Agregátor zdrojů

Odešel Ludvík Smrčka. Jeho mottem vždy bylo: fyzika pevných látek je experimentální věda

Novinky: Fyzikální ústav - Čt, 04/23/2020 - 10:56

S velkou lítostí vám přinášíme zprávu, že náš přítel, mentor a vzácný kolega Ludvík Smrčka včera zemřel. Ludvíkova stopa v teoretickém výzkum kvanového Hallova jevu a transportu v pevných látkách je mimořádná. Jako vedoucí oddělení 15 inicioval klíčové rozšíření laboratoře molekulární epitaxe a vybudování čistých prostor s elektronovou litografií. Minulých patnáct let výzkumu spintroniky v oddělení by bylo nemyslitelných bez těchto základních laboratoří. Ludvíkovo oblíbené motto bylo, že fyzika pevných látek je experimentální věda a my jeho teoretičtí studenti toto máme vtištěné ve své vědecké DNA. Každodenní samozřejmá komunikace mezi experimentátory a teoretiky je tradice našeho oddělení, za kterou vděčíme Ludvíkovi.

Ludvíka jsem včera odpoledne viděl na tenisovém kurtu v Cukrovarnické. Se svými blízkými kolegy hrál čtyřhru tak, jak jsem ho vídal pravidelně od roku 1992, když jsem u něj začal své doktorské studium. Řezaný servis umístil přesně do rohu čtverce na podání a mně blesklo hlavou, že mu začíná další hezká sezóna …..

Tomáš Jungwirth, 23.4. 2020

Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Epidemii pomáhají ve Fakultní nemocnici Olomouc zvládnout studenti

Jedním z pracovišť Fakultní nemocnice Olomouc, která musela v posledních týdnech bez ohledu na situaci vyvolanou pandemií Covid-19 zachovat stávající péči prakticky v neomezeném rozsahu, je Onkologická klinika. Její pacienti představují z hlediska potenciální virové nákazy extrémně rizikovou skupinu, zároveň u nich terapii nelze přerušit či její zahájení oddálit. Neocenitelnou pomoc poskytli klinice dobrovolníci z řad studentů zdravotnických oborů. Ve fakultní nemocnici jich v posledních týdnech působilo na různých pozicích na 180.

„Kdyby nebylo studentů dobrovolníků, tak by bylo mnohem obtížnější nastalou situaci personálně zvládnout,“ říká primářka Onkologické kliniky Hana Študentová. „Studenti na našem pracovišti provádějí triage pacientů, doprovázejí je na vyšetření, vykonávají sesterskou a sanitářskou práci na odděleních i v ambulanci, pomáhají s administrativou a třeba i s rehabilitací,“ vyjmenovává Hana Študentová.

„Úmrtnost na nádorová onemocnění je bohužel i v době vrcholící epidemie nesrovnatelně vyšší než na pandemii COVID-19, a naše pracoviště proto nemohlo výrazněji omezit provoz. Elán a nadšení studentek medicíny, které se dobrovolně přihlásily, byl pro nás velkou morální vzpruhou v kritické situaci,“ dodává přednosta Onkologické kliniky Bohuslav Melichar.

„Pro lékaře na odděleních i ambulancích byla jejich práce velkou pomocí, pomohly nám například se zvládáním velkého množství telefonátů a kontaktování pacientů i při práci u lůžka. Myslím, že i pro studentky samotné byla práce na naší klinice velkou životní zkušeností. Pro nás to byla příležitost jim představit náš obor, který prolíná napříč prakticky všemi obory medicíny, z jiné perspektivy, která by asi unikla, pokud by byl pobyt na klinice omezen na jeden týden vyhrazený onkologii programem studia Všeobecného lékařství. Bylo nádherné sledovat, jak rychle se učí nové věci. Jsem přesvědčen, že to budou skvělé lékařky,“ konstatuje profesor Melichar.

Neuvěřitelná zkušenost

Jednou z devíti studentek Lékařské fakulty Univerzity Palackého, které spolu s pěti studentkami Fakulty zdravotnických věd působí na olomoucké Onkologické klinice, je Andrea Ondrušková. „Pomáhám tady se sanitářskou prací od hygieny pacientů přes vydávání snídaní a obědů, ale i léků. Je to pro nás neuvěřitelná zkušenost, k níž se na fakultě nedostaneme. Navíc se můžeme zapojit také do lékařské práce, například jsem se naučila psát příjmové zprávy,“ říká studentka pátého ročníku oboru Všeobecné lékařství, která na klinice pomáhá už čtvrtým týdnem.

Její kolegyně z ročníku Lucie Pešková zase působí v ambulanci, kde zastává sesterskou práci. „Třeba měření tlaku, vykazování pro pojišťovny, přípravu dokumentace pro stacionář, doprovod pacientů na vyšetření,“ vypočítává. Také pro ni je to velká zkušenost. „Je to úplně jiný pohled než při stážích na fakultě. Zkušenosti odsud jsou doslova k nezaplacení. Onkologie je interní obor, díky práci zde jsem viděla spoustu diagnóz,“ zmiňuje Pešková.

V posledním, šestém ročníku lékařské fakulty už je další z dobrovolnického týmu Katrin Krauzová. Také ona se zapojila do sesterské práce, pomáhá lékařům, vyřizuje telefonáty a dokumentaci. „Je skvělé, že takto zblízka poznám, co obnáší práce sestry. Vidím, jak funguje ambulance, a také to, o čem je onkologie, která se prolíná do všech medicínských oborů,“ nabízí další pohled studentka, jež by se po dokončení školy chtěla věnovat chirurgii.

Na klinikách i při vstupech do areálu

Bezmála dvě stovky studentských dobrovolníků pomáhají v době epidemie Covid-19 na řadě pracovišť Fakultní nemocnice Olomouc. Lidé se s nimi potkají už při vstupu do areálu, kde ve třech skupinách celkem 32 studentů provádí triage návštěvníků a v případě podezření na nákazu koronavirem je směřuje do správných míst. „Patří jim za to obrovský dík. Nástup mají už o půl sedmé ráno a po rozdělení na triážní místa je čeká pracovní doba od 7 do 14:30. Pracují venku, takže v jarních podmínkách a měnících se podmínkách zažili déšť, sníh i spalující slunce. To vše v nepohodlných ochranných oděvech a pomůckách,“ říká s obdivem náměstkyně nelékařských oborů FN Olomouc a proděkanka pro kvalitu a praktickou výuku FZV UP Andrea Drobiličová, která má studentské dobrovolníky v době koronavirové krize na starosti.

Mladí adepti zdravotnických profesí podle jejích slov mnohdy čelí různým náladám a občas i verbální agresi přicházejících. „Celkem odbaví asi tisíc lidí za den. Ptají se jich, za jakým účelem a na jaké pracoviště přicházejí, zda v posledním týdnu neměli horečku, kašel, dušnost a podobně a také jim změří teplotu. Podle triážního schématu pak označí pacienty páskou přes ruku. Studenti mají rozepsané služby tak, aby měli mezi jednotlivými pracovními dny i volno, které mnozí musí využít ke studiu, protože je čekají zkoušky,“ doplňuje náměstkyně Drobiličová.

Epidemii pomáhají ve Fakultní nemocnici Olomouc zvládnout studenti

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 04/23/2020 - 08:00

Jedním z pracovišť Fakultní nemocnice Olomouc, která musela v posledních týdnech bez ohledu na situaci vyvolanou pandemií Covid-19 zachovat stávající péči prakticky v neomezeném rozsahu, je Onkologická klinika. Její pacienti představují z hlediska potenciální virové nákazy extrémně rizikovou skupinu, zároveň u nich terapii nelze přerušit či její zahájení oddálit. Neocenitelnou pomoc poskytli klinice dobrovolníci z řad studentů zdravotnických oborů. Ve fakultní nemocnici jich v posledních týdnech působilo na různých pozicích na 180.

„Kdyby nebylo studentů dobrovolníků, tak by bylo mnohem obtížnější nastalou situaci personálně zvládnout,“ říká primářka Onkologické kliniky Hana Študentová. „Studenti na našem pracovišti provádějí triage pacientů, doprovázejí je na vyšetření, vykonávají sesterskou a sanitářskou práci na odděleních i v ambulanci, pomáhají s administrativou a třeba i s rehabilitací,“ vyjmenovává Hana Študentová.

„Úmrtnost na nádorová onemocnění je bohužel i v době vrcholící epidemie nesrovnatelně vyšší než na pandemii COVID-19, a naše pracoviště proto nemohlo výrazněji omezit provoz. Elán a nadšení studentek medicíny, které se dobrovolně přihlásily, byl pro nás velkou morální vzpruhou v kritické situaci,“ dodává přednosta Onkologické kliniky Bohuslav Melichar.

„Pro lékaře na odděleních i ambulancích byla jejich práce velkou pomocí, pomohly nám například se zvládáním velkého množství telefonátů a kontaktování pacientů i při práci u lůžka. Myslím, že i pro studentky samotné byla práce na naší klinice velkou životní zkušeností. Pro nás to byla příležitost jim představit náš obor, který prolíná napříč prakticky všemi obory medicíny, z jiné perspektivy, která by asi unikla, pokud by byl pobyt na klinice omezen na jeden týden vyhrazený onkologii programem studia Všeobecného lékařství. Bylo nádherné sledovat, jak rychle se učí nové věci. Jsem přesvědčen, že to budou skvělé lékařky,“ konstatuje profesor Melichar.

Neuvěřitelná zkušenost

Jednou z devíti studentek Lékařské fakulty Univerzity Palackého, které spolu s pěti studentkami Fakulty zdravotnických věd působí na olomoucké Onkologické klinice, je Andrea Ondrušková. „Pomáhám tady se sanitářskou prací od hygieny pacientů přes vydávání snídaní a obědů, ale i léků. Je to pro nás neuvěřitelná zkušenost, k níž se na fakultě nedostaneme. Navíc se můžeme zapojit také do lékařské práce, například jsem se naučila psát příjmové zprávy,“ říká studentka pátého ročníku oboru Všeobecné lékařství, která na klinice pomáhá už čtvrtým týdnem.

Její kolegyně z ročníku Lucie Pešková zase působí v ambulanci, kde zastává sesterskou práci. „Třeba měření tlaku, vykazování pro pojišťovny, přípravu dokumentace pro stacionář, doprovod pacientů na vyšetření,“ vypočítává. Také pro ni je to velká zkušenost. „Je to úplně jiný pohled než při stážích na fakultě. Zkušenosti odsud jsou doslova k nezaplacení. Onkologie je interní obor, díky práci zde jsem viděla spoustu diagnóz,“ zmiňuje Pešková.

V posledním, šestém ročníku lékařské fakulty už je další z dobrovolnického týmu Katrin Krauzová. Také ona se zapojila do sesterské práce, pomáhá lékařům, vyřizuje telefonáty a dokumentaci. „Je skvělé, že takto zblízka poznám, co obnáší práce sestry. Vidím, jak funguje ambulance, a také to, o čem je onkologie, která se prolíná do všech medicínských oborů,“ nabízí další pohled studentka, jež by se po dokončení školy chtěla věnovat chirurgii.

Na klinikách i při vstupech do areálu

Bezmála dvě stovky studentských dobrovolníků pomáhají v době epidemie Covid-19 na řadě pracovišť Fakultní nemocnice Olomouc. Lidé se s nimi potkají už při vstupu do areálu, kde ve třech skupinách celkem 32 studentů provádí triage návštěvníků a v případě podezření na nákazu koronavirem je směřuje do správných míst. „Patří jim za to obrovský dík. Nástup mají už o půl sedmé ráno a po rozdělení na triážní místa je čeká pracovní doba od 7 do 14:30. Pracují venku, takže v jarních podmínkách a měnících se podmínkách zažili déšť, sníh i spalující slunce. To vše v nepohodlných ochranných oděvech a pomůckách,“ říká s obdivem náměstkyně nelékařských oborů FN Olomouc a proděkanka pro kvalitu a praktickou výuku FZV UP Andrea Drobiličová, která má studentské dobrovolníky v době koronavirové krize na starosti.

Mladí adepti zdravotnických profesí podle jejích slov mnohdy čelí různým náladám a občas i verbální agresi přicházejících. „Celkem odbaví asi tisíc lidí za den. Ptají se jich, za jakým účelem a na jaké pracoviště přicházejí, zda v posledním týdnu neměli horečku, kašel, dušnost a podobně a také jim změří teplotu. Podle triážního schématu pak označí pacienty páskou přes ruku. Studenti mají rozepsané služby tak, aby měli mezi jednotlivými pracovními dny i volno, které mnozí musí využít ke studiu, protože je čekají zkoušky,“ doplňuje náměstkyně Drobiličová.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Do plošného testování se zapojí rektor, hejtman i starostové

Zástupci vedení Univerzity Palackého, Olomouckého kraje, měst Olomouc, Litovel a Uničov, ale například i šéfkuchař Přemek Forejt a další se v pátek 24. dubna zapojí do plošného testování na Covid-19, které odstartuje v Olomouci, Uničově a Litovli. Svojí přítomností podpoří studii, jejímž cílem je zjistit, jak velká část populace již onemocnění prodělala.

Dva odběrové stany vybuduje Armáda ČR před olomouckým hypermarketem Globus a další v Litovli před supermarketem Billa a v Uničově na náměstí Osvobození. V provozu budou denně od 8:00 do 18:00. Celkem se v Olomouckém kraji počítá s otestováním zhruba 7000 osob ve věku od 18 do 89 let. Hned první den testování v regionu půjdou příkladem mimo jiné rektor Jaroslav Miller a prorektoři Pavel Banáš a Petr Bilík, zástupci fakult, ředitel Academia film Olomouc Jakub Ráliš, ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, olomoucký šéfkuchař Přemek Forejt nebo například předseda správní rady Nadace pro výzkum rakoviny Vladimír Mihál z Lékařské fakulty UP.

„Rozhodování bylo jednoduché. Rád bych přispěl ke screeningu skutečné promořenosti vybraných regionů. Výsledky studie by mohly pomoci najít cestu, jak z pandemie vyjít ven zpátky do volnějšího života. Jsem rád, že naše Univerzita Palackého i Fakultní nemocnice Olomouc přispěje ke sběru vědecky kvalitních informací,“ uvedl profesor Mihál. 

K odběrům dorazí i zástupci samospráv dotčených obcí včetně hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka, primátora Olomouce Miroslava Žbánka, náměstka primátora Martina Majora, starosty Uničova Radka Vincoura, starosty Litovle Viktora Kohouta a starosty Červenky Vladimíra Navrátila.

„Vážím si všech lidí, kteří se dobrovolně rozhodnou podpořit plošné testování. Tímto krokem umožníme epidemiologům získat velmi potřebná data pro další postupy a způsoby léčby koronaviru. Testované osoby navíc zjistí, zda už bezpříznakově prodělaly onemocnění Covid-19 a zda mají protilátky. Osobně půjdu příkladem a nechám se otestovat také," uvedl již dříve hejtman Ladislav Okleštěk.

K testování se mohou dostavit lidé, kteří nepociťují akutní příznaky nemoci, mezi něž patří zvýšená teplota, suchý kašel, rýma nebo ztráta čichu a chuti. Zdravotníci jim na místě odeberou krev a zjistí přítomnost protilátek proti koronaviru. Pokud bude test pozitivní, podstoupí následně ještě výtěr z nosohltanu, který vyloučí případnou aktivní infekci. Během odběru budou dodržena všechna potřebná hygienická opatření, aby byla zajištěna bezpečnost účastníků studie i zdravotníků.

Zájemci se mohou zaregistrovat předem, informace jsou dostupné na www.krajpomaha.cz.

Do plošného testování se zapojí rektor, hejtman i starostové

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 04/22/2020 - 15:40

Zástupci vedení Univerzity Palackého, Olomouckého kraje, měst Olomouc, Litovel a Uničov, ale například i šéfkuchař Přemek Forejt a další se v pátek 24. dubna zapojí do plošného testování na Covid-19, které odstartuje v Olomouci, Uničově a Litovli. Svojí přítomností podpoří studii, jejímž cílem je zjistit, jak velká část populace již onemocnění prodělala.

Dva odběrové stany vybuduje Armáda ČR před olomouckým hypermarketem Globus a další v Litovli před supermarketem Billa a v Uničově na náměstí Osvobození. V provozu budou denně od 8:00 do 18:00. Celkem se v Olomouckém kraji počítá s otestováním zhruba 7000 osob ve věku od 18 do 89 let. Hned první den testování v regionu půjdou příkladem mimo jiné rektor Jaroslav Miller a prorektoři Pavel Banáš a Petr Bilík, zástupci fakult, ředitel Academia film Olomouc Jakub Ráliš, ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, olomoucký šéfkuchař Přemek Forejt nebo například předseda správní rady Nadace pro výzkum rakoviny Vladimír Mihál z Lékařské fakulty UP.

„Rozhodování bylo jednoduché. Rád bych přispěl ke screeningu skutečné promořenosti vybraných regionů. Výsledky studie by mohly pomoci najít cestu, jak z pandemie vyjít ven zpátky do volnějšího života. Jsem rád, že naše Univerzita Palackého i Fakultní nemocnice Olomouc přispěje ke sběru vědecky kvalitních informací,“ uvedl profesor Mihál. 

K odběrům dorazí i zástupci samospráv dotčených obcí včetně hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka, primátora Olomouce Miroslava Žbánka, náměstka primátora Martina Majora, starosty Uničova Radka Vincoura, starosty Litovle Viktora Kohouta a starosty Červenky Vladimíra Navrátila.

„Vážím si všech lidí, kteří se dobrovolně rozhodnou podpořit plošné testování. Tímto krokem umožníme epidemiologům získat velmi potřebná data pro další postupy a způsoby léčby koronaviru. Testované osoby navíc zjistí, zda už bezpříznakově prodělaly onemocnění Covid-19 a zda mají protilátky. Osobně půjdu příkladem a nechám se otestovat také," uvedl již dříve hejtman Ladislav Okleštěk.

K testování se mohou dostavit lidé, kteří nepociťují akutní příznaky nemoci, mezi něž patří zvýšená teplota, suchý kašel, rýma nebo ztráta čichu a chuti. Zdravotníci jim na místě odeberou krev a zjistí přítomnost protilátek proti koronaviru. Pokud bude test pozitivní, podstoupí následně ještě výtěr z nosohltanu, který vyloučí případnou aktivní infekci. Během odběru budou dodržena všechna potřebná hygienická opatření, aby byla zajištěna bezpečnost účastníků studie i zdravotníků.

Zájemci se mohou zaregistrovat předem, informace jsou dostupné na www.krajpomaha.cz.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Čtvrtý ročník Talentové akademie právě začíná

Novinky: Fyzikální ústav - St, 04/22/2020 - 13:28

Stejně jako v předchozích třech letech tak i letos se mohou studenti a studentky středních škol zúčastnit projektu Talentová akademie. Jedná se o aktivitu vědeckých pracovníků z laserových center ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech, kteří se tak snaží vychovat další generaci nových vědců a zaujmout mladé lidi pro svůj obor.

Studenti se již nyní mohou na webu www.talentovka.cz zapojit do internetového kola, ve kterém na ně čeká několik příkladů a doma si sestaví i optický experiment. Dvanáct nejlepších řešitelů si pak v říjnu během třídenního finále vyzkouší simulaci skutečného vědeckého experimentu v profesionálních laboratořích laserových center.

Talentová akademie je možností, jak si zlepšit své znalosti a schopnosti v oblasti laserové fyziky a optiky. V současné době navíc doplňuje iniciativu Akademie věd “Věda na doma”, která se právě online popularizaci vědy věnuje.

Letošní ročník bude probíhat v duchu oslav 60. výročí laseru. 16. května 2020 tomu bude přesně šedesát let, kdy americký fyzik a inženýr Theodore H. Maiman spustil vůbec první funkční laser. Laser bývá právem označován za největší objev minulého století. Ostatně těžko si dnes bez jeho existence představíme většinu vědních oborů a průmyslových odvětví. Ať už se jedná o výrobu elektroniky, internet, výzkum ultra-rychlých dějů, obrábění kovů nebo o kvantové počítače, ve všech těchto oborech si laser vydobyl své nenahraditelné místo. Česká republika má ve výzkumu laserových technologií dlouhou tradici. Již v roce 1963 byly u nás v provozu tři lasery a naši vědci se tak zařadili po bok světových průkopníků laserové fyziky.

„HiLASE a ELI Beamlines reprezentují světovou špičku laserového výzkumu. Především díky kvalitnímu mezinárodnímu vědeckému týmu a přístupu k nejmodernějším laserovým technologiím mohly být v těchto centrech postaveny nejvýkonnější lasery světa, které našim vědcům dávají nepředstavitelné možnosti dalšího výzkumu“, popisuje současnou českou laserovou fyziku Tomáš Mocek, vedoucí centra HiLASE. A právě tato laserová centra nyní dávají středoškolským studentům možnost se zblízka seznámit se současným laserovým výzkumem.

Hlavním cílem Talentové akademie je ukázat středoškolákům skutečnou podobu vědecké práce. Ta začíná studiem literatury, pokračuje návrhem a realizací experimentu a končí předáním výsledků kolegům a veřejnosti. „Talentová akademie mi ukázala, že za špičkovými vědeckými pracovišti nemusíme jezdit daleko za hranice, ale stačí sednout na autobus na Kačerově a za pár minut jsme tam. Také to, že lidé působící na těchto pracovištích jsou naprosto normální a člověk si s nimi může dobře popovídat. A konečně, že věda je oblast, které bych se v budoucnu ráda věnovala,“ zmiňuje svou osobní zkušenost účastnice loňské Talentové akademie Daniela Kropáčková.

Vědci během finále mentorují tři týmy studentů a společnými silami se snaží vyřešit zadaný výzkumný problém. Studenti získají spoustu nových informací z optiky, chemie, konstruktérství, programování nebo 3D tisku a naučí se používat vědecké přístroje. Mentoři pouze usměrňují jejich nápady do rámců možností současné vědy a technologií a seznamují je s potřebnou teorií. Skutečné řešení zadaného problému, návrh experimentu, získání a zpracování dat je však plně v rukou finalistů. Talentová akademie je unikátní právě ve volnosti, kterou studenti při práci ve vědeckých laboratořích mají.

Centra ELI Beamlines a HiLASE pomocí Talentové akademie také hledají své budoucí výzkumné pracovníky. Vybraným účastníkům akce nabízejí navazující spolupráci mj. ve formě letních stáží, během nichž se studenti zapojují do reálných vědeckých projektů center.

Svoji osobní zkušenost se stážistou, absolventem historicky prvního ročníku Talentové akademie 2017, líčí Martin Přeček z experimentálního týmu centra ELI Beamlines. „S Pavlem jsme několik týdnů společně pracovali jednak na reálném výzkumném úkolu, který se týkal měření parametrů nové mikrofluidické kapalinové trysky, a dále na přípravě a ověření vědeckého zadání následujícího ročníku Talentové akademie, kdy provedl samostatně ověření většiny chemických postupů. Pavel se ukázal jako skvělý pracovník, jemuž jsem mohl svěřit dlouhodobější trpělivé řešení úkolů.“

Zájemci se do Talentové akademie 2020 mohou hlásit od 20. dubna 2020 na webových stránkách www.talentovka.cz a zabojovat tak o místo mezi dvanácti finalisty, kteří dostanou příležitost vyzkoušet si práci v laserových centrech.

Základní informace:

Organizátoři: Fyzikální ústav AV ČR – Laserová centra ELI Beamlines a HiLASE

Profil uchazeče: student čtyřletého gymnázia, vyšších stupňů osmiletého gymnázia (kvinta – oktáva) či odborné SŠ se zájmem o přírodovědné předměty, zejména pak fyziku.

Uzávěrka přihlášek: 14. července 2020

Z přihlášených účastníků vybere odborná porota 12 finalistů. Nezávislá porota je složena z vědců Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Všichni účastníci soutěže budou o výsledku informováni prostřednictvím e-mailu do 24. srpna 2020.

Datum finále: 2. - 4. října 2020, Dolní Břežany.

Více informací: www.talentovka.cz, www.facebook.com/TalentovaAkademie

Ilustrační fotografie a videospot: bit.ly/FotoMediaTA2020

Kontakt:

HiLASE: Radka Kozáková, Radka [dot] Kozakovahilase [dot] cz, 601 560 164

ELI Beamlines: Hana Strnadová, Hana [dot] Strnadovaeli-beams [dot] eu, 601 560 333

Dolní Břežany, 20. 4. 2020

Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Czech scientists contribute to the development of one-dimensional non-metallic conductors

News: Faculty of Science - St, 04/22/2020 - 10:00

An international team of scientists, involving researchers from the Regional Centre of Advanced Technologies and Materials (RCPTM), the Faculty of Science, Palacký University Olomouc, and the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU), has designed and experimentally verified the possibility of preparing single-dimensional, carbon-based conductive polymers. As carbon is one of the most abundant elements, new polymer conductors have potentially lower production costs than normal metal conductors, along with greater stability and the opportunity to control their material properties. The joint work of Czech, Spanish and Swiss scientists, which was published this week in the journal Nature Nanotechnology 1, introduces a novel approach to designing non-metallic conductors, which could be used in solar energy applications, optical technologies or nanoelectronics. The work is so important that the editors of Nature Nanotechnology included a special commentary on the article in their News & Views section (https://www.nature.com/articles/s41565-020-0667-8).

“The advantage of the new polymers is the possibility of controlling their electronic and optical properties along with expected higher stability compared to current conductive polymers, which are enriched by foreign elements. Their synthesis is simple and easily reproducible. The possibility of constructing stable carbon conductive polymers paves the way for miniaturizing and enhancing the performance of a number of electronic components,” says Pavel Jelínek, who leads the Czech team.

Metal conductors, which are currently an integral part of most commercial electrical and electronic devices, pass an electrical current by means of free electrons in their structures. In most cases, organic carbon and hydrogen-based molecules do not contain free electrons and therefore act as insulators. However, organic conductors, so-called conductive polymers, are known to carry electric current thanks to enrichment by other elements. These elements supply or extract electrons from the structure of carbon polymers, creating the essential free electrical charge responsible for high electrical conductivity. The discoverers of these polymers were awarded the Nobel Prize in Chemistry in 2000. Advantages of polymer conductors over conventional metal conductors include low-cost production, easy processing using conventional technologies, better mechanical properties and the potential for manipulating their electrical and optical characteristics. Some have found applications in organic LEDs, solar cells, transistors or different types of sensors. However, the main disadvantage of existing conductive polymers is their low chemical and thermal stability, which is linked to the presence of foreign elements in their structure. A number of laboratories around the world are, therefore, trying to prepare new types of conductive polymers that do not contain such elements. It was the Czech-Spanish-Swiss team that was the first to succeed in this challenge.

“In our work, we studied so-called p-conjugated polymers, which are characterized by alternating simple and double bonds between carbon atoms. Nevertheless, on the basis of the polymer's internal stress compensation and its electron structure, an appropriate choice of the polymer's basic construction units can be made to prepare a one-dimensional system that is located near the phase transition. It was the use of the right starting molecules that produced the highly conductive polymer with free electrons without the necessary presence of foreign elements. This approach to the synthesis of 1D conductive polymers may lead to the development of a new generation of organic conductors for molecular electronics,” says Jelínek.

The synthesis of 1D polymer chains took place on a gold surface. The chemical structure and electrical properties were examined by scientists using a scanning microscope with a chemically modified tip that enabled imaging of individual molecules (Fig. 1.) “Conductive polymers were prepared by applying appropriate molecules, developed by Spanish colleagues, to the gold surface. Their subsequent heat treatment led to the formation of long 1D chains without any structural disturbances. The basic building units of the polymers were interconnected carbon bridges. In addition, the electrical properties of 1D polymers can be tuned using just the right choice of basic construction units, moving towards the development of 1D organic semiconductors, for example. Such polymers could find applications not only in the development of molecular electronics, but also in new optoelectronic devices or organic solar cells,” says Bruno de la Torre from both FZU and RCPTM.

Following the collaboration of the Spanish and Czech teams, the results of the study have recently led to the development of chemical protocols for polymer synthesis, the preparation of which is not possible using normal processes.2 “The work in Nature Nanotechnology shows unique possibilities for surface chemistry, where different chemical rules are applied compared to reactions taking place in liquid or gaseous environments. This enables the preparation of completely unique materials such as 1D molecular conductors, with their conductivity resulting directly from their structure. These findings could help address a number of other scientific challenges and prepare a new generation of low dimensional structures with completely new optical, magnetic and electrical properties,” adds Radek Zbořil from RCPTM, Olomouc.

References:

1 B. Cirera, A. Sánchez-Grande, B. de la Torre, J. Santos, Sh. Edalatmanesh, E. Rodríguez-Sánchez, K. Lauwaet, B. Mallada, R. Zbořil, R. Miranda, O. Gröning, P. Jelínek, N. Martín, D. Ecija,Tailoring topological order and π-conjugation to engineer quasi-metallic polymers, Nature Nanotech. (2020) DOI: 10.1038/s41565-020-0668-7.

2 A. Sánchez-Grande, B. de la Torre, J. Santos, B. Cirera, K. Lauwaet, T. Chutora, S. Edalatmanesh, P. Mutombo, J. Rosen, R. Zbořil, R. Miranda, J. Björk, P. Jelínek, N. Martín and D. Écija," ANGEWANDTE CHEMIE INTERNATIONAL EDITION vol. 58, iss. 20, pp. 6559-6563, 2019. DOI: 10.1002/anie.201814154.

Fig. 1 Structure of a conductive 1D polymer imaged using atomic force microscopy (top). An image from a scanning tunnelling microscope showing so-called free electron radicals on the polymer's ends (bottom). (Image source: B. de la Torre)

Fig. 2 A schematic representation of the structure of the 1D conductive polymer on the gold surface with the tip of the scanning microscope used to characterise it. (Image source: M. Pykal)

Kategorie: News from UP

Čeští vědci přispěli k vývoji nové třídy jednorozměrných organických vodičů

Mezinárodní tým vědců za účasti výzkumníků z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty UP a Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR v Praze navrhl a experimentálně potvrdil možnost přípravy jednorozměrných vodivých polymerů na bázi uhlíku. Vzhledem k tomu, že uhlík je jedním z nejdostupnějších prvků, vykazují nové polymerní vodiče v porovnání s běžnými kovovými vodiči potenciálně nejen nižší výrobní náklady, ale také větší stabilitu a lepší možnosti řídit jejich materiálové vlastnosti.

Společná práce českých, španělských a švýcarských vědců, kterou publikoval tento týden časopis Nature Nanotechnology, představuje nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelných v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice. O významu práce svědčí fakt, že editoři časopisu Nature Nanotechnology věnovali článku speciální komentář News & Views

 „Výhodou nových polymerů je možnost řídit jejich elektronické a optické vlastnosti a očekávaná vyšší stabilita oproti stávajícím vodivým polymerům, které jsou obohaceny cizími prvky. Jejich syntéza je navíc jednoduchá a snadno opakovatelná. Možnost konstrukce stabilních uhlíkových vodivých polymerů otevírá nové možnosti pro miniaturizaci a zvýšení výkonu řady elektronických součástek,“ řekl Pavel Jelínek, který vede český tým.

Kovové vodiče, které jsou v současné době nedílnou součástí většiny komerčních elektrických a elektronických zařízení, vedou elektrický proud pomocí volných elektronů v jejich strukturách. Organické molekuly na bázi uhlíku a vodíku ve většině případů volné elektrony neobsahují a chovají se jako izolanty. Jsou ovšem známy organické vodiče, tzv. vodivé polymery, které vedou elektrický proud díky obohacení jinými prvky. Tyto cizí prvky dodávají nebo odebírají ze struktury uhlíkových polymerů elektrony, čímž vzniká potřebný volný elektrický náboj odpovědný za vysokou elektrickou vodivost. Za objev těchto polymerů byla v roce 2000 udělena Nobelova cena za chemii. Výhodou polymerních vodičů oproti běžným kovovým vodičům je nenáročnost jejich výroby a snadné zpracování běžnými technologiemi, lepší mechanické vlastnosti a možnost ladit jejich elektrické i optické charakteristiky. Některé z nich proto nalezly uplatnění v organických LED diodách, solárních článcích, tranzistorech nebo různých typech senzorů. Naopak hlavní nevýhodou stávajících vodivých polymerů je jejich nízká chemická a tepelná stabilita, která souvisí s přítomností cizích prvků v jejich struktuře. Řada laboratoří ve světě se proto snaží o přípravu nových typů vodivých polymerů, které by cizí prvky neobsahovaly. Jako prvnímu se to podařilo právě česko-španělsko-švýcarskému týmu.

„V naší práci jsme studovali tzv. pí-konjugované polymery, které jsou charakteristické střídáním jednoduchých a dvojných vazeb mezi atomy uhlíku. Nicméně vhodnou volbou základních stavebních jednotek polymeru lze připravit jednorozměrný systém, který se nachází v blízkosti fázového přechodu, na základě kompenzace vnitřního mechanického napětí polymeru a jeho elektronové struktury. Právě s použitím správných výchozích molekul vznikl vysoce vodivý polymer s volnými elektrony bez nutné přítomnosti cizích prvků. Tento přístup k syntéze 1D vodivých polymerů může vést k vývoji nové generace organických vodičů pro molekulární elektroniku,“ uvedl Jelínek.

Syntéza 1D polymerních řetízků probíhala na povrchu zlata. Chemickou strukturu a elektrické vlastnosti vědci zkoumali pomocí rastrovacího mikroskopu s chemicky upraveným hrotem, který umožňuje zobrazení jednotlivých molekul. „Vodivé polymery byly připraveny nanesením vhodných molekul, které vyvinuli španělští kolegové, na povrch zlata. Jejich následné tepelné zpracování vedlo k tvorbě dlouhých 1D řetízků bez jakýchkoliv strukturních poruch. Základní stavební jednotky polymerů byly vzájemně propojenými uhlíkovými můstky. Elektrické vlastnosti 1D polymerů lze navíc ladit právě vhodnou volbou základních stavebních jednotek a posunout se například k vývoji 1D organických polovodičů. Vyvinuté polymery by mohly nalézt uplatnění nejen při vývoji molekulární elektroniky, ale i nových optoelektronických zařízení nebo organických solárních cel,“ sdělil Bruno de la Torre působící ve FZÚ a RCPTM.

Výsledky studie navazují na spolupráci španělského a českého týmu, která v nedávné minulosti vedla k vývoji chemických protokolů pro syntézu polymerů, jejichž příprava není možná pomocí běžných postupů. „Práce v Nature Nanotechnology ukazuje unikátní možnosti chemie na površích, kde se uplatňují odlišná chemická pravidla oproti reakcím probíhajícím v kapalném nebo plynném prostředí. Lze tak připravit zcela unikátní materiály jako jsou právě 1D molekulární vodiče s vlastní vodivostí vyplývající přímo z jejich struktury. Tyto poznatky by mohly pomoci k řešení řady dalších vědeckých výzev a přípravě nové generace nízkodimenzionálních struktur se zcela novými optickými, magnetickými a elektrickými vlastnostmi,“ dodal Radek Zbořil z olomouckého RCPTM.

Čeští vědci přispěli k vývoji nové třídy jednorozměrných organických vodičů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 04/22/2020 - 10:00

Mezinárodní tým vědců za účasti výzkumníků z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty UP a Fyzikálního ústavu (FZÚ) AV ČR v Praze navrhl a experimentálně potvrdil možnost přípravy jednorozměrných vodivých polymerů na bázi uhlíku. Vzhledem k tomu, že uhlík je jedním z nejdostupnějších prvků, vykazují nové polymerní vodiče v porovnání s běžnými kovovými vodiči potenciálně nejen nižší výrobní náklady, ale také větší stabilitu a lepší možnosti řídit jejich materiálové vlastnosti.

Společná práce českých, španělských a švýcarských vědců, kterou publikoval tento týden časopis Nature Nanotechnology, představuje nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelných v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice. O významu práce svědčí fakt, že editoři časopisu Nature Nanotechnology věnovali článku speciální komentář News & Views

 „Výhodou nových polymerů je možnost řídit jejich elektronické a optické vlastnosti a očekávaná vyšší stabilita oproti stávajícím vodivým polymerům, které jsou obohaceny cizími prvky. Jejich syntéza je navíc jednoduchá a snadno opakovatelná. Možnost konstrukce stabilních uhlíkových vodivých polymerů otevírá nové možnosti pro miniaturizaci a zvýšení výkonu řady elektronických součástek,“ řekl Pavel Jelínek, který vede český tým.

Kovové vodiče, které jsou v současné době nedílnou součástí většiny komerčních elektrických a elektronických zařízení, vedou elektrický proud pomocí volných elektronů v jejich strukturách. Organické molekuly na bázi uhlíku a vodíku ve většině případů volné elektrony neobsahují a chovají se jako izolanty. Jsou ovšem známy organické vodiče, tzv. vodivé polymery, které vedou elektrický proud díky obohacení jinými prvky. Tyto cizí prvky dodávají nebo odebírají ze struktury uhlíkových polymerů elektrony, čímž vzniká potřebný volný elektrický náboj odpovědný za vysokou elektrickou vodivost. Za objev těchto polymerů byla v roce 2000 udělena Nobelova cena za chemii. Výhodou polymerních vodičů oproti běžným kovovým vodičům je nenáročnost jejich výroby a snadné zpracování běžnými technologiemi, lepší mechanické vlastnosti a možnost ladit jejich elektrické i optické charakteristiky. Některé z nich proto nalezly uplatnění v organických LED diodách, solárních článcích, tranzistorech nebo různých typech senzorů. Naopak hlavní nevýhodou stávajících vodivých polymerů je jejich nízká chemická a tepelná stabilita, která souvisí s přítomností cizích prvků v jejich struktuře. Řada laboratoří ve světě se proto snaží o přípravu nových typů vodivých polymerů, které by cizí prvky neobsahovaly. Jako prvnímu se to podařilo právě česko-španělsko-švýcarskému týmu.

„V naší práci jsme studovali tzv. pí-konjugované polymery, které jsou charakteristické střídáním jednoduchých a dvojných vazeb mezi atomy uhlíku. Nicméně vhodnou volbou základních stavebních jednotek polymeru lze připravit jednorozměrný systém, který se nachází v blízkosti fázového přechodu, na základě kompenzace vnitřního mechanického napětí polymeru a jeho elektronové struktury. Právě s použitím správných výchozích molekul vznikl vysoce vodivý polymer s volnými elektrony bez nutné přítomnosti cizích prvků. Tento přístup k syntéze 1D vodivých polymerů může vést k vývoji nové generace organických vodičů pro molekulární elektroniku,“ uvedl Jelínek.

Syntéza 1D polymerních řetízků probíhala na povrchu zlata. Chemickou strukturu a elektrické vlastnosti vědci zkoumali pomocí rastrovacího mikroskopu s chemicky upraveným hrotem, který umožňuje zobrazení jednotlivých molekul. „Vodivé polymery byly připraveny nanesením vhodných molekul, které vyvinuli španělští kolegové, na povrch zlata. Jejich následné tepelné zpracování vedlo k tvorbě dlouhých 1D řetízků bez jakýchkoliv strukturních poruch. Základní stavební jednotky polymerů byly vzájemně propojenými uhlíkovými můstky. Elektrické vlastnosti 1D polymerů lze navíc ladit právě vhodnou volbou základních stavebních jednotek a posunout se například k vývoji 1D organických polovodičů. Vyvinuté polymery by mohly nalézt uplatnění nejen při vývoji molekulární elektroniky, ale i nových optoelektronických zařízení nebo organických solárních cel,“ sdělil Bruno de la Torre působící ve FZÚ a RCPTM.

Výsledky studie navazují na spolupráci španělského a českého týmu, která v nedávné minulosti vedla k vývoji chemických protokolů pro syntézu polymerů, jejichž příprava není možná pomocí běžných postupů. „Práce v Nature Nanotechnology ukazuje unikátní možnosti chemie na površích, kde se uplatňují odlišná chemická pravidla oproti reakcím probíhajícím v kapalném nebo plynném prostředí. Lze tak připravit zcela unikátní materiály jako jsou právě 1D molekulární vodiče s vlastní vodivostí vyplývající přímo z jejich struktury. Tyto poznatky by mohly pomoci k řešení řady dalších vědeckých výzev a přípravě nové generace nízkodimenzionálních struktur se zcela novými optickými, magnetickými a elektrickými vlastnostmi,“ dodal Radek Zbořil z olomouckého RCPTM.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Čeští vědci přispěli k vývoji nové třídy jednorozměrných organických vodičů

Novinky: Fyzikální ústav - St, 04/22/2020 - 09:56

Mezinárodní tým vědců za účasti výzkumníků z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu (FZU) v Praze navrhl a experimentálně potvrdil možnost přípravy jednorozměrných vodivých polymerů na bázi uhlíku. Vzhledem k tomu, že uhlík je jedním z nejdostupnějších prvků, vykazují nové polymerní vodiče v porovnání s běžnými kovovými vodiči potenciálně nejen nižší výrobní náklady, ale také větší stabilitu a lepší možnosti řídit jejich materiálové vlastnosti. Společná práce českých, španělských a švýcarských vědců, kterou publikoval tento týden časopis Nature Nanotechnology,1 představuje nový přístup k vývoji nekovových vodičů využitelných v solární energetice, optických technologiích či nanoelektronice. O významu práce svědčí fakt, že editoři časopisu Nature Nanotechnology věnovali článku speciální komentář News & Views. (https://www.nature.com/articles/s41565-020-0667-8)

„Výhodou nových polymerů je vysoká reprodukovatelnost přípravy a očekávaná vyšší stabilita oproti původním obohaceným vodivým polymerům. Možnost konstrukce stabilních uhlíkových vodivých polymerů otevírá nové možnosti pro miniaturizaci a zvýšení výkonu řady elektronických součástek,“ říká Pavel Jelínek, který vede český tým.

Kovové vodiče, které jsou v současné době nedílnou součástí většiny komerčních elektrických a elektronických zařízení, vedou elektrický proud pomocí volných elektronů v jejich strukturách. Organické molekuly na bázi uhlíku a vodíku ve většině případů volné elektrony neobsahují a chovají se jako izolanty. Jsou ovšem známy organické vodiče, tzv. vodivé polymery, které vedou elektrický proud díky obohacení jinými prvky. Tyto cizí prvky dodávají nebo odebírají ze struktury uhlíkových polymerů elektrony, čímž vzniká potřebný volný elektrický náboj odpovědný za vysokou elektrickou vodivost. Za objev těchto polymerů byla v roce 2000 udělena Nobelova cena za chemii. Výhodou polymerních vodičů oproti běžným kovovým vodičům je nenáročnost jejich výroby a snadné zpracování běžnými technologiemi, lepší mechanické vlastnosti a možnost ladit jejich elektrické i optické charakteristiky. Některé z nich proto nalezly uplatnění v organických LED diodách, solárních článcích, tranzistorech nebo různých typech senzorů. Naopak hlavní nevýhodou stávajících vodivých polymerů je jejich nízká chemická a tepelná stabilita, která souvisí s přítomností cizích prvků v jejich struktuře. Řada laboratoří ve světě se proto snaží o přípravu nových typů vodivých polymerů, které by cizí prvky neobsahovaly. Jako prvnímu se to podařilo právě česko-španělsko-švýcarskému týmu.

„V naší práci jsme studovali tzv. π-konjugované polymery, které jsou charakteristické střídáním jednoduchých a dvojných vazeb mezi atomy uhlíku. Nicméně vhodnou volbou základních stavebních jednotek polymeru lze připravit jednorozměrný systém, který se nachází v blízkosti fázového přechodu, na základě kompenzace vnitřního mechanického napětí polymeru a jeho elektronové struktury. Právě s použitím správných výchozích molekul vznikl vysoce vodivý polymer s volnými elektrony bez nutné přítomnosti cizích prvků. Tento přístup k syntéze 1D vodivých polymerů může vést k vývoji nové generace organických vodičů pro molekulární elektroniku, uvedl Jelínek.

Syntéza 1D polymerních řetízků probíhala na povrchu zlata. Chemickou strukturu a elektrické vlastnosti vědci zkoumali pomocí rastrovacího mikroskopu s chemicky upraveným hrotem, který umožňuje zobrazení jednotlivých molekul (obr. 1.) „Vodivé polymery byly připraveny nanesením vhodných molekul, které vyvinuli španělští kolegové, na povrch zlata. Jejich následné tepelné zpracování vedlo k tvorbě dlouhých 1D řetízků bez jakýchkoliv strukturních poruch. Základní stavební jednotky polymerů byly vzájemně propojenými uhlíkovými můstky. Elektrické vlastnosti 1D polymerů lze navíc ladit právě vhodnou volbou základních stavebních jednotek a posunout se například k vývoji 1D organických polovodičů. Vyvinuté polymery by mohly nalézt uplatnění nejen při vývoji molekulární elektroniky, ale i nových optoelektronických zařízení nebo organických solárních cel,“ říká Bruno de la Torre působící ve FZU a RCPTM.

Výsledky studie navazují na spolupráci španělského a českého týmu, která v nedávné minulosti vedla k vývoji chemických protokolů pro syntézu polymerů, jejichž příprava není možná pomocí běžných postupů.2 „Práce v Nature Nanotechnology ukazuje unikátní možnosti chemie na površích, kde se uplatňují odlišná chemická pravidla oproti reakcím probíhajícím v kapalném nebo plynném prostředí. Lze tak připravit zcela unikátní materiály jako jsou právě 1D molekulární vodiče s vlastní vodivostí vyplývající přímo z jejich struktury. Tyto poznatky by mohly pomoci k řešení řady dalších vědeckých výzev a přípravě nové generace nízkodimenzionálních struktur se zcela novými optickými, magnetickými a elektrickými vlastnostmi,“ dodává Radek Zbořil z olomouckého RCPTM.

Reference:

1. B. Cirera, A. Sánchez-Grande, B. de la Torre, J. Santos, Sh. Edalatmanesh, E. Rodríguez-Sánchez, K. Lauwaet, B. Mallada, R. Zbořil, R. Miranda, O. Gröning, P. Jelínek, N. Martín, D. Ecija,Tailoring topological order and π-conjugation to engineer quasi-metallic polymers, Nature Nanotech. (2020) DOI: 10.1038/s41565-020-0668-7.

2. A. Sánchez-Grande, B. de la Torre, J. Santos, B. Cirera, K. Lauwaet, T. Chutora, S. Edalatmanesh, P. Mutombo, J. Rosen, R. Zbořil, R. Miranda, J. Björk, P. Jelínek, N. Martín and D. Écija," ANGEWANDTE CHEMIE INTERNATIONAL EDITION vol. 58, iss. 20, pp. 6559-6563, 2019. DOI: 10.1002/anie.201814154.

Kontaktní osoby:

Pavel Jelínek

Fyzikální ústav AV ČR | RCPTM

E-mail: jelinekpfzu [dot] cz | M: 734 353 740

https://www.nature.com/articles/s41565-020-0668-7

Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Univerzita zjišťuje názory absolventů

Podělit se o své zkušenosti po absolvování studia, zhodnotit klady i mínusy pobytu v Olomouci a odvyprávět svůj příběh, to vše mohou absolventi Univerzity Palackého, kteří se zúčastní velkého dotazníkového šetření.

Jeho cílem je získat zpětnou vazbu v oblasti vzdělávání a také důležité informace o kariéře a mobilitě absolventů, které by mohly pomoci při prevenci „odlivu mozků“ z regionu. „Dotazníkové šetření je určeno registrovaným absolventům v Klubu absolventů. Těm jsme na počátku dubna rozeslali hromadný e-mail s informací o jeho zahájení. Hned během prvního týdne se nám do klubu zaregistrovalo dalších 32 absolventů. Již zaregistrovaní členové totiž přeposlali e-mail svým spolužákům, kteří však ještě nebyli registrovaní. Museli se tedy zaregistrovat, a tak nám narostl počet členů klubu,“ popisuje „vedlejší“ pozitivní efekt šetření Eva Blažková, která má na UP program Absolvent na starosti.

Klub absolventů existuje na UP od podzimu 2014. V současnosti je jeho členy na dvanáct tisíc absolventů ze všech fakult univerzity. Cíl klubu, tedy aby univerzita udržovala nejen „administrativní“ kontakt s bývalými studenty, ale aby je také aktivně zapojila do aktuálního dění, nabídla jim různé benefity a zajímala se o jejich názory, se daří naplňovat. „Důkazem, že absolventy zajímá, jak a čím žije jejich alma mater, je i jak pečlivě a zodpovědně přistupují k zodpovězení dotazníkových otázek. Nejenže odpovídají, ale přidávají i konstruktivní podněty, díky kterým jsme některé otázky operativně upřesňovali, popřípadě rozšířili výběr možností pro odpověď. Právě na podnět respondentů jsme přímo do dotazníku vložili i otevřenou otázku ´podělte se s námi o váš příběh´,“ doplnila Eva Blažková.

Dotazník, který najdete zde, je možné vyplňovat až do 30. dubna. Ti, kdo odpoví, se automaticky zařadí do soutěže o hodnotné ceny. Ty se budou losovat v květnu. „Vyhrát bude možné například poukaz do Cocktail baru OSA, narozeninový dort či baristický kurz od Coffee Library, poukazy na program Kina Metropol, jazykový kurz Lingua Centrum Olomouc, vstupy do Lanového centra PROUD Olomouc, pobyt ve stylovém Long Story Short, hotelu NH Collection Olomouc Congress nebo poukazy do univerzitního obchodu UPoint. Myslím si, že i proto stojí za to věnovat našemu dotazníku pár minut času,“ uzavírá Eva Blažková.

Univerzita zjišťuje názory absolventů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 04/22/2020 - 08:00

Podělit se o své zkušenosti po absolvování studia, zhodnotit klady i mínusy pobytu v Olomouci a odvyprávět svůj příběh, to vše mohou absolventi Univerzity Palackého, kteří se zúčastní velkého dotazníkového šetření.

Jeho cílem je získat zpětnou vazbu v oblasti vzdělávání a také důležité informace o kariéře a mobilitě absolventů, které by mohly pomoci při prevenci „odlivu mozků“ z regionu. „Dotazníkové šetření je určeno registrovaným absolventům v Klubu absolventů. Těm jsme na počátku dubna rozeslali hromadný e-mail s informací o jeho zahájení. Hned během prvního týdne se nám do klubu zaregistrovalo dalších 32 absolventů. Již zaregistrovaní členové totiž přeposlali e-mail svým spolužákům, kteří však ještě nebyli registrovaní. Museli se tedy zaregistrovat, a tak nám narostl počet členů klubu,“ popisuje „vedlejší“ pozitivní efekt šetření Eva Blažková, která má na UP program Absolvent na starosti.

Klub absolventů existuje na UP od podzimu 2014. V současnosti je jeho členy na dvanáct tisíc absolventů ze všech fakult univerzity. Cíl klubu, tedy aby univerzita udržovala nejen „administrativní“ kontakt s bývalými studenty, ale aby je také aktivně zapojila do aktuálního dění, nabídla jim různé benefity a zajímala se o jejich názory, se daří naplňovat. „Důkazem, že absolventy zajímá, jak a čím žije jejich alma mater, je i jak pečlivě a zodpovědně přistupují k zodpovězení dotazníkových otázek. Nejenže odpovídají, ale přidávají i konstruktivní podněty, díky kterým jsme některé otázky operativně upřesňovali, popřípadě rozšířili výběr možností pro odpověď. Právě na podnět respondentů jsme přímo do dotazníku vložili i otevřenou otázku ´podělte se s námi o váš příběh´,“ doplnila Eva Blažková.

Dotazník, který najdete zde, je možné vyplňovat až do 30. dubna. Ti, kdo odpoví, se automaticky zařadí do soutěže o hodnotné ceny. Ty se budou losovat v květnu. „Vyhrát bude možné například poukaz do Cocktail baru OSA, narozeninový dort či baristický kurz od Coffee Library, poukazy na program Kina Metropol, jazykový kurz Lingua Centrum Olomouc, vstupy do Lanového centra PROUD Olomouc, pobyt ve stylovém Long Story Short, hotelu NH Collection Olomouc Congress nebo poukazy do univerzitního obchodu UPoint. Myslím si, že i proto stojí za to věnovat našemu dotazníku pár minut času,“ uzavírá Eva Blažková.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Olomoucký kraj plošně otestuje téměř 7000 obyvatel na přítomnost Covid-19

Už od pátku 24. dubna mohou obyvatelé Olomouckého kraje pomoci v boji s onemocněním Covid-19. V Olomouci, Litovli a Uničově totiž startuje studie, jejíž účastníci na základě testování získají nejen informace o tom, zda s virem přišli do kontaktu, ale současně poskytnou odborníkům údaje klíčové pro výzkum choroby i pro případné rozvolnění přijatých protiepidemických opatření. K účasti vyzývá i vedení Olomouckého kraje, který pomáhá studii a testování v kraji organizovat. Testování zajišťuje Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Celkem bude testováno zhruba 7000 osob, které nepociťují akutní příznaky respiračního onemocnění.

„Co je cílem testování? Odpovědět na základní otázku, kolik z nás si nemoc již prodělalo. Člověk, který test podstoupí, si nejen ověří, že je zdravý a neohrožuje své blízké, ale poskytne důležité údaje pro zdravotníky, vědce i vládu. Lidé, kteří již nemoc prodělali a mají vyvinuté protilátky, mohou v případě souhlasu dokonce darováním krevní plazmy zachránit životy svých spoluobčanů s těžkou formou nemoci Covid-19,“ objasnil cíl studie ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) Marián Hajdúch, který je i národním koordinátorem testování na Covid-19 a jeden z pěti vedoucích představitelů studie na národní úrovni.

Do studie bude zapojen také Ústav mikrobiologie pod vedením přednosty Milana Koláře, kde se budou podrobněji zkoumat protilátky proti viru. V Olomouckém kraji se na průběhu testování kromě hejtmanství, ÚMTM, FNOL a Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP podílí také Armáda České republiky, Krajská hygienická stanice, vedení dotčených měst a hypermarket Globus Olomouc.

Pro zájemce, kteří v nejbližších dnech obdrží instrukce k zapojení do studie na stránkách www.krajpomaha.cz, budou připraveny čtyři stany pro odběr krve na testování protilátek na Covid-19. Dva stany vybuduje Armáda ČR před olomouckým hypermarketem Globus. Další stany budou v Litovli před supermarketem Billa a v Uničově na náměstí Osvobození. Ty jsou určeny především pro obyvatele tamní oblasti, která se v březnu ocitla ve dvoutýdenní karanténě.

„Chceme obyvatelům z uzavřené oblasti vyjít vstříc s testováním na místě, aby nemuseli dojíždět do Olomouce. Myslím, že to je to nejmenší, co pro ně můžeme po dvoutýdenní izolaci, kterou museli podstoupit, udělat,“ řekl ředitel FNOL Roman Havlík. Testování bude probíhat zdarma a za přísných hygienických podmínek, výsledky se účastníci studie dozví přímo na místě do 15 minut. Zatímco v Olomouci se počítá s testováním asi 4000 obyvatel ve věku od 18 do 89 let, v Uničově, Litovli a okolí se bude testovat kolem 2500 lidí.

„Vážím si všech lidí, kteří se dobrovolně rozhodnou podpořit plošné testování. Tímto krokem umožníme epidemiologům získat velmi potřebná data pro další postupy a způsoby léčby koronaviru. Navíc testované osoby zjistí, zda už bezpříznakově prodělaly onemocnění Covid-19 a zda mají protilátky. Osobně půjdu příkladem a nechám se otestovat také," uvedl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.

„K testování se mohou dostavit lidé, kteří nepociťují akutní příznaky nemoci, mezi něž patří zvýšená teplota, suchý kašel nebo rýma. Zdravotníci jim na místě odeberou krev a následně zjistí přítomnost protilátek proti koronaviru. Pokud bude test pozitivní, podstoupí následně ještě výtěr z nosohltanu, který vyloučí případnou aktivní infekci, byť je velmi nepravděpodobná,“ popsal testování Marián Hajdúch z ÚMTM. Lidé se musí před testováním prokázat průkazem totožnosti či průkazkou zdravotní pojišťovny.

Výsledky testování budou zpracovány a zveřejněny zcela anonymně bez možnosti identifikace zapojených osob. Veškeré další detaily budou zájemcům dostupné v informacích pro účastníky studie, které jsou součástí informovaného souhlasu.

Další důležité informace se zájemci dozví na stránkách www.krajpomaha.cz, www.imtm.cz, www.upol.cz a covid-imunita.uzis.cz.

Olomoucký kraj plošně otestuje téměř 7000 obyvatel na přítomnost Covid-19

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 04/21/2020 - 11:20

Už od pátku 24. dubna mohou obyvatelé Olomouckého kraje pomoci v boji s onemocněním Covid-19. V Olomouci, Litovli a Uničově totiž startuje studie, jejíž účastníci na základě testování získají nejen informace o tom, zda s virem přišli do kontaktu, ale současně poskytnou odborníkům údaje klíčové pro výzkum choroby i pro případné rozvolnění přijatých protiepidemických opatření. K účasti vyzývá i vedení Olomouckého kraje, který pomáhá studii a testování v kraji organizovat. Testování zajišťuje Ústav molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Celkem bude testováno zhruba 7000 osob, které nepociťují akutní příznaky respiračního onemocnění.

„Co je cílem testování? Odpovědět na základní otázku, kolik z nás si nemoc již prodělalo. Člověk, který test podstoupí, si nejen ověří, že je zdravý a neohrožuje své blízké, ale poskytne důležité údaje pro zdravotníky, vědce i vládu. Lidé, kteří již nemoc prodělali a mají vyvinuté protilátky, mohou v případě souhlasu dokonce darováním krevní plazmy zachránit životy svých spoluobčanů s těžkou formou nemoci Covid-19,“ objasnil cíl studie ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) Marián Hajdúch, který je i národním koordinátorem testování na Covid-19 a jeden z pěti vedoucích představitelů studie na národní úrovni.

Do studie bude zapojen také Ústav mikrobiologie pod vedením přednosty Milana Koláře, kde se budou podrobněji zkoumat protilátky proti viru. V Olomouckém kraji se na průběhu testování kromě hejtmanství, ÚMTM, FNOL a Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP podílí také Armáda České republiky, Krajská hygienická stanice, vedení dotčených měst a hypermarket Globus Olomouc.

Pro zájemce, kteří v nejbližších dnech obdrží instrukce k zapojení do studie na stránkách www.krajpomaha.cz, budou připraveny čtyři stany pro odběr krve na testování protilátek na Covid-19. Dva stany vybuduje Armáda ČR před olomouckým hypermarketem Globus. Další stany budou v Litovli před supermarketem Billa a v Uničově na náměstí Osvobození. Ty jsou určeny především pro obyvatele tamní oblasti, která se v březnu ocitla ve dvoutýdenní karanténě.

„Chceme obyvatelům z uzavřené oblasti vyjít vstříc s testováním na místě, aby nemuseli dojíždět do Olomouce. Myslím, že to je to nejmenší, co pro ně můžeme po dvoutýdenní izolaci, kterou museli podstoupit, udělat,“ řekl ředitel FNOL Roman Havlík. Testování bude probíhat zdarma a za přísných hygienických podmínek, výsledky se účastníci studie dozví přímo na místě do 15 minut. Zatímco v Olomouci se počítá s testováním asi 4000 obyvatel ve věku od 18 do 89 let, v Uničově, Litovli a okolí se bude testovat kolem 2500 lidí.

„Vážím si všech lidí, kteří se dobrovolně rozhodnou podpořit plošné testování. Tímto krokem umožníme epidemiologům získat velmi potřebná data pro další postupy a způsoby léčby koronaviru. Navíc testované osoby zjistí, zda už bezpříznakově prodělaly onemocnění Covid-19 a zda mají protilátky. Osobně půjdu příkladem a nechám se otestovat také," uvedl hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.

„K testování se mohou dostavit lidé, kteří nepociťují akutní příznaky nemoci, mezi něž patří zvýšená teplota, suchý kašel nebo rýma. Zdravotníci jim na místě odeberou krev a následně zjistí přítomnost protilátek proti koronaviru. Pokud bude test pozitivní, podstoupí následně ještě výtěr z nosohltanu, který vyloučí případnou aktivní infekci, byť je velmi nepravděpodobná,“ popsal testování Marián Hajdúch z ÚMTM. Lidé se musí před testováním prokázat průkazem totožnosti či průkazkou zdravotní pojišťovny.

Výsledky testování budou zpracovány a zveřejněny zcela anonymně bez možnosti identifikace zapojených osob. Veškeré další detaily budou zájemcům dostupné v informacích pro účastníky studie, které jsou součástí informovaného souhlasu.

Další důležité informace se zájemci dozví na stránkách www.krajpomaha.cz, www.imtm.cz, www.upol.cz a covid-imunita.uzis.cz.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Učitel pedagogické fakulty připravil Hovory z karantény

Studenti, absolventi i pedagogové Univerzity Palackého a také osobnosti kulturního života Olomouce jsou hosty nových online rozhovorů Jana Gregara z pedagogické fakulty. Jeho Hovory z karantény mají pomoci zpestřit dobu nouzového stavu.

„Mým cílem je alespoň takto se s lidmi potkat a popovídat si. Za víc než desetiletí mého pobytu v Olomouci jsem získal hodně kontaktů a navázal i hodně přátelských vztahů. Oslovuji tedy ty respondenty, které znám, a budu velmi rád, když se s nimi seznámíte také,“ řekl Jan Gregar z Ústavu cizích jazyků pedagogické fakulty. Už před časem vedl rozhovory s osobnostmi univerzitního a kulturního života Olomouce v prostorách UPointu, obchodu UP. Nyní jej k této aktivitě však vedla především potřeba sociálního kontaktu.

„Nevím, jestli je něco, co bych dělal v životě dobře. A vlastně si ani nejsem jistý, co v životě dělám opravdu rád. Ale jednou věcí si jistý jsem. V životě se toho nenaučíte tolik ani čtením knih, ani sledováním naučných videí, ale tím, že s lidmi diskutujete, bavíte se s nimi. Mnohé z těch lidí, se kterými vedu rozhovory, jsem řadu let neviděl a jsem rád, že se alespoň touto cestou můžeme potkat a že se s obsahem tohoto setkání můžu podělit s ostatními. Zjistil jsem, že lepší než si všechny ty kontakty jen shromažďovat, je sdílet je dál. Spící kontakt je totiž velmi často mrtvý kontakt,“ dodal.

Zpočátku nouzového stavu měly jeho krátké hovory pomoci studentům udržet si jakýsi elán do práce. „Když se však i do mé mysli postupně vkrádala jakási obava, rozhodl jsem se pracovat ještě víc. Každý den tak nabízím dvě setkání. Nabízím je všem, kteří mají podobné pocity jako já, i těm, kteří, možná stejně jako já, mají i sociální absťák,“ doplnil.  

Hovory z karantény zveřejňuje akademik z pedagogické fakulty na svém facebookovém profilu. Dnes jich má připraveno zhruba čtyřicet, některým respondentům dotazy putovaly do USA, Indonésie, Německa či Indie. Zajímavě shrnul současnou situaci například Jan Stejskal z katedry historie FF, který závěrem onlinového setkání uvedl, že je dobré vzít nastalou krizi jako příležitost, dar či ponaučení.

„Naši předkové během svých životů často procházeli mnohem horšími časy. My se tak můžeme zastavit a zamyslet se nad tím, jak se například chováme k blízkým, a možná bychom některé věci měli brát vážněji,“ uvedl.

Zájemci se během hovorů mohli už setkat také s Janem Strojilem z lékařské fakulty, Zuzanou Pejpkovou, absolventkou FF UP, která pracuje pro Dobrovolnické centrum UP, či Vojtou Kudlanem, studentem pátého ročníku Učitelství pro první stupeň základních škol pedagogické fakulty. Za poslech stojí určitě rozhovor s emeritním rektorem UP Josefem Jařabem, děkanem fakulty tělesné kultury Michalem Šafářem, také Janem Žůrkem, vedoucím Divadla na cucky, i například absolventem pedagogické fakulty Michalem Hudcem, který si nemocí Covid-19 prošel. Více ZDE. 

Učitel pedagogické fakulty připravil Hovory z karantény

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 04/21/2020 - 08:00

Studenti, absolventi i pedagogové Univerzity Palackého a také osobnosti kulturního života Olomouce jsou hosty nových online rozhovorů Jana Gregara z pedagogické fakulty. Jeho Hovory z karantény mají pomoci zpestřit dobu nouzového stavu.

„Mým cílem je alespoň takto se s lidmi potkat a popovídat si. Za víc než desetiletí mého pobytu v Olomouci jsem získal hodně kontaktů a navázal i hodně přátelských vztahů. Oslovuji tedy ty respondenty, které znám, a budu velmi rád, když se s nimi seznámíte také,“ řekl Jan Gregar z Ústavu cizích jazyků pedagogické fakulty. Už před časem vedl rozhovory s osobnostmi univerzitního a kulturního života Olomouce v prostorách UPointu, obchodu UP. Nyní jej k této aktivitě však vedla především potřeba sociálního kontaktu.

„Nevím, jestli je něco, co bych dělal v životě dobře. A vlastně si ani nejsem jistý, co v životě dělám opravdu rád. Ale jednou věcí si jistý jsem. V životě se toho nenaučíte tolik ani čtením knih, ani sledováním naučných videí, ale tím, že s lidmi diskutujete, bavíte se s nimi. Mnohé z těch lidí, se kterými vedu rozhovory, jsem řadu let neviděl a jsem rád, že se alespoň touto cestou můžeme potkat a že se s obsahem tohoto setkání můžu podělit s ostatními. Zjistil jsem, že lepší než si všechny ty kontakty jen shromažďovat, je sdílet je dál. Spící kontakt je totiž velmi často mrtvý kontakt,“ dodal.

Zpočátku nouzového stavu měly jeho krátké hovory pomoci studentům udržet si jakýsi elán do práce. „Když se však i do mé mysli postupně vkrádala jakási obava, rozhodl jsem se pracovat ještě víc. Každý den tak nabízím dvě setkání. Nabízím je všem, kteří mají podobné pocity jako já, i těm, kteří, možná stejně jako já, mají i sociální absťák,“ doplnil.  

Hovory z karantény zveřejňuje akademik z pedagogické fakulty na svém facebookovém profilu. Dnes jich má připraveno zhruba čtyřicet, některým respondentům dotazy putovaly do USA, Indonésie, Německa či Indie. Zajímavě shrnul současnou situaci například Jan Stejskal z katedry historie FF, který závěrem onlinového setkání uvedl, že je dobré vzít nastalou krizi jako příležitost, dar či ponaučení.

„Naši předkové během svých životů často procházeli mnohem horšími časy. My se tak můžeme zastavit a zamyslet se nad tím, jak se například chováme k blízkým, a možná bychom některé věci měli brát vážněji,“ uvedl.

Zájemci se během hovorů mohli už setkat také s Janem Strojilem z lékařské fakulty, Zuzanou Pejpkovou, absolventkou FF UP, která pracuje pro Dobrovolnické centrum UP, či Vojtou Kudlanem, studentem pátého ročníku Učitelství pro první stupeň základních škol pedagogické fakulty. Za poslech stojí určitě rozhovor s emeritním rektorem UP Josefem Jařabem, děkanem fakulty tělesné kultury Michalem Šafářem, také Janem Žůrkem, vedoucím Divadla na cucky, i například absolventem pedagogické fakulty Michalem Hudcem, který si nemocí Covid-19 prošel. Více ZDE. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

UP figuruje mezi nejlepšími výzkumnými organizacemi

Univerzita Palackého patří do skupiny nejlepších tuzemských výzkumných vysokých škol. Vyplývá to z informací Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která rozdělila na základě Hodnocení 2017+ výzkumné organizace do čtyř skupin podle bibliometrického porovnání a kvality jejich vybraných výsledků v národním měřítku. Do hodnocení spadaly i vysoké školy. UP uspěla především v oblasti přírodních věd a medicínských oborů.

Univerzita Palackého byla hodnocena ve skupině multioborových vysokých škol. RVVI jí dala na základě výsledků hodnocení „vynikající“. „V profilových oborových skupinách (přírodní vědy) je univerzita konzistentně hodnocena ve většině oborů jako vynikající, mezi vynikající vysoké školy spadá ještě i v medicíně a ve vedlejších technických oborech. Zastoupení společenských oborů je dosud, ve dvouletém období, málo početné a okrajové. Podobně je počet hodnocených výsledků v humanitních oborech ve dvouleté hodnotící periodě stále ne zcela dostatečný pro silné závěry hodnocení.“

Podle Pavla Banáše, prorektora pro strategii vědy a výzkumu, Univerzita Palackého opět ukázala, že jednoznačně patří mezi nejlepší výzkumné organizace v ČR. „Co je však podstatnější, i při diskuzích o možných dalších kritériích pro hodnocení výzkumných organizací, např. podle citačních ohlasů publikační činnosti, se naše univerzita opět jednoznačně řadí mezi přední české výzkumné organizace. Proto je i do budoucna důležité udržet si natolik kvalitní vědeckou činnost ve všech oborech, že budeme nepřehlédnutelní v kterémkoliv systému hodnocení,“ uvedl prorektor Banáš.

V podrobnějším oborovém hodnocení RVVI konstatuje: „UP vykazuje vyrovnaný výkon v širokém spektru přírodovědných oborů, které jsou z hlediska mezinárodního srovnání na ‚vynikající‘ úrovni: biologie, chemie, fyzika (kde i s přihlédnutím k podílu kolaborativních výsledků na prvním decilu (D1) v M2 zůstává na mezinárodní úrovni), vědy o zemi, matematika. Pro Univerzitu Palackého jsou tzv. velké kolaborace významnou prestižní oblastí prezentace výsledků výzkumu v některých oborech (zejména ve fyzice), ke které je nutné v národním srovnání přihlédnout. V národním srovnání se jedná o jednu z nejsilnějších a ve výzkumu nejkvalitnějších vysokých škol v dané oborové skupině. Přestože to není hlavním posláním, přispívá výbornými výsledky i v některých technických oborech, které jsou úzce propojeny s přírodovědnými. Mnoho vynikajících výsledků má v nanotechnologiích, materiálovém a environmentálním inženýrství a biotechnologiích; zároveň ale vykazuje vysoké množství výsledků v nejnižším segmentu kvality v inženýrství medicínském. V případě medicínských oborů patří UP ještě k vynikajícím výzkumným organizacím v národním srovnání.“

RVVI hodnotila i sociálně vědní a humanitní obory. „V sociálně vědních oborech je UP aktivní v celé šíři oborové skupiny, ale nedosahuje systematicky kvalitních výstupů. Žádný z oborů nedosahuje v národním srovnání nejvyššího stupně kvality. Kvalitní výstupy se nachází v oborech psychologie a sociální a ekonomická geografie. Humanitní obory jsou na UP pravidelně zastoupeny mezi kvalitními výstupy, ve většině oborů ve vyvážené kvalitativní struktuře. Celkově má UP vynikající poměr dobrých výsledků vůči průměrným a podprůměrným.“

Jak ale připomíná RVVI, hodnocení zahrnuje pouze výsledky uplatněné ve dvou letech. „Proto je škálování v implementačním období, kdy se na národní úrovni využijí pouze vybrané indikátory, považováno za indikativní a bude sloužit zejména výzkumným organizacím ke zjištění kvality jejich vybraných výsledků v národním měřítku. Indikativní zařazení z roku 2017 se může na základě hodnocení v roce 2018 a zejména podle mezinárodního hodnocení kompletních Modulů 1 a 2 v roce 2019 změnit.“

UP figuruje mezi nejlepšími výzkumnými organizacemi

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 04/20/2020 - 12:00

Univerzita Palackého patří do skupiny nejlepších tuzemských výzkumných vysokých škol. Vyplývá to z informací Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), která rozdělila na základě Hodnocení 2017+ výzkumné organizace do čtyř skupin podle bibliometrického porovnání a kvality jejich vybraných výsledků v národním měřítku. Do hodnocení spadaly i vysoké školy. UP uspěla především v oblasti přírodních věd a medicínských oborů.

Univerzita Palackého byla hodnocena ve skupině multioborových vysokých škol. RVVI jí dala na základě výsledků hodnocení „vynikající“. „V profilových oborových skupinách (přírodní vědy) je univerzita konzistentně hodnocena ve většině oborů jako vynikající, mezi vynikající vysoké školy spadá ještě i v medicíně a ve vedlejších technických oborech. Zastoupení společenských oborů je dosud, ve dvouletém období, málo početné a okrajové. Podobně je počet hodnocených výsledků v humanitních oborech ve dvouleté hodnotící periodě stále ne zcela dostatečný pro silné závěry hodnocení.“

Podle Pavla Banáše, prorektora pro strategii vědy a výzkumu, Univerzita Palackého opět ukázala, že jednoznačně patří mezi nejlepší výzkumné organizace v ČR. „Co je však podstatnější, i při diskuzích o možných dalších kritériích pro hodnocení výzkumných organizací, např. podle citačních ohlasů publikační činnosti, se naše univerzita opět jednoznačně řadí mezi přední české výzkumné organizace. Proto je i do budoucna důležité udržet si natolik kvalitní vědeckou činnost ve všech oborech, že budeme nepřehlédnutelní v kterémkoliv systému hodnocení,“ uvedl prorektor Banáš.

V podrobnějším oborovém hodnocení RVVI konstatuje: „UP vykazuje vyrovnaný výkon v širokém spektru přírodovědných oborů, které jsou z hlediska mezinárodního srovnání na ‚vynikající‘ úrovni: biologie, chemie, fyzika (kde i s přihlédnutím k podílu kolaborativních výsledků na prvním decilu (D1) v M2 zůstává na mezinárodní úrovni), vědy o zemi, matematika. Pro Univerzitu Palackého jsou tzv. velké kolaborace významnou prestižní oblastí prezentace výsledků výzkumu v některých oborech (zejména ve fyzice), ke které je nutné v národním srovnání přihlédnout. V národním srovnání se jedná o jednu z nejsilnějších a ve výzkumu nejkvalitnějších vysokých škol v dané oborové skupině. Přestože to není hlavním posláním, přispívá výbornými výsledky i v některých technických oborech, které jsou úzce propojeny s přírodovědnými. Mnoho vynikajících výsledků má v nanotechnologiích, materiálovém a environmentálním inženýrství a biotechnologiích; zároveň ale vykazuje vysoké množství výsledků v nejnižším segmentu kvality v inženýrství medicínském. V případě medicínských oborů patří UP ještě k vynikajícím výzkumným organizacím v národním srovnání.“

RVVI hodnotila i sociálně vědní a humanitní obory. „V sociálně vědních oborech je UP aktivní v celé šíři oborové skupiny, ale nedosahuje systematicky kvalitních výstupů. Žádný z oborů nedosahuje v národním srovnání nejvyššího stupně kvality. Kvalitní výstupy se nachází v oborech psychologie a sociální a ekonomická geografie. Humanitní obory jsou na UP pravidelně zastoupeny mezi kvalitními výstupy, ve většině oborů ve vyvážené kvalitativní struktuře. Celkově má UP vynikající poměr dobrých výsledků vůči průměrným a podprůměrným.“

Jak ale připomíná RVVI, hodnocení zahrnuje pouze výsledky uplatněné ve dvou letech. „Proto je škálování v implementačním období, kdy se na národní úrovni využijí pouze vybrané indikátory, považováno za indikativní a bude sloužit zejména výzkumným organizacím ke zjištění kvality jejich vybraných výsledků v národním měřítku. Indikativní zařazení z roku 2017 se může na základě hodnocení v roce 2018 a zejména podle mezinárodního hodnocení kompletních Modulů 1 a 2 v roce 2019 změnit.“

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky