Agregátor zdrojů

Jako domácí sládek se Lukáš Kučera na­učil vařit své vlastní pivo. Ale to mu nestačilo. Napadlo ho, že by bylo dobré se o své znalosti podělit. A protože je především chemik působící na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP, přemýšlel, jak své zkušenosti využít pro studenty.

„Pivní fenomén lze totiž zkoumat z mnoha úhlů pohledu. Ať už jde o historii vaření piva, vývoj receptur a pivní kultury v čase, geografické odlišnosti v postupu vaření piva, používání moderních technologií v současném pivovarnictví či o zdravotní hledisko pití piva. Jako domácí sládek jsem vařil pivo od roku 2017. Tehdy mě napadlo, proč bych se se studenty nepodělil o své zkušenosti,“ vzpomíná chemik.

Svůj nápad dotáhl do konce. V roce 2022 Přírodovědecká fakulta UP otevřela experimentální pivovar EUREKA a připojila se tak k řadě dalších vysokých škol, které mají své vlastní pivovary.

Na rozdíl od jiných univerzitních pivovarů, které jsou často úzce spojeny s oborem Pivovarnictví a sladařství, chtěl Lukáš Kučera pivovar zpřístupnit studentům všech oborů a seznámit je s celým procesem vaření piva.

Aby bylo možné pivovar správně provozovat, je třeba mít odpovídající odborné vzdělání. Lukáš Kučera proto během zakládání univerzitního pivovaru absolvoval rekvalifikační kurz na sládka. „Největší problém ale byl v administrativě, zejména v získání povolení, aby pivovar mohl fungovat na přírodovědecké fakultě. Nejsme ale komerční pivovar, takže nemusíme řešit živnostenské oprávnění nebo hygienu.“

Studenti v rámci předmětu Cvičení z chemie piva, který se na katedře analytické chemie vyučuje, navrhují recepty, které jsou pak realizovány se spolupracujícími minipivovary.

Při slavnostním křtu pivovaru a u příležitosti 70. výročí založení přírodovědecké fakulty byl například ve spolupráci s pivovarem Chomout vyroben pivní speciál RE450N UP. Studenti se také zúčastnili degustační soutěže nazvané Studentská pivní liga, která je součástí Moravské vernisáže piva. Studentky pak vyrobily speciální růžové pivo BrewHer v rámci mezinárodní iniciativy Pink Boots Collaboration Brew Day, která podporuje vzdělávání žen v pivovarnictví. Pivo ve stylu West Coast IPA bylo možné ochutnat u příležitosti 10. výročí otevření UPointu, informačního centra a obchodu Univerzity Palackého.

Lukáš Kučera se ke studiu analytické chemie dostal náhodou. Když ho nepřijali na studium zubního lékařství, rozhodl se odjet pracovat do Itálie. Jeho maminka se ale nechtěla smířit s tím, že její syn nebude mít vysokoškolský diplom, a přihlásila ho na obor, kde ho bez přijímaček vzali.

„Studoval jsem, abych mámě udělal radost. Když jsem končil studia oboru Chemie, geologie a ochrana životního prostředí, zbyl jsem v ročníku jediný. Během bakalářského studia jsem zjistil, že se nechci zabývat geologií, ale chemií. Baví mě, jak je pestrá. Analytická chemie se dá totiž využít k jakékoliv analýze. V současné době se věnuji rozboru hmotného kulturního dědictví, zkoumám vzorky z archeologických výzkumů, výzdoby na kovových a skleněných předmětech či výplně keramických nádobí, což znamená zbytky jídla a pití,“ dodává Lukáš Kučera.

O pivovaru EUREKA

Heuréka (nebo také Euréka) je zvolání při nečekaném, náhlém objevu či vydařeném experimentu. Tento výrok poprvé zvolal Archimédés ze Syrakus, který měl tak obrovskou radost z pochopení souhry chování těles a kapaliny, do které se těleso ponořuje (Archimédův zákon), že běhal nahý po ulici a vykřikoval tento výraz (jednoduše zrovna vyběhl z vany).

Když v roce 2022 vznikla myšlenka vytvoření univerzitního pivovaru, který by sloužil jako platforma pro mezioborovou a mezifakultní spolupráci v rámci univerzity, název Eureka se přímo nabízel.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.

Jako domácí sládek se Lukáš Kučera na­učil vařit své vlastní pivo. Ale to mu nestačilo. Napadlo ho, že by bylo dobré se o své znalosti podělit. A protože je především chemik působící na katedře analytické chemie Přírodovědecké fakulty UP, přemýšlel, jak své zkušenosti využít pro studenty.

„Pivní fenomén lze totiž zkoumat z mnoha úhlů pohledu. Ať už jde o historii vaření piva, vývoj receptur a pivní kultury v čase, geografické odlišnosti v postupu vaření piva, používání moderních technologií v současném pivovarnictví či o zdravotní hledisko pití piva. Jako domácí sládek jsem vařil pivo od roku 2017. Tehdy mě napadlo, proč bych se se studenty nepodělil o své zkušenosti,“ vzpomíná chemik.

Svůj nápad dotáhl do konce. V roce 2022 Přírodovědecká fakulta UP otevřela experimentální pivovar EUREKA a připojila se tak k řadě dalších vysokých škol, které mají své vlastní pivovary.

Na rozdíl od jiných univerzitních pivovarů, které jsou často úzce spojeny s oborem Pivovarnictví a sladařství, chtěl Lukáš Kučera pivovar zpřístupnit studentům všech oborů a seznámit je s celým procesem vaření piva.

Aby bylo možné pivovar správně provozovat, je třeba mít odpovídající odborné vzdělání. Lukáš Kučera proto během zakládání univerzitního pivovaru absolvoval rekvalifikační kurz na sládka. „Největší problém ale byl v administrativě, zejména v získání povolení, aby pivovar mohl fungovat na přírodovědecké fakultě. Nejsme ale komerční pivovar, takže nemusíme řešit živnostenské oprávnění nebo hygienu.“

Studenti v rámci předmětu Cvičení z chemie piva, který se na katedře analytické chemie vyučuje, navrhují recepty, které jsou pak realizovány se spolupracujícími minipivovary.

Při slavnostním křtu pivovaru a u příležitosti 70. výročí založení přírodovědecké fakulty byl například ve spolupráci s pivovarem Chomout vyroben pivní speciál RE450N UP. Studenti se také zúčastnili degustační soutěže nazvané Studentská pivní liga, která je součástí Moravské vernisáže piva. Studentky pak vyrobily speciální růžové pivo BrewHer v rámci mezinárodní iniciativy Pink Boots Collaboration Brew Day, která podporuje vzdělávání žen v pivovarnictví. Pivo ve stylu West Coast IPA bylo možné ochutnat u příležitosti 10. výročí otevření UPointu, informačního centra a obchodu Univerzity Palackého.

Lukáš Kučera se ke studiu analytické chemie dostal náhodou. Když ho nepřijali na studium zubního lékařství, rozhodl se odjet pracovat do Itálie. Jeho maminka se ale nechtěla smířit s tím, že její syn nebude mít vysokoškolský diplom, a přihlásila ho na obor, kde ho bez přijímaček vzali.

„Studoval jsem, abych mámě udělal radost. Když jsem končil studia oboru Chemie, geologie a ochrana životního prostředí, zbyl jsem v ročníku jediný. Během bakalářského studia jsem zjistil, že se nechci zabývat geologií, ale chemií. Baví mě, jak je pestrá. Analytická chemie se dá totiž využít k jakékoliv analýze. V současné době se věnuji rozboru hmotného kulturního dědictví, zkoumám vzorky z archeologických výzkumů, výzdoby na kovových a skleněných předmětech či výplně keramických nádobí, což znamená zbytky jídla a pití,“ dodává Lukáš Kučera.

O pivovaru EUREKA

Heuréka (nebo také Euréka) je zvolání při nečekaném, náhlém objevu či vydařeném experimentu. Tento výrok poprvé zvolal Archimédés ze Syrakus, který měl tak obrovskou radost z pochopení souhry chování těles a kapaliny, do které se těleso ponořuje (Archimédův zákon), že běhal nahý po ulici a vykřikoval tento výraz (jednoduše zrovna vyběhl z vany).

Když v roce 2022 vznikla myšlenka vytvoření univerzitního pivovaru, který by sloužil jako platforma pro mezioborovou a mezifakultní spolupráci v rámci univerzity, název Eureka se přímo nabízel.

Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.

Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.

Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.

Díl šestý: Aktivní dovolená na místech pro přírodu

V minulém díle našeho letního udržitelného seriálu jsme si ukázali, jak můžeme udělat kousek místa pro život na okně a balkóně, na zahrádce nebo i na fasádě paneláku. Dnešní díl je tu pro ty, kteří chtějí jít ještě o krok dál, vyhrnout si rukávy a zažít opravdu aktivní dovolenou, jakou možná ještě nezažili.

Podle Ústředního seznamu ochrany přírody bylo v Česku k červenci 2025 celkem 2713 zvláště chráněných území, z toho 31 velkoplošných a 2682 maloplošných. K tomu můžeme připočíst sedm ptačích parků České společnosti ornitologické a přes 500 soukromých rezervací.

Péče o ně by se neobešla bez práce dobrovolníků. Těmi se můžete stát i vy – během celého roku máte na celém území republiky šanci zažít den, víkend nebo týden naplněný smysluplnou činností pro přírodu, kterou během svých výletů všichni rádi objevujeme.

Co na vás čeká?

Většinou kosení a hrabání, výřezy náletových dřevin, péče o ovocné stromy, strhávání drnu, výřezy křovin a podobně. Bez této činnosti by řada přírodně cenných lokalit zarostla a degradovala a vzácné druhy rostlin a bezobratlých by z místa zmizely.

Udělat se ale musí i spousta dalších věcí, které byste možná nečekali: po zimě je například potřeba posbírat z cenných lokalit ovčí bobky a zabránit tak překyselení a přehnojení půdy, na podzim se zase v některých rezervacích prohánějí tanky a další těžká technika, které pomáhají vytvářet tůně a místa s obnaženou půdou.

Kdo takové akce pořádá a kde je hledat?

• Český svaz ochránců přírody – Víkend pro přírodu
• Skupina Jaro
• Hnutí Brontosaurus
• Kosenka – tradiční červencové kosení orchidejových luk v Bílých Karpatech kosou
• Hnutí Duha – Týdny pro krajinu
• Dobrovolnictví v ptačích parcích (většinou na jaře)
• Úklid odpadků z měst i přírody: Ukliďme Česko a Ukliďme svět – úklid můžete sami uspořádat

Další díly seriálu Udržitelné léto s UP:
1. Jedeme na dovolenou
2. Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech
3. Udržitelné nakupování v Olomouci
4. Udržitelná móda – autorská i z druhé ruky
5. Podporujeme život ve svém okolí

Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.

Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.

Díl šestý: Aktivní dovolená na místech pro přírodu

V minulém díle našeho letního udržitelného seriálu jsme si ukázali, jak můžeme udělat kousek místa pro život na okně a balkóně, na zahrádce nebo i na fasádě paneláku. Dnešní díl je tu pro ty, kteří chtějí jít ještě o krok dál, vyhrnout si rukávy a zažít opravdu aktivní dovolenou, jakou možná ještě nezažili.

Podle Ústředního seznamu ochrany přírody bylo v Česku k červenci 2025 celkem 2713 zvláště chráněných území, z toho 31 velkoplošných a 2682 maloplošných. K tomu můžeme připočíst sedm ptačích parků České společnosti ornitologické a přes 500 soukromých rezervací.

Péče o ně by se neobešla bez práce dobrovolníků. Těmi se můžete stát i vy – během celého roku máte na celém území republiky šanci zažít den, víkend nebo týden naplněný smysluplnou činností pro přírodu, kterou během svých výletů všichni rádi objevujeme.

Co na vás čeká?

Většinou kosení a hrabání, výřezy náletových dřevin, péče o ovocné stromy, strhávání drnu, výřezy křovin a podobně. Bez této činnosti by řada přírodně cenných lokalit zarostla a degradovala a vzácné druhy rostlin a bezobratlých by z místa zmizely.

Udělat se ale musí i spousta dalších věcí, které byste možná nečekali: po zimě je například potřeba posbírat z cenných lokalit ovčí bobky a zabránit tak překyselení a přehnojení půdy, na podzim se zase v některých rezervacích prohánějí tanky a další těžká technika, které pomáhají vytvářet tůně a místa s obnaženou půdou.

Kdo takové akce pořádá a kde je hledat?

• Český svaz ochránců přírody – Víkend pro přírodu
• Skupina Jaro
• Hnutí Brontosaurus
• Kosenka – tradiční červencové kosení orchidejových luk v Bílých Karpatech kosou
• Hnutí Duha – Týdny pro krajinu
• Dobrovolnictví v ptačích parcích (většinou na jaře)
• Úklid odpadků z měst i přírody: Ukliďme Česko a Ukliďme svět – úklid můžete sami uspořádat

Další díly seriálu Udržitelné léto s UP:
1. Jedeme na dovolenou
2. Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech
3. Udržitelné nakupování v Olomouci
4. Udržitelná móda – autorská i z druhé ruky
5. Podporujeme život ve svém okolí

Posílit mezinárodní spolupráci českých vysokých škol s partnery v Asii bylo cílem akademické mise, kterou nedávno organizoval Dům zahraniční spolupráce (DZS) v rámci národní iniciativy Study in Czechia. Šlo o zatím největší vysokoškolskou misi do Asie, které se účastnili zástupci 18 českých vysokých škol včetně Univerzity Palackého (UP). Spolu s rektorem Michaelem Kohajdou odjela na pracovní cestu na Taiwan a do Japonska také prorektorka pro mezinárodní spolupráci Ivona Barešová, která zároveň působí na katedře asijských studií Filozofické fakulty UP a odborně se zaměřuje na japonský jazyk a současnou japonskou společnost.

O zkušenosti z jednání s japonskými a taiwanskými univerzitami se podělila v rozhovoru.

Paní prorektorko, jaký byl o spolupráci s naší univerzitou ze strany japonských partnerů zájem? 

Myslím, že poměrně velký. Pomyslné dveře ke spolupráci nám otvírala katedra asijských studií FF UP. Zástupci japonských univerzit byli informováni o tom, že máme studenty, kteří mohou studovat nejen v angličtině, ale také japonštině. To je pro ně zajímavé, protože nabídka kurzů v angličtině je na bakalářské úrovni na mnoha japonských univerzitách stále velmi omezená. Zatímco my jsme schopni nabídnout jejich studentům výuku v angličtině prakticky na všech fakultách, jejich nabídka pro zahraniční studenty často zahrnuje pouze kurzy japonského jazyka a několik vybraných předmětů zaměřených na japonskou kulturu a společnost.

Jaké nabídky spolupráce jste s panem rektorem přivezli a které fakulty se mohou případně do projektů s Taiwanem a Japonskem zapojit?

Jednali jsme celkem s osmi taiwanskými a osmi japonskými univerzitami. Zájem byl především o výměnné pobyty na bakalářské úrovni, v menší míře také na úrovni magisterské. Pro některé školy byla výměna studentů hlavním – a někdy jediným – cílem, jiné projevily hlubší zájem o naše výzkumné aktivity a chápou navázání studentské výměny jako první krok k širší a dlouhodobější spolupráci – jako takové vzájemné „oťukání se“.

Z Taiwanu vezeme návrhy a nabídky spolupráce nejen pro filozofickou fakultu, ale také pro pedagogickou fakultu, lékařskou fakultu, fakultu zdravotnických věd a fakultu tělesné kultury. Z Japonska především další možnosti pro studenty katedry asijských studií FF UP, ale také nabídky spolupráce pro pedagogickou a přírodovědeckou fakultu.

Hned po návratu jsme si již s několika institucemi potvrdili diskutované záměry a nyní se chystám postupně oslovit kolegy a kolegyně na jednotlivých fakultách, abych zjistila jejich zájem. Nechceme uzavírat memoranda, která by nakonec nevedla ke skutečné spolupráci.

Navštívili jste rovněž světovou výstavu EXPO v Ósace, kde jste se setkali také se zástupci tamní univerzity. Rýsuje se do budoucna spolupráce s touto institucí?

Ósackou univerzitu jsme vzhledem k omezeným časovým možnostem nestihli přímo navštívit, ale podařilo se nám domluvit podepsání memoranda a dohody o studentské výměně na networkingové recepci, která se konala v českém pavilonu na EXPO. S touto univerzitou jsme již v minulosti memorandum uzavřené měli, to však vypršelo před dvěma lety. Uzavření nového memoranda dojednali při nedávné návštěvě Ósaky zástupci naší filozofické fakulty v čele s panem děkanem Janem Stejskalem a nyní bylo oficiálně podepsáno panem rektorem. Spolupráce se týká Filozofické fakulty UP a jejich Graduate School of Humanities a School of Letters.

Co zajímavého mohou našim studentům a akademikům nabídnout japonské a taiwanské univerzity?

Studentské i akademické výměny, které byly nejčastějším tématem našich jednání, mají rozhodně velký přínos. Přispívají k větší diverzitě a k budování skutečně mezinárodního prostředí na naší univerzitě a našim studentům zároveň umožňují studijní zkušenost mimo Evropu. Ta je v dnešní době, kdy má prakticky každý student možnost vycestovat na Erasmus v rámci Evropy, cennou příležitostí, která nabízí odlišnou perspektivu a může představovat výhodu i z hlediska budoucí pracovní kariéry.

Měli partneři v Japonsku zájem o konkrétní studijní programy u nás a dají se v brzké době očekávat výměny studentů?

Ano, několik univerzit v Japonsku i na Taiwanu nás již oslovilo s cílem uzavřít memorandum o porozumění (MOU) a zahájit konkrétní spolupráci formou studentských výměn. Poměrně velký zájem je o krátkodobé pobyty v délce jednoho až tří týdnů například formou letních či jarních škol, krátkodobých stáží v nemocnicích nebo studijních programů šitých na míru. Tyto formáty jsou často vnímány jako první krok k širší spolupráci.

Například Aichi Shukutoku University a Nagano University, s nimiž již spolupracujeme, a nově také University of Teacher Education Fukuoka projevily zájem o krátkodobé, dvou až tří týdenní pobyty pro budoucí učitele. Tyto programy mohou být pro naše fakulty finančně zajímavé a studenti, kteří se jich zúčastní, se k nám mohou v budoucnu vrátit na delší studijní pobyty.

Dále například Shizuoka University, která má zájem o celouniverzitní spolupráci, projevila mimo jiné zájem o výzkumné aktivity Přírodovědecké fakulty UP – zejména v oblasti kvantových technologií, nanotechnologií a dalších přírodovědných oborů – a rádi by jednali o možnostech výměn pro magisterské a doktorské studenty. Na bakalářské úrovni by rádi přivítali studenty japonštiny, neboť výuka v těchto programech probíhá převážně v japonštině. Zájem o výměnné programy pro magisterské studenty, zejména v oblastech optiky a zemědělství, projevila také Kanazawa University.

Zda lze výměny studentů očekávat v dohledné době, bude záležet především na zájmu jednotlivých fakult. Ty musí samy posoudit, zda pro ně tyto nabídky představují přínos. Pokud se některá z fakult rozhodne spolupráci navázat – a já věřím, že ano – s kolegyněmi ze zahraničního oddělení jim budeme při realizaci maximálně nápomocné.

Měli jste možnost se v rámci EXPO setkat i se studenty UP, kteří jsou aktuálně na výměnných studijních pobytech na univerzitách v Japonsku?

Se studenty UP jsme se setkali, ale bohužel jsme neměli mnoho prostoru si na EXPO popovídat. Všechny ale osobně znám a moc se těším, až se po návratu podělí o své zkušenosti a zážitky. Velkou radost mi také udělalo setkání s naší absolventkou Akiko Sagae, která dnes působí jako ředitelka českého pavilonu. Bylo to velmi emotivní shledání po letech.

Posílit mezinárodní spolupráci českých vysokých škol s partnery v Asii bylo cílem akademické mise, kterou nedávno organizoval Dům zahraniční spolupráce (DZS) v rámci národní iniciativy Study in Czechia. Šlo o zatím největší vysokoškolskou misi do Asie, které se účastnili zástupci 18 českých vysokých škol včetně Univerzity Palackého (UP). Spolu s rektorem Michaelem Kohajdou odjela na pracovní cestu na Taiwan a do Japonska také prorektorka pro mezinárodní spolupráci Ivona Barešová, která zároveň působí na katedře asijských studií Filozofické fakulty UP a odborně se zaměřuje na japonský jazyk a současnou japonskou společnost.

O zkušenosti z jednání s japonskými a taiwanskými univerzitami se podělila v rozhovoru.

Paní prorektorko, jaký byl o spolupráci s naší univerzitou ze strany japonských partnerů zájem? 

Myslím, že poměrně velký. Pomyslné dveře ke spolupráci nám otvírala katedra asijských studií FF UP. Zástupci japonských univerzit byli informováni o tom, že máme studenty, kteří mohou studovat nejen v angličtině, ale také japonštině. To je pro ně zajímavé, protože nabídka kurzů v angličtině je na bakalářské úrovni na mnoha japonských univerzitách stále velmi omezená. Zatímco my jsme schopni nabídnout jejich studentům výuku v angličtině prakticky na všech fakultách, jejich nabídka pro zahraniční studenty často zahrnuje pouze kurzy japonského jazyka a několik vybraných předmětů zaměřených na japonskou kulturu a společnost.

Jaké nabídky spolupráce jste s panem rektorem přivezli a které fakulty se mohou případně do projektů s Taiwanem a Japonskem zapojit?

Jednali jsme celkem s osmi taiwanskými a osmi japonskými univerzitami. Zájem byl především o výměnné pobyty na bakalářské úrovni, v menší míře také na úrovni magisterské. Pro některé školy byla výměna studentů hlavním – a někdy jediným – cílem, jiné projevily hlubší zájem o naše výzkumné aktivity a chápou navázání studentské výměny jako první krok k širší a dlouhodobější spolupráci – jako takové vzájemné „oťukání se“.

Z Taiwanu vezeme návrhy a nabídky spolupráce nejen pro filozofickou fakultu, ale také pro pedagogickou fakultu, lékařskou fakultu, fakultu zdravotnických věd a fakultu tělesné kultury. Z Japonska především další možnosti pro studenty katedry asijských studií FF UP, ale také nabídky spolupráce pro pedagogickou a přírodovědeckou fakultu.

Hned po návratu jsme si již s několika institucemi potvrdili diskutované záměry a nyní se chystám postupně oslovit kolegy a kolegyně na jednotlivých fakultách, abych zjistila jejich zájem. Nechceme uzavírat memoranda, která by nakonec nevedla ke skutečné spolupráci.

Navštívili jste rovněž světovou výstavu EXPO v Ósace, kde jste se setkali také se zástupci tamní univerzity. Rýsuje se do budoucna spolupráce s touto institucí?

Ósackou univerzitu jsme vzhledem k omezeným časovým možnostem nestihli přímo navštívit, ale podařilo se nám domluvit podepsání memoranda a dohody o studentské výměně na networkingové recepci, která se konala v českém pavilonu na EXPO. S touto univerzitou jsme již v minulosti memorandum uzavřené měli, to však vypršelo před dvěma lety. Uzavření nového memoranda dojednali při nedávné návštěvě Ósaky zástupci naší filozofické fakulty v čele s panem děkanem Janem Stejskalem a nyní bylo oficiálně podepsáno panem rektorem. Spolupráce se týká Filozofické fakulty UP a jejich Graduate School of Humanities a School of Letters.

Co zajímavého mohou našim studentům a akademikům nabídnout japonské a taiwanské univerzity?

Studentské i akademické výměny, které byly nejčastějším tématem našich jednání, mají rozhodně velký přínos. Přispívají k větší diverzitě a k budování skutečně mezinárodního prostředí na naší univerzitě a našim studentům zároveň umožňují studijní zkušenost mimo Evropu. Ta je v dnešní době, kdy má prakticky každý student možnost vycestovat na Erasmus v rámci Evropy, cennou příležitostí, která nabízí odlišnou perspektivu a může představovat výhodu i z hlediska budoucí pracovní kariéry.

Měli partneři v Japonsku zájem o konkrétní studijní programy u nás a dají se v brzké době očekávat výměny studentů?

Ano, několik univerzit v Japonsku i na Taiwanu nás již oslovilo s cílem uzavřít memorandum o porozumění (MOU) a zahájit konkrétní spolupráci formou studentských výměn. Poměrně velký zájem je o krátkodobé pobyty v délce jednoho až tří týdnů například formou letních či jarních škol, krátkodobých stáží v nemocnicích nebo studijních programů šitých na míru. Tyto formáty jsou často vnímány jako první krok k širší spolupráci.

Například Aichi Shukutoku University a Nagano University, s nimiž již spolupracujeme, a nově také University of Teacher Education Fukuoka projevily zájem o krátkodobé, dvou až tří týdenní pobyty pro budoucí učitele. Tyto programy mohou být pro naše fakulty finančně zajímavé a studenti, kteří se jich zúčastní, se k nám mohou v budoucnu vrátit na delší studijní pobyty.

Dále například Shizuoka University, která má zájem o celouniverzitní spolupráci, projevila mimo jiné zájem o výzkumné aktivity Přírodovědecké fakulty UP – zejména v oblasti kvantových technologií, nanotechnologií a dalších přírodovědných oborů – a rádi by jednali o možnostech výměn pro magisterské a doktorské studenty. Na bakalářské úrovni by rádi přivítali studenty japonštiny, neboť výuka v těchto programech probíhá převážně v japonštině. Zájem o výměnné programy pro magisterské studenty, zejména v oblastech optiky a zemědělství, projevila také Kanazawa University.

Zda lze výměny studentů očekávat v dohledné době, bude záležet především na zájmu jednotlivých fakult. Ty musí samy posoudit, zda pro ně tyto nabídky představují přínos. Pokud se některá z fakult rozhodne spolupráci navázat – a já věřím, že ano – s kolegyněmi ze zahraničního oddělení jim budeme při realizaci maximálně nápomocné.

Měli jste možnost se v rámci EXPO setkat i se studenty UP, kteří jsou aktuálně na výměnných studijních pobytech na univerzitách v Japonsku?

Se studenty UP jsme se setkali, ale bohužel jsme neměli mnoho prostoru si na EXPO popovídat. Všechny ale osobně znám a moc se těším, až se po návratu podělí o své zkušenosti a zážitky. Velkou radost mi také udělalo setkání s naší absolventkou Akiko Sagae, která dnes působí jako ředitelka českého pavilonu. Bylo to velmi emotivní shledání po letech.

Marie Pražáková získala v červnu Speciální cenu České společnosti chemické udělovanou v rámci Ceny Jean-Marie Lehna v prestižní soutěži francouzského velvyslanectví. Absolventka oboru Anorganická chemie je trojnásobnou stipendistkou Nadačního fondu Univerzity Palackého a ve svém výzkumu se zaměřuje na přípravu nových koordinačních sloučenin s manganem, které mají potenciál posunout moderní medicínu o krok dál – zejména v oblasti zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance nebo pozitronová emisní tomografie. V poslední době se věnuje i theranostice – slibnému propojení diagnostiky a terapie.

Marie Pražáková se zároveň aktivně podílí na popularizaci vědy. Kromě letošního úspěchu v Ceně Jean-Marie Lehna a Studentské vědecké soutěži O Cenu děkana přírodovědecké fakulty, obdržela v soutěži Falling Walls Lab 2024 Cenu publika a 3. místo. V roce 2023 se probojovala mezi deset nejlepších finalistů soutěže Ma thèse en 180 secondes. Stejný úspěch zaznamenala také v soutěži FameLab v roce 2021.

Jak těžké je popularizovat vědu vzhledem k časovým limitům, které jsou u některých soutěží dané?

Srovnávat Cenu děkana a Falling Walls úplně nejde. U Ceny děkana je delší časový limit, mohla jsem používat odbornou terminologii. V popularizačních soutěžích to ale nefunguje, tam je nutné prezentaci zjednodušit a přiblížit širokému publiku. Pro mě byly nejtěžší začátky. V roce 2020, kdy jsem se připravovala na soutěž FameLab, jsem byla zvyklá na akademický styl prezentace. Pro mě byl jednoduchý, ale publikum mu nerozumělo. Musela jsem se naučit úplně jinému způsobu vyjadřování, předělat celou prezentaci, tak aby obsahovala jen to nezbytně nutné a zajímavé a především se naučit pracovat s časem tak, abych se vešla do tří minut.

Míváš trému?

Strašnou. Pokaždé mám tendenci projít si místnost, porozhlédnout se a hledat únikové východy – samozřejmě jen pro případ...

Utekla bys?

Už mě to několikrát napadlo, ale samozřejmě jsem to neudělala. Musím se k tomu nějak postavit. Před Falling Walls i před Cenou děkana jsem sáhla po dechových cvičeních, protože jsem byla hrozně nervózní. Před Cenou Jean-Marie Lehna vlastně taky. S trémou pořád bojuji, i když to prý na mě nejde poznat. Snad se to i trošku lepší.

Prozradila jsi, že před soutěží FameLab jsi musela přepracovat celou prezentaci, aby jí laici rozuměli. Jakým způsobem tedy je třeba zjednodušit prezentaci vědeckých poznatků, aby ji lidé pochopili?

My jsme se společně s Katrin Stark z Nadačního fondu UP rozhodly jít strategií metafor a analogií. Pro Falling Walls jsme zvolily téma superhrdinů. Rakovina byla v tomto případě padouch a kontrastní látka, přes kterou rakovinu vidíš, byla za hrdinu. Je skvělé, že Univerzita Palackého má stipendijní fond, který nepodporuje studenty jen finančně, ale zároveň jim poskytuje zázemí pro osobní i profesní růst. Všichni, kdo získali podporu, si toho opravdu váží. Mně osobně to dodalo sebedůvěru a víru, že mé projekty mají smysl – že nejsou hloupé, jen je potřeba je dobře uchopit a vyšperkovat, pokračovat dál, i když se to zdá „nedavatelné“ a těžké.

Pochybují mladí vědci o tom, co dělají?

Přiznám se, že ze začátku jsem pochybovala hodně. Nemyslím si, že bych v rámci bakalářského studia byla nějaká excelentní nebo výrazná studentka. Brala jsem to tak, že když nevyšla medicína, udělám si bakalářské studium na anorganické chemii s prací na téma, které je aspoň trochu „medicínské a biologické“. Nesnažila jsem se jít do hloubky, to až na magisterském studiu. I tak jsem si ještě na doktorském studiu nebyla jistá, zda je moje disertační práce dobrá, jestli má nějaký přesah, a to hlavně ze startu. Když vám ale někdo poskytne zázemí a peníze, tak to už trošku mění situaci. Dostanete důvěru a uvědomíte si, že ve vás možná skutečně něco je a že za něco stojíte. A tak pracujete dál, věříte si víc a z malého projektu může být i něco zajímavého. Nakonec pak člověk může být i za práci třeba oceněn, přednášet na konferencích, navázat nové kontakty během celé té cesty a uvidět, že to celé mělo i nějaký smysl.

Celý rozhovor s Marií Pražákovou si můžete poslechnout v podcastu Věda očima ženy na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nebo na Spotify.

Marie Pražáková získala v červnu Speciální cenu České společnosti chemické udělovanou v rámci Ceny Jean-Marie Lehna v prestižní soutěži francouzského velvyslanectví. Absolventka oboru Anorganická chemie je trojnásobnou stipendistkou Nadačního fondu Univerzity Palackého a ve svém výzkumu se zaměřuje na přípravu nových koordinačních sloučenin s manganem, které mají potenciál posunout moderní medicínu o krok dál – zejména v oblasti zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance nebo pozitronová emisní tomografie. V poslední době se věnuje i theranostice – slibnému propojení diagnostiky a terapie.

Marie Pražáková se zároveň aktivně podílí na popularizaci vědy. Kromě letošního úspěchu v Ceně Jean-Marie Lehna a Studentské vědecké soutěži O Cenu děkana přírodovědecké fakulty, obdržela v soutěži Falling Walls Lab 2024 Cenu publika a 3. místo. V roce 2023 se probojovala mezi deset nejlepších finalistů soutěže Ma thèse en 180 secondes. Stejný úspěch zaznamenala také v soutěži FameLab v roce 2021.

Jak těžké je popularizovat vědu vzhledem k časovým limitům, které jsou u některých soutěží dané?

Srovnávat Cenu děkana a Falling Walls úplně nejde. U Ceny děkana je delší časový limit, mohla jsem používat odbornou terminologii. V popularizačních soutěžích to ale nefunguje, tam je nutné prezentaci zjednodušit a přiblížit širokému publiku. Pro mě byly nejtěžší začátky. V roce 2020, kdy jsem se připravovala na soutěž FameLab, jsem byla zvyklá na akademický styl prezentace. Pro mě byl jednoduchý, ale publikum mu nerozumělo. Musela jsem se naučit úplně jinému způsobu vyjadřování, předělat celou prezentaci, tak aby obsahovala jen to nezbytně nutné a zajímavé a především se naučit pracovat s časem tak, abych se vešla do tří minut.

Míváš trému?

Strašnou. Pokaždé mám tendenci projít si místnost, porozhlédnout se a hledat únikové východy – samozřejmě jen pro případ...

Utekla bys?

Už mě to několikrát napadlo, ale samozřejmě jsem to neudělala. Musím se k tomu nějak postavit. Před Falling Walls i před Cenou děkana jsem sáhla po dechových cvičeních, protože jsem byla hrozně nervózní. Před Cenou Jean-Marie Lehna vlastně taky. S trémou pořád bojuji, i když to prý na mě nejde poznat. Snad se to i trošku lepší.

Prozradila jsi, že před soutěží FameLab jsi musela přepracovat celou prezentaci, aby jí laici rozuměli. Jakým způsobem tedy je třeba zjednodušit prezentaci vědeckých poznatků, aby ji lidé pochopili?

My jsme se společně s Katrin Stark z Nadačního fondu UP rozhodly jít strategií metafor a analogií. Pro Falling Walls jsme zvolily téma superhrdinů. Rakovina byla v tomto případě padouch a kontrastní látka, přes kterou rakovinu vidíš, byla za hrdinu. Je skvělé, že Univerzita Palackého má stipendijní fond, který nepodporuje studenty jen finančně, ale zároveň jim poskytuje zázemí pro osobní i profesní růst. Všichni, kdo získali podporu, si toho opravdu váží. Mně osobně to dodalo sebedůvěru a víru, že mé projekty mají smysl – že nejsou hloupé, jen je potřeba je dobře uchopit a vyšperkovat, pokračovat dál, i když se to zdá „nedavatelné“ a těžké.

Pochybují mladí vědci o tom, co dělají?

Přiznám se, že ze začátku jsem pochybovala hodně. Nemyslím si, že bych v rámci bakalářského studia byla nějaká excelentní nebo výrazná studentka. Brala jsem to tak, že když nevyšla medicína, udělám si bakalářské studium na anorganické chemii s prací na téma, které je aspoň trochu „medicínské a biologické“. Nesnažila jsem se jít do hloubky, to až na magisterském studiu. I tak jsem si ještě na doktorském studiu nebyla jistá, zda je moje disertační práce dobrá, jestli má nějaký přesah, a to hlavně ze startu. Když vám ale někdo poskytne zázemí a peníze, tak to už trošku mění situaci. Dostanete důvěru a uvědomíte si, že ve vás možná skutečně něco je a že za něco stojíte. A tak pracujete dál, věříte si víc a z malého projektu může být i něco zajímavého. Nakonec pak člověk může být i za práci třeba oceněn, přednášet na konferencích, navázat nové kontakty během celé té cesty a uvidět, že to celé mělo i nějaký smysl.

Celý rozhovor s Marií Pražákovou si můžete poslechnout v podcastu Věda očima ženy na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nebo na Spotify.

Letní škola The Use of Force in International Law, kterou pořádala právnická fakulta v druhé polovině července, má za sebou premiérový ročník. A podle ohlasů účastníků velmi úspěšný. Čtrnáctidenní program přilákal do Olomouce přes třicet účastníků ze tří kontinentů.

Garanty letní školy byli Martin Faix a Marko Svicevic z katedry mezinárodního a evropského práva a současně také členové Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo při PF UP. Téma letní školy zvolili velmi aktuální – užití síly v mezinárodním právu. „Lektoři s účastníky rozebírali mimo jiné právo státu na sebeobranu, systém kolektivní bezpečnosti podle Charty OSN nebo roli Rady bezpečnosti OSN při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti,“ řekl Martin Faix a připomněl pestrost lektorského týmu, kdy hned pět vyučujících bylo ze zahraničí. Studentům přednášeli kromě členů CIHOLu například Niels Blokker z Grotiova Centra Univerzity v Leidenu nebo někdejší ministr obrany Portugalska José Alberto Azeredo Lopés z Katolické univerzity v Portu.

Akademický program doplňovaly odborné exkurze. Studenti navštívili Úřadovnu OSN ve Vídni, jedno ze čtyř hlavních sídel této mezinárodní organizace, a také strávili den u 91. skupiny informačního boje Armády ČR. V rámci doprovodného společenského programu poznali Olomouc, zahráli si laser game i bowling, a stihli i speciální hospodský kvíz.

Za letní školou přijeli na olomouckou právnickou fakultu studenti z Francie, Španělska, Portugalska, Polska, Velké Británie, Ukrajiny, Bangladéše, Ugandy i Taiwanu.

Účastnící se shodli, že se organizátorům podařilo skvěle nakombinovat teorii a praxi a že Olomouc, právnickou fakultu a její letní školu rozhodně doporučí svým přátelům. „Lektoři byli skvělí. Líbila se mi možnost nahlížet na vybraná témata z různých úhlů pohledu, diskuze nad praktickými případy nebo skupinová práce. Exkurze pak vše korunovaly,“ zhodnotil Daniel Zapilaj, student mezinárodního práva z Varšavské univerzity. Společně s kolegy si navíc vylepšili řečnické a argumentační dovednosti.

Už nyní je jasné, že se letní škola The Use of Force in International Law uskuteční za rok znovu. „Rozhodně to nebyl poslední ročník. Naopak. Ohlasy letošních absolventů a zájem ze zahraničí nás motivuje k uspořádání dalších ročníků,“ naznačil Martin Faix.

Pro právnickou fakultu to byla letos již třetí mezinárodní letní škola, kterou připravilo její zahraniční oddělení. V květnu se uskutečnila letní škola pro americké studenty zaměřená na lidská práva, na začátku prázdnin pak letní škola zaměřená na problematiku udržitelnosti a ochrany spotřebitele. Na září je ještě naplánovaná francouzsko-česká letní škola na téma práv dětí.

Letní škola The Use of Force in International Law, kterou pořádala právnická fakulta v druhé polovině července, má za sebou premiérový ročník. A podle ohlasů účastníků velmi úspěšný. Čtrnáctidenní program přilákal do Olomouce přes třicet účastníků ze tří kontinentů.

Garanty letní školy byli Martin Faix a Marko Svicevic z katedry mezinárodního a evropského práva a současně také členové Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo při PF UP. Téma letní školy zvolili velmi aktuální – užití síly v mezinárodním právu. „Lektoři s účastníky rozebírali mimo jiné právo státu na sebeobranu, systém kolektivní bezpečnosti podle Charty OSN nebo roli Rady bezpečnosti OSN při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti,“ řekl Martin Faix a připomněl pestrost lektorského týmu, kdy hned pět vyučujících bylo ze zahraničí. Studentům přednášeli kromě členů CIHOLu například Niels Blokker z Grotiova Centra Univerzity v Leidenu nebo někdejší ministr obrany Portugalska José Alberto Azeredo Lopés z Katolické univerzity v Portu.

Akademický program doplňovaly odborné exkurze. Studenti navštívili Úřadovnu OSN ve Vídni, jedno ze čtyř hlavních sídel této mezinárodní organizace, a také strávili den u 91. skupiny informačního boje Armády ČR. V rámci doprovodného společenského programu poznali Olomouc, zahráli si laser game i bowling, a stihli i speciální hospodský kvíz.

Za letní školou přijeli na olomouckou právnickou fakultu studenti z Francie, Španělska, Portugalska, Polska, Velké Británie, Ukrajiny, Bangladéše, Ugandy i Taiwanu.

Účastnící se shodli, že se organizátorům podařilo skvěle nakombinovat teorii a praxi a že Olomouc, právnickou fakultu a její letní školu rozhodně doporučí svým přátelům. „Lektoři byli skvělí. Líbila se mi možnost nahlížet na vybraná témata z různých úhlů pohledu, diskuze nad praktickými případy nebo skupinová práce. Exkurze pak vše korunovaly,“ zhodnotil Daniel Zapilaj, student mezinárodního práva z Varšavské univerzity. Společně s kolegy si navíc vylepšili řečnické a argumentační dovednosti.

Už nyní je jasné, že se letní škola The Use of Force in International Law uskuteční za rok znovu. „Rozhodně to nebyl poslední ročník. Naopak. Ohlasy letošních absolventů a zájem ze zahraničí nás motivuje k uspořádání dalších ročníků,“ naznačil Martin Faix.

Pro právnickou fakultu to byla letos již třetí mezinárodní letní škola, kterou připravilo její zahraniční oddělení. V květnu se uskutečnila letní škola pro americké studenty zaměřená na lidská práva, na začátku prázdnin pak letní škola zaměřená na problematiku udržitelnosti a ochrany spotřebitele. Na září je ještě naplánovaná francouzsko-česká letní škola na téma práv dětí.

Češi při posuzování příchozích cizinců zohledňují především jejich pracovní zkušenosti a ekonomický přínos. Osobní kontakt s migranty sice zmírňuje předsudky, vysoce kvalifikovaní cizinci v Česku přesto často naráží na diskriminaci, jazykové bariéry a problémy s uznáváním svých kvalifikací. Vyplývá to z výzkumu, který byl realizován v rámci projektu GA ČR Perspektivy vysoce kvalifikovaných migrantů a postoje veřejnosti vůči nim na katedře rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty.

„Podle aktuálního výzkumu preferují Češi migranty, kteří jsou spíše mladší, ale zároveň mají dlouhou pracovní zkušenost – ideálně více než 11 let. Hlavní roli v rozhodování o tom, komu by mělo být prodlouženo vízum nebo povolen pobyt, hrají ekonomická kritéria – zaměstnanost a schopnost domluvit se česky,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Lucie Macková z katedry rozvojových a environmentálních studií. Výsledky ohledně postojů české veřejnosti vycházejí z reprezentativního dotazníkového šetření mezi občany ČR ve věku 18 a více let.

Zajímavým zjištěním je, že osobní kontakt s cizinci sice vede k obecně větší otevřenosti vůči migraci, ale nemá vliv na samotná kritéria, koho do Česka přijmout. Lidé, kteří mají mezi cizinci přátele nebo kolegy, tedy nejsou ve svých nárocích na nově příchozí o nic méně přísní než ti, kteří s migranty osobní zkušenost nemají.

Výzkum rovněž ukazuje, že postoje veřejnosti nejsou neutrální ani k původu migrantů. „Cizinci z Vietnamu a Filipín mají podle zjištění výrazně vyšší šanci na získání víz nebo jejich prodloužení než například Ukrajinci. Na opačném konci žebříčku se nacházejí migranti ze Sýrie a Egypta, jejichž šance jsou citelně nižší,“ doplnila Lucie Macková.

Součástí výzkumu bylo i 73 hloubkových rozhovorů s vysoce kvalifikovanými migranty žijícími v Česku. Všichni měli vysokoškolské vzdělání a pracovali v různých profesních sektorech. Přesto mnozí z nich popisují zkušenosti s diskriminací – na úřadech, při hledání bydlení, v přístupu ke zdravotní péči nebo na veřejnosti. Často čelí stereotypům a předsudkům, které jejich profesní postavení nijak nezohledňují. Detailní výsledky výzkumu budou publikovány v připravované knize s názvem Skilled but Struggling? The Lived Experience of Highly Skilled Migrants in Czechia, která vyjde v nakladatelství Palgrave Macmillan.

„Klíčovým problémem je také to, že kvalifikace ze zahraničí není v Česku automaticky uznávána. Zahraniční tituly vzbuzují nedůvěru a jazykové bariéry dále komplikují profesní integraci – obzvlášť v oborech, jako je zdravotnictví,“ dodala Lucie Macková.

Zvláštní pozornost věnoval výzkum zahraničním vědcům a doktorandům, kteří by mohli být přínosem pro českou akademickou sféru. Mnozí však narážejí na nízké mzdy, nejisté pracovní podmínky a nedostatek financování. Česko se tak pro ně stává spíše odrazovým můstkem než destinací. Někteří si během doktorského studia museli přivydělávat mimo obor – například prací ve fast foodech.

Češi při posuzování příchozích cizinců zohledňují především jejich pracovní zkušenosti a ekonomický přínos. Osobní kontakt s migranty sice zmírňuje předsudky, vysoce kvalifikovaní cizinci v Česku přesto často naráží na diskriminaci, jazykové bariéry a problémy s uznáváním svých kvalifikací. Vyplývá to z výzkumu, který byl realizován v rámci projektu GA ČR Perspektivy vysoce kvalifikovaných migrantů a postoje veřejnosti vůči nim na katedře rozvojových a environmentálních studií přírodovědecké fakulty.

„Podle aktuálního výzkumu preferují Češi migranty, kteří jsou spíše mladší, ale zároveň mají dlouhou pracovní zkušenost – ideálně více než 11 let. Hlavní roli v rozhodování o tom, komu by mělo být prodlouženo vízum nebo povolen pobyt, hrají ekonomická kritéria – zaměstnanost a schopnost domluvit se česky,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Lucie Macková z katedry rozvojových a environmentálních studií. Výsledky ohledně postojů české veřejnosti vycházejí z reprezentativního dotazníkového šetření mezi občany ČR ve věku 18 a více let.

Zajímavým zjištěním je, že osobní kontakt s cizinci sice vede k obecně větší otevřenosti vůči migraci, ale nemá vliv na samotná kritéria, koho do Česka přijmout. Lidé, kteří mají mezi cizinci přátele nebo kolegy, tedy nejsou ve svých nárocích na nově příchozí o nic méně přísní než ti, kteří s migranty osobní zkušenost nemají.

Výzkum rovněž ukazuje, že postoje veřejnosti nejsou neutrální ani k původu migrantů. „Cizinci z Vietnamu a Filipín mají podle zjištění výrazně vyšší šanci na získání víz nebo jejich prodloužení než například Ukrajinci. Na opačném konci žebříčku se nacházejí migranti ze Sýrie a Egypta, jejichž šance jsou citelně nižší,“ doplnila Lucie Macková.

Součástí výzkumu bylo i 73 hloubkových rozhovorů s vysoce kvalifikovanými migranty žijícími v Česku. Všichni měli vysokoškolské vzdělání a pracovali v různých profesních sektorech. Přesto mnozí z nich popisují zkušenosti s diskriminací – na úřadech, při hledání bydlení, v přístupu ke zdravotní péči nebo na veřejnosti. Často čelí stereotypům a předsudkům, které jejich profesní postavení nijak nezohledňují. Detailní výsledky výzkumu budou publikovány v připravované knize s názvem Skilled but Struggling? The Lived Experience of Highly Skilled Migrants in Czechia, která vyjde v nakladatelství Palgrave Macmillan.

„Klíčovým problémem je také to, že kvalifikace ze zahraničí není v Česku automaticky uznávána. Zahraniční tituly vzbuzují nedůvěru a jazykové bariéry dále komplikují profesní integraci – obzvlášť v oborech, jako je zdravotnictví,“ dodala Lucie Macková.

Zvláštní pozornost věnoval výzkum zahraničním vědcům a doktorandům, kteří by mohli být přínosem pro českou akademickou sféru. Mnozí však narážejí na nízké mzdy, nejisté pracovní podmínky a nedostatek financování. Česko se tak pro ně stává spíše odrazovým můstkem než destinací. Někteří si během doktorského studia museli přivydělávat mimo obor – například prací ve fast foodech.

Stáž na prestižní americké klinice, vydání anglického překladu vlastní knihy, speciální výuková videa k lepšímu pochopení chemie nebo nové možnosti diagnostiky závažných onemocnění – to je jen několik příkladů aktivit, jimž se budou v novém akademickém roce věnovat vybraní studenti díky podpoře Nadačního fondu Univerzity Palackého (NF UP). Jedenáct studentů a studentek si mezi sebe na své záměry rozdělí více než jeden milion korun. 

Letos je to deset let od okamžiku, kdy Univerzita Palackého začala prostřednictvím svého Nadačního fondu podporovat nadějné vědecké a umělecké talenty. Fond, který byl v době vzniku v tuzemském vysokém školství unikátní, se držel a stále drží jednoduchých pravidel: důvěra, minimum byrokracie, vzdělávání a rozvoj dovedností a schopností. „Podpora talentovaných a motivovaných studentů je jednou z priorit naší univerzity. Díky Nadačnímu fondu UP mají možnost získat nové zkušenosti na špičkových zahraničních vědeckých pracovištích a univerzitách, osvojit si potřebné know-how, realizovat své projekty v praxi a naučit se, jak popularizovat výsledky vědecké práce. Tyto znalosti pomohou nejen jejich osobnímu rozvoji, ale budou přínosem i pro Univerzitu Palackého,“ řekl rektor UP Michael Kohajda. 

Studenti, jejichž vědecko-výzkumné nebo umělecké projekty vybere Správní rada Nadačního fondu UP, získávají příspěvek na jeden rok. Kromě peněz dostanou i příležitost získat další praktické poznatky, které jim pomohou v jejich kariéře. Univerzita jim totiž v rámci platformy Talentovaný Palacký nabízí řadu workshopů a školení, například na prezentační nebo leaderské dovednosti. Mentorka NF UP Katrin Stark podpořené studující při realizaci jejich projektů ve fondu dlouhodobě provází. Koučink a poradenství jsou zaměřeny nejen na kariérní rozvoj, ale i na popularizaci vědy, odborní lektoři studentům radí, jak nejlépe představit svou práci veřejnosti. Součástí konceptu práce s vybranými studenty jsou i jejich setkání s vedením univerzity či donátory. Tento týden tak měli noví stipendisté možnost se poprvé setkat s rektorem UP Michaelem Kohajdou, s nímž mluvili o svých projektech. Na místě pak, i za účasti zástupců NF UP Jiřího Rudolfa a Katrin Stark, společně podepsali smlouvy o podpoře. 

Za deset let existence NF UP rozdělil sedm milionů korun mezi sedm desítek studentů. Někteří získali podporu opakovaně. „Nic z toho by nebylo možné jak bez podpory univerzity, tak bez našich donátorů, mezi které dlouhodobě patří Komerční banka a.s., SIGMA GROUP s.r.o., Nadace Heleny Morávkové, Veolia Energie ČR a.s a další individuální dárci, kterým moc děkujeme,“ dodal ředitel NF UP Jiří Rudolf. 

Podpoření studenti a studentky

Radana Koudelíková, PřF, Didaktika chemie – 49 000 Kč 

Vojtěch Ivo Pavlas, LF, Všeobecné lékařství – 200 000 Kč 

Marta Sýkorová, CMTF, Sociální a spirituální determinanty zdraví – 100 000 Kč 

Linda Tölgová, PřF, Biochemie – 127 000 Kč 

Anežka Lyková, PřF, Bioorganická chemie a chemická biologie – 75 105 Kč 

Helena Kordinová, PřF, Experimentální biologie – 108 000 Kč 

Kryštof Petr, FF, Psychologie DSP – 40 000 Kč 

David Gronych, LF, Všeobecné lékařství – 64 250 Kč 

Tereza Pařízková, PdF, Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání – 96 500 Kč 

Karolína Tomášková, FTK, Rekreologie – 49 000 Kč 

Michal Kolařík, PřF, Organická a bioorganická chemie – 109 100 Kč 

Stáž na prestižní americké klinice, vydání anglického překladu vlastní knihy, speciální výuková videa k lepšímu pochopení chemie nebo nové možnosti diagnostiky závažných onemocnění – to je jen několik příkladů aktivit, jimž se budou v novém akademickém roce věnovat vybraní studenti díky podpoře Nadačního fondu Univerzity Palackého (NF UP). Jedenáct studentů a studentek si mezi sebe na své záměry rozdělí více než jeden milion korun. 

Letos je to deset let od okamžiku, kdy Univerzita Palackého začala prostřednictvím svého Nadačního fondu podporovat nadějné vědecké a umělecké talenty. Fond, který byl v době vzniku v tuzemském vysokém školství unikátní, se držel a stále drží jednoduchých pravidel: důvěra, minimum byrokracie, vzdělávání a rozvoj dovedností a schopností. „Podpora talentovaných a motivovaných studentů je jednou z priorit naší univerzity. Díky Nadačnímu fondu UP mají možnost získat nové zkušenosti na špičkových zahraničních vědeckých pracovištích a univerzitách, osvojit si potřebné know-how, realizovat své projekty v praxi a naučit se, jak popularizovat výsledky vědecké práce. Tyto znalosti pomohou nejen jejich osobnímu rozvoji, ale budou přínosem i pro Univerzitu Palackého,“ řekl rektor UP Michael Kohajda. 

Studenti, jejichž vědecko-výzkumné nebo umělecké projekty vybere Správní rada Nadačního fondu UP, získávají příspěvek na jeden rok. Kromě peněz dostanou i příležitost získat další praktické poznatky, které jim pomohou v jejich kariéře. Univerzita jim totiž v rámci platformy Talentovaný Palacký nabízí řadu workshopů a školení, například na prezentační nebo leaderské dovednosti. Mentorka NF UP Katrin Stark podpořené studující při realizaci jejich projektů ve fondu dlouhodobě provází. Koučink a poradenství jsou zaměřeny nejen na kariérní rozvoj, ale i na popularizaci vědy, odborní lektoři studentům radí, jak nejlépe představit svou práci veřejnosti. Součástí konceptu práce s vybranými studenty jsou i jejich setkání s vedením univerzity či donátory. Tento týden tak měli noví stipendisté možnost se poprvé setkat s rektorem UP Michaelem Kohajdou, s nímž mluvili o svých projektech. Na místě pak, i za účasti zástupců NF UP Jiřího Rudolfa a Katrin Stark, společně podepsali smlouvy o podpoře. 

Za deset let existence NF UP rozdělil sedm milionů korun mezi sedm desítek studentů. Někteří získali podporu opakovaně. „Nic z toho by nebylo možné jak bez podpory univerzity, tak bez našich donátorů, mezi které dlouhodobě patří Komerční banka a.s., SIGMA GROUP s.r.o., Nadace Heleny Morávkové, Veolia Energie ČR a.s a další individuální dárci, kterým moc děkujeme,“ dodal ředitel NF UP Jiří Rudolf. 

Podpoření studenti a studentky

Radana Koudelíková, PřF, Didaktika chemie – 49 000 Kč 

Vojtěch Ivo Pavlas, LF, Všeobecné lékařství – 200 000 Kč 

Marta Sýkorová, CMTF, Sociální a spirituální determinanty zdraví – 100 000 Kč 

Linda Tölgová, PřF, Biochemie – 127 000 Kč 

Anežka Lyková, PřF, Bioorganická chemie a chemická biologie – 75 105 Kč 

Helena Kordinová, PřF, Experimentální biologie – 108 000 Kč 

Kryštof Petr, FF, Psychologie DSP – 40 000 Kč 

David Gronych, LF, Všeobecné lékařství – 64 250 Kč 

Tereza Pařízková, PdF, Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání – 96 500 Kč 

Karolína Tomášková, FTK, Rekreologie – 49 000 Kč 

Michal Kolařík, PřF, Organická a bioorganická chemie – 109 100 Kč 

Putovní výstava Udržitelnost a civilizace, která je třetí částí cyklu autorských výstav egyptologa Miroslava Bárty, bude od 15. srpna k vidění na olomouckém Dolním náměstí. Expozice společnosti Medialogue na velkoformátových panelech ukazuje, že udržitelnost není pouhé slovo, ale záleží na odpovědném přístupu každého z nás a úctě k prostředí, ve kterém žijeme. Na její přípravě se podíleli i vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého, který její konání v Olomouci zajistil. Partnerem je město Olomouc.

„Věda je mocným nástrojem společnosti, pomáhá nám chápat svět a vyvíjet technologie, které zlepšují život. Jak ale ukazují dějiny, vývoj civilizací přináší i rizika krizí a pádů spojených s vyčerpáním zdrojů. Proto jsme výstavu přivezli do Olomouce. Chceme připomenout, že udržitelnost není volba, ale nutnost, a věda je kompasem, který nám pomůže najít cestu. My v CATRIN na Univerzitě Palackého se tímto směrem ubíráme,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Příběhy na 39 panelech se soustředí na koncepty udržitelnosti, roli přírodních materiálů a získávání čisté energie. Prezentují technologický pokrok v těchto oblastech, ukazují pozitivní příklady s cílem přispět ke změně myšlení a chování veřejnosti. V jednotlivých panelech autoři pracují s pojmy jako oběhová ekonomika či recyklace uměle vyrobených materiálů. Výzkumníci z CATRIN se zasloužili například o vznik panelů s názvy Jak uživit lidstvo, Recyklace plastů, Energie do kapsy nebo Uhlík na scéně.

Partnerem výstavy je statutární město Olomouc. „Původní myšlenka udržitelnosti – tedy žít tak, aby naše činy nepoškozovaly životní prostředí ani možnosti budoucích generací – je důležitější než kdy dřív. Změna klimatu, úbytek přírodních zdrojů, znečištění – to nejsou abstraktní hrozby, ale realita, kterou zažíváme. Udržitelnost není jen cíl, je to cesta. A na tu se musíme znovu vydat – s vědomím, že každý krok se počítá,“ uvedl primátor Miroslav Žbánek.

Dalším z partnerů je i mezinárodní vědecký projekt San4Fuel, který se věnuje vývoji nových materiálů pro získávání „zelené“ energie nebo snižování emisí oxidu uhličitého v ovzduší. Cílem je hledat řešení pro ukončení závislosti na fosilních palivech. „Udržitelnost není módní slovo, ale způsob, jak přemýšlet o odpovědnosti vůči světu. Růst bez rovnováhy je krátkozraký a věda, která nebere v úvahu své důsledky, je slepá. Fascinuje mě Slunce – tiché, trvalé a mocné. Pokud se naučíme jeho energii účinně zachytit a přeměnit, máme v rukou klíč k budoucnosti, která nebude založena na kompromisu, ale na rovnováze. I touto výzvou se spolu s kolegy v CATRIN zabýváme,“ řekl hlavní řešitel projektu Štěpán Kment z CATRIN.

Výstava bude volně přístupná do 4. září a díky nasvícení panelů na solární energii bude k vidění i ve večerních hodinách.

Putovní výstava Udržitelnost a civilizace, která je třetí částí cyklu autorských výstav egyptologa Miroslava Bárty, bude od 15. srpna k vidění na olomouckém Dolním náměstí. Expozice společnosti Medialogue na velkoformátových panelech ukazuje, že udržitelnost není pouhé slovo, ale záleží na odpovědném přístupu každého z nás a úctě k prostředí, ve kterém žijeme. Na její přípravě se podíleli i vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého, který její konání v Olomouci zajistil. Partnerem je město Olomouc.

„Věda je mocným nástrojem společnosti, pomáhá nám chápat svět a vyvíjet technologie, které zlepšují život. Jak ale ukazují dějiny, vývoj civilizací přináší i rizika krizí a pádů spojených s vyčerpáním zdrojů. Proto jsme výstavu přivezli do Olomouce. Chceme připomenout, že udržitelnost není volba, ale nutnost, a věda je kompasem, který nám pomůže najít cestu. My v CATRIN na Univerzitě Palackého se tímto směrem ubíráme,“ uvedl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Příběhy na 39 panelech se soustředí na koncepty udržitelnosti, roli přírodních materiálů a získávání čisté energie. Prezentují technologický pokrok v těchto oblastech, ukazují pozitivní příklady s cílem přispět ke změně myšlení a chování veřejnosti. V jednotlivých panelech autoři pracují s pojmy jako oběhová ekonomika či recyklace uměle vyrobených materiálů. Výzkumníci z CATRIN se zasloužili například o vznik panelů s názvy Jak uživit lidstvo, Recyklace plastů, Energie do kapsy nebo Uhlík na scéně.

Partnerem výstavy je statutární město Olomouc. „Původní myšlenka udržitelnosti – tedy žít tak, aby naše činy nepoškozovaly životní prostředí ani možnosti budoucích generací – je důležitější než kdy dřív. Změna klimatu, úbytek přírodních zdrojů, znečištění – to nejsou abstraktní hrozby, ale realita, kterou zažíváme. Udržitelnost není jen cíl, je to cesta. A na tu se musíme znovu vydat – s vědomím, že každý krok se počítá,“ uvedl primátor Miroslav Žbánek.

Dalším z partnerů je i mezinárodní vědecký projekt San4Fuel, který se věnuje vývoji nových materiálů pro získávání „zelené“ energie nebo snižování emisí oxidu uhličitého v ovzduší. Cílem je hledat řešení pro ukončení závislosti na fosilních palivech. „Udržitelnost není módní slovo, ale způsob, jak přemýšlet o odpovědnosti vůči světu. Růst bez rovnováhy je krátkozraký a věda, která nebere v úvahu své důsledky, je slepá. Fascinuje mě Slunce – tiché, trvalé a mocné. Pokud se naučíme jeho energii účinně zachytit a přeměnit, máme v rukou klíč k budoucnosti, která nebude založena na kompromisu, ale na rovnováze. I touto výzvou se spolu s kolegy v CATRIN zabýváme,“ řekl hlavní řešitel projektu Štěpán Kment z CATRIN.

Výstava bude volně přístupná do 4. září a díky nasvícení panelů na solární energii bude k vidění i ve večerních hodinách.

Nezbytná pravidelná údržba a upgrade si v druhém srpnovém týdnu vyžádá výpadky univerzitních sítí a systémů. V týdnu od pondělí 11. do pátku 15. srpna bude každý den od 8 do 18 hodin docházet k výpadkům všech informačních systémů na UP včetně internetového připojení a jednotného přihlášení do informačních systémů.

Nedostupná může být elektronická pošta, e-maily budou odesílány či doručovány se zpožděním. V případě wifi se předpokládají jen krátké odstávky. Očekává se nedostupnost starších webových stránek kateder, projektů a konferencí dle jednotlivých serverů v průběhu celého týdne.

Dlouhodobější výpadky v řádu hodin plánuje Centrum výpočetní techniky UP (CVT) na tyto dny:

V pondělí 11. srpna od 8 do 12 hodin dojde k přerušení internetového připojení na UP (včetně připojení prostřednictvím wifi) z důvodu upgradu software směrovače. Následovat mohou krátké výpadky připojení na jednotlivých budovách UP kvůli práci na jednotlivých směrovačích.

V úterý 12. srpna od 8 do 18 hodin bude nedostupný systém STAG a na něj navázané aplikace. Od 14:30 do 16 hodin dojde k výpadku konektivity v budovách kolejí a menz.

Ve středu 13. srpna od 8 do 18 hodin dojde k výpadku databáze karet, který ovlivní vyhledávání kontaktů i ověřování pomocí zaměstnaneckých karet a ISICů. Také nebude částečně dostupný SAP z důvodu upgradu diskového pole.

V pátek 15. srpna od 14 do 15 hodin bude probíhat test motorgenerátoru.

Případné bližší informace budou zveřejňovány na Portálu UP.

Termín Servisního týdne pro příští rok (10.–14. srpna 2026) je již nyní zveřejněn v Harmonogramu akademického roku 2025/26.

Nezbytná pravidelná údržba a upgrade si v druhém srpnovém týdnu vyžádá výpadky univerzitních sítí a systémů. V týdnu od pondělí 11. do pátku 15. srpna bude každý den od 8 do 18 hodin docházet k výpadkům všech informačních systémů na UP včetně internetového připojení a jednotného přihlášení do informačních systémů.

Nedostupná může být elektronická pošta, e-maily budou odesílány či doručovány se zpožděním. V případě wifi se předpokládají jen krátké odstávky. Očekává se nedostupnost starších webových stránek kateder, projektů a konferencí dle jednotlivých serverů v průběhu celého týdne.

Dlouhodobější výpadky v řádu hodin plánuje Centrum výpočetní techniky UP (CVT) na tyto dny:

V pondělí 11. srpna od 8 do 12 hodin dojde k přerušení internetového připojení na UP (včetně připojení prostřednictvím wifi) z důvodu upgradu software směrovače. Následovat mohou krátké výpadky připojení na jednotlivých budovách UP kvůli práci na jednotlivých směrovačích.

V úterý 12. srpna od 8 do 18 hodin bude nedostupný systém STAG a na něj navázané aplikace. Od 14:30 do 16 hodin dojde k výpadku konektivity v budovách kolejí a menz.

Ve středu 13. srpna od 8 do 18 hodin dojde k výpadku databáze karet, který ovlivní vyhledávání kontaktů i ověřování pomocí zaměstnaneckých karet a ISICů. Také nebude částečně dostupný SAP z důvodu upgradu diskového pole.

V pátek 15. srpna od 14 do 15 hodin bude probíhat test motorgenerátoru.

Případné bližší informace budou zveřejňovány na Portálu UP.

Termín Servisního týdne pro příští rok (10.–14. srpna 2026) je již nyní zveřejněn v Harmonogramu akademického roku 2025/26.

Stavba nové budovy, která bude sloužit k výuce studentů Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP, spěje k brzkému završení. Nejviditelnější to je na vnějším plášti budovy, kde stavební dělníci na fasádu postupně osazují červené plechové trojúhelníky tvořící stínicí systém. Dokončují se ale i interiéry a střecha a upravují se venkovní zpevněné plochy.

Červených trojúhelníků z perforovaného plechu, které budou pro novou univerzitní dominantu olomoucké Hněvotínské ulice charakteristické, stavbaři nainstalují celkem tři tisíce. V těchto dnech jsou v polovině a uliční průčelí již poutá pozornost kolemjdoucích.

„Do konce léta bude stínicí systém hotov. Zároveň pracujeme na dokončení zelené střechy, během srpna na ni navezeme substrát a později, až to umožní počasí, budeme osazovat samotné rostliny. Finalizují se také interiéry, dokončujeme obklady, podhledy, také koncové prvky jako světla, sprinklery nebo reproduktory, pokládají se podlahy. V aule už začínáme instalovat nábytek a probíhá také kompletace gastro provozu,“ přiblížil stavbyvedoucí Stanislav Chvatík z firmy GEMO, která je generálním dodavatelem stavby. „Stavba probíhá podle plánu a naším cílem je udělat v říjnu funkční zkoušky, aby se budova mohla zkolaudovat,“ dodal.

Novostavba poblíž stávajících Teoretických ústavů LF UP a jejich moderní dostavby v příštím roce začne sloužit studentům a vyučujícím Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP. Prostory ve čtyřech podlažích budou využity především pro výuku na moderních simulátorech, součástí je ale také kruhová aula, která pojme na 400 posluchačů, a menza, která denně zvládne obsloužit až 2000 strávníků.

Podobu budovy navrhl brněnský Ateliér Velehradský, s výstavbou se začalo na konci léta 2023. Náklady na vybudování včetně úpravy nejbližšího okolí přesáhnou 640 milionů korun. Dvě třetiny z toho pokryje dotace ze státního rozpočtu, zbývající třetinu uhradí Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.

Stavba nové budovy, která bude sloužit k výuce studentů Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP, spěje k brzkému završení. Nejviditelnější to je na vnějším plášti budovy, kde stavební dělníci na fasádu postupně osazují červené plechové trojúhelníky tvořící stínicí systém. Dokončují se ale i interiéry a střecha a upravují se venkovní zpevněné plochy.

Červených trojúhelníků z perforovaného plechu, které budou pro novou univerzitní dominantu olomoucké Hněvotínské ulice charakteristické, stavbaři nainstalují celkem tři tisíce. V těchto dnech jsou v polovině a uliční průčelí již poutá pozornost kolemjdoucích.

„Do konce léta bude stínicí systém hotov. Zároveň pracujeme na dokončení zelené střechy, během srpna na ni navezeme substrát a později, až to umožní počasí, budeme osazovat samotné rostliny. Finalizují se také interiéry, dokončujeme obklady, podhledy, také koncové prvky jako světla, sprinklery nebo reproduktory, pokládají se podlahy. V aule už začínáme instalovat nábytek a probíhá také kompletace gastro provozu,“ přiblížil stavbyvedoucí Stanislav Chvatík z firmy GEMO, která je generálním dodavatelem stavby. „Stavba probíhá podle plánu a naším cílem je udělat v říjnu funkční zkoušky, aby se budova mohla zkolaudovat,“ dodal.

Novostavba poblíž stávajících Teoretických ústavů LF UP a jejich moderní dostavby v příštím roce začne sloužit studentům a vyučujícím Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP. Prostory ve čtyřech podlažích budou využity především pro výuku na moderních simulátorech, součástí je ale také kruhová aula, která pojme na 400 posluchačů, a menza, která denně zvládne obsloužit až 2000 strávníků.

Podobu budovy navrhl brněnský Ateliér Velehradský, s výstavbou se začalo na konci léta 2023. Náklady na vybudování včetně úpravy nejbližšího okolí přesáhnou 640 milionů korun. Dvě třetiny z toho pokryje dotace ze státního rozpočtu, zbývající třetinu uhradí Univerzita Palackého z vlastních zdrojů.