Agregátor zdrojů

Nedávno vydanou anglickou verzi Velmi špatných pohádek, příběhů pro všechny příliš hodné a nerozhodné dospělé, představí autorka Marta Sýkorová z Cyrilometodějské teologické fakulty UP během křtů v Bruselu a Olomouci. Jak je pro projekt, jehož je kniha součástí, charakteristické, obě události budou interaktivní a protknuté improvizací.

Slavnostní uvedení knihy Not So Fair Fairy Tales v Bruselu se uskuteční v neděli 22. listopadu od 18 hodin v uměleckém centru Cellule 133a. „Mám nepopsatelnou radost, že se podařilo křest mé knihy v Bruselu připravit. Během večera dojde na autorské čtení, hudební a taneční improvizaci na motivy pohádek a také koncert česko-bruselské kapely Purple Lashes, kterou jsme založili společně s kamarádkou, zpěvačkou a tanečnicí Apolline Borne a hudebníkem Pavlem Jungem,“ přiblížila Marta Sýkorová.

Podobně bude koncipované i olomoucké uvedení knihy ve čtvrtek 3. prosince v 18 hodin u kapucínů na Dolním náměstí. „Večerem v češtině i angličtině provedou slamerka Babet Prášilová a improvizátor Daniel Kunz ze souboru OLIVY, zahraje Ester Gerson s kapelou a návštěvníci si jednu Velmi špatnou pohádku prožijí na vlastní kůži. Chybět nebude ani dražba vzácného výtisku, se kterým se žonglovalo a který byl pro vyšší účely máčen v Moravě," dodala autorka.

Velmi špatné pohádky jsou souborem osmi původních příběhů o sebedestruktivním chování, jako je potlačování vlastních potřeb či neschopnost říci ne. Pohádkový svět Marta Sýkorová, která se na Institutu sociálního zdraví (OUSHI) CMTF UP věnuje výzkumu vysoké citlivosti a embodimentu, využívá k umocnění negativních důsledků takového chování. Pohádky ale nabízejí i pozitivní konce a doprovázejí je užitečné tipy a otázky motivující ke změně.

Vznik původní české knihy, kterou vydalo nakladatelství Malvern, i anglické verze, kterou na trh  před nedávnem uvedlo Vydavatelství UP a která pohádky otevírá i čtenářům v zahraničí a mezinárodní komunitě v Česku (mj. i prostřednictvím Amazonu), podpořil Nadační fond UP. Kniha je přitom součástí širšího projektu autorky, který se zaměřuje na tzv. ztělesněnou narativitu – propojení příběhu, obrazu a těla jako cesty k tvůrčímu přijetí života.

S Martou Sýkorovou a Velmi špatnými pohádkami se zájemci mohou setkat také ve čtvrtek 19. listopadu, kdy doktorandka CMTF UP bude hostem cyklu Univerzita v kostele Vědecké knihovny v Olomouci. Performance a zážitková přednáška s názvem Zastavte někdo ten veliký lomoz začíná v 17 hodin v Červeném kostele. Více na webu VKOL.

Jak zachytit proměny vztahů mezi aktéry středověkých konfliktů? Co prozradí stylometrie o středověké básni a jak mohou jazykové modely pomoci při čtení historických pramenů? I těmto otázkám se věnoval čtvrtý ročník mezinárodní konference Společenské a humanitní vědy z pohledu Digital Humanities, který se 5. a 6. listopadu uskutečnil na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Uspořádalo jej Centrum pro Digital Humanities in Literature and Book Studies při katedře bohemistiky FF UP.

Dvoudenní setkání přivítalo více než padesát účastníků a účastnic, včetně hostů z evropských pracovišť i z Turecka. Část z nich využila nově zavedenou možnost online účasti. V jedenácti blocích zaznělo šestatřicet příspěvků, na něž navazovaly živé diskuze. Součástí programu byla i posterová sekce.

Mgr. Jacek Bąkowski, Institut polského jazyka, Polská akademie věd, příspěvek „Beyond a Single Measure: Visualizing Collocational Patterns across Measures and Context Windows“.

Významná část příspěvků se zaměřila na využití digitálních technologií při zkoumání historických sítí a vztahů i jejich proměn v čase. Příkladem byla síťová analýza vztahů mezi aktéry moravských markraběcích válek nebo modelování středověkých městských sítí v prostředí nodegoat. Další témata se týkala automatizace a algoritmizace výzkumu, od sběru primárních dat až po jejich interpretaci. Historička architektury Monika Stará na příkladu digitální dokumentace historických staveb a krajiny ukázala, jak mohou moderní technologie doplňovat archivní prameny. Přiblížila také jejich využití při mapování škod způsobených válkou na Ukrajině.

Dr. Artjoms Šeļa a dr. Antonina Martynenko z versologického týmu Ústavu pro českou literaturu AV ČR prezentují výsledky výzkumu zaměřeného na styčné body i rozdíly mezi básněmi a písňovými texty.

Literárněvědné a lingvistické příspěvky představily možnosti stylometrické analýzy středověkých skladeb, využití kvantitativních metod při výzkumu staroslověnských textů i srovnání historických proměn anglicky psané poezie a písňových textů. Pozornost se věnovala také metodám výzkumu dezinformací a falešných zpráv. Šíři programu dokládala i filmovědná témata, například mapování filmových obrazů Istanbulu. Posterová sekce nabídla mimo jiné digitální edici novolatinských dramat a korpus NeoLatDraCor určený k jejich výzkumu.

Výrazné místo v programu zaujala také umělá inteligence. Diskutovalo se například o tom, jak formulace zadání ovlivňuje analýzu historických dokumentů, jak jazykové modely pracují se zdvořilostí v různých jazycích nebo jak AI využívají čeští nakladatelé.

Dr. Lenka Pořízková (KB FF UP) a PhDr. Jiřina Šmejkalová, CSc. (ÚISK FF UK) a jejich unikátní výzkum zaměřený na otázku využívání AI u českých nakladatelů.

„Za všechny bych jmenoval velice zajímavý projekt Josefa Šlerky, který jeho uživatelům ukazuje rozhodovací procesy při generování textu pomocí velkých jazykových modelů či inovativnost slovních spojení na pozadí probabilistických výpočtů,“ uvedl Richard Změlík z katedry bohemistiky.

K úspěšnému průběhu konference přispěli také mladí členové akademické obce. „Děkujeme doktorandům a studentům, kteří pomáhali s organizací na místě i s online připojením hostů. Poděkování patří také katedře bohemistiky, která nám pro oba dny poskytla zázemí,“ doplnil spoluorganizátor konference Vladimír P. Polách.

Organizační tým, jehož členem je také Miroslav Vepřek, již připravuje pátý ročník, který by se měl uskutečnit opět na přelomu října a listopadu. Organizátoři na něj už nyní zvou všechny zájemce o využití digitálních metod v humanitních a společenských vědách.

Jak zachytit proměny vztahů mezi aktéry středověkých konfliktů? Co prozradí stylometrie o středověké básni a jak mohou jazykové modely pomoci při čtení historických pramenů? I těmto otázkám se věnoval čtvrtý ročník mezinárodní konference Společenské a humanitní vědy z pohledu Digital Humanities, který se 5. a 6. listopadu uskutečnil na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Uspořádalo jej Centrum pro Digital Humanities in Literature and Book Studies při katedře bohemistiky FF UP.

Dvoudenní setkání přivítalo více než padesát účastníků a účastnic, včetně hostů z evropských pracovišť i z Turecka. Část z nich využila nově zavedenou možnost online účasti. V jedenácti blocích zaznělo šestatřicet příspěvků, na něž navazovaly živé diskuze. Součástí programu byla i posterová sekce.

Mgr. Jacek Bąkowski, Institut polského jazyka, Polská akademie věd, příspěvek „Beyond a Single Measure: Visualizing Collocational Patterns across Measures and Context Windows“.

Významná část příspěvků se zaměřila na využití digitálních technologií při zkoumání historických sítí a vztahů i jejich proměn v čase. Příkladem byla síťová analýza vztahů mezi aktéry moravských markraběcích válek nebo modelování středověkých městských sítí v prostředí nodegoat. Další témata se týkala automatizace a algoritmizace výzkumu, od sběru primárních dat až po jejich interpretaci. Historička architektury Monika Stará na příkladu digitální dokumentace historických staveb a krajiny ukázala, jak mohou moderní technologie doplňovat archivní prameny. Přiblížila také jejich využití při mapování škod způsobených válkou na Ukrajině.

Dr. Artjoms Šeļa a dr. Antonina Martynenko z versologického týmu Ústavu pro českou literaturu AV ČR prezentují výsledky výzkumu zaměřeného na styčné body i rozdíly mezi básněmi a písňovými texty.

Literárněvědné a lingvistické příspěvky představily možnosti stylometrické analýzy středověkých skladeb, využití kvantitativních metod při výzkumu staroslověnských textů i srovnání historických proměn anglicky psané poezie a písňových textů. Pozornost se věnovala také metodám výzkumu dezinformací a falešných zpráv. Šíři programu dokládala i filmovědná témata, například mapování filmových obrazů Istanbulu. Posterová sekce nabídla mimo jiné digitální edici novolatinských dramat a korpus NeoLatDraCor určený k jejich výzkumu.

Výrazné místo v programu zaujala také umělá inteligence. Diskutovalo se například o tom, jak formulace zadání ovlivňuje analýzu historických dokumentů, jak jazykové modely pracují se zdvořilostí v různých jazycích nebo jak AI využívají čeští nakladatelé.

Dr. Lenka Pořízková (KB FF UP) a PhDr. Jiřina Šmejkalová, CSc. (ÚISK FF UK) a jejich unikátní výzkum zaměřený na otázku využívání AI u českých nakladatelů.

„Za všechny bych jmenoval velice zajímavý projekt Josefa Šlerky, který jeho uživatelům ukazuje rozhodovací procesy při generování textu pomocí velkých jazykových modelů či inovativnost slovních spojení na pozadí probabilistických výpočtů,“ uvedl Richard Změlík z katedry bohemistiky.

K úspěšnému průběhu konference přispěli také mladí členové akademické obce. „Děkujeme doktorandům a studentům, kteří pomáhali s organizací na místě i s online připojením hostů. Poděkování patří také katedře bohemistiky, která nám pro oba dny poskytla zázemí,“ doplnil spoluorganizátor konference Vladimír P. Polách.

Organizační tým, jehož členem je také Miroslav Vepřek, již připravuje pátý ročník, který by se měl uskutečnit opět na přelomu října a listopadu. Organizátoři na něj už nyní zvou všechny zájemce o využití digitálních metod v humanitních a společenských vědách.

Bakterie, které na svém povrchu nesou bílkovinu blokující jeden ze zánětlivých signálů, mohou nabídnout novou cestu k ovlivnění střevního zánětu. Tým vědců z Biotechnologického ústavu AV ČR a Lékařské fakulty UP to ověřil na myším modelu kolitidy. Upravené bakterie podávané v potravě zmírnily projevy experimentálně vyvolaného střevního zánětu. Výsledky zveřejnil časopis Drug Delivery. Preklinický výzkum zatím nebyl ověřen u pacientů.

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida patří mezi chronická zánětlivá onemocnění střev, při nichž imunitní reakce poškozuje střevní tkáň. Důležitou roli v tomto procesu hraje interleukin 23, zkráceně IL-23. To je bílkovina, pomocí které mezi sebou komunikují buňky imunitního systému. Její nadměrná aktivita přispívá k pokračování zánětu. Blokování tohoto signálu je proto jedním z cílů léčby.

Vědci nyní zkoumali, zda lze do tohoto procesu zasáhnout pomocí malých vazebných proteinů a dopravit je do střeva prostřednictvím Lactococcus lactis, bakterie mléčného kvašení využívané při výrobě mléčných výrobků. Vybraný kmen bakterie střevo trvale neosídluje, a proto mohou bakteriální buňky sloužit jako dočasní výrobci a nosiči účinných bílkovin. Pro potřeby výzkumu je vědci geneticky upravili tak, aby na svém povrchu nesly bílkovinu blokující zánětlivý signál.

Blokování zánětlivého signálu dvěma způsoby

Ve studii tým uvedl, že porovnal dva proteiny. První, označený ILP317, se váže přímo na IL-23. Druhý, REX115, cílí na jeho receptor, tedy místo na buňce, které tento signál přijímá. Oba tak zasahují do stejné signální dráhy, každý však jiným způsobem.

Pro možnost ústního podání vědci připravili bakterie, které příslušný protein vytvářejí a vystavují na svém povrchu. Upravené bakterie smíchali s bílým jogurtem a touto směsí pokryli běžné krmivo pro myši. Souběžně sledovali také účinek samotných proteinů podávaných injekčně do břišní dutiny.

Ověřili přitom, že bakterie mléčného kvašení dokážou přežít průchod trávicím traktem a že na svém povrchu i poté nesou testované proteiny. „To je pro tento způsob dopravy důležité, protože kyselé prostředí žaludku často poškozuje strukturu bílkovin, a tím ztrácejí svou požadovanou vazebnou a blokační funkci,“ vysvětluje Petr Malý z Biotechnologického ústavu AV ČR, který se na studii podílel.

Menší zánět i poškození střevní tkáně

Účinek vědci sledovali ve dvou odlišných myších modelech chemicky vyvolaného zánětu tlustého střeva. Hodnotili například úbytek hmotnosti, konzistenci stolice, krvácení a celkové zkrácení zánětlivého tlustého střeva. Vyšetřovali také architekturu střevní tkáně a změny související se zánětlivou reakcí, například počet infiltrujících buněk. Bakterie podávali myším několik dní před vyvoláním zánětu i v jeho průběhu.

Samotné proteiny při injekčním podání zmírnily závažnost onemocnění. V potravě se lépe osvědčily bakterie nesoucí protein ILP317. Jejich účinek se projevil v obou modelech. V jednom například omezily zkrácení tlustého střeva a hromadění zánětlivých buněk v jeho tkáni. Ve druhém zmírnily příznaky onemocnění i poškození střevní sliznice. Účinky bakterií s proteinem REX115 byly v několika sledovaných ukazatelích méně výrazné.

Možnost pro další vývoj léčby

Výhodou zkoumaného přístupu by mohlo být místní působení přímo ve střevě. Podle autorů studie by mohlo omezit zásahy do imunitních procesů v jiných částech těla. Zda se tato předpokládaná výhoda potvrdí i při léčbě lidí, musí prokázat další výzkum.

Dosavadní výsledky pocházejí ze dvou typů myších modelů kolitidy, které navozují příznaky akutní nebo chronické formy lidského onemocnění. „Před případným využitím u pacientů je třeba ověřit dlouhodobou účinnost a bezpečnost, vhodné dávkování i vlastnosti geneticky upravených bakterií v lidském trávicím traktu,“ říká Leona Rašková Kafková z Ústavu imunologie LF UP.

Testované kmeny s proteiny ILP317 a REX115 dosud neprošly klinickým zkoušením.

Společná práce českých a slovinských týmů

Zveřejněná studie je příkladem mezioborové mezinárodní spolupráce. Blokační proteiny vyvinul a charakterizoval tým Petra Malého v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV, geny těchto proteinů použil tým Aleše Berlece z Institutu Jožefa Stefana a Univerzity v Lublani ke genetické úpravě bakteriálního kmene Lactococcus lactis a jejich následné charakterizaci. Jednotlivé kmeny bakterií produkujících dané proteinové blokátory byly předány týmu Milana Rašky z Ústavu imunologie LF UP k vývoji metodiky a funkčnímu ověření navrženého preventivně terapeutického postupu na dvou typech myších modelů experimentálně indukované kolitidy.

Na projektu spolupracovali také vědci z Fakultní nemocnice Ostrava a Ostravské univerzity. Projekt podpořila Grantová agentura České republiky.

Bakterie, které na svém povrchu nesou bílkovinu blokující jeden ze zánětlivých signálů, mohou nabídnout novou cestu k ovlivnění střevního zánětu. Tým vědců z Biotechnologického ústavu AV ČR a Lékařské fakulty UP to ověřil na myším modelu kolitidy. Upravené bakterie podávané v potravě zmírnily projevy experimentálně vyvolaného střevního zánětu. Výsledky zveřejnil časopis Drug Delivery. Preklinický výzkum zatím nebyl ověřen u pacientů.

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida patří mezi chronická zánětlivá onemocnění střev, při nichž imunitní reakce poškozuje střevní tkáň. Důležitou roli v tomto procesu hraje interleukin 23, zkráceně IL-23. To je bílkovina, pomocí které mezi sebou komunikují buňky imunitního systému. Její nadměrná aktivita přispívá k pokračování zánětu. Blokování tohoto signálu je proto jedním z cílů léčby.

Vědci nyní zkoumali, zda lze do tohoto procesu zasáhnout pomocí malých vazebných proteinů a dopravit je do střeva prostřednictvím Lactococcus lactis, bakterie mléčného kvašení využívané při výrobě mléčných výrobků. Vybraný kmen bakterie střevo trvale neosídluje, a proto mohou bakteriální buňky sloužit jako dočasní výrobci a nosiči účinných bílkovin. Pro potřeby výzkumu je vědci geneticky upravili tak, aby na svém povrchu nesly bílkovinu blokující zánětlivý signál.

Blokování zánětlivého signálu dvěma způsoby

Ve studii tým uvedl, že porovnal dva proteiny. První, označený ILP317, se váže přímo na IL-23. Druhý, REX115, cílí na jeho receptor, tedy místo na buňce, které tento signál přijímá. Oba tak zasahují do stejné signální dráhy, každý však jiným způsobem.

Pro možnost ústního podání vědci připravili bakterie, které příslušný protein vytvářejí a vystavují na svém povrchu. Upravené bakterie smíchali s bílým jogurtem a touto směsí pokryli běžné krmivo pro myši. Souběžně sledovali také účinek samotných proteinů podávaných injekčně do břišní dutiny.

Ověřili přitom, že bakterie mléčného kvašení dokážou přežít průchod trávicím traktem a že na svém povrchu i poté nesou testované proteiny. „To je pro tento způsob dopravy důležité, protože kyselé prostředí žaludku často poškozuje strukturu bílkovin, a tím ztrácejí svou požadovanou vazebnou a blokační funkci,“ vysvětluje Petr Malý z Biotechnologického ústavu AV ČR, který se na studii podílel.

Menší zánět i poškození střevní tkáně

Účinek vědci sledovali ve dvou odlišných myších modelech chemicky vyvolaného zánětu tlustého střeva. Hodnotili například úbytek hmotnosti, konzistenci stolice, krvácení a celkové zkrácení zánětlivého tlustého střeva. Vyšetřovali také architekturu střevní tkáně a změny související se zánětlivou reakcí, například počet infiltrujících buněk. Bakterie podávali myším několik dní před vyvoláním zánětu i v jeho průběhu.

Samotné proteiny při injekčním podání zmírnily závažnost onemocnění. V potravě se lépe osvědčily bakterie nesoucí protein ILP317. Jejich účinek se projevil v obou modelech. V jednom například omezily zkrácení tlustého střeva a hromadění zánětlivých buněk v jeho tkáni. Ve druhém zmírnily příznaky onemocnění i poškození střevní sliznice. Účinky bakterií s proteinem REX115 byly v několika sledovaných ukazatelích méně výrazné.

Možnost pro další vývoj léčby

Výhodou zkoumaného přístupu by mohlo být místní působení přímo ve střevě. Podle autorů studie by mohlo omezit zásahy do imunitních procesů v jiných částech těla. Zda se tato předpokládaná výhoda potvrdí i při léčbě lidí, musí prokázat další výzkum.

Dosavadní výsledky pocházejí ze dvou typů myších modelů kolitidy, které navozují příznaky akutní nebo chronické formy lidského onemocnění. „Před případným využitím u pacientů je třeba ověřit dlouhodobou účinnost a bezpečnost, vhodné dávkování i vlastnosti geneticky upravených bakterií v lidském trávicím traktu,“ říká Leona Rašková Kafková z Ústavu imunologie LF UP.

Testované kmeny s proteiny ILP317 a REX115 dosud neprošly klinickým zkoušením.

Společná práce českých a slovinských týmů

Zveřejněná studie je příkladem mezioborové mezinárodní spolupráce. Blokační proteiny vyvinul a charakterizoval tým Petra Malého v Biotechnologickém ústavu AV ČR v centru BIOCEV, geny těchto proteinů použil tým Aleše Berlece z Institutu Jožefa Stefana a Univerzity v Lublani ke genetické úpravě bakteriálního kmene Lactococcus lactis a jejich následné charakterizaci. Jednotlivé kmeny bakterií produkujících dané proteinové blokátory byly předány týmu Milana Rašky z Ústavu imunologie LF UP k vývoji metodiky a funkčnímu ověření navrženého preventivně terapeutického postupu na dvou typech myších modelů experimentálně indukované kolitidy.

Na projektu spolupracovali také vědci z Fakultní nemocnice Ostrava a Ostravské univerzity. Projekt podpořila Grantová agentura České republiky.

Deep underground in South Dakota, crews have begun assembling the cryostats for the far detectors of the DUNE experiment. Teams from Fermilab, CERN and SURF are building giant tanks for liquid argon, in which scientists will detect neutrino interactions. Their goal is to learn how the Universe evolved after the Big Bang and why it is dominated by matter. The Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU) plays a major role in the experiment.

Hluboko pod zemí v Jižní Dakotě začala montáž kryostatů pro vzdálené detektory experimentu DUNE. Technici z Fermilabu, CERN a laboratoře SURF stavějí obří nádrže na kapalný argon, v němž budou vědci zaznamenávat interakce neutrin. Chtějí tak zjistit, jak se vesmír vyvíjel po velkém třesku a proč v něm převládá hmota. Na experimentu se významně podílí i Fyzikální ústav AV ČR.

Akademický senát Univerzity Palackého schválil na svém listopadovém zasedání rozpočet univerzity na rok 2026 a střednědobý rozpočtový výhled na následující dva roky. Senátorky a senátoři rozhodli také o zastoupení UP v Radě vysokých škol a souhlasili se jmenováním nového člena Vědecké rady UP. Věnovali se rovněž připravovanému zákonu o vysokých školách, k jehož navrhované podobě přijali kritické usnesení.

Univerzita Palackého letos hospodaří s rozpočtem ve výši 3,2 miliardy korun. Akademický senát UP jej schválil v podobě předložené rektorem Michaelem Kohajdou, a to na základě doporučujícího stanoviska své ekonomické komise. Rozpočet je sestaven jako mírně přebytkový.

Schválení rozpočtu završilo několikaměsíční proces jeho přípravy. Již v červnu senát projednal metodický pokyn rektora k účelnému využívání příspěvku a dotací pro rok 2026, v září pak schválil jejich rozdělení mezi centrální prostředky a jednotlivé součásti univerzity. Na tomto základě následně sestavovaly své rozpočty fakulty a vysokoškolský ústav. K univerzitnímu rozpočtu se nyní vyjádří Správní rada UP, poté jej univerzita zašle Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Senátorky a senátoři schválili také střednědobý výhled rozpočtu UP na období 2027–2028, a to ve znění pozměňovacího návrhu rektora. Dokument, který univerzity připravují v souladu se zákonnými požadavky, představuje rámec pro plánování hospodaření v následujících letech.

V návaznosti na jeho schválení přijal senát na doporučení své ekonomické komise také usnesení týkající se přípravy rozpočtových dokumentů v následujících letech. Vedení univerzity v něm požádal zejména o větší přehlednost a transparentnost rozpočtových podkladů, sjednocení jejich struktury umožňující meziroční srovnání a jasnější vykazování prostředků z programu PROPOST. Budoucí rozpočty by měly obsahovat také aktuální stavy univerzitních fondů, předpokládané čerpání jejich prostředků a informace o plánovaném využití úrokových výnosů. Střednědobý výhled by měl navíc zahrnovat rámcový odhad nákladů a vyčíslení hlavních ekonomických rizik.

Univerzita má nové zástupce v Radě vysokých škol

Dalším bodem listopadového jednání byla volba zástupců Univerzity Palackého do Rady vysokých škol (RVŠ) pro funkční období 2027–2029. Univerzitu budou v tomto grémiu zastupovat Irena Smolová z přírodovědecké fakulty a Jiří Langer z pedagogické fakulty.

Akademický senát schválil rovněž zástupce jednotlivých fakult. Za Cyrilometodějskou teologickou fakultu bude v RVŠ působit Marcela Roubalová, za fakultu tělesné kultury Zbyněk Svozil, za lékařskou fakultu Hana Kolářová, za fakultu zdravotnických věd Ondřej Machaczka, za přírodovědeckou fakultu Tomáš Opatrný, za pedagogickou fakultu Kateřina Vitásková, za filozofickou fakultu Jan Jeništa a za právnickou fakultu Renáta Šínová.

Studenty Univerzity Palackého bude v RVŠ zastupovat Tereza Marková z lékařské fakulty, jejím náhradníkem se stal Radek Kučera z fakulty zdravotnických věd. 

Senát zároveň souhlasil se jmenováním docenta Rastislava Maďara členem Vědecké rady UP pro oblast všeobecného a zubního lékařství. Ve vědecké radě nahradí profesora Petra Widimského, který své členství na vlastní žádost ukončil.

Senát vyjádřil znepokojení nad připravovaným vysokoškolským zákonem

Senátorky a senátoři se během jednání věnovali také připravovanému věcnému záměru nového zákona o vysokých školách. S jeho dosavadní podobou a diskutovanými změnami je seznámil senátor Jiří Langer. Upozornil mimo jiné na návrhy týkající se financování vysokých škol, akreditací a akademických funkcí, především však na chystané změny v řízení vysokých škol.

Právě ty podle něj vyvolávají největší obavy. Diskuze se týká zejména přerozdělení kompetencí mezi akademickými orgány a možného oslabení akademické samosprávy.

Akademický senát UP po debatě jednomyslně přijal usnesení, v němž vyjádřil výrazné znepokojení nad navrhovanými změnami v oblasti řízení vysokých škol a jejich součástí. Kritizuje zejména možné oslabení účasti zástupců akademické obce na rozhodování, absenci studentů a neúměrné posílení vlivu externích aktérů na správu vysokých škol. Takové změny podle senátu představují významná rizika, včetně možné politizace českého vysokého školství.

Senát proto vyzval akademickou obec Univerzity Palackého i její zástupce v reprezentacích vysokých škol, aby v dalších fázích přípravy zákona důsledně hájili akademickou samosprávu a nezávislost českých vysokých škol.

Příští zasedání Akademického senátu UP se uskuteční 11. prosince. Seznam přijatých usnesení zde.  Více o AS UP zde. 

Akademický senát Univerzity Palackého schválil na svém listopadovém zasedání rozpočet univerzity na rok 2026 a střednědobý rozpočtový výhled na následující dva roky. Senátorky a senátoři rozhodli také o zastoupení UP v Radě vysokých škol a souhlasili se jmenováním nového člena Vědecké rady UP. Věnovali se rovněž připravovanému zákonu o vysokých školách, k jehož navrhované podobě přijali kritické usnesení.

Univerzita Palackého letos hospodaří s rozpočtem ve výši 3,2 miliardy korun. Akademický senát UP jej schválil v podobě předložené rektorem Michaelem Kohajdou, a to na základě doporučujícího stanoviska své ekonomické komise. Rozpočet je sestaven jako mírně přebytkový.

Schválení rozpočtu završilo několikaměsíční proces jeho přípravy. Již v červnu senát projednal metodický pokyn rektora k účelnému využívání příspěvku a dotací pro rok 2026, v září pak schválil jejich rozdělení mezi centrální prostředky a jednotlivé součásti univerzity. Na tomto základě následně sestavovaly své rozpočty fakulty a vysokoškolský ústav. K univerzitnímu rozpočtu se nyní vyjádří Správní rada UP, poté jej univerzita zašle Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Senátorky a senátoři schválili také střednědobý výhled rozpočtu UP na období 2027–2028, a to ve znění pozměňovacího návrhu rektora. Dokument, který univerzity připravují v souladu se zákonnými požadavky, představuje rámec pro plánování hospodaření v následujících letech.

V návaznosti na jeho schválení přijal senát na doporučení své ekonomické komise také usnesení týkající se přípravy rozpočtových dokumentů v následujících letech. Vedení univerzity v něm požádal zejména o větší přehlednost a transparentnost rozpočtových podkladů, sjednocení jejich struktury umožňující meziroční srovnání a jasnější vykazování prostředků z programu PROPOST. Budoucí rozpočty by měly obsahovat také aktuální stavy univerzitních fondů, předpokládané čerpání jejich prostředků a informace o plánovaném využití úrokových výnosů. Střednědobý výhled by měl navíc zahrnovat rámcový odhad nákladů a vyčíslení hlavních ekonomických rizik.

Univerzita má nové zástupce v Radě vysokých škol

Dalším bodem listopadového jednání byla volba zástupců Univerzity Palackého do Rady vysokých škol (RVŠ) pro funkční období 2027–2029. Univerzitu budou v tomto grémiu zastupovat Irena Smolová z přírodovědecké fakulty a Jiří Langer z pedagogické fakulty.

Akademický senát schválil rovněž zástupce jednotlivých fakult. Za Cyrilometodějskou teologickou fakultu bude v RVŠ působit Marcela Roubalová, za fakultu tělesné kultury Zbyněk Svozil, za lékařskou fakultu Hana Kolářová, za fakultu zdravotnických věd Ondřej Machaczka, za přírodovědeckou fakultu Tomáš Opatrný, za pedagogickou fakultu Kateřina Vitásková, za filozofickou fakultu Jan Jeništa a za právnickou fakultu Renáta Šínová.

Studenty Univerzity Palackého bude v RVŠ zastupovat Tereza Marková z lékařské fakulty, jejím náhradníkem se stal Radek Kučera z fakulty zdravotnických věd. 

Senát zároveň souhlasil se jmenováním docenta Rastislava Maďara členem Vědecké rady UP pro oblast všeobecného a zubního lékařství. Ve vědecké radě nahradí profesora Petra Widimského, který své členství na vlastní žádost ukončil.

Senát vyjádřil znepokojení nad připravovaným vysokoškolským zákonem

Senátorky a senátoři se během jednání věnovali také připravovanému věcnému záměru nového zákona o vysokých školách. S jeho dosavadní podobou a diskutovanými změnami je seznámil senátor Jiří Langer. Upozornil mimo jiné na návrhy týkající se financování vysokých škol, akreditací a akademických funkcí, především však na chystané změny v řízení vysokých škol.

Právě ty podle něj vyvolávají největší obavy. Diskuze se týká zejména přerozdělení kompetencí mezi akademickými orgány a možného oslabení akademické samosprávy.

Akademický senát UP po debatě jednomyslně přijal usnesení, v němž vyjádřil výrazné znepokojení nad navrhovanými změnami v oblasti řízení vysokých škol a jejich součástí. Kritizuje zejména možné oslabení účasti zástupců akademické obce na rozhodování, absenci studentů a neúměrné posílení vlivu externích aktérů na správu vysokých škol. Takové změny podle senátu představují významná rizika, včetně možné politizace českého vysokého školství.

Senát proto vyzval akademickou obec Univerzity Palackého i její zástupce v reprezentacích vysokých škol, aby v dalších fázích přípravy zákona důsledně hájili akademickou samosprávu a nezávislost českých vysokých škol.

Příští zasedání Akademického senátu UP se uskuteční 11. prosince. Seznam přijatých usnesení zde.  Více o AS UP zde. 

Kateřina Kaprálová, absolventka magisterského programu Právo a právní věda Právnické fakulty UP, se stala laureátkou Ceny Jana Opletala v kategorii Vysokoškoláci. Uznání získala za zpřístupňování právního vzdělávání a pomoc zranitelným skupinám. Jedno z nejprestižnějších českých studentských a mládežnických ocenění uděluje Studentská komora Rady vysokých škol a spolek Díky, že můžem.

Ceny Jana Opletala každoročně vyzdvihují mladé lidi, kteří svým nasazením pozitivně ovlivňují okolní svět, ať už prostřednictvím studentských iniciativ, dobrovolnictví, vzdělávání nebo občanské angažovanosti.

Kateřinu Kaprálovou, která úspěšně absolvovala olomouckou právnickou fakultu letos v červnu, na ocenění navrhla Tereza Marková, doktorandka Lékařské fakulty UP a předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol. „Kateřina dlouhodobě prosazuje lidská práva, demokratické hodnoty a občanskou angažovanost. Od roku 2020 vede soutěž Středoškolský moot court, která simuluje řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Přibližuje tak středoškolákům a středoškolačkám svobodu projevu, práva menšin, ochranu lidské důstojnosti i další aktuální lidskoprávní témata. Právní vzdělávání chápe jako nástroj posilování aktivního občanství,“ zaznělo v nominaci.

„Cenu vnímám jako ocenění své dosavadní práce, ale zároveň i jako závazek v ní pokračovat. Cena navíc dává příležitost zviditelnit soutěž Středoškolský moot court v nových kruzích, a možná tak pomůže rozšířit okruh zapojených škol a institucí.“ Kateřina Kaprálová

Kateřina Kaprálová působila také ve fakultním programu Street Law, přednášela pro veřejnost v projektech Právo v kostce a UniON a dlouhodobě se angažuje ve Studentské právní poradně při PF UP, nyní už jako supervizorka. Také byla členkou Akademického senátu UP. Vedle vzdělávání se systematicky věnuje pomoci zranitelným skupinám, v minulosti například jako dobrovolnice v době pandemie nebo po vypuknutí války na Ukrajině.

„Cenu vnímám jako ocenění své dosavadní práce, ale zároveň i jako závazek v ní pokračovat. Cena navíc dává příležitost zviditelnit soutěž Středoškolský moot court v nových kruzích, a možná tak pomůže rozšířit okruh zapojených škol a institucí,“ řekla krátce po převzetí pamětní sošky Kateřina Kaprálová. Práce se středoškoláky ji nepřestává bavit. I když už je absolventkou PF UP, soutěž stále vede. „Díky ní mám možnost potkávat se s těmi nejaktivnějšími a nejodhodlanějšími studenty. Pokaždé je inspirativní vidět, jaký pokrok v právních vědomostech a argumentačních dovednostech dokážou udělat za pouhých pár měsíců,“ dodala. Profesně nyní působí jako podniková právnička.

Letošní, v pořadí již 14. ročník soutěže Ceny Jana Opletala, přinesl dosud nejvyšší počet nominací. Organizátoři jich ve třech kategoriích obdrželi celkem 126, a to na 112 různých osobností. „Z letošních nominací je vidět, kolik mladých lidí se vedle školy nebo práce věnuje dobrovolnictví, pomáhá svému okolí a pouští se do řešení problémů, které se jich osobně dotýkají. O většině z nich se přitom běžně nedozvídáme. Chceme ukazovat co nejvíce příběhů, které mohou inspirovat ostatní,“ řekla Bára Stárek, výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem.

Univerzita Palackého má v historii Cen Jana Opletala již dva laureáty. V roce 2021 ocenění získal Michal Nguyen z Filozofické fakulty UP za svou akademickou angažovanost. O dva roky později uspěl Vasyl Kapustej z Právnické fakulty UP za svou aktivní pomoc Ukrajině.

Letošní slavnostní udělování cen se uskutečnilo 11. listopadu v pražské La Fabrice. Záznam je uložen v iVysílání České televize.

Jan Opletal 
Ocenění nese jméno studenta Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace v roce 1939. Jeho pohřeb se stal dalším protestem proti nacistické okupaci a následné události 17. listopadu daly vzniknout Mezinárodnímu dni studentstva. O padesát let později se právě připomínka těchto událostí stala impulzem k sametové revoluci. Ceny Jana Opletala tak připomínají nejen odvahu studentů a studentek v minulosti, ale především význam mladých lidí pro současnou demokratickou společnost.

Kateřina Kaprálová, absolventka magisterského programu Právo a právní věda Právnické fakulty UP, se stala laureátkou Ceny Jana Opletala v kategorii Vysokoškoláci. Uznání získala za zpřístupňování právního vzdělávání a pomoc zranitelným skupinám. Jedno z nejprestižnějších českých studentských a mládežnických ocenění uděluje Studentská komora Rady vysokých škol a spolek Díky, že můžem.

Ceny Jana Opletala každoročně vyzdvihují mladé lidi, kteří svým nasazením pozitivně ovlivňují okolní svět, ať už prostřednictvím studentských iniciativ, dobrovolnictví, vzdělávání nebo občanské angažovanosti.

Kateřinu Kaprálovou, která úspěšně absolvovala olomouckou právnickou fakultu letos v červnu, na ocenění navrhla Tereza Marková, doktorandka Lékařské fakulty UP a předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol. „Kateřina dlouhodobě prosazuje lidská práva, demokratické hodnoty a občanskou angažovanost. Od roku 2020 vede soutěž Středoškolský moot court, která simuluje řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Přibližuje tak středoškolákům a středoškolačkám svobodu projevu, práva menšin, ochranu lidské důstojnosti i další aktuální lidskoprávní témata. Právní vzdělávání chápe jako nástroj posilování aktivního občanství,“ zaznělo v nominaci.

„Cenu vnímám jako ocenění své dosavadní práce, ale zároveň i jako závazek v ní pokračovat. Cena navíc dává příležitost zviditelnit soutěž Středoškolský moot court v nových kruzích, a možná tak pomůže rozšířit okruh zapojených škol a institucí.“ Kateřina Kaprálová

Kateřina Kaprálová působila také ve fakultním programu Street Law, přednášela pro veřejnost v projektech Právo v kostce a UniON a dlouhodobě se angažuje ve Studentské právní poradně při PF UP, nyní už jako supervizorka. Také byla členkou Akademického senátu UP. Vedle vzdělávání se systematicky věnuje pomoci zranitelným skupinám, v minulosti například jako dobrovolnice v době pandemie nebo po vypuknutí války na Ukrajině.

„Cenu vnímám jako ocenění své dosavadní práce, ale zároveň i jako závazek v ní pokračovat. Cena navíc dává příležitost zviditelnit soutěž Středoškolský moot court v nových kruzích, a možná tak pomůže rozšířit okruh zapojených škol a institucí,“ řekla krátce po převzetí pamětní sošky Kateřina Kaprálová. Práce se středoškoláky ji nepřestává bavit. I když už je absolventkou PF UP, soutěž stále vede. „Díky ní mám možnost potkávat se s těmi nejaktivnějšími a nejodhodlanějšími studenty. Pokaždé je inspirativní vidět, jaký pokrok v právních vědomostech a argumentačních dovednostech dokážou udělat za pouhých pár měsíců,“ dodala. Profesně nyní působí jako podniková právnička.

Letošní, v pořadí již 14. ročník soutěže Ceny Jana Opletala, přinesl dosud nejvyšší počet nominací. Organizátoři jich ve třech kategoriích obdrželi celkem 126, a to na 112 různých osobností. „Z letošních nominací je vidět, kolik mladých lidí se vedle školy nebo práce věnuje dobrovolnictví, pomáhá svému okolí a pouští se do řešení problémů, které se jich osobně dotýkají. O většině z nich se přitom běžně nedozvídáme. Chceme ukazovat co nejvíce příběhů, které mohou inspirovat ostatní,“ řekla Bára Stárek, výkonná ředitelka spolku Díky, že můžem.

Univerzita Palackého má v historii Cen Jana Opletala již dva laureáty. V roce 2021 ocenění získal Michal Nguyen z Filozofické fakulty UP za svou akademickou angažovanost. O dva roky později uspěl Vasyl Kapustej z Právnické fakulty UP za svou aktivní pomoc Ukrajině.

Letošní slavnostní udělování cen se uskutečnilo 11. listopadu v pražské La Fabrice. Záznam je uložen v iVysílání České televize.

Jan Opletal 
Ocenění nese jméno studenta Jana Opletala, který byl smrtelně zraněn během protinacistické demonstrace v roce 1939. Jeho pohřeb se stal dalším protestem proti nacistické okupaci a následné události 17. listopadu daly vzniknout Mezinárodnímu dni studentstva. O padesát let později se právě připomínka těchto událostí stala impulzem k sametové revoluci. Ceny Jana Opletala tak připomínají nejen odvahu studentů a studentek v minulosti, ale především význam mladých lidí pro současnou demokratickou společnost.

Šest dosud neznámých druhů žab z čeledi pralesničkovitých (Dendrobatidae) objevili a vědecky popsali v Panamě členové mezinárodního výzkumného týmu pod vedením Milana Veselého z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní časopis Vertebrate Zoology. Jedná se o zástupce rodu Colostethus, který na rozdíl od svých pestrobarevných příbuzných zahrnuje převážně nenápadně zbarvené druhy.

Výzkum ukázal, že žáby, které vědci po desetiletí považovali za příslušníky jediného široce rozšířeného druhu, ve skutečnosti patří k několika samostatným vývojovým liniím příbuzným jinému druhu rodu Colostethus. Jejich odlišnost potvrdily genetické analýzy, porovnání tělesných znaků i hlasových projevů samců. Objev nejen rozšiřuje poznatky o biologické rozmanitosti Střední Ameriky, ale také upozorňuje na význam ochrany tamních přírodních stanovišť.

Přestože se nově popsané druhy na první pohled výrazně podobají, jejich evoluční historie je odlišná. Vědci nové druhy pojmenovali Colostethus bocatoro, Colostethus donosensis, Colostethus kuara, Colostethus portobelensis, Colostethus sanblasensis a Colostethus chucantiensis podle oblastí, kde se vyskytují. Podklady potřebné k jejich vědeckému popisu získali během několika náročných expedic do odlehlých a často obtížně přístupných oblastí Panamy.

„Náš objev zvýšil počet vědecky popsaných druhů rodu Colostethus z jedenácti na sedmnáct,“ uvedl doktorand Tadeáš Venkrbec z katedry zoologie, první autor studie, který se na výzkumu podílel zásadní měrou. Podle Milana Veselého však hlavním cílem nebylo pouze rozšířit seznam známých druhů, ale především objasnit evoluční historii této skupiny obojživelníků, úzce spjatou se složitým geologickým vývojem Panamské šíje, která propojuje Severní a Jižní Ameriku. Zároveň upozornil, že tropické lesy Střední Ameriky pravděpodobně ukrývají řadu dalších dosud neobjevených druhů obojživelníků.

Hlasové projevy žab pomohly vědcům rozlišit jednotlivé druhy

Výzkumníci se zaměřili na žáby, které byly v Panamě dlouhodobě řazeny k druhu Colostethus pratti, původně popsanému z Kolumbie. O jejich skutečné identitě však odborníci pochybovali již několik desetiletí. Taxonomickou nejasnost se podařilo vyřešit až díky propojení genetických analýz, terénního výzkumu a studia hlasových projevů žab. Právě volání samců se ukázalo jako jeden z nejspolehlivějších znaků umožňujících jednotlivé druhy rozlišit. Jejich cvrčivé zvuky se liší délkou, kadencí, frekvencí i počtem tónů. Tyto rozdíly hrají důležitou roli při vzájemném rozpoznávání jedinců během rozmnožování. Přestože jsou si žáby vzhledově velmi podobné, kombinace několika nezávislých výzkumných metod umožnila jejich spolehlivé rozlišení.

Nově popsané druhy obývají různé části Panamy, od západní provincie Bocas del Toro až po horské oblasti Dariénu na hranicích s Kolumbií. Jejich diverzita souvisí s geografickou izolací populací. Horské hřebeny, údolí a nížiny dlouhodobě omezovaly vzájemný kontakt žab, a vytvářely tak podmínky pro postupný vznik samostatných druhů. Podle molekulárních hodin se předkové zkoumaných žab oddělili od svých jihoamerických příbuzných před více než třemi miliony let. K následnému rozrůznění panamských linií pak docházelo během pleistocénu. Studie tak přináší cenné poznatky nejen o evoluci obojživelníků, ale také o významu Panamské šíje pro historické propojení živočišných společenstev Severní a Jižní Ameriky.

Čtyřem novým druhům hrozí vyhynutí

„Všech šest nových druhů má podle současných poznatků poměrně omezené geografické rozšíření. Některé populace obývají pouze malá území, a jsou proto obzvláště citlivé na změny životního prostředí,“ doplnil Milan Veselý z katedry zoologie.

Autoři studie dále upozorňují, že čtyři ze šesti nově popsaných druhů splňují kritéria pro zařazení mezi ohrožené. K definitivnímu vyhodnocení míry jejich ohrožení bude zapotřebí další výzkum, zejména sledování velikosti a vývoje jednotlivých populací. Výsledky však již nyní potvrzují, že poznání skutečné druhové rozmanitosti je nezbytným předpokladem účinné ochrany přírody. Bez znalosti identity a rozšíření jednotlivých druhů totiž nelze spolehlivě vyhodnocovat míru jejich ohrožení ani navrhovat účinná opatření na jejich ochranu.

Na výzkumu se podíleli Tadeáš Venkrbec, Milan Veselý a Dominik Kusý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP společně s kolegy z univerzit v Panamě a Kolumbii. Výsledky jejich spolupráce shrnuje odborná studie „Six new species in the Colostethus latinasus group (Anura: Dendrobatidae) highlight hidden biodiversity in Panama“, která vyšla v prestižním časopise Vertebrate Zoology. Výzkum podpořily mimo jiné interní granty Univerzity Palackého a program Erasmus+, který umožnil akademickou mobilitu mezi Českou republikou a Panamou.

Šest dosud neznámých druhů žab z čeledi pralesničkovitých (Dendrobatidae) objevili a vědecky popsali v Panamě členové mezinárodního výzkumného týmu pod vedením Milana Veselého z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní časopis Vertebrate Zoology. Jedná se o zástupce rodu Colostethus, který na rozdíl od svých pestrobarevných příbuzných zahrnuje převážně nenápadně zbarvené druhy.

Výzkum ukázal, že žáby, které vědci po desetiletí považovali za příslušníky jediného široce rozšířeného druhu, ve skutečnosti patří k několika samostatným vývojovým liniím příbuzným jinému druhu rodu Colostethus. Jejich odlišnost potvrdily genetické analýzy, porovnání tělesných znaků i hlasových projevů samců. Objev nejen rozšiřuje poznatky o biologické rozmanitosti Střední Ameriky, ale také upozorňuje na význam ochrany tamních přírodních stanovišť.

Přestože se nově popsané druhy na první pohled výrazně podobají, jejich evoluční historie je odlišná. Vědci nové druhy pojmenovali Colostethus bocatoro, Colostethus donosensis, Colostethus kuara, Colostethus portobelensis, Colostethus sanblasensis a Colostethus chucantiensis podle oblastí, kde se vyskytují. Podklady potřebné k jejich vědeckému popisu získali během několika náročných expedic do odlehlých a často obtížně přístupných oblastí Panamy.

„Náš objev zvýšil počet vědecky popsaných druhů rodu Colostethus z jedenácti na sedmnáct,“ uvedl doktorand Tadeáš Venkrbec z katedry zoologie, první autor studie, který se na výzkumu podílel zásadní měrou. Podle Milana Veselého však hlavním cílem nebylo pouze rozšířit seznam známých druhů, ale především objasnit evoluční historii této skupiny obojživelníků, úzce spjatou se složitým geologickým vývojem Panamské šíje, která propojuje Severní a Jižní Ameriku. Zároveň upozornil, že tropické lesy Střední Ameriky pravděpodobně ukrývají řadu dalších dosud neobjevených druhů obojživelníků.

Hlasové projevy žab pomohly vědcům rozlišit jednotlivé druhy

Výzkumníci se zaměřili na žáby, které byly v Panamě dlouhodobě řazeny k druhu Colostethus pratti, původně popsanému z Kolumbie. O jejich skutečné identitě však odborníci pochybovali již několik desetiletí. Taxonomickou nejasnost se podařilo vyřešit až díky propojení genetických analýz, terénního výzkumu a studia hlasových projevů žab. Právě volání samců se ukázalo jako jeden z nejspolehlivějších znaků umožňujících jednotlivé druhy rozlišit. Jejich cvrčivé zvuky se liší délkou, kadencí, frekvencí i počtem tónů. Tyto rozdíly hrají důležitou roli při vzájemném rozpoznávání jedinců během rozmnožování. Přestože jsou si žáby vzhledově velmi podobné, kombinace několika nezávislých výzkumných metod umožnila jejich spolehlivé rozlišení.

Nově popsané druhy obývají různé části Panamy, od západní provincie Bocas del Toro až po horské oblasti Dariénu na hranicích s Kolumbií. Jejich diverzita souvisí s geografickou izolací populací. Horské hřebeny, údolí a nížiny dlouhodobě omezovaly vzájemný kontakt žab, a vytvářely tak podmínky pro postupný vznik samostatných druhů. Podle molekulárních hodin se předkové zkoumaných žab oddělili od svých jihoamerických příbuzných před více než třemi miliony let. K následnému rozrůznění panamských linií pak docházelo během pleistocénu. Studie tak přináší cenné poznatky nejen o evoluci obojživelníků, ale také o významu Panamské šíje pro historické propojení živočišných společenstev Severní a Jižní Ameriky.

Čtyřem novým druhům hrozí vyhynutí

„Všech šest nových druhů má podle současných poznatků poměrně omezené geografické rozšíření. Některé populace obývají pouze malá území, a jsou proto obzvláště citlivé na změny životního prostředí,“ doplnil Milan Veselý z katedry zoologie.

Autoři studie dále upozorňují, že čtyři ze šesti nově popsaných druhů splňují kritéria pro zařazení mezi ohrožené. K definitivnímu vyhodnocení míry jejich ohrožení bude zapotřebí další výzkum, zejména sledování velikosti a vývoje jednotlivých populací. Výsledky však již nyní potvrzují, že poznání skutečné druhové rozmanitosti je nezbytným předpokladem účinné ochrany přírody. Bez znalosti identity a rozšíření jednotlivých druhů totiž nelze spolehlivě vyhodnocovat míru jejich ohrožení ani navrhovat účinná opatření na jejich ochranu.

Na výzkumu se podíleli Tadeáš Venkrbec, Milan Veselý a Dominik Kusý z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP společně s kolegy z univerzit v Panamě a Kolumbii. Výsledky jejich spolupráce shrnuje odborná studie „Six new species in the Colostethus latinasus group (Anura: Dendrobatidae) highlight hidden biodiversity in Panama“, která vyšla v prestižním časopise Vertebrate Zoology. Výzkum podpořily mimo jiné interní granty Univerzity Palackého a program Erasmus+, který umožnil akademickou mobilitu mezi Českou republikou a Panamou.

Prostor pro sdílení aktuálních poznatků z výzkumů i zkušeností z praxe nabídla konference Mládež a hodnoty, na níž se sešli odborníci věnující se sociální pedagogice a souvisejícím tématům i studenti a absolventi studijního programu Sociální pedagogika. Dvoudenní událost připravila již pojedenácté katedra křesťanské výchovy Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Spiritualita mladých, well-being, využívání digitálních technologií i bezpečnost na školách, to jsou jen některá z témat, která byla během konference otevřena. Odborné poznatky a výsledky výzkumů doplnily i postřehy a zkušenosti absolventů z praxe. Do připravených diskuzí a workshopů se každý den zapojilo na čtyřicet účastníků.

„Podařilo se navázat na předchozí ročníky, udržet odbornou úroveň i přátelskou atmosféru. Potěšilo mě, když účastníci po skončení říkali, že je zaujala diskuze i milé a vstřícné prostředí konference, že rádi přijedou znovu a moc rádi o konferenci řeknou dalším. Také mě těší, že o konferenci jeví zájem stále více studentů a absolventů,“ uvedla vedoucí pořádající katedry Petra Potměšilová.

foto_sem_4

První den patřil především odborným příspěvkům, program byl ale oproti dřívějším ročníkům postaven více diskuzně – převažovala forma tematických kulatých stolů. „Myslím, že se tento formát osvědčil a není to jen můj pocit, ale i dalších účastníků. Mluvili o tom, že necítili takový ten konferenční stres, byli schopni se soustředit a vnímat po celou dobu trvání sekce a že je to vedlo k zamyšlení se nad vlastními příspěvky z různých úhlů pohledu,“ přiblížila organizátorka.

Účastníky mimo jiné Jakub Hladík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně seznámil s výsledky výzkumu toho, jak současné děti využívají digitální technologie, Renata Emilsson Pesková z University of Iceland zase mluvila o jazykové inkluzi vícejazyčných dětí ve školách. Zdenka Zastková z Katolické univerzity V Ružomberoku se zaměřila na význam spirituality na psychickou odolnost mladých, „domácí“ Petra Slámková pak přiblížila zkušenosti adolescentů, kterým život změnilo nádorové onemocnění. Abstrakty všech příspěvků jsou k dispozici zde.

foto_sem_4

Druhý den konference patřil absolventům olomoucké sociální pedagogiky, kteří se během šestice workshopů s účastníky podělili o postřehy ze své praxe a připravili si pro ně i rozmanité úkoly. Pozvání přijala například Karolína Najzarová, která pracuje jako vedoucí odboru sociální věcí v Příboře, nebo sociální pedagog na základní škole v Přerově a předseda Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk (o něm jsme více psali zde).

Konferenci Mládež a hodnoty již pojedenácté připravila katedra křesťanské výchovy CMTF UP. Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP Josef Nuzík a děkan CMTF UP Vít Hušek, který přítomné při zahájení krátce pozdravil a popřál jim příjemný čas v Olomouci.

foto_sem_4

Další ročník se uskuteční v roce 2028, kdy si pořádající katedra bude připomínat 20 let sociální pedagogiky na UP. Studijní program, který je v současnosti realizován ve spolupráci s pedagogickou fakultou, CMTF UP otevřela v akademickém roce 2007/2008. Vedle konference katedra křesťanské výchovy uvažuje o uspořádání oslavy s absolventy a vytvoření „mapy dopadu“ sociální pedagogiky. „Vše je ale zatím na začátku plánování,“ dodala Petra Potměšilová.

Prostor pro sdílení aktuálních poznatků z výzkumů i zkušeností z praxe nabídla konference Mládež a hodnoty, na níž se sešli odborníci věnující se sociální pedagogice a souvisejícím tématům i studenti a absolventi studijního programu Sociální pedagogika. Dvoudenní událost připravila již pojedenácté katedra křesťanské výchovy Cyrilometodějské teologické fakulty UP.

Spiritualita mladých, well-being, využívání digitálních technologií i bezpečnost na školách, to jsou jen některá z témat, která byla během konference otevřena. Odborné poznatky a výsledky výzkumů doplnily i postřehy a zkušenosti absolventů z praxe. Do připravených diskuzí a workshopů se každý den zapojilo na čtyřicet účastníků.

„Podařilo se navázat na předchozí ročníky, udržet odbornou úroveň i přátelskou atmosféru. Potěšilo mě, když účastníci po skončení říkali, že je zaujala diskuze i milé a vstřícné prostředí konference, že rádi přijedou znovu a moc rádi o konferenci řeknou dalším. Také mě těší, že o konferenci jeví zájem stále více studentů a absolventů,“ uvedla vedoucí pořádající katedry Petra Potměšilová.

foto_sem_4

První den patřil především odborným příspěvkům, program byl ale oproti dřívějším ročníkům postaven více diskuzně – převažovala forma tematických kulatých stolů. „Myslím, že se tento formát osvědčil a není to jen můj pocit, ale i dalších účastníků. Mluvili o tom, že necítili takový ten konferenční stres, byli schopni se soustředit a vnímat po celou dobu trvání sekce a že je to vedlo k zamyšlení se nad vlastními příspěvky z různých úhlů pohledu,“ přiblížila organizátorka.

Účastníky mimo jiné Jakub Hladík z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně seznámil s výsledky výzkumu toho, jak současné děti využívají digitální technologie, Renata Emilsson Pesková z University of Iceland zase mluvila o jazykové inkluzi vícejazyčných dětí ve školách. Zdenka Zastková z Katolické univerzity V Ružomberoku se zaměřila na význam spirituality na psychickou odolnost mladých, „domácí“ Petra Slámková pak přiblížila zkušenosti adolescentů, kterým život změnilo nádorové onemocnění. Abstrakty všech příspěvků jsou k dispozici zde.

foto_sem_4

Druhý den konference patřil absolventům olomoucké sociální pedagogiky, kteří se během šestice workshopů s účastníky podělili o postřehy ze své praxe a připravili si pro ně i rozmanité úkoly. Pozvání přijala například Karolína Najzarová, která pracuje jako vedoucí odboru sociální věcí v Příboře, nebo sociální pedagog na základní škole v Přerově a předseda Asociace sociálních pedagogů Jiří Daněk (o něm jsme více psali zde).

Konferenci Mládež a hodnoty již pojedenácté připravila katedra křesťanské výchovy CMTF UP. Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP Josef Nuzík a děkan CMTF UP Vít Hušek, který přítomné při zahájení krátce pozdravil a popřál jim příjemný čas v Olomouci.

foto_sem_4

Další ročník se uskuteční v roce 2028, kdy si pořádající katedra bude připomínat 20 let sociální pedagogiky na UP. Studijní program, který je v současnosti realizován ve spolupráci s pedagogickou fakultou, CMTF UP otevřela v akademickém roce 2007/2008. Vedle konference katedra křesťanské výchovy uvažuje o uspořádání oslavy s absolventy a vytvoření „mapy dopadu“ sociální pedagogiky. „Vše je ale zatím na začátku plánování,“ dodala Petra Potměšilová.

Podruhé v rozmezí čtrnácti dnů se sešli studenti Univerzity Palackého před její právnickou fakultou se stejným cílem. Vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím, odmítnout způsob, jakým je prosazovaná změna jejich financování, a apelovat na otevřenou a věcnou debatu k tomuto tématu.

Při organizaci akce spojily síly tři iniciativy napříč univerzitou – Studenti UP za média, Iniciativa olomouckých studentů a Stojíme za kulturou Olomouc. „Spojuje nás přesvědčení, že svoboda a nezávislost nejsou samozřejmostí. Pohled na vás je důkazem, že nám na těchto hodnotách záleží, že dokážeme spojit síly, ozvat se a nenechat důležité věci jen tak plynout kolem nás. Děkuji, že společně dáváme našemu hlasu sílu,“ zahájil za organizátory setkání Jan Tichánek, student právnické fakulty a senátor.

foto_sem_4

Pořadatelé poděkovali za podporu fakultním akademickým senátům a vedení univerzity. To na shromáždění zastupoval Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. „Je mi velkou ctí, že dnes můžu promluvit jménem vedení Univerzity Palackého a podpořit studentské iniciativy, které stojí za veřejnoprávními médii. Za téměř čtyřicet let demokracie se nám podařilo vybudovat a posílit svobodné instituce. Vyrostla také občanská společnost, jejíž klíčovou součástí jste vy, studentky a studenti. Vaše energie a odvaha jsou zásadní právě ve chvílích, kdy je nezávislost těchto institucí zpochybňována a kdyby bylo pohodlnější mlčet. Děkuji vám, že dnes nemlčíte,“ řekl prorektor shromážděným. Mnozí z nich přišli s transparenty s hesly jako Ruce pryč od veřejnoprávních médií, Média vám nedáme nebo Nechceme jít slovenskou cestou.

U mikrofonu se postupně vystřídali zástupci pořádajících iniciativ. Slovo dostala také například Tereza Marková, předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, nebo Ivana Plíhalová, herečka Moravského divadla Olomouc.

foto_sem_8

Jejich proslovy poslouchal i student práv Jakub Moravec. „Moje motivace přijít byla stejná jako u těch, co stojí kolem mě. Není nám jedno, co se děje kolem České televize a Českého rozhlasu. Navíc jsem měl i motivaci ryze osobní. Hlavní pořadatelé jsou mí kamarádi. Smekám před jejich odhodláním. Jsem na ně hrdý.“ Vyjádřit svůj postoj přišla také Eliška Lenfeldová, studentka Církevní gymnázium Německého řádu v Olomouci. „Líbí se mi propojení studentů bez rozdílu věku, fakulty a školy. Přijít bylo pro mě důležité, jsem ráda, že jsem mezi vysokoškoláky zapadla.“

ig_sem_https://www.instagram.com/studenti_up_za_media/reel/DfkiI2dIJlX/

Na hodinové shromáždění navázal doprovodný program v učebnách právnické fakulty. Zájemci mohli na workshopu vedeném Annou Julií Witmannovou, laureátkou ceny Jana Opletala, zjistit, jak napsat dopis poslancům a vyrobit si tematické placky. Nebo se účastnit panelové diskuze nazvané Veřejnoprávní média a svobodná kultura: obrana a útok. Diskutovat se studenty přišli kulturní manažerka Magdaléna Hruška z katedry divadelních a filmových studií FF UP, Zdeňka Hubáček Kujová, členka Rady Státního fondu audiovize pro poskytování podpory animovaných audiovizuálních děl a videoher, Maxim Tomoszek, odborník na ústavní právo, proděkan PF UP a člen Etického panelu ČT, a investigativní novinář Jan Moláček.

Akce na podporu veřejnoprávních médií se konala večer 10. listopadu. Hlavními organizátory spolu s Janem Tichánkem byly studentky Aneta Rustler z PF UP, Kristýna Václavková z FF UP a Tereza Marková z FZV UP.

Podruhé v rozmezí čtrnácti dnů se sešli studenti Univerzity Palackého před její právnickou fakultou se stejným cílem. Vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím, odmítnout způsob, jakým je prosazovaná změna jejich financování, a apelovat na otevřenou a věcnou debatu k tomuto tématu.

Při organizaci akce spojily síly tři iniciativy napříč univerzitou – Studenti UP za média, Iniciativa olomouckých studentů a Stojíme za kulturou Olomouc. „Spojuje nás přesvědčení, že svoboda a nezávislost nejsou samozřejmostí. Pohled na vás je důkazem, že nám na těchto hodnotách záleží, že dokážeme spojit síly, ozvat se a nenechat důležité věci jen tak plynout kolem nás. Děkuji, že společně dáváme našemu hlasu sílu,“ zahájil za organizátory setkání Jan Tichánek, student právnické fakulty a senátor.

foto_sem_4

Pořadatelé poděkovali za podporu fakultním akademickým senátům a vedení univerzity. To na shromáždění zastupoval Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost. „Je mi velkou ctí, že dnes můžu promluvit jménem vedení Univerzity Palackého a podpořit studentské iniciativy, které stojí za veřejnoprávními médii. Za téměř čtyřicet let demokracie se nám podařilo vybudovat a posílit svobodné instituce. Vyrostla také občanská společnost, jejíž klíčovou součástí jste vy, studentky a studenti. Vaše energie a odvaha jsou zásadní právě ve chvílích, kdy je nezávislost těchto institucí zpochybňována a kdyby bylo pohodlnější mlčet. Děkuji vám, že dnes nemlčíte,“ řekl prorektor shromážděným. Mnozí z nich přišli s transparenty s hesly jako Ruce pryč od veřejnoprávních médií, Média vám nedáme nebo Nechceme jít slovenskou cestou.

U mikrofonu se postupně vystřídali zástupci pořádajících iniciativ. Slovo dostala také například Tereza Marková, předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, nebo Ivana Plíhalová, herečka Moravského divadla Olomouc.

foto_sem_8

Jejich proslovy poslouchal i student práv Jakub Moravec. „Moje motivace přijít byla stejná jako u těch, co stojí kolem mě. Není nám jedno, co se děje kolem České televize a Českého rozhlasu. Navíc jsem měl i motivaci ryze osobní. Hlavní pořadatelé jsou mí kamarádi. Smekám před jejich odhodláním. Jsem na ně hrdý.“ Vyjádřit svůj postoj přišla také Eliška Lenfeldová, studentka Církevní gymnázium Německého řádu v Olomouci. „Líbí se mi propojení studentů bez rozdílu věku, fakulty a školy. Přijít bylo pro mě důležité, jsem ráda, že jsem mezi vysokoškoláky zapadla.“

ig_sem_https://www.instagram.com/studenti_up_za_media/reel/DfkiI2dIJlX/

Na hodinové shromáždění navázal doprovodný program v učebnách právnické fakulty. Zájemci mohli na workshopu vedeném Annou Julií Witmannovou, laureátkou ceny Jana Opletala, zjistit, jak napsat dopis poslancům a vyrobit si tematické placky. Nebo se účastnit panelové diskuze nazvané Veřejnoprávní média a svobodná kultura: obrana a útok. Diskutovat se studenty přišli kulturní manažerka Magdaléna Hruška z katedry divadelních a filmových studií FF UP, Zdeňka Hubáček Kujová, členka Rady Státního fondu audiovize pro poskytování podpory animovaných audiovizuálních děl a videoher, Maxim Tomoszek, odborník na ústavní právo, proděkan PF UP a člen Etického panelu ČT, a investigativní novinář Jan Moláček.

Akce na podporu veřejnoprávních médií se konala večer 10. listopadu. Hlavními organizátory spolu s Janem Tichánkem byly studentky Aneta Rustler z PF UP, Kristýna Václavková z FF UP a Tereza Marková z FZV UP.

Scientists from the Institute of Physics (FZU) and the Institute of Organic Chemistry and Biochemistry (IOCB) of the Czech Academy of Sciences met on 26 October for their joint annual seminar. In 25 short talks, they shared what they are working on and looked for topics where physics and chemistry meet.