Agregátor zdrojů

Akademický senát Filozofické fakulty UP schválil na svém zářijovém jednání rozpočet fakulty na rok 2025. Zároveň vyhlásil volby nového děkana či děkanky pro funkční období 2026–2030.

Velkou část prvního zasedání po letních prázdninách věnovali senátoři a senátorky filozofické fakulty tématu hospodaření. Na FF UP je pravidlem, že se rozpočet schvaluje ve dvou krocích. Ten první se obešel bez dlouhých debat už proto, že fakulta hospodaří s vyšší částkou než loni.

„V příspěvku A+K a DKRVO bude fakulta hospodařit s 373 miliony korun. Z této částky je 7,3 milionu korun účelově vázaných na podporu studia DSP a podpůrný fond DKRVO+. Navýšení rozpočtu naší fakulty v porovnání s rozpočtem roku 2024 tak činí 38,6 milionu korun,“ uvedla tajemnice fakulty Andrea Wagnerová. Ekonomická komise fakultního senátu doporučila děkanem předložený rozpočet na rok 2025 schválit a AS FF UP tak poté i učinil. 

O druhé části, tzv. decentralizovaném rozpočtu, tedy rozpočtu kateder FF UP na rok 2025, se debata v senátu vedla déle. V diskuzi zazněla řada připomínek, v nichž se hovořilo mimo jiné o kategorizaci nakladatelství či o tom, že idea fakultní metodiky tvorby rozpočtu neodpovídá jeho výsledné podobě. Ekonomická komise senátu schválení rozpočtu kateder sice podpořila, svou podporu však doplnila pěti doporučeními. Děkana FF UP požádala mimo jiné o to, aby hledal způsob, jak do dělení prostředků na katedry zahrnout i kritérium projektové činnosti, aby k ní byly katedry vhodným způsobem motivovány. Požádala jej například i o to, aby navrhl takové úpravy metodiky, aby dělení prostředků na katedry nevedlo k neopodstatněným rozdílům v mzdové náročnosti na studium jednoho studenta mezi katedrami a studijními programy. AS FF UP schválil decentralizovaný rozpočet nakonec těsnou většinou, zároveň schválil i doporučení, jimiž by se mělo vedení fakulty zabývat.

Během zářijového jednání vyhlásil AS FF UP i volby nového děkana či děkanky Filozofické fakulty UP na funkční období 2026–2030. Funkční období stávajícího děkana Jana Stejskala končí 31. ledna 2026. Pro účely řízení o návrhu na jmenování zřídili senátoři FF UP ze svých řad zvláštní komisi, a to ve složení: Martin Fafejta (předseda), David Broul, Denisa Ternerová. Poté přijali harmonogram voleb, z něhož vyplývá, že nového děkana či děkanku bude senát FF UP volit 21. října. Více k harmonogramu voleb zde. Více o AS FF UP zde. 

Další jednání AS FF UP se uskuteční 1. října. 

Volby kandidáta děkana či děkanky FF UP

AS FF UP vyhlásil 3. 9. volby kandidáta na děkana či děkanku FF UP (funkční období 1. 2. 2026 – 31. 1. 2030.) Návrhy na nového kandidáta na děkana či děkanku fakulty může její akademická obec předkládat do 3. 10. do 15 hodin. Na úřední desce fakulty zveřejní zvláštní komise seznam kandidátů či kandidátek 10. 10. V tentýž den zveřejní i jejich volební teze. Termín veřejné prezentace a debaty s akademickou obcí pak AS FF UP stanovil na 15. 10. od 15 hodin. Nového děkana či děkanku FF UP bude senát této fakulty volit 21. 10. Návrh nového kandidáta na děkana či děkanku FF UP obdrží rektor UP 3.11.

Akademický senát Filozofické fakulty UP schválil na svém zářijovém jednání rozpočet fakulty na rok 2025. Zároveň vyhlásil volby nového děkana či děkanky pro funkční období 2026–2030.

Velkou část prvního zasedání po letních prázdninách věnovali senátoři a senátorky filozofické fakulty tématu hospodaření. Na FF UP je pravidlem, že se rozpočet schvaluje ve dvou krocích. Ten první se obešel bez dlouhých debat už proto, že fakulta hospodaří s vyšší částkou než loni.

„V příspěvku A+K a DKRVO bude fakulta hospodařit s 373 miliony korun. Z této částky je 7,3 milionu korun účelově vázaných na podporu studia DSP a podpůrný fond DKRVO+. Navýšení rozpočtu naší fakulty v porovnání s rozpočtem roku 2024 tak činí 38,6 milionu korun,“ uvedla tajemnice fakulty Andrea Wagnerová. Ekonomická komise fakultního senátu doporučila děkanem předložený rozpočet na rok 2025 schválit a AS FF UP tak poté i učinil. 

O druhé části, tzv. decentralizovaném rozpočtu, tedy rozpočtu kateder FF UP na rok 2025, se debata v senátu vedla déle. V diskuzi zazněla řada připomínek, v nichž se hovořilo mimo jiné o kategorizaci nakladatelství či o tom, že idea fakultní metodiky tvorby rozpočtu neodpovídá jeho výsledné podobě. Ekonomická komise senátu schválení rozpočtu kateder sice podpořila, svou podporu však doplnila pěti doporučeními. Děkana FF UP požádala mimo jiné o to, aby hledal způsob, jak do dělení prostředků na katedry zahrnout i kritérium projektové činnosti, aby k ní byly katedry vhodným způsobem motivovány. Požádala jej například i o to, aby navrhl takové úpravy metodiky, aby dělení prostředků na katedry nevedlo k neopodstatněným rozdílům v mzdové náročnosti na studium jednoho studenta mezi katedrami a studijními programy. AS FF UP schválil decentralizovaný rozpočet nakonec těsnou většinou, zároveň schválil i doporučení, jimiž by se mělo vedení fakulty zabývat.

Během zářijového jednání vyhlásil AS FF UP i volby nového děkana či děkanky Filozofické fakulty UP na funkční období 2026–2030. Funkční období stávajícího děkana Jana Stejskala končí 31. ledna 2026. Pro účely řízení o návrhu na jmenování zřídili senátoři FF UP ze svých řad zvláštní komisi, a to ve složení: Martin Fafejta (předseda), David Broul, Denisa Ternerová. Poté přijali harmonogram voleb, z něhož vyplývá, že nového děkana či děkanku bude senát FF UP volit 21. října. Více k harmonogramu voleb zde. Více o AS FF UP zde. 

Další jednání AS FF UP se uskuteční 1. října. 

Volby kandidáta děkana či děkanky FF UP

AS FF UP vyhlásil 3. 9. volby kandidáta na děkana či děkanku FF UP (funkční období 1. 2. 2026 – 31. 1. 2030.) Návrhy na nového kandidáta na děkana či děkanku fakulty může její akademická obec předkládat do 3. 10. do 15 hodin. Na úřední desce fakulty zveřejní zvláštní komise seznam kandidátů či kandidátek 10. 10. V tentýž den zveřejní i jejich volební teze. Termín veřejné prezentace a debaty s akademickou obcí pak AS FF UP stanovil na 15. 10. od 15 hodin. Nového děkana či děkanku FF UP bude senát této fakulty volit 21. 10. Návrh nového kandidáta na děkana či děkanku FF UP obdrží rektor UP 3.11.

Dva dosud neznámé druhy hvězdnatek objevili na Borneu botanici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci. Rostliny dostaly vědecká jména Thismia velaris a Thismia dasyantha. Popis nových druhů přinesl mezinárodní vědecký časopis Phytotaxa. Tým českých vědců tak rozšířil svou sbírku už na 15 nových druhů hvězdnatek.

„Druh Thismia velaris jsme objevili vlastně šťastnou náhodou. Do přírodní rezervace Semenggoh v malajsijském Sarawaku jsme jeli ověřit výskyt jiného druhu, který tam zdokumentovala kolegyně z místní vládní organizace pro ochranu přírody. Kromě potvrzení jejího nálezu jsme ale několik desítek metrů od původní rostliny našli úplně nový druh,“ uvedl Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP. Podle něj se podařilo druh později doložit i na dalším místě – v národním parku Bako. Pomohly k tomu fotografie zveřejněné na internetu.

Jméno Thismia velaris vychází z latinského „velum“, tedy závoj, odkazujícího na unikátní tenoučký přívěsek visící z tyčinky uvnitř květu. Rostlina se vyskytuje v zachovalých nížinných lesích rezervace Semenggoh, proslulé především rehabilitačním centrem pro orangutany. „První tým našel jen dva exempláře, při další expedici kolegové napočítali už více než deset rostlin. Zatím máme potvrzený výskyt jen na dvou lokalitách, naše dosavadní zkušenosti ale naznačují, že druh se vyskytuje častěji a pravděpodobně i na rozsáhlejším území. Klíčem je cílené hledání ve správný čas a na vhodných místech,“ doplnil Michal Sochor z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci.

Stále je možné najít unikáty, říkají vědci

Druhý nově popsaný druh Thismia dasyantha vědci objevili v pohoří Bukit Kana, taktéž ve státě Sarawak. „Někteří jedinci mají na povrchu květu nápadné bradavičnaté výrůstky, které připomínají vlasy. Odtud pochází i jméno druhu. Dasyantha totiž znamená ‚vlasatokvětá‘. Další zvláštností je tvar květu, který je dutý jako u všech ostatních hvězdnatek, ale je otevřený jen malým otvorem, připomínajícím stylizovanou květinu,“ popsal Martin Dančák nový druh hvězdnatky.

Expedice přitom původně pátrala po jiné vzácné hvězdnatce Thismia bifida, která byla z pohoří popsaná. „O existenci nově objeveného druhu jsme neměli žádné indicie. O to větší překvapení bylo, že se nám jej podařilo najít ve velmi narušené krajině, která z velké části tuto oblast pokrývá,“ uvedl Michal Hroneš z katedry botaniky přírodovědecké fakulty.

Objev obou druhů podle vědců ukazuje, že i v relativně dobře prozkoumaných oblastech Bornea stále čekají na své odhalení rostliny, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Tým z Olomouce spolu s malajsijskými kolegy zkoumá místní flóru více než deset let a nové druhy hvězdnatek objevují téměř při každé expedici. Celkem už popsali 15 druhů hvězdnatek a šest dalších druhů rostlin jiných rodů.

Výzkum probíhá v rámci projektu „Objevování nových druhů – opravdu nás to nezajímá? Rod Thismia (Thismiaceae) na Borneu a Sumatře“ financovaného Grantovou agenturou České republiky.

Dva dosud neznámé druhy hvězdnatek objevili na Borneu botanici z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci. Rostliny dostaly vědecká jména Thismia velaris a Thismia dasyantha. Popis nových druhů přinesl mezinárodní vědecký časopis Phytotaxa. Tým českých vědců tak rozšířil svou sbírku už na 15 nových druhů hvězdnatek.

„Druh Thismia velaris jsme objevili vlastně šťastnou náhodou. Do přírodní rezervace Semenggoh v malajsijském Sarawaku jsme jeli ověřit výskyt jiného druhu, který tam zdokumentovala kolegyně z místní vládní organizace pro ochranu přírody. Kromě potvrzení jejího nálezu jsme ale několik desítek metrů od původní rostliny našli úplně nový druh,“ uvedl Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP. Podle něj se podařilo druh později doložit i na dalším místě – v národním parku Bako. Pomohly k tomu fotografie zveřejněné na internetu.

Jméno Thismia velaris vychází z latinského „velum“, tedy závoj, odkazujícího na unikátní tenoučký přívěsek visící z tyčinky uvnitř květu. Rostlina se vyskytuje v zachovalých nížinných lesích rezervace Semenggoh, proslulé především rehabilitačním centrem pro orangutany. „První tým našel jen dva exempláře, při další expedici kolegové napočítali už více než deset rostlin. Zatím máme potvrzený výskyt jen na dvou lokalitách, naše dosavadní zkušenosti ale naznačují, že druh se vyskytuje častěji a pravděpodobně i na rozsáhlejším území. Klíčem je cílené hledání ve správný čas a na vhodných místech,“ doplnil Michal Sochor z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Olomouci.

Stále je možné najít unikáty, říkají vědci

Druhý nově popsaný druh Thismia dasyantha vědci objevili v pohoří Bukit Kana, taktéž ve státě Sarawak. „Někteří jedinci mají na povrchu květu nápadné bradavičnaté výrůstky, které připomínají vlasy. Odtud pochází i jméno druhu. Dasyantha totiž znamená ‚vlasatokvětá‘. Další zvláštností je tvar květu, který je dutý jako u všech ostatních hvězdnatek, ale je otevřený jen malým otvorem, připomínajícím stylizovanou květinu,“ popsal Martin Dančák nový druh hvězdnatky.

Expedice přitom původně pátrala po jiné vzácné hvězdnatce Thismia bifida, která byla z pohoří popsaná. „O existenci nově objeveného druhu jsme neměli žádné indicie. O to větší překvapení bylo, že se nám jej podařilo najít ve velmi narušené krajině, která z velké části tuto oblast pokrývá,“ uvedl Michal Hroneš z katedry botaniky přírodovědecké fakulty.

Objev obou druhů podle vědců ukazuje, že i v relativně dobře prozkoumaných oblastech Bornea stále čekají na své odhalení rostliny, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Tým z Olomouce spolu s malajsijskými kolegy zkoumá místní flóru více než deset let a nové druhy hvězdnatek objevují téměř při každé expedici. Celkem už popsali 15 druhů hvězdnatek a šest dalších druhů rostlin jiných rodů.

Výzkum probíhá v rámci projektu „Objevování nových druhů – opravdu nás to nezajímá? Rod Thismia (Thismiaceae) na Borneu a Sumatře“ financovaného Grantovou agenturou České republiky.

Ačkoliv letošní Dny evropského dědictví v Olomouci patří především připomínce 25. výročí zapsání sloupu Nejsvětější Trojice na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, v jejich programu má své místo i Univerzita Palackého. Zájemci si o nadcházejícím víkendu budou moci prohlédnout prostory filozofické a lékařské fakulty či knihovny na Zbrojnici anebo si užít hudební vystoupení v kapli Božího těla v Konviktu a v parkánových zahradách.

Program olomouckých Dnů evropského dědictví nicméně potrvá celý týden od 8. do 14. září, přičemž na všední dny jsou připraveny tematické vycházky městem nebo zajímavé přednášky.

Například ve středu od 17 hodin se bude ve Vlastivědném muzeu mluvit o zaniklém kostele sv. Petra, který stál v místech dnešní budovy Filozofické fakulty UP Křížkovského 10. Ve čtvrtek a v pátek pak Pavlína Kalábková z katedry historie FF UP v centru města představí zdejších deset nejvýznamnějších archeologických výzkumů. Sraz k vycházkám je ve 14 hodin u modelu města na Horním náměstí.

video_sem

Během víkendu otevřených památek mohou zájemci využít možnosti prohlédnout si některé historické i moderní univerzitní prostory a pracoviště. Zatímco po budovách filozofické fakulty v Křížkovského ulici a po barokních prostorách Uměleckého centra UP – Konviktu návštěvníky provedou členové spolku Studium Artium, role průvodce Teoretickými ústavy Lékařské fakulty UP a jejich moderní dostavby se ujme sám děkan Milan Kolář.

Víte, že přehled zajímavých míst na UP najdete na webu Unit(r)ips?

Otevřena veřejnosti bude také ústřední univerzitní knihovna na Zbrojnici, kde kromě starých tisků a nejzajímavějších knih z fondu bude k vidění několik výstav, a Pevnost poznání a její expozice Do historie!.

Přístupné budou i parkánové zahrady za univerzitními budovami v Křížkovského ulici, které v neděli od 15 hodin v rámci projektu Památky ožívají hudbou zaplní libými tóny Olomoucké smyčcové kvarteto. O hodinu později se rozezní barokní varhany v někdejším univerzitním kostele Panny Marie Sněžné a 17 hodin pak začíná vystoupení souboru Ensemble Damian v kapli Božího těla v Konviktu. Podrobnosti ke Dnům evropského dědictví na UP v boxu níže.

K návštěvě lákají i další olomoucké instituce a památky. Například v Arcibiskupském paláci bude otevřena soukromá zahrada arcibiskupů a bude k vidění zmrzlinová tabule z 19. století. V dómu sv. Václava zase bude přístupná krypta, v níž je ke zhlédnutí výstava věnovaná Jiřímu Jindřichu z Mayerswaldu, která vznikla v rámci projektu Cyrilometodějské teologické fakulty UP (psali jsme zde).

Velká pozornost bude věnována sloupu Nejsvětější Trojice a jeho zapsání mezi památky UNESCO před 25 lety. Na sobotu je připraveno několik tematických přednášek, mj. o probíhajícím restaurováním památky, a informační centrum nabídne prohlídkový okruh Po stopách tvůrců sloupu Nejsvětější Trojice.

Kompletní program olomouckých Dnů evropského dědictví, který zahrnuje i páteční open air koncert Století české písničky a řadu dalšího, je k dispozici na webu ded.olomouc.eu.

Dny evropského dědictví 2025 na UP

celý víkend 13. a 14. září

Parkánové zahrady

• 7:00–19:00 otevřeno pro návštěvníky
• v neděli 15:00 koncert Olomoucké smyčcové kvarteto

Pevnost poznání

• 13:00, 14:00, 15:00, 16:00 a 17:00
• expozice Do historie!
• komentované prohlídky o historii bývalého dělostřeleckého skladu z poloviny 19. st.
• vyzkoušejte si psaní kurentem a odneste si dopis jako památku na „vojenskou“ službu

sobota 13. září

Filozofická fakulta

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky historických budov FF Křížkovského 10, 12, a 14 vč. parkánových zahrad se členy spolku StuArt
• základy zaniklého kostela sv. Petra a info panely o kostele na nádvoří Křížkovského 10
• animační program
• více zde

Lékařská fakulta

• 9:00–12:00 otevřeno pro návštěvníky, vstup Dostavbou TÚ LF z Hněvotínské ul.
• 10:00 komentovaná prohlídka s děkanem M. Kolářem, sraz u recepce

Knihovna UP na Zbrojnici

• 9:00–16:00 otevřeno pro návštěvníky
• individuální komentované prohlídky během dne
• výstava starých tisků s výkladem – komentované prohlídky v 11:00 a 13:00
• výběr nejzajímavějších knih z fondu
• výstava surrealistických fotografií Miroslava Kaly v časopisecké studovně
• výstava Zavařeniny Lucie Sedláčkové (StuArt)
• výstava Život v protektorátu Čechy a Morava v klubovně Zmijozel

neděle 14. září

Umělecké centrum UP – Konvikt

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky bývalého jezuitského konviktu se členy spolku StuArt
• animační program v atriu
• 17:00 koncert Ensemble Damian v kapli Božího těla
• více zde

Ačkoliv letošní Dny evropského dědictví v Olomouci patří především připomínce 25. výročí zapsání sloupu Nejsvětější Trojice na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, v jejich programu má své místo i Univerzita Palackého. Zájemci si o nadcházejícím víkendu budou moci prohlédnout prostory filozofické a lékařské fakulty či knihovny na Zbrojnici anebo si užít hudební vystoupení v kapli Božího těla v Konviktu a v parkánových zahradách.

Program olomouckých Dnů evropského dědictví nicméně potrvá celý týden od 8. do 14. září, přičemž na všední dny jsou připraveny tematické vycházky městem nebo zajímavé přednášky.

Například ve středu od 17 hodin se bude ve Vlastivědném muzeu mluvit o zaniklém kostele sv. Petra, který stál v místech dnešní budovy Filozofické fakulty UP Křížkovského 10. Ve čtvrtek a v pátek pak Pavlína Kalábková z katedry historie FF UP v centru města představí zdejších deset nejvýznamnějších archeologických výzkumů. Sraz k vycházkám je ve 14 hodin u modelu města na Horním náměstí.

video_sem

Během víkendu otevřených památek mohou zájemci využít možnosti prohlédnout si některé historické i moderní univerzitní prostory a pracoviště. Zatímco po budovách filozofické fakulty v Křížkovského ulici a po barokních prostorách Uměleckého centra UP – Konviktu návštěvníky provedou členové spolku Studium Artium, role průvodce Teoretickými ústavy Lékařské fakulty UP a jejich moderní dostavby se ujme sám děkan Milan Kolář.

Víte, že přehled zajímavých míst na UP najdete na webu Unit(r)ips?

Otevřena veřejnosti bude také ústřední univerzitní knihovna na Zbrojnici, kde kromě starých tisků a nejzajímavějších knih z fondu bude k vidění několik výstav, a Pevnost poznání a její expozice Do historie!.

Přístupné budou i parkánové zahrady za univerzitními budovami v Křížkovského ulici, které v neděli od 15 hodin v rámci projektu Památky ožívají hudbou zaplní libými tóny Olomoucké smyčcové kvarteto. O hodinu později se rozezní barokní varhany v někdejším univerzitním kostele Panny Marie Sněžné a 17 hodin pak začíná vystoupení souboru Ensemble Damian v kapli Božího těla v Konviktu. Podrobnosti ke Dnům evropského dědictví na UP v boxu níže.

K návštěvě lákají i další olomoucké instituce a památky. Například v Arcibiskupském paláci bude otevřena soukromá zahrada arcibiskupů a bude k vidění zmrzlinová tabule z 19. století. V dómu sv. Václava zase bude přístupná krypta, v níž je ke zhlédnutí výstava věnovaná Jiřímu Jindřichu z Mayerswaldu, která vznikla v rámci projektu Cyrilometodějské teologické fakulty UP (psali jsme zde).

Velká pozornost bude věnována sloupu Nejsvětější Trojice a jeho zapsání mezi památky UNESCO před 25 lety. Na sobotu je připraveno několik tematických přednášek, mj. o probíhajícím restaurováním památky, a informační centrum nabídne prohlídkový okruh Po stopách tvůrců sloupu Nejsvětější Trojice.

Kompletní program olomouckých Dnů evropského dědictví, který zahrnuje i páteční open air koncert Století české písničky a řadu dalšího, je k dispozici na webu ded.olomouc.eu.

Dny evropského dědictví 2025 na UP

celý víkend 13. a 14. září

Parkánové zahrady

• 7:00–19:00 otevřeno pro návštěvníky
• v neděli 15:00 koncert Olomoucké smyčcové kvarteto

Pevnost poznání

• 13:00, 14:00, 15:00, 16:00 a 17:00
• expozice Do historie!
• komentované prohlídky o historii bývalého dělostřeleckého skladu z poloviny 19. st.
• vyzkoušejte si psaní kurentem a odneste si dopis jako památku na „vojenskou“ službu

sobota 13. září

Filozofická fakulta

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky historických budov FF Křížkovského 10, 12, a 14 vč. parkánových zahrad se členy spolku StuArt
• základy zaniklého kostela sv. Petra a info panely o kostele na nádvoří Křížkovského 10
• animační program
• více zde

Lékařská fakulta

• 9:00–12:00 otevřeno pro návštěvníky, vstup Dostavbou TÚ LF z Hněvotínské ul.
• 10:00 komentovaná prohlídka s děkanem M. Kolářem, sraz u recepce

Knihovna UP na Zbrojnici

• 9:00–16:00 otevřeno pro návštěvníky
• individuální komentované prohlídky během dne
• výstava starých tisků s výkladem – komentované prohlídky v 11:00 a 13:00
• výběr nejzajímavějších knih z fondu
• výstava surrealistických fotografií Miroslava Kaly v časopisecké studovně
• výstava Zavařeniny Lucie Sedláčkové (StuArt)
• výstava Život v protektorátu Čechy a Morava v klubovně Zmijozel

neděle 14. září

Umělecké centrum UP – Konvikt

• 10:00, 11:00, 12:00, 13:00 a 14:00 komentované prohlídky bývalého jezuitského konviktu se členy spolku StuArt
• animační program v atriu
• 17:00 koncert Ensemble Damian v kapli Božího těla
• více zde

Obraz ženy v anglických knižních dedikacích první poloviny 17. století. Takové je dizertační téma Elišky Petermann Harcekové, doktorandky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Aby ve svém studiu a výzkumu uspěla, musí mimo jiné získat řadu materiálů. Díky IGA projektu se za nimi vydala do oxfordské Bodleian Libraries.

„Vyjet do zahraničí a studovat v místních archivech není tak těžké. Přihlásila jsem se do IGA, studentské grantové soutěže mířené především na doktorandy. V případě mé domovské katedry historie se jí však s úspěchem účastní i studenti a studentky navazujících magisterských programů. V soutěži jsem uspěla a v létě jsem měsíc mohla bádat ve Velké Británii, konkrétně v Bodleian Libraries, instituci, která kromě dobových a moderních publikací disponuje databázemi, které u nás nejsou dostupné,“ říká Eliška Petermann Harceková.

Studentka doktorského studijního programu oboru Historické vědy nebyla v Oxfordu poprvé. Potřebné materiály sbírala pro svůj výzkum už v rámci magisterského studia.

„Hlavní motivací pro výběr Bodleian Libraries byla velikost místního fondu. Tato knihovna, resp. skupina knihoven,  nabízí opravdu velké množství starých tisků a rukopisů. Teoreticky se jejich dostupnost odvíjí od úrovně badatele. Toho se však nelekejte – stačí, když vysvětlíte svůj zájem o danou položku, a přístup byste měli dostat i jako studenti v bakalářském studiu,“ vzkazuje mladá historička. Zdůrazňuje přitom pozitivní přístup místních zaměstnanců i dlouhou otevírací dobu knihovny přes všední dny i o víkendu.

Měsíční pobyt její očekávání splnil. „Dokonce bych řekla, že předčil. Mým cílem bylo získat všechny prameny pro následný výzkum, v němž se věnuji obrazu ženy v anglických knižních dedikacích v první polovině 17. století. Dedikace bývaly většinou umísťovány před hlavní text. Autor či nakladatel v nich dílo věnoval významné osobě. Sloužily nejen k projevu úcty, ale i k získání ochrany, finanční podpory či prestiže. Dedikace měla často podobu slavnostního dopisu, plného lichotivých obratů a fungovala také jako symbolické potvrzení společenských vazeb mezi autorem a patronem,“ doplňuje doktorandka FF UP. 

Cílem pobytu podpořeného studentskou grantovou soutěží bylo získat všechny prameny potřebné k výzkumu, a to se podle Elišky Petermann Harcekové až na drobné výjimky povedlo. V následujícím období by ráda dokončila databázi všech získaných dedikací obsahující všechny důležité informace. Poté bude pročítat a hledat relevantní úryvky, s čímž se pak pojí případné zúžení tématu její dizertace.

„Pobyt mi navíc ukázal, jak jsem se za ty dva roky, tedy od práce na diplomce po současnou práci na dizertaci, posunula. Letošní cesta byla v mnoha aspektech na vyšší úrovni, jak organizačně, tak efektivitou práce v knihovně. Přijížděla jsem s určitým očekáváním, kolik pramenů by teoreticky mělo existovat, nepočítala jsem však s tím, že se dostanu k tak velkému počtu.“

Oxford je mladé historičce z UP blízký a doporučila by ho všem badatelům se zájmem nejen o anglické dějiny. Kvituje relativní kompaktnost širšího centra, v jehož rámci lze zvládnout ubytování tak, aby šlo dojít všude pěšky.

„O víkendu je zde hodně turistů. Problém s přeplněností však hravě vyřešíte tím, že budete bádat a poznávání města si necháte na pracovní dny, kdy je zde přece jen lidí o něco míň. A pokud se náhodou vaše téma zcela míjí s místními fondy, berte toto město jako tip na skvělý výlet nebo dovolenou. Oxford rozhodně stojí za to!“

Obraz ženy v anglických knižních dedikacích první poloviny 17. století. Takové je dizertační téma Elišky Petermann Harcekové, doktorandky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Aby ve svém studiu a výzkumu uspěla, musí mimo jiné získat řadu materiálů. Díky IGA projektu se za nimi vydala do oxfordské Bodleian Libraries.

„Vyjet do zahraničí a studovat v místních archivech není tak těžké. Přihlásila jsem se do IGA, studentské grantové soutěže mířené především na doktorandy. V případě mé domovské katedry historie se jí však s úspěchem účastní i studenti a studentky navazujících magisterských programů. V soutěži jsem uspěla a v létě jsem měsíc mohla bádat ve Velké Británii, konkrétně v Bodleian Libraries, instituci, která kromě dobových a moderních publikací disponuje databázemi, které u nás nejsou dostupné,“ říká Eliška Petermann Harceková.

Studentka doktorského studijního programu oboru Historické vědy nebyla v Oxfordu poprvé. Potřebné materiály sbírala pro svůj výzkum už v rámci magisterského studia.

„Hlavní motivací pro výběr Bodleian Libraries byla velikost místního fondu. Tato knihovna, resp. skupina knihoven,  nabízí opravdu velké množství starých tisků a rukopisů. Teoreticky se jejich dostupnost odvíjí od úrovně badatele. Toho se však nelekejte – stačí, když vysvětlíte svůj zájem o danou položku, a přístup byste měli dostat i jako studenti v bakalářském studiu,“ vzkazuje mladá historička. Zdůrazňuje přitom pozitivní přístup místních zaměstnanců i dlouhou otevírací dobu knihovny přes všední dny i o víkendu.

Měsíční pobyt její očekávání splnil. „Dokonce bych řekla, že předčil. Mým cílem bylo získat všechny prameny pro následný výzkum, v němž se věnuji obrazu ženy v anglických knižních dedikacích v první polovině 17. století. Dedikace bývaly většinou umísťovány před hlavní text. Autor či nakladatel v nich dílo věnoval významné osobě. Sloužily nejen k projevu úcty, ale i k získání ochrany, finanční podpory či prestiže. Dedikace měla často podobu slavnostního dopisu, plného lichotivých obratů a fungovala také jako symbolické potvrzení společenských vazeb mezi autorem a patronem,“ doplňuje doktorandka FF UP. 

Cílem pobytu podpořeného studentskou grantovou soutěží bylo získat všechny prameny potřebné k výzkumu, a to se podle Elišky Petermann Harcekové až na drobné výjimky povedlo. V následujícím období by ráda dokončila databázi všech získaných dedikací obsahující všechny důležité informace. Poté bude pročítat a hledat relevantní úryvky, s čímž se pak pojí případné zúžení tématu její dizertace.

„Pobyt mi navíc ukázal, jak jsem se za ty dva roky, tedy od práce na diplomce po současnou práci na dizertaci, posunula. Letošní cesta byla v mnoha aspektech na vyšší úrovni, jak organizačně, tak efektivitou práce v knihovně. Přijížděla jsem s určitým očekáváním, kolik pramenů by teoreticky mělo existovat, nepočítala jsem však s tím, že se dostanu k tak velkému počtu.“

Oxford je mladé historičce z UP blízký a doporučila by ho všem badatelům se zájmem nejen o anglické dějiny. Kvituje relativní kompaktnost širšího centra, v jehož rámci lze zvládnout ubytování tak, aby šlo dojít všude pěšky.

„O víkendu je zde hodně turistů. Problém s přeplněností však hravě vyřešíte tím, že budete bádat a poznávání města si necháte na pracovní dny, kdy je zde přece jen lidí o něco míň. A pokud se náhodou vaše téma zcela míjí s místními fondy, berte toto město jako tip na skvělý výlet nebo dovolenou. Oxford rozhodně stojí za to!“

Cenu pro mladé vědce a vědkyně, kterou uděluje International Federation of Societies for Histochemistry and Cytochemistry (IFSHC), obdržela na letošním kongresu federace Kateřina Koubová, odborná asistentka Ústavu histologie a embryologie LF UP, za svou práci věnující se metabolismu kyseliny arachidonové v diferenciaci a karcinogenezi střevních buněk.

„Získání ceny Young Histochemist Award je pro mě velkou ctí a především motivací do další práce. Beru ji jako ocenění nejen mé dosavadní vědecké činnosti, ale také podpory a spolupráce kolegů a spolupracovníků z různých pracovišť, bez kterých by výsledky nebyly možné. Cena mě utvrzuje v tom, že směr, kterým se kariérně i výzkumně ubírám, má smysl, a zároveň mě inspiruje k hledání nových cest, jak posouvat naše poznání dále. Moc si vážím této příležitosti a děkuji všem, kteří mě na mé vědecké cestě podporují,“ uvedla bioložka s ještě čerstvým titulem Ph.D. za jménem.

Doktorské studium na lékařské fakultě, během nějž se věnovala problematice diferenciace střevních buněk, úspěšně ukončila na počátku letošního léta. Její výzkum jsme přiblížili v tomto článku.

Ocenění jako uznání potenciálu a entuziasmu v oboru, jak stojí na diplomu, převzala Kateřina Koubová společně s dalšími pěti mladými vědci a vědkyněmi v závěru srpna na kongresu IFSHC v italském Rimini. Není přitom první laureátkou této ceny z olomoucké lékařské fakulty – v roce 2022 ji obdržela Kateřina Čížková, docentka Ústavu histologie a embryologie LF UP.

Cenu pro mladé vědce a vědkyně, kterou uděluje International Federation of Societies for Histochemistry and Cytochemistry (IFSHC), obdržela na letošním kongresu federace Kateřina Koubová, odborná asistentka Ústavu histologie a embryologie LF UP, za svou práci věnující se metabolismu kyseliny arachidonové v diferenciaci a karcinogenezi střevních buněk.

„Získání ceny Young Histochemist Award je pro mě velkou ctí a především motivací do další práce. Beru ji jako ocenění nejen mé dosavadní vědecké činnosti, ale také podpory a spolupráce kolegů a spolupracovníků z různých pracovišť, bez kterých by výsledky nebyly možné. Cena mě utvrzuje v tom, že směr, kterým se kariérně i výzkumně ubírám, má smysl, a zároveň mě inspiruje k hledání nových cest, jak posouvat naše poznání dále. Moc si vážím této příležitosti a děkuji všem, kteří mě na mé vědecké cestě podporují,“ uvedla bioložka s ještě čerstvým titulem Ph.D. za jménem.

Doktorské studium na lékařské fakultě, během nějž se věnovala problematice diferenciace střevních buněk, úspěšně ukončila na počátku letošního léta. Její výzkum jsme přiblížili v tomto článku.

Ocenění jako uznání potenciálu a entuziasmu v oboru, jak stojí na diplomu, převzala Kateřina Koubová společně s dalšími pěti mladými vědci a vědkyněmi v závěru srpna na kongresu IFSHC v italském Rimini. Není přitom první laureátkou této ceny z olomoucké lékařské fakulty – v roce 2022 ji obdržela Kateřina Čížková, docentka Ústavu histologie a embryologie LF UP.

Nové poznatky o pohybovém chování školáků, ale také identifikaci více než pěti set rizikových míst na jejich cestě do školy přinesl výzkum, zabývající se vlivy zastavěného prostředí na aktivní transport dětí v kontextu 24hodinového chování. Odborníci z Univerzity Palackého na něm spolupracovali s Magistrátem města Olomouce, který má podněty školáků k dispozici. S výsledky výzkumu autoři zaujali také na mezinárodní konferenci na Novém Zélandu.

Jak se dopravují do školy, jestli vnímají po cestě nějaké bariéry nebo jestli se cítí v okolí školy bezpečně – mimo jiné na tyto otázky odpovídali žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku, jehož součástí byla i interaktivní mapa. V ní zaznamenávali trasu, kterou při cestě do školy absolvují, a bariéry či riziková místa, se kterými se setkávají. Mezi 540 vyznačenými body byly například nepřehledné či chybějící přechody pro chodce, nebezpečné úseky ulic, kde řidiči jezdí rychleji, nebo lokality, kde se soustředí obtěžující spoluobčané.

„Ve spolupráci s Kanceláří architekta města Olomouce jsme navázali na dřívější šetření Bezpečná cesta do školy, která se v Olomouci uskutečnila v letech 2019 a 2021. Nyní se nám podařilo získat data od 1050 dětí napříč ročníky základních škol. Podněty, které školáci zaznamenali do mapy, se následně v kanceláři zabývali a posoudili je z hlediska jejich řešení. Některé jsou již vyřešené, další byly předány kompetentním pracovištím. Jen 4 % postřehů školáků byla označena za neřešitelná,“ uvedl hlavní řešitel výzkumu Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP.

Mapa školáky vyznačených míst s informacemi o řešení je dostupná na webu kanceláře.

Průměrný školák neplní doporučení

Na deseti vybraných školách v různých částech Olomouce žáci osmých tříd vedle vyplnění dotazníku také po dobu jednoho týdne nosili ActiveGraph, přístroj monitorující jejich pohybové chování. Výzkumníci tak u zhruba 200 školáků sledovali, kolik pohybu a jak intenzivního během jednoho dne mají, jak dlouhou část dne prosedí a kolik mají spánku.

„Na základě monitorování můžeme říci, že průměrný olomoucký osmák neplní doporučení Světové zdravotnické organizace 60 minut středně až vysoce intenzivní pohybové aktivity. Průměr činil necelých 45 minut takového pohybu denně. Na druhou stranu, co se týče spánku, jsou na tom olomoučtí osmáci dobře, spí kolem 8 hodin,“ přiblížil Michal Vorlíček.

O výsledcích měření i místech zaznamenaných v mapách či pocitu bezpečí v okolí školy si řešitelé s žáky a také učiteli povídali během diskuzí na zapojených školách. „Na nich školáci a školačky sami přicházeli s nápady, co by mohli u sebe změnit, aby měli pohybu více, například vystoupit z tramvaje o zastávku dříve a podobně,“ dodal.

Výzkum probíhá v rámci tříletého Juniorského grantu UP Influence of environmental determinants on active transport of Czech children and adolescents in the context of 24-hour behavioural patterns. Kromě Michala Vorlíčka jsou členy řešitelského týmu kolegové z Institutu aktivního životního stylu Josef Mitáš, Jan Dygrýn, David Janda a Lukáš Rubín, dále Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP a doktorandka katedry psychologie Filozofické fakulty UP Lucie Hartmannová.

Pěkný příklad spolupráce města a univerzity

Výsledky výzkumu jsou postupně zveřejňovány v odborných periodicích, o data se také již mohou opřít studenti ve svých závěrečných pracích. Michal Vorlíček a Josef Mitáš se závěry před několika týdny zaujali na konferenci mezinárodní organizace ISBNPA v novozélandském Aucklandu.

„Projekt vnímám jako velmi pěkný příklad dobré praxe spolupráce mezi městem, univerzitou a školami, která u nás není příliš běžná na rozdíl od zemí, jako je právě Nový Zéland. Je to projekt, který má velký praktický přesah, kdy se děti mohou stát spolutvůrci prostředí, ve kterém žijí, a město má k dispozici jejich podněty a postřehy. My jsme jím na sebe opět upozornili, že se tématu aktivního transportu a vlivu prostředí na něj věnujeme, a díky tomu jsem se například stal spoluautorem článku v International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, který patří mezi přední odborné časopisy v našem oboru,“ uzavřel Michal Vorlíček s tím, že si cení i podpory, která se mu v rámci Juniorského grantu dostává od Projektového servisu UP.

Juniorské granty UP jsou určené mladým talentovaným vědcům a akademikům do 8 let od dokončení Ph.D. studia, kteří chtějí na univerzitě vybudovat vlastní výzkumnou skupinu nebo laboratoř a rozvíjet nezávislý výzkumný program s ambicí navázat na evropské granty. Více zde.

Nové poznatky o pohybovém chování školáků, ale také identifikaci více než pěti set rizikových míst na jejich cestě do školy přinesl výzkum, zabývající se vlivy zastavěného prostředí na aktivní transport dětí v kontextu 24hodinového chování. Odborníci z Univerzity Palackého na něm spolupracovali s Magistrátem města Olomouce, který má podněty školáků k dispozici. S výsledky výzkumu autoři zaujali také na mezinárodní konferenci na Novém Zélandu.

Jak se dopravují do školy, jestli vnímají po cestě nějaké bariéry nebo jestli se cítí v okolí školy bezpečně – mimo jiné na tyto otázky odpovídali žáci a žákyně olomouckých základních škol v dotazníku, jehož součástí byla i interaktivní mapa. V ní zaznamenávali trasu, kterou při cestě do školy absolvují, a bariéry či riziková místa, se kterými se setkávají. Mezi 540 vyznačenými body byly například nepřehledné či chybějící přechody pro chodce, nebezpečné úseky ulic, kde řidiči jezdí rychleji, nebo lokality, kde se soustředí obtěžující spoluobčané.

„Ve spolupráci s Kanceláří architekta města Olomouce jsme navázali na dřívější šetření Bezpečná cesta do školy, která se v Olomouci uskutečnila v letech 2019 a 2021. Nyní se nám podařilo získat data od 1050 dětí napříč ročníky základních škol. Podněty, které školáci zaznamenali do mapy, se následně v kanceláři zabývali a posoudili je z hlediska jejich řešení. Některé jsou již vyřešené, další byly předány kompetentním pracovištím. Jen 4 % postřehů školáků byla označena za neřešitelná,“ uvedl hlavní řešitel výzkumu Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP.

Mapa školáky vyznačených míst s informacemi o řešení je dostupná na webu kanceláře.

Průměrný školák neplní doporučení

Na deseti vybraných školách v různých částech Olomouce žáci osmých tříd vedle vyplnění dotazníku také po dobu jednoho týdne nosili ActiveGraph, přístroj monitorující jejich pohybové chování. Výzkumníci tak u zhruba 200 školáků sledovali, kolik pohybu a jak intenzivního během jednoho dne mají, jak dlouhou část dne prosedí a kolik mají spánku.

„Na základě monitorování můžeme říci, že průměrný olomoucký osmák neplní doporučení Světové zdravotnické organizace 60 minut středně až vysoce intenzivní pohybové aktivity. Průměr činil necelých 45 minut takového pohybu denně. Na druhou stranu, co se týče spánku, jsou na tom olomoučtí osmáci dobře, spí kolem 8 hodin,“ přiblížil Michal Vorlíček.

O výsledcích měření i místech zaznamenaných v mapách či pocitu bezpečí v okolí školy si řešitelé s žáky a také učiteli povídali během diskuzí na zapojených školách. „Na nich školáci a školačky sami přicházeli s nápady, co by mohli u sebe změnit, aby měli pohybu více, například vystoupit z tramvaje o zastávku dříve a podobně,“ dodal.

Výzkum probíhá v rámci tříletého Juniorského grantu UP Influence of environmental determinants on active transport of Czech children and adolescents in the context of 24-hour behavioural patterns. Kromě Michala Vorlíčka jsou členy řešitelského týmu kolegové z Institutu aktivního životního stylu Josef Mitáš, Jan Dygrýn, David Janda a Lukáš Rubín, dále Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP a doktorandka katedry psychologie Filozofické fakulty UP Lucie Hartmannová.

Pěkný příklad spolupráce města a univerzity

Výsledky výzkumu jsou postupně zveřejňovány v odborných periodicích, o data se také již mohou opřít studenti ve svých závěrečných pracích. Michal Vorlíček a Josef Mitáš se závěry před několika týdny zaujali na konferenci mezinárodní organizace ISBNPA v novozélandském Aucklandu.

„Projekt vnímám jako velmi pěkný příklad dobré praxe spolupráce mezi městem, univerzitou a školami, která u nás není příliš běžná na rozdíl od zemí, jako je právě Nový Zéland. Je to projekt, který má velký praktický přesah, kdy se děti mohou stát spolutvůrci prostředí, ve kterém žijí, a město má k dispozici jejich podněty a postřehy. My jsme jím na sebe opět upozornili, že se tématu aktivního transportu a vlivu prostředí na něj věnujeme, a díky tomu jsem se například stal spoluautorem článku v International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, který patří mezi přední odborné časopisy v našem oboru,“ uzavřel Michal Vorlíček s tím, že si cení i podpory, která se mu v rámci Juniorského grantu dostává od Projektového servisu UP.

Juniorské granty UP jsou určené mladým talentovaným vědcům a akademikům do 8 let od dokončení Ph.D. studia, kteří chtějí na univerzitě vybudovat vlastní výzkumnou skupinu nebo laboratoř a rozvíjet nezávislý výzkumný program s ambicí navázat na evropské granty. Více zde.

Společné prohlášení České konference rektorů,  Rady vysokých škol a Vysokoškolského odborového svazu k návrhu státního rozpočtu na rok 2026

Rozpočet pro veřejné vysoké školy (VVŠ) zveřejněný na konci srpna je bohužel naprosto nepřijatelný, neboť nezohledňuje ani v minulých letech deklarované priority MŠMT, kterými byly například zvládnutí demografického nárůstu v ročnících směřujících v současnosti na vysoké školy nebo posílení společensky vysoce potřebných profesí.

Pro rok 2026 je nezbytné podpořit nárůst prostředků na vzdělávací činnost na VVŠ o 6 miliard Kč navržených ministerstvem školství. Stejně tak v oblasti vědy a výzkumu umožní potřebný rozvoj a zajistí konkurenceschopnost v evropském kontextu nárůst kapitoly DKRVO minimálně o 15 %.

Jedině dostatečně prorůstový rozpočet může garantovat rozvoj činností na VVŠ a tím podpořit znalostní ekonomiku a prosperitu naší společnosti. Stávající návrh bude naopak znamenat pokles podílu rozpočtu VVŠ na HDP, čímž se Česká republika ještě více vzdálí průměru zemí OECD.

V Praze dne 4. září 2025

Za Českou konferenci rektorů Předsednictvo České konference rektorů

Za Radu vysokých škol Předsednictvo Rady vysokých škol

Za Vysokoškolský odborový svaz Výbor Vysokoškolského odborového svazu

Dokument je zde.

Společné prohlášení České konference rektorů,  Rady vysokých škol a Vysokoškolského odborového svazu k návrhu státního rozpočtu na rok 2026

Rozpočet pro veřejné vysoké školy (VVŠ) zveřejněný na konci srpna je bohužel naprosto nepřijatelný, neboť nezohledňuje ani v minulých letech deklarované priority MŠMT, kterými byly například zvládnutí demografického nárůstu v ročnících směřujících v současnosti na vysoké školy nebo posílení společensky vysoce potřebných profesí.

Pro rok 2026 je nezbytné podpořit nárůst prostředků na vzdělávací činnost na VVŠ o 6 miliard Kč navržených ministerstvem školství. Stejně tak v oblasti vědy a výzkumu umožní potřebný rozvoj a zajistí konkurenceschopnost v evropském kontextu nárůst kapitoly DKRVO minimálně o 15 %.

Jedině dostatečně prorůstový rozpočet může garantovat rozvoj činností na VVŠ a tím podpořit znalostní ekonomiku a prosperitu naší společnosti. Stávající návrh bude naopak znamenat pokles podílu rozpočtu VVŠ na HDP, čímž se Česká republika ještě více vzdálí průměru zemí OECD.

V Praze dne 4. září 2025

Za Českou konferenci rektorů Předsednictvo České konference rektorů

Za Radu vysokých škol Předsednictvo Rady vysokých škol

Za Vysokoškolský odborový svaz Výbor Vysokoškolského odborového svazu

Dokument je zde.