Agregátor zdrojů

Uznávaný neuropatolog zaměřující se na neurodegenerativní onemocnění Gabor G. Kovacs se stal hostujícím profesorem Lékařské fakulty UP. Jmenovací dekret převzal z rukou rektora Martina Procházky v sále Arcidiecézního muzea Olomouc, kde následně také proslovil svou inaugurační přednášku.

„Je to pro mě velká čest být hostujícím profesorem jedné z nejstarších univerzit v České republice. Velmi vám za tuto poctu děkuji,“ uvedl Gabor G. Kovacs po převzetí dekretu v Mozarteu před publikem, které tvořili vedle zástupců vedení univerzity především lékaři a vědci Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc a také nemálo studentů medicíny či lékařských doktorských programů.

Nového hostujícího profesora přítomným představil děkan LF UP Milan Kolář a přednosta Neurologické kliniky LF UP a FNOL Petr Kaňovský. Gabor G. Kovacs působí jako profesor na Ústavu laboratorní medicíny a patobiologie na University of Toronto, je také konzultantem v Programu laboratorní medicíny na University Health Network a hlavním investigátorem v Tanzově centru pro výzkum neurodegenerativních onemocnění. Jeho hlavním výzkumným zájmem je neuropatologie neurodegenerativních onemocnění. Publikoval na 400 recenzovaných prací, jeho H-index má hodnotu 78, počet citací jeho prací přesáhnul 40 tisíc.

S olomouckými odborníky Gabor G. Kovacs intenzivně spolupracuje již od roku 2009, a sice s Centrem pro diagnostiku neurodegenerativních onemocnění, v rámci zahraničních stáží se také podílí na vzdělávání lékařů a působí jako konzultant v oblasti neuropatologie. V minulosti byl také, tehdy jako docent Neurologického institutu Lékařské fakulty ve Vídni, hlavním řečníkem jednoho ze sympozií, které olomoucká neurologická klinika pořádala.

„Přínos pana profesora jako hostujícího profesora naší lékařské fakulty spatřuji zejména v oblasti postgraduálního studia, v programech Neurologie a Neurovědy, a to ve smyslu vedení tematických přednášek a zahraničních stáží našich studentů, poskytování konzultací při jejich výzkumné činnosti a při přípravě dizertačních prací. Vážený pane profesore, dovolte mi, abych vám vyjádřil velké poděkování za vaši skvělou spolupráci s naší lékařskou fakultou. Jsem velmi hrdý, že jste naším hostujícím profesorem,“ řekl děkan Milan Kolář.

Na samotný akt předání jmenovacího dekretu navázala inaugurační přednáška, ve které se Gabor Kovacs detailně věnoval problematice kombinací mozkových patologií u neurodegenerativních onemocnění. „Měli jsme zde možnost slyšet jako první na světě zcela novou vědeckou konstrukci konceptu patofyziologie neurodegenerativních onemocnění, která byla zcela recentně publikována (viz zde) a kterou profesor Kovacs teprve později představil na výročním globálním mítinku AD/PD ve Vídni,“ dodal k tématu přednášky přednosta Neurologické kliniky LF UP a FNOL Petr Kaňovský.

Na dvě desítky kolegů a kolegyň ze zahraničních univerzit přivítají tento týden ve Welcome Office Univerzity Palackého. V rámci International Staff Week 2025 budou mít příležitost až do pátku vyměňovat si zkušenosti v oblasti služeb pro zahraniční studenty a akademiky.

Welcome Office (WO) úseku pro mezinárodní spolupráci se poprvé zapojilo do realizace mezinárodního programu zaměřeného na podporu zahraničních studentů a zaměstnanců. „Program se věnuje klíčovým tématům, jako jsou diverzita, inkluze, mezikulturní spolupráce a nové trendy v oblasti internacionalizace vysokého školství. Tento projekt probíhá formou tzv. Blended Intensive Programme (BIP), tedy kombinuje virtuální a prezenční část, a účastní se jej minimálně tři partnerské univerzity. Při splnění stanovených podmínek je financován z programu Erasmus+. Na UP je tento formát čím dál častěji využíván jak na úrovni rektorátu, tak na jednotlivých fakultách,“ vysvětlila Alena Vyskočilová, která WO vede.

Mezi účastníky, kteří budou týden v Olomouci, jsou zástupci z evropských i mimoevropských univerzit, kteří se ve svých institucích věnují podpoře zahraničních studentů a zaměstnanců. Nechybí mezi nimi ani zástupci z partnerských univerzit aliance Aurora – z Dánska, Itálie, Francie nebo Islandu.

„Intenzivní týdenní program, který jsme pro naše hosty připravili, zahrnuje přednášky, prezentace i praktické workshopy. Do jejich realizace se zapojují nejen pracovníci Welcome Office a zahraniční studenti – ambasadoři, ale také odborníci z dalších částí univerzity. V programu je například návštěva lékařské fakulty, Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF, diskuze s ombudsmany z filozofické fakulty nebo setkání s kolegy z oddělení řízení lidských zdrojů, CATRIN UP a Kariérního centra UP. Závěr týdne bude patřit přednášce expertů z Domu zahraniční spolupráce. Program doplní i neformální část – společenský večer spojený s exkurzí do místní sýrárny ve Velké Bystřici,“ dodala Alena Vyskočilová.

Na dvě desítky kolegů a kolegyň ze zahraničních univerzit přivítají tento týden ve Welcome Office Univerzity Palackého. V rámci International Staff Week 2025 budou mít příležitost až do pátku vyměňovat si zkušenosti v oblasti služeb pro zahraniční studenty a akademiky.

Welcome Office (WO) úseku pro mezinárodní spolupráci se poprvé zapojilo do realizace mezinárodního programu zaměřeného na podporu zahraničních studentů a zaměstnanců. „Program se věnuje klíčovým tématům, jako jsou diverzita, inkluze, mezikulturní spolupráce a nové trendy v oblasti internacionalizace vysokého školství. Tento projekt probíhá formou tzv. Blended Intensive Programme (BIP), tedy kombinuje virtuální a prezenční část, a účastní se jej minimálně tři partnerské univerzity. Při splnění stanovených podmínek je financován z programu Erasmus+. Na UP je tento formát čím dál častěji využíván jak na úrovni rektorátu, tak na jednotlivých fakultách,“ vysvětlila Alena Vyskočilová, která WO vede.

Mezi účastníky, kteří budou týden v Olomouci, jsou zástupci z evropských i mimoevropských univerzit, kteří se ve svých institucích věnují podpoře zahraničních studentů a zaměstnanců. Nechybí mezi nimi ani zástupci z partnerských univerzit aliance Aurora – z Dánska, Itálie, Francie nebo Islandu.

„Intenzivní týdenní program, který jsme pro naše hosty připravili, zahrnuje přednášky, prezentace i praktické workshopy. Do jejich realizace se zapojují nejen pracovníci Welcome Office a zahraniční studenti – ambasadoři, ale také odborníci z dalších částí univerzity. V programu je například návštěva lékařské fakulty, Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF, diskuze s ombudsmany z filozofické fakulty nebo setkání s kolegy z oddělení řízení lidských zdrojů, CATRIN UP a Kariérního centra UP. Závěr týdne bude patřit přednášce expertů z Domu zahraniční spolupráce. Program doplní i neformální část – společenský večer spojený s exkurzí do místní sýrárny ve Velké Bystřici,“ dodala Alena Vyskočilová.

Svěží vítr na vysoké školy chce přinést mezinárodní projekt Erasmus+, který se zaměřuje na možnosti a výzvy vedení výuky v přírodě, tzv. outdoor learning. Řešitelé z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP nyní mapují, jestli vyučující se svými studenty chodí mimo stěny učeben, a prosí o vyplnění krátkého dotazníku a případné sdílení zkušeností s venkovní výukou.

Učení venku může mít na vysoké škole mnoho podob, ať už jde o sportovní kurzy, botanické exkurze nebo plenér pro studenty výtvarné výchovy. Na to, jestli vyučující na tuzemských univerzitách chodí se svými studenty ven, jaké formy venkovní výuky využívají a jak se jim osvědčují, se ptá dotazník, jehož českou verzi připravila trojice řešitelů z katedry rekreologie FTK UP Jana Hoffmannová, Luděk Šebek a Ivo Jirásek.

„Ať už máte zkušenosti s výukou mimo třídu, nebo vás teprve myšlenka učení v přírodě nově přepadává, vaše názory mají obrovskou hodnotu. Dotazník zabere maximálně osm minut času a pomůže vytvořit praktické příručky pro učitele, které podpoří kreativitu a interaktivitu ve výuce. Naším cílem je přinést do vysokého školství nový vítr – svěží, živý, smysluplný. Nenechte si ujít příležitost být součástí něčeho, co může změnit způsob, jak se učíme a rozvíjíme dovednosti uplatnitelné v budoucnosti,“ pobídl Ivo Jirásek k vyplnění dotazníku, který je k dispozici ZDE.

Na Erasmus+ projektu Outdoor Learning in Higher Education spolupracují odborníci z univerzit a vzdělávacích institucí ze sedmi evropských zemí, mimo jiné Norska, Rakouska či Skotska. Cílem je shromáždit informace o stávající praxi ve využívání venkovních prostor ve vysokoškolské výuce, navrhnout doporučení pro další rozvoj v této oblasti a také vytvořit profesní síť, díky které bude možné na regionální, národní i evropské úrovni sdílet zkušenosti a šířit povědomí o dobré praxi.

Svěží vítr na vysoké školy chce přinést mezinárodní projekt Erasmus+, který se zaměřuje na možnosti a výzvy vedení výuky v přírodě, tzv. outdoor learning. Řešitelé z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP nyní mapují, jestli vyučující se svými studenty chodí mimo stěny učeben, a prosí o vyplnění krátkého dotazníku a případné sdílení zkušeností s venkovní výukou.

Učení venku může mít na vysoké škole mnoho podob, ať už jde o sportovní kurzy, botanické exkurze nebo plenér pro studenty výtvarné výchovy. Na to, jestli vyučující na tuzemských univerzitách chodí se svými studenty ven, jaké formy venkovní výuky využívají a jak se jim osvědčují, se ptá dotazník, jehož českou verzi připravila trojice řešitelů z katedry rekreologie FTK UP Jana Hoffmannová, Luděk Šebek a Ivo Jirásek.

„Ať už máte zkušenosti s výukou mimo třídu, nebo vás teprve myšlenka učení v přírodě nově přepadává, vaše názory mají obrovskou hodnotu. Dotazník zabere maximálně osm minut času a pomůže vytvořit praktické příručky pro učitele, které podpoří kreativitu a interaktivitu ve výuce. Naším cílem je přinést do vysokého školství nový vítr – svěží, živý, smysluplný. Nenechte si ujít příležitost být součástí něčeho, co může změnit způsob, jak se učíme a rozvíjíme dovednosti uplatnitelné v budoucnosti,“ pobídl Ivo Jirásek k vyplnění dotazníku, který je k dispozici ZDE.

Na Erasmus+ projektu Outdoor Learning in Higher Education spolupracují odborníci z univerzit a vzdělávacích institucí ze sedmi evropských zemí, mimo jiné Norska, Rakouska či Skotska. Cílem je shromáždit informace o stávající praxi ve využívání venkovních prostor ve vysokoškolské výuce, navrhnout doporučení pro další rozvoj v této oblasti a také vytvořit profesní síť, díky které bude možné na regionální, národní i evropské úrovni sdílet zkušenosti a šířit povědomí o dobré praxi.

Akademický senát FZV UP vyhlásil na svém zasedání v závěru března řízení o návrhu na jmenování děkanem FZV UP pro funkční období 2025–2029. Písemný návrh kandidáta na funkci děkana může podat každý člen akademické obce UP, a to do 22. dubna. Veřejná prezentace kandidátů se uskuteční 13. května, samotná volba nového děkana pak 19. května. 

„Právo podat návrh na kandidátku či kandidáta na funkci děkana fakulty zdravotnických věd má každý člen akademické obce Univerzity Palackého. Návrh musí být podán písemně předsedkyni zvláštní volební komise ve stanoveném termínu, tedy do úterý 22. dubna do 12 hodin," uvedla předsedkyně fakultního senátu Šárka Šaňáková. Ve zvláštní volební komisi zasednou vedle předsedkyně Barbory Uhmanové dále Marinella Danosová, Simona Dobešová Cakirpaloglu, Ondřej Machaczka a Viktor Němec. 

Seznam kandidátů zveřejní volební komise na úřední desce FZV UP nejpozději ve čtvrtek 24. dubna. Veřejná prezentace kandidátů se uskuteční v úterý 13. května ve 13 hodin v posluchárně Teoretických ústavů, samotná volba děkana je pak naplánovaná na zasedání Akademického senátu FZV UP v pondělí 19. května.

Podrobné informace a kontaktní údaje pro podání písemných návrhů kandidáta na funkci děkana najdete ZDE.

Akademický senát FZV UP vyhlásil na svém zasedání v závěru března řízení o návrhu na jmenování děkanem FZV UP pro funkční období 2025–2029. Písemný návrh kandidáta na funkci děkana může podat každý člen akademické obce UP, a to do 22. dubna. Veřejná prezentace kandidátů se uskuteční 13. května, samotná volba nového děkana pak 19. května. 

„Právo podat návrh na kandidátku či kandidáta na funkci děkana fakulty zdravotnických věd má každý člen akademické obce Univerzity Palackého. Návrh musí být podán písemně předsedkyni zvláštní volební komise ve stanoveném termínu, tedy do úterý 22. dubna do 12 hodin," uvedla předsedkyně fakultního senátu Šárka Šaňáková. Ve zvláštní volební komisi zasednou vedle předsedkyně Barbory Uhmanové dále Marinella Danosová, Simona Dobešová Cakirpaloglu, Ondřej Machaczka a Viktor Němec. 

Seznam kandidátů zveřejní volební komise na úřední desce FZV UP nejpozději ve čtvrtek 24. dubna. Veřejná prezentace kandidátů se uskuteční v úterý 13. května ve 13 hodin v posluchárně Teoretických ústavů, samotná volba děkana je pak naplánovaná na zasedání Akademického senátu FZV UP v pondělí 19. května.

Podrobné informace a kontaktní údaje pro podání písemných návrhů kandidáta na funkci děkana najdete ZDE.

O roli psychoterapie v psychosomatickém přístupu k lidskému zdraví se hovořilo na druhé Olomoucké psychosomatické konferenci, kterou uspořádal Institut sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Během dvoudenního mezioborového setkání lékařů, fyzioterapeutů, psychoterapeutů, psychologů a studentů v těchto oblastech proběhla dvacítka přednášek a workshopů, které nabídly vize i příklady dobré praxe.

Konferenci otevřel ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, který představil některé aktivity a preventivní programy největšího zdravotnického zařízení na střední Moravě, které na člověka a jeho zdraví nenahlížejí pouze měřítky jednoho konkrétního oboru. Zmínil například program Nebuď pod tlakem pro hypertoniky, kteří chtějí svůj krevní tlak změnit jinak než jen léky, nebo připravované muzeum zdraví zaměřené na prevenci a zdravý životní styl.

Mezi řečníky byl také psychiatr a psycholog Jan Poněšický, který přiblížil psychoanalyticko-psychodynamické a spirituální pojetí psychosomatiky, nebo Adam Suchý a Miroslav Světlák z Masarykovy univerzity, kteří mluvili o tom, jak si (ne)tvoříme zdraví, a tematicky navázali na přednášku profesora Havlíka po stránce apelu na prevenci v oblasti zdraví. Představili řadu projektů i digitální aplikaci pro volné použití ze strany zájemců o zdravý životní styl.

Psychiatrička a psychoterapeutka Natália Kaščáková působící na OUSHI nabídla pohled na psychosomatiku ze vztahové a vývojové perspektivy a prezentovala řadu studií prokazujících vliv vztahové vazby matky a dítěte na psychosomatické zdraví v dospělosti. Lenka Tocháčková zase sdílela své zkušenosti ze své psychosomaticky orientované gynekologické praxe. Workshopy se zaměřily mimo jiné na arteterapeutickou práci s prostorem, odpor psychosomatických klientů k psychoterapii nebo na to, jak být asertivnější a sebevědomější („neuhýbat až k uhynutí“).

„Konference mě velmi oslovila, protože téma úzce souvisí s mojí prací ambasadora, a zejména mě přilákala přítomnost inspirativních osobností, jako je Tereza Matějčková. Její brilantní a hluboce lidské vystoupení mi zůstane dlouho v srdci. Obdivuji, jak dokáže filozofii zpřístupnit a otevírat prostor k přemýšlení. I přes to, že jsem nemohla být po celou dobu, odcházela jsem nadšená a vděčná, že CMTF pořádá takto obohacující akce,“ uvedla Věra Zukalová, která ve Fakultní nemocnici Olomouc působí jako ambasadorka onkologických pacientů.

Účastníků se v aule Filozofické fakulty UP, kde proběhla většina přednášek, sešlo na 160 z celé České republiky i ze Slovenska. „Když jsme konferenci v Olomouci pořádali před dvěma lety poprvé, nepodařilo se nám na Konviktu z kapacitních důvodů uspokojit všechny zájemce. Letos jsme se tedy přesunuli do většího prostoru a byl to správný krok. Zájem o celostní péči o člověka je intenzivní a stále se zesiluje. A naplňuje mě optimismem směrem k lepšímu zdravotnímu stavu populace, pokud tu můžeme poslouchat i takové vizionářské příspěvky, jako měl ředitel Roman Havlík nebo brněnští kolegové Suchý a Světlák o tom, že člověk nemusí dojít až do lékařské nebo psychoterapeutické péče, pokud se o své zdraví dobře stará,“ řekl odborný garant konference Michal Kryl.

Vyzdvihl přitom i využívání snadno dostupných a snadno obsluhovatelných moderních technologií v prevenci, které pomáhají tomu, aby se z člověka nestal pacient. „To je nový trend a jsem moc rád, že jsem se ho dožil,“ dodal psychoterapeut a psychiatr z OUSHI s dlouholetými zkušenostmi mimo jiné z Psychiatrické léčebny Šternberk.

Abstrakty přednášek i další informace o konferenci, která chce zlepšit české zdravotnictví, zájemci najdou zde.

O roli psychoterapie v psychosomatickém přístupu k lidskému zdraví se hovořilo na druhé Olomoucké psychosomatické konferenci, kterou uspořádal Institut sociálního zdraví (OUSHI) Cyrilometodějské teologické fakulty UP. Během dvoudenního mezioborového setkání lékařů, fyzioterapeutů, psychoterapeutů, psychologů a studentů v těchto oblastech proběhla dvacítka přednášek a workshopů, které nabídly vize i příklady dobré praxe.

Konferenci otevřel ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík, který představil některé aktivity a preventivní programy největšího zdravotnického zařízení na střední Moravě, které na člověka a jeho zdraví nenahlížejí pouze měřítky jednoho konkrétního oboru. Zmínil například program Nebuď pod tlakem pro hypertoniky, kteří chtějí svůj krevní tlak změnit jinak než jen léky, nebo připravované muzeum zdraví zaměřené na prevenci a zdravý životní styl.

Mezi řečníky byl také psychiatr a psycholog Jan Poněšický, který přiblížil psychoanalyticko-psychodynamické a spirituální pojetí psychosomatiky, nebo Adam Suchý a Miroslav Světlák z Masarykovy univerzity, kteří mluvili o tom, jak si (ne)tvoříme zdraví, a tematicky navázali na přednášku profesora Havlíka po stránce apelu na prevenci v oblasti zdraví. Představili řadu projektů i digitální aplikaci pro volné použití ze strany zájemců o zdravý životní styl.

Psychiatrička a psychoterapeutka Natália Kaščáková působící na OUSHI nabídla pohled na psychosomatiku ze vztahové a vývojové perspektivy a prezentovala řadu studií prokazujících vliv vztahové vazby matky a dítěte na psychosomatické zdraví v dospělosti. Lenka Tocháčková zase sdílela své zkušenosti ze své psychosomaticky orientované gynekologické praxe. Workshopy se zaměřily mimo jiné na arteterapeutickou práci s prostorem, odpor psychosomatických klientů k psychoterapii nebo na to, jak být asertivnější a sebevědomější („neuhýbat až k uhynutí“).

„Konference mě velmi oslovila, protože téma úzce souvisí s mojí prací ambasadora, a zejména mě přilákala přítomnost inspirativních osobností, jako je Tereza Matějčková. Její brilantní a hluboce lidské vystoupení mi zůstane dlouho v srdci. Obdivuji, jak dokáže filozofii zpřístupnit a otevírat prostor k přemýšlení. I přes to, že jsem nemohla být po celou dobu, odcházela jsem nadšená a vděčná, že CMTF pořádá takto obohacující akce,“ uvedla Věra Zukalová, která ve Fakultní nemocnici Olomouc působí jako ambasadorka onkologických pacientů.

Účastníků se v aule Filozofické fakulty UP, kde proběhla většina přednášek, sešlo na 160 z celé České republiky i ze Slovenska. „Když jsme konferenci v Olomouci pořádali před dvěma lety poprvé, nepodařilo se nám na Konviktu z kapacitních důvodů uspokojit všechny zájemce. Letos jsme se tedy přesunuli do většího prostoru a byl to správný krok. Zájem o celostní péči o člověka je intenzivní a stále se zesiluje. A naplňuje mě optimismem směrem k lepšímu zdravotnímu stavu populace, pokud tu můžeme poslouchat i takové vizionářské příspěvky, jako měl ředitel Roman Havlík nebo brněnští kolegové Suchý a Světlák o tom, že člověk nemusí dojít až do lékařské nebo psychoterapeutické péče, pokud se o své zdraví dobře stará,“ řekl odborný garant konference Michal Kryl.

Vyzdvihl přitom i využívání snadno dostupných a snadno obsluhovatelných moderních technologií v prevenci, které pomáhají tomu, aby se z člověka nestal pacient. „To je nový trend a jsem moc rád, že jsem se ho dožil,“ dodal psychoterapeut a psychiatr z OUSHI s dlouholetými zkušenostmi mimo jiné z Psychiatrické léčebny Šternberk.

Abstrakty přednášek i další informace o konferenci, která chce zlepšit české zdravotnictví, zájemci najdou zde.

Přední české univerzity, vysoké školy a výzkumné instituce se sešly v Karolinu na historicky prvním pracovním setkání k institucionální odolnosti vysokých škol. Cílem bylo hledání společného postupu v oblasti bezpečnosti výzkumu, která se stává klíčovým tématem nejen v České republice, ale i v evropském akademickém prostoru.

Setkání navázalo na mezinárodní diskuze o ochraně akademického prostředí a reflektovalo rostoucí požadavky Evropské unie i ministerstva školství na zajištění bezpečnostních standardů ve vědecké práci. Účastníci, mezi kterými byla i řada prorektorů českých veřejných a státních univerzit a vysokých škol, jednali o možnostech spolupráce a koordinace při posilování bezpečnosti výzkumu proti nelegitimnímu ovlivňování a ochraně dobrého jména akademických pracovišť.

Jednání zahájila prorektorka pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie Univerzity Karlovy Věra Jourová, která promluvila o důležitosti spolupráce při obraně institucí proti zahraničnímu vměšování.

„Naším cílem je vytvořit platformu, kde budou moci vysoké školy a výzkumné instituce sdílet osvědčené postupy při implementaci protivlivových opatření. Nastavení systematické spolupráce je důležitým krokem na cestě posilování institucionální odolnosti v akademickém prostředí v České republice. I vysoká účast na dnešním setkání potvrzuje, že toto téma získává čím dál větší pozornost,“ popsala prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová.

S příspěvky věnovanými institucionální odolnosti i konkrétním příkladům z praxe vystoupili také manažerka protivlivové bezpečnosti na UK Valérie Hůrská, profesor David Honys, zodpovědný v AV ČR za koordinaci aktivit v oblasti bezpečnosti výzkumu, nebo vedoucí bezpečnostního oddělení Univerzity Palackého v Olomouci Jitka Langová.

„Je důležité se zabývat nelegitimním ovlivňováním na univerzitách, protože akademické instituce představují atraktivní cíl zahraničních aktérů, kteří mohou zneužít otevřenosti akademického prostředí k získávání citlivých informací a technologií. Jednotný postup univerzit v této otázce umožňuje efektivněji sdílet informace o hrozbách, koordinovat preventivní opatření a posilovat celkovou odolnost akademického prostředí. Společný postup univerzit navíc vysílá jasný signál směrem k veřejnosti i potenciálním aktérům, že akademická sféra bere tuto problematiku vážně a aktivně chrání své hodnoty a integritu,“ uvedla Jitka Langová.

Součástí programu bylo i představení memoranda o spolupráci, které v listopadu loňského roku uzavřely Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a Univerzita Palackého. Další instituce nyní mají možnost se k této iniciativě připojit. Krátce před vznikem memoranda proběhla ve Vlasteneckém sále Karolina konference Institucionální odolnost jako nástroj k zajištění akademických svobod za účasti domácích i zahraničních odborníků.

Přední české univerzity, vysoké školy a výzkumné instituce se sešly v Karolinu na historicky prvním pracovním setkání k institucionální odolnosti vysokých škol. Cílem bylo hledání společného postupu v oblasti bezpečnosti výzkumu, která se stává klíčovým tématem nejen v České republice, ale i v evropském akademickém prostoru.

Setkání navázalo na mezinárodní diskuze o ochraně akademického prostředí a reflektovalo rostoucí požadavky Evropské unie i ministerstva školství na zajištění bezpečnostních standardů ve vědecké práci. Účastníci, mezi kterými byla i řada prorektorů českých veřejných a státních univerzit a vysokých škol, jednali o možnostech spolupráce a koordinace při posilování bezpečnosti výzkumu proti nelegitimnímu ovlivňování a ochraně dobrého jména akademických pracovišť.

Jednání zahájila prorektorka pro rozvoj lidských zdrojů a nové technologie Univerzity Karlovy Věra Jourová, která promluvila o důležitosti spolupráce při obraně institucí proti zahraničnímu vměšování.

„Naším cílem je vytvořit platformu, kde budou moci vysoké školy a výzkumné instituce sdílet osvědčené postupy při implementaci protivlivových opatření. Nastavení systematické spolupráce je důležitým krokem na cestě posilování institucionální odolnosti v akademickém prostředí v České republice. I vysoká účast na dnešním setkání potvrzuje, že toto téma získává čím dál větší pozornost,“ popsala prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová.

S příspěvky věnovanými institucionální odolnosti i konkrétním příkladům z praxe vystoupili také manažerka protivlivové bezpečnosti na UK Valérie Hůrská, profesor David Honys, zodpovědný v AV ČR za koordinaci aktivit v oblasti bezpečnosti výzkumu, nebo vedoucí bezpečnostního oddělení Univerzity Palackého v Olomouci Jitka Langová.

„Je důležité se zabývat nelegitimním ovlivňováním na univerzitách, protože akademické instituce představují atraktivní cíl zahraničních aktérů, kteří mohou zneužít otevřenosti akademického prostředí k získávání citlivých informací a technologií. Jednotný postup univerzit v této otázce umožňuje efektivněji sdílet informace o hrozbách, koordinovat preventivní opatření a posilovat celkovou odolnost akademického prostředí. Společný postup univerzit navíc vysílá jasný signál směrem k veřejnosti i potenciálním aktérům, že akademická sféra bere tuto problematiku vážně a aktivně chrání své hodnoty a integritu,“ uvedla Jitka Langová.

Součástí programu bylo i představení memoranda o spolupráci, které v listopadu loňského roku uzavřely Univerzita Karlova, Akademie věd ČR a Univerzita Palackého. Další instituce nyní mají možnost se k této iniciativě připojit. Krátce před vznikem memoranda proběhla ve Vlasteneckém sále Karolina konference Institucionální odolnost jako nástroj k zajištění akademických svobod za účasti domácích i zahraničních odborníků.

U molekulárního biologa Karla Koberny vedla cesta k vědě poměrně přímo. Už během studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy mu učarovala elektronová mikroskopie, která mu ukázala zcela nový a do té doby těžko představitelný pohled do buněčného mikrosvěta. Postupně se více zaměřil na biomedicínský výzkum a vývoj nových přístupů, které mohou zrychlit a zjednodušit různé biomedicínské aplikace. V CATRIN – ÚMTM se dnes věnuje výzkumu v oblasti buněčné biologie a medicíny.

„Mým současným hlavním vědeckým tématem je výzkum vlivu metabolických drah cytidinu na cytarabinovou terapii hematologických nádorových onemocnění a vývoj nových metod pro jejich analýzu. Zajímají mě zejména replikace DNA, struktura chromatinu nebo transport bioaktivních molekul. Kromě toho se podílím na vývoji technologií uplatnitelných v biomedicínském výzkumu,“ uvedl vědec, který pracoval také v laboratořích v Německu a Španělsku.

Ohromení moderními technologiemi u elektronové mikroskopie neskončilo, ale přetrvává. „Pokud bych měl mluvit o fascinaci v souvislosti s vědou, musím zmínit současný ohromný rozmach možností, které dříve nebyly myslitelné. Například využití počítačových technologií v biologii nám umožňuje provést během několika minut analýzy, které byly ještě před několika lety proveditelné v řádu dnů až týdnů,“ vysvětluje muž, který se podílel na popisu uspořádání replikonu v savčích buňkách pomocí elektronové tomografie nebo přispěl k vývoji nové metody pro rychlé, levné a jednoduché testování účinku různých látek například vůči rakovinovým buňkám.

Na vývoji léčebných metod, které by mohly pomoci pacientům s rakovinou, se chce podílet nadále. Spíše než o vědeckých snech ale hovoří o touze neustále se učit a objevovat nové věci. „A samozřejmě byl bych rád, aby věda byla ještě více dostupná a srozumitelná široké veřejnosti. Zvláště abychom si všichni uvědomili, jak zásadně ovlivňuje náš každodenní život a jak nám otevírá nové možnosti,“ doplnil.

U molekulárního biologa Karla Koberny vedla cesta k vědě poměrně přímo. Už během studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy mu učarovala elektronová mikroskopie, která mu ukázala zcela nový a do té doby těžko představitelný pohled do buněčného mikrosvěta. Postupně se více zaměřil na biomedicínský výzkum a vývoj nových přístupů, které mohou zrychlit a zjednodušit různé biomedicínské aplikace. V CATRIN – ÚMTM se dnes věnuje výzkumu v oblasti buněčné biologie a medicíny.

„Mým současným hlavním vědeckým tématem je výzkum vlivu metabolických drah cytidinu na cytarabinovou terapii hematologických nádorových onemocnění a vývoj nových metod pro jejich analýzu. Zajímají mě zejména replikace DNA, struktura chromatinu nebo transport bioaktivních molekul. Kromě toho se podílím na vývoji technologií uplatnitelných v biomedicínském výzkumu,“ uvedl vědec, který pracoval také v laboratořích v Německu a Španělsku.

Ohromení moderními technologiemi u elektronové mikroskopie neskončilo, ale přetrvává. „Pokud bych měl mluvit o fascinaci v souvislosti s vědou, musím zmínit současný ohromný rozmach možností, které dříve nebyly myslitelné. Například využití počítačových technologií v biologii nám umožňuje provést během několika minut analýzy, které byly ještě před několika lety proveditelné v řádu dnů až týdnů,“ vysvětluje muž, který se podílel na popisu uspořádání replikonu v savčích buňkách pomocí elektronové tomografie nebo přispěl k vývoji nové metody pro rychlé, levné a jednoduché testování účinku různých látek například vůči rakovinovým buňkám.

Na vývoji léčebných metod, které by mohly pomoci pacientům s rakovinou, se chce podílet nadále. Spíše než o vědeckých snech ale hovoří o touze neustále se učit a objevovat nové věci. „A samozřejmě byl bych rád, aby věda byla ještě více dostupná a srozumitelná široké veřejnosti. Zvláště abychom si všichni uvědomili, jak zásadně ovlivňuje náš každodenní život a jak nám otevírá nové možnosti,“ doplnil.

Hledáte práci, která vás bude bavit? Chcete odstartovat svou profesní kariéru ještě před ukončením studia? Studenti Univerzity Palackého mají jedinečnou příležitost navázat kontakty a setkat se s potenciálními zaměstnavateli na veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe. Akce se uskuteční 8. dubna od 10:00 do 15:00 v hlavní budově Přírodovědecké fakulty UP.

Již 18. ročník veletrhu, který pořádá přírodovědecká fakulta společně s Kariérním centrem UP, nabídne studentům ucelený profesní vhled do trhu práce. Vystavovatelé představí nejen možnosti dlouhodobého pracovního uplatnění, ale také brigády, stáže a trainee programy. Kromě přímých pracovních příležitostí mohou návštěvníci využít odborné kariérní poradenství, absolvovat pohovory nanečisto, zapojit se do networkingových aktivit a odpočinout si v připravené relaxační zóně s občerstvením.

Součástí veletrhu budou také tři odborné přednášky. V první z nich Vladislava Závrská poradí, jak efektivně zvládat pracovní stres, nastavit si zdravé hranice a udržet psychickou pohodu. Přednáška Jak v práci neshořet aneb Work-life balance začíná v 10:30 v místnosti LP 2.005. Vzdělávací blok Co všechno se může stát u pohovoru aneb Omyly a chyby nás posunuly vpřed nabídne lektorka Jitka Janečková Moťková ve 12:00 v učebně LP 3.005. „O tom, jak ze svého profesního i soukromého života vymýtit nezdravé odkládání povinností, uvědomit si osobní vizi a jak pracovat s vůlí bude od 13:30 v aule přírodovědecké fakulty přednášet Barbora Vacková svoji prezentaci Konec prokrastinace aneb Jak zvýšit osobní produktivitu a efektivitu. Z důvodu očekávaného velkého zájmu doporučujeme studentům rezervaci místa,“ uvedla koordinátorka akce Dagmar Petrželová, vedoucí Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF.

Na veletrhu pracovních příležitostí se budou prezentovat Meopta, Teva Czech Industries, Honeywell Aerospace Olomouc, Zentiva, Farmak, Agel, Contipro, Miele technika, Edhouse, Synthon, Proton Therapy Center Czech, Elekt Labs, Armáda České republiky, Kooperativa pojišťovna, Oltis Group, Celní správa, Lázně Slatinice, Tesco SW, Monet+, Behaim ITS, Prodware Czech Republic, SSLD3, ConfigAir, AŽD, AGROFERT, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Tapi Czech Indrustries, Pixacom Technology, Vědeckotechnický park UP, Státní zemědělský intervenční fond, Macco Organiques, Zlínský kraj, OLYMPUS Medical, Raiffeisenbank a další.

Událost nabídne také řadu soutěží s cenami či fotokoutek. Za poskytnutou zpětnou vazbu bude návštěvníky čekat malé občerstvení. Více zde.

Hledáte práci, která vás bude bavit? Chcete odstartovat svou profesní kariéru ještě před ukončením studia? Studenti Univerzity Palackého mají jedinečnou příležitost navázat kontakty a setkat se s potenciálními zaměstnavateli na veletrhu pracovních příležitostí Okno do praxe. Akce se uskuteční 8. dubna od 10:00 do 15:00 v hlavní budově Přírodovědecké fakulty UP.

Již 18. ročník veletrhu, který pořádá přírodovědecká fakulta společně s Kariérním centrem UP, nabídne studentům ucelený profesní vhled do trhu práce. Vystavovatelé představí nejen možnosti dlouhodobého pracovního uplatnění, ale také brigády, stáže a trainee programy. Kromě přímých pracovních příležitostí mohou návštěvníci využít odborné kariérní poradenství, absolvovat pohovory nanečisto, zapojit se do networkingových aktivit a odpočinout si v připravené relaxační zóně s občerstvením.

Součástí veletrhu budou také tři odborné přednášky. V první z nich Vladislava Závrská poradí, jak efektivně zvládat pracovní stres, nastavit si zdravé hranice a udržet psychickou pohodu. Přednáška Jak v práci neshořet aneb Work-life balance začíná v 10:30 v místnosti LP 2.005. Vzdělávací blok Co všechno se může stát u pohovoru aneb Omyly a chyby nás posunuly vpřed nabídne lektorka Jitka Janečková Moťková ve 12:00 v učebně LP 3.005. „O tom, jak ze svého profesního i soukromého života vymýtit nezdravé odkládání povinností, uvědomit si osobní vizi a jak pracovat s vůlí bude od 13:30 v aule přírodovědecké fakulty přednášet Barbora Vacková svoji prezentaci Konec prokrastinace aneb Jak zvýšit osobní produktivitu a efektivitu. Z důvodu očekávaného velkého zájmu doporučujeme studentům rezervaci místa,“ uvedla koordinátorka akce Dagmar Petrželová, vedoucí Oddělení vnějších a vnitřních vztahů PřF.

Na veletrhu pracovních příležitostí se budou prezentovat Meopta, Teva Czech Industries, Honeywell Aerospace Olomouc, Zentiva, Farmak, Agel, Contipro, Miele technika, Edhouse, Synthon, Proton Therapy Center Czech, Elekt Labs, Armáda České republiky, Kooperativa pojišťovna, Oltis Group, Celní správa, Lázně Slatinice, Tesco SW, Monet+, Behaim ITS, Prodware Czech Republic, SSLD3, ConfigAir, AŽD, AGROFERT, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Tapi Czech Indrustries, Pixacom Technology, Vědeckotechnický park UP, Státní zemědělský intervenční fond, Macco Organiques, Zlínský kraj, OLYMPUS Medical, Raiffeisenbank a další.

Událost nabídne také řadu soutěží s cenami či fotokoutek. Za poskytnutou zpětnou vazbu bude návštěvníky čekat malé občerstvení. Více zde.

Proč lidé věří konspiračním teoriím? Touto otázkou se zabývají výzkumníci z Cyrilometodějské teologické fakulty UP v rámci projektu Zprostředkovaná společnost, který reflektuje prudký rozvoj technologií a jejich vliv na každodenní život. Na čtyřletém projektu Psychologického ústavu Akademie věd ČR se podílejí i odborníci z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně.

Řešitelé projektu Zprostředkovaná společnost (anglicky Mediated Society, zkráceně MediS:On) chtějí prohloubit porozumění procesům, které souvisejí s prací s informacemi na individuální, sociální a societální úrovni, a to z pohledu společenskovědních a humanitních oborů, jako je psychologie, politologie, pedagogika nebo teologie, a ve spolupráci s počítačovými vědami.

Východiskem je poznání, že psychické procesy člověka jsou od narození řízeny a utvářeny v interakci s druhými lidmi, kteří zprostředkovávají svět a společnost. Stále více se ale součástí života stávají interakce v digitálním prostředí. Odborníci se tak mimo jiné zaměří na zkoumání dopadů umělé inteligence a změny v kognitivních, sociálních či afektivních kompetencích jedinců a skupin, které mohou z pohodlně dostupných interakcí s automatizovanými systémy plynout.

Výzkumníci z Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP se v rámci jednoho z výzkumných záměrů projektu soustředí na zkoumání konspiračních teorií v kontextu religiozity a spirituality. „Cílem je získat hlubší pochopení dynamiky veřejného diskurzu a identifikovat faktory přispívající k víře v konspirační teorie. Plánujeme využít kombinaci výzkumu kvantitativního, tedy dotazníkového šetření, a kvalitativního, tedy rozhovorů, včetně využití metod, jako je textová analýza mediálního prostoru. Výstupem budou články v impaktovaných časopisech,“ uvedl vedoucí OUSHI a výzkumného záměru Peter Tavel.

„Výzkumný záměr navazuje na naši dlouhodobou aktivitu v této oblasti. V době pandemie covidu-19 jsme uskutečnili několik sběrů dat, které postupně vyhodnocujeme a závěry publikujeme. Zabýváme se ale nejen konspiracemi, které se zaměřují na očkování a původ viru, ale také na další aktuální témata, jako jsou moderní technologie nebo politické narativy týkající se války na Ukrajině,“ dodal.

Kromě Petera Tavela je klíčovou osobou výzkumu Radka Žídková, vedoucí laboratoře OUSHI, zapojeni jsou také juniorní výzkumní pracovníci institutu a studenti doktorského programu Sociální a spirituální determinanty zdraví. Z celkového rozpočtu projektu 150 milionů činí podíl CMTF UP 20 milionů korun.

Projekt Zprostředkovaná společnost (MediS:On) je financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský v rámci výzvy Společenské a humanitní vědy: člověk a lidstvo v globálních výzvách současnosti. Hlavní řešitelkou projektu je sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR, vedle jejího pracoviště se jako partneři na výzkumných aktivitách podílejí odborníci z Fakulty sociálních studií, Filozofické fakulty a CEITEC Masarykovy univerzity, Cyrilometodějské teologické fakulty UP a Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Výzkum bude probíhat do konce roku 2028.