Agregátor zdrojů

Kde je hranice mezi inkluzí a férovostí a jak nastavit bezpečné a férové prostředí a neohrozit ženský sport? Nejen na tyto otázky týkající se problematiky transgenderu ve sportu bude hledat odpovědi třetí ročník konference Sport a sexualita v trenérské praxi, kterou v pátek 7. listopadu pořádá Fakulta tělesné kultury UP.

Program konference určené zejména trenérům, sportovcům, tělovýchovným pedagogům a studentům tělovýchovných programů nabídne pohledy odborníků z oblasti sportovní psychologie, filozofie, medicíny nebo práva.

„Budeme se bavit o tom, co se ve sportu mění v souvislosti s přípravou nové legislativy upravující podmínky pro úřední změnu pohlaví bez nutnosti chirurgické zákroku a jestli je na to sportovní prostředí po stránce právní, etické, ale i lidské dostatečně připraveno,“ uvedl za odborné garanty konference sportovní psycholog a děkan FTK UP Michal Šafář.

Během dne vystoupí například advokátka se specializací na sportovní právo Denisa Kubová, dětský a tělovýchovný lékař Dalibor Pastucha nebo Irena Parry Martínková zaměřující se na etiku ve sportu.

Budou také představeny výsledky výzkumného šetření, které se věnuje názorům trenérů i jejich svěřenců na transgender ve sportu. „V rozhovorech nás mimo jiné zaujala určitá latence v reakci respondentů. Zamýšleli se, neodpovídali spontánně jako u jiných témat, kterými jsme se také zabývali, otázka na transgender je překvapila,“ prozradila Dana Štěrbová za řešitelský tým, který dále tvoří Zbyněk Svozil a Petr Krol, všichni z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Stejná trojice stojí i za právě vydanou monografií Sexualita ve sportu, která je první takto zaměřenou publikací u nás a bude v úvodu konference pokřtěna.

Podrobnosti k programu jsou k dispozici zde, kapacita akce je však již podle organizátorů naplněna. „Chystáme i záznamy přednášek, vzhledem k citlivosti tématu budou ale primárně určené pro výukové účely nejen v našich studijních programech, ale i v rámci trenérských studií a celoživotního vzdělávání,“ dodal Michal Šafář.

Konferenci Sport a sexualita pořádá Fakulta tělesné kultury UP ve spolupráci s Komisí rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru již potřetí. Tématy prvního ročníku v roce 2022 byla mimo jiné neverbální komunikace ve vztahu trenér – sportovec, druhý ročník se věnoval dotekům v trenérské činnosti. Obě dřívější události se setkaly s velkým zájmem nejen u pracovníků v oblasti sportu a tělesné výchovy.

Kde je hranice mezi inkluzí a férovostí a jak nastavit bezpečné a férové prostředí a neohrozit ženský sport? Nejen na tyto otázky týkající se problematiky transgenderu ve sportu bude hledat odpovědi třetí ročník konference Sport a sexualita v trenérské praxi, kterou v pátek 7. listopadu pořádá Fakulta tělesné kultury UP.

Program konference určené zejména trenérům, sportovcům, tělovýchovným pedagogům a studentům tělovýchovných programů nabídne pohledy odborníků z oblasti sportovní psychologie, filozofie, medicíny nebo práva.

„Budeme se bavit o tom, co se ve sportu mění v souvislosti s přípravou nové legislativy upravující podmínky pro úřední změnu pohlaví bez nutnosti chirurgické zákroku a jestli je na to sportovní prostředí po stránce právní, etické, ale i lidské dostatečně připraveno,“ uvedl za odborné garanty konference sportovní psycholog a děkan FTK UP Michal Šafář.

Během dne vystoupí například advokátka se specializací na sportovní právo Denisa Kubová, dětský a tělovýchovný lékař Dalibor Pastucha nebo Irena Parry Martínková zaměřující se na etiku ve sportu.

Budou také představeny výsledky výzkumného šetření, které se věnuje názorům trenérů i jejich svěřenců na transgender ve sportu. „V rozhovorech nás mimo jiné zaujala určitá latence v reakci respondentů. Zamýšleli se, neodpovídali spontánně jako u jiných témat, kterými jsme se také zabývali, otázka na transgender je překvapila,“ prozradila Dana Štěrbová za řešitelský tým, který dále tvoří Zbyněk Svozil a Petr Krol, všichni z katedry společenských věd v kinantropologii FTK UP.

Stejná trojice stojí i za právě vydanou monografií Sexualita ve sportu, která je první takto zaměřenou publikací u nás a bude v úvodu konference pokřtěna.

Podrobnosti k programu jsou k dispozici zde, kapacita akce je však již podle organizátorů naplněna. „Chystáme i záznamy přednášek, vzhledem k citlivosti tématu budou ale primárně určené pro výukové účely nejen v našich studijních programech, ale i v rámci trenérských studií a celoživotního vzdělávání,“ dodal Michal Šafář.

Konferenci Sport a sexualita pořádá Fakulta tělesné kultury UP ve spolupráci s Komisí rovných příležitostí ve sportu Českého olympijského výboru již potřetí. Tématy prvního ročníku v roce 2022 byla mimo jiné neverbální komunikace ve vztahu trenér – sportovec, druhý ročník se věnoval dotekům v trenérské činnosti. Obě dřívější události se setkaly s velkým zájmem nejen u pracovníků v oblasti sportu a tělesné výchovy.

Deset dní plných debat, autorských čtení, divadla, workshopů, koncertů a setkání s lidmi, kteří dokážou inspirovat i provokovat k přemýšlení. Už 5. listopadu začnou Dny židovské kultury Olomouc. Letos s podtitulem Never Again!?.

Aktuální ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc se chce ohlédnout za 80. výročím konce druhé světové války. Široké veřejnosti nabídne mimořádně pestrý program.

„Letos se Dny židovské kultury budou věnovat tomu, jak se proměňuje způsob, jímž kultura reflektuje trauma šoa. Přinesou i vhled do současné debaty o významu paměti holokaustu v souvislosti s novými perspektivami a narativy – od migrace až po postkoloniální zkušenost. V širším kontextu pak i nahlédnou na to, jak se válečné trauma propisuje do současné reality Blízkého východu,“ uvedla Ivana Cahová, vedoucí Centra judaistických studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Festival letos oslaví osmnáct let a představuje se v nové vizuální podobě. Jeho poslání ale zůstává: připomínat, že paměť, kultura a dialog mají v naší společnosti nezastupitelné místo.

„Nadále se snažíme propojovat minulost se současností a klást otázky, na něž není snadné odpovědět. Do dramaturgie festivalu se výrazně propisuje úzká spolupráce se studenty, kteří dávají nový, výrazně dynamičtější náboj nejen odborným debatám, ale i výběru a skladbě kulturních akcí,“ doplnila Ivana Cahová.

Festival otevře mezinárodní odborná konference, během níž se bude hovořit o dědictví šoa a jeho odrazu v dnešní světové literatuře. Přehlídka však nabídne i mimořádně bohatý program pro širokou veřejnost. Zahájí ji v Arcidiecézním muzeu zástupci pořádajících institucí Ivana Cahová (CJS FF UP), Alexander Jeništa (MUO) a Petr Papoušek (ŽOO). Následovat bude čtení z knihy Mazzel tov belgické spisovatelky a žurnalistky Margot Vanderstraeten, hned poté vystoupí česká básnířka Anna Štičková, která představí svou sbírku Všude pak viděla husy.

Ve stínu 7. října 

Širší veřejnost by mohla zaujmout zejména filmová sekce. Divácky nejatraktivnější bude zřejmě dokumentární snímek s názvem Naděje bez hranic, který sleduje činnost lékařů izraelské polní nemocnice, jež pomáhají ve válečném konfliktu na Ukrajině, nebo dokument We will Dance Again, pokoušející se na základě autentických výpovědí svědků rekonstruovat průběh útoku ze dne 7. října 2023 na izraelský festival elektronické hudby Nova.

Mezi veřejností pak určitě zarezonuje beseda s novinářem, reportérem a dlouholetým zahraničním zpravodajem České televize na Blízkém východě Jakubem Szántó, a to o jeho knižní novince Mezi mlýnskými kamenyI Gaza a její příběh. Organizátoři festivalu věří, že mnohé zaujme také možnost setkat se s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Herzlova centra izraelských studií FSV UK, a Ondřejem Kundrou, novinářem Respektu, jejichž knižní rozhovor Izrael ve stínu 7. října vyšel v roce 2024.

Festival letos uvede dvě mimořádné divadelní inscenace. Autorské představení Jana Doležela, Justiny Grecové a Karolíny Mikuláškové Noir Haas, které na pomezí historické věrnosti a autorské fikce konfrontuje slavnou hereckou osobnost přeživšího emigranta Hugo Haase s polozapomenutým hudebním géniem jeho bratra Pavla, který byl zavražděn v Osvětimi. Hra Tomáše Soldána s názvem Hella je autorským dialogem se stejnojmenným románovým debutem rusistky a spisovatelky Aleny Machoninové z roku 2023.

Inspirativní pak bude i koncert plzeňské kapely Mi Martef, která představí své hluboce lyrické a zároveň neotřelé zpracování židovských písní v jidiš a bezesporu zpestřením bude i představení Purimšpíl. Půjde o amatérské nastudování Purimšpílu v podání studentů a absolventů olomoucké judaistiky, které uvede Marie Krappmann z katedry germanistiky FF UP krátkým vhledem do historie i současnosti tohoto specifického druhu židovské dramatické tvorby.

Program i pro děti

Dny židovské kultury samozřejmě myslí i na děti. Otevřený ateliér Muzea moderního umění jim nabídne tvořivý program, v němž se otevře prostor k rozšíření obzorů a nahlédnutí nejen do židovské kultury. Workshopy provedou studentky a absolventky olomoucké judaistiky pod vedením edukátorky Denisy Tessenyi. Pro malé i velké je připravený i nový genealogický workshop, v němž se dozví, co je třeba k vytvoření rodokmenu.

Letošní ročník festivalu má i svou sportovní výzvu. Jde o jedinečný projekt Lech Lecha, jehož cílem je dohromady ujít nebo uběhnout 880 kilometrů, tedy vzdálenost symbolizující cestu praotce Abrahama z Cháranu do Šechemu. Své kilometry budou účastníci zaznamenávat do sdílené tabulky. 

Symbolicky uzavře letošní ročník přehlídky havdala, tradiční obřad zakončující šabat, který se uskuteční v Židovské obci Olomouc.

Festival Dny židovské kultury Olomouc se koná od 5. do 15. listopadu, i letos ho pořádá Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií FF UP a Židovská obec Olomouc. Více o programu zde.

Deset dní plných debat, autorských čtení, divadla, workshopů, koncertů a setkání s lidmi, kteří dokážou inspirovat i provokovat k přemýšlení. Už 5. listopadu začnou Dny židovské kultury Olomouc. Letos s podtitulem Never Again!?.

Aktuální ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc se chce ohlédnout za 80. výročím konce druhé světové války. Široké veřejnosti nabídne mimořádně pestrý program.

„Letos se Dny židovské kultury budou věnovat tomu, jak se proměňuje způsob, jímž kultura reflektuje trauma šoa. Přinesou i vhled do současné debaty o významu paměti holokaustu v souvislosti s novými perspektivami a narativy – od migrace až po postkoloniální zkušenost. V širším kontextu pak i nahlédnou na to, jak se válečné trauma propisuje do současné reality Blízkého východu,“ uvedla Ivana Cahová, vedoucí Centra judaistických studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Festival letos oslaví osmnáct let a představuje se v nové vizuální podobě. Jeho poslání ale zůstává: připomínat, že paměť, kultura a dialog mají v naší společnosti nezastupitelné místo.

„Nadále se snažíme propojovat minulost se současností a klást otázky, na něž není snadné odpovědět. Do dramaturgie festivalu se výrazně propisuje úzká spolupráce se studenty, kteří dávají nový, výrazně dynamičtější náboj nejen odborným debatám, ale i výběru a skladbě kulturních akcí,“ doplnila Ivana Cahová.

Festival otevře mezinárodní odborná konference, během níž se bude hovořit o dědictví šoa a jeho odrazu v dnešní světové literatuře. Přehlídka však nabídne i mimořádně bohatý program pro širokou veřejnost. Zahájí ji v Arcidiecézním muzeu zástupci pořádajících institucí Ivana Cahová (CJS FF UP), Alexander Jeništa (MUO) a Petr Papoušek (ŽOO). Následovat bude čtení z knihy Mazzel tov belgické spisovatelky a žurnalistky Margot Vanderstraeten, hned poté vystoupí česká básnířka Anna Štičková, která představí svou sbírku Všude pak viděla husy.

Ve stínu 7. října 

Širší veřejnost by mohla zaujmout zejména filmová sekce. Divácky nejatraktivnější bude zřejmě dokumentární snímek s názvem Naděje bez hranic, který sleduje činnost lékařů izraelské polní nemocnice, jež pomáhají ve válečném konfliktu na Ukrajině, nebo dokument We will Dance Again, pokoušející se na základě autentických výpovědí svědků rekonstruovat průběh útoku ze dne 7. října 2023 na izraelský festival elektronické hudby Nova.

Mezi veřejností pak určitě zarezonuje beseda s novinářem, reportérem a dlouholetým zahraničním zpravodajem České televize na Blízkém východě Jakubem Szántó, a to o jeho knižní novince Mezi mlýnskými kamenyI Gaza a její příběh. Organizátoři festivalu věří, že mnohé zaujme také možnost setkat se s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Herzlova centra izraelských studií FSV UK, a Ondřejem Kundrou, novinářem Respektu, jejichž knižní rozhovor Izrael ve stínu 7. října vyšel v roce 2024.

Festival letos uvede dvě mimořádné divadelní inscenace. Autorské představení Jana Doležela, Justiny Grecové a Karolíny Mikuláškové Noir Haas, které na pomezí historické věrnosti a autorské fikce konfrontuje slavnou hereckou osobnost přeživšího emigranta Hugo Haase s polozapomenutým hudebním géniem jeho bratra Pavla, který byl zavražděn v Osvětimi. Hra Tomáše Soldána s názvem Hella je autorským dialogem se stejnojmenným románovým debutem rusistky a spisovatelky Aleny Machoninové z roku 2023.

Inspirativní pak bude i koncert plzeňské kapely Mi Martef, která představí své hluboce lyrické a zároveň neotřelé zpracování židovských písní v jidiš a bezesporu zpestřením bude i představení Purimšpíl. Půjde o amatérské nastudování Purimšpílu v podání studentů a absolventů olomoucké judaistiky, které uvede Marie Krappmann z katedry germanistiky FF UP krátkým vhledem do historie i současnosti tohoto specifického druhu židovské dramatické tvorby.

Program i pro děti

Dny židovské kultury samozřejmě myslí i na děti. Otevřený ateliér Muzea moderního umění jim nabídne tvořivý program, v němž se otevře prostor k rozšíření obzorů a nahlédnutí nejen do židovské kultury. Workshopy provedou studentky a absolventky olomoucké judaistiky pod vedením edukátorky Denisy Tessenyi. Pro malé i velké je připravený i nový genealogický workshop, v němž se dozví, co je třeba k vytvoření rodokmenu.

Letošní ročník festivalu má i svou sportovní výzvu. Jde o jedinečný projekt Lech Lecha, jehož cílem je dohromady ujít nebo uběhnout 880 kilometrů, tedy vzdálenost symbolizující cestu praotce Abrahama z Cháranu do Šechemu. Své kilometry budou účastníci zaznamenávat do sdílené tabulky. 

Symbolicky uzavře letošní ročník přehlídky havdala, tradiční obřad zakončující šabat, který se uskuteční v Židovské obci Olomouc.

Festival Dny židovské kultury Olomouc se koná od 5. do 15. listopadu, i letos ho pořádá Muzeum umění Olomouc, Centrum judaistických studií FF UP a Židovská obec Olomouc. Více o programu zde.

Na Cyrilometodějské teologické fakultě UP se konalo 12. ekumenické patristické kolokvium, na němž se tradičně setkali katoličtí a pravoslavní patrologové z celé Evropy. Tématem letošního setkání byla patristická eschatologie. Přednášející vystoupili s 27 příspěvky, které poukázaly na vliv platónských a židovských tradic na některé koncepty křesťanské eschatologie, ale také na vazby mezi církevními otci. Příští setkání se uskuteční v září 2027 v Cluji v Rumunsku a jeho tématem bude křesťanská iniciace.

„S našimi hosty jsme rozebírali raně křesťanské představy o povaze života po smrti, obrazech nebeské radosti, konci času, apokatastazi (univerzální spáse), neporušitelnosti a nesmrtelnosti. Mezi další diskutovaná témata patřily také očistec a jeho alternativy, vzkříšení těla a konečný soud,“ uvedl děkan CMTF UP Vít Hušek, organizátor konference.

Účastníkům kolokvia zaslal pozdravný dopis Bartoloměj I., ekumenický pravoslavný patriarcha Konstantinopole. Ve svém listu připomněl, že „v době neustálých otřesů a narůstající fragmentace nás pohled církevních otců vyzývá k tomu, abychom naše časné boje vnímali v horizontu Božích zaslíbení. Vyzývá křesťany k neochvějnému svědectví smíření a vyzývá teologii, aby s odvahou a nadějí promlouvala k hlubokým úzkostem naší doby“. S pozdravem se připojil také kardinál Kurt Koch, prefekt vatikánského Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů, a Clemens Koja, ředitel vídeňské nadace Pro Oriente.

Olomoucký arcibiskup Mons. Josef Nuzík přijal účastníky kolokvia ve své rezidenci. Připomněl jim úděl svého předchůdce Josefa Matochy, který byl posledních jedenáct let svého života internován právě v těchto prostorách. Hosté ocenili komentovanou prohlídku historických sálů arcibiskupského paláce a katedrály svatého Václava.

Série patristických kolokvií začala v roce 2001 z iniciativy prof. Ysabel de Andia a vídeňského kardinála Christopha Schönborna. Od začátku byla podpořena vídeňskou ekumenickou nadací Pro oriente. Od roku 2006 se organizaci setkávání věnuje profesorka Theresia Hainthaler, blízká spolupracovnice kardinála Kurta Kocha.

Na Cyrilometodějské teologické fakultě UP se konalo 12. ekumenické patristické kolokvium, na němž se tradičně setkali katoličtí a pravoslavní patrologové z celé Evropy. Tématem letošního setkání byla patristická eschatologie. Přednášející vystoupili s 27 příspěvky, které poukázaly na vliv platónských a židovských tradic na některé koncepty křesťanské eschatologie, ale také na vazby mezi církevními otci. Příští setkání se uskuteční v září 2027 v Cluji v Rumunsku a jeho tématem bude křesťanská iniciace.

„S našimi hosty jsme rozebírali raně křesťanské představy o povaze života po smrti, obrazech nebeské radosti, konci času, apokatastazi (univerzální spáse), neporušitelnosti a nesmrtelnosti. Mezi další diskutovaná témata patřily také očistec a jeho alternativy, vzkříšení těla a konečný soud,“ uvedl děkan CMTF UP Vít Hušek, organizátor konference.

Účastníkům kolokvia zaslal pozdravný dopis Bartoloměj I., ekumenický pravoslavný patriarcha Konstantinopole. Ve svém listu připomněl, že „v době neustálých otřesů a narůstající fragmentace nás pohled církevních otců vyzývá k tomu, abychom naše časné boje vnímali v horizontu Božích zaslíbení. Vyzývá křesťany k neochvějnému svědectví smíření a vyzývá teologii, aby s odvahou a nadějí promlouvala k hlubokým úzkostem naší doby“. S pozdravem se připojil také kardinál Kurt Koch, prefekt vatikánského Dikasteria pro podporu jednoty křesťanů, a Clemens Koja, ředitel vídeňské nadace Pro Oriente.

Olomoucký arcibiskup Mons. Josef Nuzík přijal účastníky kolokvia ve své rezidenci. Připomněl jim úděl svého předchůdce Josefa Matochy, který byl posledních jedenáct let svého života internován právě v těchto prostorách. Hosté ocenili komentovanou prohlídku historických sálů arcibiskupského paláce a katedrály svatého Václava.

Série patristických kolokvií začala v roce 2001 z iniciativy prof. Ysabel de Andia a vídeňského kardinála Christopha Schönborna. Od začátku byla podpořena vídeňskou ekumenickou nadací Pro oriente. Od roku 2006 se organizaci setkávání věnuje profesorka Theresia Hainthaler, blízká spolupracovnice kardinála Kurta Kocha.

Olomouc v sobě ukrývá nespočet vojenských zajímavostí, které osloví každého milovníka dějin vojenství. Město s bohatou vojenskou historií se od nejstarších dob stalo strategickým centrem obrany, jehož význam přesahoval hranice regionu. Nejzajímavější místa si mohou návštěvnici prohlédnout v rámci Dnů vojenské historie 7.–9. listopadu, které připravila Paměť národa Střední Morava s partnery.

Olomouc je plná vojenských památek, které nabízejí jedinečný pohled do minulosti a vyprávějí příběh strategického vojenského významu města od středověku až po moderní dobu. Zájemci o vojenskou historii zamíří i na univerzitu, protože i ona je spojena s vojenskou historií města.

Otevřená budou tato místa:

• Muzeum letiště Olomouc. Zabývá se mapováním historie letectví v Olomouci a na Moravě. Sbírky tvoří artefakty jak letecké, tak i související techniky.
• Bunkr Přáslavice. Protiatomový bunkr ze 70. let, který je plně vybaven dobovými technologiemi. Uvidíte někdejší telekomunikační sály, záložní energetické zdroje, filtrační a dekontaminační komory, kuchyň, ložnice, kanceláře pro řízení bunkru a řadu dalších místností.
• Československá obec legionářská. Expozice muzea 6. pluku Hanáckého, Dům armády Olomouc, momentálně je k vidění expozice MOBILIZACE 1938.

• Jihoslovanské mauzoleum. Mauzoleum jugoslávských vojínů nebo také Jihoslovanské mauzoleum je stavba ve stylu monumentálního neoklasicismu z roku 1926 sloužící pro uložení ostatků jugoslávských vojáků. Otevřeno bude v sobotu 8. a neděli 9. listopadu, vždy od 14:00 do 17:00. V objektu budou probíhat komentované prohlídky každou půlhodinu (poslední v 16:30), zdarma, není třeba se hlásit předem.
• Institut Paměti národa (bývalý kryt civilní obrany). Kryt se nachází v Bezručových sadech a vznikl v polovině 50. let 20. století jako velitelství štábu civilní obrany.
• Fort Tafelberg. Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v letech 1838–1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. 
• Žižkova kasárna v Olomouci. Prohlídky možné v sobotu 8. listopadu ve 13:00 a 15:00. Registrace nutná nejpozději do čtvrtka 6. listopadu (do 23:59) na e-mail: 91skupina.AZ@mo.gov.cz. Nutné uvést jméno, příjmení, číslo občanského průkazu (bude kontrolováno před prohlídkou) a čas, který preferujete. 
• Fort Nová Ulice XIII. Je součástí mohutného fortového věnce, ojedinělého v celé České republice. Návštěvník zde mimo samotný fort uvidí i těžké kusy soudobé vojenské techniky a obří model Císařsko-královské olomoucké pevnosti.
• Fort Křelov XVII. Je polygonální permanentní fort vybudovaný v letech 1851–1854. 
• Fort Radíkov. Je součástí císařsko-královské olomoucké pevnosti. Konstrukčně se jedná o jednovalový fort se dvěma kasematními budovami v týlové části.
• Pevnost poznání. V zachovalém areálu Korunní pevnůstky v Olomouci sídlí vzácná historická stavba s dřevěnou konstrukcí.
• Vlastivědné muzeum. Nabízí bohatý program stálých i krátkodobých výstav z oborů historie, archeologie, přírodních věd i umění.
• Korunní pevnůstka – Prachárna. Prachárna byla vybudována v roce 1758 jako první ze čtyř objektů Korunní pevnůstky a patřila ke čtyřem válečným prachárnám umístěným v bastionech uvnitř olomoucké pevnosti. 

Více informací o jednotlivých místech zde.

Olomouc v sobě ukrývá nespočet vojenských zajímavostí, které osloví každého milovníka dějin vojenství. Město s bohatou vojenskou historií se od nejstarších dob stalo strategickým centrem obrany, jehož význam přesahoval hranice regionu. Nejzajímavější místa si mohou návštěvnici prohlédnout v rámci Dnů vojenské historie 7.–9. listopadu, které připravila Paměť národa Střední Morava s partnery.

Olomouc je plná vojenských památek, které nabízejí jedinečný pohled do minulosti a vyprávějí příběh strategického vojenského významu města od středověku až po moderní dobu. Zájemci o vojenskou historii zamíří i na univerzitu, protože i ona je spojena s vojenskou historií města.

Otevřená budou tato místa:

• Muzeum letiště Olomouc. Zabývá se mapováním historie letectví v Olomouci a na Moravě. Sbírky tvoří artefakty jak letecké, tak i související techniky.
• Bunkr Přáslavice. Protiatomový bunkr ze 70. let, který je plně vybaven dobovými technologiemi. Uvidíte někdejší telekomunikační sály, záložní energetické zdroje, filtrační a dekontaminační komory, kuchyň, ložnice, kanceláře pro řízení bunkru a řadu dalších místností.
• Československá obec legionářská. Expozice muzea 6. pluku Hanáckého, Dům armády Olomouc, momentálně je k vidění expozice MOBILIZACE 1938.

• Jihoslovanské mauzoleum. Mauzoleum jugoslávských vojínů nebo také Jihoslovanské mauzoleum je stavba ve stylu monumentálního neoklasicismu z roku 1926 sloužící pro uložení ostatků jugoslávských vojáků. Otevřeno bude v sobotu 8. a neděli 9. listopadu, vždy od 14:00 do 17:00. V objektu budou probíhat komentované prohlídky každou půlhodinu (poslední v 16:30), zdarma, není třeba se hlásit předem.
• Institut Paměti národa (bývalý kryt civilní obrany). Kryt se nachází v Bezručových sadech a vznikl v polovině 50. let 20. století jako velitelství štábu civilní obrany.
• Fort Tafelberg. Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v letech 1838–1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. 
• Žižkova kasárna v Olomouci. Prohlídky možné v sobotu 8. listopadu ve 13:00 a 15:00. Registrace nutná nejpozději do čtvrtka 6. listopadu (do 23:59) na e-mail: 91skupina.AZ@mo.gov.cz. Nutné uvést jméno, příjmení, číslo občanského průkazu (bude kontrolováno před prohlídkou) a čas, který preferujete. 
• Fort Nová Ulice XIII. Je součástí mohutného fortového věnce, ojedinělého v celé České republice. Návštěvník zde mimo samotný fort uvidí i těžké kusy soudobé vojenské techniky a obří model Císařsko-královské olomoucké pevnosti.
• Fort Křelov XVII. Je polygonální permanentní fort vybudovaný v letech 1851–1854. 
• Fort Radíkov. Je součástí císařsko-královské olomoucké pevnosti. Konstrukčně se jedná o jednovalový fort se dvěma kasematními budovami v týlové části.
• Pevnost poznání. V zachovalém areálu Korunní pevnůstky v Olomouci sídlí vzácná historická stavba s dřevěnou konstrukcí.
• Vlastivědné muzeum. Nabízí bohatý program stálých i krátkodobých výstav z oborů historie, archeologie, přírodních věd i umění.
• Korunní pevnůstka – Prachárna. Prachárna byla vybudována v roce 1758 jako první ze čtyř objektů Korunní pevnůstky a patřila ke čtyřem válečným prachárnám umístěným v bastionech uvnitř olomoucké pevnosti. 

Více informací o jednotlivých místech zde.

Univerzita získala první místo v Cenách hejtmana Olomouckého kraje za společenskou odpovědnost. Uspěla v kategorii organizací veřejného sektoru s více než padesáti zaměstnanci.

Hejtmanství udělováním cen vyzdvihuje organizace, firmy, obce i živnostníky, kteří při své činnosti zohledňují dopad na životní prostředí i společnost, v níž působí. „Pro ostatní jsou dobrým příkladem, který se určitě vyplatí následovat,“ uvedl Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

„Společenská odpovědnost je přirozenou součástí Univerzity Palackého. Prostupuje jak vzdělávací, tak výzkumnou roli univerzity – učíme budoucí lékaře, učitele i vědce, jejichž práce přispívá k řešení krizí a k přípravě na budoucnost. K ocenění však významně přispěly také aktivity v oblasti tzv. třetí role univerzity: neformálně vzděláváme všechny generace, popularizujeme vědu a zapojujeme se do společenských i kulturních akcí ve městě i regionu,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Připomněl rovněž, že univerzita má i rozsáhlou dobrovolnickou komunitu, která je aktivní vždy, když je potřeba. V poslední době se univerzitní dobrovolníci výrazně zapojili například do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny či při povodních v regionu.

Součástí společenské odpovědnosti zaměstnavatele je i péče o zaměstnance. „V případě univerzity to platí i ve vztahu ke studentům. V rámci naší strategie udržitelného rozvoje se v sociálním pilíři zaměřujeme na zdravý životní styl studentů a zaměstnanců, duševní hygienu a podporu psychického zdraví, ale také na rovné příležitosti a rozmanitost na pracovišti,“ doplnila Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP.

Univerzita získala první místo v Cenách hejtmana Olomouckého kraje za společenskou odpovědnost. Uspěla v kategorii organizací veřejného sektoru s více než padesáti zaměstnanci.

Hejtmanství udělováním cen vyzdvihuje organizace, firmy, obce i živnostníky, kteří při své činnosti zohledňují dopad na životní prostředí i společnost, v níž působí. „Pro ostatní jsou dobrým příkladem, který se určitě vyplatí následovat,“ uvedl Ladislav Okleštěk, hejtman Olomouckého kraje.

„Společenská odpovědnost je přirozenou součástí Univerzity Palackého. Prostupuje jak vzdělávací, tak výzkumnou roli univerzity – učíme budoucí lékaře, učitele i vědce, jejichž práce přispívá k řešení krizí a k přípravě na budoucnost. K ocenění však významně přispěly také aktivity v oblasti tzv. třetí role univerzity: neformálně vzděláváme všechny generace, popularizujeme vědu a zapojujeme se do společenských i kulturních akcí ve městě i regionu,“ uvedl Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

Připomněl rovněž, že univerzita má i rozsáhlou dobrovolnickou komunitu, která je aktivní vždy, když je potřeba. V poslední době se univerzitní dobrovolníci výrazně zapojili například do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny či při povodních v regionu.

Součástí společenské odpovědnosti zaměstnavatele je i péče o zaměstnance. „V případě univerzity to platí i ve vztahu ke studentům. V rámci naší strategie udržitelného rozvoje se v sociálním pilíři zaměřujeme na zdravý životní styl studentů a zaměstnanců, duševní hygienu a podporu psychického zdraví, ale také na rovné příležitosti a rozmanitost na pracovišti,“ doplnila Zuzana Huňková, koordinátorka udržitelného rozvoje na UP.

Příběhy plné objevů, inspirace i ochoty pomoci jiným. Přesně takové čtení nabízí nové vydání univerzitního magazínu Žurnál UP. Hlavním tématem je výjimečný objev v kroměřížském zámku, za nímž stojí docentka Jana Zapletalová z katedry dějin umění filozofické fakulty.

Určitě jste zaznamenali mediální smršť, kterou vyvolal nález stěn osázených ametysty. My se k němu vracíme, ale díváme se i dál. Jak se může něco takového stát? A co to pro vědu znamená? „Člověk občas dostane lekci. Musí nejprve sám sobě přiznat, že věci byly jinak, najít odvahu to říct veřejně a jít dál. Tohle mám na vědě ráda,“ říká mj. historička umění.

Portrét čísla představuje právničku a vědkyni Allu Fedorovu, která se rozhodla naučit česky „z vděčnosti a respektu“ ke své nové zemi. Její osobní i profesní dráha je příkladem odhodlání, otevřenosti a síly vzájemné pomoci. Přečtěte si osud dámy, jejíž život zcela změnila válka na Ukrajině a která našla zázemí i přátele na právnické fakultě.

Magazín najdete jako vždy na fakultách, v UPointu, Pevnosti poznání nebo ve stojanu na Zbrojnici. Jeho elektronická verze je dostupná ZDE.

V rozhovoru s profesorem Jiřím Dostálem z pedagogické fakulty je řeč o technologiích, našich schopnostech s nimi pracovat a také o limitech, které nám přetechnizovaný svět přináší. „K životu nestačí jen digitální technologie. U dětí musíme rozvíjet i zručnost.“ Titulek rozhovoru naznačuje, kudy se naše povídání ubírá.

V rubrice Absolvent dostává prostor Jiří Daněk, sociální pedagog, v rubrice Zkušenost zase Tereza Marková vysvětluje, proč se věnuje univerzitní politice. 

Ale na 40 stránkách Žurnálu UP je toho mnohem víc. Najdete tam úspěchy akademiků i studentů, aktivní dobrovolníky, výročí Vědeckotechnického parku UP, tip na knížku pro děti o univerzitním městě, historické ohlédnutí profesora Jiřího Fialy a spoustu dalšího.

Aktuální Žurnál UP je tedy pozváním k objevování – nejen skrytých pokladů, ale i hodnot, které tvoří univerzitní společenství. Nabízí inspiraci, hrdost i připomínku, že za každým vědeckým, sportovním nebo uměleckým výsledkem stojí člověk se svým příběhem.

Příběhy plné objevů, inspirace i ochoty pomoci jiným. Přesně takové čtení nabízí nové vydání univerzitního magazínu Žurnál UP. Hlavním tématem je výjimečný objev v kroměřížském zámku, za nímž stojí docentka Jana Zapletalová z katedry dějin umění filozofické fakulty.

Určitě jste zaznamenali mediální smršť, kterou vyvolal nález stěn osázených ametysty. My se k němu vracíme, ale díváme se i dál. Jak se může něco takového stát? A co to pro vědu znamená? „Člověk občas dostane lekci. Musí nejprve sám sobě přiznat, že věci byly jinak, najít odvahu to říct veřejně a jít dál. Tohle mám na vědě ráda,“ říká mj. historička umění.

Portrét čísla představuje právničku a vědkyni Allu Fedorovu, která se rozhodla naučit česky „z vděčnosti a respektu“ ke své nové zemi. Její osobní i profesní dráha je příkladem odhodlání, otevřenosti a síly vzájemné pomoci. Přečtěte si osud dámy, jejíž život zcela změnila válka na Ukrajině a která našla zázemí i přátele na právnické fakultě.

Magazín najdete jako vždy na fakultách, v UPointu, Pevnosti poznání nebo ve stojanu na Zbrojnici. Jeho elektronická verze je dostupná ZDE.

V rozhovoru s profesorem Jiřím Dostálem z pedagogické fakulty je řeč o technologiích, našich schopnostech s nimi pracovat a také o limitech, které nám přetechnizovaný svět přináší. „K životu nestačí jen digitální technologie. U dětí musíme rozvíjet i zručnost.“ Titulek rozhovoru naznačuje, kudy se naše povídání ubírá.

V rubrice Absolvent dostává prostor Jiří Daněk, sociální pedagog, v rubrice Zkušenost zase Tereza Marková vysvětluje, proč se věnuje univerzitní politice. 

Ale na 40 stránkách Žurnálu UP je toho mnohem víc. Najdete tam úspěchy akademiků i studentů, aktivní dobrovolníky, výročí Vědeckotechnického parku UP, tip na knížku pro děti o univerzitním městě, historické ohlédnutí profesora Jiřího Fialy a spoustu dalšího.

Aktuální Žurnál UP je tedy pozváním k objevování – nejen skrytých pokladů, ale i hodnot, které tvoří univerzitní společenství. Nabízí inspiraci, hrdost i připomínku, že za každým vědeckým, sportovním nebo uměleckým výsledkem stojí člověk se svým příběhem.

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste významného úspěchu ve sportu? Jste autory vědecké nebo umělecké práce, která se dotýká tématu udržitelnosti? Popularizujete vědu? Pokud je vaše odpověď aspoň na jednu z těchto otázek „ano“, pak neváhejte a přihlaste se do soutěže o Cenu rektora Univerzity Palackého. Současně můžete nominovat oblíbené pedagogy a pedagožky. Uzávěrka většiny nominací je 28. listopadu.

„Přihlásit je možno jednu diplomovou práci obhájenou v roce 2024 nebo 2025 nebo jeden článek uveřejněný v odborném tisku. Práce přihlášené do soutěže v minulých letech se nepřijímají,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek a doplnil, že kvalitu prací bude posuzovat komise složená ze zástupců všech fakult Univerzity Palackého. Ty nejlepší pak navrhne rektorovi k ocenění.

Do soutěže je potřeba přihlásit se pomocí online formuláře, v rámci kterého je také nutné přiložit požadované posudky a další soubory podle stanovených podmínek. V případě sportovních cen je potřeba za jednotlivce či kolektiv vyplnit návrhový list. Návrhy na ocenění sportovních výkonů za rok 2024 nebo 2025 mohou podávat všichni členové akademické obce.

Vůbec poprvé lze akademické pracovníky a studující doktorského studijního programu nominovat na Cenu rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Ta je určena těm, kdo svou vědeckou a výzkumnou činnost pravidelně popularizují a komunikují veřejnosti a tím naplňují třetí roli univerzity.

Podrobné podmínky i potřebné formuláře jednotlivých ocenění najdete zde.

Ceny za nejlepší vědeckou nebo uměleckou práci studentů bakalářských, navazujících magisterských a magisterských programů, za nejlepší studentské sportovní výkony a rovněž čestná uznání za vědecké monografie předá rektor UP Michael Kohajda během slavnostního večera v Kině Metropol 18. února.

„V rámci slavnostního ceremoniálu budou předány také Teaching Awards čili ceny pro oblíbené pedagogy a pedagožky, které nominují studenti a studentky, a rovněž cena za nejlepší udržitelně zaměřené práce studentů. Vůbec poprvé bude součástí slavnostního večera i předávání mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice a Ceny rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností,“ zmínil Ondřej Martínek.

Obhájili jste bakalářskou či diplomovou práci? Publikovali jste odborný článek? Dosáhli jste významného úspěchu ve sportu? Jste autory vědecké nebo umělecké práce, která se dotýká tématu udržitelnosti? Popularizujete vědu? Pokud je vaše odpověď aspoň na jednu z těchto otázek „ano“, pak neváhejte a přihlaste se do soutěže o Cenu rektora Univerzity Palackého. Současně můžete nominovat oblíbené pedagogy a pedagožky. Uzávěrka většiny nominací je 28. listopadu.

„Přihlásit je možno jednu diplomovou práci obhájenou v roce 2024 nebo 2025 nebo jeden článek uveřejněný v odborném tisku. Práce přihlášené do soutěže v minulých letech se nepřijímají,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek a doplnil, že kvalitu prací bude posuzovat komise složená ze zástupců všech fakult Univerzity Palackého. Ty nejlepší pak navrhne rektorovi k ocenění.

Do soutěže je potřeba přihlásit se pomocí online formuláře, v rámci kterého je také nutné přiložit požadované posudky a další soubory podle stanovených podmínek. V případě sportovních cen je potřeba za jednotlivce či kolektiv vyplnit návrhový list. Návrhy na ocenění sportovních výkonů za rok 2024 nebo 2025 mohou podávat všichni členové akademické obce.

Vůbec poprvé lze akademické pracovníky a studující doktorského studijního programu nominovat na Cenu rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností. Ta je určena těm, kdo svou vědeckou a výzkumnou činnost pravidelně popularizují a komunikují veřejnosti a tím naplňují třetí roli univerzity.

Podrobné podmínky i potřebné formuláře jednotlivých ocenění najdete zde.

Ceny za nejlepší vědeckou nebo uměleckou práci studentů bakalářských, navazujících magisterských a magisterských programů, za nejlepší studentské sportovní výkony a rovněž čestná uznání za vědecké monografie předá rektor UP Michael Kohajda během slavnostního večera v Kině Metropol 18. února.

„V rámci slavnostního ceremoniálu budou předány také Teaching Awards čili ceny pro oblíbené pedagogy a pedagožky, které nominují studenti a studentky, a rovněž cena za nejlepší udržitelně zaměřené práce studentů. Vůbec poprvé bude součástí slavnostního večera i předávání mimořádných ocenění pro neakademické pracovníky a pracovnice a Ceny rektora za popularizaci vědy a komunikaci s veřejností,“ zmínil Ondřej Martínek.

Co se stane, když roli režiséra převezme umělá inteligence? Divadelní projekt s názvem scena.404 nabídne proslulou Moliérovu hru Lakomec v režii AI. Diváci budou mít 3. a 10. listopadu možnost vidět v praxi, jak unikátní jazyková metoda vyvinutá lingvisty z UP umožní vzkřísit režisérské velikány a nechá je svým specifickým stylem inscenovat hru francouzského dramatika.

Studenti katedry divadelních a filmových studií a katedry obecné lingvistiky FF UP ve spolupráci s herci Moravského divadla Olomouc a Divadla Šumperk připravili přelomový divadelní projekt s názvem scena.404.

Základem inscenace je Moliérův Lakomec, jehož pevná dramatická stavba je rozdělena do čtyř obrazů. Každý z nich je veden jinou režijní osobností: Bertoltem Brechtem, Jiřím Frejkou, Evou Tálskou a Robertem Wilsonem. Pátým členem tohoto „digitálního režijního ansámblu“ je sám Molière, který jednotlivé obrazy propojuje.

Tvůrci pracují s kombinací pokročilého jazykového modelu ChatGPT a patentované lingvistické metody vyvinuté na Univerzitě Palackého. Hapaxová analýza, vyvinutá a patentovaná výzkumným týmem Dana Faltýnka z Filozofické fakulty UP (psali jsme zde), totiž dokáže stylizovat výstupy AI do podoby konkrétních režijních osobností.

První dvě uvedení hry, která propojuje divadlo a současný výzkum umělé inteligence, budou k vidění v sále K3 v Konviktu 3. a 10. listopadu od 19. hodin. Vstup je zdarma, z důvodu omezené kapacity sálu je však potřeba předchozí rezervace.

Co se stane, když roli režiséra převezme umělá inteligence? Divadelní projekt s názvem scena.404 nabídne proslulou Moliérovu hru Lakomec v režii AI. Diváci budou mít 3. a 10. listopadu možnost vidět v praxi, jak unikátní jazyková metoda vyvinutá lingvisty z UP umožní vzkřísit režisérské velikány a nechá je svým specifickým stylem inscenovat hru francouzského dramatika.

Studenti katedry divadelních a filmových studií a katedry obecné lingvistiky FF UP ve spolupráci s herci Moravského divadla Olomouc a Divadla Šumperk připravili přelomový divadelní projekt s názvem scena.404.

Základem inscenace je Moliérův Lakomec, jehož pevná dramatická stavba je rozdělena do čtyř obrazů. Každý z nich je veden jinou režijní osobností: Bertoltem Brechtem, Jiřím Frejkou, Evou Tálskou a Robertem Wilsonem. Pátým členem tohoto „digitálního režijního ansámblu“ je sám Molière, který jednotlivé obrazy propojuje.

Tvůrci pracují s kombinací pokročilého jazykového modelu ChatGPT a patentované lingvistické metody vyvinuté na Univerzitě Palackého. Hapaxová analýza, vyvinutá a patentovaná výzkumným týmem Dana Faltýnka z Filozofické fakulty UP (psali jsme zde), totiž dokáže stylizovat výstupy AI do podoby konkrétních režijních osobností.

První dvě uvedení hry, která propojuje divadlo a současný výzkum umělé inteligence, budou k vidění v sále K3 v Konviktu 3. a 10. listopadu od 19. hodin. Vstup je zdarma, z důvodu omezené kapacity sálu je však potřeba předchozí rezervace.

Vlastivědné muzeum v Olomouci představuje tvorbu Pavla Herynka, výtvarníka a dřívějšího pedagoga Univerzity Palackého, jenž je jednou z nejvýraznějších osobností českého autorského šperku. Jeho „okrasy“ zpochybňují představu o tom, co může být šperk, a mění ji v osobitou hru mezi materiálem, příběhem a poezií. 

Výstava Pavel Herynek | Šperky přináší soubor šperků z různých období, materiálů a přístupů: od dřeva přes papír až po nalezené předměty. Kurátorem výstavy je historik umění Jiří Černý, který vyučuje na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. 

„Jedinečnost tvorby Pavla Herynka spočívá v tom, že vlastně nelze hovořit o špercích, ačkoli to tak dělám a přestože jsme tak výstavu pojmenovali. Herynek sám rád používá pro své výtvory pojmu okrasy, který vymyslel básník Jiří Kolář, když jej autor v roce 1989 navštívil v Paříži. Herynek totiž všemožně ruší naše představy o tom, co je to vlastně šperk. A překvapivě to dělá už od sedmdesátých let 20. století,“ říká kurátor Jiří Černý.

Herynkova tvorba prochází neustálou proměnou, i tak v ní lze pozorovat témata a přístupy, ke kterým se autor navrací. Překvapuje tak neustále novými nápady, ale i nečekanými variacemi na stará témata. Olomoucký výtvarník zpracovává nejen vzácná a domácí dřeva, slonovinu, perleť, kovy a umělou hmotu, ale s důvtipem jemu vlastním využívá rovněž papír a papírmaš anebo nejrůznější nalezené předměty a odpadní materiály.

„Ke všem materiálům cítím stejný respekt. Snažím se s nimi pracovat ‚bez znásilňování‘, když formuji svoji myšlenku nebo představu objektu/šperku. Příklad: při vytváření série broží Lehkost a tíže (1997) jsem použil lehoučkou papírmaši nebo kartonové trubičky, ale grafitový vrchní lak je proměnil v podobu těžkých kovových předmětů. Efekt je v nečekané proměně. Náhoda hraje často velmi pozitivní roli. Náhodně nalezený předmět mi napoví jeho pozdější dotvoření do podoby brože nebo jiného artefaktu. Bez této náhody nálezu bych se asi k té pozdější, definitivní podobě šperku nedostal,“ vypráví Pavel Herynek.

Na výstavě nechybí klíčové kusy jako přírodniny napodobující závěsy ze dřeva, hravé barevné brože a závěsy z kartonových či plastových trubiček, nápadité kovové prsteny i šperky z odpadních materiálů.

Expozice vychází z přesvědčení, že Herynek promlouvá k publiku čtyřmi různými idiolekty, které se ovšem navzájem prolínají a mísí: řeč přírodních struktur, architektonická přísnost a řád, písma a znaky, přepínání a zrada kódu. Chronologické hledisko je záměrně porušeno a cílem je, aby publikum objevovalo, jaké signály jeho šperky vysílají. „Publikum by mělo hledat vztahy napříč časem, objevovat, a zároveň se u tohoto pátrání bavit,“ míní kurátor.

Vernisáže expozice se mimo jiné zúčastnil i děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec, který Pavlu Herynkovi udělil stříbrnou pamětní medaili PdF UP, a to za podporu svobody uměleckého vyjadřování, výrazné počiny na poli šperku, prostorové tvorby i kresby, a především za nesmazatelný otisk, který zanechal v srdcích studentstva.  

Součástí výstavy je také stejnojmenná doprovodná publikace, která přináší širší pohled na Herynkovu tvorbu. Zahrnuje mimo jiné návrhové kresby, jež Vlastivědné muzeum v Olomouci zakoupilo v roce 2024 a které dosud nebyly veřejnosti ani odborníkům známy. Nejzajímavější z těchto skic jsou v publikaci poprvé otištěny. Rozhovor s Jiřím Černým, kurátorem výstavy, najdete zde.  

Vlastivědné muzeum v Olomouci představuje tvorbu Pavla Herynka, výtvarníka a dřívějšího pedagoga Univerzity Palackého, jenž je jednou z nejvýraznějších osobností českého autorského šperku. Jeho „okrasy“ zpochybňují představu o tom, co může být šperk, a mění ji v osobitou hru mezi materiálem, příběhem a poezií. 

Výstava Pavel Herynek | Šperky přináší soubor šperků z různých období, materiálů a přístupů: od dřeva přes papír až po nalezené předměty. Kurátorem výstavy je historik umění Jiří Černý, který vyučuje na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. 

„Jedinečnost tvorby Pavla Herynka spočívá v tom, že vlastně nelze hovořit o špercích, ačkoli to tak dělám a přestože jsme tak výstavu pojmenovali. Herynek sám rád používá pro své výtvory pojmu okrasy, který vymyslel básník Jiří Kolář, když jej autor v roce 1989 navštívil v Paříži. Herynek totiž všemožně ruší naše představy o tom, co je to vlastně šperk. A překvapivě to dělá už od sedmdesátých let 20. století,“ říká kurátor Jiří Černý.

Herynkova tvorba prochází neustálou proměnou, i tak v ní lze pozorovat témata a přístupy, ke kterým se autor navrací. Překvapuje tak neustále novými nápady, ale i nečekanými variacemi na stará témata. Olomoucký výtvarník zpracovává nejen vzácná a domácí dřeva, slonovinu, perleť, kovy a umělou hmotu, ale s důvtipem jemu vlastním využívá rovněž papír a papírmaš anebo nejrůznější nalezené předměty a odpadní materiály.

„Ke všem materiálům cítím stejný respekt. Snažím se s nimi pracovat ‚bez znásilňování‘, když formuji svoji myšlenku nebo představu objektu/šperku. Příklad: při vytváření série broží Lehkost a tíže (1997) jsem použil lehoučkou papírmaši nebo kartonové trubičky, ale grafitový vrchní lak je proměnil v podobu těžkých kovových předmětů. Efekt je v nečekané proměně. Náhoda hraje často velmi pozitivní roli. Náhodně nalezený předmět mi napoví jeho pozdější dotvoření do podoby brože nebo jiného artefaktu. Bez této náhody nálezu bych se asi k té pozdější, definitivní podobě šperku nedostal,“ vypráví Pavel Herynek.

Na výstavě nechybí klíčové kusy jako přírodniny napodobující závěsy ze dřeva, hravé barevné brože a závěsy z kartonových či plastových trubiček, nápadité kovové prsteny i šperky z odpadních materiálů.

Expozice vychází z přesvědčení, že Herynek promlouvá k publiku čtyřmi různými idiolekty, které se ovšem navzájem prolínají a mísí: řeč přírodních struktur, architektonická přísnost a řád, písma a znaky, přepínání a zrada kódu. Chronologické hledisko je záměrně porušeno a cílem je, aby publikum objevovalo, jaké signály jeho šperky vysílají. „Publikum by mělo hledat vztahy napříč časem, objevovat, a zároveň se u tohoto pátrání bavit,“ míní kurátor.

Vernisáže expozice se mimo jiné zúčastnil i děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vojtech Regec, který Pavlu Herynkovi udělil stříbrnou pamětní medaili PdF UP, a to za podporu svobody uměleckého vyjadřování, výrazné počiny na poli šperku, prostorové tvorby i kresby, a především za nesmazatelný otisk, který zanechal v srdcích studentstva.  

Součástí výstavy je také stejnojmenná doprovodná publikace, která přináší širší pohled na Herynkovu tvorbu. Zahrnuje mimo jiné návrhové kresby, jež Vlastivědné muzeum v Olomouci zakoupilo v roce 2024 a které dosud nebyly veřejnosti ani odborníkům známy. Nejzajímavější z těchto skic jsou v publikaci poprvé otištěny. Rozhovor s Jiřím Černým, kurátorem výstavy, najdete zde.  

Paměť národa Střední Morava pořádá ve spolupráci s Univerzitou Palackého fórum na téma odolnosti a zranitelnosti společnosti, na němž vystoupí osobnosti české politiky i veřejného prostoru. Setkání se koná 7. listopadu v Pevnosti poznání.

Akce je rozdělena na tři panely, v nichž budou hosté debatovat o tom, jak se připravit na ozbrojený konflikt, jak budovat vlastní odolnost, i tom, jakou úlohu má stát a jakou roli hrají univerzity, neziskové organizace a občané.

Pozvání do debaty přijali mj. bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn, velitel Skupiny kybernetických sil a informačních operací Armády ČR Ivo Zelinka a prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP Matěj Dostálek.

Diskutovat dále budou:

• Jan Dobrovský, podnikatel, novinář, mecenáš a předseda Kolegia Paměti národa
• Martin Kroupa, vedoucí regionálního rozvoje ve společnosti Post Bellum, koordinátor sbírky Pomozte Ukrajině s Pamětí národa, člen skupiny D
• Tereza Soušková, expertka na východní Evropu, diplomatka a ředitelka Českého centra Kyjev
• Vladimíra Sedláčková, vedoucí Dobrovolnického centra UP, zabývá se tématem dobrovolnictví jako přirozené součásti života univerzity
• Radek Palaščák, odborník na strategickou komunikaci, kreativní myšlení a veřejné vztahy, marketér propojující akademický výzkum, vzdělávání a společenskou odpovědnost

„Jsme v nejhorší bezpečnostní situaci od vzniku státu. Tato doba vyžaduje lidi, kteří se nedají zastrašit.“ To jsou slova, která v nedávném rozhovoru pro idnes.cz pronesl v souvislosti s ruskými hybridními hrozbami plukovník Foltýn.

A právě takoví lidé, osobnosti, které se nedají zastrašit, budou 7. listopadu 2025 od 16:30 v Laudonově sále Pevnosti poznání diskutovat o tom, jaké výzvy, ale i příležitosti v souvislosti se zhoršující se bezpečnostní situací před námi leží.

Více informací zde: Fb událost, Vstupenky. Akce je součástí doprovodného programu Dnů vojenské historie.