Agregátor zdrojů

On the proposal of the Scholarly Board of the UP Faculty of Medicine and Dentistry (FMD), Palacký University Olomouc awarded the honorary degree of doctor honoris causa to Hans-Peter Hartung, the world-renowned physician and scientist who has significantly contributed to the elucidation of the mechanism of new treatment for demyelinating diseases of the nervous system, especially multiple sclerosis, and who has been intensively collaborating with the FMD Department of Neurology and University Hospital Olomouc for more than twenty years.

The world-renowned physician and scientist received an honorary doctorate during a ceremony at the Archbishop’s Palace in Olomouc. Milan Kolář, UP FMD Dean, introduced the laureate and his connection to Olomouc’s university.

“Prof Hans-Peter Hartung is an extraordinary scientific, medical, and pedagogical authority in the global context. The long-term collaboration of Palacký University with Prof Hartung enables our students to undertake research internships in Germany and has resulted in a number of important publications in the field of contemporary neurological research. His relentless interest in systemic collaboration has translated into a number of excellent results in science and research and has thus undoubtedly contributed and will continue to contribute significantly to the reputation of Palacký University – not only in the European but also in the broader international context,” Kolář said.

He did not omit to say Prof Hartung was appointed a Visiting Professor at Palacký University in 2022, regularly attends Olomouc neuroimmunology symposia as an invited speaker, and is a member of the editorial board of the professional journal Biomedical Papers, published by the UP FMD.

Hans-Peter Hartung is mainly involved in clinical and translational research in basic and clinical neuroimmunology, particularly in multiple sclerosis and immune neuropathies, and in the development of novel immunological, neuroprotective, and neurorepair therapeutic strategies. His work has contributed significantly to the elucidation of the mechanism of contemporary therapies for demyelinating diseases of the nervous system – i.e. multiple sclerosis and demyelinating inflammations of the peripheral nervous system. He currently heads the Centre for Neurology and Neuropsychiatry at Heinrich Heine University and University Hospital Düsseldorf.

The honorary doctorate in the form of a diploma as well as a UP commemorative medal with a double portrait of Josef Dobrovský and František Palacký was presented to him by UP Rector Martin Procházka, together with Lucie Plíhalová, Vice-Rector for Science and Research. “With great joy and deep respect, I present the honorary degree to Prof Hartung for his merits in the development of medical science and in promoting the good name of Palacký University Olomouc. At the same time, let me use this solemn occasion to wish you good health and many more successes in science, medicine, and teaching, Prof Hartung,” said Rector Procházka in his speech.

“This is really a very touching moment for me and one of the highlights of my academic career,” said Prof Hartung at the ceremony. In his speech, he recalled the beginning of his cooperation with Olomouc physicians and scientists when he headed the neurology department at the University of Graz, and when Olomouc neurologist Jan Mareš, now head of the Centre for Diagnostics and Treatment of Demyelinating Diseases at University Hospital Olomouc, visited the laboratories in Graz as a young assistant.

“Our common goal was to improve the quality of life for our patients. This was the starting point of a long-term productive scientific collaboration that resulted in repeated mutual visits and many a joint publication. The head of Olomouc neurology, Petr Kaňovský, fully supported this cooperation. Over the years, Professors Mareš and Kaňovský became my close friends, which I appreciate very much. Such relationships are one of the most valuable things one can achieve when working in academia,” said Prof Hartung. He also pointed out that the honorary doctorate from UP means a lot to him in the context of the renewed good neighbourly relations between the Czech Republic and Germany.

After the ceremony in the Archbishop’s Palace, the new honorary doctor of Palacký University Olomouc headed to a place he is familiar with – the historical lecture hall of the UP FMD Department of Neurology and University Hospital Olomouc. In a special seminar, he gave a lecture on current trends in the treatment of multiple sclerosis.

Hans-Peter Hartung has become the third person to be awarded an honorary doctorate by Palacký University in recent months. During last year's celebrations of the 450th anniversary of the founding of Olomouc’s university, the Archbishop of Vienna, Christoph Cardinal Schönborn, who was involved in the revival of theological studies in the Czech Republic after the Velvet Revolution, and the well-known jazz composer and pianist Emil Viklický, a graduate of the UP Faculty of Science, received honorary doctorates. Since 1990, Palacký University has awarded honorary doctorates to five dozen personalities for their contributions to the development of science, culture, and other activities for the benefit of society and humanity. Among them are the first president of the Czech Republic (and post-1989 Czechoslovakia) Václav Havel, chemist Antonín Holý, and plastic surgeon Bohdan Pomahač. A list of all UP honorary doctors is available on the university's website.

Univerzita Palackého na návrh Vědecké rady Lékařské fakulty UP udělila čestný titul doctor honoris causa světově uznávanému lékaři a vědci Hans-Peteru Hartungovi, který zásadním dílem přispěl k objasnění mechanismu účinku moderní terapie demyelinizačních onemocnění nervové soustavy, zejména roztroušené sklerózy, a který již více než dvacet let intenzivně spolupracuje s Neurologickou klinikou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Světově uznávaný lékař a vědec převzal čestný doktorát během slavnostního aktu v olomouckém Arcibiskupském paláci. Laureáta a jeho vazbu na olomouckou univerzitu přítomným přiblížil děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář.

„Profesor Hans-Peter Hartung je mimořádnou vědeckou, lékařskou a pedagogickou autoritou v celosvětovém kontextu. Dlouhodobá spolupráce Univerzity Palackého s profesorem Hartungem umožňuje studentům absolvovat výzkumné stáže ve Spolkové republice Německo a přináší množství významných publikačních výsledků v oblasti současného neurologického výzkumu. Jeho neutuchající zájem o systematickou spolupráci se promítl do řady excelentních výsledků v oblasti vědy a výzkumu a tím bezesporu přispěl a nadále významně přispívá k dobrému jménu Univerzity Palackého nejen v evropském, ale i širším mezinárodním kontextu,“ uvedl.

Neopomněl zmínit, že profesor Hartung byl v roce 2022 jmenován hostujícím profesorem Univerzity Palackého, je pravidelným zvaným řečníkem olomouckých neuroimunologických sympozií a členem redakční rady odborného časopisu Biomedical Papers, který Lékařská fakulta UP vydává.

Hans-Peter Hartung se zabývá zejména klinickým a translačním výzkumem v oblasti základní a klinické neuroimunologie, především pak roztroušenou sklerózou a imunitními neuropatiemi a vývojem nových imunologických, neuroprotektivních a neuroreparačních léčebných strategií. Svou prací významně přispěl k objasnění mechanismu účinku moderní terapie demyelinizačních onemocnění nervové soustavy – roztroušené sklerózy i demyelinizačních zánětů periferního nervového systému. V současnosti vede Centrum pro neurologii a neuropsychiatrii Univerzity Heinricha Heineho a Univerzitní nemocnice v Düsseldorfu.

Samotného aktu předání čestného doktorátu v podobě diplomu a také pamětní medaile UP s dvojportrétem Josefa Dobrovského a Františka Palackého se ujal rektor UP Martin Procházka společně s prorektorkou pro vědu a výzkum Lucií Plíhalovou. „Čestný titul panu profesorovi za jeho zásluhy v rozvoji lékařské vědy i při posilování prestiže Univerzity Palackého předávám s velikou radostí a hlubokou úctou. Zároveň vám, pane profesore, při této slavnostní příležitosti přeji pevné zdraví a hodně dalších úspěchů na poli vědy, medicíny i v pedagogické praxi,“ popřál laureátovi rektor UP. 

„Je to pro mě opravdu velmi dojemný okamžik a jeden z vrcholů mé akademické kariéry,“ reagoval na udělení čestného titulu profesor Hartung. Ve svém proslovu pak mimo jiné vzpomněl na začátek spolupráce s olomouckými lékaři a vědci v době, kdy vedl neurologickou kliniku na univerzitě v Grazu a kdy tamní laboratoře navštěvoval jako mladý asistent olomoucký neurolog Jan Mareš, nyní vedoucí lékař Centra pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění FN Olomouc.

„Naším společným zájmem bylo zlepšit kvalitu života našich pacientů. To byl výchozí bod dlouhodobé produktivní vědecké spolupráce, která vyústila v opakované vzájemné návštěvy a řadu společných publikací. Přednosta olomoucké neurologie Petr Kaňovský tuto spolupráci plně podporoval. Během let se pak profesoři Mareš a Kaňovský stali mými blízkými přáteli, čehož si velmi vážím. Takové vztahy patří k tomu nejcennějšímu, čeho může člověk při práci v akademické sféře dosáhnout,“ řekl Hans-Peter Hartung. Podotkl také, že čestný doktorát UP pro něj znamená hodně i v kontextu obnovených dobrých sousedských vztahů mezi Českou republikou a Německem.

Po slavnostním aktu v Arcibiskupském paláci nový čestný doktor Univerzity Palackého zamířil do místa, které již v Olomouci důvěrně zná – do historické posluchárny Neurologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Během mimořádného semináře tu proslovil přednášku o současných trendech v léčbě roztroušené sklerózy.

Hans-Peter Hartung se stal třetí osobností, které Univerzita Palackého v posledních měsících udělila čestný titul doctor honoris causa. Během loňských oslav 450. výročí vzniku univerzity v Olomouci obdržel čestný doktorát vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, který se po sametové revoluci podílel na obnově teologického studia v ČR, a známý jazzový skladatel a pianista, absolvent Přírodovědecké fakulty UP Emil Viklický. Od roku 1990 udělila Univerzita Palackého čestný doktorát již pěti desítkám osobností, které se významně zasloužily o rozvoj vědy, kultury či se jinak zasadily o prospěch společnosti. Je mezi nimi například první bývalý český a československý prezident Václav Havel, chemik Antonín Holý nebo plastický chirurg Bohdan Pomahač. Přehled všech čestných doktorů UP je k dispozici na webu univerzity.

Univerzita Palackého na návrh Vědecké rady Lékařské fakulty UP udělila čestný titul doctor honoris causa světově uznávanému lékaři a vědci Hans-Peteru Hartungovi, který zásadním dílem přispěl k objasnění mechanismu účinku moderní terapie demyelinizačních onemocnění nervové soustavy, zejména roztroušené sklerózy, a který již více než dvacet let intenzivně spolupracuje s Neurologickou klinikou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Světově uznávaný lékař a vědec převzal čestný doktorát během slavnostního aktu v olomouckém Arcibiskupském paláci. Laureáta a jeho vazbu na olomouckou univerzitu přítomným přiblížil děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář.

„Profesor Hans-Peter Hartung je mimořádnou vědeckou, lékařskou a pedagogickou autoritou v celosvětovém kontextu. Dlouhodobá spolupráce Univerzity Palackého s profesorem Hartungem umožňuje studentům absolvovat výzkumné stáže ve Spolkové republice Německo a přináší množství významných publikačních výsledků v oblasti současného neurologického výzkumu. Jeho neutuchající zájem o systematickou spolupráci se promítl do řady excelentních výsledků v oblasti vědy a výzkumu a tím bezesporu přispěl a nadále významně přispívá k dobrému jménu Univerzity Palackého nejen v evropském, ale i širším mezinárodním kontextu,“ uvedl.

Neopomněl zmínit, že profesor Hartung byl v roce 2022 jmenován hostujícím profesorem Univerzity Palackého, je pravidelným zvaným řečníkem olomouckých neuroimunologických sympozií a členem redakční rady odborného časopisu Biomedical Papers, který Lékařská fakulta UP vydává.

Hans-Peter Hartung se zabývá zejména klinickým a translačním výzkumem v oblasti základní a klinické neuroimunologie, především pak roztroušenou sklerózou a imunitními neuropatiemi a vývojem nových imunologických, neuroprotektivních a neuroreparačních léčebných strategií. Svou prací významně přispěl k objasnění mechanismu účinku moderní terapie demyelinizačních onemocnění nervové soustavy – roztroušené sklerózy i demyelinizačních zánětů periferního nervového systému. V současnosti vede Centrum pro neurologii a neuropsychiatrii Univerzity Heinricha Heineho a Univerzitní nemocnice v Düsseldorfu.

Samotného aktu předání čestného doktorátu v podobě diplomu a také pamětní medaile UP s dvojportrétem Josefa Dobrovského a Františka Palackého se ujal rektor UP Martin Procházka společně s prorektorkou pro vědu a výzkum Lucií Plíhalovou. „Čestný titul panu profesorovi za jeho zásluhy v rozvoji lékařské vědy i při posilování prestiže Univerzity Palackého předávám s velikou radostí a hlubokou úctou. Zároveň vám, pane profesore, při této slavnostní příležitosti přeji pevné zdraví a hodně dalších úspěchů na poli vědy, medicíny i v pedagogické praxi,“ popřál laureátovi rektor UP. 

„Je to pro mě opravdu velmi dojemný okamžik a jeden z vrcholů mé akademické kariéry,“ reagoval na udělení čestného titulu profesor Hartung. Ve svém proslovu pak mimo jiné vzpomněl na začátek spolupráce s olomouckými lékaři a vědci v době, kdy vedl neurologickou kliniku na univerzitě v Grazu a kdy tamní laboratoře navštěvoval jako mladý asistent olomoucký neurolog Jan Mareš, nyní vedoucí lékař Centra pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění FN Olomouc.

„Naším společným zájmem bylo zlepšit kvalitu života našich pacientů. To byl výchozí bod dlouhodobé produktivní vědecké spolupráce, která vyústila v opakované vzájemné návštěvy a řadu společných publikací. Přednosta olomoucké neurologie Petr Kaňovský tuto spolupráci plně podporoval. Během let se pak profesoři Mareš a Kaňovský stali mými blízkými přáteli, čehož si velmi vážím. Takové vztahy patří k tomu nejcennějšímu, čeho může člověk při práci v akademické sféře dosáhnout,“ řekl Hans-Peter Hartung. Podotkl také, že čestný doktorát UP pro něj znamená hodně i v kontextu obnovených dobrých sousedských vztahů mezi Českou republikou a Německem.

Po slavnostním aktu v Arcibiskupském paláci nový čestný doktor Univerzity Palackého zamířil do místa, které již v Olomouci důvěrně zná – do historické posluchárny Neurologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc. Během mimořádného semináře tu proslovil přednášku o současných trendech v léčbě roztroušené sklerózy.

Hans-Peter Hartung se stal třetí osobností, které Univerzita Palackého v posledních měsících udělila čestný titul doctor honoris causa. Během loňských oslav 450. výročí vzniku univerzity v Olomouci obdržel čestný doktorát vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, který se po sametové revoluci podílel na obnově teologického studia v ČR, a známý jazzový skladatel a pianista, absolvent Přírodovědecké fakulty UP Emil Viklický. Od roku 1990 udělila Univerzita Palackého čestný doktorát již pěti desítkám osobností, které se významně zasloužily o rozvoj vědy, kultury či se jinak zasadily o prospěch společnosti. Je mezi nimi například první bývalý český a československý prezident Václav Havel, chemik Antonín Holý nebo plastický chirurg Bohdan Pomahač. Přehled všech čestných doktorů UP je k dispozici na webu univerzity.

The Palacký University Endowment Fund (UP EF) offers opportunity, resources, and knowledge to talented students who want to try their hand at running their own scientific and artistic projects. The latest, ninth call for applications for support will be open from 12 February to 31 March 2024.

Long-term and continuous work with talented students is one of the priorities of Palacký University Olomouc. The UP EF activities have been a great testament for years that this effort makes sense. Students not only obtain funding for internships, literature, and necessary equipment, but also a vast amount of knowledge. All UP faculties have shown interest: last year, nine successful students from the Faculties of Medicine and Dentistry, Science, Theology, Physical Culture, and Health Sciences were able to use a total of almost €30,000 for their projects. In total, five dozen UP students have been given the opportunity to test their skills and learn something new.

“In order to support talented students, we raise money from corporate and individual donors, as well as from our important supporters who care about the development of young talents and society as a whole. Komerční banka [Commercial Bank] has been the general partner of the UP EF for some time now. Projects that are to be supported are selected by the fund’s Board of Directors; our important criteria include the impact of the project and its application in practice,” explained UP EF director Jiří Rudolf.

Students who have received support in previous years highly recommend their colleagues to take an interest in what the UP EF has to offer. As they emphasise, even if you do not succeed the first time, you should not give up. “I dare to say that thanks to the UP EF challenges I’ve sorted my ideas and managed to define my goals precisely. Thanks to the financial support, I had the opportunity to attend two foreign internships at a prestigious international workplace, the Institute of Science and Technology Austria in Klosterneuburg, in the workgroup of Prof Jiří Friml, and also to buy the materials I needed for my project. I have applied several times, however it didn’t work out immediately. At first, I took it as a huge personal failure, but it was this failure that made me get on with my project. It’s an interesting opportunity for all students; in addition to receiving financial resources necessary for the implementation of their own projects, it also provides valuable contacts and an opportunity to develop one’s skills and abilities through courses organised by the UP Career Centre,” said Ludmila Včelařová from the Faculty of Arts, summarising her experience.

Adam Matěj, her colleague from the same faculty, pointed out that working on such a project expands the possibilities for future employment. “I applied to the open call of the UP Endowment Fund to expand my research and try to run my own project. The first new experience was the formulation of the goal, arranging the necessary collaboration and then submitting a short proposal. The main goal of my project, which was financially supported, was a three-month internship with Prof Hans Lischka at Texas Tech University in Lubbock, USA. During that time, we collaborated on several research projects, and I focused on learning advanced computational methods under the guidance of this professor. The success of the proposed research project is evidenced by a joint published paper in the journal Nanoscale. In addition to the expected results and publications, it allowed me to find and arrange a postdoctoral fellowship at Georgetown University in Washington, D.C. All in all, I can only recommend all young scientists to try to write a project proposal, and who knows, maybe it will open career doors for them, as it did for me,” said Matěj.

Students who want to know the details of how to apply can take advantage of a webinar called How to Succeed in the UP Endowment Fund Call, which will take place on 19 February from 1 to 2 pm. “Applicants will have the opportunity to ask questions and discuss their project plans. Participation in the webinar is highly recommended. Registration for the webinar on the UP Career Centre portal is required; the event can also be found on the UP EF’s Facebook page. During the application call’s duration, students can also contact me individually for consultations at the UP Career Centre,” said Katrin Stark, UP coordinator for talented students.

The registration system for applications will be published on the UP EF website on 12 February 2024. More detailed information and the full text of the call can be found here. Information on the Palacký University Endowment Fund can be found here.

Příležitost, prostředky a také znalosti nabízí talentovaným studentům a studentkám, kteří si chtějí vyzkoušet vedení vlastního vědeckého či uměleckého projektu, Nadační fond Univerzity Palackého. Nová, v pořadí již devátá výzva k podání žádostí o podporu bude otevřena od 12. února do konce 31. března.

Dlouhodobá a soustavná práce s talentovanými studenty patří k prioritám Univerzity Palackého. Aktivity NF UP jsou již několik let dobrým příkladem, že má tato snaha smysl. Studenti získávají nejen finance na stáže, literaturu nebo potřebné vybavení, ale i zajímavé know-how. Zájem o podporu bývá ze všech fakult, například v loňském roce tak mohlo devět úspěšných studentek a studentů z LF, PřF, CMTF, FTK a FZV využít na své projekty dohromady téměř tři čtvrtě milionu korun. Celkem již za dobu existence fondu dostalo možnost vyzkoušet si své schopnosti a naučit se něco nového více než pět desítek studentů a studentek UP.

„Peníze na podporu talentovaných studentů získáváme od firemních a individuálních dárců, také od významných příznivců, kterým leží na srdci jak rozvoj mladých talentů, tak celé společnosti. Generálním partnerem NF UP je již poněkolikáté Komerční banka. Projekty k podpoře vybírá správní rada fondu, důležitým kritériem je dopad projektu a aplikace v praxi,“ vysvětlil Jiří Rudolf, ředitel NF UP.

Studenti, kteří v minulých letech podporu získali, svým kolegům doporučují, aby se o nabídku NF UP zajímali. Jak zdůrazňují, i když se jim nepovede uspět napoprvé, neměli by rezignovat. „Troufám si říct, že jsem si díky výzvám NF UP utřídila myšlenky a dokázala přesně definovat svoje cíle. Díky finanční podpoře jsem pak měla možnost absolvovat dvě zahraniční stáže na prestižním mezinárodním pracovišti Institute of Science and Technology Austria v rakouském Klosterneuburgu v pracovní skupině profesora Jiřího Frimla a také nakoupit materiál, který jsem k realizaci svého projektu potřebovala. Uspět ve výzvě jsem se pokoušela několikrát, poprvé to nevyšlo. Nejprve jsem to brala jako obrovské osobní selhání, ale byl to právě tento neúspěch, co mě posunulo dál. Pro studenty je to zajímavá příležitost, která kromě finančních zdrojů na realizaci vlastního projektu přináší také cenné kontakty a příležitost rozvíjet své schopnosti a dovednosti prostřednictvím kurzů pořádaných Kariérním centrem UP,“ shrnula své zkušenosti Ludmila Včelařová z PřF.

Adam Matěj, její kolega ze stejné fakulty, pak připomněl, že práce na projektu rozšiřuje o možnosti pro budoucí uplatnění. „Do otevřené výzvy Nadačního fondu UP jsem se přihlásil, abych mohl rozšířit svůj výzkum a zkusil si zorganizovat vlastní projekt. První novou zkušeností bylo už samotné vymýšlení cíle a domluvení potřebné spolupráce a následné psaní krátkého návrhu. Hlavním cílem mého projektu, který byl finančně podpořen, byla tříměsíční stáž u profesora Hanse Lischky na Texas Tech University v americkém Lubbocku. Během té doby jsme navázali spolupráci na několika výzkumných projektech, kdy jsem se zaměřil na osvojení pokročilých výpočetních metod pod vedením právě tohoto pana profesora. O úspěchu navrženého výzkumného projektu svědčí i společná publikovaná práce v časopise Nanoscale. Mimo předpokládané výsledky a výstupy se mi podařilo díky výjezdu najít a domluvit si postdoktorální stáž na Georgetown University ve Washington, DC. Za sebe můžu všem mladým vědcům doporučit, aby si projekt zkusili napsat, a kdo ví, třeba jim otevře kariérní dveře, jako se to stalo mě,“ dodal Adam Matěj.

Studenti, kteří chtějí vědět podrobnosti, jak podat žádost, mohou využít webinář Uspějte ve výzvě Nadačního fondu UP, který se uskuteční 19. února od 13 do 14 hodin. „Žadatelé budou mít prostor položit otázky a konzultovat své projektové záměry. Účast na webináři vřele doporučujeme. Na webinář je potřeba se registrovat na portále Kariérního centra UP, událost najdete i na facebooku fondu. Studenti se na mne v průběhu výzvy mohou obracet samozřejmě i individuálně v rámci konzultací v Kariérním centru,“ řekla Katrin Stark, koordinátorka UP pro talentované studenty.

Registrační systém pro podávání žádostí bude zveřejněn na webových stránkách NF UP 12. února 2024. Podrobnější informace a znění výzvy najdete zde. Informace o Nadačním fondu Univerzity Palackého najdete na stránkách fond.upol.cz nebo na Facebooku.

Příležitost, prostředky a také znalosti nabízí talentovaným studentům a studentkám, kteří si chtějí vyzkoušet vedení vlastního vědeckého či uměleckého projektu, Nadační fond Univerzity Palackého. Nová, v pořadí již devátá výzva k podání žádostí o podporu bude otevřena od 12. února do konce 31. března.

Dlouhodobá a soustavná práce s talentovanými studenty patří k prioritám Univerzity Palackého. Aktivity NF UP jsou již několik let dobrým příkladem, že má tato snaha smysl. Studenti získávají nejen finance na stáže, literaturu nebo potřebné vybavení, ale i zajímavé know-how. Zájem o podporu bývá ze všech fakult, například v loňském roce tak mohlo devět úspěšných studentek a studentů z LF, PřF, CMTF, FTK a FZV využít na své projekty dohromady téměř tři čtvrtě milionu korun. Celkem již za dobu existence fondu dostalo možnost vyzkoušet si své schopnosti a naučit se něco nového více než pět desítek studentů a studentek UP.

„Peníze na podporu talentovaných studentů získáváme od firemních a individuálních dárců, také od významných příznivců, kterým leží na srdci jak rozvoj mladých talentů, tak celé společnosti. Generálním partnerem NF UP je již poněkolikáté Komerční banka. Projekty k podpoře vybírá správní rada fondu, důležitým kritériem je dopad projektu a aplikace v praxi,“ vysvětlil Jiří Rudolf, ředitel NF UP.

Studenti, kteří v minulých letech podporu získali, svým kolegům doporučují, aby se o nabídku NF UP zajímali. Jak zdůrazňují, i když se jim nepovede uspět napoprvé, neměli by rezignovat. „Troufám si říct, že jsem si díky výzvám NF UP utřídila myšlenky a dokázala přesně definovat svoje cíle. Díky finanční podpoře jsem pak měla možnost absolvovat dvě zahraniční stáže na prestižním mezinárodním pracovišti Institute of Science and Technology Austria v rakouském Klosterneuburgu v pracovní skupině profesora Jiřího Frimla a také nakoupit materiál, který jsem k realizaci svého projektu potřebovala. Uspět ve výzvě jsem se pokoušela několikrát, poprvé to nevyšlo. Nejprve jsem to brala jako obrovské osobní selhání, ale byl to právě tento neúspěch, co mě posunulo dál. Pro studenty je to zajímavá příležitost, která kromě finančních zdrojů na realizaci vlastního projektu přináší také cenné kontakty a příležitost rozvíjet své schopnosti a dovednosti prostřednictvím kurzů pořádaných Kariérním centrem UP,“ shrnula své zkušenosti Ludmila Včelařová z PřF.

Adam Matěj, její kolega ze stejné fakulty, pak připomněl, že práce na projektu rozšiřuje o možnosti pro budoucí uplatnění. „Do otevřené výzvy Nadačního fondu UP jsem se přihlásil, abych mohl rozšířit svůj výzkum a zkusil si zorganizovat vlastní projekt. První novou zkušeností bylo už samotné vymýšlení cíle a domluvení potřebné spolupráce a následné psaní krátkého návrhu. Hlavním cílem mého projektu, který byl finančně podpořen, byla tříměsíční stáž u profesora Hanse Lischky na Texas Tech University v americkém Lubbocku. Během té doby jsme navázali spolupráci na několika výzkumných projektech, kdy jsem se zaměřil na osvojení pokročilých výpočetních metod pod vedením právě tohoto pana profesora. O úspěchu navrženého výzkumného projektu svědčí i společná publikovaná práce v časopise Nanoscale. Mimo předpokládané výsledky a výstupy se mi podařilo díky výjezdu najít a domluvit si postdoktorální stáž na Georgetown University ve Washington, DC. Za sebe můžu všem mladým vědcům doporučit, aby si projekt zkusili napsat, a kdo ví, třeba jim otevře kariérní dveře, jako se to stalo mě,“ dodal Adam Matěj.

Studenti, kteří chtějí vědět podrobnosti, jak podat žádost, mohou využít webinář Uspějte ve výzvě Nadačního fondu UP, který se uskuteční 19. února od 13 do 14 hodin. „Žadatelé budou mít prostor položit otázky a konzultovat své projektové záměry. Účast na webináři vřele doporučujeme. Na webinář je potřeba se registrovat na portále Kariérního centra UP, událost najdete i na facebooku fondu. Studenti se na mne v průběhu výzvy mohou obracet samozřejmě i individuálně v rámci konzultací v Kariérním centru,“ řekla Katrin Stark, koordinátorka UP pro talentované studenty.

Registrační systém pro podávání žádostí bude zveřejněn na webových stránkách NF UP 12. února 2024. Podrobnější informace a znění výzvy najdete zde. Informace o Nadačním fondu Univerzity Palackého najdete na stránkách fond.upol.cz nebo na Facebooku.

Fyzikální ústav AV ČR pořádá soutěž Fyzikální fotografie 2024, která je letos tematicky věnována „proměně“.  Jejím hlavním cílem je popularizace krás fyziky a snaha bořit zažité stereotypy vnímání tohoto vědního oboru. Fotografická soutěž je zakončena slavnostním vyhlášením vítězů a výstavou oceněných a vybraných snímků během Noci vědců, kterou pořádá instituce v prostorách areálu Na Slovance v pátek 27. 9. 2024.

Ačkoliv Univerzita Palackého ve spolupráci s Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc dlouhodobě podporuje bezplatné dárcovství krve, celkový počet dárců krve a plazmy z řad studentů a zaměstnanců UP v roce 2023 poprvé po několika letech poklesl. Vylepšit tyto statistiky se pokusí 14. ročník akce Daruj krev s rektorem, který se uskuteční v týdnu od 19. února.

„Počet odběrů dárkyň a dárců hájících barvy univerzity se v loňském roce zastavil na čísle 790, o rok dříve přitom transfuzní oddělení registrovalo 906 odběrů, v covidovém roce 2021 dokonce rovnou tisícovku,“ upřesňuje Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže a zároveň pedagog přírodovědecké fakulty.

Univerzita přitom každoročně podporuje principy bezplatného dárcovství krve a krevní plazmy mnoha způsoby. „Olomoucké transfuzní oddělení se pravidelně prezentuje na našich akcích, jako jsou Olomoucký majáles nebo MEET UP, organizujeme výzvu Daruj krev s rektorem a pořádáme také celoroční soutěž pro univerzitní dárce. Z těch loňských vylosoval rektor Martin Procházka a Marek Jukl tento týden deset výherců, kteří získají voucher na nákup v univerzitním obchodě UPoint v hodnotě tisíc korun (viz box níže),“ říká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Dárcovství se snaží vedení univerzity podpořit i akcí Daruj krev s rektorem. Ta letos startuje 19. února a symbolicky zahajuje Akademický týden UP, kterým si Univerzita Palackého připomíná své znovuobnovení v roce 1946. „V tomto týdnu máme vyhrazenu většinu kapacity odběrných míst pro naše studenty a zaměstnance. Aktuálně máme nahlášeno přes šedesát dárců, z nichž třetina se rozhodla darovat krev nebo plazmu vůbec poprvé. Registraci máme ale otevřenu až do konce tohoto týdne, takže další pravidelné dárce i prvodárce rádi uvítáme. Zapojit se mohou i zahraniční studenti s pojištěním u tuzemské zdravotní pojišťovny,“ dodává Martínek.

Například na právnické fakultě, kde výzvu podpořil osobně i děkan fakulty, se hromadně přihlásilo třináct zaměstnanců a studentů. „Týden Daruj krev s rektorem je především pro prvodárce ideální příležitostí k tomu, aby se takříkajíc vyhecovali, překonali obavy a vyrazili krev darovat. Z většiny z nich se pak stanou dárci pravidelní a často je i mrzí, že tento první krok neudělali už dříve,“ doplňuje Marek Jukl.

Více na o výzvě na www.daruj.upol.cz.

Výherci Daruj krev s UP za rok 2023

René Klapetek (FTK), Kryštof Kněžínek (FZV), Jana Kučírková (PdF), Hana Šoupalová (PdF), Jana Zapletalová (FF), Hana Hamrová (PdF), Martina Kadláčková (PřF), Tomáš Steklý (PřF), Jakub Donath (LF), Bedřich Žák (RUP).

Ačkoliv Univerzita Palackého ve spolupráci s Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc dlouhodobě podporuje bezplatné dárcovství krve, celkový počet dárců krve a plazmy z řad studentů a zaměstnanců UP v roce 2023 poprvé po několika letech poklesl. Vylepšit tyto statistiky se pokusí 14. ročník akce Daruj krev s rektorem, který se uskuteční v týdnu od 19. února.

„Počet odběrů dárkyň a dárců hájících barvy univerzity se v loňském roce zastavil na čísle 790, o rok dříve přitom transfuzní oddělení registrovalo 906 odběrů, v covidovém roce 2021 dokonce rovnou tisícovku,“ upřesňuje Marek Jukl, prezident Českého červeného kříže a zároveň pedagog přírodovědecké fakulty.

Univerzita přitom každoročně podporuje principy bezplatného dárcovství krve a krevní plazmy mnoha způsoby. „Olomoucké transfuzní oddělení se pravidelně prezentuje na našich akcích, jako jsou Olomoucký majáles nebo MEET UP, organizujeme výzvu Daruj krev s rektorem a pořádáme také celoroční soutěž pro univerzitní dárce. Z těch loňských vylosoval rektor Martin Procházka a Marek Jukl tento týden deset výherců, kteří získají voucher na nákup v univerzitním obchodě UPoint v hodnotě tisíc korun (viz box níže),“ říká Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Dárcovství se snaží vedení univerzity podpořit i akcí Daruj krev s rektorem. Ta letos startuje 19. února a symbolicky zahajuje Akademický týden UP, kterým si Univerzita Palackého připomíná své znovuobnovení v roce 1946. „V tomto týdnu máme vyhrazenu většinu kapacity odběrných míst pro naše studenty a zaměstnance. Aktuálně máme nahlášeno přes šedesát dárců, z nichž třetina se rozhodla darovat krev nebo plazmu vůbec poprvé. Registraci máme ale otevřenu až do konce tohoto týdne, takže další pravidelné dárce i prvodárce rádi uvítáme. Zapojit se mohou i zahraniční studenti s pojištěním u tuzemské zdravotní pojišťovny,“ dodává Martínek.

Například na právnické fakultě, kde výzvu podpořil osobně i děkan fakulty, se hromadně přihlásilo třináct zaměstnanců a studentů. „Týden Daruj krev s rektorem je především pro prvodárce ideální příležitostí k tomu, aby se takříkajíc vyhecovali, překonali obavy a vyrazili krev darovat. Z většiny z nich se pak stanou dárci pravidelní a často je i mrzí, že tento první krok neudělali už dříve,“ doplňuje Marek Jukl.

Více na o výzvě na www.daruj.upol.cz.

Výherci Daruj krev s UP za rok 2023

René Klapetek (FTK), Kryštof Kněžínek (FZV), Jana Kučírková (PdF), Hana Šoupalová (PdF), Jana Zapletalová (FF), Hana Hamrová (PdF), Martina Kadláčková (PřF), Tomáš Steklý (PřF), Jakub Donath (LF), Bedřich Žák (RUP).

Oblečeni v univerzitních barvách vítají pracovníci na recepcích od nového roku všechny, kteří vstoupí do budov kolejí Univerzity Palackého. Jako jeden z prvních kontaktů pro studující i další hosty tak na první pohled reprezentují univerzitu i služby, které Správa kolejí a menz UP nabízí. Kolekce vznikla ve spolupráci s univerzitním obchodem UPoint.

Šaty z kolekce UniWearCity, univerzitní polokošile a mikiny – tak znělo zadání vedení Správy kolejí a menz UP (SKM) pro univerzitní obchod UPoint. „Protože působíme ve studentském prostředí, nechtěli jsme příliš formální oděvy. Volili jsme proto spíše trendy oblečení, které bude zároveň pohodlné a z příjemných materiálů, protože naši zaměstnanci sloužívají i dvanáctihodinové noční směny,“ upřesnila hlavní personalistka SKM Jana Trundová.

Dosud byli pracovním oblečením s logem UP vybaveni zaměstnanci menz, úklidu a údržby SKM UP. Motivací pro rozšíření i na recepční bylo další posílení sounáležitosti s Univerzitou Palackého a soulad s jejím jednotným vizuálním stylem. „Recepce jsou takovou vstupní branou do vysokoškolských kolejí a jejich zaměstnanci přicházejí nejvíce do styku s klienty, tedy především se studenty, ale i s dalšími hosty,“ dodal ředitel SKM Libor Kolář.

Jednotný pracovní oděv pro recepční kolejí byl pro univerzitní obchod UPoint první zakázkou tohoto typu. „Ačkoli jsme pracovní oděv dělali prvně, s výrobou věcí na zakázku pro fakulty i další součásti univerzity už máme zkušenosti. Proto to pro nás byla sice výzva, ale příjemná. Je součástí naší práce prezentovat univerzitu i touto zakázkovou cestou,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí univerzitního oddělení marketingu, pod které UPoint spadá. Výhledově má UPoint v plánu „obléci“ i další zaměstnance univerzity, kteří jsou takříkajíc na očích – vrátné či pracovnice a pracovníky knihovny nebo podatelny.

V případě, že pro své pracoviště chcete podobný stejnokroj na zakázku, neváhejte se obrátit na manažerku UPointu Marii Hanušovou (marie.hanusova@upol.cz).

 

Oblečeni v univerzitních barvách vítají pracovníci na recepcích od nového roku všechny, kteří vstoupí do budov kolejí Univerzity Palackého. Jako jeden z prvních kontaktů pro studující i další hosty tak na první pohled reprezentují univerzitu i služby, které Správa kolejí a menz UP nabízí. Kolekce vznikla ve spolupráci s univerzitním obchodem UPoint.

Šaty z kolekce UniWearCity, univerzitní polokošile a mikiny – tak znělo zadání vedení Správy kolejí a menz UP (SKM) pro univerzitní obchod UPoint. „Protože působíme ve studentském prostředí, nechtěli jsme příliš formální oděvy. Volili jsme proto spíše trendy oblečení, které bude zároveň pohodlné a z příjemných materiálů, protože naši zaměstnanci sloužívají i dvanáctihodinové noční směny,“ upřesnila hlavní personalistka SKM Jana Trundová.

Dosud byli pracovním oblečením s logem UP vybaveni zaměstnanci menz, úklidu a údržby SKM UP. Motivací pro rozšíření i na recepční bylo další posílení sounáležitosti s Univerzitou Palackého a soulad s jejím jednotným vizuálním stylem. „Recepce jsou takovou vstupní branou do vysokoškolských kolejí a jejich zaměstnanci přicházejí nejvíce do styku s klienty, tedy především se studenty, ale i s dalšími hosty,“ dodal ředitel SKM Libor Kolář.

Jednotný pracovní oděv pro recepční kolejí byl pro univerzitní obchod UPoint první zakázkou tohoto typu. „Ačkoli jsme pracovní oděv dělali prvně, s výrobou věcí na zakázku pro fakulty i další součásti univerzity už máme zkušenosti. Proto to pro nás byla sice výzva, ale příjemná. Je součástí naší práce prezentovat univerzitu i touto zakázkovou cestou,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí univerzitního oddělení marketingu, pod které UPoint spadá. Výhledově má UPoint v plánu „obléci“ i další zaměstnance univerzity, kteří jsou takříkajíc na očích – vrátné či pracovnice a pracovníky knihovny nebo podatelny.

V případě, že pro své pracoviště chcete podobný stejnokroj na zakázku, neváhejte se obrátit na manažerku UPointu Marii Hanušovou (marie.hanusova@upol.cz).

 

Part1: The Scalar Field Dark Matter (SFDM) model assumes an ultralight scalar particle (m~1e-22 eV) as a candidate to explain the Dark Matter nature. This model obeys the Schrodinger-Poisson (SP) system of equations coupled to gravity in the non-relativistic approximation. While on a large scale, it behaves as a non-relativistic and pressureless fluid, equivalent to CDM, on a galactic scale, it leads to effective "quantum pressure" and the formation of Bose-Einstein condensates (BEC). This implies an interesting phenomenology which is different from CDM. In fact, the SFDM model shows a cut-off on small-scale structures and predicts cored halos. In this presentation, I will show how to construct the initial conditions for the SP system and the evolution for both small-scale and cosmological simulations. Additionally, I will show some examples of mergers of different halos assembly and the final states of such systems. Finally, I will discuss some perspectives that include Zoom-in cosmological simulations for this model. Since these efforts are expected to be compared with observations, we will use the rotation curves derived from the MaNGA galaxy catalogue to constrain the SFDM-free parameters of the model. Part2: Given that the nature of dark matter is currently unknown, exploring alternative theories to the Standard Model and their implications on galactic scales is both feasible and compelling, partly because of the continuous development of computational resources. In this talk, we will review the implementation of numerical methods to study the properties and evolution of some astrophysical systems in dark matter models. First, we will study the impact of the Generalized Dark Matter (GDM) model on the formation and distribution of Hickson Compact Groups (HCGs) using the merger trees method and mock catalogues. Studying these systems is interesting for understanding the effects of dark matter on galactic scales in dynamically active structures. Additionally, we will explore the evolution at small scales of halos within the Cold Dark Matter (CDM) and Scalar Field Dark Matter (SFDM) models, using initial conditions from cosmological N-body simulations to compare the final state of the halos, including the shape of the density profile and the process of virialization. In both cases, the properties of astrophysical systems can be compared to observations of nearby galaxies through their rotational curves, as well as distant galaxies, by studying the hierarchy of each model. This allows us to describe the weaknesses and strengths of the dark matter candidates.

Part1: The Scalar Field Dark Matter (SFDM) model assumes an ultralight scalar particle (m~1e-22 eV) as a candidate to explain the Dark Matter nature. This model obeys the Schrodinger-Poisson (SP) system of equations coupled to gravity in the non-relativistic approximation. While on a large scale, it behaves as a non-relativistic and pressureless fluid, equivalent to CDM, on a galactic scale, it leads to effective "quantum pressure" and the formation of Bose-Einstein condensates (BEC). This implies an interesting phenomenology which is different from CDM. In fact, the SFDM model shows a cut-off on small-scale structures and predicts cored halos. In this presentation, I will show how to construct the initial conditions for the SP system and the evolution for both small-scale and cosmological simulations. Additionally, I will show some examples of mergers of different halos assembly and the final states of such systems. Finally, I will discuss some perspectives that include Zoom-in cosmological simulations for this model. Since these efforts are expected to be compared with observations, we will use the rotation curves derived from the MaNGA galaxy catalogue to constrain the SFDM-free parameters of the model. Part2: Given that the nature of dark matter is currently unknown, exploring alternative theories to the Standard Model and their implications on galactic scales is both feasible and compelling, partly because of the continuous development of computational resources. In this talk, we will review the implementation of numerical methods to study the properties and evolution of some astrophysical systems in dark matter models. First, we will study the impact of the Generalized Dark Matter (GDM) model on the formation and distribution of Hickson Compact Groups (HCGs) using the merger trees method and mock catalogues. Studying these systems is interesting for understanding the effects of dark matter on galactic scales in dynamically active structures. Additionally, we will explore the evolution at small scales of halos within the Cold Dark Matter (CDM) and Scalar Field Dark Matter (SFDM) models, using initial conditions from cosmological N-body simulations to compare the final state of the halos, including the shape of the density profile and the process of virialization. In both cases, the properties of astrophysical systems can be compared to observations of nearby galaxies through their rotational curves, as well as distant galaxies, by studying the hierarchy of each model. This allows us to describe the weaknesses and strengths of the dark matter candidates.

O situaci, do které se dostala, hovoří Pavlína Vajdová, studentka pátého ročníku Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě UP, jako o snu každého medika. Na ulici úspěšně poskytla první pomoc bezvládně ležícímu muži, kterého ostatní spíše přehlíželi. Za tento čin studentce jménem fakulty poděkoval děkan Milan Kolář na neformálním setkání, ve které vyústil jeden děkovný e-mail.

„Svým profesionálním a skvělým zákrokem jste zachránila lidský život, to je něco fantastického. Ukazuje to nejen vaši připravenost pro lékařskou praxi, ale i to, že medicínu máte v srdci. Velice si toho vážím a jsem na vás hrdý,“ nešetřil slovy uznání Milan Kolář na setkání ve své pracovně, kterého se účastnil také Vladislav Kutěj z Centra pro výuku urgentní medicíny LF UP a primář oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc. Právě jemu totiž studentka po záchraně muže napsala zprávu, v níž děkovala za to, že se v nastalé situaci cítila připraveně, komfortně, sebejistě a do jisté míry si ji i užila. 

„Když jsem ten e-mail četl, říkal jsem si, že to je ta nejlepší evaluace výuky. Velmi mě dojalo to, že člověk studenta něco naučí, ten to pak dokáže v reálném životě využít a následně napíše, že děkuje za to, co se ode mě naučil. Kolik kantorů zažilo něco takového? To jsem si prostě nemohl nechat pro sebe,“ uvedl Vladislav Kutěj. Pavlína Vajdová prý s odesláním zprávy váhala, jestli to nebude vypadat divně, jestli se nebude vytahovat. Máma, absolventka LF UP, ji ale ujistila, že to naopak učiteli udělá radost. Udělalo.

Muže ležícího bezvládně na zemi u nádraží si před Vánocemi všimla sestra medičky. Okolní lidé se ho báli dotknout, kromě záchranky tak zavolala i svoji sestru, budoucí lékařku. Ta s přítelem bezprostředně sedla do auta a vyjeli na místo. „Ihned jsem začala s postupy, které nás pan primář učil. Pána jsme narovnali a zaklonili mu hlavu. Nedýchal, ani nereagoval na bolestivé podněty, cítila jsem ale tep. V ústech měl zvratky a okolo pěnu. Začala jsem s nepřímou masáží srdce, při té se občas jakoby nadechl. Po chvilce mě při masáži vystřídal přítel, protože ji ale neměl nacvičenou, měl pokrčené lokty a prováděl ji rychleji, než by měl. Aby měl správné tempo, začala jsem nad tím bezvládným člověkem zpívat Rolničky,“ přiblížila Pavlína Vajdová.

Když se pak znovu ujala srdeční masáže, podařilo se resuscitovaného rozdýchat. To už přijela sanitka a muže si převzali k další péči záchranáři. O několik dní později sestra olomoucké studentky pána viděla, vypadal v pořádku. „Myslím, že je to sen každého medika, něco takového při studiu dokázat. Ve škole tyto praktické dovednosti neustále procvičujeme, zkoušíme si je na panácích, ale zachránit život, to je super pocit. Když jsme z toho místa jeli domů, přítel mlčel, zatímco já v sobě pořád měla ten adrenalin a byla jsem nadšená, že jsem takovouto situaci zažila,“ řekla.

„Uvědomila jsem si, že jsem vlastně poprvé v životě dělala něco, co opravdu umím. Všichni okolo mě pracují, dělají něco, v čem se našli a co je baví, já zatím dlouho studuji. Ale najednou přišel moment, kdy jsem mohla prodat, co jsem se už naučila,“ dodala medička, která ovšem původně chtěla být učitelkou.

Když se pak rozhodla pro lékařství, napoprvé nebyla přijata. To ještě neuvažovala o Olomouci, kde studovala její máma. O rok později však olomouckou medicínu vedle dalších škol zkusila. „Už jsem měla v ruce index hradecké fakulty, když přišla zpráva, že jsem do Olomouce přijatá na odvolání. Neváhala jsem ani chvilku. V Olomouci mi totiž sedly nejvíce přijímačky, líbila se mi zdejší atmosféra i město je krásné,“ vzpomněla Pavlína Vajdová, která se po dokončení studia chce vrátit do Ústí nad Labem a věnovat se gynekologii.

O situaci, do které se dostala, hovoří Pavlína Vajdová, studentka pátého ročníku Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě UP, jako o snu každého medika. Na ulici úspěšně poskytla první pomoc bezvládně ležícímu muži, kterého ostatní spíše přehlíželi. Za tento čin studentce jménem fakulty poděkoval děkan Milan Kolář na neformálním setkání, ve které vyústil jeden děkovný e-mail.

„Svým profesionálním a skvělým zákrokem jste zachránila lidský život, to je něco fantastického. Ukazuje to nejen vaši připravenost pro lékařskou praxi, ale i to, že medicínu máte v srdci. Velice si toho vážím a jsem na vás hrdý,“ nešetřil slovy uznání Milan Kolář na setkání ve své pracovně, kterého se účastnil také Vladislav Kutěj z Centra pro výuku urgentní medicíny LF UP a primář oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc. Právě jemu totiž studentka po záchraně muže napsala zprávu, v níž děkovala za to, že se v nastalé situaci cítila připraveně, komfortně, sebejistě a do jisté míry si ji i užila. 

„Když jsem ten e-mail četl, říkal jsem si, že to je ta nejlepší evaluace výuky. Velmi mě dojalo to, že člověk studenta něco naučí, ten to pak dokáže v reálném životě využít a následně napíše, že děkuje za to, co se ode mě naučil. Kolik kantorů zažilo něco takového? To jsem si prostě nemohl nechat pro sebe,“ uvedl Vladislav Kutěj. Pavlína Vajdová prý s odesláním zprávy váhala, jestli to nebude vypadat divně, jestli se nebude vytahovat. Máma, absolventka LF UP, ji ale ujistila, že to naopak učiteli udělá radost. Udělalo.

Muže ležícího bezvládně na zemi u nádraží si před Vánocemi všimla sestra medičky. Okolní lidé se ho báli dotknout, kromě záchranky tak zavolala i svoji sestru, budoucí lékařku. Ta s přítelem bezprostředně sedla do auta a vyjeli na místo. „Ihned jsem začala s postupy, které nás pan primář učil. Pána jsme narovnali a zaklonili mu hlavu. Nedýchal, ani nereagoval na bolestivé podněty, cítila jsem ale tep. V ústech měl zvratky a okolo pěnu. Začala jsem s nepřímou masáží srdce, při té se občas jakoby nadechl. Po chvilce mě při masáži vystřídal přítel, protože ji ale neměl nacvičenou, měl pokrčené lokty a prováděl ji rychleji, než by měl. Aby měl správné tempo, začala jsem nad tím bezvládným člověkem zpívat Rolničky,“ přiblížila Pavlína Vajdová.

Když se pak znovu ujala srdeční masáže, podařilo se resuscitovaného rozdýchat. To už přijela sanitka a muže si převzali k další péči záchranáři. O několik dní později sestra olomoucké studentky pána viděla, vypadal v pořádku. „Myslím, že je to sen každého medika, něco takového při studiu dokázat. Ve škole tyto praktické dovednosti neustále procvičujeme, zkoušíme si je na panácích, ale zachránit život, to je super pocit. Když jsme z toho místa jeli domů, přítel mlčel, zatímco já v sobě pořád měla ten adrenalin a byla jsem nadšená, že jsem takovouto situaci zažila,“ řekla.

„Uvědomila jsem si, že jsem vlastně poprvé v životě dělala něco, co opravdu umím. Všichni okolo mě pracují, dělají něco, v čem se našli a co je baví, já zatím dlouho studuji. Ale najednou přišel moment, kdy jsem mohla prodat, co jsem se už naučila,“ dodala medička, která ovšem původně chtěla být učitelkou.

Když se pak rozhodla pro lékařství, napoprvé nebyla přijata. To ještě neuvažovala o Olomouci, kde studovala její máma. O rok později však olomouckou medicínu vedle dalších škol zkusila. „Už jsem měla v ruce index hradecké fakulty, když přišla zpráva, že jsem do Olomouce přijatá na odvolání. Neváhala jsem ani chvilku. V Olomouci mi totiž sedly nejvíce přijímačky, líbila se mi zdejší atmosféra i město je krásné,“ vzpomněla Pavlína Vajdová, která se po dokončení studia chce vrátit do Ústí nad Labem a věnovat se gynekologii.

Na fyzioterapeuty a ergoterapeuty, kteří si chtějí rozšířit svoji odbornost, je zaměřený nový navazující magisterský program Kondiční trénink a psychomotorická rehabilitace, který otevírá Fakulta tělesné kultury UP. Jeho studenti propojí své dosavadní znalosti a zkušenosti s oblastí výkonnostního sportu i pohybových aktivit pro osoby s postižením, uplatnění pak najdou ve sportovních organizacích nebo volnočasových či rehabilitačních centrech.

Studijní novinka mimo jiné reaguje na skutečnost, že absolventi bakalářského stupně fyzioterapie pro své navazující studium nezřídka volí jinak zaměřené programy a podobné propojení s pohybovými aktivitami podporujícími zdraví, které vychází i z potřeb společnosti, dosud v nabídce fakulty chybělo.

Během dvouletého studia tak posluchači získají dovednosti a kompetence související s holistickým přístupem k otázkám zdraví, prevence nemocí a zranění a pohybové aktivity a v kontextu kondiční a psychomotorické rehabilitace se připraví na práci s nejrůznějšími cílovými skupinami – od lidí mimořádně pohybově nadaných po osoby s postižením či dlouhodobě nemocné.

„Předpokládáme, že tento studijní program zaujme fyzioterapeuty a ergoterapeuty, kteří se chtějí ve své praxi specializovat v uvedených odvětvích práce s pohybem a jedinci různého věku, zdravotního stavu a sportovního zaměření a přitom jsou schopni dodat do prostředí, ve kterém se po studiu ocitnou, svoji fyzioterapeutickou a ergoterapeutickou odbornost. S rozšířením svých poznatků se po absolvování mohou stát specialisty například v realizačních týmech sportovních klubů, v multidisciplinárních týmech center duševního zdraví, paracentrech a podobně,“ uvedla garantka programu Dana Štěrbová z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Pro nadcházející akademický rok 2024/2025 fakulta program otevírá pouze v kombinované formě, v dalších letech by ale měl jít studovat i prezenčně. Aktuálně fakulta přijme 15 zájemců. „Vzhledem k tomu, že se jedná o vhodně koncipovaný obor pro rozšíření možností uplatnění dle potřeb společnosti, samozřejmě včetně zájmu o specifikum budoucího pracovního prostředí, mohl by přilákat ke studiu kreativní jedince, na něž se těšíme,“ dodala garantka.

Další informace o programu i přijímacím řízení jsou k dispozici zde. Přihlášky ke studiu je možné podávat do 15. března.

Na fyzioterapeuty a ergoterapeuty, kteří si chtějí rozšířit svoji odbornost, je zaměřený nový navazující magisterský program Kondiční trénink a psychomotorická rehabilitace, který otevírá Fakulta tělesné kultury UP. Jeho studenti propojí své dosavadní znalosti a zkušenosti s oblastí výkonnostního sportu i pohybových aktivit pro osoby s postižením, uplatnění pak najdou ve sportovních organizacích nebo volnočasových či rehabilitačních centrech.

Studijní novinka mimo jiné reaguje na skutečnost, že absolventi bakalářského stupně fyzioterapie pro své navazující studium nezřídka volí jinak zaměřené programy a podobné propojení s pohybovými aktivitami podporujícími zdraví, které vychází i z potřeb společnosti, dosud v nabídce fakulty chybělo.

Během dvouletého studia tak posluchači získají dovednosti a kompetence související s holistickým přístupem k otázkám zdraví, prevence nemocí a zranění a pohybové aktivity a v kontextu kondiční a psychomotorické rehabilitace se připraví na práci s nejrůznějšími cílovými skupinami – od lidí mimořádně pohybově nadaných po osoby s postižením či dlouhodobě nemocné.

„Předpokládáme, že tento studijní program zaujme fyzioterapeuty a ergoterapeuty, kteří se chtějí ve své praxi specializovat v uvedených odvětvích práce s pohybem a jedinci různého věku, zdravotního stavu a sportovního zaměření a přitom jsou schopni dodat do prostředí, ve kterém se po studiu ocitnou, svoji fyzioterapeutickou a ergoterapeutickou odbornost. S rozšířením svých poznatků se po absolvování mohou stát specialisty například v realizačních týmech sportovních klubů, v multidisciplinárních týmech center duševního zdraví, paracentrech a podobně,“ uvedla garantka programu Dana Štěrbová z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Pro nadcházející akademický rok 2024/2025 fakulta program otevírá pouze v kombinované formě, v dalších letech by ale měl jít studovat i prezenčně. Aktuálně fakulta přijme 15 zájemců. „Vzhledem k tomu, že se jedná o vhodně koncipovaný obor pro rozšíření možností uplatnění dle potřeb společnosti, samozřejmě včetně zájmu o specifikum budoucího pracovního prostředí, mohl by přilákat ke studiu kreativní jedince, na něž se těšíme,“ dodala garantka.

Další informace o programu i přijímacím řízení jsou k dispozici zde. Přihlášky ke studiu je možné podávat do 15. března.

Velmi špatné pohádky, tak Marta Sýkorová, doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP, pracovně nazývá autorské příběhy o pravdách a hodnotách, které v sobě neseme a věříme jim, ale jejich následování za určitou míru může mít pro nás i naše okolí až tragický dopad. Knižní vydání pohádek, které mohou být dospělým čtenářům pomocníkem v oblasti osobnostního rozvoje, vzniká i díky podpoře Nadačního fondu UP.

Pohádkový svět Marta Sýkorová využívá k umocnění negativních důsledků chování hlavních postav. Více tak vynikne například špatný konec princezny, která ráda pomáhá lidem okolo sebe, chce o ně pečovat, rozdat se jim, aby byli šťastní, až sama sebe zničí.

Jen negativně ale její pohádky nekončí. „Špatný závěr bude vždy zvýrazněný bílým písmem na černé stránce, aby na čtenáře více dolehl. Nicméně příběhy jsou specifické tím, že mají konce dva. Ve druhém si člověk může přečíst, že nemusí dopadnout tak zle. Na to pak navazují otázky, které se k myšlence pohádky vztahují, a užitečné tipy, jak se sebou po psychické i tělesné stránce pracovat,“ dodává autorka.

Motivy příběhů souvisejí s tématem, kterému se Marta Sýkorová věnuje v rámci svého doktorského studia – výzkumu vysoké citlivosti. Vysoce citliví lidé se vyznačují velkou mírou empatie a péče o druhé, zatímco sebe potlačují. „Pracuji na experimentu, kdy jsme lidem předkládali různé podněty a měřili jejich fyziologické reakce, jako krevní tlak, tep, frekvenci dechu nebo kožní vodivost. Tato měření doplňuje sebehodnotící dotazník a budeme porovnávat, jestli získaná data korelují. Tedy jestli někdo, kdo se hodnotí jako citlivější na podněty, se tak projevuje i fyziologicky,“ vysvětluje. 

K doktorátu na olomouckém Institutu sociálního zdraví (OUSHI) ji přivedla zde působící Klára Maliňáková, se kterou se seznámila již během předchozího studia molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě. Tam také přišel impulz k napsání prvního příběhu. 

„Myslím, že je spousta lidí, kterým by mohly tyto pohádky pomoci, především jsou ale pro mě. Potřebuji si připomínat ty negativní konce. Vznikat začaly, když jsem zažila velký neúspěch – neudělala jsem napoprvé bakalářské státnice. V té době jsem byla zapojená do mnoha aktivit, na bakalářce jsem musela hodně máknout, abych ji odevzdala včas, a státnice jsem už nedala, i když těsně. Tehdy jsem se začala ptát, proč to vlastně všechno dělám, když jsem tomu svému důležitému úkolu nedala prioritu,“ říká Marta Sýkorová.

Z podobných situací se prý poučuje stále znovu a stále hledá onu rovnováhu, protože život přináší nové a nové výzvy. Jednou z nich bylo i spojení s Olomoucí a Univerzitou Palackého. Na OUSHI našla nejen možnost smysluplně navázat na své předchozí studium, ale i naději a podporu pro uskutečnění svého snu, vydání pohádek pro dospělé. Její projekt také zaujal členy Správní rady Nadačního fondu UP, díky kterému se podařilo urazit několik významných kroků a aktuálně již probíhá jednání s jedním nakladatelstvím, které by soubor osmi pohádek mohlo vydat. 

„Jsem za tuto podporu nesmírně vděčná. Ředitel fondu Jiří Rudolf se se mnou hned sešel, probírali jsme moji představu, co je dobré udělat a rozhodnout. Společně jsme mimo jiné prošli knihkupectví, v tiskárně jsme se setkali se sazečem, který mi poradil z grafického pohledu. Ta podpora je opravdu velká, nejen finanční,“ chválí si doktorandka. 

Cennou zkušeností pro ni byla i prezentace Velmi špatných pohádek na adventním setkání fondu, kde se potkali podpoření studenti s donátory. Mezi vesměs laboratorními pracemi byla, v dobrém slova smyslu, zjevením. Navíc přišla s modrozelenými vlasy, které si věřící rodačka z Valašska nechala obarvit jako jeden ze svých, nejen sebepoznávacích pokusů o vystoupení z komfortní zóny. „Byla jsem si vědoma, že se tam potkají úplně jiné vědecké světy, do kterých já vstoupím s pohádkami. Buď to bude trapas, nebo to bude dobré. Musela jsem si to v sobě trochu vybojovat, říct si, že přece nejde o nic podřadného, i když nejde o tvrdou vědu,“ přiznává Marta Sýkorová, která ohromuje svým zápalem pro věc i kreativním záběrem. 

Vedle psaní příběhů s přesahem do života totiž mimo jiné zpívá a hraje na housle a flétnu v brněnské pop-folkové kapele Dobrá otázka, maluje, věnuje se divadelní improvizaci s olomouckými Olivami. „Přála bych si do budoucna své aktivity propojit pod jednou pomyslnou stříškou – pracovat s pohádkami i uměním, které mě přitahuje, a prosvětlovat lidem život,“ uzavírá.

Velmi špatné pohádky, tak Marta Sýkorová, doktorandka Cyrilometodějské teologické fakulty UP, pracovně nazývá autorské příběhy o pravdách a hodnotách, které v sobě neseme a věříme jim, ale jejich následování za určitou míru může mít pro nás i naše okolí až tragický dopad. Knižní vydání pohádek, které mohou být dospělým čtenářům pomocníkem v oblasti osobnostního rozvoje, vzniká i díky podpoře Nadačního fondu UP.

Pohádkový svět Marta Sýkorová využívá k umocnění negativních důsledků chování hlavních postav. Více tak vynikne například špatný konec princezny, která ráda pomáhá lidem okolo sebe, chce o ně pečovat, rozdat se jim, aby byli šťastní, až sama sebe zničí.

Jen negativně ale její pohádky nekončí. „Špatný závěr bude vždy zvýrazněný bílým písmem na černé stránce, aby na čtenáře více dolehl. Nicméně příběhy jsou specifické tím, že mají konce dva. Ve druhém si člověk může přečíst, že nemusí dopadnout tak zle. Na to pak navazují otázky, které se k myšlence pohádky vztahují, a užitečné tipy, jak se sebou po psychické i tělesné stránce pracovat,“ dodává autorka.

Motivy příběhů souvisejí s tématem, kterému se Marta Sýkorová věnuje v rámci svého doktorského studia – výzkumu vysoké citlivosti. Vysoce citliví lidé se vyznačují velkou mírou empatie a péče o druhé, zatímco sebe potlačují. „Pracuji na experimentu, kdy jsme lidem předkládali různé podněty a měřili jejich fyziologické reakce, jako krevní tlak, tep, frekvenci dechu nebo kožní vodivost. Tato měření doplňuje sebehodnotící dotazník a budeme porovnávat, jestli získaná data korelují. Tedy jestli někdo, kdo se hodnotí jako citlivější na podněty, se tak projevuje i fyziologicky,“ vysvětluje. 

K doktorátu na olomouckém Institutu sociálního zdraví (OUSHI) ji přivedla zde působící Klára Maliňáková, se kterou se seznámila již během předchozího studia molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě. Tam také přišel impulz k napsání prvního příběhu. 

„Myslím, že je spousta lidí, kterým by mohly tyto pohádky pomoci, především jsou ale pro mě. Potřebuji si připomínat ty negativní konce. Vznikat začaly, když jsem zažila velký neúspěch – neudělala jsem napoprvé bakalářské státnice. V té době jsem byla zapojená do mnoha aktivit, na bakalářce jsem musela hodně máknout, abych ji odevzdala včas, a státnice jsem už nedala, i když těsně. Tehdy jsem se začala ptát, proč to vlastně všechno dělám, když jsem tomu svému důležitému úkolu nedala prioritu,“ říká Marta Sýkorová.

Z podobných situací se prý poučuje stále znovu a stále hledá onu rovnováhu, protože život přináší nové a nové výzvy. Jednou z nich bylo i spojení s Olomoucí a Univerzitou Palackého. Na OUSHI našla nejen možnost smysluplně navázat na své předchozí studium, ale i naději a podporu pro uskutečnění svého snu, vydání pohádek pro dospělé. Její projekt také zaujal členy Správní rady Nadačního fondu UP, díky kterému se podařilo urazit několik významných kroků a aktuálně již probíhá jednání s jedním nakladatelstvím, které by soubor osmi pohádek mohlo vydat. 

„Jsem za tuto podporu nesmírně vděčná. Ředitel fondu Jiří Rudolf se se mnou hned sešel, probírali jsme moji představu, co je dobré udělat a rozhodnout. Společně jsme mimo jiné prošli knihkupectví, v tiskárně jsme se setkali se sazečem, který mi poradil z grafického pohledu. Ta podpora je opravdu velká, nejen finanční,“ chválí si doktorandka. 

Cennou zkušeností pro ni byla i prezentace Velmi špatných pohádek na adventním setkání fondu, kde se potkali podpoření studenti s donátory. Mezi vesměs laboratorními pracemi byla, v dobrém slova smyslu, zjevením. Navíc přišla s modrozelenými vlasy, které si věřící rodačka z Valašska nechala obarvit jako jeden ze svých, nejen sebepoznávacích pokusů o vystoupení z komfortní zóny. „Byla jsem si vědoma, že se tam potkají úplně jiné vědecké světy, do kterých já vstoupím s pohádkami. Buď to bude trapas, nebo to bude dobré. Musela jsem si to v sobě trochu vybojovat, říct si, že přece nejde o nic podřadného, i když nejde o tvrdou vědu,“ přiznává Marta Sýkorová, která ohromuje svým zápalem pro věc i kreativním záběrem. 

Vedle psaní příběhů s přesahem do života totiž mimo jiné zpívá a hraje na housle a flétnu v brněnské pop-folkové kapele Dobrá otázka, maluje, věnuje se divadelní improvizaci s olomouckými Olivami. „Přála bych si do budoucna své aktivity propojit pod jednou pomyslnou stříškou – pracovat s pohádkami i uměním, které mě přitahuje, a prosvětlovat lidem život,“ uzavírá.

Když se řekne matematika, řadě zaměstnanců přírodovědecké fakulty se vybaví jméno profesora Jana Andrese. Bývalý proděkan a vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky v lednu oslavil sedmdesáté narozeniny. Setkání u příležitosti tohoto životního jubilea se zúčastnili rektor Univerzity Palackého Martin Procházka, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, členové katedry a další hosté.

„Profesor Kubáček, velká osobnost české a slovenské statistiky, který byl vedoucím naší katedry před profesorem Andresem, o něm říkával, že je vskutku matematik par excellence. A k tomu není co dodat. Velmi si vážíme toho, že máme mezi sebou člověka, který dělá opravdu špičkovou vědu a může tak být příkladem mladším kolegům. Navíc svým přesahem do výtvarného umění názorně dokazuje, že velké osobnosti mají současně také velký přesah mimo svůj profesní život. Pevně věříme, že bude pan profesor Andres, či smím-li říci, náš Honza Andres, ještě dlouho ve zdraví naším aktivním kolegou,“ uvedla vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Jitka Machalová.

Jan Andres je absolventem přírodovědecké fakulty. „Matematika je důstojný, ale stále těžší obor. Když do ní ale proniknete, tak vás pohltí a nepustí. Mám k ní vřelý vztah. Po letech zkušeností mohu hovořit i o jakési poezii matematiky, protože těch vnitřních souvislostí a přesahů je tolik, že to nevystačí na jeden život.“

Ve své vědecké práci se věnoval a věnuje mimo jiné nelineární a mnohoznačné analýze, nelineárním diferenciálním rovnicím a inkluzím, dynamickým systémům a fraktálům. „Jedním z klíčových témat zkoumání je vztah chaosu a řádu v přírodě. Zabývám se také takzvanou kvantitativní lingvistikou,“ doplnil Jan Andres.

Jan Andres působil patnáct let jako vedoucí katedry matematické analýzy a aplikací matematiky a devět let jako proděkan pro mezinárodní vztahy. V roce 2014 obdržel zlatou medaili Za zásluhy o rozvoj Univerzity Palackého. Od roku 1994 je členem Vědecké rady UP. Jako hostující profesor působil na dvou amerických a mnoha evropských univerzitách, zejména na Sapienza Università di Roma v Itálii či Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne ve Francii. Je také autorem více než dvou stovek vědeckých publikací, z toho jedné monografie mající 761 stran, která se dočkala tří vydání a čtyř pozvaných kapitol do „handbooků“. Mezi jeho hobby patří psaní filozofických a kunsthistorických esejí.