Agregátor zdrojů

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu ČR na ústavního soudce Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva Právnické fakulty UP. Michal Bartoň byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023.

„Nominace si velmi vážím, je to pocta, ale rozhodující bude schvalovací proces v Senátu,“ řekl Michal Bartoň. Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu.

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej vedl jako předseda.

„Nominace si velmi vážím, je to pocta, ale rozhodující bude schvalovací proces v Senátu." Michal Bartoň

V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. Od roku 2013 na Ústavním soudu ČR působí v pozici asistenta.

„Kolega Michal Bartoň je nejen odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Věřím, že v případě úspěšného nominačního procesu bude pro tuto instituci přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

Prezident navrhl na soudce Ústavního soudu společně s Michalem Bartoněm i Martina Smolka, dosavadního vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem Evropské unie. Tým ústavních soudců bude v říjnu po určitý čas nekompletní. V první polovině října uvolní místo Jaromír Jirsa, v prosinci pak skončí funkční období Josefu Fialovi. Senát by měl nominaci obou kandidátů schvalovat na schůzi, která se uskuteční 15. října. Pokud senátoři oba schválí, bude na prezidentovi, kterého z nich jmenuje ústavním soudcem dříve.

Ústavního soudce již fakulta mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident vloni v únoru. Psali jsme zde.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu ČR na ústavního soudce Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva Právnické fakulty UP. Michal Bartoň byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023.

„Nominace si velmi vážím, je to pocta, ale rozhodující bude schvalovací proces v Senátu,“ řekl Michal Bartoň. Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu.

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej vedl jako předseda.

„Nominace si velmi vážím, je to pocta, ale rozhodující bude schvalovací proces v Senátu." Michal Bartoň

V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. Od roku 2013 na Ústavním soudu ČR působí v pozici asistenta.

„Kolega Michal Bartoň je nejen odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Věřím, že v případě úspěšného nominačního procesu bude pro tuto instituci přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

Prezident navrhl na soudce Ústavního soudu společně s Michalem Bartoněm i Martina Smolka, dosavadního vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem Evropské unie. Tým ústavních soudců bude v říjnu po určitý čas nekompletní. V první polovině října uvolní místo Jaromír Jirsa, v prosinci pak skončí funkční období Josefu Fialovi. Senát by měl nominaci obou kandidátů schvalovat na schůzi, která se uskuteční 15. října. Pokud senátoři oba schválí, bude na prezidentovi, kterého z nich jmenuje ústavním soudcem dříve.

Ústavního soudce již fakulta mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident vloni v únoru. Psali jsme zde.

Na začátku byl skromný záměr prohloubit spolupráci mezi akademickou sférou a klinickou praxí, výsledkem je dvoudenní akce s nabitým programem a hosty z Velké Británie, Izraele či Polska. Fakulta zdravotnických věd UP ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc (FNOL) chystá na čtvrtek 11. a pátek 12. září odbornou konferenci PER SALUTEM CONIUNGERE I. určenou pracovníkům ve zdravotnictví, studentům a pedagogům nelékařských zdravotnických oborů.

„Na začátku jsme vůbec netušili, že vznikne tak rozsáhlá a ambiciózní akce. Ale díky vzájemnému respektu, sdílení nápadů a velmi dobré spolupráci mezi naší fakultou a Fakultní nemocnicí Olomouc se z původně skromné myšlenky vyvinula plnohodnotná mezinárodní odborná konference. Naším cílem je propojovat vzdělávání, výzkum a praxi v nelékařských zdravotnických oborech. Vytváříme prostor pro sdílení vědeckých poznatků, klinických zkušeností a profesních vizí – jak mezi odborníky, tak studenty a doktorandy. Těší nás, že můžeme být tam, kde vznikají nová témata, nové spolupráce a možná i nové směry vývoje oborů nelékařských zdravotnických pracovníků,“ uvedla za organizátory Daniela Bartoníčková, přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP.

Konference dostala latinský název Per salutem coniungere, což v překladu znamená Spojovat prostřednictvím zdraví. „Je v tom velký důraz na symboliku. Název vyjadřuje myšlenku, že zdraví není jen cíl, ale i prostředek propojení mezi lidmi, institucemi, generacemi i odbornostmi. Věříme, že právě sdílená energie, důvěra a spolupráce jsou základem toho, co v dnešním zdravotnictví opravdu potřebujeme. Název má zároveň ambici být nositelem dlouhodobé vize. Rádi bychom, aby se konference stala pravidelným prostorem pro setkávání, růst a inspiraci,“ vysvětlila Daniela Bartoníčková.

Dvoudenní akce se koná v přednáškovém sále II. interní kliniky FNOL. Čtvrteční sérii přednášek ozdobí účast hlavní sestry České republiky Alice Strnadové a řady zahraničních hostů. Do Olomouce zavítají například Alison Machin a Jane Greaves z britské Northumbria University, Lior Naamati Schneider z izraelské Jerusalem Multidisciplinary College nebo Ewelina Kolarczyk a Jacek Kusa ze Slezské univerzity v Katovicích. „Přítomnost těchto odborníků je pro nás nejen ctí, ale i motivací k rozvíjení mezinárodní spolupráce,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková. Po oficiálním ukončení přednáškového bloku bude večer následovat aktivní workshop s názvem Mindfulness: Klid a rovnováha v náročném prostředí.

Páteční program za účasti rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy je zaměřený na ošetřovatelství v neurologii. Získal podporu od projektu Agentury pro zdravotnický výzkum MZ ČR zaměřeného na kvalitu života u mladých dospělých pacientů po cévní mozkové příhodě. „Neurologie a ošetřovatelská péče jsou nerozlučně propojené. Pacienti s neurologickými diagnózami často potřebují velmi komplexní, dlouhodobou a individualizovanou péči. Rozhodli jsme se proto věnovat tomuto oboru samostatný blok, kde zazní nejen odborné příspěvky z praxe, ale i výsledky výzkumných projektů a mezioborové přístupy. Mezi hosty je i přední český neurolog Aleš Tomek, který dlouhodobě působí ve Fakultní nemocnici Motol a na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a jehož účasti si s ohledem na jeho profesní zkušenosti velmi ceníme,“ upozornila Daniela Bartoníčková.

Součástí pátečního programu bude také sekce pro doktorandy z nelékařských zdravotnických oborů, kteří představí své výzkumné projekty. „Pro mnohé z nich to bude první větší odborná prezentace, a právě proto vnímáme tuto sekci jako velmi důležitou s ohledem na možnost se takříkajíc posunout dál,“ zmínila Daniela Bartoníčková. Doktorandská sekce se bude konat v budově Teoretických ústavů, učebna 1.162.

Pilotní ročník konference vzniká v úzké spolupráci zástupců FZV UP a FNOL. „Velké poděkování patří především Andree Drobiličové a Adéle Kolkové z fakultní nemocnice a Janě Konečné z fakulty zdravotnických věd za pomoc při organizaci celé akce,“ vyzdvihla Daniela Bartoníčková. „Tato konference je víc než jen odborné setkání. Je to živý důkaz toho, že spolupráce má smysl – když se spojují lidé, kteří věří ve stejnou věc. Děkujeme všem, kteří byli ochotni sdílet svou energii, čas i znalosti, aby mohla vzniknout událost, která má potenciál obohatit odbornou komunitu a možná i systém zdravotní péče,“ doplnila náměstkyně nelékařských oborů FNOL Andrea Drobiličová.

„Na této konferenci se nesetkávají jen odborníci, ale především lidé, kteří sdílejí hodnoty, zkušenosti a odhodlání posouvat zdravotnictví vpřed. Je pro mě nesmírně cenné vidět, že společná energie akademiků, kliniků i studentů dokáže vytvořit prostor, který inspiruje k novým spolupracím i inovacím,“ shrnul děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Kompletní program konference je k dispozici na webu fzv.upol.cz.

Na začátku byl skromný záměr prohloubit spolupráci mezi akademickou sférou a klinickou praxí, výsledkem je dvoudenní akce s nabitým programem a hosty z Velké Británie, Izraele či Polska. Fakulta zdravotnických věd UP ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc (FNOL) chystá na čtvrtek 11. a pátek 12. září odbornou konferenci PER SALUTEM CONIUNGERE I. určenou pracovníkům ve zdravotnictví, studentům a pedagogům nelékařských zdravotnických oborů.

„Na začátku jsme vůbec netušili, že vznikne tak rozsáhlá a ambiciózní akce. Ale díky vzájemnému respektu, sdílení nápadů a velmi dobré spolupráci mezi naší fakultou a Fakultní nemocnicí Olomouc se z původně skromné myšlenky vyvinula plnohodnotná mezinárodní odborná konference. Naším cílem je propojovat vzdělávání, výzkum a praxi v nelékařských zdravotnických oborech. Vytváříme prostor pro sdílení vědeckých poznatků, klinických zkušeností a profesních vizí – jak mezi odborníky, tak studenty a doktorandy. Těší nás, že můžeme být tam, kde vznikají nová témata, nové spolupráce a možná i nové směry vývoje oborů nelékařských zdravotnických pracovníků,“ uvedla za organizátory Daniela Bartoníčková, přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP.

Konference dostala latinský název Per salutem coniungere, což v překladu znamená Spojovat prostřednictvím zdraví. „Je v tom velký důraz na symboliku. Název vyjadřuje myšlenku, že zdraví není jen cíl, ale i prostředek propojení mezi lidmi, institucemi, generacemi i odbornostmi. Věříme, že právě sdílená energie, důvěra a spolupráce jsou základem toho, co v dnešním zdravotnictví opravdu potřebujeme. Název má zároveň ambici být nositelem dlouhodobé vize. Rádi bychom, aby se konference stala pravidelným prostorem pro setkávání, růst a inspiraci,“ vysvětlila Daniela Bartoníčková.

Dvoudenní akce se koná v přednáškovém sále II. interní kliniky FNOL. Čtvrteční sérii přednášek ozdobí účast hlavní sestry České republiky Alice Strnadové a řady zahraničních hostů. Do Olomouce zavítají například Alison Machin a Jane Greaves z britské Northumbria University, Lior Naamati Schneider z izraelské Jerusalem Multidisciplinary College nebo Ewelina Kolarczyk a Jacek Kusa ze Slezské univerzity v Katovicích. „Přítomnost těchto odborníků je pro nás nejen ctí, ale i motivací k rozvíjení mezinárodní spolupráce,“ zdůraznila Daniela Bartoníčková. Po oficiálním ukončení přednáškového bloku bude večer následovat aktivní workshop s názvem Mindfulness: Klid a rovnováha v náročném prostředí.

Páteční program za účasti rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy je zaměřený na ošetřovatelství v neurologii. Získal podporu od projektu Agentury pro zdravotnický výzkum MZ ČR zaměřeného na kvalitu života u mladých dospělých pacientů po cévní mozkové příhodě. „Neurologie a ošetřovatelská péče jsou nerozlučně propojené. Pacienti s neurologickými diagnózami často potřebují velmi komplexní, dlouhodobou a individualizovanou péči. Rozhodli jsme se proto věnovat tomuto oboru samostatný blok, kde zazní nejen odborné příspěvky z praxe, ale i výsledky výzkumných projektů a mezioborové přístupy. Mezi hosty je i přední český neurolog Aleš Tomek, který dlouhodobě působí ve Fakultní nemocnici Motol a na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy a jehož účasti si s ohledem na jeho profesní zkušenosti velmi ceníme,“ upozornila Daniela Bartoníčková.

Součástí pátečního programu bude také sekce pro doktorandy z nelékařských zdravotnických oborů, kteří představí své výzkumné projekty. „Pro mnohé z nich to bude první větší odborná prezentace, a právě proto vnímáme tuto sekci jako velmi důležitou s ohledem na možnost se takříkajíc posunout dál,“ zmínila Daniela Bartoníčková. Doktorandská sekce se bude konat v budově Teoretických ústavů, učebna 1.162.

Pilotní ročník konference vzniká v úzké spolupráci zástupců FZV UP a FNOL. „Velké poděkování patří především Andree Drobiličové a Adéle Kolkové z fakultní nemocnice a Janě Konečné z fakulty zdravotnických věd za pomoc při organizaci celé akce,“ vyzdvihla Daniela Bartoníčková. „Tato konference je víc než jen odborné setkání. Je to živý důkaz toho, že spolupráce má smysl – když se spojují lidé, kteří věří ve stejnou věc. Děkujeme všem, kteří byli ochotni sdílet svou energii, čas i znalosti, aby mohla vzniknout událost, která má potenciál obohatit odbornou komunitu a možná i systém zdravotní péče,“ doplnila náměstkyně nelékařských oborů FNOL Andrea Drobiličová.

„Na této konferenci se nesetkávají jen odborníci, ale především lidé, kteří sdílejí hodnoty, zkušenosti a odhodlání posouvat zdravotnictví vpřed. Je pro mě nesmírně cenné vidět, že společná energie akademiků, kliniků i studentů dokáže vytvořit prostor, který inspiruje k novým spolupracím i inovacím,“ shrnul děkan FZV UP Jiří Vévoda.

Kompletní program konference je k dispozici na webu fzv.upol.cz.

Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého začala Letní škola bohemistiky. Její desátý ročník přivítal bohemisty, především učitele a učitelky středních škol, kteří si chtějí rozšířit znalosti a dovednosti v oboru.

Do prostor Filozofické fakulty UP se sjeli účastníci desátého ročníku Letní školy bohemistiky. Třídenní program školy, jejímž cílem je prohloubit povědomí o oboru mezi učiteli češtiny i dalšími zájemci, zahrnuje témata literárněvědná a jazykovědná. Nabízí přednášky, semináře, workshopy i debaty nad různorodými tématy či problémy.

Například v jedné z prvních přednášek s názvem Jak se porušuje neutralita TV zpravodajství se Božena Bednaříková, docentka českého jazyka z katedry bohemistiky FF UP, zaměři na pojem expresivity ve zpravodajství. Cílem jejího vystoupení je mimo jiné identifikovat expresivní slovotvorné prostředky, srovnat jejich výskyt a zhodnotit jejich produktivitu, přičemž se chystá sledovat i souvislost expresivity s hodnocením, jenž potenciálně zkresluje informační kvalitu zpravodajství.

Za pozoruhodnou vyhodnotí účastníci Letní školy bohemistiky jistě i přednášku s názvem Proměny baladického motivu a role hrdinek v Erbenově Kytici a v románu Druhá strana řeky Nory Eckhardtové, v níž se Tereza Faltusová, studentka doktorského studijního programu Česká literatura na FF UP, zaměřila na vývoj baladického motivu od 19. století po současnost s důrazem na roli ženských postav. Svou pozornost věnuje i tomu, jak se v různých literárních obdobích měnilo pojetí viny, trestu a osudovosti, a jak se vyvíjelo postavení hrdinek – od pasivních obětí k aktivním hybatelkám děje.

Kromě Terezy Faltusové se do programu letošního ročníku školy aktivně zapojí také další doktorandky: Anna Malimánková představí aktuální trendy současné české literatury pro děti a mládež i s přihlédnutím ke knižní produkci překladové a Kristýna Vaňková ve své přednášce přiblíží projekce magického realismu do současné české prózy.

V semináři nazvaném Česká poezie po roce 2020 se Eva Marková hodlá věnovat trendům a novým jménům v knižně vydávané a česky psané poezii posledních pěti let. Zkrátka pak nepřijde i téma věnované badatelskému pojetí výuky češtiny. To představí další členka katedry Jindřiška Svobodová, a to včetně ukázek možnosti jejího současného užití s metodou kritického čtení textů. Již tradiční přednášející je na Letní škole bohemistiky i germanistka Ingeborg Fialová, která se letos bude věnovat rakouské literatuře první poloviny dvacátého století a ve svém výkladu pojedná o několika významných autorech a dílech, jež dodnes patří k vrcholům světové literatury. Zamyslí se nad otázkou, proč vznikla zrovna ve Vídni a co je na nich rakouské.

„Stejně jako v každém roce i letos bylo pro mě při přípravě programu důležité to, zda bych se chtěl té či oné přednášky sám účastnit. Letní školu bohemistiky pořádáme na FF UP od roku 2014 a dříve i nyní se snažíme účastníkům našich kurzů, jimiž jsou především učitelé středních škol a učilišť, občas i vyučující ze základních škol, popřípadě knihovníci a redaktoři, zprostředkovat nové poznatky z české filologie, lingvistické i literárněvědné, a to s ohledem na jejich praktickou aplikaci především v samotné výuce českého jazyka a české literatury. Velmi si cením, že se nám v přátelském duchu daří propojovat akademické prostředí s ostatními oblastmi, které se věnují českému jazyku a literatuře, že se nám daří udržovat s nimi dialog,“ uvedl za organizaci školy profesor Lubomír Machala z katedry bohemistiky FF UP, který letošní běh otevřel výkladem o tom, jak a s jakými výsledky využívá současná česká literatura nové komunikační technologie a média, a to včetně umělé inteligence. Program letošního ročníku Letní školy bohemistiky ukončí 28. srpna závěrečná evaluace.  

Na Filozofické fakultě Univerzity Palackého začala Letní škola bohemistiky. Její desátý ročník přivítal bohemisty, především učitele a učitelky středních škol, kteří si chtějí rozšířit znalosti a dovednosti v oboru.

Do prostor Filozofické fakulty UP se sjeli účastníci desátého ročníku Letní školy bohemistiky. Třídenní program školy, jejímž cílem je prohloubit povědomí o oboru mezi učiteli češtiny i dalšími zájemci, zahrnuje témata literárněvědná a jazykovědná. Nabízí přednášky, semináře, workshopy i debaty nad různorodými tématy či problémy.

Například v jedné z prvních přednášek s názvem Jak se porušuje neutralita TV zpravodajství se Božena Bednaříková, docentka českého jazyka z katedry bohemistiky FF UP, zaměři na pojem expresivity ve zpravodajství. Cílem jejího vystoupení je mimo jiné identifikovat expresivní slovotvorné prostředky, srovnat jejich výskyt a zhodnotit jejich produktivitu, přičemž se chystá sledovat i souvislost expresivity s hodnocením, jenž potenciálně zkresluje informační kvalitu zpravodajství.

Za pozoruhodnou vyhodnotí účastníci Letní školy bohemistiky jistě i přednášku s názvem Proměny baladického motivu a role hrdinek v Erbenově Kytici a v románu Druhá strana řeky Nory Eckhardtové, v níž se Tereza Faltusová, studentka doktorského studijního programu Česká literatura na FF UP, zaměřila na vývoj baladického motivu od 19. století po současnost s důrazem na roli ženských postav. Svou pozornost věnuje i tomu, jak se v různých literárních obdobích měnilo pojetí viny, trestu a osudovosti, a jak se vyvíjelo postavení hrdinek – od pasivních obětí k aktivním hybatelkám děje.

Kromě Terezy Faltusové se do programu letošního ročníku školy aktivně zapojí také další doktorandky: Anna Malimánková představí aktuální trendy současné české literatury pro děti a mládež i s přihlédnutím ke knižní produkci překladové a Kristýna Vaňková ve své přednášce přiblíží projekce magického realismu do současné české prózy.

V semináři nazvaném Česká poezie po roce 2020 se Eva Marková hodlá věnovat trendům a novým jménům v knižně vydávané a česky psané poezii posledních pěti let. Zkrátka pak nepřijde i téma věnované badatelskému pojetí výuky češtiny. To představí další členka katedry Jindřiška Svobodová, a to včetně ukázek možnosti jejího současného užití s metodou kritického čtení textů. Již tradiční přednášející je na Letní škole bohemistiky i germanistka Ingeborg Fialová, která se letos bude věnovat rakouské literatuře první poloviny dvacátého století a ve svém výkladu pojedná o několika významných autorech a dílech, jež dodnes patří k vrcholům světové literatury. Zamyslí se nad otázkou, proč vznikla zrovna ve Vídni a co je na nich rakouské.

„Stejně jako v každém roce i letos bylo pro mě při přípravě programu důležité to, zda bych se chtěl té či oné přednášky sám účastnit. Letní školu bohemistiky pořádáme na FF UP od roku 2014 a dříve i nyní se snažíme účastníkům našich kurzů, jimiž jsou především učitelé středních škol a učilišť, občas i vyučující ze základních škol, popřípadě knihovníci a redaktoři, zprostředkovat nové poznatky z české filologie, lingvistické i literárněvědné, a to s ohledem na jejich praktickou aplikaci především v samotné výuce českého jazyka a české literatury. Velmi si cením, že se nám v přátelském duchu daří propojovat akademické prostředí s ostatními oblastmi, které se věnují českému jazyku a literatuře, že se nám daří udržovat s nimi dialog,“ uvedl za organizaci školy profesor Lubomír Machala z katedry bohemistiky FF UP, který letošní běh otevřel výkladem o tom, jak a s jakými výsledky využívá současná česká literatura nové komunikační technologie a média, a to včetně umělé inteligence. Program letošního ročníku Letní školy bohemistiky ukončí 28. srpna závěrečná evaluace.  

Two Cherenkov telescopes help us understand extreme cosmic phenomena through very high-energy gamma rays; they are currently the most sensitive devices of their kind in the world. The prototypes, which were developed by an international team involving Czech scientists, are now in Ondřejov. This is an exceptional opportunity for Czech astrophysicists, as the telescopes may be moved abroad in the future.   

Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.   

Na čtyři stovky nejen učitelek a učitelů tělesné výchovy z celé země se v závěru tohoto týdne sjede do Olomouce na čtrnáctý ročník pracovního setkání Těloolomouc. Akce, kterou Fakulta tělesné kultury UP pořádá již od roku 1995, jim nabídne prostor pro sdílení zkušeností, vzájemnou inspiraci i možnost protažení před začátkem nového školního roku.

Během nabitého programu, který čítá praktické i teoretické lekce, budou představeny novinky a zajímavosti z oblasti školní i mimoškolní tělesné výchovy, sportu a pohybové rekreace pro všechny věkové kategorie a dojde také na reflexi aktuálních problémů ve školní praxi souvisejících nejen s měnící se generací žáků a studentů.

„Nechybějí lekce zaměřené na klasiku, jako je atletika, gymnastika, plavání nebo sportovní hry. Pro účastníky a účastnice ale určitě budou zajímavá i další témata, například prevence syndromu vyhoření. Chystáme také debatu Zeptej se ředitele, kdy se zájemci mohou ptát vybraných ředitelů škol na prakticky všechno, co je ve škole trápí,“ uvedl garant akce Dušan Viktorjeník z katedry sportu FTK UP.

Středobodem Těloolomouce bude Aplikační centrum BALUO v areálu FTK UP v Neředíně, kde bude akce ve čtvrtek 28. srpna v 19 hodin slavnostně zahájena. Během následujících dvou dnů se pak jednotlivé lekce uskuteční také v tělocvičně Hynaisova a v prostorách Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické E. Pöttinga a ZŠ Olomouc, tř. Spojenců 8.

Pracovní setkání tělovýchovných pedagogů Těloolomouc Fakulta tělesné kultury UP poprvé uspořádala před třiceti lety, v roce 1995, s cílem vytvořit prostor a tvořivou atmosféru pro výměnu informací, zkušeností a kontaktů učitelů a tělovýchovných pracovníků všech stupňů škol, klubů a center v oblasti tělesné výchovy. Na úspěch a zájem o první ročník navázala v následujících letech nejen pravidelná opakování „doma“ v Olomouci, ale také vznik podobných akcí v dalších místech. Jak vypadal prozatím poslední ročník, si můžete připomenout v tomto článku.   

Další informace k akci a jejímu programu jsou k dispozici zde.

S programem Těloolomouce se v pátek 29. srpna propojí také Setkání FTK UP, během kterého se mimo jiné uskuteční historicky druhá stříbrná promoce absolventek a absolventů fakulty, bude se oceňovat, křtít i hýbat se a především neformálně diskutovat a bavit se. Program setkání je k dispozici zde.

Na čtyři stovky nejen učitelek a učitelů tělesné výchovy z celé země se v závěru tohoto týdne sjede do Olomouce na čtrnáctý ročník pracovního setkání Těloolomouc. Akce, kterou Fakulta tělesné kultury UP pořádá již od roku 1995, jim nabídne prostor pro sdílení zkušeností, vzájemnou inspiraci i možnost protažení před začátkem nového školního roku.

Během nabitého programu, který čítá praktické i teoretické lekce, budou představeny novinky a zajímavosti z oblasti školní i mimoškolní tělesné výchovy, sportu a pohybové rekreace pro všechny věkové kategorie a dojde také na reflexi aktuálních problémů ve školní praxi souvisejících nejen s měnící se generací žáků a studentů.

„Nechybějí lekce zaměřené na klasiku, jako je atletika, gymnastika, plavání nebo sportovní hry. Pro účastníky a účastnice ale určitě budou zajímavá i další témata, například prevence syndromu vyhoření. Chystáme také debatu Zeptej se ředitele, kdy se zájemci mohou ptát vybraných ředitelů škol na prakticky všechno, co je ve škole trápí,“ uvedl garant akce Dušan Viktorjeník z katedry sportu FTK UP.

Středobodem Těloolomouce bude Aplikační centrum BALUO v areálu FTK UP v Neředíně, kde bude akce ve čtvrtek 28. srpna v 19 hodin slavnostně zahájena. Během následujících dvou dnů se pak jednotlivé lekce uskuteční také v tělocvičně Hynaisova a v prostorách Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické E. Pöttinga a ZŠ Olomouc, tř. Spojenců 8.

Pracovní setkání tělovýchovných pedagogů Těloolomouc Fakulta tělesné kultury UP poprvé uspořádala před třiceti lety, v roce 1995, s cílem vytvořit prostor a tvořivou atmosféru pro výměnu informací, zkušeností a kontaktů učitelů a tělovýchovných pracovníků všech stupňů škol, klubů a center v oblasti tělesné výchovy. Na úspěch a zájem o první ročník navázala v následujících letech nejen pravidelná opakování „doma“ v Olomouci, ale také vznik podobných akcí v dalších místech. Jak vypadal prozatím poslední ročník, si můžete připomenout v tomto článku.   

Další informace k akci a jejímu programu jsou k dispozici zde.

S programem Těloolomouce se v pátek 29. srpna propojí také Setkání FTK UP, během kterého se mimo jiné uskuteční historicky druhá stříbrná promoce absolventek a absolventů fakulty, bude se oceňovat, křtít i hýbat se a především neformálně diskutovat a bavit se. Program setkání je k dispozici zde.

Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.

Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.

Díl osmý: Desatero udržitelnosti UP poradí v kanceláři i doma

Každý den ovlivňujeme prostředí kolem sebe – ať už doma, v kanceláři nebo na univerzitě. Malé volby, které děláme, se sčítají a mají reálný dopad na naše okolí, životní prostředí i budoucnost. Někdy se může zdát, že úsilí jednotlivce nemůže nic změnit, ale právě drobné, opakující se kroky mohou vést k velkým výsledkům.

Na Univerzitě Palackého se snažíme tvořit prostředí, ve kterém se všichni cítíme dobře. Každý z nás může přispět svou troškou: od šetrného nakládání s energií přes zodpovědné nakupování až po podporu otevřeného a tolerantního společenství.

A právě proto vzniklo desatero udržitelného a odpovědného chování – jednoduchý průvodce, který vám pomůže udělat každodenní život trochu šetrnějším, efektivnějším a ohleduplnějším k lidem i planetě.

Desatero si přečtěte níže, zároveň je na webu Udržitelné univerzity k dispozici v PDF, které si můžete stáhnout a vytisknout.

1. Předcházet vzniku odpadu. Snažit se věci používat opakovaně a nacházet pro ně nové využití. Nosit s sebou látkovou tašku, vlastní láhev na vodu a znovupoužitelný kelímek. Pokažené věci se nejprve snažit opravit, až poté je nahradit novými. Odpad důsledně třídit.
2. Šetřit kancelářskými potřebami a papírem a tisknout jen nezbytné věci. Využívat elektronickou komunikaci a formuláře.
3. Nakupovat jen to, co je opravdu potřeba. Upřednostňovat kvalitu před kvantitou. Věci, pro které už není využití, se pokusit nabídnout dále – třeba na univerzitním bazaru nebo ve Freeshopu. 
4. Neplýtvat vodou, teplem ani elektřinou. Nesvítit zbytečně. Počítače, tiskárny a kopírky přepínat do úsporného režimu nebo vypínat. V topné sezoně větrat intenzivně a krátce. Při odchodu z místnosti/práce/domu na delší dobu kontrolovat zhasnutá světla a zavřená okna.
5. Snažit se používat ekologicky šetrné formy dopravy. Preferovat vlak, autobus, MHD, kolo a vlastní nohy. Snažit se nejezdit v autě sám/sama. Letadlem létat jen v nejnutnějších případech.
6. Neplýtvat potravinami. Nebát se říct si v menze nebo restauraci o menší porci. Využívat vlastní krabičky na odběr nesnězeného jídla domů nebo si půjčit vratnou REkrabičku.
7. Chovat se ohleduplně k životnímu prostředí i lidem okolo sebe. Přemýšlet o tom, jaký dopad má moje chování na okolí.
8. Usilovat o tolerantní a otevřené prostředí. Respektovat ostatní a aktivně se stavět proti diskriminaci, šikaně a porušování práv.
9. Řídit se pravidly kybernetické bezpečnosti. Používat silné heslo, aktualizovaný software a antivirovou ochranu. Snažit se odhalit phishing, nereagovat na e-mailové výzvy k zadání hesla.
10. Být iniciativní a aktivně ovlivňovat a inspirovat své okolí. Zapojovat se do činnosti spolků a iniciativ. Jednat ve prospěch druhých, věnovat se dobrovolnictví. Vzdělávat se při přednáškách, kurzech či workshopech, které různé součásti univerzity nabízejí. 

Další díly seriálu Udržitelné léto s UP:
1. Jedeme na dovolenou
2. Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech
3. Udržitelné nakupování v Olomouci
4. Udržitelná móda – autorská i z druhé ruky
5. Podporujeme život ve svém okolí
6. Aktivní dovolená na místech pro přírodu
7. Kam jede odpad?

Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.

Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.

Díl osmý: Desatero udržitelnosti UP poradí v kanceláři i doma

Každý den ovlivňujeme prostředí kolem sebe – ať už doma, v kanceláři nebo na univerzitě. Malé volby, které děláme, se sčítají a mají reálný dopad na naše okolí, životní prostředí i budoucnost. Někdy se může zdát, že úsilí jednotlivce nemůže nic změnit, ale právě drobné, opakující se kroky mohou vést k velkým výsledkům.

Na Univerzitě Palackého se snažíme tvořit prostředí, ve kterém se všichni cítíme dobře. Každý z nás může přispět svou troškou: od šetrného nakládání s energií přes zodpovědné nakupování až po podporu otevřeného a tolerantního společenství.

A právě proto vzniklo desatero udržitelného a odpovědného chování – jednoduchý průvodce, který vám pomůže udělat každodenní život trochu šetrnějším, efektivnějším a ohleduplnějším k lidem i planetě.

Desatero si přečtěte níže, zároveň je na webu Udržitelné univerzity k dispozici v PDF, které si můžete stáhnout a vytisknout.

1. Předcházet vzniku odpadu. Snažit se věci používat opakovaně a nacházet pro ně nové využití. Nosit s sebou látkovou tašku, vlastní láhev na vodu a znovupoužitelný kelímek. Pokažené věci se nejprve snažit opravit, až poté je nahradit novými. Odpad důsledně třídit.
2. Šetřit kancelářskými potřebami a papírem a tisknout jen nezbytné věci. Využívat elektronickou komunikaci a formuláře.
3. Nakupovat jen to, co je opravdu potřeba. Upřednostňovat kvalitu před kvantitou. Věci, pro které už není využití, se pokusit nabídnout dále – třeba na univerzitním bazaru nebo ve Freeshopu. 
4. Neplýtvat vodou, teplem ani elektřinou. Nesvítit zbytečně. Počítače, tiskárny a kopírky přepínat do úsporného režimu nebo vypínat. V topné sezoně větrat intenzivně a krátce. Při odchodu z místnosti/práce/domu na delší dobu kontrolovat zhasnutá světla a zavřená okna.
5. Snažit se používat ekologicky šetrné formy dopravy. Preferovat vlak, autobus, MHD, kolo a vlastní nohy. Snažit se nejezdit v autě sám/sama. Letadlem létat jen v nejnutnějších případech.
6. Neplýtvat potravinami. Nebát se říct si v menze nebo restauraci o menší porci. Využívat vlastní krabičky na odběr nesnězeného jídla domů nebo si půjčit vratnou REkrabičku.
7. Chovat se ohleduplně k životnímu prostředí i lidem okolo sebe. Přemýšlet o tom, jaký dopad má moje chování na okolí.
8. Usilovat o tolerantní a otevřené prostředí. Respektovat ostatní a aktivně se stavět proti diskriminaci, šikaně a porušování práv.
9. Řídit se pravidly kybernetické bezpečnosti. Používat silné heslo, aktualizovaný software a antivirovou ochranu. Snažit se odhalit phishing, nereagovat na e-mailové výzvy k zadání hesla.
10. Být iniciativní a aktivně ovlivňovat a inspirovat své okolí. Zapojovat se do činnosti spolků a iniciativ. Jednat ve prospěch druhých, věnovat se dobrovolnictví. Vzdělávat se při přednáškách, kurzech či workshopech, které různé součásti univerzity nabízejí. 

Další díly seriálu Udržitelné léto s UP:
1. Jedeme na dovolenou
2. Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech
3. Udržitelné nakupování v Olomouci
4. Udržitelná móda – autorská i z druhé ruky
5. Podporujeme život ve svém okolí
6. Aktivní dovolená na místech pro přírodu
7. Kam jede odpad?

Medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého udělil v tomto týdnu rektor Michael Kohajda in memoriam Milanu Hanušovi, jednomu z členů studentského hnutí z roku 1989, který na konci letošního června tragicky zahynul. Ocenění v rektorově pracovně převzala manželka Hana v doprovodu dcer, pana Hanuše staršího a bratra Radka Hanuše, který působil na Fakultě tělesné kultury UP a byl i jejím proděkanem.

Rektor Michael Kohajda si během setkání se zájmem prohlédl dobové revoluční časopisy Přetlak vydávané v průběhu sametové revoluce studenty UP jako zdroj informací nezávislých na tehdejší vládnoucí garnituře. Šéfredaktorem Přetlaku byl právě Milan Hanuš. Archivní vydání studentského časopisu na setkání přinesl Martin Štainer, jeden z tehdejších studentských vůdců, který na svého kamaráda vzpomíná níže.

Mgr. Milan Hanuš, MBA (18. 12. 1963 – 27. 6. 2025)

Milan Hanuš byl mimořádně činorodým člověkem už jako mladý muž. Věděl, že odvaha je stav mysli, odpovědnost závazek muže, odolnost se dá cvičit velmi dobře pobytem v přírodě a empatie je potřebná pro běžný života běh.

Střední školu absolvoval v Šumperku v oboru strojírenská technologie. Začal projevovat svůj talent psát, vyprávět, organizovat. Dělal přijímací řízení na žurnalistiku v Praze, kam se ale jako člověk z politicky nespolehlivé rodiny nemohl dostat. Na Univerzitu Palackého byl přijat až po absolvování dvouleté vojenské služby v roce 1985. Na pedagogické fakultě vystudoval obor fyzika – základy techniky, který později doplnil ještě o obor angličtina.

Přirozeně se zapojil do studentského života. Propadl horolezectví, měl rád kanoistiku. V listopadu 1989 věděl přesně, kde stát. Plně se angažoval ve studentském revolučním hnutí. V prvních revolučních dnech založil s několika dalšími studenty provizorní noviny Přetlak. Bylo to v době, kdy oficiální média neinformovala pravdivě o společenském pnutí, zamlčovala, co se děje zejména v centru dění v Praze, ale i dalších městech federální republiky. Přetlak se na dobu několika týdnů stal v Olomouci a jejím okolí zcela zásadním zdrojem informací. Každý den bylo tištěno a rozšiřováno mezi lidi nové číslo. Přes noc studenti sepisovali příspěvky, editoři rozhodovali o tom, co bude publikováno, tiskaři tiskli a mnozí studenti přes den distribuovali noviny v rámci svých výjezdů. Téměř každý den docházelo i k technologickým zdokonalením, takže po několika týdnech vypadal Přetlak jako klasická oficiální tiskovina. Na tom všem měl Milan zcela zásadní zásluhy. Díky jeho přístupu a desítkám nejbližších spolupracovníků bylo možné ovlivnit myšlení desítek tisíc občanů Olomoucka ve smyslu posílení víry a odhodlání v úspěch revoluce a odstavení komunistů od moci jednou provždy! Tehdy to tak vypadalo…

V roce 1988 vstoupil Milan do Prázdninové školy Lipnice (PŠL) a začal se se zápalem jemu vlastním věnovat oblasti dobrodružné výchovy v přírodě. Organizoval kombinované expediční kurzy spojené s pobytem v přírodě (často v nejextrémnějších přírodních podmínkách), autorské a instruktorské kurzy, léta působil ve Správní radě PŠL, v letech 2011–2015 jako její předseda. V roce 2012 se stal držitelem sedmého Zlatého listu instruktora PŠL, podílel se na činnosti HORA PŠL a Nadačního fondu Dobrodružné výchovy. V létě 2018 vyslyšel nabídku vodních skautů v Hradci Králové a v září téhož roku založil 77. oddíl vodních skautů Lososi. V roce 2023 pak přístav vodních skautů Soutok. Do veškeré této činnosti nevěnoval jen mnoho času, ale i peněz. 

V roce 2001 byl spoluzakladatelem společnosti Mikenopa, a. s., v níž uplatnil své přednosti. Sebedůvěru a vytrvalost v jeho mysli. Odvahu přijímat nové výzvy, perfektní angličtinu, ale i obdiv k Baťovi a jeho schopnosti v české kotlině vybudovat něco mezinárodního. Společnost řídil 24 let. Za tu dobu se vypracovala mezi TOP 3 světové firmy poskytující vysokorychlostní internet v mezinárodních hotelových řetězcích (Marriott, Hilton, Hyatt, IHG, Rezidor). Zaměstnává 150 lidí a stará se o 800 špičkových hotelů v regionu Evropy, Středního východu a Afriky.

Energie, další plány doma, se skauty, ve firmě, to vše bylo zastaveno osudovou událostí z rána 27. 6. 2025, kdy Milan Hanuš zahynul tragicky na dálnici vinou opilého řidiče…

Čest jeho památce!

Martin Štainer

Medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého udělil v tomto týdnu rektor Michael Kohajda in memoriam Milanu Hanušovi, jednomu z členů studentského hnutí z roku 1989, který na konci letošního června tragicky zahynul. Ocenění v rektorově pracovně převzala manželka Hana v doprovodu dcer, pana Hanuše staršího a bratra Radka Hanuše, který působil na Fakultě tělesné kultury UP a byl i jejím proděkanem.

Rektor Michael Kohajda si během setkání se zájmem prohlédl dobové revoluční časopisy Přetlak vydávané v průběhu sametové revoluce studenty UP jako zdroj informací nezávislých na tehdejší vládnoucí garnituře. Šéfredaktorem Přetlaku byl právě Milan Hanuš. Archivní vydání studentského časopisu na setkání přinesl Martin Štainer, jeden z tehdejších studentských vůdců, který na svého kamaráda vzpomíná níže.

Mgr. Milan Hanuš, MBA (18. 12. 1963 – 27. 6. 2025)

Milan Hanuš byl mimořádně činorodým člověkem už jako mladý muž. Věděl, že odvaha je stav mysli, odpovědnost závazek muže, odolnost se dá cvičit velmi dobře pobytem v přírodě a empatie je potřebná pro běžný života běh.

Střední školu absolvoval v Šumperku v oboru strojírenská technologie. Začal projevovat svůj talent psát, vyprávět, organizovat. Dělal přijímací řízení na žurnalistiku v Praze, kam se ale jako člověk z politicky nespolehlivé rodiny nemohl dostat. Na Univerzitu Palackého byl přijat až po absolvování dvouleté vojenské služby v roce 1985. Na pedagogické fakultě vystudoval obor fyzika – základy techniky, který později doplnil ještě o obor angličtina.

Přirozeně se zapojil do studentského života. Propadl horolezectví, měl rád kanoistiku. V listopadu 1989 věděl přesně, kde stát. Plně se angažoval ve studentském revolučním hnutí. V prvních revolučních dnech založil s několika dalšími studenty provizorní noviny Přetlak. Bylo to v době, kdy oficiální média neinformovala pravdivě o společenském pnutí, zamlčovala, co se děje zejména v centru dění v Praze, ale i dalších městech federální republiky. Přetlak se na dobu několika týdnů stal v Olomouci a jejím okolí zcela zásadním zdrojem informací. Každý den bylo tištěno a rozšiřováno mezi lidi nové číslo. Přes noc studenti sepisovali příspěvky, editoři rozhodovali o tom, co bude publikováno, tiskaři tiskli a mnozí studenti přes den distribuovali noviny v rámci svých výjezdů. Téměř každý den docházelo i k technologickým zdokonalením, takže po několika týdnech vypadal Přetlak jako klasická oficiální tiskovina. Na tom všem měl Milan zcela zásadní zásluhy. Díky jeho přístupu a desítkám nejbližších spolupracovníků bylo možné ovlivnit myšlení desítek tisíc občanů Olomoucka ve smyslu posílení víry a odhodlání v úspěch revoluce a odstavení komunistů od moci jednou provždy! Tehdy to tak vypadalo…

V roce 1988 vstoupil Milan do Prázdninové školy Lipnice (PŠL) a začal se se zápalem jemu vlastním věnovat oblasti dobrodružné výchovy v přírodě. Organizoval kombinované expediční kurzy spojené s pobytem v přírodě (často v nejextrémnějších přírodních podmínkách), autorské a instruktorské kurzy, léta působil ve Správní radě PŠL, v letech 2011–2015 jako její předseda. V roce 2012 se stal držitelem sedmého Zlatého listu instruktora PŠL, podílel se na činnosti HORA PŠL a Nadačního fondu Dobrodružné výchovy. V létě 2018 vyslyšel nabídku vodních skautů v Hradci Králové a v září téhož roku založil 77. oddíl vodních skautů Lososi. V roce 2023 pak přístav vodních skautů Soutok. Do veškeré této činnosti nevěnoval jen mnoho času, ale i peněz. 

V roce 2001 byl spoluzakladatelem společnosti Mikenopa, a. s., v níž uplatnil své přednosti. Sebedůvěru a vytrvalost v jeho mysli. Odvahu přijímat nové výzvy, perfektní angličtinu, ale i obdiv k Baťovi a jeho schopnosti v české kotlině vybudovat něco mezinárodního. Společnost řídil 24 let. Za tu dobu se vypracovala mezi TOP 3 světové firmy poskytující vysokorychlostní internet v mezinárodních hotelových řetězcích (Marriott, Hilton, Hyatt, IHG, Rezidor). Zaměstnává 150 lidí a stará se o 800 špičkových hotelů v regionu Evropy, Středního východu a Afriky.

Energie, další plány doma, se skauty, ve firmě, to vše bylo zastaveno osudovou událostí z rána 27. 6. 2025, kdy Milan Hanuš zahynul tragicky na dálnici vinou opilého řidiče…

Čest jeho památce!

Martin Štainer

Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého polní pokus s ječmenem, při jehož vývoji použili metodu editace genomu CRISPR. Jarní ječmen se zkráceným stéblem získali pomocí nových šlechtitelských technik (NGT). Na výzkumu pracovali odborníci z Laboratoře růstových regulátorů (LRR), společného pracoviště Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Ministerstvo životního prostředí letos na jaře udělilo olomouckým vědcům povolení, díky němuž mohou nyní ověřovat vlastnosti tohoto ječmene v polních podmínkách.

Odborníci využili moderní nástroj editace genomu CRISPR/Cas9, který umožňuje „editovat“ DNA rostliny na přesně určeném místě. Díky tomu lze cíleně měnit agronomické vlastnosti rostlin, jako je například odolnost vůči chorobám nebo biotickým a abiotickým stresům. Olomoučtí vědci při vývoji ječmene pracovali s mutací genu PIL1, který je zapojen do regulace růstu rostlin v reakci na světelné podmínky. Jeho mutací se předpokládá narušení řízení růstu stébla vedoucí ke zkrácení délky částí rostlinného stonku, takzvaných internodií.

Rostlina byla získána tak, aby v jejím genomu nezůstala žádná cizorodá DNA. Liší se od původní odrůdy pouze jedinou změnou v genu PIL1. „Funkční vzorek jarního ječmene označený TL-GP-PIL1 byl nejprve pěstován ve skleníku pro geneticky modifikované organismy v režimu uzavřeného nakládání. Mutantní, editovanou linii jsme vyvinuli ve spolupráci s profesorem Peterem Heddenem z Rothamsted Research institutu v Anglii,“ uvedla Ludmila Ohnoutková z Laboratoře růstových regulátorů.

V rámci čtyřletého pokusu budou vědci na poli sledovat růstové fáze rostlin ječmene, jejich výnosy a kvalitu zrna. Součástí experimentu je i křížení nové linie s elitními českými odrůdami jarního ječmene. Projekt navazuje na předchozí výzkumy geneticky upraveného ječmene, které na přírodovědecké fakultě probíhaly v minulosti a měly za cíl zvýšit nutriční parametry ječmene.

„Současný pokus na tyto aktivity navazuje. Ukazuje cestu, kudy se může v blízké budoucnosti ubírat vývoj nových odrůd hospodářských plodin. V rámci polního pokusu budeme ve spolupráci s pracovníky katedry chemické biologie sledovat fenologické růstové fáze mutantních linií, výnosové a kvalitativní parametry,“ dodal Tomáš Vlčko, který se také podílí na výzkumu ječmene v Laboratoři růstových regulátorů.

Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého polní pokus s ječmenem, při jehož vývoji použili metodu editace genomu CRISPR. Jarní ječmen se zkráceným stéblem získali pomocí nových šlechtitelských technik (NGT). Na výzkumu pracovali odborníci z Laboratoře růstových regulátorů (LRR), společného pracoviště Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Ministerstvo životního prostředí letos na jaře udělilo olomouckým vědcům povolení, díky němuž mohou nyní ověřovat vlastnosti tohoto ječmene v polních podmínkách.

Odborníci využili moderní nástroj editace genomu CRISPR/Cas9, který umožňuje „editovat“ DNA rostliny na přesně určeném místě. Díky tomu lze cíleně měnit agronomické vlastnosti rostlin, jako je například odolnost vůči chorobám nebo biotickým a abiotickým stresům. Olomoučtí vědci při vývoji ječmene pracovali s mutací genu PIL1, který je zapojen do regulace růstu rostlin v reakci na světelné podmínky. Jeho mutací se předpokládá narušení řízení růstu stébla vedoucí ke zkrácení délky částí rostlinného stonku, takzvaných internodií.

Rostlina byla získána tak, aby v jejím genomu nezůstala žádná cizorodá DNA. Liší se od původní odrůdy pouze jedinou změnou v genu PIL1. „Funkční vzorek jarního ječmene označený TL-GP-PIL1 byl nejprve pěstován ve skleníku pro geneticky modifikované organismy v režimu uzavřeného nakládání. Mutantní, editovanou linii jsme vyvinuli ve spolupráci s profesorem Peterem Heddenem z Rothamsted Research institutu v Anglii,“ uvedla Ludmila Ohnoutková z Laboratoře růstových regulátorů.

V rámci čtyřletého pokusu budou vědci na poli sledovat růstové fáze rostlin ječmene, jejich výnosy a kvalitu zrna. Součástí experimentu je i křížení nové linie s elitními českými odrůdami jarního ječmene. Projekt navazuje na předchozí výzkumy geneticky upraveného ječmene, které na přírodovědecké fakultě probíhaly v minulosti a měly za cíl zvýšit nutriční parametry ječmene.

„Současný pokus na tyto aktivity navazuje. Ukazuje cestu, kudy se může v blízké budoucnosti ubírat vývoj nových odrůd hospodářských plodin. V rámci polního pokusu budeme ve spolupráci s pracovníky katedry chemické biologie sledovat fenologické růstové fáze mutantních linií, výnosové a kvalitativní parametry,“ dodal Tomáš Vlčko, který se také podílí na výzkumu ječmene v Laboratoři růstových regulátorů.

To foster understanding of Taiwanese society, culture, and politics among students and the academic community – that is the main goal of the Global Taiwan Chair project, whose launch was formalized at the end of July by the signing of cooperation agreement between Taiwan’s Representative to the Czech Republic, Liang-Ruey Ke, and the Rector of Palacký University, Michael Kohajda.

On 29 July, Rector Michael Kohajda and Representative Liang-Ruey Ke signed a cooperation agreement. The primary objective of this agreement was to initiate the implementation of the Global Taiwan Chair project. Palacký University in Olomouc will soon welcome Taiwanese scholars, while the project will also support research trips by scholars based in Czechia to Taiwan.

“ The initiative also includes courses and workshops focused on Taiwan. Their aim is to deepen understanding of Taiwanese society, culture, and politics among students and the academic community,” said the project’s principal investigator, Kristina Kironska from the Department of Asian Studies at the Faculty of Arts, Palacký University. She also recalled the existing Taiwan Corner at the university, which currently provides access to books and digital resources from Taiwan’s National Central Library and organizes activities that introduce Taiwanese culture and society.

“The Global Taiwan Chair project aims to further develop this cooperation, especially by broadening the academic focus on Taiwan. It should also motivate more students to engage with Taiwan-related topics,” added the social scientist, who specializes in Taiwan’s political system, human rights, and international relations, with particular attention to Taiwan’s growing role in the Indo-Pacific region. Under her leadership, the Global Taiwan Chair, which began in August and will run until June 2026, seeks to foster critical academic engagement with contemporary Taiwan, deepen institutional cooperation, and create sustainable frameworks for research and exchange initiatives.

Ing. Mgr. Kristina Kironska, Ph.D., Department of Asian Studies, Faculty of Arts, Palacký University. She is a board member of the European Association of Taiwan Studies (EATS) and served as the local organizer of the 2025 EATS annual conference, held this year at Palacký University Olomouc. Beyond her academic position, she also leads the EU–Taiwan Tracker project at the Central European Institute of Asian Studies (CEIAS), an affiliated think tank focused on Asia. Her most recent publication, Contemporary Taiwan: More than a Flashpoint (Routledge, 2025), reflects her commitment to advancing understanding of Taiwan’s international standing.

Prohloubit porozumění taiwanské společnosti, kultuře a politice mezi studenty a akademickou obcí. To je hlavní cíl projektu Global Taiwan Chair, jehož zahájení stvrdili na konci července podpisem smlouvy zástupce Taiwanu v České republice Liang-Ruey Ke a rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda a zástupce Taiwanu v České republice Liang-Ruey Ke uzavřeli 29. července dohodu o spolupráci. Základním cílem této dohody bylo obratem zahájit realizaci projektu Global Taiwan Chair. Olomoucká univerzita tak brzy přivítá taiwanské akademičky a akademiky, projekt podpoří i výzkumné pobyty badatelů a badatelek z České republiky na Taiwanu.

„Součástí iniciativy je i nabídka kurzů a workshopů zaměřených na Taiwan. Jejich cílem je prohloubit porozumění taiwanské společnosti, kultuře a politice mezi studenty a akademickou obcí,“ sdělila hlavní řešitelka uvedeného projektu Kristína Kironská z katedry asijských studií Filozofické fakulty UP. Připomněla v této souvislosti i existenci univerzitního Taiwan Corner, jenž v současné době nabízí přístup ke knihám a digitálním zdrojům z Národní centrální knihovny Taiwanu a pořádá akce přibližující taiwanskou kulturu a společnost.

„Projekt Global Taiwan Chair má za cíl tuto spolupráci dále rozvinout, a to zejména rozšířením akademického zaměření na Taiwan. Měl by zároveň motivovat více studentů k zájmu o taiwanská témata,“ doplnila sociální vědkyně, která se specializuje na politický systém Taiwanu, lidská práva a mezinárodní vztahy, přičemž zvláštní pozornost věnuje rostoucí roli Taiwanu v Indo-pacifickém regionu. Pod jejím vedením si projekt Global Taiwan Chair, jehož realizace začala již v srpnu a potrvá do června 2026, klade za cíl podporovat kritickou akademickou reflexi současného Taiwanu, prohlubovat institucionální spolupráci a vytvářet udržitelné rámce pro výzkum a výměnné programy.

Ing. Mgr. Kristína Kironská, Ph.D., katedra asijských studíí FF UP. Od roku 2023 je členkou správní rady Evropské asociace pro taiwanská studia (EATS), v roce 2025 byla organizátorkou každoroční konference EATS, která se letos konala právě v Olomouci. Kromě své akademické činnosti vede také projekt EU–Taiwan Tracker při Central European Institute of Asian Studies (CEIAS), partnerský think-tank zaměřený na Asii. Je rovněž autorkou nové publikace Contemporary Taiwan: More than a Flashpoint (Routledge, 2025), která reflektuje její dlouhodobé úsilí o zvýšení povědomí o mezinárodním postavení Taiwanu.

Prohloubit porozumění taiwanské společnosti, kultuře a politice mezi studenty a akademickou obcí. To je hlavní cíl projektu Global Taiwan Chair, jehož zahájení stvrdili na konci července podpisem smlouvy zástupce Taiwanu v České republice Liang-Ruey Ke a rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda a zástupce Taiwanu v České republice Liang-Ruey Ke uzavřeli 29. července dohodu o spolupráci. Základním cílem této dohody bylo obratem zahájit realizaci projektu Global Taiwan Chair. Olomoucká univerzita tak brzy přivítá taiwanské akademičky a akademiky, projekt podpoří i výzkumné pobyty badatelů a badatelek z České republiky na Taiwanu.

„Součástí iniciativy je i nabídka kurzů a workshopů zaměřených na Taiwan. Jejich cílem je prohloubit porozumění taiwanské společnosti, kultuře a politice mezi studenty a akademickou obcí,“ sdělila hlavní řešitelka uvedeného projektu Kristína Kironská z katedry asijských studií Filozofické fakulty UP. Připomněla v této souvislosti i existenci univerzitního Taiwan Corner, jenž v současné době nabízí přístup ke knihám a digitálním zdrojům z Národní centrální knihovny Taiwanu a pořádá akce přibližující taiwanskou kulturu a společnost.

„Projekt Global Taiwan Chair má za cíl tuto spolupráci dále rozvinout, a to zejména rozšířením akademického zaměření na Taiwan. Měl by zároveň motivovat více studentů k zájmu o taiwanská témata,“ doplnila sociální vědkyně, která se specializuje na politický systém Taiwanu, lidská práva a mezinárodní vztahy, přičemž zvláštní pozornost věnuje rostoucí roli Taiwanu v Indo-pacifickém regionu. Pod jejím vedením si projekt Global Taiwan Chair, jehož realizace začala již v srpnu a potrvá do června 2026, klade za cíl podporovat kritickou akademickou reflexi současného Taiwanu, prohlubovat institucionální spolupráci a vytvářet udržitelné rámce pro výzkum a výměnné programy.

Ing. Mgr. Kristína Kironská, Ph.D., katedra asijských studíí FF UP. Od roku 2023 je členkou správní rady Evropské asociace pro taiwanská studia (EATS), v roce 2025 byla organizátorkou každoroční konference EATS, která se letos konala právě v Olomouci. Kromě své akademické činnosti vede také projekt EU–Taiwan Tracker při Central European Institute of Asian Studies (CEIAS), partnerský think-tank zaměřený na Asii. Je rovněž autorkou nové publikace Contemporary Taiwan: More than a Flashpoint (Routledge, 2025), která reflektuje její dlouhodobé úsilí o zvýšení povědomí o mezinárodním postavení Taiwanu.

Řádek textu o délce 8,8 milionu kilometrů by vytvořila genetická data, která se podařilo přečíst ve středisku Centrální sekvenace za rok od jeho vzniku při Ústavu imunologie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Středisko sloužící všem pracovištím, která analytickou metodu sekvenování využívají, olomoucká nemocnice zřídila jako vůbec první zdravotnické zařízení v ČR.

Laboratorní technika sekvenování umožňuje přečíst jednotlivé stavební kameny (nukleotidy) lidské nukleové kyseliny (DNA, RNA) a za uplynulých dvacet let se stala nezbytným pomocníkem v diagnostice dědičných onemocněních, určení vhodného dárce pro transplantace ledvin či kostní dřeně nebo například ve výběru vhodné cílené protinádorové léčby.

„Když se v roce 2003 podařilo kompletně přečíst lidský genom, otevřela se cesta k využití znalostí o genetické výbavě lidských buněk a techniky nazývané sekvenování v medicíně. Současná medicína se již bez těchto velmi složitých analýz neobejde. S jejím klinickým využitím se setkáváme téměř ve všech lékařských oborech, kde se stávají nezbytnou součástí přesné diagnostiky a prognózy pacienta, ale slouží také pro návrh vhodné léčby, průkazu genetické rezistence na konkrétní moderní léky, monitorování léčebné odpovědi a určení rizikových pacientů, které musíme intenzivně monitorovat, neboť mají vyšší riziko komplikací nebo selhání léčby,“ vysvětlil Milan Raška, přednosta Ústavu imunologie, který je zároveň proděkanem LF UP pro zahraniční vztahy a studium General Medicine.

Jak dodal, současné znalosti a rychlý pokrok na poli precizní medicíny ukázaly, že genetické informace mohou zpřesnit diagnostiku, volbu léčby a sledování léčebné odpovědi i v dalších klinických oborech, spektrum pacientů indikovaných ke genetické analýze se tak stále rozšiřuje. Zároveň hraje významnou roli i prudký rozvoj technologie sekvenování nové generace, který tuto metodu zrychlil a zlevnil. I proto se vedení Fakultní nemocnice Olomouc vloni rozhodlo zřídit středisko Centrální sekvenace pro svá pracoviště při Ústavu imunologie pod odborným vedením Evy Kriegové a jejího týmu. Efektivní využití centrálního sekvenátoru je umožněno slučováním jednotlivých požadavků z různých pracovišť pomocí vlastní vyvinuté moderní webové aplikace CoreSEQ.

„V současné době se sekvenování DNA/RNA, která je získávána z krevních buněk pacientů s dědičnými genetickými nemocemi, z nádorových buněk nebo tkání a dalších materiálů ze všech pracovišť nemocnice, spouští minimálně dvakrát týdně. Výhodou je, že sekvenátor umožňuje efektivní ‚čtení‘ velkého množství genetických sekvencí, tedy úseků DNA, od mnoha pacientů současně v jednom běhu, a to u širokého spektra genů a s minimem vstupního materiálu. Obrovské množství generovaných výstupních dat se následně zpracovává pomocí bioinformatických přístupů a poté předává z Centrální sekvenace jednotlivým pracovištím. Pracovníci Ústavu lékařské genetiky, Hemato-onkologické kliniky, Ústavu imunologie a Ústavu klinické a molekulární patologie data dostávají k dalšímu odbornému vyhodnocení a klinické interpretaci získaných dat,“ přiblížila Eva Kriegová.

„Za rok působení střediska máme přečteno více než pět tera párů bází genetických dat, což představuje pětkrát 1012 párů bází DNA a v písmu Times New Roman velikosti 12 by text vytvořil řádek o délce 8,8 milionu kilometrů. Tato vzdálenost odpovídá třiadvacetkrát cestě na Měsíc, 219krát cestě kolem Země, nebo jedné sedmnáctině vzdálenosti ke Slunci,“ doplnila Kriegové zástupkyně Anna Petráčková.

V zařazení centrálního sekvenování do spektra rutinní laboratorní diagnostiky ve Fakultní nemocnici Olomouc hrála podle náměstka léčebné péče nemocnice Zdeňka Kojeckého intenzivní spolupráce jednotlivých vyšetřujících laboratoří. „Bez jejich odborného zázemí, sdílení praktických zkušeností a ochoty ke koordinované spolupráci by nebylo možné zajistit hladké zahájení rutinního provozu a jeho funkční začlenění do klinické praxe. Prudký rozvoj využití genetických analýz a znalost genetického profilu pacienta patří mezi nejpokročilejší řešení současné precizní diagnostiky. Jsme rádi, že naši pacienti mohou z těchto pokročilých analýz významně profitovat. Včasná a přesná identifikace ‚špatných‘ genetických variant pomáhá mimo jiné také snižovat celkové náklady na zdravotní péči,“ uvedl.