Agregátor zdrojů

Pětina českých dětí je podle HBSC studie zdravotně negramotná

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 05/19/2020 - 12:00

Až pětina školáků ve věku 13–15 let má problém vyznat se v otázkách týkajících se zdraví. Neorientují se v pokynech od lékařů. Nedokážou vyhodnotit informace o zdraví, které se k nim dostanou. Děti si často také neuvědomují dopady životního stylu na vlastní zdraví. Vyplývá to z dat mezinárodní studie HBSC, kterou koordinuje tým z Univerzity Palackého.

Dospívající ve věku 13–15 let lze z hlediska zdravotní gramotnosti rozdělit do tří kategorií. Pětina z nich (18,2 procenta) se pohybuje na nízké úrovni, u největší skupiny školáků (63,2 procenta) je povědomí o zdravotní problematice na střední úrovni. Další zhruba pětina dětí (18,6 procenta) je na tom z hlediska získávání informací o zdraví, jejich porozumění a využití velmi dobře. O něco větší procento zdravotně negramotných je mezi chlapci (20 procent chlapců a přibližně 16 procent dívek).

Gramotnost ovlivňuje zdravotní stav i životní styl

Rozdíly v úrovni zdravotní gramotnosti se přímo promítají do zdravotního stavu dospívajících. Školáci s nižším hodnocením zdravotní gramotnosti vykazují prakticky ve všech porovnávaných kritériích výrazně horší výsledky. Jde o nejrůznější aspekty fyzického i duševního zdraví – např. psychosomatické obtíže, riziko depresí nebo celkovou životní spokojenost.

„Děti s nižší úrovní zdravotní gramotnosti jsou na chvostu statistik také v dalších ukazatelích. Markantní je vztah mezi nízkou gramotností a stravovacími návyky,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu z UP. Děti z této skupiny jedí málo ovoce a zeleniny a často vynechávají snídaně. Studie si všímá také toho, že častěji pijí energetické nápoje. Silná je rovněž vazba mezi zdravotní negramotností a pohybovou neaktivitou nebo nedostatkem spánku.

Dvakrát vyšší je u těchto dětí pravděpodobnost opakované opilosti nebo experimentů s marihuanou a dokonce třikrát vyšší riziko pravidelného kouření.

Socioekonomický status, tedy ekonomické zajištění rodiny, je dalším z klíčů k porozumění všem úrovním zdravotní gramotnosti. Mezi lépe situovanými je čtvrtina školáků s vysokou úrovní gramotnosti (25,2 procenta oproti 15,9 procenta u méně majetných rodin). Úroveň zdravotní gramotnosti se přitom zásadně neliší na základě velikosti sídla, odkud děti pocházejí, tedy rozdíl mezi městem a venkovem není patrný.

Děti a pandemie?

Zjištění výzkumníků z UP jsou vysoce aktuální v kontextu pandemie Covid-19. Informace o zdraví a schopnost s nimi relevantně naložit mohou mít na průběh podobných událostí zásadní vliv.

„Tento typ dat nám může pomoci pochopit, jak na tom mladí lidé opravdu jsou. Jak se chovají. Jak jsou schopni reagovat na současnou situaci. Nebo jak je připravit na podobné hrozby v budoucnosti,“ zdůrazňuje význam konceptu zdravotní gramotnosti Alena Šteflová, náměstkyně ministra zdravotnictví. Probíhající epidemie vyžadovala od samého počátku neustálé nabádání veřejnosti ke zvýšené hygieně a dodržování obecných zásad pro kontrolu šíření infekčních onemocnění. „Věřím, že se to pozitivně odrazilo v povědomí všech, tedy i dětské populace,“ doplňuje Alena Šteflová.

Data získaná v rámci mezinárodní studie HBSC považuje za mimořádně důležitá také Srdan Matić, představitel WHO v ČR: „Zdravotní gramotnost je jedna z dlouhodobých priorit WHO. Tato iniciální studie nám dává skvělý vhled do toho, jaký je aktuální stav zdravotní gramotnosti mezi českými dětmi. Navíc máme data pro srovnání i z několika dalších evropských zemí.“ Prokázaný silný vztah mezi zdravotní gramotností a zdravotním stavem je podle Srdana Matiće dostatečným podkladem pro specifické projekty s cílem zvýšit úroveň zdravotní gramotnost dětí a mládeže v Česku.

Kromě toho se počítá s tím, že při příštím sběru dat pro studii HBSC se téma zdravotní gramotnosti stane jednou ze základních oblastí výzkumu. Podobně jako dopad probíhající pandemie na životní styl náctiletých.

Zdravotní gramotnost do českých škol

Také z těchto důvodů vznikl informačně-vzdělávací materiál určený k okamžitému využití na českých školách. Vychází z nejnovějších zjištění olomouckých výzkumníků. A doplňuje je o konkrétní doporučení a sadu aktivit do výuky s akcentem na 11–15leté školáky. Aktivity je možné upravit i pro jiné věkové skupiny.

„Materiál má tištěnou část, ale velkou část informací nabízí online. V některých aktivitách pak počítá s distančním plněním úkolů. Zkrátka reaguje na aktuální situaci nejen tematicky, ale také využívanými prostředky. Je to přesně ten typ projektů, které jsme v souvislosti s pandemií Covid-19 rychle podpořili,“ uzavírá Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR.

Tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu úrovně zdravotní gramotnosti se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 9 tisíc dětí. Další informace najdete na webu Zdravá generace?!.

Studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Komplexně se zabývá životním stylem mladé generace. Kromě čerstvých dat o zdravotní gramotnosti se zaměřuje také na pohybovou aktivitu, obezitu a stravovací návyky, konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany nebo pití slazených a energetických nápojů. Do studie jsou kromě České republiky zapojeny čtyři desítky zemí z celého světa. Více o studii se dozvíte na www.hbsc.cz.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

16th of May 2020 – the important milestone in the laser history

News: Institute of Physics - Út, 05/19/2020 - 11:08

Today is an important milestone in the laser history. On the 16th of May 1960, the American physicist and engineer Theodore Maiman designed and launched the first functional laser system in the world and this year we celebrate its 60th anniversary. Three years later in 1963, Czechoslovakia became the another country that built it‘s own functional laser.

Laser is an essential work tool for many researchers, but also a common part of everyday life. We meet it in hospitals, dental surgeries or supermarkets. It is significant for all of us and therefore we wanted to celebrate this anniversary properly. Unfortunately, it went awry due to pandemic measures against the spread of coronavirus and we had to cancel all public events.

Let’s remind today’s laser anniversary, and the International Day of Light as well in this virtually way at least. We prepared for you some videos presenting not only the history of the laser, but also its origin and use in practice.

#60laser

www.ilovelaser.eu

Short video about laser history. You find HERE.

3D virtual visit, L1 ALLEGRA laser hall. you find HERE.

Date: May 16th 2020

By: Eli-Beamlines

Kategorie: News from FZU

Rok 2020 – významný milník v historii laseru

Novinky: Fyzikální ústav - Út, 05/19/2020 - 11:08

Dnes uplynulo přesně šedesát let od doby, kdy americký fyzik Theodore Maiman spustil vůbec první funkční laser na světě. Tři roky poté v roce 1963 se tehdejší Československo stalo další zemí, která postavila vlastní funkční laser. Od té doby se u nás utvářela významná vědecká komunita, která se intenzivně věnovala laserovému výzkumu. I díky ní bylo na co navazovat a povedlo se v roce 2009 prosadit realizaci ambiciózního projektu ELI Beamlines.

Laser je zásadním pracovním nástrojem mnoha vědeckých pracovníků, ale také běžnou součástí každodenního života. Potkáváme se s ním v nemocnicích, zubních ordinacích, v supermarketech nebo při běžném pouštění hudby. Hraje určitě roli v životě každého z nás, proto jsme jeho narozeniny chtěli řádně oslavit. Bohužel kvůli pandemickým opatřením proti šíření koronaviru to nevyšlo a letošní veřejné akce jsme museli zrušit.

Připomeňme si dnešní výročí laseru a zároveň také Mezinárodní den světla, který vyhlásilo UNESCO právě na 16. května, alespoň takto virtuálně prostřednictvím našich videí. Ta přibližují nejen historii laseru, ale také vznik laserového záření a jeho využití v praxi.

www.ilovelaser.eu

#60laser

Videa:

Krátké video shrnující 60 let laseru. Najdete ZDE.

Virtuální 3D prohlídka laserové haly, ve které je umístěn laser L1 ALLEGRA. Najdete ZDE.

Prohlídka ELI centra. Krátká videa. Najdete ZDE.

Povídání o laserech s Alexandrem Špačkem, laserovým fyzikem. Najdete ZDE.

Datum: 16. května 2020

Autor: Eli-Beamlines

Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Noc vědců si v listopadu posvítí na roboty

Člověk a robot. To je téma letošní Noci vědců, která si připomene 120. výročí narození Karla Čapka a 100 let od vydání knihy R.U.R. Oblíbená popularizační akce, která veřejnosti otevírá dveře vědeckovýzkumných pracovišť, se letos kvůli epidemii koronaviru přesouvá ze zaběhlého zářijového termínu na 27. listopadu. Tradičně zavítá i do Olomouce, kde se o koordinaci postará Univerzita Palackého. Národním koordinátorům z Ostravy se podařilo získat prestižní evropský grant Marie Skłodowska-Curie Actions, díky němuž se česká Noc vědců dostává na mapu European Researchers‘ Night do společnosti Finska, Německa, Islandu či Velké Británie.

Dvouletá práce národního koordinátora Noci vědců v České republice, seskupení Ostravské univerzity a VŠB–Technické univerzity Ostrava, přináší výsledky. Kromě zařazení do evropské struktury organizací pořádajících European Researchers‘ Night získali koordinátoři ve velké konkurenci také finanční grant, který dokáže českou Noc vědců posunout zase o kus dál.

„Ačkoliv je změna termínu v době, kdy organizátoři i vědci dávno pracovali na konkrétním programu a rezervaci míst pro konání akce, nemalou komplikací, organizátoři Noci vědců po celé republice se téměř jednomyslně shodli, že kvůli grantu to stojí za to,“ vysvětlila manažerka národního koordinátora Jitřenka Navrátilová.

Každoročně čeští pořadatelé dávají akci ústřední téma, které se prolíná většinou programu. Tím letošním je Člověk a robot, které připomene výročí 120 let od narození Karla Čapka a 100 let jeho díla R.U.R., kde se slovo „robot“ objevilo poprvé. „Robot pro nás už dávno není jen neobratným humanoidem z vědeckofantastických filmů, ale je naším každodenním pomocníkem a společníkem. Je to mobil v kapse, auto na silnici, algoritmus sociálních sítí, ale i konkurent na trhu práce,“ řekl koordinátor olomoucké Noci vědců Ondřej Martínek z oddělení komunikace Univerzity Palackého. „V posledních měsících se navíc víc než kdy jindy ukazuje, jak je věda ve společnosti a pro společnost důležitá. I proto nepochybuji, že letošní ročník Noci vědců přiláká nejen do Olomouce spoustu zvídavých návštěvníků,“ dodal.

V roce 2019 si sto programových bodů olomoucké Noci vědců v laboratořích a na dalších pracovištích Univerzity Palackého, v interaktivním muzeu vědy Pevnost poznání či ve Fakultní nemocnici Olomouc nenechalo ujít přes šest tisíc dětských i dospělých zájemců. Průběh loňské olomoucké Noci vědců si můžete připomenout reportáží zde.

Popularizační akce Noc vědců vznikla z podnětu Evropské komise v roce 2005 s cílem ukázat lidem, že věda není nudná, ale naopak je studnicí zajímavostí a fascinujících úkazů a že vědci jsou obyčejní lidé, kteří dělají práci přínosnou pro každého z nás. Jeden den v roce tak jsou na stovkách míst v Evropě ve večerních a nočních hodinách zpřístupněny univerzity, vědecká a výzkumná pracoviště, science centra a další pracoviště, kde se zdarma konají komentované prohlídky, populárně-vzdělávací přednášky, workshopy, vědecké show, experimenty apod. V České republice se do Noci vědců zapojuje přes čtyřicet univerzit, science center a dalších vědeckých institucí.

Noc vědců si v listopadu posvítí na roboty

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 05/19/2020 - 08:00

Člověk a robot. To je téma letošní Noci vědců, která si připomene 120. výročí narození Karla Čapka a 100 let od vydání knihy R.U.R. Oblíbená popularizační akce, která veřejnosti otevírá dveře vědeckovýzkumných pracovišť, se letos kvůli epidemii koronaviru přesouvá ze zaběhlého zářijového termínu na 27. listopadu. Tradičně zavítá i do Olomouce, kde se o koordinaci postará Univerzita Palackého. Národním koordinátorům z Ostravy se podařilo získat prestižní evropský grant Marie Skłodowska-Curie Actions, díky němuž se česká Noc vědců dostává na mapu European Researchers‘ Night do společnosti Finska, Německa, Islandu či Velké Británie.

Dvouletá práce národního koordinátora Noci vědců v České republice, seskupení Ostravské univerzity a VŠB–Technické univerzity Ostrava, přináší výsledky. Kromě zařazení do evropské struktury organizací pořádajících European Researchers‘ Night získali koordinátoři ve velké konkurenci také finanční grant, který dokáže českou Noc vědců posunout zase o kus dál.

„Ačkoliv je změna termínu v době, kdy organizátoři i vědci dávno pracovali na konkrétním programu a rezervaci míst pro konání akce, nemalou komplikací, organizátoři Noci vědců po celé republice se téměř jednomyslně shodli, že kvůli grantu to stojí za to,“ vysvětlila manažerka národního koordinátora Jitřenka Navrátilová.

Každoročně čeští pořadatelé dávají akci ústřední téma, které se prolíná většinou programu. Tím letošním je Člověk a robot, které připomene výročí 120 let od narození Karla Čapka a 100 let jeho díla R.U.R., kde se slovo „robot“ objevilo poprvé. „Robot pro nás už dávno není jen neobratným humanoidem z vědeckofantastických filmů, ale je naším každodenním pomocníkem a společníkem. Je to mobil v kapse, auto na silnici, algoritmus sociálních sítí, ale i konkurent na trhu práce,“ řekl koordinátor olomoucké Noci vědců Ondřej Martínek z oddělení komunikace Univerzity Palackého. „V posledních měsících se navíc víc než kdy jindy ukazuje, jak je věda ve společnosti a pro společnost důležitá. I proto nepochybuji, že letošní ročník Noci vědců přiláká nejen do Olomouce spoustu zvídavých návštěvníků,“ dodal.

V roce 2019 si sto programových bodů olomoucké Noci vědců v laboratořích a na dalších pracovištích Univerzity Palackého, v interaktivním muzeu vědy Pevnost poznání či ve Fakultní nemocnici Olomouc nenechalo ujít přes šest tisíc dětských i dospělých zájemců. Průběh loňské olomoucké Noci vědců si můžete připomenout reportáží zde.

Popularizační akce Noc vědců vznikla z podnětu Evropské komise v roce 2005 s cílem ukázat lidem, že věda není nudná, ale naopak je studnicí zajímavostí a fascinujících úkazů a že vědci jsou obyčejní lidé, kteří dělají práci přínosnou pro každého z nás. Jeden den v roce tak jsou na stovkách míst v Evropě ve večerních a nočních hodinách zpřístupněny univerzity, vědecká a výzkumná pracoviště, science centra a další pracoviště, kde se zdarma konají komentované prohlídky, populárně-vzdělávací přednášky, workshopy, vědecké show, experimenty apod. V České republice se do Noci vědců zapojuje přes čtyřicet univerzit, science center a dalších vědeckých institucí.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Cruel winter for beekeepers in Czechia: Every fifth bee colony perished

News: Faculty of Science - Po, 05/18/2020 - 14:00

This year, about a fifth of bee colonies, which have been decimated by varroosis for a long time, did not survive the winter in the Czech Republic. This year’s bee colony losses are the highest since 2013, when their regular monitoring began. These data result from a survey made by experts from the Department of Biochemistry and the Department of Geoinformatics at the Palacký University Olomouc Faculty of Science. In the Czech Republic, 1,729 respondents among beekeepers took part in the seventh year of monitoring the success rate of wintering hives.

Beekeepers and experts have been warning of their increased losses since last autumn, when the year’s first deaths of weakened bee colonies were recorded in the Czech Republic. In the winter months, this negative trend worsened. “The study has showed that the losses of colonies in the winter of 2019/20 were eventually 20.8 percent and are the highest since the beginning of monitoring, which we started in the winter of 2013/14,” said Jiří Danihlík from the Department of Biochemistry. According to him, this year’s mortality rate of bee colonies is comparable to the losses in the winter of 2014/15, when the second year of monitoring took place. The losses of bee colonies then were hitting the threshold of 20 percent.

This time, the highest losses of bee colonies were reported in the Moravian-Silesian Region (35.2 percent) and in the Olomouc Region, where about 30 percent of beehives did not survive last winter. Beekeepers recorded the lowest losses in the Pardubice Region (10.8 percent) and in the Vysočina Region (12.3 percent).

Many beekeepers lost more than half of their hives last winter. The percentage of respondents has increased compared to the winter of 2018/19. “This is an increase of 8.6 percentage points to 14.6 percent. Respondents reported similarly increased frequencies of losses even after the winter of 2014/15,” Danihlík pointed out. In recent years, domestic beekeepers have increasingly encountered extensive collapses of their bee colonies, which, according to the survey, reoccur on average once every two to three years. Researchers are therefore trying to identify the causes of this unfavourable trend and quantify the overall losses through extensive data collection from beekeepers.

Thanks to the survey, experts found that the loss of bee colonies in the Czech Republic fluctuates. For example, after the winter of 2014/15, when beekeepers recorded a high mortality rate, there were very low bee losses recorded in the next year. In the following years, however, losses increased again to 12 to 15 percent. According to Danihlík, extensive bee mortality in recent years have also been reported by beekeepers in neighbouring countries. “Everyone is debating the possible causes; the most probable one seems to be varroosis, which has probably swept through Central Europe,” he added.

According to official records, there are about 686,000 beehives and almost 60,000 beekeepers in the Czech Republic. The results of the Czech survey, organised by experts from the UP Faculty of Science, are sent annually to the international association COLOSS, which monitors the success of bee wintering in Europe. “In regard to the number of answers received, this year is a record year. Of course, this has a positive effect on the quality and representativeness of the obtained results. Data, and especially maps, thus have a greater informative value,” said Jan Brus from the Department of Geoinformatics.

“COLOSS: Monitoring the success of bee colonies wintering” is an international project sponsored by the Swiss-based COLOSS association. The Czech Republic has been involved in the project since 2014, when the first year of monitoring took place. More detailed information and map applications can be found at www.coloss.cz.

Kategorie: News from UP

Letošní zima byla pro včelaře krutá, v Česku ji nepřežila pětina včelstev

Zimu letos v Česku nepřežila zhruba pětina včelstev, které dlouhodobě decimuje především onemocnění varroáza. Letošní ztráty včelstev jsou nejvyšší od roku 2013, kdy byl zahájen jejich pravidelný monitoring. Vyplývá to z průzkumu odborníků z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Sedmého ročníku monitoringu úspěšnosti zimování včelstev se v Česku zúčastnilo 1729 respondentů z řad chovatelů včel.

O zvýšených ztrátách chovatelé včel a odborníci hovořili již od loňského podzimu, kdy byly v Česku zaznamenány první úhyny oslabených včelstev. V zimních měsících se pak nepříznivý trend prohloubil. „Ze studie vyplývá, že ztráty včelstev za zimu 2019/20 nakonec činily 20,8 procenta a jsou nejvyšší od počátku monitoringu, který jsme zahájili v zimě 2013/14,“ upozornil Jiří Danihlík z katedry biochemie. Letošní úhyn včelstev je podle něj srovnatelný se ztrátami v zimě 2014/15, kdy byl organizován druhý ročník monitoringu. Ztráty včelstev tehdy atakovaly hranici 20 procent.

Nejvyšší ztráty včelstev byly tentokrát zjištěny v Moravskoslezském kraji (35,2 procenta) a Olomouckém kraji, kde uplynulou zimu nepřežilo zhruba 30 procent včelstev. Naopak nejnižší ztráty evidovali včelaři v Pardubickém kraji (10,8 procenta) a na Vysočině (12,3 procenta).

Mnozí včelaři přišli v uplynulé zimě o více než polovinu včelstev. Procento těchto respondentů ve srovnání se zimou 2018/19 vzrostlo. „Jedná se o nárůst o 8,6 procentního bodu na 14,6 procenta. Podobně zvýšené četnosti ztrát hlásili respondenti i po zimě 2014/15,“ upozornil Danihlík. Tuzemští včelaři se v posledních letech stále častěji potýkají s rozsáhlými úhyny včelstev, které se v Česku podle průzkumu opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vědci se proto pomocí rozsáhlého sběru dat od včelařů snaží zjistit příčiny tohoto nepříznivého trendu a vyčíslit celkové ztráty.

Odborníci díky průzkumu například zjistili, že ztráty včelstev v Česku kolísají. Například po zimě 2014/15, kdy včelaři zaznamenali vysoké úhyny, následoval rok s velmi nízkými ztrátami včelstev. V následujících letech se však ztráty opět zvýšily na 12 až 15 procent. Rozsáhlé úhyny včel podle Jiřího Danihlíka v posledních letech hlásí také včelaři v okolních státech. „Všichni debatují nad možnými příčinami, z nichž nejvíce propíranou je varroáza, jejíž vlna se pravděpodobně prohnala střední Evropou,“ dodal.

V Česku je evidováno zhruba 686 000 včelstev a bezmála 60 000 včelařů. Výsledky průzkumu za Českou republiku, který organizují odborníci z Přírodovědecké fakulty UP, jsou každoročně zasílány mezinárodní asociaci COLOSS monitorující úspěšnost zimování včelstev v Evropě. „V kontextu počtu získaných odpovědí je letošní ročník rekordní. To se samozřejmě pozitivně odráží i na kvalitě a reprezentativnosti zobrazovaných výsledků. Data, a především mapy tak mají větší vypovídající hodnotu,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.

„COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev“ je mezinárodní projekt, který zaštiťuje asociace COLOSS se sídlem ve Švýcarsku. Česká republika je do projektu zapojena od roku 2014, kdy proběhl první ročník monitoringu. Podrobnější informace a mapové aplikace najdete na www.coloss.cz.

Letošní zima byla pro včelaře krutá, v Česku ji nepřežila pětina včelstev

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 05/18/2020 - 14:00

Zimu letos v Česku nepřežila zhruba pětina včelstev, které dlouhodobě decimuje především onemocnění varroáza. Letošní ztráty včelstev jsou nejvyšší od roku 2013, kdy byl zahájen jejich pravidelný monitoring. Vyplývá to z průzkumu odborníků z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP. Sedmého ročníku monitoringu úspěšnosti zimování včelstev se v Česku zúčastnilo 1729 respondentů z řad chovatelů včel.

O zvýšených ztrátách chovatelé včel a odborníci hovořili již od loňského podzimu, kdy byly v Česku zaznamenány první úhyny oslabených včelstev. V zimních měsících se pak nepříznivý trend prohloubil. „Ze studie vyplývá, že ztráty včelstev za zimu 2019/20 nakonec činily 20,8 procenta a jsou nejvyšší od počátku monitoringu, který jsme zahájili v zimě 2013/14,“ upozornil Jiří Danihlík z katedry biochemie. Letošní úhyn včelstev je podle něj srovnatelný se ztrátami v zimě 2014/15, kdy byl organizován druhý ročník monitoringu. Ztráty včelstev tehdy atakovaly hranici 20 procent.

Nejvyšší ztráty včelstev byly tentokrát zjištěny v Moravskoslezském kraji (35,2 procenta) a Olomouckém kraji, kde uplynulou zimu nepřežilo zhruba 30 procent včelstev. Naopak nejnižší ztráty evidovali včelaři v Pardubickém kraji (10,8 procenta) a na Vysočině (12,3 procenta).

Mnozí včelaři přišli v uplynulé zimě o více než polovinu včelstev. Procento těchto respondentů ve srovnání se zimou 2018/19 vzrostlo. „Jedná se o nárůst o 8,6 procentního bodu na 14,6 procenta. Podobně zvýšené četnosti ztrát hlásili respondenti i po zimě 2014/15,“ upozornil Danihlík. Tuzemští včelaři se v posledních letech stále častěji potýkají s rozsáhlými úhyny včelstev, které se v Česku podle průzkumu opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vědci se proto pomocí rozsáhlého sběru dat od včelařů snaží zjistit příčiny tohoto nepříznivého trendu a vyčíslit celkové ztráty.

Odborníci díky průzkumu například zjistili, že ztráty včelstev v Česku kolísají. Například po zimě 2014/15, kdy včelaři zaznamenali vysoké úhyny, následoval rok s velmi nízkými ztrátami včelstev. V následujících letech se však ztráty opět zvýšily na 12 až 15 procent. Rozsáhlé úhyny včel podle Jiřího Danihlíka v posledních letech hlásí také včelaři v okolních státech. „Všichni debatují nad možnými příčinami, z nichž nejvíce propíranou je varroáza, jejíž vlna se pravděpodobně prohnala střední Evropou,“ dodal.

V Česku je evidováno zhruba 686 000 včelstev a bezmála 60 000 včelařů. Výsledky průzkumu za Českou republiku, který organizují odborníci z Přírodovědecké fakulty UP, jsou každoročně zasílány mezinárodní asociaci COLOSS monitorující úspěšnost zimování včelstev v Evropě. „V kontextu počtu získaných odpovědí je letošní ročník rekordní. To se samozřejmě pozitivně odráží i na kvalitě a reprezentativnosti zobrazovaných výsledků. Data, a především mapy tak mají větší vypovídající hodnotu,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.

„COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev“ je mezinárodní projekt, který zaštiťuje asociace COLOSS se sídlem ve Švýcarsku. Česká republika je do projektu zapojena od roku 2014, kdy proběhl první ročník monitoringu. Podrobnější informace a mapové aplikace najdete na www.coloss.cz.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Volby do Akademického senátu UP startují již zítra

Už od zítřka budou voliči rozhodovat, kdo zasedne v novém Akademickém senátu Univerzity Palackého. Senátory z řad všech fakult na funkční období 2020–2023 bude akademická obec volit ve dnech 19.–25. května. Historický poprvé to přitom bude online, protože klasicky pojatých voleb by se vzhledem k pandemii Covid-19 a přijatým opatřením nemohla zúčastnit značná část právoplatných voličů.

Co stojí za to si připomenout, než půjdete volit? Především to, že jsou to volby důležité, protože Akademický senát UP je nejvyšším orgánem univerzitní samosprávy. Rozhoduje o organizační struktuře, rozpočtu, schvaluje Vědeckou radu, volí rektora a má celou řadu dalších povinností a pravomocí. Senátorů je 24 a jejich volební období je tříleté.

Volit mohou členové akademické obce, tedy akademici a studenti. Z každé fakulty se do Akademického senátu UP volí dva zástupci z řad akademických pracovníků a jeden student. V těchto volbách platí, že „všichni volí všechny“, každý volič tedy může dát dva hlasy akademikům a jeden hlas studentům. Voliči přitom volí kandidáty ze své fakulty. S jejich jmény se mohli seznámit na speciální volební stránce www.upol.cz/volby a prostřednictvím předvolebních kampaní, které mohli kandidáti vést na svých fakultách, prostřednictvím sociálních sítí a podobně.

Virtuální volební místnosti pro hlasování do „velkého“ Akademického senátu UP se otevřou v úterý 19. května 2020 přesně v 0:00. Vstoupíte do nich přes odkaz na již zmíněných stránkách www.upol.cz/volby, případně přímo přes volební stránky nasevolby.upol.cz. Přihlášení je snadné, použijete stejné přihlašovací údaje jako do Portálu UP, STAGu, Moodlu, OBD atd. Není k tomu potřeba žádná speciální technika nebo program, stačí libovolný stolní počítač, notebook, tablet nebo mobil s připojením k internetu a s aktuálním internetovým prohlížečem. Doporučujeme použít např. prohlížeč Chrome nebo Firefox. Centrum výpočetní techniky UP se pak stará o to, aby volby proběhly technicky správně a byly dobře zabezpečeny.

Podrobné informace k volbám do Akademického senátu najdete na stránce www.upol.cz/volby, kde je i sekce nejčastějších otázek a odpovědí. Pustit si můžete také YouTube video předsedy hlavní volební komise Jana Strojila, v němž se nejčastějším otázkám o volbách do AS UP věnuje.

A ještě jedno připomenutí: Mezi dny 19. a 25. května se konají také elektronické volby do fakultních senátů na PdF, Přf a FTK. Konkrétní termíny se přitom u každé fakulty liší. Pokud se vás tyto fakultní volby týkají, sledujte prosím informace na konkrétním webu dané fakulty.

Volby do Akademického senátu UP startují již zítra

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 05/18/2020 - 10:18

Už od zítřka budou voliči rozhodovat, kdo zasedne v novém Akademickém senátu Univerzity Palackého. Senátory z řad všech fakult na funkční období 2020–2023 bude akademická obec volit ve dnech 19.–25. května. Historický poprvé to přitom bude online, protože klasicky pojatých voleb by se vzhledem k pandemii Covid-19 a přijatým opatřením nemohla zúčastnit značná část právoplatných voličů.

Co stojí za to si připomenout, než půjdete volit? Především to, že jsou to volby důležité, protože Akademický senát UP je nejvyšším orgánem univerzitní samosprávy. Rozhoduje o organizační struktuře, rozpočtu, schvaluje Vědeckou radu, volí rektora a má celou řadu dalších povinností a pravomocí. Senátorů je 24 a jejich volební období je tříleté.

Volit mohou členové akademické obce, tedy akademici a studenti. Z každé fakulty se do Akademického senátu UP volí dva zástupci z řad akademických pracovníků a jeden student. V těchto volbách platí, že „všichni volí všechny“, každý volič tedy může dát dva hlasy akademikům a jeden hlas studentům. Voliči přitom volí kandidáty ze své fakulty. S jejich jmény se mohli seznámit na speciální volební stránce www.upol.cz/volby a prostřednictvím předvolebních kampaní, které mohli kandidáti vést na svých fakultách, prostřednictvím sociálních sítí a podobně.

Virtuální volební místnosti pro hlasování do „velkého“ Akademického senátu UP se otevřou v úterý 19. května 2020 přesně v 0:00. Vstoupíte do nich přes odkaz na již zmíněných stránkách www.upol.cz/volby, případně přímo přes volební stránky nasevolby.upol.cz. Přihlášení je snadné, použijete stejné přihlašovací údaje jako do Portálu UP, STAGu, Moodlu, OBD atd. Není k tomu potřeba žádná speciální technika nebo program, stačí libovolný stolní počítač, notebook, tablet nebo mobil s připojením k internetu a s aktuálním internetovým prohlížečem. Doporučujeme použít např. prohlížeč Chrome nebo Firefox. Centrum výpočetní techniky UP se pak stará o to, aby volby proběhly technicky správně a byly dobře zabezpečeny.

Podrobné informace k volbám do Akademického senátu najdete na stránce www.upol.cz/volby, kde je i sekce nejčastějších otázek a odpovědí. Pustit si můžete také YouTube video předsedy hlavní volební komise Jana Strojila, v němž se nejčastějším otázkám o volbách do AS UP věnuje.

A ještě jedno připomenutí: Mezi dny 19. a 25. května se konají také elektronické volby do fakultních senátů na PdF, Přf a FTK. Konkrétní termíny se přitom u každé fakulty liší. Pokud se vás tyto fakultní volby týkají, sledujte prosím informace na konkrétním webu dané fakulty.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Letošní literární soutěž zná své vítěze

Již pošestadvacáté mohli studenti přihlásit své básnické a prozaické texty do Literární soutěže pro studenty UP vyhlášené rektorem. Odborná porota, ve které usedla literární expertka Jana Vrajová, básník a držitel cen Magnesia Litera Radek Malý, spisovatel Michal Sýkora a odborník na vizuální kulturu Martin Foret, letos hodnotila celkem 84 příspěvků od 76 studentů. O ocenění se nově ucházela i díla v kategorii komiks.

Výsledky soutěže byly vzhledem k okolnostem souvisejících s pandemií konoraviru zveřejněny pouze na webu, tradiční předávání cen se letos neuskuteční. „Vysoký zájem o soutěž a kvalitní příspěvky do ní zaslané dokazují, že je na UP mnoho literárních talentů. Odborná komise měla opět náročný úkol vybrat ta nejlepší díla. Chtěl jsem všechny účastníky v literární činnosti podpořit na slavnostním vyhlášení, ale bohužel pandemie koronaviru nám to překazila. Pokračujte, prosím, v literární tvorbě, ať už jste skončili na jakémkoliv místě onoho pomyslného žebříčku, protože má smysl sama o sobě,“ uvedl rektor Jaroslav Miller.

Vítězem básnické kategorie se stal student filozofické fakulty Ondřej Hrabal. Druhé místo za poezii získal student katedry filozofie Matěj Kulišťák, třetí Radek Touš, doktorand oboru Česká literatura. Čestným uznáním se může pochlubit student katedry anglistiky a amerikanistiky Martin Schweitzer.

V kategorii povídka zvítězila studentka filozofické fakulty Barbora Hermanová. Druhé místo obsadila Tereza Sládečková, studentka žurnalistiky. Třetí si pak rozdělili posluchačka katedry divadelních a filmových studií Helena Siegerová a Toby Wehle, student katedry anglistiky a amerikanistiky. Čestné uznání za povídku si zasloužila studentka žurnalistiky Terezie Krejčí.

V kategorii komiks bylo uděleno čestné uznání, které získala Magdaléna Michlová za komiks Změny přicházejí ve vlnách.

„S kolegy v porotě jsem se shodli, že letošní ročník byl mimořádně silný, sešla se celá řada poutavých a originálních příspěvků a měli jsme tak z čeho vybírat. Konkurence byla velmi vysoká, což může nejvíce těšit ty z vás, kteří nakonec získali ocenění. Za porotu gratuluji všem, kteří se umístili, a těm, na které se nedostalo, chci vzkázat: pište dál,“ řekl předseda odborné poroty Michal Sýkora.

Ocenění studenti obdrží diplom, malou pozornost od univerzity a ti, kteří se umístili na prvním až třetím místě, také finanční odměnu. Texty oceněné prvním až třetím místem jsou k dispozici ZDE. 

Výběr z oceněných děl v kategorii poezie:

Ondřej Hrabal

někteří lidi

 

jsou trošku jako vídeň

vyhradit si čas

na vypití kávy

 

četla papírové noviny a

jakoby se - - - nic - - - nedělo

 

někteří lidi

jsou trošku jako vídeň

- to jsou mí nejoblíbenější

 

něco pobublává v hrnci

nic se nemusí plnit

stačí       díky

 

některé lidi

nejde mít

ani trošku

-

nebo ztratit

jenom zpola

 

•••

 

chtěli by obtahovat jména na náhrobcích

řinčet zažloutlými papíry

krmit uschlým lógrem

tři dny přešívat bačkory na kanady

vzkřísit temnotu

minulého století

ale jen jako

 

chůze po provaze

položeném na zemi

 

•••

•••

 

Matěj Kulišťák

mášaškaráda

 

šumí noc

šumíš no co

šum mi moc

větve mi pršumí

větvemi mí milí

spí spánkem spravedlivých

pod zemí

zebe mě ze země

zeze měsíc

sic nesvítí ti na kvítí

ale máme sebe

stále známe nebe

sa otvírá sama

nebesa sama

má se sa

se sa? jo se sa!

                28.–29. 7. 2019

 

•••

 

Hlínisté

 

Jakési zrníčko popela

vsáklé do podzemních vod

nesené kamsi k deltě

ukolébané vlnami, hýčkané proudem

a tiše uložené navěky

pomezi úlomky lastur

 

Jakési hnutí ducha snad

snad těla, snad slzy

snad cosi živého

snad vzpomínku, jež dávno

vyvála k nebi, k Bohu

k nebytí vzpomínkou

 

Jakési cosi co bylo

a není, nebo to ani nebylo

jen krásný sen bez probuzení

to vše hledají v hlíně

ti, kteří věří na hlínu

pod těžkou deskou z mramoru

                27. 10. 2019

 

•••

•••

 

Radek Touš

Od ponku

 

 

***

v zahradě

napadaly ořechy

nikdo je neslyšel

na šňůře šaty

šaty nachýlené

nahé

 

 

***

minul podzim

– rozražená vrata

 

snaž se

víc

a silněji

navzdory větru

za dvěma páry psů

co zešílely

stopami zvěře

 

 

***

v nehlídané chvíli

když myslel

že je sám

vykřikly za dvorem

lopaty hlíny

 

 

***

na hřebu v kůlně

i po těch letech

– na duši sjeté kolo

 

v řetězu vázne

kdysi smích

Letošní literární soutěž zná své vítěze

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 05/18/2020 - 08:08

Již pošestadvacáté mohli studenti přihlásit své básnické a prozaické texty do Literární soutěže pro studenty UP vyhlášené rektorem. Odborná porota, ve které usedla literární expertka Jana Vrajová, básník a držitel cen Magnesia Litera Radek Malý, spisovatel Michal Sýkora a odborník na vizuální kulturu Martin Foret, letos hodnotila celkem 84 příspěvků od 76 studentů. O ocenění se nově ucházela i díla v kategorii komiks.

Výsledky soutěže byly vzhledem k okolnostem souvisejících s pandemií konoraviru zveřejněny pouze na webu, tradiční předávání cen se letos neuskuteční. „Vysoký zájem o soutěž a kvalitní příspěvky do ní zaslané dokazují, že je na UP mnoho literárních talentů. Odborná komise měla opět náročný úkol vybrat ta nejlepší díla. Chtěl jsem všechny účastníky v literární činnosti podpořit na slavnostním vyhlášení, ale bohužel pandemie koronaviru nám to překazila. Pokračujte, prosím, v literární tvorbě, ať už jste skončili na jakémkoliv místě onoho pomyslného žebříčku, protože má smysl sama o sobě,“ uvedl rektor Jaroslav Miller.

Vítězem básnické kategorie se stal student filozofické fakulty Ondřej Hrabal. Druhé místo za poezii získal student katedry filozofie Matěj Kulišťák, třetí Radek Touš, doktorand oboru Česká literatura. Čestným uznáním se může pochlubit student katedry anglistiky a amerikanistiky Martin Schweitzer.

V kategorii povídka zvítězila studentka filozofické fakulty Barbora Hermanová. Druhé místo obsadila Tereza Sládečková, studentka žurnalistiky. Třetí si pak rozdělili posluchačka katedry divadelních a filmových studií Helena Siegerová a Toby Wehle, student katedry anglistiky a amerikanistiky. Čestné uznání za povídku si zasloužila studentka žurnalistiky Terezie Krejčí.

V kategorii komiks bylo uděleno čestné uznání, které získala Magdaléna Michlová za komiks Změny přicházejí ve vlnách.

„S kolegy v porotě jsem se shodli, že letošní ročník byl mimořádně silný, sešla se celá řada poutavých a originálních příspěvků a měli jsme tak z čeho vybírat. Konkurence byla velmi vysoká, což může nejvíce těšit ty z vás, kteří nakonec získali ocenění. Za porotu gratuluji všem, kteří se umístili, a těm, na které se nedostalo, chci vzkázat: pište dál,“ řekl předseda odborné poroty Michal Sýkora.

Ocenění studenti obdrží diplom, malou pozornost od univerzity a ti, kteří se umístili na prvním až třetím místě, také finanční odměnu. Texty oceněné prvním až třetím místem jsou k dispozici ZDE. 

Výběr z oceněných děl v kategorii poezie:

Ondřej Hrabal

někteří lidi

 

jsou trošku jako vídeň

vyhradit si čas

na vypití kávy

 

četla papírové noviny a

jakoby se - - - nic - - - nedělo

 

někteří lidi

jsou trošku jako vídeň

- to jsou mí nejoblíbenější

 

něco pobublává v hrnci

nic se nemusí plnit

stačí       díky

 

některé lidi

nejde mít

ani trošku

-

nebo ztratit

jenom zpola

 

•••

 

chtěli by obtahovat jména na náhrobcích

řinčet zažloutlými papíry

krmit uschlým lógrem

tři dny přešívat bačkory na kanady

vzkřísit temnotu

minulého století

ale jen jako

 

chůze po provaze

položeném na zemi

 

•••

•••

 

Matěj Kulišťák

mášaškaráda

 

šumí noc

šumíš no co

šum mi moc

větve mi pršumí

větvemi mí milí

spí spánkem spravedlivých

pod zemí

zebe mě ze země

zeze měsíc

sic nesvítí ti na kvítí

ale máme sebe

stále známe nebe

sa otvírá sama

nebesa sama

má se sa

se sa? jo se sa!

                28.–29. 7. 2019

 

•••

 

Hlínisté

 

Jakési zrníčko popela

vsáklé do podzemních vod

nesené kamsi k deltě

ukolébané vlnami, hýčkané proudem

a tiše uložené navěky

pomezi úlomky lastur

 

Jakési hnutí ducha snad

snad těla, snad slzy

snad cosi živého

snad vzpomínku, jež dávno

vyvála k nebi, k Bohu

k nebytí vzpomínkou

 

Jakési cosi co bylo

a není, nebo to ani nebylo

jen krásný sen bez probuzení

to vše hledají v hlíně

ti, kteří věří na hlínu

pod těžkou deskou z mramoru

                27. 10. 2019

 

•••

•••

 

Radek Touš

Od ponku

 

 

***

v zahradě

napadaly ořechy

nikdo je neslyšel

na šňůře šaty

šaty nachýlené

nahé

 

 

***

minul podzim

– rozražená vrata

 

snaž se

víc

a silněji

navzdory větru

za dvěma páry psů

co zešílely

stopami zvěře

 

 

***

v nehlídané chvíli

když myslel

že je sám

vykřikly za dvorem

lopaty hlíny

 

 

***

na hřebu v kůlně

i po těch letech

– na duši sjeté kolo

 

v řetězu vázne

kdysi smích

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Martina Kopečná: Vědu a mateřství skloubit lze, ale je nezbytná podpora kolegů

Dříve trávila v laboratoři dvanáct hodin denně, nyní musí pracovní tempo přizpůsobit rodičovským povinnostem. I tak se trojnásobná matka Martina Kopečná z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) dále věnuje vědě a na konci loňského roku získala Juniorský grant Univerzity Palackého, pro jehož řešení sestavila tak trochu netradičně ryze ženský tým. Její příběh představilo nové vydání magazínu Žurnál UP.

Kolektiv spolupracovníků, v němž panuje vzájemná důvěra a vstřícnost, je podle Martiny Kopečné důležitým předpokladem pro úspěšné skloubení profesní kariéry a mateřství. „Věda pro mě byla vždycky nejen zaměstnáním, ale i koníčkem, kterému jsem věnovala většinu času. Postupně ale člověk začne měnit priority, takže jsme s manželem začali uvažovat o dětech. Ve Francii, kde jsme pobývali na studijních i pracovních stážích, jsme viděli, že i když rodiny mají velmi často i tři děti, vše funguje a maminky dokáží skloubit rodičovské povinnosti a práci. Řekli jsme si, že není důvod, abychom to také nezvládli,“ vzpomíná na někdejší rozhodování vědkyně, která na Oddělení biochemie proteinů a proteomiky CRH pracuje i se svým mužem.

Podpora kolektivu je důležitá

Nyní mají doma dvě dcery ve věku sedm a pět let a téměř dvouletého syna. Na rodičovskou dovolenou si Martina Kopečná odskočila vždy zhruba na rok a půl. Přiznává, že skloubit starost o potomky a vědeckou dráhu není snadné, zvláště když i manžel tráví výzkumem hodně času. Není to ale ani nemožné. „Naprosto zásadní je v tomto ohledu kolektiv, v němž pracujete. Protože mám kolem sebe lidi, na něž se můžu spolehnout, a umíme si práci rozdělit a vzájemně si vyjít vstříc, zatím se mi to daří. Pokud bych v naší pracovní skupině takové podmínky neměla, sladit by to nešlo a asi bych musela začít zvažovat jinou profesi,“ domnívá se vědkyně.

Výběr spolupracovníků pro ni byl důležitý i v případě juniorského grantu, který získala. Odpovědi na otázku, proč některé geny z rostlin v průběhu evoluce vymizely, případně byly nahrazeny jinými, hledá nakonec s kolegyněmi Radkou Končitíkovou a studentkou Evou Luptákovou. Hlavní pozornost upřou vědkyně na mech Physcomitrella patens a tři geny z rodiny aldehyddehydrogenáz (ALDH). Jedná se konkrétně o geny ALDH21 a ALDH23, které jsou pro nižší rostliny, tedy mechy nebo řasy, specifické, ale ve vyšších rostlinách je nenajdeme. Naopak ALDH22 v mechu chybí.

„Naším cílem je zjistit, jaký důvod mělo vymizení námi sledovaných genů ALDH21 a ALDH23 během evoluce rostlin. Budeme studovat jejich vliv na rostliny a zkoušet, co se stane, když tyto geny vyřadíme i u mechu. Pokud se nám to podaří, rády bychom tyto geny vložily i do vyšší rostliny a sledovaly, jaký vliv to na ni bude mít,“ objasňuje biochemička. V případě genu ALDH22 mají vědkyně v plánu vložit jej do genomu mechu a současně stejný gen vyřadit z vyšší rostliny, v níž se běžně nachází. Cílem je zjistit, jaký dopad to bude mít na rostliny, zejména na jejich adaptaci vůči stresu, například suchu nebo zasolení půdy. Přítomnost genu u sledovaného mechu otestují ve spolupráci s laboratoří Klause von Schwartzenberga v Hamburku, s níž oddělení dlouhodobě spolupracuje.

Dámská společnost nebyla záměr, ale funguje

Ryze dámský řešitelský tým nebyl záměrem, ale vědkyně si ho nakonec pochvalují. „Já a Radka spolupracujeme již řadu let a umíme se domluvit. Komunikace je nesmírně důležitá. Proto jsem byla ráda, že projevila zájem se mnou v týmu být. Je časově flexibilnější, takže například obstará plánované výjezdy na zahraniční partnerská pracoviště. Pro mě by nyní bylo složité odjet třeba na tříměsíční stáž do Německa. To je jedna z nevýhod mateřství, manžel si může dovolit odcestovat do zahraničí častěji,“ vysvětluje Martina Kopečná.

Její kolegyně podobnou „dělbu práce“ vítá. „Pro mě je to naopak lákavé. Ráda se učím nové věci, a protože zatím nemám děti, mohu se vydat mimo Olomouc v podstatě kdykoliv. Tyto příležitosti vyhledávám. Člověk tím získá úplně jiný pohled na věc, zjistí, jak se věci řeší jinde,“ prozrazuje Radka Končitíková. Také ona potvrzuje, že spolupráce v ženském týmu je sice poměrně ojedinělá, ale funguje. „Je to proto, že si rozumíme v práci i mimo ni. Ale možná je dobře, že jsme tam jen tři ženy. Není vyloučeno, že kdyby se nás tam sešlo více, bylo by to horší,“ dodává s nadhledem.

Nabízejí se další směry výzkumu

Výsledky výzkumu by v budoucnu mohly přispět k užší spolupráci s dalšími výzkumnými skupinami CRH. Například v rámci projektu Excelentní výzkum se nabízí myšlenka vložit vymizelé geny do ječmene a studovat jejich vliv na tuto plodinu. O výstupech výzkumu v rámci grantu budou řešitelky informovat v odborných publikacích či na mezinárodní konferenci Carbonyl meeting, která se pravidelně koná každý druhý rok a je zaměřena na problematiku metabolismu karbonylových sloučenin.

Studiu aldehyddehydrogenáz se Martina Kopečná věnuje od svého doktorského studia. I proto je ráda, že se jí grant na toto téma podařilo získat. „Je to první velký grant, který mám na starosti. Znamená to větší zodpovědnost, kdy musím prokázat, že dokážu dosáhnout cíle, který jsem si vytyčila. Současně je to pro mě posun o krůček dopředu a grant chápu i jako potvrzení toho, že můj výzkum má smysl. V neposlední řadě dokazuje, že vědeckou práci a rodinu jde skloubit dohromady. Jak říká můj manžel, jsem žena ve vědě,“ uzavírá s úsměvem.

Soutěž o udělení Juniorského grantu Univerzita Palackého poprvé otevřela na jaře roku 2018. Cílem je podpořit excelentní výzkum mladých akademických a vědeckých pracovníků do 37 let při zakládání nových vědeckých skupin a laboratoří a rozvinutí nezávislého vědeckého programu.

 

 

 

Martina Kopečná: Vědu a mateřství skloubit lze, ale je nezbytná podpora kolegů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 05/16/2020 - 08:00

Dříve trávila v laboratoři dvanáct hodin denně, nyní musí pracovní tempo přizpůsobit rodičovským povinnostem. I tak se trojnásobná matka Martina Kopečná z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) dále věnuje vědě a na konci loňského roku získala Juniorský grant Univerzity Palackého, pro jehož řešení sestavila tak trochu netradičně ryze ženský tým. Její příběh představilo nové vydání magazínu Žurnál UP.

Kolektiv spolupracovníků, v němž panuje vzájemná důvěra a vstřícnost, je podle Martiny Kopečné důležitým předpokladem pro úspěšné skloubení profesní kariéry a mateřství. „Věda pro mě byla vždycky nejen zaměstnáním, ale i koníčkem, kterému jsem věnovala většinu času. Postupně ale člověk začne měnit priority, takže jsme s manželem začali uvažovat o dětech. Ve Francii, kde jsme pobývali na studijních i pracovních stážích, jsme viděli, že i když rodiny mají velmi často i tři děti, vše funguje a maminky dokáží skloubit rodičovské povinnosti a práci. Řekli jsme si, že není důvod, abychom to také nezvládli,“ vzpomíná na někdejší rozhodování vědkyně, která na Oddělení biochemie proteinů a proteomiky CRH pracuje i se svým mužem.

Podpora kolektivu je důležitá

Nyní mají doma dvě dcery ve věku sedm a pět let a téměř dvouletého syna. Na rodičovskou dovolenou si Martina Kopečná odskočila vždy zhruba na rok a půl. Přiznává, že skloubit starost o potomky a vědeckou dráhu není snadné, zvláště když i manžel tráví výzkumem hodně času. Není to ale ani nemožné. „Naprosto zásadní je v tomto ohledu kolektiv, v němž pracujete. Protože mám kolem sebe lidi, na něž se můžu spolehnout, a umíme si práci rozdělit a vzájemně si vyjít vstříc, zatím se mi to daří. Pokud bych v naší pracovní skupině takové podmínky neměla, sladit by to nešlo a asi bych musela začít zvažovat jinou profesi,“ domnívá se vědkyně.

Výběr spolupracovníků pro ni byl důležitý i v případě juniorského grantu, který získala. Odpovědi na otázku, proč některé geny z rostlin v průběhu evoluce vymizely, případně byly nahrazeny jinými, hledá nakonec s kolegyněmi Radkou Končitíkovou a studentkou Evou Luptákovou. Hlavní pozornost upřou vědkyně na mech Physcomitrella patens a tři geny z rodiny aldehyddehydrogenáz (ALDH). Jedná se konkrétně o geny ALDH21 a ALDH23, které jsou pro nižší rostliny, tedy mechy nebo řasy, specifické, ale ve vyšších rostlinách je nenajdeme. Naopak ALDH22 v mechu chybí.

„Naším cílem je zjistit, jaký důvod mělo vymizení námi sledovaných genů ALDH21 a ALDH23 během evoluce rostlin. Budeme studovat jejich vliv na rostliny a zkoušet, co se stane, když tyto geny vyřadíme i u mechu. Pokud se nám to podaří, rády bychom tyto geny vložily i do vyšší rostliny a sledovaly, jaký vliv to na ni bude mít,“ objasňuje biochemička. V případě genu ALDH22 mají vědkyně v plánu vložit jej do genomu mechu a současně stejný gen vyřadit z vyšší rostliny, v níž se běžně nachází. Cílem je zjistit, jaký dopad to bude mít na rostliny, zejména na jejich adaptaci vůči stresu, například suchu nebo zasolení půdy. Přítomnost genu u sledovaného mechu otestují ve spolupráci s laboratoří Klause von Schwartzenberga v Hamburku, s níž oddělení dlouhodobě spolupracuje.

Dámská společnost nebyla záměr, ale funguje

Ryze dámský řešitelský tým nebyl záměrem, ale vědkyně si ho nakonec pochvalují. „Já a Radka spolupracujeme již řadu let a umíme se domluvit. Komunikace je nesmírně důležitá. Proto jsem byla ráda, že projevila zájem se mnou v týmu být. Je časově flexibilnější, takže například obstará plánované výjezdy na zahraniční partnerská pracoviště. Pro mě by nyní bylo složité odjet třeba na tříměsíční stáž do Německa. To je jedna z nevýhod mateřství, manžel si může dovolit odcestovat do zahraničí častěji,“ vysvětluje Martina Kopečná.

Její kolegyně podobnou „dělbu práce“ vítá. „Pro mě je to naopak lákavé. Ráda se učím nové věci, a protože zatím nemám děti, mohu se vydat mimo Olomouc v podstatě kdykoliv. Tyto příležitosti vyhledávám. Člověk tím získá úplně jiný pohled na věc, zjistí, jak se věci řeší jinde,“ prozrazuje Radka Končitíková. Také ona potvrzuje, že spolupráce v ženském týmu je sice poměrně ojedinělá, ale funguje. „Je to proto, že si rozumíme v práci i mimo ni. Ale možná je dobře, že jsme tam jen tři ženy. Není vyloučeno, že kdyby se nás tam sešlo více, bylo by to horší,“ dodává s nadhledem.

Nabízejí se další směry výzkumu

Výsledky výzkumu by v budoucnu mohly přispět k užší spolupráci s dalšími výzkumnými skupinami CRH. Například v rámci projektu Excelentní výzkum se nabízí myšlenka vložit vymizelé geny do ječmene a studovat jejich vliv na tuto plodinu. O výstupech výzkumu v rámci grantu budou řešitelky informovat v odborných publikacích či na mezinárodní konferenci Carbonyl meeting, která se pravidelně koná každý druhý rok a je zaměřena na problematiku metabolismu karbonylových sloučenin.

Studiu aldehyddehydrogenáz se Martina Kopečná věnuje od svého doktorského studia. I proto je ráda, že se jí grant na toto téma podařilo získat. „Je to první velký grant, který mám na starosti. Znamená to větší zodpovědnost, kdy musím prokázat, že dokážu dosáhnout cíle, který jsem si vytyčila. Současně je to pro mě posun o krůček dopředu a grant chápu i jako potvrzení toho, že můj výzkum má smysl. V neposlední řadě dokazuje, že vědeckou práci a rodinu jde skloubit dohromady. Jak říká můj manžel, jsem žena ve vědě,“ uzavírá s úsměvem.

Soutěž o udělení Juniorského grantu Univerzita Palackého poprvé otevřela na jaře roku 2018. Cílem je podpořit excelentní výzkum mladých akademických a vědeckých pracovníků do 37 let při zakládání nových vědeckých skupin a laboratoří a rozvinutí nezávislého vědeckého programu.

 

 

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Pevnost poznání otevře své brány v sobotu 23. května

Dobrá zpráva pro všechny děti i rodiče, kteří milují vědu. Po dlouhých 75 dnech totiž opět ožijí expozice centra popularizace vědy Pevnosti poznání v Olomouci. Brány interaktivního muzea se pro veřejnost otevřou v sobotu 23. května v 9 hodin.

Při znovuotevření muzea vědy budou zaměstnanci postupovat podle hygienických opatření, která vyplývají z aktuálních nařízení Vlády ČR. Kapacita budovy bude omezena na 100 návštěvníků v jednu chvíli a pracovníci budou klást důraz na dodržování dvoumetrového odstupu v jednotlivých částech muzea. U vstupu budou umístěny dezinfekční prostředky, kterými budou ošetřovány i jednotlivé vystavené předměty, a to i během provozu. 

Návštěvníci se hned po otevření seznámí s atraktivními programovými novinkami včetně exponátů, které tým Pevnosti připravil společně s odborníky z Přírodovědecké fakulty UP. Aktuálně spolupracuje s katedrou fyzikální chemie na expozici popularizující aplikaci nanotechnologií, vybrané předměty vznikají po konzultacích s geografy, geology, geoinformatiky, zoology i botaniky.

„Ať už je to krize v podobě aktuální pandemie koronaviru nebo klimatické změny, řešení globálních i lokálních problémů civilizace tkví v důkladném poznání světa prostřednictvím vědeckých faktů. Je naším výsostným úkolem zprostředkovat veřejnosti možná řešení problémů, která aktuální výzkum a technologie nabízejí; společnost musí vidět, že věda má smysl,“ řekl Matěj Dostálek, ředitel Pevnost poznání.

Poprvé zájemci uvidí například exponáty, které názorně ukážou, jak ve velkém měřítku vyčistit znečištěnou vodu. „Vědcům pomáhají nanotechnologie. Přesněji nanočástice železa, které mohou na svůj povrch navázat velké množství nečistot a následně být odstraněny z vody prostřednictvím magnetického pole,“ vysvětlila koordinátorka geografie a chemie Zuzana Kopečná.

Muzeum vědy Pevnost poznání letos oslavilo pět let od svého otevření. Malé i velké návštěvníky zve do úžasného světa vědy, který vůbec nemusí být nudný nebo složitý. Právě naopak. Pevnost dokázala, že věda může bavit každého. Od čtyřletých dětí až po jejich prarodiče. Ročně do ní zavítá na 100 tisíc návštěvníků. Ohlas veřejnosti je výsledkem úsilí týmu Centra popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který s obrovskou energií připravuje portfolio aktivit, díky kterým se do expozic lidé vracejí. 

Více na www.pevnostpoznani.cz.

Pevnost poznání otevře své brány v sobotu 23. května

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 05/15/2020 - 12:00

Dobrá zpráva pro všechny děti i rodiče, kteří milují vědu. Po dlouhých 75 dnech totiž opět ožijí expozice centra popularizace vědy Pevnosti poznání v Olomouci. Brány interaktivního muzea se pro veřejnost otevřou v sobotu 23. května v 9 hodin.

Při znovuotevření muzea vědy budou zaměstnanci postupovat podle hygienických opatření, která vyplývají z aktuálních nařízení Vlády ČR. Kapacita budovy bude omezena na 100 návštěvníků v jednu chvíli a pracovníci budou klást důraz na dodržování dvoumetrového odstupu v jednotlivých částech muzea. U vstupu budou umístěny dezinfekční prostředky, kterými budou ošetřovány i jednotlivé vystavené předměty, a to i během provozu. 

Návštěvníci se hned po otevření seznámí s atraktivními programovými novinkami včetně exponátů, které tým Pevnosti připravil společně s odborníky z Přírodovědecké fakulty UP. Aktuálně spolupracuje s katedrou fyzikální chemie na expozici popularizující aplikaci nanotechnologií, vybrané předměty vznikají po konzultacích s geografy, geology, geoinformatiky, zoology i botaniky.

„Ať už je to krize v podobě aktuální pandemie koronaviru nebo klimatické změny, řešení globálních i lokálních problémů civilizace tkví v důkladném poznání světa prostřednictvím vědeckých faktů. Je naším výsostným úkolem zprostředkovat veřejnosti možná řešení problémů, která aktuální výzkum a technologie nabízejí; společnost musí vidět, že věda má smysl,“ řekl Matěj Dostálek, ředitel Pevnost poznání.

Poprvé zájemci uvidí například exponáty, které názorně ukážou, jak ve velkém měřítku vyčistit znečištěnou vodu. „Vědcům pomáhají nanotechnologie. Přesněji nanočástice železa, které mohou na svůj povrch navázat velké množství nečistot a následně být odstraněny z vody prostřednictvím magnetického pole,“ vysvětlila koordinátorka geografie a chemie Zuzana Kopečná.

Muzeum vědy Pevnost poznání letos oslavilo pět let od svého otevření. Malé i velké návštěvníky zve do úžasného světa vědy, který vůbec nemusí být nudný nebo složitý. Právě naopak. Pevnost dokázala, že věda může bavit každého. Od čtyřletých dětí až po jejich prarodiče. Ročně do ní zavítá na 100 tisíc návštěvníků. Ohlas veřejnosti je výsledkem úsilí týmu Centra popularizace Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který s obrovskou energií připravuje portfolio aktivit, díky kterým se do expozic lidé vracejí. 

Více na www.pevnostpoznani.cz.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Pět vteřin na vydechnutí. Telefony na hygienické stanici zvonily zpočátku stále

Nejen v nemocnicích po celé zemi, ale i na Slovensku uvítali během uplynulých dvou měsíců výpomoc olomouckých studentů medicíny. Od samého počátku nouzového stavu až dosud budoucí lékaři obsluhují telefonní linky krajské hygienické stanice a pomohli také například v Odborném léčebném ústavu v Pasece.

„Začínali jsme 16. března po krátkém zaučení a konec je zatím v nedohlednu. Je stále dost otázek, kvůli kterým lidé volají. Dokud bude třeba, budeme pracovat,“ říká Štěpán Tylich, jeden z mediků, kteří k telefonům na olomoucké krajské hygienické stanici usedli.

Nejnáročnější byl podle něj hned první týden, kdy vyřizovali množství hovorů souvisejících s karanténou Litovle a Uničova. „Maximální doba mezi hovory tehdy byla asi pět sekund. Později jsme začali telefonáty počítat. Průměrně to bylo až osmdesát hovorů na dvě osoby během dopoledne a kolem čtyřiceti hovorů odpoledne. Každý telefonát má své opodstatnění, často je to spíš psychická pomoc. Volající si potřebují něco ujasnit, nechat se vyslechnout a uklidnit,“ přibližuje student pátého ročníku Všeobecného lékařství s tím, že nyní už hovorů značně ubylo.

Jako dobrovolník se přihlásil s prostou motivací – pomoci. Nepreferoval přitom žádné konkrétní zařízení, a tak nastoupil na krajskou hygienickou stanici, která o pomoc požádala jako první. Zpočátku studenti pracovali ve dvou směnách po čtyřech lidech, vždy celých pět hodin na telefonu, pět až šest dní v týdnu. V dubnu směn na jednoho člověka za týden ubylo, skupiny se zmenšily a o víkendu linky obsluhují již jen zaměstnankyně hygienické stanice. „Atmosféra na pracovišti je výborná. Jen nám to trochu kazí zkoušky, na které se musíme připravovat. A také dokud jsme sloužili ve čtyřech, častěji jsme se něčemu zasmáli. Naštěstí mám ale v jedné místnosti k radě jednu milou paní doktorku a neméně milou paní inženýrku – ty si zaslouží poctu za práci, kterou dělají. Bez nich bychom ani my lidem moc nepomohli,“ dodává Štěpán Tylich.

Studijním povinnostem už se nyní naplno může věnovat Vojtěch Látal, který společně s dalšími pěti studenty posílil na zhruba měsíc personál léčebného ústavu v Pasece. „Všichni jsme byli zaměstnáni na pozici sanitáře, jehož náplní práce je zejména pomoc při hygieně a stravování pacientů a dále obstarávání pochůzek pro potřeby oddělení a pacientů. Jako medik jsem měl ale i řadu příležitostí věnovat se činnostem, které jsou v základní pracovní náplni sester a lékařů,“ uvádí student čtvrtého ročníku.

Z poděkování ředitelky OLÚ Paseka Zdenky Polzerové studentům LF:

Pracovali se zájmem o pacienty, dění na odděleních, zajímali se o praktickou i odbornou stránku práce. Jsem přesvědčena, že ze všech vyrostou naši příkladní, pečliví a empatičtí kolegové.

„Získal jsem další zkušenosti v komunikaci s geriatrickými pacienty. Dostal jsem se i do situací, kdy bylo potřeba pečovat o nespolupracující pacienty. V rámci výuky na lékařské fakultě jsou sice předměty, jejichž cílem je nácvik tohoto druhu komunikace, nicméně reálné situace jsou poměrně odlišné. Tzv. LDNky jsou často v povědomí veřejnosti vnímány jako nepříliš kvalitní součást systému poskytování zdravotní péče, nicméně v Pasece jsem viděl velmi dobrou úroveň rehabilitační, terapeutické i ošetřovatelské péče,“ dodává.

Přiznává přitom, že před možnou nákazou Covid-19 má stejný respekt jako před ostatními vážnými respiračními infekcemi a snaží se dodržovat všechna platná nařízení. „Každopádně si uvědomuji, že současná situace je naprosto bezprecedentní a že následky nejrůznějších hygienicko-epidemiologických opatření i ekonomických dopadů si s sebou poneseme velmi dlouho,“ říká Vojtěch Látal s tím, že na jednu stranu vítá postupné rozvolňování opatření, na druhou stranu je ale podle něj poněkud chaotické.

Pozornost nyní nicméně směřuje kvůli zkouškám především do skript a odborné literatury. Jako místopředseda fakultního senátu je také zvědavý na zájem o elektronické volby do senátu univerzitního. On sám volit určitě bude.

Pět vteřin na vydechnutí. Telefony na hygienické stanici zvonily zpočátku stále

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 05/15/2020 - 08:00

Nejen v nemocnicích po celé zemi, ale i na Slovensku uvítali během uplynulých dvou měsíců výpomoc olomouckých studentů medicíny. Od samého počátku nouzového stavu až dosud budoucí lékaři obsluhují telefonní linky krajské hygienické stanice a pomohli také například v Odborném léčebném ústavu v Pasece.

„Začínali jsme 16. března po krátkém zaučení a konec je zatím v nedohlednu. Je stále dost otázek, kvůli kterým lidé volají. Dokud bude třeba, budeme pracovat,“ říká Štěpán Tylich, jeden z mediků, kteří k telefonům na olomoucké krajské hygienické stanici usedli.

Nejnáročnější byl podle něj hned první týden, kdy vyřizovali množství hovorů souvisejících s karanténou Litovle a Uničova. „Maximální doba mezi hovory tehdy byla asi pět sekund. Později jsme začali telefonáty počítat. Průměrně to bylo až osmdesát hovorů na dvě osoby během dopoledne a kolem čtyřiceti hovorů odpoledne. Každý telefonát má své opodstatnění, často je to spíš psychická pomoc. Volající si potřebují něco ujasnit, nechat se vyslechnout a uklidnit,“ přibližuje student pátého ročníku Všeobecného lékařství s tím, že nyní už hovorů značně ubylo.

Jako dobrovolník se přihlásil s prostou motivací – pomoci. Nepreferoval přitom žádné konkrétní zařízení, a tak nastoupil na krajskou hygienickou stanici, která o pomoc požádala jako první. Zpočátku studenti pracovali ve dvou směnách po čtyřech lidech, vždy celých pět hodin na telefonu, pět až šest dní v týdnu. V dubnu směn na jednoho člověka za týden ubylo, skupiny se zmenšily a o víkendu linky obsluhují již jen zaměstnankyně hygienické stanice. „Atmosféra na pracovišti je výborná. Jen nám to trochu kazí zkoušky, na které se musíme připravovat. A také dokud jsme sloužili ve čtyřech, častěji jsme se něčemu zasmáli. Naštěstí mám ale v jedné místnosti k radě jednu milou paní doktorku a neméně milou paní inženýrku – ty si zaslouží poctu za práci, kterou dělají. Bez nich bychom ani my lidem moc nepomohli,“ dodává Štěpán Tylich.

Studijním povinnostem už se nyní naplno může věnovat Vojtěch Látal, který společně s dalšími pěti studenty posílil na zhruba měsíc personál léčebného ústavu v Pasece. „Všichni jsme byli zaměstnáni na pozici sanitáře, jehož náplní práce je zejména pomoc při hygieně a stravování pacientů a dále obstarávání pochůzek pro potřeby oddělení a pacientů. Jako medik jsem měl ale i řadu příležitostí věnovat se činnostem, které jsou v základní pracovní náplni sester a lékařů,“ uvádí student čtvrtého ročníku.

Z poděkování ředitelky OLÚ Paseka Zdenky Polzerové studentům LF:

Pracovali se zájmem o pacienty, dění na odděleních, zajímali se o praktickou i odbornou stránku práce. Jsem přesvědčena, že ze všech vyrostou naši příkladní, pečliví a empatičtí kolegové.

„Získal jsem další zkušenosti v komunikaci s geriatrickými pacienty. Dostal jsem se i do situací, kdy bylo potřeba pečovat o nespolupracující pacienty. V rámci výuky na lékařské fakultě jsou sice předměty, jejichž cílem je nácvik tohoto druhu komunikace, nicméně reálné situace jsou poměrně odlišné. Tzv. LDNky jsou často v povědomí veřejnosti vnímány jako nepříliš kvalitní součást systému poskytování zdravotní péče, nicméně v Pasece jsem viděl velmi dobrou úroveň rehabilitační, terapeutické i ošetřovatelské péče,“ dodává.

Přiznává přitom, že před možnou nákazou Covid-19 má stejný respekt jako před ostatními vážnými respiračními infekcemi a snaží se dodržovat všechna platná nařízení. „Každopádně si uvědomuji, že současná situace je naprosto bezprecedentní a že následky nejrůznějších hygienicko-epidemiologických opatření i ekonomických dopadů si s sebou poneseme velmi dlouho,“ říká Vojtěch Látal s tím, že na jednu stranu vítá postupné rozvolňování opatření, na druhou stranu je ale podle něj poněkud chaotické.

Pozornost nyní nicméně směřuje kvůli zkouškám především do skript a odborné literatury. Jako místopředseda fakultního senátu je také zvědavý na zájem o elektronické volby do senátu univerzitního. On sám volit určitě bude.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Fermiho úlohy letos nejlépe zvládly studentky z Ostravy

Tým studentek z Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě ve složení Jana Zavadilová a Petra Plonková se stal absolutním vítězem 14. ročníku soutěže v řešení Fermiho úloh, kterou letos poznamenala epidemie koronaviru. Kvůli uzavření škol a preventivním opatřením nemohlo být uspořádáno červnové „Velké finále“ soutěže pojmenované po italském fyzikovi Enrico Fermim. V předchozích letech se finále uskutečnilo na katedře experimentální fyziky přírodovědecké fakulty.

V prvním korespondenčním kole letošního ročníku soutěže v řešení Fermiho úloh se vítězem v kategorii jednotlivců stal Petr Martynek z Gymnázia Třinec, v soutěži kolektivů se na prvním místě umístil tým z Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě ve složení Jana Zavadilová a Petra Plonková.

„I když byla výuka na školách na jaře přerušena, obdržela katedra experimentální fyziky řešení úloh i z druhého korespondenčního kola od dvou kolektivů žáků, a to z Gymnázia v Třinci a Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě. V tomto případě nebylo pořadí řešitelů v soutěži stanoveno. Nicméně byl vyhlášen absolutní vítěz těchto dvou korespondenčních kol. Fermiho úlohy letos nejlépe zvládly studentky Jana Zavadilová a Petra Plonková, které úspěšně vyřešily úlohy z obou kol,“ uvedla Renata Holubová z katedry experimentální fyziky.

Studenti měli například v prvním kole určit, jaký je rozdíl v hmotnosti 100 nepopsaných listů papíru a stejného počtu listů papíru z tiskárny EPSON opatřených textem. Mladí badatelé podle Holubové zjistili, že potištěný papír je asi o čtyři gramy těžší než papír čistý. Ve druhém kole pak měli odhadnout, o kolik se zvýší spotřeba elektrické energie, pokud všichni obyvatelé České republiky začnou používat elektro automobily. Studenti vypočítali, že při průměrném nájezdu 15 000 kilometrů ročně je to asi 20 TWh energie navíc.

„Úsměvy na tvářích žáků i organizátorů soutěže vzbudilo zadání úlohy na téma množství exkrementů, které psi chovaní v České republice vyprodukují za rok. Odhadneme-li počet psů v českých domácnostech na 2,5 milionu, tak ročně jejich střeva opustí celkem 180 milionů tun exkrementů,“ dodala Renata Holubová.

Úlohy jsou pojmenované po italském fyzikovi Enrico Fermim, který byl známý svou neobvyklou schopností jednoduchým a rychlým způsobem řádově odhadnout fyzikální veličiny. Při řešení nejde o to hledané výsledky přesně vyčíslit, ale jen řádově správně odhadnout s pomocí jednoduchých fyzikálních vztahů, zkušeností z každodenního života a zdravým rozumem. „Všichni úspěšní řešitelé soutěže obdrželi diplom a drobný dárek, které jim byly zaslány poštou na adresu školy. Všem řešitelům děkujeme za účast v soutěži a těšíme se na další zajímavá řešení úloh 15. ročníku soutěže,“ doplnila Renata Holubová.

Fermiho úlohy letos nejlépe zvládly studentky z Ostravy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 05/14/2020 - 13:00

Tým studentek z Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě ve složení Jana Zavadilová a Petra Plonková se stal absolutním vítězem 14. ročníku soutěže v řešení Fermiho úloh, kterou letos poznamenala epidemie koronaviru. Kvůli uzavření škol a preventivním opatřením nemohlo být uspořádáno červnové „Velké finále“ soutěže pojmenované po italském fyzikovi Enrico Fermim. V předchozích letech se finále uskutečnilo na katedře experimentální fyziky přírodovědecké fakulty.

V prvním korespondenčním kole letošního ročníku soutěže v řešení Fermiho úloh se vítězem v kategorii jednotlivců stal Petr Martynek z Gymnázia Třinec, v soutěži kolektivů se na prvním místě umístil tým z Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě ve složení Jana Zavadilová a Petra Plonková.

„I když byla výuka na školách na jaře přerušena, obdržela katedra experimentální fyziky řešení úloh i z druhého korespondenčního kola od dvou kolektivů žáků, a to z Gymnázia v Třinci a Gymnázia Olgy Havlové v Ostravě-Porubě. V tomto případě nebylo pořadí řešitelů v soutěži stanoveno. Nicméně byl vyhlášen absolutní vítěz těchto dvou korespondenčních kol. Fermiho úlohy letos nejlépe zvládly studentky Jana Zavadilová a Petra Plonková, které úspěšně vyřešily úlohy z obou kol,“ uvedla Renata Holubová z katedry experimentální fyziky.

Studenti měli například v prvním kole určit, jaký je rozdíl v hmotnosti 100 nepopsaných listů papíru a stejného počtu listů papíru z tiskárny EPSON opatřených textem. Mladí badatelé podle Holubové zjistili, že potištěný papír je asi o čtyři gramy těžší než papír čistý. Ve druhém kole pak měli odhadnout, o kolik se zvýší spotřeba elektrické energie, pokud všichni obyvatelé České republiky začnou používat elektro automobily. Studenti vypočítali, že při průměrném nájezdu 15 000 kilometrů ročně je to asi 20 TWh energie navíc.

„Úsměvy na tvářích žáků i organizátorů soutěže vzbudilo zadání úlohy na téma množství exkrementů, které psi chovaní v České republice vyprodukují za rok. Odhadneme-li počet psů v českých domácnostech na 2,5 milionu, tak ročně jejich střeva opustí celkem 180 milionů tun exkrementů,“ dodala Renata Holubová.

Úlohy jsou pojmenované po italském fyzikovi Enrico Fermim, který byl známý svou neobvyklou schopností jednoduchým a rychlým způsobem řádově odhadnout fyzikální veličiny. Při řešení nejde o to hledané výsledky přesně vyčíslit, ale jen řádově správně odhadnout s pomocí jednoduchých fyzikálních vztahů, zkušeností z každodenního života a zdravým rozumem. „Všichni úspěšní řešitelé soutěže obdrželi diplom a drobný dárek, které jim byly zaslány poštou na adresu školy. Všem řešitelům děkujeme za účast v soutěži a těšíme se na další zajímavá řešení úloh 15. ročníku soutěže,“ doplnila Renata Holubová.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky