Agregátor zdrojů

Dear colleagues,we would like to invite you to the seminar of Division of Elementary Particle Physics of Institute of Physics, presented by Les Johnson, the former Chief Technology Officer, NASA Marshall Space Flight Center (MSFC), Huntsville, Alabama.For more info, please see invitation.

Mezi 48 osobnostmi, jejichž zásluhy a výsledky práce u příležitosti 107. výročí vzniku samostatného československého státu ocenil prezident ČR Petr Pavel, je i profesor Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc František Kopřiva a učitel a absolvent Fakulty tělesné kultury UP Jan Dvořák.

„Respekt a obdiv si zaslouží každý z nich. Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě, ne jeden okamžik, jedno volební období, ale po celý svůj život. Ukazují, že vytrvalost, úsilí, statečnost, lidskost a pokora nejsou překonané ctnosti. Že máme koho následovat a že máme kým se inspirovat,“ uvedl na adresu vyznamenaných ve svém proslovu prezident Petr Pavel. Celý projev najdete zde.

Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy a zdravotnictví obdržel František Kopřiva, profesor Dětské kliniky LF UP a FNOL, který patří k zakladatelům dětské pneumologie u nás. František Kopřiva je absolventem olomoucké medicíny, soustředí se především na diagnostiku a léčbu dětí s alergickými chorobami, s poruchami imunitního systému a chorobami dýchacího ústrojí. V roce 2018 se za svou lékařskou a vědeckou práci stal laureátem Ceny města Olomouce, jeho medailonek si můžete projít tady.  

S Dětskou klinikou, respektive s organizací Šance Olomouc, která při klinice již přes třicet let působí, je spojena také další oceněná Zdenka Wasserbauerová. Ta se před časem stala aktivní členkou Šance Olomouc a také spolupracovnicí Českého národního registru dárců kostní dřeně, do něhož se jí podařilo přivést přes třicet tisíc dobrovolníků. Babička Šance, jak se Zdence Wasserbauerové přezdívá, z rukou prezidenta převzala medaili Za zásluhy v oblasti charitativní a dobrovolnictví.

Oceněn, a sice za zásluhy v oblasti výchovy a školství, byl také Jan Dvořák, učitel Základní školy Jeseník a skautský vedoucí, který již během studia na Univerzitě Palackého založil projekt Politika nejen pro mladé, který dlouhodobě přispívá ke zvýšení zájmu mladých lidí o veřejné dění. Jan Dvořák je absolventem Fakulty tělesné kultury UP, kde vloni dokončil navazující magisterské studium učitelství tělesné výchovy se zaměřením na speciální pedagogiku, předtím absolvoval studium tělesné výchovy a matematiky.

Prezident ČR Petr Pavel během slavnostního aktu při příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu udělil či propůjčil státní vyznamenání a udělil medaile Za zásluhy a Za hrdinství celkem 48 osobnostem. Byla mezi nimi například před několika dny zesnulá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, dramatik, scenárista a spoluzakladatel Divadla J. Cimrmana Zdeněk Svěrák nebo teprve devítiletý Šimon Malý, který zachránil tonoucího dědečka. Přehled všech oceněných je k dispozici zde.

Mezi 48 osobnostmi, jejichž zásluhy a výsledky práce u příležitosti 107. výročí vzniku samostatného československého státu ocenil prezident ČR Petr Pavel, je i profesor Dětské kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc František Kopřiva a učitel a absolvent Fakulty tělesné kultury UP Jan Dvořák.

„Respekt a obdiv si zaslouží každý z nich. Dokázali sloužit něčemu vyššímu než sami sobě, ne jeden okamžik, jedno volební období, ale po celý svůj život. Ukazují, že vytrvalost, úsilí, statečnost, lidskost a pokora nejsou překonané ctnosti. Že máme koho následovat a že máme kým se inspirovat,“ uvedl na adresu vyznamenaných ve svém proslovu prezident Petr Pavel. Celý projev najdete zde.

Medaili Za zásluhy o stát v oblasti vědy a zdravotnictví obdržel František Kopřiva, profesor Dětské kliniky LF UP a FNOL, který patří k zakladatelům dětské pneumologie u nás. František Kopřiva je absolventem olomoucké medicíny, soustředí se především na diagnostiku a léčbu dětí s alergickými chorobami, s poruchami imunitního systému a chorobami dýchacího ústrojí. V roce 2018 se za svou lékařskou a vědeckou práci stal laureátem Ceny města Olomouce, jeho medailonek si můžete projít tady.  

S Dětskou klinikou, respektive s organizací Šance Olomouc, která při klinice již přes třicet let působí, je spojena také další oceněná Zdenka Wasserbauerová. Ta se před časem stala aktivní členkou Šance Olomouc a také spolupracovnicí Českého národního registru dárců kostní dřeně, do něhož se jí podařilo přivést přes třicet tisíc dobrovolníků. Babička Šance, jak se Zdence Wasserbauerové přezdívá, z rukou prezidenta převzala medaili Za zásluhy v oblasti charitativní a dobrovolnictví.

Oceněn, a sice za zásluhy v oblasti výchovy a školství, byl také Jan Dvořák, učitel Základní školy Jeseník a skautský vedoucí, který již během studia na Univerzitě Palackého založil projekt Politika nejen pro mladé, který dlouhodobě přispívá ke zvýšení zájmu mladých lidí o veřejné dění. Jan Dvořák je absolventem Fakulty tělesné kultury UP, kde vloni dokončil navazující magisterské studium učitelství tělesné výchovy se zaměřením na speciální pedagogiku, předtím absolvoval studium tělesné výchovy a matematiky.

Prezident ČR Petr Pavel během slavnostního aktu při příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu udělil či propůjčil státní vyznamenání a udělil medaile Za zásluhy a Za hrdinství celkem 48 osobnostem. Byla mezi nimi například před několika dny zesnulá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, dramatik, scenárista a spoluzakladatel Divadla J. Cimrmana Zdeněk Svěrák nebo teprve devítiletý Šimon Malý, který zachránil tonoucího dědečka. Přehled všech oceněných je k dispozici zde.

Moderní technologie mění svět a medicína nestojí stranou. Na využívání elektronických informačních systémů, telemedicíny nebo umělé inteligence v péči o pacienty své studující připravuje i Lékařská fakulta UP ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc. Výukou v Centru digitálního zdravotnictví procházejí studující čtvrtých ročníků, přičemž LF UP byla první fakultou v ČR, která takovýto povinný předmět zavedla.

Výuka je zaměřena velmi prakticky, nechybí ale ani důležitá teorie – čím je elektronizace zdravotnictví přínosná a jak s novými nástroji pracovat lege artis a správně s ohledem na platnou legislativu a kyberbezpečnost.

„Fenomény dneška, o kterých se hodně bavíme, jsou telemedicína a umělá inteligence. Seznamujeme studenty mimo jiné se zásadami komunikace s pacientem na dálku, že například není vhodné posílat zdravotní dokumentaci přes WhatsApp či e-mail, vysvětlujeme principy anonymizace a pseudonymizace sdílených materiálů, probíráme i design aplikací pro pacienty,“ přibližuje vedoucí centra Antonín Hlavinka.

„Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš.“ Antonín Hlavinka

„U AI se bavíme o využití při samotném studiu, kdy mohou být velmi užitečné i free verze, ale také třeba v administrativě. Pro klinické použití máme celou řadu praktických příkladů aplikací, které například detekují rozsah zranění, studenti si také zkoušejí dělat souhrny obsáhlých zpráv. Vždy ale zdůrazňujeme, že odpovědnost je na tom konkrétním lékaři. Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš,“ dodává.

Součástí výuky jsou i návštěvy na vybraných pracovištích fakulty a nemocnice, kde moderní pomocníky, jako je například chirurgický robotický systém da Vinci, 3D tisk nebo AI, využívají a mohou je tak vidět a případně si i „osahat“ přímo v praxi.

Centrum digitálního zdravotnictví vzniklo v roce 2022 jako společné pracoviště Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc díky podpoře z Národního plánu obnovy. Výuku tu absolvují nejen studující LF UP, ale i z Fakulty zdravotnických věd UP a v rámci rozšiřování kompetencí také již zkušení lékaři a lékařky. Pro zájemce vyšly také učebnice Digitální medicína, na nichž se odborníci z LF UP a FNOL podíleli.

Moderní technologie mění svět a medicína nestojí stranou. Na využívání elektronických informačních systémů, telemedicíny nebo umělé inteligence v péči o pacienty své studující připravuje i Lékařská fakulta UP ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc. Výukou v Centru digitálního zdravotnictví procházejí studující čtvrtých ročníků, přičemž LF UP byla první fakultou v ČR, která takovýto povinný předmět zavedla.

Výuka je zaměřena velmi prakticky, nechybí ale ani důležitá teorie – čím je elektronizace zdravotnictví přínosná a jak s novými nástroji pracovat lege artis a správně s ohledem na platnou legislativu a kyberbezpečnost.

„Fenomény dneška, o kterých se hodně bavíme, jsou telemedicína a umělá inteligence. Seznamujeme studenty mimo jiné se zásadami komunikace s pacientem na dálku, že například není vhodné posílat zdravotní dokumentaci přes WhatsApp či e-mail, vysvětlujeme principy anonymizace a pseudonymizace sdílených materiálů, probíráme i design aplikací pro pacienty,“ přibližuje vedoucí centra Antonín Hlavinka.

„Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš.“ Antonín Hlavinka

„U AI se bavíme o využití při samotném studiu, kdy mohou být velmi užitečné i free verze, ale také třeba v administrativě. Pro klinické použití máme celou řadu praktických příkladů aplikací, které například detekují rozsah zranění, studenti si také zkoušejí dělat souhrny obsáhlých zpráv. Vždy ale zdůrazňujeme, že odpovědnost je na tom konkrétním lékaři. Snažíme se studenty a také lékaře edukovat, aby se AI nebáli, ale zároveň na ni nespoléhali až příliš,“ dodává.

Součástí výuky jsou i návštěvy na vybraných pracovištích fakulty a nemocnice, kde moderní pomocníky, jako je například chirurgický robotický systém da Vinci, 3D tisk nebo AI, využívají a mohou je tak vidět a případně si i „osahat“ přímo v praxi.

Centrum digitálního zdravotnictví vzniklo v roce 2022 jako společné pracoviště Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc díky podpoře z Národního plánu obnovy. Výuku tu absolvují nejen studující LF UP, ale i z Fakulty zdravotnických věd UP a v rámci rozšiřování kompetencí také již zkušení lékaři a lékařky. Pro zájemce vyšly také učebnice Digitální medicína, na nichž se odborníci z LF UP a FNOL podíleli.

Svým štětcem a osobností se nesmazatelně zapsal do novodobých dějin univerzitní Olomouce. V roce 1946 navrhl ikonický a nadčasový erb Univerzity Palackého, sehrál významnou roli při jejím obnovení po druhé světové válce jako pedagog i přítel prvního rektora J. L. Fischera a celý život maloval, fotografoval a vášnivě cestoval. Řeč je o Aljo Beranovi, jehož životní příběh přináší v osobité formě nová kniha z edice Paměť UP. Vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Netradiční biografická publikace nabízí jedinečný pohled do Beranova života a díla díky dvěma nejdůvěryhodnějším svědkům. Za knihou autorsky stojí Beranovi nejbližší – dcera a kunsthistorička Věra Beranová a vnuk, pedagog a historik Václav Čada.

Kniha Život s vůní terpentýnu sestává ze dvou částí. První nabízí formálně originální fiktivní rozhovor, který vede Václav Čada se svým zesnulým dědečkem. Chronologický dialog je založený na bohatých rodinných archivních materiálech, oživuje Beranovy vzpomínky a odhaluje jeho osobní i profesní život s neobyčejnou intimitou a nadhledem.

Druhá část publikace zkoumá Beranovo umělecké dílo očima kunsthistoričky Věry Beranové, jež zemřela v průběhu příprav rukopisu v roce 2023. Nabízí vhled do jeho malířské, grafické nebo užité tvorby.

„Do určité míry vnímám knihu jako jakési splacení dluhu, který jsem cítil k mamince a rodinné tradici, a vlastně i dluhu k osobnosti mého dědečka, se kterým se, prostřednictvím jeho děl, setkávám od dětství a jehož práce mě obklopuje celý život. Až příprava tohoto textu mi pak umožnila nahlédnout hlouběji do jeho života,“ říká o knize její spoluautor Václav Čada.

Nedílnou součástí knihy je také unikátní doprovodný obrazový materiál – čtenáři na stránkách najdou dosud nepublikované rodinné fotografie, snímky pořízené samotným Beranem a reprodukce mnoha jeho uměleckých děl.

Život s vůní terpentýnu je nejen poctou výjimečnému malíři, pedagogovi a umělci, který dal Univerzitě Palackého její erb a Olomouci své obrazy, fotografie i kus srdce, ale také inspirativním vyprávěním o umění, rodině a odkazu, který přesahuje generace.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a u dobrých knihkupců. Jako bonus je až do konce roku v prodejně VUP ke shlédnutí výstava fotografií Aljo Berana, zachycujících atmosféru staré Olomouce.

Svým štětcem a osobností se nesmazatelně zapsal do novodobých dějin univerzitní Olomouce. V roce 1946 navrhl ikonický a nadčasový erb Univerzity Palackého, sehrál významnou roli při jejím obnovení po druhé světové válce jako pedagog i přítel prvního rektora J. L. Fischera a celý život maloval, fotografoval a vášnivě cestoval. Řeč je o Aljo Beranovi, jehož životní příběh přináší v osobité formě nová kniha z edice Paměť UP. Vychází ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Netradiční biografická publikace nabízí jedinečný pohled do Beranova života a díla díky dvěma nejdůvěryhodnějším svědkům. Za knihou autorsky stojí Beranovi nejbližší – dcera a kunsthistorička Věra Beranová a vnuk, pedagog a historik Václav Čada.

Kniha Život s vůní terpentýnu sestává ze dvou částí. První nabízí formálně originální fiktivní rozhovor, který vede Václav Čada se svým zesnulým dědečkem. Chronologický dialog je založený na bohatých rodinných archivních materiálech, oživuje Beranovy vzpomínky a odhaluje jeho osobní i profesní život s neobyčejnou intimitou a nadhledem.

Druhá část publikace zkoumá Beranovo umělecké dílo očima kunsthistoričky Věry Beranové, jež zemřela v průběhu příprav rukopisu v roce 2023. Nabízí vhled do jeho malířské, grafické nebo užité tvorby.

„Do určité míry vnímám knihu jako jakési splacení dluhu, který jsem cítil k mamince a rodinné tradici, a vlastně i dluhu k osobnosti mého dědečka, se kterým se, prostřednictvím jeho děl, setkávám od dětství a jehož práce mě obklopuje celý život. Až příprava tohoto textu mi pak umožnila nahlédnout hlouběji do jeho života,“ říká o knize její spoluautor Václav Čada.

Nedílnou součástí knihy je také unikátní doprovodný obrazový materiál – čtenáři na stránkách najdou dosud nepublikované rodinné fotografie, snímky pořízené samotným Beranem a reprodukce mnoha jeho uměleckých děl.

Život s vůní terpentýnu je nejen poctou výjimečnému malíři, pedagogovi a umělci, který dal Univerzitě Palackého její erb a Olomouci své obrazy, fotografie i kus srdce, ale také inspirativním vyprávěním o umění, rodině a odkazu, který přesahuje generace.

Kniha je dostupná na e-shopu a v prodejně Vydavatelství Univerzity Palackého a u dobrých knihkupců. Jako bonus je až do konce roku v prodejně VUP ke shlédnutí výstava fotografií Aljo Berana, zachycujících atmosféru staré Olomouce.

Na rozdíl od pozemských urychlovačů, kde si vědci dopředu detailně plánují experimenty, Patrik Čechvala musí vyčkávat, co přiletí z hlubin vesmíru. Věnuje se totiž sledování spršek částic, vyvolaných fotony s mimořádnými energiemi. V rozhovoru nejen o postdoktorálním programu MSCA COFUND Physics for Future ve Fyzikálním ústavu AV ČR vypráví o tom, proč je vesmír ta nejlepší laboratoř a jak kosmické záření pomáhá při odkrývání tajemství pyramid – i jak téma představit veřejnosti v soutěžích jako FameLab, v jehož českém finále letos FZU reprezentoval.

V kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) skončil mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF). Letošní ročník přilákal přes 1300 akreditovaných návštěvníků a rozšířil program o nové formáty, jako například projekce pro základní školy, venkovní promítání nebo VR zónu. A vůbec poprvé se také v Praze konal podzimní Camp 4Science, dvoudenní workshop zaměřený na vývoj vědeckých filmů.

Cenu za nejlepší mezinárodní vědecký dokument a finanční odměnu 5000 USD získal film režiséra Davida Čálka, Doktor na tripu. Porota ocenila mimořádnou citlivost, s níž film propojuje vědecký výzkum a tradiční rituály v hledání nových cest léčby deprese. Síla snímku podle porotců spočívá v jeho autentičnosti, odvaze a schopnosti propojovat světy, které si obvykle nerozumí.

„Mám velkou radost, že jsme tu cenu dostali, a děkuji celému tvůrčímu týmu. Možná je to i pro vědecký svět znamení, že nejsme jediní, kdo si myslí, že léčba psychedeliky může být nadějná pro určitý typ pacientů a přinést světlo do temnot depresí, které dnes sužují mnoho lidí, především mladých,“ řekl režisér David Čálek.

Vedoucí programu festivalu PSFF Zdeněk Rychtera doplnil: „Těší mě, že film obstál v mezinárodní konkurenci. Byl to letos jeden z nejnavštěvovanějších snímků, a je vidět, že tato alternativní léčba zajímá široké spektrum diváků.“ Snímek, který již dříve získal cenu za komunikaci vědy na festivalu Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, je aktuálně k vidění v pražském kině Pilotů. 

Porotu zaujalo citlivé vyprávění o životě rostlin

Nadšení a dojetí neskrývali ani tvůrci krátkého snímku Věčný hrášek (The Everlasting Pea), který získal nově udělovanou cenu pro nejlepší krátký vědecký dokument spojenou s finanční odměnou 1000 USD. Porota film ocenila pro jeho mimořádnou estetickou kvalitu. 

„Citlivé vyprávění a melancholická atmosféra nás provázejí úvahou o evoluci a vnímání rostlin. Film inspiruje k zamyšlení nad tím, že naši planetu sdílíme s organismy, které jsou fascinující a zároveň téměř mimozemské,“ uvedli porotci.

Cenu rektora ČZU v hodnotě 1000 USD získal snímek Dokumentární plavba madam Anity Conti (The Documentary Journey of Madame Anita Conti), cenu diváků pak Sběratelé kratomu režiséra Libora Cinegra. Ten získal cenu diváků i na AFO60.

„Festival měl skvělou atmosféru a témata promítaných snímků byla opět velmi zajímavá a aktuální. Diváci neváhali pokládat zvídavé dotazy. Ani chladné počasí je neodradilo od venkovního promítání a dorazili v hojném počtu. Festival má určitě potenciál do kampusu přivádět zajímavé vědecké poznatky a osobnosti a už se těšíme na další ročník,“ doplnila Karolína Otcová, koordinátorka festivalu za ČZU. 

Festival s tématem potápění

Letošním tématem festivalu, který ČZU pořádá ve spolupráci s týmem AFO, bylo potápění. Diváci objevovali tajemné vrstvy pod vodní hladinou – symbol tvůrčího procesu, který končí vynořením a poznáním, že film a věda k sobě neoddělitelně patří.

„Festival přilákal publikum i mimo univerzitní kampus. Určitě i díky přednášce moderátora České televize Daniela Stacha. Zájem byl ale také o VR zónu a samozřejmě o filmové projekce. Když vám na dokument o vědě přijde sto lidí, je to pro nás organizátory opravdu radost,“ poznamenal Zdeněk Rychtera. 

Podpora vědeckých dokumentů ve vývoji

Letos poprvé proběhla podzimní rezidence Camp 4Science, odborný program festivalu AFO pro tvůrce vědeckých dokumentů, který se rozrostl jako reakce na rostoucí počet přihlášek a rozmanitost témat, které si žádají individuální přístup.

Autoři pěti vybraných projektů ze střední Evropy absolvovali dvoudenní intenzivní workshop s lektory, mezi nimiž byli Monika Koperska, polská vědkyně a popularizátorka vědy, a Roy Kimhi, izraelský impact producer a VR tvůrce.

„Mentory Campu nejvíce zaujal projekt Near Life, který sleduje výzkum dvou neurovědkyň. Ty pátrají po tom, co se děje v mozku člověka při klinické smrti. Je to velmi odvážný projekt, který zdůrazňuje roli žen ve vědě a ukazuje, jak může film svým vyprávěním překročit hranice plátna,“ vysvětlil Dominik Vontor, koordinátor programu Camp 4Science. Upřesnil, že tento rozpracovaný dokument postoupil do jarní rezidence workshopu, která se uskuteční na festivalu AFO. Tam se projekt může dál ucházet o cenu 25 000 USD na další vývoj, sponzorované produkční společností Sandbox Films. 

Česká zemědělská univerzita v Praze pořádá festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011, tehdy ještě pod názvem Life Sciences Film Festival, později ČZU Film Fest. Od roku 2020 jej organizuje společně s Univerzitou Palackého v Olomouci a jejím týmem AFO pod názvem Prague Science Film Fest. Letos se konal od 20. do 23. října.

 

V kampusu České zemědělské univerzity (ČZU) skončil mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest (PSFF). Letošní ročník přilákal přes 1300 akreditovaných návštěvníků a rozšířil program o nové formáty, jako například projekce pro základní školy, venkovní promítání nebo VR zónu. A vůbec poprvé se také v Praze konal podzimní Camp 4Science, dvoudenní workshop zaměřený na vývoj vědeckých filmů.

Cenu za nejlepší mezinárodní vědecký dokument a finanční odměnu 5000 USD získal film režiséra Davida Čálka, Doktor na tripu. Porota ocenila mimořádnou citlivost, s níž film propojuje vědecký výzkum a tradiční rituály v hledání nových cest léčby deprese. Síla snímku podle porotců spočívá v jeho autentičnosti, odvaze a schopnosti propojovat světy, které si obvykle nerozumí.

„Mám velkou radost, že jsme tu cenu dostali, a děkuji celému tvůrčímu týmu. Možná je to i pro vědecký svět znamení, že nejsme jediní, kdo si myslí, že léčba psychedeliky může být nadějná pro určitý typ pacientů a přinést světlo do temnot depresí, které dnes sužují mnoho lidí, především mladých,“ řekl režisér David Čálek.

Vedoucí programu festivalu PSFF Zdeněk Rychtera doplnil: „Těší mě, že film obstál v mezinárodní konkurenci. Byl to letos jeden z nejnavštěvovanějších snímků, a je vidět, že tato alternativní léčba zajímá široké spektrum diváků.“ Snímek, který již dříve získal cenu za komunikaci vědy na festivalu Academia Film Olomouc (AFO) Univerzity Palackého, je aktuálně k vidění v pražském kině Pilotů. 

Porotu zaujalo citlivé vyprávění o životě rostlin

Nadšení a dojetí neskrývali ani tvůrci krátkého snímku Věčný hrášek (The Everlasting Pea), který získal nově udělovanou cenu pro nejlepší krátký vědecký dokument spojenou s finanční odměnou 1000 USD. Porota film ocenila pro jeho mimořádnou estetickou kvalitu. 

„Citlivé vyprávění a melancholická atmosféra nás provázejí úvahou o evoluci a vnímání rostlin. Film inspiruje k zamyšlení nad tím, že naši planetu sdílíme s organismy, které jsou fascinující a zároveň téměř mimozemské,“ uvedli porotci.

Cenu rektora ČZU v hodnotě 1000 USD získal snímek Dokumentární plavba madam Anity Conti (The Documentary Journey of Madame Anita Conti), cenu diváků pak Sběratelé kratomu režiséra Libora Cinegra. Ten získal cenu diváků i na AFO60.

„Festival měl skvělou atmosféru a témata promítaných snímků byla opět velmi zajímavá a aktuální. Diváci neváhali pokládat zvídavé dotazy. Ani chladné počasí je neodradilo od venkovního promítání a dorazili v hojném počtu. Festival má určitě potenciál do kampusu přivádět zajímavé vědecké poznatky a osobnosti a už se těšíme na další ročník,“ doplnila Karolína Otcová, koordinátorka festivalu za ČZU. 

Festival s tématem potápění

Letošním tématem festivalu, který ČZU pořádá ve spolupráci s týmem AFO, bylo potápění. Diváci objevovali tajemné vrstvy pod vodní hladinou – symbol tvůrčího procesu, který končí vynořením a poznáním, že film a věda k sobě neoddělitelně patří.

„Festival přilákal publikum i mimo univerzitní kampus. Určitě i díky přednášce moderátora České televize Daniela Stacha. Zájem byl ale také o VR zónu a samozřejmě o filmové projekce. Když vám na dokument o vědě přijde sto lidí, je to pro nás organizátory opravdu radost,“ poznamenal Zdeněk Rychtera. 

Podpora vědeckých dokumentů ve vývoji

Letos poprvé proběhla podzimní rezidence Camp 4Science, odborný program festivalu AFO pro tvůrce vědeckých dokumentů, který se rozrostl jako reakce na rostoucí počet přihlášek a rozmanitost témat, které si žádají individuální přístup.

Autoři pěti vybraných projektů ze střední Evropy absolvovali dvoudenní intenzivní workshop s lektory, mezi nimiž byli Monika Koperska, polská vědkyně a popularizátorka vědy, a Roy Kimhi, izraelský impact producer a VR tvůrce.

„Mentory Campu nejvíce zaujal projekt Near Life, který sleduje výzkum dvou neurovědkyň. Ty pátrají po tom, co se děje v mozku člověka při klinické smrti. Je to velmi odvážný projekt, který zdůrazňuje roli žen ve vědě a ukazuje, jak může film svým vyprávěním překročit hranice plátna,“ vysvětlil Dominik Vontor, koordinátor programu Camp 4Science. Upřesnil, že tento rozpracovaný dokument postoupil do jarní rezidence workshopu, která se uskuteční na festivalu AFO. Tam se projekt může dál ucházet o cenu 25 000 USD na další vývoj, sponzorované produkční společností Sandbox Films. 

Česká zemědělská univerzita v Praze pořádá festival ve svém univerzitním kampusu již od roku 2011, tehdy ještě pod názvem Life Sciences Film Festival, později ČZU Film Fest. Od roku 2020 jej organizuje společně s Univerzitou Palackého v Olomouci a jejím týmem AFO pod názvem Prague Science Film Fest. Letos se konal od 20. do 23. října.

 

Lékařská fakulta UP hostila prestižní výroční konferenci Asociace lékařských fakult v Evropě (The Association of Medical Schools in Europe – AMSE). V jednotlivých příspěvcích a následných diskuzích byla otevřena řada témat týkajících se vzdělávání budoucích lékařů v 21. století, vedle domácích a zahraničních vyučujících, vědců, lékařů a dalších odborníků a odbornic, dostali prostor i samotní studující. Došlo také na ocenění, medaili asociace obdržel absolvent olomoucké medicíny Vladimír Palička.

Vývoj kurikula lékařských fakult s ohledem na zvyšující se důraz na nácvik praktických klinických dovedností, využívání nových technologií ve výuce, etické jednání lékařů a zejména posilování vazeb mezi lékařskými fakultami a vysokými školami a fakultními / univerzitními nemocnicemi – to jsou některá z témat, která se během třídenní odborné události na Teoretických ústavech LF UP probírala.

„Setkání nesloužilo jen k zamyšlení o aktuálních trendech ve výuce lékařství na vysokých školách, ale umožnilo navázat nové spolupráce, které snad v budoucnu přispějí ke zlepšení výuky a prestiži lékařského vzdělávání v Evropě, v ČR a rovněž v Olomouci,“ uvedl za organizační výbor Milan Raška, proděkan LF UP pro zahraniční vztahy.

Zkušenosti nejen z Evropy

Na konferenci se registrovalo 180 účastníků převážně ze zemí Evropské unie, ale také například z Gruzie, Indie nebo Austrálie. O své zkušenosti a postřehy se podělila mimo jiné Nomy Dickman z izraelské Bar-Ilan University, viceprezidentka Světové federace pro lékařské vzdělávání (WFME) Geneviève Moineau, Jakub Tolar z University of Minnessota nebo Janusz Janczukowicz z polské Medical University of Lodz.

„Zazněly také přednášky výherců ceny Dr. Denise O’Learyho 2025, kterou uděluje Oxfordské centrum pro lékařské vzdělávání za excelenci v lékařském/klinickém vzdělávání s důrazem na pacienta. Oceněnými byli Despoina Mantziari z Aristotelovy univerzity v Soluni v Řecku za projekt Partners of Experience in Cancer (PECan) a Emma Flint z oxfordské Warneford Hospital za projekt využívající inovativní technologie k seznámení studentů s klinickými situacemi, které mohou být neobvyklé nebo nebezpečné,“ doplnil Milan Raška.

Mezi vystupujícími nechyběli ani domácí řečníci, mimo jiné ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík nebo proděkanky Eva Klásková (LF UP) a Jana Kvintová (Pedagogická fakulta UP).

Víte, že LF UP byla první lékařskou fakultou v ČR, která získala akreditaci AMSE? Více zde.

Prostor pro studující

Slovo dostali také studující, budoucí lékařky a lékaři. Studentská sekce byla zaměřena na zlepšení učení prostřednictvím podpory od starších studentů a zazněly i prezentace odborných prací.

„Jsem velice vděčný za tuto šanci, navíc je to i zajímavá zkušenost, protože přednášet v angličtině o odborném tématu pro mě bylo něco, co si ve výuce nemáme moc možnost vyzkoušet,“ uvedl Michal Kropáček, student 5. ročníku Všeobecného lékařství a předseda Spolku mediků LF UP.

Vystoupil s příspěvkem zaměřeným na pohled studentů na preklinickou a klinickou výuku. „Mluvil jsem zejména o tom, co studenti vnímají jako pozitivní a co naopak vidí jako negativa na současném stavu a jakým směrem by mohly budoucí změny ve výuce směřovat,“ dodal s tím, že z programu ho zaujala zejména sekce věnovaná moderním technologiím ve výuce. „Bylo zajímavé slyšet, jak mohou technologie rozšířit možnosti výuky studentů medicíny.“  

Oceněný absolvent LF

Během konference došlo také na ocenění za zásluhy v oblasti vzdělávání budoucích lékařů. Cenu Petera Dietera, pojmenovanou po předchozím prezidentovi AMSE, od současného prezidenta Harma Peterse obdržel Vladimír Palička, profesor vnitřního lékařství, dřívější děkan lékařské fakulty a ředitel fakultní nemocnice v Hradci Králové a mj. 2. místopředseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně, který studium medicíny absolvoval na Lékařské fakultě UP a dodnes se svou alma mater spolupracuje – jako člen Vědecké rady LF UP či Správní rady UP.

„Jsem opravdu hluboce poctěn tímto oceněním, ale abych byl upřímný, nevím, zda si ho zasloužím. Má jediná naděje je, že jsem ho nedostal kvůli mé dlouhé přítomnosti ve výkonném výboru asociace,“ poznamenal v úvodu své děkovné řeči, v níž se zamyslel nad současnou výukou mediků.

„Naším posláním je učit naše studenty, jak myslet, jak aplikovat znalosti a informace, jak pracovat s daty, jak jednat moudře a tak, aby uchovali živé hodnoty, jako jsou etika, empatie a lidskost. A především aby nezapomínali ptát se ‚proč?‘,“ pronesl oceněný profesor Palička.

Konferenci uspořádala Lékařská fakulta UP ve spolupráci s AMSE a Oddělením univerzitních akcí UP. Kromě odborných vystoupení byl součástí i společenský program, zahrnující mimo jiné prohlídku Olomouce, galavečeři či studentskou párty. Během slavnostního zahájení účastníky přivítal nejen prezident Harm Peters, ale také prorektor UP pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a děkan LF UP Milan Kolář.

Lékařská fakulta UP hostila prestižní výroční konferenci Asociace lékařských fakult v Evropě (The Association of Medical Schools in Europe – AMSE). V jednotlivých příspěvcích a následných diskuzích byla otevřena řada témat týkajících se vzdělávání budoucích lékařů v 21. století, vedle domácích a zahraničních vyučujících, vědců, lékařů a dalších odborníků a odbornic, dostali prostor i samotní studující. Došlo také na ocenění, medaili asociace obdržel absolvent olomoucké medicíny Vladimír Palička.

Vývoj kurikula lékařských fakult s ohledem na zvyšující se důraz na nácvik praktických klinických dovedností, využívání nových technologií ve výuce, etické jednání lékařů a zejména posilování vazeb mezi lékařskými fakultami a vysokými školami a fakultními / univerzitními nemocnicemi – to jsou některá z témat, která se během třídenní odborné události na Teoretických ústavech LF UP probírala.

„Setkání nesloužilo jen k zamyšlení o aktuálních trendech ve výuce lékařství na vysokých školách, ale umožnilo navázat nové spolupráce, které snad v budoucnu přispějí ke zlepšení výuky a prestiži lékařského vzdělávání v Evropě, v ČR a rovněž v Olomouci,“ uvedl za organizační výbor Milan Raška, proděkan LF UP pro zahraniční vztahy.

Zkušenosti nejen z Evropy

Na konferenci se registrovalo 180 účastníků převážně ze zemí Evropské unie, ale také například z Gruzie, Indie nebo Austrálie. O své zkušenosti a postřehy se podělila mimo jiné Nomy Dickman z izraelské Bar-Ilan University, viceprezidentka Světové federace pro lékařské vzdělávání (WFME) Geneviève Moineau, Jakub Tolar z University of Minnessota nebo Janusz Janczukowicz z polské Medical University of Lodz.

„Zazněly také přednášky výherců ceny Dr. Denise O’Learyho 2025, kterou uděluje Oxfordské centrum pro lékařské vzdělávání za excelenci v lékařském/klinickém vzdělávání s důrazem na pacienta. Oceněnými byli Despoina Mantziari z Aristotelovy univerzity v Soluni v Řecku za projekt Partners of Experience in Cancer (PECan) a Emma Flint z oxfordské Warneford Hospital za projekt využívající inovativní technologie k seznámení studentů s klinickými situacemi, které mohou být neobvyklé nebo nebezpečné,“ doplnil Milan Raška.

Mezi vystupujícími nechyběli ani domácí řečníci, mimo jiné ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík nebo proděkanky Eva Klásková (LF UP) a Jana Kvintová (Pedagogická fakulta UP).

Víte, že LF UP byla první lékařskou fakultou v ČR, která získala akreditaci AMSE? Více zde.

Prostor pro studující

Slovo dostali také studující, budoucí lékařky a lékaři. Studentská sekce byla zaměřena na zlepšení učení prostřednictvím podpory od starších studentů a zazněly i prezentace odborných prací.

„Jsem velice vděčný za tuto šanci, navíc je to i zajímavá zkušenost, protože přednášet v angličtině o odborném tématu pro mě bylo něco, co si ve výuce nemáme moc možnost vyzkoušet,“ uvedl Michal Kropáček, student 5. ročníku Všeobecného lékařství a předseda Spolku mediků LF UP.

Vystoupil s příspěvkem zaměřeným na pohled studentů na preklinickou a klinickou výuku. „Mluvil jsem zejména o tom, co studenti vnímají jako pozitivní a co naopak vidí jako negativa na současném stavu a jakým směrem by mohly budoucí změny ve výuce směřovat,“ dodal s tím, že z programu ho zaujala zejména sekce věnovaná moderním technologiím ve výuce. „Bylo zajímavé slyšet, jak mohou technologie rozšířit možnosti výuky studentů medicíny.“  

Oceněný absolvent LF

Během konference došlo také na ocenění za zásluhy v oblasti vzdělávání budoucích lékařů. Cenu Petera Dietera, pojmenovanou po předchozím prezidentovi AMSE, od současného prezidenta Harma Peterse obdržel Vladimír Palička, profesor vnitřního lékařství, dřívější děkan lékařské fakulty a ředitel fakultní nemocnice v Hradci Králové a mj. 2. místopředseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně, který studium medicíny absolvoval na Lékařské fakultě UP a dodnes se svou alma mater spolupracuje – jako člen Vědecké rady LF UP či Správní rady UP.

„Jsem opravdu hluboce poctěn tímto oceněním, ale abych byl upřímný, nevím, zda si ho zasloužím. Má jediná naděje je, že jsem ho nedostal kvůli mé dlouhé přítomnosti ve výkonném výboru asociace,“ poznamenal v úvodu své děkovné řeči, v níž se zamyslel nad současnou výukou mediků.

„Naším posláním je učit naše studenty, jak myslet, jak aplikovat znalosti a informace, jak pracovat s daty, jak jednat moudře a tak, aby uchovali živé hodnoty, jako jsou etika, empatie a lidskost. A především aby nezapomínali ptát se ‚proč?‘,“ pronesl oceněný profesor Palička.

Konferenci uspořádala Lékařská fakulta UP ve spolupráci s AMSE a Oddělením univerzitních akcí UP. Kromě odborných vystoupení byl součástí i společenský program, zahrnující mimo jiné prohlídku Olomouce, galavečeři či studentskou párty. Během slavnostního zahájení účastníky přivítal nejen prezident Harm Peters, ale také prorektor UP pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek a děkan LF UP Milan Kolář.

Univerzita má za sebou Fair UP neboli univerzitní týden péče o tělo, duši a společnost. V nabitém programu pro studenty, zaměstnance i veřejnost nechyběly workshopy, přednášky, projekce, darování krve, seznamování s jinými kulturami a mnoho dalšího. Součástí týdne byl také Den zdraví pro zaměstnance a Den inkluze. Obě tyto akce připravilo Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

V prvním případě, u Dne zdraví, jde o tradiční akci, zatímco tradice Dne inkluze se teprve rodí. V čem spočívají úskalí podobných programů a komu a k čemu mají sloužit? To jsou otázky pro Veroniku Fouskovou a Lenku Soukopovou z Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

Den zdraví je už na UP klasikou. Během jednoho dne nabízí různé preventivní programy pro zaměstnance bez nutnosti například složitě se objednávat na vyšetření znamének u dermatologa. Viděla jsem ale, že se registrace velmi rychle plnily. Uvažujete o tom, že by se podobná preventivní akce konala častěji?

Lenka Soukopová: Den zdraví se na univerzitě stal oblíbenou tradicí a jsme rádi, že o něj zaměstnanci projevují tak velký zájem. Jeho příprava je však organizačně i kapacitně náročná, proto jej zatím realizujeme jednou ročně. Cílem není nahrazovat zdravotní péči, ale nabídnout zaměstnancům a zaměstnankyním v rámci benefitů možnost odborných konzultací a připomenout význam prevence. Do budoucna bychom však rádi rozšiřovali nabídku aktivit podporujících zdravý životní styl a nevylučujeme ani častější konání podobných akcí.

Takže chcete rozšířit portfolio zdravotně preventivních programů?

Lenka Soukopová: Ano, o rozšíření nabídky preventivních programů dlouhodobě uvažujeme. Každý rok se snažíme zapojit nové odborníky i univerzitní pracoviště, která mohou přispět svými aktivitami zaměřenými na zdraví a prevenci. Cílem je, aby Den zdraví zůstal pestrý, aktuální a přinášel zaměstnancům a zaměstnankyním nové možnosti, jak pečovat o své zdraví. Konkrétní podoba programu se vždy odvíjí od aktuální dostupnosti oslovených odborníků a univerzitních pracovišť. Již nyní však můžeme prozradit, že máme přislíbenou spolupráci s organizací IFMSA, která sdružuje studenty medicíny z celého světa. Ti zaměstnaným nabídnou aktivity zaměřené na samovyšetření prsou a varlat, což považujeme za velmi cenný a přínosný prvek prevence.

Druhou aktivitou vašeho oddělení je Den inkluze, který si své místo v rámci různých programů teprve postupně hledá. Jaký je podle vás jeho smysl? Komu je určen?

Veronika Fousková: Den inkluze chápeme jako možnost připomenout, jak důležité jsou vzájemný respekt a porozumění. Termín odkazuje k 10. říjnu, kdy si připomínáme Světový den inkluze. Náš program ale záměrně rozšiřujeme i o témata diverzity a rovných příležitostí. Inkluze, rozmanitost a rovné příležitosti spolu totiž neoddělitelně souvisejí. Cílem je ukázat, že různorodé prostředí, ať už studijní nebo pracovní, přináší nové pohledy a inspiraci. Den inkluze je otevřený všem a řada aktivit je určena i veřejnosti mimo UP.

Chystáte případně pro příští rok nějaké změny či novinky?

Veronika Fousková: Konkrétní program zatím nemáme, ale už teď víme, že chceme navázat na spolupráci se studujícími, která se letos osvědčila. Studující natočili videa věnovaná tématu inkluze, diverzity a rovných příležitostí. Jejich pohled byl svěží, autentický a velmi inspirativní. Proto bychom jim chtěly příští rok dát ještě větší prostor k zapojení do příprav a například i návrhu nových aktivit. 

Podrobně jsme o Fair UP psali zde.

Univerzita má za sebou Fair UP neboli univerzitní týden péče o tělo, duši a společnost. V nabitém programu pro studenty, zaměstnance i veřejnost nechyběly workshopy, přednášky, projekce, darování krve, seznamování s jinými kulturami a mnoho dalšího. Součástí týdne byl také Den zdraví pro zaměstnance a Den inkluze. Obě tyto akce připravilo Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

V prvním případě, u Dne zdraví, jde o tradiční akci, zatímco tradice Dne inkluze se teprve rodí. V čem spočívají úskalí podobných programů a komu a k čemu mají sloužit? To jsou otázky pro Veroniku Fouskovou a Lenku Soukopovou z Oddělení řízení lidských zdrojů UP.

Den zdraví je už na UP klasikou. Během jednoho dne nabízí různé preventivní programy pro zaměstnance bez nutnosti například složitě se objednávat na vyšetření znamének u dermatologa. Viděla jsem ale, že se registrace velmi rychle plnily. Uvažujete o tom, že by se podobná preventivní akce konala častěji?

Lenka Soukopová: Den zdraví se na univerzitě stal oblíbenou tradicí a jsme rádi, že o něj zaměstnanci projevují tak velký zájem. Jeho příprava je však organizačně i kapacitně náročná, proto jej zatím realizujeme jednou ročně. Cílem není nahrazovat zdravotní péči, ale nabídnout zaměstnancům a zaměstnankyním v rámci benefitů možnost odborných konzultací a připomenout význam prevence. Do budoucna bychom však rádi rozšiřovali nabídku aktivit podporujících zdravý životní styl a nevylučujeme ani častější konání podobných akcí.

Takže chcete rozšířit portfolio zdravotně preventivních programů?

Lenka Soukopová: Ano, o rozšíření nabídky preventivních programů dlouhodobě uvažujeme. Každý rok se snažíme zapojit nové odborníky i univerzitní pracoviště, která mohou přispět svými aktivitami zaměřenými na zdraví a prevenci. Cílem je, aby Den zdraví zůstal pestrý, aktuální a přinášel zaměstnancům a zaměstnankyním nové možnosti, jak pečovat o své zdraví. Konkrétní podoba programu se vždy odvíjí od aktuální dostupnosti oslovených odborníků a univerzitních pracovišť. Již nyní však můžeme prozradit, že máme přislíbenou spolupráci s organizací IFMSA, která sdružuje studenty medicíny z celého světa. Ti zaměstnaným nabídnou aktivity zaměřené na samovyšetření prsou a varlat, což považujeme za velmi cenný a přínosný prvek prevence.

Druhou aktivitou vašeho oddělení je Den inkluze, který si své místo v rámci různých programů teprve postupně hledá. Jaký je podle vás jeho smysl? Komu je určen?

Veronika Fousková: Den inkluze chápeme jako možnost připomenout, jak důležité jsou vzájemný respekt a porozumění. Termín odkazuje k 10. říjnu, kdy si připomínáme Světový den inkluze. Náš program ale záměrně rozšiřujeme i o témata diverzity a rovných příležitostí. Inkluze, rozmanitost a rovné příležitosti spolu totiž neoddělitelně souvisejí. Cílem je ukázat, že různorodé prostředí, ať už studijní nebo pracovní, přináší nové pohledy a inspiraci. Den inkluze je otevřený všem a řada aktivit je určena i veřejnosti mimo UP.

Chystáte případně pro příští rok nějaké změny či novinky?

Veronika Fousková: Konkrétní program zatím nemáme, ale už teď víme, že chceme navázat na spolupráci se studujícími, která se letos osvědčila. Studující natočili videa věnovaná tématu inkluze, diverzity a rovných příležitostí. Jejich pohled byl svěží, autentický a velmi inspirativní. Proto bychom jim chtěly příští rok dát ještě větší prostor k zapojení do příprav a například i návrhu nových aktivit. 

Podrobně jsme o Fair UP psali zde.

From October 20–24, 2025, Palacký University Olomouc hosted the Erasmus+ Blended Intensive Programme (BIP) “Mothers in Multidisciplinary Perspective.” The week-long event brought together students, researchers, and professionals from across Europe to explore motherhood through the lenses of literature, sociology, health sciences, law, and social work. The programme exemplified the principles of multilateral cooperation, interdisciplinarity, and practice-oriented learning that fosters dialogue between theory and real-world experience.

Interdisciplinary Framework and Institutional Cooperation

The BIP was jointly organized by five faculties of Palacký University: the Faculty of Arts (Pavlína Flajšarová and Eva Klimentová), the Faculty of Health Sciences (Helena Kisvetrová and Daniela Javornická), the Faculty of Law (Martin Faix), the Faculty of Science (Nikola Medová), and the Faculty of Education (Jiří Flajšar). Each contributed its distinctive disciplinary insights. This institutional collaboration formed a key component of the programme’s concept, enabling participants to approach motherhood not as a phenomenon within a single field, but as a complex socio-cultural, medical, and legal construct. The demanding administrative coordination of the event was handled brilliantly by Mgr. Marie Sieberová from the Faculty of Arts.

Throughout the week, seminars focused on research methodology, literary and sociological perspectives, legal frameworks, and applied social work, demonstrating the power of interdisciplinary approaches to gender and family-related issues. Participants were encouraged to transcend disciplinary boundaries and to formulate integrative research questions linking the humanities, social sciences, and health studies.

International Expertise and Academic Exchange

The programme had a strong international dimension, with guest lecturers and experts from partner universities across Europe. Among them were Prof. Mary Steen (Curtin University, Perth), soon to be awarded the Order of the British Empire (OBE) by King Charles III for her achievements in midwifery and maternal care; Prof. Alison Steven and Assoc. Prof. Jane Greaves (both from Northumbria University, Newcastle upon Tyne); and Prof. Annamaria Bagnasco (University of Genoa). Their workshops on systematic and integrative review methodologies provided participants with a solid foundation for research design and reflected Erasmus+’s emphasis on transnational exchange of expertise and best practices.

Doctoral students from Italian, Irish, Australian, Slovak, and Czech universities presented their research on motherhood in various academic contexts and received feedback from both Czech and international scholars. This format created a rich environment for intergenerational and intercultural dialogue and strengthened research networks among emerging scholars. The virtual component further enhanced collaboration and mutual exchange.

Integrating Theory and Practice: Practical and Field-Based Learning

In keeping with the blended and practice-oriented character of the BIP, the programme balanced academic lectures with hands-on learning. Participants engaged in social work workshops such as “Foster Care in the Czech Republic” and “Therapeutic Parenting,” led by Dr. Eva Klimentová and Mgr. Petra Pitrová. These sessions connected theoretical frameworks with real-life case studies, demonstrating how research can inform social policy and intervention.

A highlight of the applied segment was an excursion to the University Hospital Olomouc, where participants visited the social care department to observe practices supporting mothers of at-risk children. This direct engagement with professionals offered insight into the ethical and social dimensions of caregiving and family support systems.

Expanding Perspectives: Law, Religion, and Culture

Additional lectures extended the exploration of motherhood into legal and cultural domains. JUDr. Lenka Westphalová’s lecture on surrogacy highlighted how legal systems shape and regulate maternal experience. Dr. Nikola Medová’s session on “Women and Islam” opened dialogue on religion, identity, and women’s rights, further enriching the programme’s global outlook. Her lecture included a demonstration of dress codes for Muslim women across different countries.

The Faculties of Arts and Education made significant contributions to the cultural and literary understanding of motherhood through sessions led by Assoc. Prof. Pavlína Flajšarová, Assoc. Prof. Marie Voždová, Assoc. Prof. Kristýna Solomon (all from the Faculty of Arts), and Dr. Jiří Flajšar (Faculty of Education). These discussions examined representations of mothers in French, British, American, and German literature. As part of the literary section, PhD student Paula Riese (University of Limerick) presented a comparative analysis of trauma and healing in Irish and German novels. These contributions underscored the role of the humanities in interpreting motherhood as an emotional, symbolic, and narrative construct.

A Model of Cooperation for Future Education

The “Mothers in Multidisciplinary Perspective” BIP demonstrated how Erasmus+ intensive programmes can function as laboratories for transnational and interdisciplinary learning. By combining research workshops, practical training, and cultural exchange, the event fostered sustainable partnerships between faculties and international collaborators.

When participants gathered on October 24 for a farewell lunch, it was clear that the BIP had succeeded in creating a community of practice grounded in empathy and academic curiosity. The cooperation among the five faculties of Palacký University, the integration of theory with practical experience, and the involvement of international experts made the programme a model of European collaboration in higher education addressing socially significant themes such as motherhood, care, and gender equality.

An additional highlight was the high-quality simultaneous interpreting provided by translation studies students of English and American Studies (Faculty of Arts, Palacký University), who stepped outside their usual humanities focus to interpret sessions in the health sciences. Under the supervision of Dr. Veronika Sejkorová (Department of English and American Studies), they gained real-world interpreting experience as part of their professional training.

The BIP was also presented at an international meeting of university alliances in Amsterdam, where it attracted considerable interest. The multidisciplinary approach proved highly fruitful and inspiring. Plans are already underway for future editions: October 2026 will focus on quality of life, and October 2027 on trauma, with potentially even broader participation (including the University of Iceland and Rovira i Virgili University), some of which are members of the Aurora European University Alliance.

Doc. Pavlína Flajšarová, UP Faculty of Arts, Department of English and American Studies

Univerzita Palackého dlouhodobě potvrzuje silnou pozici v národním hodnocení výzkumu. V průběžném expertním hodnocení vybraných výsledků získala za loňský rok svou historicky nejlepší průměrnou známku, což ji výkonově řadí po bok Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity a aktuálně mezi členy Asociace výzkumných univerzit zaujímá vynikající druhé místo.

„Historicky nejlepší výsledek v Modulu 1 a stabilní postavení UP v Modulu 2 jsou jasným důkazem rostoucí kvality našich vědeckých výstupů a dobré strategie napříč univerzitou. Je to úspěch našich vědeckých týmů ve všech fázích, tedy od předkládaní výsledků přes jejich mezinárodní kvalitu až po dopad našeho výzkumu,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Národní hodnocení kombinuje Modul 1, v němž nezávislí experti posuzují vybrané nejlepší výsledky, a Modul 2, kde se provádí kvantitativní analýza vědeckých publikací s pomocí bibliometrie a hodnotí se produktivita v oborech ve srovnání s národním průměrem.

„V posledních letech posilujeme podíl špičkových výsledků a zároveň cíleně podporujeme obory, kde má bibliometrie své limity – zejména v humanitních a společenskovědních disciplínách včetně práva. Naše priority zůstávají jasné: excelentní týmy, profesionální infrastruktura a další růst mezinárodních grantů,“ doplňuje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek.

UP v posledních letech zavedla kroky ke zlepšení podpory vědy, jako je pilotní oborové hodnocení pomocí odborných panelů a Rozvojový fond DKRVO pro cílené odstraňování zjištěných slabých míst univerzity. V roce 2025 probíhá nové hodnocení podle Metodiky 2025+, jehož výsledky poslouží jako podklad pro další strategická rozhodování UP. Prioritou je pracovat na dalším získávání ERC grantů – prestižních výzkumných grantů financovaných Evropskou unií, posílit profesionální výzkumnou infrastrukturu a zvýšit podporu excelentních týmů.

Univerzita Palackého dlouhodobě potvrzuje silnou pozici v národním hodnocení výzkumu. V průběžném expertním hodnocení vybraných výsledků získala za loňský rok svou historicky nejlepší průměrnou známku, což ji výkonově řadí po bok Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity a aktuálně mezi členy Asociace výzkumných univerzit zaujímá vynikající druhé místo.

„Historicky nejlepší výsledek v Modulu 1 a stabilní postavení UP v Modulu 2 jsou jasným důkazem rostoucí kvality našich vědeckých výstupů a dobré strategie napříč univerzitou. Je to úspěch našich vědeckých týmů ve všech fázích, tedy od předkládaní výsledků přes jejich mezinárodní kvalitu až po dopad našeho výzkumu,“ uvedl Michael Kohajda, rektor UP.

Národní hodnocení kombinuje Modul 1, v němž nezávislí experti posuzují vybrané nejlepší výsledky, a Modul 2, kde se provádí kvantitativní analýza vědeckých publikací s pomocí bibliometrie a hodnotí se produktivita v oborech ve srovnání s národním průměrem.

„V posledních letech posilujeme podíl špičkových výsledků a zároveň cíleně podporujeme obory, kde má bibliometrie své limity – zejména v humanitních a společenskovědních disciplínách včetně práva. Naše priority zůstávají jasné: excelentní týmy, profesionální infrastruktura a další růst mezinárodních grantů,“ doplňuje prorektor pro vědu, tvůrčí činnost a transfer znalostí Jiří Drábek.

UP v posledních letech zavedla kroky ke zlepšení podpory vědy, jako je pilotní oborové hodnocení pomocí odborných panelů a Rozvojový fond DKRVO pro cílené odstraňování zjištěných slabých míst univerzity. V roce 2025 probíhá nové hodnocení podle Metodiky 2025+, jehož výsledky poslouží jako podklad pro další strategická rozhodování UP. Prioritou je pracovat na dalším získávání ERC grantů – prestižních výzkumných grantů financovaných Evropskou unií, posílit profesionální výzkumnou infrastrukturu a zvýšit podporu excelentních týmů.

Four projects involving Palacký University were successful in the second year of the Aurora European university network call for proposals aimed at supporting international research. Olomouc’s university is also a partner in the organisation of one of the specialised summer schools, and is sending one of its students on a short-term research internship.

The Call for Incentive Research Collaboration was announced at the end of last year as part of the Aurora 2030 programme supported by the European University initiative under the auspices of the European Commission. A total of 29 applications were received from all Aurora universities, nine of which received support totalling €125,000.

The Aurora Research Council evaluated not only scientific quality and originality, but also feasibility and contribution to the development of the international scientific community. Projects also had to demonstrate how they could contribute to the activities of Aurora Research-driven Educational Hubs, i.e., thematic research and education centres linking teaching and research.

“Sixteen applications were submitted on behalf of Palacký University – fourteen focused on scientific collaboration, one on a summer school, and one on a scientific research internship. Although UP did not win any projects as a coordinator this year, it was successful in four projects and one summer school as a partner. It will also send a student on a short-term internship,” said Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer at UP.

Joint scientific research projects

The HONE (How Narratives Emerge) project examines how public narratives and debates – such as those concerning migration – emerge and spread, and how language influences society’s perceptions. Based on an analysis of political speeches, newspaper articles, and archival media, the team will monitor how even minor linguistic decisions, such as the choice of words or metaphors, can gradually shape public opinion. Ľudmila Lacková Bennett from the UP Faculty of Arts Department of General Linguistics is participating in the project on behalf of UP.

What is the composition of edible flowers and how do they affect digestion and health? Is their consumption safe and what are their effects? The results of the BLOOM-DIGEST project will help improve food safety, promote sustainable dining, and train new scientists. Sanja Ćavar Zeljković from CATRIN is involved in the project on behalf of UP.

EUROPARKS brings together researchers and representatives of European amusement parks to explore more sustainable approaches in this sector. It addresses the lack of research in the leisure industry, promotes collaboration between academics and companies, and explores new ways of sharing results. Vít Voženílek from the UP Faculty of Science Department of Geoinformatics is engaged in the project on behalf of UP.

Developing tools for the early detection of ecosystem damage is the goal of three teams in the SIHTED project. It focuses on tropical forests in Laos, which are very rich in species but threatened by intensive agriculture. Scientists will search for key indicators that will help monitor the environmental health before major damage occurs. Bořivoj Šarapatka from the UP Faculty of Science Department of Ecology and Environmental Sciences is taking part in the project on behalf of UP.

Thematic summer schools

A specialised summer school AQUARiQ will focus on quantum photonics. Its goal is to promote the exchange of knowledge and inspire further development of quantum technologies. The summer school builds on the global activities of the International Year of Quantum Science and Technology. Jaromír Fiuriášek from the UP Faculty of Science Department of Optics is the partner for UP.

Short-term scientific research internships

Alice Navrátilová, a doctoral student in migration studies at the UP Faculty of Arts Department of Sociology, Andragogy and Cultural Anthropology has been awarded a short-term scientific research internship through the YOUTHNET project, which examines the social networks of young people with a migrant background in Catalonia, Spain.

“We are delighted with the continued interest of our researchers in international cooperation within the Aurora alliance, believing that their efforts will also gradually lead to success in European grant calls,” Jadrníčková said in conclusion.

 

Further information on the results is available on the Aurora central website. New calls and other opportunities for UP students and staff are regularly published in Czech on UP’s Aurora website.

Ve druhém ročníku výzvy evropské univerzitní sítě Aurora, zaměřené na podporu mezinárodního výzkumu, uspěly čtyři projekty s účastí Univerzity Palackého. Olomoucká univerzita je navíc partnerem také v organizaci jedné z odborných letních škol a vyšle svou studentku na krátkodobou vědeckou stáž.

Výzva Call for Incentive Research Collaboration byla vypsána koncem loňského roku jako součást programu Aurora 2030 podpořeného iniciativou Evropské univerzity pod hlavičkou Evropské komise. Vědecká rada Aurory (Aurora Research Council) u žádostí hodnotila nejen vědeckou kvalitu či originalitu, ale také proveditelnost a přínos pro rozvoj mezinárodní vědecké komunity. Projekty zároveň musely ukázat, jak mohou přispět k činnosti Aurora Research-driven Educational Hubs, tedy tematických výzkumně-vzdělávacích center propojujících výuku a výzkum.

„Za Univerzitu Palackého bylo podáno šestnáct žádostí – čtrnáct zaměřených na vědeckou spolupráci, jedna na letní školu a jedna na vědecko-výzkumnou stáž. Ačkoliv UP letos nezískala žádný projekt jako koordinátor, uspěla hned ve čtyřech projektech a jedné letní škole jako partner. Zároveň vyšle studentku na krátkodobou stáž,“ uvedla Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Společné vědecko-výzkumné projekty

Projekt HONE (How narratives emerge) zkoumá, jak vznikají a šíří se veřejné příběhy a debaty – například o migraci – a jak jazyk ovlivňuje vnímání společnosti. Na základě analýzy politických projevů, novinových článků či archivních médií bude tým sledovat, jak i drobná jazyková rozhodnutí, jako je volba slov nebo metafor, mohou postupně formovat veřejné mínění.
Za UP se na projektu podílí Ľudmila Lacková Bennett z katedry obecné lingvistiky Filozofické fakulty UP.

Jaké složení a vliv na trávení a zdraví mají jedlé květiny? Je jejich konzumace bezpečná a jaké jsou její účinky? Výsledky projektu BLOOM-DIGEST pomohou zlepšit bezpečnost potravin, podpořit udržitelné stravování a vyškolit nové vědce. Za UP je do projektu zapojena Sanja Ćavar Zeljković z CATRIN.

EUROPARKS spojuje výzkumníky a zástupce zábavních parků s cílem hledat udržitelnější přístupy v tomto odvětví. Zabývá se nedostatkem výzkumu v oblasti volnočasového průmyslu, podporuje spolupráci mezi akademiky a firmami a zkoumá nové způsoby sdílení výsledků. Za UP je do projektu zapojen Vít Voženílek z katedry geoinformatiky PřF UP.

Vyvinout nástroje pro včasné odhalování poškození ekosystémů je cílem tří týmů v projektu SIHTED. Zaměřuje se na tropické lesy v Laosu, které jsou druhově velmi bohaté, ale ohrožené intenzivním zemědělstvím. Vědci budou hledat klíčové ukazatele, které pomohou sledovat zdraví přírody dříve, než dojde k velkým škodám. Za UP je do projektu zapojen Bořivoj Šarapatka z katedry ekologie a životního prostředí PřF UP.

Tematické letní školy

Odborná letní škola s názvem AQUARiQ je zaměřená na kvantovou fotoniku. Cílem je podpořit výměnu znalostí a inspirovat další rozvoj kvantových technologií. Letní škola navazuje na celosvětové aktivity Mezinárodního roku kvantové vědy a technologií. Za UP je partnerem Jaromír Fiuriášek z katedry optiky PřF UP.

Krátkodobé vědecko-výzkumné stáže

Alice Navrátilová, studentka doktorského studijního programu migrační studia na katedře sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP, uspěla s krátkodobou vědecko-výzkumnou stáží díky projektu YOUTHNET, který se zabývá zkoumáním sociálních sítí mladých lidí s migračním původem v Katalánsku ve Španělsku.

„Máme radost z trvalého zájmu našich vědců a vědkyň o mezinárodní spolupráci v rámci aliance Aurora a věříme, že jejich úsilí povede postupně i k úspěchům v evropských grantových výzvách,“ uzavírá Marie Jadrníčková.

Další informace o výsledcích jsou dostupné na centrálním webu Aurory. Nové výzvy a další příležitosti pro studující i pracující na UP jsou pravidelně zveřejňovány i v češtině na webu Aurory na UP.