Agregátor zdrojů

Ptačí svět zachycený různými výtvarnými technikami představí nová výstava Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové. Návštěvníci se mohou těšit na díla známých českých i zahraničních autorů, která se na veřejnosti objevují jen zřídka. Výstava bude v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zahájena 22. září 2026.

Výstavu pro prostor sálu Josefa Otruby připravil v osobním autorském výběru výtvarný teoretik Ladislav Daněk společně s kurátorem Janem Jeništou. Ústředním motivem jednotlivých děl je ptactvo zachycené prostřednictvím různých výtvarných technik.

„Převládat budou zejména drobné formáty a práce na papíře, které se ve velkých galeriích příliš často nevystavují a zůstávají skryté v depozitářích nebo v soukromých sbírkách. Přesto jde o drobné a vzácné skvosty, podobně jako ptáci, které zobrazují,“ uvedl kurátor Jan Jeništa.

Známí autoři i olomoucké výtvarnice

Mezi známá jména zastoupená na výstavě patří Jan Konůpek, František Kobliha, Vojtěch Preissig, Anna Macková, Cyril Bouda, Věra Lišková či Zdeněk Seydl. Chybět nebudou ani práce olomouckých výtvarnic Anny Grmelové a Adély Janské.

Rozměrově největšími díly budou tři poetické ptačí grafiky polského neprofesionálního umělce Jana Nowaka. „Pracoval řadu let v uhelném dole, a o to důležitější pro něj byla příroda, kterou ztvárňoval ve svých precizních velkoformátových fantaziích,“ doplnil Jan Jeništa.

Ptáci jako symbol lidské duše

Ptactvo podle něj není pouze ústředním motivem výstavy, ale může mít i hlubší symbolický význam. „Můžeme ho chápat také jako symbol lidské duše, díky křídlům odpoutané od pozemských starostí,“ dodal kurátor.

Botanická zahrada přírodovědecké fakulty dlouhodobě využívá své výstavní prostory k představování témat, která propojují přírodu, krajinu a umění. „Do botanické zahrady se snažíme přinášet výstavy reflektující rozmanitá témata spojená s botanikou, ochranou přírody, environmentální problematikou a vztahem člověka ke krajině. Na technice a výtvarném médiu nám zase tolik nezáleží,“ uvedl vedoucí zahrady Václav Dvořák.

Umění v prostoru botanické zahrady

Připravovaná výstava je podle něj specifická také způsobem, jakým byla jednotlivá díla vybírána. „Požádali jsme etablovaného znalce umění Ladislava Daňka, aby tentokrát opustil zažité kurátorské postupy a vybíral exponáty srdcem. Myslím, že vznikl radostný výběr, který potěší jak milovníky přírody, tak výtvarného umění,“ doplnil Václav Dvořák.

Vernisáž výstavy Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové se uskuteční v úterý 22. září od 18:00 v sále Josefa Otruby. Výstava potrvá do 27. listopadu a bude přístupná v otevírací době Botanické zahrady PřF UP a při akcích pro veřejnost.

Ptačí svět zachycený různými výtvarnými technikami představí nová výstava Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové. Návštěvníci se mohou těšit na díla známých českých i zahraničních autorů, která se na veřejnosti objevují jen zřídka. Výstava bude v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci zahájena 22. září 2026.

Výstavu pro prostor sálu Josefa Otruby připravil v osobním autorském výběru výtvarný teoretik Ladislav Daněk společně s kurátorem Janem Jeništou. Ústředním motivem jednotlivých děl je ptactvo zachycené prostřednictvím různých výtvarných technik.

„Převládat budou zejména drobné formáty a práce na papíře, které se ve velkých galeriích příliš často nevystavují a zůstávají skryté v depozitářích nebo v soukromých sbírkách. Přesto jde o drobné a vzácné skvosty, podobně jako ptáci, které zobrazují,“ uvedl kurátor Jan Jeništa.

Známí autoři i olomoucké výtvarnice

Mezi známá jména zastoupená na výstavě patří Jan Konůpek, František Kobliha, Vojtěch Preissig, Anna Macková, Cyril Bouda, Věra Lišková či Zdeněk Seydl. Chybět nebudou ani práce olomouckých výtvarnic Anny Grmelové a Adély Janské.

Rozměrově největšími díly budou tři poetické ptačí grafiky polského neprofesionálního umělce Jana Nowaka. „Pracoval řadu let v uhelném dole, a o to důležitější pro něj byla příroda, kterou ztvárňoval ve svých precizních velkoformátových fantaziích,“ doplnil Jan Jeništa.

Ptáci jako symbol lidské duše

Ptactvo podle něj není pouze ústředním motivem výstavy, ale může mít i hlubší symbolický význam. „Můžeme ho chápat také jako symbol lidské duše, díky křídlům odpoutané od pozemských starostí,“ dodal kurátor.

Botanická zahrada přírodovědecké fakulty dlouhodobě využívá své výstavní prostory k představování témat, která propojují přírodu, krajinu a umění. „Do botanické zahrady se snažíme přinášet výstavy reflektující rozmanitá témata spojená s botanikou, ochranou přírody, environmentální problematikou a vztahem člověka ke krajině. Na technice a výtvarném médiu nám zase tolik nezáleží,“ uvedl vedoucí zahrady Václav Dvořák.

Umění v prostoru botanické zahrady

Připravovaná výstava je podle něj specifická také způsobem, jakým byla jednotlivá díla vybírána. „Požádali jsme etablovaného znalce umění Ladislava Daňka, aby tentokrát opustil zažité kurátorské postupy a vybíral exponáty srdcem. Myslím, že vznikl radostný výběr, který potěší jak milovníky přírody, tak výtvarného umění,“ doplnil Václav Dvořák.

Vernisáž výstavy Ledňáčci, sovice a jiní Boží tvorové se uskuteční v úterý 22. září od 18:00 v sále Josefa Otruby. Výstava potrvá do 27. listopadu a bude přístupná v otevírací době Botanické zahrady PřF UP a při akcích pro veřejnost.

Do roku 2001, kdy úspěšně završili své vysokoškolské studium, se v Arcibiskupském paláci pomyslně vrátila osmnáctka absolventů a absolventek Fakulty tělesné kultury UP. Na slavnostní akt navázalo venkovní posezení, již neformální a bez talárů.

„Mockrát vám děkuju, že to pořádáte. Je to krásné. Moc si to užíváme,“ děkoval přímo při přebírání pamětního diplomu Radek Škarka, ředitel základní školy v Ústí nad Orlicí. Před rokem na FTK křtil svoji knihu Aprobace PUNK, nyní se svými někdejšími spolužáky po pětadvaceti letech znovu oblékl absolventský talár a užil si fanfár a hymny Gaudeamus igitur na jejich počest.

video_sem

Pamětní diplom spolu s ním převzala například Jana Pelclová, která na FTK – stejně jako i několik dalších stříbrných absolventů – působí a aktuálně vede projekt zaměřený na odolnost dětí v digitálním světě ReDiKid, Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP, která je v současnosti také místopředsedkyní Akademického senátu UP, nebo Jan Králík, který pracoval u vojenské policie a nyní je civilním zaměstnancem ministerstva obrany.

„Jako jedna z mála z našeho ročníku neučím, oblasti tělovýchovy se ale věnuju na sportovní klinice, ve spojení s medicínou, která mě vždy zajímala. FTK mi pro mou práci dala odbornost i dovednosti, které jsou potřebné v komunikaci s klienty. A vlastně možná trochu i učím, když se snažím nějak směrovat mladší kolegy a předat jim něco ze svých zkušeností,“ uvedla další ze stříbrných absolventů Gabriela Holíková, vedoucí Centra sportovní a preventivní medicíny AGEL Sport Clinic v Prostějově.

foto_sem_4

„Co si ze studia například vybavuju, že ač jsem nebyla špičkový sportovec, některé zkoušky jsem zvládla splnit lépe než někteří, kteří se dané disciplíně věnovali na vrcholové úrovni. A státnice jak z tělesné výchovy, tak z biologie se mi podařilo udělat v jednom roce asi po třech týdnech. Na to jsem docela pyšná. Řada lidí si totiž státní zkoušky rozkládala, protože se nestíhali připravit,“ zavzpomínala s tím, že se se spolužáky pravidelně scházejí.

Diplomy a odznáček ve fakultní zelené barvě absolventům předal děkan Pavel Háp s proděkanem Michalem Šafářem, přání přidal prorektor Jiří Drábek. „Gratuluji vám ke stříbrné promoci a za Univerzitu Palackého vám děkuji za to, že její jméno už 25 let nesete s sebou. Přeji vám mnoho zdraví, radosti i dostatek pohybu. Nebudu vám ale doporučovat konkrétní množství, to bych se tu velmi rychle mohl dostat do sporu,“ narážel ve svém krátkém slově na zaměření fakulty.

foto_sem_4

„Jsme velmi rádi, že jste za těch 25 let na FTK nezapomněli, a doufáme, že se na fakultu budete stále tak rádi vracet. Vítejte zpátky,“ dodal děkan.

Promoce se zúčastnili i emeritní děkani a děkanka fakulty František Vaverka, Hana Válková, Dušan Tomajko a Zbyněk Svozil.

Na slavnostní akt v Arcibiskupském paláci odpoledne navázalo neformální posezení u beachvolejbalových kurtů v Hejčíně. Avizovanému turnaji sice nepřálo počasí, náladu na setkání dřívějších spolužáků to ale nijak zvlášť nepokazilo.

foto_sem_4

Stříbrná promoce ročníku 2001 byla součástí programu Absolventského setkání UP, jehož shrnutí jsme přinesli zde, a zároveň jednou z akcí, na kterých si FTK připomíná 35 let své existence. Půlkulaté „narozeniny“ fakulta bude slavit průběžně celý rok, na svůj kousek z pomyslného dortu si přijde každý, kdo má s FTK něco společného.

V pondělí 21. září to budou především studenti vracející se do učeben a tělocvičen, na startu semestru totiž v Kampusu Neředín mohou těšit na nejrůznější soutěže a aktivity, nový fakultní merch nebo kávu zdarma. Odpoledne se pak v aule sejde akademická obec fakulty, kterou děkan Pavel Háp seznámí s novinkami a plány na začínající akademický rok. Setkání akademické obce začíná ve 13:30.

Do roku 2001, kdy úspěšně završili své vysokoškolské studium, se v Arcibiskupském paláci pomyslně vrátila osmnáctka absolventů a absolventek Fakulty tělesné kultury UP. Na slavnostní akt navázalo venkovní posezení, již neformální a bez talárů.

„Mockrát vám děkuju, že to pořádáte. Je to krásné. Moc si to užíváme,“ děkoval přímo při přebírání pamětního diplomu Radek Škarka, ředitel základní školy v Ústí nad Orlicí. Před rokem na FTK křtil svoji knihu Aprobace PUNK, nyní se svými někdejšími spolužáky po pětadvaceti letech znovu oblékl absolventský talár a užil si fanfár a hymny Gaudeamus igitur na jejich počest.

video_sem

Pamětní diplom spolu s ním převzala například Jana Pelclová, která na FTK – stejně jako i několik dalších stříbrných absolventů – působí a aktuálně vede projekt zaměřený na odolnost dětí v digitálním světě ReDiKid, Petra Gaul Aláčová z Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP, která je v současnosti také místopředsedkyní Akademického senátu UP, nebo Jan Králík, který pracoval u vojenské policie a nyní je civilním zaměstnancem ministerstva obrany.

„Jako jedna z mála z našeho ročníku neučím, oblasti tělovýchovy se ale věnuju na sportovní klinice, ve spojení s medicínou, která mě vždy zajímala. FTK mi pro mou práci dala odbornost i dovednosti, které jsou potřebné v komunikaci s klienty. A vlastně možná trochu i učím, když se snažím nějak směrovat mladší kolegy a předat jim něco ze svých zkušeností,“ uvedla další ze stříbrných absolventů Gabriela Holíková, vedoucí Centra sportovní a preventivní medicíny AGEL Sport Clinic v Prostějově.

foto_sem_4

„Co si ze studia například vybavuju, že ač jsem nebyla špičkový sportovec, některé zkoušky jsem zvládla splnit lépe než někteří, kteří se dané disciplíně věnovali na vrcholové úrovni. A státnice jak z tělesné výchovy, tak z biologie se mi podařilo udělat v jednom roce asi po třech týdnech. Na to jsem docela pyšná. Řada lidí si totiž státní zkoušky rozkládala, protože se nestíhali připravit,“ zavzpomínala s tím, že se se spolužáky pravidelně scházejí.

Diplomy a odznáček ve fakultní zelené barvě absolventům předal děkan Pavel Háp s proděkanem Michalem Šafářem, přání přidal prorektor Jiří Drábek. „Gratuluji vám ke stříbrné promoci a za Univerzitu Palackého vám děkuji za to, že její jméno už 25 let nesete s sebou. Přeji vám mnoho zdraví, radosti i dostatek pohybu. Nebudu vám ale doporučovat konkrétní množství, to bych se tu velmi rychle mohl dostat do sporu,“ narážel ve svém krátkém slově na zaměření fakulty.

foto_sem_4

„Jsme velmi rádi, že jste za těch 25 let na FTK nezapomněli, a doufáme, že se na fakultu budete stále tak rádi vracet. Vítejte zpátky,“ dodal děkan.

Promoce se zúčastnili i emeritní děkani a děkanka fakulty František Vaverka, Hana Válková, Dušan Tomajko a Zbyněk Svozil.

Na slavnostní akt v Arcibiskupském paláci odpoledne navázalo neformální posezení u beachvolejbalových kurtů v Hejčíně. Avizovanému turnaji sice nepřálo počasí, náladu na setkání dřívějších spolužáků to ale nijak zvlášť nepokazilo.

foto_sem_4

Stříbrná promoce ročníku 2001 byla součástí programu Absolventského setkání UP, jehož shrnutí jsme přinesli zde, a zároveň jednou z akcí, na kterých si FTK připomíná 35 let své existence. Půlkulaté „narozeniny“ fakulta bude slavit průběžně celý rok, na svůj kousek z pomyslného dortu si přijde každý, kdo má s FTK něco společného.

V pondělí 21. září to budou především studenti vracející se do učeben a tělocvičen, na startu semestru totiž v Kampusu Neředín mohou těšit na nejrůznější soutěže a aktivity, nový fakultní merch nebo kávu zdarma. Odpoledne se pak v aule sejde akademická obec fakulty, kterou děkan Pavel Háp seznámí s novinkami a plány na začínající akademický rok. Setkání akademické obce začíná ve 13:30.

Spolek mediků LF UP pro studentky a studenty nelékařských oborů na Univerzitě Palackého opět připravil kurz Neznáš, nezachráníš!, během něhož si zájemci vyzkoušejí základy první pomoci i v simulacích reálných situací. Výuková akce se koná ve čtvrtek 1. října od 15 hodin v prostorách Lékařské fakulty UP. Z důvodu omezené kapacity je nutné se dopředu přihlásit.

V úvodu kurzu čeká registrované účastníky krátká teoretická přednáška, která je seznámí se základními principy první pomoci. „Následně budou rozděleni do skupin a postupně projdou pět praktických stanovišť, kde si osvojí konkrétní dovednosti, jako je např. kardiopulmonální resuscitace, obvazové techniky a další. Na závěr si ověří získané znalosti a dovednosti v simulacích konkrétních krizových situací, jako je například infarkt myokardu nebo autonehoda,“ přiblížil za organizátory Ondřej Hubálek, student 5. ročník Všeobecného lékařství.

Kurz Neznáš, nezachráníš! je určen pro studentky a studenty ze všech fakulty Univerzity Palackého, vyjma fakulty lékařské.

Kapacita je z organizačních důvodů omezena na 30 lidí, zájemci se mohou registrovat pomocí tohoto formuláře.

Spolek mediků LF UP pořádá kurz základů první pomoci pravidelně už řadu let. Jak vypadal zatím poslední letos v dubnu, si můžete připomenout zde.

Spolek mediků LF UP pro studentky a studenty nelékařských oborů na Univerzitě Palackého opět připravil kurz Neznáš, nezachráníš!, během něhož si zájemci vyzkoušejí základy první pomoci i v simulacích reálných situací. Výuková akce se koná ve čtvrtek 1. října od 15 hodin v prostorách Lékařské fakulty UP. Z důvodu omezené kapacity je nutné se dopředu přihlásit.

V úvodu kurzu čeká registrované účastníky krátká teoretická přednáška, která je seznámí se základními principy první pomoci. „Následně budou rozděleni do skupin a postupně projdou pět praktických stanovišť, kde si osvojí konkrétní dovednosti, jako je např. kardiopulmonální resuscitace, obvazové techniky a další. Na závěr si ověří získané znalosti a dovednosti v simulacích konkrétních krizových situací, jako je například infarkt myokardu nebo autonehoda,“ přiblížil za organizátory Ondřej Hubálek, student 5. ročník Všeobecného lékařství.

Kurz Neznáš, nezachráníš! je určen pro studentky a studenty ze všech fakulty Univerzity Palackého, vyjma fakulty lékařské.

Kapacita je z organizačních důvodů omezena na 30 lidí, zájemci se mohou registrovat pomocí tohoto formuláře.

Spolek mediků LF UP pořádá kurz základů první pomoci pravidelně už řadu let. Jak vypadal zatím poslední letos v dubnu, si můžete připomenout zde.

K září v Olomouci už neodmyslitelně patří univerzitní zahájení akademického roku MEET UP – Zažij univerzitní město, kde se Univerzita Palackého představuje novým i stávajícím vysokoškolským studentům. Jeden den k seznámení se s univerzitními a studentskými spolky, jeden den k tomu, dobře se bavit a užít si start akademického roku. Na pódiu pod širým nebem vystoupí experimentální rapové trio HIHIHAHAHOLKY nebo pop-rocková kapela Propadleek, v jejímž nástrojovém obsazení jsou vedle kytar i housle. V programu jsou zastoupeny také workshopy a soutěže. To vše v úterý 22. září v areálu Letňáku. Vstup je volný.

Program MEET UP 26 odstartuje už ve 14 hodin, kdy se v Letňáku Olomouc představí univerzitní pracoviště a studentské spolky. „Pro nové studenty to bývá první možnost seznámit se s náplní jednotlivých pracovišť či spolků a osobnostmi, které je tvoří. Účastníci letošního MEET UPu mohou u stánků sbírat razítka do speciálního indexu a hrát tak o řadu hodnotných cen,“ upozornil za organizátory akce Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Prezentace potrvají až do 19. hodiny.

Hudební program na hlavní scéně zahájí ve 14:30 dj Endeek. Po 16. hodině už bude pódium patřit opavské skupině Dobrý pokus!, v jejichž písničkách najdete vlivy punku i rock’n’rollu. Olomouckou hudební scénu zastoupí na MEET UPu pop-punkové kvarteto N1. Na pomezí rapu, alternativního popu a kabaretu se pak pohybuje pražské trio HIHIHAHAHOLKY. „Skupina je charakteristická experimentálním přístupem k rapu a slovní hříčce,“ přiblížil Ondřej Martínek. Pořádnou tečku za hudebním programem MEET UPu 26 napíše krátce před 21. hodinou pražská kapela Propadleek. Mix popu, rocku a folku osvěžují housle Viky Machytkové, Propadleek se může pochlubit předskakováním kapele Divokej Bill i vyprodanými koncerty. Vše zakončí afterparty v blízkém klubu Bocca.

Na své si přijdou i milovníci dobrého jídla, pro které bude připravena gastro zóna, odpočinout si před dalším koncertem či po prohlídce prezentačních stánků pak lze v relax zóně. Na všechny akce v programu MEET UP je vstup volný.

MEET UP 26 pořádá Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s neziskovou organizací Street Art Festival. Další informace najdete na stránce meetup.upol.cz.

K září v Olomouci už neodmyslitelně patří univerzitní zahájení akademického roku MEET UP – Zažij univerzitní město, kde se Univerzita Palackého představuje novým i stávajícím vysokoškolským studentům. Jeden den k seznámení se s univerzitními a studentskými spolky, jeden den k tomu, dobře se bavit a užít si start akademického roku. Na pódiu pod širým nebem vystoupí experimentální rapové trio HIHIHAHAHOLKY nebo pop-rocková kapela Propadleek, v jejímž nástrojovém obsazení jsou vedle kytar i housle. V programu jsou zastoupeny také workshopy a soutěže. To vše v úterý 22. září v areálu Letňáku. Vstup je volný.

Program MEET UP 26 odstartuje už ve 14 hodin, kdy se v Letňáku Olomouc představí univerzitní pracoviště a studentské spolky. „Pro nové studenty to bývá první možnost seznámit se s náplní jednotlivých pracovišť či spolků a osobnostmi, které je tvoří. Účastníci letošního MEET UPu mohou u stánků sbírat razítka do speciálního indexu a hrát tak o řadu hodnotných cen,“ upozornil za organizátory akce Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Prezentace potrvají až do 19. hodiny.

Hudební program na hlavní scéně zahájí ve 14:30 dj Endeek. Po 16. hodině už bude pódium patřit opavské skupině Dobrý pokus!, v jejichž písničkách najdete vlivy punku i rock’n’rollu. Olomouckou hudební scénu zastoupí na MEET UPu pop-punkové kvarteto N1. Na pomezí rapu, alternativního popu a kabaretu se pak pohybuje pražské trio HIHIHAHAHOLKY. „Skupina je charakteristická experimentálním přístupem k rapu a slovní hříčce,“ přiblížil Ondřej Martínek. Pořádnou tečku za hudebním programem MEET UPu 26 napíše krátce před 21. hodinou pražská kapela Propadleek. Mix popu, rocku a folku osvěžují housle Viky Machytkové, Propadleek se může pochlubit předskakováním kapele Divokej Bill i vyprodanými koncerty. Vše zakončí afterparty v blízkém klubu Bocca.

Na své si přijdou i milovníci dobrého jídla, pro které bude připravena gastro zóna, odpočinout si před dalším koncertem či po prohlídce prezentačních stánků pak lze v relax zóně. Na všechny akce v programu MEET UP je vstup volný.

MEET UP 26 pořádá Univerzita Palackého v Olomouci ve spolupráci s neziskovou organizací Street Art Festival. Další informace najdete na stránce meetup.upol.cz.

Kriticky ohrožený ibišek trojdílný letos mimořádně hojně vykvetl na pokusných plochách Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC), které sídlí v holickém areálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Jeho výskyt v Olomouci je o to zajímavější, že jde o jednu z nejsevernějších známých lokalit tohoto vzácného polního plevele na Moravě. Výskyt vzácné rostliny zdokumentovali také botanici fakulty. Část exemplářů nyní zamíří do herbářových sbírek, kde budou sloužit jako doklad o výskytu druhu i pro budoucí výzkum.

Ibišek trojdílný (Hibiscus trionum) je nápadný velkokvětý polní plevel příbuzný známým pokojovým a zahradním ibiškům. V České republice se vyskytuje především v nejteplejších oblastech jižní Moravy, jeho přirozený areál zahrnuje suché a teplé oblasti jižní Evropy a západní Asie. Na rozdíl od běžně pěstovaných ibišků jde o jednoletou rostlinu, která musí během jediné vegetační sezóny vyklíčit, vykvést a vytvořit semena.

„Na našich pokusných pozemcích jsme první kvetoucí ibišek zaznamenali přibližně před třemi lety. Letošní masový výskyt čítající desítky kvetoucích rostlin je pravděpodobně důsledkem suchého a teplého léta, které rostlině poskytlo vhodné podmínky pro vzcházení a kvetení,“ uvedla Kateřina Smékalová z výzkumného týmu Genetické zdroje zelenin a speciálních plodin CARC.

Přestože jde v české přírodě o velmi vzácný a ohrožený druh, na zemědělských plochách může být jeho přítomnost problematická. Ibišek je totiž potenciálním mezihostitelem viru mozaikovitosti okurek.

„Naším hlavním úkolem je udržování genetických zdrojů zelenin, včetně tykvovitých rostlin, proto musíme porost ibišku bohužel odstranit, abychom snížili riziko napadení pěstovaných plodin. Kontaktovala jsem proto kolegy z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP a Vlastivědného muzea v Olomouci, zda by rostliny mohli využít alespoň pro herbářové sbírky,“ doplnila Kateřina Smékalová.

Vzácný nález zamíří do herbářů

Botanici část rostlin ibišku zdokumentovali a odebrali pro herbářové sbírky. Exempláře budou odborně zpracovány a uloženy jako doklad o současném výskytu druhu i jako materiál pro budoucí vědecký výzkum. Díky mimořádnému množství nalezených rostlin budou některé herbářové položky nabídnuty také dalším vědeckým institucím. „Takto masivní výskyt ibišku trojdílného se skutečně nevidí každý den. I na jižní Moravě jde o velkou vzácnost. Jsme proto rádi, že jsme mohli vše podrobně zdokumentovat,“ řekl Michal Hroneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP.

Jak se vzácná rostlina na pokusná pole v Olomouci dostala, zatím není jasné. Nejbližší známá lokalita se nachází necelých šest kilometrů jihozápadně od holického areálu, poblíž Olšan.

Pokusná pole jako útočiště vzácných druhů

„Možností je několik. Může jít o přirozené šíření z okolních lokalit, nelze však vyloučit ani zavlečení semen společně s osivem. Další možností je, že se ibišek v areálu vyskytuje už delší dobu a jeho semena přežívají v půdě, dokud nenastanou vhodné podmínky pro klíčení,“ vysvětlil Michal Hroneš.

Ibišek trojdílný přitom není jediným vzácným polním plevelem, který se v holickém kampusu vyskytuje. Botanici zde zaznamenali například také úporek hrálovitý či diviznu švábovitou.

Kriticky ohrožený ibišek trojdílný letos mimořádně hojně vykvetl na pokusných plochách Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC), které sídlí v holickém areálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Jeho výskyt v Olomouci je o to zajímavější, že jde o jednu z nejsevernějších známých lokalit tohoto vzácného polního plevele na Moravě. Výskyt vzácné rostliny zdokumentovali také botanici fakulty. Část exemplářů nyní zamíří do herbářových sbírek, kde budou sloužit jako doklad o výskytu druhu i pro budoucí výzkum.

Ibišek trojdílný (Hibiscus trionum) je nápadný velkokvětý polní plevel příbuzný známým pokojovým a zahradním ibiškům. V České republice se vyskytuje především v nejteplejších oblastech jižní Moravy, jeho přirozený areál zahrnuje suché a teplé oblasti jižní Evropy a západní Asie. Na rozdíl od běžně pěstovaných ibišků jde o jednoletou rostlinu, která musí během jediné vegetační sezóny vyklíčit, vykvést a vytvořit semena.

„Na našich pokusných pozemcích jsme první kvetoucí ibišek zaznamenali přibližně před třemi lety. Letošní masový výskyt čítající desítky kvetoucích rostlin je pravděpodobně důsledkem suchého a teplého léta, které rostlině poskytlo vhodné podmínky pro vzcházení a kvetení,“ uvedla Kateřina Smékalová z výzkumného týmu Genetické zdroje zelenin a speciálních plodin CARC.

Přestože jde v české přírodě o velmi vzácný a ohrožený druh, na zemědělských plochách může být jeho přítomnost problematická. Ibišek je totiž potenciálním mezihostitelem viru mozaikovitosti okurek.

„Naším hlavním úkolem je udržování genetických zdrojů zelenin, včetně tykvovitých rostlin, proto musíme porost ibišku bohužel odstranit, abychom snížili riziko napadení pěstovaných plodin. Kontaktovala jsem proto kolegy z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP a Vlastivědného muzea v Olomouci, zda by rostliny mohli využít alespoň pro herbářové sbírky,“ doplnila Kateřina Smékalová.

Vzácný nález zamíří do herbářů

Botanici část rostlin ibišku zdokumentovali a odebrali pro herbářové sbírky. Exempláře budou odborně zpracovány a uloženy jako doklad o současném výskytu druhu i jako materiál pro budoucí vědecký výzkum. Díky mimořádnému množství nalezených rostlin budou některé herbářové položky nabídnuty také dalším vědeckým institucím. „Takto masivní výskyt ibišku trojdílného se skutečně nevidí každý den. I na jižní Moravě jde o velkou vzácnost. Jsme proto rádi, že jsme mohli vše podrobně zdokumentovat,“ řekl Michal Hroneš z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UP.

Jak se vzácná rostlina na pokusná pole v Olomouci dostala, zatím není jasné. Nejbližší známá lokalita se nachází necelých šest kilometrů jihozápadně od holického areálu, poblíž Olšan.

Pokusná pole jako útočiště vzácných druhů

„Možností je několik. Může jít o přirozené šíření z okolních lokalit, nelze však vyloučit ani zavlečení semen společně s osivem. Další možností je, že se ibišek v areálu vyskytuje už delší dobu a jeho semena přežívají v půdě, dokud nenastanou vhodné podmínky pro klíčení,“ vysvětlil Michal Hroneš.

Ibišek trojdílný přitom není jediným vzácným polním plevelem, který se v holickém kampusu vyskytuje. Botanici zde zaznamenali například také úporek hrálovitý či diviznu švábovitou.

Dva významné profesory Filozofické fakulty Univerzity Palackého nově připomínají prostory nesoucí jejich jména. Fakulta slavnostně otevřela pracovnu a posluchárnu Josefa Jařaba a učebnu Jaroslava Macháčka. Události byly součástí programu srazu absolventů Univerzity Palackého a nabídly také vzpomínání na oba profesory. Při této příležitosti fakulta odhalila i pamětní desku s bronzovým portrétem Josefa Jařaba.

„Pospolitost, ať už je jakákoliv, se udržuje společnou pamětí. O tu paměť je třeba pečovat, aby takové společenství neuvadlo, aby se nerozpadlo. Daleko moudřejší lidé tvrdili, že instituce a společenství se udržují ideály, na kterých vznikly. Ty si musíme připomínat, abychom pořád vnímali společný vztah a hodnoty,“ uvedl děkan FF UP Jan Stejskal.

Jeho slova vystihla i charakter celého setkání. Nešlo pouze o slavnostní pojmenování univerzitních prostor, ale také o připomenutí osobností, které výrazně ovlivnily život fakulty. Kolegové, studenti, absolventi i další pamětníci zavzpomínali na Josefa Jařaba i Jaroslava Macháčka, na jejich působení na univerzitě, profesní práci i osobní setkávání.

Pamětní desku věnovanou Josefu Jařabovi doplňuje bronzový portrét od sochaře Radomíra Surmy. Stejný odlitek připomíná významného amerikanistu, literárního historika a prvního polistopadového rektora Univerzity Palackého také v prostorách Rektorátu UP.

Pracovna, která připomíná svého někdejšího obyvatele

Zvláštní pozornost získala pracovna Josefa Jařaba, jejíž novou podobu navrhl architekt Milan Obenaus. K místnosti má osobní vztah – byl to právě on, kdo pro Josefa Jařaba pracovnu navrhoval už na počátku devadesátých let. Její vybavení pak profesora Jařaba provázelo i při pozdějším stěhování.

foto_sem_4

Když nyní Milan Obenaus dostal za úkol vytvořit prostor, který by připomínal Jařabovu osobnost a ducha, rozhodl se část původního nábytku zachovat a proměnit. Původně tmavě hnědé vybavení získalo krémově béžovou barvu a architekt jej doplnil prvky odkazujícími na americkou vlajku – červenou plochou s bílými policemi a modrým akcentem. Připomínají tak nejen někdejšího uživatele pracovny, ale i jeho celoživotní odborný zájem o americkou literaturu a kulturu.

Pracovna Josefa Jařaba

Na původní podobu pracovny i samotného Josefa Jařaba zavzpomínal amerikanista a literární vědec Michal Peprník. Přiznal, že jej proměna místnosti nejprve překvapila. Pamatoval si ji zaplněnou knihami a tmavým nábytkem, s pohovkou, rohovým stolem, počítačem a také malým kulatým stolkem, kolem něhož se kolegové scházeli.

„Ten kulatý stoleček mi tam chybí. Kolem něj jsme sedávali a mohli jsme si představovat, že jsme rytíři kulatého stolu, tedy v našich poměrech rytíři kulatého stolečku,“ vzpomněl s nadhledem Michal Peprník.

Proměněná pracovna podle něj ale získala nový význam. Ubylo věcí, prostor se zvětšil a provzdušnil. Právě v tom nakonec spatřuje symboliku blízkou Josefu Jařabovi i beatnické literatuře, které se věnoval – oproštění od materiálních věcí, rozšíření vědomí a proměnu.

„To, co bylo tmavě hnědé, zbělalo tak jako vlasy starého muže. A to je vlastně správně,“ dodal.

Učebna Jaroslava Macháčka

Vzpomínalo se také na na významného anglistu a lingvistu Jaroslava Macháčka. Jeho jméno nově nese bývalá ‚šestnáctka‘, místnost, v níž často učil. Její součástí je i jeho portrét, který mu k devadesátým narozeninám jako překvapení nechali vytvořit přátelé. Na jejich objednávku jej namaloval akademický malíř Pavel Forman.

Na svého kolegu zavzpomínal amerikanista, literární vědec a překladatel Marcel Arbeit. Připomněl mimo jiné Macháčkův originální projev, bez kterého se podle něj neobešla žádná větší katederní akce.

„Byl to nejslušnější člověk, jakého jsem kdy potkal. V roce 1970 musel pro své názory z fakulty odejít. Osobně jsem jej poprvé viděl ve druhé polovině osmdesátých let a už tehdy jsem si všiml, jak ho tehdejší členové katedry i další lidé uctivě zdravili, a pak se ale hned vzdalovali, aby neměli potíže,“ řekl Marcel Arbeit.

Učebna Jaroslava Macháčka

Když se Jaroslav Macháček v roce 1990 na fakultu vrátil, podle Arbeita jako by nikdy neodešel.

„Nikomu nic nevyčítal, nezahořkl a vůbec nemluvil o těch dvaceti letech, kdy nesměl pracovat ve svém oboru. Spolu s ním přišla pravá americká atmosféra. A i když později působil v různých funkcích, byl tu vždycky pro nás. Všichni studenti ho měli rádi, pro mě byl přirozenou autoritou.“

Macháčkovu osobnost má připomínat i samotná podoba nové učebny. Jeho proslulý suchý anglický humor se promítl do textů zakomponovaných do větších celků, které visí na stěnách.

Vzpomínky absolventů

Na oba profesory vzpomněla například absolventka anglistiky a germanistiky Irena Spurná, která studium na FF UP dokončila v roce 2019. Dnes působí v týmu dozoru nad umělou inteligencí Českého telekomunikačního úřadu.

foto_sem_4

„Celý program je velmi dojemný, vrací mě zpátky. Dýchly na mě vzpomínky, ale i stres, který jsem zažívala u zkoušek,“ řekla.

S Josefem Jařabem i Jaroslavem Macháčkem se během studií osobně setkávala a vzpomíná na ně především jako na pedagogy, kteří dokázali studenty zaujmout svými historkami a vytvořit kolem sebe příjemnou atmosféru.

„Pamatuji si na vtipné glosy pana profesora Macháčka. Zlepšovaly atmosféru a náladu, velmi nás stmelovaly. U zkoušek byl pan profesor Jařab skvělý, hodně nám vždycky pomohl. Věřil nám, že jsme se připravovali,“ dodala Irena Spurná.

Nově pojmenovaná pracovna, učebna a posluchárna nejsou jen připomínkou jmen dvou výrazných osobností Filozofické fakulty UP. Jsou to místa, která uchovávají vzpomínky několika generací jejich kolegů a studentů a připomínají stopu, kterou Josef Jařab a Jaroslav Macháček zanechali ve fakultním i univerzitním společenství.

Dva významné profesory Filozofické fakulty Univerzity Palackého nově připomínají prostory nesoucí jejich jména. Fakulta slavnostně otevřela pracovnu a posluchárnu Josefa Jařaba a učebnu Jaroslava Macháčka. Události byly součástí programu srazu absolventů Univerzity Palackého a nabídly také vzpomínání na oba profesory. Při této příležitosti fakulta odhalila i pamětní desku s bronzovým portrétem Josefa Jařaba.

„Pospolitost, ať už je jakákoliv, se udržuje společnou pamětí. O tu paměť je třeba pečovat, aby takové společenství neuvadlo, aby se nerozpadlo. Daleko moudřejší lidé tvrdili, že instituce a společenství se udržují ideály, na kterých vznikly. Ty si musíme připomínat, abychom pořád vnímali společný vztah a hodnoty,“ uvedl děkan FF UP Jan Stejskal.

Jeho slova vystihla i charakter celého setkání. Nešlo pouze o slavnostní pojmenování univerzitních prostor, ale také o připomenutí osobností, které výrazně ovlivnily život fakulty. Kolegové, studenti, absolventi i další pamětníci zavzpomínali na Josefa Jařaba i Jaroslava Macháčka, na jejich působení na univerzitě, profesní práci i osobní setkávání.

Pamětní desku věnovanou Josefu Jařabovi doplňuje bronzový portrét od sochaře Radomíra Surmy. Stejný odlitek připomíná významného amerikanistu, literárního historika a prvního polistopadového rektora Univerzity Palackého také v prostorách Rektorátu UP.

Pracovna, která připomíná svého někdejšího obyvatele

Zvláštní pozornost získala pracovna Josefa Jařaba, jejíž novou podobu navrhl architekt Milan Obenaus. K místnosti má osobní vztah – byl to právě on, kdo pro Josefa Jařaba pracovnu navrhoval už na počátku devadesátých let. Její vybavení pak profesora Jařaba provázelo i při pozdějším stěhování.

foto_sem_4

Když nyní Milan Obenaus dostal za úkol vytvořit prostor, který by připomínal Jařabovu osobnost a ducha, rozhodl se část původního nábytku zachovat a proměnit. Původně tmavě hnědé vybavení získalo krémově béžovou barvu a architekt jej doplnil prvky odkazujícími na americkou vlajku – červenou plochou s bílými policemi a modrým akcentem. Připomínají tak nejen někdejšího uživatele pracovny, ale i jeho celoživotní odborný zájem o americkou literaturu a kulturu.

Pracovna Josefa Jařaba

Na původní podobu pracovny i samotného Josefa Jařaba zavzpomínal amerikanista a literární vědec Michal Peprník. Přiznal, že jej proměna místnosti nejprve překvapila. Pamatoval si ji zaplněnou knihami a tmavým nábytkem, s pohovkou, rohovým stolem, počítačem a také malým kulatým stolkem, kolem něhož se kolegové scházeli.

„Ten kulatý stoleček mi tam chybí. Kolem něj jsme sedávali a mohli jsme si představovat, že jsme rytíři kulatého stolu, tedy v našich poměrech rytíři kulatého stolečku,“ vzpomněl s nadhledem Michal Peprník.

Proměněná pracovna podle něj ale získala nový význam. Ubylo věcí, prostor se zvětšil a provzdušnil. Právě v tom nakonec spatřuje symboliku blízkou Josefu Jařabovi i beatnické literatuře, které se věnoval – oproštění od materiálních věcí, rozšíření vědomí a proměnu.

„To, co bylo tmavě hnědé, zbělalo tak jako vlasy starého muže. A to je vlastně správně,“ dodal.

Učebna Jaroslava Macháčka

Vzpomínalo se také na na významného anglistu a lingvistu Jaroslava Macháčka. Jeho jméno nově nese bývalá ‚šestnáctka‘, místnost, v níž často učil. Její součástí je i jeho portrét, který mu k devadesátým narozeninám jako překvapení nechali vytvořit přátelé. Na jejich objednávku jej namaloval akademický malíř Pavel Forman.

Na svého kolegu zavzpomínal amerikanista, literární vědec a překladatel Marcel Arbeit. Připomněl mimo jiné Macháčkův originální projev, bez kterého se podle něj neobešla žádná větší katederní akce.

„Byl to nejslušnější člověk, jakého jsem kdy potkal. V roce 1970 musel pro své názory z fakulty odejít. Osobně jsem jej poprvé viděl ve druhé polovině osmdesátých let a už tehdy jsem si všiml, jak ho tehdejší členové katedry i další lidé uctivě zdravili, a pak se ale hned vzdalovali, aby neměli potíže,“ řekl Marcel Arbeit.

Učebna Jaroslava Macháčka

Když se Jaroslav Macháček v roce 1990 na fakultu vrátil, podle Arbeita jako by nikdy neodešel.

„Nikomu nic nevyčítal, nezahořkl a vůbec nemluvil o těch dvaceti letech, kdy nesměl pracovat ve svém oboru. Spolu s ním přišla pravá americká atmosféra. A i když později působil v různých funkcích, byl tu vždycky pro nás. Všichni studenti ho měli rádi, pro mě byl přirozenou autoritou.“

Macháčkovu osobnost má připomínat i samotná podoba nové učebny. Jeho proslulý suchý anglický humor se promítl do textů zakomponovaných do větších celků, které visí na stěnách.

Vzpomínky absolventů

Na oba profesory vzpomněla například absolventka anglistiky a germanistiky Irena Spurná, která studium na FF UP dokončila v roce 2019. Dnes působí v týmu dozoru nad umělou inteligencí Českého telekomunikačního úřadu.

foto_sem_4

„Celý program je velmi dojemný, vrací mě zpátky. Dýchly na mě vzpomínky, ale i stres, který jsem zažívala u zkoušek,“ řekla.

S Josefem Jařabem i Jaroslavem Macháčkem se během studií osobně setkávala a vzpomíná na ně především jako na pedagogy, kteří dokázali studenty zaujmout svými historkami a vytvořit kolem sebe příjemnou atmosféru.

„Pamatuji si na vtipné glosy pana profesora Macháčka. Zlepšovaly atmosféru a náladu, velmi nás stmelovaly. U zkoušek byl pan profesor Jařab skvělý, hodně nám vždycky pomohl. Věřil nám, že jsme se připravovali,“ dodala Irena Spurná.

Nově pojmenovaná pracovna, učebna a posluchárna nejsou jen připomínkou jmen dvou výrazných osobností Filozofické fakulty UP. Jsou to místa, která uchovávají vzpomínky několika generací jejich kolegů a studentů a připomínají stopu, kterou Josef Jařab a Jaroslav Macháček zanechali ve fakultním i univerzitním společenství.

Přední světové materiálové vědce propojí mezinárodní workshop TECHSCALE – Beyond the Nanoscale, který dnes začíná v Liblicích a potrvá do 17. září.

S vědci zapojenými do projektu budou o nejnovějších trendech ve vývoji materiálů a technologií diskutovat mimo jiné průkopník výzkumu 2D materiálů a MXenů Yury Gogotsi z Drexel University, přední odborník v teoretické a výpočetní materiálové chemii Gianfranco Pacchioni z Università Milano-Bicocca či expertka v oblasti nanoporézních materiálů, především zeolitů Svetlana Mintova z CNRS.

„V projektu TECHSCALE se nám daří využívat atomární inženýrství nejen k posouvání hranic současného poznání, ale také k otevírání nových možností praktického využití pokročilých materiálů. Workshop je pro nás příležitostí představit nejnovější výsledky, sdílet zkušenosti mezi jednotlivými týmy a především iniciovat nové vědecké spolupráce a společné projekty. Velmi nás těší, že naše pozvání přijali také přední světoví vědci. Nechceme pouze prezentovat, čeho jsme v TECHSCALE dosáhli, ale vytvořit prostředí pro otevřenou diskuzi, nové nápady a vznik dalších mezinárodních spoluprací,“ uvedl hlavní řešitel projektu TECHSCALE Michal Otyepka z CATRIN. Výsledky výzkumu budou podle něj někteří z účastníků prezentovat rovněž v posterové sekci.

Workshop TECHSCALE uvítá přes 80 účastníků. Kromě zástupců řešitelských týmů přijedou rovněž hosté z Polska, Japonska, Číny, Španělska, Francie, USA a dalších zemí.

Kromě CATRIN, která projekt z operačního programu Jan Amos Komenský koordinuje, je do něj zapojeno pět fakult Univerzity Palackého. Partnery jsou také Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Úkolem TECHSCALE je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Společným jmenovatelem nových řešení je průlomová metoda atomárního inženýrství, které umožňuje řídit vlastnosti materiálů až na atomární úrovni. Součástí projektu je také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti.

Přední světové materiálové vědce propojí mezinárodní workshop TECHSCALE – Beyond the Nanoscale, který dnes začíná v Liblicích a potrvá do 17. září.

S vědci zapojenými do projektu budou o nejnovějších trendech ve vývoji materiálů a technologií diskutovat mimo jiné průkopník výzkumu 2D materiálů a MXenů Yury Gogotsi z Drexel University, přední odborník v teoretické a výpočetní materiálové chemii Gianfranco Pacchioni z Università Milano-Bicocca či expertka v oblasti nanoporézních materiálů, především zeolitů Svetlana Mintova z CNRS.

„V projektu TECHSCALE se nám daří využívat atomární inženýrství nejen k posouvání hranic současného poznání, ale také k otevírání nových možností praktického využití pokročilých materiálů. Workshop je pro nás příležitostí představit nejnovější výsledky, sdílet zkušenosti mezi jednotlivými týmy a především iniciovat nové vědecké spolupráce a společné projekty. Velmi nás těší, že naše pozvání přijali také přední světoví vědci. Nechceme pouze prezentovat, čeho jsme v TECHSCALE dosáhli, ale vytvořit prostředí pro otevřenou diskuzi, nové nápady a vznik dalších mezinárodních spoluprací,“ uvedl hlavní řešitel projektu TECHSCALE Michal Otyepka z CATRIN. Výsledky výzkumu budou podle něj někteří z účastníků prezentovat rovněž v posterové sekci.

Workshop TECHSCALE uvítá přes 80 účastníků. Kromě zástupců řešitelských týmů přijedou rovněž hosté z Polska, Japonska, Číny, Španělska, Francie, USA a dalších zemí.

Kromě CATRIN, která projekt z operačního programu Jan Amos Komenský koordinuje, je do něj zapojeno pět fakult Univerzity Palackého. Partnery jsou také Univerzita Karlova a CEITEC-VUT. Úkolem TECHSCALE je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Společným jmenovatelem nových řešení je průlomová metoda atomárního inženýrství, které umožňuje řídit vlastnosti materiálů až na atomární úrovni. Součástí projektu je také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti.

Do čela Centra výpočetní techniky Univerzity Palackého nastupuje Tomáš Antoš. Zkušený IT manažer s více než dvacetiletou praxí v oblasti informačních technologií, kybernetické bezpečnosti a řízení strategických projektů se funkce ujímá od pondělí 14. září. Ve vedení jednoho z klíčových univerzitních pracovišť střídá dosavadního ředitele Davida Skoupila.

Centrum výpočetní techniky (CVT) zajišťuje provoz a rozvoj informačních a komunikačních technologií napříč celou Univerzitou Palackého. Stará se mimo jiné o univerzitní informační systémy a datovou síť, servery a datová úložiště, internetové a wi-fi připojení či řadu služeb, které každodenně využívají studenti a zaměstnanci univerzity. Významnou součástí jeho činnosti je také bezpečnost a další rozvoj univerzitního IT prostředí.

„Centrum výpočetní techniky zajišťuje služby, bez kterých se dnes neobejde prakticky žádná oblast fungování univerzity. Od nového ředitele proto očekávám nejen zajištění jejich spolehlivého a bezpečného provozu, ale také další rozvoj univerzitního IT a posilování kybernetické bezpečnosti. Zároveň bych chtěl poděkovat Davidu Skoupilovi za práci, kterou v průběhu svého dlouholetého působení v čele centra odvedl,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Tomáš Antoš přichází do vedení CVT s více než dvacetiletými zkušenostmi v IT. Ve své dosavadní profesní kariéře se věnoval řízení IT infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a strategických projektů. Má zkušenosti se správou serverů, sítí, virtualizačních technologií a podnikových informačních systémů i s vedením týmů a komplexních projektů. Působil rovněž v prostředí mezinárodního managementu.

„Za základ považuji stabilitu provozu a špičkovou kybernetickou bezpečnost. Stejně velký důraz chci ale klást i na úzkou spolupráci s fakultami, modernizaci infrastruktury a zjednodušování služeb pro každodenní potřeby uživatelů. Klíčem k úspěchu je pro mě otevřenost vůči týmu na CVT, vytváření kvalitního zázemí pro odborný rozvoj kolegů a společné úsilí při rozvoji univerzitního IT,“ doplnil Tomáš Antoš.

CVT patří mezi celouniverzitní pracoviště a jeho služby zasahují prakticky do všech oblastí fungování UP – od studijní a ekonomické agendy přes výuku a výzkum až po každodenní práci zaměstnanců. Zajišťuje mimo jiné provoz a rozvoj univerzitního informačního systému, metropolitní datové sítě a zavádění moderních informačních a komunikačních technologií.

Do čela Centra výpočetní techniky Univerzity Palackého nastupuje Tomáš Antoš. Zkušený IT manažer s více než dvacetiletou praxí v oblasti informačních technologií, kybernetické bezpečnosti a řízení strategických projektů se funkce ujímá od pondělí 14. září. Ve vedení jednoho z klíčových univerzitních pracovišť střídá dosavadního ředitele Davida Skoupila.

Centrum výpočetní techniky (CVT) zajišťuje provoz a rozvoj informačních a komunikačních technologií napříč celou Univerzitou Palackého. Stará se mimo jiné o univerzitní informační systémy a datovou síť, servery a datová úložiště, internetové a wi-fi připojení či řadu služeb, které každodenně využívají studenti a zaměstnanci univerzity. Významnou součástí jeho činnosti je také bezpečnost a další rozvoj univerzitního IT prostředí.

„Centrum výpočetní techniky zajišťuje služby, bez kterých se dnes neobejde prakticky žádná oblast fungování univerzity. Od nového ředitele proto očekávám nejen zajištění jejich spolehlivého a bezpečného provozu, ale také další rozvoj univerzitního IT a posilování kybernetické bezpečnosti. Zároveň bych chtěl poděkovat Davidu Skoupilovi za práci, kterou v průběhu svého dlouholetého působení v čele centra odvedl,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda.

Tomáš Antoš přichází do vedení CVT s více než dvacetiletými zkušenostmi v IT. Ve své dosavadní profesní kariéře se věnoval řízení IT infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a strategických projektů. Má zkušenosti se správou serverů, sítí, virtualizačních technologií a podnikových informačních systémů i s vedením týmů a komplexních projektů. Působil rovněž v prostředí mezinárodního managementu.

„Za základ považuji stabilitu provozu a špičkovou kybernetickou bezpečnost. Stejně velký důraz chci ale klást i na úzkou spolupráci s fakultami, modernizaci infrastruktury a zjednodušování služeb pro každodenní potřeby uživatelů. Klíčem k úspěchu je pro mě otevřenost vůči týmu na CVT, vytváření kvalitního zázemí pro odborný rozvoj kolegů a společné úsilí při rozvoji univerzitního IT,“ doplnil Tomáš Antoš.

CVT patří mezi celouniverzitní pracoviště a jeho služby zasahují prakticky do všech oblastí fungování UP – od studijní a ekonomické agendy přes výuku a výzkum až po každodenní práci zaměstnanců. Zajišťuje mimo jiné provoz a rozvoj univerzitního informačního systému, metropolitní datové sítě a zavádění moderních informačních a komunikačních technologií.

Znovu. Spolu. Dvě slova, která byla leitmotivem pátku a soboty v Olomouci. Přesně v duchu opětovného shledání se totiž neslo Absolventské setkání Univerzity Palackého. Absolventky a absolventi dorazili do Olomouce ze všech koutů země a někteří i ze zahraničí. Na všechny čekal pestrý program: mohli vyrazit na prohlídky univerzitních budov, zažít koncerty, výstavy, besedy, podívat se na filmy nebo si jen tak užívat s bývalými spolužáky.

Kdo si udělal čas už v pátek, nelitoval. Mohl si totiž prohlédnout, jak vypadá zázemí rektora Univerzity Palackého, protože právě pracovna Michaela Kohajdy se nově stala pozoruhodným výstavním prostorem, v němž nyní představuje svou tvorbu Vladimír Havlík z pedagogické fakulty (více informací najdete zde). K vidění byl také legendární U-klub v areálu kolejí na Envelopě, na jehož obnově nyní univerzita pracuje a nechyběl ani oblíbený hospodský kvíz, tentokrát netradičně situovaný do hlavní menzy UP na třídě 17. listopadu.  

foto_sem_4

„Ježiš, já tě nepoznala!“, „Jak se máš, co děláš?“ „Tady se to ale změnilo!“ „Tohle za nás nebylo!“ Takové a podobné hlášky zněly v pátek a v sobotu po Olomouci. Aby byl obrázek setkání úplný, musíme přidat i hodně emocí: radost se shledání, dojetí, pár slz, spusta objímání a přípitků, hrdost při stříbrných promocích a především zvědavost, co všechno se za ta léta od absolutoria na katedře, fakultě i univerzitě změnilo.

Hektické hodiny zažili všichni organizátoři setkání napříč univerzitou. Poctivě se na absolventy a absolventky připravil i UPoint, před nímž bylo jedno z registračních míst. Mezi prvními využila v sobotu hned po půl deváté ráno tuto možnost i Zdenka Přečková. Dáma, která absolvovala lékařskou fakultu v roce 1978 a stále působí jako anesteziolog, dorazila do Olomouce z Petřvaldu. „Se spolužáky jsme se scházeli pravidelně. Jak ale přibývají léta, je to méně často, protože řada kolegů byla z větší dálky, takže je to trošku náročné,“ uvedla s tím, že právě absolventské setkání je příležitostí k setkání.

foto_sem_4

K registračnímu stánku a pak i na prohlídku UPointu přišla i Věra Bočková. Do Olomouce dorazila z Vysočiny už v pátek a stihla se potkat s některými kamarádkami. „Absolvovala jsem v roce 2017 kombinované studium andragogiky v profilaci na personální management. Pracuju v oblasti vzdělávání, takže se mi absolvované studium pro mou profesi hodí. Těším se na fakultu, kde uvidíme naše vyučující. Bude to trošku retro po deseti letech,“ prozradila své plány při prohlídce univerzitního obchodu.

Ten byl magnetem pro všechny, kdo si chtěli ze setkání odvézt na památku něco s logem své alma mater. Na výběr byl bohatý univerzitní sortiment a nechyběly ani novinky, které měly svou premiéru právě na absolventském víkendu. „Připravili jsme při této příležitosti novou kolekci triček, mikin a hrníčků,“ připomenula Eva Otevřelová, manažerka UPointu.

foto_sem_4

Program Absolventského setkání UP byl připravený pro všechny generace – od nejmenších až po ty nejvíce zkušené. Dobře to bylo vidět na Konviktu, kam dorazily celé rodiny i s dětmi. A nejmenší se měli čím zabavit: na malování na obličej se stály fronty, řádilo se ve skákacím hradu, skládaly se hlavolamy atd. Program byl různorodý. Osvětu pro velké i malé například připravili studenti ze Spolku mediků LF UP, kteří neúnavně ukazovali, jak se správně poskytuje první pomoc.

Zároveň byl právě Konvikt i místem, kde se sešli účastníci Univerzity třetího věku. Právě U3V totiž letos slaví 40 let své existence, což byla dobrá příležitost dozvědět se něco o její historii a současně si prohlédnout výstavu fotografií účastníků jednoho z kurzu.

foto_sem_4

Ale vidět byly modrobílé univerzitní barvy po celém městě. Univerzita rozhodně nešla přehlédnout. Absolventské setkání bylo i příležitostí ukázat veřejnosti, jak bohatý tvůrčí potenciál má dnešní UP.  Ať už v podobě muzikantů či výtvarníků spojených s univerzitou.

Někteří absolventi museli do Olomouce urazit dlouhou cestu. Ale stálo jim to za to. Jako v případě loutnisty Ondřeje Jaluvky, absolventa FF a PdF, který žije ve Francii. Ten měl k návštěvě své alma mater hned několik důvodů. Jednak ho za zásluhy o propagaci dobrého jména ocenil děkan FF, a současně představil své umění na koncertě v aule FF.

foto_sem_4

„Do Olomouce se vždy rád vracím, protože je mému srdci blízká. Při univerzitních studiích se člověku otevírá a prohlubuje touha naslouchat, objevovat, zkoumat a měnit úhly pohledu na problémy. Tyto principy využíváme i v praktickém životě. Olomouc a univerzita mi rezonují setkáními ať hudebními nebo lidskými a možnostmi rezonance dále rozšiřovat. Proto jsem se těšil i na tento víkend: na setkání a nové cesty, které přinese. Chtěl jsem také prozkoumat možnosti a příležitosti, zda by se šla propojit olomoucká akademická půda s mým životem hudebního světoběžníka, badatele a pedagoga,“ svěřil se Ondřej Jaluvka.

foto_sem_4

Univerzita spojila setkání se Dny evropského dědictví, což byla pro mnoho absolventů skvělá volba, protože město ukázalo celou šíři svého kulturního bohatství. A protože se Olomouc pyšní dovětkem „univerzitní město“, bylo logické, že setkání vyvrcholilo večer na Horním náměstí, kde všechny pozdravil rektor Michael Kohajda. Poděkoval absolventům za to, že se na univerzitu opět vrátili.

„Jsem velmi rád, že jste se mohli zúčastnit celého programu, který jsme na Univerzitě Palackého uspořádali k 80. výročí jejího znovuobnovení,“ uvedl rektor UP. Připomenul bohatou minulost univerzity a to, že i ona je součástí evropského dědictví. Zdůraznil, že univerzita nejsou ale jen budovy, které ji tvoří, ale především její lidé – absolventi, studenti, pedagogové, vědci a pracovníci všech různých profesí, kteří se starají o její každodenní chod. „Každý z vás je pro nás důležitý,“ uvedl Michael Kohajda a dodal, že právě spojením všech vzniká živé univerzitní společenství.

foto_sem_4

Veřejnost se pak mohla seznámit s aktivitami Nadačního fondu UP. Kdo chtěl, mohl vybrané projekty přímo na místě podpořit. Tečka za Absolventským setkáním Univerzity Palackého byla hudební. Obstaral ji pod hvězdami New Street Band.

A vzkaz pro příští absolventské setkání? Ta věta zazněla mnohokrát. „Máme se rádi, takže se zase uvidíme! Znovu!“

Další dění z fakult, které se uskutečnilo o víkendu, nabídne Žurnál Online v následujících dnech.

Absolventské setkání bylo součástí programu Alumni září 2026. Během celého měsíce nabízejí fakulty a další univerzitní pracoviště pestrý program, který připomíná bohatou historii univerzity, představuje její současnost a vytváří prostor pro sdílení zkušeností napříč generacemi.

Znovu. Spolu. Dvě slova, která byla leitmotivem pátku a soboty v Olomouci. Přesně v duchu opětovného shledání se totiž neslo Absolventské setkání Univerzity Palackého. Absolventky a absolventi dorazili do Olomouce ze všech koutů země a někteří i ze zahraničí. Na všechny čekal pestrý program: mohli vyrazit na prohlídky univerzitních budov, zažít koncerty, výstavy, besedy, podívat se na filmy nebo si jen tak užívat s bývalými spolužáky.

Kdo si udělal čas už v pátek, nelitoval. Mohl si totiž prohlédnout, jak vypadá zázemí rektora Univerzity Palackého, protože právě pracovna Michaela Kohajdy se nově stala pozoruhodným výstavním prostorem, v němž nyní představuje svou tvorbu Vladimír Havlík z pedagogické fakulty (více informací najdete zde). K vidění byl také legendární U-klub v areálu kolejí na Envelopě, na jehož obnově nyní univerzita pracuje a nechyběl ani oblíbený hospodský kvíz, tentokrát netradičně situovaný do hlavní menzy UP na třídě 17. listopadu.  

foto_sem_4

„Ježiš, já tě nepoznala!“, „Jak se máš, co děláš?“ „Tady se to ale změnilo!“ „Tohle za nás nebylo!“ Takové a podobné hlášky zněly v pátek a v sobotu po Olomouci. Aby byl obrázek setkání úplný, musíme přidat i hodně emocí: radost se shledání, dojetí, pár slz, spusta objímání a přípitků, hrdost při stříbrných promocích a především zvědavost, co všechno se za ta léta od absolutoria na katedře, fakultě i univerzitě změnilo.

Hektické hodiny zažili všichni organizátoři setkání napříč univerzitou. Poctivě se na absolventy a absolventky připravil i UPoint, před nímž bylo jedno z registračních míst. Mezi prvními využila v sobotu hned po půl deváté ráno tuto možnost i Zdenka Přečková. Dáma, která absolvovala lékařskou fakultu v roce 1978 a stále působí jako anesteziolog, dorazila do Olomouce z Petřvaldu. „Se spolužáky jsme se scházeli pravidelně. Jak ale přibývají léta, je to méně často, protože řada kolegů byla z větší dálky, takže je to trošku náročné,“ uvedla s tím, že právě absolventské setkání je příležitostí k setkání.

foto_sem_4

K registračnímu stánku a pak i na prohlídku UPointu přišla i Věra Bočková. Do Olomouce dorazila z Vysočiny už v pátek a stihla se potkat s některými kamarádkami. „Absolvovala jsem v roce 2017 kombinované studium andragogiky v profilaci na personální management. Pracuju v oblasti vzdělávání, takže se mi absolvované studium pro mou profesi hodí. Těším se na fakultu, kde uvidíme naše vyučující. Bude to trošku retro po deseti letech,“ prozradila své plány při prohlídce univerzitního obchodu.

Ten byl magnetem pro všechny, kdo si chtěli ze setkání odvézt na památku něco s logem své alma mater. Na výběr byl bohatý univerzitní sortiment a nechyběly ani novinky, které měly svou premiéru právě na absolventském víkendu. „Připravili jsme při této příležitosti novou kolekci triček, mikin a hrníčků,“ připomenula Eva Otevřelová, manažerka UPointu.

foto_sem_4

Program Absolventského setkání UP byl připravený pro všechny generace – od nejmenších až po ty nejvíce zkušené. Dobře to bylo vidět na Konviktu, kam dorazily celé rodiny i s dětmi. A nejmenší se měli čím zabavit: na malování na obličej se stály fronty, řádilo se ve skákacím hradu, skládaly se hlavolamy atd. Program byl různorodý. Osvětu pro velké i malé například připravili studenti ze Spolku mediků LF UP, kteří neúnavně ukazovali, jak se správně poskytuje první pomoc.

Zároveň byl právě Konvikt i místem, kde se sešli účastníci Univerzity třetího věku. Právě U3V totiž letos slaví 40 let své existence, což byla dobrá příležitost dozvědět se něco o její historii a současně si prohlédnout výstavu fotografií účastníků jednoho z kurzu.

foto_sem_4

Ale vidět byly modrobílé univerzitní barvy po celém městě. Univerzita rozhodně nešla přehlédnout. Absolventské setkání bylo i příležitostí ukázat veřejnosti, jak bohatý tvůrčí potenciál má dnešní UP.  Ať už v podobě muzikantů či výtvarníků spojených s univerzitou.

Někteří absolventi museli do Olomouce urazit dlouhou cestu. Ale stálo jim to za to. Jako v případě loutnisty Ondřeje Jaluvky, absolventa FF a PdF, který žije ve Francii. Ten měl k návštěvě své alma mater hned několik důvodů. Jednak ho za zásluhy o propagaci dobrého jména ocenil děkan FF, a současně představil své umění na koncertě v aule FF.

foto_sem_4

„Do Olomouce se vždy rád vracím, protože je mému srdci blízká. Při univerzitních studiích se člověku otevírá a prohlubuje touha naslouchat, objevovat, zkoumat a měnit úhly pohledu na problémy. Tyto principy využíváme i v praktickém životě. Olomouc a univerzita mi rezonují setkáními ať hudebními nebo lidskými a možnostmi rezonance dále rozšiřovat. Proto jsem se těšil i na tento víkend: na setkání a nové cesty, které přinese. Chtěl jsem také prozkoumat možnosti a příležitosti, zda by se šla propojit olomoucká akademická půda s mým životem hudebního světoběžníka, badatele a pedagoga,“ svěřil se Ondřej Jaluvka.

foto_sem_4

Univerzita spojila setkání se Dny evropského dědictví, což byla pro mnoho absolventů skvělá volba, protože město ukázalo celou šíři svého kulturního bohatství. A protože se Olomouc pyšní dovětkem „univerzitní město“, bylo logické, že setkání vyvrcholilo večer na Horním náměstí, kde všechny pozdravil rektor Michael Kohajda. Poděkoval absolventům za to, že se na univerzitu opět vrátili.

„Jsem velmi rád, že jste se mohli zúčastnit celého programu, který jsme na Univerzitě Palackého uspořádali k 80. výročí jejího znovuobnovení,“ uvedl rektor UP. Připomenul bohatou minulost univerzity a to, že i ona je součástí evropského dědictví. Zdůraznil, že univerzita nejsou ale jen budovy, které ji tvoří, ale především její lidé – absolventi, studenti, pedagogové, vědci a pracovníci všech různých profesí, kteří se starají o její každodenní chod. „Každý z vás je pro nás důležitý,“ uvedl Michael Kohajda a dodal, že právě spojením všech vzniká živé univerzitní společenství.

foto_sem_4

Veřejnost se pak mohla seznámit s aktivitami Nadačního fondu UP. Kdo chtěl, mohl vybrané projekty přímo na místě podpořit. Tečka za Absolventským setkáním Univerzity Palackého byla hudební. Obstaral ji pod hvězdami New Street Band.

A vzkaz pro příští absolventské setkání? Ta věta zazněla mnohokrát. „Máme se rádi, takže se zase uvidíme! Znovu!“

Další dění z fakult, které se uskutečnilo o víkendu, nabídne Žurnál Online v následujících dnech.

Absolventské setkání bylo součástí programu Alumni září 2026. Během celého měsíce nabízejí fakulty a další univerzitní pracoviště pestrý program, který připomíná bohatou historii univerzity, představuje její současnost a vytváří prostor pro sdílení zkušeností napříč generacemi.

Olomouc patří od včerejška absolventkám a absolventům Univerzity Palackého. Do univerzitního města se vracejí za bývalými spolužáky a pedagogy i na místa spojená se studiem. Právě dnes vyvrcholí hlavní program Absolventského setkání UP.

Hudba, divadlo, besedy, program pro rodiny i možnost podívat se, jak se za uplynulé roky proměnila univerzita. Absolventské setkání nabízí příležitost vrátit se na fakulty, potkat známé tváře a znovu zažít atmosféru univerzitní Olomouce.

Podrobný program najdete zde.

Jedním z hlavních center dnešního programu bude Konvikt (Umělecké centrum UP). Jeho prostory se promění v absolventskou zónu mj. i s hudebním a filmovým programem. Další část dění se přesune na Horní náměstí, kde od 17 hodin vystoupí Smíšený komorní sbor Ateneo UP, Marcell a Fiedlerski. Po zdravici rektora Michaela Kohajdy uzavře večer koncert New Street Bandu.

Do Absolventského setkání se zapojily také jednotlivé fakulty. Připraveny jsou slavnostní promoce, setkání a besedy, prohlídky univerzitních budov nebo živé natáčení podcastu. Absolventi tak mohou nahlédnout nejen do míst, která si pamatují ze svých studií, ale také poznat jejich současnou podobu.

Program Absolventského setkání se navíc potkává se Dny evropského dědictví a dalšími akcemi, které se dnes v Olomouci konají (podrobně jsme psali zde). Univerzitní město tak čeká den plný návratů, setkávání a zážitků.

Olomouc patří od včerejška absolventkám a absolventům Univerzity Palackého. Do univerzitního města se vracejí za bývalými spolužáky a pedagogy i na místa spojená se studiem. Právě dnes vyvrcholí hlavní program Absolventského setkání UP.

Hudba, divadlo, besedy, program pro rodiny i možnost podívat se, jak se za uplynulé roky proměnila univerzita. Absolventské setkání nabízí příležitost vrátit se na fakulty, potkat známé tváře a znovu zažít atmosféru univerzitní Olomouce.

Podrobný program najdete zde.

Jedním z hlavních center dnešního programu bude Konvikt (Umělecké centrum UP). Jeho prostory se promění v absolventskou zónu mj. i s hudebním a filmovým programem. Další část dění se přesune na Horní náměstí, kde od 17 hodin vystoupí Smíšený komorní sbor Ateneo UP, Marcell a Fiedlerski. Po zdravici rektora Michaela Kohajdy uzavře večer koncert New Street Bandu.

Do Absolventského setkání se zapojily také jednotlivé fakulty. Připraveny jsou slavnostní promoce, setkání a besedy, prohlídky univerzitních budov nebo živé natáčení podcastu. Absolventi tak mohou nahlédnout nejen do míst, která si pamatují ze svých studií, ale také poznat jejich současnou podobu.

Program Absolventského setkání se navíc potkává se Dny evropského dědictví a dalšími akcemi, které se dnes v Olomouci konají (podrobně jsme psali zde). Univerzitní město tak čeká den plný návratů, setkávání a zážitků.