Agregátor zdrojů

Pomoc ze stáže. Doktorandka katedry psychologie pracuje pro ČR z USA

Je tisíce kilometrů daleko, a přesto pomáhá ve své vlasti. Díky internetu a mnohým komunikačním platformám se do pomoci lidem v České republice pružně zapojila Barbora Sedláková, doktorandka Klinické psychologie Filozofické fakulty UP. Ze své stáže v americkém Portlandu pomáhá prostřednictvím iniciativy #delamcomuzu.

„Iniciativa shromažďuje něco málo přes šest set školených terapeutů a já jsem součástí jejího koordinačního týmu. Zaměřuji se především na první linii, konkrétně na to, aby o její činnosti byly informovány například nemocnice a další zdravotnická zařízení a asociace,“ uvedla Barbora Sedláková. Dodala, že společně s dalšími se snaží, aby podporu využili i profesionálové, na které je kladen velký nátlak. V rámci iniciativy je zapojená i jako terapeutka pro online debriefing pro pracovníky v první linii. Připravuje webinář zaměřený na zvládání strachu a posílení odolnosti v aktuální pandemii.

Na stáži v americkém státě Oregon je Barbora Sedláková několik měsíců a krize ji v souvislosti s novým typem koronaviru zastihla poprvé letos v lednu. To byla zrovna součástí organizačního týmu pětitýdenního mezinárodního kurzu. Už tehdy měli podle ní lidé z Asie obavy z návratu domů. „V této souvislosti jsem si poprvé uvědomila, že vzhledem k tomu, jak je svět otevřený, je jen otázka času, než se virus rozšíří. Jsme v situaci, která je pro nás velkou neznámou a která přináší výzvy v mnoha oblastech života. Máme strach, zažíváme nejrůznější ztráty anebo obavy ze ztrát, ať už lidských životů, zaměstnání, ale i vizí a plánů, které jsme měli. Jsme ve stresu. Pandemie je pro nás nová a šokující jednak v tom, že zasáhla celý svět, ale také v tom zvláštním neznámu – nevíme, co bude za pár týdnů, měsíců, jaká bude ekonomika a kdy se svět vrátí zpět do ´normálu´ a jestli vůbec,“ řekla mladá psycholožka a terapeutka z UP.

Přestože už delší dobu působí na jiném kontinentě, stále má pocit, že se část její bytosti nachází doma. Proto když se o činnosti iniciativy #delamcomuzu dozvěděla, neváhala a nabídla svou spolupráci.

„Odborníci poskytují terapeutickou pomoc a debriefing, a to jak formou online, tak i po telefonu. Z posledního výzkumu, kterého se zúčastnilo 1 506 respondentů, vímé, že 57,3  % u sebe pozoruje zhoršení psychického stavu, více přitom ženy než muži. Lidé se přitom nejvíce obávají o zdraví svých blízkých (50,2 %), následují pocity izolace či samoty (42, 3 %), poté obavy ze ztráty zaměstnání či zhoršení finanční situace (30,7 %) a na čtvrtém místě jsou to obavy o vlastní život či zdraví (20,1 %). Z emocí, se kterými se lidé nejčastěji potýkají, dominují výkyvy nálad (38,3 %), úzkost (33,9 %), smutek (33,5 %), stres (32,8 %). Psychické problémy, které odhalil průzkum, jsou však zřejmě jen špička ledovce a v mnoha případech mohou prohloubit předchozí obtíže. Přes 80 % respondentů průzkumu uvedlo, že se o svou psychohygienu stará více než obvykle, nejčastěji pomocí manuální práce, sportu, relaxace a sebevzdělávání. To tedy ukazuje na to, že máme více než kdy jindy potřebu pečovat o své duševní zdraví. Přibližně však pouze 10 % lidí vyhledalo v této souvislosti odbornou pomoc. Zde vnímám velmi pravděpodobný vliv jedné z charakteristik naší české nátury, a to snažit se vše zvládnout vlastními silami, což na nás na jednu stranu velmi oceňuji, na druhou stranu to ale nemusí být vždy efektivní. Myslím si, že v tomto jako národ mnohdy zbytečně dlouho trpíme, než psychologickou podporu využijeme. Domnívám se také, že je u nás psychoterapie stále zastřená stereotypy a asi i obavami z neznáma, také to může souviset se sebekritikou, že nejsme dostatečně silní situaci vyřešit vlastními silami a v neposlední řadě zde mohou být i obavy z kritiky od okolí, které si o nás pak bude myslet, že pokud potřebujeme psychologa, tak už musíme mít opravdu velký problém. Tady bych chtěla říci, že se v #delamcomuzu snažíme tyto stereotypy a hranice k využití psychologické podpory zmírnit a přinést osvětu například tím, že mapujeme, co se s psychikou lidí v době pandemie děje a že jsme tady od toho, abychom pomohli tímto nejistým obdobím snadněji projít," uvedla doktorandka katedry psychologie FF UP. 

„Velmi si cením toho, že je v rámci iniciativy #delamcomuzu veškerá pomoc v ČR zdarma. Jen pro srovnání, v USA sice existuje podobná iniciativa, ale služby zpoplatňuje, i když s nižší sazbou, než je běžné. V tomto skutečně oceňuji všechny, kdo v Česku, ať už jakkoliv – šitím roušek, nákupem pro souseda, vyslechnutím či vlídným slovem atd., nabídnou kousek ze svého času a energie se záměrem pomoci,“ zdůraznila mladá psycholožka.

Ve srovnání se životem v ČR si denní režim v USA nastavila víc ve prospěch svého biologického rytmu. Pracovat začíná v 9 hodin a končí mezi 19. a 20. hodinou. Pokud to jde, jednou týdně vyráží do přírody načerpat novou energii, protáhnout tělo a taky ulevit očím od obrazovky. Její denní rutinou je ranní cvičení metody Wima Hofa, jógová a posilovací sestava a krátká meditace. Takřka každý den vyráží na podvečerní běh v parku.

Její hostitelská vzdělávací a terapeutická organizace River’s Way Clinic, Process Work Institute plynule přešla na online režim, takže pracuje z domu. „Pracuji na terapeutické klinice, máme pravidelnou skupinovou supervizi, několik online meetingů a seminářů, jsem v každodenním online spojení s #delamcomuzu přes slack, kde se průběžně domlouváme, co je třeba. Pracuji také na dizertační práci, ve které zpracovávám výzkum z Procesové práce s tělesnými symptomy. I vzhledem k tématu mé dizertace a dlouhodobému zájmu o psychoterapeutickou práci s tělem a tělesnými symptomy jsem nadšená, že jsem v USA zrovna teď. Dává mi to jedinečnou příležitost zaměřit se na to, jak je možné COVID-19 a vše, co způsobuje, uchopit z psychologického a psychoterapeutického hlediska,“ dodala.

Tato, stejně jako každá jiná světová krize přináší podle Barbory Sedlákové samozřejmě rizika, ale i výzvy. Společnost a svět se podle ní mohou mnohé naučit a posunout se ve svém uvědomění a způsobu bytí.

„Přes mnohá rizika nastalou situaci vnímám jako výzvu pro každého z nás. Může nás to vést například k revizi našeho dosavadního života a uvědomění si toho, co je pro nás opravdu důležité a jak každý z nás spoluvytváříme svět, například tím, jak se staráme o sebe, o své emoce, jak se staráme o klima, jak ovlivňujeme druhé skrze naše vztahy, jak ovlivňujeme svět skrze práci, kterou vykonáváme. A i když nevíme, jak bude svět vypadat za pár měsíců, tak kéž si toto uvědomění udržíme a nevrátíme se příliš rychle k tomu předchozímu, mnohdy převážně individualistickému způsobu bytí. Svět je totiž tím, kým jsme my,“ dodala. 

Iniciativa #delamcomuzu vznikla ve spolupráci s Českou asociací pro psychoterapii. Její snahou je zmírnit dopady koronavirové krize. Nabízí terapii, krizovou intervenci, debriefing, osvětu a plánuje webináře. Pomáhá jak široké veřejnosti, tak pracovníkům v přímé linii. Společně s linkou Anténa je v dané oblasti největší v ČR. Linka psychologické pomoci je na telefonním čísle 116 123 dostupná nonstop. Více ZDE

Pomoc ze stáže. Doktorandka katedry psychologie pracuje pro ČR z USA

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 05/04/2020 - 08:05

Je tisíce kilometrů daleko, a přesto pomáhá ve své vlasti. Díky internetu a mnohým komunikačním platformám se do pomoci lidem v České republice pružně zapojila Barbora Sedláková, doktorandka Klinické psychologie Filozofické fakulty UP. Ze své stáže v americkém Portlandu pomáhá prostřednictvím iniciativy #delamcomuzu.

„Iniciativa shromažďuje něco málo přes šest set školených terapeutů a já jsem součástí jejího koordinačního týmu. Zaměřuji se především na první linii, konkrétně na to, aby o její činnosti byly informovány například nemocnice a další zdravotnická zařízení a asociace,“ uvedla Barbora Sedláková. Dodala, že společně s dalšími se snaží, aby podporu využili i profesionálové, na které je kladen velký nátlak. V rámci iniciativy je zapojená i jako terapeutka pro online debriefing pro pracovníky v první linii. Připravuje webinář zaměřený na zvládání strachu a posílení odolnosti v aktuální pandemii.

Na stáži v americkém státě Oregon je Barbora Sedláková několik měsíců a krize ji v souvislosti s novým typem koronaviru zastihla poprvé letos v lednu. To byla zrovna součástí organizačního týmu pětitýdenního mezinárodního kurzu. Už tehdy měli podle ní lidé z Asie obavy z návratu domů. „V této souvislosti jsem si poprvé uvědomila, že vzhledem k tomu, jak je svět otevřený, je jen otázka času, než se virus rozšíří. Jsme v situaci, která je pro nás velkou neznámou a která přináší výzvy v mnoha oblastech života. Máme strach, zažíváme nejrůznější ztráty anebo obavy ze ztrát, ať už lidských životů, zaměstnání, ale i vizí a plánů, které jsme měli. Jsme ve stresu. Pandemie je pro nás nová a šokující jednak v tom, že zasáhla celý svět, ale také v tom zvláštním neznámu – nevíme, co bude za pár týdnů, měsíců, jaká bude ekonomika a kdy se svět vrátí zpět do ´normálu´ a jestli vůbec,“ řekla mladá psycholožka a terapeutka z UP.

Přestože už delší dobu působí na jiném kontinentě, stále má pocit, že se část její bytosti nachází doma. Proto když se o činnosti iniciativy #delamcomuzu dozvěděla, neváhala a nabídla svou spolupráci.

„Odborníci poskytují terapeutickou pomoc a debriefing, a to jak formou online, tak i po telefonu. Z posledního výzkumu, kterého se zúčastnilo 1 506 respondentů, vímé, že 57,3  % u sebe pozoruje zhoršení psychického stavu, více přitom ženy než muži. Lidé se přitom nejvíce obávají o zdraví svých blízkých (50,2 %), následují pocity izolace či samoty (42, 3 %), poté obavy ze ztráty zaměstnání či zhoršení finanční situace (30,7 %) a na čtvrtém místě jsou to obavy o vlastní život či zdraví (20,1 %). Z emocí, se kterými se lidé nejčastěji potýkají, dominují výkyvy nálad (38,3 %), úzkost (33,9 %), smutek (33,5 %), stres (32,8 %). Psychické problémy, které odhalil průzkum, jsou však zřejmě jen špička ledovce a v mnoha případech mohou prohloubit předchozí obtíže. Přes 80 % respondentů průzkumu uvedlo, že se o svou psychohygienu stará více než obvykle, nejčastěji pomocí manuální práce, sportu, relaxace a sebevzdělávání. To tedy ukazuje na to, že máme více než kdy jindy potřebu pečovat o své duševní zdraví. Přibližně však pouze 10 % lidí vyhledalo v této souvislosti odbornou pomoc. Zde vnímám velmi pravděpodobný vliv jedné z charakteristik naší české nátury, a to snažit se vše zvládnout vlastními silami, což na nás na jednu stranu velmi oceňuji, na druhou stranu to ale nemusí být vždy efektivní. Myslím si, že v tomto jako národ mnohdy zbytečně dlouho trpíme, než psychologickou podporu využijeme. Domnívám se také, že je u nás psychoterapie stále zastřená stereotypy a asi i obavami z neznáma, také to může souviset se sebekritikou, že nejsme dostatečně silní situaci vyřešit vlastními silami a v neposlední řadě zde mohou být i obavy z kritiky od okolí, které si o nás pak bude myslet, že pokud potřebujeme psychologa, tak už musíme mít opravdu velký problém. Tady bych chtěla říci, že se v #delamcomuzu snažíme tyto stereotypy a hranice k využití psychologické podpory zmírnit a přinést osvětu například tím, že mapujeme, co se s psychikou lidí v době pandemie děje a že jsme tady od toho, abychom pomohli tímto nejistým obdobím snadněji projít," uvedla doktorandka katedry psychologie FF UP. 

„Velmi si cením toho, že je v rámci iniciativy #delamcomuzu veškerá pomoc v ČR zdarma. Jen pro srovnání, v USA sice existuje podobná iniciativa, ale služby zpoplatňuje, i když s nižší sazbou, než je běžné. V tomto skutečně oceňuji všechny, kdo v Česku, ať už jakkoliv – šitím roušek, nákupem pro souseda, vyslechnutím či vlídným slovem atd., nabídnou kousek ze svého času a energie se záměrem pomoci,“ zdůraznila mladá psycholožka.

Ve srovnání se životem v ČR si denní režim v USA nastavila víc ve prospěch svého biologického rytmu. Pracovat začíná v 9 hodin a končí mezi 19. a 20. hodinou. Pokud to jde, jednou týdně vyráží do přírody načerpat novou energii, protáhnout tělo a taky ulevit očím od obrazovky. Její denní rutinou je ranní cvičení metody Wima Hofa, jógová a posilovací sestava a krátká meditace. Takřka každý den vyráží na podvečerní běh v parku.

Její hostitelská vzdělávací a terapeutická organizace River’s Way Clinic, Process Work Institute plynule přešla na online režim, takže pracuje z domu. „Pracuji na terapeutické klinice, máme pravidelnou skupinovou supervizi, několik online meetingů a seminářů, jsem v každodenním online spojení s #delamcomuzu přes slack, kde se průběžně domlouváme, co je třeba. Pracuji také na dizertační práci, ve které zpracovávám výzkum z Procesové práce s tělesnými symptomy. I vzhledem k tématu mé dizertace a dlouhodobému zájmu o psychoterapeutickou práci s tělem a tělesnými symptomy jsem nadšená, že jsem v USA zrovna teď. Dává mi to jedinečnou příležitost zaměřit se na to, jak je možné COVID-19 a vše, co způsobuje, uchopit z psychologického a psychoterapeutického hlediska,“ dodala.

Tato, stejně jako každá jiná světová krize přináší podle Barbory Sedlákové samozřejmě rizika, ale i výzvy. Společnost a svět se podle ní mohou mnohé naučit a posunout se ve svém uvědomění a způsobu bytí.

„Přes mnohá rizika nastalou situaci vnímám jako výzvu pro každého z nás. Může nás to vést například k revizi našeho dosavadního života a uvědomění si toho, co je pro nás opravdu důležité a jak každý z nás spoluvytváříme svět, například tím, jak se staráme o sebe, o své emoce, jak se staráme o klima, jak ovlivňujeme druhé skrze naše vztahy, jak ovlivňujeme svět skrze práci, kterou vykonáváme. A i když nevíme, jak bude svět vypadat za pár měsíců, tak kéž si toto uvědomění udržíme a nevrátíme se příliš rychle k tomu předchozímu, mnohdy převážně individualistickému způsobu bytí. Svět je totiž tím, kým jsme my,“ dodala. 

Iniciativa #delamcomuzu vznikla ve spolupráci s Českou asociací pro psychoterapii. Její snahou je zmírnit dopady koronavirové krize. Nabízí terapii, krizovou intervenci, debriefing, osvětu a plánuje webináře. Pomáhá jak široké veřejnosti, tak pracovníkům v přímé linii. Společně s linkou Anténa je v dané oblasti největší v ČR. Linka psychologické pomoci je na telefonním čísle 116 123 dostupná nonstop. Více ZDE

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Moře nebo velehory v Olomouci? Na fakultě tělesné kultury žádný problém

Zakusit podmínky velehorských výšin, zažít projevy přímořského podnebí nebo najít hranici svých sil. To jsou zkušenosti, kvůli nimž není třeba opouštět Olomouc. Odborníci z fakulty tělesné kultury dokážou v laboratoři zátěžové fyziologie i díky jedinečné hypoxické komoře nasimulovat širokou škálu prostředí a situací a zhodnotit reakci organismu člověka na ně – a například tak i ušetřit peníze, které by padly na nevydařenou dovolenou. Do laboratoře můžete nahlédnout s hlavním tématem magazínu Žurnál UP. 

„Základem je přežít,“ zahajuje garant laboratoře Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii výklad o tom, čím se zátěžová fyziologie zabývá. „Jakákoliv zátěž je pro lidský organismus stres, se kterým se musí nějak vyrovnat. A nás zajímá, co se s organismem děje při různém zatížení, ať už je to fyzické zatížení, chlad, teplo nebo třeba nedostatek kyslíku, hypoxie. Při testování sledujeme a hodnotíme zejména odezvu kardiopulmonálního systému, kognitivní funkce a také únavu nebo rychlost zotavení,“ vysvětluje.

Reakce organismu přitom začíná už s představou, že člověka zátěž čeká. „Autonomní nervový systém začne tělo připravovat: zvyšuje se srdeční frekvence, krev se přesouvá do pracujících svalů. Snahou je dodat kyslík, energii,“ připomíná Botkův kolega Aleš Jakubec s tím, že zátěžové testy dávají sportovcům a jejich trenérům řadu důležitých informací pro stanovení tréninkového plánu.

Jedinečná komora

Oba pánové jsou „odchovanci“ Pavla Stejskala, který byl před lety na fakultě tělesné kultury v oblasti zátěžového testování průkopníkem. „Měli jsme tehdy dva bicyklové ergometry a běhátko. Když jsme pak koupili analyzátor dechových plynů, byl jsem tím úplně nadšený, trávil jsem celé dny v laboratoři, aby se vychytaly všechny počáteční problémy,“ vzpomíná Aleš Jakubec uprostřed rozlehlé moderní místnosti v novém fakultním Centru kinantropologického výzkumu, kde nelze přehlédnout především dvě zařízení: hypoxickou komoru a velký běhací pás.

Hypoxická komora je jednoduše řečeno skleník, do nějž díky speciálnímu filtru proudí vzduch ochuzený o kyslík. Dají se tak vytvořit podmínky různých nadmořských výšek a za pomoci dalších zařízení, například zvlhčovačů či topení, pak podnebí nejrůznějších míst světa. Fakulta tělesné kultury je první vysokou školou v České republice, která má takovou komoru k dispozici. Mimo akademický svět mají podobné vybavení pouze biatlonisté ve svém tréninkovém centru. „Technicky jsme schopní v komoře nasimulovat nadmořskou výšku až sedm tisíc metrů. Tyto hodnoty jsme ale ještě nezkoušeli, protože už od pěti a půl tisíce metrů je tu velké nebezpečí ztráty vědomí. Normálně je ve vzduchu 21 procent kyslíku, v simulované výšce sedm tisíc metrů by to bylo jen 8,5 procenta,“ vyčísluje Aleš Jakubec.

Nejsou to jen Botek a Jakubec. Sportovci se při testech potkávají také s řadou jejich kolegů, jako například s Filipem Neulsem, Jakubem Krejčím, Ivou Klimešovou a dalšími.

Největší potenciál má hypoxická komora pro horolezce a další milovníky horského terénu, kteří si například před plánováním zahraniční cesty mohou v laboratorních podmínkách vyzkoušet, zda je ve vyšších nadmořských výškách neochromí jako reakce na nedostatek kyslíku akutní horská nemoc. „Hypoxii v různých nadmořských výškách lze využít také pro zvýšení aerobní vytrvalosti, tedy zvýšení výkonu, a vůbec ke zlepšení zdraví obecně. Jsou studie, které prokazují, že cvičení v hypoxických podmínkách má daleko větší účinek na redukci procenta tělesného tuku než standardní terapie. To by ve spojení se službami, které nabízíme v Aplikačním centru BALUO, mohlo být zajímavé pro lidi trpící nadváhou či obezitou,“ uvádí Michal Botek. V komoře díky jejím rozměrům mohou cvičit tři až čtyři lidé zároveň, je možné do ní umístit i ergometr nebo běhátko.

Komora je ale především vybavením pro vědecké účely, a to nejen v souvislosti s pohybovou aktivitou. Odborníci z fakulty například zjišťovali reakci organismu čtyřiceti testovaných jedinců v závislosti na měnící se nadmořské výšce a intenzitě zátěže. Aktuálně pak připravují experimenty zaměřené na vliv molekulárního vodíku v podobě hydrogenované vody a hypoxického prostředí na zvýšení výkonu. Možnosti měnit procento kyslíku v prostoru využili ke svým experimentům například také optici z přírodovědecké fakulty, kteří zkoumají vliv hypoxie na tloušťku rohovky a na nitrooční tlak.

Obávané dno sil

Zatímco hypoxická komora je na fakultě tělesné kultury novinkou, běhací pás s mohutným rámem a spoustou hadiček a popruhů uprostřed laboratoře je vybavením tradičním. „Pás je možné využít nejen k běhu. Pořizovali jsme ho před lety, kdy byl boom severské chůze, chtěli jsme zjistit, zda použití holí zásadně ovlivňuje energetický výdej. Dá se na něm provádět i testování na kole či koloběžce, díky speciál­nímu ramenu také na vozíku. Maximální rychlost pásu je 40 kilometrů za hodinu a je schopný dosáhnout sklonu až 25 procent,“ přibližuje Michal Botek parametry.

Běhací pás je vedle bicyklových ergometrů jedním ze zařízení, na kterém probíhají obávané maximální zátěžové testy. Zejména během přípravy fotbalových týmů na ligovou sezonu lze postřehnout v éteru stížnosti hráčů, že si „u Botka“ sáhli na dno a že běhací pás nechtějí zase nějakou dobu vidět. „Maximální zátěžový test trvá u těch nejlepších zhruba dvanáct minut. Většina z testovaných si však zapamatuje především posledních třicet až čtyřicet vteřin, kdy musejí přes obrovskou únavu podat maximální výkon a každý krok navíc dá strašně moc práce. Na druhou stranu je to o mentálním nastavení hráče, protože po skončení jsou během chvilky v pohodě a někteří tvrdí, že to nebylo zas tak hrozné,“ vysvětluje garant laboratoře.

Kondiční testy však nezahrnují jen „maximálku“, sportovci procházejí měřením na míru jejich potřebám. A například cyklisté mohou testy absolvovat na vlastním kole připevněném ve speciálním ergometru. Fotbalisté většinou procházejí hodnocením variability srdeční frekvence, měřením vertikálního skoku či síly izolovaných svalových skupin, také klidovou spirometrií, mohou absolvovat i konzultaci u fyzioterapeuta. Žádané je měření tělesného složení, kdy se dozvědí procento tuku v těle.

Nejen pro profesionály

Pravidelně za testováním na fakultu tělesné kultury míří většina moravských prvoligových fotbalových klubů, laboratoří zátěžové fyziologie prošli také například zlínští hokejisté, triatlet Jaroslav Hýzl, cyklisté Tereza Huříková a Jan Hirt, vyškovští rugbisté nebo kompletní česká reprezentace neslyšících sportovců. Zátěž v podobě simulované nadmořské výšky si zase vyzkoušela Markéta Hanáková, kterou ve zdolávání hor nezastavil ani voperovaný kardiostimulátor.

Zdaleka neúplný výčet jmen možná doplní i reprezentanti připravující se na letní olympiádu v Tokiu. Aklimace některých sportovců na japonské podnebí s vysokou vlhkostí a teplotou vzduchu by totiž mohla proběhnout právě ve zdejší hypoxické komoře.

Laboratoř zátěžové fyziologie je však otevřená i zájemcům z řad rekreačních sportovců, kteří se chtějí o svém těle a výkonu dozvědět více a zasvěceněji, než jim mohou nabídnout například dnes tak oblíbené fitness náramky. Zároveň mají dveře otevřené i vědci z dalších pracovišť Univerzity Palackého, kteří pro svůj výzkum hledají možnost využití hypoxického prostředí.

Moře nebo velehory v Olomouci? Na fakultě tělesné kultury žádný problém

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 05/02/2020 - 12:00

Zakusit podmínky velehorských výšin, zažít projevy přímořského podnebí nebo najít hranici svých sil. To jsou zkušenosti, kvůli nimž není třeba opouštět Olomouc. Odborníci z fakulty tělesné kultury dokážou v laboratoři zátěžové fyziologie i díky jedinečné hypoxické komoře nasimulovat širokou škálu prostředí a situací a zhodnotit reakci organismu člověka na ně – a například tak i ušetřit peníze, které by padly na nevydařenou dovolenou. Do laboratoře můžete nahlédnout s hlavním tématem magazínu Žurnál UP. 

„Základem je přežít,“ zahajuje garant laboratoře Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii výklad o tom, čím se zátěžová fyziologie zabývá. „Jakákoliv zátěž je pro lidský organismus stres, se kterým se musí nějak vyrovnat. A nás zajímá, co se s organismem děje při různém zatížení, ať už je to fyzické zatížení, chlad, teplo nebo třeba nedostatek kyslíku, hypoxie. Při testování sledujeme a hodnotíme zejména odezvu kardiopulmonálního systému, kognitivní funkce a také únavu nebo rychlost zotavení,“ vysvětluje.

Reakce organismu přitom začíná už s představou, že člověka zátěž čeká. „Autonomní nervový systém začne tělo připravovat: zvyšuje se srdeční frekvence, krev se přesouvá do pracujících svalů. Snahou je dodat kyslík, energii,“ připomíná Botkův kolega Aleš Jakubec s tím, že zátěžové testy dávají sportovcům a jejich trenérům řadu důležitých informací pro stanovení tréninkového plánu.

Jedinečná komora

Oba pánové jsou „odchovanci“ Pavla Stejskala, který byl před lety na fakultě tělesné kultury v oblasti zátěžového testování průkopníkem. „Měli jsme tehdy dva bicyklové ergometry a běhátko. Když jsme pak koupili analyzátor dechových plynů, byl jsem tím úplně nadšený, trávil jsem celé dny v laboratoři, aby se vychytaly všechny počáteční problémy,“ vzpomíná Aleš Jakubec uprostřed rozlehlé moderní místnosti v novém fakultním Centru kinantropologického výzkumu, kde nelze přehlédnout především dvě zařízení: hypoxickou komoru a velký běhací pás.

Hypoxická komora je jednoduše řečeno skleník, do nějž díky speciálnímu filtru proudí vzduch ochuzený o kyslík. Dají se tak vytvořit podmínky různých nadmořských výšek a za pomoci dalších zařízení, například zvlhčovačů či topení, pak podnebí nejrůznějších míst světa. Fakulta tělesné kultury je první vysokou školou v České republice, která má takovou komoru k dispozici. Mimo akademický svět mají podobné vybavení pouze biatlonisté ve svém tréninkovém centru. „Technicky jsme schopní v komoře nasimulovat nadmořskou výšku až sedm tisíc metrů. Tyto hodnoty jsme ale ještě nezkoušeli, protože už od pěti a půl tisíce metrů je tu velké nebezpečí ztráty vědomí. Normálně je ve vzduchu 21 procent kyslíku, v simulované výšce sedm tisíc metrů by to bylo jen 8,5 procenta,“ vyčísluje Aleš Jakubec.

Nejsou to jen Botek a Jakubec. Sportovci se při testech potkávají také s řadou jejich kolegů, jako například s Filipem Neulsem, Jakubem Krejčím, Ivou Klimešovou a dalšími.

Největší potenciál má hypoxická komora pro horolezce a další milovníky horského terénu, kteří si například před plánováním zahraniční cesty mohou v laboratorních podmínkách vyzkoušet, zda je ve vyšších nadmořských výškách neochromí jako reakce na nedostatek kyslíku akutní horská nemoc. „Hypoxii v různých nadmořských výškách lze využít také pro zvýšení aerobní vytrvalosti, tedy zvýšení výkonu, a vůbec ke zlepšení zdraví obecně. Jsou studie, které prokazují, že cvičení v hypoxických podmínkách má daleko větší účinek na redukci procenta tělesného tuku než standardní terapie. To by ve spojení se službami, které nabízíme v Aplikačním centru BALUO, mohlo být zajímavé pro lidi trpící nadváhou či obezitou,“ uvádí Michal Botek. V komoře díky jejím rozměrům mohou cvičit tři až čtyři lidé zároveň, je možné do ní umístit i ergometr nebo běhátko.

Komora je ale především vybavením pro vědecké účely, a to nejen v souvislosti s pohybovou aktivitou. Odborníci z fakulty například zjišťovali reakci organismu čtyřiceti testovaných jedinců v závislosti na měnící se nadmořské výšce a intenzitě zátěže. Aktuálně pak připravují experimenty zaměřené na vliv molekulárního vodíku v podobě hydrogenované vody a hypoxického prostředí na zvýšení výkonu. Možnosti měnit procento kyslíku v prostoru využili ke svým experimentům například také optici z přírodovědecké fakulty, kteří zkoumají vliv hypoxie na tloušťku rohovky a na nitrooční tlak.

Obávané dno sil

Zatímco hypoxická komora je na fakultě tělesné kultury novinkou, běhací pás s mohutným rámem a spoustou hadiček a popruhů uprostřed laboratoře je vybavením tradičním. „Pás je možné využít nejen k běhu. Pořizovali jsme ho před lety, kdy byl boom severské chůze, chtěli jsme zjistit, zda použití holí zásadně ovlivňuje energetický výdej. Dá se na něm provádět i testování na kole či koloběžce, díky speciál­nímu ramenu také na vozíku. Maximální rychlost pásu je 40 kilometrů za hodinu a je schopný dosáhnout sklonu až 25 procent,“ přibližuje Michal Botek parametry.

Běhací pás je vedle bicyklových ergometrů jedním ze zařízení, na kterém probíhají obávané maximální zátěžové testy. Zejména během přípravy fotbalových týmů na ligovou sezonu lze postřehnout v éteru stížnosti hráčů, že si „u Botka“ sáhli na dno a že běhací pás nechtějí zase nějakou dobu vidět. „Maximální zátěžový test trvá u těch nejlepších zhruba dvanáct minut. Většina z testovaných si však zapamatuje především posledních třicet až čtyřicet vteřin, kdy musejí přes obrovskou únavu podat maximální výkon a každý krok navíc dá strašně moc práce. Na druhou stranu je to o mentálním nastavení hráče, protože po skončení jsou během chvilky v pohodě a někteří tvrdí, že to nebylo zas tak hrozné,“ vysvětluje garant laboratoře.

Kondiční testy však nezahrnují jen „maximálku“, sportovci procházejí měřením na míru jejich potřebám. A například cyklisté mohou testy absolvovat na vlastním kole připevněném ve speciálním ergometru. Fotbalisté většinou procházejí hodnocením variability srdeční frekvence, měřením vertikálního skoku či síly izolovaných svalových skupin, také klidovou spirometrií, mohou absolvovat i konzultaci u fyzioterapeuta. Žádané je měření tělesného složení, kdy se dozvědí procento tuku v těle.

Nejen pro profesionály

Pravidelně za testováním na fakultu tělesné kultury míří většina moravských prvoligových fotbalových klubů, laboratoří zátěžové fyziologie prošli také například zlínští hokejisté, triatlet Jaroslav Hýzl, cyklisté Tereza Huříková a Jan Hirt, vyškovští rugbisté nebo kompletní česká reprezentace neslyšících sportovců. Zátěž v podobě simulované nadmořské výšky si zase vyzkoušela Markéta Hanáková, kterou ve zdolávání hor nezastavil ani voperovaný kardiostimulátor.

Zdaleka neúplný výčet jmen možná doplní i reprezentanti připravující se na letní olympiádu v Tokiu. Aklimace některých sportovců na japonské podnebí s vysokou vlhkostí a teplotou vzduchu by totiž mohla proběhnout právě ve zdejší hypoxické komoře.

Laboratoř zátěžové fyziologie je však otevřená i zájemcům z řad rekreačních sportovců, kteří se chtějí o svém těle a výkonu dozvědět více a zasvěceněji, než jim mohou nabídnout například dnes tak oblíbené fitness náramky. Zároveň mají dveře otevřené i vědci z dalších pracovišť Univerzity Palackého, kteří pro svůj výzkum hledají možnost využití hypoxického prostředí.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

V Olomouckém kraji otestovali 9559 osob, vzorky poslouží i pro další analýzy

Především slova díků a obdivu ke všem, kteří se do celé akce zapojili, se nejčastěji opakovala během pátečního tiskového brífinku bezprostředně po ukončení studie kolektivní imunity na Covid-19 v Olomouckém kraji a tedy i v České republice. Oproti původně plánovaným 7000 bylo otestováno celkem 9559 osob, z toho zhruba 60 procent v Olomouci.

„Jsem rád, že tímto končí první fáze velké studie, u níž jsme se obávali, že o ni nebude zájem. Opak se stal pravdou. Studie je složena z mnoha ramen a právě to v Olomouckém kraji bylo jedním z nejdůležitějších. Dobrovolníkům zde byla odebírána i žilní krev, což bude mít velký význam pro validaci použitých testů a jistě z toho bude i celostátně platné doporučení, jak s těmito testy pracovat,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek.

Připomněl, že studie se uzavírá za velmi příznivé epidemiologické situace v tuzemsku. Nelze ale od ní očekávat, že se stane bodem zlomu při debatě o rozvolňování opatření, která platí v celé zemi. „Studie se dívá do minulosti a bude odpovídat na otázku, zda jsme epidemii zastavili včas a jak hodně prošla českou populací,“ doplnil Dušek. Předběžné výsledky podle něj budou představeny 6. května.

Zdravotníci během týdne odebrali v Olomouckém kraji krev od 9559 dobrovolníků, číslo se ale ještě může upřesnit. V Olomouci krev poskytlo 5735 lidí, tedy zhruba 5,7 procent všech obyvatel. V Litovli a Uničově se zúčastnilo celkem 3824 dobrovolníků, což je asi 16 procent všech obyvatel tamní oblasti.

„Jsou to úctyhodná čísla a chtěl bych poděkovat všem dobrovolníkům i těm, kteří se postarali o to, že testování bylo velmi klidné a plynulé. Tím, že jsme odebírali krev ze žíly, přispějí obyvatelé Olomouckého kraje k tomu, že bude možné vzorky analyzovat s použitím detailnějších technologií v laboratorních podmínkách,“ řekl ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM) Marián Hajdúch. Zdůraznil, že studie má několik cílů včetně vědeckého pochopení epidemiologického způsobu šíření, pochopení imunity nebo odrazu přijatých opatření v komunitní imunitě populace.

Hajdúch, který je rovněž národním koordinátorem testování, vyzdvihl také roli Univerzity Palackého (UP) a Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) v celé studii. „Je vidět, že tyto instituce slouží svému regionu a snaží se naplnit svoji roli v řadě oblastí,“ doplnil. Kromě ÚMTM se do testování zapojili také zástupci Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP.

Práci zdravotníků, dobrovolníků, armády, místních samospráv a dalších partnerů ocenila i náměstkyně ředitele FNOL Andrea Drobiličová. „Vznikl tady obrovský příběh, který bohužel dnešním dnem končí,“ uvedla.

Hejtman Ladislav Okleštěk označil za klíčové rozhodnutí pro bezproblémový průběh studie zavedení elektronického rezervačního systému, který byl v rámci studie v tuzemsku ojedinělý. „Jsem také velice rád, že se studie podařila v Olomouckém kraji provést v takovém rozsahu a že se nám podařilo navýšit plánovaný počet testovaných osob,“ ocenil hejtman.

Velmi pozitivně průběh studie hodnotili i zástupci dalších zapojených partnerských institucí, k nimž patřila Armáda ČR, samosprávy zúčastněných měst a obcí, krajská hygienické stanice či hypermarket Globus.

Studie probíhala také v Praze, Brně či Litoměřicích, kde skončila v předchozích dnech.

V Olomouckém kraji otestovali 9559 osob, vzorky poslouží i pro další analýzy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 05/01/2020 - 20:37

Především slova díků a obdivu ke všem, kteří se do celé akce zapojili, se nejčastěji opakovala během pátečního tiskového brífinku bezprostředně po ukončení studie kolektivní imunity na Covid-19 v Olomouckém kraji a tedy i v České republice. Oproti původně plánovaným 7000 bylo otestováno celkem 9559 osob, z toho zhruba 60 procent v Olomouci.

„Jsem rád, že tímto končí první fáze velké studie, u níž jsme se obávali, že o ni nebude zájem. Opak se stal pravdou. Studie je složena z mnoha ramen a právě to v Olomouckém kraji bylo jedním z nejdůležitějších. Dobrovolníkům zde byla odebírána i žilní krev, což bude mít velký význam pro validaci použitých testů a jistě z toho bude i celostátně platné doporučení, jak s těmito testy pracovat,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek.

Připomněl, že studie se uzavírá za velmi příznivé epidemiologické situace v tuzemsku. Nelze ale od ní očekávat, že se stane bodem zlomu při debatě o rozvolňování opatření, která platí v celé zemi. „Studie se dívá do minulosti a bude odpovídat na otázku, zda jsme epidemii zastavili včas a jak hodně prošla českou populací,“ doplnil Dušek. Předběžné výsledky podle něj budou představeny 6. května.

Zdravotníci během týdne odebrali v Olomouckém kraji krev od 9559 dobrovolníků, číslo se ale ještě může upřesnit. V Olomouci krev poskytlo 5735 lidí, tedy zhruba 5,7 procent všech obyvatel. V Litovli a Uničově se zúčastnilo celkem 3824 dobrovolníků, což je asi 16 procent všech obyvatel tamní oblasti.

„Jsou to úctyhodná čísla a chtěl bych poděkovat všem dobrovolníkům i těm, kteří se postarali o to, že testování bylo velmi klidné a plynulé. Tím, že jsme odebírali krev ze žíly, přispějí obyvatelé Olomouckého kraje k tomu, že bude možné vzorky analyzovat s použitím detailnějších technologií v laboratorních podmínkách,“ řekl ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM) Marián Hajdúch. Zdůraznil, že studie má několik cílů včetně vědeckého pochopení epidemiologického způsobu šíření, pochopení imunity nebo odrazu přijatých opatření v komunitní imunitě populace.

Hajdúch, který je rovněž národním koordinátorem testování, vyzdvihl také roli Univerzity Palackého (UP) a Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) v celé studii. „Je vidět, že tyto instituce slouží svému regionu a snaží se naplnit svoji roli v řadě oblastí,“ doplnil. Kromě ÚMTM se do testování zapojili také zástupci Lékařské fakulty a Fakulty zdravotnických věd UP.

Práci zdravotníků, dobrovolníků, armády, místních samospráv a dalších partnerů ocenila i náměstkyně ředitele FNOL Andrea Drobiličová. „Vznikl tady obrovský příběh, který bohužel dnešním dnem končí,“ uvedla.

Hejtman Ladislav Okleštěk označil za klíčové rozhodnutí pro bezproblémový průběh studie zavedení elektronického rezervačního systému, který byl v rámci studie v tuzemsku ojedinělý. „Jsem také velice rád, že se studie podařila v Olomouckém kraji provést v takovém rozsahu a že se nám podařilo navýšit plánovaný počet testovaných osob,“ ocenil hejtman.

Velmi pozitivně průběh studie hodnotili i zástupci dalších zapojených partnerských institucí, k nimž patřila Armáda ČR, samosprávy zúčastněných měst a obcí, krajská hygienické stanice či hypermarket Globus.

Studie probíhala také v Praze, Brně či Litoměřicích, kde skončila v předchozích dnech.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Botanická zahrada přírodovědecké fakulty je opět přístupná veřejnosti

Botanická zahrada přírodovědecké fakulty díky postupnému uvolňování mimořádných preventivních opatření otevřela své brány veřejnosti a obnovila provoz semínkovny. Zájemci mohou zahradu navštívit ve všední dny ve zkrácené otevírací době.

„Všechny příchozí prosíme o dodržování stále platných hygienických opatření, zejména maximálního počtu osob ve skupinách a nošení roušek. Při vstupech do zázemí botanické zahrady a semínkovny je k dispozici dezinfekce na ruce,“ uvedl Václav Dvořák, vedoucí botanické zahrady.

V současné době si návštěvníci mohou prohlédnout řadu zajímavých druhů rostlin, kvetoucí keře kdoulovců, zimolezů, klokoče zpeřeného či brslenu bradavičnatého, jehož vůně podle Dvořáka připomíná pach zmoklého psa. Kvetou i velmi vzácné nebo už zcela vyhynulé druhy rostlin, jako jsou bledule letní, mařinky rolní a vochlice hřebenité.

„Po dobu platného nouzového stavu je otevírací doba zkrácena. Lidé mohou přijít ve všední den od 8:30 do 16:00, během státních svátků máme zavřeno. Bohužel byly zrušeny edukační programy pro děti a Den fascinace rostlinami, o červnových akcích budeme veřejnost informovat,“ dodal Václav Dvořák.

Botanická zahrada se rozkládá na ploše zhruba půl hektaru na okraji historického centra Olomouce v sousedství Smetanových sadů. Roste v ní přes 1000 domácích i exotických druhů rostlin. Informace o nich jsou dostupné přímo v terénu a také online zde. Pracovníci zahrady zajišťují poradenské služby ohledně pěstování užitkových rostlin a skalniček.

Botanická zahrada přírodovědecké fakulty je opět přístupná veřejnosti

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 05/01/2020 - 08:00

Botanická zahrada přírodovědecké fakulty díky postupnému uvolňování mimořádných preventivních opatření otevřela své brány veřejnosti a obnovila provoz semínkovny. Zájemci mohou zahradu navštívit ve všední dny ve zkrácené otevírací době.

„Všechny příchozí prosíme o dodržování stále platných hygienických opatření, zejména maximálního počtu osob ve skupinách a nošení roušek. Při vstupech do zázemí botanické zahrady a semínkovny je k dispozici dezinfekce na ruce,“ uvedl Václav Dvořák, vedoucí botanické zahrady.

V současné době si návštěvníci mohou prohlédnout řadu zajímavých druhů rostlin, kvetoucí keře kdoulovců, zimolezů, klokoče zpeřeného či brslenu bradavičnatého, jehož vůně podle Dvořáka připomíná pach zmoklého psa. Kvetou i velmi vzácné nebo už zcela vyhynulé druhy rostlin, jako jsou bledule letní, mařinky rolní a vochlice hřebenité.

„Po dobu platného nouzového stavu je otevírací doba zkrácena. Lidé mohou přijít ve všední den od 8:30 do 16:00, během státních svátků máme zavřeno. Bohužel byly zrušeny edukační programy pro děti a Den fascinace rostlinami, o červnových akcích budeme veřejnost informovat,“ dodal Václav Dvořák.

Botanická zahrada se rozkládá na ploše zhruba půl hektaru na okraji historického centra Olomouce v sousedství Smetanových sadů. Roste v ní přes 1000 domácích i exotických druhů rostlin. Informace o nich jsou dostupné přímo v terénu a také online zde. Pracovníci zahrady zajišťují poradenské služby ohledně pěstování užitkových rostlin a skalniček.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Tým olomouckých volejbalistek v novém: přicházejí zahraniční posily

Úspěšné družstvo volejbalistek Univerzity Palackého Olomouc se na podzim představí v novém složení. Ze základní sestavy letošních obhájkyň Českého poháru, které kvůli epidemii Covid-19 už nedostaly šanci obhájit i mistrovský titul, zůstávají pouze smečařka Martina Michalíková a libero Denisa Kulová. Odcházející české opory nahradí především zahraniční hráčky doplněné o mladé talentované volejbalistky.

Dudová, Orvošová, Strušková, Trnková. To je namátkou jen několik nejvýraznějších jmen, bez nichž si žádný fanoušek volejbalistek Univerzity Palackého neuměl v předchozích letech představit sestavu svého oblíbeného týmu. Od příští sezony si však bude muset zvykat na zcela nová jména. A také na podstatně mezinárodnější složení celku, za nějž budou bojovat například Kubánky, Brazilka, Američanka či Izraelka.

„Měli jsme velkou chuť obhájit titul a vše jsme k tomu směřovali. Bohužel se to ze známých důvodů nestalo,“ říká předseda VK UP Olomouc Jiří Zemánek. „Sezona po odchodu dlouholetého kouče Jirky Teplého byla už od svého začátku hodně složitá a komplikovaná, když jsme se museli vypořádat třeba i s neplánovanými ztrátami opor Košické či Kubínové, na něž jsme museli rychle reagovat. Přesto se nám podařilo poskládat zajímavý tým, jehož síla šla postupně nahoru. Na rozluštění mistrovské tajenky už ale nedošlo,“ připomíná Zemánek fakt, že těsně před play-off byl extraligový ročník předčasně ukončen bez korunovace nového krále.

Zásadní řez do kádru byl však podle šéfa olomouckého klubu bez ohledu na tento zásah vyšší moci nezbytný. „Dá se říci, že dosavadní tým dosáhl všeho, čeho mohl. Mistrovský titul, evropské soutěže, obhajoba titulu. Pracovní morálka zůstávala u hráček výborná, ale ztrácela se určitá sportovní jiskra, tah na bránu. Některé holky pomýšlely na další posun své kariéry, jiné chtěly založit rodinu. Koronavirová pandemie tak naše rozhodnutí pouze urychlila,“ vysvětluje Jiří Zemánek.

Při shánění nových posil si management olomouckého volejbalového klubu znovu ověřil aktuální platnost paradoxu, že renomované zahraniční volejbalistky dnes vyjdou levněji než kvalitní české hráčky. „V současné ekonomické atmosféře je přitom hospodárná přestupová politika ještě důležitější než kdy jindy. Také proto jsme zvolili mix velmi zajímavých zahraničních jmen, mladých nadějí z naší vlastní líhně a hráček, které se v ukončené sezoně velmi dobře osvědčily v týmu Šternberka, s nímž na poli transferů často spolupracujeme,“ zmiňuje Zemánek.

Sportovní kvality nově poskládaného kádru zatím nechce hodnotit. „Ponechme to trenérům, kterým to přísluší především. Teprve blízká budoucnost ukáže, jak jsme byli za ztížených podmínek na tomto poli úspěšní,“ uzavírá předseda olomouckých volejbalistek.

Kádr volejbalistek VK UP Olomouc před sezonou 2020/2021:

Odešly:

Veronica Bezhandolska (blokařka), Ganna Burbelyuk (univerzálka), Katarína Dudová (nahrávačka), Erica Handley (nahrávačka), Eva Hodanová (smečařka), Anastasia Kazachenka (smečařka), Gabriela Orvošová (univerzálka), Adéla Stavinohová (libero), Veronika Strušková (blokařka), Veronika Trnková (blokařka)

Zůstávají:

Michaela Ambrožová (smečařka), Denisa Kulová (libero), Martina Michalíková (smečařka)

Přišly:

Barbora Abendroth (nahrávačka, z mládeže), Milla Christie Barbosa Camurça (nahrávačka, Brazilie), Regla Rainierys Gracia Gonzalez (univerzálka, Kuba), Olivia Loren Kofie (blokařka, Šternberk), Sulian Matienzo (smečařka, Kuba), Lucie Nová (smečařka, Prostějov), Nikola Stümpelová (blokařka, Prostějov), Katrina Zilberman (libero, Šternberk)

Tým olomouckých volejbalistek v novém: přicházejí zahraniční posily

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 04/30/2020 - 14:00

Úspěšné družstvo volejbalistek Univerzity Palackého Olomouc se na podzim představí v novém složení. Ze základní sestavy letošních obhájkyň Českého poháru, které kvůli epidemii Covid-19 už nedostaly šanci obhájit i mistrovský titul, zůstávají pouze smečařka Martina Michalíková a libero Denisa Kulová. Odcházející české opory nahradí především zahraniční hráčky doplněné o mladé talentované volejbalistky.

Dudová, Orvošová, Strušková, Trnková. To je namátkou jen několik nejvýraznějších jmen, bez nichž si žádný fanoušek volejbalistek Univerzity Palackého neuměl v předchozích letech představit sestavu svého oblíbeného týmu. Od příští sezony si však bude muset zvykat na zcela nová jména. A také na podstatně mezinárodnější složení celku, za nějž budou bojovat například Kubánky, Brazilka, Američanka či Izraelka.

„Měli jsme velkou chuť obhájit titul a vše jsme k tomu směřovali. Bohužel se to ze známých důvodů nestalo,“ říká předseda VK UP Olomouc Jiří Zemánek. „Sezona po odchodu dlouholetého kouče Jirky Teplého byla už od svého začátku hodně složitá a komplikovaná, když jsme se museli vypořádat třeba i s neplánovanými ztrátami opor Košické či Kubínové, na něž jsme museli rychle reagovat. Přesto se nám podařilo poskládat zajímavý tým, jehož síla šla postupně nahoru. Na rozluštění mistrovské tajenky už ale nedošlo,“ připomíná Zemánek fakt, že těsně před play-off byl extraligový ročník předčasně ukončen bez korunovace nového krále.

Zásadní řez do kádru byl však podle šéfa olomouckého klubu bez ohledu na tento zásah vyšší moci nezbytný. „Dá se říci, že dosavadní tým dosáhl všeho, čeho mohl. Mistrovský titul, evropské soutěže, obhajoba titulu. Pracovní morálka zůstávala u hráček výborná, ale ztrácela se určitá sportovní jiskra, tah na bránu. Některé holky pomýšlely na další posun své kariéry, jiné chtěly založit rodinu. Koronavirová pandemie tak naše rozhodnutí pouze urychlila,“ vysvětluje Jiří Zemánek.

Při shánění nových posil si management olomouckého volejbalového klubu znovu ověřil aktuální platnost paradoxu, že renomované zahraniční volejbalistky dnes vyjdou levněji než kvalitní české hráčky. „V současné ekonomické atmosféře je přitom hospodárná přestupová politika ještě důležitější než kdy jindy. Také proto jsme zvolili mix velmi zajímavých zahraničních jmen, mladých nadějí z naší vlastní líhně a hráček, které se v ukončené sezoně velmi dobře osvědčily v týmu Šternberka, s nímž na poli transferů často spolupracujeme,“ zmiňuje Zemánek.

Sportovní kvality nově poskládaného kádru zatím nechce hodnotit. „Ponechme to trenérům, kterým to přísluší především. Teprve blízká budoucnost ukáže, jak jsme byli za ztížených podmínek na tomto poli úspěšní,“ uzavírá předseda olomouckých volejbalistek.

Kádr volejbalistek VK UP Olomouc před sezonou 2020/2021:

Odešly:

Veronica Bezhandolska (blokařka), Ganna Burbelyuk (univerzálka), Katarína Dudová (nahrávačka), Erica Handley (nahrávačka), Eva Hodanová (smečařka), Anastasia Kazachenka (smečařka), Gabriela Orvošová (univerzálka), Adéla Stavinohová (libero), Veronika Strušková (blokařka), Veronika Trnková (blokařka)

Zůstávají:

Michaela Ambrožová (smečařka), Denisa Kulová (libero), Martina Michalíková (smečařka)

Přišly:

Barbora Abendroth (nahrávačka, z mládeže), Milla Christie Barbosa Camurça (nahrávačka, Brazilie), Regla Rainierys Gracia Gonzalez (univerzálka, Kuba), Olivia Loren Kofie (blokařka, Šternberk), Sulian Matienzo (smečařka, Kuba), Lucie Nová (smečařka, Prostějov), Nikola Stümpelová (blokařka, Prostějov), Katrina Zilberman (libero, Šternberk)

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Akademický senát UP potřetí zasedl online. Tématem byly volby i rozpočet

V souvislosti s vyhlášeným stavem nouze v ČR a s ním souvisejícími mimořádnými opatřeními a s ohledem na skutečnost, že je tím znemožněna osobní přítomnost většiny senátorů na zasedání AS UP, se jednání vrcholného grémia UP uskutečnilo opět formou videokonference. Během takto svolaného zasedání přijali senátoři několik klíčových usnesení. Jedním z nich rozhodli, že se volby do Akademického senátu UP na funkční období 2020–2023 uskuteční na konci května v elektronické podobě.

Potřetí senátoři Univerzity Palackého zasedli k pomyslnému jednacímu stolu v online režimu. Během jednání se věnovali novelám volebních řádů na některých fakultách, a tímto i volbám na úrovni fakultních senátů. Zároveň svou pozornost znovu věnovali i volbám do Akademického senátu UP. V přetrvávající situaci, v níž je omezena přítomnost studentů i pedagogů na univerzitě, přijal AS UP další úpravu harmonogramu těchto voleb a zároveň rozhodl, že se uskuteční v elektronické podobě. Během následujícího jednání se senátoři věnovali novému vnitřnímu předpisu Garant studijního programu, dokumentu Dělení příspěvku a dotací MŠMT na rok 2020 i žádosti o navýšení příspěvku UP pro Inovační centrum Olomouckého kraje. Z jednání vyplynula tato důležitá usnesení:

V souvislosti s usnesením Vlády České republiky č. 452 ze dne 23. dubna 2020, kterým se s účinností od 24. dubna 2020 nařizuje pobývat na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu 10 osob, a dále v souvislosti s usnesením Vlády České republiky ze dne 23. dubna 2020 č. 455, kterým se s účinností od 27. dubna 2020 zakazuje osobní přítomnost studentů na hromadných formách výuky a zkoušek při studiu na vysoké škole, s výjimkami uvedenými v tomto usnesení, a v souvislosti s omezením osobní přítomnosti členů akademické obce UP na vysoké škole z těchto usnesení plynoucích mění Akademický senát Univerzity Palackého v Olomouci (dále jen AS UP) harmonogram voleb do AS UP na funkční období 2020–2023 (schválený již dříve, v souladu s čl. 2 odst. 2 a odst. 4 Volebního řádu AS UP, na zasedání AS UP dne 15. listopadu 2019 a následně upravený usnesením AS UP ze dne 18. března 2020) tak, jak je nový harmonogram voleb stanovený níže v tomto usnesení. Dále AS UP mění formu hlasování v těchto volbách, jak je uvedeno níže v tomto usnesení. Důvodem pro změnu formy hlasování a harmonogramu voleb je skutečnost, že v důsledku výše uvedených krizových opatření Vlády České republiky, která dopadají na všechny členy akademické obce UP, by ve svém důsledku byla znemožněna účast všech členů akademické obce UP ve volbách.

V souladu s ustanovením čl. 15a odst. 1 Volebního řádu AS UP, vloženým do něj jeho novelou, účinnou od 24. dubna 2020, proběhne hlasování v rámci řádných voleb do AS UP na funkční období 2020–2023 výhradně elektronickou formou.

V souladu s ustanovením čl. 15a odst. 4 Volebního řádu AS UP, vloženým do něj jeho novelou, účinnou od 24. dubna 2020, určuje AS UP shodně pro všechna volební místa okamžik zahájení a ukončení elektronického hlasování tak, jak je specifikováno v novém harmonogramu voleb uvedeném níže v tomto usnesení.

Upravený harmonogram jednotlivých úkonů vztahujících se k volbám do AS UP na funkční období 2020–2023:

1. Zvolení členů dílčích volebních komisí, jejich předsedů a místopředsedů do 21. února 2020.

2. Zveřejnění termínů a míst konání voleb na fakultách do 5. března 2020.

3. Návrhy kandidátů do AS UP 24. února – 5. března 2020.

4. Zveřejnění kandidátních listin, sestavení seznamů voličů a jejich předání předsedům dílčích volebních komisí do 13. března 2020.

5. Zahájení elektronického hlasování 19. května 2020.

6. Ukončení elektronického hlasování 25. května 2020.

7. Vyhlášení výsledků voleb do 27. května 2020.

8. Lhůta pro podávání stížnosti na průběh voleb do 29. května 2020.

9. Termín pro případné opakování voleb do 12. června 2020.

Více o volbách ZDE.

 

AS UP schvaluje Novelu č. 2 Volebního řádu AS FTK UP ve znění technických změn doporučených LK AS UP.

AS UP schvaluje Novelu č. 1 Volebního řádu AS PdF UP ve znění technických změn doporučených LK AS UP.

AS UP schvaluje změnu Volebního řádu AS PřF UP (PřF-A-99/01-N09) ve znění technických změn doporučených LK AS UP.

AS UP schvaluje nový vnitřní předpis UP Garant studijního programu ve znění po jednání LK AS UP.

AS UP schvaluje rozdělení příspěvku a dotací MŠMT na UP v roce 2020 ve znění předloženém AS UP dne 21. dubna 2020. AS UP žádá součásti UP o projednání dílčích částí rozpočtu nejpozději do 29. května 2020.

AS UP žádá vedení a akademické senáty PřF UP a LF UP o součinnost při realizaci případných organizačních a rozpočtových změn pro rok 2020 v případě vzniku VŠÚ s účinností v průběhu roku 2020.

AS UP bere na vědomí záměr navýšení příspěvku UP pro Inovační centrum Olomouckého kraje. AS UP rovněž žádá rektora UP o předložení informace o činnosti Inovačního centra Olomouckého kraje a o přínosu členství UP k datu 30. dubna 2021.

Akademický senát UP potřetí zasedl online. Tématem byly volby i rozpočet

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 04/30/2020 - 12:00

V souvislosti s vyhlášeným stavem nouze v ČR a s ním souvisejícími mimořádnými opatřeními a s ohledem na skutečnost, že je tím znemožněna osobní přítomnost většiny senátorů na zasedání AS UP, se jednání vrcholného grémia UP uskutečnilo opět formou videokonference. Během takto svolaného zasedání přijali senátoři několik klíčových usnesení. Jedním z nich rozhodli, že se volby do Akademického senátu UP na funkční období 2020–2023 uskuteční na konci května v elektronické podobě.

Potřetí senátoři Univerzity Palackého zasedli k pomyslnému jednacímu stolu v online režimu. Během jednání se věnovali novelám volebních řádů na některých fakultách, a tímto i volbám na úrovni fakultních senátů. Zároveň svou pozornost znovu věnovali i volbám do Akademického senátu UP. V přetrvávající situaci, v níž je omezena přítomnost studentů i pedagogů na univerzitě, přijal AS UP další úpravu harmonogramu těchto voleb a zároveň rozhodl, že se uskuteční v elektronické podobě. Během následujícího jednání se senátoři věnovali novému vnitřnímu předpisu Garant studijního programu, dokumentu Dělení příspěvku a dotací MŠMT na rok 2020 i žádosti o navýšení příspěvku UP pro Inovační centrum Olomouckého kraje. Z jednání vyplynula tato důležitá usnesení:

V souvislosti s usnesením Vlády České republiky č. 452 ze dne 23. dubna 2020, kterým se s účinností od 24. dubna 2020 nařizuje pobývat na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu 10 osob, a dále v souvislosti s usnesením Vlády České republiky ze dne 23. dubna 2020 č. 455, kterým se s účinností od 27. dubna 2020 zakazuje osobní přítomnost studentů na hromadných formách výuky a zkoušek při studiu na vysoké škole, s výjimkami uvedenými v tomto usnesení, a v souvislosti s omezením osobní přítomnosti členů akademické obce UP na vysoké škole z těchto usnesení plynoucích mění Akademický senát Univerzity Palackého v Olomouci (dále jen AS UP) harmonogram voleb do AS UP na funkční období 2020–2023 (schválený již dříve, v souladu s čl. 2 odst. 2 a odst. 4 Volebního řádu AS UP, na zasedání AS UP dne 15. listopadu 2019 a následně upravený usnesením AS UP ze dne 18. března 2020) tak, jak je nový harmonogram voleb stanovený níže v tomto usnesení. Dále AS UP mění formu hlasování v těchto volbách, jak je uvedeno níže v tomto usnesení. Důvodem pro změnu formy hlasování a harmonogramu voleb je skutečnost, že v důsledku výše uvedených krizových opatření Vlády České republiky, která dopadají na všechny členy akademické obce UP, by ve svém důsledku byla znemožněna účast všech členů akademické obce UP ve volbách.

V souladu s ustanovením čl. 15a odst. 1 Volebního řádu AS UP, vloženým do něj jeho novelou, účinnou od 24. dubna 2020, proběhne hlasování v rámci řádných voleb do AS UP na funkční období 2020–2023 výhradně elektronickou formou.

V souladu s ustanovením čl. 15a odst. 4 Volebního řádu AS UP, vloženým do něj jeho novelou, účinnou od 24. dubna 2020, určuje AS UP shodně pro všechna volební místa okamžik zahájení a ukončení elektronického hlasování tak, jak je specifikováno v novém harmonogramu voleb uvedeném níže v tomto usnesení.

Upravený harmonogram jednotlivých úkonů vztahujících se k volbám do AS UP na funkční období 2020–2023:

1. Zvolení členů dílčích volebních komisí, jejich předsedů a místopředsedů do 21. února 2020.

2. Zveřejnění termínů a míst konání voleb na fakultách do 5. března 2020.

3. Návrhy kandidátů do AS UP 24. února – 5. března 2020.

4. Zveřejnění kandidátních listin, sestavení seznamů voličů a jejich předání předsedům dílčích volebních komisí do 13. března 2020.

5. Zahájení elektronického hlasování 19. května 2020.

6. Ukončení elektronického hlasování 25. května 2020.

7. Vyhlášení výsledků voleb do 27. května 2020.

8. Lhůta pro podávání stížnosti na průběh voleb do 29. května 2020.

9. Termín pro případné opakování voleb do 12. června 2020.

Více o volbách ZDE.

 

AS UP schvaluje Novelu č. 2 Volebního řádu AS FTK UP ve znění technických změn doporučených LK AS UP.

AS UP schvaluje Novelu č. 1 Volebního řádu AS PdF UP ve znění technických změn doporučených LK AS UP.

AS UP schvaluje změnu Volebního řádu AS PřF UP (PřF-A-99/01-N09) ve znění technických změn doporučených LK AS UP.

AS UP schvaluje nový vnitřní předpis UP Garant studijního programu ve znění po jednání LK AS UP.

AS UP schvaluje rozdělení příspěvku a dotací MŠMT na UP v roce 2020 ve znění předloženém AS UP dne 21. dubna 2020. AS UP žádá součásti UP o projednání dílčích částí rozpočtu nejpozději do 29. května 2020.

AS UP žádá vedení a akademické senáty PřF UP a LF UP o součinnost při realizaci případných organizačních a rozpočtových změn pro rok 2020 v případě vzniku VŠÚ s účinností v průběhu roku 2020.

AS UP bere na vědomí záměr navýšení příspěvku UP pro Inovační centrum Olomouckého kraje. AS UP rovněž žádá rektora UP o předložení informace o činnosti Inovačního centra Olomouckého kraje a o přínosu členství UP k datu 30. dubna 2021.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Žurnál UP: S Lenkou Holou o řešení konfliktů, s Davidem Krahulíkem o operacích mozku

„Myslím, že schází odvaha mluvit nejen o tom, co děláme, ale i o tom, co prožíváme, co je pro nás důležité,“ zamýšlí se v odpovědi na otázku, v čem jsou úskalí komunikace mezi lidmi, mediátorka Lenka Holá z právnické fakulty. Rozhovor o tom, k čemu je vlastně mediátor, najdete v Žurnálu UP. Připravili jsme ho k vydání těsně před vyhlášením nouzového stavu, a tak i když ho zatím asi fyzicky mnozí do ruky nedostanete, můžete si ho přečíst alespoň v elektronické podobě. Až se univerzita opět otevře, bude k dispozici i na papíře.

V příštím čísle pak přineseme příběhy a témata, které budou reflektovat události a dobu, kterou teď všichni intenzivně prožíváme.

„Přednouzové“ vydání univerzitního magazínu jsme spojili pomyslnou sponkou učení (se). Chtěli jsme tak symbolicky připomenout narozeniny Jana Amose Komenského a pogratulovat všem, kteří učí a kteří se učí. I proto vás úvodní téma zavede na fakultu tělesné kultury, kde odborníci ukazují, k čemu je možné využít zátěžovou fyziologii a co je možné se naučit v okamžicích, kdy našemu tělu a hlavě „naložíme“. Olomouc se totiž má čím chlubit: FTK je první českou vysokou školou, která má k dispozici unikátní hypoxickou komoru. A jak zjistíte, do laboratoře zátěžové fyziologie mají dveře otevřené nejen profíci, ale třeba i rekreační sportovci.

Z titulní stránky Žurnálu UP se na vás usmívá Lenka Holá z právnické fakulty. Co člověka přivede k tomu, aby se dobrovolně postavil mezi dva mlýnské kameny, jimiž bývají rozhádaní partneři nebo třeba spolupracovníci, a snažil se je naučit spolu komunikovat? Mediátorka, protože přesně tou docentka Holá je, to vidí jednoznačně. „Mediace je úžasná v tom, že téměř okamžitě můžete vidět výsledky. Jen si to představte: Do místnosti přijdou dva lidé, kteří jsou v konfliktu, někdy velmi vyhroceném. Často na sebe křičí, nadávají si, pláčou nebo se na sebe ani nepodívají. Vy je jako nestranná osoba provázíte v jejich komunikaci o problému a hledání řešení. Pak můžete dobře sledovat změny. Emoce se zklidňují, řeč je volnější, pomalejší, ne tak útočná. To bývají první známky toho, že se situace začíná pomalu lepšit.“ Jak se brání vyhoření, proč si myslí, že si málo nasloucháme, a jak se dostala do vězení? Na tyto a další otázky najdete odpovědi v rozhovoru s dámou, která byla loni uvedena do mediátorské Síně slávy.

Dělá práci, ze které laikům naskakuje husí kůže. Operuje mozek. „Jsou výkony, kdy je pro nás zásadní, aby byl pacient při vědomí. Je s námi v plném kontaktu, mluví s námi, svěřuje se s pocity. Funkce jeho mozku je totiž nějak narušena, ovlivněna, a my potřebujeme vědět, jak to funguje,“ vysvětluje David Krahulík. Lékař, pedagog, sportovec. Právě portrét výjimečného muže, který se před pár lety stal jedním z nejmladších docentů neurochirurgie v Česku a který si k nejsložitějším operacím pouští Coldplay, najdete v novém Žurnálu UP.

Co myslíte, jde skloubit vědecká práce, péče o rodinu a výchova tří dětí? Pokud nevíte, určitě se začtěte do příběhu mladé vědkyně Martiny Kopečné, která je držitelkou Juniorského grantu UP. Jak to všechno stíhá a jak se jí podařilo sestavit ryze ženský vědecký tým? Odpovědi v Žurnálu UP.

V úvodu tohoto textu stojí, že čtyřicet žurnálových stránek nenápadně propojuje naše schopnost a chuť se něco (nebo někoho) učit. V případě tří rubrik – Zkušenost, Absolvent a Životní styl, to není nenápadné ani trošku. Je to zjevné a jsme rádi, že můžeme představit studenta CMTF Davida Krajíčka, který ve volném čase dobrovolničí a doučuje děti, podělit se o zážitky Adama Hamruse a Terezy Markové, kteří učili žáčky v indonéské škole, a seznámit vás s mužem, který získal ocenění Ředitel roku. „Už jako malý kluk jsem si hrál na učitele. Nedokázal jsem si představit jiné povolání a i dnes jsem přesvědčen, že mým životním zadáním je být učitelem,“ svěřil se Jiří Vymětal.

Žurnál toho ale nabízí mnohem víc. Úspěchy akademiků i studentů, reportáž z Noci práva, vědecké objevy, pohled do historie profesora Jiřího Fialy a atraktivní jazykové okénko bohemisty Ondřeje Bláhy o Googlu. Až se univerzita opět otevře, najdete časopis na svých oblíbených místech na fakultách či v UPointu. Takže i když klasik radí, že pokud se nudíte, máte si pořídit medvídka mývala, tak pokud se nudíte a stýská se vám po vaší univerzitě, listujte Žurnálem UP. Třeba elektronicky. Tady je.

Žurnál UP: S Lenkou Holou o řešení konfliktů, s Davidem Krahulíkem o operacích mozku

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 04/30/2020 - 08:00

„Myslím, že schází odvaha mluvit nejen o tom, co děláme, ale i o tom, co prožíváme, co je pro nás důležité,“ zamýšlí se v odpovědi na otázku, v čem jsou úskalí komunikace mezi lidmi, mediátorka Lenka Holá z právnické fakulty. Rozhovor o tom, k čemu je vlastně mediátor, najdete v Žurnálu UP. Připravili jsme ho k vydání těsně před vyhlášením nouzového stavu, a tak i když ho zatím asi fyzicky mnozí do ruky nedostanete, můžete si ho přečíst alespoň v elektronické podobě. Až se univerzita opět otevře, bude k dispozici i na papíře.

V příštím čísle pak přineseme příběhy a témata, které budou reflektovat události a dobu, kterou teď všichni intenzivně prožíváme.

„Přednouzové“ vydání univerzitního magazínu jsme spojili pomyslnou sponkou učení (se). Chtěli jsme tak symbolicky připomenout narozeniny Jana Amose Komenského a pogratulovat všem, kteří učí a kteří se učí. I proto vás úvodní téma zavede na fakultu tělesné kultury, kde odborníci ukazují, k čemu je možné využít zátěžovou fyziologii a co je možné se naučit v okamžicích, kdy našemu tělu a hlavě „naložíme“. Olomouc se totiž má čím chlubit: FTK je první českou vysokou školou, která má k dispozici unikátní hypoxickou komoru. A jak zjistíte, do laboratoře zátěžové fyziologie mají dveře otevřené nejen profíci, ale třeba i rekreační sportovci.

Z titulní stránky Žurnálu UP se na vás usmívá Lenka Holá z právnické fakulty. Co člověka přivede k tomu, aby se dobrovolně postavil mezi dva mlýnské kameny, jimiž bývají rozhádaní partneři nebo třeba spolupracovníci, a snažil se je naučit spolu komunikovat? Mediátorka, protože přesně tou docentka Holá je, to vidí jednoznačně. „Mediace je úžasná v tom, že téměř okamžitě můžete vidět výsledky. Jen si to představte: Do místnosti přijdou dva lidé, kteří jsou v konfliktu, někdy velmi vyhroceném. Často na sebe křičí, nadávají si, pláčou nebo se na sebe ani nepodívají. Vy je jako nestranná osoba provázíte v jejich komunikaci o problému a hledání řešení. Pak můžete dobře sledovat změny. Emoce se zklidňují, řeč je volnější, pomalejší, ne tak útočná. To bývají první známky toho, že se situace začíná pomalu lepšit.“ Jak se brání vyhoření, proč si myslí, že si málo nasloucháme, a jak se dostala do vězení? Na tyto a další otázky najdete odpovědi v rozhovoru s dámou, která byla loni uvedena do mediátorské Síně slávy.

Dělá práci, ze které laikům naskakuje husí kůže. Operuje mozek. „Jsou výkony, kdy je pro nás zásadní, aby byl pacient při vědomí. Je s námi v plném kontaktu, mluví s námi, svěřuje se s pocity. Funkce jeho mozku je totiž nějak narušena, ovlivněna, a my potřebujeme vědět, jak to funguje,“ vysvětluje David Krahulík. Lékař, pedagog, sportovec. Právě portrét výjimečného muže, který se před pár lety stal jedním z nejmladších docentů neurochirurgie v Česku a který si k nejsložitějším operacím pouští Coldplay, najdete v novém Žurnálu UP.

Co myslíte, jde skloubit vědecká práce, péče o rodinu a výchova tří dětí? Pokud nevíte, určitě se začtěte do příběhu mladé vědkyně Martiny Kopečné, která je držitelkou Juniorského grantu UP. Jak to všechno stíhá a jak se jí podařilo sestavit ryze ženský vědecký tým? Odpovědi v Žurnálu UP.

V úvodu tohoto textu stojí, že čtyřicet žurnálových stránek nenápadně propojuje naše schopnost a chuť se něco (nebo někoho) učit. V případě tří rubrik – Zkušenost, Absolvent a Životní styl, to není nenápadné ani trošku. Je to zjevné a jsme rádi, že můžeme představit studenta CMTF Davida Krajíčka, který ve volném čase dobrovolničí a doučuje děti, podělit se o zážitky Adama Hamruse a Terezy Markové, kteří učili žáčky v indonéské škole, a seznámit vás s mužem, který získal ocenění Ředitel roku. „Už jako malý kluk jsem si hrál na učitele. Nedokázal jsem si představit jiné povolání a i dnes jsem přesvědčen, že mým životním zadáním je být učitelem,“ svěřil se Jiří Vymětal.

Žurnál toho ale nabízí mnohem víc. Úspěchy akademiků i studentů, reportáž z Noci práva, vědecké objevy, pohled do historie profesora Jiřího Fialy a atraktivní jazykové okénko bohemisty Ondřeje Bláhy o Googlu. Až se univerzita opět otevře, najdete časopis na svých oblíbených místech na fakultách či v UPointu. Takže i když klasik radí, že pokud se nudíte, máte si pořídit medvídka mývala, tak pokud se nudíte a stýská se vám po vaší univerzitě, listujte Žurnálem UP. Třeba elektronicky. Tady je.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Studenti v Utrechtu získali informace o dopadech klimatických změn na tamní bilanci vody

Zajímavé informace o geomorfologické situaci Nizozemí i dopadech klimatických změn na bilanci vody v tamních městech získalo sedm studentů katedry rozvojových a environmentálních studií, katedry geografie a katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty díky exkurzi do nizozemského Utrechtu. Zahraniční studijní cesta byla součástí mezinárodního projektu EduChange, do kterého jsou už třetím rokem zapojeni studenti z univerzit v Olomouci, Utrechtu, Trondheimu a Vallety. Získané poznatky studenti zatím nemohou kvůli epidemii koronaviru prezentovat na středních školách osobně, proto vytvářejí vzdělávací multimediální webové aplikace či online hry.

„V Nizozemsku jsme měli možnost navštívit oblasti poldrů či staré město Gouda, které se v důsledku pohybů v podloží neustále potápí. Studovali jsme také to, jaký dopad mají protipovodňová opatření na každodenní život Nizozemců. Studenti si vyzkoušeli odebírání půdních vzorků, kdy stáli po kotníky ve vodě, i přednášky za extrémní nepřízně počasí. Jsou to nezapomenutelné zážitky," uvedl Tomáš Daněk z katedry rozvojových a environmentálních studií.

Cílem projektu EduChange je inovovat výuku o klimatické změně. Studenti zároveň dostávají příležitost vyzkoušet si tvorbu vlastních vzdělávacích materiálů za použití moderních technologií, jako jsou webové mapy, virtuální realita či geolokační hry.

Díky exkurzi do Utrechtu se studenti seznámili také s geomorfologickou situací Nizozemí. „Dozvěděli se například, že větším problémem než zvyšování mořské hladiny je dynamika srážek ve vztahu k hrázím, kterým se holandsky říká dikes. Osobitou zkušeností byla cesta na takovou hráz, kterou jsme absolvovali za autentických meteorologických podmínek, tedy neustálého deště," doplnil Tomáš Daněk.

Studenti a akademici kromě zajímavých informací získali také cenné zkušenosti v oblasti mezinárodní spolupráce. „I když je letošní ročník postižen epidemií koronaviru a zatím nevíme, zda budeme moci v květnu v plném rozsahu realizovat druhou exkurzi tentokrát v Trondheimu, tak projekt dokazuje, že je možné realizovat mezinárodní vzdělávací aktivity i v online prostředí. Studenti vytvářejí vzdělávací aktivity například jako multimediální webové aplikace či online hry," dodal Jiří Pánek z katedry rozvojových a environmentálních studií.

Studenti z univerzit v Olomouci, Utrechtu, Trondheimu a Vallety v rámci tříletého projektu EduChange – Making knowledge together – addressing climate change through innovative place based education and blended learning zkoumají, jak klimatické změny ovlivňují fungování těchto čtyř měst a jaký mají dopad na bilanci vody na jejich území. Zkušenosti a výsledky ze setkání v partnerských městech studenti po svém návratu prezentují na středních školách.

Studenti v Utrechtu získali informace o dopadech klimatických změn na tamní bilanci vody

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 04/29/2020 - 13:00

Zajímavé informace o geomorfologické situaci Nizozemí i dopadech klimatických změn na bilanci vody v tamních městech získalo sedm studentů katedry rozvojových a environmentálních studií, katedry geografie a katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty díky exkurzi do nizozemského Utrechtu. Zahraniční studijní cesta byla součástí mezinárodního projektu EduChange, do kterého jsou už třetím rokem zapojeni studenti z univerzit v Olomouci, Utrechtu, Trondheimu a Vallety. Získané poznatky studenti zatím nemohou kvůli epidemii koronaviru prezentovat na středních školách osobně, proto vytvářejí vzdělávací multimediální webové aplikace či online hry.

„V Nizozemsku jsme měli možnost navštívit oblasti poldrů či staré město Gouda, které se v důsledku pohybů v podloží neustále potápí. Studovali jsme také to, jaký dopad mají protipovodňová opatření na každodenní život Nizozemců. Studenti si vyzkoušeli odebírání půdních vzorků, kdy stáli po kotníky ve vodě, i přednášky za extrémní nepřízně počasí. Jsou to nezapomenutelné zážitky," uvedl Tomáš Daněk z katedry rozvojových a environmentálních studií.

Cílem projektu EduChange je inovovat výuku o klimatické změně. Studenti zároveň dostávají příležitost vyzkoušet si tvorbu vlastních vzdělávacích materiálů za použití moderních technologií, jako jsou webové mapy, virtuální realita či geolokační hry.

Díky exkurzi do Utrechtu se studenti seznámili také s geomorfologickou situací Nizozemí. „Dozvěděli se například, že větším problémem než zvyšování mořské hladiny je dynamika srážek ve vztahu k hrázím, kterým se holandsky říká dikes. Osobitou zkušeností byla cesta na takovou hráz, kterou jsme absolvovali za autentických meteorologických podmínek, tedy neustálého deště," doplnil Tomáš Daněk.

Studenti a akademici kromě zajímavých informací získali také cenné zkušenosti v oblasti mezinárodní spolupráce. „I když je letošní ročník postižen epidemií koronaviru a zatím nevíme, zda budeme moci v květnu v plném rozsahu realizovat druhou exkurzi tentokrát v Trondheimu, tak projekt dokazuje, že je možné realizovat mezinárodní vzdělávací aktivity i v online prostředí. Studenti vytvářejí vzdělávací aktivity například jako multimediální webové aplikace či online hry," dodal Jiří Pánek z katedry rozvojových a environmentálních studií.

Studenti z univerzit v Olomouci, Utrechtu, Trondheimu a Vallety v rámci tříletého projektu EduChange – Making knowledge together – addressing climate change through innovative place based education and blended learning zkoumají, jak klimatické změny ovlivňují fungování těchto čtyř měst a jaký mají dopad na bilanci vody na jejich území. Zkušenosti a výsledky ze setkání v partnerských městech studenti po svém návratu prezentují na středních školách.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Máte podnikatelský nápad? Univerzita hledá Podnikavé hlavy

Univerzita Palackého opět hledá podnikavé hlavy, aby jim pomohla se začátkem a rozjezdem podnikání. Podnikavého ducha by podle organizátorů z Vědeckotechnického parku UP (VTP UP) neměla zastavit ani současná epidemiologická situace, proto mají zájemci k dispozici online konzultace s mentory a stejnou formu bude mít i finále soutěže. Přihlášky je možné podat do 18. května.

„Jsem si jist, že situace, v níž jsme se tak nenadále ocitli, je pro skutečné podnikavé povahy výzvou, a nikoli brzdou. Nás rozhodně nezastaví a stejně jako v předchozích letech se moc těším na nové nápady a podnikavce, kteří se s námi pokusí realizovat své nápady a sny,“ řekl ředitel VTP UP Roman Jurečka a připomenul, že jako odměnu a pobídku pro vítěze v letošním roce univerzita nabízí ceny v hodnotě 288 000 korun. Nejlepší podnikatelský záměr získá nejen finanční odměnu 70 000 korun a věcné ceny. Autor vítězného nápadu se může po dobu jednoho roku těšit také na bezplatné využívání vlastní kanceláře ve VTP UP, kde bude moci realizovat svůj nápad, a 10 hodin konzultačních služeb měsíčně.

Soutěž pořádá VTP UP již po jedenácté a zájemci se mohou hlásit na stránkách do 18. května. Do 12 hodin je potřebné zaslat požadované dokumenty a podnikatelský záměr. Před jeho sepsáním je možné nápad konzultovat s mentory na VTP UP a poradit se s nimi i o přípravě ostatních písemných podkladů. V současné době však pouze online. Konzultaci si mohou začínající podnikatelé domluvit e-mailem na adrese podnikavahlava@upol.cz. „Na všechny účastníky se již velmi těšíme. Účastí v soutěži Podnikavá hlava nemáte co ztratit, můžete jedině získat,“ připomíná manažerka soutěže Jitka Zmítková.

Podnikavá hlava probíhá pod záštitou a za finanční podpory Olomouckého kraje a za finanční podpory generálního partnera Komerční banky, a. s. Spolupořadatelem soutěže je OK4Inovace.

Podrobné informace o soutěži naleznete na webu www.podnikavahlava.cz.

 

 

Máte podnikatelský nápad? Univerzita hledá Podnikavé hlavy

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 04/29/2020 - 08:00

Univerzita Palackého opět hledá podnikavé hlavy, aby jim pomohla se začátkem a rozjezdem podnikání. Podnikavého ducha by podle organizátorů z Vědeckotechnického parku UP (VTP UP) neměla zastavit ani současná epidemiologická situace, proto mají zájemci k dispozici online konzultace s mentory a stejnou formu bude mít i finále soutěže. Přihlášky je možné podat do 18. května.

„Jsem si jist, že situace, v níž jsme se tak nenadále ocitli, je pro skutečné podnikavé povahy výzvou, a nikoli brzdou. Nás rozhodně nezastaví a stejně jako v předchozích letech se moc těším na nové nápady a podnikavce, kteří se s námi pokusí realizovat své nápady a sny,“ řekl ředitel VTP UP Roman Jurečka a připomenul, že jako odměnu a pobídku pro vítěze v letošním roce univerzita nabízí ceny v hodnotě 288 000 korun. Nejlepší podnikatelský záměr získá nejen finanční odměnu 70 000 korun a věcné ceny. Autor vítězného nápadu se může po dobu jednoho roku těšit také na bezplatné využívání vlastní kanceláře ve VTP UP, kde bude moci realizovat svůj nápad, a 10 hodin konzultačních služeb měsíčně.

Soutěž pořádá VTP UP již po jedenácté a zájemci se mohou hlásit na stránkách do 18. května. Do 12 hodin je potřebné zaslat požadované dokumenty a podnikatelský záměr. Před jeho sepsáním je možné nápad konzultovat s mentory na VTP UP a poradit se s nimi i o přípravě ostatních písemných podkladů. V současné době však pouze online. Konzultaci si mohou začínající podnikatelé domluvit e-mailem na adrese podnikavahlava@upol.cz. „Na všechny účastníky se již velmi těšíme. Účastí v soutěži Podnikavá hlava nemáte co ztratit, můžete jedině získat,“ připomíná manažerka soutěže Jitka Zmítková.

Podnikavá hlava probíhá pod záštitou a za finanční podpory Olomouckého kraje a za finanční podpory generálního partnera Komerční banky, a. s. Spolupořadatelem soutěže je OK4Inovace.

Podrobné informace o soutěži naleznete na webu www.podnikavahlava.cz.

 

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Testování jde oproti plánům rychleji, skončí již v pátek

Plošné testování na Covid-19 skončí v Olomouckém kraji už v pátek. V Uničově a Litovli zdravotníci  počítají pouze s testováním zaregistrovaných zájemců, v Olomouci mohou mimo registraci přicházet lidé ve věku od 18 do 39 let, a to do naplnění kapacity.

„Zdravotníkům se daří odebírat krev rychleji, než jsme původně předpokládali. Díky výborné organizaci práce i velkému počtu zájemců tak můžeme testování o den zkrátit. Lidé, kteří jsou zaregistrovaní na sobotu, mohou přijít kdykoliv do pátečních 18:00,“ potvrdil Peter Vanek z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP.

Testování v Olomouckém kraji začalo v pátek (psali jsme zde), podle Vaneka jím dosud prošlo zhruba 5700 osob ve věku od 18 do 89 let. Původně se v kraji předpokládalo otestování asi 7000 zájemců, vzhledem k velkému zájmu ale bude toto číslo vyšší. Na rozdíl od jiných regionů v Česku odebírají zdravotníci v Olomouci, Litovli a Uničově příchozím přednostně krev ze žíly. Kromě zjištění na protilátky na Covid-19 pomocí rychlotestů bude biologický materiál dále podroben detailnějším analýzám v laboratoři. Odborníci tak získají údaje o přítomnosti nebo nepřítomnosti protilátek v jednotlivých věkových skupinách, což je důležité pro lepší pochopení choroby.

Testování jde oproti plánům rychleji, skončí již v pátek

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 04/28/2020 - 12:00

Plošné testování na Covid-19 skončí v Olomouckém kraji už v pátek. V Uničově a Litovli zdravotníci  počítají pouze s testováním zaregistrovaných zájemců, v Olomouci mohou mimo registraci přicházet lidé ve věku od 18 do 39 let, a to do naplnění kapacity.

„Zdravotníkům se daří odebírat krev rychleji, než jsme původně předpokládali. Díky výborné organizaci práce i velkému počtu zájemců tak můžeme testování o den zkrátit. Lidé, kteří jsou zaregistrovaní na sobotu, mohou přijít kdykoliv do pátečních 18:00,“ potvrdil Peter Vanek z Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty UP.

Testování v Olomouckém kraji začalo v pátek (psali jsme zde), podle Vaneka jím dosud prošlo zhruba 5700 osob ve věku od 18 do 89 let. Původně se v kraji předpokládalo otestování asi 7000 zájemců, vzhledem k velkému zájmu ale bude toto číslo vyšší. Na rozdíl od jiných regionů v Česku odebírají zdravotníci v Olomouci, Litovli a Uničově příchozím přednostně krev ze žíly. Kromě zjištění na protilátky na Covid-19 pomocí rychlotestů bude biologický materiál dále podroben detailnějším analýzám v laboratoři. Odborníci tak získají údaje o přítomnosti nebo nepřítomnosti protilátek v jednotlivých věkových skupinách, což je důležité pro lepší pochopení choroby.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky