Stovky polodrahokamů nevyčíslitelné hodnoty skrývá Arcibiskupský zámek v Kroměříži. Unikátní objev učinila vědkyně Jana Zapletalová z Univerzity Palackého při zkoumání štukové výzdoby zámku. Ametysty tvoří výzdobu takzvaných grott neboli umělých jeskyní.
Arcibiskupský zámek v Kroměříži nechal na konci 17. století vystavět a vyzdobit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Zámek patří díky svému významu a uměleckým kvalitám k památkám zapsaným na seznamu světového dědictví UNESCO. Dosud však nikdo netušil, že ukrývá poklad ve formě stovek ametystů a dalších minerálů, kterými jsou vyzdobeny obě grotty – umělé jeskyně vybudované na konci 17. století v suterénu zámku.
Během vědecké práce na bohaté štukové výzdobě sal terren zámku si historička umění Jana Zapletalová všimla, že se jeskyně na některých místech neobvykle třpytí. „Byl začátek ledna a kolegové několik hodin odebírali vzorky štuků k laboratorním analýzám. Na lešení mohli pracovat jen dva, a tak jsem začala s baterkou podrobně prozkoumávat sousední potemnělé grotty. Když jsem vylezla za sochu Apollóna, která je dominantou jedné ze dvou jeskyní, všimla jsem si třpytivých odlesků. V tu chvíli mi došlo, že ametysty pod vrstvami depozitů jsou téměř všude,“ přiblížila moment objevu docentka Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP.
Umělé jeskyně, které měly napodobovat přírodu, se těšily v baroku mezi evropskou aristokracií velké popularitě. Díky vodním hříčkám a chladu sloužily k letnímu osvěžení a zábavě a zpravidla v nápadité umělecké výzdobě ukrývaly nějaké jinotajné poselství. Dekorace drahými kameny v obou kroměřížských grottách v tak velkém rozsahu je podle Jany Zapletalové světově jedinečná. Ametysty jsou společně s dalšími minerály a lasturami nejen součástí stěn a kleneb, ale v Důlní grottě jsou zabudované i v podlaze. Unikátní výzdobu nechal vytvořit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, který byl stavebníkem kroměřížského zámku a zahrad. Sám si však grotty v plné slávě neužil, jelikož zemřel těsně po jejich dokončení v roce 1695.
Ametysty byla nejvíce zdobená část Apollonovy grotty bezprostředně kolem sochy boha slunce, který alegoricky zosobňoval samotného biskupa Karla. „Na různých grafikách byl biskup spojován se zářícím kamenem či sluncem, kdy paprsky své víry a poznání přinášel duchovní i hospodářskou obnovu Moravy. Odkaz na světelnou symboliku vycházel z biskupova rodového přídomku Lichtenstein, tedy světlý či zářící kámen, který měl i v rodovém znaku. Proto ta oslnivá záře ametystů kolem sochy boha slunce, který házel šíp, tedy paprsek světla a víry do temné části grotty s drakem, plné faunů, divokých zvířat a dubových stromů,“ doplnila Zapletalová.
Ametysty objevené v kroměřížském zámku jsou tuzemského původu. Podle geologa Radka Hanuse, který se v Česku odborně věnuje výzkumu drahých kamenů a který provedl mineralogickou analýzu, pocházejí z kopce Květnice u Tišnova. V historických pramenech lze navíc dohledat, že byly na stavbu převáženy v pivních sudech.
Větší část ametystů se v minulosti ze zámku ztratila, především pak ametystová stěna za sochou Apollóna. „Zda to byl důvod, proč byl zbytek kamenů zakryt vrstvou malty, a tedy skryt očím veřejnosti, ale i odborníků, není dosud jasné, stejně jako to, v jaké době k zamaskování došlo. V padesátých letech navíc stěny překryly barevnými vrstvami žáci Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti,“ dodala docentka Zapletalová.
„Nyní je hlavním cílem Arcibiskupství olomouckého zajistit restaurování památky, abychom tyto výjimečné prostory, aktuálně v havarijním stavu, uchovali do budoucna. Od momentu samotného objevu se nám v součinnosti s řadou specialistů podařilo realizovat mineralogickou analýzu, archivní a uměleckohistorický výzkum, radiografický průzkum štukových dekorací, posouzení statiky grott, předběžné restaurátorské průzkumy, monitoring klimatu, odvlhčování prostor a 3D sken ve vysokém rozlišení, který zajistila firma G4D,“ uvedla Alena Tobolková, vedoucí památkového oddělení Arcibiskupství olomouckého, která všechny práce a průzkumy řídí a koordinuje.
„Nyní budou probíhat další průzkumy a restaurátorské práce, které potrvají řadu let. Bude nutné do nich zapojit zahraniční odborníky a sehnat finance na takto náročný postup,“ dodala Alena Tobolková. Grotty však i během studia a restaurátorských prací zůstávají pro návštěvníky částečně přístupné díky krycím podlahám a grottovým vyhlídkám, které v bezpečnostním režimu budou veřejnosti umožňovat alespoň dílčí prohlídky.
Stovky polodrahokamů nevyčíslitelné hodnoty skrývá Arcibiskupský zámek v Kroměříži. Unikátní objev učinila vědkyně Jana Zapletalová z Univerzity Palackého při zkoumání štukové výzdoby zámku. Ametysty tvoří výzdobu takzvaných grott neboli umělých jeskyní.
Arcibiskupský zámek v Kroměříži nechal na konci 17. století vystavět a vyzdobit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Zámek patří díky svému významu a uměleckým kvalitám k památkám zapsaným na seznamu světového dědictví UNESCO. Dosud však nikdo netušil, že ukrývá poklad ve formě stovek ametystů a dalších minerálů, kterými jsou vyzdobeny obě grotty – umělé jeskyně vybudované na konci 17. století v suterénu zámku.
Během vědecké práce na bohaté štukové výzdobě sal terren zámku si historička umění Jana Zapletalová všimla, že se jeskyně na některých místech neobvykle třpytí. „Byl začátek ledna a kolegové několik hodin odebírali vzorky štuků k laboratorním analýzám. Na lešení mohli pracovat jen dva, a tak jsem začala s baterkou podrobně prozkoumávat sousední potemnělé grotty. Když jsem vylezla za sochu Apollóna, která je dominantou jedné ze dvou jeskyní, všimla jsem si třpytivých odlesků. V tu chvíli mi došlo, že ametysty pod vrstvami depozitů jsou téměř všude,“ přiblížila moment objevu docentka Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty UP.
Umělé jeskyně, které měly napodobovat přírodu, se těšily v baroku mezi evropskou aristokracií velké popularitě. Díky vodním hříčkám a chladu sloužily k letnímu osvěžení a zábavě a zpravidla v nápadité umělecké výzdobě ukrývaly nějaké jinotajné poselství. Dekorace drahými kameny v obou kroměřížských grottách v tak velkém rozsahu je podle Jany Zapletalové světově jedinečná. Ametysty jsou společně s dalšími minerály a lasturami nejen součástí stěn a kleneb, ale v Důlní grottě jsou zabudované i v podlaze. Unikátní výzdobu nechal vytvořit olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna, který byl stavebníkem kroměřížského zámku a zahrad. Sám si však grotty v plné slávě neužil, jelikož zemřel těsně po jejich dokončení v roce 1695.
Ametysty byla nejvíce zdobená část Apollonovy grotty bezprostředně kolem sochy boha slunce, který alegoricky zosobňoval samotného biskupa Karla. „Na různých grafikách byl biskup spojován se zářícím kamenem či sluncem, kdy paprsky své víry a poznání přinášel duchovní i hospodářskou obnovu Moravy. Odkaz na světelnou symboliku vycházel z biskupova rodového přídomku Lichtenstein, tedy světlý či zářící kámen, který měl i v rodovém znaku. Proto ta oslnivá záře ametystů kolem sochy boha slunce, který házel šíp, tedy paprsek světla a víry do temné části grotty s drakem, plné faunů, divokých zvířat a dubových stromů,“ doplnila Zapletalová.
Ametysty objevené v kroměřížském zámku jsou tuzemského původu. Podle geologa Radka Hanuse, který se v Česku odborně věnuje výzkumu drahých kamenů a který provedl mineralogickou analýzu, pocházejí z kopce Květnice u Tišnova. V historických pramenech lze navíc dohledat, že byly na stavbu převáženy v pivních sudech.
Větší část ametystů se v minulosti ze zámku ztratila, především pak ametystová stěna za sochou Apollóna. „Zda to byl důvod, proč byl zbytek kamenů zakryt vrstvou malty, a tedy skryt očím veřejnosti, ale i odborníků, není dosud jasné, stejně jako to, v jaké době k zamaskování došlo. V padesátých letech navíc stěny překryly barevnými vrstvami žáci Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti,“ dodala docentka Zapletalová.
„Nyní je hlavním cílem Arcibiskupství olomouckého zajistit restaurování památky, abychom tyto výjimečné prostory, aktuálně v havarijním stavu, uchovali do budoucna. Od momentu samotného objevu se nám v součinnosti s řadou specialistů podařilo realizovat mineralogickou analýzu, archivní a uměleckohistorický výzkum, radiografický průzkum štukových dekorací, posouzení statiky grott, předběžné restaurátorské průzkumy, monitoring klimatu, odvlhčování prostor a 3D sken ve vysokém rozlišení, který zajistila firma G4D,“ uvedla Alena Tobolková, vedoucí památkového oddělení Arcibiskupství olomouckého, která všechny práce a průzkumy řídí a koordinuje.
„Nyní budou probíhat další průzkumy a restaurátorské práce, které potrvají řadu let. Bude nutné do nich zapojit zahraniční odborníky a sehnat finance na takto náročný postup,“ dodala Alena Tobolková. Grotty však i během studia a restaurátorských prací zůstávají pro návštěvníky částečně přístupné díky krycím podlahám a grottovým vyhlídkám, které v bezpečnostním režimu budou veřejnosti umožňovat alespoň dílčí prohlídky.
Špičková věda se dá dělat i s obyčejným bramborovým škrobem. K takovému zjištění dospěli fyzikové z Vysokého učení technického v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří zkoumali optické vlastnosti zrn bramborového škrobu. Zjistili, že škrobové zrno díky své unikátní struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a roztočit ho do světelného víru. Z fyzikálního hlediska tak škrob provádí spin-orbitální konverzi světla, dosud možnou jen s pokročilými nanotechnologiemi. Objevený mechanismus rozšiřuje možnosti pro ovládání světla a je využitelný pro senzory nové generace, přenos informace nebo kvantové počítače.
„Náš zájem o škrob vzbudily běžně dostupné snímky z polarizačního mikroskopu, ve kterých obrazy jednotlivých zrn připomínají svým tvarem Maltézský kříž. Už dlouho se ví, že tyto obrazce vznikají
v důsledku zvláštního vnitřního uspořádání škrobových zrn. My jsme se ale zaměřili na plnou optickou odezvu těchto zrn a tušili jsme, že může souviset s originálním způsobem změny polarizační rotace elektrického pole na vířivý pohyb elektromagnetické energie. V optické terminologii tato interakce představuje změnu spinu světla na jeho orbitální moment hybnosti a je v současnosti široce studována a využívána v klasické i kvantové fyzice,“ vzpomíná fyzik z VUT Petr Bouchal, který výzkum inicioval.
„Cesta k potvrzení našich představ nebyla jednoduchá. Pro plné pochopení efektů bylo nutné provést optický popis vnitřní struktury škrobového zrna. Tu tvoří přibližně kulovité slupky, jako má například cibule, které ale obsahují pravidelně uspořádané a radiálně orientované lamely. Zrno ovlivňuje světlo zvláštním způsobem. Mění optickou dráhu světla podobně jako běžná čočka, navíc ho ale tvaruje díky efektům souvisejícím se změnou polarizačního stavu světla způsobenou lamelami mířícími do středu zrna. Experimentálně prokázat souhru obou současně probíhajících efektů bylo mimořádně náročné,“ dodává Bouchal, který spolu s Radimem Chmelíkem stojí za návrhy speciálních, dříve patentovaných mikroskopů užitých v měřeních.
„Dobré porozumění interakci světla se škrobovými zrny a její věrohodný popis prokázaly možnost určit polarizační stav světla dopadajícího na zrno přímo z fokální stopy, kterou zachytí běžný detektor. Tento jednoduchý, přitom spolehlivý způsob polarizačního měření jsme experimentálně ověřili, a dokonce se pokusili o konstrukci originálního senzoru, který současně měří tvar vlnoplochy i polarizační stav světla, proměnný v jednotlivých místech vlnoplochy. Přestože tvarová nesourodost přírodních škrobových zrn znemožnila provedení experimentů v původně zamýšleném rozsahu, funkční princip senzoru se podařilo jednoznačně prokázat,“ doplňuje fyzik Petr Viewegh, který se na těchto experimentech podílel s kolegou Petrem Liškou.
„Současné snímání vlnoplochy i prostorově proměnné polarizace světla je aplikačně významné a je výzvou pro další výzkum. Rutinní měření by vyžadovalo vytvořit rozsáhlou matici ze zrn téměř identických parametrů, což s přírodním škrobem není možné. Schůdnou cestou je ale vytvoření umělé struktury, která dokonalejším způsobem napodobí optickou odezvu škrobových zrn,“ věří Viewegh, který se přípravě takových materiálů věnuje.
K výzkumu vědců z Fakulty strojního inženýrství a CEITECu VUT Petru Bouchalovi, Petru Vieweghovi, Petru Liškovi a Radimu Chmelíkovi se připojil Zdeněk Bouchal z Univerzity Palackého v Olomouci, který vytvořil teoretický rámec experimentů a provedl potřebné výpočty. Výsledkem spolupráce je článek v prestižním časopise Advanced Optical Materials s názvem Spin-Orbit Photonics with Potato Starch Lenses.
Výzkum přírodních škrobových zrn ukazuje, jak dokonalé nástroje a struktury má příroda k dispozici. „Důmyslné optické efekty, které náš výzkum odhalil, se neomezují jen na zkoumaný škrob, ale jsou vlastní široké škále struktur známých jako sferulity. Spin-orbitální efekty, které jsme teoreticky prozkoumali a experimentálně krok za krokem ověřili, jsou příslibem pro návrh nových optických součástek, senzorů a fotonických čipů a otevírají cestu k uplatnění v diagnostice materiálů nebo optických komunikacích,“ uzavírá Bouchal.
Špičková věda se dá dělat i s obyčejným bramborovým škrobem. K takovému zjištění dospěli fyzikové z Vysokého učení technického v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci, kteří zkoumali optické vlastnosti zrn bramborového škrobu. Zjistili, že škrobové zrno díky své unikátní struktuře funguje jako mikročočka, která dokáže optický svazek současně zaostřit, změnit jeho polarizaci a roztočit ho do světelného víru. Z fyzikálního hlediska tak škrob provádí spin-orbitální konverzi světla, dosud možnou jen s pokročilými nanotechnologiemi. Objevený mechanismus rozšiřuje možnosti pro ovládání světla a je využitelný pro senzory nové generace, přenos informace nebo kvantové počítače.
„Náš zájem o škrob vzbudily běžně dostupné snímky z polarizačního mikroskopu, ve kterých obrazy jednotlivých zrn připomínají svým tvarem Maltézský kříž. Už dlouho se ví, že tyto obrazce vznikají
v důsledku zvláštního vnitřního uspořádání škrobových zrn. My jsme se ale zaměřili na plnou optickou odezvu těchto zrn a tušili jsme, že může souviset s originálním způsobem změny polarizační rotace elektrického pole na vířivý pohyb elektromagnetické energie. V optické terminologii tato interakce představuje změnu spinu světla na jeho orbitální moment hybnosti a je v současnosti široce studována a využívána v klasické i kvantové fyzice,“ vzpomíná fyzik z VUT Petr Bouchal, který výzkum inicioval.
„Cesta k potvrzení našich představ nebyla jednoduchá. Pro plné pochopení efektů bylo nutné provést optický popis vnitřní struktury škrobového zrna. Tu tvoří přibližně kulovité slupky jako má například cibule, které ale obsahují pravidelně uspořádané a radiálně orientované lamely. Zrno ovlivňuje světlo zvláštním způsobem. Mění optickou dráhu světla podobně jako běžná čočka, navíc ho ale tvaruje díky efektům souvisejícím se změnou polarizačního stavu světla způsobenou lamelami mířícími do středu zrna. Experimentálně prokázat souhru obou současně probíhajících efektů bylo mimořádně náročné,“ dodává Bouchal, který spolu s Radimem Chmelíkem stojí za návrhy speciálních, dříve patentovaných mikroskopů, užitých v měřeních.
„Dobré porozumění interakci světla se škrobovými zrny a její věrohodný popis prokázaly možnost určit polarizační stav světla dopadajícího na zrno přímo z fokální stopy, kterou zachytí běžný detektor. Tento jednoduchý a přitom spolehlivý způsob polarizačního měření jsme experimentálně ověřili a dokonce se pokusili o konstrukci originálního senzoru, který současně měří tvar vlnoplochy i polarizační stav světla, proměnný v jednotlivých místech vlnoplochy. Přestože tvarová nesourodost přírodních škrobových zrn znemožnila provedení experimentů v původně zamýšleném rozsahu, funkční princip senzoru se podařilo jednoznačně prokázat,“ doplňuje fyzik Petr Viewegh, který se na těchto experimentech podílel s kolegou Petrem Liškou.
„Současné snímání vlnoplochy i prostorově proměnné polarizace světla je aplikačně významné a je výzvou pro další výzkum. Rutinní měření by vyžadovalo vytvořit rozsáhlou matici ze zrn téměř identických parametrů, což s přírodním škrobem není možné. Schůdnou cestou je ale vytvoření umělé struktury, která dokonalejším způsobem napodobí optickou odezvu škrobových zrn,“ věří Viewegh, který se přípravě takových materiálů věnuje.
K výzkumu vědců z Fakulty strojního inženýrství a CEITECu VUT Petru Bouchalovi, Petru Vieweghovi, Petru Liškovi a Radimu Chmelíkovi, se připojil Zdeněk Bouchal z Univerzity Palackého v Olomouci, který vytvořil teoretický rámec experimentů a provedl potřebné výpočty. Výsledkem spolupráce je článek v prestižním časopise Advanced Optical Materials s názvem Spin-Orbit Photonics with Potato Starch Lenses.
Výzkum přírodních škrobových zrn ukazuje, jak dokonalé nástroje a struktury má příroda k dispozici. „Důmyslné optické efekty, které náš výzkum odhalil, se neomezují jen na zkoumaný škrob, ale jsou vlastní široké škále struktur známých jako sferulity. Spin-orbitální efekty, které jsme teoreticky prozkoumali a experimentálně krok za krokem ověřili, jsou příslibem pro návrh nových optických součástek, senzorů a fotonických čipů a otevírají cestu k uplatnění v diagnostice materiálů nebo optických komunikacích,“ uzavírá Bouchal.
Po letní přestávce pokračuje od září projekt Občanské univerzity UP neboli UniON. Dobrovolníci z řad pedagogů a studentů Univerzity Palackého přednášejí zdarma posluchačům po celém regionu. Pestrá nabídka čítá na více než třicet témat z oblastí vědy, zdraví, práva či médií.
V první polovině letošního roku se projekt UniON představil v Olomouci, Přerově, Prostějově a Lipníku nad Bečvou. „Zájem o přednášky je každým rokem vyšší, letos jich naši dobrovolníci stihli uspořádat čtrnáct v rozmezí pouhých tří měsíců. Jsme rádi, že se projekt UniON nadále setkává s pozitivním přijetím ze strany posluchačů, ať už jde o studenty gymnázií a středních odborných škol, nebo o klienty domova seniorů,“ uvedla Adéla Talandová, koordinátorka UniONu z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.
Mezi oblíbená témata patří ta, zaměřená na kariéru a rozvoj vlastního potenciálu, u posluchačů rezonují i přednášky dotýkající se české společnosti a politiky. „S rozmachem umělé inteligence a sílící rolí sociálních sítí se také zvýšila poptávka po přednáškách zaměřených na kritické čtení médií,“ upozornila Adéla Talandová.
Projekt UniON vznikl před sedmi lety s cílem vytvořit platformu založenou na partnerském přístupu a vzájemném dialogu s veřejností. Za tu dobu bylo realizováno více než 100 výjezdů. Na webových stránkách Občanské univerzity je vždy aktuální seznam témat přednášek, z nich si mohou zájemci vybrat. „Pak už stačí jen zvolit žádané téma a vyplnit kontaktní formulář. Přivítáme také návrhy dalších přednášek či témat, které by naši stávající nabídku rozšířily,“ sdělila Adéla Talandová. Potenciální lektoři mohou zasílat své návrhy přednášek na e-mailovou adresu: union@upol.cz Více na union.upol.cz
Po letní přestávce pokračuje od září projekt Občanské univerzity UP neboli UniON. Dobrovolníci z řad pedagogů a studentů Univerzity Palackého přednášejí zdarma posluchačům po celém regionu. Pestrá nabídka čítá na více než třicet témat z oblastí vědy, zdraví, práva či médií.
V první polovině letošního roku se projekt UniON představil v Olomouci, Přerově, Prostějově a Lipníku nad Bečvou. „Zájem o přednášky je každým rokem vyšší, letos jich naši dobrovolníci stihli uspořádat čtrnáct v rozmezí pouhých tří měsíců. Jsme rádi, že se projekt UniON nadále setkává s pozitivním přijetím ze strany posluchačů, ať už jde o studenty gymnázií a středních odborných škol, nebo o klienty domova seniorů,“ uvedla Adéla Talandová, koordinátorka UniONu z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.
Mezi oblíbená témata patří ta, zaměřená na kariéru a rozvoj vlastního potenciálu, u posluchačů rezonují i přednášky dotýkající se české společnosti a politiky. „S rozmachem umělé inteligence a sílící rolí sociálních sítí se také zvýšila poptávka po přednáškách zaměřených na kritické čtení médií,“ upozornila Adéla Talandová.
Projekt UniON vznikl před sedmi lety s cílem vytvořit platformu založenou na partnerském přístupu a vzájemném dialogu s veřejností. Za tu dobu bylo realizováno více než 100 výjezdů. Na webových stránkách Občanské univerzity je vždy aktuální seznam témat přednášek, z nich si mohou zájemci vybrat. „Pak už stačí jen zvolit žádané téma a vyplnit kontaktní formulář. Přivítáme také návrhy dalších přednášek či témat, které by naši stávající nabídku rozšířily,“ sdělila Adéla Talandová. Potenciální lektoři mohou zasílat své návrhy přednášek na e-mailovou adresu: union@upol.cz Více na union.upol.cz
Už na konci srpna začne další cyklus prožitkových workshopů s názvem Pečuji o sebe! Kurzy, primárně určené pedagogům a různým pomáhajícím profesím, stejně tak studentům a studentkám učitelství a zároveň i dalším zájemcům, se zaměřují na duševní zdraví a wellbeing. Pedagogická fakulta UP je nabízí zdarma.
Už ve čtvrtek 28. srpna zahájí nově připravený cyklus workshop s názvem Kids´Skills. Leoš Zatloukal, kouč, terapeut a lektor, jenž působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, v něm představí metodu, která se zaměřuje na rozvoj dovedností u dětí. Uvedená metoda jim nabízí cesty, které vedou k překonání různých problémů, a to jak osobních, tak těch, které vznikají v kolektivech. V rámci workshopu se účastníci s metodou i jejími základními principy a konkrétními technikami seznámí zážitkovou formou.
Hned zkraje nového školního roku, 5. září, se pak uskuteční workshop Emoční první pomoc. Ten se zaměří na základní principy fungování nervového systému a seberegulace. Psycholožka, terapeutka a lektorka Eva Směšná v něm zájemce seznámí s protokolem pěti kroků metody EmotionAid®, díky nimž se naučí regulovat svůj nervový systém a posílí vlastní emoční stabilitu. Tyto kroky lze využít v náročných situacích nejen v osobním, ale i v profesním životě.
Připravený cyklus celkem sedmi workshopů uzavře 19. září kurz s názvem Poznej svou osobnost! V něm se jeho frekventanti seznámí s originálním didaktickým prostředkem, jenž je určený žákům druhého stupně základních a středních škol.
Většina z nabízených workshopů cyklu Pečuji o sebe! se uskuteční v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Na každý z nich je nutné se předem přihlásit, a to vyplněním registračního formuláře. Více o nabízeném cyklu a jeho jednotlivých workshopech zde.
Už na konci srpna začne další cyklus prožitkových workshopů s názvem Pečuji o sebe! Kurzy, primárně určené pedagogům a různým pomáhajícím profesím, stejně tak studentům a studentkám učitelství a zároveň i dalším zájemcům, se zaměřují na duševní zdraví a wellbeing. Pedagogická fakulta UP je nabízí zdarma.
Už ve čtvrtek 28. srpna zahájí nově připravený cyklus workshop s názvem Kids´Skills. Leoš Zatloukal, kouč, terapeut a lektor, jenž působí na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, v něm představí metodu, která se zaměřuje na rozvoj dovedností u dětí. Uvedená metoda jim nabízí cesty, které vedou k překonání různých problémů, a to jak osobních, tak těch, které vznikají v kolektivech. V rámci workshopu se účastníci s metodou i jejími základními principy a konkrétními technikami seznámí zážitkovou formou.
Hned zkraje nového školního roku, 5. září, se pak uskuteční workshop Emoční první pomoc. Ten se zaměří na základní principy fungování nervového systému a seberegulace. Psycholožka, terapeutka a lektorka Eva Směšná v něm zájemce seznámí s protokolem pěti kroků metody EmotionAid®, díky nimž se naučí regulovat svůj nervový systém a posílí vlastní emoční stabilitu. Tyto kroky lze využít v náročných situacích nejen v osobním, ale i v profesním životě.
Připravený cyklus celkem sedmi workshopů uzavře 19. září kurz s názvem Poznej svou osobnost! V něm se jeho frekventanti seznámí s originálním didaktickým prostředkem, jenž je určený žákům druhého stupně základních a středních škol.
Většina z nabízených workshopů cyklu Pečuji o sebe! se uskuteční v Uměleckém centru Univerzity Palackého. Na každý z nich je nutné se předem přihlásit, a to vyplněním registračního formuláře. Více o nabízeném cyklu a jeho jednotlivých workshopech zde.
Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.
Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.
Díl sedmý: Kam jede odpad?
V předchozích dílech seriálu jsme se už věnovali tomu, jak se dá jet z Olomouce třeba na dovolenou tak, aby naše cesta neměla přílišný na životní prostředí. Taky jsme se dozvěděli, kde nakoupit lokální a kvalitní výrobky nebo věci z druhé ruky, a tak předejít zbytečnému vzniku odpadu. Co se ale děje s odpadem, který přece jen v Olomouci vyhodíme do koše? Víte, jaká je jeho další cesta?
Portál Olomouc třídí odpad
Na městském portálu najdete informace o způsobech třídění komunálního odpadu, harmonogramy svozu i možnost objednat sběrné nádoby nebo biopopelnici. Portál rovněž nabízí mapy, jež ukazují polohu kontejnerových stanovišť a sběrných dvorů, stejně jako formuláře pro hlášení závad (např. černé skládky).
Kromě toho ale na stránce najdete také cesty jednotlivých druhů odpadů z Olomouce. Víte, že významnou část PET lahví z Olomouce zpracovává Silon, a.s., Planá nad Lužnicí, kde se z nich vyrábí silonová vlákna pro netkané textilie a další výrobky? Sklo z Olomouce zase dotřiďují ve firmě Remat glass v Klečanech u Kyjova a zpracovávají ve sklárnách v Kyjově. Podívejte se na mapy u dalších druhů odpadu.
Gastroodpad z menz se mění na energii
Není pochyb o tom, že jídlo je nejlepší sníst. I přesto se v menzách UP podle údajů z roku 2023 každoročně vyhodí na 50 tun potravin, na což upozorňovala i kampaň Udržitelné univerzity a spolku Udržitelný Palacký. Jde o nevyužitelné zbytky při přípravě, nevyzvednuté či neprodané pokrmy nebo nedojedené zbytky, které necháme na talíři.
Od roku 2023 je proto UP zapojena do projektu tridimgastro.cz, který se zaměřuje na separaci, svoz a energetické zpracování kuchyňského odpadu. Gastroodpad z menz putuje do bioplynové stanice společnosti Energy financial group (EFG) Rapotín u Šumperka, kde je ekologicky využit k výrobě nízkoemisního tepla, elektřiny, hnojiva a biometanu. Díky této spolupráci se namísto skládkování smysluplně využije jako obnovitelný zdroj.
Další díly seriálu Udržitelné léto s UP:
1. Jedeme na dovolenou
2. Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech
3. Udržitelné nakupování v Olomouci
4. Udržitelná móda – autorská i z druhé ruky
5. Podporujeme život ve svém okolí
6. Aktivní dovolená na místech pro přírodu
Léto, prázdniny a dovolené jsou ideálním časem, kdy můžeme zpomalit, nadechnout se a zamyslet se i nad věcmi, které během roku snadno přehlížíme. Třeba nad tím, jakým způsobem žijeme – co jíme, jak cestujeme, kde a jak nakupujeme, kolik odpadu za sebou zanecháváme.
Udržitelnost a odpovědné chování jsou aktuálním tématem v celé společnosti a ani naše univerzita nestojí stranou. Možná si ale kladete otázku: co s tím můžu udělat já? Právě o tom bude náš letní seriál. V osmi krátkých článcích vám nabídneme konkrétní a snadno použitelné tipy, jak žít udržitelněji – doma, na cestách i v práci.
Díl sedmý: Kam jede odpad?
V předchozích dílech seriálu jsme se už věnovali tomu, jak se dá jet z Olomouce třeba na dovolenou tak, aby naše cesta neměla přílišný na životní prostředí. Taky jsme se dozvěděli, kde nakoupit lokální a kvalitní výrobky nebo věci z druhé ruky, a tak předejít zbytečnému vzniku odpadu. Co se ale děje s odpadem, který přece jen v Olomouci vyhodíme do koše? Víte, jaká je jeho další cesta?
Portál Olomouc třídí odpad
Na městském portálu najdete informace o způsobech třídění komunálního odpadu, harmonogramy svozu i možnost objednat sběrné nádoby nebo biopopelnici. Portál rovněž nabízí mapy, jež ukazují polohu kontejnerových stanovišť a sběrných dvorů, stejně jako formuláře pro hlášení závad (např. černé skládky).
Kromě toho ale na stránce najdete také cesty jednotlivých druhů odpadů z Olomouce. Víte, že významnou část PET lahví z Olomouce zpracovává Silon, a.s., Planá nad Lužnicí, kde se z nich vyrábí silonová vlákna pro netkané textilie a další výrobky? Sklo z Olomouce zase dotřiďují ve firmě Remat glass v Klečanech u Kyjova a zpracovávají ve sklárnách v Kyjově. Podívejte se na mapy u dalších druhů odpadu.
Gastroodpad z menz se mění na energii
Není pochyb o tom, že jídlo je nejlepší sníst. I přesto se v menzách UP podle údajů z roku 2023 každoročně vyhodí na 50 tun potravin, na což upozorňovala i kampaň Udržitelné univerzity a spolku Udržitelný Palacký. Jde o nevyužitelné zbytky při přípravě, nevyzvednuté či neprodané pokrmy nebo nedojedené zbytky, které necháme na talíři.
Od roku 2023 je proto UP zapojena do projektu tridimgastro.cz, který se zaměřuje na separaci, svoz a energetické zpracování kuchyňského odpadu. Gastroodpad z menz putuje do bioplynové stanice společnosti Energy financial group (EFG) Rapotín u Šumperka, kde je ekologicky využit k výrobě nízkoemisního tepla, elektřiny, hnojiva a biometanu. Díky této spolupráci se namísto skládkování smysluplně využije jako obnovitelný zdroj.
Další díly seriálu Udržitelné léto s UP:
1. Jedeme na dovolenou
2. Sdílená doprava – po Olomouci i Kanárských ostrovech
3. Udržitelné nakupování v Olomouci
4. Udržitelná móda – autorská i z druhé ruky
5. Podporujeme život ve svém okolí
6. Aktivní dovolená na místech pro přírodu
Chcete vědět, co obnáší práce v psím útulku, jak se uklízí hrad nebo jak se správně pečuje o vinohrad? To všechno můžete zjistit, pokud se 16. září zapojíte do Zaměstnaneckého dobrovolnického dne Univerzity Palackého. Právě byly spuštěny registrace, a tak si můžete vybrat, kam svou aktivitu namíříte.
Speciální dobrovolnický den, během něhož mohou zaměstnanci organizovaně pomáhat, pořádá univerzita již třetím rokem. Stejně jako v minulých ročnících spojí síly lidé ze tří důležitých institucí – univerzity, Olomouckého kraje a Magistrátu města Olomouce. „Letos jsme Zaměstnanecký dobrovolnický den naplánovali už na září, ještě před zahájením semestru. Věříme, že se díky tomu budou moci zapojit ve větší míře i kolegové z fakult a že jsme zvýšili šance na krásné počasí,“ říká Vladimíra Sedláčková, manažerka Dobrovolnického centra UP.
Loňský ročník se nesl ve znamení pomoci po povodni, velká část aktivit směřovala na Jesenicko poničené velkou vodou. „Loni jsme si proto nemohli vyzkoušet některé novinky mezi dobrovolnickými příležitostmi, například Státní hrad Šternberk. Ten jsme letos zařadili, takže kdo bude chtít pomoct s úpravou zeleně v hradním parku nebo přímo v interiéru této památky, má šanci. Novinek je ale víc. Vyrazíme například uklízet i do psího útulku v Olomouci – Neředíně,“ vybírá z možností pro více než dvě stovky zájemců manažerka Dobrovolnického centra UP.
Nabídka příležitostí je pestrá. Kromě hradu a útulku potřebuje ochotné pomocníky také Hospic na Svatém Kopečku, Výstaviště Flora, Zoo, Sluňákov, Arcibiskupské lesy a statky nebo hřbitov v Neředíně. „Jsem také moc ráda, že část našich dobrovolníků vyjede pomoci do Akademického sadu ve Slatinkách, který je krásným dobrovolnickým projektem, na jehož vzniku se podíleli naši studenti a kolegové z přírodovědecké fakulty,“ připomíná Vladimíra Sedláčková.
Dobrovolníci budou na všech místech povětšinou upravovat zeleň nebo uklízet vnitřní prostory či areály. Na místě vždy dostanou potřebné vybavení, v případě aktivit mimo Olomouc bude zajištěn společný odvoz. Každé místo bude mít svého koordinátora. Zaměstnanci, kteří se zúčastní dobrovolnického dne, budou mít rektorské volno.
Třetí ročník Zaměstnaneckého dobrovolnického dne Univerzity Palackého
Akci pořádá Dobrovolnické centrum UP ve spolupráci s Krajským úřadem Olomouckého kraje a Statutárním městem Olomouc.
Chcete vědět, co obnáší práce v psím útulku, jak se uklízí hrad nebo jak se správně pečuje o vinohrad? To všechno můžete zjistit, pokud se 16. září zapojíte do Zaměstnaneckého dobrovolnického dne Univerzity Palackého. Právě byly spuštěny registrace, a tak si můžete vybrat, kam svou aktivitu namíříte.
Speciální dobrovolnický den, během něhož mohou zaměstnanci organizovaně pomáhat, pořádá univerzita již třetím rokem. Stejně jako v minulých ročnících spojí síly lidé ze tří důležitých institucí – univerzity, Olomouckého kraje a Magistrátu města Olomouce. „Letos jsme Zaměstnanecký dobrovolnický den naplánovali už na září, ještě před zahájením semestru. Věříme, že se díky tomu budou moci zapojit ve větší míře i kolegové z fakult a že jsme zvýšili šance na krásné počasí,“ říká Vladimíra Sedláčková, manažerka Dobrovolnického centra UP.
Loňský ročník se nesl ve znamení pomoci po povodni, velká část aktivit směřovala na Jesenicko poničené velkou vodou. „Loni jsme si proto nemohli vyzkoušet některé novinky mezi dobrovolnickými příležitostmi, například Státní hrad Šternberk. Ten jsme letos zařadili, takže kdo bude chtít pomoct s úpravou zeleně v hradním parku nebo přímo v interiéru této památky, má šanci. Novinek je ale víc. Vyrazíme například uklízet i do psího útulku v Olomouci – Neředíně,“ vybírá z možností pro více než dvě stovky zájemců manažerka Dobrovolnického centra UP.
Nabídka příležitostí je pestrá. Kromě hradu a útulku potřebuje ochotné pomocníky také Hospic na Svatém Kopečku, Výstaviště Flora, Zoo, Sluňákov, Arcibiskupské lesy a statky nebo hřbitov v Neředíně. „Jsem také moc ráda, že část našich dobrovolníků vyjede pomoci do Akademického sadu ve Slatinkách, který je krásným dobrovolnickým projektem, na jehož vzniku se podíleli naši studenti a kolegové z přírodovědecké fakulty,“ připomíná Vladimíra Sedláčková.
Dobrovolníci budou na všech místech povětšinou upravovat zeleň nebo uklízet vnitřní prostory či areály. Na místě vždy dostanou potřebné vybavení, v případě aktivit mimo Olomouc bude zajištěn společný odvoz. Každé místo bude mít svého koordinátora. Zaměstnanci, kteří se zúčastní dobrovolnického dne, budou mít rektorské volno.
Třetí ročník Zaměstnaneckého dobrovolnického dne Univerzity Palackého
Akci pořádá Dobrovolnické centrum UP ve spolupráci s Krajským úřadem Olomouckého kraje a Statutárním městem Olomouc.
Jak se semena dokážou probudit k životu, i když mají k dispozici málo vody? Právě to se snaží zjistit nový výzkumný projekt katedry botaniky přírodovědecké fakulty. Pod vedením Petra Smýkala na něm spolupracují odborníci z kateder botaniky, biochemie, biofyziky a geoinformatiky. Jako modelový druh si vybrali hrách. Projekt potrvá 25 měsíců a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ho podpořilo částkou 3,4 milionu korun. Výsledky jejich vědecké práce pomohou při šlechtění odrůd zemědělských plodin odolných vůči suchu.
Načasování a úspěšnost klíčení semen je zásadním krokem v životním cyklu každé rostliny. Nízká klíčivost, slabé vzcházení a špatné zakládání porostů patří mezi hlavní překážky v zemědělské produkci a s postupující změnou klimatu budou tato rizika narůstat. Elitní moderní odrůdy plodin často nedokážou těmto výzvám čelit, zatímco plané druhy a tradiční krajové odrůdy se během svého vývoje přirozeně přizpůsobily místním podmínkám, včetně období sucha.
„Fáze klíčení je pro rostliny velmi citlivým obdobím, nedostatek vody v tomto čase může rozhodnout o úspěchu nebo neúspěchu celé sklizně,“ vysvětlil profesor Petr Smýkal z katedry botaniky. V laboratoři proto budou odborníci simulovat podmínky osmotického stresu a sledovat, jak různé genotypy hrachu reagují. Data z fyziologických, biochemických a biofyzikálních měření propojí s analýzou prostředí pomocí geoinformačních nástrojů a modelování.
Vědci se zaměří na biologickou a genetickou rozmanitost hrachu, včetně tzv. krajových odrůd, které si uchovaly cenné adaptační vlastnosti díky dlouhodobému vývoji v různých podmínkách. Vybrané genotypy budou navíc zařazeny do probíhajících sekvenačních projektů na partnerských zahraničních pracovištích. Výsledky výzkumu by mohly pomoci vyšlechtit nové, odolnější odrůdy a nabídnout strategie, jak minimalizovat dopady klimatických změn na zemědělství. Úspěšné klíčení v náročných podmínkách je totiž prvním krokem k posílení potravinové bezpečnosti pro budoucí generace.
Jedním z hlavních úkolů současného zemědělství je zajistit dostatek kvalitní potravy pro stále rostoucí populaci, a to i v době klimatických změn a ubývajících přírodních zdrojů. Zemědělství proto musí být nejen produktivní, ale také odolné vůči extrémnímu počasí. Projekt navazuje na evropskou výzkumnou iniciativu COST akce DIVERSICROP, která usiluje o vyšší odolnost plodin vůči suchu a vysokým teplotám.
Jak se semena dokážou probudit k životu, i když mají k dispozici málo vody? Právě to se snaží zjistit nový výzkumný projekt katedry botaniky přírodovědecké fakulty. Pod vedením Petra Smýkala na něm spolupracují odborníci z kateder botaniky, biochemie, biofyziky a geoinformatiky. Jako modelový druh si vybrali hrách. Projekt potrvá 25 měsíců a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ho podpořilo částkou 3,4 milionu korun. Výsledky jejich vědecké práce pomohou při šlechtění odrůd zemědělských plodin odolných vůči suchu.
Načasování a úspěšnost klíčení semen je zásadním krokem v životním cyklu každé rostliny. Nízká klíčivost, slabé vzcházení a špatné zakládání porostů patří mezi hlavní překážky v zemědělské produkci a s postupující změnou klimatu budou tato rizika narůstat. Elitní moderní odrůdy plodin často nedokážou těmto výzvám čelit, zatímco plané druhy a tradiční krajové odrůdy se během svého vývoje přirozeně přizpůsobily místním podmínkám, včetně období sucha.
„Fáze klíčení je pro rostliny velmi citlivým obdobím, nedostatek vody v tomto čase může rozhodnout o úspěchu nebo neúspěchu celé sklizně,“ vysvětlil profesor Petr Smýkal z katedry botaniky. V laboratoři proto budou odborníci simulovat podmínky osmotického stresu a sledovat, jak různé genotypy hrachu reagují. Data z fyziologických, biochemických a biofyzikálních měření propojí s analýzou prostředí pomocí geoinformačních nástrojů a modelování.
Vědci se zaměří na biologickou a genetickou rozmanitost hrachu, včetně tzv. krajových odrůd, které si uchovaly cenné adaptační vlastnosti díky dlouhodobému vývoji v různých podmínkách. Vybrané genotypy budou navíc zařazeny do probíhajících sekvenačních projektů na partnerských zahraničních pracovištích. Výsledky výzkumu by mohly pomoci vyšlechtit nové, odolnější odrůdy a nabídnout strategie, jak minimalizovat dopady klimatických změn na zemědělství. Úspěšné klíčení v náročných podmínkách je totiž prvním krokem k posílení potravinové bezpečnosti pro budoucí generace.
Jedním z hlavních úkolů současného zemědělství je zajistit dostatek kvalitní potravy pro stále rostoucí populaci, a to i v době klimatických změn a ubývajících přírodních zdrojů. Zemědělství proto musí být nejen produktivní, ale také odolné vůči extrémnímu počasí. Projekt navazuje na evropskou výzkumnou iniciativu COST akce DIVERSICROP, která usiluje o vyšší odolnost plodin vůči suchu a vysokým teplotám.
Mezioborová věda. Na bádání Sagara Sanjaye Aryae sedí tato charakteristika jako poklička na hrnec. V CATRIN Univerzity Palackého díky podpoře MSCA Postdoctoral Fellowships propojuje biologii a materiálové vědy s cílem přispět k řešení globálních výzev, jako jsou například dopady klimatických změn na zemědělské plodiny.
„Můj výzkum se zaměřuje na bioinženýrství, nanomateriály, biosenzory a interakce rostlin s prostředím. V CATRIN se chci dále zaměřit na pochopení toho, jak rostliny reagují na klimatické a nutriční změny prostřednictvím elektrických signálů. Chci také vyvíjet nové, přírodou inspirované senzory pro environmentální monitoring – a to jak na Zemi, tak v mimozemských podmínkách,“ uvedl výzkumník původem z Indie, který působil také v Austrálii či Spojených arabských emirátech a má zkušenosti nejen z akademického, ale i komerčního prostředí.
Na Univerzitě Palackého pracuje od konce loňského roku. „CATRIN jsem si vybral kvůli její pověsti v oblasti špičkového výzkumu v bioinženýrství, nanotechnologiích a fenotypizaci rostlin. Velkým lákadlem byla i možnost spolupráce s vědci, jako jsou Lukáš Spíchal a Radek Zbořil, jejichž práci v oblasti fenotypizace rostlin a katalýzy na bázi nanomateriálů dlouhodobě obdivuji. CATRIN je velmi podpůrné a spolupracující prostředí s interdisciplinárním zázemím a špičkovým vybavením, což se skvěle potkává s mými plány a ambicemi,“ doplnil. Rád by navázal na předchozí práce a propojil laboratorní výsledky s globálními potřebami. Ať už jde o využití biohybridních nanomateriálů v boji proti bakteriálním infekcím, vývoj platforem pro testování antimikrobiální aktivity, nebo rozvoj nanomateriálů, které dokáží spouštět obranné mechanismy rostlin pro udržitelné zemědělství ve větším měřítku.
Propojení biologie a materiálové vědy ho fascinuje. „Je úžasné, že můžeme využívat biokompatibilní materiály, nanotechnologie a 3D tisk k interakci se složitými biologickými systémy, a to s neuvěřitelnou přesností. Nanomateriály dokážou proniknout do buněk, doručovat léčiva nebo monitorovat molekulární děje – a tím nám umožňují lépe porozumět buněčným procesům. Díky pokročilým zobrazovacím technologiím vidíme biologické struktury až na atomární úrovni. Je úžasné, jak hluboko můžeme proniknout do samotné podstaty života,“ líčí mladý výzkumník přínosy současné vědy.
Za své dosavadní největší úspěchy považuje například loňský zisk Young Academic Award od Evropské membránové společnosti, ale těší ho i skutečnost, že výsledky jeho práce využívají zemědělci ve Španělsku ke zvýšení výnosu vinné révy. „Nicméně za svůj největší úspěch považuji inspirativní lidi kolem sebe. Byli mi oporou v těžkých chvílích a dodnes mě motivují – zejména moji mentoři z PhD a postdoktorandských stáží, rodina a přátelé. Mám obrovské štěstí, že je mám.“
Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.
Mezioborová věda. Na bádání Sagara Sanjaye Aryae sedí tato charakteristika jako poklička na hrnec. V CATRIN Univerzity Palackého díky podpoře MSCA Postdoctoral Fellowships propojuje biologii a materiálové vědy s cílem přispět k řešení globálních výzev, jako jsou například dopady klimatických změn na zemědělské plodiny.
„Můj výzkum se zaměřuje na bioinženýrství, nanomateriály, biosenzory a interakce rostlin s prostředím. V CATRIN se chci dále zaměřit na pochopení toho, jak rostliny reagují na klimatické a nutriční změny prostřednictvím elektrických signálů. Chci také vyvíjet nové, přírodou inspirované senzory pro environmentální monitoring – a to jak na Zemi, tak v mimozemských podmínkách,“ uvedl výzkumník původem z Indie, který působil také v Austrálii či Spojených arabských emirátech a má zkušenosti nejen z akademického, ale i komerčního prostředí.
Na Univerzitě Palackého pracuje od konce loňského roku. „CATRIN jsem si vybral kvůli její pověsti v oblasti špičkového výzkumu v bioinženýrství, nanotechnologiích a fenotypizaci rostlin. Velkým lákadlem byla i možnost spolupráce s vědci, jako jsou Lukáš Spíchal a Radek Zbořil, jejichž práci v oblasti fenotypizace rostlin a katalýzy na bázi nanomateriálů dlouhodobě obdivuji. CATRIN je velmi podpůrné a spolupracující prostředí s interdisciplinárním zázemím a špičkovým vybavením, což se skvěle potkává s mými plány a ambicemi,“ doplnil. Rád by navázal na předchozí práce a propojil laboratorní výsledky s globálními potřebami. Ať už jde o využití biohybridních nanomateriálů v boji proti bakteriálním infekcím, vývoj platforem pro testování antimikrobiální aktivity, nebo rozvoj nanomateriálů, které dokáží spouštět obranné mechanismy rostlin pro udržitelné zemědělství ve větším měřítku.
Propojení biologie a materiálové vědy ho fascinuje. „Je úžasné, že můžeme využívat biokompatibilní materiály, nanotechnologie a 3D tisk k interakci se složitými biologickými systémy, a to s neuvěřitelnou přesností. Nanomateriály dokážou proniknout do buněk, doručovat léčiva nebo monitorovat molekulární děje – a tím nám umožňují lépe porozumět buněčným procesům. Díky pokročilým zobrazovacím technologiím vidíme biologické struktury až na atomární úrovni. Je úžasné, jak hluboko můžeme proniknout do samotné podstaty života,“ líčí mladý výzkumník přínosy současné vědy.
Za své dosavadní největší úspěchy považuje například loňský zisk Young Academic Award od Evropské membránové společnosti, ale těší ho i skutečnost, že výsledky jeho práce využívají zemědělci ve Španělsku ke zvýšení výnosu vinné révy. „Nicméně za svůj největší úspěch považuji inspirativní lidi kolem sebe. Byli mi oporou v těžkých chvílích a dodnes mě motivují – zejména moji mentoři z PhD a postdoktorandských stáží, rodina a přátelé. Mám obrovské štěstí, že je mám.“
Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.
Zájemci mohou v olomouckém dómu a v Arcibiskupském paláci během léta navštívit tři výstavy přibližující střípky z historie i běžnou současnost církve. K vidění jsou liturgické textilie, porcelán z biskupských sbírek a také fotografie zachycující nedávné významné církevní události.
Dvě z výstav jsou k vidění v katedrále sv. Václava. V chrámové lodi, která je pro veřejnost otevřena každý den (viz web), návštěvníci mohou díky velkoformátových fotografií nahlédnout do současného života církve. Záběry od fotografů ze společenství Člověk a víra představují průřez významnými církevními událostmi minulého roku.
V kryptě katedrály je pak umístěna výstava Ke cti a slávě Boha nejlepšího a největšího, kterou připravila Cyrilometodějská teologická fakulta UP s Muzeem umění Olomouc a Římskokatolickou farností sv. Václava a která prostřednictvím výběru liturgických textilií a dalších předmětů přibližuje mimořádnou osobnost barokní Olomouce, kanovníka Jiřího Jindřicha rytíře z Mayerswaldu. „Své kněžské poslání propojoval s intelektuální erudicí i diplomatickou obratností. Vynikal výjimečným kulturním rozhledem a vkusem, byl vášnivým sběratelem, a především štědrým mecenášem. Na podporu umění a liturgie neváhal věnovat nemalé finanční prostředky a s jeho jménem byl spojen ambiciózní projekt barokizace interiéru katedrály, který ji proměnil v prostor plný barev, zlata a drahocenných materiálů,“ uvedla autorka výstavy Helena Zápalková.
Výstavu, která je součástí projektu CMTF UP Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení (o projektu více zde), je v kryptě možné navštívit do 14. září, a sice do konce srpna vždy od středy do soboty v čase 10–13 a 14–17 hod. a v neděli mezi 14. a 17. hod. V ostatní dny pak po předchozí domluvě na tel. 731 402 036.
Křehká krása: Porcelán a slonovina ze sbírek olomouckých arcibiskupů – tak se jmenuje třetí z aktuálních výstav, za kterou mohou zájemci až do konce října vyrazit do Arcibiskupského paláce. Představuje zajímavosti ze světa porcelánu a slonoviny, přičemž návštěvníci se mimo jiné dozví, jak poznat prý míšeňský porcelán nebo jak se liší majolika a fajáns. K vidění jsou i předměty z tzv. Prečanova pokladu, který byl v době totality zazděn v přízemí paláce. Výstavu je možné zhlédnout v rámci komentované prohlídky reprezentačních sálů anebo samostatně po předchozí domluvě. Více na webu Arcibiskupského paláce.
Zájemci mohou v olomouckém dómu a v Arcibiskupském paláci během léta navštívit tři výstavy přibližující střípky z historie i běžnou současnost církve. K vidění jsou liturgické textilie, porcelán z biskupských sbírek a také fotografie zachycující nedávné významné církevní události.
Dvě z výstav jsou k vidění v katedrále sv. Václava. V chrámové lodi, která je pro veřejnost otevřena každý den (viz web), návštěvníci mohou díky velkoformátových fotografií nahlédnout do současného života církve. Záběry od fotografů ze společenství Člověk a víra představují průřez významnými církevními událostmi minulého roku.
V kryptě katedrály je pak umístěna výstava Ke cti a slávě Boha nejlepšího a největšího, kterou připravila Cyrilometodějská teologická fakulta UP s Muzeem umění Olomouc a Římskokatolickou farností sv. Václava a která prostřednictvím výběru liturgických textilií a dalších předmětů přibližuje mimořádnou osobnost barokní Olomouce, kanovníka Jiřího Jindřicha rytíře z Mayerswaldu. „Své kněžské poslání propojoval s intelektuální erudicí i diplomatickou obratností. Vynikal výjimečným kulturním rozhledem a vkusem, byl vášnivým sběratelem, a především štědrým mecenášem. Na podporu umění a liturgie neváhal věnovat nemalé finanční prostředky a s jeho jménem byl spojen ambiciózní projekt barokizace interiéru katedrály, který ji proměnil v prostor plný barev, zlata a drahocenných materiálů,“ uvedla autorka výstavy Helena Zápalková.
Výstavu, která je součástí projektu CMTF UP Sakrální objekty: prezentace, péče a zhodnocení (o projektu více zde), je v kryptě možné navštívit do 14. září, a sice do konce srpna vždy od středy do soboty v čase 10–13 a 14–17 hod. a v neděli mezi 14. a 17. hod. V ostatní dny pak po předchozí domluvě na tel. 731 402 036.
Křehká krása: Porcelán a slonovina ze sbírek olomouckých arcibiskupů – tak se jmenuje třetí z aktuálních výstav, za kterou mohou zájemci až do konce října vyrazit do Arcibiskupského paláce. Představuje zajímavosti ze světa porcelánu a slonoviny, přičemž návštěvníci se mimo jiné dozví, jak poznat prý míšeňský porcelán nebo jak se liší majolika a fajáns. K vidění jsou i předměty z tzv. Prečanova pokladu, který byl v době totality zazděn v přízemí paláce. Výstavu je možné zhlédnout v rámci komentované prohlídky reprezentačních sálů anebo samostatně po předchozí domluvě. Více na webu Arcibiskupského paláce.
Projekt Olomoucké aglomerace a Univerzity Palackého zaměřený na posílení inovačního prostředí a propojení vědy, výzkumu a podnikání byl zařazen mezi šest nejlepších českých projektů realizovaných v rámci Integrovaných územních investic (ITI) v programovém období 2014–2020. Kromě Olomouce se na prestižní seznam dostaly také projekty z Brna, Pardubic, Ostravy a Prahy.
Vybrané projekty se staly součástí celoevropské databáze Urban Practices a byly prezentovány na stánku European Urban Initiative (EUI) během prestižního Cities Forum 2025 v polském Krakově.
Z diskotéky živým srdcem inovacíCentrum inovací a transferu technologií Univerzity Palackého, veřejnosti spíše známé jako Envelopa Hub, je ukázkovým příkladem úspěšné proměny. Z kdysi chátrající budovy bývalé diskotéky a nočního klubu Envelopa vzniklo moderní, udržitelné a zelení obklopené centrum plné života. Dnes slouží jako coworkingový prostor, vědeckotechnický park a inovační zázemí pro oblast zdravotnictví a informačních technologií. Envelopa Hub s výzkumnými pracovišti, laboratořemi a kancelářemi se nachází v těsné blízkosti univerzitního kampusu a je dynamickým centrem pro propojování výzkumu, vzdělávání a podnikání. „Cílem projektu bylo zintenzivnit spolupráci mezi Univerzitou Palackého a místními firmami, podpořit vznik startupů a rozvíjet obory s vysokým inovačním potenciálem jako je optika, zdravotnictví, informační technologie nebo nové materiály. Díky tomu mají dnes studenti i akademici možnost přímo spolupracovat s podniky a proměňovat výsledky výzkumu v konkrétní řešení,“ uvedl tematický koordinátor ITI Olomoucké aglomerace Ondřej Lakomý.
Tři pilíře Envelopa Hubu
Cesta k inovaci nikdy nebyla dostupnější
Právě v této unikátní infrastruktuře vznikl projekt, který firmám nabízí to nejcennější: čas, peníze a přístup k moderním technologiím. „Malé a střední podniky, startupy i spin-offy mají možnost využít špičkové služby s až 75% finanční podporou, od technologických konzultací, přes testování prototypů, poradenství k digitální transformaci, až po napojení na evropské inovační sítě,“ doplnil Lakomý.
Envelopa Hub není pouze regionálním úspěchem. Představuje model, který lze snadno přenést i do dalších, zejména univerzitních měst, kde často chátrají obdobně nevyužité objekty. Projekt se od počátku opíral o využití existujícího objektu, jehož radikální proměna přinesla moderní řešení s respektem k místnímu kontextu. Zvolený přístup umožnil ekologičtější, rychlejší a ekonomicky výhodnější řešení, které dnes významně přispívá ke kultivaci inovačního prostředí v Olomoucké aglomeraci.
Projekt byl realizován od října 2020 do září 2023 v celkem 5 etapách. Investici do centra ve výši více než 200 mil. Kč přinesly do regionu Integrované územní investice (ITI) Olomoucké aglomerace, z čehož dotace EU z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost činila přes 150 mil. Kč.
Projekt Olomoucké aglomerace a Univerzity Palackého zaměřený na posílení inovačního prostředí a propojení vědy, výzkumu a podnikání byl zařazen mezi šest nejlepších českých projektů realizovaných v rámci Integrovaných územních investic (ITI) v programovém období 2014–2020. Kromě Olomouce se na prestižní seznam dostaly také projekty z Brna, Pardubic, Ostravy a Prahy.
Vybrané projekty se staly součástí celoevropské databáze Urban Practices a byly prezentovány na stánku European Urban Initiative (EUI) během prestižního Cities Forum 2025 v polském Krakově.
Z diskotéky živým srdcem inovacíCentrum inovací a transferu technologií Univerzity Palackého, veřejnosti spíše známé jako Envelopa Hub, je ukázkovým příkladem úspěšné proměny. Z kdysi chátrající budovy bývalé diskotéky a nočního klubu Envelopa vzniklo moderní, udržitelné a zelení obklopené centrum plné života. Dnes slouží jako coworkingový prostor, vědeckotechnický park a inovační zázemí pro oblast zdravotnictví a informačních technologií. Envelopa Hub s výzkumnými pracovišti, laboratořemi a kancelářemi se nachází v těsné blízkosti univerzitního kampusu a je dynamickým centrem pro propojování výzkumu, vzdělávání a podnikání. „Cílem projektu bylo zintenzivnit spolupráci mezi Univerzitou Palackého a místními firmami, podpořit vznik startupů a rozvíjet obory s vysokým inovačním potenciálem jako je optika, zdravotnictví, informační technologie nebo nové materiály. Díky tomu mají dnes studenti i akademici možnost přímo spolupracovat s podniky a proměňovat výsledky výzkumu v konkrétní řešení,“ uvedl tematický koordinátor ITI Olomoucké aglomerace Ondřej Lakomý.
Tři pilíře Envelopa Hubu
Cesta k inovaci nikdy nebyla dostupnější
Právě v této unikátní infrastruktuře vznikl projekt, který firmám nabízí to nejcennější: čas, peníze a přístup k moderním technologiím. „Malé a střední podniky, startupy i spin-offy mají možnost využít špičkové služby s až 75% finanční podporou, od technologických konzultací, přes testování prototypů, poradenství k digitální transformaci, až po napojení na evropské inovační sítě,“ doplnil Lakomý.
Envelopa Hub není pouze regionálním úspěchem. Představuje model, který lze snadno přenést i do dalších, zejména univerzitních měst, kde často chátrají obdobně nevyužité objekty. Projekt se od počátku opíral o využití existujícího objektu, jehož radikální proměna přinesla moderní řešení s respektem k místnímu kontextu. Zvolený přístup umožnil ekologičtější, rychlejší a ekonomicky výhodnější řešení, které dnes významně přispívá ke kultivaci inovačního prostředí v Olomoucké aglomeraci.
Projekt byl realizován od října 2020 do září 2023 v celkem 5 etapách. Investici do centra ve výši více než 200 mil. Kč přinesly do regionu Integrované územní investice (ITI) Olomoucké aglomerace, z čehož dotace EU z programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost činila přes 150 mil. Kč.