Agregátor zdrojů

Jindřich Musil was born on January 19, 1934, in Březina. After graduating from the University of Defense in Brno in 1957, he started to pursue his career in science; first as a researcher at Tesla, then, from 1961, at the Czechoslovak Academy of Sciences at the Institute of Plasma Physics and the Institute of Physics. 

Jindřich Musil, se narodil 19. ledna 1934 v Březině. Po absolvování Vysoké školy obrany v Brně v roce 1957 se začal věnovat vědecké dráze. Nejprve jako výzkumník ve společnosti Tesla, poté, od roku 1961, v řadách Československé akademie věd v Ústavu fyziky plazmatu a ve Fyzikálním ústavu. 

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého se uskutečnil slavnostní křest rozsáhlé ediční řady korespondence Bohuslava Martinů. Dvanáctisvazková bilingvní edice, vznikající od roku 2008 pod vedením týmu z Univerzity Palackého, představuje dosud nejrozsáhlejší soubor publikovaných dopisů skladatele.

Série dvanácti knih, obsahující dopisy skladatele Bohuslava Martinů, zachycuje skladatelovu korespondenci s různými adresáty – od rodiny a přátel přes interprety, dirigenty a umělecké instituce až po významné osobnosti hudebního života dvacátého století. Edice nabízí víc než sedm stovek dopisů a je doplněna kritickým aparátem, komentáři, poznámkami a faksimiliemi originálních rukopisů. Za její přípravou stojí autorský tým ve složení Vít Zouhar, Gabriela Coufalová, Jaromír Synek a Gabriela Žatková, všichni z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

foto_sem_4

Edice korespondence Bohuslava Martinů, spojená s českými badateli i mezinárodní muzikologickou komunitou, navazuje na tradici systematického zpřístupňování martinůovských pramenů. Cílem tohoto bilingvního projektu, zpracovaného v češtině a angličtině, je představit nejen faktograficky přesný, ale i kontextuálně čitelný zdrojový materiál pro muzikology, interprety i širokou kulturní veřejnost.

„Počátečním impulzem k vzniku edice byl záměr mého otce Zdeňka Zouhara, dirigenta, skladatele a propagátora díla Bohuslava Martinů, vydat dopisy, které mu Bohuslav Martinů zaslal v letech 1949 až 1959,“ uvedl za autorský tým vedoucí projektu, skladatel, muzikolog a vysokoškolský pedagog Vít Zouhar. Jeho otec premiéroval v roce 1954 sborový cyklus Petrklíč a v lednu 1956 poprvé provedl kantátu Otvírání studánek v Poličce.

„Plán s dopisy nosil v hlavě dlouho, ale stále bylo něco podstatnějšího, co ho od něj odvádělo. Já jsem mezitím pracoval na jiných tématech. Až když jsem na počátku milénia rekonstruoval v Institutu pro elektronickou hudbu ve Štýrském Hradci Poème électronique Edgarda Varèseho a trávil mnoho času na cestách a studiem rukopisů v Eindhovenu, Los Angeles nebo Paříži, tak právě v Getty Center nad Los Angeles jsem si uvědomil, že zatímco já si létám po archivech všude možně po světě, u nás doma, na jednom místě, je v brněnské tátově pracovně nezpracovaný archiv pramenů Bohuslava Martinů včetně kolekce nepublikovaných dopisů. Jak jsem rekonstrukci Varèseho dokončil, navrhnul jsem otci, že dopisy společně vydáme. U nás doma to vše sice začalo, ale pak následovalo a stále následuje pátrání po pramenech opět takřka po celém světě,“ dodal Vít Zouhar k vzniku prvního česko-anglického svazku, který nazval podle nejčastějšího oslovení: „Milý příteli“ s typicky americkou dvojtečkou.

foto_sem_4

Během intenzivní práce na první knize si uvědomil, jak důležitá je znalost korespondence Martinů nejen pro poznání jeho díla, ale i jeho osobnosti a jeho doby.

„Pochopil jsem, jak je důležité zpřístupnit korespondenci co nejširšímu okruhu čtenářů a postupně tedy zpracovat nejprve klíčové adresáty. To byl počátek souborné edice korespondence. Oslovil jsem své spolupracovníky na katedře hudební výchovy a v následujících letech jsme s Gabrielou Coufalovou vydali korespondenci básníku a prozaikovi Miloslavu Burešovi a diplomatu a životopisci Miloši Šafránkovi. Jaromír Synek a Gabriela Všetičková se pustili do nejrozsáhlejšího souboru dopisů rodině Martinů do Poličky. S Janou Honzíkovou jsme vydali velmi osobní dopisy Martinů z amerického a poválečného období Franku Rybkovi a Gabriela Coufalová první díl dopisů nakladatelskému pracovníkovi Karlu Šebánkovi. Dnes máme vydaných dvanáct svazků, z čehož máme ohromnou radost,“ dodal Vít Zouhar.

foto_sem_4

Doplnil, že jedenáctý svazek Gabriely Coufalové byl uveden letos 28. srpna, symbolicky při výročí skladatelova úmrtí. Přináší kompletní korespondenci Bohuslava Martinů s nakladatelem Karlem Šebánkem. Skladatelovy dopisy z let 1929 až 1949 zachycují jedno z nejdynamičtějších období Martinů života, od pařížských let přes napjatou předválečnou atmosféru až po dramatický odchod do Spojených států a poválečné úvahy o návratu do Evropy. Nabízí cenný pohled nejen na skladatelovu tvorbu a pracovně-partnerský vztah s nakladatelem, ale i na jeho nejistoty, osobní postoje a proměny ve světě poznamenaném válkou a začínající železnou oponou. Stejně jako předchozí svazky vyšel i tento spolu s rozsáhlým komentářem a faksimiliemi originálů.

„Jsem velmi rád, že díky opakované a dlouhodobé podpoře Grantové agentury České republiky jsme mohli realizovat mnohaletý soustavný primární výzkum a vydat korespondenci Bohuslava Martinů. Evidujeme více než tři tisíce dopisů, které Bohuslav Martinů napsal. Doposud máme vydaných více než sedm set. Mnoho dalších na zpracování a zveřejnění tedy teprve čeká. Určitě bude na místě, když za celý tým vyslovím přání, že bychom byli velmi rádi, kdybychom v této práci mohli pokračovat. Vnímáme ji jako jakési pomyslné okno, které je potřeba otevřít dokořán,“ uzavřel Vít Zouhar.

foto_sem_4

Dvanáctisvazkový soubor dopisů skladatele Bohuslava Martinů vznikl jako dlouhodobý vědecký projekt Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Vydavatelství Univerzity Palackého s podporou Grantové agentury České republiky.  Jednotlivé svazky jsou k dispozici v tištěné podobě i jako e-knihy.

foto_sem_4

Křest edice se uskutečnil jako úvodní večer festivalu Opera Schrattenbach, 12. listopadu v Kapli Božího těla UC UP. Součástí programu byly i promluvy kmotrů edice: Vojtecha Regece, děkana PdF UP, Moniky Holé, muzikoložky a kurátorky sbírek Centra Bohuslava Martinů v Poličce a Aleše Prstka, ředitele Vydavatelství UP. Zazněla i zdravice čtvrtého kmotra edice, ředitele Institutu Bohuslava Martinů Aleše Březiny. Slavnostní událost doprovodil dětský pěvecký sbor Campanella pod vedením sbormistryně Jany Synkové a za doprovodu pianistky Leny Pulchertové excelentně provedl výběr ze skladeb Bohuslava Martinů. Česká říkadla a kantátu Otvírání studánek. Tři nové svazky edice, korespondence rodině z let 1938 až 1939, dopisy Karlu Šebánkovi z let 1929 až 1949 a druhý svazek Franku Rybkovi byly prezentovány také 10. listopadu na zahajovacím koncertu festivalu Dny Bohuslava Martinů v Praze. Seznam všech vydaných titulů edice najdete zde.

V Kapli Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého se uskutečnil slavnostní křest rozsáhlé ediční řady korespondence Bohuslava Martinů. Dvanáctisvazková bilingvní edice, vznikající od roku 2008 pod vedením týmu z Univerzity Palackého, představuje dosud nejrozsáhlejší soubor publikovaných dopisů skladatele.

Série dvanácti knih, obsahující dopisy skladatele Bohuslava Martinů, zachycuje skladatelovu korespondenci s různými adresáty – od rodiny a přátel přes interprety, dirigenty a umělecké instituce až po významné osobnosti hudebního života dvacátého století. Edice nabízí víc než sedm stovek dopisů a je doplněna kritickým aparátem, komentáři, poznámkami a faksimiliemi originálních rukopisů. Za její přípravou stojí autorský tým ve složení Vít Zouhar, Gabriela Coufalová, Jaromír Synek a Gabriela Žatková, všichni z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

foto_sem_4

Edice korespondence Bohuslava Martinů, spojená s českými badateli i mezinárodní muzikologickou komunitou, navazuje na tradici systematického zpřístupňování martinůovských pramenů. Cílem tohoto bilingvního projektu, zpracovaného v češtině a angličtině, je představit nejen faktograficky přesný, ale i kontextuálně čitelný zdrojový materiál pro muzikology, interprety i širokou kulturní veřejnost.

„Počátečním impulzem k vzniku edice byl záměr mého otce Zdeňka Zouhara, dirigenta, skladatele a propagátora díla Bohuslava Martinů, vydat dopisy, které mu Bohuslav Martinů zaslal v letech 1949 až 1959,“ uvedl za autorský tým vedoucí projektu, skladatel, muzikolog a vysokoškolský pedagog Vít Zouhar. Jeho otec premiéroval v roce 1954 sborový cyklus Petrklíč a v lednu 1956 poprvé provedl kantátu Otvírání studánek v Poličce.

„Plán s dopisy nosil v hlavě dlouho, ale stále bylo něco podstatnějšího, co ho od něj odvádělo. Já jsem mezitím pracoval na jiných tématech. Až když jsem na počátku milénia rekonstruoval v Institutu pro elektronickou hudbu ve Štýrském Hradci Poème électronique Edgarda Varèseho a trávil mnoho času na cestách a studiem rukopisů v Eindhovenu, Los Angeles nebo Paříži, tak právě v Getty Center nad Los Angeles jsem si uvědomil, že zatímco já si létám po archivech všude možně po světě, u nás doma, na jednom místě, je v brněnské tátově pracovně nezpracovaný archiv pramenů Bohuslava Martinů včetně kolekce nepublikovaných dopisů. Jak jsem rekonstrukci Varèseho dokončil, navrhnul jsem otci, že dopisy společně vydáme. U nás doma to vše sice začalo, ale pak následovalo a stále následuje pátrání po pramenech opět takřka po celém světě,“ dodal Vít Zouhar k vzniku prvního česko-anglického svazku, který nazval podle nejčastějšího oslovení: „Milý příteli“ s typicky americkou dvojtečkou.

foto_sem_4

Během intenzivní práce na první knize si uvědomil, jak důležitá je znalost korespondence Martinů nejen pro poznání jeho díla, ale i jeho osobnosti a jeho doby.

„Pochopil jsem, jak je důležité zpřístupnit korespondenci co nejširšímu okruhu čtenářů a postupně tedy zpracovat nejprve klíčové adresáty. To byl počátek souborné edice korespondence. Oslovil jsem své spolupracovníky na katedře hudební výchovy a v následujících letech jsme s Gabrielou Coufalovou vydali korespondenci básníku a prozaikovi Miloslavu Burešovi a diplomatu a životopisci Miloši Šafránkovi. Jaromír Synek a Gabriela Všetičková se pustili do nejrozsáhlejšího souboru dopisů rodině Martinů do Poličky. S Janou Honzíkovou jsme vydali velmi osobní dopisy Martinů z amerického a poválečného období Franku Rybkovi a Gabriela Coufalová první díl dopisů nakladatelskému pracovníkovi Karlu Šebánkovi. Dnes máme vydaných dvanáct svazků, z čehož máme ohromnou radost,“ dodal Vít Zouhar.

foto_sem_4

Doplnil, že jedenáctý svazek Gabriely Coufalové byl uveden letos 28. srpna, symbolicky při výročí skladatelova úmrtí. Přináší kompletní korespondenci Bohuslava Martinů s nakladatelem Karlem Šebánkem. Skladatelovy dopisy z let 1929 až 1949 zachycují jedno z nejdynamičtějších období Martinů života, od pařížských let přes napjatou předválečnou atmosféru až po dramatický odchod do Spojených států a poválečné úvahy o návratu do Evropy. Nabízí cenný pohled nejen na skladatelovu tvorbu a pracovně-partnerský vztah s nakladatelem, ale i na jeho nejistoty, osobní postoje a proměny ve světě poznamenaném válkou a začínající železnou oponou. Stejně jako předchozí svazky vyšel i tento spolu s rozsáhlým komentářem a faksimiliemi originálů.

„Jsem velmi rád, že díky opakované a dlouhodobé podpoře Grantové agentury České republiky jsme mohli realizovat mnohaletý soustavný primární výzkum a vydat korespondenci Bohuslava Martinů. Evidujeme více než tři tisíce dopisů, které Bohuslav Martinů napsal. Doposud máme vydaných více než sedm set. Mnoho dalších na zpracování a zveřejnění tedy teprve čeká. Určitě bude na místě, když za celý tým vyslovím přání, že bychom byli velmi rádi, kdybychom v této práci mohli pokračovat. Vnímáme ji jako jakési pomyslné okno, které je potřeba otevřít dokořán,“ uzavřel Vít Zouhar.

foto_sem_4

Dvanáctisvazkový soubor dopisů skladatele Bohuslava Martinů vznikl jako dlouhodobý vědecký projekt Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Vydavatelství Univerzity Palackého s podporou Grantové agentury České republiky.  Jednotlivé svazky jsou k dispozici v tištěné podobě i jako e-knihy.

foto_sem_4

Křest edice se uskutečnil jako úvodní večer festivalu Opera Schrattenbach, 12. listopadu v Kapli Božího těla UC UP. Součástí programu byly i promluvy kmotrů edice: Vojtecha Regece, děkana PdF UP, Moniky Holé, muzikoložky a kurátorky sbírek Centra Bohuslava Martinů v Poličce a Aleše Prstka, ředitele Vydavatelství UP. Zazněla i zdravice čtvrtého kmotra edice, ředitele Institutu Bohuslava Martinů Aleše Březiny. Slavnostní událost doprovodil dětský pěvecký sbor Campanella pod vedením sbormistryně Jany Synkové a za doprovodu pianistky Leny Pulchertové excelentně provedl výběr ze skladeb Bohuslava Martinů. Česká říkadla a kantátu Otvírání studánek. Tři nové svazky edice, korespondence rodině z let 1938 až 1939, dopisy Karlu Šebánkovi z let 1929 až 1949 a druhý svazek Franku Rybkovi byly prezentovány také 10. listopadu na zahajovacím koncertu festivalu Dny Bohuslava Martinů v Praze. Seznam všech vydaných titulů edice najdete zde.

Prostor pro všechny nadšence do inovací, vědy a technologií, kutily a bastlíře – to je festival Maker Faire, který se uskuteční v sobotu 29. listopadu na Výstavišti Flora Olomouc. A Univerzita Palackého bude u toho.

Máte rádi nové technologické vychytávky? Sestavujete si doma vlastní „udělátka“ nebo jste nadšenec do vědy? Tak právě pro vás se v sobotu 29. listopadu od desíti hodin naplní Pavilon A Výstaviště Flora.

K vidění budou vědecké show, interaktivní instalace, dílny a workshopy či nabídky pracovních pozic v oblasti hi-tech. Na návštěvníky bude čekat ukázka robotiky, 3D tisku, programování či laserových technologií.

„Jsme rádi, že se univerzita pravidelně objevuje ve veřejném prostoru a dává tak okusit široké veřejnosti činnosti, které se jinak dějí za zdmi laboratoří či učeben. V rámci letošního programu Maker Faire tak nabídneme jedinečný vhled do vědy a výzkumu a do práce vědkyň a vědců. Těšit se můžete na pokusy, experimenty, high-tec přístroje, workshopy, 3D tisk nebo vhled do neuronových sítí a AI. To vše pod heslem UP to the Future,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.

Program akce a vstupenky zde: https://makerfaire.cz/olomouc/

V rámci expozice UP se prezentují zástupci hned několika kateder a pracovišť. Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP představí na interaktivním modelu fungování jazykových modelů a neuronových sítí. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet, jak umělá inteligence rozpoznává obrázky, a jak se z jednoduchých principů rodí moderní technologie.

Zástupci katedry geoinformatiky představí tento moderní vědní obor propojující svět dat, map a technologií. Jejich stanoviště bude naplněné interaktivními mapami, technologiemi analyzujícími družicové snímky, či ukázkou navigačních systémů. Zájemci si budou moci zahrát i několik zábavných GEOher.

Prozkoumávat krásy biomolekul, připravit vzorek DNA z banánu či stříhat genetickou informaci bude možné na stanovišti katedry biochemie. Na stanovišti UP_LAB Pevnosti poznání si veřejnost bude moci vyzkoušet práci s 3D perem.

Na místě bude také možné si zakoupit drobný univerzitní merch z UPointu či získat informace o možnostech studia na UP.

Prostor pro všechny nadšence do inovací, vědy a technologií, kutily a bastlíře – to je festival Maker Faire, který se uskuteční v sobotu 29. listopadu na Výstavišti Flora Olomouc. A Univerzita Palackého bude u toho.

Máte rádi nové technologické vychytávky? Sestavujete si doma vlastní „udělátka“ nebo jste nadšenec do vědy? Tak právě pro vás se v sobotu 29. listopadu od desíti hodin naplní Pavilon A Výstaviště Flora.

K vidění budou vědecké show, interaktivní instalace, dílny a workshopy či nabídky pracovních pozic v oblasti hi-tech. Na návštěvníky bude čekat ukázka robotiky, 3D tisku, programování či laserových technologií.

„Jsme rádi, že se univerzita pravidelně objevuje ve veřejném prostoru a dává tak okusit široké veřejnosti činnosti, které se jinak dějí za zdmi laboratoří či učeben. V rámci letošního programu Maker Faire tak nabídneme jedinečný vhled do vědy a výzkumu a do práce vědkyň a vědců. Těšit se můžete na pokusy, experimenty, high-tec přístroje, workshopy, 3D tisk nebo vhled do neuronových sítí a AI. To vše pod heslem UP to the Future,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.

Program akce a vstupenky zde: https://makerfaire.cz/olomouc/

V rámci expozice UP se prezentují zástupci hned několika kateder a pracovišť. Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP představí na interaktivním modelu fungování jazykových modelů a neuronových sítí. Návštěvníci si budou moci vyzkoušet, jak umělá inteligence rozpoznává obrázky, a jak se z jednoduchých principů rodí moderní technologie.

Zástupci katedry geoinformatiky představí tento moderní vědní obor propojující svět dat, map a technologií. Jejich stanoviště bude naplněné interaktivními mapami, technologiemi analyzujícími družicové snímky, či ukázkou navigačních systémů. Zájemci si budou moci zahrát i několik zábavných GEOher.

Prozkoumávat krásy biomolekul, připravit vzorek DNA z banánu či stříhat genetickou informaci bude možné na stanovišti katedry biochemie. Na stanovišti UP_LAB Pevnosti poznání si veřejnost bude moci vyzkoušet práci s 3D perem.

Na místě bude také možné si zakoupit drobný univerzitní merch z UPointu či získat informace o možnostech studia na UP.