Agregátor zdrojů

FZU has Been Awarded a Total of Six P JAK Projects for Excellent Research.

News: Institute of Physics - Pá, 23/02/2024 - 15:13
The Excellent Research call in the Johannes Amos Comenius Programme (P JAK) is one of the most important Czech grant calls with a total allocation of CZK 12.2 billion, which aims to enable Czech research to reach European and global excellence. The Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences (FZU) has achieved a significant success in this competition and will participate in the investigation of six projects out of the total of 26 projects that received funding in an extremely demanding evaluation process.
Kategorie: News from FZU

Získejte podporu na projekty nebo letní školy v otevřené výzvě Aurory

Přispět k užší spolupráci evropských univerzit při výzkumu i vzdělání by měla nová otevřená výzva aliance Aurora. Na společný mezinárodní projekt v ní lze získat až 25 000 euro. Výzva podporuje také pořádání tematických letních škol, a to částkou do 20 000 eur. Třetí podpořenou aktivitou jsou krátkodobé mobility zaměřené na mladé vědce.

Podporu ve výši až 25 000 euro na dva roky může získat společný projekt, do nějž se zapojí výzkumníci či výzkumnice alespoň ze tří univerzit, které jsou plnohodnotnými členy aliance Aurora. „Cílem je nejen podpořit samotný výzkum, ale také pomoci vzniklému týmu během dané doby připravit projektovou žádost do rámcového programu Horizont Evropa nebo jiných evropských grantových výzev. Důležitým kritériem je však především prohloubení mezinárodní spolupráce napříč univerzitami,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Výzkumné týmy mohou být jak jednooborové, tak interdisciplinární. Pro nalezení vhodných partnerů lze vedle jiných kontaktů využít existující databáze sítě Aurora: Aurora Research Resources, Aurora Connect Gateway nebo Aurora Doctoral Pool. Rozpočet lze využít podle potřeby na cestování a navazování kontaktů, sdílení informací, získávání přístupu k údajům či provádění předběžného výzkumu.

Výzva nezapomíná ani na rozšiřující vzdělávání. Na uspořádání letní (či zimní) školy v ní lze získat až 20 000 euro. Podpořeny mohou být krátkodobé (1–2 týdny) školy, které se budou zabývat konkrétním vědeckým tématem (nejde tedy o výuku jazyka či trénink komunikačních dovedností nebo psaní grantových výzev). Podmínkou je, aby přednášky, praktická cvičení nebo konference, které budou jejich součástí, vedli převážně odborníci z univerzit, které jsou plnými členy aliance Aurora (alespoň pět odborníků z nejméně tří univerzit).

Mladí vědci a vědkyně navíc mohou s finanční podporou vyjet za výzkumem na některou z členských univerzit Aurory. Univerzita Palackého v této výzvě financuje mobility maximálně v délce jednoho měsíce. Ucházet se o ni mohou studující posledních ročníků magisterského studia, doktorandi nebo postdoci.

Plné znění výzvy a všechny podmínky naleznete v tomto PDF, které obsahuje i odkazy na přihlašovací formuláře k vyplnění. Přihlášky lze podávat do 30. dubna, následně je zhodnotí Vědecká rada Aurory (Aurora Scientific Council), v němž mají svého zástupce všechny členské univerzity aliance Aurora. Další otázky zodpoví pracovníci Aurory na L'Université Paris-Est Créteil, která výzvu administruje (aurora@u-pec.fr), případně se můžete obrátit na Mgr. Marii Jadrníčkovou z kanceláře Aurory na Univerzitě Palackého (marie.jadrnickova@upol.cz).

Získejte podporu na projekty nebo letní školy v otevřené výzvě Aurory

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 23/02/2024 - 12:00

Přispět k užší spolupráci evropských univerzit při výzkumu i vzdělání by měla nová otevřená výzva aliance Aurora. Na společný mezinárodní projekt v ní lze získat až 25 000 euro. Výzva podporuje také pořádání tematických letních škol, a to částkou do 20 000 eur. Třetí podpořenou aktivitou jsou krátkodobé mobility zaměřené na mladé vědce.

Podporu ve výši až 25 000 euro na dva roky může získat společný projekt, do nějž se zapojí výzkumníci či výzkumnice alespoň ze tří univerzit, které jsou plnohodnotnými členy aliance Aurora. „Cílem je nejen podpořit samotný výzkum, ale také pomoci vzniklému týmu během dané doby připravit projektovou žádost do rámcového programu Horizont Evropa nebo jiných evropských grantových výzev. Důležitým kritériem je však především prohloubení mezinárodní spolupráce napříč univerzitami,“ říká Marie Jadrníčková, Aurora Research Officer na UP.

Výzkumné týmy mohou být jak jednooborové, tak interdisciplinární. Pro nalezení vhodných partnerů lze vedle jiných kontaktů využít existující databáze sítě Aurora: Aurora Research Resources, Aurora Connect Gateway nebo Aurora Doctoral Pool. Rozpočet lze využít podle potřeby na cestování a navazování kontaktů, sdílení informací, získávání přístupu k údajům či provádění předběžného výzkumu.

Výzva nezapomíná ani na rozšiřující vzdělávání. Na uspořádání letní (či zimní) školy v ní lze získat až 20 000 euro. Podpořeny mohou být krátkodobé (1–2 týdny) školy, které se budou zabývat konkrétním vědeckým tématem (nejde tedy o výuku jazyka či trénink komunikačních dovedností nebo psaní grantových výzev). Podmínkou je, aby přednášky, praktická cvičení nebo konference, které budou jejich součástí, vedli převážně odborníci z univerzit, které jsou plnými členy aliance Aurora (alespoň pět odborníků z nejméně tří univerzit).

Mladí vědci a vědkyně navíc mohou s finanční podporou vyjet za výzkumem na některou z členských univerzit Aurory. Univerzita Palackého v této výzvě financuje mobility maximálně v délce jednoho měsíce. Ucházet se o ni mohou studující posledních ročníků magisterského studia, doktorandi nebo postdoci.

Plné znění výzvy a všechny podmínky naleznete v tomto PDF, které obsahuje i odkazy na přihlašovací formuláře k vyplnění. Přihlášky lze podávat do 30. dubna, následně je zhodnotí Vědecká rada Aurory (Aurora Scientific Council), v němž mají svého zástupce všechny členské univerzity aliance Aurora. Další otázky zodpoví pracovníci Aurory na L'Université Paris-Est Créteil, která výzvu administruje (aurora@u-pec.fr), případně se můžete obrátit na Mgr. Marii Jadrníčkovou z kanceláře Aurory na Univerzitě Palackého (marie.jadrnickova@upol.cz).

Kategorie: Novinky z PřF a UP

FZU získal celkem šest projektů OP JAK pro špičkový výzkum. Tři vede a ve třech je partnerem

Novinky: Fyzikální ústav - Pá, 23/02/2024 - 09:08
Výzva Špičkový výzkum v Operačním programu Jan Amos Komenský (OP JAK) patří mezi jednu z nejvýznamnějších českých grantových výzev s celkovou alokací 12,2 miliardy korun, která má za cíl umožnit českému výzkumu dosáhnout evropské a světové špičky. Fyzikální ústav Akademie věd ČR (FZU) dosáhl v této soutěži významného úspěchu a bude se podílet na řešení šesti projektů z celkem 26 projektů, které získaly dotaci v extrémně náročném procesu hodnocení.

UP FA scientists publish first-ever comprehensive study on democratic innovations in three Central European countries

News: Faculty of Science - Pá, 23/02/2024 - 08:00

The local level of politics, which is essential in shaping and especially strengthening pro-democracy thinking, is the focus of a new publication entitled Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland. The book was written by a team of authors led by Pavel Šaradín from the Department of Politics and European Studies at the Palacký University Olomouc Faculty of Arts and is the first-ever comprehensive work to reflect this part of Central Europe in that respect. It is published by Palgrave/Macmillan.

The book is one of the results of a three-year research project supported by the Czech Science Foundation. On behalf of the authors, Assoc Prof Pavel Šaradín from the Department of Politics and European Studies at the UP Faculty of Arts was interviewed by Žurnál Online.

Mr Šaradín, could you briefly introduce the book? What is its aim?

The crisis or erosion of democracy, its decline, is an oft-discussed theme. Sometimes rightly so; sometimes the situation is underestimated, other times overestimated. The local level enables active participation of citizens in politics, through various tools and innovations. We have evidence that if such tools are introduced and used correctly, they can indeed play a very important role in the positive meaning of democracy. In our book, we focus on clarifying these tools, how they work, what experiences we have with them, and how we evaluate them. Our aim was not to write a theoretical book, but rather conduct empirical research; we wanted to back up our findings with data.

What are these democratic innovation tools? What can they affect, how can they help?

We understand democratic innovation as processes and tools that lead to a deepening of citizen participation in the process of governance with the aim of improving and reinvigorating that governance. It is therefore a matter of improving democracy, a kind of democratisation of democracy. It involves, for instance, participatory budgets, participatory planning, and so on – something that reinvigorates democracy. At the same time, these processes have other functions that are not only related to political effectiveness. For example, citizen participation can improve transparency, increase trust in politics, enhance accountability, and help people learn how politics works and understand it better. These are very important benefits for the perception of national politics, too. The contribution of our book is not only in explaining why these innovations work, but also why they are sometimes abandoned or why they break down. These are usually cases when they are poorly implemented and have no political support, when communication fails, etc.

The book is also a case study of the Czech Republic, Slovakia, and Poland. So you deal with the functioning of democratic innovation in three Central European countries. What are the differences between these countries in that regard, and what do they have in common?

We didn’t want to write about a single country; the comparative dimension was important to us. However, comparison is not always feasible, as the three countries have different rules for the functioning of municipal politics. In Poland it is obligatory for larger cities to have a participatory budget, unlike in Slovakia and Czechia. Czechia is also where other innovations are the most widespread and used. One thing these countries have in common is that, as in the whole of post-communist Europe, there is less willingness to participate in politics and less trust in it. This is a huge contrast with Western and especially Northern Europe.

How long did you and all the other authors work on the book? What sources did you use?

The book was written as part of a three-year research project supported by the Czech Science Foundation. Its publication was also supported by the UP Faculty of Arts. We spent a year collecting information and doing research, then about two years writing the book, responding to peer review, and doing the usual editorial work. As far as I know, it is the first such comprehensive book that reflects this part of Central Europe; the western countries have already been researched.

The book is published by the prestigious Palgrave/Macmillan publishing house. What is the significance of the involvement of this publisher for you?

Huge. In the social sciences, there are three publishers that are particularly important: Springer, Palgrave, and Routledge. The whole process has been quite demanding, from filling in the initial forms describing the methodology and assessing the academic contribution and innovation, through submitting part of the manuscript, to its completing and editing. The making of this book of ours was equal to the publication of five or six articles in prestigious journals.

Kategorie: News from UP

Vědci z FF UP vydali první ucelenou studii o demokratických inovacích tří zemí střední Evropy

Lokální úrovni politiky, která hraje podstatnou roli v utváření a zejména posilování prodemokratického smýšlení, se věnuje nová odborná publikace s názvem Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland. Vznikla v kolektivu autorů pod vedením Pavla Šaradína z katedry politologie a evropských studií FF UP a je vůbec prvním uceleným dílem, jenž v daném ohledu reflektuje část střední Evropy.

Prestižní nakladatelství Palgrave/Macmillan nedávno vydalo odbornou publikaci s názvem Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland (Výzva občanům: Demokratické inovace na místní úrovni. Případová studie Česka, Slovenska a Polska). Kniha je jedním z výstupů tříletého výzkumu, který podpořila Grantová agentura České republiky. Za kolektiv autorů poskytl Žurnálu Online rozhovor docent Pavel Šaradín z katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Pane docente, můžete knihu krátce představit? Co je jejím cílem?

Velmi často se diskutuje o krizi nebo erozi demokracie, o jejím úpadku. Někdy právem, někdy se situace podceňuje, někdy přeceňuje. Lokální prostředí umožňuje aktivní participaci občanů na politice, a to skrze nejrůznější nástroje či inovace. Máme podloženo, že pokud k jejich zavedení dojde a používáme je správně, pak skutečně mohou hrát velmi důležitou roli v pozitivním významu demokracie. V knize se zaměřujeme na vysvětlení těchto nástrojů, na jejich fungování, zkušenosti i na jejich evaluaci. Naším cílem nebylo přinést teoretickou knihu, ale prováděli jsme empirický výzkum, chtěli jsme naše zjištění podložit daty.

Co jsou demokratické inovační nástroje? Na co všechno mohou mít vliv, jak mohou pomoci?

Demokratické inovace chápeme jako procesy a nástroje, které vedou k prohloubení občanské participace v procesu vládnutí s cílem toto vládnutí zlepšit a oživit. Jedná se tedy o zlepšení demokracie, o jakousi demokratizaci demokracie. Jde například o participativní rozpočty, participativní plánování a podobně, tedy něco, co oživuje demokracii. Jmenované procesy zároveň mají další funkce, které nesouvisí jen s politickou efektivitou. Občanskou participací může například docházet ke zlepšení transparentnosti, zvyšování důvěry v politiku, k odpovědnosti, lidé se učí, jak funguje politika a lépe ji pak rozumí. Jsou to velmi důležité přínosy rovněž pro vnímání celostátní politiky. Přínosem naší knihy není jen objasnění, proč tyto inovace fungují, ale i to, proč někdy dochází naopak k jejich opuštění či pádu. Zpravidla se jedná o případy, kdy jsou špatně zavedeny, nemají polickou podporu, když selže komunikace apod.

Kniha je zároveň případovou studií České republiky, Slovenska a Polska. O fungování demokratických inovacích tedy hovoříte ve třech středoevropských zemích. V čem se s ohledem na výše uvedené jednotlivé země odlišují, co je jim naopak společné?

Nechtěli jsme psát o jediné zemi, pro nás byl důležitý komparativní rozměr. Ten ale není vždy realizovatelný, například z toho důvodu, že tyto tři země mají odlišná pravidla fungování komunální politiky. V Polsku je u větších měst povinností mít participativní rozpočet, u nás a na Slovensku nikoli. Právě zde jsou i další inovace nejrozšířenější a nejvíce používané. Společné mají tyto země zejména jednu věc, jako v celé postkomunistické Evropě je zde menší ochota participovat na politice a nižší důvěra v ni. Je to obrovský kontrast se západní, zejména severní Evropou.

Jak dlouho jste na knize společně s dalšími autory pracovali? Z jakých zdrojů jste vycházeli?

Kniha vznikla v rámci tříletého výzkumu podpořeného Grantovou agenturou České republiky. Její vydání podpořila i Filozofická fakulta UP. Rok jsme sbírali informace a dělali výzkum, zhruba dva roky jsme knihu psali, reagovali na oponenty a věnovali se běžné ediční činnosti. Pokud vím, je vůbec první takto ucelenou knihou, jež reflektuje část střední Evropy, západní země již prozkoumané máme.

Knihu vydalo prestižní nakladatelství Palgrave/Macmillan. Jaký význam pro vás má její vydání právě v tomto nakladatelství?

Obrovský. V sociálních vědách jsou důležitá zejména tato tři nakladatelství: Springer, Palgrave a Routledge. Celý proces byl poměrně náročný, od vyplnění vstupních formulářů, kde se například popisuje metodologie, zhodnocuje se vědecký přínos a inovativnost, přes odeslání části rukopisu až po jeho dokončení a editaci. Realizace naší knihy odpovídá vydání pěti, šesti článků v prestižních časopisech.

Vědci z FF UP vydali první ucelenou studii o demokratických inovacích tří zemí střední Evropy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 23/02/2024 - 08:00

Lokální úrovni politiky, která hraje podstatnou roli v utváření a zejména posilování prodemokratického smýšlení, se věnuje nová odborná publikace s názvem Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland. Vznikla v kolektivu autorů pod vedením Pavla Šaradína z katedry politologie a evropských studií FF UP a je vůbec prvním uceleným dílem, jenž v daném ohledu reflektuje část střední Evropy.

Prestižní nakladatelství Palgrave/Macmillan nedávno vydalo odbornou publikaci s názvem Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland (Výzva občanům: Demokratické inovace na místní úrovni. Případová studie Česka, Slovenska a Polska). Kniha je jedním z výstupů tříletého výzkumu, který podpořila Grantová agentura České republiky. Za kolektiv autorů poskytl Žurnálu Online rozhovor docent Pavel Šaradín z katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Pane docente, můžete knihu krátce představit? Co je jejím cílem?

Velmi často se diskutuje o krizi nebo erozi demokracie, o jejím úpadku. Někdy právem, někdy se situace podceňuje, někdy přeceňuje. Lokální prostředí umožňuje aktivní participaci občanů na politice, a to skrze nejrůznější nástroje či inovace. Máme podloženo, že pokud k jejich zavedení dojde a používáme je správně, pak skutečně mohou hrát velmi důležitou roli v pozitivním významu demokracie. V knize se zaměřujeme na vysvětlení těchto nástrojů, na jejich fungování, zkušenosti i na jejich evaluaci. Naším cílem nebylo přinést teoretickou knihu, ale prováděli jsme empirický výzkum, chtěli jsme naše zjištění podložit daty.

Co jsou demokratické inovační nástroje? Na co všechno mohou mít vliv, jak mohou pomoci?

Demokratické inovace chápeme jako procesy a nástroje, které vedou k prohloubení občanské participace v procesu vládnutí s cílem toto vládnutí zlepšit a oživit. Jedná se tedy o zlepšení demokracie, o jakousi demokratizaci demokracie. Jde například o participativní rozpočty, participativní plánování a podobně, tedy něco, co oživuje demokracii. Jmenované procesy zároveň mají další funkce, které nesouvisí jen s politickou efektivitou. Občanskou participací může například docházet ke zlepšení transparentnosti, zvyšování důvěry v politiku, k odpovědnosti, lidé se učí, jak funguje politika a lépe ji pak rozumí. Jsou to velmi důležité přínosy rovněž pro vnímání celostátní politiky. Přínosem naší knihy není jen objasnění, proč tyto inovace fungují, ale i to, proč někdy dochází naopak k jejich opuštění či pádu. Zpravidla se jedná o případy, kdy jsou špatně zavedeny, nemají polickou podporu, když selže komunikace apod.

Kniha je zároveň případovou studií České republiky, Slovenska a Polska. O fungování demokratických inovacích tedy hovoříte ve třech středoevropských zemích. V čem se s ohledem na výše uvedené jednotlivé země odlišují, co je jim naopak společné?

Nechtěli jsme psát o jediné zemi, pro nás byl důležitý komparativní rozměr. Ten ale není vždy realizovatelný, například z toho důvodu, že tyto tři země mají odlišná pravidla fungování komunální politiky. V Polsku je u větších měst povinností mít participativní rozpočet, u nás a na Slovensku nikoli. Právě zde jsou i další inovace nejrozšířenější a nejvíce používané. Společné mají tyto země zejména jednu věc, jako v celé postkomunistické Evropě je zde menší ochota participovat na politice a nižší důvěra v ni. Je to obrovský kontrast se západní, zejména severní Evropou.

Jak dlouho jste na knize společně s dalšími autory pracovali? Z jakých zdrojů jste vycházeli?

Kniha vznikla v rámci tříletého výzkumu podpořeného Grantovou agenturou České republiky. Její vydání podpořila i Filozofická fakulta UP. Rok jsme sbírali informace a dělali výzkum, zhruba dva roky jsme knihu psali, reagovali na oponenty a věnovali se běžné ediční činnosti. Pokud vím, je vůbec první takto ucelenou knihou, jež reflektuje část střední Evropy, západní země již prozkoumané máme.

Knihu vydalo prestižní nakladatelství Palgrave/Macmillan. Jaký význam pro vás má její vydání právě v tomto nakladatelství?

Obrovský. V sociálních vědách jsou důležitá zejména tato tři nakladatelství: Springer, Palgrave a Routledge. Celý proces byl poměrně náročný, od vyplnění vstupních formulářů, kde se například popisuje metodologie, zhodnocuje se vědecký přínos a inovativnost, přes odeslání části rukopisu až po jeho dokončení a editaci. Realizace naší knihy odpovídá vydání pěti, šesti článků v prestižních časopisech.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Čtvrtým laureátem Stipendia Petra Zoubka se stal student práv David Krejčí

Stipendium Petra Zoubka na podporu mimořádně nadaných studentů Právnické fakulty UP má již čtyři laureáty. Na seznam nově přibylo jméno Davida Krejčího, studenta posledního ročníku programu Právo a právní věda. Stipendium, které je spojené s finanční podporou 40 000 korun, uděluje fakulta společně s Nadačním fondem Petra Zoubka jednou ročně.

Pojmenované je po výjimečném posluchači právnické fakulty, který těsně před dokončením studia v březnu 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění. Rodina a přátelé Petra Zoubka krátce nato založili nadační fond a spojili síly s fakultou. „Prostřednictvím fondu se snažíme šířit Peťův odkaz, jeho vize a přístup k životu. Máme dva cíle, podporovat hematoonkologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě a výjimečné studenty olomouckých práv, kteří se svou aktivitou a přístupem k lidem našemu synovi nejvíce podobají. Za spolupráci s fakultou jsem velmi vděčná,“ uvedla Renáta Zoubková, matka Petra Zoubka, členka správní rady nadačního fondu, s tím, že největší sílu stipendia vidí v podpoře lidství, ochotě pomáhat a snaze být aktivní.

Pravidla pro přiznání Stipendia Petra Zoubka upravuje fakultní vnitřní norma. Žadatelé musí splňovat pět podmínek – vážený studijní průměr do 1,8 za celé dosavadní studium na fakultě, alespoň jeden úspěšně dokončený semestr ve Studentské právní poradně nebo jiné klientské právní klinice vyučované na fakultě, absolvování odborné praxe. Student musí také být aktivní sportovec a musí se zapojovat do dobročinných společensky přínosných aktivit.

Kritéria tentokrát splnil David Krejčí, vše potřebné doložil ve své žádosti. „Podmínky jsou podle mého názoru adekvátní odkazu Petra Zoubka. Pokaždé, když bylo stipendium udělováno, bylo to pro mě znamení, že hodnoty jako slušnost a ochota pomáhat druhým nejsou samozřejmostí a že zde jsou tací, kteří si těchto hodnot váží a jsou ochotni je ocenit. Velmi si vážím, že stipendium mohu převzít,“ řekl David Krejčí, který je i členem Akademického senátu PF UP.

Ve svém děkovném proslovu odkazoval na krále Gilgameše a jeho touhu po nesmrtelnosti. „Věčného života dosáhnout nelze, nicméně nesmrtelnosti ano. A to skrze náš odkaz a činy, které během svého života učiníme. Dosáhl jí i Petr Zoubek, a to svou laskavostí, slušností a ochotou pomáhat. Díky těmto zcela lidským, přesto vzácným ctnostem tu Petr s námi bude navždy. Bude tu skrze svou rodinu, své přátele, naši fakultu i laureáty stipendia, kteří hrdě ponesou Petrův odkaz a hodnoty, které za sebou zanechal.“

Za fakultu předávali stipendium oceněnému Václav Stehlík, děkan fakulty, a Maxim Tomoszek, proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy. „Jsem velice rád, že už několikátým rokem v řadě můžeme tohle stipendium udělovat, že se najde student, který dokáže splnit přísná kritéria,“ uvedl děkan. Jeho slova doplnil Maxim Tomoszek. „Kdyby Petr studium dokončil, byl by přesně tím absolventem, kterým by se fakulta mohla chlubit. Doufáme, že laureáti budou právě takovými absolventy, kteří budou fakultu skvěle reprezentovat a šířit její dobré jméno.“

Na slavnostní udělování stipendia navázal odborný seminář Etika – opatření na konci života. Složen byl ze dvou referátů. Olomoucká advokátka Michaela Lukášová Brynecká si připravila příspěvek Právo na život a ukončení léčby, Martin Šamaj z FZV UP na ni navázal s tématem Jak může ovlivnit organizace zdravotní péče znalecký posudek?

Stipendium udělovala právnická fakulta a Nadační fond Petra Zoubka počtvrté. Vloni ho získal student Filip Zátopek, před ním Veronika Vysoudilová a Kateřina Dračková.

Záznam z předávání stipendia a odborného semináře je zveřejněn na fakultním YouTube kanále.

Čtvrtým laureátem Stipendia Petra Zoubka se stal student práv David Krejčí

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 22/02/2024 - 13:15

Stipendium Petra Zoubka na podporu mimořádně nadaných studentů Právnické fakulty UP má již čtyři laureáty. Na seznam nově přibylo jméno Davida Krejčího, studenta posledního ročníku programu Právo a právní věda. Stipendium, které je spojené s finanční podporou 40 000 korun, uděluje fakulta společně s Nadačním fondem Petra Zoubka jednou ročně.

Pojmenované je po výjimečném posluchači právnické fakulty, který těsně před dokončením studia v březnu 2019 podlehl agresivnímu nádorovému onemocnění. Rodina a přátelé Petra Zoubka krátce nato založili nadační fond a spojili síly s fakultou. „Prostřednictvím fondu se snažíme šířit Peťův odkaz, jeho vize a přístup k životu. Máme dva cíle, podporovat hematoonkologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě a výjimečné studenty olomouckých práv, kteří se svou aktivitou a přístupem k lidem našemu synovi nejvíce podobají. Za spolupráci s fakultou jsem velmi vděčná,“ uvedla Renáta Zoubková, matka Petra Zoubka, členka správní rady nadačního fondu, s tím, že největší sílu stipendia vidí v podpoře lidství, ochotě pomáhat a snaze být aktivní.

Pravidla pro přiznání Stipendia Petra Zoubka upravuje fakultní vnitřní norma. Žadatelé musí splňovat pět podmínek – vážený studijní průměr do 1,8 za celé dosavadní studium na fakultě, alespoň jeden úspěšně dokončený semestr ve Studentské právní poradně nebo jiné klientské právní klinice vyučované na fakultě, absolvování odborné praxe. Student musí také být aktivní sportovec a musí se zapojovat do dobročinných společensky přínosných aktivit.

Kritéria tentokrát splnil David Krejčí, vše potřebné doložil ve své žádosti. „Podmínky jsou podle mého názoru adekvátní odkazu Petra Zoubka. Pokaždé, když bylo stipendium udělováno, bylo to pro mě znamení, že hodnoty jako slušnost a ochota pomáhat druhým nejsou samozřejmostí a že zde jsou tací, kteří si těchto hodnot váží a jsou ochotni je ocenit. Velmi si vážím, že stipendium mohu převzít,“ řekl David Krejčí, který je i členem Akademického senátu PF UP.

Ve svém děkovném proslovu odkazoval na krále Gilgameše a jeho touhu po nesmrtelnosti. „Věčného života dosáhnout nelze, nicméně nesmrtelnosti ano. A to skrze náš odkaz a činy, které během svého života učiníme. Dosáhl jí i Petr Zoubek, a to svou laskavostí, slušností a ochotou pomáhat. Díky těmto zcela lidským, přesto vzácným ctnostem tu Petr s námi bude navždy. Bude tu skrze svou rodinu, své přátele, naši fakultu i laureáty stipendia, kteří hrdě ponesou Petrův odkaz a hodnoty, které za sebou zanechal.“

Za fakultu předávali stipendium oceněnému Václav Stehlík, děkan fakulty, a Maxim Tomoszek, proděkan pro bakalářské a magisterské studijní programy. „Jsem velice rád, že už několikátým rokem v řadě můžeme tohle stipendium udělovat, že se najde student, který dokáže splnit přísná kritéria,“ uvedl děkan. Jeho slova doplnil Maxim Tomoszek. „Kdyby Petr studium dokončil, byl by přesně tím absolventem, kterým by se fakulta mohla chlubit. Doufáme, že laureáti budou právě takovými absolventy, kteří budou fakultu skvěle reprezentovat a šířit její dobré jméno.“

Na slavnostní udělování stipendia navázal odborný seminář Etika – opatření na konci života. Složen byl ze dvou referátů. Olomoucká advokátka Michaela Lukášová Brynecká si připravila příspěvek Právo na život a ukončení léčby, Martin Šamaj z FZV UP na ni navázal s tématem Jak může ovlivnit organizace zdravotní péče znalecký posudek?

Stipendium udělovala právnická fakulta a Nadační fond Petra Zoubka počtvrté. Vloni ho získal student Filip Zátopek, před ním Veronika Vysoudilová a Kateřina Dračková.

Záznam z předávání stipendia a odborného semináře je zveřejněn na fakultním YouTube kanále.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Rektor předal ocenění za akademické práce, knihy i sportovní výkony

Celkem 44 ocenění za akademické práce, odborné publikace a sportovní výkony předal rektor UP Martin Procházka při slavnostním ceremoniálu, který se konal ve středu v aule Pedagogické fakulty UP. Vyhlášení výsledků studentských cen a čestných uznání pro doktorandy a autory monografií za uplynulý rok je jedním z tradičních bodů programu Akademického týdne UP.

Za bakalářské a magisterské diplomové práce bylo oceněno sedm studujících. Cenu získala například Michaela Zapletalová, nyní již absolventka pedagogické fakulty, za práci Analýza jazykových deficitů u osob s neurodegenerativním onemocněním mozku. „Ceny od pana rektora si velmi cením. Výzkumu se i díky projektu TA ČR věnuji nadále,“ uvedla absolventka. Dále si čestné uznání rektora za odborný článek převzalo i 16 doktorandů a doktorandek z 8 fakult UP.

Vedle ocenění za studentské práce a články byly předány i tři ceny rektora pro nejlepší sportovce z řad studujících. První místo získal Tomáš Raděj, student fakulty tělesné kultury a přírodovědecké fakulty, za skvělé výsledky v závodním raftingu. „Za loňský rok si nejvíce vážím zisku titulu absolutního mistra Evropy a dále pak titulů mistra ČR a vítěze českého poháru,“ prozradil a dodal, že se jeho posádce opět podařilo zajistit místo v reprezentačním družstvu ČR.

Výsledky studentské části soutěže podle rektora potvrzují tvořivost, odbornost a soutěživost posluchačů a posluchaček. „Těší mě, že jsou oceněné práce či články studentek a studentů Univerzity Palackého na tak vysoké úrovni, navíc je skvělé, že často mají i praktický přesah. U našich sportovců zase oceňuji, že se úspěšně prosazují také na velkých akcích, jako jsou mistrovství či olympiády. Děkuji všem oceněným za jejich práci, podané výkony a také za to, že šíří dobré jméno naší alma mater,“ sdělil rektor Martin Procházka.

Čestná uznání za odbornou knihu obdrželo tentokrát 18 autorů či autorek z řad akademické obce za 15 publikací. Věnovali se tématům zdravotnickým, teologickým, filozofickým, psychologickým, historickým i uměnovědným. Nejsilnější zastoupení mezi oceněnými tituly měly ty ze společenských věd.

Například docentka Nadežda Petejová z III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc a Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava byla oceněna za monografii Nefrologie kritických stavů. „Ocenění od rektora UP pro mě znamená v první řadě uznání, že moje práce má smysl. Cena mi zároveň dodala odvahu pracovat dále ve smyslu standardů, které jsem si stanovila: bádat neprobádané, objevit to, co je neobjevené, a přiblížit podstatu jevů k realitě,“ uvedla docentka Petejová s tím, že ji těší, že publikace přispěla ke zvýšení úrovně akutní nefrologie.

Ceny a čestná uznání uděluje rektor ve snaze zvýšit prestiž vědecké práce na olomoucké univerzitě. Produkce členů akademické obce podle něj svědčí o rozsahu bádání na fakultách a dalších pracovištích. Loni rektor ocenil 19 studentských vědeckých a uměleckých prací, 3 sportovce a 44 autorů 40 odborných knih. Seznam aktuálně oceněných je k dispozici zde, více o Akademickém týdnu UP, který se koná do 25. února, tady.

Rektor předal ocenění za akademické práce, knihy i sportovní výkony

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 22/02/2024 - 08:00

Celkem 44 ocenění za akademické práce, odborné publikace a sportovní výkony předal rektor UP Martin Procházka při slavnostním ceremoniálu, který se konal ve středu v aule Pedagogické fakulty UP. Vyhlášení výsledků studentských cen a čestných uznání pro doktorandy a autory monografií za uplynulý rok je jedním z tradičních bodů programu Akademického týdne UP.

Za bakalářské a magisterské diplomové práce bylo oceněno sedm studujících. Cenu získala například Michaela Zapletalová, nyní již absolventka pedagogické fakulty, za práci Analýza jazykových deficitů u osob s neurodegenerativním onemocněním mozku. „Ceny od pana rektora si velmi cením. Výzkumu se i díky projektu TA ČR věnuji nadále,“ uvedla absolventka. Dále si čestné uznání rektora za odborný článek převzalo i 16 doktorandů a doktorandek z 8 fakult UP.

Vedle ocenění za studentské práce a články byly předány i tři ceny rektora pro nejlepší sportovce z řad studujících. První místo získal Tomáš Raděj, student fakulty tělesné kultury a přírodovědecké fakulty, za skvělé výsledky v závodním raftingu. „Za loňský rok si nejvíce vážím zisku titulu absolutního mistra Evropy a dále pak titulů mistra ČR a vítěze českého poháru,“ prozradil a dodal, že se jeho posádce opět podařilo zajistit místo v reprezentačním družstvu ČR.

Výsledky studentské části soutěže podle rektora potvrzují tvořivost, odbornost a soutěživost posluchačů a posluchaček. „Těší mě, že jsou oceněné práce či články studentek a studentů Univerzity Palackého na tak vysoké úrovni, navíc je skvělé, že často mají i praktický přesah. U našich sportovců zase oceňuji, že se úspěšně prosazují také na velkých akcích, jako jsou mistrovství či olympiády. Děkuji všem oceněným za jejich práci, podané výkony a také za to, že šíří dobré jméno naší alma mater,“ sdělil rektor Martin Procházka.

Čestná uznání za odbornou knihu obdrželo tentokrát 18 autorů či autorek z řad akademické obce za 15 publikací. Věnovali se tématům zdravotnickým, teologickým, filozofickým, psychologickým, historickým i uměnovědným. Nejsilnější zastoupení mezi oceněnými tituly měly ty ze společenských věd.

Například docentka Nadežda Petejová z III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc a Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava byla oceněna za monografii Nefrologie kritických stavů. „Ocenění od rektora UP pro mě znamená v první řadě uznání, že moje práce má smysl. Cena mi zároveň dodala odvahu pracovat dále ve smyslu standardů, které jsem si stanovila: bádat neprobádané, objevit to, co je neobjevené, a přiblížit podstatu jevů k realitě,“ uvedla docentka Petejová s tím, že ji těší, že publikace přispěla ke zvýšení úrovně akutní nefrologie.

Ceny a čestná uznání uděluje rektor ve snaze zvýšit prestiž vědecké práce na olomoucké univerzitě. Produkce členů akademické obce podle něj svědčí o rozsahu bádání na fakultách a dalších pracovištích. Loni rektor ocenil 19 studentských vědeckých a uměleckých prací, 3 sportovce a 44 autorů 40 odborných knih. Seznam aktuálně oceněných je k dispozici zde, více o Akademickém týdnu UP, který se koná do 25. února, tady.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Procházka s Markem Orko Váchou o pokoře i o spolupráci s bohem

Kde jsou hranice toho, jak se jako lidský druh můžeme díky vědě „vylepšovat“? Chceme se zbavit závažných nemocí nebo mít děti „vyrobené na míru“? A jak drahou léčbu můžeme zaplatit? A komu? K zamyšlení nad těmito i dalšími etickými otázkami vyzval publikum v zaplněné aule pedagogické fakulty Marek Orko Vácha. Právě on byl prvním hostem nového debatního cyklu Procházka s…, jehož hostitelem je rektor UP Martin Procházka.

Univerzita Palackého si tento týden připomíná řadou akcí své znovuobnovení v roce 1946. A právě zahájení nového diskuzního cyklu s osobnostmi z různých oborů lidské činnosti se stalo jedním z důležitých bodů programu Akademického týdne UP.

Prvním hostem, pro kterého se rektor Martin Procházka rozhodl, byl teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Volba nebyla náhodná. Martin Procházka je lékař, který se specializuje na vysoce riziková těhotenství a který také řadu let vedl Ústav lékařské genetiky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Debata nazvaná Člověk jako všemocný bůh nebo zachránce lidstva tak představila publiku jak teoretický pohled na moderní genetiku a možnosti, které nabízí, tak i postřehy z každodenní lékařské praxe

„Dlouhá léta jsem pracoval na porodních sálech a s těhotnými a člověk se občas cítil jako všemocný. Ale příroda vás velmi rychle vrátí na zem. Do medicíny spíš patří skromnost, nadhled, velká pokora a pracovitost než nějaké povýšené myšlení, protože to se okamžitě vrátí, zejména v té profesní rovině,“ vysvětlil Martin Procházka svůj pohled na „všemocnost“ člověka.

„Já jsem katolický kněz, a jestli mě něco moje tradice v křesťanství naučila, je, že vytáhne člověka za límec a řekne mu: Chlapče, studuj, pracuj, uč se, maluj, skládej symfonie, uč se věci nazpaměť, přemýšlej, cvič se a něco laskavě udělej se svým životem. Někdy říkáme: to už nemůžeme udělat, to by si člověk hrál na pána boha… No tak dobře. Když ale po této přednášce bude pršet, vytáhnu si deštník místo toho, abych řekl: děj se boží vůle, asi to tak pán bůh chtěl. Když vám děti onemocní, tak jim dáte antibiotika, půjdete s nimi do nemocnice. To znamená, že člověk je pozván k tomu, aby ruku v ruce s bohem dokončoval stvoření světa,“ uvedl mimo jiné Marek Orko Vácha.

Spolu s rektorem i publikem během více než hodiny a půl trvající debaty přemýšlel nad tím, co nám nové genetické metody přinášejí, jaká jsou rizika a jaké hranice. Ukazoval, že odpovědi na zdánlivě jednoznačné a jasné otázky mohou být mnohoznačné. Sedm otázek, které dal publiku, najdete v první části záznamu a můžete si zkusit na ně sami odpovědět. „Kéž byste si odnesli možná ne odpovědi, ale alespoň ty otázky, o kterých budete přemýšlet,“ vyzval publikum na závěr první Procházky s… Marek Orko Vácha.

Procházka s Markem Orko Váchou o pokoře i o spolupráci s bohem

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 21/02/2024 - 15:30

Kde jsou hranice toho, jak se jako lidský druh můžeme díky vědě „vylepšovat“? Chceme se zbavit závažných nemocí nebo mít děti „vyrobené na míru“? A jak drahou léčbu můžeme zaplatit? A komu? K zamyšlení nad těmito i dalšími etickými otázkami vyzval publikum v zaplněné aule pedagogické fakulty Marek Orko Vácha. Právě on byl prvním hostem nového debatního cyklu Procházka s…, jehož hostitelem je rektor UP Martin Procházka.

Univerzita Palackého si tento týden připomíná řadou akcí své znovuobnovení v roce 1946. A právě zahájení nového diskuzního cyklu s osobnostmi z různých oborů lidské činnosti se stalo jedním z důležitých bodů programu Akademického týdne UP.

Prvním hostem, pro kterého se rektor Martin Procházka rozhodl, byl teolog, spisovatel, pedagog a vystudovaný molekulární biolog Marek Orko Vácha. Volba nebyla náhodná. Martin Procházka je lékař, který se specializuje na vysoce riziková těhotenství a který také řadu let vedl Ústav lékařské genetiky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Debata nazvaná Člověk jako všemocný bůh nebo zachránce lidstva tak představila publiku jak teoretický pohled na moderní genetiku a možnosti, které nabízí, tak i postřehy z každodenní lékařské praxe

„Dlouhá léta jsem pracoval na porodních sálech a s těhotnými a člověk se občas cítil jako všemocný. Ale příroda vás velmi rychle vrátí na zem. Do medicíny spíš patří skromnost, nadhled, velká pokora a pracovitost než nějaké povýšené myšlení, protože to se okamžitě vrátí, zejména v té profesní rovině,“ vysvětlil Martin Procházka svůj pohled na „všemocnost“ člověka.

„Já jsem katolický kněz, a jestli mě něco moje tradice v křesťanství naučila, je, že vytáhne člověka za límec a řekne mu: Chlapče, studuj, pracuj, uč se, maluj, skládej symfonie, uč se věci nazpaměť, přemýšlej, cvič se a něco laskavě udělej se svým životem. Někdy říkáme: to už nemůžeme udělat, to by si člověk hrál na pána boha… No tak dobře. Když ale po této přednášce bude pršet, vytáhnu si deštník místo toho, abych řekl: děj se boží vůle, asi to tak pán bůh chtěl. Když vám děti onemocní, tak jim dáte antibiotika, půjdete s nimi do nemocnice. To znamená, že člověk je pozván k tomu, aby ruku v ruce s bohem dokončoval stvoření světa,“ uvedl mimo jiné Marek Orko Vácha.

Spolu s rektorem i publikem během více než hodiny a půl trvající debaty přemýšlel nad tím, co nám nové genetické metody přinášejí, jaká jsou rizika a jaké hranice. Ukazoval, že odpovědi na zdánlivě jednoznačné a jasné otázky mohou být mnohoznačné. Sedm otázek, které dal publiku, najdete v první části záznamu a můžete si zkusit na ně sami odpovědět. „Kéž byste si odnesli možná ne odpovědi, ale alespoň ty otázky, o kterých budete přemýšlet,“ vyzval publikum na závěr první Procházky s… Marek Orko Vácha.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Ingeborg Fialová přeložila román Franze Spundy

Předchůdce Dana Browna z Moravy? S jistou nadsázkou ano. Řeč je o olomouckém německy píšícím autorovi Franzi Spundovi, jehož román Bafomet v překladu germanistky Ingeborg Fialové-Fürstové vyšel ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Franz Spunda (1890-1963) byl jedním z nemnohých olomouckých německy píšících básníků, který ve své době dosáhl jistého věhlasu i za hranicemi úzkého regionu. „Jeho román Bafomet z roku 1928 z rané „magické“ fáze prozaické tvorby, se ve své době se těšil všeobecnému zájmu o okultismus, magii, alchymii a mystiku všech druhů, podobně jako díla dnes slavnějších autorů spjatých s Čechami a Moravou, Gustava Meyrinka, Alfreda Kubina, Paula Leppina či Karla Hanse Strobla,“ vysvětluje germanistka Ingeborg Fialová-Fürstová z katedry germanistiky FF UP.

Podle ní je román zajímavý nejen pro fanoušky a sběratele tohoto žánru. „Myslím, že může oslovit jako poněkud vážnější a méně akční předchůdce Dana Browna i milovníky tajuplných dobrodružných příběhů hemžících se alchymisty, magiky, mystiky, ďábly, svůdnými ženami, exorcisty, dvojníky, tajnými bratrstvy a jinými okultními půvaby,“ říká překladatelka.

Právě překlad do současného jazyka byl stěžejní. „Román je psaný poněkud již zastaralou, místy exaltovanou, jindy zase velmi učenou němčinou. Snažila jsem se proto o překlad do moderního, dnešnímu čtenáři srozumitelného a snesitelného jazyka a výrazu. Na autorství předmluvy se podílel ostravský soukromý badatel ve věcech okultních, Martin Jiroušek,“ doplňuje Ingeborg Fialová-Fürstová.

Spundův román je součástí knižní řady „Poetica Moraviae“, kterou už víc jak dvacet let vydává Centrum pro výzkum moravské německé literatury. „V této řadě už v českém překladu vyšly například romány našich krajanů vypuzených po roce 1945 ze země Petra Härtlinga a Gerolda Tietze, sbírky básní Vlastimila Artura Poláka, Louise Fürnberga a Romana Karla Schulze, olomoucký román Willibalda Müllera Konšel olomoucký, americká korespondence Hugo Haase s Friedrichem Torbergem – a další příjemné čtivo,“ připomíná olomoucká germanistka.

Kniha Bafomet vyšla s podporou Česko-německého fondu budoucnosti a Rakouského centra UP. Najdete ji zde.

Ingeborg Fialová přeložila román Franze Spundy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 21/02/2024 - 08:00

Předchůdce Dana Browna z Moravy? S jistou nadsázkou ano. Řeč je o olomouckém německy píšícím autorovi Franzi Spundovi, jehož román Bafomet v překladu germanistky Ingeborg Fialové-Fürstové vyšel ve Vydavatelství Univerzity Palackého.

Franz Spunda (1890-1963) byl jedním z nemnohých olomouckých německy píšících básníků, který ve své době dosáhl jistého věhlasu i za hranicemi úzkého regionu. „Jeho román Bafomet z roku 1928 z rané „magické“ fáze prozaické tvorby, se ve své době se těšil všeobecnému zájmu o okultismus, magii, alchymii a mystiku všech druhů, podobně jako díla dnes slavnějších autorů spjatých s Čechami a Moravou, Gustava Meyrinka, Alfreda Kubina, Paula Leppina či Karla Hanse Strobla,“ vysvětluje germanistka Ingeborg Fialová-Fürstová z katedry germanistiky FF UP.

Podle ní je román zajímavý nejen pro fanoušky a sběratele tohoto žánru. „Myslím, že může oslovit jako poněkud vážnější a méně akční předchůdce Dana Browna i milovníky tajuplných dobrodružných příběhů hemžících se alchymisty, magiky, mystiky, ďábly, svůdnými ženami, exorcisty, dvojníky, tajnými bratrstvy a jinými okultními půvaby,“ říká překladatelka.

Právě překlad do současného jazyka byl stěžejní. „Román je psaný poněkud již zastaralou, místy exaltovanou, jindy zase velmi učenou němčinou. Snažila jsem se proto o překlad do moderního, dnešnímu čtenáři srozumitelného a snesitelného jazyka a výrazu. Na autorství předmluvy se podílel ostravský soukromý badatel ve věcech okultních, Martin Jiroušek,“ doplňuje Ingeborg Fialová-Fürstová.

Spundův román je součástí knižní řady „Poetica Moraviae“, kterou už víc jak dvacet let vydává Centrum pro výzkum moravské německé literatury. „V této řadě už v českém překladu vyšly například romány našich krajanů vypuzených po roce 1945 ze země Petra Härtlinga a Gerolda Tietze, sbírky básní Vlastimila Artura Poláka, Louise Fürnberga a Romana Karla Schulze, olomoucký román Willibalda Müllera Konšel olomoucký, americká korespondence Hugo Haase s Friedrichem Torbergem – a další příjemné čtivo,“ připomíná olomoucká germanistka.

Kniha Bafomet vyšla s podporou Česko-německého fondu budoucnosti a Rakouského centra UP. Najdete ji zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Scientists discovered incipient development of new microscopic algae species

News: Faculty of Science - Út, 20/02/2024 - 12:00

An international team of scientists from the Department of Botany at the Palacký University Faculty of Science, Charles University, and Lund University in Sweden has described the early development of a new species of the microscopic alga Synura petersenii from the group of golden algae (chrysophytes), which is mainly related to its long-term adaptation to changing environmental conditions. The scientists came to this conclusion by studying more than a hundred algae samples taken from several lakes in Europe and Canada. The results of their work were published in the journal Current Biology.

“The way in which new species of organisms arise is one of the fundamental questions in biology. Relatively cheap and efficient DNA sequencing has brought about major advances. However, research in this area is still largely confined to animals and plants, despite the fact that the vast majority of species on the planet are microorganisms. Together with colleagues from Charles University (the research was led by Pavel Škaloud) and Lund University in Sweden, we have tried to fill this gap,” said Petr Dvořák from the UP Faculty of Science Department of Botany.

For their research, the scientists chose the alga Synura petersenii, which commonly lives in the plankton of lakes at our latitudes. These are colonial flagellates, whose cells are covered with siliceous scales. With the help of an electron microscope, distinctive ornaments that are species-specific can be seen on them.

“To elucidate the factors that have led to diversification within this species, we obtained more than 100 laboratory cultures from samples from multiple lakes in Europe and Canada. This is the largest dataset of its kind among algae and protozoa. Using DNA sequencing, we obtained a representation of the entire genome of each laboratory culture and subsequently reconstructed the evolutionary relationships between individual samples,” he described.

Population structure analyses have revealed that over the past 100,000+ years, Synura petersenii has evolved into three diversified populations that are on their way to become new species in the future. “Diversification began 125,000 years ago, before the last glacial period, as calculated by molecular clock dating. Significant population radiation took place in the last 14,500 years, after the last great ice age. This suggests that climate change has influenced the diversification of this alga, as it has for plants. Moreover, the diversification of Synura algae was very rapid compared to other algae, where this process takes millions of years,” noted Dvořák.

The diversification of populations of this alga has been driven by adaptation to local conditions, especially different temperatures and the amount of dissolved substances in water. Heavy rainfall has also influenced the evolution of individual populations, causing nutrients to wash up from the bottom, mixing the water and reducing transparency, which affects all planktonic organisms, which must adapt to such events. “Geographical distance at the intercontinental level also played a significant role, although these organisms were originally thought to have an almost unlimited ability to spread across the planet. Populations continue to diversify into new species, even though genetic flow continues to occur between them. This implies that ecological diversification is a stronger factor than genetic mixing of lineages,” said Dvořák.

Kategorie: News from UP

Vědci odhalili počínající vývoj nových druhů mikroskopické řasy

Mezinárodní tým vědců z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP, Univerzity Karlovy a univerzity ve švédském Lundu pomocí analýzy DNA popsal počínající vývoj nových druhů mikroskopické řasy Synura petersenii ze skupiny zlativek, který souvisí především s její dlouhodobou adaptací na měnící se životní podmínky. K tomu závěru vědci dospěli díky studiu více než stovky vzorků řasy odebraných z několika jezer v Evropě a Kanadě. Výsledky jejich práce byly publikovány v časopise Current Biology.

„Způsob, jakým vznikají nové druhy organismů, patří mezi fundamentální otázky biologie. Významný posun způsobilo relativně levné a efektivní sekvenování DNA. Výzkum v této oblasti se ale zatím převážně omezuje na zvířata a rostliny. A to i přesto, že naprostou většinu druhů na planetě tvoří mikroorganismy. Spolu s kolegy z Univerzity Karlovy (práce byla vedená Pavlem Škaloudem) a univerzity ve švédském Lundu jsme se pokusili tuto mezeru vyplnit,“ uvedl Petr Dvořák z katedry botaniky přírodovědecké fakulty.

Vědci si pro výzkum vybrali řasu Synura petersenii, která náleží do skupiny zlativek (Chrysophyta, Stramenopila). Tato řasa žije běžně v planktonu jezer v našich zeměpisných šířkách. Jedná se o koloniální bičíkovce, jejichž buňka je pokrytá křemičitými šupinami. Na nich lze pomocí elektronového mikroskopu spatřit výrazné ornamenty, které jsou druhově specifické.

„Pro objasnění faktorů, které vedly k diverzifikaci v rámci tohoto druhu, jsme pořídili více než 100 laboratorních kultur ze vzorků z několika jezer v Evropě a Kanadě. Jedná se o největší soubor dat tohoto typu mezi řasami a prvoky. Pomocí sekvenování DNA jsme získali reprezentaci celého genomu každé laboratorní kultury a následně zrekonstruovali evoluční vztahy mezi jednotlivými vzorky,“ popsal.

Analýzy populační struktury odhalily, že řasa Synura petersenii se za více než 100 000 let vyvinula do tří diverzifikovaných populací, které jsou na cestě k tomu stát se v budoucnu novými druhy. „Diverzifikace začala před 125 000 lety, tedy ještě před posledním glaciálem, což bylo vypočteno na základě datování pomocí molekulárních hodin. Výrazná radiace populací probíhala v posledních 14 500 letech, tedy po poslední velké době ledové. Z toho můžeme vyvodit, že diverzifikaci této řasy stejně jak u rostlin ovlivnily klimatické změny. Diverzifikace řasy Synura byla navíc velmi rychlá v porovnání s ostatními řasami, u kterých tento proces trvá řádově miliony let,“ podotkl Petr Dvořák.  

K diverzifikaci populací této řasy vedla adaptace na lokální podmínky, zejména různé teploty a množství rozpuštěných látek ve vodě. Evoluci jednotlivých populací ovlivnily také vydatné deště, které způsobují vyplavování živin ze dna, promíchají vodu a snižují průhlednost, což ovlivňuje všechny planktonní organismy, které musí být na tyto události adaptované. „Nezanedbatelnou roli hrála také geografická vzdálenost na úrovni mezikontinentální, i když se organismům původně přisuzovaly téměř neomezeně velké schopnosti šířit se po celé planetě. Populace se stále diverzifikují v nové druhy, přestože mezi nimi nadále probíhá genetický tok. Z toho vyplývá, že ekologická diverzifikace je silnějším faktorem než genetické promíchávání linií,“ dodal Petr Dvořák.

Vědci odhalili počínající vývoj nových druhů mikroskopické řasy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 20/02/2024 - 12:00

Mezinárodní tým vědců z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP, Univerzity Karlovy a univerzity ve švédském Lundu pomocí analýzy DNA popsal počínající vývoj nových druhů mikroskopické řasy Synura petersenii ze skupiny zlativek, který souvisí především s její dlouhodobou adaptací na měnící se životní podmínky. K tomu závěru vědci dospěli díky studiu více než stovky vzorků řasy odebraných z několika jezer v Evropě a Kanadě. Výsledky jejich práce byly publikovány v časopise Current Biology.

„Způsob, jakým vznikají nové druhy organismů, patří mezi fundamentální otázky biologie. Významný posun způsobilo relativně levné a efektivní sekvenování DNA. Výzkum v této oblasti se ale zatím převážně omezuje na zvířata a rostliny. A to i přesto, že naprostou většinu druhů na planetě tvoří mikroorganismy. Spolu s kolegy z Univerzity Karlovy (práce byla vedená Pavlem Škaloudem) a univerzity ve švédském Lundu jsme se pokusili tuto mezeru vyplnit,“ uvedl Petr Dvořák z katedry botaniky přírodovědecké fakulty.

Vědci si pro výzkum vybrali řasu Synura petersenii, která náleží do skupiny zlativek (Chrysophyta, Stramenopila). Tato řasa žije běžně v planktonu jezer v našich zeměpisných šířkách. Jedná se o koloniální bičíkovce, jejichž buňka je pokrytá křemičitými šupinami. Na nich lze pomocí elektronového mikroskopu spatřit výrazné ornamenty, které jsou druhově specifické.

„Pro objasnění faktorů, které vedly k diverzifikaci v rámci tohoto druhu, jsme pořídili více než 100 laboratorních kultur ze vzorků z několika jezer v Evropě a Kanadě. Jedná se o největší soubor dat tohoto typu mezi řasami a prvoky. Pomocí sekvenování DNA jsme získali reprezentaci celého genomu každé laboratorní kultury a následně zrekonstruovali evoluční vztahy mezi jednotlivými vzorky,“ popsal.

Analýzy populační struktury odhalily, že řasa Synura petersenii se za více než 100 000 let vyvinula do tří diverzifikovaných populací, které jsou na cestě k tomu stát se v budoucnu novými druhy. „Diverzifikace začala před 125 000 lety, tedy ještě před posledním glaciálem, což bylo vypočteno na základě datování pomocí molekulárních hodin. Výrazná radiace populací probíhala v posledních 14 500 letech, tedy po poslední velké době ledové. Z toho můžeme vyvodit, že diverzifikaci této řasy stejně jak u rostlin ovlivnily klimatické změny. Diverzifikace řasy Synura byla navíc velmi rychlá v porovnání s ostatními řasami, u kterých tento proces trvá řádově miliony let,“ podotkl Petr Dvořák.  

K diverzifikaci populací této řasy vedla adaptace na lokální podmínky, zejména různé teploty a množství rozpuštěných látek ve vodě. Evoluci jednotlivých populací ovlivnily také vydatné deště, které způsobují vyplavování živin ze dna, promíchají vodu a snižují průhlednost, což ovlivňuje všechny planktonní organismy, které musí být na tyto události adaptované. „Nezanedbatelnou roli hrála také geografická vzdálenost na úrovni mezikontinentální, i když se organismům původně přisuzovaly téměř neomezeně velké schopnosti šířit se po celé planetě. Populace se stále diverzifikují v nové druhy, přestože mezi nimi nadále probíhá genetický tok. Z toho vyplývá, že ekologická diverzifikace je silnějším faktorem než genetické promíchávání linií,“ dodal Petr Dvořák.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky