Agregátor zdrojů

Abdikace předsedy Etické komise UP, vyjádření Etické komise a reakce rektora

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 10/31/2019 - 09:38

Ke 14. říjnu 2019 odstoupil z čela Etické komise UP prof. MUDr. Karel Indrák, DrSc.

Ve svém rezignačním vyjádření, k jehož publikování jsme získali souhlas, formuluje, že se dlouhodobě cítil ve své roli pod tlakem, a vyjadřuje se kriticky k finálním krokům rektora UP, jimiž podle něj nebyly konkrétní kauzy dostatečně uzavřeny. V tomto smyslu se na rektora obrátilo i grémium etické komise ve svém přípisu, v němž jeho členové žádají aktivnější rektorův přístup ve vztahu ke zjištěním komise.

V reakci na oba dokumenty rektor UP prof. Jaroslav Miller navazuje na svůj blog a objasňuje jak svá stanoviska, tak způsob procesování jednotlivých zásahů, který je podmíněn mimo jiné omezenými personálními pravomocemi rektora plynoucími z vysokoškolského zákona a vnitřních univerzitních norem. Všechny tři texty jsou tematicky provázány a postupně na sebe fakticky a argumentačně reagují, navíc považujeme za žádoucí umožnit repliky aktérům i komentáře širší akademické obce. Proto oddělení komunikace nabídlo autorům platformu UP Reflexe, která byla právě k takovým tématům vytvořena. Všechny tři texty jsou dostupné po přihlášení do portálu, novináři je získají na vyžádání na adrese gabriela.sykorova@upol.cz.

 

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Absolvent FF Petr Žižka obdržel Cenu Edvarda Beneše

Petr Žižka, absolvent katedry historie FF získal Cenu Edvarda Beneše, čestné uznání v oblasti historie. Prestižní ocenění obdržel za svou magisterskou práci nazvanou Československý pozemní personál No. 8311 Servicing Echelon. Soutěž je určena mladým historikům a sociologům. Každoročně ji vyhlašuje Sezimovo Ústí.

„Ocenění si velmi vážím. Je to pro mne pocta. Obzvláště jsem rád, že se mi po dvou letech podařilo zopakovat v rámci této ceny úspěch, kterého jsem dosáhl už s bakalářskou prací Pozemní personál 311. perutě z okresu Uherské Hradiště,“ řekl Petr Žižka. Dodal, že pochází z Uherského Hradiště a o historii letectví – především o Čechoslováky sloužící za druhé světové války ve Velké Británii v řadách Royal Air Force – se zajímá už velmi dlouho.

Magisterská práce Petra Žižky se věnuje 8311. Servicing Echelonu, což byla opravárenská jednotka 311. čs. perutě. „Během existence jednotky, tedy v době od července 1943 do července 1945, prošlo jejími řadami 161 Čechoslováků, kteří zastávali různá funkční zařazení spadající pod pozemní personál. Byli mezi nimi letečtí mechanici – motoráři, drakaři, zbrojíři, elektrikáři, radaroví mechanici i další,“ vysvětlil. Dodal, že se v práci obecně věnuje historii 8311. Servicing Echelonu. Přestože se jednalo o zcela samostatnou čs. jednotku, podle Petra Žižky se jí doposud nikdo nevěnoval. „Servicing Echelon zůstával ve stínu slavné 311. čs. perutě. Nemohl se chlubit množstvím operačních letů, útoky na ponorky a podobně. Nabízel pouze každodenní ´nudnou´ práci příslušníků jednotky na letounech Liberator, které udržovali v bojeschopném stavu. I díky tomu mohly čs. osádky od 311. perutě s nimi vzlétat na další operační lety,“ doplnil.

Další významnou částí jeho diplomové práce je analýza početních stavů a organizačního členění jednotky. Její stěžejní část pak spočívá v analýze čs. personálu 8311. Servicing Echelonu na základě statistických a sociologických hledisek. „Závěry vyplývající z mé analýzy do jisté míry umožňují vystihnout podstatné znaky čs. pozemního personálu. Jsou příspěvkem k základnímu uchopení problematiky čs. pozemního personálu sloužícího za druhé světové války v RAF. Pro účely analýzy jsem rozdělil život Čechoslováků sloužících u jednotky na čtyři části. První se soustředila k narození, druhá se věnovala předválečnému životu, třetí se zabývala obdobím v zahraničním odboji a poslední poválečným životem,“ řekl oceněný absolvent FF.

Pod vedením Pavla Kreisingera z katedry historie FF se práci věnoval celé navazující magisterské studium. S dvouletým výzkumem začal prakticky po dokončení bakalářského studia. "Práce je výjimečná zejména tím, že autor použil mimo běžných metod historikovy práce také metody historické sociologie a statistiky. Analýzu pomocí těchto metod jsme měli sice k dispozici u našich pozemních jednotek, u leteckého personálu však dosud chyběla. Práce je nadprůměrná a svým pečlivým zpracováním a rozsahem má úroveň spíše práce rigorózní," řekl Pavel Kreisinger. 

Data čerpal Petr Žižka ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu v Praze, který navštěvoval velmi často. Kromě toho bádal i ve Vojenských historických archivech v Bratislavě a Trnavě a podařilo se mu spojit i s několika příbuznými Čechoslováků, kteří u 8311. Servicing Echelonu sloužili. Hodně času věnoval i třídění dat ke každému čs. příslušníkovi 8311. Servicing Echelonu. „Rád bych pokračoval v doktorském studiu. Zatím se mi to ale nepovedlo, proto se momentálně marně snažím najít uplatnění ve svém oboru. I nadále bych chtěl pokračovat v šíření povědomí o Čechoslovácích sloužících za druhé světové války v Royal Air Force,“ uvedl.

V letošním roce bylo do soutěže o Cenu Edvarda Beneše přihlášeno 21 prací, z toho devět z Historie 20. století a 12 ze Sociologie. 

Cena Edvarda Beneše pro Petra Žižku z FF UP: Práce je postavena především na archivních pramenech, a to i od soukromých osob. Petru Žižkovi se podařilo u více než 160 osob zpracovat základní údaje – datum a místo narození, mateřskou řeč, náboženské vyznání, k předválečnému životu nejvyšší dosažené vzdělání, zaměstnání, příslušnost ke kraji, rodinný stav, předválečnou vojenskou službu a odchod z Československa, v odboji pak cestu do R. A. F. a službu zde, dále návrat do Československa a další poválečné osudy – propuštění z armády, emigraci, perzekuci, spolupráci s STB a další otázky. Jedná se o mimořádný badatelský počin. Více ZDE.

Absolvent FF Petr Žižka obdržel Cenu Edvarda Beneše

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 10/31/2019 - 07:30

Petr Žižka, absolvent katedry historie FF získal Cenu Edvarda Beneše, čestné uznání v oblasti historie. Prestižní ocenění obdržel za svou magisterskou práci nazvanou Československý pozemní personál No. 8311 Servicing Echelon. Soutěž je určena mladým historikům a sociologům. Každoročně ji vyhlašuje Sezimovo Ústí.

„Ocenění si velmi vážím. Je to pro mne pocta. Obzvláště jsem rád, že se mi po dvou letech podařilo zopakovat v rámci této ceny úspěch, kterého jsem dosáhl už s bakalářskou prací Pozemní personál 311. perutě z okresu Uherské Hradiště,“ řekl Petr Žižka. Dodal, že pochází z Uherského Hradiště a o historii letectví – především o Čechoslováky sloužící za druhé světové války ve Velké Británii v řadách Royal Air Force – se zajímá už velmi dlouho.

Magisterská práce Petra Žižky se věnuje 8311. Servicing Echelonu, což byla opravárenská jednotka 311. čs. perutě. „Během existence jednotky, tedy v době od července 1943 do července 1945, prošlo jejími řadami 161 Čechoslováků, kteří zastávali různá funkční zařazení spadající pod pozemní personál. Byli mezi nimi letečtí mechanici – motoráři, drakaři, zbrojíři, elektrikáři, radaroví mechanici i další,“ vysvětlil. Dodal, že se v práci obecně věnuje historii 8311. Servicing Echelonu. Přestože se jednalo o zcela samostatnou čs. jednotku, podle Petra Žižky se jí doposud nikdo nevěnoval. „Servicing Echelon zůstával ve stínu slavné 311. čs. perutě. Nemohl se chlubit množstvím operačních letů, útoky na ponorky a podobně. Nabízel pouze každodenní ´nudnou´ práci příslušníků jednotky na letounech Liberator, které udržovali v bojeschopném stavu. I díky tomu mohly čs. osádky od 311. perutě s nimi vzlétat na další operační lety,“ doplnil.

Další významnou částí jeho diplomové práce je analýza početních stavů a organizačního členění jednotky. Její stěžejní část pak spočívá v analýze čs. personálu 8311. Servicing Echelonu na základě statistických a sociologických hledisek. „Závěry vyplývající z mé analýzy do jisté míry umožňují vystihnout podstatné znaky čs. pozemního personálu. Jsou příspěvkem k základnímu uchopení problematiky čs. pozemního personálu sloužícího za druhé světové války v RAF. Pro účely analýzy jsem rozdělil život Čechoslováků sloužících u jednotky na čtyři části. První se soustředila k narození, druhá se věnovala předválečnému životu, třetí se zabývala obdobím v zahraničním odboji a poslední poválečným životem,“ řekl oceněný absolvent FF.

Pod vedením Pavla Kreisingera z katedry historie FF se práci věnoval celé navazující magisterské studium. S dvouletým výzkumem začal prakticky po dokončení bakalářského studia. "Práce je výjimečná zejména tím, že autor použil mimo běžných metod historikovy práce také metody historické sociologie a statistiky. Analýzu pomocí těchto metod jsme měli sice k dispozici u našich pozemních jednotek, u leteckého personálu však dosud chyběla. Práce je nadprůměrná a svým pečlivým zpracováním a rozsahem má úroveň spíše práce rigorózní," řekl Pavel Kreisinger. 

Data čerpal Petr Žižka ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu v Praze, který navštěvoval velmi často. Kromě toho bádal i ve Vojenských historických archivech v Bratislavě a Trnavě a podařilo se mu spojit i s několika příbuznými Čechoslováků, kteří u 8311. Servicing Echelonu sloužili. Hodně času věnoval i třídění dat ke každému čs. příslušníkovi 8311. Servicing Echelonu. „Rád bych pokračoval v doktorském studiu. Zatím se mi to ale nepovedlo, proto se momentálně marně snažím najít uplatnění ve svém oboru. I nadále bych chtěl pokračovat v šíření povědomí o Čechoslovácích sloužících za druhé světové války v Royal Air Force,“ uvedl.

V letošním roce bylo do soutěže o Cenu Edvarda Beneše přihlášeno 21 prací, z toho devět z Historie 20. století a 12 ze Sociologie. 

Cena Edvarda Beneše pro Petra Žižku z FF UP: Práce je postavena především na archivních pramenech, a to i od soukromých osob. Petru Žižkovi se podařilo u více než 160 osob zpracovat základní údaje – datum a místo narození, mateřskou řeč, náboženské vyznání, k předválečnému životu nejvyšší dosažené vzdělání, zaměstnání, příslušnost ke kraji, rodinný stav, předválečnou vojenskou službu a odchod z Československa, v odboji pak cestu do R. A. F. a službu zde, dále návrat do Československa a další poválečné osudy – propuštění z armády, emigraci, perzekuci, spolupráci s STB a další otázky. Jedná se o mimořádný badatelský počin. Více ZDE.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Debata v Pevnosti poznání o světové ekonomice: Švejnar, Středula, Matesová

Obchodní války mezi Čínou a USA i hrozba brexitu zpomalují světovou ekonomiku. Jsme na to připravení? Hrozí nám recese, nebo jen běžné zpomalení růstu? Jak by měl reagovat český stát a jak byznys? I tyto otázky zazní ve veřejné debatě Českého rozhlasu Plus 31. října od 18.30 do 20.00 v Pevnosti poznání.

Přední čeští ekonomové Jana Matesová a Jan Švejnar, podnikatel Zbyněk Frolík, odborový předák Josef Středula a novinář David Klimeš budou v Laudonově sále popularizačního centra diskutovat na téma Přízrak krize: Je světová ekonomika v ohrožení? Večerem provede moderátor Michael Rozsypal.

„Jestli přijde ekonomická krize a jestli jsme na ni dobře připravení? To samozřejmě nevím. Ale určitě se můžeme poučit z minulých krizí. To znamená například nemít tu recesi z let 2011- 2013, kdy jsme možná až moc šetřili. A také máme mít v pořádku sociální systémy, důchody, zdravotnický systém. Takže jestli je před námi nějaká krize, recese, tak určitě nejsme zas tak dobře připraveni, jak bychom mohli. Přijďte si o tom všem promluvit,“ zve na setkání David Klimeš, komentátor Aktuálně.cz.

Veřejná debata Českého rozhlasu Plus je netradiční formát. Diváci jsou po celou dobu vtaženi do debaty nejen dotazy, ale i hlasováním, a mohou tak ovlivnit průběh celého večera. Debata je veřejně přístupná, je zdarma a bez registrace. Kdo nemůže přijít osobně, může poslouchat živě na vlnách Českého rozhlasu Plus nebo sledovat video přenos na facebooku rozhlasové stanice.

Hosté debaty Českého rozhlasu Plus:

• Jana Matesová, ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance

• Jan Švejnar, profesor ekonomie, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA při Cerge-EI, ředitel Center on Global Economic Governance na Kolumbijské univerzitě

• Zbyněk Frolík, zakladatel a spolumajitel firmy Linet

• Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS)

• David Klimeš, komentátor Aktuálně.cz

Debata v Pevnosti poznání o světové ekonomice: Švejnar, Středula, Matesová

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 10/30/2019 - 14:15

Obchodní války mezi Čínou a USA i hrozba brexitu zpomalují světovou ekonomiku. Jsme na to připravení? Hrozí nám recese, nebo jen běžné zpomalení růstu? Jak by měl reagovat český stát a jak byznys? I tyto otázky zazní ve veřejné debatě Českého rozhlasu Plus 31. října od 18.30 do 20.00 v Pevnosti poznání.

Přední čeští ekonomové Jana Matesová a Jan Švejnar, podnikatel Zbyněk Frolík, odborový předák Josef Středula a novinář David Klimeš budou v Laudonově sále popularizačního centra diskutovat na téma Přízrak krize: Je světová ekonomika v ohrožení? Večerem provede moderátor Michael Rozsypal.

„Jestli přijde ekonomická krize a jestli jsme na ni dobře připravení? To samozřejmě nevím. Ale určitě se můžeme poučit z minulých krizí. To znamená například nemít tu recesi z let 2011- 2013, kdy jsme možná až moc šetřili. A také máme mít v pořádku sociální systémy, důchody, zdravotnický systém. Takže jestli je před námi nějaká krize, recese, tak určitě nejsme zas tak dobře připraveni, jak bychom mohli. Přijďte si o tom všem promluvit,“ zve na setkání David Klimeš, komentátor Aktuálně.cz.

Veřejná debata Českého rozhlasu Plus je netradiční formát. Diváci jsou po celou dobu vtaženi do debaty nejen dotazy, ale i hlasováním, a mohou tak ovlivnit průběh celého večera. Debata je veřejně přístupná, je zdarma a bez registrace. Kdo nemůže přijít osobně, může poslouchat živě na vlnách Českého rozhlasu Plus nebo sledovat video přenos na facebooku rozhlasové stanice.

Hosté debaty Českého rozhlasu Plus:

• Jana Matesová, ekonomka a bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance

• Jan Švejnar, profesor ekonomie, předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA při Cerge-EI, ředitel Center on Global Economic Governance na Kolumbijské univerzitě

• Zbyněk Frolík, zakladatel a spolumajitel firmy Linet

• Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS)

• David Klimeš, komentátor Aktuálně.cz

Kategorie: Novinky z UP a PřF

AS PdF vzal na vědomí chystanou změnu ve funkci tajemníka fakulty

Akademický senát pedagogické fakulty ocenil práci Milana Tomáška, který na této fakultě působil řadu let jako tajemník. Vzhledem k jeho odchodu do důchodu vzal na vědomí návrh děkanky fakulty Libuše Ludíkové, aby v následujícím období tuto činnost vykonávala Andrea Novotná.

Senátoři pedagogické fakulty se na říjnovém jednání seznámili s návrhem děkanky fakulty Libuše Ludíkové, aby nově funkci tajemnice vykonávala Andrea Novotná. Potřeba změny na této pozici vzešla z plánovaného odchodu do důchodu stávajícího tajemníka fakulty Milana Tomáška, který v současné době již čerpá řádnou dovolenou.

Novou kandidátku na tajemnici senátu představil proděkan Vojtech Regec. Uvedl, že pozice tajemníka je pro fakultu zásadní a Andrea Novotná prošla řádným výběrovým řízením. „Na UP působí již od roku 2006, na pedagogické fakultě jako referentka Ústavu výzkumu a vývoje od roku 2016,“ uvedl Vojtech Regec. AS PdF po krátké diskuzi poděkoval svým usnesením Milanu Tomáškovi za třicetiletou činnost ve prospěch fakulty a návrh jmenovat do funkce tajemnice fakulty Andreu Novotnou vzal na vědomí.

Během říjnového jednání senátoři pedagogické fakulty i schválili druhého místopředsedu senátu. Studentku Janu Kočí, která své studium již absolvovala, vystřídá doktorand Ústavu pedagogiky Zdeněk Rechtik, který zároveň působí jako lektor na katedře primární a preprimární pedagogiky.

Per rollam AS PdF UP schválil také předložené doktorské studijními programy, souhlasně se vyslovil i k předložené Výroční zprávě o hospodaření pedagogické fakulty v roce 2018 i Plánu realizace Strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti PdF UP na rok 2020.

AS PdF vzal na vědomí chystanou změnu ve funkci tajemníka fakulty

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 10/30/2019 - 12:02

Akademický senát pedagogické fakulty ocenil práci Milana Tomáška, který na této fakultě působil řadu let jako tajemník. Vzhledem k jeho odchodu do důchodu vzal na vědomí návrh děkanky fakulty Libuše Ludíkové, aby v následujícím období tuto činnost vykonávala Andrea Novotná.

Senátoři pedagogické fakulty se na říjnovém jednání seznámili s návrhem děkanky fakulty Libuše Ludíkové, aby nově funkci tajemnice vykonávala Andrea Novotná. Potřeba změny na této pozici vzešla z plánovaného odchodu do důchodu stávajícího tajemníka fakulty Milana Tomáška, který v současné době již čerpá řádnou dovolenou.

Novou kandidátku na tajemnici senátu představil proděkan Vojtech Regec. Uvedl, že pozice tajemníka je pro fakultu zásadní a Andrea Novotná prošla řádným výběrovým řízením. „Na UP působí již od roku 2006, na pedagogické fakultě jako referentka Ústavu výzkumu a vývoje od roku 2016,“ uvedl Vojtech Regec. AS PdF po krátké diskuzi poděkoval svým usnesením Milanu Tomáškovi za třicetiletou činnost ve prospěch fakulty a návrh jmenovat do funkce tajemnice fakulty Andreu Novotnou vzal na vědomí.

Během říjnového jednání senátoři pedagogické fakulty i schválili druhého místopředsedu senátu. Studentku Janu Kočí, která své studium již absolvovala, vystřídá doktorand Ústavu pedagogiky Zdeněk Rechtik, který zároveň působí jako lektor na katedře primární a preprimární pedagogiky.

Per rollam AS PdF UP schválil také předložené doktorské studijními programy, souhlasně se vyslovil i k předložené Výroční zprávě o hospodaření pedagogické fakulty v roce 2018 i Plánu realizace Strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti PdF UP na rok 2020.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

UP receives €600.000 to apply scientific findings into practice

News: Faculty of Science - St, 10/30/2019 - 08:00

Thanks to the financial support of the Technology Agency of the Czech Republic (TA CR) provided within the GAMA2 programme, in 2020–2022 Palacký University can make use of up to €600,000 in support to finalize scientific findings for practical use. The UP Science and Technology Park (VTP UP) has started accepting applications for Proof-of-Concept sub-projects.

The projects are designed for researchers who want to get their ideas on the market while doing what they enjoy and what fulfils them. Applications will continue to be accepted until the funds, which amount to €200,00 for each year, become depleted.

The TA CR GAMA2 programme aims to support the verification of the results of applied research and to prepare their subsequent commercial use. “Do you need to build a prototype device or a software tool to showcase your project to potential customers or verify the qualities of the result so that it can be patented effectively? Do you wish to transform your research output into applicable practice? Then the Proof-of-Concept projects are here for you,” said Petr Kubečka, Head of the Technology Transfer Office.

Proof-of-Concept projects have proven to be a very effective tool for successful commercialisation in the past. “This year we have successfully completed the last seven sub-projects from the previous call of the GAMA programme, which was implemented in 2014–2019,” Kubečka said. “A total of 28 sub-projects were supported in this university-wide project, and 52 valuable results were achieved. Some of them have already been applied in practice, others are being negotiated with commercial partners and investors. In the new call, the VTP UP team will cooperate even more closely with all the investigators in order to implement the results quickly and efficiently,” he added.

In order to have their projects launched by 1 January 2020, project applications must be sent to VTP UP no later than 11 November 2019 and subsequently approved by the Commercialisation Board. All documents necessary for filing the application can be found on the VTP UP website, in the section “For download”. The budget of the projects can be used for material costs, travel, services, and salaries of the investigators. Applicants can apply for the project even after November 11, 2019, but projects approved by the Board will not be launched until the second quarter of 2020. More information is available here.

Kategorie: News from UP

Univerzita získala 15 milionů korun na aplikování vědeckých výsledků do praxe

Díky finanční podpoře Technologické agentury České republiky (TA ČR) v rámci programu GAMA2 může Univerzita Palackého v letech 2020–2022 podpořit částkou až 15 milionů korun dopracování vědeckých výsledků pro použití v praxi. Vědeckotechnický park UP proto zahájil příjem přihlášek dílčích projektů Proof-of-Concept.

Projekty jsou určeny pro výzkumníky, kteří chtějí dostat svůj nápad na trh, a přitom dělat to, co je baví a naplňuje. Příjem přihlášek bude kontinuálně otevřen až do vyčerpání dostupných prostředků, které činí 5 milionů korun na každý rok řešení.

Program TA ČR GAMA je zaměřen na ověřování výzkumných výsledků univerzit pro následné tržní uplatnění. „Potřebujete postavit prototyp zařízení či softwarový nástroj pro předvedení vašeho projektu potenciálním zákazníkům nebo ověřit vlastnosti výsledku tak, aby bylo možné jej účelně patentovat? Chcete přetavit výstup výzkumu do použitelné praxe? Pak právě pro vás jsou Proof-of-Concept projekty určeny,“ uvedl Petr Kubečka, vedoucí oddělení transferu technologií.

Projekty Proof-of-Concept se již v minulosti ukázaly jako velice efektivní nástroj pro úspěšnou komercializaci. „V letošním roce jsme úspěšně ukončili posledních sedm dílčích projektů z předchozí výzvy programu GAMA, který byl realizován v letech 2014–2019,“ uvedl Kubečka. „V tomto celouniverzitním projektu bylo podpořeno celkem 28 dílčích projektů a dosaženo 52 zajímavých výsledků. Některé z nich jsou již aplikovány v praxi, u dalších probíhají jednání s komerčními partnery a investory. V nové výzvě bude tým VTP UP s řešiteli spolupracovat ještě úžeji, aby se podařilo rychle a efektivně výsledky uplatnit,“ dodal.

Aby bylo možné zahájit řešení od 1. 1. 2020, musí být přihlášky projektů odeslány na VTP UP nejpozději 11. 11. 2019 a následně řešení projektu odsouhlaseno Radou pro komercializaci. Veškeré dokumenty potřebné k podání přihlášky lze nalézt na stránkách VTP UP, v sekci Dokumenty ke stažení. Rozpočet projektů lze čerpat na materiál, cestovné, služby a mzdy řešitelů. Zájemci mohou projekt přihlásit i po datu 11. 11. 2019, řešení Radou odsouhlasených projektů pak ale bude zahájeno až ve druhém kvartále roku 2020. Více informací zde.

Univerzita získala 15 milionů korun na aplikování vědeckých výsledků do praxe

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 10/30/2019 - 08:00

Díky finanční podpoře Technologické agentury České republiky (TA ČR) v rámci programu GAMA2 může Univerzita Palackého v letech 2020–2022 podpořit částkou až 15 milionů korun dopracování vědeckých výsledků pro použití v praxi. Vědeckotechnický park UP proto zahájil příjem přihlášek dílčích projektů Proof-of-Concept.

Projekty jsou určeny pro výzkumníky, kteří chtějí dostat svůj nápad na trh, a přitom dělat to, co je baví a naplňuje. Příjem přihlášek bude kontinuálně otevřen až do vyčerpání dostupných prostředků, které činí 5 milionů korun na každý rok řešení.

Program TA ČR GAMA je zaměřen na ověřování výzkumných výsledků univerzit pro následné tržní uplatnění. „Potřebujete postavit prototyp zařízení či softwarový nástroj pro předvedení vašeho projektu potenciálním zákazníkům nebo ověřit vlastnosti výsledku tak, aby bylo možné jej účelně patentovat? Chcete přetavit výstup výzkumu do použitelné praxe? Pak právě pro vás jsou Proof-of-Concept projekty určeny,“ uvedl Petr Kubečka, vedoucí oddělení transferu technologií.

Projekty Proof-of-Concept se již v minulosti ukázaly jako velice efektivní nástroj pro úspěšnou komercializaci. „V letošním roce jsme úspěšně ukončili posledních sedm dílčích projektů z předchozí výzvy programu GAMA, který byl realizován v letech 2014–2019,“ uvedl Kubečka. „V tomto celouniverzitním projektu bylo podpořeno celkem 28 dílčích projektů a dosaženo 52 zajímavých výsledků. Některé z nich jsou již aplikovány v praxi, u dalších probíhají jednání s komerčními partnery a investory. V nové výzvě bude tým VTP UP s řešiteli spolupracovat ještě úžeji, aby se podařilo rychle a efektivně výsledky uplatnit,“ dodal.

Aby bylo možné zahájit řešení od 1. 1. 2020, musí být přihlášky projektů odeslány na VTP UP nejpozději 11. 11. 2019 a následně řešení projektu odsouhlaseno Radou pro komercializaci. Veškeré dokumenty potřebné k podání přihlášky lze nalézt na stránkách VTP UP, v sekci Dokumenty ke stažení. Rozpočet projektů lze čerpat na materiál, cestovné, služby a mzdy řešitelů. Zájemci mohou projekt přihlásit i po datu 11. 11. 2019, řešení Radou odsouhlasených projektů pak ale bude zahájeno až ve druhém kvartále roku 2020. Více informací zde.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

What is concealed in the underground of Jáchymov? A publication by Academia uncovers the unparalleled mineral treasures

News: Institute of Physics - Út, 10/29/2019 - 17:12

The mineral wealth of the Jáchymov deposit has been well-known for almost five centuries due to the German scholar Georgius Agricola. In spite of this, Jakub Plášil and his research team succeeded in discovering and describing more than a dozen of as-yet unknown, mostly uranium-based minerals in the recent years. Their findings are now available in the collective publication titled “Jáchymov – A Mineralogical Jewel of the Ore Mountains” co-authored by Jakub Plášil, Pavel Škácha, and Vladimír Horák.

“The authors have considered decades of geological, mineralogical and crystallographic research of the world-renowned location to be able to give general public a popular but scientifically accurate account of the mineral variety at the local, small-sized deposit, the extraction at which has influenced the course of history for several times,” said Michal Dušek, the Head of the Solid Particle Physics Division at the Institute of Physics of the CAS – which is also Jakub Plášil‘s a home institution, praising the team of authors.

The introduction to the publication by Academia concisely describes how the interest in the mineral resources of Jáchymov have changed over the centuries: the mining town has seen consecutive periods of silver, arsen, cobalt as well as uraninite mining – the sources used at first to make coloured glass, to extract radium for medicinal purposes at a later stage and to develop the atomic bomb after the WWII.

The extraction of mineral resources in the Ore Mountains has been associated with a number of technical innovations and discoveries from the very beginning. Until as late as the nineteen century, some of the local mines had used what was known as a “mihadlo”, a mine water pumping device, designed in 1551. In the early 20th century, Jáchymov held a global monopoly on producing radium, which was first extracted from uraninite by Marie Curie-Skłodowská and her husband. Also, the world‘s first state miner training school and the very first radon spa were established in Jáchymov.

The Jáchymov deposit is also the place of origin of the uranium ore used for the development of the first Soviet atomic bomb, tested in 1949 at the Semipalatinsk Test Site. The strategic role that the extraction of uranium played in the Soviet Era may be evidenced by a secret pact between the USSR and Czechoslovak governments from November 23rd, 1945, and by a decision of Antonín Zápotocký, the prime minister of the time, to submit the uranium extraction directly to state control in 1952. The mining of uranium claimed victims and caused hardship among political prisoners as a result of forced labour, for which they were interned in concentration camps located near the mines.

The next chapters of the publication address the outcome of the multiannual research by the team of authors, presenting detailed descriptions of primary and secondary minerals originating from the Jáchymov deposit. The complex overview of mineralogy and mineral wealth was complemented with photographs provided by Czech and foreign museums; historical map reproductions and photos of artworks created from local minerals.


Jakub Plášil has focused on mineralogical crystallography at the Institute of Physics of the CAS and has co-authored descriptions of more than eighty new mineral types originating from around the world. In the long term, he has concentrated on the mineralogy of uranium and the mineralogy and geochemistry of the Jáchymov ore district.

Jáchymov – mineralogická perla Krušnohoří
Nakladatelství Academia
ISBN 978-80-200-2931-7

Kategorie: News from FZU

Co skrývá jáchymovské podzemí? Unikátní minerální poklady odhalí publikace nakladatelství Academia

Novinky: Fyzikální ústav - Út, 10/29/2019 - 17:12

Minerální bohatství jáchymovského ložiska je známo již téměř pět století, od dob významného německého učence Georgia Agricoly. Přesto se týmu vědců v čele s Jakubem Plášilem během posledních let podařilo objevit a popsat více než desítku dosud neznámých minerálů, zejména obsahujících uran. Nejen jim je věnována souborná publikace Jáchymov – mineralogická perla Krušnohoří, u jejíhož vzniku stáli spolu s Plášilem i Pavel Škácha a Vladimír Horák.

„Autoři zúročili desetiletí geologického, mineralogického a krystalografického výzkumu světově proslulé lokality, aby podali veřejnosti přístupnou, ale vědecky exaktní formou svědectví o minerální pestrosti zdejšího, rozsahem nevelkého ložiska, jehož těžba několikrát ovlivnila běh světových dějin,“ chválí trojici Michal Dušek, vedoucí Sekce fyziky pevných látek Fyzikálního ústavu AV ČR, kde působí i Jakub Plášil.

Úvodní část publikace, vydané nakladatelstvím Academia, přehledně zachycuje proměnu zájmu o jáchymovské nerostné suroviny v průběhu staletí. Hornické město zažilo etapu těžby stříbra, arsenu, kobaltu i uraninitu, nejprve používaného na barvení skla, později na získávání radia pro medicinální účely a po druhé světové válce na výrobu katomové bomby.

Těžba surovin v Krušnohoří je od počátků spojena s mnoha technickými inovacemi a vynálezy. Až do devatenáctého století se v některých dolech užívalo mihadlo, čerpací stroj na důlní vodu, zkonstruovaný v roce 1551. Jáchymov měl zkraje dvacátého století světový monopol na produkci radia, které poprvé z uranové rudy smolince izolovala spolu s manželem Marie Curie-Skłodowská. V Jáchymově také vzniklo první státní hornické učiliště na světě a také první radonové lázně.

Z Jáchymova rovněž pocházel uran použitý v první sovětské atomové bombě, která byla odpálena v roce 1949 na cvičné střelnici u Semipalatinsku. O strategickém významu dobývání uranové rudy pro Sovětský svaz svědčí tajná dohoda mezi vládou Svazu Sovětských Socialistických Republik a vládou Československé republiky z 23. listopadu 1945 i krok ministerského předsedy Antonína Zápotockého, který její správu v roce 1952 podřídil přímo vládě. Těžba uranu byla vykoupena lidskými oběťmi a utrpením v podobě nucené práce politických vězňů internovaných v koncentračních táborech v blízkosti dolů.

Výsledek mnohaletého výzkumu autorského kolektivu v dalších částech publikace prezentuje podrobný popis primárních a sekundárních minerálů z jáchymovského ložiska. Komplexní přehled mineralogie a minerálního bohatství autoři rozšířili o fotografie z českých a zahraničních muzeí, reprodukce historických map i snímky uměleckých děl vytvořených z lokálních minerálů.


Jakub Plášil se věnuje mineralogické krystalografii ve Fyzikálním ústavu AV ČR a je spoluautorem popisu více než osmdesáti nových minerálních druhů z celého světa. Dlouhodobě se zabývá mineralogií uranu a také mineralogií a geochemií jáchymovského rudního revíru.

Jáchymov – mineralogická perla Krušnohoří
Nakladatelství Academia
ISBN 978-80-200-2931-7

Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

30 let svobody! A jak dál? Nenechte si ujít velkou debatu rektorů, novinářů, studentů a veřejnosti v Pevnosti poznání

Univerzita Karlova připravuje ve spolupráci s Univerzitou Palackého u příležitosti 30. výročí 17. listopadu 1989 velkou veřejnou debatu s názvem „30 let svobody! A jak dál?“ Debata se bude konat v úterý 5. listopadu od 17:30 v olomoucké Pevnosti poznání. Vstup na besedu je zdarma.

Diskuze se zúčastní rektoři obou univerzit Tomáš Zima a Jaroslav Miller, politolog FF UP Tomáš Lebeda, novináři Jindřich Šídlo ze Seznam Zpráv a Nora Fridrichová z ČT, bývalý předseda vlády Vladimír Špidla, bývalý eurokomisař Pavel Telička, diplomatka Jana Hybášková, politolog Lubomír Kopeček a youtuber Lukáš „Lukefry“ Fritscher a také zástupci studentů. Veřejná debata je pokračováním projektu Univerzity Karlovy „Česko! A jak dál?“.

„Třicáté výročí 17. listopadu 1989 je vhodnou příležitostí ohlédnout se a zhodnotit, jak si jako společnost a země v éře svobody vedeme, jak jsme úspěšní, co se povedlo a co ne. Chceme se podívat na události z různých úhlů pohledu, proto jsme připravili veřejnou diskusi a pozvali do ní významné osobnosti veřejného života, aktéry revolučního dění, novináře, akademiky, politiky i politology. Naším cílem není jen řešit minulost, ale diskutovat také o tom, kam směřujeme, o výzvách a příležitostech, které jsou před námi. Mám proto radost, že se nám podařilo do přípravy akce zapojit studenty a studentky. Jsem přesvědčen, že sametová revoluce nám otevřela dveře k demokracii a svobodě. Naše občanská společnost je velmi mladá a čelí celé řadě překážek. O cestě, jak je překonávat, je nutné intenzivně mluvit. Věřím, že k tomu přispěje i tato debata,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Diskutovat se bude o čtyřech časových obdobích a hlavních událostech, které je provázely: Sametová naděje (1989–1999), Zpátky do Evropy (2000–2009), Politické turbulence (2010–2019), Jak dál? (2020–?).

Do přípravy akce se zapojili studenti obou univerzit. Ke všem čtyřem časovým obdobím natáčí krátká videa, která ukáží, jak uplynulých třicet let svobody vnímají mladí lidé. Studenti budou rovněž diskuzi spolumoderovat a pokládat první dotazy.

Debata v Olomouci se bude konat pod záštitou Olomouckého kraje a statutárního města Olomouc. Hodnocení třiceti let svobody bude už sedmou veřejnou diskuzí v rámci projektu Univerzity Karlovy „Česko! A jak dál?“. Podrobné informace o diskuzích, fotogalerie, videa i závěry debat lze najít na webu projektu www.ceskoajakdal.cz.

30 let svobody! A jak dál? Nenechte si ujít velkou debatu rektorů, novinářů, studentů a veřejnosti v Pevnosti poznání

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 10/29/2019 - 11:17

Univerzita Karlova připravuje ve spolupráci s Univerzitou Palackého u příležitosti 30. výročí 17. listopadu 1989 velkou veřejnou debatu s názvem „30 let svobody! A jak dál?“ Debata se bude konat v úterý 5. listopadu od 17:30 v olomoucké Pevnosti poznání. Vstup na besedu je zdarma.

Diskuze se zúčastní rektoři obou univerzit Tomáš Zima a Jaroslav Miller, politolog FF UP Tomáš Lebeda, novináři Jindřich Šídlo ze Seznam Zpráv a Nora Fridrichová z ČT, bývalý předseda vlády Vladimír Špidla, bývalý eurokomisař Pavel Telička, diplomatka Jana Hybášková, politolog Lubomír Kopeček a youtuber Lukáš „Lukefry“ Fritscher a také zástupci studentů. Veřejná debata je pokračováním projektu Univerzity Karlovy „Česko! A jak dál?“.

„Třicáté výročí 17. listopadu 1989 je vhodnou příležitostí ohlédnout se a zhodnotit, jak si jako společnost a země v éře svobody vedeme, jak jsme úspěšní, co se povedlo a co ne. Chceme se podívat na události z různých úhlů pohledu, proto jsme připravili veřejnou diskusi a pozvali do ní významné osobnosti veřejného života, aktéry revolučního dění, novináře, akademiky, politiky i politology. Naším cílem není jen řešit minulost, ale diskutovat také o tom, kam směřujeme, o výzvách a příležitostech, které jsou před námi. Mám proto radost, že se nám podařilo do přípravy akce zapojit studenty a studentky. Jsem přesvědčen, že sametová revoluce nám otevřela dveře k demokracii a svobodě. Naše občanská společnost je velmi mladá a čelí celé řadě překážek. O cestě, jak je překonávat, je nutné intenzivně mluvit. Věřím, že k tomu přispěje i tato debata,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Diskutovat se bude o čtyřech časových obdobích a hlavních událostech, které je provázely: Sametová naděje (1989–1999), Zpátky do Evropy (2000–2009), Politické turbulence (2010–2019), Jak dál? (2020–?).

Do přípravy akce se zapojili studenti obou univerzit. Ke všem čtyřem časovým obdobím natáčí krátká videa, která ukáží, jak uplynulých třicet let svobody vnímají mladí lidé. Studenti budou rovněž diskuzi spolumoderovat a pokládat první dotazy.

Debata v Olomouci se bude konat pod záštitou Olomouckého kraje a statutárního města Olomouc. Hodnocení třiceti let svobody bude už sedmou veřejnou diskuzí v rámci projektu Univerzity Karlovy „Česko! A jak dál?“. Podrobné informace o diskuzích, fotogalerie, videa i závěry debat lze najít na webu projektu www.ceskoajakdal.cz.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Česko-britský workshop o nanomateriálech se konal za účasti vědců z RCPTM

O možnostech vzájemné spolupráce v oblasti nanomateriálového výzkumu hovořili účastníci Česko-britského workshopu zaměřeného na výzkum, vývoj a aplikační možnosti nanomateriálů, který se uskutečnil 22. a 23. října v pražském Karolinu. Mezi špičkovými odborníky z obou zemí nechyběli ani zástupci Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (RCPTM).  

„Cílem workshopu bylo diskutovat o možnostech rozvoje spolupráce v oblasti nanomateriálového výzkumu. Účastníci vyhodnotili workshop jako velmi podnětný a ocenili slova britského velvyslance, že spolupráce ve vědě mezi Českou republikou a Velkou Británií by se měla dále rozvíjet,“ uvedl zastupující ředitel RCPTM Michal Otyepka, jenž na workshopu hovořil o unikátní chemii fluorografenu, kterou v Olomouci vyvíjí a která dovoluje přípravu širokého portfolia grafenových derivátů s vysokým aplikačním potenciálem od separačních technik až po katalýzu. Radek Zbořil se ve svém příspěvku věnoval nízkodimenzionálním uhlíkovým nanomateriálům s unikátními magnetickými a fluorescenčními vlastnostmi a provedl posluchače cestou od syntézy těchto nanomateriálů až po jejich aplikace, například v biologickém zobrazování.

 „Špičkoví čeští přednášející byli britskými kolegy hodnoceni velmi pozitivně a britští partneři projevili zájem o rozvoj česko-britské spolupráce v oblasti nanomateriálů. Konkrétně se hned během diskuzí projednal dlouhodobý pobyt jednoho postdoka z Univerzity v Cardiffu do Centra pokročilých materiálů na Univerzitě Karlově. Kolegové z tohoto centra připravují projekt H2020, kam plánují přizvat britské partnery z konference. Doufám, že RCPTM osloví britské partnery, kteří zkoumají nanomateriály blízké těm jejich, a rozvine se dobrá spolupráce i s Olomoucí. Špičkový výzkum prezentovaný zástupci RCPTM účastníky workshopu zaujal,“ uvedl vědecký atašé Britské ambasády v Praze Otakar Fojt, který se na přípravě workshopu společně s Jiřím Čejkou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy podílel.

Na setkání vystoupilo 12 řečníků, každou zemi reprezentovalo šest vědců. Českou stranu zastupovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, Univerzity Pardubice  a RCPTM PřF UP, za Spojené království se workshopu zúčastnili vědci z University of Birmingham, University of Oxford, University College London, Cardiff University nebo University of Edinburgh. 

Česko-britský workshop o nanomateriálech se konal za účasti vědců z RCPTM

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 10/29/2019 - 07:55

O možnostech vzájemné spolupráce v oblasti nanomateriálového výzkumu hovořili účastníci Česko-britského workshopu zaměřeného na výzkum, vývoj a aplikační možnosti nanomateriálů, který se uskutečnil 22. a 23. října v pražském Karolinu. Mezi špičkovými odborníky z obou zemí nechyběli ani zástupci Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (RCPTM).  

„Cílem workshopu bylo diskutovat o možnostech rozvoje spolupráce v oblasti nanomateriálového výzkumu. Účastníci vyhodnotili workshop jako velmi podnětný a ocenili slova britského velvyslance, že spolupráce ve vědě mezi Českou republikou a Velkou Británií by se měla dále rozvíjet,“ uvedl zastupující ředitel RCPTM Michal Otyepka, jenž na workshopu hovořil o unikátní chemii fluorografenu, kterou v Olomouci vyvíjí a která dovoluje přípravu širokého portfolia grafenových derivátů s vysokým aplikačním potenciálem od separačních technik až po katalýzu. Radek Zbořil se ve svém příspěvku věnoval nízkodimenzionálním uhlíkovým nanomateriálům s unikátními magnetickými a fluorescenčními vlastnostmi a provedl posluchače cestou od syntézy těchto nanomateriálů až po jejich aplikace, například v biologickém zobrazování.

 „Špičkoví čeští přednášející byli britskými kolegy hodnoceni velmi pozitivně a britští partneři projevili zájem o rozvoj česko-britské spolupráce v oblasti nanomateriálů. Konkrétně se hned během diskuzí projednal dlouhodobý pobyt jednoho postdoka z Univerzity v Cardiffu do Centra pokročilých materiálů na Univerzitě Karlově. Kolegové z tohoto centra připravují projekt H2020, kam plánují přizvat britské partnery z konference. Doufám, že RCPTM osloví britské partnery, kteří zkoumají nanomateriály blízké těm jejich, a rozvine se dobrá spolupráce i s Olomoucí. Špičkový výzkum prezentovaný zástupci RCPTM účastníky workshopu zaujal,“ uvedl vědecký atašé Britské ambasády v Praze Otakar Fojt, který se na přípravě workshopu společně s Jiřím Čejkou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy podílel.

Na setkání vystoupilo 12 řečníků, každou zemi reprezentovalo šest vědců. Českou stranu zastupovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, Univerzity Pardubice  a RCPTM PřF UP, za Spojené království se workshopu zúčastnili vědci z University of Birmingham, University of Oxford, University College London, Cardiff University nebo University of Edinburgh. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Chci do Olomouce, tak si holt vystojím frontu

„Chci na medicínu a chci do Olomouce. Tak si holt vystojím frontu,“ říká kamarádovi gymnazista ze Zlína a vzápětí oba dostávají od zaneprázdněné, přesto skvěle naladěné studentky z vedlejšího stánku přírodovědecké fakulty müsli tyčinky v obalech s logem Univerzity Palackého. Zkrátka na Olomouc se stojí fronta i v Brně a „UPoláci“ jsou skvělá parta, která táhne za jeden modrobílý provaz. Takových příkladů by se našlo na letošním veletrhu Gaudeamus Brno nepočítaně.

Letošní ročník největšího veletrhu vzdělávání v Česku se konal od 22. do 25. října a byl v pořadí již šestadvacátý. Univerzita Palackého nevynechala zatím ani jediný. Za čtyři dny na něj letos zavítalo okolo 30 tisíc návštěvníků, na které mělo políčeno 389 vystavovatelů. Olomoucká univerzita v pavilonu brněnského výstaviště obsadila místo v jeho samém centru. Minout modrobílý stánek o rozloze téměř dvě stě metrů čtverečních ve dvou patrech, tak šlo jen stěží.

„Vedle toho nejdůležitějšího, prezentace našich osmi fakult, jsme zájemcům nabídli interaktivní zónu s Xboxem, hlavolamy a kvízy z Pevnosti poznání. Vyzkoušet si mohli i střelbu na bránu s našimi hokejisty a fotbalové dovednosti s futsalisty. V expozici jsme úspěšně poprvé nabídli hennu a malování na obličej v univerzitních barvách. V horním patře na návštěvníky čekala odpočinková zóna a mini UPoint,“ vyjmenoval Ondřej Martínek z oddělení komunikace UP, dlouholetý koordinátor akce.

A přidal zajímavá čísla. Celkem se na stánku Univerzity Palackého vystřídalo sto studentů osmi fakult, denně se do lovu uchazečů zapojilo průměrně šest studijních referentek a nasát atmosféru veletrhu přijela také děkanka právnické fakulty a dva proděkani teologické fakulty. Mezi středoškoláky se rozdalo na čtyři tisíce müsli tyčinek a řidiči najezdili čtyřmi auty celkem 3200 kilometrů. „Na našem stánku se zastavilo okolo jedenácti tisíc potenciálních zájemců,“ odhadl Ondřej Martínek s tím, že zájem o studium v Olomouci každoročně stoupá. „Vliv na zájem o konkrétní obor, program je často ovlivněn aktuálních děním ve společnosti a ve světě. Letos, dle skokového nárůstu zájmu o environmentální studia, svou práci podle všeho dobře odvedla Greta,“ dodal s úsměvem.

Lavině dotazů středoškoláků zdatně odolávala například Marcela Vlčková, studijní referentka z pedagogické fakulty. „Zájem o naši fakultu nás samozřejmě těší. Opět byl obrovský. Kdybychom měli stánek dvakrát tak velký, stále by náporu zájemců nestačil. Pro hlasivky to byl pořádný zápřah,“ řekla Marcela Vlčková. V Brně strávila jeden den, s kolegyněmi z fakulty se na veletrhu střídaly. Letošní Gaudeamus byl již její sedmý a má tedy, s čím srovnávat. „Stále platí, že nejčastější dotazy se týkaly logopedie, učitelství v mateřinkách a na prvním stupni základních škol. V těchto oborech také máme největší převis uchazečů.“

Dva dny na nohách a několikahodinové mluvení bez přestávky v tričku s nápisem PROUD STUDENT PALACKÝ UNIVERSITY má za sebou i Klára Baumgartnerová, studentka právnické fakulty. Do Brna jezdí pravidelně, letos byla počtvrté. „Všimla jsem si, že stále častěji za námi chodí studenti druhých a třetích ročníků. Chtějí mít informace včas a ovlivnit tak volbu seminářů a maturitních předmětů. Také se mi zdálo, že byl tentokrát větší podíl návštěvníků ze středních odborných škol. Mnozí z nich jako by zjistili, že je to táhne jinam. Zajímali se, co udělat, aby gymnazisty dohnali a dostali se na vysněnou vysokou školu,“ podělila se o postřehy Klára Baumgartnerová, posluchačka 5. ročníku oboru Právo.

Brněnským veletrhem propagace univerzity a oslovování potenciálních zájemců o studium nekončí. Zástupci fakult pod vedením Ondřeje Martínka vyrazí za týden na Gaudeamus do Nitry, v lednu pak do Prahy a v plánu jsou také dvě šňůry po Slovensku.

Chci do Olomouce, tak si holt vystojím frontu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 10/28/2019 - 08:00

„Chci na medicínu a chci do Olomouce. Tak si holt vystojím frontu,“ říká kamarádovi gymnazista ze Zlína a vzápětí oba dostávají od zaneprázdněné, přesto skvěle naladěné studentky z vedlejšího stánku přírodovědecké fakulty müsli tyčinky v obalech s logem Univerzity Palackého. Zkrátka na Olomouc se stojí fronta i v Brně a „UPoláci“ jsou skvělá parta, která táhne za jeden modrobílý provaz. Takových příkladů by se našlo na letošním veletrhu Gaudeamus Brno nepočítaně.

Letošní ročník největšího veletrhu vzdělávání v Česku se konal od 22. do 25. října a byl v pořadí již šestadvacátý. Univerzita Palackého nevynechala zatím ani jediný. Za čtyři dny na něj letos zavítalo okolo 30 tisíc návštěvníků, na které mělo políčeno 389 vystavovatelů. Olomoucká univerzita v pavilonu brněnského výstaviště obsadila místo v jeho samém centru. Minout modrobílý stánek o rozloze téměř dvě stě metrů čtverečních ve dvou patrech, tak šlo jen stěží.

„Vedle toho nejdůležitějšího, prezentace našich osmi fakult, jsme zájemcům nabídli interaktivní zónu s Xboxem, hlavolamy a kvízy z Pevnosti poznání. Vyzkoušet si mohli i střelbu na bránu s našimi hokejisty a fotbalové dovednosti s futsalisty. V expozici jsme úspěšně poprvé nabídli hennu a malování na obličej v univerzitních barvách. V horním patře na návštěvníky čekala odpočinková zóna a mini UPoint,“ vyjmenoval Ondřej Martínek z oddělení komunikace UP, dlouholetý koordinátor akce.

A přidal zajímavá čísla. Celkem se na stánku Univerzity Palackého vystřídalo sto studentů osmi fakult, denně se do lovu uchazečů zapojilo průměrně šest studijních referentek a nasát atmosféru veletrhu přijela také děkanka právnické fakulty a dva proděkani teologické fakulty. Mezi středoškoláky se rozdalo na čtyři tisíce müsli tyčinek a řidiči najezdili čtyřmi auty celkem 3200 kilometrů. „Na našem stánku se zastavilo okolo jedenácti tisíc potenciálních zájemců,“ odhadl Ondřej Martínek s tím, že zájem o studium v Olomouci každoročně stoupá. „Vliv na zájem o konkrétní obor, program je často ovlivněn aktuálních děním ve společnosti a ve světě. Letos, dle skokového nárůstu zájmu o environmentální studia, svou práci podle všeho dobře odvedla Greta,“ dodal s úsměvem.

Lavině dotazů středoškoláků zdatně odolávala například Marcela Vlčková, studijní referentka z pedagogické fakulty. „Zájem o naši fakultu nás samozřejmě těší. Opět byl obrovský. Kdybychom měli stánek dvakrát tak velký, stále by náporu zájemců nestačil. Pro hlasivky to byl pořádný zápřah,“ řekla Marcela Vlčková. V Brně strávila jeden den, s kolegyněmi z fakulty se na veletrhu střídaly. Letošní Gaudeamus byl již její sedmý a má tedy, s čím srovnávat. „Stále platí, že nejčastější dotazy se týkaly logopedie, učitelství v mateřinkách a na prvním stupni základních škol. V těchto oborech také máme největší převis uchazečů.“

Dva dny na nohách a několikahodinové mluvení bez přestávky v tričku s nápisem PROUD STUDENT PALACKÝ UNIVERSITY má za sebou i Klára Baumgartnerová, studentka právnické fakulty. Do Brna jezdí pravidelně, letos byla počtvrté. „Všimla jsem si, že stále častěji za námi chodí studenti druhých a třetích ročníků. Chtějí mít informace včas a ovlivnit tak volbu seminářů a maturitních předmětů. Také se mi zdálo, že byl tentokrát větší podíl návštěvníků ze středních odborných škol. Mnozí z nich jako by zjistili, že je to táhne jinam. Zajímali se, co udělat, aby gymnazisty dohnali a dostali se na vysněnou vysokou školu,“ podělila se o postřehy Klára Baumgartnerová, posluchačka 5. ročníku oboru Právo.

Brněnským veletrhem propagace univerzity a oslovování potenciálních zájemců o studium nekončí. Zástupci fakult pod vedením Ondřeje Martínka vyrazí za týden na Gaudeamus do Nitry, v lednu pak do Prahy a v plánu jsou také dvě šňůry po Slovensku.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

V Javoříčku se sešli středoškoláci se zájmem o přírodní vědy

Sedmnáct středoškolských studentů se zájmem o přírodní vědy se zúčastnilo Badatelského víkendového semináře, který se pod záštitou děkana přírodovědecké fakulty Martina Kubaly uskutečnil v prostorách Rekreačního střediska Javoříčko. Pro mladé přírodovědce z České republiky i ze Slovenska byly připraveny nejen populárně naučné přednášky, ale i ukázka 3D tisku, hry a návštěva Javoříčských jeskyní.

„Do semináře jsem se zapojila s přednáškou na téma vývoj nových antituberkulotik očima organického chemika. Studentům jsem se snažila přiblížit, jakým způsobem navrhujeme a připravujeme nová léčiva, v tomto případě proti tuberkulóze, a zdůraznit, jakou roli hraje spolupráce chemiků, biologů a farmaceutického průmyslu na cestě za novým léčivem,“ uvedla Lucie Brulíková z katedry organické chemie, která se do projektu Badatel zapojuje pravidelně. „Ve víkendovém semináři vidím skvělou šanci pro nadané studenty vybrat si téma bádání, které je nadchne. Nadšení a entuziastický přístup jsou podle mého názoru základními předpoklady pro vědeckou práci,“ dodala.

Kromě přednášek zaměřených napříč přírodovědnými obory, si studenti mohli poslechnout představení projektů Badatel a Newton, vyzkoušet si 3D tisk, vypálit lihovou raketu, focení Měsíce nebo měření radonu. „Mladí badatelé překvapovali nejen svými přemýšlivými otázkami či znalostmi od kosmologie po evoluci, ale i nadšením, se kterým například v jeskyních na částicové kameře sledovali alfa částice z rozpadu radonu, kterého je v podzemních prostorách přirozeně o něco více než v běžném prostoru okolo nás,“ dodal Jiří Kvita ze Společné laboratoře optiky.

Třetího ročníku semináře se účastnilo sedmnáct studentů, mezi nimi i Adam Krek z Gymnázia Jana Pivečky ze Slavičína. „Badatelský víkendový seminář hodnotím jako skvělou akci. Oceňuji množství zajímavých přednášek i přátelskou atmosféru v kolektivu lidí s podobnými zájmy. S čistým svědomím ho mohu doporučit každému fanouškovi přírodních věd.“

Projekt Badatel přírodovědecké fakulty je určen pro středoškoláky, kteří si chtějí zkusit vědeckou práci pod vedením vysokoškolských pedagogů. Projekt staví na motivaci a umožňuje studentům prezentovat své výsledky na seminářích, konferencích, v soutěžích nebo časopisech. Program Newton pak umožňuje talentovaným středoškolským studentům se zájmem o přírodní vědy rozšířit své znalosti účastí v kurzech organizovaných vysokou školou. „Věříme, že všichni, kteří se Badatelského víkendového semináře zúčastnili, budou na letošní ročník vzpomínat jako na vydařený a aktivně prožitý víkend,“ doplnila organizátorka semináře Ludmila Včelařová.

V Javoříčku se sešli středoškoláci se zájmem o přírodní vědy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Ne, 10/27/2019 - 08:00

Sedmnáct středoškolských studentů se zájmem o přírodní vědy se zúčastnilo Badatelského víkendového semináře, který se pod záštitou děkana přírodovědecké fakulty Martina Kubaly uskutečnil v prostorách Rekreačního střediska Javoříčko. Pro mladé přírodovědce z České republiky i ze Slovenska byly připraveny nejen populárně naučné přednášky, ale i ukázka 3D tisku, hry a návštěva Javoříčských jeskyní.

„Do semináře jsem se zapojila s přednáškou na téma vývoj nových antituberkulotik očima organického chemika. Studentům jsem se snažila přiblížit, jakým způsobem navrhujeme a připravujeme nová léčiva, v tomto případě proti tuberkulóze, a zdůraznit, jakou roli hraje spolupráce chemiků, biologů a farmaceutického průmyslu na cestě za novým léčivem,“ uvedla Lucie Brulíková z katedry organické chemie, která se do projektu Badatel zapojuje pravidelně. „Ve víkendovém semináři vidím skvělou šanci pro nadané studenty vybrat si téma bádání, které je nadchne. Nadšení a entuziastický přístup jsou podle mého názoru základními předpoklady pro vědeckou práci,“ dodala.

Kromě přednášek zaměřených napříč přírodovědnými obory, si studenti mohli poslechnout představení projektů Badatel a Newton, vyzkoušet si 3D tisk, vypálit lihovou raketu, focení Měsíce nebo měření radonu. „Mladí badatelé překvapovali nejen svými přemýšlivými otázkami či znalostmi od kosmologie po evoluci, ale i nadšením, se kterým například v jeskyních na částicové kameře sledovali alfa částice z rozpadu radonu, kterého je v podzemních prostorách přirozeně o něco více než v běžném prostoru okolo nás,“ dodal Jiří Kvita ze Společné laboratoře optiky.

Třetího ročníku semináře se účastnilo sedmnáct studentů, mezi nimi i Adam Krek z Gymnázia Jana Pivečky ze Slavičína. „Badatelský víkendový seminář hodnotím jako skvělou akci. Oceňuji množství zajímavých přednášek i přátelskou atmosféru v kolektivu lidí s podobnými zájmy. S čistým svědomím ho mohu doporučit každému fanouškovi přírodních věd.“

Projekt Badatel přírodovědecké fakulty je určen pro středoškoláky, kteří si chtějí zkusit vědeckou práci pod vedením vysokoškolských pedagogů. Projekt staví na motivaci a umožňuje studentům prezentovat své výsledky na seminářích, konferencích, v soutěžích nebo časopisech. Program Newton pak umožňuje talentovaným středoškolským studentům se zájmem o přírodní vědy rozšířit své znalosti účastí v kurzech organizovaných vysokou školou. „Věříme, že všichni, kteří se Badatelského víkendového semináře zúčastnili, budou na letošní ročník vzpomínat jako na vydařený a aktivně prožitý víkend,“ doplnila organizátorka semináře Ludmila Včelařová.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky