Agregátor zdrojů

V prostorách nově vybudovaného Archivu Univerzity Palackého se ve čtvrtek 12. února sešla Vědecká rada UP. Jednání se konalo symbolicky v prostředí, které připomíná historickou kontinuitu univerzity, ale zároveň poskytuje moderní zázemí včetně konferenčního sálu využitelného pro potřeby akademické obce.

Vědecká rada projednala mimo jiné návrhy na jmenování nových profesorů. Všech pět předložených návrhů bylo schváleno a bude postoupeno Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR k dalšímu řízení.

Profesorem pro obor radiologie byl navržen doc. MUDr. Zbyněk Tüdös, Ph.D.
Profesorkou pro obor kinantropologie byla navržena doc. Mgr. Steriani Elavsky, Ph.D.
Profesorem pro obor kinantropologie byl navržen doc. PhDr. Michal Botek, Ph.D.
Profesorem pro obor ekologie byl navržen doc. RNDr. Tomáš Václavík, Ph.D.
Profesorem pro obor neurochirurgie byl navržen doc. MUDr. David Krahulík, Ph.D., MBA.

„Jmenovací řízení je tím nejvýznamnějším milníkem pro akademického pracovníka. Schválené návrhy potvrzují vysokou odbornou úroveň kandidátů i kvalitu vědeckého prostředí na Univerzitě Palackého,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Vědecká rada se zároveň intenzivně zabývala otázkami vědecké integrity a kvality publikační činnosti. V přijatém usnesení se jednoznačně distancovala od jakýchkoliv vědeckých výstupů s falzifikovanými či fabrikovanými daty a označila je za významné reputační riziko pro univerzitu.

Diskuze členů rady potvrdila, že systematická podpora etických standardů, transparentnosti a odpovědnosti ve vědecké práci je klíčovou podmínkou důvěryhodnosti univerzity jako veřejné instituce. Téma kultury vědecké integrity zůstává jednou z priorit vedení univerzity i jejích samosprávných orgánů.

V prostorách nově vybudovaného Archivu Univerzity Palackého se ve čtvrtek 12. února sešla Vědecká rada UP. Jednání se konalo symbolicky v prostředí, které připomíná historickou kontinuitu univerzity, ale zároveň poskytuje moderní zázemí včetně konferenčního sálu využitelného pro potřeby akademické obce.

Vědecká rada projednala mimo jiné návrhy na jmenování nových profesorů. Všech pět předložených návrhů bylo schváleno a bude postoupeno Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR k dalšímu řízení.

Profesorem pro obor radiologie byl navržen doc. MUDr. Zbyněk Tüdös, Ph.D.
Profesorkou pro obor kinantropologie byla navržena doc. Mgr. Steriani Elavsky, Ph.D.
Profesorem pro obor kinantropologie byl navržen doc. PhDr. Michal Botek, Ph.D.
Profesorem pro obor ekologie byl navržen doc. RNDr. Tomáš Václavík, Ph.D.
Profesorem pro obor neurochirurgie byl navržen doc. MUDr. David Krahulík, Ph.D., MBA.

„Jmenovací řízení je tím nejvýznamnějším milníkem pro akademického pracovníka. Schválené návrhy potvrzují vysokou odbornou úroveň kandidátů i kvalitu vědeckého prostředí na Univerzitě Palackého,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Vědecká rada se zároveň intenzivně zabývala otázkami vědecké integrity a kvality publikační činnosti. V přijatém usnesení se jednoznačně distancovala od jakýchkoliv vědeckých výstupů s falzifikovanými či fabrikovanými daty a označila je za významné reputační riziko pro univerzitu.

Diskuze členů rady potvrdila, že systematická podpora etických standardů, transparentnosti a odpovědnosti ve vědecké práci je klíčovou podmínkou důvěryhodnosti univerzity jako veřejné instituce. Téma kultury vědecké integrity zůstává jednou z priorit vedení univerzity i jejích samosprávných orgánů.

Dnešní univerzity a vysoké školy často tvoří města ve městě – nejen rozlohou svých areálů, ale také počtem studentů a zaměstnanců, kteří do nich denně míří. Jak se ale tyto desetitisíce lidí za prací nebo studiem dopravují? Používají hromadnou dopravu, chodí pěšky, nebo spíš jezdí autem a po cestě vyloží děti ve škole? Jakou roli hraje vzdálenost bydliště, rodinná situace či dostupnost parkování? Podle aktuálních výsledků společného průzkumu deseti českých vysokých škol je nejčastějším prostředkem hromadná doprava. Velkou roli hraje vzdálenost školy od bydliště nebo počet dětí. Lidé se také setkávají s řadou překážek, jako je nedostatečná cyklistická infrastruktura či vysoká cena MHD.

Do průzkumu, který v roce 2025 probíhal na 10 vysokých školách napříč Českou republikou, se zapojilo 8207 respondentů. Vysokým školám jeho výsledky pomohou lépe směřovat investice do infrastruktury spojené s mobilitou a také na podporu kampaní zaměřených na udržitelnou mobilitu. Dále by také mohly sloužit ke spolupráci s městskými samosprávami na zlepšování infrastruktury pro cyklo a pěší pohyb v propojení město–univerzita.  

Udržitelná mobilita označuje způsoby dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, nezatěžují města hlukem a emisemi a často přispívají i ke zdravějšímu životnímu stylu. Patří sem především chůze, jízda na kole a využívání veřejné dopravy.

Podle výsledků je nejčastějším způsobem dopravy na vysoké školy veřejná doprava, kterou využívá 47 % respondentů. Přibližně třetina lidí (32 %) jezdí autem a 21 % chodí pěšky nebo jezdí na kole. Auto častěji volí zaměstnanci než studenti, přesto zůstává automobil poměrně rozšířený i mezi studenty. Zajímavým zjištěním je naopak vyšší podíl cyklistů mezi zaměstnanci než mezi studenty.

Rozhodují peníze, vzdálenost i rodina

Výrazným faktorem, který ovlivňuje volbu dopravy, jsou příjmy. Lidé s vyššími příjmy častěji využívají automobil, což souvisí i s věkem a v případě studentů také s tím, zda při studiu pracují. Důležitou roli hraje rovněž vzdálenost mezi bydlištěm a školou. „Na kratší vzdálenosti lidé nejčastěji chodí pěšky nebo jezdí na kole. Při dojíždění do 10 kilometrů jsou veřejná doprava a automobil zastoupeny zhruba stejně. Pokud je vzdálenost větší než 10 kilometrů, výrazně převažuje jízda autem,“ řekla Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP, která průzkum mezi univerzitami zastřešovala.

Způsob dopravy se mění i s věkem. Studenti a mladší zaměstnanci nejčastěji volí udržitelné způsoby dopravy. S přibývajícím věkem jejich podíl klesá – přibývá pracovních a rodinných povinností a roste tlak na úsporu času. Ve vyšším věku (45 let a více) se ale lidé k veřejné dopravě částečně vracejí. Průzkum přitom neodhalil výrazné rozdíly mezi muži a ženami. Naopak významně se projevuje rodinná situace: lidé s dětmi jezdí častěji autem a méně využívají veřejnou dopravu než bezdětní.

Postoje k regulaci automobilové dopravy se výrazně liší podle způsobu cestování. Největší podporu zákazu vjezdu aut do center měst vyjadřují pěší a cyklisté. Uživatelé veřejné dopravy zaujímají spíše střední postoj, zatímco řidiči automobilů jsou k těmto opatřením nejvíce skeptičtí. Průzkum zároveň ukázal, že dopravní chování se výrazně liší mezi jednotlivými vysokými školami. Velkou roli hraje charakter města, jeho velikost a terén. V Praze a Brně, a částečně také v Plzni a Ostravě, je výrazně vyšší podíl veřejné dopravy, pravděpodobně díky její dobré dostupnosti a omezeným možnostem parkování. Cyklistika je naopak častější ve městech s rovinatějším terénem.

Proč je auto často nejjednodušší volba

„V průzkumu jsme se také ptali na to, jaké překážky lidem brání častěji využívat udržitelné způsoby dopravy, tedy například chůzi, kolo nebo veřejnou dopravu. Respondenti nejčastěji zmiňovali zažité návyky a pohodlí, dále vzdálenost a časovou náročnost cestování a také kvalitu a dostupnost veřejné dopravy. Pokud by se mělo využívání udržitelných způsobů dopravy zvýšit, lidé by podle svých odpovědí potřebovali především rychlejší spojení či nižší cenu,“ vysvětlila Zuzana Huňková.

Nejčastěji zaznívala potřeba kvalitnější cyklistické infrastruktury – cyklostezek či stojanů na kola – a obecně bezpečnějšího prostředí pro jízdu na kole. Velmi silným motivem se ukázala také nemožnost pohodlně zaparkovat v blízkosti školy. Odpovědi jasně ukazují, že lidé při volbě dopravy kladou důraz hlavně na rychlost, dostupnost a spolehlivost, zatímco environmentální důvody či zdravotní přínosy zůstávají spíše v pozadí.

Na myšlenku společného průzkumu mobility přivedla vysoké školy předchozí spolupráce v projektu Unilead. Šetření koordinovala Univerzita Palackého v Olomouci a získaná data zpracovali Zdeněk Tomeš a Ondřej Špetík z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Vysoké školy plánují průzkum v několikaletých intervalech opakovat, aby mohly sledovat, jak se dopravní chování mění, lépe cílit opatření a vyhodnocovat jejich skutečný dopad.

Výsledky za Univerzitu Palackého v Olomouci
Podrobnější pohled na Univerzitu Palackého v Olomouci, kde se do průzkumu zapojilo 802 studentů a zaměstnanců, potvrzuje celorepublikové trendy, zároveň však ukazuje některé specifické rysy univerzitního prostředí v Olomouci.
Nejvýznamnějším druhem dopravy je chůze, poté následuje tramvaj a autobus. Nejen auto, ale i kolo častěji využívají zaměstnanci, zatímco studenti častěji volí chůzi nebo veřejnou dopravu včetně vlaku.

Detailní výsledky za UP v prezentaci (pdf)

Dnešní univerzity a vysoké školy často tvoří města ve městě – nejen rozlohou svých areálů, ale také počtem studentů a zaměstnanců, kteří do nich denně míří. Jak se ale tyto desetitisíce lidí za prací nebo studiem dopravují? Používají hromadnou dopravu, chodí pěšky, nebo spíš jezdí autem a po cestě vyloží děti ve škole? Jakou roli hraje vzdálenost bydliště, rodinná situace či dostupnost parkování? Podle aktuálních výsledků společného průzkumu deseti českých vysokých škol je nejčastějším prostředkem hromadná doprava. Velkou roli hraje vzdálenost školy od bydliště nebo počet dětí. Lidé se také setkávají s řadou překážek, jako je nedostatečná cyklistická infrastruktura či vysoká cena MHD.

Do průzkumu, který v roce 2025 probíhal na 10 vysokých školách napříč Českou republikou, se zapojilo 8207 respondentů. Vysokým školám jeho výsledky pomohou lépe směřovat investice do infrastruktury spojené s mobilitou a také na podporu kampaní zaměřených na udržitelnou mobilitu. Dále by také mohly sloužit ke spolupráci s městskými samosprávami na zlepšování infrastruktury pro cyklo a pěší pohyb v propojení město–univerzita.  

Udržitelná mobilita označuje způsoby dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, nezatěžují města hlukem a emisemi a často přispívají i ke zdravějšímu životnímu stylu. Patří sem především chůze, jízda na kole a využívání veřejné dopravy.

Podle výsledků je nejčastějším způsobem dopravy na vysoké školy veřejná doprava, kterou využívá 47 % respondentů. Přibližně třetina lidí (32 %) jezdí autem a 21 % chodí pěšky nebo jezdí na kole. Auto častěji volí zaměstnanci než studenti, přesto zůstává automobil poměrně rozšířený i mezi studenty. Zajímavým zjištěním je naopak vyšší podíl cyklistů mezi zaměstnanci než mezi studenty.

Rozhodují peníze, vzdálenost i rodina

Výrazným faktorem, který ovlivňuje volbu dopravy, jsou příjmy. Lidé s vyššími příjmy častěji využívají automobil, což souvisí i s věkem a v případě studentů také s tím, zda při studiu pracují. Důležitou roli hraje rovněž vzdálenost mezi bydlištěm a školou. „Na kratší vzdálenosti lidé nejčastěji chodí pěšky nebo jezdí na kole. Při dojíždění do 10 kilometrů jsou veřejná doprava a automobil zastoupeny zhruba stejně. Pokud je vzdálenost větší než 10 kilometrů, výrazně převažuje jízda autem,“ řekla Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP, která průzkum mezi univerzitami zastřešovala.

Způsob dopravy se mění i s věkem. Studenti a mladší zaměstnanci nejčastěji volí udržitelné způsoby dopravy. S přibývajícím věkem jejich podíl klesá – přibývá pracovních a rodinných povinností a roste tlak na úsporu času. Ve vyšším věku (45 let a více) se ale lidé k veřejné dopravě částečně vracejí. Průzkum přitom neodhalil výrazné rozdíly mezi muži a ženami. Naopak významně se projevuje rodinná situace: lidé s dětmi jezdí častěji autem a méně využívají veřejnou dopravu než bezdětní.

Postoje k regulaci automobilové dopravy se výrazně liší podle způsobu cestování. Největší podporu zákazu vjezdu aut do center měst vyjadřují pěší a cyklisté. Uživatelé veřejné dopravy zaujímají spíše střední postoj, zatímco řidiči automobilů jsou k těmto opatřením nejvíce skeptičtí. Průzkum zároveň ukázal, že dopravní chování se výrazně liší mezi jednotlivými vysokými školami. Velkou roli hraje charakter města, jeho velikost a terén. V Praze a Brně, a částečně také v Plzni a Ostravě, je výrazně vyšší podíl veřejné dopravy, pravděpodobně díky její dobré dostupnosti a omezeným možnostem parkování. Cyklistika je naopak častější ve městech s rovinatějším terénem.

Proč je auto často nejjednodušší volba

„V průzkumu jsme se také ptali na to, jaké překážky lidem brání častěji využívat udržitelné způsoby dopravy, tedy například chůzi, kolo nebo veřejnou dopravu. Respondenti nejčastěji zmiňovali zažité návyky a pohodlí, dále vzdálenost a časovou náročnost cestování a také kvalitu a dostupnost veřejné dopravy. Pokud by se mělo využívání udržitelných způsobů dopravy zvýšit, lidé by podle svých odpovědí potřebovali především rychlejší spojení či nižší cenu,“ vysvětlila Zuzana Huňková.

Nejčastěji zaznívala potřeba kvalitnější cyklistické infrastruktury – cyklostezek či stojanů na kola – a obecně bezpečnějšího prostředí pro jízdu na kole. Velmi silným motivem se ukázala také nemožnost pohodlně zaparkovat v blízkosti školy. Odpovědi jasně ukazují, že lidé při volbě dopravy kladou důraz hlavně na rychlost, dostupnost a spolehlivost, zatímco environmentální důvody či zdravotní přínosy zůstávají spíše v pozadí.

Na myšlenku společného průzkumu mobility přivedla vysoké školy předchozí spolupráce v projektu Unilead. Šetření koordinovala Univerzita Palackého v Olomouci a získaná data zpracovali Zdeněk Tomeš a Ondřej Špetík z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Vysoké školy plánují průzkum v několikaletých intervalech opakovat, aby mohly sledovat, jak se dopravní chování mění, lépe cílit opatření a vyhodnocovat jejich skutečný dopad.

Výsledky za Univerzitu Palackého v Olomouci
Podrobnější pohled na Univerzitu Palackého v Olomouci, kde se do průzkumu zapojilo 802 studentů a zaměstnanců, potvrzuje celorepublikové trendy, zároveň však ukazuje některé specifické rysy univerzitního prostředí v Olomouci.
Nejvýznamnějším druhem dopravy je chůze, poté následuje tramvaj a autobus. Nejen auto, ale i kolo častěji využívají zaměstnanci, zatímco studenti častěji volí chůzi nebo veřejnou dopravu včetně vlaku.

Detailní výsledky za UP v prezentaci (pdf)

The Faculty of Mathematics and Physics of Charles University, in cooperation with the Czech Academy of Sciences, has launched the most powerful Czech helium liquefier for scientific purposes, with a capacity of 57 liters of liquid helium per hour, which can liquefy up to 70,000 m3 of gaseous helium per year. Scientists will also use the device to re-liquefy extremely volatile rare gases from laboratories, which they recycle in this way.

Matematicko‑fyzikální fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Akademií věd ČR uvedla do provozu nejvýkonnější český zkapalňovač helia pro vědecké účely o výkonu 57 litrů kapalného helia za hodinu, který může ročně zkapalnit až 70 000 m3 plynného helia. Přístroj využijí vědci i pro opětovné zkapalnění extrémně těkavého vzácného plynu z laboratoří, který takto recyklují.

Sedm kategorií a celkem šedesát sedm laureátů a laureátek mimořádných ocenění. Michael Kohajda, rektor Univerzity Palackého, předal v kině Metropol Ceny rektora UP za rok 2025.

Ocenění získali autoři a autorky odborných publikací z řad akademické obce, stejně jako úspěšní studenti a studentky za nejlepší bakalářské, diplomové i vědecké práce. Nechyběla ani ocenění za mimořádné sportovní výkony v roce 2025. Mezi laureáty byli rovněž studující doktorských studijních programů.

Už druhým rokem univerzita udělila také Teaching Awards UP, které vyzdvihují vyučující za jejich pedagogické dovednosti, inspirativní přístup ke studujícím, nápaditost výuky i nadšení, s nímž svou roli naplňují. Rektor zároveň ocenil i nejlepší absolventské práce zaměřené na udržitelnost.

Slavnostní odpoledne patřilo také neakademickým pracovníkům a pracovnicím, kteří převzali mimořádná ocenění. Vůbec poprvé byl navíc ceremoniál rozšířen o předání Ceny rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností.

„Je to jedna ze vzácných příležitostí, kdy se můžeme ohlédnout a společně oslavit to nejcennější, co naše univerzita má, tvořivost, odhodlání, vytrvalost a výjimečné schopnosti lidí, kteří ji tvoří,“ uvedl rektor Michael Kohajda. Laureáti a laureátky jsou podle něj důkazem, že smysluplná práce má své výsledky a že kvalita, pokud je poctivá a dlouhodobá, si vždy svou cestu najde.

„Do kina se chodí na premiéry. Společně s vámi si jednu takovou nyní užívám. Je to totiž poprvé, kdy mám jako rektor čest tato ocenění předávat. Do kina se chodí také na příběhy – a za každým oceněním skutečný příběh je. Příběh odvahy pustit se do náročného tématu, příběh vytrvalosti, která často není vidět, protože se odehrává v knihovnách, laboratořích, učebnách, archivech, sportovištích nebo při reprezentaci univerzity daleko za jejími zdmi. Předávání výročních ocenění není jen formálním aktem. Vnímám jej jako moment, kdy se zastavujeme, abychom vyjádřili uznání a řekli: vážíme si vás. Za vaše úsilí posouvat hranice poznání, za reprezentaci univerzity i za příspěvek k lepší společnosti prostřednictvím důrazu na udržitelnost. A také za všechnu tu péči, kterou nám akademikům a studentům věnujete,“ dodal rektor UP před zúčastněnou akademickou obcí i širší veřejností.

S cílem představit široké veřejnosti kvalitní výstupy talentovaných studujících i absolventů a absolventek Univerzity Palackého se slavnostní událost již podruhé uskutečnila v kině Metropol. Moderoval ji šéf činohry Moravského divadla Roman Vencl. Program doprovodil vokální kvintet HiFive, který dnes tvoří především absolventi a absolventky UP.

Seznam oceněných najdete zde. 

Sedm kategorií a celkem šedesát sedm laureátů a laureátek mimořádných ocenění. Michael Kohajda, rektor Univerzity Palackého, předal v kině Metropol Ceny rektora UP za rok 2025.

Ocenění získali autoři a autorky odborných publikací z řad akademické obce, stejně jako úspěšní studenti a studentky za nejlepší bakalářské, diplomové i vědecké práce. Nechyběla ani ocenění za mimořádné sportovní výkony v roce 2025. Mezi laureáty byli rovněž studující doktorských studijních programů.

Už druhým rokem univerzita udělila také Teaching Awards UP, které vyzdvihují vyučující za jejich pedagogické dovednosti, inspirativní přístup ke studujícím, nápaditost výuky i nadšení, s nímž svou roli naplňují. Rektor zároveň ocenil i nejlepší absolventské práce zaměřené na udržitelnost.

Slavnostní odpoledne patřilo také neakademickým pracovníkům a pracovnicím, kteří převzali mimořádná ocenění. Vůbec poprvé byl navíc ceremoniál rozšířen o předání Ceny rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností.

„Je to jedna ze vzácných příležitostí, kdy se můžeme ohlédnout a společně oslavit to nejcennější, co naše univerzita má, tvořivost, odhodlání, vytrvalost a výjimečné schopnosti lidí, kteří ji tvoří,“ uvedl rektor Michael Kohajda. Laureáti a laureátky jsou podle něj důkazem, že smysluplná práce má své výsledky a že kvalita, pokud je poctivá a dlouhodobá, si vždy svou cestu najde.

„Do kina se chodí na premiéry. Společně s vámi si jednu takovou nyní užívám. Je to totiž poprvé, kdy mám jako rektor čest tato ocenění předávat. Do kina se chodí také na příběhy – a za každým oceněním skutečný příběh je. Příběh odvahy pustit se do náročného tématu, příběh vytrvalosti, která často není vidět, protože se odehrává v knihovnách, laboratořích, učebnách, archivech, sportovištích nebo při reprezentaci univerzity daleko za jejími zdmi. Předávání výročních ocenění není jen formálním aktem. Vnímám jej jako moment, kdy se zastavujeme, abychom vyjádřili uznání a řekli: vážíme si vás. Za vaše úsilí posouvat hranice poznání, za reprezentaci univerzity i za příspěvek k lepší společnosti prostřednictvím důrazu na udržitelnost. A také za všechnu tu péči, kterou nám akademikům a studentům věnujete,“ dodal rektor UP před zúčastněnou akademickou obcí i širší veřejností.

S cílem představit široké veřejnosti kvalitní výstupy talentovaných studujících i absolventů a absolventek Univerzity Palackého se slavnostní událost již podruhé uskutečnila v kině Metropol. Moderoval ji šéf činohry Moravského divadla Roman Vencl. Program doprovodil vokální kvintet HiFive, který dnes tvoří především absolventi a absolventky UP.

Seznam oceněných najdete zde. 

Mezi šest nejlepších z celkových sedmdesáti doktorandů se na mezinárodní konferenci Novus Scientia 2026 v Košicích zařadila doktorandka Stela Levická se svým příspěvkem zaměřeným na mezinárodní porovnávání očních tonometrů pro optometristické a oftalmologické účely. V silné konkurenci mladých vědců z různých zemí tak potvrdila vysokou úroveň svého výzkumu.

Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 70 doktorandů z různých zemí, kteří byli rozděleni do dvou odborných sektorů po 35 účastnících. „Konference se nesla v přátelském duchu. Všichni jsme byli tak trochu na jedné lodi, protože  každý z nás se věnuje výzkumu a naším cílem je nejen bádat, ale také úspěšně získat doktorský titul,“ uvedla Stela Levická, která na přírodovědecké fakultě studuje obor Optika a optoelektronika.

Konference Novus Scientia je tradiční odborné setkání doktorandů strojních a příbuzných technických fakult. Jejím hlavním cílem je prezentace výsledků doktorského výzkumu, sdílení zkušeností a navazování odborné spolupráce napříč institucemi i státy. Program byl tematicky velmi pestrý. Zahrnoval oblasti automatizace, mechatroniky a robotiky, technologického a materiálového inženýrství, managementu a digitálního inženýrství, konstrukčního i procesního inženýrství či speciálních inženýrských procesů.

„Každý sektor měl svou odbornou komisi, která po prezentacích kladla otázky. Velmi oceňuji, že samotné vystoupení bylo zároveň dobrou zkouškou před obhajobou dizertační práce. Za zmínku stojí i to, že po oficiální části pokračovaly neformální rozhovory mezi doktorandy i členy komisí. Díky tomu jsme navázali nové kontakty a měli možnost zjistit, jak se ostatním daří a jaké jsou jejich další vize,“ uvedla Stela Levická.

Mezi šest nejlepších z celkových sedmdesáti doktorandů se na mezinárodní konferenci Novus Scientia 2026 v Košicích zařadila doktorandka Stela Levická se svým příspěvkem zaměřeným na mezinárodní porovnávání očních tonometrů pro optometristické a oftalmologické účely. V silné konkurenci mladých vědců z různých zemí tak potvrdila vysokou úroveň svého výzkumu.

Letošního ročníku se zúčastnilo celkem 70 doktorandů z různých zemí, kteří byli rozděleni do dvou odborných sektorů po 35 účastnících. „Konference se nesla v přátelském duchu. Všichni jsme byli tak trochu na jedné lodi, protože  každý z nás se věnuje výzkumu a naším cílem je nejen bádat, ale také úspěšně získat doktorský titul,“ uvedla Stela Levická, která na přírodovědecké fakultě studuje obor Optika a optoelektronika.

Konference Novus Scientia je tradiční odborné setkání doktorandů strojních a příbuzných technických fakult. Jejím hlavním cílem je prezentace výsledků doktorského výzkumu, sdílení zkušeností a navazování odborné spolupráce napříč institucemi i státy. Program byl tematicky velmi pestrý. Zahrnoval oblasti automatizace, mechatroniky a robotiky, technologického a materiálového inženýrství, managementu a digitálního inženýrství, konstrukčního i procesního inženýrství či speciálních inženýrských procesů.

„Každý sektor měl svou odbornou komisi, která po prezentacích kladla otázky. Velmi oceňuji, že samotné vystoupení bylo zároveň dobrou zkouškou před obhajobou dizertační práce. Za zmínku stojí i to, že po oficiální části pokračovaly neformální rozhovory mezi doktorandy i členy komisí. Díky tomu jsme navázali nové kontakty a měli možnost zjistit, jak se ostatním daří a jaké jsou jejich další vize,“ uvedla Stela Levická.

Akademická obec Univerzity Palackého bude své univerzitní senátory a senátorky volit po necelých třech letech. Nominovat nové či staronové členy/ky Akademického senátu UP (AS UP) za některou z fakult mohou studující a akademici a akademičky do čtvrtka 19. února 2026. Samotné volby do klíčového samosprávného orgánu univerzity proběhnou online v polovině března.

Pět akademiček a senátorek UP ve videu vysvětluje, kdo a proč by měl být součástí nejdůležitějšího kontrolního orgánu univerzity. Stávající předsedkyně AS UP Irena Smolová, senátorky Lucie Tungul, Petra Gaul Aláčová, Veronika Tomoszková a za studentskou kurii Kristýna Václavková vybízejí nejen akademičky a akademiky, ale také studující olomoucké univerzity, aby tuto příležitost nepromarnili.

video_sem

Kdo a jak může nominovat či kandidovat?

Kandidátem na senátora do AS UP může být akademický pracovník nebo student, který je členem akademické obce příslušné fakulty. Rozhodným datem je první den voleb. Každý může kandidovat pouze ve skupině kandidátů (studující či akademičtí pracovníci), do které náleží.

Jednoho nebo více kandidátů může navrhnout člen akademické obce (studující nebo akademik) příslušné fakulty samostatně nebo ve spojení s jinými členy.

Písemný návrh na tomto návrhovém formuláři se předkládá předsedovi dílčí volební komise do 19. února 2026 včetně. Písemný návrh musí obsahovat, mimo jiné, jméno a příjmení kandidáta/ky, tituly, rok narození a pracoviště, v případě studujících studijní program a ročník, v němž je v době konání voleb na fakultě zapsán, a souhlas navrženého kandidáta včetně jeho podpisu. Samozřejmě také datum, jméno, příjmení a podpis navrhovatele.

Přesné pokyny jsou rozepsány v článku 5 Volebního řádu Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci (vnitřní předpis UP A-4/2017-ÚZ02).

Veškeré další podrobnosti najdete na webu upol.cz/volby.

Akademická obec Univerzity Palackého bude své univerzitní senátory a senátorky volit po necelých třech letech. Nominovat nové či staronové členy/ky Akademického senátu UP (AS UP) za některou z fakult mohou studující a akademici a akademičky do čtvrtka 19. února 2026. Samotné volby do klíčového samosprávného orgánu univerzity proběhnou online v polovině března.

Pět akademiček a senátorek UP ve videu vysvětluje, kdo a proč by měl být součástí nejdůležitějšího kontrolního orgánu univerzity. Stávající předsedkyně AS UP Irena Smolová, senátorky Lucie Tungul, Petra Gaul Aláčová, Veronika Tomoszková a za studentskou kurii Kristýna Václavková vybízejí nejen akademičky a akademiky, ale také studující olomoucké univerzity, aby tuto příležitost nepromarnili.

video_sem

Kdo a jak může nominovat či kandidovat?

Kandidátem na senátora do AS UP může být akademický pracovník nebo student, který je členem akademické obce příslušné fakulty. Rozhodným datem je první den voleb. Každý může kandidovat pouze ve skupině kandidátů (studující či akademičtí pracovníci), do které náleží.

Jednoho nebo více kandidátů může navrhnout člen akademické obce (studující nebo akademik) příslušné fakulty samostatně nebo ve spojení s jinými členy.

Písemný návrh na tomto návrhovém formuláři se předkládá předsedovi dílčí volební komise do 19. února 2026 včetně. Písemný návrh musí obsahovat, mimo jiné, jméno a příjmení kandidáta/ky, tituly, rok narození a pracoviště, v případě studujících studijní program a ročník, v němž je v době konání voleb na fakultě zapsán, a souhlas navrženého kandidáta včetně jeho podpisu. Samozřejmě také datum, jméno, příjmení a podpis navrhovatele.

Přesné pokyny jsou rozepsány v článku 5 Volebního řádu Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci (vnitřní předpis UP A-4/2017-ÚZ02).

Veškeré další podrobnosti najdete na webu upol.cz/volby.

Palacký University's charity campaign to buy a power generator for Taras Shevchenko National University of Kyiv was successfully completed in just one week. The target amount was collected thanks to the extraordinary solidarity of the university community and wider academic community in the Czech Republic. Paměť národa (Memory of Nations) was a key partner in the initiative, and Masaryk University and the Brno University of Technology also provided significant support.

The collection responded to the acute need of the Kyiv University to cope with power outages caused by ongoing attacks on civilian infrastructure. The generator will enable the university to continue teaching, operate key facilities, and maintain basic security.

"We managed to complete the collection in just one week. I consider this a success not only for the Olomouc university community, but for the entire academic community of the Czech Republic, which joined the appeal. I want to thank everyone who contributed to the collection. We have sent a clear signal that solidarity between universities is not just symbolic, but that our help has a concrete form and a concrete impact," said Michael Kohajda, rector of Palacký University.

"We feel that we are not alone – that we have reliable friends who are lending a helping hand. Together we are stronger." Kyiv University management

The generator was delivered to Kyiv at the end of last week. Palacký University decided to take advantage of the logistical opportunity when Memory of Nations was transporting other generators to eastern Ukraine.

"As soon as it became clear that the collection would be successful, we couldn't wait. Memory of Nations was organising the transport of other generators to eastern Ukraine, and it was possible to add ours. Thanks to this, we got the generator to Kyiv without delay—in a situation where time really matters," added Matěj Dostálek, Vice-Rector for Communication and Social Responsibility at UP.

The amount raised exceeded the original target. The surplus will be used by Memory of Nations to purchase additional equipment to help Ukraine overcome this difficult period under intense and inhumane attack by the Russian aggressor.

Help Ukraine with Memory of Nations. You can contribute here.

The generator was handed over to the Kyiv University thanks to the cooperation of KNU Rector Volodymyr Bugrov and Vice-Rector for International Relations Ksenia Smyrnova. University staff will put it into operation in the very near future.

The management of Taras Shevchenko National University of Kyiv stated that the new generator "is not just technical equipment, but a light in dark times, warmth, and the opportunity to continue working and helping people even during power outages." The Ukrainian side also thanked Palacký University and its Czech partners for their important support and emphasised that solidarity and interest from abroad are extremely valuable in these difficult times: "We feel that we are not alone – that we have reliable friends who are lending a helping hand. Together we are stronger."

Palacký University has long supported Ukrainian students and academics and is involved in activities to support the attacked country. The successful collection for the generator is another concrete step that confirms the university community's belief that responsibility and solidarity are fundamental values of the academic environment.

 

Sbírka Univerzity Palackého na pořízení elektrocentrály pro Kyjevskou národní univerzitu Tarase Ševčenka byla během jediného týdne úspěšně naplněna. Cílovou částku se podařilo vybrat díky mimořádné solidaritě univerzitní komunity i širší akademické obce v České republice. Klíčovým partnerem celé iniciativy byla Paměť národa, výzvu významně podpořily i Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně.

Sbírka reagovala na akutní potřebu kyjevské univerzity čelit výpadkům elektrické energie způsobeným pokračujícími útoky na civilní infrastrukturu. Generátor umožní zachovat výuku, provoz klíčových pracovišť i základní bezpečnostní zázemí univerzity.

„Sbírku se nám podařilo naplnit během jediného týdne. Považuji to za úspěch nejen olomoucké univerzitní komunity, ale celé akademické obce České republiky, která se k výzvě připojila. Všem, kteří ve sbírce přispěli, děkuji. Vyslali jsme jasný signál, že solidarita mezi univerzitami není jen symbolická, ale že naše pomoc má konkrétní podobu a konkrétní dopad,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

„Cítíme, že nejsme sami – že máme spolehlivé přátele, kteří podávají pomocnou ruku. Společně jsme silnější.“  vedení kyjevské univerzity

Generátor byl do Kyjeva dopraven už koncem minulého týdne. Univerzita Palackého se rozhodla využít logistické příležitosti, kdy Paměť národa zajišťovala transport dalších generátorů na východ Ukrajiny.

„Jakmile bylo zřejmé, že se sbírka úspěšně završí, nemohli jsme čekat. Paměť národa právě vypravovala transport dalších generátorů na východ Ukrajiny a bylo možné připojit i ten náš. Díky tomu jsme generátor dostali do Kyjeva bez prodlení – v situaci, kdy čas skutečně hraje roli,“ doplnil prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP Matěj Dostálek.

Vybraná částka navíc přesáhla původní cíl. Přebytek bude prostřednictvím Paměti národa využit na nákup dalšího vybavení, které pomůže Ukrajině překonat náročné období pod intenzivním a nehumánním útokem ruského agresora.

Pomozte Ukrajině s Pamětí národa. Přispět můžete zde.

Generátor byl kyjevské univerzitě předán díky spolupráci rektora KNU Volodymyra Bugrova a prorektorky pro mezinárodní vztahy Kseniie Smyrnové. Zaměstnanci univerzity jej v nejbližší době uvedou do provozu.

Vedení Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka ve svém vyjádření uvedlo, že nový generátor „není jen technickým vybavením, ale světlem v temných časech, teplem a možností pokračovat v práci a pomáhat lidem i během výpadků proudu“. Ukrajinská strana zároveň poděkovala Univerzitě Palackého a českým partnerům za důležitou podporu a zdůraznila, že v tomto obtížném období jsou solidarita a zájem ze zahraničí mimořádně cenné: „Cítíme, že nejsme sami – že máme spolehlivé přátele, kteří podávají pomocnou ruku. Společně jsme silnější.“

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje ukrajinské studenty a akademiky a zapojuje se do aktivit na podporu napadené země. Úspěšná sbírka na generátor je dalším konkrétním krokem, kterým univerzitní společenství potvrzuje, že odpovědnost a solidarita patří k základním hodnotám akademického prostředí.

 

Sbírka Univerzity Palackého na pořízení elektrocentrály pro Kyjevskou národní univerzitu Tarase Ševčenka byla během jediného týdne úspěšně naplněna. Cílovou částku se podařilo vybrat díky mimořádné solidaritě univerzitní komunity i širší akademické obce v České republice. Klíčovým partnerem celé iniciativy byla Paměť národa, výzvu významně podpořily i Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně.

Sbírka reagovala na akutní potřebu kyjevské univerzity čelit výpadkům elektrické energie způsobeným pokračujícími útoky na civilní infrastrukturu. Generátor umožní zachovat výuku, provoz klíčových pracovišť i základní bezpečnostní zázemí univerzity.

„Sbírku se nám podařilo naplnit během jediného týdne. Považuji to za úspěch nejen olomoucké univerzitní komunity, ale celé akademické obce České republiky, která se k výzvě připojila. Všem, kteří ve sbírce přispěli, děkuji. Vyslali jsme jasný signál, že solidarita mezi univerzitami není jen symbolická, ale že naše pomoc má konkrétní podobu a konkrétní dopad,“ uvedl rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda.

„Cítíme, že nejsme sami – že máme spolehlivé přátele, kteří podávají pomocnou ruku. Společně jsme silnější.“  vedení kyjevské univerzity

Generátor byl do Kyjeva dopraven už koncem minulého týdne. Univerzita Palackého se rozhodla využít logistické příležitosti, kdy Paměť národa zajišťovala transport dalších generátorů na východ Ukrajiny.

„Jakmile bylo zřejmé, že se sbírka úspěšně završí, nemohli jsme čekat. Paměť národa právě vypravovala transport dalších generátorů na východ Ukrajiny a bylo možné připojit i ten náš. Díky tomu jsme generátor dostali do Kyjeva bez prodlení – v situaci, kdy čas skutečně hraje roli,“ doplnil prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP Matěj Dostálek.

Vybraná částka navíc přesáhla původní cíl. Přebytek bude prostřednictvím Paměti národa využit na nákup dalšího vybavení, které pomůže Ukrajině překonat náročné období pod intenzivním a nehumánním útokem ruského agresora.

Pomozte Ukrajině s Pamětí národa. Přispět můžete zde.

Generátor byl kyjevské univerzitě předán díky spolupráci rektora KNU Volodymyra Bugrova a prorektorky pro mezinárodní vztahy Kseniie Smyrnové. Zaměstnanci univerzity jej v nejbližší době uvedou do provozu.

Vedení Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka ve svém vyjádření uvedlo, že nový generátor „není jen technickým vybavením, ale světlem v temných časech, teplem a možností pokračovat v práci a pomáhat lidem i během výpadků proudu“. Ukrajinská strana zároveň poděkovala Univerzitě Palackého a českým partnerům za důležitou podporu a zdůraznila, že v tomto obtížném období jsou solidarita a zájem ze zahraničí mimořádně cenné: „Cítíme, že nejsme sami – že máme spolehlivé přátele, kteří podávají pomocnou ruku. Společně jsme silnější.“

Univerzita Palackého dlouhodobě podporuje ukrajinské studenty a akademiky a zapojuje se do aktivit na podporu napadené země. Úspěšná sbírka na generátor je dalším konkrétním krokem, kterým univerzitní společenství potvrzuje, že odpovědnost a solidarita patří k základním hodnotám akademického prostředí.

 

Olomoucké pracoviště, které stojí v čele výzkumu prevence rizikového chování v online prostředí, hostilo vzácnou návštěvu. Do laboratoří Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP zavítal velvyslanec Francie v České republice Stéphane Crouzat se svým doprovodem.

Tématem setkání nebyla pouze akademická teorie, ale především palčivé otázky současné digitální doby, které rezonují napříč Evropskou unií. Diskuze potvrdila, že problematika kybernetické bezpečnosti a ochrany zranitelných skupin v kyberprostoru je prioritou, která nezná hranic.

Od legislativy po konkrétní osudy

Během návštěvy prodebatovali zástupci univerzity s velvyslancem široké spektrum témat, od strategických a legislativních rámců, jako je akt o digitálních službách (DSA) či kontroverzně diskutovaná iniciativa ChatControl, až po otázku věkových limitů pro užívání sociálních sítí. Kromě těchto systémových otázek se debata věnovala i aktuálním sociálním fenoménům, které institut dlouhodobě monitoruje v rámci projektu E-Bezpečí. Odborníci sdíleli s francouzskou delegací poznatky zejména o sharentingu, tedy rizikovém sdílení obsahu týkajícího se dětí jejich rodiči, a o problematice sextingu a jeho dopadech na dospívající. Důležitou součástí prezentace byla také praktická činnost specializované poradny, která přímo pomáhá obětem online agrese a nabízí jim odbornou oporu.

Laboratoře v centru dění

Delegace měla možnost nahlédnout přímo do zázemí laboratoří, kde probíhá výzkum i praktická výuka. Prezentovány byly nejen teoretické modely, ale i analýzy skutečných případů, které poradna E-Bezpečí denně řeší. Právě propojení akademického výzkumu s přímou pomocí obětem kyberkriminality bylo vyzdviženo jako jeden z klíčových pilířů olomouckého pracoviště.

„Byla to velmi inspirativní návštěva. Probrali jsme celou řadu témat, od legislativních rámců EU až po konkrétní fenomény, se kterými se setkáváme v naší poradenské praxi,“ uvedl za institut Kamil Kopecký. 

Reprezentace fakulty a odborníků

Vzácného hosta na půdě olomoucké univerzity oficiálně přivítal proděkan Pedagogické fakulty UP Vít Zouhar. Odbornou diskuzi a detailní prezentaci činnosti celého pracoviště i projektu E-Bezpečí pak vedli ředitel institutu Kamil Kopecký, jeho zástupce Dominik Voráč a Lukáš Kubala, vedoucí laboratoře Digidoupě, v jejíchž prostorách se setkání uskutečnilo a kde si hosté mohli prohlédnout moderní zázemí pro vzdělávání v oblasti digitálních technologií.

Návštěva francouzského velvyslance potvrzuje mezinárodní význam olomouckého výzkumu v oblasti kyberbezpečnosti a otevírá dveře k další potenciální spolupráci na poli evropské prevence a vzdělávání v digitálním věku.

Olomoucké pracoviště, které stojí v čele výzkumu prevence rizikového chování v online prostředí, hostilo vzácnou návštěvu. Do laboratoří Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP zavítal velvyslanec Francie v České republice Stéphane Crouzat se svým doprovodem.

Tématem setkání nebyla pouze akademická teorie, ale především palčivé otázky současné digitální doby, které rezonují napříč Evropskou unií. Diskuze potvrdila, že problematika kybernetické bezpečnosti a ochrany zranitelných skupin v kyberprostoru je prioritou, která nezná hranic.

Od legislativy po konkrétní osudy

Během návštěvy prodebatovali zástupci univerzity s velvyslancem široké spektrum témat, od strategických a legislativních rámců, jako je akt o digitálních službách (DSA) či kontroverzně diskutovaná iniciativa ChatControl, až po otázku věkových limitů pro užívání sociálních sítí. Kromě těchto systémových otázek se debata věnovala i aktuálním sociálním fenoménům, které institut dlouhodobě monitoruje v rámci projektu E-Bezpečí. Odborníci sdíleli s francouzskou delegací poznatky zejména o sharentingu, tedy rizikovém sdílení obsahu týkajícího se dětí jejich rodiči, a o problematice sextingu a jeho dopadech na dospívající. Důležitou součástí prezentace byla také praktická činnost specializované poradny, která přímo pomáhá obětem online agrese a nabízí jim odbornou oporu.

Laboratoře v centru dění

Delegace měla možnost nahlédnout přímo do zázemí laboratoří, kde probíhá výzkum i praktická výuka. Prezentovány byly nejen teoretické modely, ale i analýzy skutečných případů, které poradna E-Bezpečí denně řeší. Právě propojení akademického výzkumu s přímou pomocí obětem kyberkriminality bylo vyzdviženo jako jeden z klíčových pilířů olomouckého pracoviště.

„Byla to velmi inspirativní návštěva. Probrali jsme celou řadu témat, od legislativních rámců EU až po konkrétní fenomény, se kterými se setkáváme v naší poradenské praxi,“ uvedl za institut Kamil Kopecký. 

Reprezentace fakulty a odborníků

Vzácného hosta na půdě olomoucké univerzity oficiálně přivítal proděkan Pedagogické fakulty UP Vít Zouhar. Odbornou diskuzi a detailní prezentaci činnosti celého pracoviště i projektu E-Bezpečí pak vedli ředitel institutu Kamil Kopecký, jeho zástupce Dominik Voráč a Lukáš Kubala, vedoucí laboratoře Digidoupě, v jejíchž prostorách se setkání uskutečnilo a kde si hosté mohli prohlédnout moderní zázemí pro vzdělávání v oblasti digitálních technologií.

Návštěva francouzského velvyslance potvrzuje mezinárodní význam olomouckého výzkumu v oblasti kyberbezpečnosti a otevírá dveře k další potenciální spolupráci na poli evropské prevence a vzdělávání v digitálním věku.

Obyvatelé Ukrajiny prožívají už pátou válečnou zimu. Kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu jsou zdroje tepla a světla potřeba víc než kdy dříve. A právě takovou službu mohou udělat vyrobené zákopové svíčky. Ty už dnes nepomáhají jen vojákům, ale také běžným lidem, aby si například ohřáli večeři nebo si doma posvítili. Pojďte s námi zákopové svíčky vyrábět v neděli 22. února do Studentského klubu!

Rusko během páté válečné zimy připravuje civilní ukrajinské obyvatele o elektřinu, plyn a odhodlání. Je tak těžké se zahřát, uvařit si jídlo, posvítit si. Mrazivé počasí dopadá také na vojáky v zákopech, kteří využívají nejrůznější zdroje energie, aby se zahřáli. Věci, které my považujeme za samozřejmost, jsou zkrátka pro obyvatele Ukrajiny teď vzácností.

Univerzita Palackého tak pokračuje ve své pomoci Ukrajině a právě teď spojila síly se Skautským institutem Olomouc.

V neděli 22. února od 13:00 do 20:00 budeme ve Studentském klubu UP ve Zbrojnici společně vyrábět zákopové svíčky. Jde o svíčky v plechovce, které hoří dlouhé hodiny. Dá se nad nimi ohřát jídlo nebo zmrzlé ruce či nohy, poslouží i ke svícení. Vezměte s sebou kamarády, spolužáky i děti a pojďme společně pomáhat vracet teplo a naději obětem ruského chladomoru.

Od 16. února také ve Studentském klubu UP probíhá sběr plechovek, krabic a vosku či parafínu. Pokud máte doma vhodné plechovky, přineste nám je.

Jaké mají být plechovky? 

• čisté, vymyté od potravin, bez papírové etikety
• v případě vysokých plechovek (např. od fazolí nebo rajčat) je potřeba je zkrátit nožem nebo flexou (jinak vysoká vrstva vosku nevyhoří celá a svíčka brzy zhasne) a zabrousit
• nehodí se měkké hliníkové plechovky od nápojů, hledejte tvrdý kov - např. konzerva od hrášku nebo tuňáka 

Můžete také obejít olomoucké kostely a požádat je o zbytky vosku, stejně jako obchody, kde se svíčky prodávají. Otevírací doba klubu je pondělí až čtvrtek od 9 do 14 hodin. Hotové svíčky potom svezeme do Skautského institutu v Brně, odkud na konci února poputuje další várka svíček přímo na Ukrajinu.

Všechny potřebné informace o výrobě zákopových svíček naleznete zde.

Obyvatelé Ukrajiny prožívají už pátou válečnou zimu. Kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu jsou zdroje tepla a světla potřeba víc než kdy dříve. A právě takovou službu mohou udělat vyrobené zákopové svíčky. Ty už dnes nepomáhají jen vojákům, ale také běžným lidem, aby si například ohřáli večeři nebo si doma posvítili. Pojďte s námi zákopové svíčky vyrábět v neděli 22. února do Studentského klubu!

Rusko během páté válečné zimy připravuje civilní ukrajinské obyvatele o elektřinu, plyn a odhodlání. Je tak těžké se zahřát, uvařit si jídlo, posvítit si. Mrazivé počasí dopadá také na vojáky v zákopech, kteří využívají nejrůznější zdroje energie, aby se zahřáli. Věci, které my považujeme za samozřejmost, jsou zkrátka pro obyvatele Ukrajiny teď vzácností.

Univerzita Palackého tak pokračuje ve své pomoci Ukrajině a právě teď spojila síly se Skautským institutem Olomouc.

V neděli 22. února od 13:00 do 20:00 budeme ve Studentském klubu UP ve Zbrojnici společně vyrábět zákopové svíčky. Jde o svíčky v plechovce, které hoří dlouhé hodiny. Dá se nad nimi ohřát jídlo nebo zmrzlé ruce či nohy, poslouží i ke svícení. Vezměte s sebou kamarády, spolužáky i děti a pojďme společně pomáhat vracet teplo a naději obětem ruského chladomoru.

Od 16. února také ve Studentském klubu UP probíhá sběr plechovek, krabic a vosku či parafínu. Pokud máte doma vhodné plechovky, přineste nám je.

Jaké mají být plechovky? 

• čisté, vymyté od potravin, bez papírové etikety
• v případě vysokých plechovek (např. od fazolí nebo rajčat) je potřeba je zkrátit nožem nebo flexou (jinak vysoká vrstva vosku nevyhoří celá a svíčka brzy zhasne) a zabrousit
• nehodí se měkké hliníkové plechovky od nápojů, hledejte tvrdý kov - např. konzerva od hrášku nebo tuňáka 

Můžete také obejít olomoucké kostely a požádat je o zbytky vosku, stejně jako obchody, kde se svíčky prodávají. Otevírací doba klubu je pondělí až čtvrtek od 9 do 14 hodin. Hotové svíčky potom svezeme do Skautského institutu v Brně, odkud na konci února poputuje další várka svíček přímo na Ukrajinu.

Všechny potřebné informace o výrobě zákopových svíček naleznete zde.

Z celkem 33 grantů, které jdou do České republiky díky úspěchu ve výzvě Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowships (MSCA PF) 2025, míří hned čtyři do CATRIN Univerzity Palackého. Díky tomu se nejstarší moravská univerzita v tuzemském srovnání umístila na druhé pozici za Masarykovou univerzitou. Program v rámci Horizon Europe umožňuje českým institucím přilákat talentované vědce, případně vysílat své postdoktorandy do zahraničí.

Díky úspěchu v obrovské konkurenci více než 17 000 žádostí se budou moci mladí vědci v CATRIN zaměřit na výzkumná témata v oblasti fotochemie, biomedicíny i organické chemie. Z Univerzity Palackého bylo podáno 60 žádostí, čtyři žadatelé z CATRIN byli úspěšní. V ČR uspělo celkem 15 institucí, CATRIN počtem úspěšných projektů předčila například i mnohem větší subjekty jako Univerzitu Karlovu (2 projekty), Ústav organické chemie a biochemie (2), Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích (2) a získala více projektů než například celé Maďarsko, Slovensko či Estonsko.

„Jsem rád, že stejně jako před rokem jsme byli úspěšní a získali přímo z hlavní výzvy čtyři granty. Díky tomu získají podporu talentovaní juniorní vědci. Děkuji kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli, i supervizorům, kteří se na vysoké vědecké kvalitě a tím i úspěchu projektů rovněž velmi významně podíleli.“ Pavel Banáš, ředitel CATRIN

„MSCA PF je jednou z výzev, jichž se účastníme dlouhodobě. Jsem rád, že stejně jako před rokem jsme byli úspěšní a získali přímo z hlavní výzvy čtyři granty. Díky tomu získají podporu talentovaní juniorní vědci. Děkuji kolegům z grantového oddělení CATRIN, bez jejichž práce a podpory při přípravě grantových žádostí bychom na tyto výsledky určitě nedosáhli, i supervizorům, kteří se na vysoké vědecké kvalitě a tím i úspěchu projektů rovněž velmi významně podíleli,“ řekl ředitel CATRIN Pavel Banáš.

Dva z úspěšných držitelů grantů budou na svých projektech pracovat ve výzkumné skupině Inovativní chemie, po jednom zamíří do výzkumných skupin Nanomateriály v biomedicíně a Uhlíkové nanostruktury, biomolekuly a simulace.

„V projektu LUCENT si kladu za cíl vyvinout inteligentní, 3D tištěnou náplast s mikrojehličkami pro světlem aktivovanou léčbu rakoviny. Zařízení bude kombinovat dva světlem aktivované materiály: přírodní barvivo fykocyanin, které produkuje reaktivní formy kyslíku a zároveň poskytuje optickou zpětnou vazbu, a biokompatibilní uhlíkové nanotečky, jež generují mírné teplo a zvyšují účinnost léčby v oblastech s nízkým obsahem kyslíku. Společně umožní lokalizovanou, samoregulační terapii aktivovanou červeným zářením o nízkém výkonu, vhodnou pro ambulantní i domácí použití,“ uvedla například ve své grantové žádosti Chiara Olla z University v Cagliari v Itálii.

„Ze získaného projektu mám velkou radost, nejen proto, že kandidátka uspěla v obrovské mezinárodní konkurenci, ale také proto, že se zúročilo úsilí, jež jsme v létě přípravě projektu věnovali. Brzo v našem týmu přivítáme velmi talentovanou vědkyni ze Sardinie a otevřeme nové výzkumné téma. Věřím, že společně naplníme poslání projektů MSCA PF, kterým je podpora kariérního rozvoje výzkumníků, a zároveň posílíme mezinárodní spolupráci. Ostatně projekt je také výsledkem spolupráce mezi univerzitami v Olomouci a Cagliari, kterou jsme zahájili před více než čtyřmi lety a dále ji rozvíjeli, například i s pomocí projektů COSY COST a TECHSCALE,“ dodal jeden se supervizorů Michal Otyepka.

Finanční podporu získalo celkem 1610 postdoktorandských výzkumníků ve 45 zemích Evropy, úspěšnost činila 9,6 procenta.

Další výzva pro MSCA Postdoctoral Fellowships bude otevřena 9. dubna 2026. Více o možné spolupráci s CATRIN najdete zde.

Právě letošní rok představuje velký milník, neboť program Marie Skłodowska-Curie (MSCA) slaví 30. výročí. Od roku 1996 hraje program klíčovou roli při prosazování výzkumu a inovací a podpořila více než 150.000 výzkumných pracovníků, včetně 23 nositelů Nobelovy ceny.

Seznam úspěšných žadatelů a jejich projektů:
Emis Ingenito: Enzyme-integrated high-throughput Multicomponent synthesis for Echo-enabled Rapid molecule generation and Assay in Lead Discovery (supervisor: Alexander Dömling)
Thiago Moreira Pereira: Scaling the Unreachable: Acoustic Droplet Ejection for DNA-Encoded Library Multicomponent Synthesis ((supervisor: Alexander Dömling)
Chiara Olla: Light-triggered Ultra-precise Carbon-enhanced phycocyanin Engineered Needles for Therapy (supervisor: Michal Otyepka)
Endris Hanurry: Multifunctional Nanogel for Prolonged Immunoregulation and ECM Remodelling in Post-Surgical Diffuse Intrinsic Pontine Glioma: Organ-on-Chip Mode (supervisor Kateřina Poláková)