Melzer, který sám napsal podstatnou část oceněného svazku.

Devátý svazek komentáře k novému občanskému zákoníku je věnován závazkům ze zákona, největší část analyzuje problematiku náhrady škody, nekalé soutěže a bezdůvodného obohacení. Spolu s vedoucími autorského týmu na něm pracovalo dalších 11 spoluautorů. „Na každém svazku pracuje trochu jiný tým. Vždy se snažíme vybírat odborníky, kteří jsou na dané právní oblasti nejlepší v republice. V tomto svazku nám například část napsal soudce Nejvyššího soudu – Pavel Simon, nekalou soutěž zase zpracovával Jiří Kindl. Spolupracovali jsme i s kolegy ze Slovenska. Části komentáře byly dokonce obhájeny jako habilitační práce,“ naznačil Petr Tégl. Z PF UP se na komentáři jako spoluautor podílel ještě Petr Dostalík z katedry teorie práva a právních dějin.

Filip Melzer a Petr Tégl na komentáři k novému občanskému zákoníku pracují s kolegy již více než osm let. Zatím jim vyšly čtyři svazky, z toho jeden dvoudílný. „Kolik bude nakonec svazků, zatím nevíme. Ještě nejsme ani v polovině naší práce. Rozpracovaných nyní máme víc věcí. Téměř hotové jsou například závazky z jednostranného právního jednání. A vedle toho se asi nejvíc pracuje na věcných právech a dědickém právu. Zkrátka bojujeme na více frontách,“ vysvětlil Filip Melzer.

Komentář k občanskému zákoníku z dílny Filip Melzer, Petr Tégl a kolektiv získal tuto prestižní cenu již podruhé. Společnost Karlovarské právnické dny jim udělila Autorskou cenu také za rok 2016 za dvoudílný IV. svazek zaměřený na rodinné právo. „Kolegů, kterým se cenu podařilo obhájit, moc není. Je to potvrzení, že naši soustavnou a dlouhodobou práci děláme asi dobře,“ dodal Filip Melzer.

Zajímavostí je, že za poslední tři roky Autorskou cenu získala díla úzce spojená s odborníky z PF UP. Mezi již zmiňované svazky se vklínil jednosvazkový komentář k občanskému zákoníku, kde je mezi vedoucími autorského týmu Jan Petrov, který ještě v loňském akademickém roce pracoval také na katedře soukromého práva a civilního procesu PF UP. U odborné veřejnosti jsou navíc velmi chváleny komentáře k závazkovému právu Milana Hulmáka ze stejné katedry. Olomoucká fakulta tak patří v oblasti soukromého práva k české špičce.

A pokud by měli Filip Melzer a Petr Tégl sami vybrat nejpovedenější právnickou publikaci vydanou v Česku v posledních letech, ukázali by shodně na knihu Petra Lavického Důkazní břemeno v civilním řízení soudním.

Společnost Karlovarské právnické dny udílí Autorskou cenu od roku 1998 (cena byla poprvé udělena za rok 1997). Od roku 2013 pak podle nových pravidel.

Autorská cena ČR – udělovaná Společností Karlovarské právnické dny za rok 2018

1. místo – Občanský zákoník IX. svazek § 2894-3081 Závazky z deliktů a z jiných právních důvodů

Autoři: Filip Melzer, Petr Tégl a kolektiv

2. místo – Smlouva o dílo

Autor: Ivana Štenglová

3. místo – Právní jednání a odpovědnost právnických osob po rekodifikaci českého soukromého práva

Autoři: Karel Beran, Petr Čech, Bohumil Dvořák, David Elischer, Jiří Hrádek, Václav Janeček, Zdeněk Kühn, Lucie Novotná Krtoušová, Pavel Ondřejek

Pod nejlepší právnickou publikací roku 2018 jsou podepsaní olomoučtí odborníci

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 10/10/2019 - 08:00

Jak vypadá nejhodnotnější právnická publikace vydaná v Česku v roce 2018? Má přes 1700 stran, autorský tým na ní pracoval intenzivně přes dva roky a má toho hodně společného s Právnickou fakultou UP. Prestižní Autorskou cenu Společnosti Karlovarské právnické dny za rok 2018 získal komentář k novému občanskému zákoníku: Občanský zákoník IX. Svazek, § 2894-3081 Závazky z deliktů a z jiných právních důvodů. Jako vedoucí autorského týmu jsou pod ním podepsaní Filip Melzer a Petr Tégl, kolegové z katedry soukromého práva a civilního procesu právnické fakulty.

Prestiž ocenění dodává způsob výběru publikací, který pořadatel, společnost Karlovarské právnické dny, před lety upravil. K návrhům na udělení Autorské ceny je oprávněno na dvě stě českých osobností, předních odborníků z oblasti právní teorie a praxe. A právě hlasy nominátorů rozhodují. „Při pohledu na seznam možných nominátorů nás cena samozřejmě velmi těší. Naše vědecká práce je do jisté míry problematická, protože reálný efekt nevidíte okamžitě. Účinek v našem případě spočívá v tom, že komentář začne rezonovat v praxi. Například soudy podle něj začnou rozhodovat. Od vydání komentáře je to obrovský časový odstup. Tohle ocenění je ohodnocení naší práce v reálném čase. I z tohoto důvodu nám cena dělá radost,“ řekl Filip Melzer, který sám napsal podstatnou část oceněného svazku.

Devátý svazek komentáře k novému občanskému zákoníku je věnován závazkům ze zákona, největší část analyzuje problematiku náhrady škody, nekalé soutěže a bezdůvodného obohacení. Spolu s vedoucími autorského týmu na něm pracovalo dalších 11 spoluautorů. „Na každém svazku pracuje trochu jiný tým. Vždy se snažíme vybírat odborníky, kteří jsou na dané právní oblasti nejlepší v republice. V tomto svazku nám například část napsal soudce Nejvyššího soudu – Pavel Simon, nekalou soutěž zase zpracovával Jiří Kindl. Spolupracovali jsme i s kolegy ze Slovenska. Části komentáře byly dokonce obhájeny jako habilitační práce,“ naznačil Petr Tégl. Z PF UP se na komentáři jako spoluautor podílel ještě Petr Dostalík z katedry teorie práva a právních dějin.

Filip Melzer a Petr Tégl na komentáři k novému občanskému zákoníku pracují s kolegy již více než osm let. Zatím jim vyšly čtyři svazky, z toho jeden dvoudílný. „Kolik bude nakonec svazků, zatím nevíme. Ještě nejsme ani v polovině naší práce. Rozpracovaných nyní máme víc věcí. Téměř hotové jsou například závazky z jednostranného právního jednání. A vedle toho se asi nejvíc pracuje na věcných právech a dědickém právu. Zkrátka bojujeme na více frontách,“ vysvětlil Filip Melzer.

Komentář k občanskému zákoníku z dílny Filip Melzer, Petr Tégl a kolektiv získal tuto prestižní cenu již podruhé. Společnost Karlovarské právnické dny jim udělila Autorskou cenu také za rok 2016 za dvoudílný IV. svazek zaměřený na rodinné právo. „Kolegů, kterým se cenu podařilo obhájit, moc není. Je to potvrzení, že naši soustavnou a dlouhodobou práci děláme asi dobře,“ dodal Filip Melzer.

Zajímavostí je, že za poslední tři roky Autorskou cenu získala díla úzce spojená s odborníky z PF UP. Mezi již zmiňované svazky se vklínil jednosvazkový komentář k občanskému zákoníku, kde je mezi vedoucími autorského týmu Jan Petrov, který ještě v loňském akademickém roce pracoval také na katedře soukromého práva a civilního procesu PF UP. U odborné veřejnosti jsou navíc velmi chváleny komentáře k závazkovému právu Milana Hulmáka ze stejné katedry. Olomoucká fakulta tak patří v oblasti soukromého práva k české špičce.

A pokud by měli Filip Melzer a Petr Tégl sami vybrat nejpovedenější právnickou publikaci vydanou v Česku v posledních letech, ukázali by shodně na knihu Petra Lavického Důkazní břemeno v civilním řízení soudním.

Společnost Karlovarské právnické dny udílí Autorskou cenu od roku 1998 (cena byla poprvé udělena za rok 1997). Od roku 2013 pak podle nových pravidel.

Autorská cena ČR – udělovaná Společností Karlovarské právnické dny za rok 2018

1. místo – Občanský zákoník IX. svazek § 2894-3081 Závazky z deliktů a z jiných právních důvodů

Autoři: Filip Melzer, Petr Tégl a kolektiv

2. místo – Smlouva o dílo

Autor: Ivana Štenglová

3. místo – Právní jednání a odpovědnost právnických osob po rekodifikaci českého soukromého práva

Autoři: Karel Beran, Petr Čech, Bohumil Dvořák, David Elischer, Jiří Hrádek, Václav Janeček, Zdeněk Kühn, Lucie Novotná Krtoušová, Pavel Ondřejek

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Grant ERC CZ podpoří vývoj nové třídy katalyzátorů

Odborník na výzkum nanomateriálů pro energetické a environmentální aplikace Alberto Naldoni z výzkumné skupiny Fotoelektrochemie Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) uspěl ve 4. veřejné soutěži v programu ERC CZ. Mezi sedmi udělenými projekty mu navíc patří dělené první místo.

Získání grantu META-CAT s rozpočtem zhruba 16 milionů korun je po výzkumném grantu z výzvy OP VVV Excelentní týmy dalším výrazným počinem této sice nejmladší, ale dynamicky se rozvíjející výzkumné skupiny.

„Podpora ze strany ministerstva školství je uznáním excelentního výzkumu prováděného v RCPTM. Znamená výchozí bod pro rozvoj mezinárodně uznávaného výzkumného programu pro přímou přeměnu sluneční energie na paliva a rozvoj udržitelné chemie. Grant ERC CZ mi umožní větší nezávislost ve výzkumu a přispěje k vyšší konkurenceschopnosti při mé žádosti o získání grantu ERC v kategorii Consolidator,“ uvedl Naldoni, který do RCPTM zamířil z Ústavu molekulárních věd a technologií (ISTM) v Miláně.  

Cílem projektu nazvaného Světlem poháněná biorafinerie využívající metakatalyzátory je vyvinout novou třídu katalyzátorů s vysokou selektivitou a účinností, jejichž vlastnosti bude možné řídit a optimalizovat v průběhu chemických reakcí. Metakatalyzátory umožní vznik ultra-kompaktních přenosných zařízení pro syntézu paliv v biorafinériích poháněných světelným zářením.

Výsledky dvouletého projektu poslouží k dalšímu rozvoji vědního oboru fotochemie. Využití slunečního záření pro aplikace ve fotochemii, plazmonice a katalýze se Naldoni věnuje dlouhodobě a jeho výzkum vyústil v řadu prestižních publikací (např. Science 2017, ACS Catalysis 2019, Advanced Materials 2019).

Cílem programu ERC CZ je podpořit excelentní výzkum na území ČR realizací projektů předložených do některé z výzev Evropské rady pro výzkum (ERC), které uspěly v hodnocení prováděném odbornými panely ERC, ale evropskou finanční podporu nezískaly. Do 4. veřejné soutěže programu ERC CZ bylo podáno devět návrhů projektů, podmínky pro přijetí do veřejné soutěže splnilo sedm z nich.

Grant ERC CZ podpoří vývoj nové třídy katalyzátorů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 10/09/2019 - 13:00

Odborník na výzkum nanomateriálů pro energetické a environmentální aplikace Alberto Naldoni z výzkumné skupiny Fotoelektrochemie Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) uspěl ve 4. veřejné soutěži v programu ERC CZ. Mezi sedmi udělenými projekty mu navíc patří dělené první místo.

Získání grantu META-CAT s rozpočtem zhruba 16 milionů korun je po výzkumném grantu z výzvy OP VVV Excelentní týmy dalším výrazným počinem této sice nejmladší, ale dynamicky se rozvíjející výzkumné skupiny.

„Podpora ze strany ministerstva školství je uznáním excelentního výzkumu prováděného v RCPTM. Znamená výchozí bod pro rozvoj mezinárodně uznávaného výzkumného programu pro přímou přeměnu sluneční energie na paliva a rozvoj udržitelné chemie. Grant ERC CZ mi umožní větší nezávislost ve výzkumu a přispěje k vyšší konkurenceschopnosti při mé žádosti o získání grantu ERC v kategorii Consolidator,“ uvedl Naldoni, který do RCPTM zamířil z Ústavu molekulárních věd a technologií (ISTM) v Miláně.  

Cílem projektu nazvaného Světlem poháněná biorafinerie využívající metakatalyzátory je vyvinout novou třídu katalyzátorů s vysokou selektivitou a účinností, jejichž vlastnosti bude možné řídit a optimalizovat v průběhu chemických reakcí. Metakatalyzátory umožní vznik ultra-kompaktních přenosných zařízení pro syntézu paliv v biorafinériích poháněných světelným zářením.

Výsledky dvouletého projektu poslouží k dalšímu rozvoji vědního oboru fotochemie. Využití slunečního záření pro aplikace ve fotochemii, plazmonice a katalýze se Naldoni věnuje dlouhodobě a jeho výzkum vyústil v řadu prestižních publikací (např. Science 2017, ACS Catalysis 2019, Advanced Materials 2019).

Cílem programu ERC CZ je podpořit excelentní výzkum na území ČR realizací projektů předložených do některé z výzev Evropské rady pro výzkum (ERC), které uspěly v hodnocení prováděném odbornými panely ERC, ale evropskou finanční podporu nezískaly. Do 4. veřejné soutěže programu ERC CZ bylo podáno devět návrhů projektů, podmínky pro přijetí do veřejné soutěže splnilo sedm z nich.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Dny mobilit na FF nabídly informace o možnostech studia i stáží v zahraničí

Nabídka variant a počtu míst studentských stáží řadí filozofickou fakultu k nejaktivnějším na Univerzitě Palackého. Letos poprvé své Dny mobilit rozdělila do několika bloků, během nichž věnovala pozornost jak studiu v USA a Asii, tak i v Rusku. Výstavou, instalovanou v Respiriu fakulty, připomněla i dvacetiletí, které uplynulo od vzniku programu Erasmus.

Dny mobilit jsou na filozofické fakultě již pravidelnou událostí. Jejich prostřednictvím fakulta informuje své studenty o možnostech zahraničních studijních pobytů a stáží.

„Studenty jsme upozornili na interaktivní mapu, která je umístěna nově na našich webových stránkách. Jejím prostřednictvím se mohou dozvědět o všech partnerských zahraničních školách fakulty. Letos poprvé jsme Dny mobilit rozdělili do informačních bloků zaměřených na jednotlivé regiony, zvlášť na Ameriku, Asi a Rusko. Asi největší zájem byl o Asii,“ uvedla Pavlína Flajšarová, proděkanka pro zahraničí záležitosti.

Během týdne poskytovali v blocích informace i sami studenti, kteří už nějaký pobyt či stáž absolvovali. O zkušenosti se tak podělila například Markéta Dosoudilová, studentka doktorského studijního programu Český jazyk, která hovořila o svém studijním pobytu ve slovinské Lublani v rámci programu CEEPUS.  V bloku zaměřeném na Ameriku se o napínavé zážitky z kolumbijské Bogoty podělila Eva Bošková, studentka španělské a německé filologie. Lucie Kimlová, studentka Sociologie a Andragogiky, prezentovala své studijní pobyty na americké Moravian College a na National ChengChi Univerzity na Taiwanu. Kristína Machálková a Ludmila Kulhavá, studentky Čínské filologie, hovořily o studiu v Číně, Jan Čermák představil studium na Hankuk University of Foreign Studies v Koreji. Vojtěch Jirka, student ruské filologie, který letos vycestoval už dvakrát, hovořil jak o svém ruském studijním pobytu na Tomské státní pedagogické univerzitě, tak o pracovním pobytu, který strávil v Českém centru Moskva. „Mám zkušenost s ruským vzdělávacím systémem a můžu tak srovnávat. Poznal jsem reálie periferie Ruska, tedy vzdálených kulturně odlišných oblastí. Mohl jsem cestovat po Sibiři. Získal jsem řadu kontaktů a zlepšil jsem si jak ruštinu, tak i angličtinu. Zahraniční studijní pobyt všem vřele doporučuji!,“ řekl při své prezentaci.

Během Dnů mobilit instalovala filozofická fakulta ve svém Respiriu také putovní výstavu, věnovanou 20. výročí programu Erasmus. Do tohoto programu se Univerzita Palackého zapojuje od roku 1998. Letos studenti vyjíždějí na semestrální nebo i roční pobyty tedy už podvacáté.

„Začali jsme s hrstkou partnerů v několika málo evropských zemí, postupně se portfolio rozšiřuje. V posledních letech se rozšiřuje dokonce za hranice Evropské unie. Studenti mají možnost vyjet i do tak exotických zemí, jakými jsou Zambie, Bhútán nebo Jihoafrická republika. Za dvacet let už z UP vyjelo téměř šest tisíc studentů. V těchto letech je to kolem čtyř set studentů ročně na studijní pobyty plus dalších zhruba sto dvacet studentů na praktické stáže. Filozofická fakulta patří v tomto směru bezkonkurenčně k nejaktivnějším,“ uvedla při vernisáži této expozice Ivona Vyhnánková ze Zahraničního oddělení Rektorátu UP. Dodala, že Univerzita Palackého je velmi úspěšná v získávání peněz na zahraniční mobility. „Určitě se nebojte vycestovat. Když si přečtete jednotlivé příběhy studentů, zjistíte, že všechny to obohatilo, ovlivnilo a posunulo dál,“ dodala. Zdůraznila přitom, že nynější období je charakteristické pro výběrové řízení na letní semestr tohoto akademického roku. V lednu a v únoru 2020 pak budou výběrová řízení na pobyty v dalším akademickém roce, tedy v roce 2020/2021.

Dny mobilit na FF nabídly informace o možnostech studia i stáží v zahraničí

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 10/09/2019 - 08:00

Nabídka variant a počtu míst studentských stáží řadí filozofickou fakultu k nejaktivnějším na Univerzitě Palackého. Letos poprvé své Dny mobilit rozdělila do několika bloků, během nichž věnovala pozornost jak studiu v USA a Asii, tak i v Rusku. Výstavou, instalovanou v Respiriu fakulty, připomněla i dvacetiletí, které uplynulo od vzniku programu Erasmus.

Dny mobilit jsou na filozofické fakultě již pravidelnou událostí. Jejich prostřednictvím fakulta informuje své studenty o možnostech zahraničních studijních pobytů a stáží.

„Studenty jsme upozornili na interaktivní mapu, která je umístěna nově na našich webových stránkách. Jejím prostřednictvím se mohou dozvědět o všech partnerských zahraničních školách fakulty. Letos poprvé jsme Dny mobilit rozdělili do informačních bloků zaměřených na jednotlivé regiony, zvlášť na Ameriku, Asi a Rusko. Asi největší zájem byl o Asii,“ uvedla Pavlína Flajšarová, proděkanka pro zahraničí záležitosti.

Během týdne poskytovali v blocích informace i sami studenti, kteří už nějaký pobyt či stáž absolvovali. O zkušenosti se tak podělila například Markéta Dosoudilová, studentka doktorského studijního programu Český jazyk, která hovořila o svém studijním pobytu ve slovinské Lublani v rámci programu CEEPUS.  V bloku zaměřeném na Ameriku se o napínavé zážitky z kolumbijské Bogoty podělila Eva Bošková, studentka španělské a německé filologie. Lucie Kimlová, studentka Sociologie a Andragogiky, prezentovala své studijní pobyty na americké Moravian College a na National ChengChi Univerzity na Taiwanu. Kristína Machálková a Ludmila Kulhavá, studentky Čínské filologie, hovořily o studiu v Číně, Jan Čermák představil studium na Hankuk University of Foreign Studies v Koreji. Vojtěch Jirka, student ruské filologie, který letos vycestoval už dvakrát, hovořil jak o svém ruském studijním pobytu na Tomské státní pedagogické univerzitě, tak o pracovním pobytu, který strávil v Českém centru Moskva. „Mám zkušenost s ruským vzdělávacím systémem a můžu tak srovnávat. Poznal jsem reálie periferie Ruska, tedy vzdálených kulturně odlišných oblastí. Mohl jsem cestovat po Sibiři. Získal jsem řadu kontaktů a zlepšil jsem si jak ruštinu, tak i angličtinu. Zahraniční studijní pobyt všem vřele doporučuji!,“ řekl při své prezentaci.

Během Dnů mobilit instalovala filozofická fakulta ve svém Respiriu také putovní výstavu, věnovanou 20. výročí programu Erasmus. Do tohoto programu se Univerzita Palackého zapojuje od roku 1998. Letos studenti vyjíždějí na semestrální nebo i roční pobyty tedy už podvacáté.

„Začali jsme s hrstkou partnerů v několika málo evropských zemí, postupně se portfolio rozšiřuje. V posledních letech se rozšiřuje dokonce za hranice Evropské unie. Studenti mají možnost vyjet i do tak exotických zemí, jakými jsou Zambie, Bhútán nebo Jihoafrická republika. Za dvacet let už z UP vyjelo téměř šest tisíc studentů. V těchto letech je to kolem čtyř set studentů ročně na studijní pobyty plus dalších zhruba sto dvacet studentů na praktické stáže. Filozofická fakulta patří v tomto směru bezkonkurenčně k nejaktivnějším,“ uvedla při vernisáži této expozice Ivona Vyhnánková ze Zahraničního oddělení Rektorátu UP. Dodala, že Univerzita Palackého je velmi úspěšná v získávání peněz na zahraniční mobility. „Určitě se nebojte vycestovat. Když si přečtete jednotlivé příběhy studentů, zjistíte, že všechny to obohatilo, ovlivnilo a posunulo dál,“ dodala. Zdůraznila přitom, že nynější období je charakteristické pro výběrové řízení na letní semestr tohoto akademického roku. V lednu a v únoru 2020 pak budou výběrová řízení na pobyty v dalším akademickém roce, tedy v roce 2020/2021.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Kandidáti na děkana právnické fakulty představili vize pro příští čtyři roky

Kultivované, věcné a trvající dvě hodiny. Takové bylo shromáždění akademické obce právnické fakulty, které svolal předseda senátu Michal Bartoň za účelem prezentace kandidátů na děkana. O funkci se ucházejí dva kandidáti – Zdenka Papoušková, současná děkanka, a Václav Stehlík, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva. Senátoři mezi nimi budou volit v pondělí 14. října na svém zasedání.

Kandidáti v pořadí, které určil los, nejprve představili své vize pro funkční období 2020–2024. Ve druhé polovině setkání pak měli členové akademické obce prostor se kandidátů na cokoli zeptat. Diskutovalo se například o podobě státní závěrečné zkoušky, systemizaci pracovních míst nebo o situaci na univerzitě v souvislosti se záměrem vybudovat nový vysokoškolský ústav.

Fakulta jako hrdá a stabilní součást našich životů

Zdenka Papoušková se svým týmem stojí v čele fakulty od ledna 2016 a ráda by ve své práci pokračovala další čtyři roky. „Je pro mě potěšením, že většina úkolů a cílů stanovených pro mé první funkční období je v tomto okamžiku splněna či realizována. Nemyslím si ovšem, že tento stav pro můj tým a pro mě osobně představuje stav cílový. Proto jsem se rozhodla kandidovat podruhé a garantovat tak kontinuitu v pozitivním vývoji naší fakulty,“ vysvětlila Zdenka Papoušková, odbornice na finanční právo. Za jeden ze svých nových cílů si stanovila rozšíření participace všech na fungování fakulty v rámci její třetí role, společenské odpovědnosti.

Zdůraznila, že nadále zůstává jednou z jejich priorit internacionalizace fakulty. Hodlá například zlepšit podmínky pro výjezdy studentů do zahraničí, zvýšit podporu a motivaci akademických pracovníků pro zahraniční výjezdy, zkvalitnit cizojazyčnou výuku a nadále zaručovat vysokou kvalitu letních škol práva.

Neméně důležitá je podle ní pro fakultu oblast vědy a výzkumu. „Státní ani univerzitní systémy hodnocení tvůrčí činnosti nehodlám slepě přebírat, ale zároveň je nelze ignorovat. Ráda bych ve svém druhém funkčním období vyhodnotila námi nastavené systémy hodnocení a přizpůsobila je aktuálním podmínkám,“ řekla Zdenka Papoušková. V plánu má také například osobní podporu kvalifikačního rozvoje akademických pracovníků a v oblasti juniorské vědy mimo jiné rozšíření možností studia v doktorských studijních programech nebo zlepšování podmínek školitelů.

Studentům mimo jiné slíbila zlepšování podmínek pro studium i neformální setkávání studentů s akademiky, akademikům zase například snižování administrativní zátěže. „Chci pokračovat v nastaveném trendu otevřeného konzultativního procesu u klíčových rozhodnutí fakulty a otevřené komunikaci se všemi lidmi na fakultě. Všichni jste pro fakultu klíčoví. Všichni tvoříme fakultu,“ dodala Zdenka Papoušková.

Jako důkaz garance kontinuity představila svůj proděkanský tým. Pokud bude zvolena, sáhne k jediné změně. „Počet proděkanů a rozdělení oblastí hodlám zachovat. Se čtyřmi z pěti současných proděkanů jsem dohodnuta na pokračování i v dalším funkčním období. S proděkankou pro organizaci a rozvoj Monikou Horákovou jsme se domluvily, že ve funkci pokračovat již nebude. Tohle jediné místo nechávám ve svém týmu zatím volné. Jsem otevřena jednáním, tak aby tento post byl obsazen co nejkvalitnější osobností naší fakulty,“ řekla na závěr Zdenka Papoušková, která svou volební kampaň zastřešila mottem „Fakulta jako hrdá a stabilní součást našich životů!“.

Fakulta potřebuje novou dynamiku

Václav Stehlík také nejprve zdůvodnil svou kandidaturu. „Jsem přesvědčen, že fakulta potřebuje novou dynamiku. Je třeba, aby se zaměřila na excelenci ve všech oblastech, které realizuje. Měla by převýšit kvalita nad kvantitou. Druhý důvodem je, že fakulta potřebuje nový styl řízení. Chybí mi cílené strategické řízení a chybí mi vize rezortů, kateder. Nabízím zkušenosti z vedení katedry, mám zkušenosti s managementem personálním, finančním i projektovým. A také jsem přesvědčen, že náš budoucí děkan má být habilitovaný,“ řekl Václav Stehlík, který od roku 2014 vede katedru mezinárodního a evropského práva a je dlouholetým členem akademického senátu.

Stejně jako jeho protikandidátka se dotkl všech důležitých oblastí. Ve vztahu ke studentům zdůraznil férovost a kvalitu. „Bude-li zájem, jsem například ochoten podpořit vznik pozice studentského ombudsmana. Ve vyšších ročnících vidím prostor pro praxe, specializace a zahraniční stáže. K sepětí studentů s fakultou by mohla přispět soutěž po vzoru přírodovědecké fakulty Hýčkejte svá práva. Líbil by se mi i studentský klub,“ naznačil Václav Stehlík.

Vedení fakulty by podle něj nemělo pouze řídit, ale hlavně vést. Pro každého zaměstnance například navrhuje individuální plán rozvoje, s ohledem na jeho rodinné poměry, zdraví a podobně. „Chybí mi také oborové strategie v rámci přípravy akreditací dalších habilitačních řízení.“

V oblasti vědy a výzkumu se podle něj musí investovat na vstupu a ne pouze diskutovat o způsobu hodnocení na výstupu. „Tuto oblast je potřeba řídit aktivně, zásadní jsou vědecké projekty. Myslím, že tady zatím nedokážeme využít know-how fakulty,“ řekl Václav Stehlík. Další rezervy vidí například v práci s absolventy. Navrhuje vytvoření fondu absolventů PF UP, který by podporoval konkrétní aktivity konkrétního studenta, nebo zapojení absolventů do výuky.

Zatímco Zdenka Papoušková představila svůj proděkanský tým, Václav Stehlík tento bod do prezentace nezařadil. A tak jeden z dotazů byl právě na složení jeho týmu. „Mám jasnou představu na každou proděkanskou pozici. Jména jsem ale záměrně nezveřejňoval z mnoha důvodů,“ reagoval Václav Stehlík. I on by ale rád zachoval personální kontinuitu, zejména pak v rezortech, které fungují velmi dobře, a odkázal na svůj podrobný volební program. Další možní členové jeho týmu jsou akademickými senátory. Ty nechtěl oslovovat, neboť nabídku funkcí konkrétním akademickým senátorům před volbou nepovažuje za korektní. „A pak mi zbývá třetí skupina – kolegové, kteří nejsou ani ve vedení, ani v senátu. Takto představený tým by však rozhodně nepůsobil kompaktně,“ vysvětlil Václav Stehlík.

Senátoři budou hlasovat příští týden

Kandidáta na děkana PF UP bude patnáct senátorů, devět akademických pracovníků a šest studentů, volit na svém zasedání v pondělí 14. října od 15 hodin. Na konci září požádal Václav Stehlík z důvodů své kandidatury o pozastavení senátorského mandátu, nahradil jej Ondřej Svaček. Hlasování senátorů je tajné, může být až tříkolové, a ke zvolení je třeba získat nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu (tedy 8 z 15). Volbu senátorů pak ještě potvrzuje rektor univerzity. V případě, že senátoři nevyberou žádného z uchazečů ani ve třetím kole, vyhlásí se nové volby.

Videozáznam ze shromáždění akademické obce najdete na fakultním webu.

Kandidáti na děkana právnické fakulty představili vize pro příští čtyři roky

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 10/08/2019 - 15:00

Kultivované, věcné a trvající dvě hodiny. Takové bylo shromáždění akademické obce právnické fakulty, které svolal předseda senátu Michal Bartoň za účelem prezentace kandidátů na děkana. O funkci se ucházejí dva kandidáti – Zdenka Papoušková, současná děkanka, a Václav Stehlík, vedoucí katedry mezinárodního a evropského práva. Senátoři mezi nimi budou volit v pondělí 14. října na svém zasedání.

Kandidáti v pořadí, které určil los, nejprve představili své vize pro funkční období 2020–2024. Ve druhé polovině setkání pak měli členové akademické obce prostor se kandidátů na cokoli zeptat. Diskutovalo se například o podobě státní závěrečné zkoušky, systemizaci pracovních míst nebo o situaci na univerzitě v souvislosti se záměrem vybudovat nový vysokoškolský ústav.

Fakulta jako hrdá a stabilní součást našich životů

Zdenka Papoušková se svým týmem stojí v čele fakulty od ledna 2016 a ráda by ve své práci pokračovala další čtyři roky. „Je pro mě potěšením, že většina úkolů a cílů stanovených pro mé první funkční období je v tomto okamžiku splněna či realizována. Nemyslím si ovšem, že tento stav pro můj tým a pro mě osobně představuje stav cílový. Proto jsem se rozhodla kandidovat podruhé a garantovat tak kontinuitu v pozitivním vývoji naší fakulty,“ vysvětlila Zdenka Papoušková, odbornice na finanční právo. Za jeden ze svých nových cílů si stanovila rozšíření participace všech na fungování fakulty v rámci její třetí role, společenské odpovědnosti.

Zdůraznila, že nadále zůstává jednou z jejich priorit internacionalizace fakulty. Hodlá například zlepšit podmínky pro výjezdy studentů do zahraničí, zvýšit podporu a motivaci akademických pracovníků pro zahraniční výjezdy, zkvalitnit cizojazyčnou výuku a nadále zaručovat vysokou kvalitu letních škol práva.

Neméně důležitá je podle ní pro fakultu oblast vědy a výzkum. „Státní ani univerzitní systémy hodnocení tvůrčí činnosti nehodlám slepě přebírat, ale zároveň je nelze ignorovat. Ráda bych ve svém druhém funkčním období vyhodnotila námi nastavené systémy hodnocení a přizpůsobila je aktuálním podmínkám,“ řekla Zdenka Papoušková. V plánu má také například osobní podporu kvalifikačního rozvoje akademických pracovníků a v oblasti juniorské vědy mimo jiné rozšíření možností studia v doktorských studijních programech nebo zlepšování podmínek školitelů.

Studentům mimo jiné slíbila zlepšování podmínek pro studium i neformální setkávání studentů s akademiky, akademikům zase například snižování administrativní zátěže. „Chci pokračovat v nastaveném trendu otevřeného konzultativního procesu u klíčových rozhodnutí fakulty a otevřené komunikaci se všemi lidmi na fakultě. Všichni jste pro fakultu klíčoví. Všichni tvoříme fakultu,“ dodala Zdenka Papoušková.

Jako důkaz garance kontinuity představila svůj proděkanský tým. Pokud bude zvolena, sáhne k jediné změně. „Počet proděkanů a rozdělení oblastí hodlám zachovat. Se čtyřmi z pěti současných proděkanů jsem dohodnuta na pokračování i v dalším funkčním období. S proděkankou pro organizaci a rozvoj Monikou Horákovou jsme se domluvily, že ve funkci pokračovat již nebude. Tohle jediné místo nechávám ve svém týmu zatím volné. Jsem otevřena jednáním, tak aby tento post byl obsazen co nejkvalitnější osobností naší fakulty,“ řekla na závěr Zdenka Papoušková, která svou volební kampaň zastřešila mottem „Fakulta jako hrdá a stabilní součást našich životů!“.

Fakulta potřebuje novou dynamiku

Václav Stehlík také nejprve zdůvodnil svou kandidaturu. „Jsem přesvědčen, že fakulta potřebuje novou dynamiku. Je třeba, aby se zaměřila na excelenci ve všech oblastech, které realizuje. Měla by převýšit kvalita nad kvantitou. Druhý důvodem je, že fakulta potřebuje nový styl řízení. Chybí mi cílené strategické řízení a chybí mi vize rezortů, kateder. Nabízím zkušenosti z vedení katedry, mám zkušenosti s managementem personálním, finančním i projektovým. A také jsem přesvědčen, že náš budoucí děkan má být habilitovaný,“ řekl Václav Stehlík, který od roku 2014 vede katedru mezinárodního a evropského práva a je dlouholetým členem akademického senátu.

Stejně jako jeho protikandidátka se dotkl všech důležitých oblastí. Ve vztahu ke studentům zdůraznil férovost a kvalitu. „Bude-li zájem, jsem například ochoten podpořit vznik pozice studentského ombudsmana. Ve vyšších ročnících vidím prostor pro praxe, specializace a zahraniční stáže. K sepětí studentů s fakultou by mohla přispět soutěž po vzoru přírodovědecké fakulty Hýčkejte svá práva. Líbil by se mi i studentský klub,“ naznačil Václav Stehlík.

Vedení fakulty by podle něj nemělo pouze řídit, ale hlavně vést. Pro každého zaměstnance například navrhuje individuální plán rozvoje, s ohledem na jeho rodinné poměry, zdraví a podobně. „Chybí mi také oborové strategie v rámci přípravy akreditací dalších habilitačních řízení.“

V oblasti vědy a výzkumu se podle něj musí investovat na vstupu a ne pouze diskutovat o způsobu hodnocení na výstupu. „Tuto oblast je potřeba řídit aktivně, zásadní jsou vědecké projekty. Myslím, že tady zatím nedokážeme využít know-how fakulty,“ řekl Václav Stehlík. Další rezervy vidí například v práci s absolventy. Navrhuje vytvoření fondu absolventů PF UP, který by podporoval konkrétní aktivity konkrétního studenta, nebo zapojení absolventů do výuky.

Zatímco Zdenka Papoušková představila svůj proděkanský tým, Václav Stehlík tento bod do prezentace nezařadil. A tak jeden z dotazů byl právě na složení jeho týmu. „Mám jasnou představu na každou proděkanskou pozici. Jména jsem ale záměrně nezveřejňoval z mnoha důvodů,“ reagoval Václav Stehlík. I on by ale rád zachoval personální kontinuitu, zejména pak v rezortech, které fungují velmi dobře, a odkázal na svůj podrobný volební program. Další možní členové jeho týmu jsou akademickými senátory. Ty nechtěl oslovovat, neboť nabídku funkcí konkrétním akademickým senátorům před volbou nepovažuje za korektní. „A pak mi zbývá třetí skupina – kolegové, kteří nejsou ani ve vedení, ani v senátu. Takto představený tým by však rozhodně nepůsobil kompaktně,“ vysvětlil Václav Stehlík.

Senátoři budou hlasovat příští týden

Kandidáta na děkana PF UP bude patnáct senátorů, devět akademických pracovníků a šest studentů, volit na svém zasedání v pondělí 14. října od 15 hodin. Na konci září požádal Václav Stehlík z důvodů své kandidatury o pozastavení senátorského mandátu, nahradil jej Ondřej Svaček. Hlasování senátorů je tajné, může být až tříkolové, a ke zvolení je třeba získat nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu (tedy 8 z 15). Volbu senátorů pak ještě potvrzuje rektor univerzity. V případě, že senátoři nevyberou žádného z uchazečů ani ve třetím kole, vyhlásí se nové volby.

Videozáznam ze shromáždění akademické obce najdete na fakultním webu.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky