Agregátor zdrojů

Vědci a vědkyně z Fyzikálního ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se 26. října sešli na společném výročním semináři. Ve 25 krátkých přednáškách ukázali, na čem pracují, a hledali témata, ve kterých se fyzika a chemie potkávají.

Jak vznikají vynálezy a co všechno se dá vytvořit, když se propojí zvídavost, technologie a chuť experimentovat? Odpovědi nabídne další ročník festivalu Maker Faire Olomouc, který se uskuteční v neděli 15. listopadu od 10 do 17 hodin v pavilonu A Výstaviště Flora. Součástí přehlídky bude i expozice Univerzity Palackého.

Maker Faire propojuje svět vědy a moderních technologií s řemesly, designem a uměním. Na jednom místě se potkávají profesionálové i nadšenci, které spojuje radost z objevování a vlastního tvoření. Návštěvníkům představují své projekty, vysvětlují, jak fungují, a nechávají je nahlédnout do procesu jejich vzniku. Důležitou součástí festivalu je možnost si všemožné vynálezy vyzkoušet, zapojit se do workshopů a mluvit přímo s jejich tvůrci.

„Maker Faire je skvělou příležitostí ukázat, na čem na univerzitě pracujeme, a dát návštěvníkům možnost objevovat vědu vlastníma rukama. Rádi proto ještě přivítáme i další kolegyně a kolegy, kteří se chtějí zapojit,“ zve k účasti Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Univerzita Palackého svou účastí naváže na předchozí ročníky, při nichž přibližovala veřejnosti vědu a výzkum pod hlavičkou UP to the Future. Festival je příležitostí přenést univerzitní témata z laboratoří a učeben mezi lidi a otevřít prostor pro zvídavé otázky.

Do příprav univerzitní prezentace se přitom mohou ještě připojit další zájemci z UP. Máte projekt, experiment, interaktivní ukázku nebo nápad na aktivitu, kterou byste chtěli představit veřejnosti? Maker Faire nabízí prostor ukázat, čemu se věnujete, sdílet své nadšení a inspirovat návštěvníky k vlastnímu objevování. Pokud se chcete zapojit, kontaktujte Ondřeje Martínka na e-mailu ondrej.martinek@upol.cz

Podrobný program festivalu a informace o vstupenkách jsou k dispozici na webu Maker Faire Olomouc.

 

Jak vznikají vynálezy a co všechno se dá vytvořit, když se propojí zvídavost, technologie a chuť experimentovat? Odpovědi nabídne další ročník festivalu Maker Faire Olomouc, který se uskuteční v neděli 15. listopadu od 10 do 17 hodin v pavilonu A Výstaviště Flora. Součástí přehlídky bude i expozice Univerzity Palackého.

Maker Faire propojuje svět vědy a moderních technologií s řemesly, designem a uměním. Na jednom místě se potkávají profesionálové i nadšenci, které spojuje radost z objevování a vlastního tvoření. Návštěvníkům představují své projekty, vysvětlují, jak fungují, a nechávají je nahlédnout do procesu jejich vzniku. Důležitou součástí festivalu je možnost si všemožné vynálezy vyzkoušet, zapojit se do workshopů a mluvit přímo s jejich tvůrci.

„Maker Faire je skvělou příležitostí ukázat, na čem na univerzitě pracujeme, a dát návštěvníkům možnost objevovat vědu vlastníma rukama. Rádi proto ještě přivítáme i další kolegyně a kolegy, kteří se chtějí zapojit,“ zve k účasti Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu.

Univerzita Palackého svou účastí naváže na předchozí ročníky, při nichž přibližovala veřejnosti vědu a výzkum pod hlavičkou UP to the Future. Festival je příležitostí přenést univerzitní témata z laboratoří a učeben mezi lidi a otevřít prostor pro zvídavé otázky.

Do příprav univerzitní prezentace se přitom mohou ještě připojit další zájemci z UP. Máte projekt, experiment, interaktivní ukázku nebo nápad na aktivitu, kterou byste chtěli představit veřejnosti? Maker Faire nabízí prostor ukázat, čemu se věnujete, sdílet své nadšení a inspirovat návštěvníky k vlastnímu objevování. Pokud se chcete zapojit, kontaktujte Ondřeje Martínka na e-mailu ondrej.martinek@upol.cz

Podrobný program festivalu a informace o vstupenkách jsou k dispozici na webu Maker Faire Olomouc.

 

Jaroslav Peprník, a distinguished Czech scholar of English and American studies, co-founder of the Department of English at Palacký University and a long-serving lecturer at the Faculty of Arts, has been awarded the British Empire Medal (BEM), a prestigious British state honour conferred by King Charles III. He received the award in recognition of his lifelong work and exceptional contribution to the development of Czech-British relations.

The award was presented to Jaroslav Peprník in the Rector’s office at Palacký University by Matthew Field, the British Ambassador to the Czech Republic. This ceremonial occasion marked an extraordinary recognition of the professor’s lifelong work; he has been associated with the University of Olomouc for more than seventy years.

“A medal awarded by the British monarch is the highest honour an English scholar can achieve. I value it immensely, but I also accept it as a tribute to the thousands of teachers who have been promoting British language and culture here for over a hundred years, and whose only reward have been the grateful memories of their students,” said Jaroslav Peprník.

The British Empire Medal is one of the most prestigious British state honours and is awarded to foreign nationals only in exceptional circumstances. According to available data, twenty-five people from around the world received it last year. Among the Czech recipients, Augustin Švub, a Czechoslovak soldier who fought at Tobruk during the Second World War, is also often mentioned.

“Professor Peprník received this honour from His Majesty King Charles III in recognition of his life’s work. He helped educate several generations of English language students and made an exceptional contribution to the development of English language teaching and Czech-British relations. He not only passed on British culture and values to his students, but also embodied them himself during the difficult times of communist oppression. Through his life’s work, he has brought Britain closer to generations of Czechs and thus contributed to strengthening the ties between our countries,” said Ambassador Matthew Field.

The award was presented to Jaroslav Peprník in the Rector’s office at Palacký University by Matthew Field, the British Ambassador to the Czech Republic. This ceremonial occasion marked an extraordinary recognition of the professor’s lifelong work; he has been associated with the University of Olomouc for more than seventy years.

“A medal awarded by the British monarch is the highest honour an English scholar can achieve. I value it immensely, but I also accept it as a tribute to the thousands of teachers who have been promoting British language and culture here for over a hundred years, and whose only reward have been the grateful memories of their students,” said Jaroslav Peprník.

The British Empire Medal is one of the most prestigious British state honours and is awarded to foreign nationals only in exceptional circumstances. According to available data, twenty-five people from around the world received it last year. Among the Czech recipients, Augustin Švub, a Czechoslovak soldier who fought at Tobruk during the Second World War, is also often mentioned.

“Professor Peprník received this honour from His Majesty King Charles III in recognition of his life’s work. He helped educate several generations of English language students and made an exceptional contribution to the development of English language teaching and Czech-British relations. He not only passed on British culture and values to his students, but also embodied them himself during the difficult times of communist oppression. Through his life’s work, he has brought Britain closer to generations of Czechs and thus contributed to strengthening the ties between our countries,” said Ambassador Matthew Field.

Jaroslav Peprník has been working at the Faculty of Arts, Palacký University, since 1954. However, his connection with Britain began to take shape even earlier. In 1948, he attended a summer school in London and travelled around Great Britain. Those experiences shaped his lifelong interest in the English language, literature and the history of Czech-British relations.

In his academic work, he focuses primarily on teaching, writing textbooks and mapping the historical links between the Czech lands and the English-speaking world. He has also made a significant contribution to the development of Czech lexicology. For decades, his textbooks and academic publications have been among the core resources for teaching English at secondary schools and universities, and have influenced entire generations of students and teachers.

The British Empire Medal adds to the list of honours that Professor Peprník has received during his extraordinary career. In 2003, he received the City of Olomouc Award, and in 2023, the First Class Medal from the Czech Ministry of Education, Youth and Sport. Last year, Palacký University also awarded him the František Palacký Prize for his lifetime contribution. 

Významný český anglista a amerikanista, spoluzakladatel anglistiky na Univerzitě Palackého a dlouholetý pedagog Filozofické fakulty UP Jaroslav Peprník převzal British Empire Medal (BEM), prestižní britské státní vyznamenání udělované králem Karlem III. Ocenění získal za celoživotní práci a mimořádný přínos k rozvoji česko-britských vztahů.

Ocenění předal Jaroslavu Peprníkovi v pracovně rektora Univerzity Palackého britský velvyslanec v České republice Matthew Field. Slavnostní okamžik byl mimořádným uznáním celoživotní práce profesora, který je s olomouckou univerzitou spojen již více než sedmdesát let.

„Medaile udělená britským panovníkem je nejvyšší možné vyznamenání, jakého anglista může dosáhnout. Vážím si ho nesmírně, ale přijímám jej i jako poctu těm tisícům učitelů, kteří jazyk a kulturu Británie u nás šíří už déle než sto let, a jedinou jejich odměnou jsou vděčné vzpomínky jejich studentů,“ řekl Jaroslav Peprník. 

British Empire Medal patří k významným britským státním vyznamenáním a zahraničním osobnostem se uděluje jen výjimečně. V loňském roce ji podle dostupných údajů obdrželo pětadvacet lidí z celého světa. Mezi českými držiteli bývá zmiňován také československý voják a účastník bojů u Tobruku za druhé světové války Augustin Švub.

„Profesor Peprník získal ocenění Jeho Veličenstva krále Karla III. za své celoživotní dílo. Pomohl vzdělat několik generací angličtinářů a mimořádně se zasloužil o rozvoj výuky anglického jazyka i česko-britských vztahů. Britskou kulturu a hodnoty nejen předával svým studentům, ale sám je ztělesňoval i v nelehkých dobách komunistické nesvobody. Svou celoživotní prací přiblížil Británii generacím Čechů a přispěl tak k upevnění vazeb mezi našimi zeměmi,“ uvedl velvyslanec Matthew Field.

Jaroslav Peprník působí na Filozofické fakultě UP od roku 1954. Jeho vztah k Británii se však začal formovat už dříve. V roce 1948 absolvoval letní školu v Londýně a procestoval Velkou Británii. Tehdejší zkušenosti se promítly do jeho celoživotního zájmu o anglický jazyk, literaturu i historii česko-britských kontaktů.

Ve své odborné práci se věnuje především výuce, tvorbě učebnic a mapování historických vazeb mezi českými zeměmi a anglofonním světem. Významně přispěl také k rozvoji české lexikologie. Jeho učebnice a odborné publikace patřily po desetiletí k základním materiálům pro výuku angličtiny na středních i vysokých školách a ovlivnily celé generace studentů i učitelů.

British Empire Medal rozšířila řadu ocenění, která profesor Peprník během své mimořádné kariéry získal. V roce 2003 převzal Cenu města Olomouce, v roce 2023 medaili prvního stupně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V loňském roce mu Univerzita Palackého udělila také Cenu Františka Palackého za celoživotní přínos. Související texty zde a zde. 

Významný český anglista a amerikanista, spoluzakladatel anglistiky na Univerzitě Palackého a dlouholetý pedagog Filozofické fakulty UP Jaroslav Peprník převzal British Empire Medal (BEM), prestižní britské státní vyznamenání udělované králem Karlem III. Ocenění získal za celoživotní práci a mimořádný přínos k rozvoji česko-britských vztahů.

Ocenění předal Jaroslavu Peprníkovi v pracovně rektora Univerzity Palackého britský velvyslanec v České republice Matthew Field. Slavnostní okamžik byl mimořádným uznáním celoživotní práce profesora, který je s olomouckou univerzitou spojen již více než sedmdesát let.

„Medaile udělená britským panovníkem je nejvyšší možné vyznamenání, jakého anglista může dosáhnout. Vážím si ho nesmírně, ale přijímám jej i jako poctu těm tisícům učitelů, kteří jazyk a kulturu Británie u nás šíří už déle než sto let, a jedinou jejich odměnou jsou vděčné vzpomínky jejich studentů,“ řekl Jaroslav Peprník. 

British Empire Medal patří k významným britským státním vyznamenáním a zahraničním osobnostem se uděluje jen výjimečně. V loňském roce ji podle dostupných údajů obdrželo pětadvacet lidí z celého světa. Mezi českými držiteli bývá zmiňován také československý voják a účastník bojů u Tobruku za druhé světové války Augustin Švub.

„Profesor Peprník získal ocenění Jeho Veličenstva krále Karla III. za své celoživotní dílo. Pomohl vzdělat několik generací angličtinářů a mimořádně se zasloužil o rozvoj výuky anglického jazyka i česko-britských vztahů. Britskou kulturu a hodnoty nejen předával svým studentům, ale sám je ztělesňoval i v nelehkých dobách komunistické nesvobody. Svou celoživotní prací přiblížil Británii generacím Čechů a přispěl tak k upevnění vazeb mezi našimi zeměmi,“ uvedl velvyslanec Matthew Field.

Jaroslav Peprník působí na Filozofické fakultě UP od roku 1954. Jeho vztah k Británii se však začal formovat už dříve. V roce 1948 absolvoval letní školu v Londýně a procestoval Velkou Británii. Tehdejší zkušenosti se promítly do jeho celoživotního zájmu o anglický jazyk, literaturu i historii česko-britských kontaktů.

Ve své odborné práci se věnuje především výuce, tvorbě učebnic a mapování historických vazeb mezi českými zeměmi a anglofonním světem. Významně přispěl také k rozvoji české lexikologie. Jeho učebnice a odborné publikace patřily po desetiletí k základním materiálům pro výuku angličtiny na středních i vysokých školách a ovlivnily celé generace studentů i učitelů.

British Empire Medal rozšířila řadu ocenění, která profesor Peprník během své mimořádné kariéry získal. V roce 2003 převzal Cenu města Olomouce, v roce 2023 medaili prvního stupně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V loňském roce mu Univerzita Palackého udělila také Cenu Františka Palackého za celoživotní přínos. Související texty zde a zde. 

Do čela kanceláře rektora Univerzity Palackého nastoupila začátkem listopadu Kateřina Kováříková. Dosavadní asistentka rektora a absolventka Filozofické fakulty UP střídá ve funkci kancléřky Ivanu Olivovou. Přináší zkušenosti s vedením týmu, organizací chodu kanceláře a komunikací, které získala v univerzitním prostředí i ve státní správě.

„Kateřina Kováříková zná prostředí naší univerzity i každodenní chod kanceláře rektora. Při dosavadní spolupráci prokázala organizační schopnosti, spolehlivost a schopnost domluvit se s kolegy napříč univerzitou. Věřím, že tyto zkušenosti spolu s praxí z dalších institucí dobře využije při vedení kanceláře a zajišťování podpory pro práci vedení univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Na Univerzitě Palackého působí Kateřina Kováříková od roku 2025, dosud jako asistentka rektora. V této pozici zajišťovala jeho pracovní program, protokol návštěv a jednání i koordinaci akcí. Součástí její agendy byla také komunikace s jednotlivými pracovišti univerzity a fakultami. „Ráda bych navázala na dosavadní spolupráci s kolegy na rektorátu i napříč univerzitou, které si velmi vážím. Komunikaci vnímám jako základ dobrého fungování každé instituce i vztahů mezi lidmi. Záleží mi na tom, abychom spolu mluvili otevřeně, dokázali si naslouchat a hledali společná řešení. S tímto přístupem chci vést i kancelář rektora,“ uvedla nová kancléřka.

Zkušenosti s řízením získala na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, kde v letech 2012 až 2013 vedla odbor Kancelář ministra a public relations. Odpovídala za činnost dvou oddělení s patnácti zaměstnanci, přípravu podkladů pro ministryni, zadávání práce tiskovému oddělení a rozpočet odboru. Působila také v asistentských pozicích v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a věnovala se přípravě komunikačních strategií, organizaci veřejných akcí a vedení volebních kampaní. „V nové roli bych ráda využila také svou více než desetiletou praxi na administrativních, manažerských a marketingových pozicích,“ doplnila Katka Kováříková.

S Univerzitou Palackého je spojena také jako její absolventka. Na Filozofické fakultě UP vystudovala bakalářský obor Žurnalistika a navazující magisterský obor Mediální studia. Ve své práci tak propojuje znalost univerzitního prostředí se vzděláním v oblasti médií a komunikace a zkušenostmi s vedením lidí.

„Dosavadní kancléřce Ivaně Olivové děkuji za její práci pro naši univerzitu a respektuji její osobní rozhodnutí ve funkci nepokračovat. Současně přebírám do své přímé gesce bezpečnostní agendu a spisovou službu, kterým chci v následujícím období věnovat zvýšenou pozornost,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

Do čela kanceláře rektora Univerzity Palackého nastoupila začátkem listopadu Kateřina Kováříková. Dosavadní asistentka rektora a absolventka Filozofické fakulty UP střídá ve funkci kancléřky Ivanu Olivovou. Přináší zkušenosti s vedením týmu, organizací chodu kanceláře a komunikací, které získala v univerzitním prostředí i ve státní správě.

„Kateřina Kováříková zná prostředí naší univerzity i každodenní chod kanceláře rektora. Při dosavadní spolupráci prokázala organizační schopnosti, spolehlivost a schopnost domluvit se s kolegy napříč univerzitou. Věřím, že tyto zkušenosti spolu s praxí z dalších institucí dobře využije při vedení kanceláře a zajišťování podpory pro práci vedení univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Na Univerzitě Palackého působí Kateřina Kováříková od roku 2025, dosud jako asistentka rektora. V této pozici zajišťovala jeho pracovní program, protokol návštěv a jednání i koordinaci akcí. Součástí její agendy byla také komunikace s jednotlivými pracovišti univerzity a fakultami. „Ráda bych navázala na dosavadní spolupráci s kolegy na rektorátu i napříč univerzitou, které si velmi vážím. Komunikaci vnímám jako základ dobrého fungování každé instituce i vztahů mezi lidmi. Záleží mi na tom, abychom spolu mluvili otevřeně, dokázali si naslouchat a hledali společná řešení. S tímto přístupem chci vést i kancelář rektora,“ uvedla nová kancléřka.

Zkušenosti s řízením získala na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, kde v letech 2012 až 2013 vedla odbor Kancelář ministra a public relations. Odpovídala za činnost dvou oddělení s patnácti zaměstnanci, přípravu podkladů pro ministryni, zadávání práce tiskovému oddělení a rozpočet odboru. Působila také v asistentských pozicích v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a věnovala se přípravě komunikačních strategií, organizaci veřejných akcí a vedení volebních kampaní. „V nové roli bych ráda využila také svou více než desetiletou praxi na administrativních, manažerských a marketingových pozicích,“ doplnila Katka Kováříková.

S Univerzitou Palackého je spojena také jako její absolventka. Na Filozofické fakultě UP vystudovala bakalářský obor Žurnalistika a navazující magisterský obor Mediální studia. Ve své práci tak propojuje znalost univerzitního prostředí se vzděláním v oblasti médií a komunikace a zkušenostmi s vedením lidí.

„Dosavadní kancléřce Ivaně Olivové děkuji za její práci pro naši univerzitu a respektuji její osobní rozhodnutí ve funkci nepokračovat. Současně přebírám do své přímé gesce bezpečnostní agendu a spisovou službu, kterým chci v následujícím období věnovat zvýšenou pozornost,“ doplnil rektor Michael Kohajda.

On Friday, 6 November, during the FZU Open Days, FZU Director Michael Prouza presented awards to the winners of this year’s FZU photo contest. In the employee category, Tobias Schulz took first place with The Fighting Dragons of Ara. The student category went to Matěj Merunka from the Secondary School of Art in Liberec for his photo, Horse’s Head.

V pátek 6. listopadu proběhlo během Dnů otevřených dveří na FZU slavnostní vyhlášení vítězů fotosoutěže FZU, kteří převzali ocenění z rukou ředitele FZU Michaela Prouzy. V kategorii zaměstnanců zvítězil Tobias Schulz se snímkem Bojující draci ze souhvězdí Oltáře. Studentskou kategorii vyhrál Matěj Merunka ze Střední umělecké školy v Liberci se snímkem Koňská hlava.

Nová webová stránka se zaměřuje na popularizaci vědy z Univerzity Palackého. Na jednom místě tak najdete videa, články, podcasty, ale také medailonky vědkyň a vědců, či informace, jak se do komunikace vědy na UP zapojit.

Univerzitní kampaň UP to the Future dostává svou vlastní webovou stránku. Ta se bude zaměřovat především na popularizaci univerzitní vědy. Stránka slouží jako agregátor informací o vědě na UP. Najdete tady na jednom místě články, videa či podcasty, které v této oblasti na UP vznikají. „Jedná se o první čistě popularizační web, který u nás nějaká univerzita spouští. Při jeho tvorbě jsme se inspirovali v zahraničí, například u Oxfordské univerzity. Důraz je položen na tři základní pilíře kampaně UP to the Future – odolnost, udržitelnost a odpovědnost – a ty se propisují do celého obsahu, ale také vizuální podoby webu. Kampaň také akcentuje důležitost univerzitní komunity. Na webu tak najdete sekci s medailonky jednotlivých expertů a expertek, nachystali jsme také přehledný seznam oborů a jednotlivých kontaktů pro novinářskou obec a informace pro všechny aktivní vědce a vědkyně, jak se zapojit do komunikace vědy,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.

Nový web UP to the Future můžete objevovat na: uptothefuture.cz

Na stránce najdete například Vědecké kalendáře, které můžete znát z univerzitních sociálních sítí či některé články o vědě, které potkáváte na stránkách Žurnálu UP. Místo je věnované také celouniverzitním popularizačním akcím a debatám. Na ty vás web nejenom naláká, ale také zde najdete záznamy z těchto akcí, pokud jste se jich nestihli účastnit. Speciální místo má tzv. Generátor náhodných faktů, který „vyzobává“ vědecké perličky napříč stránkou. Vizuální podobu webu vytvořila grafička Tereza Bartošová.

„Nový web doplňuje možnosti setkávání se s informacemi a aktivitami naplňujícími třetí roli univerzity. Kampaň UP to the Future propojuje vědu s odpovědností, odolností a udržitelností. Věříme, že porozumět světu kolem nás je první krok k tomu, abychom mohli ovlivňovat jeho budoucnost. Touto stránkou cílíme nejen dovnitř univerzity, ale také za její hranice. Na zvídavou veřejnost, která se ráda hravou formou dozví informace o světě kolem nás,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

 

Nová webová stránka se zaměřuje na popularizaci vědy z Univerzity Palackého. Na jednom místě tak najdete videa, články, podcasty, ale také medailonky vědkyň a vědců, či informace, jak se do komunikace vědy na UP zapojit.

Univerzitní kampaň UP to the Future dostává svou vlastní webovou stránku. Ta se bude zaměřovat především na popularizaci univerzitní vědy. Stránka slouží jako agregátor informací o vědě na UP. Najdete tady na jednom místě články, videa či podcasty, které v této oblasti na UP vznikají. „Jedná se o první čistě popularizační web, který u nás nějaká univerzita spouští. Při jeho tvorbě jsme se inspirovali v zahraničí, například u Oxfordské univerzity. Důraz je položen na tři základní pilíře kampaně UP to the Future – odolnost, udržitelnost a odpovědnost – a ty se propisují do celého obsahu, ale také vizuální podoby webu. Kampaň také akcentuje důležitost univerzitní komunity. Na webu tak najdete sekci s medailonky jednotlivých expertů a expertek, nachystali jsme také přehledný seznam oborů a jednotlivých kontaktů pro novinářskou obec a informace pro všechny aktivní vědce a vědkyně, jak se zapojit do komunikace vědy,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná.

Nový web UP to the Future můžete objevovat na: uptothefuture.cz

Na stránce najdete například Vědecké kalendáře, které můžete znát z univerzitních sociálních sítí či některé články o vědě, které potkáváte na stránkách Žurnálu UP. Místo je věnované také celouniverzitním popularizačním akcím a debatám. Na ty vás web nejenom naláká, ale také zde najdete záznamy z těchto akcí, pokud jste se jich nestihli účastnit. Speciální místo má tzv. Generátor náhodných faktů, který „vyzobává“ vědecké perličky napříč stránkou. Vizuální podobu webu vytvořila grafička Tereza Bartošová.

„Nový web doplňuje možnosti setkávání se s informacemi a aktivitami naplňujícími třetí roli univerzity. Kampaň UP to the Future propojuje vědu s odpovědností, odolností a udržitelností. Věříme, že porozumět světu kolem nás je první krok k tomu, abychom mohli ovlivňovat jeho budoucnost. Touto stránkou cílíme nejen dovnitř univerzity, ale také za její hranice. Na zvídavou veřejnost, která se ráda hravou formou dozví informace o světě kolem nás,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost.

 

The Czech team achieved an outstanding result at the 5th International Olympiad on Astronomy and Astrophysics for Juniors (IOAA-jr). The team returns from Thailand with one gold, two silver and one bronze medal, plus one honourable mention. Viktorie Snášelová won the competition outright. She also received awards for the best score in the theory round and for the best-performing girl.

Česká výprava zaznamenala mimořádný úspěch na 5. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA-jr). Z Thajska přiváží jednu zlatou, dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili a jedno čestné uznání. Absolutní vítězkou soutěže se stala Viktorie Snášelová, která získala také ocenění za nejlepší výsledek v teoretickém kole a cenu pro nejlepší dívku soutěže.

Trojice vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získala prestižní mezinárodní ocenění za nejlepší vědecký článek. Miloslav Šerý, Jan Daniel a Jindřich Frajer obdrželi cenu Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie Best Paper Award 2026 za studii zaměřenou na význam názvů ulic při utváření a uchovávání identity historických regionů. Ocenění uděluje odborný časopis, který vychází pod záštitou Královské nizozemské geografické společnosti a patří k nejdéle fungujícím periodikům ve svém oboru.

Oceněná studie s názvem Exploring the Role of Street Names in the Reproduction of Deinstitutionalised Regions přináší nový pohled na význam uličního názvosloví při zachovávání regionální identity. Autoři se zaměřili na to, jak mohou názvy ulic připomínat historické regiony a jejich symboly, a přispívat tak k přetrvávání jejich identity i v případech, kdy již tyto regiony nemají vlastní institucionální ukotvení.

Na rozdíl od tradičních toponomastických přístupů využili autoři kvantitativní metody a prostorové analýzy v prostředí geografických informačních systémů GIS. Díky tomu mohli sledovat prostorové rozdíly ve výskytu názvů odkazujících na historické regiony a nabídnout nový způsob studia procesů utváření a reprodukce regionální identity. Díky tomu bylo mimo jiné zjištěno, že ulice pojmenované podle historických regionů plní odlišnou funkci z hlediska reprodukce vnitřní i vnější identity těchto regionů.

Ocenění za inovativní přístup

Redakční rada časopisu ve svém hodnocení vyzdvihla zejména originalitu metodologického přístupu, pevné teoretické základy studie a propojení několika oblastí humánní geografie. Ocenila také schopnost autorů zachytit prostorovou rozmanitost zkoumaného jevu a výsledky přehledně a srozumitelně vizualizovat.

Pro samotné autory bylo udělení ceny příjemným překvapením a zároveň významným uznáním jejich vědecké práce. „Upřímně řečeno nás zpráva o tom, že byl vybrán právě náš článek, docela překvapila a samozřejmě také velmi potěšila. Časopis TESG jsme vždy vnímali jako tradiční a prestižní periodikum v oboru humánní geografie, které každoročně publikuje vynikající a inovativní výzkumy. O to více si rozhodnutí redakční rady vážíme,“ uvedl Miloslav Šerý z katedry geografie.

Podle něj je ocenění nejen potvrzením přínosu dosavadní práce, ale také povzbuzením do dalšího výzkumu. „Pro mě i kolegy, s nimiž jsem článek připravoval, představuje tato cena důležitou motivaci do dalších plánovaných výzkumných aktivit a povzbuzuje nás k hlubšímu rozvíjení problematiky, které jsme se v oceněném článku věnovali,“ doplnil.

Více než sto let geografického výzkumu
Časopis Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie (TESG), známý také pod anglickým názvem Journal of Economic and Human Geography, vychází již od roku 1910. Za více než století své existence se stal významnou mezinárodní platformou pro publikování aktuálních výzkumů a odbornou diskusi o geografických, sociálních a ekonomických procesech.

Trojice vědců z katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého získala prestižní mezinárodní ocenění za nejlepší vědecký článek. Miloslav Šerý, Jan Daniel a Jindřich Frajer obdrželi cenu Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie Best Paper Award 2026 za studii zaměřenou na význam názvů ulic při utváření a uchovávání identity historických regionů. Ocenění uděluje odborný časopis, který vychází pod záštitou Královské nizozemské geografické společnosti a patří k nejdéle fungujícím periodikům ve svém oboru.

Oceněná studie s názvem Exploring the Role of Street Names in the Reproduction of Deinstitutionalised Regions přináší nový pohled na význam uličního názvosloví při zachovávání regionální identity. Autoři se zaměřili na to, jak mohou názvy ulic připomínat historické regiony a jejich symboly, a přispívat tak k přetrvávání jejich identity i v případech, kdy již tyto regiony nemají vlastní institucionální ukotvení.

Na rozdíl od tradičních toponomastických přístupů využili autoři kvantitativní metody a prostorové analýzy v prostředí geografických informačních systémů GIS. Díky tomu mohli sledovat prostorové rozdíly ve výskytu názvů odkazujících na historické regiony a nabídnout nový způsob studia procesů utváření a reprodukce regionální identity. Díky tomu bylo mimo jiné zjištěno, že ulice pojmenované podle historických regionů plní odlišnou funkci z hlediska reprodukce vnitřní i vnější identity těchto regionů.

Ocenění za inovativní přístup

Redakční rada časopisu ve svém hodnocení vyzdvihla zejména originalitu metodologického přístupu, pevné teoretické základy studie a propojení několika oblastí humánní geografie. Ocenila také schopnost autorů zachytit prostorovou rozmanitost zkoumaného jevu a výsledky přehledně a srozumitelně vizualizovat.

Pro samotné autory bylo udělení ceny příjemným překvapením a zároveň významným uznáním jejich vědecké práce. „Upřímně řečeno nás zpráva o tom, že byl vybrán právě náš článek, docela překvapila a samozřejmě také velmi potěšila. Časopis TESG jsme vždy vnímali jako tradiční a prestižní periodikum v oboru humánní geografie, které každoročně publikuje vynikající a inovativní výzkumy. O to více si rozhodnutí redakční rady vážíme,“ uvedl Miloslav Šerý z katedry geografie.

Podle něj je ocenění nejen potvrzením přínosu dosavadní práce, ale také povzbuzením do dalšího výzkumu. „Pro mě i kolegy, s nimiž jsem článek připravoval, představuje tato cena důležitou motivaci do dalších plánovaných výzkumných aktivit a povzbuzuje nás k hlubšímu rozvíjení problematiky, které jsme se v oceněném článku věnovali,“ doplnil.

Více než sto let geografického výzkumu
Časopis Tijdschrift voor Economische en Sociale Geografie (TESG), známý také pod anglickým názvem Journal of Economic and Human Geography, vychází již od roku 1910. Za více než století své existence se stal významnou mezinárodní platformou pro publikování aktuálních výzkumů a odbornou diskusi o geografických, sociálních a ekonomických procesech.

Jak se vzájemně ovlivňovaly křesťanské tradice a sport a jak se jejich vztah propisoval do každodenního života společnosti, přibližuje právě vydaná publikace A Companion to Christianity and Sport in Europe and North America (19th–21st centuries), za níž stojí mezinárodní tým odborníků na historii, teologii, filozofii, religionistiku a sociální vědy. Jako spolueditor se na ní podílel Ivo Jirásek z Fakulty tělesné kultury UP.

Publikace, která vznikala od roku 2020, ukazuje, že sport není jen o podání tělesného výkonu, jak je často vnímán, ale že byl a je i prostorem, kde se utvářely představy o člověku, jeho charakteru, odpovědnosti, hodnotách a hledání smyslu života. Nabízí interdisciplinární pohled na to, jak se křesťanské tradice promítaly do rozvoje sportu a jak naopak sport ovlivňoval život církví a náboženských společenství.

Součástí pětičlenného editorského týmu se vedle odborníků z Belgie, USA a Kanady stal i Ivo Jirásek z FTK UP, který se věnuje filozofii sportu a nenáboženské spiritualitě. Na starosti měl především část knihy věnovanou střední a východní Evropě, kdy mimo jiné oslovoval vhodné autory, připomínkoval jejich rukopisy a dbal na dodržování koncepce díla.

„Vedle spoluautorství obecného úvodu celé publikace jsem připravil úvod k části věnované východní Evropě. Ta je zajímavá především tím, jak rozdílně se vztahy sportu a křesťanství utvářely v zemích poznamenaných různým náboženskými tradicemi, politickými režimy a zejména zkušeností s bipolárním rozdělením světa po druhé světové válce. Tehdy se sport stal významným nástrojem státní ideologie, zatímco náboženský život byl různými způsoby omezován,“ uvedl.

Společně s Martinou Kočerovou z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích také pracoval na kapitole věnované historickým proměnám vztahu křesťanství a sportu na území dnešní České republiky, která patří k nejsekulárnějším zemím v Evropě.

„Historický vývoj sportu u nás byl s náboženstvím propojen mnohem výrazněji, než si obvykle uvědomujeme. V českém prostředí je zajímavým příkladem organizace katolického Orla, která vznikla jako reakce na nedostatečný důraz na náboženskou výchovu v sokolském hnutí. Náboženské tradice se ale promítaly také do činnosti skautingu, YMCA nebo salesiánských organizací, které spojovaly pohybové aktivity s výchovou mladých lidí,“ přiblížil Ivo Jirásek, proč by knihu neměli minout čeští zájemci.

Knihu, která přináší pohled do dosud nepříliš probádané oblasti a může sloužit jako základ pro další výzkum, vydalo nakladatelství Brepols, patřící k významným mezinárodním vydavatelům v oblasti humanitních věd. První část věnovaná západní a východní Evropě je k dostání v tištěné a elektronické verzi zde.

Jak se vzájemně ovlivňovaly křesťanské tradice a sport a jak se jejich vztah propisoval do každodenního života společnosti, přibližuje právě vydaná publikace A Companion to Christianity and Sport in Europe and North America (19th–21st centuries), za níž stojí mezinárodní tým odborníků na historii, teologii, filozofii, religionistiku a sociální vědy. Jako spolueditor se na ní podílel Ivo Jirásek z Fakulty tělesné kultury UP.

Publikace, která vznikala od roku 2020, ukazuje, že sport není jen o podání tělesného výkonu, jak je často vnímán, ale že byl a je i prostorem, kde se utvářely představy o člověku, jeho charakteru, odpovědnosti, hodnotách a hledání smyslu života. Nabízí interdisciplinární pohled na to, jak se křesťanské tradice promítaly do rozvoje sportu a jak naopak sport ovlivňoval život církví a náboženských společenství.

Součástí pětičlenného editorského týmu se vedle odborníků z Belgie, USA a Kanady stal i Ivo Jirásek z FTK UP, který se věnuje filozofii sportu a nenáboženské spiritualitě. Na starosti měl především část knihy věnovanou střední a východní Evropě, kdy mimo jiné oslovoval vhodné autory, připomínkoval jejich rukopisy a dbal na dodržování koncepce díla.

„Vedle spoluautorství obecného úvodu celé publikace jsem připravil úvod k části věnované východní Evropě. Ta je zajímavá především tím, jak rozdílně se vztahy sportu a křesťanství utvářely v zemích poznamenaných různým náboženskými tradicemi, politickými režimy a zejména zkušeností s bipolárním rozdělením světa po druhé světové válce. Tehdy se sport stal významným nástrojem státní ideologie, zatímco náboženský život byl různými způsoby omezován,“ uvedl.

Společně s Martinou Kočerovou z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích také pracoval na kapitole věnované historickým proměnám vztahu křesťanství a sportu na území dnešní České republiky, která patří k nejsekulárnějším zemím v Evropě.

„Historický vývoj sportu u nás byl s náboženstvím propojen mnohem výrazněji, než si obvykle uvědomujeme. V českém prostředí je zajímavým příkladem organizace katolického Orla, která vznikla jako reakce na nedostatečný důraz na náboženskou výchovu v sokolském hnutí. Náboženské tradice se ale promítaly také do činnosti skautingu, YMCA nebo salesiánských organizací, které spojovaly pohybové aktivity s výchovou mladých lidí,“ přiblížil Ivo Jirásek, proč by knihu neměli minout čeští zájemci.

Knihu, která přináší pohled do dosud nepříliš probádané oblasti a může sloužit jako základ pro další výzkum, vydalo nakladatelství Brepols, patřící k významným mezinárodním vydavatelům v oblasti humanitních věd. První část věnovaná západní a východní Evropě je k dostání v tištěné a elektronické verzi zde.

Dokáže umělá inteligence nahradit lékaře? Jak budou fungovat města budoucnosti a co všechno o naší minulosti odhalí moderní technologie? Od 14. do 17. listopadu se olomoucká Pevnost poznání promění v místo plné technologických novinek, experimentů a vědeckých objevů.

To, co ještě nedávno připomínalo sci-fi, se postupně stává součástí našeho každodenního života. Jak tyto technologie fungují, kde už dnes nacházejí využití a co nám mohou přinést v budoucnu? Odpovědi nabídne čtyřdenní akce Zapni budoucnost, která propojí moderní technologie s interaktivními experimenty a vědeckými objevy.

„Technologie nám dnes umožňují zkoumat svět způsoby, které bychom si ještě před několika lety dokázali jen obtížně představit. Pomáhají lékařům hledat známky onemocnění, archeologům odhalovat stopy zaniklých sídel a vědcům lépe porozumět naší planetě. Naším cílem je ukázat návštěvníkům, jak rozmanité je jejich využití, a nabídnout jim možnost některé z těchto technologií sami vyzkoušet. Chceme, aby si odnesli nejen nové poznatky, ale také vlastní zkušenost s tím, jak věda a technologie fungují,“ říká Šárka Kostková, programová manažerka Pevnosti poznání.

Během návštěvy si zájemci vyzkoušejí programování ozobotů a plánování jejich pohybu v chytrém městě, prozkoumají svět pomocí termokamer a odhalí jevy, které lidské oko běžně nevidí. Zjistí také, jak umělá inteligence pomáhá lékařům při rozpoznávání nemocí, analýze lékařských snímků nebo hledání nových možností léčby.

Ve spolupráci s katedrou matematické analýzy Přírodovědecké fakulty UP se návštěvníci seznámí také s mechanickým modelem umělého neuronu, na kterém názorně uvidí, jak zpracovává signály a na jakém principu fungují neuronové sítě.

Moderní technologie ale neproměňují jen naši budoucnost. Návštěvníci se dozvědí, jak laserové skenování odhaluje dávno zaniklá sídla, umělá inteligence pomáhá rozluštit staleté rukopisy a analýza starověké DNA přibližuje příběhy lidí, kteří žili před tisíci lety.

Chybět nebude ani pohled na technologie, které pomáhají porozumět naší planetě. Návštěvníci porovnají radioaktivitu různých hornin, seznámí se s problematikou radonu a společně s odborníky z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP objeví možnosti moderního mapování krajiny.

Na své si přijdou také milovníci experimentů a tvoření. V kreativní dílně si sestaví vlastní UV svítilnu na klíče, v laboratoři nahlédnou do fascinujícího světa nanočástic, dozví se i o vodíku jako možném palivu budoucnosti. V digitálním planetáriu se pak vydají na cestu za umělými družicemi v pořadu Satelix a objeví, jak zásadní roli hrají satelity v našem každodenním životě.

Akce Zapni budoucnost se uskuteční od 14. do 17. listopadu 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Dokáže umělá inteligence nahradit lékaře? Jak budou fungovat města budoucnosti a co všechno o naší minulosti odhalí moderní technologie? Od 14. do 17. listopadu se olomoucká Pevnost poznání promění v místo plné technologických novinek, experimentů a vědeckých objevů.

To, co ještě nedávno připomínalo sci-fi, se postupně stává součástí našeho každodenního života. Jak tyto technologie fungují, kde už dnes nacházejí využití a co nám mohou přinést v budoucnu? Odpovědi nabídne čtyřdenní akce Zapni budoucnost, která propojí moderní technologie s interaktivními experimenty a vědeckými objevy.

„Technologie nám dnes umožňují zkoumat svět způsoby, které bychom si ještě před několika lety dokázali jen obtížně představit. Pomáhají lékařům hledat známky onemocnění, archeologům odhalovat stopy zaniklých sídel a vědcům lépe porozumět naší planetě. Naším cílem je ukázat návštěvníkům, jak rozmanité je jejich využití, a nabídnout jim možnost některé z těchto technologií sami vyzkoušet. Chceme, aby si odnesli nejen nové poznatky, ale také vlastní zkušenost s tím, jak věda a technologie fungují,“ říká Šárka Kostková, programová manažerka Pevnosti poznání.

Během návštěvy si zájemci vyzkoušejí programování ozobotů a plánování jejich pohybu v chytrém městě, prozkoumají svět pomocí termokamer a odhalí jevy, které lidské oko běžně nevidí. Zjistí také, jak umělá inteligence pomáhá lékařům při rozpoznávání nemocí, analýze lékařských snímků nebo hledání nových možností léčby.

Ve spolupráci s katedrou matematické analýzy Přírodovědecké fakulty UP se návštěvníci seznámí také s mechanickým modelem umělého neuronu, na kterém názorně uvidí, jak zpracovává signály a na jakém principu fungují neuronové sítě.

Moderní technologie ale neproměňují jen naši budoucnost. Návštěvníci se dozvědí, jak laserové skenování odhaluje dávno zaniklá sídla, umělá inteligence pomáhá rozluštit staleté rukopisy a analýza starověké DNA přibližuje příběhy lidí, kteří žili před tisíci lety.

Chybět nebude ani pohled na technologie, které pomáhají porozumět naší planetě. Návštěvníci porovnají radioaktivitu různých hornin, seznámí se s problematikou radonu a společně s odborníky z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP objeví možnosti moderního mapování krajiny.

Na své si přijdou také milovníci experimentů a tvoření. V kreativní dílně si sestaví vlastní UV svítilnu na klíče, v laboratoři nahlédnou do fascinujícího světa nanočástic, dozví se i o vodíku jako možném palivu budoucnosti. V digitálním planetáriu se pak vydají na cestu za umělými družicemi v pořadu Satelix a objeví, jak zásadní roli hrají satelity v našem každodenním životě.

Akce Zapni budoucnost se uskuteční od 14. do 17. listopadu 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.