Agregátor zdrojů

Odborníci z olomoucké právnické fakulty pomohli ukrajinským kolegům. Publikačním projektem

Smlouva o fungování EU, Smlouva o EU a Listina základních práv EU. Komentář k těmto třem základním dokumentům, kterými se řídí Evropská unie, nově vychází také v ukrajinštině. Na jeho vydání se výrazně autorsky podíleli i odborníci z olomoucké právnické fakulty.  

Dokumenty upravují fungování Evropské unie jsou základními kameny evropského společenství, ke kterému by se ráda připojila i Ukrajina. Komentář ke Smlouvě o fungování EU, Smlouvě o EU a Listině základních práv EU nemají dosud vydané ve svých jazycích dokonce ani některé členské státy. Tým expertů z právnických fakult Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého a Západočeské univerzity se však postaral o to, aby u příležitosti českého předsednictví EU v roce 2022 vyšel v češtině. Tehdy tým přišel také s myšlenkou oslovit zkušené překladatele a vydat jej i v ukrajinštině. Nad tímto projektem pak převzal záštitu předseda vlády Petr Fiala.

„Jednohlasně jsme tehdy souhlasili s překladem díla a jeho zpřístupněním zdarma, bez jakýchkoliv honorářů, online všem ukrajinským čtenářům, akademikům, studentům i praktikujícím právníkům. Dílo, právem můžeme říct opus o 1780 stranách, se povedlo a komentář právě vyšel,“ řekl Ondrej Hamuľák, jeden ze spoluautorů a proděkan pro vědu a výzkum PF UP. Spolu s ním se na vzniku komentáře podílelo dalších pět olomouckých odborníků: Michal Petr, Václav Stehlík, Helena Kopa Bončková a Ondřej Dostal, všichni z katedry mezinárodního a evropského práva, a Martin Kopa z katedry ústavního práva.

Toto vědecky náročné a obsáhlé dílo u příležitosti dvouletého výročí ruské agrese na Ukrajině vydalo nakladatelství Wolters Kluwer. Slavnostní křest se uskutečnil na konci února v Karolinu a pokřtili ho odborný garant projektu Michal Tomášek z pražské právnické fakulty, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Olomouckou fakultu na slavnostním setkání reprezentoval děkan Václav Stehlík. „Tento počin patří do mozaiky všeho, co se snaží naše fakulta a univerzita na podporu Ukrajiny v posledních dvou letech dělat. Vydání komentáře právě v těchto dnech je symbolické a má se stát nástrojem toho, aby Ukrajina mohla udělat další krok ke své integraci do západních struktur. Chtěl bych ukrajinským akademikům i praktikům popřát, aby jim nový komentář dobře posloužil ke sbližování ukrajinského a evropského práva. Chtěl bych taktéž poděkovat kolegům z pražské katedry evropského práva za jejich náročnou editorskou práci,“ řekl Václav Stehlík.

Michal Tomášek v rámci křtu zdůraznil „právní“ blízkost obou zemí. „Je velice cenné, že Ukrajina na své cestě k EU dostává k dispozici komentář připravený českými autory, protože naše právní myšlení je velmi podobné. Čím podobnější je právní myšlení, tím je to pro čtenáře stravitelnější, než kdyby Ukrajina dostala například komentář britský nebo německý. Naše historická zkušenost a přístup k řadě pojmů a institutů je totiž velice podobná,“ řekl Michal Tomášek a dodal, že komentář s nadšením kvitoval už ukrajinský Ústavní soud.

Komentář v ukrajinštině je volně přístupný na webu nakladatelství.

Odborníci z olomoucké právnické fakulty pomohli ukrajinským kolegům. Publikačním projektem

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 29/02/2024 - 08:00

Smlouva o fungování EU, Smlouva o EU a Listina základních práv EU. Komentář k těmto třem základním dokumentům, kterými se řídí Evropská unie, nově vychází také v ukrajinštině. Na jeho vydání se výrazně autorsky podíleli i odborníci z olomoucké právnické fakulty.  

Dokumenty upravují fungování Evropské unie jsou základními kameny evropského společenství, ke kterému by se ráda připojila i Ukrajina. Komentář ke Smlouvě o fungování EU, Smlouvě o EU a Listině základních práv EU nemají dosud vydané ve svých jazycích dokonce ani některé členské státy. Tým expertů z právnických fakult Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého a Západočeské univerzity se však postaral o to, aby u příležitosti českého předsednictví EU v roce 2022 vyšel v češtině. Tehdy tým přišel také s myšlenkou oslovit zkušené překladatele a vydat jej i v ukrajinštině. Nad tímto projektem pak převzal záštitu předseda vlády Petr Fiala.

„Jednohlasně jsme tehdy souhlasili s překladem díla a jeho zpřístupněním zdarma, bez jakýchkoliv honorářů, online všem ukrajinským čtenářům, akademikům, studentům i praktikujícím právníkům. Dílo, právem můžeme říct opus o 1780 stranách, se povedlo a komentář právě vyšel,“ řekl Ondrej Hamuľák, jeden ze spoluautorů a proděkan pro vědu a výzkum PF UP. Spolu s ním se na vzniku komentáře podílelo dalších pět olomouckých odborníků: Michal Petr, Václav Stehlík, Helena Kopa Bončková a Ondřej Dostal, všichni z katedry mezinárodního a evropského práva, a Martin Kopa z katedry ústavního práva.

Toto vědecky náročné a obsáhlé dílo u příležitosti dvouletého výročí ruské agrese na Ukrajině vydalo nakladatelství Wolters Kluwer. Slavnostní křest se uskutečnil na konci února v Karolinu a pokřtili ho odborný garant projektu Michal Tomášek z pražské právnické fakulty, rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Olomouckou fakultu na slavnostním setkání reprezentoval děkan Václav Stehlík. „Tento počin patří do mozaiky všeho, co se snaží naše fakulta a univerzita na podporu Ukrajiny v posledních dvou letech dělat. Vydání komentáře právě v těchto dnech je symbolické a má se stát nástrojem toho, aby Ukrajina mohla udělat další krok ke své integraci do západních struktur. Chtěl bych ukrajinským akademikům i praktikům popřát, aby jim nový komentář dobře posloužil ke sbližování ukrajinského a evropského práva. Chtěl bych taktéž poděkovat kolegům z pražské katedry evropského práva za jejich náročnou editorskou práci,“ řekl Václav Stehlík.

Michal Tomášek v rámci křtu zdůraznil „právní“ blízkost obou zemí. „Je velice cenné, že Ukrajina na své cestě k EU dostává k dispozici komentář připravený českými autory, protože naše právní myšlení je velmi podobné. Čím podobnější je právní myšlení, tím je to pro čtenáře stravitelnější, než kdyby Ukrajina dostala například komentář britský nebo německý. Naše historická zkušenost a přístup k řadě pojmů a institutů je totiž velice podobná,“ řekl Michal Tomášek a dodal, že komentář s nadšením kvitoval už ukrajinský Ústavní soud.

Komentář v ukrajinštině je volně přístupný na webu nakladatelství.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Na Pedagogické fakultě UP vznikl unikátní kurz o Al

E-Bezpečí PdF UP spouští nový online videokurz, zaměřený na problematiku umělé inteligence. Prostřednictvím předtočených videolekcí, ale také interakcí přímo s umělou inteligencí, seznamuje účastníky s klíčovými tématy, jež se dotýkají fungování a především využívání umělé inteligence ve vzdělávání.

Kurz o Al je rozdělený do čtyř hlavních lekcí a je primárně určený pedagogům všech typů škol. Využít ho však může kdokoli, kdo se o umělé inteligenci chce něco nového dozvědět.

„V E-Bezpečí umělou inteligenci již mnoho měsíců školíme a s našimi prezenčními kurzy objíždíme jak základní, tak i střední či dokonce vysoké školy. Uvědomujeme si zároveň, že prezenční lekce nedostačují. Učitelé i další zájemci o Al potřebují čas vše si v klidu vyzkoušet a otestovat, zároveň se potřebují ke vzdělávacímu obsahu vracet, a především chtějí studovat vlastním tempem – tehdy a tam kde jim to vyhovuje. Reakcí na tuto situaci je právě náš kurz!,“ uvedl garant a zároveň i tvůrce nového online videokurzu Kamil Kopecký z PdF UP.

První lekce kurzu je věnovaná základům umělé inteligence, další lekce se pak věnuje především generování grafiky. Na hlavní lekce pak navazují tematické tutoriály, které se zaměřují na rozvoj dovedností pedagogů (a dalších zájemců) při práci s umělou inteligencí. Vše je připraveno v podobě předtočených videí s názornými ukázkami – odpadá tak nutnost číst text a kurz mohou zájemci poslouchat a sledovat kdykoli a kdekoli – třeba při vaření oběda či relaxaci ve vaně.

„Kurz zahrnuje víc než pět hodin vzdělávacího obsahu a budeme jej dále rozšiřovat o další lekce a tutoriály. Jeho součástí je také přímá implementace technologie GPT do kurzu, tj. uživatelé si mohou umělou inteligenci zkoušet, aniž by se museli někam registrovat,“ dodal Kamil Kopecký.

Více o tématu na portále Učitel21. Další informace o kurzu včetně cen pro jednotlivce i skupiny najdete přímo na stránkách kurzu.

Na Pedagogické fakultě UP vznikl unikátní kurz o Al

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 28/02/2024 - 12:00

E-Bezpečí PdF UP spouští nový online videokurz, zaměřený na problematiku umělé inteligence. Prostřednictvím předtočených videolekcí, ale také interakcí přímo s umělou inteligencí, seznamuje účastníky s klíčovými tématy, jež se dotýkají fungování a především využívání umělé inteligence ve vzdělávání.

Kurz o Al je rozdělený do čtyř hlavních lekcí a je primárně určený pedagogům všech typů škol. Využít ho však může kdokoli, kdo se o umělé inteligenci chce něco nového dozvědět.

„V E-Bezpečí umělou inteligenci již mnoho měsíců školíme a s našimi prezenčními kurzy objíždíme jak základní, tak i střední či dokonce vysoké školy. Uvědomujeme si zároveň, že prezenční lekce nedostačují. Učitelé i další zájemci o Al potřebují čas vše si v klidu vyzkoušet a otestovat, zároveň se potřebují ke vzdělávacímu obsahu vracet, a především chtějí studovat vlastním tempem – tehdy a tam kde jim to vyhovuje. Reakcí na tuto situaci je právě náš kurz!,“ uvedl garant a zároveň i tvůrce nového online videokurzu Kamil Kopecký z PdF UP.

První lekce kurzu je věnovaná základům umělé inteligence, další lekce se pak věnuje především generování grafiky. Na hlavní lekce pak navazují tematické tutoriály, které se zaměřují na rozvoj dovedností pedagogů (a dalších zájemců) při práci s umělou inteligencí. Vše je připraveno v podobě předtočených videí s názornými ukázkami – odpadá tak nutnost číst text a kurz mohou zájemci poslouchat a sledovat kdykoli a kdekoli – třeba při vaření oběda či relaxaci ve vaně.

„Kurz zahrnuje víc než pět hodin vzdělávacího obsahu a budeme jej dále rozšiřovat o další lekce a tutoriály. Jeho součástí je také přímá implementace technologie GPT do kurzu, tj. uživatelé si mohou umělou inteligenci zkoušet, aniž by se museli někam registrovat,“ dodal Kamil Kopecký.

Více o tématu na portále Učitel21. Další informace o kurzu včetně cen pro jednotlivce i skupiny najdete přímo na stránkách kurzu.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

UPlikace nově zobrazuje výpůjčky v knihovně, obsahuje i průvodce pro zájemce o studium

Univerzitní mobilní aplikace pro správu studia, kterou nyní využívá přes 20 tisíc studujících a akademiků a akademiček Univerzity Palackého, se dočkala dalších vylepšení. Nově si uživatelé mohou zobrazit seznam svých výpůjček a rezervací v univerzitní knihovně či zobrazit svůj studentský profil.

„Apka“ má také novou sekci pro zájemce a uchazeče o studium, ve které se nachází průvodce s přehledem o univerzitě, důvody, proč studovat v Olomouci, důležité odkazy nebo termíny akcí, na kterých se lze dozvědět více o studiu.

Knihovnická sekce

V nové knihovnické sekci dostupné z hlavního menu UPlikace studující a vyučující uvidí bez nutnosti dalšího přihlášení seznam výpůjček a rezervací spolu se základními informacemi o publikaci, obálkou a termíny pro vrácení či vyzvednutí. K dispozici je v ní i seznam zadaných rezervací se stavem. Vítanou funkcí je zaslání upozorňující notifikace před termínem vrácení. „Pro studující je mobil první komunikační volbou, proto jsme jim pomocí UPlikace chtěli dopřát pohodlí rychlého a jednoduchého napojení na informace o službách knihovny i na jejich čtenářské profily,“ uvedla ředitelka Knihovny UP Helena Sedláčková.

Profil a rozlišující piktogramy

Další novinkou je možnost zobrazení profilu studujícího, který obsahuje souhrn informací o studentské identitě. V něm se dá zobrazit univerzitní přihlašovací jméno, kterým se dá přihlásit do Portálu UP, nebo studentské ID, které je potřeba pro vyplácení mimořádných stipendií. Pokud někdo studuje dva a více studijních programů, ocenění i nové vyobrazení piktogramů kolečka, trojúhelníku či čtverce, které rozlišují, ke kterému programu se daný předmět či výsledek zkoušky vztahuje. Aplikace umí nově i otevírat v profilech předmětů odkazy na Moodle či Microsoft Teams.

Možnost výběru role Při spuštění UPlikace má nyní každý uživatel možnost si vybrat svou roli, zda je studující, vyučující či zájemce o studium, nebo může pokračovat jako nepřihlášený. Podle toho se mu bude dále zobrazovat obsah na míru. Zájemci o studium mohou nyní vyplňovat anonymní dotazník, který univerzitě pomůže získat přehled, odkud se o ní dozvěděli nebo z kterého kraje pocházejí. „UPlikace se v této sekci propojuje i s naším speciálním webem pro zájemce Univerzitní město, který obsahuje přehled studijních programů, podrobný program dnů otevřených dveří nebo rozcestník na stěžejní aktivity univerzity. Sekci budeme dále rozšiřovat,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Studující pak mohou kromě tradičních funkcí, jakými jsou zobrazení rozvrhu či přehledu o studiu, zapsání termínů zkoušek či anonymní evaluace, využít také průvodce KudyKam, který vedle praktických rad, přehledů, návodů obsahuje i popis řešení různých situací, ať už jde o vyřízení stipendia či poplatků. „Nový obsah a funkce by měly vést ke zvýšení počtu studujících, akademiků a nově i zájemců o studium využívajících aplikaci,“ dodal Martínek s tím, že od srpna do ledna 2024 si ji nainstalovalo přes 9 400 nových uživatelů.

Funkce i pro vyučující

Aplikace slouží i vyučujícím, kteří si mohou zobrazit vyučované předměty, rozvrh, zkouškové termíny, seznam zapsaných studujících či si zapisovat výsledky zkoušek. Všichni uživatelé pak mohou využívat interaktivní mapu univerzitních budov, odkazy na aplikaci menzy, informační dlaždice s aktualitami nebo interaktivní hru HolUP, která je zatím dostupná jen ve verzi pro Android.

UPlikace je od roku 2016 oficiální mobilní aplikací Univerzity Palackého. Byla vyvinuta absolventem přírodovědecké fakulty Lukášem Novákem a jeho olomouckým vývojářským studiem Beecode ve spolupráci s Centrem výpočetní techniky UP. Je bezplatně ke stažení na Google Play, App Store i App Gallery (Huawei).

UPlikace nově zobrazuje výpůjčky v knihovně, obsahuje i průvodce pro zájemce o studium

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 28/02/2024 - 08:00

Univerzitní mobilní aplikace pro správu studia, kterou nyní využívá přes 20 tisíc studujících a akademiků a akademiček Univerzity Palackého, se dočkala dalších vylepšení. Nově si uživatelé mohou zobrazit seznam svých výpůjček a rezervací v univerzitní knihovně či zobrazit svůj studentský profil.

„Apka“ má také novou sekci pro zájemce a uchazeče o studium, ve které se nachází průvodce s přehledem o univerzitě, důvody, proč studovat v Olomouci, důležité odkazy nebo termíny akcí, na kterých se lze dozvědět více o studiu.

Knihovnická sekce

V nové knihovnické sekci dostupné z hlavního menu UPlikace studující a vyučující uvidí bez nutnosti dalšího přihlášení seznam výpůjček a rezervací spolu se základními informacemi o publikaci, obálkou a termíny pro vrácení či vyzvednutí. K dispozici je v ní i seznam zadaných rezervací se stavem. Vítanou funkcí je zaslání upozorňující notifikace před termínem vrácení. „Pro studující je mobil první komunikační volbou, proto jsme jim pomocí UPlikace chtěli dopřát pohodlí rychlého a jednoduchého napojení na informace o službách knihovny i na jejich čtenářské profily,“ uvedla ředitelka Knihovny UP Helena Sedláčková.

Profil a rozlišující piktogramy

Další novinkou je možnost zobrazení profilu studujícího, který obsahuje souhrn informací o studentské identitě. V něm se dá zobrazit univerzitní přihlašovací jméno, kterým se dá přihlásit do Portálu UP, nebo studentské ID, které je potřeba pro vyplácení mimořádných stipendií. Pokud někdo studuje dva a více studijních programů, ocenění i nové vyobrazení piktogramů kolečka, trojúhelníku či čtverce, které rozlišují, ke kterému programu se daný předmět či výsledek zkoušky vztahuje. Aplikace umí nově i otevírat v profilech předmětů odkazy na Moodle či Microsoft Teams.

Možnost výběru role Při spuštění UPlikace má nyní každý uživatel možnost si vybrat svou roli, zda je studující, vyučující či zájemce o studium, nebo může pokračovat jako nepřihlášený. Podle toho se mu bude dále zobrazovat obsah na míru. Zájemci o studium mohou nyní vyplňovat anonymní dotazník, který univerzitě pomůže získat přehled, odkud se o ní dozvěděli nebo z kterého kraje pocházejí. „UPlikace se v této sekci propojuje i s naším speciálním webem pro zájemce Univerzitní město, který obsahuje přehled studijních programů, podrobný program dnů otevřených dveří nebo rozcestník na stěžejní aktivity univerzity. Sekci budeme dále rozšiřovat,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Studující pak mohou kromě tradičních funkcí, jakými jsou zobrazení rozvrhu či přehledu o studiu, zapsání termínů zkoušek či anonymní evaluace, využít také průvodce KudyKam, který vedle praktických rad, přehledů, návodů obsahuje i popis řešení různých situací, ať už jde o vyřízení stipendia či poplatků. „Nový obsah a funkce by měly vést ke zvýšení počtu studujících, akademiků a nově i zájemců o studium využívajících aplikaci,“ dodal Martínek s tím, že od srpna do ledna 2024 si ji nainstalovalo přes 9 400 nových uživatelů.

Funkce i pro vyučující

Aplikace slouží i vyučujícím, kteří si mohou zobrazit vyučované předměty, rozvrh, zkouškové termíny, seznam zapsaných studujících či si zapisovat výsledky zkoušek. Všichni uživatelé pak mohou využívat interaktivní mapu univerzitních budov, odkazy na aplikaci menzy, informační dlaždice s aktualitami nebo interaktivní hru HolUP, která je zatím dostupná jen ve verzi pro Android.

UPlikace je od roku 2016 oficiální mobilní aplikací Univerzity Palackého. Byla vyvinuta absolventem přírodovědecké fakulty Lukášem Novákem a jeho olomouckým vývojářským studiem Beecode ve spolupráci s Centrem výpočetní techniky UP. Je bezplatně ke stažení na Google Play, App Store i App Gallery (Huawei).

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Light-triggered chemistry in a single molecule

News: Institute of Physics - Út, 27/02/2024 - 13:26
Controlling the chemical structure of matter at the atomic level with light seemed impossible until now. Now, scientists have developed a technique to control photochemical reactions at the level of individual molecules. An international team of researchers, including Tomáš Neuman from the Institute of Physics at CAS, has published a method for controlling molecular dynamics in Nature Nanotechnology. This breakthrough could open a new chapter in photochemistry research.
Kategorie: News from FZU

Světlem spouštěná chemie v jediné molekule

Novinky: Fyzikální ústav - Út, 27/02/2024 - 13:26
Ovládat světlem chemickou strukturu látky v atomárním měřítku se zdálo dosud nemožné. Nyní vědci vyvinuli techniku vhodnou k řízení fotochemických reakcí na úrovni jednotlivých molekul. Mezinárodní tým výzkumníků, na jehož práci se podílel Tomáš Neuman z Fyzikálního ústavu AV ČR, představil dnes v časopise Nature Nanotechnology metodu ovládání molekulární dynamiky, která otevírá potenciálně novou kapitolu výzkumu v oblasti fotochemie.

CD album Petra Vrány, doktoranda Pedagogické fakulty UP, vystavuje Musikverein Wien

Houslista a zároveň houslový pedagog Petr Vrána, posluchač doktorského studijního programu Hudební teorie a pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého, je autorem aranžérského CD projektu A Tribute to George Gershwin & The String Quartet, na němž se interpretačně podílela smyčcová formace Corvus Quartet. Hudební album je nyní součástí CD kolekce Universal Edition, umístěné ve vídeňském koncertním domě hudebního spolku Musikverein.

CD s názvem A tribute to George Gershwin & The String Quartet obsahuje smyčcové verze dvou vybraných instrumentálních děl amerického hudebního skladatele George Gershwina. Realizace CD projektu, stejně tak, jako samotný řešitelský proces souvisejícího grantu, se uskutečnily pod odborným dohledem mentora grantu, profesora Petra Planého z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty UP.

„Cílem a uměleckým záměrem bylo interpretovat vybraná díla velikána světové hudební scény George Gershwina prostřednictvím nových, nekonvenčních a pokud možno inovativních smyčcových aranžmá,“ uvedl Petr Vrána, který při realizaci alba zastával i pozici výkonného hudebního producenta, interpreta, aranžéra a symptomaticky také hlavního řešitele grantového projektu.

Hudební obsah alba tvoří instrumentální úpravy Gershwinova klavírního cyklu Three Preludes for piano (1926) a plno-rozsahová komorní verze symfonické poemy An American In Paris (1928) pro smyčcové kvarteto. CD nosič je opatřen devatenáctistránkovým bookletem v anglickém znění. Součásti CD brožury jsou i odborné recenze dvou zahraničních akademických autorit z Itálie a Slovenska. Od února je album spolu s jedenácti dalšími audio projekty vystaveno v prezentační CD vitríně hudebního nakladatelství Universal Edition, která je fixní součástí reprezentačních prostor světoznámého Musikverein Wien.

Návštěvníci tohoto věhlasného hudebního stánku se tak nově mohou prostřednictvím prezentační CD vitríny renomovaného hudebního nakladatelství Universal Edition seznámit s aktuální nabídkou nahrávek hudebních skladatelů/aranžérů z různých zemí světa, včetně jednoho zástupce českého.

„Tato forma prezentace poskytuje mimořádnou příležitost k dosažení efektivní publicity a prestiže tvůrčích/uměleckých počinů v autoritativním prostředí věhlasného koncertního domu, situovaného v samotném srdci významného evropského kulturního centra, města Vídně,“ dodal doktorand PdF UP.

Obsah prezentační vitríny nakladatelství Universal Edition je obměňován zpravidla čtvrtletně. CD album A Tribute to George Gershwin & The String Quartet, jehož limitované vydání bylo realizováno s institucionální podporou Univerzity Palackého, a to v rámci vědeckovýzkumného grantu č. DSGC-2021.0031, je uloženo ve fondech českých vědeckých knihoven. Jeho digitální verze je v současnosti dostupná i prostřednictvím streamovacích platforem.

Související grantový projekt byl realizován v rámci Doktorské studentské grantové soutěže na Univerzitě Palackého (v roce 2021), která byla financována z prostředků OP VVV Zkvalitnění schémat Doktorské studentské grantové soutěže a jejich pilotní implementace, reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/19-073/0016713.

Mgr. Petr Vrána (*1976), posluchač doktorského studijního programu Hudební teorie a pedagogika na PdF UP absolvoval Konzervatoř P. J Vejvanovského Kroměříž a magisterský studijní program Hudební umění na Umělecko-pedagogické katedře Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v houslové třídě profesora Zdeňka Goly. V letech 2001-2013 profesně působil v Komorní filharmonii Pardubice a od roku 2004 je členem smyčcové formace Corvus Quartet, s níž se úzce pojí i jeho aranžerské aktivity. Výuce houslové hry na Konzervatoři Evangelické akademii v Olomouci se věnuje od roku 2010. Funkci vedoucího oddělení strunných a bicích nástrojů zde zastává od roku 2016. Každoročně vyučuje na Olomouckých interpretačních kurzech OLMIK. Je také autorem několika hudebně-teoretických výstupů, které byly publikovány ve sbornících mezinárodních konferencí nebo odborných časopisech v Čechách a na Slovensku.

CD album Petra Vrány, doktoranda Pedagogické fakulty UP, vystavuje Musikverein Wien

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 27/02/2024 - 12:00

Houslista a zároveň houslový pedagog Petr Vrána, posluchač doktorského studijního programu Hudební teorie a pedagogika na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého, je autorem aranžérského CD projektu A Tribute to George Gershwin & The String Quartet, na němž se interpretačně podílela smyčcová formace Corvus Quartet. Hudební album je nyní součástí CD kolekce Universal Edition, umístěné ve vídeňském koncertním domě hudebního spolku Musikverein.

CD s názvem A tribute to George Gershwin & The String Quartet obsahuje smyčcové verze dvou vybraných instrumentálních děl amerického hudebního skladatele George Gershwina. Realizace CD projektu, stejně tak, jako samotný řešitelský proces souvisejícího grantu, se uskutečnily pod odborným dohledem mentora grantu, profesora Petra Planého z katedry hudební výchovy Pedagogické fakulty UP.

„Cílem a uměleckým záměrem bylo interpretovat vybraná díla velikána světové hudební scény George Gershwina prostřednictvím nových, nekonvenčních a pokud možno inovativních smyčcových aranžmá,“ uvedl Petr Vrána, který při realizaci alba zastával i pozici výkonného hudebního producenta, interpreta, aranžéra a symptomaticky také hlavního řešitele grantového projektu.

Hudební obsah alba tvoří instrumentální úpravy Gershwinova klavírního cyklu Three Preludes for piano (1926) a plno-rozsahová komorní verze symfonické poemy An American In Paris (1928) pro smyčcové kvarteto. CD nosič je opatřen devatenáctistránkovým bookletem v anglickém znění. Součásti CD brožury jsou i odborné recenze dvou zahraničních akademických autorit z Itálie a Slovenska. Od února je album spolu s jedenácti dalšími audio projekty vystaveno v prezentační CD vitríně hudebního nakladatelství Universal Edition, která je fixní součástí reprezentačních prostor světoznámého Musikverein Wien.

Návštěvníci tohoto věhlasného hudebního stánku se tak nově mohou prostřednictvím prezentační CD vitríny renomovaného hudebního nakladatelství Universal Edition seznámit s aktuální nabídkou nahrávek hudebních skladatelů/aranžérů z různých zemí světa, včetně jednoho zástupce českého.

„Tato forma prezentace poskytuje mimořádnou příležitost k dosažení efektivní publicity a prestiže tvůrčích/uměleckých počinů v autoritativním prostředí věhlasného koncertního domu, situovaného v samotném srdci významného evropského kulturního centra, města Vídně,“ dodal doktorand PdF UP.

Obsah prezentační vitríny nakladatelství Universal Edition je obměňován zpravidla čtvrtletně. CD album A Tribute to George Gershwin & The String Quartet, jehož limitované vydání bylo realizováno s institucionální podporou Univerzity Palackého, a to v rámci vědeckovýzkumného grantu č. DSGC-2021.0031, je uloženo ve fondech českých vědeckých knihoven. Jeho digitální verze je v současnosti dostupná i prostřednictvím streamovacích platforem.

Související grantový projekt byl realizován v rámci Doktorské studentské grantové soutěže na Univerzitě Palackého (v roce 2021), která byla financována z prostředků OP VVV Zkvalitnění schémat Doktorské studentské grantové soutěže a jejich pilotní implementace, reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/19-073/0016713.

Mgr. Petr Vrána (*1976), posluchač doktorského studijního programu Hudební teorie a pedagogika na PdF UP absolvoval Konzervatoř P. J Vejvanovského Kroměříž a magisterský studijní program Hudební umění na Umělecko-pedagogické katedře Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v houslové třídě profesora Zdeňka Goly. V letech 2001-2013 profesně působil v Komorní filharmonii Pardubice a od roku 2004 je členem smyčcové formace Corvus Quartet, s níž se úzce pojí i jeho aranžerské aktivity. Výuce houslové hry na Konzervatoři Evangelické akademii v Olomouci se věnuje od roku 2010. Funkci vedoucího oddělení strunných a bicích nástrojů zde zastává od roku 2016. Každoročně vyučuje na Olomouckých interpretačních kurzech OLMIK. Je také autorem několika hudebně-teoretických výstupů, které byly publikovány ve sbornících mezinárodních konferencí nebo odborných časopisech v Čechách a na Slovensku.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

FZV otevírá doktorský studijní program Aplikovaná klinická rehabilitace

Fakulta zdravotnických věd rozšiřuje nabídku doktorských studijních programů. K Ošetřovatelství a Ochraně a podpoře zdraví se od příštího akademického roku přidá Aplikovaná klinická rehabilitace. Nový studijní program bude otevřený v kombinované formě, zájemci se mohou hlásit do konce května. Přijímací zkoušky se uskuteční v červnu, přijato bude osm uchazečů.

Cílem doktorského studijního programu je připravit vysoce kvalifikované odborníky samostatně realizující vědecko-výzkumnou, publikační, projektovou a koncepční činnost v oboru aplikované klinické rehabilitace. „Doktorský studijní program je zaměřen především na výzkum aplikace moderních terapeutických technik a protokolů komprehenzivní rehabilitace, analýzy a aplikace klasifikačních systémů pro diagnostiku a hodnocení rehabilitačních intervencí, rovněž na výzkum nových terapeutických intervencí fyzioterapie, ergoterapie, medicínské rehabilitace, fyzikální medicíny a dalších multidisciplinárních přístupů za účelem zlepšení klinické praxe. Nový studijní program se dále soustředí na vývoj intervencí a programů aktivního životního stylu jako klíčového prvku prevence a dlouhodobé správy zdraví motivující k pravidelné fyzické aktivitě a zdravým životním návykům,“ uvedl přednosta Ústavu klinické rehabilitace Petr Konečný.

Nedílnou součástí DSP Aplikovaná klinická rehabilitace je výchova budoucích akademických pracovníků vzdělávajících odborníky v oblastech klinické rehabilitace a oborech s ní spojených.  

Po absolvování všech studijních povinností a úspěšném obhájení disertační práce je absolventům udělen titul Ph.D. 

Výuka nového DSP bude probíhat v českém jazyce, studijní program pro doktorandy v angličtině chystá Ústav klinické rehabilitace FZV UP na akademický rok 2025/2026.

FZV otevírá doktorský studijní program Aplikovaná klinická rehabilitace

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 27/02/2024 - 08:00

Fakulta zdravotnických věd rozšiřuje nabídku doktorských studijních programů. K Ošetřovatelství a Ochraně a podpoře zdraví se od příštího akademického roku přidá Aplikovaná klinická rehabilitace. Nový studijní program bude otevřený v kombinované formě, zájemci se mohou hlásit do konce května. Přijímací zkoušky se uskuteční v červnu, přijato bude osm uchazečů.

Cílem doktorského studijního programu je připravit vysoce kvalifikované odborníky samostatně realizující vědecko-výzkumnou, publikační, projektovou a koncepční činnost v oboru aplikované klinické rehabilitace. „Doktorský studijní program je zaměřen především na výzkum aplikace moderních terapeutických technik a protokolů komprehenzivní rehabilitace, analýzy a aplikace klasifikačních systémů pro diagnostiku a hodnocení rehabilitačních intervencí, rovněž na výzkum nových terapeutických intervencí fyzioterapie, ergoterapie, medicínské rehabilitace, fyzikální medicíny a dalších multidisciplinárních přístupů za účelem zlepšení klinické praxe. Nový studijní program se dále soustředí na vývoj intervencí a programů aktivního životního stylu jako klíčového prvku prevence a dlouhodobé správy zdraví motivující k pravidelné fyzické aktivitě a zdravým životním návykům,“ uvedl přednosta Ústavu klinické rehabilitace Petr Konečný.

Nedílnou součástí DSP Aplikovaná klinická rehabilitace je výchova budoucích akademických pracovníků vzdělávajících odborníky v oblastech klinické rehabilitace a oborech s ní spojených.  

Po absolvování všech studijních povinností a úspěšném obhájení disertační práce je absolventům udělen titul Ph.D. 

Výuka nového DSP bude probíhat v českém jazyce, studijní program pro doktorandy v angličtině chystá Ústav klinické rehabilitace FZV UP na akademický rok 2025/2026.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Manažeři ve vědě a výzkumu jsou podporou pro vědecké týmy a rostou spolu s nimi

Andrea Nogová se v oblasti získávání a implementace národních a mezinárodních výzkumných grantů pohybuje od roku 2012, od roku 2018 působí na Univerzitě Palackého. Nejprve zastávala pozici specialistky grantové politiky RCPTM a od roku 2021 je vedoucí CATRIN Grant office.

Jak jste se k této problematice dostala?

Vlastně to byla úplná náhoda. Byla jsem ve druhém ročníku doktorského studia na oboru Sociální geografie a regionální rozvoj na Masarykově univerzitě a po absolvování půlroční stáže na Tata Institute of Social Sciences v Indii jsem dospěla k názoru, že vědecká kariéra není nic pro mě. Zároveň mě ale svět vědy a výzkumu bavil a chtěla jsem zůstat v kontaktu s univerzitním prostředím. Jednoho dne přišel kamarád s tím, že na NETME Centre Vysokého učení technického v Brně získali projekt z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a že hledá projektového manažera. Tak jsem to vzala.

Nyní už jste ale v CATRIN. Liší se práce zde od té na předchozích pracovištích?

Manažeři ve vědě a výzkumu jsou v principu podporou pro své vědecké týmy. Rostou a rozvíjejí se s nimi. Proto není jedno, na které instituci pracujete – ne všude se dostanete k zajímavým kolaboracím a projektům. Pro mě bylo od jisté doby cílem najít pracoviště, které má ambici ucházet se o projekty financované z Rámcových programů pro výzkum a inovace EU. Prošla jsem jich několik, ale až v CATRIN jsem našla prostředí, které jsem hledala, a tým, se kterým bylo možné se na tuto náročnou cestu vydat. Ve své podstatě mi tedy CATRIN umožnila posunout se v kariéře tam, kam jsem chtěla.

Co všechno vaše práce obnáší?

V současné době působím jako vedoucí Grant office CATRIN, což obnáší nejen přípravu vědeckých projektů, ale také práci s kolegy a kolegyněmi na pozicích projektových manažerů a manažerek. V poslední době mám pocit, že mě mnohem více zaměstnává ta druhá část. Od roku 2021, kdy naše snahy dostat se do programu Horizon 2020 zaznamenaly první rozsáhlejší úspěchy, jsme získali řadu grantů financovaných z tohoto programu. A tomu jsme museli uzpůsobit také manažerskou strukturu. Bylo potřeba nabrat a proškolit řadu nových zaměstnanců, kteří se o tyto projekty starají po finanční a administrativní stránce. To nebylo vůbec jednoduché, protože v našem regionu lidé s tímto know-how prakticky nejsou. Naštěstí ale naši vědečtí kolegové stále přicházejí s novými ambiciózními nápady a projektů píšeme víc a víc, takže mám stále možnost dělat i tu část svojí práce, která mě baví nejvíc. Velkou oporou jsou mi v tomto směru kolegové Martin Grepl a Michaela Holecová, kteří se stejně jako já zaměřují na podporu vědců při přípravě žádostí o grantové projekty (tzv. pre-award).

Co je náročnější – pochopit specifika konkrétních výzev, nebo najít společnou řeč s vědci?

Na začátku kariéry pre-award projektového manažera je vždycky nejtěžší proniknout do struktury jednotlivých výzev a specifik konkrétních programů a poskytovatelů. Obzvlášť program Horizont Evropa je velmi komplexní a musím říct, že ani dnes neznám všechny jeho části dokonale. V tomto směru je velice hodnotná dlouhodobá zkušenost – jednotlivé programy se vyvíjí a výzvy (i když třeba nové) vždy navazují na to, co už tu bylo. Takže pokud jste v kontaktu s aktuálním děním a trendy, není tak složité zůstat v obraze. Naopak spolupráce s vědci v sobě obsahuje ten aspekt, že je pokaždé jiná. Jistě, některé nešvary se opakují, např. ten, že vědci na začátku značně nadhodnocují část state-of-the-art, protože je nejbližší tomu, na co jsou zvyklí z přípravy vědeckých publikací. Nicméně s každým novým člověkem musíme vždy najít nové porozumění, a to je velmi zajímavá výzva.

Už jste naznačila, co vás na vaší práci baví. Je k tomu ještě co dodat?

Jak jsem říkala na začátku – svět vědy mi byl vždycky blízký a jsem ráda, že se díky své práci dozvídám skoro každý den něco nového. Zároveň mě těší, že mohu svým skvělým kolegům pomáhat v rozvoji vědecké kariéry a v jejich cestě za zodpovězením zásadních otázek života, vesmíru a vůbec. Nedávno jsem v příspěvku Petra Ludwiga narazila na japonský koncept dlouhověkosti IKIGAI a vyšlo mi z toho, že dělám přesně tu práci, která mi dává smysl a důvod, proč ráno vstávat. To mi nepřijde špatné.

Měla jste nějaké mety, které se již podařilo překonat? A jaké ještě stojí před vámi?

Když jsem nastoupila na tehdejší RCPTM, měla jsem před sebou obrovskou výzvu. Tehdy jsme začínali implementovat dva projekty OP VVV, ve kterých jsme v rámci indikátorů slíbili, že do pěti let získáme osm projektů financovaných z programu H2020/HEU. To bylo v roce 2018, kdy jsme měli na palubě pouze jeden projekt ERC Consolidator profesora Michala Otyepky. Hodně lidí by to asi vyděsilo, ale mně to přišlo jako skvělá příležitost. Myslím si, že ten bič, který jsme si na sebe tímto slibem upletli, nás zároveň přinutil k tomu, abychom udělali některé klíčové změny v našem myšlení. To nás (a spolu s námi Univerzitu Palackého) dostalo na mapu úspěšných žadatelů o tyto typy grantů v ČR. V současné době před námi stojí další výzva, kterou je posílení valorizace výzkumu a vývoje v CATRIN. Kolegové z Oddělení transferu technologií aktuálně pracují na nové strategii, která by měla institutu pomoci posunout se ke kýženým výsledkům. Její součástí budou samozřejmě také projekty Horizont Evropa, neboť 75 procent financí v rámci tohoto programu směřuje do projektů aplikovaného výzkumu, který je realizován ve spolupráci se soukromými firmami.

Zmínila jste řadu úspěchů CATRIN v grantové politice. Bez čeho by se to neobešlo?

Jedna věc je, že vědecký tým v CATRIN měl a má obrovský vědecký výkon a potenciál pro další růst. Bez silné podpory vedení bychom těchto úspěchů ale nedosáhli. To je bohužel situace, kterou vidím na celé řadě jiných pracovišť v ČR. Od svých kolegů na jiných univerzitách slýchám, že jejich práci vedení nepodporuje a nijak nemotivuje vědecké pracovníky k tomu, aby investovali čas a energii do přípravy projektových žádostí do takto kompetitivních programů. Jistě, je to běh na dlouhou trať a i nám trvalo několik let, než jsme pochopili, co je potřeba dělat jinak. Ale zároveň je to podle mě jediná možná cesta k naší dlouhodobé udržitelnosti a k dalšímu růstu vědecké excelence CATRIN.

Získala jste Cenu rektora pro neakademické pracovníky. Co to pro vás znamená?

Velice vítám to, že se podobné ocenění na UP uděluje, a myslím si, že je to krok správným směrem. Zároveň si samozřejmě velice vážím toho, že jsem byla nominována ředitelem CATRIN a že byla moje nominace potvrzena také na úrovni vedení UP. Dlouhodobě je pro mě velice důležité to, že pracuji s lidmi a pro lidi, kterých si hluboce vážím, a kteří mi umožňují naplňovat moji práci smyslem. Stále máme hlavu plnou nápadů a já pevně věřím, že se alespoň některé z nich podaří v příštích letech zrealizovat.

Manažeři ve vědě a výzkumu jsou podporou pro vědecké týmy a rostou spolu s nimi

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 26/02/2024 - 12:00

Andrea Nogová se v oblasti získávání a implementace národních a mezinárodních výzkumných grantů pohybuje od roku 2012, od roku 2018 působí na Univerzitě Palackého. Nejprve zastávala pozici specialistky grantové politiky RCPTM a od roku 2021 je vedoucí CATRIN Grant office.

Jak jste se k této problematice dostala?

Vlastně to byla úplná náhoda. Byla jsem ve druhém ročníku doktorského studia na oboru Sociální geografie a regionální rozvoj na Masarykově univerzitě a po absolvování půlroční stáže na Tata Institute of Social Sciences v Indii jsem dospěla k názoru, že vědecká kariéra není nic pro mě. Zároveň mě ale svět vědy a výzkumu bavil a chtěla jsem zůstat v kontaktu s univerzitním prostředím. Jednoho dne přišel kamarád s tím, že na NETME Centre Vysokého učení technického v Brně získali projekt z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a že hledá projektového manažera. Tak jsem to vzala.

Nyní už jste ale v CATRIN. Liší se práce zde od té na předchozích pracovištích?

Manažeři ve vědě a výzkumu jsou v principu podporou pro své vědecké týmy. Rostou a rozvíjejí se s nimi. Proto není jedno, na které instituci pracujete – ne všude se dostanete k zajímavým kolaboracím a projektům. Pro mě bylo od jisté doby cílem najít pracoviště, které má ambici ucházet se o projekty financované z Rámcových programů pro výzkum a inovace EU. Prošla jsem jich několik, ale až v CATRIN jsem našla prostředí, které jsem hledala, a tým, se kterým bylo možné se na tuto náročnou cestu vydat. Ve své podstatě mi tedy CATRIN umožnila posunout se v kariéře tam, kam jsem chtěla.

Co všechno vaše práce obnáší?

V současné době působím jako vedoucí Grant office CATRIN, což obnáší nejen přípravu vědeckých projektů, ale také práci s kolegy a kolegyněmi na pozicích projektových manažerů a manažerek. V poslední době mám pocit, že mě mnohem více zaměstnává ta druhá část. Od roku 2021, kdy naše snahy dostat se do programu Horizon 2020 zaznamenaly první rozsáhlejší úspěchy, jsme získali řadu grantů financovaných z tohoto programu. A tomu jsme museli uzpůsobit také manažerskou strukturu. Bylo potřeba nabrat a proškolit řadu nových zaměstnanců, kteří se o tyto projekty starají po finanční a administrativní stránce. To nebylo vůbec jednoduché, protože v našem regionu lidé s tímto know-how prakticky nejsou. Naštěstí ale naši vědečtí kolegové stále přicházejí s novými ambiciózními nápady a projektů píšeme víc a víc, takže mám stále možnost dělat i tu část svojí práce, která mě baví nejvíc. Velkou oporou jsou mi v tomto směru kolegové Martin Grepl a Michaela Holecová, kteří se stejně jako já zaměřují na podporu vědců při přípravě žádostí o grantové projekty (tzv. pre-award).

Co je náročnější – pochopit specifika konkrétních výzev, nebo najít společnou řeč s vědci?

Na začátku kariéry pre-award projektového manažera je vždycky nejtěžší proniknout do struktury jednotlivých výzev a specifik konkrétních programů a poskytovatelů. Obzvlášť program Horizont Evropa je velmi komplexní a musím říct, že ani dnes neznám všechny jeho části dokonale. V tomto směru je velice hodnotná dlouhodobá zkušenost – jednotlivé programy se vyvíjí a výzvy (i když třeba nové) vždy navazují na to, co už tu bylo. Takže pokud jste v kontaktu s aktuálním děním a trendy, není tak složité zůstat v obraze. Naopak spolupráce s vědci v sobě obsahuje ten aspekt, že je pokaždé jiná. Jistě, některé nešvary se opakují, např. ten, že vědci na začátku značně nadhodnocují část state-of-the-art, protože je nejbližší tomu, na co jsou zvyklí z přípravy vědeckých publikací. Nicméně s každým novým člověkem musíme vždy najít nové porozumění, a to je velmi zajímavá výzva.

Už jste naznačila, co vás na vaší práci baví. Je k tomu ještě co dodat?

Jak jsem říkala na začátku – svět vědy mi byl vždycky blízký a jsem ráda, že se díky své práci dozvídám skoro každý den něco nového. Zároveň mě těší, že mohu svým skvělým kolegům pomáhat v rozvoji vědecké kariéry a v jejich cestě za zodpovězením zásadních otázek života, vesmíru a vůbec. Nedávno jsem v příspěvku Petra Ludwiga narazila na japonský koncept dlouhověkosti IKIGAI a vyšlo mi z toho, že dělám přesně tu práci, která mi dává smysl a důvod, proč ráno vstávat. To mi nepřijde špatné.

Měla jste nějaké mety, které se již podařilo překonat? A jaké ještě stojí před vámi?

Když jsem nastoupila na tehdejší RCPTM, měla jsem před sebou obrovskou výzvu. Tehdy jsme začínali implementovat dva projekty OP VVV, ve kterých jsme v rámci indikátorů slíbili, že do pěti let získáme osm projektů financovaných z programu H2020/HEU. To bylo v roce 2018, kdy jsme měli na palubě pouze jeden projekt ERC Consolidator profesora Michala Otyepky. Hodně lidí by to asi vyděsilo, ale mně to přišlo jako skvělá příležitost. Myslím si, že ten bič, který jsme si na sebe tímto slibem upletli, nás zároveň přinutil k tomu, abychom udělali některé klíčové změny v našem myšlení. To nás (a spolu s námi Univerzitu Palackého) dostalo na mapu úspěšných žadatelů o tyto typy grantů v ČR. V současné době před námi stojí další výzva, kterou je posílení valorizace výzkumu a vývoje v CATRIN. Kolegové z Oddělení transferu technologií aktuálně pracují na nové strategii, která by měla institutu pomoci posunout se ke kýženým výsledkům. Její součástí budou samozřejmě také projekty Horizont Evropa, neboť 75 procent financí v rámci tohoto programu směřuje do projektů aplikovaného výzkumu, který je realizován ve spolupráci se soukromými firmami.

Zmínila jste řadu úspěchů CATRIN v grantové politice. Bez čeho by se to neobešlo?

Jedna věc je, že vědecký tým v CATRIN měl a má obrovský vědecký výkon a potenciál pro další růst. Bez silné podpory vedení bychom těchto úspěchů ale nedosáhli. To je bohužel situace, kterou vidím na celé řadě jiných pracovišť v ČR. Od svých kolegů na jiných univerzitách slýchám, že jejich práci vedení nepodporuje a nijak nemotivuje vědecké pracovníky k tomu, aby investovali čas a energii do přípravy projektových žádostí do takto kompetitivních programů. Jistě, je to běh na dlouhou trať a i nám trvalo několik let, než jsme pochopili, co je potřeba dělat jinak. Ale zároveň je to podle mě jediná možná cesta k naší dlouhodobé udržitelnosti a k dalšímu růstu vědecké excelence CATRIN.

Získala jste Cenu rektora pro neakademické pracovníky. Co to pro vás znamená?

Velice vítám to, že se podobné ocenění na UP uděluje, a myslím si, že je to krok správným směrem. Zároveň si samozřejmě velice vážím toho, že jsem byla nominována ředitelem CATRIN a že byla moje nominace potvrzena také na úrovni vedení UP. Dlouhodobě je pro mě velice důležité to, že pracuji s lidmi a pro lidi, kterých si hluboce vážím, a kteří mi umožňují naplňovat moji práci smyslem. Stále máme hlavu plnou nápadů a já pevně věřím, že se alespoň některé z nich podaří v příštích letech zrealizovat.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Four ways of looking at the Radial Acceleration Relation

News: Institute of Physics - Po, 26/02/2024 - 10:08
The radial acceleration relation (RAR) is a strong correlation of late-type galaxy dynamics, seeming to describe a mysterious link between baryonic and total dynamical mass. Its properties are so striking that it has even been argued to manifest a new law of gravity in galaxies, the so-called Modified Newtonian Dynamics (MOND). I will describe four recent works analysing the RAR in novel ways. The first (arXiv:2303.11314) marginalises over the galaxy parameters upon which the RAR variables depend, revealing an extremely small intrinsic scatter of 0.034 dex. The second (arXiv:2301.04368) applies a technique called symbolic regression to generate and score all possible functional forms for the RAR, suggesting the data is insufficient to infer Newtonian and deep-MOND limits with statistical confidence. The third (arXiv:2305.19978) uses machine learning to present evidence that the RAR is fundamental: it has no residual correlations, is the tightest projection of galaxies' dynamical parameter space and is uniquely capable of explaining all other dynamical correlations. The last (arXiv:2401.04796) shows that under a “classic” MOND interpretation, the RAR is inconsistent with planetary ephemerides and the kinematics of local wide binaries. I close with an abortive attempt to tie this all together.
Kategorie: News from FZU

Four ways of looking at the Radial Acceleration Relation

Novinky: Fyzikální ústav - Po, 26/02/2024 - 10:08
The radial acceleration relation (RAR) is a strong correlation of late-type galaxy dynamics, seeming to describe a mysterious link between baryonic and total dynamical mass. Its properties are so striking that it has even been argued to manifest a new law of gravity in galaxies, the so-called Modified Newtonian Dynamics (MOND). I will describe four recent works analysing the RAR in novel ways. The first (arXiv:2303.11314) marginalises over the galaxy parameters upon which the RAR variables depend, revealing an extremely small intrinsic scatter of 0.034 dex. The second (arXiv:2301.04368) applies a technique called symbolic regression to generate and score all possible functional forms for the RAR, suggesting the data is insufficient to infer Newtonian and deep-MOND limits with statistical confidence. The third (arXiv:2305.19978) uses machine learning to present evidence that the RAR is fundamental: it has no residual correlations, is the tightest projection of galaxies' dynamical parameter space and is uniquely capable of explaining all other dynamical correlations. The last (arXiv:2401.04796) shows that under a “classic” MOND interpretation, the RAR is inconsistent with planetary ephemerides and the kinematics of local wide binaries. I close with an abortive attempt to tie this all together.

Ekologové z PřF prezentovali v Bruselu závěry a doporučení z projektu BESTMAP

S výsledky projektu BESTMAP, který má za cíl vypracovat metodický rámec pro modelování dopadu zemědělských politik na zemědělskou krajinu, seznámil v Bruselu Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty zástupce Evropské komise a Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova. Akce se konala pod záštitou iniciativy Forum for the Future of Agriculture. Závěry projektu BESTMAP poskytují cenná doporučení pro zemědělský sektor EU.

Projekt BESTMAP financovaný z programu Horizon 2020 se zaměřil na tzv. agroenvironmentálně-klimatická opatření (AEKO), která jsou jedním z nástrojů Společné zemědělské politiky EU. Metody projektu zohledňovaly složitost rozhodování zemědělců a rozdílné preference jednotlivých typů zemědělských podniků. Zároveň projekt hodnotil dopad různých scénářů implementace AEKO na biodiverzitu a ekosystémové služby v pěti případových územích napříč Evropou, včetně českého území v oblasti Jihomoravského a Zlínského kraje.

„Evropské komisi jsme představili odpovědi na čtyři klíčové otázky – jaké typy farem využívají tato opatření, proč zemědělci AEKO využívají nebo naopak nevyužívají, jaký je dopad těchto opatření na biodiverzitu a ekosystémové služby a hlavně jaká doporučení lze z našeho projektu vyvodit pro implementaci AEKO na místní i evropské úrovni,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty.

Z našeho výzkumu vyplývá, že hlavní překážkou pro větší využívání AEKO je nejen nedostatečná finanční kompenzace za ztížené hospodaření, ale také striktní nastavení podmínek jednotlivých opatření a přehnaná byrokratická zátěž, která je výraznou komplikací hlavně u menších farem. „Pro zvýšení přínosů AEKO pro biodiverzitu a ekosystémové služby je zase žádoucí zvýšit celkovou výměru zavedených opatření a také zlepšit jejich prostorové zacílení tak, aby tvořily propojenější soustavu přírodě blízkého hospodaření na zemědělské půdě. Navíc je potřeba nabízet široké portfolio různorodých opatření, jejichž implementace by zajistila diverzifikovaný mix úkrytových stanovišť a potravních zdrojů pro různé taxonomické skupiny,“ podotkl Tomáš Václavík.

Akce v Bruselu byla zakončena panelovou diskuzí za účasti členů Společného výzkumného centra při Evropské komisi (EC JRC), politických analytiků, vědců, členů DG AGRI a Evropské organizace vlastníků půdy. „Cílem bylo shrnout hlavní závěry, představit názory zúčastněných aktérů a formulovat návrhy, jak by mohly vypadat budoucí nástroje agroenvironmentální politiky. Akce tak připravila půdu pro nadcházející výroční konferenci Forum for the Future of Agriculture příští měsíc, která bude řešit reformu Společné zemědělské politiky EU,“ dodal Tomáš Václavík.

Prezentace z akce jsou k dispozici na stránkách Forum for the Future of Agriculture.
Závěry a doporučení projektu BESTMAP jsou přístupné ve formě tzv. policy briefs.
Rozhovor s Tomášem Václavíkem o projektu BESTMAP a české případové studii lze zhlédnout na YouTube kanálu projektu.

Ekologové z PřF prezentovali v Bruselu závěry a doporučení z projektu BESTMAP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 26/02/2024 - 08:00

S výsledky projektu BESTMAP, který má za cíl vypracovat metodický rámec pro modelování dopadu zemědělských politik na zemědělskou krajinu, seznámil v Bruselu Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty zástupce Evropské komise a Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova. Akce se konala pod záštitou iniciativy Forum for the Future of Agriculture. Závěry projektu BESTMAP poskytují cenná doporučení pro zemědělský sektor EU.

Projekt BESTMAP financovaný z programu Horizon 2020 se zaměřil na tzv. agroenvironmentálně-klimatická opatření (AEKO), která jsou jedním z nástrojů Společné zemědělské politiky EU. Metody projektu zohledňovaly složitost rozhodování zemědělců a rozdílné preference jednotlivých typů zemědělských podniků. Zároveň projekt hodnotil dopad různých scénářů implementace AEKO na biodiverzitu a ekosystémové služby v pěti případových územích napříč Evropou, včetně českého území v oblasti Jihomoravského a Zlínského kraje.

„Evropské komisi jsme představili odpovědi na čtyři klíčové otázky – jaké typy farem využívají tato opatření, proč zemědělci AEKO využívají nebo naopak nevyužívají, jaký je dopad těchto opatření na biodiverzitu a ekosystémové služby a hlavně jaká doporučení lze z našeho projektu vyvodit pro implementaci AEKO na místní i evropské úrovni,“ uvedl Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty.

Z našeho výzkumu vyplývá, že hlavní překážkou pro větší využívání AEKO je nejen nedostatečná finanční kompenzace za ztížené hospodaření, ale také striktní nastavení podmínek jednotlivých opatření a přehnaná byrokratická zátěž, která je výraznou komplikací hlavně u menších farem. „Pro zvýšení přínosů AEKO pro biodiverzitu a ekosystémové služby je zase žádoucí zvýšit celkovou výměru zavedených opatření a také zlepšit jejich prostorové zacílení tak, aby tvořily propojenější soustavu přírodě blízkého hospodaření na zemědělské půdě. Navíc je potřeba nabízet široké portfolio různorodých opatření, jejichž implementace by zajistila diverzifikovaný mix úkrytových stanovišť a potravních zdrojů pro různé taxonomické skupiny,“ podotkl Tomáš Václavík.

Akce v Bruselu byla zakončena panelovou diskuzí za účasti členů Společného výzkumného centra při Evropské komisi (EC JRC), politických analytiků, vědců, členů DG AGRI a Evropské organizace vlastníků půdy. „Cílem bylo shrnout hlavní závěry, představit názory zúčastněných aktérů a formulovat návrhy, jak by mohly vypadat budoucí nástroje agroenvironmentální politiky. Akce tak připravila půdu pro nadcházející výroční konferenci Forum for the Future of Agriculture příští měsíc, která bude řešit reformu Společné zemědělské politiky EU,“ dodal Tomáš Václavík.

Prezentace z akce jsou k dispozici na stránkách Forum for the Future of Agriculture.
Závěry a doporučení projektu BESTMAP jsou přístupné ve formě tzv. policy briefs.
Rozhovor s Tomášem Václavíkem o projektu BESTMAP a české případové studii lze zhlédnout na YouTube kanálu projektu.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vasyl Kapustej: Už dávno jsme si uvědomili, že tato válka nebude sprint, ale maraton

Před dvěma lety, 24. února 2022, napadlo Rusko Ukrajinu. Začala válka, která zcela změnila životy mnoha lidí. Jedním z nich je i student Právnické fakulty UP Vasyl Kapustej. Narodil se na Ukrajině, ale od svých pěti let žije v České republice. Přijetím ke studiu práv se mu splnil sen. Dnes je v posledním ročníku a k magisterskému titulu mu chybí už jen poslední krok. Jenže jeho život v posledních dvou letech nebyl pouze o plnění náročných studijních povinností. Devětadvacetiletý Vasyl, kterému na pozadí telefonu svítí ukrajinský znak, od prvního týdne vypuknutí války na Ukrajině pomáhá.

Založil úspěšnou sbírku, na které sesbíral už přes 11 milionů korun. Humanitární pomoc vojákům a uprchlíků vozí na frontu pravidelně. Koupil mimo jiné několik dronů, terénních osobních vozů, sanitku nebo kamion přestavěný na mobilní zázemí pro vojáky. Jeho úsilí podpořila také právnická fakulta, se kterou společně uspořádali již dvě materiální sbírky. Vasylovu práci pro Ukrajinu vloni ocenil rektor Martin Procházka i fakulta.

Stal se laureátem Ceny rektora pro dobrovolníky a právnická fakulta mu udělila za permanentní humanitární pomoc na Ukrajině a za asistenci ukrajinským studentům jednorázové mimořádné stipendium. A nebyl byl to Vasyl, kdyby celou částku nepoužil na nákup materiální pomoci pro civilisty ve válečné zóně.

Pamatujete si okamžik, kdy jste se dozvěděl, že Rusko napadlo Ukrajinu?

Pamatuji si to, jako by to bylo včera, a nikdy v životě už na to nezapomenu. Byl čtvrtek 24. února 2022 a byl jsem zrovna na koleji Bedřicha Václavka v Olomouci. Kamarád mi zavolal kolem páté hodiny ranní, že to začalo. Zpočátku jsem tomu vůbec nechtěl věřit, ale hned jsem zapnul notebook a viděl mimořádné zprávy, tak jsem tomu uvěřil. Pak jsem volal rodičům do Prahy a příbuzným na Ukrajinu. Ještě ten den kolem poledne jsem jel vlakem do Prahy za rodiči a společně jsme řešili, co budeme dělat dál.

Sbírku založenou Vasylem Kapustejem můžete podpořit zde.

Co to pro vás znamenalo?

Pro mě osobně velmi mnoho. Šlo o životní zlom, o asi dosud nejdůležitější událost. Kompletně a úplně to změnilo můj život, který už nikdy nebude jako dřív. Můj život se teď dělí na „před válkou“ a „po válce“. Úplně se mi změnil způsob, jak žiju, životní priority, hodnoty... Změnil se okruh lidí, se kterými se stýkám, bavím... Byla napadena moje rodná země, moji přátelé a příbuzní jsou v ohrožení. Rozhodl jsem se jim pomoct a nesedět s rukama v klíně. Kdybych se nepřidal a nepřiložil ruku k obraně mé rodné země, tak bych si to po celý zbytek života vyčítal a nikdy bych si to neodpustil. Začal jsem se tedy věnovat dobrovolnické činnosti, založil finanční sbírku. Na té je nyní již přes 11 milionů korun, tím pádem jsem už i mediálně známý a lidé mě sem tam začínají i poznávat na ulici a podobně. V mém životě se tedy změnilo zkrátka všechno.

Aktivně pomáháte, organizujete různé sbírky. Válka ale nekončí, trvá už dva roky. Změnila se nějak ochota dárců za ten čas?

Ty dva roky plnohodnotného konfliktu, který je srovnatelný ve všech ohledech s druhou světovou válkou, jsou zkrátka znát. Je to poměrně dlouhá doba, která ale zároveň paradoxně uběhla rychle jako voda. Samozřejmě že té pomoci už není zdaleka tolik jako na samém začátku války. Tenkrát se vzepjala skutečně ohromná vlna solidarity. Mnozí však pomohli jen jednorázově a od té doby se již neozvali. Zároveň se ale vytvořilo jakési tvrdé jádro podporovatelů, přispěvatelů (chcete-li „fanoušků“), které stojí při nás, ať se děje cokoliv. Tito lidé nám pravidelně každý měsíc posílají finance nebo přijíždějí auty s kufry napěchovanými potravinami, drogerií apod. Zkrátka stále jsou tací, kteří nám pomáhají, a my víme, že se o ně můžeme pravidelně každý měsíc opřít, a umíme si tak propočítat, jaké jsou naše možnosti, na co máme a na co nemáme. Už dávno jsme si uvědomili, že tohle nebude sprint, ale maraton.

Ovlivnila válka vaše studium?

Ano, ovlivnila. Celkově jsem měl těžké studium – nejdřív světová pandemie covidu a pak válka. Válka mě zastihla na univerzitních kolejích. Byl jsem tenkrát v pátém ročníku magisterského oboru na PF UP. Už mi zbýval jen jeden poslední B předmět (kvůli kreditům) a tím už bych měl všechny studijní povinnosti uzavřené. Chybělo jen absolvování státnic a napsat a obhájit diplomku. Tenkrát v únoru jsem se již pomalu, ale jistě připravoval na jarní termín státnic, ale když přišla válka, tak šlo studium do jisté míry stranou.

V ty první kritické okamžiky jsem se studiu nemohl věnovat a bohužel jsem hned ten jarní termín státnic musel vynechat. Ale jak se situace stabilizovala, tak jsem se samozřejmě ke studiu vrátil, uzavřel studijní povinnosti a přihlásil se na první pokusy státnic – nejdřív správní právo, pak trestní právo, pak obhajoba diplomky a nakonec soukromé právo, které mě teprve čeká teď v následujícím jarním termínu. Válka mi značně ztížila přípravu na státnice, protože jsem se kromě učení věnoval i dobrovolnické činnosti na podporu ukrajinské armády přímo na frontě na Ukrajině. Takže jsem šel samozřejmě na opakované pokusy, třeba trestní právo jsem dal až napotřetí.

Pomohla vám univerzita a fakulta?

Univerzita i fakulta mi velmi pomáhají, moc si toho cením. Od pana rektora jsem dostal ocenění za svoji dobrovolnickou činnost a k tomu stipendium ve výši dva tisíce korun. Od fakulty jsem pak dostal stipendium ve výši 42 000 korun. Tyto finanční prostředky jsem si nenechal pro sebe, ale použil jsem je na svoji dobrovolnickou činnost – zakoupil jsem z nich věci na zlepšení životních podmínek civilistů ve válečné zóně a přes vojáky, se kterými spolupracuji, jsem všechny tyto věci poslal na Ukrajinu. Tam je vojáci rozdali civilistům ve válečné zóně. Také jsem ve spolupráci s vedením naší právnické fakulty již dvakrát uspořádal materiální sbírku pro civilisty na Ukrajině – zaměstnanci a studenti mohli nosit na fakultu nejrůznější věci a já jsem to pak vše osobně odvezl na Ukrajinu a předal civilistům ve válečné zóně.

Jak vidíte budoucnost Ukrajiny? Jaká by podle vás měla být?

Vzhledem k tomu, že v poslední době, zhruba od jara/léta 2023, došlo k pár vojenským neúspěchům a ztrátě důležitých opěrných bodů na frontě, a také proto, že se značně zmenšila životně důležitá vládní pomoc ze západních zemí (tedy pomoc v podobě financí, vojenské techniky a munice) a v některých ohledech se i prakticky zastavila (viz třeba ta munice), tak aktuálně budoucnost Ukrajiny moc růžově bohužel nevidím.

Budeme rádi, když aspoň ubráníme to, co dosud máme, ale na osvobození dalších území můžeme za stávajícího rozložení sil zapomenout. Pokud se tedy nezvýší pomoc ze západních zemí, tak je vcelku realistický scénář Severní a Jižní Koreje, tedy že bude naše země rozdělena a část bude okupována a část si ponecháme my a mezi těmito dvěma částmi bude jakási demilitarizovaná zóna.

Podle mě by ale taková budoucnost Ukrajiny být rozhodně neměla. Ukrajina si plně zaslouží rozhodovat o svém vlastním osudu, o tom, zda chce patřit na Západ, či na Východ. Nikdo by jí to neměl diktovat. Ukrajina chce patřit na Západ a podle mě chce být časem určitě členem jak EU, tak i NATO. Obětovala tomu velmi mnoho a plně si to zaslouží. Takto by to podle mě bylo správné a tak to i já osobně cítím. Ale je to ideál, který reálně asi nebude naplněn, pokud se neobnoví a nezvýší razantně pomoc ze Západu, protože nehledě na všechnu heroickou odvahu a nezlomnost ukrajinského lidu, tak to sám bez jeho pomoci nezvládne. Rusko je velmi silný a nebezpečný nepřítel, kterého porazíme jedině tehdy, když budeme držet spolu a navzájem si pomáhat.



Univerzita Palackého, její zaměstnanci i studenti začali od prvního okamžiku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, organizovat pomoc. Jako dobrovolníci pomáhali mnoho hodin v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině, tlumočili, starali se o děti, doprovázeli uprchlíky ve vlacích atd. Začaly se pořádat sbírky potřebných věcí. Stejně tak rychle reagovala univerzita i jako instituce. Rektor Martin Procházka se setkal s ukrajinskými studenty, které válka zastihla u nás, zajímal se o jejich problémy. Konala se shromáždění na podporu Ukrajiny. Nezůstalo přitom jen u deklarací, univerzita nabídla studentům finanční pomoc, připravila sbírku pro partnerskou Černovickou univerzitu atd. Vše, co se v roce 2022 dělo, jsme shrnuli ve speciálním Žurnálu, který najdete zde.

To byl první rok války. Přišel druhý a začíná třetí. Válka nekončí a Ukrajina stále naši pomoc potřebuje a univerzita se snaží ukrajinským studentům být pořád nápomocna. I proto se opět před několika dny rektor Martin Procházka s nimi sešel, zajímal se, jak situaci zvládají, a zdůraznil, že UP jim i nadále poskytne veškerou potřebnou podporu. Psali jsme zde.

Aktuality z UP týkající se ukrajinských studentů, zaměstnanců i veřejnosti a rozcestník na podporu či volnočasové aktivity najdete na adrese upol.cz/ukrajina. (ipu)

Vasyl Kapustej: Už dávno jsme si uvědomili, že tato válka nebude sprint, ale maraton

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 24/02/2024 - 06:00

Před dvěma lety, 24. února 2022, napadlo Rusko Ukrajinu. Začala válka, která zcela změnila životy mnoha lidí. Jedním z nich je i student Právnické fakulty UP Vasyl Kapustej. Narodil se na Ukrajině, ale od svých pěti let žije v České republice. Přijetím ke studiu práv se mu splnil sen. Dnes je v posledním ročníku a k magisterskému titulu mu chybí už jen poslední krok. Jenže jeho život v posledních dvou letech nebyl pouze o plnění náročných studijních povinností. Devětadvacetiletý Vasyl, kterému na pozadí telefonu svítí ukrajinský znak, od prvního týdne vypuknutí války na Ukrajině pomáhá.

Založil úspěšnou sbírku, na které sesbíral už přes 11 milionů korun. Humanitární pomoc vojákům a uprchlíků vozí na frontu pravidelně. Koupil mimo jiné několik dronů, terénních osobních vozů, sanitku nebo kamion přestavěný na mobilní zázemí pro vojáky. Jeho úsilí podpořila také právnická fakulta, se kterou společně uspořádali již dvě materiální sbírky. Vasylovu práci pro Ukrajinu vloni ocenil rektor Martin Procházka i fakulta.

Stal se laureátem Ceny rektora pro dobrovolníky a právnická fakulta mu udělila za permanentní humanitární pomoc na Ukrajině a za asistenci ukrajinským studentům jednorázové mimořádné stipendium. A nebyl byl to Vasyl, kdyby celou částku nepoužil na nákup materiální pomoci pro civilisty ve válečné zóně.

Pamatujete si okamžik, kdy jste se dozvěděl, že Rusko napadlo Ukrajinu?

Pamatuji si to, jako by to bylo včera, a nikdy v životě už na to nezapomenu. Byl čtvrtek 24. února 2022 a byl jsem zrovna na koleji Bedřicha Václavka v Olomouci. Kamarád mi zavolal kolem páté hodiny ranní, že to začalo. Zpočátku jsem tomu vůbec nechtěl věřit, ale hned jsem zapnul notebook a viděl mimořádné zprávy, tak jsem tomu uvěřil. Pak jsem volal rodičům do Prahy a příbuzným na Ukrajinu. Ještě ten den kolem poledne jsem jel vlakem do Prahy za rodiči a společně jsme řešili, co budeme dělat dál.

Sbírku založenou Vasylem Kapustejem můžete podpořit zde.

Co to pro vás znamenalo?

Pro mě osobně velmi mnoho. Šlo o životní zlom, o asi dosud nejdůležitější událost. Kompletně a úplně to změnilo můj život, který už nikdy nebude jako dřív. Můj život se teď dělí na „před válkou“ a „po válce“. Úplně se mi změnil způsob, jak žiju, životní priority, hodnoty... Změnil se okruh lidí, se kterými se stýkám, bavím... Byla napadena moje rodná země, moji přátelé a příbuzní jsou v ohrožení. Rozhodl jsem se jim pomoct a nesedět s rukama v klíně. Kdybych se nepřidal a nepřiložil ruku k obraně mé rodné země, tak bych si to po celý zbytek života vyčítal a nikdy bych si to neodpustil. Začal jsem se tedy věnovat dobrovolnické činnosti, založil finanční sbírku. Na té je nyní již přes 11 milionů korun, tím pádem jsem už i mediálně známý a lidé mě sem tam začínají i poznávat na ulici a podobně. V mém životě se tedy změnilo zkrátka všechno.

Aktivně pomáháte, organizujete různé sbírky. Válka ale nekončí, trvá už dva roky. Změnila se nějak ochota dárců za ten čas?

Ty dva roky plnohodnotného konfliktu, který je srovnatelný ve všech ohledech s druhou světovou válkou, jsou zkrátka znát. Je to poměrně dlouhá doba, která ale zároveň paradoxně uběhla rychle jako voda. Samozřejmě že té pomoci už není zdaleka tolik jako na samém začátku války. Tenkrát se vzepjala skutečně ohromná vlna solidarity. Mnozí však pomohli jen jednorázově a od té doby se již neozvali. Zároveň se ale vytvořilo jakési tvrdé jádro podporovatelů, přispěvatelů (chcete-li „fanoušků“), které stojí při nás, ať se děje cokoliv. Tito lidé nám pravidelně každý měsíc posílají finance nebo přijíždějí auty s kufry napěchovanými potravinami, drogerií apod. Zkrátka stále jsou tací, kteří nám pomáhají, a my víme, že se o ně můžeme pravidelně každý měsíc opřít, a umíme si tak propočítat, jaké jsou naše možnosti, na co máme a na co nemáme. Už dávno jsme si uvědomili, že tohle nebude sprint, ale maraton.

Ovlivnila válka vaše studium?

Ano, ovlivnila. Celkově jsem měl těžké studium – nejdřív světová pandemie covidu a pak válka. Válka mě zastihla na univerzitních kolejích. Byl jsem tenkrát v pátém ročníku magisterského oboru na PF UP. Už mi zbýval jen jeden poslední B předmět (kvůli kreditům) a tím už bych měl všechny studijní povinnosti uzavřené. Chybělo jen absolvování státnic a napsat a obhájit diplomku. Tenkrát v únoru jsem se již pomalu, ale jistě připravoval na jarní termín státnic, ale když přišla válka, tak šlo studium do jisté míry stranou.

V ty první kritické okamžiky jsem se studiu nemohl věnovat a bohužel jsem hned ten jarní termín státnic musel vynechat. Ale jak se situace stabilizovala, tak jsem se samozřejmě ke studiu vrátil, uzavřel studijní povinnosti a přihlásil se na první pokusy státnic – nejdřív správní právo, pak trestní právo, pak obhajoba diplomky a nakonec soukromé právo, které mě teprve čeká teď v následujícím jarním termínu. Válka mi značně ztížila přípravu na státnice, protože jsem se kromě učení věnoval i dobrovolnické činnosti na podporu ukrajinské armády přímo na frontě na Ukrajině. Takže jsem šel samozřejmě na opakované pokusy, třeba trestní právo jsem dal až napotřetí.

Pomohla vám univerzita a fakulta?

Univerzita i fakulta mi velmi pomáhají, moc si toho cením. Od pana rektora jsem dostal ocenění za svoji dobrovolnickou činnost a k tomu stipendium ve výši dva tisíce korun. Od fakulty jsem pak dostal stipendium ve výši 42 000 korun. Tyto finanční prostředky jsem si nenechal pro sebe, ale použil jsem je na svoji dobrovolnickou činnost – zakoupil jsem z nich věci na zlepšení životních podmínek civilistů ve válečné zóně a přes vojáky, se kterými spolupracuji, jsem všechny tyto věci poslal na Ukrajinu. Tam je vojáci rozdali civilistům ve válečné zóně. Také jsem ve spolupráci s vedením naší právnické fakulty již dvakrát uspořádal materiální sbírku pro civilisty na Ukrajině – zaměstnanci a studenti mohli nosit na fakultu nejrůznější věci a já jsem to pak vše osobně odvezl na Ukrajinu a předal civilistům ve válečné zóně.

Jak vidíte budoucnost Ukrajiny? Jaká by podle vás měla být?

Vzhledem k tomu, že v poslední době, zhruba od jara/léta 2023, došlo k pár vojenským neúspěchům a ztrátě důležitých opěrných bodů na frontě, a také proto, že se značně zmenšila životně důležitá vládní pomoc ze západních zemí (tedy pomoc v podobě financí, vojenské techniky a munice) a v některých ohledech se i prakticky zastavila (viz třeba ta munice), tak aktuálně budoucnost Ukrajiny moc růžově bohužel nevidím.

Budeme rádi, když aspoň ubráníme to, co dosud máme, ale na osvobození dalších území můžeme za stávajícího rozložení sil zapomenout. Pokud se tedy nezvýší pomoc ze západních zemí, tak je vcelku realistický scénář Severní a Jižní Koreje, tedy že bude naše země rozdělena a část bude okupována a část si ponecháme my a mezi těmito dvěma částmi bude jakási demilitarizovaná zóna.

Podle mě by ale taková budoucnost Ukrajiny být rozhodně neměla. Ukrajina si plně zaslouží rozhodovat o svém vlastním osudu, o tom, zda chce patřit na Západ, či na Východ. Nikdo by jí to neměl diktovat. Ukrajina chce patřit na Západ a podle mě chce být časem určitě členem jak EU, tak i NATO. Obětovala tomu velmi mnoho a plně si to zaslouží. Takto by to podle mě bylo správné a tak to i já osobně cítím. Ale je to ideál, který reálně asi nebude naplněn, pokud se neobnoví a nezvýší razantně pomoc ze Západu, protože nehledě na všechnu heroickou odvahu a nezlomnost ukrajinského lidu, tak to sám bez jeho pomoci nezvládne. Rusko je velmi silný a nebezpečný nepřítel, kterého porazíme jedině tehdy, když budeme držet spolu a navzájem si pomáhat.



Univerzita Palackého, její zaměstnanci i studenti začali od prvního okamžiku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, organizovat pomoc. Jako dobrovolníci pomáhali mnoho hodin v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině, tlumočili, starali se o děti, doprovázeli uprchlíky ve vlacích atd. Začaly se pořádat sbírky potřebných věcí. Stejně tak rychle reagovala univerzita i jako instituce. Rektor Martin Procházka se setkal s ukrajinskými studenty, které válka zastihla u nás, zajímal se o jejich problémy. Konala se shromáždění na podporu Ukrajiny. Nezůstalo přitom jen u deklarací, univerzita nabídla studentům finanční pomoc, připravila sbírku pro partnerskou Černovickou univerzitu atd. Vše, co se v roce 2022 dělo, jsme shrnuli ve speciálním Žurnálu, který najdete zde.

To byl první rok války. Přišel druhý a začíná třetí. Válka nekončí a Ukrajina stále naši pomoc potřebuje a univerzita se snaží ukrajinským studentům být pořád nápomocna. I proto se opět před několika dny rektor Martin Procházka s nimi sešel, zajímal se, jak situaci zvládají, a zdůraznil, že UP jim i nadále poskytne veškerou potřebnou podporu. Psali jsme zde.

Aktuality z UP týkající se ukrajinských studentů, zaměstnanců i veřejnosti a rozcestník na podporu či volnočasové aktivity najdete na adrese upol.cz/ukrajina. (ipu)

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Stránky