Agregátor zdrojů

Mezi více než devadesáti novými profesorkami a profesory, jimž během slavnostního aktu v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Robert Plaga, jsou i osobnosti působící na Univerzitě Palackého. Nejvyšší akademické hodnosti dosáhli Konstantinos Kafetsios z filozofické fakulty, lékaři David Krahulík a Martin Loveček, přírodovědci Tomáš Takáč a Tomáš Václavík a také Dagmar Sigmundová a Michal Botek z fakulty tělesné kultury.

Jak prezident, tak ministr školství využili slavnostní chvíli k pronesení několika slov. Vedle blahopřání jmenovaným hovořili o potenciálu i rizicích umělé inteligence, jejíž vývoj podle prezidenta dělá ještě naléhavějším úkol ujasnit si, co mají vysoké školy studujícím předávat. Řeč byla i o přípravě nového vysokoškolského zákona.

Jmenovací dekrety během slavnostního aktu převzalo 91 nových profesorek a profesorů. Sedm z nich působí na Univerzitě Palackého, další z jmenovaných s olomouckou univerzitou spojili svou profesuru, avšak vyučují a věnují se vědecké práci na jiných školách. Jmenované spojené s UP níže představujeme prostřednictvím krátkých medailonků.

 

KONSTANTINOS KAFETSIOS

• katedra psychologie FF UP
• obor Psychologie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

V oboru Psychologie byl jmenován profesorem Konstantinos Kafetsios. Vystudoval katedru filozofie, pedagogiky a psychologie na Aristotelově univerzitě v řecké Soluni, doktorské studium ukončil na katedře psychologie na Lancasterově univerzitě ve Spojeném království. Působil na výzkumných a pedagogických pozicích na Cambridgeské univerzitě, Univerzitě Anglia Ruskin, na Aristotelově univerzitě v Soluni či Technické univerzitě v Darmstadtu. Vedl také Laboratoř aplikované psychologie na Krétské univerzitě, kde byl jmenován profesorem sociální a organizační psychologie. Na Univerzitě Palackého působí jako mimořádný profesor od roku 2020. V rámci mezinárodní výzkumné skupiny Emoce a vztahy zkoumá vztahové a emoční schopnosti jednotlivců v jejich bezprostředním sociálním prostředí.

„Jmenování profesorem je pro mě velkou ctí, ale vnímám ho především jako významnou příležitost dále rozvíjet a podporovat empiricky orientované sociální a behaviorální vědy v době, kdy tyto obory zažívají důležitý rozmach a jsou stále více potřebné. V neustále se proměňující společenské krajině, jak v České republice, tak i v širším kontextu, je porozumění lidskému chování a sociálním procesům zásadní pro posilování společenského porozumění a pro podporu etického a odpovědného rozhodování o tom, jakým směrem chceme rozvíjet lidskou společnost a lidské podmínky života,“ uvedl.

Konstantinos Kafetsios je autorem či spoluautorem řady publikací, recenzentem mnoha mezinárodních recenzovaných časopisů a výzkumných agentur, působí i jako redaktor několika akademických časopisů. Je řádným členem Mezinárodní společnosti pro výzkum emocí, Evropské asociace sociální psychologie i Americké psychologické asociace (APA).

 

DAVID KRAHULÍK

• Klinika neurochirurgie a spondylochirurgie LF UP a FNOL
• obor Neurochirurgie
• návrh VR Univerzity Palackého

Cerebrovaskulární, dětské a funkční neurochirurgii se věnuje David Krahulík, primář Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který je průkopníkem využití moderních navigačních, endoskopických a peroperačních metod umožňujících maximálně bezpečné provádění neurochirurgických výkonů u dětských pacientů. Ve spolupráci s kolegy z Neurologické kliniky začal provádět léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace, v této oblasti se mu podařilo dosáhnout několika prvenství nejen v ČR, ale i v evropském měřítku. Je autorem monografie Dětská neurochirurgie a spoluautorem knihy Stereotaktická neurochirurgie a mj. více než 80 článků v českých i zahraničních odborných periodicích.

„Za svůj největší profesní úspěch považuji možnost spojit klinickou práci s vědou a pedagogikou a podílet se na budování moderního neurochirurgického pracoviště. Velmi si vážím možnosti vychovávat mladé neurochirurgy a předávat jim získané zkušenosti,“ uvedl absolvent LF, který se čtvrtstoletí po promoci stal profesorem neurochirurgie.

„Vnímám to jako velkou profesní čest a současně závazek vůči oboru, studentům, kolegům i pacientům. Je to ocenění dlouholeté práce, zároveň motivace pokračovat dál v rozvoji neurochirurgie, výuky i vědecké činnosti. Neurochirurgie je týmová disciplína a za každým profesním posunem stojí spolupráce mnoha kolegů, sestřiček a dalšího zdravotnického personálu, bez jejichž přispění by toto nebylo možné. Neméně důležitá je také podpora rodiny, a proto jim všem patří můj velký dík,“ dodal David Krahulík.

 

MARTIN LOVEČEK

• Chirurgická klinika LF UP a FNOL
• obor Chirurgie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

Profesorem byl jmenován i další olomoucký lékař, zástupce přednosty pro léčebnou péči Chirurgické kliniky LF UP a FNOL Martin Loveček, který se specializuje na chirurgii slinivky břišní a karcinom tohoto orgánu, jedno z nejagresivnějších onkologických onemocnění. Patří k těm, kteří provádějí nejvíce operací slinivky u nás, a bývá označován jako průkopník robotických operací v této oblasti.

„Mou aktuální pracovní ambicí je úspěšné završení procesu implementace robotické chirurgie vybudováním silného a stabilního Centra vysoce specializované péče pro chirurgii slinivky břišní, které bude mít dostatečný přísun ve výsledku spokojených a vyléčených pacientů a dostatečné množství erudovaných operatérů s excelentními krátkodobými a dlouhodobými výsledky léčby tak, aby bylo možné jej předat mým následovníkům. Zároveň se chci dále společně s ostatními odborníky podílet na zvyšování prestiže multidisciplinární skupiny pro diagnostiku a léčbu rakoviny slinivky břišní,“ přiblížil.

Martin Loveček je absolventem Lékařské fakulty UP, později na fakultě absolvoval i doktorské studium. S chirurgií ve Fakultní nemocnici Olomouce je spjat od roku 1996, kdy nastoupil jako sekundární lékař tehdejší II. chirurgické kliniky. V roce 2019 byl jmenován docentem, od následujícího roku se jako primář podílí na vedení kliniky. Dosažení profesorského titulu vnímá nejen jako ocenění své dosavadní pedagogické a vědecké činnosti i jako závazek k soustředění se na výchovu spolupracovníků a nástupců a také jako zvýšení prestiže olomoucké chirurgické školy.

 

TOMÁŠ TAKÁČ

• katedra biotechnologií PřF UP
• obor Biochemie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

Hlavním výzkumným směrem Tomáše Takáče je již od doktorského studia antioxidační systém a signalizace v odpovědi rostlin na nepříznivé vnější podmínky. Ve svém výzkumu integruje proteomické přístupy s metodami molekulární biologie, genové editace a pokročilé mikroskopie.

V současnosti se společně se svým týmem již několik let věnuje charakterizaci skupiny antioxidačních enzymů zvaných superoxiddismutasy. Odhaluje nové a překvapivé funkce těchto enzymů, které se odchylují od jejich dosavadního chápání jako čistě antioxidačních enzymů.

Absolvent Slovenské poľnohospodárské univerzity habilitoval na Přírodovědecké fakultě UP v roce 2018 s prací Proteomic insights into antioxidant defense, mitogen activated protein kinase signalling and cytoskeleton. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a jako řešitel či spoluřešitel se podílel na řadě národních projektů. Je autorem více než padesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science.

„Svou další kariéru profesora vnímám především jako závazek zúročit naší alma mater to, co do mé vědecko-pedagogické kariéry investovala. Neustálý kontakt se studenty je pro mě ‚drogou‘ i inspirací pro další práci,“ prozradil.

 

TOMÁŠ VÁCLAVÍK

• katedra ekologie a životního prostředí PřF UP 
• obor Ekologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Profesorem byl jmenován také Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí, a to v oboru Ekologie. „Získání profesorského titulu je pro mě hezkým završením jedné etapy, ale hlavně ji vnímám jako obrovské díky všem inspirativním kolegům a studentům, se kterými mě baví posouvat hranice našeho oboru. Je to pro mě i motivace dál pracovat na tom, aby naše vědecké i vzdělávací aktivity dávaly smysl a abychom mohli dál rozvíjet interdisciplinární výzkum a podporovat mladé vědce nejen na naší univerzitě, ale i v širším mezinárodním měřítku,“ uvedl.

V rámci své odborné činnosti se Tomáš Václavík zaměřuje na krajinnou ekologii a metody aplikovaných geoinformačních věd, zejména na prostorové a prediktivní modelování v prostředí GIS. Pomáhá hlouběji pochopit dynamiku přírodních i člověkem ovlivněných procesů v krajině, způsoby využívání krajiny a jejich dopady na biodiverzitu a ekosystémové služby. Věnuje se rovněž konceptu udržitelného hospodaření v agroekosystémech nebo krajinné epidemiologii, v rámci které zkoumá vliv krajinných parametrů na distribuci klíšťat a rizika nemocí, jež přenášejí.

Zkušenosti získával nejen na Univerzitě Palackého, ale také během doktorského studia na University of North Carolina v USA a následně na výzkumném působišti Helmholtz Centre for Environmental Research v Německu. Na přírodovědecké fakultě zaštiťuje výuku předmětů jako Krajinná ekologie či Environmental Modelling in GIS. Je autorem či spoluautorem více než 80 odborných vědeckých publikací (např. v prestižních časopisech jako Nature Communications, Trends in Ecology and Evolution nebo Global Environmental Change) a několika kapitol v odborných knihách. Během své dráhy úspěšně vedl desítky kvalifikačních prací a aktivně působí v několika mezinárodních redakčních radách.

 

DAGMAR SIGMUNDOVÁ

• Institut aktivního životního stylu FTK UP
• obor Kinantropologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Jak ovlivňuje životní styl rodičů pohybové chování jejich dětí, to je jedna z hlavních výzkumných otázek, kterými se zabývá Dagmar Sigmundová z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP, která byla jmenována profesorkou v oboru Kinantropologie. Dlouhodobě je zapojena mimo jiné do mezinárodní studie o životním stylu mládeže HBSC a také studie SUNRISE, která se zaměřuje na pohybové chování dětí do 5 let věku, je garantkou laboratorního sběru dat v projektu OP JAK ReDiKid, který se zabývá odolností dětí v současném světě.

S FTK UP je Dagmar Sigmundová spojena už dob studia tělesné výchovy a matematiky, během doktorského studia začala na fakultě působit jako odborná asistentka, v roce 2015 byla jmenována docentkou. Na fakultě se také poznala se svým manželem Erikem Sigmundem, taktéž profesorem, který je partnerem nejen životním, ale i pracovním – společně stojí za několika ceněnými publikacemi týkajícími se pohybového chování rodičů a jejich dětí. 

„Díky dlouhodobé práci v této oblasti bylo naše pracoviště přizváno k účasti v mezinárodní studii SUNRISE, což považuji za významný profesní úspěch. Do budoucna bych chtěla na tuto spolupráci dále navázat, rozvíjet mezinárodní výzkumné aktivity a přispět k hlubšímu porozumění faktorům, které ovlivňují pohybové chování dětí a rodin. Za osobní úspěch pak považuji schopnost dlouhodobě skloubit výzkumné a výukové aktivity s trenérskou činností ve florbalu,“ řekla s tím, že profesorský titul vnímá nejen jako ocenění své práce, ale i jako motivaci do dalších aktivit a zároveň jako projev důvěry ze strany její alma mater.

 

MICHAL BOTEK

• katedra přírodních věd v kinantropologii FTK UP
• obor Kinantropologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Jako symbolickou vrcholovou expedici dosavadního akademického života označil dosažení profesorského titulu Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP. „Není to konec cesty, ale spíše potvrzení dlouhodobé vytrvalosti, odborné pokory a odpovědnosti vůči dalším generacím studentů a mladých vědců,“ připodobnil.

Michal Botek je absolventem učitelského studia tělesné výchovy a zeměpisu a následně doktorského studia kinantropologie na FTK UP, v roce 2018 byl jmenován docentem. Dlouhodobě se odborně zabývá odpovědí organismu na tělesnou zátěž a optimalizací tréninkového zatížení s důrazem na zvyšování sportovní výkonnosti a zároveň na prevenci chronické únavy či přetížení. V posledních deseti letech zkoumá také účinky molekulárního vodíku na lidské tělo v kontextu regenerace, mitochondriální aktivity nebo redukce pozátěžové svalové bolesti. „Za největší úspěch považuji především skutečnost, že se variabilita srdeční frekvence, kterou jsme s docentem Stejskalem během mého doktorského studia experimentálně zaváděli jako cela inovativní přístup řízení tréninku, stala běžně využívanou biometrikou ve sportu i ukazatelem odolnosti organismu vůči stresu. Podobný osud a všeobecné přijetí bych přál i molekulárnímu vodíku,“ uvedl.

„Jsem si dobře vědom, že ve svém oboru pravděpodobně nikdy nepřijdu s lékem na rakovinu. Přesto budu považovat svou práci za smysluplnou, pokud můj výzkum nebo výuka pozitivně ovlivní budoucí generace učitelů tělesné výchovy a trenérů natolik, aby si uvědomily, že pravidelný pohyb je často tím nejjednodušším a nejlevnějším ‚lékem‘, který máme,“ dodal Michal Botek.

 

Na návrh Vědecké rady UP profesorský titul obdržela také Steriani Elavsky z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity, která se věnuje psychologii zdraví. Jako hlavní řešitelka vede projekt OP JAK DigiWELL, na němž se podílejí i odborníci z FTK a CMTF UP (psali jsme zde), a je externí členkou Vědecké rady FTK UP. V roce 2024 magazín Forbes zařadil Elavsky, která působila i na univerzitách v USA, mezi Top vědkyně Česka.

Novým profesorem na návrh VR UP je také lékař, absolvent LF UP Zbyněk Tüdös, který se zaměřuje na kardioradiologii a uroradiologii a donedávna působil na Radiologické klinice LF UP a FNOL.

S UP je spojen i Jan Máca z Ostravské univerzity, jmenovaný na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy profesorem v oboru Anesteziologie a intenzivní medicína, který spolupracuje s Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FNOL.

Radka Svobodová z Masarykovy univerzity, která se stala profesorkou v oboru Biomolekulární chemie a strukturní biologie, je pak v současnosti studentkou distanční Teologie na CMTF UP.

Mezi více než devadesáti novými profesorkami a profesory, jimž během slavnostního aktu v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Robert Plaga, jsou i osobnosti působící na Univerzitě Palackého. Nejvyšší akademické hodnosti dosáhli Konstantinos Kafetsios z filozofické fakulty, lékaři David Krahulík a Martin Loveček, přírodovědci Tomáš Takáč a Tomáš Václavík a také Dagmar Sigmundová a Michal Botek z fakulty tělesné kultury.

Jak prezident, tak ministr školství využili slavnostní chvíli k pronesení několika slov. Vedle blahopřání jmenovaným hovořili o potenciálu i rizicích umělé inteligence, jejíž vývoj podle prezidenta dělá ještě naléhavějším úkol ujasnit si, co mají vysoké školy studujícím předávat. Řeč byla i o přípravě nového vysokoškolského zákona.

Jmenovací dekrety během slavnostního aktu převzalo 91 nových profesorek a profesorů. Sedm z nich působí na Univerzitě Palackého, další z jmenovaných s olomouckou univerzitou spojili svou profesuru, avšak vyučují a věnují se vědecké práci na jiných školách. Jmenované spojené s UP níže představujeme prostřednictvím krátkých medailonků.

 

KONSTANTINOS KAFETSIOS

• katedra psychologie FF UP
• obor Psychologie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

V oboru Psychologie byl jmenován profesorem Konstantinos Kafetsios. Vystudoval katedru filozofie, pedagogiky a psychologie na Aristotelově univerzitě v řecké Soluni, doktorské studium ukončil na katedře psychologie na Lancasterově univerzitě ve Spojeném království. Působil na výzkumných a pedagogických pozicích na Cambridgeské univerzitě, Univerzitě Anglia Ruskin, na Aristotelově univerzitě v Soluni či Technické univerzitě v Darmstadtu. Vedl také Laboratoř aplikované psychologie na Krétské univerzitě, kde byl jmenován profesorem sociální a organizační psychologie. Na Univerzitě Palackého působí jako mimořádný profesor od roku 2020. V rámci mezinárodní výzkumné skupiny Emoce a vztahy zkoumá vztahové a emoční schopnosti jednotlivců v jejich bezprostředním sociálním prostředí.

„Jmenování profesorem je pro mě velkou ctí, ale vnímám ho především jako významnou příležitost dále rozvíjet a podporovat empiricky orientované sociální a behaviorální vědy v době, kdy tyto obory zažívají důležitý rozmach a jsou stále více potřebné. V neustále se proměňující společenské krajině, jak v České republice, tak i v širším kontextu, je porozumění lidskému chování a sociálním procesům zásadní pro posilování společenského porozumění a pro podporu etického a odpovědného rozhodování o tom, jakým směrem chceme rozvíjet lidskou společnost a lidské podmínky života,“ uvedl.

Konstantinos Kafetsios je autorem či spoluautorem řady publikací, recenzentem mnoha mezinárodních recenzovaných časopisů a výzkumných agentur, působí i jako redaktor několika akademických časopisů. Je řádným členem Mezinárodní společnosti pro výzkum emocí, Evropské asociace sociální psychologie i Americké psychologické asociace (APA).

 

DAVID KRAHULÍK

• Klinika neurochirurgie a spondylochirurgie LF UP a FNOL
• obor Neurochirurgie
• návrh VR Univerzity Palackého

Cerebrovaskulární, dětské a funkční neurochirurgii se věnuje David Krahulík, primář Kliniky neurochirurgie a spondylochirurgie Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, který je průkopníkem využití moderních navigačních, endoskopických a peroperačních metod umožňujících maximálně bezpečné provádění neurochirurgických výkonů u dětských pacientů. Ve spolupráci s kolegy z Neurologické kliniky začal provádět léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace, v této oblasti se mu podařilo dosáhnout několika prvenství nejen v ČR, ale i v evropském měřítku. Je autorem monografie Dětská neurochirurgie a spoluautorem knihy Stereotaktická neurochirurgie a mj. více než 80 článků v českých i zahraničních odborných periodicích.

„Za svůj největší profesní úspěch považuji možnost spojit klinickou práci s vědou a pedagogikou a podílet se na budování moderního neurochirurgického pracoviště. Velmi si vážím možnosti vychovávat mladé neurochirurgy a předávat jim získané zkušenosti,“ uvedl absolvent LF, který se čtvrtstoletí po promoci stal profesorem neurochirurgie.

„Vnímám to jako velkou profesní čest a současně závazek vůči oboru, studentům, kolegům i pacientům. Je to ocenění dlouholeté práce, zároveň motivace pokračovat dál v rozvoji neurochirurgie, výuky i vědecké činnosti. Neurochirurgie je týmová disciplína a za každým profesním posunem stojí spolupráce mnoha kolegů, sestřiček a dalšího zdravotnického personálu, bez jejichž přispění by toto nebylo možné. Neméně důležitá je také podpora rodiny, a proto jim všem patří můj velký dík,“ dodal David Krahulík.

 

MARTIN LOVEČEK

• Chirurgická klinika LF UP a FNOL
• obor Chirurgie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

Profesorem byl jmenován i další olomoucký lékař, zástupce přednosty pro léčebnou péči Chirurgické kliniky LF UP a FNOL Martin Loveček, který se specializuje na chirurgii slinivky břišní a karcinom tohoto orgánu, jedno z nejagresivnějších onkologických onemocnění. Patří k těm, kteří provádějí nejvíce operací slinivky u nás, a bývá označován jako průkopník robotických operací v této oblasti.

„Mou aktuální pracovní ambicí je úspěšné završení procesu implementace robotické chirurgie vybudováním silného a stabilního Centra vysoce specializované péče pro chirurgii slinivky břišní, které bude mít dostatečný přísun ve výsledku spokojených a vyléčených pacientů a dostatečné množství erudovaných operatérů s excelentními krátkodobými a dlouhodobými výsledky léčby tak, aby bylo možné jej předat mým následovníkům. Zároveň se chci dále společně s ostatními odborníky podílet na zvyšování prestiže multidisciplinární skupiny pro diagnostiku a léčbu rakoviny slinivky břišní,“ přiblížil.

Martin Loveček je absolventem Lékařské fakulty UP, později na fakultě absolvoval i doktorské studium. S chirurgií ve Fakultní nemocnici Olomouce je spjat od roku 1996, kdy nastoupil jako sekundární lékař tehdejší II. chirurgické kliniky. V roce 2019 byl jmenován docentem, od následujícího roku se jako primář podílí na vedení kliniky. Dosažení profesorského titulu vnímá nejen jako ocenění své dosavadní pedagogické a vědecké činnosti i jako závazek k soustředění se na výchovu spolupracovníků a nástupců a také jako zvýšení prestiže olomoucké chirurgické školy.

 

TOMÁŠ TAKÁČ

• katedra biotechnologií PřF UP
• obor Biochemie
• návrh VR Univerzity Palackého
  
   

Hlavním výzkumným směrem Tomáše Takáče je již od doktorského studia antioxidační systém a signalizace v odpovědi rostlin na nepříznivé vnější podmínky. Ve svém výzkumu integruje proteomické přístupy s metodami molekulární biologie, genové editace a pokročilé mikroskopie.

V současnosti se společně se svým týmem již několik let věnuje charakterizaci skupiny antioxidačních enzymů zvaných superoxiddismutasy. Odhaluje nové a překvapivé funkce těchto enzymů, které se odchylují od jejich dosavadního chápání jako čistě antioxidačních enzymů.

Absolvent Slovenské poľnohospodárské univerzity habilitoval na Přírodovědecké fakultě UP v roce 2018 s prací Proteomic insights into antioxidant defense, mitogen activated protein kinase signalling and cytoskeleton. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a jako řešitel či spoluřešitel se podílel na řadě národních projektů. Je autorem více než padesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science.

„Svou další kariéru profesora vnímám především jako závazek zúročit naší alma mater to, co do mé vědecko-pedagogické kariéry investovala. Neustálý kontakt se studenty je pro mě ‚drogou‘ i inspirací pro další práci,“ prozradil.

 

TOMÁŠ VÁCLAVÍK

• katedra ekologie a životního prostředí PřF UP 
• obor Ekologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Profesorem byl jmenován také Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí, a to v oboru Ekologie. „Získání profesorského titulu je pro mě hezkým završením jedné etapy, ale hlavně ji vnímám jako obrovské díky všem inspirativním kolegům a studentům, se kterými mě baví posouvat hranice našeho oboru. Je to pro mě i motivace dál pracovat na tom, aby naše vědecké i vzdělávací aktivity dávaly smysl a abychom mohli dál rozvíjet interdisciplinární výzkum a podporovat mladé vědce nejen na naší univerzitě, ale i v širším mezinárodním měřítku,“ uvedl.

V rámci své odborné činnosti se Tomáš Václavík zaměřuje na krajinnou ekologii a metody aplikovaných geoinformačních věd, zejména na prostorové a prediktivní modelování v prostředí GIS. Pomáhá hlouběji pochopit dynamiku přírodních i člověkem ovlivněných procesů v krajině, způsoby využívání krajiny a jejich dopady na biodiverzitu a ekosystémové služby. Věnuje se rovněž konceptu udržitelného hospodaření v agroekosystémech nebo krajinné epidemiologii, v rámci které zkoumá vliv krajinných parametrů na distribuci klíšťat a rizika nemocí, jež přenášejí.

Zkušenosti získával nejen na Univerzitě Palackého, ale také během doktorského studia na University of North Carolina v USA a následně na výzkumném působišti Helmholtz Centre for Environmental Research v Německu. Na přírodovědecké fakultě zaštiťuje výuku předmětů jako Krajinná ekologie či Environmental Modelling in GIS. Je autorem či spoluautorem více než 80 odborných vědeckých publikací (např. v prestižních časopisech jako Nature Communications, Trends in Ecology and Evolution nebo Global Environmental Change) a několika kapitol v odborných knihách. Během své dráhy úspěšně vedl desítky kvalifikačních prací a aktivně působí v několika mezinárodních redakčních radách.

 

DAGMAR SIGMUNDOVÁ

• Institut aktivního životního stylu FTK UP
• obor Kinantropologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Jak ovlivňuje životní styl rodičů pohybové chování jejich dětí, to je jedna z hlavních výzkumných otázek, kterými se zabývá Dagmar Sigmundová z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury UP, která byla jmenována profesorkou v oboru Kinantropologie. Dlouhodobě je zapojena mimo jiné do mezinárodní studie o životním stylu mládeže HBSC a také studie SUNRISE, která se zaměřuje na pohybové chování dětí do 5 let věku, je garantkou laboratorního sběru dat v projektu OP JAK ReDiKid, který se zabývá odolností dětí v současném světě.

S FTK UP je Dagmar Sigmundová spojena už dob studia tělesné výchovy a matematiky, během doktorského studia začala na fakultě působit jako odborná asistentka, v roce 2015 byla jmenována docentkou. Na fakultě se také poznala se svým manželem Erikem Sigmundem, taktéž profesorem, který je partnerem nejen životním, ale i pracovním – společně stojí za několika ceněnými publikacemi týkajícími se pohybového chování rodičů a jejich dětí. 

„Díky dlouhodobé práci v této oblasti bylo naše pracoviště přizváno k účasti v mezinárodní studii SUNRISE, což považuji za významný profesní úspěch. Do budoucna bych chtěla na tuto spolupráci dále navázat, rozvíjet mezinárodní výzkumné aktivity a přispět k hlubšímu porozumění faktorům, které ovlivňují pohybové chování dětí a rodin. Za osobní úspěch pak považuji schopnost dlouhodobě skloubit výzkumné a výukové aktivity s trenérskou činností ve florbalu,“ řekla s tím, že profesorský titul vnímá nejen jako ocenění své práce, ale i jako motivaci do dalších aktivit a zároveň jako projev důvěry ze strany její alma mater.

 

MICHAL BOTEK

• katedra přírodních věd v kinantropologii FTK UP
• obor Kinantropologie
• návrh VR Univerzity Palackého
   

Jako symbolickou vrcholovou expedici dosavadního akademického života označil dosažení profesorského titulu Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii Fakulty tělesné kultury UP. „Není to konec cesty, ale spíše potvrzení dlouhodobé vytrvalosti, odborné pokory a odpovědnosti vůči dalším generacím studentů a mladých vědců,“ připodobnil.

Michal Botek je absolventem učitelského studia tělesné výchovy a zeměpisu a následně doktorského studia kinantropologie na FTK UP, v roce 2018 byl jmenován docentem. Dlouhodobě se odborně zabývá odpovědí organismu na tělesnou zátěž a optimalizací tréninkového zatížení s důrazem na zvyšování sportovní výkonnosti a zároveň na prevenci chronické únavy či přetížení. V posledních deseti letech zkoumá také účinky molekulárního vodíku na lidské tělo v kontextu regenerace, mitochondriální aktivity nebo redukce pozátěžové svalové bolesti. „Za největší úspěch považuji především skutečnost, že se variabilita srdeční frekvence, kterou jsme s docentem Stejskalem během mého doktorského studia experimentálně zaváděli jako cela inovativní přístup řízení tréninku, stala běžně využívanou biometrikou ve sportu i ukazatelem odolnosti organismu vůči stresu. Podobný osud a všeobecné přijetí bych přál i molekulárnímu vodíku,“ uvedl.

„Jsem si dobře vědom, že ve svém oboru pravděpodobně nikdy nepřijdu s lékem na rakovinu. Přesto budu považovat svou práci za smysluplnou, pokud můj výzkum nebo výuka pozitivně ovlivní budoucí generace učitelů tělesné výchovy a trenérů natolik, aby si uvědomily, že pravidelný pohyb je často tím nejjednodušším a nejlevnějším ‚lékem‘, který máme,“ dodal Michal Botek.

 

Na návrh Vědecké rady UP profesorský titul obdržela také Steriani Elavsky z Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity, která se věnuje psychologii zdraví. Jako hlavní řešitelka vede projekt OP JAK DigiWELL, na němž se podílejí i odborníci z FTK a CMTF UP (psali jsme zde), a je externí členkou Vědecké rady FTK UP. V roce 2024 magazín Forbes zařadil Elavsky, která působila i na univerzitách v USA, mezi Top vědkyně Česka.

Novým profesorem na návrh VR UP je také lékař, absolvent LF UP Zbyněk Tüdös, který se zaměřuje na kardioradiologii a uroradiologii a donedávna působil na Radiologické klinice LF UP a FNOL.

S UP je spojen i Jan Máca z Ostravské univerzity, jmenovaný na návrh Vědecké rady Univerzity Karlovy profesorem v oboru Anesteziologie a intenzivní medicína, který spolupracuje s Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny LF UP a FNOL.

Radka Svobodová z Masarykovy univerzity, která se stala profesorkou v oboru Biomolekulární chemie a strukturní biologie, je pak v současnosti studentkou distanční Teologie na CMTF UP.

K ustavujícímu zasedání se sešel Akademický senát Fakulty tělesné kultury UP ve složení, které vzešlo z jarních voleb. Předsedou byl zvolen Zdeněk Svoboda, který fakultu zastupuje i v univerzitním senátu.

Volba předsedy a místopředsedů byla stěžejním bodem prvního jednání Akademického senátu FTK UP ve funkčním období 2026–2029. O složení senátu pro nadcházející tři roky rozhodovala akademická obec fakulty v dubnových volbách, výsledky jsou k nahlédnutí zde.  

Ještě než došlo na hlasování o obsazení předsednického postu, popřál novým senátorkám a senátorům dosavadní předseda David Smékal, ať se jim v jednáních daří a ať jsou jejich rozhodnutí ve prospěch fakulty.

Do volby předsedy byla navržena Jana Harvanová z katedry společenských věd v kinantropologii a Zdeněk Svoboda z katedry přírodních věd v kinantropologii. Potřebný nadpoloviční počet hlasů ze všech senátorů nakonec ve druhém kole získal Zdeněk Svoboda. „Děkuji za důvěru. Věřím, že naše jednání budou nebudou příliš formální, ale zejména věcná a případně také kritická, abychom byli důstojnými oponenty vedení fakulty,“ uvedl po zvolení.

Jana Harvanová se nakonec stala první místopředsedkyní senátu. Volba druhého místopředsedy či místopředsedkyně z řad studujících byla odložena kvůli aktuální neúčasti většiny studentských senátorů a senátorek a dojde k ní na příštím jednání senátu. K němu se nejvyšší samosprávný orgán fakulty sejde nejspíše na konci srpna.

K ustavujícímu zasedání se sešel Akademický senát Fakulty tělesné kultury UP ve složení, které vzešlo z jarních voleb. Předsedou byl zvolen Zdeněk Svoboda, který fakultu zastupuje i v univerzitním senátu.

Volba předsedy a místopředsedů byla stěžejním bodem prvního jednání Akademického senátu FTK UP ve funkčním období 2026–2029. O složení senátu pro nadcházející tři roky rozhodovala akademická obec fakulty v dubnových volbách, výsledky jsou k nahlédnutí zde.  

Ještě než došlo na hlasování o obsazení předsednického postu, popřál novým senátorkám a senátorům dosavadní předseda David Smékal, ať se jim v jednáních daří a ať jsou jejich rozhodnutí ve prospěch fakulty.

Do volby předsedy byla navržena Jana Harvanová z katedry společenských věd v kinantropologii a Zdeněk Svoboda z katedry přírodních věd v kinantropologii. Potřebný nadpoloviční počet hlasů ze všech senátorů nakonec ve druhém kole získal Zdeněk Svoboda. „Děkuji za důvěru. Věřím, že naše jednání budou nebudou příliš formální, ale zejména věcná a případně také kritická, abychom byli důstojnými oponenty vedení fakulty,“ uvedl po zvolení.

Jana Harvanová se nakonec stala první místopředsedkyní senátu. Volba druhého místopředsedy či místopředsedkyně z řad studujících byla odložena kvůli aktuální neúčasti většiny studentských senátorů a senátorek a dojde k ní na příštím jednání senátu. K němu se nejvyšší samosprávný orgán fakulty sejde nejspíše na konci srpna.

Pod záštitou první dámy České republiky Evy Pavlové se v úterý v Pevnosti poznání uskuteční další ročník konference WE CONNECT, která spojuje firmy, vědecko-akademickou sféru, podnikavé lidi a kreativní obyvatele olomouckého regionu. Letošní ročník konference, kterou pořádá Inovační centrum Olomouckého kraje, nese podtitul Společně vytváříme odolnější region. Své zkušenosti a vize na ní představí také zástupci Univerzity Palackého.

Cílem akce je otevřít diskuzi o odolnosti jako významném společenském trendu. Účastníci budou toto téma zkoumat z různých perspektiv. V prvním bloku se zaměří na odolnost jednotlivce, zejména lídrů v byznysu a zakladatelů startupů. Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP, například promluví na téma Nervový systém odolných firem.

Druhý blok podle organizátorů nabídne pohled na odolnost firem v kontextu rychlých společenských a technologických změn. Celá konference tak propojí téma individuální i firemní odolnosti s posilováním odolnosti regionu jako celku. V této části vystoupí prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, který představí směřování Univerzity Palackého, především koncept UP to the Future. (Podrobně jsme o něm psali například zde a zde.)

V dalším programu bude popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná hledat odpověď na otázku Jak si spolu rozumí výzkum a byznys? Zamýšlet se nad ní budou například Veronika Šedajová z CATRIN UP a profesor Jaromír Fiurášek z Přírodovědecké fakulty UP.

Konference se uskuteční 2. června od 14 hodin v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Vstup je zdarma, ale je třeba se registrovat.

 

Pod záštitou první dámy České republiky Evy Pavlové se v úterý v Pevnosti poznání uskuteční další ročník konference WE CONNECT, která spojuje firmy, vědecko-akademickou sféru, podnikavé lidi a kreativní obyvatele olomouckého regionu. Letošní ročník konference, kterou pořádá Inovační centrum Olomouckého kraje, nese podtitul Společně vytváříme odolnější region. Své zkušenosti a vize na ní představí také zástupci Univerzity Palackého.

Cílem akce je otevřít diskuzi o odolnosti jako významném společenském trendu. Účastníci budou toto téma zkoumat z různých perspektiv. V prvním bloku se zaměří na odolnost jednotlivce, zejména lídrů v byznysu a zakladatelů startupů. Dita Palaščáková, koordinátorka pro práci s talenty na UP, například promluví na téma Nervový systém odolných firem.

Druhý blok podle organizátorů nabídne pohled na odolnost firem v kontextu rychlých společenských a technologických změn. Celá konference tak propojí téma individuální i firemní odolnosti s posilováním odolnosti regionu jako celku. V této části vystoupí prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek, který představí směřování Univerzity Palackého, především koncept UP to the Future. (Podrobně jsme o něm psali například zde a zde.)

V dalším programu bude popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná hledat odpověď na otázku Jak si spolu rozumí výzkum a byznys? Zamýšlet se nad ní budou například Veronika Šedajová z CATRIN UP a profesor Jaromír Fiurášek z Přírodovědecké fakulty UP.

Konference se uskuteční 2. června od 14 hodin v Pevnosti poznání Přírodovědecké fakulty UP. Vstup je zdarma, ale je třeba se registrovat.