Agregátor zdrojů

Více než 600 vědců se sešlo na Otevřeném sympoziu v italských Benátkách, aby diskutovalo o budoucím směřování evropské částicové fyziky v globálním kontextu. Při posuzování vědeckých priorit se hovořilo zejména o možném nástupci Velkého hadronového urychlovače v CERN, jemuž v roce 2041 skončí provozní životnost. Otevřené sympozium bylo součástí procesu aktualizace Evropské strategie pro částicovou fyziku (ESPP).

Třiadvacátý ročník největší česko-slovenské soutěže hodnotící komunikační projekty a firemní média Zlatý středník zná své finalisty. Hned dvě želízka má přitom v tzv. shortlistu Univerzita Palackého. V kategorii Interní tištěný časopis a noviny může ocenění získat Žurnál Univerzity Palackého, v sekci Mobilní aplikace a inovace pak univerzitní UPlikace.

Zlatý středník je profesní soutěž hodnotící nejlepší komunikační projekty a firemní média vznikající jak v České republice, tak na Slovensku. Odborná porota posuzuje přihlášené práce i napříč oborovými sektory a porovnává nejzajímavější osobnosti a PR agentury.

V kategorii Interní tištěný časopis a noviny byl mezi finálovou šestici vybrán magazín Žurnál UP, který v tištěné podobě pravidelně přináší rozhovory s významnými osobnostmi, portréty a příběhy studentů, pedagogů, vědců i dalších pracovníků a zajímavosti z dění na Univerzitě Palackého. 

„Mám radost, že se náš univerzitní časopis dokázal prosadit v silné konkurenci a našimi ‚soupeři‘ ve finále je pětice tištěných interních magazínů a novin velkých tuzemských firem. Rozhodnutí odborné poroty je oceněním naší snahy představovat Univerzitu Palackého prostřednictvím příběhů zajímavých a úspěšných osobností, které na naši alma mater studují a pracují. Ukazujeme, jak barevný a mnohovrstevnatý je náš univerzitní svět,“ uvedla šéfredaktorka Ivana Pustějovská.

Po nedávném třetím místě v soutěži Česká cena PR Lemur si může další úspěch přičíst i univerzitní UPlikace nominovaná na Zlatý středník v kategorii Mobilní aplikace a inovace.

„UPlikace je v kontextu českých vysokých škol stále unikátním nástrojem, který se v posledních několika letech posunul od nástroje na správu denní agendy studujících k aplikaci, již využívají také zájemci o studium nebo neakademičtí zaměstnanci univerzity. V příštím roce navíc UPlikace získá i modul pro absolventy,“ doplnil vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

Soutěž Zlatý středník pravidelně vyhlašuje Asociace strategické komunikace a vztahů s veřejností (ASCOPA). Z letošního celkového množství 642 přihlášek postoupilo do finále v 20 hlavních a 9 oborových kategoriích postoupilo 174 prací. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskuteční 11. září v Empire Hall v Praze. Více o soutěži zde.

Třiadvacátý ročník největší česko-slovenské soutěže hodnotící komunikační projekty a firemní média Zlatý středník zná své finalisty. Hned dvě želízka má přitom v tzv. shortlistu Univerzita Palackého. V kategorii Interní tištěný časopis a noviny může ocenění získat Žurnál Univerzity Palackého, v sekci Mobilní aplikace a inovace pak univerzitní UPlikace.

Zlatý středník je profesní soutěž hodnotící nejlepší komunikační projekty a firemní média vznikající jak v České republice, tak na Slovensku. Odborná porota posuzuje přihlášené práce i napříč oborovými sektory a porovnává nejzajímavější osobnosti a PR agentury.

V kategorii Interní tištěný časopis a noviny byl mezi finálovou šestici vybrán magazín Žurnál UP, který v tištěné podobě pravidelně přináší rozhovory s významnými osobnostmi, portréty a příběhy studentů, pedagogů, vědců i dalších pracovníků a zajímavosti z dění na Univerzitě Palackého. 

„Mám radost, že se náš univerzitní časopis dokázal prosadit v silné konkurenci a našimi ‚soupeři‘ ve finále je pětice tištěných interních magazínů a novin velkých tuzemských firem. Rozhodnutí odborné poroty je oceněním naší snahy představovat Univerzitu Palackého prostřednictvím příběhů zajímavých a úspěšných osobností, které na naši alma mater studují a pracují. Ukazujeme, jak barevný a mnohovrstevnatý je náš univerzitní svět,“ uvedla šéfredaktorka Ivana Pustějovská.

Po nedávném třetím místě v soutěži Česká cena PR Lemur si může další úspěch přičíst i univerzitní UPlikace nominovaná na Zlatý středník v kategorii Mobilní aplikace a inovace.

„UPlikace je v kontextu českých vysokých škol stále unikátním nástrojem, který se v posledních několika letech posunul od nástroje na správu denní agendy studujících k aplikaci, již využívají také zájemci o studium nebo neakademičtí zaměstnanci univerzity. V příštím roce navíc UPlikace získá i modul pro absolventy,“ doplnil vedoucí oddělení marketingu Ondřej Martínek.

Soutěž Zlatý středník pravidelně vyhlašuje Asociace strategické komunikace a vztahů s veřejností (ASCOPA). Z letošního celkového množství 642 přihlášek postoupilo do finále v 20 hlavních a 9 oborových kategoriích postoupilo 174 prací. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskuteční 11. září v Empire Hall v Praze. Více o soutěži zde.

Se začátkem nového akademického roku se na Fakultě tělesné kultury UP rozhodne o tom, kdo ve funkci děkana nahradí Michala Šafáře, kterému brzy skončí druhé funkční období. Senátoři a senátorky budou vybírat ze čtyř kandidátů: o jejich hlasy se ucházejí Jan Bělka, Pavel Háp, František Chmelík a David Másilka.

„Volební komise Akademického senátu FTK UP pro volbu děkana FTK UP přijala a ověřila pět návrhů na kandidáta na funkci děkana fakulty pro funkční období 9. února 2026 – 8. února 2030. Z původních pěti navrhovaných jeden kandidát odstoupil,“ uvedl předseda komise Jiří buben.

Ve čtveřici navržených kandidátů jsou dva členové aktuálního vedení fakulty. Pavel Háp je proděkanem pro rozvoj a vnější vztahy, František Chmelík má jako proděkan na starost oblast vědy a výzkumu.

Jan Bělka, který na děkanskou pozici také kandiduje, je docentem katedry sportu, v současnosti zastupuje FTK UP v Akademickém senátu UP a je také členem fakultního senátu. Čtvrtý kandidující David Másilka vyučuje na katedře rekreologie.

Svoje priority a představy o směřování fakulty kandidáti představí akademické obci během veřejné prezentace a diskuze v pondělí 22. září. Tři dny nato, tedy ve čtvrtek 25. září, se uskuteční volební zasedání Akademického senátu FTK UP, během nějž budou mít možnost diskutovat s kandidáty členky a členové senátu a následně se uskuteční první, případně druhé a třetí kolo volby nového děkana. Kompletní harmonogram s dalšími informacemi je k dispozici zde.

Současný děkan Michal Šafář stojí v čele fakulty od roku 2018, kdy vystřídal ve funkci Zbyňka Svozila. Šafářovo druhé funkční období skončí 8. února 2026.

Se začátkem nového akademického roku se na Fakultě tělesné kultury UP rozhodne o tom, kdo ve funkci děkana nahradí Michala Šafáře, kterému brzy skončí druhé funkční období. Senátoři a senátorky budou vybírat ze čtyř kandidátů: o jejich hlasy se ucházejí Jan Bělka, Pavel Háp, František Chmelík a David Másilka.

„Volební komise Akademického senátu FTK UP pro volbu děkana FTK UP přijala a ověřila pět návrhů na kandidáta na funkci děkana fakulty pro funkční období 9. února 2026 – 8. února 2030. Z původních pěti navrhovaných jeden kandidát odstoupil,“ uvedl předseda komise Jiří buben.

Ve čtveřici navržených kandidátů jsou dva členové aktuálního vedení fakulty. Pavel Háp je proděkanem pro rozvoj a vnější vztahy, František Chmelík má jako proděkan na starost oblast vědy a výzkumu.

Jan Bělka, který na děkanskou pozici také kandiduje, je docentem katedry sportu, v současnosti zastupuje FTK UP v Akademickém senátu UP a je také členem fakultního senátu. Čtvrtý kandidující David Másilka vyučuje na katedře rekreologie.

Svoje priority a představy o směřování fakulty kandidáti představí akademické obci během veřejné prezentace a diskuze v pondělí 22. září. Tři dny nato, tedy ve čtvrtek 25. září, se uskuteční volební zasedání Akademického senátu FTK UP, během nějž budou mít možnost diskutovat s kandidáty členky a členové senátu a následně se uskuteční první, případně druhé a třetí kolo volby nového děkana. Kompletní harmonogram s dalšími informacemi je k dispozici zde.

Současný děkan Michal Šafář stojí v čele fakulty od roku 2018, kdy vystřídal ve funkci Zbyňka Svozila. Šafářovo druhé funkční období skončí 8. února 2026.

Sedm účastníků 11. ročníku Letní školy optiky, kterou pořádala Společná laboratoř optiky, společné pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, si pod vedením odborníků rozšířilo nejen své teoretické znalosti, ale především si vyzkoušelo celou řadu praktických experimentů. Od měření indexu lomu a polarizaci při fotografování až po detekci částic a práci s pulzními lasery.

„Na Fyzikálním kaleidoskopu nám nabídli, že se můžete zúčastnit Letní školy optiky, tak jsme si řekli, že to zkusíme. Nejvíce mě baví jaderná fyzika a gama záření,“ uvedl Pavel Bárta z Matičního gymnázia v Ostravě. Ve skupině pracoval se svým spolužákem Markem Číhalem a Adrianou Vaterovou z mělnického gymnázia. „Hodně mě baví fyzika, matematika a chemie. Přihlásila jsem se proto, že si mohu i mimo školu rozšířit informace v daných oborech,“ uvedla studentka.

Během týdenního programu si účastníci ověřili základní fyzikální zákony optiky, například zákon odrazu a lomu. Prozkoumali také jejich méně známé důsledky, jako je vliv na šíření světla v optických vláknech. Zajímavou zkušeností byla i stavba zrcadlového optického zařízení, kterou vedli Josef Kadlec a Martin Zeman. Pomocí velkého zrcadla mohli účastníci sledovat změny indexu lomu vzduchu v závislosti na teplotních podmínkách a proudění vzduchu.

Pod vedením Jana Tomáštíka a Lukáše Václavka si účastníci vyzkoušeli konstrukci jednoduchého mikroskopu a hvězdářského teleskopu. Karel Lemr studentům mimo jiné vysvětlil, jak je možné objektivně měřit barvy, a Petr Šmíd s Pavlem Horváthem studenty seznámil s optickými difrakčními jevy a jejich projevy na překážkách různých tvarů.

Jedním z vrcholů programu byla konstrukce vlastního interferometru, kterou vedl Pavel Pavlíček. Studenti mohli pozorovat interferenční proužky a pochopit, jak přesně lze pomocí tohoto jevu měřit i extrémně malé rozdíly v délce. Jan Soubusta seznámil účastníky s polarizací světla, jejími příčinami a využitím například při fotografování nebo v různých oblastech moderní technologie, kde polarizační filtry hrají zásadní roli.

Velkou pozornost si získaly i úlohy z oblasti částicové fyziky. Pod vedením Jiřího Kvity a Radka Přívary se studenti naučili používat částicovou kameru a zkoumali jednotlivé druhy záření z různých školních zdrojů. Závěr týdne patřil laserům. Radek Machulka přiblížil fungování pulzních laserů a vysvětlil, jak lze měřit délku světelných pulzů v řádu femtosekund.

„Domnívám se, že naše letní škola představuje výborný způsob, jak se prezentovat středoškolským studentům. Jedná se o akci s pevně zakořeněnou tradicí. Kromě teoretických poznatků si studenti odnášejí i mnoho praktických dovedností,“ uvedl organizátor Letní školy optiky Jan Soubusta.

Sedm účastníků 11. ročníku Letní školy optiky, kterou pořádala Společná laboratoř optiky, společné pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, si pod vedením odborníků rozšířilo nejen své teoretické znalosti, ale především si vyzkoušelo celou řadu praktických experimentů. Od měření indexu lomu a polarizaci při fotografování až po detekci částic a práci s pulzními lasery.

„Na Fyzikálním kaleidoskopu nám nabídli, že se můžete zúčastnit Letní školy optiky, tak jsme si řekli, že to zkusíme. Nejvíce mě baví jaderná fyzika a gama záření,“ uvedl Pavel Bárta z Matičního gymnázia v Ostravě. Ve skupině pracoval se svým spolužákem Markem Číhalem a Adrianou Vaterovou z mělnického gymnázia. „Hodně mě baví fyzika, matematika a chemie. Přihlásila jsem se proto, že si mohu i mimo školu rozšířit informace v daných oborech,“ uvedla studentka.

Během týdenního programu si účastníci ověřili základní fyzikální zákony optiky, například zákon odrazu a lomu. Prozkoumali také jejich méně známé důsledky, jako je vliv na šíření světla v optických vláknech. Zajímavou zkušeností byla i stavba zrcadlového optického zařízení, kterou vedli Josef Kadlec a Martin Zeman. Pomocí velkého zrcadla mohli účastníci sledovat změny indexu lomu vzduchu v závislosti na teplotních podmínkách a proudění vzduchu.

Pod vedením Jana Tomáštíka a Lukáše Václavka si účastníci vyzkoušeli konstrukci jednoduchého mikroskopu a hvězdářského teleskopu. Karel Lemr studentům mimo jiné vysvětlil, jak je možné objektivně měřit barvy, a Petr Šmíd s Pavlem Horváthem studenty seznámil s optickými difrakčními jevy a jejich projevy na překážkách různých tvarů.

Jedním z vrcholů programu byla konstrukce vlastního interferometru, kterou vedl Pavel Pavlíček. Studenti mohli pozorovat interferenční proužky a pochopit, jak přesně lze pomocí tohoto jevu měřit i extrémně malé rozdíly v délce. Jan Soubusta seznámil účastníky s polarizací světla, jejími příčinami a využitím například při fotografování nebo v různých oblastech moderní technologie, kde polarizační filtry hrají zásadní roli.

Velkou pozornost si získaly i úlohy z oblasti částicové fyziky. Pod vedením Jiřího Kvity a Radka Přívary se studenti naučili používat částicovou kameru a zkoumali jednotlivé druhy záření z různých školních zdrojů. Závěr týdne patřil laserům. Radek Machulka přiblížil fungování pulzních laserů a vysvětlil, jak lze měřit délku světelných pulzů v řádu femtosekund.

„Domnívám se, že naše letní škola představuje výborný způsob, jak se prezentovat středoškolským studentům. Jedná se o akci s pevně zakořeněnou tradicí. Kromě teoretických poznatků si studenti odnášejí i mnoho praktických dovedností,“ uvedl organizátor Letní školy optiky Jan Soubusta.

Univerzita Palackého bude v první polovině července patřit nizozemštině a Nizozemí. Do Olomouce se totiž na Letní kurz nizozemského jazyka a kultury Comenius, který pořádá katedra nederlandistiky Filozofické fakulty UP, sjedou studenti z dvanácti zemí střední a východní Evropy. Od 7. do 18. července absolvují intenzivní výuku nizozemštiny, prohloubí si znalosti z kultury a historie a naváží nové kontakty.

Kurz Comenius se každoročně koná na jiné evropské univerzitě, kde se vyučuje nizozemská filologie. Letos je jejím hostitelem Univerzita Palackého. „Bylo vybráno čtyřicet studentů bakalářských programů z celé Evropy, včetně účastníků z Ukrajiny a Gruzie. Jsme velmi rádi, že se nám opět podařilo sestavit mezinárodní tým zkušených lektorů z Nizozemska a Belgie. Výuku povedou Kitty Sterkendries, Tom De Moor, Sonja Schwab a Ria van Rijn. Navíc letos přivítáme i hostující odborníky, mezi nimiž jsou Benjamin Bossaert, Marten van der Meulen, Kim Sa Tran a Gert Loosen,“ uvedla Karolína Bergerová z katedry nederlandistiky, která kurz organizuje společně s Basem Hamersem.

Stěžejním tématem dvoutýdenního kurzu je „Protest!“ „Budeme se mu věnovat z mnoha různých pohledů – od jazykových projevů nesouhlasu, přes literární a umělecké reflexe, až po dějinné i současné formy protestu v nizozemské společnosti,“ přiblížila Karolína Bergerová.

Během dvou týdnů studenti absolvují nejen intenzivní výuku nizozemštiny, v programu mají i řadu kulturních a poznávacích aktivit. Vydají se společně mimo jiné na hrad Helfštýn, navštíví Pevnost poznání a další místa. „Cílem našeho kurzu je nejen zlepšení jazykových dovedností, ale také příležitost poznat nové kolegy a navázat zajímavé kontakty s mladými lidmi, které spojuje zájem o nizozemskou kulturu,“ dodala Karolína Bergerová.

Univerzita Palackého bude v první polovině července patřit nizozemštině a Nizozemí. Do Olomouce se totiž na Letní kurz nizozemského jazyka a kultury Comenius, který pořádá katedra nederlandistiky Filozofické fakulty UP, sjedou studenti z dvanácti zemí střední a východní Evropy. Od 7. do 18. července absolvují intenzivní výuku nizozemštiny, prohloubí si znalosti z kultury a historie a naváží nové kontakty.

Kurz Comenius se každoročně koná na jiné evropské univerzitě, kde se vyučuje nizozemská filologie. Letos je jejím hostitelem Univerzita Palackého. „Bylo vybráno čtyřicet studentů bakalářských programů z celé Evropy, včetně účastníků z Ukrajiny a Gruzie. Jsme velmi rádi, že se nám opět podařilo sestavit mezinárodní tým zkušených lektorů z Nizozemska a Belgie. Výuku povedou Kitty Sterkendries, Tom De Moor, Sonja Schwab a Ria van Rijn. Navíc letos přivítáme i hostující odborníky, mezi nimiž jsou Benjamin Bossaert, Marten van der Meulen, Kim Sa Tran a Gert Loosen,“ uvedla Karolína Bergerová z katedry nederlandistiky, která kurz organizuje společně s Basem Hamersem.

Stěžejním tématem dvoutýdenního kurzu je „Protest!“ „Budeme se mu věnovat z mnoha různých pohledů – od jazykových projevů nesouhlasu, přes literární a umělecké reflexe, až po dějinné i současné formy protestu v nizozemské společnosti,“ přiblížila Karolína Bergerová.

Během dvou týdnů studenti absolvují nejen intenzivní výuku nizozemštiny, v programu mají i řadu kulturních a poznávacích aktivit. Vydají se společně mimo jiné na hrad Helfštýn, navštíví Pevnost poznání a další místa. „Cílem našeho kurzu je nejen zlepšení jazykových dovedností, ale také příležitost poznat nové kolegy a navázat zajímavé kontakty s mladými lidmi, které spojuje zájem o nizozemskou kulturu,“ dodala Karolína Bergerová.

An international team of researchers from the Czech Republic, Germany and China has used nanotechnology and atomic engineering to develop a groundbreaking material that can transform a wide range of organic compounds into desired products under ambient conditions, powered solely by solar energy and using water as a proton source. The material’s development marks a significant step towards finding alternatives for the environmentally and economically demanding hydrogenation reactions widely used in organic chemistry and pharmaceutical and agrochemical production. The study, which includes contributions from scientists at the Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) at Palacký University, was published in the prestigious journal Advanced Materials.

Hydrogenation reactions are integral to hundreds of chemical manufacturing processes across agrochemistry, pharmaceuticals, industrial chemistry and many other sectors, with a combined market worth tens of billions of dollars. However, many photocatalysts currently in use are unable to achieve the yields required for industrial-scale applications and suffer from limited selectivity, meaning they struggle to steer chemical reactions towards the desired products. Moreover, they often require the assistance of additional agents, such as water activation using magnesium, and their applicability is restricted to a narrow range of organic reactions. Finding new solutions that, unlike existing ones, can operate under low temperatures and pressures and without the use of gaseous hydrogen, represents a major scientific and industrial challenge. One promising approach involves using water as a proton source in combination with suitable photocatalysts that enable efficient transformation powered by solar energy.

“In developing a new type of photocatalyst, we combined expertise in nanotechnology and atomic engineering,” said corresponding author Radek Zbořil. “Together with our international collaborators, we designed and synthesized a material consisting of palladium nanoparticles anchored within a two-dimensional carbon nitride matrix. Isolated palladium atoms in various oxidation states were incorporated in the vicinity of these nanoparticles. Thanks to the synergistic effect of the components, the new material managed to convert a broad range of organic compounds into desired products with exceptional yields and selectivities, paving the way for industrial applications.”

During the research, the team observed that the reaction yields increased dramatically when isolated palladium atoms in varying oxidation states were located near the nanoparticles. “We therefore intentionally designed a composite system in which isolated palladium atoms attracted photogenerated holes to oxidize water, while nanoparticles facilitated the transfer of hydrogen to unsaturated bonds in organic molecules. This is a unique concept that could revolutionize catalytic processes in organic chemistry,” explained Giorgio Zoppellaro, who played a key role in elucidating the material’s mechanism of action.

The research teams from CATRIN and VSB-TUO, in collaboration with colleagues from Germany’s Leibniz Institute for Catalysis, have been investigating hydrogenation reactions for years. They have already published several pioneering studies focused on new technologies for synthesizing amine compounds (e.g. Chandrashekhar et al. Nat. Catal. 2022; Cheruvathoor Poulose et al. Nat. Nanotechnol. 2023).

Mezinárodní tým vědců z Česka, Německa a Číny vyvinul s pomocí nanotechnologií a atomárního inženýrství unikátní materiál, který dokáže přeměnit široké spektrum organických látek na požadované produkty za běžných podmínek, jen s pomocí sluneční energie a vody jako zdroje protonů. Významně tím přispívá k řešení ekologicky i ekonomicky náročných hydrogenačních reakcí běžných v organické chemii, farmacii i agrochemii. Práci, na níž se podíleli i vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého, zveřejnil prestižní časopis Advanced Materials.

Hydrogenační reakce jsou součástí stovek chemických výrob v agrochemii, farmacii, průmyslové chemii a řadě dalších oblastí s celkovým trhem v objemu desítek miliard dolarů. Doposud známé a používané fotokatalyzátory nedokáží dosáhnout výtěžky, které jsou potřebné v průmyslové škále a trpí také omezenou selektivitou, tedy nedokáží usměrnit chemickou reakci k požadovaným produktům. Často také vyžadují spolupůsobení dalších činidel, jako je například aktivace vody hořčíkem, a jsou použitelné pouze na omezené množství organických reakcí. Nalezení nových řešení, která by na rozdíl od těch stávajících probíhala za nízkých teplot a tlaků i bez použití plynného vodíku, je proto obrovskou vědeckou a průmyslovou výzvou. Jednou z variant je využití vody jako zdroje protonů a vhodných fotokatalyzátorů, které umožní efektivní přeměnu s použitím sluneční energie.

„Při vývoji nového typu fotokatalyzátoru jsme spojili zkušenosti z nanotechnologií a atomárního inženýrství. Se zahraničními kolegy jsme navrhli a připravili materiál obsahující nanočástice paladia ukotvené ve dvourozměrné matrici nitridu uhlíku, přičemž v blízkém okolí nanočástic byly zabudovány izolované atomy paladia v různých oxidačních stavech. Díky synergickému účinku všech komponent dokázal nový materiál přeměnit široké spektrum organických látek na požadované produkty s mimořádně vysokou výtěžností i selektivitou. To otevírá dveře k průmyslovým aplikacím,“ uvedl korespondující autor Radek Zbořil.

Autoři studovali nejprve použití samotných nanočástic ukotvených ve struktuře nitridu uhlíku a také účinnost jednotlivých atomů zabudovaných ve stejné fotokatalytické matrici. V obou případech dosáhli relativně nízkých výtěžků, nicméně pomohla jim náhoda.

Během výzkumu si vědci všimli, že výtěžnost reakcí rapidně rostla, pokud se v blízkém okolí nanočástic nacházely jednotlivé atomy paladia v různých oxidačních stavech. „Proto jsme cíleně navrhli a připravili kombinovaný systém, v němž jednotlivé atomy paladia přitahují fotogenerované díry pro oxidaci vody, zatímco nanočástice usnadňují přenos vodíku na nenasycené vazby organických molekul. Jedná se o unikátní koncept, který může změnit katalytické procesy v organické chemii s obrovským aplikačním potenciálem v příbuzných odvětvích včetně farmacie nebo agrochemie,“ uvedl Giorgio Zoppellaro, který má klíčový podíl na objasnění mechanismu fungování unikátního materiálu.

Vědecké týmy z CATRIN a VŠB-TUO se ve spolupráci s kolegy z německého Leibnizova ústavu pro katalýzu věnují hydrogenačním reakcím dlouhodobě. V minulosti publikovali řadu přelomových prací zaměřených především na nové technologie výroby aminosloučenin (např. Chandrashekhar et al. Nat. Catal. 2022; Cheruvathoor Poulose et al. Nat. Nanotechnol. 2023).

Mezinárodní tým vědců z Česka, Německa a Číny vyvinul s pomocí nanotechnologií a atomárního inženýrství unikátní materiál, který dokáže přeměnit široké spektrum organických látek na požadované produkty za běžných podmínek, jen s pomocí sluneční energie a vody jako zdroje protonů. Významně tím přispívá k řešení ekologicky i ekonomicky náročných hydrogenačních reakcí běžných v organické chemii, farmacii i agrochemii. Práci, na níž se podíleli i vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého, zveřejnil prestižní časopis Advanced Materials.

Hydrogenační reakce jsou součástí stovek chemických výrob v agrochemii, farmacii, průmyslové chemii a řadě dalších oblastí s celkovým trhem v objemu desítek miliard dolarů. Doposud známé a používané fotokatalyzátory nedokáží dosáhnout výtěžky, které jsou potřebné v průmyslové škále a trpí také omezenou selektivitou, tedy nedokáží usměrnit chemickou reakci k požadovaným produktům. Často také vyžadují spolupůsobení dalších činidel, jako je například aktivace vody hořčíkem, a jsou použitelné pouze na omezené množství organických reakcí. Nalezení nových řešení, která by na rozdíl od těch stávajících probíhala za nízkých teplot a tlaků i bez použití plynného vodíku, je proto obrovskou vědeckou a průmyslovou výzvou. Jednou z variant je využití vody jako zdroje protonů a vhodných fotokatalyzátorů, které umožní efektivní přeměnu s použitím sluneční energie.

„Při vývoji nového typu fotokatalyzátoru jsme spojili zkušenosti z nanotechnologií a atomárního inženýrství. Se zahraničními kolegy jsme navrhli a připravili materiál obsahující nanočástice paladia ukotvené ve dvourozměrné matrici nitridu uhlíku, přičemž v blízkém okolí nanočástic byly zabudovány izolované atomy paladia v různých oxidačních stavech. Díky synergickému účinku všech komponent dokázal nový materiál přeměnit široké spektrum organických látek na požadované produkty s mimořádně vysokou výtěžností i selektivitou. To otevírá dveře k průmyslovým aplikacím,“ uvedl korespondující autor Radek Zbořil.

Autoři studovali nejprve použití samotných nanočástic ukotvených ve struktuře nitridu uhlíku a také účinnost jednotlivých atomů zabudovaných ve stejné fotokatalytické matrici. V obou případech dosáhli relativně nízkých výtěžků, nicméně pomohla jim náhoda.

Během výzkumu si vědci všimli, že výtěžnost reakcí rapidně rostla, pokud se v blízkém okolí nanočástic nacházely jednotlivé atomy paladia v různých oxidačních stavech. „Proto jsme cíleně navrhli a připravili kombinovaný systém, v němž jednotlivé atomy paladia přitahují fotogenerované díry pro oxidaci vody, zatímco nanočástice usnadňují přenos vodíku na nenasycené vazby organických molekul. Jedná se o unikátní koncept, který může změnit katalytické procesy v organické chemii s obrovským aplikačním potenciálem v příbuzných odvětvích včetně farmacie nebo agrochemie,“ uvedl Giorgio Zoppellaro, který má klíčový podíl na objasnění mechanismu fungování unikátního materiálu.

Vědecké týmy z CATRIN a VŠB-TUO se ve spolupráci s kolegy z německého Leibnizova ústavu pro katalýzu věnují hydrogenačním reakcím dlouhodobě. V minulosti publikovali řadu přelomových prací zaměřených především na nové technologie výroby aminosloučenin (např. Chandrashekhar et al. Nat. Catal. 2022; Cheruvathoor Poulose et al. Nat. Nanotechnol. 2023).

V anketě o nejlepší učitelku či učitele získalo cenu děkana Pedagogické fakulty UP Magister optimus 2025 šest z jedenácti nominovaných finalistů a finalistek. Laureáti a laureátky si ocenění převzali na Zahradní slavnosti na parkánu Uměleckého centra UP.

Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec vyzdvihl kvalitní práci vyučujících. I v roce 2025 udělil ceny za nejlepší pedagogický výkon Magister optimus. Ve své krátké řeči pak připomněl náročnost učitelského povolání.

„Chceme touto slavností zdůraznit, že učitelské povolání, kvalita učení na vysoké škole má u nás pevné místo. Je nutné to reflektovat. Vážím si práce nejen oceněných, ale i těch, kteří se dostali do finále soutěže. Věřím, že se k tématu budeme prostřednictvím ceny Magister optimus každoročně vracet,“ uvedl děkan PdF UP.

Také letošní vítězové a vítězky vzešli z nominací studentů a studentek. Vítěznou šestici vybral děkan fakulty, jemuž při rozhodování byla nápomocna komise, nominační dopisy, pedagogická reflexe nominovaných pedagogů i evaluace studujících.

 „Ocenění pro mě znamená především potvrzení, že to, co dělám, má smysl. Je to silný impuls k tomu, abych pokračoval v práci s nadšením a odpovědností. Uvědomuji si, že takové uznání přichází díky podpoře kolegů, vedení fakulty a zejména studentů, bez jejichž zpětné vazby by výuka ztrácela směr. Ocenění je pro mě i závazkem – neustrnout, stále se učit, reflektovat výuku a být otevřený změnám,“ uvedl Stanislav Štěpáník, jeden z laureátů letošní Ceny Magister optimus, jehož domovským pracovištěm je katedra českého jazyka.

Jako závazek a odpovědnost vnímá ocenění i další z laureátů Ceny Magister optimus Milan Klement z katedry technické a informační výchovy.

„Cena pro mě znamená radost a vděčnost. Děkuji moc všem svým studentům, že mi umožnili ucházet se o ocenění v oblasti, která mě provází celý můj profesní život, a kterou považuji i za své životní poslání. Děkuji tedy svým učitelům, mentorům, rádcům i kolegům. Je mým závazkem, abych jejich pomoc využil a tak, jak oni pomáhali mně, tak i já nyní musím stejně nezištně a obětavě pomáhat jiným a předávat zase svým studentům či mladším kolegům to, co jsem se naučil,“ shrnul Milan Klement.

Pro Jitku Plischke z Ústavu pedagogiky má ocenění Magister optimus mnoho významů.

„Je utvrzením v tom, že profesní cesta, kterou jsem si vybrala, je pro mě správná. Připravovat budoucí učitele chápu jako zodpovědnou a zavazující činnost. Je to také ujištění o tom, že (dobře) vyučovat má smysl a je to podstatná součást činností akademického pracovníka. Ocenění je pro mě určitě velkým povzbuzením do dalších let. Současně je pro mě i závazkem a jedním z důvodů, proč hledat další, nové cesty, jak být ještě lepším učitelem,“ uvedla s přesvědčením, že ocenění jsou obvykle výsledkem společného úsilí více osob a že by se z něj tedy nemohla těšit bez velké podpory své rodiny i kolegů, jež jsou často zároveň i přáteli.  

„Je radostí, pokud se nám ve výuce podaří vytvořit pozitivní a spolupracující klima. Vnímám, že se nacházím ve věku, kdy se mezi mnou a prezenčními studenty prohlubují generační rozdíly. Jsem ale přesvědčena, že setkávání s mladými lidmi nás učitele udržuje duchem mladé, motivuje nás se neustále vzdělávat a držet krok. Věřím tak, že se od sebe můžeme učit navzájem a těším se na další společně prožité semestry,“ dodala.

Velkou radost z Ceny Magister optimus má i Kateřina Valchářová z Ústavu pedagogiky, která na začátku letošního roku obdržela i ocenění Teaching Awards pro nejlepšího vyučujícího napříč celou univerzitou.

„Obě ocenění pro mě znamenají obrovskou motivaci a potvrzení, že když člověk dělá to, co ho naplňuje a baví, tak se to v jeho práci zákonitě odrazí. Získat cenu je jedna věc, ale možná ještě silnější je vědomí, že existuje někdo, kdo věnoval čas tomu, aby sepsal nominační dopis. Měla jsem možnost některé z nich číst a musím říct, že mi vyrazily dech. Mám je vytištěné a budu se k nim vracet vždy, když si nebudu jistá, jestli má moje práce smysl a jestli ji dělám dobře. Děkuji všem, kdo za těmito oceněními stáli. Vážím si toho z celého srdce a už se za vámi v zimním semestru těším do hodin,“ vzkázala.

Ocenění Magister optimus má i svou kategorii s názvem Cena veřejnosti. Tu letos získala Alžběta Vaňková z katedry primární pedagogiky.

 „Už sama nominace ze strany studentů mě velmi potěšila a povzbudila. Tím cennější pak pro mě bylo, když jsem v rámci Magister optimus získala Cenu veřejnosti. Toto ocenění pro mě představuje velmi důležité uznání a zároveň i pozitivní impulz do mé další profesní dráhy. Vnímám ho jako obzvlášť významné v období, kdy už mám s výukou určité zkušenosti, ale zároveň stále hledám a formuji svůj pedagogický přístup. Tuto zpětnou vazbu tedy chápu jako povzbuzení i závazek nadále hledat smysluplné a kvalitní cesty ve vzdělávání budoucích učitelů. Ocenění mi zároveň i připomíná, jak zásadní je přistupovat ke své práci s důsledností, pokorou a vědomím odpovědnosti,“ shrnula.

Cenu Magister optimus, jejímž cílem je prezentovat a podporovat kvalitní výuku a inovace, udělil děkan PdF UP poprvé loni. Cena pracuje s konceptem pedagogické reflexe klíčových součástí výuky. Studentům a studentkám fakulty dává možnost ocenit oblíbené vyučující, posiluje význam evaluace. Učitelům a učitelkám nabízí možnost veřejně prezentovat jedinečné pojetí své výuky.

Zahradní slavnost, při níž se sešli studenti, zaměstnanci, absolventi i přátele PdF UP, se uskutečnila při příležitosti závěru akademického roku. Akci organizovalo a koordinovalo Centrum inovací ve vzdělávání PdF UP. Hudebně ji doprovodilo hudební uskupení New Street Band.

Laureáti Ceny Magister optimus 2025  

Doc. Stanislav Štěpánik, katedra českého jazyka,

PhDr Jitka Plischke, Ph.D., Ústav pedagogiky,

Prof. Milan Klement, katedra technické a informační výchovy,

Mgr et Mgr. Kateřina Valchářová, Ph.D., Ústav pedagogiky,

Mgr. Lucie Flekačová, Ph.D., Ústav speciálněpedagogických studií,

Mgr. Alžběta Vaňková, Ph.D., katedra primární pedagogiky – Cena veřejnosti.

O finalistech za rok 2025 se více dočtete zde.

V anketě o nejlepší učitelku či učitele získalo cenu děkana Pedagogické fakulty UP Magister optimus 2025 šest z jedenácti nominovaných finalistů a finalistek. Laureáti a laureátky si ocenění převzali na Zahradní slavnosti na parkánu Uměleckého centra UP.

Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec vyzdvihl kvalitní práci vyučujících. I v roce 2025 udělil ceny za nejlepší pedagogický výkon Magister optimus. Ve své krátké řeči pak připomněl náročnost učitelského povolání.

„Chceme touto slavností zdůraznit, že učitelské povolání, kvalita učení na vysoké škole má u nás pevné místo. Je nutné to reflektovat. Vážím si práce nejen oceněných, ale i těch, kteří se dostali do finále soutěže. Věřím, že se k tématu budeme prostřednictvím ceny Magister optimus každoročně vracet,“ uvedl děkan PdF UP.

Také letošní vítězové a vítězky vzešli z nominací studentů a studentek. Vítěznou šestici vybral děkan fakulty, jemuž při rozhodování byla nápomocna komise, nominační dopisy, pedagogická reflexe nominovaných pedagogů i evaluace studujících.

 „Ocenění pro mě znamená především potvrzení, že to, co dělám, má smysl. Je to silný impuls k tomu, abych pokračoval v práci s nadšením a odpovědností. Uvědomuji si, že takové uznání přichází díky podpoře kolegů, vedení fakulty a zejména studentů, bez jejichž zpětné vazby by výuka ztrácela směr. Ocenění je pro mě i závazkem – neustrnout, stále se učit, reflektovat výuku a být otevřený změnám,“ uvedl Stanislav Štěpáník, jeden z laureátů letošní Ceny Magister optimus, jehož domovským pracovištěm je katedra českého jazyka.

Jako závazek a odpovědnost vnímá ocenění i další z laureátů Ceny Magister optimus Milan Klement z katedry technické a informační výchovy.

„Cena pro mě znamená radost a vděčnost. Děkuji moc všem svým studentům, že mi umožnili ucházet se o ocenění v oblasti, která mě provází celý můj profesní život, a kterou považuji i za své životní poslání. Děkuji tedy svým učitelům, mentorům, rádcům i kolegům. Je mým závazkem, abych jejich pomoc využil a tak, jak oni pomáhali mně, tak i já nyní musím stejně nezištně a obětavě pomáhat jiným a předávat zase svým studentům či mladším kolegům to, co jsem se naučil,“ shrnul Milan Klement.

Pro Jitku Plischke z Ústavu pedagogiky má ocenění Magister optimus mnoho významů.

„Je utvrzením v tom, že profesní cesta, kterou jsem si vybrala, je pro mě správná. Připravovat budoucí učitele chápu jako zodpovědnou a zavazující činnost. Je to také ujištění o tom, že (dobře) vyučovat má smysl a je to podstatná součást činností akademického pracovníka. Ocenění je pro mě určitě velkým povzbuzením do dalších let. Současně je pro mě i závazkem a jedním z důvodů, proč hledat další, nové cesty, jak být ještě lepším učitelem,“ uvedla s přesvědčením, že ocenění jsou obvykle výsledkem společného úsilí více osob a že by se z něj tedy nemohla těšit bez velké podpory své rodiny i kolegů, jež jsou často zároveň i přáteli.  

„Je radostí, pokud se nám ve výuce podaří vytvořit pozitivní a spolupracující klima. Vnímám, že se nacházím ve věku, kdy se mezi mnou a prezenčními studenty prohlubují generační rozdíly. Jsem ale přesvědčena, že setkávání s mladými lidmi nás učitele udržuje duchem mladé, motivuje nás se neustále vzdělávat a držet krok. Věřím tak, že se od sebe můžeme učit navzájem a těším se na další společně prožité semestry,“ dodala.

Velkou radost z Ceny Magister optimus má i Kateřina Valchářová z Ústavu pedagogiky, která na začátku letošního roku obdržela i ocenění Teaching Awards pro nejlepšího vyučujícího napříč celou univerzitou.

„Obě ocenění pro mě znamenají obrovskou motivaci a potvrzení, že když člověk dělá to, co ho naplňuje a baví, tak se to v jeho práci zákonitě odrazí. Získat cenu je jedna věc, ale možná ještě silnější je vědomí, že existuje někdo, kdo věnoval čas tomu, aby sepsal nominační dopis. Měla jsem možnost některé z nich číst a musím říct, že mi vyrazily dech. Mám je vytištěné a budu se k nim vracet vždy, když si nebudu jistá, jestli má moje práce smysl a jestli ji dělám dobře. Děkuji všem, kdo za těmito oceněními stáli. Vážím si toho z celého srdce a už se za vámi v zimním semestru těším do hodin,“ vzkázala.

Ocenění Magister optimus má i svou kategorii s názvem Cena veřejnosti. Tu letos získala Alžběta Vaňková z katedry primární pedagogiky.

 „Už sama nominace ze strany studentů mě velmi potěšila a povzbudila. Tím cennější pak pro mě bylo, když jsem v rámci Magister optimus získala Cenu veřejnosti. Toto ocenění pro mě představuje velmi důležité uznání a zároveň i pozitivní impulz do mé další profesní dráhy. Vnímám ho jako obzvlášť významné v období, kdy už mám s výukou určité zkušenosti, ale zároveň stále hledám a formuji svůj pedagogický přístup. Tuto zpětnou vazbu tedy chápu jako povzbuzení i závazek nadále hledat smysluplné a kvalitní cesty ve vzdělávání budoucích učitelů. Ocenění mi zároveň i připomíná, jak zásadní je přistupovat ke své práci s důsledností, pokorou a vědomím odpovědnosti,“ shrnula.

Cenu Magister optimus, jejímž cílem je prezentovat a podporovat kvalitní výuku a inovace, udělil děkan PdF UP poprvé loni. Cena pracuje s konceptem pedagogické reflexe klíčových součástí výuky. Studentům a studentkám fakulty dává možnost ocenit oblíbené vyučující, posiluje význam evaluace. Učitelům a učitelkám nabízí možnost veřejně prezentovat jedinečné pojetí své výuky.

Zahradní slavnost, při níž se sešli studenti, zaměstnanci, absolventi i přátele PdF UP, se uskutečnila při příležitosti závěru akademického roku. Akci organizovalo a koordinovalo Centrum inovací ve vzdělávání PdF UP. Hudebně ji doprovodilo hudební uskupení New Street Band.

Laureáti Ceny Magister optimus 2025  

Doc. Stanislav Štěpánik, katedra českého jazyka,

PhDr Jitka Plischke, Ph.D., Ústav pedagogiky,

Prof. Milan Klement, katedra technické a informační výchovy,

Mgr et Mgr. Kateřina Valchářová, Ph.D., Ústav pedagogiky,

Mgr. Lucie Flekačová, Ph.D., Ústav speciálněpedagogických studií,

Mgr. Alžběta Vaňková, Ph.D., katedra primární pedagogiky – Cena veřejnosti.

O finalistech za rok 2025 se více dočtete zde.

Šedesátku medailí a celkové čtvrté místo v žebříčku škol vybojovali studentky a studenti Univerzity Palackého na Českých akademických hrách, kterými v uplynulých dnech žila sportoviště v Ostravě. Jako tradičně měla olomoucká reprezentace žně především v plaveckých disciplínách, bodovali ale i další sportovci.

Univerzitu Palackého v Ostravě reprezentovalo celkem 125 sportovců, vedle individuálních disciplín, kde měla Olomouc silné zastoupení v plavání, ploutvovém plavání či atletice, také v šesti týmových sportech. Během soutěžního týdne se olomouckým studentům podařilo vybojovat přes šedesát medailí.

„V celkovém pořadí všech zúčastněných škol obsadila UP velmi lichotivé čtvrté místo. Ve srovnání s loňským osmým místem z her v Liberci se jedná o významný posun. Všem sportovcům a garantům jednotlivých sportů patří velké poděkování za velmi dobrou reprezentaci,“ uvedl koordinátor reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

„Nejúspěšnějším individuálním sportem se jako tradičně stalo plavání společně s ploutvovým plaváním. K příjemným překvapením patřily výsledky našich sportovců ve squashi nebo aerobiku. V týmových soutěžích dosáhly na medaile oba házenkářské týmy, když ženy získaly zlaté a muži bronzové medaile. První byly také ženy ve florbalu, třetí pak futsalistky,“ dodal.

Vůbec nejúspěšnější reprezentantkou UP se stala plavkyně Barbora Janíčková, studentka učitelství tělesné výchovy a biologie, členka SK UP a držitelka několika českých rekordů. Zvítězila ve všech svých pěti závodech, šestou zlatou medaili pak brala jako členka úspěšné štafety 4 x 50 m volným způsobem. „Nebrala jsem svoje starty jako automatické vítězství, minimálně na motýlkových tratích jsem vedle sebe měla svoji tréninkovou kolegyni, motýlkářku Káťu Burianovou. Navíc na bazéně chyběly odskokové desky na startovních blocích, tím se moje startovní reakce prodloužila a musela jsem pak v prvních metrech tuto ztrátu dohánět,“ prozradila.

Závody podle ní byly náročnější i v tom, že se plavalo 50metrovém bazéně, a tedy ubylo obrátek, které mohou plavcům pomoci, zároveň měl závodní den poměrně rychlé tempo. „Ale brala jsem to jako dobrý a zábavnější trénink a také možnost zaplavat si štafety, které mám moc ráda,“ doplnila.

Kromě Barbory Janíčkové se v bazéně blýskli také čtyřikrát zlaté Zuzana Hrašková (FTK) a Simona Marešová (PřF), dvakrát zlatí Vojtěch Netrh (PřF) a zmíněná Kateřina Burianová (FTK) nebo Dominika Geržová (FTK), která vystoupala na stupně vítězů nejčastěji – šestkrát pro stříbro a dvakrát pro bronz.

V atletice se o jediné olomoucké vítězství postaral Lukáš Budík (FF) v trojskoku. Další individuální zlaté medaile pak brali judisté Daniel Kordula a František Lhotzký (oba FTK). Kompletní výsledky všech sportů jsou k dispozici na webu her.

Letošní již 23. ročník Českých akademických her hostily v posledním červnovém týdnu Ostravská univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Soutěží se zúčastnilo přes 1400 sportovců z 39 českých vysokých a vyšších odborných škol. Vítězem her se stala Masarykova univerzita, druhé místo v žebříčku škol patří Univerzitě Karlově a třetí je, s více než 20bodovým náskokem před UP, domácí Ostravská univerzita.

České akademické hry jsou největší sportovní událostí zaměřenou na studenty vysokých, případně vyšších odborných škol u nás. Už od roku 2002 je pořádá Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, respektive školami. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023.

Šedesátku medailí a celkové čtvrté místo v žebříčku škol vybojovali studentky a studenti Univerzity Palackého na Českých akademických hrách, kterými v uplynulých dnech žila sportoviště v Ostravě. Jako tradičně měla olomoucká reprezentace žně především v plaveckých disciplínách, bodovali ale i další sportovci.

Univerzitu Palackého v Ostravě reprezentovalo celkem 125 sportovců, vedle individuálních disciplín, kde měla Olomouc silné zastoupení v plavání, ploutvovém plavání či atletice, také v šesti týmových sportech. Během soutěžního týdne se olomouckým studentům podařilo vybojovat přes šedesát medailí.

„V celkovém pořadí všech zúčastněných škol obsadila UP velmi lichotivé čtvrté místo. Ve srovnání s loňským osmým místem z her v Liberci se jedná o významný posun. Všem sportovcům a garantům jednotlivých sportů patří velké poděkování za velmi dobrou reprezentaci,“ uvedl koordinátor reprezentace UP Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

„Nejúspěšnějším individuálním sportem se jako tradičně stalo plavání společně s ploutvovým plaváním. K příjemným překvapením patřily výsledky našich sportovců ve squashi nebo aerobiku. V týmových soutěžích dosáhly na medaile oba házenkářské týmy, když ženy získaly zlaté a muži bronzové medaile. První byly také ženy ve florbalu, třetí pak futsalistky,“ dodal.

Vůbec nejúspěšnější reprezentantkou UP se stala plavkyně Barbora Janíčková, studentka učitelství tělesné výchovy a biologie, členka SK UP a držitelka několika českých rekordů. Zvítězila ve všech svých pěti závodech, šestou zlatou medaili pak brala jako členka úspěšné štafety 4 x 50 m volným způsobem. „Nebrala jsem svoje starty jako automatické vítězství, minimálně na motýlkových tratích jsem vedle sebe měla svoji tréninkovou kolegyni, motýlkářku Káťu Burianovou. Navíc na bazéně chyběly odskokové desky na startovních blocích, tím se moje startovní reakce prodloužila a musela jsem pak v prvních metrech tuto ztrátu dohánět,“ prozradila.

Závody podle ní byly náročnější i v tom, že se plavalo 50metrovém bazéně, a tedy ubylo obrátek, které mohou plavcům pomoci, zároveň měl závodní den poměrně rychlé tempo. „Ale brala jsem to jako dobrý a zábavnější trénink a také možnost zaplavat si štafety, které mám moc ráda,“ doplnila.

Kromě Barbory Janíčkové se v bazéně blýskli také čtyřikrát zlaté Zuzana Hrašková (FTK) a Simona Marešová (PřF), dvakrát zlatí Vojtěch Netrh (PřF) a zmíněná Kateřina Burianová (FTK) nebo Dominika Geržová (FTK), která vystoupala na stupně vítězů nejčastěji – šestkrát pro stříbro a dvakrát pro bronz.

V atletice se o jediné olomoucké vítězství postaral Lukáš Budík (FF) v trojskoku. Další individuální zlaté medaile pak brali judisté Daniel Kordula a František Lhotzký (oba FTK). Kompletní výsledky všech sportů jsou k dispozici na webu her.

Letošní již 23. ročník Českých akademických her hostily v posledním červnovém týdnu Ostravská univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Soutěží se zúčastnilo přes 1400 sportovců z 39 českých vysokých a vyšších odborných škol. Vítězem her se stala Masarykova univerzita, druhé místo v žebříčku škol patří Univerzitě Karlově a třetí je, s více než 20bodovým náskokem před UP, domácí Ostravská univerzita.

České akademické hry jsou největší sportovní událostí zaměřenou na studenty vysokých, případně vyšších odborných škol u nás. Už od roku 2002 je pořádá Česká asociace univerzitního sportu ve spolupráci s vybranou hostitelskou školou, respektive školami. Univerzita Palackého hostila hry již čtyřikrát, a sice v letech 2005, 2015, 2021 a 2023.

Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého schválil výroční zprávu o činnosti a hospodaření, na vědomí vzal harmonogram pro příští akademický rok a mimo jiné také nominoval docenta Jaroslava Valu do Etické komise UP.

Těsně před letními prázdninami přijal Akademický senát Pedagogické fakulty UP Výroční zprávu o činnosti a hospodaření PdF UP za rok 2024, a to ve znění pozměňovacích návrhů. Informoval o tom, že v předloženém znění schválil per rollam dokument Podmínky přijímacího řízení, jemuž se věnoval na minulém jednání. Jednomyslně kladně se pak senátorky a senátoři PdF UP vyjádřili i k nominaci kandidáta fakulty do Etické komise Univerzity Palackého. Stal se jím docent Jaroslav Vala z katedry českého jazyka.

Během červnového jednání vzal AS PdF UP na vědomí i Harmonogram akademického roku 2025/2026, s tím že jej s ohledem na probíhající rekonstrukci na fakultě nastavuje zvlášť na zimní a letní semestr. Shodně na vědomí pak senátoři a senátorky vzali i harmonogram zápisu předmětů na PdF UP do IS STAG v akademickém roce 2025/2026.

Děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec hovořil v rámci jednání také o výzvě, společenské poptávce, která doputovala na pedagogické fakulty a která se vztahuje k pětiprocentnímu navýšení přijatých studentů učitelských oborů pro příští akademický rok. Současně hovořil o důrazu, který se klade na posílení realizace programů v oblasti deficitních aprobací, jako je matematika, přírodopis a informatika.

Těsně před prázdninami se děkan ve své řeči krátce vrátil i k ocenění za nejlepší pedagogické výkony na fakultě, probíhající rekonstrukci, se kterou souvisí chystaná výuka v náhradních prostorách v Hanáckých kasárnách. Hovořil i o změnách, které vycházejí z nového vysokoškolského zákona. Informoval dále o přípravě rozpočtu, jehož projednávání se na fakultě patrně uskuteční na konci srpna. Přesný termín však bude jasnější až po jednání AS UP, jenž se tématem dělení příspěvku na jednotlivé součásti UP bude zabývat 30. července.

Akademický senát Pedagogické fakulty Univerzity Palackého schválil výroční zprávu o činnosti a hospodaření, na vědomí vzal harmonogram pro příští akademický rok a mimo jiné také nominoval docenta Jaroslava Valu do Etické komise UP.

Těsně před letními prázdninami přijal Akademický senát Pedagogické fakulty UP Výroční zprávu o činnosti a hospodaření PdF UP za rok 2024, a to ve znění pozměňovacích návrhů. Informoval o tom, že v předloženém znění schválil per rollam dokument Podmínky přijímacího řízení, jemuž se věnoval na minulém jednání. Jednomyslně kladně se pak senátorky a senátoři PdF UP vyjádřili i k nominaci kandidáta fakulty do Etické komise Univerzity Palackého. Stal se jím docent Jaroslav Vala z katedry českého jazyka.

Během červnového jednání vzal AS PdF UP na vědomí i Harmonogram akademického roku 2025/2026, s tím že jej s ohledem na probíhající rekonstrukci na fakultě nastavuje zvlášť na zimní a letní semestr. Shodně na vědomí pak senátoři a senátorky vzali i harmonogram zápisu předmětů na PdF UP do IS STAG v akademickém roce 2025/2026.

Děkan pedagogické fakulty Vojtech Regec hovořil v rámci jednání také o výzvě, společenské poptávce, která doputovala na pedagogické fakulty a která se vztahuje k pětiprocentnímu navýšení přijatých studentů učitelských oborů pro příští akademický rok. Současně hovořil o důrazu, který se klade na posílení realizace programů v oblasti deficitních aprobací, jako je matematika, přírodopis a informatika.

Těsně před prázdninami se děkan ve své řeči krátce vrátil i k ocenění za nejlepší pedagogické výkony na fakultě, probíhající rekonstrukci, se kterou souvisí chystaná výuka v náhradních prostorách v Hanáckých kasárnách. Hovořil i o změnách, které vycházejí z nového vysokoškolského zákona. Informoval dále o přípravě rozpočtu, jehož projednávání se na fakultě patrně uskuteční na konci srpna. Přesný termín však bude jasnější až po jednání AS UP, jenž se tématem dělení příspěvku na jednotlivé součásti UP bude zabývat 30. července.

S desítkami mladých lékařek a lékařů z různých koutů České republiky, Slovenska, ale  i dalších zemí se v uplynulých dnech rozloučila Lékařská fakulta UP. Na promoce ve Slavnostním sále Klášterního Hradiska navázala jako už tradičně méně formální setkání na Teoretických ústavech, kde byli také vyhlášeni nejlepší pedagogové, které čerství absolventi vybrali v hlasování.

Reprezentačními prostory Vojenské nemocnice Olomouc na Klášterním Hradisku zněla hymna Gaudeamus Igitur a létaly promoční čepice po čtyři dny. Své diplomy během nich postupně převzali absolventky a absolventi studijních programů Všeobecné lékařství, Zubní lékařství, jejich anglických variant General Medicine a Dentistry a také programu Veřejné zdravotnictví. „Nečekaly jsme, že tento den někdy opravdu nastane. Ale teď po letech dřiny se můžeme poplácat po ramenou – zvládly jsme to!“ přiznaly v jednom z absolventských projevů zubní lékařky Eliška Surmová a Viktorie Rachůnková.

K pomyslnému plácání po ramenou se gratulacemi připojili i představitelé fakulty a univerzity, před nimiž absolventi skládali promoční slib. Prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová nicméně připomněla, že promocí to nekončí. „Není tečkou, ale čárkou. Začátkem nové kapitoly, ve které se budete dál rozvíjet, vzdělávat, sbírat zkušenosti. Ať už vaše další kroky povedou do praxe a na specializační studium nebo do vědy a výzkumu, přeji vám, ať se vám daří. Ať vás provází radost z práce, zdravá sebedůvěra i pokora před tím, co všechno ještě můžete objevit nebo dokázat,“ popřála mladým lékařkám a lékařům.

Absolventi mohou zůstat ve spojení s univerzitou i po promoci – prostřednictvím Klubu absolventů UP. Více o klubu zde. 

Absolventi si, jak je na lékařské fakultě zvykem, mohli užít nejen slavnostní akty, ale také neformální setkání přímo na Teoretických ústavech. „Z celého srdce vám děkuji, že jsme vás jako učitelé mohli potkávat a učit, že jsme se vzájemně obohacovali a posunovali se, byť ta diskuze někdy byla trošičku náročnější, což k tomu ale patří. Z celého srdce vám přeji, abyste byli úspěšnými lékaři a ať se vám daří i v osobním životě. Lékařská fakulta na vás vždy byla a bude hrdá a budeme velice potěšeni, pokud se někdy vrátíte a znovu se tady potkáme,“ řekl děkan Milan Kolář při přípitku, u kterého na setkání s absolventy Všeobecného a Zubního lékařství nechyběly ani studijní proděkanky Hana Kolářová, Eva Klásková a Iva Voborná.

Cinkání číší pak vystřídal potlesk pro nejlepší pedagogy vzešlé z ankety mezi čerstvými absolventy. Jaromír Vachutka, který převzal pohár za vítězství v kategorii preklinických oborů, si při poděkování vypůjčil k parafrázi slova krále letošního majálesu Petra Fialy, když zároveň pogratuloval absolventům k tomu, že zjistili, že cesta na LF může mít i cíl. „Zůstaňte kolegiální, nasávejte zkušenosti a těším se na budoucí konzilia,“ neskrývala radost Lea Zarivnijová, oceněná v kategorii klinických oborů. Třetí pohár, pro nejlepšího pedagoga Zubního lékařství, obdržel Adam Kovalčík. „Pro mě tato cena znamená opravdu hodně, protože když vy jste před pěti lety tady začínali jako studenti, já začínal učit. Srdečně vám děkuji,“ uvedl.

Během setkání také předseda Spolku mediků LF UP Michal Kropáček předal svému předchůdci Josefu Kořenkovi a dalším členům dřívějšího vedení čestná členství ve spolku jako poděkování za jejich práci, rozvoj spolkových aktivit a studentské komunity na fakultě.

Rozlučka na fakultě pak vyvrcholila před budovou vypuštěním desítek červených, snadno rozložitelných balonků, které na obloze nad Olomoucí symbolicky oznámily, že noví lékaři „vylétají“ do praxe.

V podobném duchu, ovšem bez balonků a s účastí příbuzných a blízkých, se neslo i rozloučení s absolventkami a absolventy anglických studijních programů General Medicine a Dentistry, které se konalo v závěru promočního týdne. Hodně štěstí a úspěchů v další životní etapě zahraničním absovlentům popřáli proděkanka Iva Voborná, proděkan Milan Raška a také děkan Milan Kolář, který vzápětí převzal – stejně jako vloni – pohár pro nejlepšího učitele v preklinických oborech. V kategorii klinických disciplín absolventi v hlasování zvolili jako nejlepšího Jiřího Orsága a u zubařů bodoval Tomáš Kovalský.

Nejlepší pedagogové LF UP podle absolventských ročníků:

Všeobecné lékařství – teoretické a preklinické obory:

Jaromír Vachutka, Ústav lékařské biofyziky a CENTESIMO

Všeobecné lékařství – klinické obory:

Lea Zarivnijová, II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická

Zubní lékařství:

Adam Kovalčík, Klinika zubního lékařství

General Medicine – Preclinical Courses:

Milan Kolář, Ústav mikrobiologie

General Medicine – Clinical Courses:

Jiří Orság, III. interní klinika – nefrologická, revmatologická a endokrinologická

Dentistry:

Tomáš Kovalský, Klinika zubního lékařství

S desítkami mladých lékařek a lékařů z různých koutů České republiky, Slovenska, ale  i dalších zemí se v uplynulých dnech rozloučila Lékařská fakulta UP. Na promoce ve Slavnostním sále Klášterního Hradiska navázala jako už tradičně méně formální setkání na Teoretických ústavech, kde byli také vyhlášeni nejlepší pedagogové, které čerství absolventi vybrali v hlasování.

Reprezentačními prostory Vojenské nemocnice Olomouc na Klášterním Hradisku zněla hymna Gaudeamus Igitur a létaly promoční čepice po čtyři dny. Své diplomy během nich postupně převzali absolventky a absolventi studijních programů Všeobecné lékařství, Zubní lékařství, jejich anglických variant General Medicine a Dentistry a také programu Veřejné zdravotnictví. „Nečekaly jsme, že tento den někdy opravdu nastane. Ale teď po letech dřiny se můžeme poplácat po ramenou – zvládly jsme to!“ přiznaly v jednom z absolventských projevů zubní lékařky Eliška Surmová a Viktorie Rachůnková.

K pomyslnému plácání po ramenou se gratulacemi připojili i představitelé fakulty a univerzity, před nimiž absolventi skládali promoční slib. Prorektorka pro studium a celoživotní vzdělávání Jitka Petrová nicméně připomněla, že promocí to nekončí. „Není tečkou, ale čárkou. Začátkem nové kapitoly, ve které se budete dál rozvíjet, vzdělávat, sbírat zkušenosti. Ať už vaše další kroky povedou do praxe a na specializační studium nebo do vědy a výzkumu, přeji vám, ať se vám daří. Ať vás provází radost z práce, zdravá sebedůvěra i pokora před tím, co všechno ještě můžete objevit nebo dokázat,“ popřála mladým lékařkám a lékařům.

Absolventi mohou zůstat ve spojení s univerzitou i po promoci – prostřednictvím Klubu absolventů UP. Více o klubu zde. 

Absolventi si, jak je na lékařské fakultě zvykem, mohli užít nejen slavnostní akty, ale také neformální setkání přímo na Teoretických ústavech. „Z celého srdce vám děkuji, že jsme vás jako učitelé mohli potkávat a učit, že jsme se vzájemně obohacovali a posunovali se, byť ta diskuze někdy byla trošičku náročnější, což k tomu ale patří. Z celého srdce vám přeji, abyste byli úspěšnými lékaři a ať se vám daří i v osobním životě. Lékařská fakulta na vás vždy byla a bude hrdá a budeme velice potěšeni, pokud se někdy vrátíte a znovu se tady potkáme,“ řekl děkan Milan Kolář při přípitku, u kterého na setkání s absolventy Všeobecného a Zubního lékařství nechyběly ani studijní proděkanky Hana Kolářová, Eva Klásková a Iva Voborná.

Cinkání číší pak vystřídal potlesk pro nejlepší pedagogy vzešlé z ankety mezi čerstvými absolventy. Jaromír Vachutka, který převzal pohár za vítězství v kategorii preklinických oborů, si při poděkování vypůjčil k parafrázi slova krále letošního majálesu Petra Fialy, když zároveň pogratuloval absolventům k tomu, že zjistili, že cesta na LF může mít i cíl. „Zůstaňte kolegiální, nasávejte zkušenosti a těším se na budoucí konzilia,“ neskrývala radost Lea Zarivnijová, oceněná v kategorii klinických oborů. Třetí pohár, pro nejlepšího pedagoga Zubního lékařství, obdržel Adam Kovalčík. „Pro mě tato cena znamená opravdu hodně, protože když vy jste před pěti lety tady začínali jako studenti, já začínal učit. Srdečně vám děkuji,“ uvedl.

Během setkání také předseda Spolku mediků LF UP Michal Kropáček předal svému předchůdci Josefu Kořenkovi a dalším členům dřívějšího vedení čestná členství ve spolku jako poděkování za jejich práci, rozvoj spolkových aktivit a studentské komunity na fakultě.

Rozlučka na fakultě pak vyvrcholila před budovou vypuštěním desítek červených, snadno rozložitelných balonků, které na obloze nad Olomoucí symbolicky oznámily, že noví lékaři „vylétají“ do praxe.

V podobném duchu, ovšem bez balonků a s účastí příbuzných a blízkých, se neslo i rozloučení s absolventkami a absolventy anglických studijních programů General Medicine a Dentistry, které se konalo v závěru promočního týdne. Hodně štěstí a úspěchů v další životní etapě zahraničním absovlentům popřáli proděkanka Iva Voborná, proděkan Milan Raška a také děkan Milan Kolář, který vzápětí převzal – stejně jako vloni – pohár pro nejlepšího učitele v preklinických oborech. V kategorii klinických disciplín absolventi v hlasování zvolili jako nejlepšího Jiřího Orsága a u zubařů bodoval Tomáš Kovalský.

Nejlepší pedagogové LF UP podle absolventských ročníků:

Všeobecné lékařství – teoretické a preklinické obory:

Jaromír Vachutka, Ústav lékařské biofyziky a CENTESIMO

Všeobecné lékařství – klinické obory:

Lea Zarivnijová, II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická

Zubní lékařství:

Adam Kovalčík, Klinika zubního lékařství

General Medicine – Preclinical Courses:

Milan Kolář, Ústav mikrobiologie

General Medicine – Clinical Courses:

Jiří Orság, III. interní klinika – nefrologická, revmatologická a endokrinologická

Dentistry:

Tomáš Kovalský, Klinika zubního lékařství