Agregátor zdrojů

Odborníci z právnické fakulty významně přispěli k vydání monografie o mediaci

Komplexní pohled na zavádění mediace, speciální metody mimosoudního řešení sporu, do českého prostředí přináší právě vydaná monografie Právní a sociální aspekty mediace v České republice. Na knize se podílel autorský tým, jehož významnou část tvořili odborníci z olomoucké právnické fakulty.

Čtenář v knize najde jak obecné informace o vzniku mediace, tak informace o jejích jednotlivých právních úpravách a jejich změnách a také stanovení podmínek dalšího rozvoje. „Součástí je také prezentace výsledků vlastního empirického šetření, časoprostorová analýza opatrovnické agendy a občanskoprávních sporů v letech 2013 až 2018 a její typologie,“ řekla k obsahu Lenka Holá, vedoucí autorského kolektivu, která působí na katedře politologie a společenských věd PF UP.

Podle autorů je kniha sociálně právní analýzou mediace v podmínkách České republiky. „A také teoretickým východiskem pro další části našeho výzkumu, který se zaměřuje na empirii výkonu mediace u zainteresovaných subjektů – zapsaných mediátorů, soudců a advokátů, a u veřejnosti. Pokud nastane doba k odborným diskuzím nad novelizací problematických oblastí zákona o mediaci, výsledky výzkumu by mohly být významným zdrojem informací a podnětů pro tuto práci,“ je přesvědčená Lenka Holá.

Na monografii se autorsky podíleli akademici, praktikující mediátoři i zástupci státní správy. Z velké části jde o členy Pracovní skupiny pro mediaci zřízené ministerstvem spravedlnosti. Z autorů kromě Lenky Holé působí na olomoucké právnické fakultě Michal Malacka a Lenka Westphalová, další kolegové jsou zapojeni do výzkumného grantu.

Kniha je díky své komplexnosti určená nejen studentům, kteří se s mediací teprve seznamují, ale i odborníkům. Ti by mohli ocenit zejména její praktickou stránku. „Rovněž poslouží legislativcům pro budoucí náměty úpravy zákona o mediaci de lege ferenda. Přináší odpovědi na otázky, proč a jak efektivně mediaci uchopit a legislativně v nových procesních předpisech upravit,“ dodala Lenka Holá.

Monografie Právní a sociální aspekty mediace v České republice je publikačním výstupem projektu podpořeného Grantovou agenturou ČR – Podmínky výkonu mediace v České republice dle zákona o mediaci, který je partnerským projektem PF UP v Olomouci a PF MU v Brně. Vydalo ji nakladatelství Wolters Kluwer. Titul je dostupný i jako e-kniha.

Odborníci z právnické fakulty významně přispěli k vydání monografie o mediaci

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 04/28/2020 - 08:00

Komplexní pohled na zavádění mediace, speciální metody mimosoudního řešení sporu, do českého prostředí přináší právě vydaná monografie Právní a sociální aspekty mediace v České republice. Na knize se podílel autorský tým, jehož významnou část tvořili odborníci z olomoucké právnické fakulty.

Čtenář v knize najde jak obecné informace o vzniku mediace, tak informace o jejích jednotlivých právních úpravách a jejich změnách a také stanovení podmínek dalšího rozvoje. „Součástí je také prezentace výsledků vlastního empirického šetření, časoprostorová analýza opatrovnické agendy a občanskoprávních sporů v letech 2013 až 2018 a její typologie,“ řekla k obsahu Lenka Holá, vedoucí autorského kolektivu, která působí na katedře politologie a společenských věd PF UP.

Podle autorů je kniha sociálně právní analýzou mediace v podmínkách České republiky. „A také teoretickým východiskem pro další části našeho výzkumu, který se zaměřuje na empirii výkonu mediace u zainteresovaných subjektů – zapsaných mediátorů, soudců a advokátů, a u veřejnosti. Pokud nastane doba k odborným diskuzím nad novelizací problematických oblastí zákona o mediaci, výsledky výzkumu by mohly být významným zdrojem informací a podnětů pro tuto práci,“ je přesvědčená Lenka Holá.

Na monografii se autorsky podíleli akademici, praktikující mediátoři i zástupci státní správy. Z velké části jde o členy Pracovní skupiny pro mediaci zřízené ministerstvem spravedlnosti. Z autorů kromě Lenky Holé působí na olomoucké právnické fakultě Michal Malacka a Lenka Westphalová, další kolegové jsou zapojeni do výzkumného grantu.

Kniha je díky své komplexnosti určená nejen studentům, kteří se s mediací teprve seznamují, ale i odborníkům. Ti by mohli ocenit zejména její praktickou stránku. „Rovněž poslouží legislativcům pro budoucí náměty úpravy zákona o mediaci de lege ferenda. Přináší odpovědi na otázky, proč a jak efektivně mediaci uchopit a legislativně v nových procesních předpisech upravit,“ dodala Lenka Holá.

Monografie Právní a sociální aspekty mediace v České republice je publikačním výstupem projektu podpořeného Grantovou agenturou ČR – Podmínky výkonu mediace v České republice dle zákona o mediaci, který je partnerským projektem PF UP v Olomouci a PF MU v Brně. Vydalo ji nakladatelství Wolters Kluwer. Titul je dostupný i jako e-kniha.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Vzpomínka na Ludvíka Smrčku

News: Institute of Physics - Út, 04/28/2020 - 06:57
English translation unavailable
Go to home-page
Go to previous page
Kategorie: News from FZU

Vzpomínka na Ludvíka Smrčku

Novinky: Fyzikální ústav - Út, 04/28/2020 - 06:57

Na nedávno zesnulého vynikajícího badatele a kamaráda Ing. Ludvíka Smrčku, DrSc., vzpomínají kolegové Pavel Středa (Stř), Petr Vašek (Va), Pavel Svoboda (Svo) a Jan Kočka (Ko).

Ludvík Smrčka významně ovlivnil náš život, a to nejen ten profesionální. Dva z nás (Stř, Va) se s ním poprvé setkali již v roce 1961 na mezinárodním táboře ve Zruči nad Sázavou, kde působil jako vedoucí. Bylo to o našich posledních prázdninách na střední škole a my jsme uvažovali, co bychom měli dělat v budoucnu. On studoval na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT a jeho vyprávění o fyzice nás přesvědčilo, že jsme začali studovat na stejné fakultě. Tam jsme se s ním opět setkali jako s přednášejícím teorie pole. Dojednal nám působení v Ústavu fyziky pevných látek (nyní sekce Fyzikálního ústavu v Cukrovarnické) jako pomocných vědeckých sil, kde dělal svoji diplomovou práci. Byla experimentální, vážil vakance. Protože mu objednaná zařízení přišla až po ukončení práce, pochopil, že není vhodná doba pro experimentální práci a rozhodl se přejít na teorii. Jako kandidátskou práci provedl výpočty elektronové struktury hliníku a obhájil ji v roce 1970. To jsme už, spolu s ním, byli všichni členy pracovní skupiny, kterou v Oddělení kovů tehdejšího Ústavu fyziky pevných látek (ÚFPL) založil dr. Karel Míšek. Skupina, složená ze 2 teoretiků (Sm, Stř) a 2 experimentátorů (Va, Svo) se od začátku vyznačovala vpravdě těsnou spoluprací, což bylo dáno i tím, že jsme se po dlouhá léta všichni, včetně dr. Míška, tísnili v jedné místnosti. Spojovacím pracovním tématem skupiny byl výzkum fyzikálních vlastností pevných látek, hlavně kovů a polokovů, za nízkých teplot.

V 80. letech minulého století, kdy už byl původní ÚFPL součástí dnešního Fyzikálního ústavu, významně ovlivnily celou fyziku pevných látek nově objevené makroskopické kvantové jevy, kvantový Hallův jev (KHJ) a později i vysokoteplotní supravodivost. V té době se Ludvík soustředil na kvantovou teorii elektronového transportu v magnetických polích a na jeho popud se celá naše skupina začala věnovat těmto novým jevům. Jeden z nás (Stř) se od něho naučil základům kvantové teorie natolik, že mu to umožnilo vypracovat teorii kvantového Hallova jevu. Do studia KHJ se posléze zapojili i experimentátoři, kteří získali díky technologii MBE vhodné polovodičové struktury.

Klíčovým aspektem KHJ a příbuzných jevů je transport náboje v dvourozměrných elektronových systémech. Intenzivní rozvoj oboru na konci 80. let inspiroval Ludvíka k patrně největšímu organizačnímu počinu jeho kariéry. V říjnu 1990 opustil tehdejší Oddělení polovodičů FZÚ a založil nové Oddělení povrchů a rozhraní. Stal se jeho vedoucím a my jsme jej následovali. Pod jeho vedením vzniklo nové pracoviště se špičkovým technologickým a experimentálním vybavením. Kromě instalace moderní aparatury MBE tehdy vznikla také laboratoř elektronové litografie. Její vznik byl součástí velkého projektu “Centra nanotechnologie a materiálů pro nanoelektroniku”, na kterém se podílelo několik oddělení FZU (zodpovědný řešitel J. Kočka) a v němž byl Ludvík zodpovědný za jeho spintronickou část. Z Oddělení povrchů a rozhraní se postupně vyvinulo dnešní Oddělení spintroniky a nanoelektroniky. I poté, co Ludvík předal vedení oddělení mladším následovníkům, podílel se do posledních chvil na vědeckém programu tohoto oddělení.

Zmínili jsme na začátku, že naše skupina po dlouhá léta sdílela jednu pracovní místnost, a to i když díky četným reorganizacím tato místnost postupně patřila čtyřem různým oddělením dvou různých ústavů Akademie věd. Další reorganizace nás v posledních letech rozmístily v jiných prostorách Fyzikálního ústavu, jeden z nás (Svo) ústav nedávno úplně opustil, ale Ludvík se do této místnosti na sklonku své kariéry vrátil a pracoval v ní až do konce svých dnů.

Celkový výčet Ludvíkových publikací, grantů a dalších odborných aktivit mohou zájemci nalézt na ústavních stránkách. My bychom zde chtěli uvést jen některé osobní dojmy a vzpomínky, které v nás zanechal za těch 50 a více let spolupráce. Již bylo řečeno, že – ač teoretik – měl Ludvík blízký vztah i k experimentálnímu bádání a zastával názor, že experiment je podstatou celé fyziky. V naší pracovní skupině se to projevovalo tím, že inspiroval a někdy až „úkoloval“ experimentátory v jejich práci. Snad nejvíce se to ukázalo v naší dlouhodobé spolupráci s Laboratoří vysokých magnetických polí CNRS v Grenoblu. To byla tak trochu jeho „srdeční“ záležitost. V letech 1996 – 2012 Ludvík podal a prosadil celkem 21 projektů, na základě kterých jsme mohli studovat různé typy polovodičových struktur, připravených našimi technology ve FZU, v magnetických polích až do 30 T v tamních unikátních magnetech. Jednou, někdy i dvakrát ročně jsme vyráželi ve dvojici autem na týden do Grenoblu a ty cesty, kdy jsme se střídali za volantem a v prvních letech i přespávali v autě na parkovištích, zůstávají vryta v paměti účastníků. Rovněž tak nezapomeneme na četné stresové situace při tamních experimentech, na krásný výhled z okna pokoje pro hosty v areálu laboratoře a na výlety po okolí Grenoblu.

Četné vzpomínky se pojí i s mimopracovními aktivitami, které jsme s Ludvíkem zažili my i řada dalších kolegů. Ty se od začátku odehrávaly především na rekreačních chatách ÚFPL a později FZU v Horní Rokytnici. Je těžké docenit roli těchto chat ve vytváření a upevňování osobních vztahů mezi pracovníky ústavu. Pobyt na těchto chatách, společné brigády a lyžařské zájezdy stmelily několik generací zaměstnanců a jejich rodin. Právě zde se utvářelo celoživotní přátelství, které sahalo daleko mimo pracoviště. Spolu jsme se věnovali různým sportovním aktivitám, nejprve basketbalu a v poslední době především tenisu. Právě tenisová čtyřhra s přáteli na ústavním hřišti v Cukrovarnické bylo to poslední, co Ludvík na tomto světě zažil. Spolu jsme občas jezdili na dovolenou, spolu jsme slavili Silvestra a naše kulatá životní jubilea. V tom všem nám teď Ludvík bude chybět.

Pavel Středa

Petr Vašek

Pavel Svoboda

Jan Kočka

Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Epidemie jim komplikuje zakončení studia, tak ji pomáhají překonat

Pomocnou ruku v době epidemie podali potřebným také studenti cyrilometodějské teologické fakulty. Seniorům pomáhají překonat nelehkou dobu pravidelnými rozhovory po telefonu, osobně pracují v různých zařízeních a organizacích anebo doma šijí roušky. Přestože by v některých případech měli upínat veškeré síly směrem k úspěšnému zakončení studia.

Před závěrečnými zkouškami mají například Diana Moskalenková a Kryštof Amcha, kteří na CMTF a CARITAS – Vyšší odborné škole sociální Olomouc studují Charitativní a sociální práci. Oba se shodují, že uzavření škol a zejména knihovny jim závěr studia zkomplikovalo, byť škola jim maximálně vychází vstříc. „Vyhovovalo mi, když jsem mohl chodit psát bakalářku do knihovny. Kromě potřebných zdrojů tam byl také klid a tvůrčí atmosféra. Doma z toho nemám skoro nic,“ uvádí Kryštof, který přiznává, že úplně vypadl ze školního módu.

Pro Dianu byla situace o to horší, že se zavřely i školy, na nichž měla realizovat výzkum ke své absolventské a bakalářské práci. „Kvůli snaze být co nejvíce přínosná pro lidi teď částečně školní povinnosti zanedbávám. Téměř okamžitě po vyhlášení nouzového stavu jsem začala šít roušky, prozatím jsem jich našila okolo 800 kusů. Kromě rodiny jsem je předala na jednotku intenzivní péče na Neurologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc, do Spolku Trend vozíčkářů, rehabilitačního centra v Hrabyni, do Vojenské nemocnice Olomouc nebo pro klienty a zaměstnance Chráněného bydlení v Olomouci,“ vyjmenovává studentka.

V Chráněném bydlení Sociálních služeb pro seniory Olomouc Diana Moskalenková také vypomáhá v rámci pracovní povinnosti. „Mou prací je kontakt s klienty na vrátnici. Zapisuji je při příchodu a odchodu a upozorňuji na vyšší hygienická a bezpečnostní opatření, jako je nošení roušek. Klienti by měli nahlásit důvod jejich odchodu ze zařízení kvůli jejich bezpečnosti. Výpomoc je pro mě přínosná zejména ve zlepšování komunikačních dovedností a prohloubení dalších zkušeností. Senioři ale nejsou cílová skupina, se kterou bych chtěla po dokončení studia pracovat, chci se zaměřit na drogově závislé,“ doplnila.

Nové zkušenosti v posledních týdnech nabyl i Kryštof Amcha, který již od druhého ročníku spolupracuje se Spolkem Trend vozíčkářů. „Když přišla epidemie, nabídl jsem se, že budu maximálně k dispozici, protože jsem tušil, že mohou mít někteří osobní asistenti problém, například že maminky budou muset zůstat doma s dětmi. Pracuji, jak to vyjde, někdy víc, někdy míň. Jsou to především dopomoci ráno při vstávání a večer při ukládání, kdy jde o přesun z postele na vozík a z vozíku na postel a plus věci kolem toho jako hygiena, oblékání, jídlo a podobně. Kromě toho jsem ještě byl neustále v pohotovosti na telefonu, a když se někomu z klientů něco přihodilo a bylo tak ohroženo jeho zdraví, ale nebylo nutné volat záchranku, vyjel jsem k němu a pomohl mu,“ přibližuje.

Byl také jedním z pracovníků, kteří byli vyhrazení na péči o klientku s nařízenou karanténou. „Kolegyně chodila ke klientce přímo na asistence, musela do bytu docházet v ochranném obleku a v dalších pomůckách. Já pak chodil kolegyni dekontaminovat, pomoci bezpečně svléknout ten ochranný oblek, všechno bezpečně uložit a nakonec odvézt k likvidaci,“ říká Kryštof, který by se vozíčkářům chtěl věnovat i do budoucna.

„Co se týče přínosu práce v aktuálním stavu, je dobré vidět ostatní a sám sebe, jak reagujeme v krizových situacích a jak se nám společně daří překonávat všechny možné překážky. A to teď nemyslím výhradně práci v Trendu, ale obecně,“ dodává.

Epidemie jim komplikuje zakončení studia, tak ji pomáhají překonat

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 04/27/2020 - 13:00

Pomocnou ruku v době epidemie podali potřebným také studenti cyrilometodějské teologické fakulty. Seniorům pomáhají překonat nelehkou dobu pravidelnými rozhovory po telefonu, osobně pracují v různých zařízeních a organizacích anebo doma šijí roušky. Přestože by v některých případech měli upínat veškeré síly směrem k úspěšnému zakončení studia.

Před závěrečnými zkouškami mají například Diana Moskalenková a Kryštof Amcha, kteří na CMTF a CARITAS – Vyšší odborné škole sociální Olomouc studují Charitativní a sociální práci. Oba se shodují, že uzavření škol a zejména knihovny jim závěr studia zkomplikovalo, byť škola jim maximálně vychází vstříc. „Vyhovovalo mi, když jsem mohl chodit psát bakalářku do knihovny. Kromě potřebných zdrojů tam byl také klid a tvůrčí atmosféra. Doma z toho nemám skoro nic,“ uvádí Kryštof, který přiznává, že úplně vypadl ze školního módu.

Pro Dianu byla situace o to horší, že se zavřely i školy, na nichž měla realizovat výzkum ke své absolventské a bakalářské práci. „Kvůli snaze být co nejvíce přínosná pro lidi teď částečně školní povinnosti zanedbávám. Téměř okamžitě po vyhlášení nouzového stavu jsem začala šít roušky, prozatím jsem jich našila okolo 800 kusů. Kromě rodiny jsem je předala na jednotku intenzivní péče na Neurologické klinice Fakultní nemocnice Olomouc, do Spolku Trend vozíčkářů, rehabilitačního centra v Hrabyni, do Vojenské nemocnice Olomouc nebo pro klienty a zaměstnance Chráněného bydlení v Olomouci,“ vyjmenovává studentka.

V Chráněném bydlení Sociálních služeb pro seniory Olomouc Diana Moskalenková také vypomáhá v rámci pracovní povinnosti. „Mou prací je kontakt s klienty na vrátnici. Zapisuji je při příchodu a odchodu a upozorňuji na vyšší hygienická a bezpečnostní opatření, jako je nošení roušek. Klienti by měli nahlásit důvod jejich odchodu ze zařízení kvůli jejich bezpečnosti. Výpomoc je pro mě přínosná zejména ve zlepšování komunikačních dovedností a prohloubení dalších zkušeností. Senioři ale nejsou cílová skupina, se kterou bych chtěla po dokončení studia pracovat, chci se zaměřit na drogově závislé,“ doplnila.

Nové zkušenosti v posledních týdnech nabyl i Kryštof Amcha, který již od druhého ročníku spolupracuje se Spolkem Trend vozíčkářů. „Když přišla epidemie, nabídl jsem se, že budu maximálně k dispozici, protože jsem tušil, že mohou mít někteří osobní asistenti problém, například že maminky budou muset zůstat doma s dětmi. Pracuji, jak to vyjde, někdy víc, někdy míň. Jsou to především dopomoci ráno při vstávání a večer při ukládání, kdy jde o přesun z postele na vozík a z vozíku na postel a plus věci kolem toho jako hygiena, oblékání, jídlo a podobně. Kromě toho jsem ještě byl neustále v pohotovosti na telefonu, a když se někomu z klientů něco přihodilo a bylo tak ohroženo jeho zdraví, ale nebylo nutné volat záchranku, vyjel jsem k němu a pomohl mu,“ přibližuje.

Byl také jedním z pracovníků, kteří byli vyhrazení na péči o klientku s nařízenou karanténou. „Kolegyně chodila ke klientce přímo na asistence, musela do bytu docházet v ochranném obleku a v dalších pomůckách. Já pak chodil kolegyni dekontaminovat, pomoci bezpečně svléknout ten ochranný oblek, všechno bezpečně uložit a nakonec odvézt k likvidaci,“ říká Kryštof, který by se vozíčkářům chtěl věnovat i do budoucna.

„Co se týče přínosu práce v aktuálním stavu, je dobré vidět ostatní a sám sebe, jak reagujeme v krizových situacích a jak se nám společně daří překonávat všechny možné překážky. A to teď nemyslím výhradně práci v Trendu, ale obecně,“ dodává.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Kriminalistky v televizi: Nepříliš probádanému tématu se věnovaly odbornice z Filozofické fakulty UP

Popis genderových identit v divácky celosvětově oblíbeném žánru krimi přibližuje nedávno vydaná kniha Ženské hrdinky a jejich zobrazování v českých televizních krimiseriálech. Téměř dvou set stránkové dílo Jany Jedličkové z katedry divadelních a filmových studií a Ivety Jansové, která působila na katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP, vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého.

„Historicky se jedná o typ televizní tvorby, který vznikal primárně pro muže, a to jak u nás, tak v zahraničí. Až donedávna se dokonce mělo za to, že se ženám krimi pořady ani moc nelíbí, což je samozřejmě výsledek stereotypních představ o tom, jak se muži a ženy dívají nejen na televizi,“ uvedla Jana Jedličková, členka katedry divadelních a filmových studií FF. Společně s Ivetou Jansovou nabídly prostřednictvím výzkumu dekády české televizní krimitvorby unikátní mapu období přerodu české televizní kriminální produkce. V knize vysvětlují specifická tuzemská schémata zobrazování ženských postav i pronikání zahraničních tendencí.

„Už více než deset let se zahraniční euro-americká televizní produkce snaží z různých důvodů přitáhnout ke kriminálním seriálům i divačky. Jednou ze strategií, která se zřejmě osvědčila, je změna pozice ženských postav v krimi narativech. Ženy už nejsou jen manželky a milenky kriminalistů, jejich sekretářky, matky nebo oběti vrahů, ale stávají se i kriminalistkami a v řadě případů pak také hlavními postavami,“ řekla Jana Jedličková. Podle ní se česká televizní tvorba tomuto postupu poměrně dlouho bránila. „Čeští tvůrci kriminálek doteď považují například ženské postavy kriminalistek za ne příliš realistické, což je vlastnost, která je u krimi seriálů hodně důležitá. Z našeho výzkumu nicméně vyplynulo, že se tento náhled pozvolna mění. A byť úplně nemůžeme stále říct, že bychom v Česku měli hodně postav kriminalistek, jejich počet se postupně zvyšuje. A co víc, jsou to často postavy přinejmenším zajímavé,“ dodala.

Řada krimi seriálů, které obsahují postavy kriminalistek, je podle autorek nové publikace často propagována televizemi jako seriály feministické nebo seriály, které ukazují, jak těžký život mají ženy u policie. Z výzkumu, který byl součástí projektu Ženské televizní postavy v kontextu kriminálních žánrů katedry divadelních a filmových studií, však vyplynulo, že seriály jako Policie Modrava, Temný kraj nebo Mordparta vykreslují často ženské postavy jako oběti, pro které je výhodnější mlčet a tiše trpět než se ozvat a svou neutěšenou situaci nějak aktivně řešit.

„To samozřejmě s feminismem nemá mnoho společného. České krimi seriály, které pracují s postavami kriminalistek, mají ale poměrně zajímavý přístup. Například k postavám vyšetřovatelek, které jsou zároveň matkami. S kolegyní jsme kupříkladu zjistily, že je v zahraničí oblíbený stereotyp velmi inteligentní a schopné kriminalistky, která je ale zároveň naprosto neschopná matka. Jakoby nemohla být dobrá máma, když je dobrá policistka. U českých pořadů je to ale trochu komplikovanější. Vyšetřovatelky, pokud jsou matky, jsou zpravidla za špatné matky považované svým okolím, které je ale víceméně vykresleno jako ignorantní nebo příliš staromódní. Naopak seriálová vyprávění téměř vždy zdůrazňují, že policistky jsou dobré v tom, co dělají, právě proto, že jsou dobré mámy. Jakoby je mateřství na jedné straně víc motivovalo se osvědčit a na straně druhé je i připravilo na náročné vedení týmu,“ shrnula za obě autorky knihy Jana Jedličková. 

Na rozdíl od Ivety Jansové, která detektivní a krimi narativy doslova miluje a tématu reprezentace žen v zahraničním krimi se věnovala už během doktorského studia na katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, Jana Jedličková se k danému tématu dostala spíš náhodou.

„V době magisterského studia jsem se pod vedením Michala Sýkory z katedry divadelních a filmových studií zapojila do projektu studentské odborné soutěže. Věnovali jsme se televizním adaptacím britských detektivek. Už tehdy jsem se hodně orientovala na zobrazování minorit a marginalizovaných skupin v televizní tvorbě. Projekt jsem chápala jako zajímavou výzkumnou a publikační příležitost a postupně jsem se tak dostala k tématům, o kterých jsem doposud neměla ani tušení. Kriminalistky jsou v televizi totiž téma, které není moc probádané ani v zahraničí, ani u nás,“ dodala členka katedry divadelní a filmových studií a zároveň i její absolventka. Vzpomněla přitom, že inspirací jí byla mimo jiné i série kriminálek nazvaná Detektivové od Nejsvětější Trojice, jež se odehrává v Olomouci a okolí a kterou v knižní podobě napsal právě kolega Michal Sýkora.

„Její hlavní postava Marie Výrová byla pro mě doslova zjevením v české krimi a detektivní fikci. Přiznám se, že jsem českou krimi ještě nedávno považovala za značně konzervativní a nudnou. Ve výzkumu, potažmo v knize, jsme pak s kolegyní zjistily něco trochu jiného, což je ale právě to, co mě na podobných výzkumných projektech tolik baví. Vaše dojmy a představy jsou jedna věc, ale nakonec stejně záleží na datech a jejich erudované interpretaci,“ shrnula.

Kniha Ženské hrdinky a jejich zobrazování v českých televizních krimiseriálech vyšla ve zhruba dvou set kusech a v brzké době se čtenářům nabídne i v elektronické podobě. Jistě zaujme odbornou veřejnost. Autorky knihy však věří, že osloví i ostatní, neboť jejich cílem bylo napsat knihu, jež je nejen opřená o data, ale je i zároveň čtivá a srozumitelná i čtenářům a čtenářkám, kteří nevědí nic o teorii žánru, genderové reprezentaci, programových slotech i interpretativním čtení.

Ženské hrdinky a jejich zobrazování v českých televizních krimiseriálech.

Autorky: Jana Jedličková, katedra divadelních a filmových studií FF UP, Iveta Jansová, v době projektu doktorandka na katedře mediálních a kulturálních studií FF UP, dnes působí na FSS MU. Kniha vznikla v rámci grantu studentské odborné soutěže (IGA). Je součástí projektu Ženské televizní postavy v kontextu kriminálních žánrů. Vydalo ji Vydavatelství Univerzity Palackého.

Kriminalistky v televizi: Nepříliš probádanému tématu se věnovaly odbornice z Filozofické fakulty UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 04/27/2020 - 08:00

Popis genderových identit v divácky celosvětově oblíbeném žánru krimi přibližuje nedávno vydaná kniha Ženské hrdinky a jejich zobrazování v českých televizních krimiseriálech. Téměř dvou set stránkové dílo Jany Jedličkové z katedry divadelních a filmových studií a Ivety Jansové, která působila na katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP, vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého.

„Historicky se jedná o typ televizní tvorby, který vznikal primárně pro muže, a to jak u nás, tak v zahraničí. Až donedávna se dokonce mělo za to, že se ženám krimi pořady ani moc nelíbí, což je samozřejmě výsledek stereotypních představ o tom, jak se muži a ženy dívají nejen na televizi,“ uvedla Jana Jedličková, členka katedry divadelních a filmových studií FF. Společně s Ivetou Jansovou nabídly prostřednictvím výzkumu dekády české televizní krimitvorby unikátní mapu období přerodu české televizní kriminální produkce. V knize vysvětlují specifická tuzemská schémata zobrazování ženských postav i pronikání zahraničních tendencí.

„Už více než deset let se zahraniční euro-americká televizní produkce snaží z různých důvodů přitáhnout ke kriminálním seriálům i divačky. Jednou ze strategií, která se zřejmě osvědčila, je změna pozice ženských postav v krimi narativech. Ženy už nejsou jen manželky a milenky kriminalistů, jejich sekretářky, matky nebo oběti vrahů, ale stávají se i kriminalistkami a v řadě případů pak také hlavními postavami,“ řekla Jana Jedličková. Podle ní se česká televizní tvorba tomuto postupu poměrně dlouho bránila. „Čeští tvůrci kriminálek doteď považují například ženské postavy kriminalistek za ne příliš realistické, což je vlastnost, která je u krimi seriálů hodně důležitá. Z našeho výzkumu nicméně vyplynulo, že se tento náhled pozvolna mění. A byť úplně nemůžeme stále říct, že bychom v Česku měli hodně postav kriminalistek, jejich počet se postupně zvyšuje. A co víc, jsou to často postavy přinejmenším zajímavé,“ dodala.

Řada krimi seriálů, které obsahují postavy kriminalistek, je podle autorek nové publikace často propagována televizemi jako seriály feministické nebo seriály, které ukazují, jak těžký život mají ženy u policie. Z výzkumu, který byl součástí projektu Ženské televizní postavy v kontextu kriminálních žánrů katedry divadelních a filmových studií, však vyplynulo, že seriály jako Policie Modrava, Temný kraj nebo Mordparta vykreslují často ženské postavy jako oběti, pro které je výhodnější mlčet a tiše trpět než se ozvat a svou neutěšenou situaci nějak aktivně řešit.

„To samozřejmě s feminismem nemá mnoho společného. České krimi seriály, které pracují s postavami kriminalistek, mají ale poměrně zajímavý přístup. Například k postavám vyšetřovatelek, které jsou zároveň matkami. S kolegyní jsme kupříkladu zjistily, že je v zahraničí oblíbený stereotyp velmi inteligentní a schopné kriminalistky, která je ale zároveň naprosto neschopná matka. Jakoby nemohla být dobrá máma, když je dobrá policistka. U českých pořadů je to ale trochu komplikovanější. Vyšetřovatelky, pokud jsou matky, jsou zpravidla za špatné matky považované svým okolím, které je ale víceméně vykresleno jako ignorantní nebo příliš staromódní. Naopak seriálová vyprávění téměř vždy zdůrazňují, že policistky jsou dobré v tom, co dělají, právě proto, že jsou dobré mámy. Jakoby je mateřství na jedné straně víc motivovalo se osvědčit a na straně druhé je i připravilo na náročné vedení týmu,“ shrnula za obě autorky knihy Jana Jedličková. 

Na rozdíl od Ivety Jansové, která detektivní a krimi narativy doslova miluje a tématu reprezentace žen v zahraničním krimi se věnovala už během doktorského studia na katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky, Jana Jedličková se k danému tématu dostala spíš náhodou.

„V době magisterského studia jsem se pod vedením Michala Sýkory z katedry divadelních a filmových studií zapojila do projektu studentské odborné soutěže. Věnovali jsme se televizním adaptacím britských detektivek. Už tehdy jsem se hodně orientovala na zobrazování minorit a marginalizovaných skupin v televizní tvorbě. Projekt jsem chápala jako zajímavou výzkumnou a publikační příležitost a postupně jsem se tak dostala k tématům, o kterých jsem doposud neměla ani tušení. Kriminalistky jsou v televizi totiž téma, které není moc probádané ani v zahraničí, ani u nás,“ dodala členka katedry divadelní a filmových studií a zároveň i její absolventka. Vzpomněla přitom, že inspirací jí byla mimo jiné i série kriminálek nazvaná Detektivové od Nejsvětější Trojice, jež se odehrává v Olomouci a okolí a kterou v knižní podobě napsal právě kolega Michal Sýkora.

„Její hlavní postava Marie Výrová byla pro mě doslova zjevením v české krimi a detektivní fikci. Přiznám se, že jsem českou krimi ještě nedávno považovala za značně konzervativní a nudnou. Ve výzkumu, potažmo v knize, jsme pak s kolegyní zjistily něco trochu jiného, což je ale právě to, co mě na podobných výzkumných projektech tolik baví. Vaše dojmy a představy jsou jedna věc, ale nakonec stejně záleží na datech a jejich erudované interpretaci,“ shrnula.

Kniha Ženské hrdinky a jejich zobrazování v českých televizních krimiseriálech vyšla ve zhruba dvou set kusech a v brzké době se čtenářům nabídne i v elektronické podobě. Jistě zaujme odbornou veřejnost. Autorky knihy však věří, že osloví i ostatní, neboť jejich cílem bylo napsat knihu, jež je nejen opřená o data, ale je i zároveň čtivá a srozumitelná i čtenářům a čtenářkám, kteří nevědí nic o teorii žánru, genderové reprezentaci, programových slotech i interpretativním čtení.

Ženské hrdinky a jejich zobrazování v českých televizních krimiseriálech.

Autorky: Jana Jedličková, katedra divadelních a filmových studií FF UP, Iveta Jansová, v době projektu doktorandka na katedře mediálních a kulturálních studií FF UP, dnes působí na FSS MU. Kniha vznikla v rámci grantu studentské odborné soutěže (IGA). Je součástí projektu Ženské televizní postavy v kontextu kriminálních žánrů. Vydalo ji Vydavatelství Univerzity Palackého.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Snad v červnu budeme zase závodit, doufá lukostřelec z FZV

Po dvou stříbrných medailích na akademickém mistrovství si vystřílel titul mistra České republiky na halovém šampionátu – a pak slibně rozjetou sezonu přerušila opatření související s epidemií koronaviru. Lukostřelec Michal Hlahůlek, který studuje na fakultě zdravotnických věd, tak musel nedobrovolně opustit střelnici.

„K přerušení sezony došlo týden po mém vítězství a obhajobě titulu mistra republiky v hale. Byl jsem spokojený se svou zimní přípravou na hlavní, letní sezonu. Zrovna jsme se měli přesunout z hal na venkovní střelnice,“ říká závodník Lukostřelby Prostějov a člen české lukostřelecké reprezentace.

Koronavirus zastavil všechny turnaje, mimo jiné přerušil Světový pohár a mistrovství Evropy by se mělo v novém termínu uskutečnit až na konci léta. K evropskému šampionátu, který měl být kvalifikační na olympijské hry v Tokiu, směřovala Hlahůlkova zimní příprava, přičemž hlavním cílem sezony byly právě olympijské hry. „V omezeném režimu by se snad v červnu mělo zase začít závodit,“ doufá.

Přestože je obnovení sezony zatím ještě daleko, udržuje se lukostřelec v kondici. „Naštěstí mám k dispozici velkou zahradu, kde se dá trénovat i na olympijskou vzdálenost 70 metrů. V současnosti již je také možné trénovat na naší střelnici. Snažím se i zapojit co nejvíce fyzické přípravy, hlavně kolo a běh. A co je nejdůležitější? V prvé řadě nic nevzdávat a udržovat si pozitivní mysl, nepodlehnout negativním myšlenkám,“ přibližuje Michal Hlahůlek.

Kromě tréninku ale student oboru Zdravotnický záchranář obleče také nemocniční stejnokroj. „Budu nastupovat na výpomoc na I. Interní kliniku – kardiologickou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Těším se na novou zkušenost,“ dodal s tím, že kliniku již zná, v prvním ročníku tam byl na praxi.

Michal Hlahůlek studuje na FZV obor Zdravotnický záchranář, aktuálně je ve třetím ročníku. Jeho jméno není neznámé fanouškům lukostřelby. Je členem oddílu Lukostřelba Prostějov a od roku 2012 také české reprezentace. Na svém kontě má několik titulů mistra ČR, také 1. místo v Českém poháru 2016 či úspěchy na akademických mistrovstvích. Jeho snem je zisk olympijské medaile.

Snad v červnu budeme zase závodit, doufá lukostřelec z FZV

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Ne, 04/26/2020 - 08:00

Po dvou stříbrných medailích na akademickém mistrovství si vystřílel titul mistra České republiky na halovém šampionátu – a pak slibně rozjetou sezonu přerušila opatření související s epidemií koronaviru. Lukostřelec Michal Hlahůlek, který studuje na fakultě zdravotnických věd, tak musel nedobrovolně opustit střelnici.

„K přerušení sezony došlo týden po mém vítězství a obhajobě titulu mistra republiky v hale. Byl jsem spokojený se svou zimní přípravou na hlavní, letní sezonu. Zrovna jsme se měli přesunout z hal na venkovní střelnice,“ říká závodník Lukostřelby Prostějov a člen české lukostřelecké reprezentace.

Koronavirus zastavil všechny turnaje, mimo jiné přerušil Světový pohár a mistrovství Evropy by se mělo v novém termínu uskutečnit až na konci léta. K evropskému šampionátu, který měl být kvalifikační na olympijské hry v Tokiu, směřovala Hlahůlkova zimní příprava, přičemž hlavním cílem sezony byly právě olympijské hry. „V omezeném režimu by se snad v červnu mělo zase začít závodit,“ doufá.

Přestože je obnovení sezony zatím ještě daleko, udržuje se lukostřelec v kondici. „Naštěstí mám k dispozici velkou zahradu, kde se dá trénovat i na olympijskou vzdálenost 70 metrů. V současnosti již je také možné trénovat na naší střelnici. Snažím se i zapojit co nejvíce fyzické přípravy, hlavně kolo a běh. A co je nejdůležitější? V prvé řadě nic nevzdávat a udržovat si pozitivní mysl, nepodlehnout negativním myšlenkám,“ přibližuje Michal Hlahůlek.

Kromě tréninku ale student oboru Zdravotnický záchranář obleče také nemocniční stejnokroj. „Budu nastupovat na výpomoc na I. Interní kliniku – kardiologickou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Těším se na novou zkušenost,“ dodal s tím, že kliniku již zná, v prvním ročníku tam byl na praxi.

Michal Hlahůlek studuje na FZV obor Zdravotnický záchranář, aktuálně je ve třetím ročníku. Jeho jméno není neznámé fanouškům lukostřelby. Je členem oddílu Lukostřelba Prostějov a od roku 2012 také české reprezentace. Na svém kontě má několik titulů mistra ČR, také 1. místo v Českém poháru 2016 či úspěchy na akademických mistrovstvích. Jeho snem je zisk olympijské medaile.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Senát FF doporučil, aby se volby do AS UP uskutečnily elektronickou formou

Také Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého využil ke svému jednání formát videokonference. Jejím prostřednictvím velkou část ze svého dubnového jednání věnoval problematice voleb do AS UP. Ve vyčleněném čase se zabýval také změnami harmonogramu letního semestru stávajícího akademického roku, poznamenaného opatřeními souvisejícími s pandemií nového typu koronaviru.

Ve specifickém modelu, a sice formou videokonference, se Akademický senát FF sešel z důvodu přetrvávajících mimořádných opatření vyhlášených Vládou ČR. Jednal o chystaných volbách do Akademického senátu UP, jejichž uskutečnění za fyzické účasti voličů vnímá za stávající situace problematické.

Z diskuze AS FF UP vyplynulo k tomuto tématu usnesení, v němž senátoři filozofické fakulty neschválili nový termín voleb do AS UP. V dalším přijatém usnesení svůj nesouhlas vysvětlili sdělením, že odložené volby do AS UP tak, jak jsou plánovány v novém termínu doporučeném senátům fakult AS UP (v rozmezí 11.–22. května 2020), nemohou proběhnout regulérně. Senátoři se usnesli na tom, že takové volby by vykazovaly absenci zásad rovného a všeobecného volebního práva tím, že podstatně omezují studentskou volební účast. V případě zahraničních studentů – například ze Slovenska – ji s odkazem na uzavření hranic v zásadě vylučují. Akademický senát filozofické fakulty ve svém usnesení zároveň zdůraznil, že Akademický senát Univerzity Palackého bude rozhodovat o zásadních otázkách budoucnosti univerzity a jeho snížená legitimita by ohrozila respekt k rozhodnutí tohoto senátu. Uspořádání voleb s fyzickou účastí voličů jde podle nich proti smyslu současných karanténních opatření. Především proto senátoři filozofické fakulty doporučili urychleně schválit a praktikovat elektronickou volbu.

Během jednání se Akademický senát filozofické fakulty seznámil také s informacemi o upraveném harmonogramu letního semestru stávajícího akademického roku, které podal proděkan pro studijní a sociální záležitosti Miroslav Dopita. Více ZDE. Informace o probíhající online výuce, jíž se podle analýzy fakulty účastní devadesát procent posluchačů, podal senátorům Ondřej Molnár, proděkan pro organizaci a rozvoj. Souhlasně se AS FF UP vyslovil ke struktuře záměru studijního navazujícího magisterského programu Ekonomická sociologie. 

Usnesení k volbám přijaté AS UP jsme poskytli ZDE. 

Senát FF doporučil, aby se volby do AS UP uskutečnily elektronickou formou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 04/25/2020 - 08:00

Také Akademický senát Filozofické fakulty Univerzity Palackého využil ke svému jednání formát videokonference. Jejím prostřednictvím velkou část ze svého dubnového jednání věnoval problematice voleb do AS UP. Ve vyčleněném čase se zabýval také změnami harmonogramu letního semestru stávajícího akademického roku, poznamenaného opatřeními souvisejícími s pandemií nového typu koronaviru.

Ve specifickém modelu, a sice formou videokonference, se Akademický senát FF sešel z důvodu přetrvávajících mimořádných opatření vyhlášených Vládou ČR. Jednal o chystaných volbách do Akademického senátu UP, jejichž uskutečnění za fyzické účasti voličů vnímá za stávající situace problematické.

Z diskuze AS FF UP vyplynulo k tomuto tématu usnesení, v němž senátoři filozofické fakulty neschválili nový termín voleb do AS UP. V dalším přijatém usnesení svůj nesouhlas vysvětlili sdělením, že odložené volby do AS UP tak, jak jsou plánovány v novém termínu doporučeném senátům fakult AS UP (v rozmezí 11.–22. května 2020), nemohou proběhnout regulérně. Senátoři se usnesli na tom, že takové volby by vykazovaly absenci zásad rovného a všeobecného volebního práva tím, že podstatně omezují studentskou volební účast. V případě zahraničních studentů – například ze Slovenska – ji s odkazem na uzavření hranic v zásadě vylučují. Akademický senát filozofické fakulty ve svém usnesení zároveň zdůraznil, že Akademický senát Univerzity Palackého bude rozhodovat o zásadních otázkách budoucnosti univerzity a jeho snížená legitimita by ohrozila respekt k rozhodnutí tohoto senátu. Uspořádání voleb s fyzickou účastí voličů jde podle nich proti smyslu současných karanténních opatření. Především proto senátoři filozofické fakulty doporučili urychleně schválit a praktikovat elektronickou volbu.

Během jednání se Akademický senát filozofické fakulty seznámil také s informacemi o upraveném harmonogramu letního semestru stávajícího akademického roku, které podal proděkan pro studijní a sociální záležitosti Miroslav Dopita. Více ZDE. Informace o probíhající online výuce, jíž se podle analýzy fakulty účastní devadesát procent posluchačů, podal senátorům Ondřej Molnár, proděkan pro organizaci a rozvoj. Souhlasně se AS FF UP vyslovil ke struktuře záměru studijního navazujícího magisterského programu Ekonomická sociologie. 

Usnesení k volbám přijaté AS UP jsme poskytli ZDE. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

V Olomouckém kraji začalo za velkého zájmu plošné testování

S velkým zájmem se setkalo testování na přítomnost protilátek na Covid-19, které dnes ráno začalo v Olomouci, Litovli a Uničově. Celkem by mělo odběr krve v příštích dnech podstoupit na 7000 lidí, v registračním systému jsou již veškerá místa obsazena. Příkladem ostatním se dnes rozhodli jít například zástupci vedení univerzity, olomoucké fakultní nemocnice, lékařské fakulty nebo  místních samospráv.

„Jsem rád, že jsem mohl přispět k poznání situace ohledně výskytu Covid-19 v populaci. Jsem hrdý na to, že se Univerzita Palackého na této studii podílí a že poskytla některé zásadní impulzy pro plošné testování,“ uvedl rektor Jaroslav Miller.

Hlavním cílem studie je zjistit, kolik lidí se už s onemocněním setkalo. „Jsem rád, že jsme měli příležitost tuto studii v Olomouckém kraji spustit. Je unikátní z několika důvodů. Jedním z nich je, že tu odebíráme krev ze žíly a materiál se kromě rychlotestu na místě bude později analyzovat i v laboratořích. Dostaneme tak detailnější informace o přítomnosti nebo nepřítomnosti protilátek v jednotlivých věkových skupinách, což je důležité pro lepší pochopení této choroby,“ uvedl ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP a národní koordinátor testování Marián Hajdúch. Vyzdvihl skvělou spolupráci  všech zapojených institucí včetně Fakultní nemocnice Olomouc. V každém ze stanů na jednotlivých místech zajišťuje odběr třicítka zdravotníků, další lidé se podílejí na zpracování výsledků. Pomáhá také Armáda ČR a další.

Na rozdíl od jiných testovacích míst v republice v Olomouckém kraji byl ještě před zahájením studie spuštěn rezervační systém. „Zájem byl obrovský, všechna místa do příští soboty jsou zaplněná. Není vyloučeno, že vzhledem k velkému zájmu bude studie prodloužena,“ doplnil Hajdúch.

Díky rezervacím odběry probíhaly plynule, v Olomouci zájemci využívali ve dvou stanech celkem deset odběrových míst. „Největší zájem byl ráno při otevření,  vše se ale rychle zaběhlo podle plánu. Myslím si, že právě rezervační systém se ukazuje jako velká výhoda,“ uvedla kolem poledne náměstkyně ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Andrea Drobiličová.  

Mezi prvními se nechali otestovat například i ředitel FN Olomouc Roman Havlík, primátor Olomouce Miroslav Žbánek nebo hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.  „Stejně jako v případě roušek i zde se naplno projevila solidarita lidí. Zájem o testování je mimořádný, což je dobře, protože čím více dat získáme, tím lepší informace o koronaviru budeme mít,“ uvedl hejtman. Možnost nechat se otestovat uvítal například i olomoucký šéfkuchař Přemek Forejt.

Stany před olomouckým hypermarketem i v Litovli a Uničově jsou v provozu denně od 8:00 do 18:00 do 2. května. Studie se zde účastní osoby ve věku od 18 do 89 let.  K testování se mohou dostavit lidé, kteří nepociťují akutní příznaky nemoci, mezi něž patří zvýšená teplota, suchý kašel, rýma nebo ztráta čichu a chuti. Informace jsou dostupné na www.krajpomaha.cz.

 

 

V Olomouckém kraji začalo za velkého zájmu plošné testování

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 04/24/2020 - 14:12

S velkým zájmem se setkalo testování na přítomnost protilátek na Covid-19, které dnes ráno začalo v Olomouci, Litovli a Uničově. Celkem by mělo odběr krve v příštích dnech podstoupit na 7000 lidí, v registračním systému jsou již veškerá místa obsazena. Příkladem ostatním se dnes rozhodli jít například zástupci vedení univerzity, olomoucké fakultní nemocnice, lékařské fakulty nebo  místních samospráv.

„Jsem rád, že jsem mohl přispět k poznání situace ohledně výskytu Covid-19 v populaci. Jsem hrdý na to, že se Univerzita Palackého na této studii podílí a že poskytla některé zásadní impulzy pro plošné testování,“ uvedl rektor Jaroslav Miller.

Hlavním cílem studie je zjistit, kolik lidí se už s onemocněním setkalo. „Jsem rád, že jsme měli příležitost tuto studii v Olomouckém kraji spustit. Je unikátní z několika důvodů. Jedním z nich je, že tu odebíráme krev ze žíly a materiál se kromě rychlotestu na místě bude později analyzovat i v laboratořích. Dostaneme tak detailnější informace o přítomnosti nebo nepřítomnosti protilátek v jednotlivých věkových skupinách, což je důležité pro lepší pochopení této choroby,“ uvedl ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP a národní koordinátor testování Marián Hajdúch. Vyzdvihl skvělou spolupráci  všech zapojených institucí včetně Fakultní nemocnice Olomouc. V každém ze stanů na jednotlivých místech zajišťuje odběr třicítka zdravotníků, další lidé se podílejí na zpracování výsledků. Pomáhá také Armáda ČR a další.

Na rozdíl od jiných testovacích míst v republice v Olomouckém kraji byl ještě před zahájením studie spuštěn rezervační systém. „Zájem byl obrovský, všechna místa do příští soboty jsou zaplněná. Není vyloučeno, že vzhledem k velkému zájmu bude studie prodloužena,“ doplnil Hajdúch.

Díky rezervacím odběry probíhaly plynule, v Olomouci zájemci využívali ve dvou stanech celkem deset odběrových míst. „Největší zájem byl ráno při otevření,  vše se ale rychle zaběhlo podle plánu. Myslím si, že právě rezervační systém se ukazuje jako velká výhoda,“ uvedla kolem poledne náměstkyně ředitele Fakultní nemocnice Olomouc Andrea Drobiličová.  

Mezi prvními se nechali otestovat například i ředitel FN Olomouc Roman Havlík, primátor Olomouce Miroslav Žbánek nebo hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk.  „Stejně jako v případě roušek i zde se naplno projevila solidarita lidí. Zájem o testování je mimořádný, což je dobře, protože čím více dat získáme, tím lepší informace o koronaviru budeme mít,“ uvedl hejtman. Možnost nechat se otestovat uvítal například i olomoucký šéfkuchař Přemek Forejt.

Stany před olomouckým hypermarketem i v Litovli a Uničově jsou v provozu denně od 8:00 do 18:00 do 2. května. Studie se zde účastní osoby ve věku od 18 do 89 let.  K testování se mohou dostavit lidé, kteří nepociťují akutní příznaky nemoci, mezi něž patří zvýšená teplota, suchý kašel, rýma nebo ztráta čichu a chuti. Informace jsou dostupné na www.krajpomaha.cz.

 

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Knihovna UP ve Zbrojnici: pro knížky k výdejovému okénku s bezpečným rozestupem

Co by bylo studium bez knih? A i když se univerzitní knihovny snaží v době nouzového stavu pomoci studentům i akademikům zpřístupněním všech možných e-zdrojů, některé papírové knihy jsou zkrátka potřeba. Knihovna UP tak nyní na Zbrojnici nabízí půjčení knih přes výdejové okénko. Podmínkou je ovšem dodržování přesných bezpečnostních pravidel.

Kdo dorazí na Zbrojnici, narazí na nádvoří na informační ceduli s pokyny, jak se chovat. Na dlažbě jsou po dvou metrech, tedy po vzdálenosti, kterou je potřeba mezi lidmi dodržovat, rozestavěné kužely. Ty směřují příchozí k výdejovému okénku knihovny, pod kterým je stůl. Ten se pravidelně dezinfikuje. Knihovníci a knihovnice u okénka, vyzbrojeni rouškami a rukavicemi, rovněž dezinfikují stoly s připravenými knihami. „Centrum výpočetní techniky UP vyvinulo aplikaci pro rezervace. Student napíše e-mail s požadavkem a knihovnice knihy vyhledá a připraví. Potom dá studentovi opět e-mailem zprávu s odkazem na link rezervačního systému, v němž si zarezervuje den a čas, který mu vyhovuje a ve kterém se pro knihy dostaví. Limit v rezervačním systému je 5 studentů na 15 minut,“ popisuje systém, ve kterém nyní pracují, ředitelka Knihovny UP Helena Sedláčková.

Jak dodává, zatím se fronty netvoří, ale požadavků je dost. Denně knihovnice vyřídí na sedmdesát e-mailů. Stejně jako půjčování knih má své přesně stanovené regule i jejich vracení. „Probíhá bezkontaktně výhradně do biblioboxu. Knihy z něj jdou hned do karantény na čtyři až pět dnů, což doporučují hygienici. Týká se to i knížek z fakultních knihoven, které se po karanténě ve Zbrojnici opět vracejí na fakulty,“ dodává Helena Sedláčková. Jako preventivní opatření rozdělila knihovníky, kteří obsluhují výdejové okénko, do dvou směn, které se nepotkávají a střídají se v práci po dnech. „Kdyby náhodou musela jedna z nich do karantény, jsme schopni zajistit služby i dál,“ slibuje ředitelka Knihovny UP.

Knihovna UP ve Zbrojnici: pro knížky k výdejovému okénku s bezpečným rozestupem

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 04/24/2020 - 07:00

Co by bylo studium bez knih? A i když se univerzitní knihovny snaží v době nouzového stavu pomoci studentům i akademikům zpřístupněním všech možných e-zdrojů, některé papírové knihy jsou zkrátka potřeba. Knihovna UP tak nyní na Zbrojnici nabízí půjčení knih přes výdejové okénko. Podmínkou je ovšem dodržování přesných bezpečnostních pravidel.

Kdo dorazí na Zbrojnici, narazí na nádvoří na informační ceduli s pokyny, jak se chovat. Na dlažbě jsou po dvou metrech, tedy po vzdálenosti, kterou je potřeba mezi lidmi dodržovat, rozestavěné kužely. Ty směřují příchozí k výdejovému okénku knihovny, pod kterým je stůl. Ten se pravidelně dezinfikuje. Knihovníci a knihovnice u okénka, vyzbrojeni rouškami a rukavicemi, rovněž dezinfikují stoly s připravenými knihami. „Centrum výpočetní techniky UP vyvinulo aplikaci pro rezervace. Student napíše e-mail s požadavkem a knihovnice knihy vyhledá a připraví. Potom dá studentovi opět e-mailem zprávu s odkazem na link rezervačního systému, v němž si zarezervuje den a čas, který mu vyhovuje a ve kterém se pro knihy dostaví. Limit v rezervačním systému je 5 studentů na 15 minut,“ popisuje systém, ve kterém nyní pracují, ředitelka Knihovny UP Helena Sedláčková.

Jak dodává, zatím se fronty netvoří, ale požadavků je dost. Denně knihovnice vyřídí na sedmdesát e-mailů. Stejně jako půjčování knih má své přesně stanovené regule i jejich vracení. „Probíhá bezkontaktně výhradně do biblioboxu. Knihy z něj jdou hned do karantény na čtyři až pět dnů, což doporučují hygienici. Týká se to i knížek z fakultních knihoven, které se po karanténě ve Zbrojnici opět vracejí na fakulty,“ dodává Helena Sedláčková. Jako preventivní opatření rozdělila knihovníky, kteří obsluhují výdejové okénko, do dvou směn, které se nepotkávají a střídají se v práci po dnech. „Kdyby náhodou musela jedna z nich do karantény, jsme schopni zajistit služby i dál,“ slibuje ředitelka Knihovny UP.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Biologists have found two new species of Thismiaceae in Borneo

News: Faculty of Science - Čt, 04/23/2020 - 12:00

Another two new species of Thismiaceae have been discovered on Borneo by a team of scientists from the Palacký University Faculty of Science and the Crop Research Institute. Thismia ornata is named after the inside of its flower, which is covered with a bright orange net resembling ornate lace. Thismia coronata, on the other hand, was named after the top of the flower, which resembles a crown.

The description of the new species was published in the international scientific journal Willdenowia. The team of Czech scientists already has twelve new Thismiaceae species to their credit.

Both new species of Thismiaceae were actually found by biologists in Borneo by accident. In the local forests, they were searching for completely different species, which had already been described, but which had not been seen since their discovery. “In the case of Thismia ornata, we set out to find the species described by the Italian botanist Odoardo Beccari in the mid-19th century. Instead, we found a plant whose flower reaches up to 12 cm in diameter and boasts a strong coloration. Especially unique is the inner part of the flower, which is covered with a deep orange net resembling lace – a form not occurring in any other known species of Thismia. This gave us a name for the plant,” described Martin Dančák from the Department of Ecology and Environmental Sciences.

Thismia ornata is also interesting in that this species is not completely unknown, as it occurs in several localities near the city of Kuching, the capital of the Malaysian state of Sarawak. Therefore, it has not escaped the attention of many amateur photographers, who have published their photos of it on the Internet. “However, no one realised it was a hitherto unknown species. This Thismiaceae also has not so many demands on its environment, and grows even where other species would not occur. For example, we found it on the edge of the forest in the local mini zoo, right next to the crocodile enclosure,” added Michal Sochor from the Crop Research Institute.

The second Thismiaceae, Thismia coronata, was discovered by scientists while searching for the species Thismia goodii. Thanks to its bright blue flowers, this plant is one of the iconic species of Thismiaceae. “Interestingly, the two species are actually very similar. Although Thismia coronata has yellow-orange flowers, both species have the top of the flower in the shape of a mitre, which in technical terms is literally used for the upper part of the flower of some Thismiaceae precisely because of its resemblance to a bishop’s mitre. Thanks to its yellow-orange colour and the special skirting around the flower, it also resembles a royal crown, which led us to name it coronata,” described Michal Hroneš from the Department of Botany.

This species of Thismiaceae grows in the mountains of northern Borneo, on the border between the Malaysian states of Sarawak and Sabah, and has so far been found in only one place. Like most other Thismiaceae, it grows in deep shady tropical rainforests. “Another piece of good news is that in January this year we finally did find the blue-flowered Thismia goodii,” added Dančák.

These two species are now the eleventh and twelfth new species of Thismiaceae that Olomouc scientists have found in Borneo. Experts from the Faculty of Science have been going on expeditions to the rainforest in Borneo for several years. Their first discovered Thismiaceae was Thismia hexagona, followed by Thismia brunneomitra, and the third rare species was a Thismia which was given the attribute inconspicua - inconspicuous.

Kategorie: News from UP

Biologové našli na Borneu další dva nové druhy hvězdnatek

Další dva nové druhy hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia ornata (česky hvězdnatka zdobená) dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Thismia coronata (hvězdnatka korunovaná) byla naopak pojmenována podle vršku květu, který připomíná královskou korunu.

Popis nových druhů přinesl mezinárodní vědecký časopis Willdenowia. Tým českých vědců má na svém kontě už 12 nových druhů hvězdnatek.

Oba druhy hvězdnatek našli biologové na Borneu vlastně náhodou. V tamních lesích pátrali po úplně jiných druzích, které už byly popsány, ale od jejich objevu je nikdo nespatřil. „V případě Thismia ornata jsme chtěli najít druhy popsané italským botanikem Odoardem Beccarim v polovině 19. století. Místo toho jsme našli rostlinu, jejíž květ dosahuje v průměru až 12 cm a vyniká výrazným zbarvením. Unikátní je zejména vnitřní část květu, která je pokrytá sytě oranžovou síťkou připomínající krajku. V této podobě se u žádného jiného známého druhu Thismie nevyskytuje. To nás vedlo i k pojmenování rostliny,“ popsal Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí.

Thismia ornata je zajímavá také tím, že tento druh není úplně neznámý, protože se vyskytuje hned na několika lokalitách v blízkosti města Kuching, které je hlavním městem malajsijského státu Sarawak. Neunikla tedy pozornosti řady amatérských fotografů, kteří její fotky zveřejnili na internetu. „Nikdo si však neuvědomil, že jde o dosud neznámý druh. Tato hvězdnatka také není tak náročná na své životní prostředí a roste i tam, kde by se jiné druhy nevyskytovaly. Našli jsme ji například i na okraji lesa v místní minizoo, hned vedle výběhu krokodýlů,“ doplnil Michal Sochor z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Druhou hvězdnatku – Thismia coronata – vědci objevili při pátrání po druhu Thismia goodii. Tato rostlina díky své jasně modré barvě květů patří mezi ikonické druhy hvězdnatek. „Zajímavé je, že tyto dva druhy jsou si ve skutečnosti velmi podobné. Thismia coronata má sice květy žlutooranžové, ale oba druhy mají vršek květu utvářený do podoby tzv. mitry, což se v odborné terminologii v přeneseném slova smyslu používá pro horní část květu některých hvězdnatek právě díky její podobnosti s biskupskou čepicí. Díky žlutooranžové barvě a zvláštnímu lemu kolem květu připomíná i královskou korunu, což nás vedlo k pojmenování coronata,“ popsal Michal Hroneš z katedry botaniky.

Tento druh hvězdnatky roste v horách na severu Bornea na hranicích mezi malajsijskými státy Sarawak a Sabah a byl zatím nalezen pouze na jediném místě. Podobně jako většina ostatních hvězdnatek roste v hlubokých stinných tropických deštných lesích. „Dobrou zprávou je, že modrokvětou Thismia goodii jsme nakonec našli také, bylo to letos v lednu,“ dodal Martin Dančák.

Tyto dva druhy jsou již jedenáctým a dvanáctým novým druhem hvězdnatek, který se přírodovědcům podařilo na Borneu najít. Na expedice do deštného pralesa na Borneu jezdí odborníci z přírodovědecké fakulty už několik let. Jejich první objevenou hvězdnatkou byla Thismia hexagona, následovala Thismia brunneomitra a třetím vzácným druhem byla Thismia, která dostala přívlastek inconspicua – nenápadná.

Biologové našli na Borneu další dva nové druhy hvězdnatek

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 04/23/2020 - 12:00

Další dva nové druhy hvězdnatky objevil na ostrově Borneo tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Thismia ornata (česky hvězdnatka zdobená) dostala jméno podle vnitřku svého květu, který je pokrytý jasně oranžovou síťkou připomínající krajku. Thismia coronata (hvězdnatka korunovaná) byla naopak pojmenována podle vršku květu, který připomíná královskou korunu.

Popis nových druhů přinesl mezinárodní vědecký časopis Willdenowia. Tým českých vědců má na svém kontě už 12 nových druhů hvězdnatek.

Oba druhy hvězdnatek našli biologové na Borneu vlastně náhodou. V tamních lesích pátrali po úplně jiných druzích, které už byly popsány, ale od jejich objevu je nikdo nespatřil. „V případě Thismia ornata jsme chtěli najít druhy popsané italským botanikem Odoardem Beccarim v polovině 19. století. Místo toho jsme našli rostlinu, jejíž květ dosahuje v průměru až 12 cm a vyniká výrazným zbarvením. Unikátní je zejména vnitřní část květu, která je pokrytá sytě oranžovou síťkou připomínající krajku. V této podobě se u žádného jiného známého druhu Thismie nevyskytuje. To nás vedlo i k pojmenování rostliny,“ popsal Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí.

Thismia ornata je zajímavá také tím, že tento druh není úplně neznámý, protože se vyskytuje hned na několika lokalitách v blízkosti města Kuching, které je hlavním městem malajsijského státu Sarawak. Neunikla tedy pozornosti řady amatérských fotografů, kteří její fotky zveřejnili na internetu. „Nikdo si však neuvědomil, že jde o dosud neznámý druh. Tato hvězdnatka také není tak náročná na své životní prostředí a roste i tam, kde by se jiné druhy nevyskytovaly. Našli jsme ji například i na okraji lesa v místní minizoo, hned vedle výběhu krokodýlů,“ doplnil Michal Sochor z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Druhou hvězdnatku – Thismia coronata – vědci objevili při pátrání po druhu Thismia goodii. Tato rostlina díky své jasně modré barvě květů patří mezi ikonické druhy hvězdnatek. „Zajímavé je, že tyto dva druhy jsou si ve skutečnosti velmi podobné. Thismia coronata má sice květy žlutooranžové, ale oba druhy mají vršek květu utvářený do podoby tzv. mitry, což se v odborné terminologii v přeneseném slova smyslu používá pro horní část květu některých hvězdnatek právě díky její podobnosti s biskupskou čepicí. Díky žlutooranžové barvě a zvláštnímu lemu kolem květu připomíná i královskou korunu, což nás vedlo k pojmenování coronata,“ popsal Michal Hroneš z katedry botaniky.

Tento druh hvězdnatky roste v horách na severu Bornea na hranicích mezi malajsijskými státy Sarawak a Sabah a byl zatím nalezen pouze na jediném místě. Podobně jako většina ostatních hvězdnatek roste v hlubokých stinných tropických deštných lesích. „Dobrou zprávou je, že modrokvětou Thismia goodii jsme nakonec našli také, bylo to letos v lednu,“ dodal Martin Dančák.

Tyto dva druhy jsou již jedenáctým a dvanáctým novým druhem hvězdnatek, který se přírodovědcům podařilo na Borneu najít. Na expedice do deštného pralesa na Borneu jezdí odborníci z přírodovědecké fakulty už několik let. Jejich první objevenou hvězdnatkou byla Thismia hexagona, následovala Thismia brunneomitra a třetím vzácným druhem byla Thismia, která dostala přívlastek inconspicua – nenápadná.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Ludvík Smrčka obituary

News: Institute of Physics - Čt, 04/23/2020 - 10:56

We have very sad news that our friend, advisor, and distinguished colleague Ludvík Smrčka passed away yesterday. Ludvík made an exceptional mark in the theory of quantum Hall effect and transport in condensed matter. As the head of our Department 15 he initiated the key extension of the molecular-beam-epitaxy laboratory and the construction of the clean room facility with electron-beam lithography. The past fifteen years of research of spintronics in the department would have been unthinkable without these two core laboratories. Ludvik’s favorite motto was that condensed matter physics was an experimental research field and we, his theoretical students, have this imprinted in our scientific DNA. The daily seamless interactions between experimentalists and theorists is our department’s heritage we owe to Ludvik.

I saw Ludvík yesterday in the afternoon on Cukrovarnická tennis court. He was playing doubles with his peers like I used to see him regularly since 1992 when I started my PhD in his group. He placed a slice serve right in the corner of the box and I thought to myself that this was a beginning of another nice season for him….

Tomas Jungwirth, 23 April 2020

Kategorie: News from FZU

Stránky