Agregátor zdrojů

Plný pohybu, inspirace, vzpomínání i plánování a také slavnostních chvilek byl závěr letních prázdnin na Fakultě tělesné kultury UP. Program tradiční akce pro učitele tělesné výchovy Těloolomouc se protnul s velkým fakultním setkáním, během nějž došlo na stříbrnou promoci, ocenění významných absolventů nebo křest dvou knih.

Čtrnáctý ročník Těloolomouce přilákal na Hanou čtyři stovky učitelů a učitelek tělesné výchovy a pracovníků v pohybových aktivitách z celé země, kteří se mohli před začátkem školního roku protáhnout, vzájemně si sdílet zkušenosti a především načerpat nové podněty pro svou výuku.

Do Olomouce zavítali například Ivana Křivková a František Lukaštík, kteří učí na Střední průmyslové škole chemické Pardubice. „Byla jsem tu už dvakrát, vždy je to skvělá akce a vždy něco využiju ke zlepšení své výuky. Letos mě zaujalo využití úpolů, šlo o naprosto úžasnou ukázku, která se bude určitě hodit,“ uvedla Ivana Křivková.

„S tím souhlasím, protože učím na požární ochraně a bezpečnostně právní činnosti a to jsou akční žáci, ty úpolové věci je budou bavit. Navíc jsem byl třeba na lekci basketbalu, to je moje srdeční záležitost. Na Těloolomouci jsem poprvé, na doporučení právě kolegyně Křivkové, ale i dalších – a nelituju,“ dodal František Lukaštík.

Podle ředitele akce Dušana Viktorjeníka z katedry sportu čtrnáctý ročník proběhl ke spokojenosti všech a největší komplikací byla doprava mezi centrem města a neředínským areálem fakulty. Více o akci zde.

Saxofon a švihadla

Kampus v Neředíně byl také dějištěm fakultního setkání, během něhož se potkali nejen současní studující a zaměstnanci, ale také absolventi a absolventky a přátelé FTK. Na parkovišti za Aplikačním centrem BALUO se veselilo, vzpomínalo i probíraly možné budoucí spolupráce, o hudební doprovod se postarala se svým saxofonem KJ SAX a o porci pohybu zase se svými švihadly bratři Tomáš a Marek Vaněček, zakladatelé projektu Švihej.

Významní absolventi FTK pro rok 2025:

Jarek Černý – absolvent programu Tělesná výchova a sport, kondiční trenér a závodník v kettlebell liftingu,

Hana Majarová – absolventka programu Rekreologie, vedoucí komise státní reprezentace Českého lukostřeleckého svazu, členka World Archery Coaches Committee,

Marek Vaněček – absolvent programu Tělesná výchova a sport, bývalý profesionální boxer, licencovaný trenér skákání přes švihadlo a spoluzakladatel projektu Švihej,

Jana Stejskalová – absolventka programu Rekreologie, předsedkyně Českomoravské federace Nordic Walking,

Miroslav Vraštil – absolvent programu Sportovní specialista – duální kariéra vrcholových sportovců, čtyřnásobný účastník olympijských her a medalista z MS ve veslování, účastník závodů Ironman a maratonský běžec. 

Příběhy absolventů budou brzy zveřejněny zde.

Marek Vaněček byl přitom jedním z pětice (seznam oceněných v boxu výše), kterou děkan Michal Šafář na pódiu ocenil jako významné absolventy fakulty. „Jste pro nás inspirací a děkujeme vám za to, že šíříte dobré jméno FTK a hrdě se k fakultě nadále hlásíte,“ řekl na adresu oceněných děkan.

Knihy pro tělocvikáře i ředitele

Během večera došlo také na křest dvou knih. Jan Bělka z katedry sportu připravil publikaci Pohybové hry. 169 her v tělocvičně i na louce, která je praktickou příručkou obsahující přehled osvědčených pohybových her pro výuku tělesné výchovy a sportovní trénink a kterou najdete v nabídce Vydavatelství UP. 

Autorem druhé křtěné knihy je absolvent FTK a ředitel Základní školy Komenského v Ústí nad Orlicí Radek Škarka, jeho počin nese název Aprobace PUNK. „Jako ředitel si myslím, že by vzdělávání mělo být jednodušší a že by si každý měl dělat školu po svém. V knize píšu o různých krocích, jak k tomu dojít,“ přiblížil. Více o knize zde.

Stříbrná promoce

Zatímco setkání v Neředíně se neslo v neformálním a uvolněném duchu, stříbrná promoce, která večernímu veselí předcházela, měla vše, co k akademickému slavnostnímu aktu patří. V Arcibiskupském paláci převzalo pamětní diplomy čtyřiadvacet absolventek a absolventů FTK z let 1998–2000.

Byl mezi nimi například fyzioterapeut a současný předseda Akademického senátu FTK David Smékal, Jana Vašíčková, která působí na katedře společenských věd v kinantropologii FTK a je také předsedkyní České společnosti učitelů tělesné výchovy, nebo Zdeněk Dvořák, který studoval rekreologii a žurnalistiku a po působení v médiích či na zlínském magistrátu nyní pracuje na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Stříbrným absolventkám a absolventům společně s děkanem Michalem Šafářem poděkoval a popřál mnoho štěstí do dalších let prorektor pro doktorské studium a juniorní vědu Miroslav Dopita. Promoci přihlíželi také bývalí představitelé fakulty – Hana Válková, František Vaverka, Dušan Tomajko a Zbyněk Svozil. Stříbrnou promoci připravila FTK podruhé ve své historii, poprvé se konala v roce 2022, viz tento článek.

Scientists from the UP Faculty of Science Department of Analytical Chemistry have launched a new project called MicroArch, which aims to create a unique “Meccano set” for working with microfluidics. This promising technology can precisely control the flow of very small amounts of fluids and is therefore used in the development of new drugs, in disease diagnosis, in environmental testing, in cutting-edge chemical and biological research, and more.

The project is supported by the Technology Agency of the Czech Republic (TA CR) through the SIGMA programme. Its commercial development and market launch are supervised by the Palacký University Science and Technology Park.

Microfluidics is a discipline that studies and utilises the movement of very small amounts of liquids in miniature channels, often as thin as a human hair. Essentially, it is a laboratory on a chip, where the chemical and physical processes under investigation take place on a small plate. Drops of liquid flow through it and chemical or biological reactions take place there. This makes it possible to perform rapid tests, develop new drugs and test their effects on cells, analyse very small samples, and simulate processes that would take much more time and space in a conventional laboratory.

 

“Whenever scientists want to test a new idea of theirs, they have to go through the complicated process of developing necessary electronics and software, because nothing suitable is currently available.” Oleksandr Prystopiuk

 

Microfluidics-based technology is playing an increasingly important role in laboratories and industry. However, one major problem is preventing the faster implementation of this method in practice: there is a lack of universal development kits on the market that would allow scientists and companies to assemble more complex devices and test new applications on them. “Whenever scientists want to test a new idea of theirs, they have to go through the complicated process of developing necessary electronics and software, because nothing suitable is currently available. And this has created a significant bottleneck for them. We therefore decided to develop our own solution to fill this gap,” said Oleksandr Prystopiuk, the project’s principal investigator from the Department of Analytical Chemistry, whose research and development efforts were supported by a grant from the UP Endowment Fund in 2024.

A construction set to speed up research

The result of the project will be a three-level construction set that will allow users to assemble their own miniature laboratory. It will be based on microfluidic devices, i.e. small chips in which tiny amounts of fluid flow. These will be connected to modules linking the chips to electronics and controls. The entire system will be managed by a platform that can simultaneously control several modules and connect them to a computer. “This will allow users to build their own ‘miniature laboratory’ and quickly develop new ideas and experiments,” says Prystopiuk.

The MicroArch project will last 18 months and will be divided into three phases. First, market research and customer needs assessment (Proof-of-Market) will take place. These will be followed by the development of a prototype and demonstration application (Proof-of-Concept). In the final phase, the functionality of the entire technology will be tested in a real environment (Proof-of-Delivery). “The goal is to offer universities and companies a practical set that will facilitate research and development of new technologies in medicine, pharmaceuticals, industrial quality control, and so on,” said Petr Bednář from the Department of Analytical Chemistry.

The analytical chemistry team led by Prystopiuk is working on the technical solution together with Jakub Havlín, project manager at the UP Science and Technology Park.

The call for PoC projects under the TA CR Sigma programme is still open. The programme provides support for the verification and development of innovative solutions (know-how, technology). The Knowledge and Technology Transfer Department at the UP Science and Technology Park will provide support, market and patent research, feedback, and evaluation to interested researchers. The aim of the programme is to identify technologies with commercial potential and prepare them for market use. This call is open to both researchers and doctoral students with innovative ideas. If you are interested, please contact the UP Science and Technology Park.

 

Vědci z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty zahájili nový projekt s názvem MicroArch, který má za cíl vytvořit unikátní „stavebnici“ pro práci s tzv. mikrofluidikou. Tato perspektivní technologie dokáže přesně ovládat proudění velmi malých množství tekutin a díky tomu nachází uplatnění například při vývoji nových léčiv, v diagnostice nemocí, při testování životního prostředí nebo ve špičkovém chemickém a biologickém výzkumu.

Projekt podpořila Technologická agentura ČR prostřednictvím programu SIGMA. Na jeho komerční rozvoj a uvedení na trh dohlíží Vědeckotechnický park Univerzity Palackého.

Mikrofluidika je obor, který zkoumá a využívá pohyb velmi malého množství kapalin v miniaturních kanálcích, často tenkých jen jako lidský vlas. Ve své podstatě se jedná o laboratoř umístěnou na čipu, kde se zkoumané chemické a fyzikální děje odehrávají na malé destičce. V ní proudí kapky tekutin a probíhají tam chemické nebo biologické reakce. Díky tomu lze provádět rychlé testy, vyvíjet nové léky nebo testovat jejich účinky na buňkách, analyzovat velmi malé vzorky či napodobovat procesy, které by v klasické laboratoři zabraly mnohem více času a prostoru.

„Pokud chce vědec otestovat vlastní nápad, musí si složitě vyvíjet i elektroniku a software, protože nic vhodného není v současnosti k dostání.“ Oleksandr Prystopiuk

Technologie založené na mikrofluidice hraje v laboratořích i průmyslu čím dál důležitější roli. Rychlejšímu zavádění této metody do praxe ale brání jeden zásadní problém: na trhu chybí univerzální vývojové sady, které by vědcům a firmám umožnily sestavovat složitější přístroje a zkoušet na nich nové aplikace. „Pokud chce vědec otestovat vlastní nápad, musí si složitě vyvíjet i elektroniku a software, protože nic vhodného není v současnosti k dostání. To práci výrazně zpomalovalo. Rozhodli jsme se proto vyvinout vlastní řešení, které tuto mezeru zaplní,“ uvedl hlavní řešitel projektu Oleksandr Prystopiuk z katedry analytické chemie, jehož výzkumné a vývojové počínání bylo v roce 2024 podpořeno grantem Nadačního fondu UP.

Stavebnice, která zrychlí výzkum

Výsledkem projektu bude tříúrovňová stavebnice, která uživatelům umožní sestavit vlastní miniaturní laboratoř. Jejím základem budou mikrofluidní přístroje, tedy malé čipy, v nichž proudí nepatrné množství tekutin. Na ně budou navazovat moduly propojující čipy s elektronikou a ovládáním. Celý systém zastřeší platforma, která dokáže současně řídit několik modulů a propojit je s počítačem. „Díky tomu si uživatelé budou moci sestavit vlastní ‚laboratoř v malém‘ a rychle vyvíjet nové nápady a experimenty,“ uvádí Oleksandr Prystopiuk.

Projekt MicroArch potrvá 18 měsíců a bude rozdělen do tří fází. Nejprve proběhne průzkum trhu a zjišťování potřeb zákazníků (Proof-of-Market). Následovat bude vývoj prototypu a ukázkové aplikace (Proof-of-Concept). V závěrečné fázi se pak bude testovat funkčnost celé technologie v reálném prostředí (Proof-of-Delivery). „Cílem je nabídnout univerzitám i firmám praktickou sadu, která usnadní výzkum i vývoj nových technologií například v medicíně, farmacii nebo průmyslové kontrole kvality,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Na technickém řešení se podílí tým analytické chemie v čele s Oleksandrem Prystopiukem společně s projektovým manažerem Vědeckotechnického parku UP Jakubem Havlínem.

Výzva k řešení projektů PoC v rámci programu TA ČR Sigma je stále otevřena. Program poskytuje podporu pro ověření a rozvoj inovativních řešení (know-how, technologie). Řešitelé získají podporu z Oddělení transferu znalostí a technologií VTP UP, tržní a patentovou rešerši, zpětnou vazbu a hodnocení. Cílem programu je identifikovat technologie s komerčním potenciálem a připravit je pro využití na trhu. Tato výzva je otevřená jak pro vědecké pracovníky, tak pro studenty doktorského studia s inovativními nápady. V případě zájmu se obraťte na Vědeckotechnický park UP.

Vědci z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty zahájili nový projekt s názvem MicroArch, který má za cíl vytvořit unikátní „stavebnici“ pro práci s tzv. mikrofluidikou. Tato perspektivní technologie dokáže přesně ovládat proudění velmi malých množství tekutin a díky tomu nachází uplatnění například při vývoji nových léčiv, v diagnostice nemocí, při testování životního prostředí nebo ve špičkovém chemickém a biologickém výzkumu.

Projekt podpořila Technologická agentura ČR prostřednictvím programu SIGMA. Na jeho komerční rozvoj a uvedení na trh dohlíží Vědeckotechnický park Univerzity Palackého.

Mikrofluidika je obor, který zkoumá a využívá pohyb velmi malého množství kapalin v miniaturních kanálcích, často tenkých jen jako lidský vlas. Ve své podstatě se jedná o laboratoř umístěnou na čipu, kde se zkoumané chemické a fyzikální děje odehrávají na malé destičce. V ní proudí kapky tekutin a probíhají tam chemické nebo biologické reakce. Díky tomu lze provádět rychlé testy, vyvíjet nové léky nebo testovat jejich účinky na buňkách, analyzovat velmi malé vzorky či napodobovat procesy, které by v klasické laboratoři zabraly mnohem více času a prostoru.

„Pokud chce vědec otestovat vlastní nápad, musí si složitě vyvíjet i elektroniku a software, protože nic vhodného není v současnosti k dostání.“ Oleksandr Prystopiuk

Technologie založené na mikrofluidice hraje v laboratořích i průmyslu čím dál důležitější roli. Rychlejšímu zavádění této metody do praxe ale brání jeden zásadní problém: na trhu chybí univerzální vývojové sady, které by vědcům a firmám umožnily sestavovat složitější přístroje a zkoušet na nich nové aplikace. „Pokud chce vědec otestovat vlastní nápad, musí si složitě vyvíjet i elektroniku a software, protože nic vhodného není v současnosti k dostání. To práci výrazně zpomalovalo. Rozhodli jsme se proto vyvinout vlastní řešení, které tuto mezeru zaplní,“ uvedl hlavní řešitel projektu Oleksandr Prystopiuk z katedry analytické chemie, jehož výzkumné a vývojové počínání bylo v roce 2024 podpořeno grantem Nadačního fondu UP.

Stavebnice, která zrychlí výzkum

Výsledkem projektu bude tříúrovňová stavebnice, která uživatelům umožní sestavit vlastní miniaturní laboratoř. Jejím základem budou mikrofluidní přístroje, tedy malé čipy, v nichž proudí nepatrné množství tekutin. Na ně budou navazovat moduly propojující čipy s elektronikou a ovládáním. Celý systém zastřeší platforma, která dokáže současně řídit několik modulů a propojit je s počítačem. „Díky tomu si uživatelé budou moci sestavit vlastní ‚laboratoř v malém‘ a rychle vyvíjet nové nápady a experimenty,“ uvádí Oleksandr Prystopiuk.

Projekt MicroArch potrvá 18 měsíců a bude rozdělen do tří fází. Nejprve proběhne průzkum trhu a zjišťování potřeb zákazníků (Proof-of-Market). Následovat bude vývoj prototypu a ukázkové aplikace (Proof-of-Concept). V závěrečné fázi se pak bude testovat funkčnost celé technologie v reálném prostředí (Proof-of-Delivery). „Cílem je nabídnout univerzitám i firmám praktickou sadu, která usnadní výzkum i vývoj nových technologií například v medicíně, farmacii nebo průmyslové kontrole kvality,“ uvedl Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Na technickém řešení se podílí tým analytické chemie v čele s Oleksandrem Prystopiukem společně s projektovým manažerem Vědeckotechnického parku UP Jakubem Havlínem.

Výzva k řešení projektů PoC v rámci programu TA ČR Sigma je stále otevřena. Program poskytuje podporu pro ověření a rozvoj inovativních řešení (know-how, technologie). Řešitelé získají podporu z Oddělení transferu znalostí a technologií VTP UP, tržní a patentovou rešerši, zpětnou vazbu a hodnocení. Cílem programu je identifikovat technologie s komerčním potenciálem a připravit je pro využití na trhu. Tato výzva je otevřená jak pro vědecké pracovníky, tak pro studenty doktorského studia s inovativními nápady. V případě zájmu se obraťte na Vědeckotechnický park UP.

Odborníci na rostlinné biotechnologie jsou hosty mezinárodní konference Green for Good, která dnes začala na Univerzitě Palackého. Na sedm desítek špičkových vědců, zástupců průmyslu i mladých výzkumníků budou do 4. září hledat cesty pro rozvoj udržitelného zemědělství a zajištění potravinové bezpečnosti. Již sedmý ročník konference pořádá Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého s přispěním projektu Nové poznatky pro plodiny nové generace z OP JAK a Evropská biotechnologická federace.

„Cílem konference je propojit odborníky v oblasti rostlinných technologií a diskutovat o tématech, jako jsou například šlechtění rostlin a editace genomu, chytrá řešení pro zemědělství, využití odpadních materiálů či choroby a škůdci v podmínkách měnícího se klimatu. Zároveň usilujeme o podporu vědců v různých fázích jejich kariéry. Proto konference zahrne plenární a keynote přednášky předních odborníků, takzvané flash prezentace vybrané z přihlášených abstraktů a posterovou sekci,“ uvedl předseda vědecké rady konference Ivo Frébort z CATRIN.

K významným hostům patří například odborníci na inovativní šlechtění rostlin Tomáš Čermák z Ball Horticultural Company v USA a Paolo Pesaresi z Univerzity v Miláně, fytopatolog Remco Stam z Univerzity v Kielu, expert na strukturální a funkční biologii rostlin Vasileios Fotopoulos z Kyperské univerzity technologií nebo Oana Dima z Univerzity v Gentu, která se zaměřuje na evropskou politiku týkající se nových technik šlechtění, včetně editování genomu.

„Cílem konference je propojit odborníky v oblasti rostlinných technologií a diskutovat o tématech, jako jsou například šlechtění rostlin a editace genomu, chytrá řešení pro zemědělství, využití odpadních materiálů či choroby a škůdci v podmínkách měnícího se klimatu.“ Ivo Frébort

Program nabídne také sekci Industry Meets Academia. V rámci projektu Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicinské praxi se v rámci sekce uskuteční workshopy, které umožní prezentaci regionálních firem a navazování mezinárodní spolupráce.

Závěrečný blok s názvem Plodiny pro 21. století se koná pod záštitou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Hlavní přednášku pronese Karin Krupinska z Univerzity v Kielu. Během popularizační přednášky, na niž je pozvána i veřejnost včetně středoškoláků, objasní možnosti, jak zlepšit adaptační schopnost rostlin na změny prostředí a klimatu. Na přednášku naváže panelová debata hostů za účasti Aleše Pečinky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR nebo Gary Vallada z University of Florida.

Doprovodný program zahrnuje networkingový večer a také komentovanou prohlídku putovní výstavy Udržitelnost a civilizace na olomouckém Dolním náměstí, na jejíž přípravě se podíleli i vědci z CATRIN. Podrobnosti o konferenci včetně programu jsou dostupné zde.

 

Odborníci na rostlinné biotechnologie jsou hosty mezinárodní konference Green for Good, která dnes začala na Univerzitě Palackého. Na sedm desítek špičkových vědců, zástupců průmyslu i mladých výzkumníků budou do 4. září hledat cesty pro rozvoj udržitelného zemědělství a zajištění potravinové bezpečnosti. Již sedmý ročník konference pořádá Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého s přispěním projektu Nové poznatky pro plodiny nové generace z OP JAK a Evropská biotechnologická federace.

„Cílem konference je propojit odborníky v oblasti rostlinných technologií a diskutovat o tématech, jako jsou například šlechtění rostlin a editace genomu, chytrá řešení pro zemědělství, využití odpadních materiálů či choroby a škůdci v podmínkách měnícího se klimatu. Zároveň usilujeme o podporu vědců v různých fázích jejich kariéry. Proto konference zahrne plenární a keynote přednášky předních odborníků, takzvané flash prezentace vybrané z přihlášených abstraktů a posterovou sekci,“ uvedl předseda vědecké rady konference Ivo Frébort z CATRIN.

K významným hostům patří například odborníci na inovativní šlechtění rostlin Tomáš Čermák z Ball Horticultural Company v USA a Paolo Pesaresi z Univerzity v Miláně, fytopatolog Remco Stam z Univerzity v Kielu, expert na strukturální a funkční biologii rostlin Vasileios Fotopoulos z Kyperské univerzity technologií nebo Oana Dima z Univerzity v Gentu, která se zaměřuje na evropskou politiku týkající se nových technik šlechtění, včetně editování genomu.

„Cílem konference je propojit odborníky v oblasti rostlinných technologií a diskutovat o tématech, jako jsou například šlechtění rostlin a editace genomu, chytrá řešení pro zemědělství, využití odpadních materiálů či choroby a škůdci v podmínkách měnícího se klimatu.“ Ivo Frébort

Program nabídne také sekci Industry Meets Academia. V rámci projektu Interdisciplinární přístupy pro vývoj a aplikace nových materiálů v průmyslové, zemědělské a medicinské praxi se v rámci sekce uskuteční workshopy, které umožní prezentaci regionálních firem a navazování mezinárodní spolupráce.

Závěrečný blok s názvem Plodiny pro 21. století se koná pod záštitou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Hlavní přednášku pronese Karin Krupinska z Univerzity v Kielu. Během popularizační přednášky, na niž je pozvána i veřejnost včetně středoškoláků, objasní možnosti, jak zlepšit adaptační schopnost rostlin na změny prostředí a klimatu. Na přednášku naváže panelová debata hostů za účasti Aleše Pečinky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR nebo Gary Vallada z University of Florida.

Doprovodný program zahrnuje networkingový večer a také komentovanou prohlídku putovní výstavy Udržitelnost a civilizace na olomouckém Dolním náměstí, na jejíž přípravě se podíleli i vědci z CATRIN. Podrobnosti o konferenci včetně programu jsou dostupné zde.

 

Umíte správně používat automatický externí defibrilátor? Víte, jak sestavit domácí lékárničku, která bude šetrná k přírodě? Chcete znát hodnoty vašeho krevního tlaku či indexu tělesné hmotnosti? Stačí přijít ve středu 24. září mezi 13. a 17. hodinou do olomouckých Čechových sadů, kde se bude konat akce První pomoc máte ve svých rukou. Vstup je volný.

Zábavný edukační program pořádá Fakulta zdravotnických věd UP ve spolupráci s Udržitelnou univerzitou. Na šesti interaktivních stanovištích se děti a dospělí mohou zapojit do workshopů a kvízů a nasbírat spoustu tipů a rad nejen z oblasti zdravotnictví. „Účastníci si vyzkouší základní resuscitaci s možností využití automatického externího defibrilátoru, také jim představíme aplikaci Záchranka a její význam při záchraně lidského života,“ popsala přednostka Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče FZV UP Marinella Danosová. „Kolemjdoucí si v parku mohou nechat změřit krevní tlak, saturaci krve kyslíkem nebo se dozví hodnotu jejich indexu tělesné hmotnosti,“ doplnila přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková.

Vedle zdraví a zdravotnictví bude druhým hlavním tématem odpolední akce udržitelnost. „Zájemci si mohou z vyřazených zdravotnických prostředků vyrobit klíčenku nebo obal na mobil, ukážeme jim, které prostředky jsou ekologické a opakovaně použitelné, a dozví se, jaký je ekologický dopad různých typů potravin,“ přiblížil ambasador udržitelnosti na FZV UP Vladimír Koutský.

Odměnou pro malé i velké návštěvníky akce, kteří obejdou všech šest interaktivních stánků, budou kromě spousty nově nabytých vědomostí i drobné dárky od pořadatelů. „Stačí si v označeném stánku vyzvednout index, do něhož lze sbírat razítka z jednotlivých stanovišť. Za správně vyplněný index získá jeho držitel odměnu,“ prozradil Vladimír Koutský.

Akce První pomoc máte ve svých rukou odstartuje ve středu 24. září ve 13 hodin, stánky najdete v Čechových sadech v okolí sochy Boženy Němcové.

Seznam stanovišť:

1. KPR – Zachraň život, i když nejsi záchranář

2. Zdravá výživa a lokální potraviny

3. Měření zdravotních ukazatelů

4. Udržitelná první pomoc

5. Pohyb a relaxace v přírodě

6. Zdravotnický upcycling – druhý život věcí

Umíte správně používat automatický externí defibrilátor? Víte, jak sestavit domácí lékárničku, která bude šetrná k přírodě? Chcete znát hodnoty vašeho krevního tlaku či indexu tělesné hmotnosti? Stačí přijít ve středu 24. září mezi 13. a 17. hodinou do olomouckých Čechových sadů, kde se bude konat akce První pomoc máte ve svých rukou. Vstup je volný.

Zábavný edukační program pořádá Fakulta zdravotnických věd UP ve spolupráci s Udržitelnou univerzitou. Na šesti interaktivních stanovištích se děti a dospělí mohou zapojit do workshopů a kvízů a nasbírat spoustu tipů a rad nejen z oblasti zdravotnictví. „Účastníci si vyzkouší základní resuscitaci s možností využití automatického externího defibrilátoru, také jim představíme aplikaci Záchranka a její význam při záchraně lidského života,“ popsala přednostka Ústavu zdravotnického záchranářství a intenzivní péče FZV UP Marinella Danosová. „Kolemjdoucí si v parku mohou nechat změřit krevní tlak, saturaci krve kyslíkem nebo se dozví hodnotu jejich indexu tělesné hmotnosti,“ doplnila přednostka Ústavu ošetřovatelství FZV UP Daniela Bartoníčková.

Vedle zdraví a zdravotnictví bude druhým hlavním tématem odpolední akce udržitelnost. „Zájemci si mohou z vyřazených zdravotnických prostředků vyrobit klíčenku nebo obal na mobil, ukážeme jim, které prostředky jsou ekologické a opakovaně použitelné, a dozví se, jaký je ekologický dopad různých typů potravin,“ přiblížil ambasador udržitelnosti na FZV UP Vladimír Koutský.

Odměnou pro malé i velké návštěvníky akce, kteří obejdou všech šest interaktivních stánků, budou kromě spousty nově nabytých vědomostí i drobné dárky od pořadatelů. „Stačí si v označeném stánku vyzvednout index, do něhož lze sbírat razítka z jednotlivých stanovišť. Za správně vyplněný index získá jeho držitel odměnu,“ prozradil Vladimír Koutský.

Akce První pomoc máte ve svých rukou odstartuje ve středu 24. září ve 13 hodin, stánky najdete v Čechových sadech v okolí sochy Boženy Němcové.

Seznam stanovišť:

1. KPR – Zachraň život, i když nejsi záchranář

2. Zdravá výživa a lokální potraviny

3. Měření zdravotních ukazatelů

4. Udržitelná první pomoc

5. Pohyb a relaxace v přírodě

6. Zdravotnický upcycling – druhý život věcí

Na aktuální témata, jako jsou doprava a klimatická změna, se zaměří třetí ročník hackathonu Když data promluví, který se uskuteční ve dnech 14.–16. listopadu 2025 v Envelopa Hubu v Olomouci. Akci společně pořádají Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Máme velkou radost, že se nám díky silné podpoře daří již třetím rokem pokračovat v organizaci hackathonu. Věříme, že letošní ročník posune laťku ještě výš než ty předchozí. Kromě otevřených dat Olomouckého kraje a města Olomouce letos díky zapojení do projektu EnCLOD poprvé nabídneme i aktuální senzorová data o dopravě a teplotě přímo z Olomouce. V kombinaci s dalšími otevřenými daty a tvůrčí energií účastníků tak mohou vzniknout projekty s reálným dopadem na naše okolí,“ uvedl hlavní organizátor akce Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Organizátoři i letos slibují kvalitnější data, relevantní témata a silnější provázání s praxí, a to například díky využití senzorových sítí a možnosti mezinárodní prezentace projektů v rámci evropské iniciativy DigiEduHack pod záštitou Evropské komise.

„Do letošního ročníku se mohou od 1. září 2025 přihlásit týmy i jednotlivci. Soutěž, během níž účastníci navrhnou, vytvoří a prezentují své nápady, je otevřena všem bez ohledu na věk či profesní zkušenosti. Vítáme studenty středních i vysokých škol i odborníky z praxe. Vždy má smysl podporovat projekty, které prohlubují spolupráci a rozvíjejí veřejný sektor v Olomouci i okolí. Těšíme se na inovativní myšlenky, které hackathon jistě opět přinese,“ doplnil Tomáš Pejpek, náměstek primátora města Olomouc.

Soutěžící budou usilovat o věcné ceny v celkové hodnotě přes 100 000 Kč. Největší hodnotou hackathonu je však možnost dalšího rozvoje projektů. Účastníci mohou získat podporu od Inovačního centra Olomouckého kraje, Vědeckotechnického parku UP, organizátorů i partnerů akce.

Název hackathon je složenina ze slov hack a maraton. Vyjadřuje spojení limitů programovatelných systémů s vytrvalostí. Hackathon kombinuje poznatky a dovednosti technického i netechnického světa, z nichž vzejde nový projekt nebo produkt.

Olomoucký kraj dlouhodobě podporuje inovace ve všech oblastech života. K největším přínosům patří datový portál Olomouckého kraje, který poskytuje open data z různých zdrojů. Aby data ožila, je klíčové jejich zpracování v aplikacích pro koncové uživatele. V této oblasti je hackathon nenahraditelný – ukazuje cestu, jak využít data pro další inovační rozvoj. Velkou radost mám i z letošní novinky – zapojení online čidel. Čím méně je potřeba data upravovat na cestě k uživateli, tím je jejich dlouhodobá využitelnost jistější. Zpřístupnění informací je jedním z hlavních přínosů této soutěže.

„Začít je náročné, udržet kvalitu a tradici ještě náročnější – a právě to se nám daří. Třetí ročník hackathonu je ve fázi intenzivních příprav. Díky patří všem, kteří se podílejí na této organizačně náročné akci,“ doplnil Pavel Jelínek, náměstek hejtmana pro strategický rozvoj a IT.

Vítězné týmy se mohou kvalifikovat na celostátní hackathon zaměřený na práci s otevřenými daty v Praze a nejlepší z nich mají šanci postoupit až do evropského finále DigiEduHacku v Bruselu.

Na aktuální témata, jako jsou doprava a klimatická změna, se zaměří třetí ročník hackathonu Když data promluví, který se uskuteční ve dnech 14.–16. listopadu 2025 v Envelopa Hubu v Olomouci. Akci společně pořádají Olomoucký kraj, Statutární město Olomouc a katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

„Máme velkou radost, že se nám díky silné podpoře daří již třetím rokem pokračovat v organizaci hackathonu. Věříme, že letošní ročník posune laťku ještě výš než ty předchozí. Kromě otevřených dat Olomouckého kraje a města Olomouce letos díky zapojení do projektu EnCLOD poprvé nabídneme i aktuální senzorová data o dopravě a teplotě přímo z Olomouce. V kombinaci s dalšími otevřenými daty a tvůrčí energií účastníků tak mohou vzniknout projekty s reálným dopadem na naše okolí,“ uvedl hlavní organizátor akce Jakub Koníček z katedry geoinformatiky.

Organizátoři i letos slibují kvalitnější data, relevantní témata a silnější provázání s praxí, a to například díky využití senzorových sítí a možnosti mezinárodní prezentace projektů v rámci evropské iniciativy DigiEduHack pod záštitou Evropské komise.

„Do letošního ročníku se mohou od 1. září 2025 přihlásit týmy i jednotlivci. Soutěž, během níž účastníci navrhnou, vytvoří a prezentují své nápady, je otevřena všem bez ohledu na věk či profesní zkušenosti. Vítáme studenty středních i vysokých škol i odborníky z praxe. Vždy má smysl podporovat projekty, které prohlubují spolupráci a rozvíjejí veřejný sektor v Olomouci i okolí. Těšíme se na inovativní myšlenky, které hackathon jistě opět přinese,“ doplnil Tomáš Pejpek, náměstek primátora města Olomouc.

Soutěžící budou usilovat o věcné ceny v celkové hodnotě přes 100 000 Kč. Největší hodnotou hackathonu je však možnost dalšího rozvoje projektů. Účastníci mohou získat podporu od Inovačního centra Olomouckého kraje, Vědeckotechnického parku UP, organizátorů i partnerů akce.

Název hackathon je složenina ze slov hack a maraton. Vyjadřuje spojení limitů programovatelných systémů s vytrvalostí. Hackathon kombinuje poznatky a dovednosti technického i netechnického světa, z nichž vzejde nový projekt nebo produkt.

Olomoucký kraj dlouhodobě podporuje inovace ve všech oblastech života. K největším přínosům patří datový portál Olomouckého kraje, který poskytuje open data z různých zdrojů. Aby data ožila, je klíčové jejich zpracování v aplikacích pro koncové uživatele. V této oblasti je hackathon nenahraditelný – ukazuje cestu, jak využít data pro další inovační rozvoj. Velkou radost mám i z letošní novinky – zapojení online čidel. Čím méně je potřeba data upravovat na cestě k uživateli, tím je jejich dlouhodobá využitelnost jistější. Zpřístupnění informací je jedním z hlavních přínosů této soutěže.

„Začít je náročné, udržet kvalitu a tradici ještě náročnější – a právě to se nám daří. Třetí ročník hackathonu je ve fázi intenzivních příprav. Díky patří všem, kteří se podílejí na této organizačně náročné akci,“ doplnil Pavel Jelínek, náměstek hejtmana pro strategický rozvoj a IT.

Vítězné týmy se mohou kvalifikovat na celostátní hackathon zaměřený na práci s otevřenými daty v Praze a nejlepší z nich mají šanci postoupit až do evropského finále DigiEduHacku v Bruselu.

Olomouc je univerzitní město, věděli jste ale, že univerzita nejsou jen fakultní budovy a studentské koleje, ale také ekozookoutek, geopark či překrásné parkánové zahrady? Přehled známých míst i skrytých zákoutí spjatých s nejstarší vysokou školou na Moravě nabízí platforma Unit(r)ips, za jejímž vznikem stojí úsek pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Díky tomu si místní i turisté mohou prohlédnout olomouckou univerzitu z jiné perspektivy a naplánovat výlet včetně noclehu a snídaně. Pro snazší orientaci přibyla v létě na webové stránce interaktivní mapa Olomouce se všemi vyznačenými zajímavostmi.

„Univerzita Palackého nabízí mnoho míst, která mohou být zajímavá pro širokou skupinu lidí. Právě proto vznikla webová stránka Unitrips.cz, kde je u každého místa popis, fotogalerie, mapový odkaz a otevírací doba. Web je navíc přehledně rozdělený na sekce tak, aby si případní zájemci o toulky po Olomouci mohli i s ohledem na počasí vybrat, zda dají přednost prohlídkám univerzitních budov, nebo si užijí procházku pod širým nebem,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

V sekci Outdoor zaujímají přední místo parkánové zahrady, které po právu získaly ocenění Olomouckého kraje v kategorii Genius loci. Nechybí geopark v sousedství přírodovědecké fakulty, kde je možné dotknout se více než 600 milionů let starého kamene. Unit(r)ips upozorní také na ukázky street art na budovách studentských kolejí, kde mají své podobizny například František Palacký nebo Tomáš Garrigue Masaryk.

K nezaplacení je pak tip na bezplatné panorama Olomouce, které se naskytne všem, kdo navštíví areál lékařské fakulty. Nově přidaným tipem jsou květnaté louky v sousedství právnické fakulty, které byly vysety coby projekt Udržitelné univerzity.

Sekce Indoor pak nabízí informace o velkých chloubách univerzity, jakými bezesporu jsou umělecké centrum s kinosálem, divadlem a kaplí, univerzitní knihovna na místě bývalého armádního skladu nebo interaktivní Pevnost poznání, kde se děti i dospělí přesvědčí, že věda je zábava.

Pestrý seznam lokací aktuálně čítá 29 položek. „V průvodci nechybí ani tipy na gastropodniky v prostorách univerzity – od oblíbených univerzitních bister Fresh UP přes kavárny až po kultovní studentskou hospodu Doga. A pokud by se výlet protáhl do pozdních hodin, nabízí Unit(r)ips informace o ubytování v hotelové části studentských kolejí,“ zmínil Ondřej Martínek.

Všechny tipy doplněné o fotografie a mapky naleznou zájemci na webu unitrips.cz, který je průběžně aktualizovaný.

Olomouc je univerzitní město, věděli jste ale, že univerzita nejsou jen fakultní budovy a studentské koleje, ale také ekozookoutek, geopark či překrásné parkánové zahrady? Přehled známých míst i skrytých zákoutí spjatých s nejstarší vysokou školou na Moravě nabízí platforma Unit(r)ips, za jejímž vznikem stojí úsek pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

Díky tomu si místní i turisté mohou prohlédnout olomouckou univerzitu z jiné perspektivy a naplánovat výlet včetně noclehu a snídaně. Pro snazší orientaci přibyla v létě na webové stránce interaktivní mapa Olomouce se všemi vyznačenými zajímavostmi.

„Univerzita Palackého nabízí mnoho míst, která mohou být zajímavá pro širokou skupinu lidí. Právě proto vznikla webová stránka Unitrips.cz, kde je u každého místa popis, fotogalerie, mapový odkaz a otevírací doba. Web je navíc přehledně rozdělený na sekce tak, aby si případní zájemci o toulky po Olomouci mohli i s ohledem na počasí vybrat, zda dají přednost prohlídkám univerzitních budov, nebo si užijí procházku pod širým nebem,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP.

V sekci Outdoor zaujímají přední místo parkánové zahrady, které po právu získaly ocenění Olomouckého kraje v kategorii Genius loci. Nechybí geopark v sousedství přírodovědecké fakulty, kde je možné dotknout se více než 600 milionů let starého kamene. Unit(r)ips upozorní také na ukázky street art na budovách studentských kolejí, kde mají své podobizny například František Palacký nebo Tomáš Garrigue Masaryk.

K nezaplacení je pak tip na bezplatné panorama Olomouce, které se naskytne všem, kdo navštíví areál lékařské fakulty. Nově přidaným tipem jsou květnaté louky v sousedství právnické fakulty, které byly vysety coby projekt Udržitelné univerzity.

Sekce Indoor pak nabízí informace o velkých chloubách univerzity, jakými bezesporu jsou umělecké centrum s kinosálem, divadlem a kaplí, univerzitní knihovna na místě bývalého armádního skladu nebo interaktivní Pevnost poznání, kde se děti i dospělí přesvědčí, že věda je zábava.

Pestrý seznam lokací aktuálně čítá 29 položek. „V průvodci nechybí ani tipy na gastropodniky v prostorách univerzity – od oblíbených univerzitních bister Fresh UP přes kavárny až po kultovní studentskou hospodu Doga. A pokud by se výlet protáhl do pozdních hodin, nabízí Unit(r)ips informace o ubytování v hotelové části studentských kolejí,“ zmínil Ondřej Martínek.

Všechny tipy doplněné o fotografie a mapky naleznou zájemci na webu unitrips.cz, který je průběžně aktualizovaný.

Ke krátkému, ale důležitému zasedání se před koncem letních prázdnin sešel Akademický senát Fakulty tělesné kultury UP – jeho členky a členové na něm schválili letošní rozpočet fakulty. Došlo ale i na další témata, zejména na blížící se volbu nového děkana.

Předložený rozpočet, který počítá s celkovými náklady a výnosy ve výši přes 217,6 milionu korun, schválili přítomní senátoři a senátorky jednohlasně.

V rozpravě, která samotnému hlasování předcházela, se přitom dotkli témat, která souvisejí nejen s hospodařením v letošním roce. Děkan Michal Šafář mimo jiné zmínil, že od září dojde k navýšení mzdových tarifů u technicko-hospodářských pracovníků, řeč byla také o aktuálním stavu stavebních prací na nové tělocvičně a bezbariérových vstupech do fakultních budov, o Aplikačním centru BALUO nebo o pronájmu prostor v Hynaisově ulici.

Tajemník Pavel Král zase informoval o tom, že se fakulta v brzké době chystá investovat do zázemí výcvikového střediska Pastviny. „Novému vedení předá končící děkan fakultu finančně konsolidovanou a v podstatě celou zrekonstruovanou,“ uvedl také v debatě.

Předseda senátu David Smékal pak připomněl, že volba nového děkana čeká fakultu již za necelý měsíc. Na pondělí 22. září se připravuje setkání akademické obce FTK s kandidáty, ve čtvrtek 25. září z nich pak senátorky a senátoři během volebního zasedání vyberou nástupce Michala Šafáře, jemuž na počátku února 2026 končí druhé funkční období v čele fakulty.

Další informace k volbě děkana jsou k dispozici zde.

Ke krátkému, ale důležitému zasedání se před koncem letních prázdnin sešel Akademický senát Fakulty tělesné kultury UP – jeho členky a členové na něm schválili letošní rozpočet fakulty. Došlo ale i na další témata, zejména na blížící se volbu nového děkana.

Předložený rozpočet, který počítá s celkovými náklady a výnosy ve výši přes 217,6 milionu korun, schválili přítomní senátoři a senátorky jednohlasně.

V rozpravě, která samotnému hlasování předcházela, se přitom dotkli témat, která souvisejí nejen s hospodařením v letošním roce. Děkan Michal Šafář mimo jiné zmínil, že od září dojde k navýšení mzdových tarifů u technicko-hospodářských pracovníků, řeč byla také o aktuálním stavu stavebních prací na nové tělocvičně a bezbariérových vstupech do fakultních budov, o Aplikačním centru BALUO nebo o pronájmu prostor v Hynaisově ulici.

Tajemník Pavel Král zase informoval o tom, že se fakulta v brzké době chystá investovat do zázemí výcvikového střediska Pastviny. „Novému vedení předá končící děkan fakultu finančně konsolidovanou a v podstatě celou zrekonstruovanou,“ uvedl také v debatě.

Předseda senátu David Smékal pak připomněl, že volba nového děkana čeká fakultu již za necelý měsíc. Na pondělí 22. září se připravuje setkání akademické obce FTK s kandidáty, ve čtvrtek 25. září z nich pak senátorky a senátoři během volebního zasedání vyberou nástupce Michala Šafáře, jemuž na počátku února 2026 končí druhé funkční období v čele fakulty.

Další informace k volbě děkana jsou k dispozici zde.

Univerzita Palackého zaznamenala významný úspěch v oblasti grantové podpory rozvoje vědy a výzkumu. Je mezi 31 institucemi z celkových 86, které ve výzvě Výzkumné prostředí vyhlášené MŠMT v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) uspěly v žádosti o podporu. UP získala, ještě díky předchozímu vedení univerzity pod vedením prorektora Michala Malacky, podporu projektu Inovace a rozvoj výzkumných kapacit pro budoucnost Univerzity Palackého v Olomouci.

„Cílem projektu je v osmi klíčových aktivitách posílit strategické řízení instituce a rozvíjet odborné kompetence zaměstnanců v oblasti řízení a hodnocení výzkumu. Projekt směřuje k modernímu, mezinárodně konkurenceschopnému výzkumnému prostředí podporujícímu vysokou kvalitu, inovace a udržitelnost v rámci vědeckých a výzkumných činností univerzity. Mezi jiným očekávám, že do příštích let pomůže motivačně nastavit metodiku dělení DKRVO,“ popsal projekt prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek.

Projekt vznikal s podporou Projektového servisu UP, který zajistil kompletní přípravu od prvního návrhu až k finálnímu podání. Tým odborníků nastavil cíle a aktivity, aby projekt přesně odpovídal požadavkům soutěže. „Právě důkladná příprava a mezioborová spolupráce přispěly k tomu, že projekt uspěl v silné konkurenci dalších žadatelů,“ sdělila ředitelka Gabriela Pokorná.

Mezi hlavní aktivity patří implementace moderních strategií pro efektivní řízení lidských i materiálních zdrojů v souladu s mezinárodními standardy a dále rozvoj systémů souvisejících s oceněním HR Award. Ty podporují strategický přístup k rozvoji lidských zdrojů s důrazem na rovné příležitosti, transparentnost a atraktivitu pracovního prostředí pro výzkumníky.

Projekt se rovněž zaměřuje na zavedení standardizovaných metod hodnocení vědecké činnosti s cílem zefektivnit alokaci zdrojů a zvýšit motivaci k dosažení vědecké excelence. Důležitou součástí je i podpora principů otevřené vědy – především přístup k vědeckým datům a výsledkům v souladu s principy FAIR (Findable, Accessible, Interoperable, and Reusable). Další klíčovou oblastí je posílení spolupráce mezi akademickou sférou a aplikačním sektorem, a tedy zlepšení transferů technologií a praktického využití výzkumných výstupů. Projekt je zaměřen také na zvýšení institucionální odolnosti vůči nelegitimním vlivům.

V aktivitách projektu nechybí ani část věnující se popularizaci vědy. „Inovovaná komunikační strategie by měla pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o práci našich vědců a vědkyň a měla by nejširšímu publiku lépe prezentovat a objasnit výsledky jejich výzkumů,“ doplnil prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Zisk projektu představuje důležité ocenění kvality, odbornosti a dlouhodobého směřování Univerzity Palackého. Potvrzuje silnou pozici univerzity mezi předními výzkumnými institucemi v České republice a vytváří předpoklady pro další rozvoj excelence, inovací a mezinárodní spolupráce. Úspěšná účast ve výzvě tak podtrhuje strategickou orientaci Univerzity Palackého na budování moderní, otevřené a světově konkurenceschopné akademické instituce.

Inovace a rozvoj výzkumných kapacit pro budoucnost Univerzity Palackého v Olomouci reg. č. CZ.02.01.01/00/23_026/0011362

 

 

Univerzita Palackého zaznamenala významný úspěch v oblasti grantové podpory rozvoje vědy a výzkumu. Je mezi 31 institucemi z celkových 86, které ve výzvě Výzkumné prostředí vyhlášené MŠMT v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) uspěly v žádosti o podporu. UP získala, ještě díky předchozímu vedení univerzity pod vedením prorektora Michala Malacky, podporu projektu Inovace a rozvoj výzkumných kapacit pro budoucnost Univerzity Palackého v Olomouci.

„Cílem projektu je v osmi klíčových aktivitách posílit strategické řízení instituce a rozvíjet odborné kompetence zaměstnanců v oblasti řízení a hodnocení výzkumu. Projekt směřuje k modernímu, mezinárodně konkurenceschopnému výzkumnému prostředí podporujícímu vysokou kvalitu, inovace a udržitelnost v rámci vědeckých a výzkumných činností univerzity. Mezi jiným očekávám, že do příštích let pomůže motivačně nastavit metodiku dělení DKRVO,“ popsal projekt prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek.

Projekt vznikal s podporou Projektového servisu UP, který zajistil kompletní přípravu od prvního návrhu až k finálnímu podání. Tým odborníků nastavil cíle a aktivity, aby projekt přesně odpovídal požadavkům soutěže. „Právě důkladná příprava a mezioborová spolupráce přispěly k tomu, že projekt uspěl v silné konkurenci dalších žadatelů,“ sdělila ředitelka Gabriela Pokorná.

Mezi hlavní aktivity patří implementace moderních strategií pro efektivní řízení lidských i materiálních zdrojů v souladu s mezinárodními standardy a dále rozvoj systémů souvisejících s oceněním HR Award. Ty podporují strategický přístup k rozvoji lidských zdrojů s důrazem na rovné příležitosti, transparentnost a atraktivitu pracovního prostředí pro výzkumníky.

Projekt se rovněž zaměřuje na zavedení standardizovaných metod hodnocení vědecké činnosti s cílem zefektivnit alokaci zdrojů a zvýšit motivaci k dosažení vědecké excelence. Důležitou součástí je i podpora principů otevřené vědy – především přístup k vědeckým datům a výsledkům v souladu s principy FAIR (Findable, Accessible, Interoperable, and Reusable). Další klíčovou oblastí je posílení spolupráce mezi akademickou sférou a aplikačním sektorem, a tedy zlepšení transferů technologií a praktického využití výzkumných výstupů. Projekt je zaměřen také na zvýšení institucionální odolnosti vůči nelegitimním vlivům.

V aktivitách projektu nechybí ani část věnující se popularizaci vědy. „Inovovaná komunikační strategie by měla pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o práci našich vědců a vědkyň a měla by nejširšímu publiku lépe prezentovat a objasnit výsledky jejich výzkumů,“ doplnil prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek.

Zisk projektu představuje důležité ocenění kvality, odbornosti a dlouhodobého směřování Univerzity Palackého. Potvrzuje silnou pozici univerzity mezi předními výzkumnými institucemi v České republice a vytváří předpoklady pro další rozvoj excelence, inovací a mezinárodní spolupráce. Úspěšná účast ve výzvě tak podtrhuje strategickou orientaci Univerzity Palackého na budování moderní, otevřené a světově konkurenceschopné akademické instituce.

Inovace a rozvoj výzkumných kapacit pro budoucnost Univerzity Palackého v Olomouci reg. č. CZ.02.01.01/00/23_026/0011362

 

 

Jubilejní 10. ročník má za sebou soutěž Středoškolský Moot Court, kterou pořádá právnická fakulta. Možnost vyzkoušet si roli právních zástupců využilo přes padesát studentských týmů. Ceny pro vítěze tentokrát putovaly na střední školy do Prahy, Brna a Holešova. 

Podstatou soutěže je simulované soudní jednání před Evropským soudem pro lidská práva. Přihlásit se do ní mohou středoškolské týmy z České republiky a Slovenska tvořené jedním až třemi studenty. Středoškoláci si připravují argumentaci pod vedením posluchačů právnických fakult, kteří tak mají příležitost vyzkoušet si komunikaci o právu s laiky. Letos se zapojily čtyři fakulty, vedle olomoucké, která je hlavním organizátorem, také fakulty z Brna, Prahy a Bratislavy. Případ, soutěžní zadání, se tentokrát týkal hospitalizace v psychiatrické léčebně a stížnosti pacienta na porušování jeho základních práv.

Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol na jednotlivých právnických fakultách. Finále se tradičně konalo v Olomouci. V něm se v improvizované soudní síni představilo porotcům celkem čtrnáct týmů. O vítězích rozhodovala odborná porota ve složení Zuzana Vikarská, expertka na lidská práva z brněnské fakulty, Sandra Žatková z bratislavské fakulty, která je právničkou neziskové organizace Human Rights Forum, a Matěj Stříteský, expert na právní psychologii, mediaci, etiku v právu a digitalizaci práva.

Výsledky Středoškolského Moot Courtu 2025
1. místo za stranu stěžovatele:
Tomáš FRYČÁK, René PALEČEK, Aneta KOLODĚJOVÁ (VPŠ a SPŠ MV v Holešově)
1. místo za stranu státu:
Kryštof JUDL, Richard VŠETEČKA, Tobiáš BARTOŠ (Gymnázium Jana Nerudy, Praha)
Nejlepší písemné podání za stěžovatele:
Klára STAŇKOVÁ, Viktorie ŽELEZNÁ (Pražské humanitní gymnázium)
Nejlepší písemné podání za stát:
Julie ZELINKOVÁ, Radim KUBÍČEK, Veronika UHERKOVÁ (Obchodní akademie a vyšší odborná škola Brno) 
Nejlepší řečník:
Aneta KOLODĚJOVÁ (VPŠ a SPŠ MV v Holešově)

„Držíme se tradice z posledních ročníků, již nevyhlašujeme absolutního vítěze soutěže. Opět jsme hodnotili zvlášť kategorii státu a kategorii stěžovatele, přičemž každá měla svého vítěze,“ vysvětlila Kateřina Kaprálová, koordinátorka letošního ročníku soutěže a studentka posledního ročníku magisterského programu Právo a právní věda na PF UP.

Nejlepší výkon podle poroty podal za stranu stěžovatele tým z Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Holešově ve složení Tomáš Fryčák, René Paleček, Aneta Kolodějová. Za stranu státu zvítězili studenti z Gymnázia Jana Nerudy v Praze Kryštof Judl, Richard Všetečka a Tobiáš Bartoš. Spolu s hlavními kategoriemi organizátoři vyhlašovali například i nejlepšího řečníka. Tím se stala Aneta Kolodějová z holešovské policejní školy.

Jedním z nejzkušenějších koučů byl Adam Richter, student 4. ročníku magisterského programu Právo a právní věda na PF UP. Za sebou má již tři ročníky soutěže. „Práce se středoškoláky mě v celkovém kontextu učí práci s lidmi. Soutěž mi pomohla i s vystupování před lidmi a zvládnutím přípravy výuky a taky prohloubila moje znalosti týkající se lidskoprávní tematiky,“ shrnul úspěšný kouč. Jeho tým z holešovské střední policejní školy skončil druhý za stranu státu. Koučování by doporučil všem spolužákům, které zajímá problematika lidských práv v kontextu aktuálních témat. „Navíc kolektiv koučů je přátelský. Společně podnikáme akce i mimo výuku,“ dodal Adam Richter s tím, že do soutěže půjde ještě jednou i přes blížící se státnice. „Soutěž mi má stále co nabídnout i po těch třech letech.“

Organizační tým už nyní přemýšlí nad dalším ročníkem. „Letos jsme zaznamenali opětovný zájem studentů ze Slovenska. Doufáme tedy v postupnou integraci další právnické fakulty do našeho velkého moot court týmu. Řada letošních účastníků nám navíc přislíbila účast i v dalších letech. Zájem nás samozřejmě těší,“ dodala Kateřina Kaprálová s tím, že pracují na nových materiálech, které studentům usnadní orientaci v soutěži, a také přemýšlí o tématu na příští rok.

Zájemci o účast z řad středoškoláků by měli sledovat webovou stránku soutěže. Přihlašování týmů začíná zpravidla na přelomu roku a končí zhruba v polovině ledna.

Letošní ročník podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje. Část organizačních nákladů byla hrazena z dotačního programu Program na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2025.

Jubilejní 10. ročník má za sebou soutěž Středoškolský Moot Court, kterou pořádá právnická fakulta. Možnost vyzkoušet si roli právních zástupců využilo přes padesát studentských týmů. Ceny pro vítěze tentokrát putovaly na střední školy do Prahy, Brna a Holešova. 

Podstatou soutěže je simulované soudní jednání před Evropským soudem pro lidská práva. Přihlásit se do ní mohou středoškolské týmy z České republiky a Slovenska tvořené jedním až třemi studenty. Středoškoláci si připravují argumentaci pod vedením posluchačů právnických fakult, kteří tak mají příležitost vyzkoušet si komunikaci o právu s laiky. Letos se zapojily čtyři fakulty, vedle olomoucké, která je hlavním organizátorem, také fakulty z Brna, Prahy a Bratislavy. Případ, soutěžní zadání, se tentokrát týkal hospitalizace v psychiatrické léčebně a stížnosti pacienta na porušování jeho základních práv.

Středoškoláci nejprve připravovali písemná podání, poté se účastnili ústních kol na jednotlivých právnických fakultách. Finále se tradičně konalo v Olomouci. V něm se v improvizované soudní síni představilo porotcům celkem čtrnáct týmů. O vítězích rozhodovala odborná porota ve složení Zuzana Vikarská, expertka na lidská práva z brněnské fakulty, Sandra Žatková z bratislavské fakulty, která je právničkou neziskové organizace Human Rights Forum, a Matěj Stříteský, expert na právní psychologii, mediaci, etiku v právu a digitalizaci práva.

Výsledky Středoškolského Moot Courtu 2025
1. místo za stranu stěžovatele:
Tomáš FRYČÁK, René PALEČEK, Aneta KOLODĚJOVÁ (VPŠ a SPŠ MV v Holešově)
1. místo za stranu státu:
Kryštof JUDL, Richard VŠETEČKA, Tobiáš BARTOŠ (Gymnázium Jana Nerudy, Praha)
Nejlepší písemné podání za stěžovatele:
Klára STAŇKOVÁ, Viktorie ŽELEZNÁ (Pražské humanitní gymnázium)
Nejlepší písemné podání za stát:
Julie ZELINKOVÁ, Radim KUBÍČEK, Veronika UHERKOVÁ (Obchodní akademie a vyšší odborná škola Brno) 
Nejlepší řečník:
Aneta KOLODĚJOVÁ (VPŠ a SPŠ MV v Holešově)

„Držíme se tradice z posledních ročníků, již nevyhlašujeme absolutního vítěze soutěže. Opět jsme hodnotili zvlášť kategorii státu a kategorii stěžovatele, přičemž každá měla svého vítěze,“ vysvětlila Kateřina Kaprálová, koordinátorka letošního ročníku soutěže a studentka posledního ročníku magisterského programu Právo a právní věda na PF UP.

Nejlepší výkon podle poroty podal za stranu stěžovatele tým z Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Holešově ve složení Tomáš Fryčák, René Paleček, Aneta Kolodějová. Za stranu státu zvítězili studenti z Gymnázia Jana Nerudy v Praze Kryštof Judl, Richard Všetečka a Tobiáš Bartoš. Spolu s hlavními kategoriemi organizátoři vyhlašovali například i nejlepšího řečníka. Tím se stala Aneta Kolodějová z holešovské policejní školy.

Jedním z nejzkušenějších koučů byl Adam Richter, student 4. ročníku magisterského programu Právo a právní věda na PF UP. Za sebou má již tři ročníky soutěže. „Práce se středoškoláky mě v celkovém kontextu učí práci s lidmi. Soutěž mi pomohla i s vystupování před lidmi a zvládnutím přípravy výuky a taky prohloubila moje znalosti týkající se lidskoprávní tematiky,“ shrnul úspěšný kouč. Jeho tým z holešovské střední policejní školy skončil druhý za stranu státu. Koučování by doporučil všem spolužákům, které zajímá problematika lidských práv v kontextu aktuálních témat. „Navíc kolektiv koučů je přátelský. Společně podnikáme akce i mimo výuku,“ dodal Adam Richter s tím, že do soutěže půjde ještě jednou i přes blížící se státnice. „Soutěž mi má stále co nabídnout i po těch třech letech.“

Organizační tým už nyní přemýšlí nad dalším ročníkem. „Letos jsme zaznamenali opětovný zájem studentů ze Slovenska. Doufáme tedy v postupnou integraci další právnické fakulty do našeho velkého moot court týmu. Řada letošních účastníků nám navíc přislíbila účast i v dalších letech. Zájem nás samozřejmě těší,“ dodala Kateřina Kaprálová s tím, že pracují na nových materiálech, které studentům usnadní orientaci v soutěži, a také přemýšlí o tématu na příští rok.

Zájemci o účast z řad středoškoláků by měli sledovat webovou stránku soutěže. Přihlašování týmů začíná zpravidla na přelomu roku a končí zhruba v polovině ledna.

Letošní ročník podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje. Část organizačních nákladů byla hrazena z dotačního programu Program na podporu vzdělávání na vysokých školách v Olomouckém kraji v roce 2025.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu ČR na ústavního soudce Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva Právnické fakulty UP. Michal Bartoň byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023.

„Nominace si velmi vážím, je to pocta, ale rozhodující bude schvalovací proces v Senátu,“ řekl Michal Bartoň. Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu.

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej vedl jako předseda.

„Nominace si velmi vážím, je to pocta, ale rozhodující bude schvalovací proces v Senátu." Michal Bartoň

V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. Od roku 2013 na Ústavním soudu ČR působí v pozici asistenta.

„Kolega Michal Bartoň je nejen odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Věřím, že v případě úspěšného nominačního procesu bude pro tuto instituci přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

Prezident navrhl na soudce Ústavního soudu společně s Michalem Bartoněm i Martina Smolka, dosavadního vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem Evropské unie. Tým ústavních soudců bude v říjnu po určitý čas nekompletní. V první polovině října uvolní místo Jaromír Jirsa, v prosinci pak skončí funkční období Josefu Fialovi. Senát by měl nominaci obou kandidátů schvalovat na schůzi, která se uskuteční 15. října. Pokud senátoři oba schválí, bude na prezidentovi, kterého z nich jmenuje ústavním soudcem dříve.

Ústavního soudce již fakulta mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident vloni v únoru. Psali jsme zde.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu ČR na ústavního soudce Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva Právnické fakulty UP. Michal Bartoň byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023.

„Nominace si velmi vážím, je to pocta, ale rozhodující bude schvalovací proces v Senátu,“ řekl Michal Bartoň. Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu.

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej vedl jako předseda.

„Nominace si velmi vážím, je to pocta, ale rozhodující bude schvalovací proces v Senátu." Michal Bartoň

V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. Od roku 2013 na Ústavním soudu ČR působí v pozici asistenta.

„Kolega Michal Bartoň je nejen odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Věřím, že v případě úspěšného nominačního procesu bude pro tuto instituci přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

Prezident navrhl na soudce Ústavního soudu společně s Michalem Bartoněm i Martina Smolka, dosavadního vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem Evropské unie. Tým ústavních soudců bude v říjnu po určitý čas nekompletní. V první polovině října uvolní místo Jaromír Jirsa, v prosinci pak skončí funkční období Josefu Fialovi. Senát by měl nominaci obou kandidátů schvalovat na schůzi, která se uskuteční 15. října. Pokud senátoři oba schválí, bude na prezidentovi, kterého z nich jmenuje ústavním soudcem dříve.

Ústavního soudce již fakulta mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident vloni v únoru. Psali jsme zde.