Agregátor zdrojů

V Pevnosti poznání bude konference o rizicích v digitálním prostředí

Na rizika a nebezpečí, která hrozí dětem v digitálním prostředí, ukáže konference v Pevnosti poznání. Ve spolupráci s muzeem vědy ji na středu 18. září od 10 hodin připravily Československá obchodní banka a Policie ČR. Akce nazvaná Bezpečně online: gramotnost v digitálním věku je určena nejen pro školy, ale také pro širokou veřejnost.

Konference je zaměřena na aktuální téma vzdělávání v digitální bezpečnosti na školách. Experti z oboru mimo jiné představí příklady dobré praxe prevence a vzdělávání školáků. „Jako banka, která postupně přesouvá své služby do on-line prostředí, známe všechny výhody, ale i nástrahy digitálního světa. Bezpečnost financí a dat je pro nás tedy naprostou prioritou. K odpovědnosti vedeme naše klienty a čím dál více se zaměřujeme i na děti, se kterými o tématu mluvíme také v rámci našeho programu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy,“ říká Petr Hutla, člen představenstva ČSOB. Ve dvou panelových diskuzích vystoupí odborníci Policie ČR, ČSOB, Národního ústavu pro vzdělávání, Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a Linky bezpečí. Akce se koná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Odbornou konferenci doprovází celodenní program pro rodiče s dětmi, v němž si budou moci vyzkoušet ukázkovou výuku programu ČSOB finanční vzdělávání pro školy, zúčastnit se preventivního programu Policie ČR nebo zábavného workshopu Bezpečný smartbanking.

„Pevnost poznání se k akci připojila zejména proto, že digitální svět vnímáme jako nedílnou součást života nynější generace dětí, ale i dospělých. Nemá smysl dětem zakazovat pohyb v digitálním prostoru, ale je důležité jim vysvětlovat rizika, která jsou skryta za užíváním chytrých technologií. Fungování naší společnosti bude v budoucnosti úzce spjato s virtuálním světem, a proto je třeba děti na tento svět připravit,“ doplnil Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

V rámci doprovodného programu si však děti mohou od digitálního světa odpočinout. V rámci expozice Rozum v hrsti je připraveno stanoviště nazvané Digidetox, které díky hlavolamům a deskovým hrám dětem uleví od záplavy mnoha podnětů digitálního světa. 

V Pevnosti poznání bude konference o rizicích v digitálním prostředí

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 09/17/2019 - 12:03

Na rizika a nebezpečí, která hrozí dětem v digitálním prostředí, ukáže konference v Pevnosti poznání. Ve spolupráci s muzeem vědy ji na středu 18. září od 10 hodin připravily Československá obchodní banka a Policie ČR. Akce nazvaná Bezpečně online: gramotnost v digitálním věku je určena nejen pro školy, ale také pro širokou veřejnost.

Konference je zaměřena na aktuální téma vzdělávání v digitální bezpečnosti na školách. Experti z oboru mimo jiné představí příklady dobré praxe prevence a vzdělávání školáků. „Jako banka, která postupně přesouvá své služby do on-line prostředí, známe všechny výhody, ale i nástrahy digitálního světa. Bezpečnost financí a dat je pro nás tedy naprostou prioritou. K odpovědnosti vedeme naše klienty a čím dál více se zaměřujeme i na děti, se kterými o tématu mluvíme také v rámci našeho programu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy,“ říká Petr Hutla, člen představenstva ČSOB. Ve dvou panelových diskuzích vystoupí odborníci Policie ČR, ČSOB, Národního ústavu pro vzdělávání, Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a Linky bezpečí. Akce se koná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Odbornou konferenci doprovází celodenní program pro rodiče s dětmi, v němž si budou moci vyzkoušet ukázkovou výuku programu ČSOB finanční vzdělávání pro školy, zúčastnit se preventivního programu Policie ČR nebo zábavného workshopu Bezpečný smartbanking.

„Pevnost poznání se k akci připojila zejména proto, že digitální svět vnímáme jako nedílnou součást života nynější generace dětí, ale i dospělých. Nemá smysl dětem zakazovat pohyb v digitálním prostoru, ale je důležité jim vysvětlovat rizika, která jsou skryta za užíváním chytrých technologií. Fungování naší společnosti bude v budoucnosti úzce spjato s virtuálním světem, a proto je třeba děti na tento svět připravit,“ doplnil Roman Chvátal, programový ředitel Pevnosti poznání.

V rámci doprovodného programu si však děti mohou od digitálního světa odpočinout. V rámci expozice Rozum v hrsti je připraveno stanoviště nazvané Digidetox, které díky hlavolamům a deskovým hrám dětem uleví od záplavy mnoha podnětů digitálního světa. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Mistryně Evropy na divoké vodě studuje porodní asistenci

Na porodním sále se v budoucnosti vidí studentka fakulty zdravotnických věd Klára Hricová, úspěšná kajakářka, která divokou vodu sjíždí v barvách oddílu kanoistiky SK UP a české reprezentace. Letos si vyjela triumf v hlídkách na dlouhém sjezdu a individuální čtvrté místo na mistrovství Evropy, stala se vicemistryní republiky a v Českém poháru skončila na třetím místě.

Jarní úspěchy na slovinské řece Soča, kde se mistrovství Evropy konalo, ocenilo i vedení fakulty a budoucí porodní asistentku, která má navíc i výborný prospěch, odměnilo stipendiem. „Je to příjemné. Musím říci, že obecně jsou ke mně na fakultě velmi vstřícní. Ze začátku jsem se bála, jak půjde studium a závody skloubit. Zejména během praxí, kterých je hodně a nelze z nich slevit, je opravdu náročné ještě trénovat, ale na našem ústavu mi vycházejí maximálně vstříc,“ uvedla Klára Hricová.

Vodáctví má v krvi, kanoistice se věnuje velká část rodiny a například starší bratr Filip, absolvent Přírodovědecké fakulty UP, má také několik medailových úspěchů z mezinárodních závodů. Klára Hricová se do vodních vln poprvé vrhla před dvanácti lety, původně jezdila slalom. Krátce poté, co v roce 2017 přešla na sjezd, přišel její dosavadní největší úspěch – jako juniorka zvítězila na seniorském mistrovství Evropy. „Někteří z toho byli zaskočení. Sjezd jsem jezdila asi půl roku, takže mě ani nikdo pořádně neznal. Oproti slalomu jsem při přechodu na sjezd, kde se jezdí přímo za nosem, musela natrénovat hlavně vytrvalost. To mi ale problém vůbec nedělalo,“ vzpomněla kajakářka, která si tehdy vyjela i zlato na juniorském mistrovství světa. 

Další sezona již tak úspěšná nebyla, mimo jiné kvůli maturitě na olomouckém Gymnáziu Čajkovského a přijímačkám na Univerzitu Palackého ubylo času na trénování. Zato s letošními výsledky ze slovinského mistrovství Evropy je spokojená. „První místo v hlídkách, kdy jedeme tři lodě jako tým, je krásná třešnička na dortu. I se čtvrtým místem v individuálním závodu jsem spokojená, ani jsem neměla takové cíle. Tyto výsledky navíc byly i příjemnou motivací do zkouškového, které zrovna začínalo. Sport mi vlastně ve škole i pomáhá, nestresuju se tolik například ze zkoušek,“ komentovala úspěch Klára Hricová.

Během léta si kajakářka, jejíž oblíbenou řekou je i přes technickou náročnost severočeská Kamenice, vyjela druhé místo v hlídkách na mistrovství světa do 23 let, druhé místo na mistrovství České republiky nebo třetí místo v celkovém pořadí Českého poháru. Příští rok se mimo jiné chystá na mistrovství světa v Americe. A jak sama říká, závodit na divoké vodě bude, dokud jí to škola a následně práce umožní.

„Už když jsem se hlásila na univerzitu, říkala jsem si, že jsem školu dlouho obětovala sportu a že se to musí změnit. Pro porodní asistenci jsem se rozhodla už asi v prváku na gymnáziu, vždy jsem měla ráda miminka. Je to sice náročné povolání, ale jsem spokojená. Po škole bych určitě chtěla nastoupit na nemocniční porodní oddělení, nicméně mým snem je soukromé studio, kde bych se věnovala těhotným ženám. To je ale ještě daleko,“ doplnila Klára Hricová. 

Mistryně Evropy na divoké vodě studuje porodní asistenci

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 09/17/2019 - 08:00

Na porodním sále se v budoucnosti vidí studentka fakulty zdravotnických věd Klára Hricová, úspěšná kajakářka, která divokou vodu sjíždí v barvách oddílu kanoistiky SK UP a české reprezentace. Letos si vyjela triumf v hlídkách na dlouhém sjezdu a individuální čtvrté místo na mistrovství Evropy, stala se vicemistryní republiky a v Českém poháru skončila na třetím místě.

Jarní úspěchy na slovinské řece Soča, kde se mistrovství Evropy konalo, ocenilo i vedení fakulty a budoucí porodní asistentku, která má navíc i výborný prospěch, odměnilo stipendiem. „Je to příjemné. Musím říci, že obecně jsou ke mně na fakultě velmi vstřícní. Ze začátku jsem se bála, jak půjde studium a závody skloubit. Zejména během praxí, kterých je hodně a nelze z nich slevit, je opravdu náročné ještě trénovat, ale na našem ústavu mi vycházejí maximálně vstříc,“ uvedla Klára Hricová.

Vodáctví má v krvi, kanoistice se věnuje velká část rodiny a například starší bratr Filip, absolvent Přírodovědecké fakulty UP, má také několik medailových úspěchů z mezinárodních závodů. Klára Hricová se do vodních vln poprvé vrhla před dvanácti lety, původně jezdila slalom. Krátce poté, co v roce 2017 přešla na sjezd, přišel její dosavadní největší úspěch – jako juniorka zvítězila na seniorském mistrovství Evropy. „Někteří z toho byli zaskočení. Sjezd jsem jezdila asi půl roku, takže mě ani nikdo pořádně neznal. Oproti slalomu jsem při přechodu na sjezd, kde se jezdí přímo za nosem, musela natrénovat hlavně vytrvalost. To mi ale problém vůbec nedělalo,“ vzpomněla kajakářka, která si tehdy vyjela i zlato na juniorském mistrovství světa. 

Další sezona již tak úspěšná nebyla, mimo jiné kvůli maturitě na olomouckém Gymnáziu Čajkovského a přijímačkám na Univerzitu Palackého ubylo času na trénování. Zato s letošními výsledky ze slovinského mistrovství Evropy je spokojená. „První místo v hlídkách, kdy jedeme tři lodě jako tým, je krásná třešnička na dortu. I se čtvrtým místem v individuálním závodu jsem spokojená, ani jsem neměla takové cíle. Tyto výsledky navíc byly i příjemnou motivací do zkouškového, které zrovna začínalo. Sport mi vlastně ve škole i pomáhá, nestresuju se tolik například ze zkoušek,“ komentovala úspěch Klára Hricová.

Během léta si kajakářka, jejíž oblíbenou řekou je i přes technickou náročnost severočeská Kamenice, vyjela druhé místo v hlídkách na mistrovství světa do 23 let, druhé místo na mistrovství České republiky nebo třetí místo v celkovém pořadí Českého poháru. Příští rok se mimo jiné chystá na mistrovství světa v Americe. A jak sama říká, závodit na divoké vodě bude, dokud jí to škola a následně práce umožní.

„Už když jsem se hlásila na univerzitu, říkala jsem si, že jsem školu dlouho obětovala sportu a že se to musí změnit. Pro porodní asistenci jsem se rozhodla už asi v prváku na gymnáziu, vždy jsem měla ráda miminka. Je to sice náročné povolání, ale jsem spokojená. Po škole bych určitě chtěla nastoupit na nemocniční porodní oddělení, nicméně mým snem je soukromé studio, kde bych se věnovala těhotným ženám. To je ale ještě daleko,“ doplnila Klára Hricová. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Palacký University holds its position in THE rankings

News: Faculty of Science - Po, 09/16/2019 - 13:00

Palacký University has confirmed its position in the international Times Higher Education World University Rankings. Similarly to the two previous years, it has placed together with Masaryk University in Brno in the category between 601st and 800th positions this ear. Only Charles University in Prague had a better score among Czech universities (401st to 500th positions).

The rankings, one of the three most reputable rankings in the world, evaluated 1800 universities, out of which 1396 from 92 countries have been listed. The Czech Republic is represented by 17 universities, three more than a year ago; the University of South Bohemia in České Budějovice, the University of Hradec Králové, and Mendel University in Brno are those who extended Czech representation. The first one thousand universities include 5 Czech institutions.

“In the 2020 Times Higher Education rankings, Palacký University again ranks among the three elite universities in the Czech Republic and ten best universities in Central Europe. It is clear proof of the fact that a close elite of research institutes is being gradually formed in Czechia. In addition, Olomouc’s university is one of the few Czech universities that have defended their place from previous years, which seems like a very good result in the light of the rapidly growing competition from Asian universities. The placements of our university in such rankings has a tremendous impact on the university’s reputation as well as international partnerships in science, research, and excellence. We have managed to get so far in the last few years, so let me thank the whole academic community, because this is always a collective work and a joint success,” said UP Rector Jaroslav Miller.

University leaped 244 places in Research

The rankings, published since 2010 by the UK journal Times Higher Education, evaluate universities according to five main performance indicators: Teaching, Research, Citations, Industry Income, and International Outlook.

“One piece of pleasant news is that we have achieved improvement in partial parameters, mainly in Research, where we made a significant shift from 925th position to 681st. We have improved in two out of three indicators: in research productivity, and science and research income. A positive score was also achieved by our academic workers (from 42.5 to 46.9), which may be, despite all the reservations to measuring scientific performance this way, considered proof that UP is truly creative and that our work has received great acclaim on the international level,” said Hana Marešová, Vice-Rector for Strategic Planning and Quality at UP. In Citations, the only Czech university that had a better score than UP was Charles University, which however has been worse off compared to the previous year (this year 53 points, last year 55.9). 

 

Better teaching, too

Vice-Rector Marešová sees a positive signal also in the improved parameters in the area of teaching. UP has improved in four indicators, including teaching reputation. UP currently holds 872nd position, but it was 905th last year. “This is a sign that the university strives to find balance between its two main activities,” added Marešová.

UP’s best score was achieved in International Outlook, where it placed at 424th position.

First place in the global rankings is once again held by the University of Oxford. The California Institute of Technology, number 5 in the previous year, holds second place this year, pushing the University of Cambridge into third place. More detailed information is available here.

Kategorie: News from UP

Univerzita Palackého si v žebříčku THE drží pozice

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 09/16/2019 - 13:00

Univerzita Palackého potvrdila své pozice v mezinárodním hodnocení univerzit THE World University Rankings. Stejně jako v předchozích dvou letech i letos figuruje spolu s Masarykovou univerzitou na 601. až 800. místě, z tuzemských univerzit si lépe vedla jen Univerzita Karlova na 401. až 500. pozici.

V žebříčku, který patří do trojice nejuznávanějších globálních rankingů, bylo hodnoceno 1800 univerzit, z toho se jich umístilo 1396 z 92 zemí. Českou republiku v něm reprezentuje 17 vysokých škol. Je to o tři více než před rokem, české zastoupení rozšířily Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita Hradec Králové a Mendelova univerzita v Brně. V první tisícovce se nachází pět tuzemských vysokých škol.

„Univerzita Palackého je v žebříčku Times Higher Education 2020 opět hodnocena mezi třemi nejlepšími univerzitami v České republice a mezi deseti nejlepšími ve střední Evropě. Jasně se ukazuje, že se v této zemi postupně profiluje úzká skupina výzkumných vysokých škol. Olomoucká univerzita je navíc jedna z mála českých akademií, které obhájily své místo z uplynulých let, což je vzhledem k rychle se zostřující konkurenci především ze strany asijských univerzit možno považovat za dobrý výsledek. Umístění v žebříčcích má obrovský vliv na reputaci univerzity i na mezinárodní partnerství v oblasti vědy, výuky či kvality. Ušli jsme za posledních pár let obrovský kus cesty a já chci poděkovat celé akademické obci, protože jde vždy o kolektivní dílo a společný úspěch,“ poznamenal rektor Jaroslav Miller.

Ve výzkumu univerzita poskočila o 244 míst

Žebříček, který od roku 2010 vydává britský list Times Higher Education, hodnotí univerzity na základě pěti hlavních indikátorů – výuka, výzkum, citovanost, spolupráce s průmyslem a mezinárodní prostředí.

„Potěšující zprávou je, že v dílčích parametrech opět nastalo zlepšení, a to zejména v oblasti parametrů výzkumu, kde jsme se výrazně posunuli z 925. na 681. pozici. Zlepšili jsme se ve dvou ze tří sledovaných indikátorů, a to ve výzkumné produktivitě a příjmech z vědy a výzkumu. Pozitivní posun vykazují opět i citace prací našich akademiků (posun skóre ze 42,5 na 46,9), což lze, přes všechny výhrady k měření vědeckého výkonu tímto způsobem, považovat za důkaz, že tvůrčí činnost na UP děláme dobře a má svůj ohlas v mezinárodním měřítku,“ uvedla prorektorka pro strategické plánování a kvalitu Hana Marešová. V citacích měla z tuzemských univerzit lepší výsledek jen Univerzita Karlova, která si ale oproti předchozímu roku mírně pohoršila (letošní skóre činí 53, v předchozím roce 55,9).

Zlepšení nastalo i ve výuce

Za pozitivní signál považuje prorektorka i zlepšování parametrů v oblasti výuky. Univerzita Palackého se zlepšila ve čtyřech ukazatelích včetně reputace výuky. Celkově se nachází na 872. pozici, před rokem byla 905. „To vše je signálem, že se univerzita snaží zároveň hledat rovnováhu mezi svými dvěma hlavními činnostmi,“ doplnila Marešová.

Nejlépe si nejstarší moravská univerzita vede v oblasti mezinárodní prostředí, kde je na 424. místě.

První místo v globálním hodnocení obsadila stejně jako před rokem Oxfordská univerzita. Na druhé místo poskočil z loňské páté pozice California Institute of Technology a odsunul na třetí místo Univerzitu v Cambridge. Podrobné informace jsou zde

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Univerzita Palackého si v žebříčku THE drží pozice

Univerzita Palackého potvrdila své pozice v mezinárodním hodnocení univerzit THE World University Rankings. Stejně jako v předchozích dvou letech i letos figuruje spolu s Masarykovou univerzitou na 601. až 800. místě, z tuzemských univerzit si lépe vedla jen Univerzita Karlova na 401. až 500. pozici.

V žebříčku, který patří do trojice nejuznávanějších globálních rankingů, bylo hodnoceno 1800 univerzit, z toho se jich umístilo 1396 z 92 zemí. Českou republiku v něm reprezentuje 17 vysokých škol. Je to o tři více než před rokem, české zastoupení rozšířily Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita Hradec Králové a Mendelova univerzita v Brně. V první tisícovce se nachází pět tuzemských vysokých škol.

„Univerzita Palackého je v žebříčku Times Higher Education 2020 opět hodnocena mezi třemi nejlepšími univerzitami v České republice a mezi deseti nejlepšími ve střední Evropě. Jasně se ukazuje, že se v této zemi postupně profiluje úzká skupina výzkumných vysokých škol. Olomoucká univerzita je navíc jedna z mála českých akademií, které obhájily své místo z uplynulých let, což je vzhledem k rychle se zostřující konkurenci především ze strany asijských univerzit možno považovat za dobrý výsledek. Umístění v žebříčcích má obrovský vliv na reputaci univerzity i na mezinárodní partnerství v oblasti vědy, výuky či kvality. Ušli jsme za posledních pár let obrovský kus cesty a já chci poděkovat celé akademické obci, protože jde vždy o kolektivní dílo a společný úspěch,“ poznamenal rektor Jaroslav Miller.

Ve výzkumu univerzita poskočila o 244 míst

Žebříček, který od roku 2010 vydává britský list Times Higher Education, hodnotí univerzity na základě pěti hlavních indikátorů – výuka, výzkum, citovanost, spolupráce s průmyslem a mezinárodní prostředí.

„Potěšující zprávou je, že v dílčích parametrech opět nastalo zlepšení, a to zejména v oblasti parametrů výzkumu, kde jsme se výrazně posunuli z 925. na 681. pozici. Zlepšili jsme se ve dvou ze tří sledovaných indikátorů, a to ve výzkumné produktivitě a příjmech z vědy a výzkumu. Pozitivní posun vykazují opět i citace prací našich akademiků (posun skóre ze 42,5 na 46,9), což lze, přes všechny výhrady k měření vědeckého výkonu tímto způsobem, považovat za důkaz, že tvůrčí činnost na UP děláme dobře a má svůj ohlas v mezinárodním měřítku,“ uvedla prorektorka pro strategické plánování a kvalitu Hana Marešová. V citacích měla z tuzemských univerzit lepší výsledek jen Univerzita Karlova, která si ale oproti předchozímu roku mírně pohoršila (letošní skóre činí 53, v předchozím roce 55,9).

Zlepšení nastalo i ve výuce

Za pozitivní signál považuje prorektorka i zlepšování parametrů v oblasti výuky. Univerzita Palackého se zlepšila ve čtyřech ukazatelích včetně reputace výuky. Celkově se nachází na 872. pozici, před rokem byla 905. „To vše je signálem, že se univerzita snaží zároveň hledat rovnováhu mezi svými dvěma hlavními činnostmi,“ doplnila Marešová.

Nejlépe si nejstarší moravská univerzita vede v oblasti mezinárodní prostředí, kde je na 424. místě.

První místo v globálním hodnocení obsadila stejně jako před rokem Oxfordská univerzita. Na druhé místo poskočil z loňské páté pozice California Institute of Technology a odsunul na třetí místo Univerzitu v Cambridge. Podrobné informace jsou zde

Rektor UP Jaroslav Miller: Přeji všem úspěšný akademický rok

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milé studentky a studenti,

už ani nespočítám, kolikátý semestr a akademický rok zahajuji od mých dřevních studentských a posléze asistentských dob.

Začátek je však vždy stejný. Univerzitu ovládne shon, kampus a jednotlivé fakulty se zaplní stovkami studentů, město ožije a učitelé chystají své přednášky a semináře. Mám tyto dny rád a naplno si užívám energii rodícího se akademického roku.

Chci vás všechny přivítat zpět po prázdninách a po letních dovolených. Především však zdravím posluchače prvních ročníků: přeji vám inspirativní pedagogy, motivující prostředí a uspokojení z toho, že studujete právě na starobylé olomoucké univerzitě.

V minulých letech naše univerzita dosáhla mnoha skvělých úspěchů. Dokázali jsme si, že kolektivním úsilím jsme schopni přenést se přes jakékoliv výzvy a problémy a můžeme vyniknout v jakékoliv oblasti, a to i v ostré mezinárodní konkurenci. V tomto akademickém roce přeji nám všem v první řadě dobrou vůli, ochotu ke spolupráci a připravenost k veřejné službě.  

Nechť je akademický rok 2019/2020 na Univerzitě Palackého v Olomouci úspěšný a pohodový.

Jaroslav Miller

rektor UP

Rektor UP Jaroslav Miller: Přeji všem úspěšný akademický rok

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 09/16/2019 - 10:53

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milé studentky a studenti,

už ani nespočítám, kolikátý semestr a akademický rok zahajuji od mých dřevních studentských a posléze asistentských dob.

Začátek je však vždy stejný. Univerzitu ovládne shon, kampus a jednotlivé fakulty se zaplní stovkami studentů, město ožije a učitelé chystají své přednášky a semináře. Mám tyto dny rád a naplno si užívám energii rodícího se akademického roku.

Chci vás všechny přivítat zpět po prázdninách a po letních dovolených. Především však zdravím posluchače prvních ročníků: přeji vám inspirativní pedagogy, motivující prostředí a uspokojení z toho, že studujete právě na starobylé olomoucké univerzitě.

V minulých letech naše univerzita dosáhla mnoha skvělých úspěchů. Dokázali jsme si, že kolektivním úsilím jsme schopni přenést se přes jakékoliv výzvy a problémy a můžeme vyniknout v jakékoliv oblasti, a to i v ostré mezinárodní konkurenci. V tomto akademickém roce přeji nám všem v první řadě dobrou vůli, ochotu ke spolupráci a připravenost k veřejné službě.  

Nechť je akademický rok 2019/2020 na Univerzitě Palackého v Olomouci úspěšný a pohodový.

Jaroslav Miller

rektor UP

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Scientists reveal how plants control their symbiosis with “friendly” fungi

News: Faculty of Science - Po, 09/16/2019 - 08:00

Most plants live in symbiosis with soil fungi, which provide them with water and mineral nutrients. An international team with Czech participation examined the mechanisms by which plants control such a coexistence so that the fungus does not become a parasite instead of an ally. Scientists have found the genes involved in this process and discovered that they acted through plant hormones called strigolactones. An article with the results of this research has been published in the prestigious journal Nature Plants.

Arbuscular mycorrhiza is what occurs in many plant species. It is a symbiosis with some fungal species in which the fungal fibres penetrate the cells in the root. This co-existence is beneficial for the plant because the fungus supplies it with water and minerals that the roots would not otherwise reach. But there is price for the plant – in return, it provides the fungus with sugars and other organic nutrients. It must therefore keep its partner at bay, in other words, to check whether the fungal fibres do not grow more than necessary in the root. Otherwise, this coexistence would rather harm the plant.

A team of scientists from the USA, the Netherlands, and the Czech Republic decided to shed light on the molecular mechanisms by which the plant inhibits the development of mycorrhiza under certain conditions. In addition to regulatory proteins and genes, researchers have also focussed on plant hormones from the strigolactone family. These are secreted from the roots and stimulate the growth of mycorrhizal fungi.


“Our work has shown that strigolactones are important for the fine-tuning of relationships between the plant and the mycorrhizal fungi. They help ensure that the symbiosis is beneficial for both partners,” said Kristýna Floková, who is employed in the Olomouc’s Laboratory of Growth Regulators, which is a joint workplace of the Institute of Experimental Botany at the Czech Academy of Sciences and Palacký University. Concurrently, the laboratory is part of the Centre of the Region Haná for the Agricultural and Biotechnological Research. She conducted the strigolactone analyses in the research together with her Dutch colleague, Prof H.J. Bouwmeester, and his Plant Hormone Biology research group at the University of Amsterdam.

The research team chose as its main experimental plant Medicago truncatula, closely related to alfalfa. The researchers examined how the intensity of mycorrhiza changes depending on the phosphorus level or previous fungal root colonisation. By the use of molecular-biological methods and strigolactone analysis, they have been able to identify genes that respond to the investigated stimuli and, if necessary, suppress the development of mycorrhiza. They act by means of the strigolactones – they decrease their concentration in the roots, which suppresses the growth of fungal fibres.

“Strigolactones were first described as plant hormones only in 2008, and since then it has been gradually revealed what functions they affect in plants,” said the scientist who has been working with the University of Amsterdam for three years, while the Olomouc workplace provides her with top-notch facilities for chemical analysis. “In addition, strigolactones have the potential for practical use, for example in agriculture, to combat parasitic weeds that attack economically important crops and cause huge yield losses, particularly in Central Africa, Southern, and Eastern Europe,” added Floková.

Kategorie: News from UP

Vědci odhalili, jak rostliny řídí své soužití s „přátelskými“ houbami

Většina rostlin žije v symbióze s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal mechanismy, jimiž rostliny vzájemné soužití kontrolují, aby se houba ze spojence nestala parazitem. Vědci nalezli geny zapojené v tomto procesu a objevili, že působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. Článek s výsledky výzkumu zveřejnil prestižní odborný časopis Nature Plants.

U velké části rostlinných druhů se vyskytuje takzvaná arbuskulární mykorhiza. Jde o symbiózu s některými druhy hub, při níž houbová vlákna pronikají do buněk v kořeni. Soužití je pro rostlinu výhodné, protože jí houba dodává z půdy vodu a minerály, k nimž by se kořeny jinak nedostaly. Rostlinu to ovšem něco stojí – na oplátku poskytuje houbě cukry a jiné organické živiny. Musí proto svého partnera držet „na uzdě“, tedy kontrolovat, zda se houbová vlákna nerozrůstají v kořeni víc, než je nutné. Jinak by soužití rostlině spíše škodilo.

Tým vědců z USA, Nizozemí a České republiky se rozhodl objasnit molekulární mechanismy, kterými rostlina za určitých podmínek tlumí rozvoj mykorhizy. Kromě regulačních bílkovin a příslušných genů se badatelé zaměřili také na rostlinné hormony ze skupiny strigolaktonů. Ty jsou totiž vylučovány z kořenů a stimulují růst mykorhizních hub.

„Naše práce ukázala, že strigolaktony jsou důležité pro jemné vyladění vztahů mezi rostlinou a mykorhizními houbami. Pomáhají tak zajistit, aby symbióza přinášela užitek oběma partnerům,“ řekla Kristýna Floková, která působí v olomoucké Laboratoři růstových regulátorů, což je společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého. Laboratoř je zároveň součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum. Analýzy strigolaktonů prováděla ve výzkumu společně s nizozemským kolegou prof. H. J. Bouwmeesterem na pracovišti Plant Hormone Biology při Univerzitě v Amsterdamu.

Výzkumný tým zvolil za svou hlavní pokusnou rostlinu tolici druhu Medicago truncatula, blízce příbuznou vojtěšce. Vědci zkoumali, jak se mění intenzita mykorhizy v závislosti na hladině fosforu nebo na předchozí kolonizaci kořenů houbou. Molekulárně-biologickými metodami a analýzou strigolaktonů se podařilo identifikovat geny, které reagují na studované podněty a v případě potřeby tlumí rozvoj mykorhizy. Působí přitom prostřednictvím strigolaktonů – snižují jejich koncentraci v kořenech, což potlačuje růst houbových vláken.

„Striglaktony byly jako rostlinné hormony popsány teprve roku 2008 a od té doby postupně vychází najevo, co všechno v rostlinách ovlivňují,“ uvedla vědkyně, jež s Univerzitou v Amsterdamu spolupracuje již třetím rokem a olomoucké pracoviště jí pro chemickou analýzu poskytuje špičkové zázemí. „Strigolaktony mají navíc i potenciál pro praktické využití například v zemědělství v boji proti parazitickým plevelům, které napadají hospodářsky významné plodiny a způsobují obrovské ztráty na výnosech, zejména v oblastech centrální Afriky, jižní a východní Evropy,“ dodala Kristýna Floková.

Vědci odhalili, jak rostliny řídí své soužití s „přátelskými“ houbami

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 09/16/2019 - 08:00

Většina rostlin žije v symbióze s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Mezinárodní tým s českou účastí zkoumal mechanismy, jimiž rostliny vzájemné soužití kontrolují, aby se houba ze spojence nestala parazitem. Vědci nalezli geny zapojené v tomto procesu a objevili, že působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. Článek s výsledky výzkumu zveřejnil prestižní odborný časopis Nature Plants.

U velké části rostlinných druhů se vyskytuje takzvaná arbuskulární mykorhiza. Jde o symbiózu s některými druhy hub, při níž houbová vlákna pronikají do buněk v kořeni. Soužití je pro rostlinu výhodné, protože jí houba dodává z půdy vodu a minerály, k nimž by se kořeny jinak nedostaly. Rostlinu to ovšem něco stojí – na oplátku poskytuje houbě cukry a jiné organické živiny. Musí proto svého partnera držet „na uzdě“, tedy kontrolovat, zda se houbová vlákna nerozrůstají v kořeni víc, než je nutné. Jinak by soužití rostlině spíše škodilo.

Tým vědců z USA, Nizozemí a České republiky se rozhodl objasnit molekulární mechanismy, kterými rostlina za určitých podmínek tlumí rozvoj mykorhizy. Kromě regulačních bílkovin a příslušných genů se badatelé zaměřili také na rostlinné hormony ze skupiny strigolaktonů. Ty jsou totiž vylučovány z kořenů a stimulují růst mykorhizních hub.

„Naše práce ukázala, že strigolaktony jsou důležité pro jemné vyladění vztahů mezi rostlinou a mykorhizními houbami. Pomáhají tak zajistit, aby symbióza přinášela užitek oběma partnerům,“ řekla Kristýna Floková, která působí v olomoucké Laboratoři růstových regulátorů, což je společné pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR a Univerzity Palackého. Laboratoř je zároveň součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum. Analýzy strigolaktonů prováděla ve výzkumu společně s nizozemským kolegou prof. H. J. Bouwmeesterem na pracovišti Plant Hormone Biology při Univerzitě v Amsterdamu.

Výzkumný tým zvolil za svou hlavní pokusnou rostlinu tolici druhu Medicago truncatula, blízce příbuznou vojtěšce. Vědci zkoumali, jak se mění intenzita mykorhizy v závislosti na hladině fosforu nebo na předchozí kolonizaci kořenů houbou. Molekulárně-biologickými metodami a analýzou strigolaktonů se podařilo identifikovat geny, které reagují na studované podněty a v případě potřeby tlumí rozvoj mykorhizy. Působí přitom prostřednictvím strigolaktonů – snižují jejich koncentraci v kořenech, což potlačuje růst houbových vláken.

„Striglaktony byly jako rostlinné hormony popsány teprve roku 2008 a od té doby postupně vychází najevo, co všechno v rostlinách ovlivňují,“ uvedla vědkyně, jež s Univerzitou v Amsterdamu spolupracuje již třetím rokem a olomoucké pracoviště jí pro chemickou analýzu poskytuje špičkové zázemí. „Strigolaktony mají navíc i potenciál pro praktické využití například v zemědělství v boji proti parazitickým plevelům, které napadají hospodářsky významné plodiny a způsobují obrovské ztráty na výnosech, zejména v oblastech centrální Afriky, jižní a východní Evropy,“ dodala Kristýna Floková.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Jan Kollár o Nadačním fondu UP: Příležitost rychleji se začlenit do vědecké komunity

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Ne, 09/15/2019 - 08:00

Palacký dává příležitost – to je motto Nadačního fondu UP, který od roku 2015 podporuje mladé talentované vědce. Každým rokem přibývají další, kteří dostanou na rok šanci bez přehnané byrokracie pracovat na svém projektu, vyjet do světa, potkat se s uznávanými kapacitami svých oborů a učit se medializovat vědu. Má ale podpora skutečně smysl? Může mladým vědcům pomoci v kariéře? Pokud ano, jak? Na tyto i další otázky odpoví v seriálu Žurnálu Online někteří z těch, kteří získali podporu v minulosti a s odstupem času už mohou práci fondu hodnotit.

Jan Kollár, doktorand na katedře botaniky PřF, získal podporu Nadačního fondu UP v roce 2015, hned v prvním roce jeho fungování. Zaujal projektem zaměřeným na výzkum druhové diverzity a fylogeneze rozsivek, jedné z nejdiverzifikovanějších skupin mikroskopických řas. Studium rozsivek dosud zaostává za ostatními řasovými skupinami z důvodu náročné kultivace. Přínos projektu spočívá v možnosti aplikace nashromážděných znalostí v aplikované ekologii (např. bioindikace kvality vodních ekosystémů), biotechnologii (hledání druhů s nejvyšším potenciálem pro biotechnologické využití) a dalších přírodovědných odvětvích.

Měla podle vás podpora Nadačního fondu UP vliv na vaši vědeckou kariéru?

Některé přínosy jsou zjevné. Jde například o cenné zkušenosti s navrhováním a vedením vlastního výzkumného projektu nebo nutnost naučit se nové laboratorní a analytické metody. 

Za jeden z největších přínosů však považuji možnost pokračovat ve výzkumném projektu, který jsem započal během pracovní stáže Erasmus s kolegy z proslulé protistologické laboratoře na Univerzitě v Gentu v Belgii. Díky tomu jsem se nestal jen dalším „erasmákem“, který se tam na pár měsíců objevil, odvedl nějakou práci a pak zase beze stopy zmizel. Profesní i osobní vztahy se díky podpoře Nadačního fondu UP podařilo prohloubit a plodná spolupráce tak pokračuje dodnes. Je koneckonců i jedním ze základních kamenů mého doktorandského projektu. 

Zpětně si také uvědomuji, že dalším významným důsledkem podpory a následného prohloubení vztahů s belgickými kolegy bylo rychlejší začlenění do vědecké komunity. Pro mladého neznámého vědce může být navazování nových kontaktů na mezinárodních konferencích výzvou. Znát alespoň pár lidí je v tomto ohledu velikou výhodou. Mohou vás představit svým známým, ti vás zase představí svým známým a podstatně rychleji se tak dle mého názoru vy i to, co reprezentujete, dostává do povědomí příslušné vědecké komunity.

Jak vnímáte dopad vzdělávacích a doplňkových aktivit fondu na vaše schopnosti a motivaci pro vědu?

Díky Nadačnímu fondu UP jsem měl možnost absolvovat několik workshopů zaměřených na popularizaci vědy, přednášení a rozvoj dalších soft skills. Vše bylo navíc zakončeno přednášením na AFO, takže jsme si mohli hned vyzkoušet, jak naše nově nabyté znalosti fungují v praxi. V českém vzdělávacím systému je právě zdokonalování soft skills podceňováno a očekává se, že se je studenti naučí tak nějak mimochodem, což je podle mě špatně. Možnost cíleně je pod vedením tuzemských i světových expertů rozvíjet proto považuji za exkluzivní příležitost. Já sám koneckonců nabyté znalosti a dovednosti využívám velmi často, ať už na vědeckých konferencích, při výuce na univerzitě nebo při popularizaci na středních a základních školách. Nabyté znalosti a zkušenosti se také pokouším předat dalším pro vědu zapáleným studentům prostřednictvím workshopů, které v rámci přednáškové sekce UP Crowd jednou až dvakrát ročně pořádáme.

Co by vám ještě pomohlo?

Podpora fondu je velmi komplexní a zdaleka nejde jen o peníze. Z pohledu podporovaného studenta mě proto nenapadá, co víc bych si mohl přát. Klidně ale může být víc workshopů zaměřených na již zmíněné soft skills, protože těch není nikdy dost. Další věcí, které není nikdy dost, jsou zkušenosti. Z hlediska přednášení by proto pro podporované studenty mohlo být přínosné vyjíždět prezentovat svoji vědu veřejnosti, ať už prostřednictvím fakultních škol PřF UP nebo prostřednictvím UP Crowd.

Už víte, jakým vědcem se jednou chcete stát?

To je velmi složitá otázka, která by se dala hodně rozvést. Ve zkratce řečeno bych ale rád byl vědcem vysokých morálních standardů a integrity, vědcem s nadhledem, rozhledem a pokorou. Rád bych svou prací a jednáním pozitivně reprezentoval nejen sebe sama, ale i naši laboratoř, alma mater a národ. A samozřejmě bych rád prospěl společnosti, ať už samotným rozšiřováním našich znalostí o světě nebo vzděláváním dalších generací vědců (ideálně obojím). 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Jan Kollár o Nadačním fondu UP: Příležitost rychleji se začlenit do vědecké komunity

Palacký dává příležitost – to je motto Nadačního fondu UP, který od roku 2015 podporuje mladé talentované vědce. Každým rokem přibývají další, kteří dostanou na rok šanci bez přehnané byrokracie pracovat na svém projektu, vyjet do světa, potkat se s uznávanými kapacitami svých oborů a učit se medializovat vědu. Má ale podpora skutečně smysl? Může mladým vědcům pomoci v kariéře? Pokud ano, jak? Na tyto i další otázky odpoví v seriálu Žurnálu Online někteří z těch, kteří získali podporu v minulosti a s odstupem času už mohou práci fondu hodnotit.

Jan Kollár, doktorand na katedře botaniky PřF, získal podporu Nadačního fondu UP v roce 2015, hned v prvním roce jeho fungování. Zaujal projektem zaměřeným na výzkum druhové diverzity a fylogeneze rozsivek, jedné z nejdiverzifikovanějších skupin mikroskopických řas. Studium rozsivek dosud zaostává za ostatními řasovými skupinami z důvodu náročné kultivace. Přínos projektu spočívá v možnosti aplikace nashromážděných znalostí v aplikované ekologii (např. bioindikace kvality vodních ekosystémů), biotechnologii (hledání druhů s nejvyšším potenciálem pro biotechnologické využití) a dalších přírodovědných odvětvích.

Měla podle vás podpora Nadačního fondu UP vliv na vaši vědeckou kariéru?

Některé přínosy jsou zjevné. Jde například o cenné zkušenosti s navrhováním a vedením vlastního výzkumného projektu nebo nutnost naučit se nové laboratorní a analytické metody. 

Za jeden z největších přínosů však považuji možnost pokračovat ve výzkumném projektu, který jsem započal během pracovní stáže Erasmus s kolegy z proslulé protistologické laboratoře na Univerzitě v Gentu v Belgii. Díky tomu jsem se nestal jen dalším „erasmákem“, který se tam na pár měsíců objevil, odvedl nějakou práci a pak zase beze stopy zmizel. Profesní i osobní vztahy se díky podpoře Nadačního fondu UP podařilo prohloubit a plodná spolupráce tak pokračuje dodnes. Je koneckonců i jedním ze základních kamenů mého doktorandského projektu. 

Zpětně si také uvědomuji, že dalším významným důsledkem podpory a následného prohloubení vztahů s belgickými kolegy bylo rychlejší začlenění do vědecké komunity. Pro mladého neznámého vědce může být navazování nových kontaktů na mezinárodních konferencích výzvou. Znát alespoň pár lidí je v tomto ohledu velikou výhodou. Mohou vás představit svým známým, ti vás zase představí svým známým a podstatně rychleji se tak dle mého názoru vy i to, co reprezentujete, dostává do povědomí příslušné vědecké komunity.

Jak vnímáte dopad vzdělávacích a doplňkových aktivit fondu na vaše schopnosti a motivaci pro vědu?

Díky Nadačnímu fondu UP jsem měl možnost absolvovat několik workshopů zaměřených na popularizaci vědy, přednášení a rozvoj dalších soft skills. Vše bylo navíc zakončeno přednášením na AFO, takže jsme si mohli hned vyzkoušet, jak naše nově nabyté znalosti fungují v praxi. V českém vzdělávacím systému je právě zdokonalování soft skills podceňováno a očekává se, že se je studenti naučí tak nějak mimochodem, což je podle mě špatně. Možnost cíleně je pod vedením tuzemských i světových expertů rozvíjet proto považuji za exkluzivní příležitost. Já sám koneckonců nabyté znalosti a dovednosti využívám velmi často, ať už na vědeckých konferencích, při výuce na univerzitě nebo při popularizaci na středních a základních školách. Nabyté znalosti a zkušenosti se také pokouším předat dalším pro vědu zapáleným studentům prostřednictvím workshopů, které v rámci přednáškové sekce UP Crowd jednou až dvakrát ročně pořádáme.

Co by vám ještě pomohlo?

Podpora fondu je velmi komplexní a zdaleka nejde jen o peníze. Z pohledu podporovaného studenta mě proto nenapadá, co víc bych si mohl přát. Klidně ale může být víc workshopů zaměřených na již zmíněné soft skills, protože těch není nikdy dost. Další věcí, které není nikdy dost, jsou zkušenosti. Z hlediska přednášení by proto pro podporované studenty mohlo být přínosné vyjíždět prezentovat svoji vědu veřejnosti, ať už prostřednictvím fakultních škol PřF UP nebo prostřednictvím UP Crowd.

Už víte, jakým vědcem se jednou chcete stát?

To je velmi složitá otázka, která by se dala hodně rozvést. Ve zkratce řečeno bych ale rád byl vědcem vysokých morálních standardů a integrity, vědcem s nadhledem, rozhledem a pokorou. Rád bych svou prací a jednáním pozitivně reprezentoval nejen sebe sama, ale i naši laboratoř, alma mater a národ. A samozřejmě bych rád prospěl společnosti, ať už samotným rozšiřováním našich znalostí o světě nebo vzděláváním dalších generací vědců (ideálně obojím). 

Odborníci budou diskutovat o suchu a krátkém oběhu vody v krajině

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 09/14/2019 - 08:00

Na příčiny i důsledky narušování krátkého oběhu vody v krajině a využití přírodních ekosystémů se zaměří odborný seminář, který se uskuteční v úterý 17. září na přírodovědecké fakultě. Mezi přednášejícími nebude chybět Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí.

„Seminář nazvaný Sucho a krátký oběh vody v kontextu Operačního programu Životní prostředí bude rozdělený na dvě části, na teoretickou a praktickou. V té teoretické části se účastníci seznámí s tím, jakým způsobem pracují ekosystémy u nás. Rádi bychom zdůraznili, že funkční ekosystémy jsou zásadní nejen pro podporu biodiverzity, ale i pro ochranu před suchem a povodněmi. V druhé části budeme prezentovat některá opatření, která se podařila za pomocí finančních prostředků z operačního programu uskutečnit,“ uvedl hlavní organizátor Jan Koutný z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jak vysychá krajina, nebo zda mokřady opravdu „kazí“ hydrologickou bilanci objasní Jan Pokorný ze společnosti ENKI, která se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární a krajinné energetiky, rybničního hospodaření, hospodaření s vodou v krajině a využití přírodních i umělých mokřadů. Dalšími hosty budou například David Veselý z Povodí Moravy s přednáškou Revitalizační opatření na řece Dyji nebo Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí.

„Přednáška se bude týkat nivy a jejího významu pro ochranu vodních toků, ale samozřejmě i z pohledu nedostatku vody v krajině. Pokusím se shrnout, jak nivy vznikají, co je formuje a jaký význam mají pro uchování zadržení vody v krajině i pro člověka. Dobře víme, že nivy jsou území, která jsou od nepaměti osídlená člověkem. Na druhou stranu ten obrovský antropogenní tlak, který lidstvo vytvářelo na nivy, vedl k devastaci toho území na celém světě,“ shrnul Martin Rulík.

Seminář, který pořádá Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Regionální pracoviště Olomoucko, se uskuteční v hlavní budově přírodovědecké fakulty (Envelopa) v učebně 2.005.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Odborníci budou diskutovat o suchu a krátkém oběhu vody v krajině

Na příčiny i důsledky narušování krátkého oběhu vody v krajině a využití přírodních ekosystémů se zaměří odborný seminář, který se uskuteční v úterý 17. září na přírodovědecké fakultě. Mezi přednášejícími nebude chybět Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí.

„Seminář nazvaný Sucho a krátký oběh vody v kontextu Operačního programu Životní prostředí bude rozdělený na dvě části, na teoretickou a praktickou. V té teoretické části se účastníci seznámí s tím, jakým způsobem pracují ekosystémy u nás. Rádi bychom zdůraznili, že funkční ekosystémy jsou zásadní nejen pro podporu biodiverzity, ale i pro ochranu před suchem a povodněmi. V druhé části budeme prezentovat některá opatření, která se podařila za pomocí finančních prostředků z operačního programu uskutečnit,“ uvedl hlavní organizátor Jan Koutný z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Jak vysychá krajina, nebo zda mokřady opravdu „kazí“ hydrologickou bilanci objasní Jan Pokorný ze společnosti ENKI, která se zabývá aplikovaným výzkumem v oblasti solární a krajinné energetiky, rybničního hospodaření, hospodaření s vodou v krajině a využití přírodních i umělých mokřadů. Dalšími hosty budou například David Veselý z Povodí Moravy s přednáškou Revitalizační opatření na řece Dyji nebo Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí.

„Přednáška se bude týkat nivy a jejího významu pro ochranu vodních toků, ale samozřejmě i z pohledu nedostatku vody v krajině. Pokusím se shrnout, jak nivy vznikají, co je formuje a jaký význam mají pro uchování zadržení vody v krajině i pro člověka. Dobře víme, že nivy jsou území, která jsou od nepaměti osídlená člověkem. Na druhou stranu ten obrovský antropogenní tlak, který lidstvo vytvářelo na nivy, vedl k devastaci toho území na celém světě,“ shrnul Martin Rulík.

Seminář, který pořádá Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Regionální pracoviště Olomoucko, se uskuteční v hlavní budově přírodovědecké fakulty (Envelopa) v učebně 2.005.

Univerzita podpoří středoškolské talenty festivalem St-Art

Již tuto sobotu obsadí prostory Konviktu, tradičního centra uměleckých oborů na Univerzitě Palackého, desítky tvořivých studentů z olomouckých gymnázií. Ti se totiž rozhodli ve spolupráci s oddělením komunikace UP uspořádat nultý ročník festivalu St-Art, jehož ústředními protagonisty budou právě oni – mladí hudebníci, výtvarníci, performeři či fotografové. Mimo to dojde i na přednášky o klimatu, studentském aktivismu nebo divadle. To vše v sobotu od 16 hodin na parkánu a v atriu Uměleckého centra UP.

„Rádi bychom našim přátelům, spolužákům, rodinám i veřejnosti ukázali, že současná generace středoškolských studentů netráví čas jen za displeji počítačů a mobilů, ale je stejně kreativní a ambiciózní jako kterákoli jiná,“ vysvětluje za organizátory motivaci vzniku akce Viktor Skarpíšek, student třetího ročníku Církevního gymnázia Německého řádu.

Během odpoledního programu se na hlavní scéně situované do divadelního šapitó vystřídají studentské kapely echo a The Hall nebo písničkářka Eliška Rohánková, která se podílí i na dramaturgii festivalu. Dojde však i na experimentální poezii, autorskou elektronickou hudbu či divadelní improvizaci. „Počátkem srpna nás oslovili studenti čtyř olomouckých gymnázií a my jsme jim organizačně velice rádi vyšli vstříc. Zjednodušeně řečeno, oni vystavěli svou dramaturgii a my dodali know-how a zajistili celou akci technicky. Jednak rádi podpoříme tvůrčího ducha studentů, jednak jde i o potenciální budoucí studenty naší univerzity. Proto je dobré, když vidí, že Univerzita Palackého jim je nápomocna již nyní,“ dodává koordinátor akce Ondřej Martínek z oddělení komunikace UP. Na St-Artu představí svou tvorbu také výtvarníci, malíři a fotografové z řad středoškoláků.

Druhou scénu festivalu, zaměřenou primárně na diskuze, najdou návštěvníci v atriu Uměleckého centra UP. Její program nabídne například přednášku vedoucího katedry rozvojových studií přírodovědecké fakulty Pavla Nováčka, který promluví na aktuální téma klimatických změn. O vše, co obnáší vystavět v Olomouci nezávislou divadelní scénu, se podělí ředitel Divadla na cucky Jan Žůrek, Ondřej Martínek pak bude se studenty diskutovat o studentském aktivismu nebo o projektu Zaparkuj a oživení veřejného prostoru. Právě tato univerzitní iniciativa se postará o odpočinkovou zónu na parkánu, výtvarné workshopy, slackline, sportovní aktivity a občerstvení.

Program doplní také stánek Skautského institutu Olomouc, kde se budou moci všichni zapojit do tzv. clothes swapu, bezplatné výměny nošeného oblečení. „Věříme, že akce nabídne každému z návštěvníků možnost nejen příjemně strávit sobotní odpoledne a večer, ale i netradiční kulturní zážitek v podání studentů středních škol,“ láká na akci Kateřina Sovová ze 4. ročníku církevního gymnázia.

Festival St-Art pořádá UP ve spolupráci se studenty středních škol a Skautským institutem Olomouc. Více o programu naleznete na facebooku akce.

Univerzita podpoří středoškolské talenty festivalem St-Art

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 09/13/2019 - 12:00

Již tuto sobotu obsadí prostory Konviktu, tradičního centra uměleckých oborů na Univerzitě Palackého, desítky tvořivých studentů z olomouckých gymnázií. Ti se totiž rozhodli ve spolupráci s oddělením komunikace UP uspořádat nultý ročník festivalu St-Art, jehož ústředními protagonisty budou právě oni – mladí hudebníci, výtvarníci, performeři či fotografové. Mimo to dojde i na přednášky o klimatu, studentském aktivismu nebo divadle. To vše v sobotu od 16 hodin na parkánu a v atriu Uměleckého centra UP.

„Rádi bychom našim přátelům, spolužákům, rodinám i veřejnosti ukázali, že současná generace středoškolských studentů netráví čas jen za displeji počítačů a mobilů, ale je stejně kreativní a ambiciózní jako kterákoli jiná,“ vysvětluje za organizátory motivaci vzniku akce Viktor Skarpíšek, student třetího ročníku Církevního gymnázia Německého řádu.

Během odpoledního programu se na hlavní scéně situované do divadelního šapitó vystřídají studentské kapely echo a The Hall nebo písničkářka Eliška Rohánková, která se podílí i na dramaturgii festivalu. Dojde však i na experimentální poezii, autorskou elektronickou hudbu či divadelní improvizaci. „Počátkem srpna nás oslovili studenti čtyř olomouckých gymnázií a my jsme jim organizačně velice rádi vyšli vstříc. Zjednodušeně řečeno, oni vystavěli svou dramaturgii a my dodali know-how a zajistili celou akci technicky. Jednak rádi podpoříme tvůrčího ducha studentů, jednak jde i o potenciální budoucí studenty naší univerzity. Proto je dobré, když vidí, že Univerzita Palackého jim je nápomocna již nyní,“ dodává koordinátor akce Ondřej Martínek z oddělení komunikace UP. Na St-Artu představí svou tvorbu také výtvarníci, malíři a fotografové z řad středoškoláků.

Druhou scénu festivalu, zaměřenou primárně na diskuze, najdou návštěvníci v atriu Uměleckého centra UP. Její program nabídne například přednášku vedoucího katedry rozvojových studií přírodovědecké fakulty Pavla Nováčka, který promluví na aktuální téma klimatických změn. O vše, co obnáší vystavět v Olomouci nezávislou divadelní scénu, se podělí ředitel Divadla na cucky Jan Žůrek, Ondřej Martínek pak bude se studenty diskutovat o studentském aktivismu nebo o projektu Zaparkuj a oživení veřejného prostoru. Právě tato univerzitní iniciativa se postará o odpočinkovou zónu na parkánu, výtvarné workshopy, slackline, sportovní aktivity a občerstvení.

Program doplní také stánek Skautského institutu Olomouc, kde se budou moci všichni zapojit do tzv. clothes swapu, bezplatné výměny nošeného oblečení. „Věříme, že akce nabídne každému z návštěvníků možnost nejen příjemně strávit sobotní odpoledne a večer, ale i netradiční kulturní zážitek v podání studentů středních škol,“ láká na akci Kateřina Sovová ze 4. ročníku církevního gymnázia.

Festival St-Art pořádá UP ve spolupráci se studenty středních škol a Skautským institutem Olomouc. Více o programu naleznete na facebooku akce.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Na mezinárodním kongresu se bude hovořit o krajině i historii bývalých Sudet

Seznámit studenty s krajinou v oblasti bývalých Sudet a tradicemi tamního obyvatelstva je cílem mezinárodního kongresu Annual Congress 2019 - Fotgotten homeland, kterého se v Pevnosti poznání i v Koutech nad Desnou zúčastní na dvě stě padesát studentů geografie z více než 80 evropských univerzit. Akce pořádaná Evropskou geografickou asociací se uskuteční 16. září.

„Ještě před zahájením kongresu pořádáme od čtvrtka do neděle pro účastníky, kteří se chtějí seznámit s českou krajinou, doprovodný program Pre-AC: The Beskydy experience. Představíme jim české tradice ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, vezmeme je na výlet na Pustevny a Radhošť a cestou zpátky navštívíme Štramberk,“ uvedla jedna z organizátorek Kateřina Jaremčuková z olomoucké studentské organizace EGEA.

Mezinárodnímu kongresu bude předcházet také pondělní doprovodný program, který nabídne nejen komentovanou prohlídku Olomouce, ale i návštěvu kateder geografie a geoinformatiky. „Zájemci dostanou možnost shlédnout 3D tisk, v případě dobrého počasí i drony,“ řekl David Král ze studentské organizace EGEA. Jak dále dodal, po oficiálním zahájení prezidenta Evropské geografické asociace Swena Schmitze, se studenti přesunou do dějiště kongresu Kout nad Desnou.

„Až do neděle 22. září jsme pro všechny zúčastněné připravili program složený z přednášek, seminářů a workshopů. Vybraní odborníci budou hovořit například o migraci rostlinných druhů, zda je příroda odrazem civilizace, nebo jak přivést ztracená místa k životu pomocí GISu. Dále jsme přichystali vědecké sympozium či exkurze ukazující krásy Jeseníků,“ dodala Kateřina Jaremčuková.

Evropská geografická asociace je síť studentů geografie a mladých geografů. Základní myšlenkou jejího fungování je výměna geografických znalostí. K dosažení tohoto cíle jednotlivé entity EGEA organizují kongresy, krátkodobé výměnné pobyty, národní víkendy, exkurze a publikují také vlastní vědecký časopis.

Na mezinárodním kongresu se bude hovořit o krajině i historii bývalých Sudet

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 09/13/2019 - 08:00

Seznámit studenty s krajinou v oblasti bývalých Sudet a tradicemi tamního obyvatelstva je cílem mezinárodního kongresu Annual Congress 2019 - Fotgotten homeland, kterého se v Pevnosti poznání i v Koutech nad Desnou zúčastní na dvě stě padesát studentů geografie z více než 80 evropských univerzit. Akce pořádaná Evropskou geografickou asociací se uskuteční 16. září.

„Ještě před zahájením kongresu pořádáme od čtvrtka do neděle pro účastníky, kteří se chtějí seznámit s českou krajinou, doprovodný program Pre-AC: The Beskydy experience. Představíme jim české tradice ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, vezmeme je na výlet na Pustevny a Radhošť a cestou zpátky navštívíme Štramberk,“ uvedla jedna z organizátorek Kateřina Jaremčuková z olomoucké studentské organizace EGEA.

Mezinárodnímu kongresu bude předcházet také pondělní doprovodný program, který nabídne nejen komentovanou prohlídku Olomouce, ale i návštěvu kateder geografie a geoinformatiky. „Zájemci dostanou možnost shlédnout 3D tisk, v případě dobrého počasí i drony,“ řekl David Král ze studentské organizace EGEA. Jak dále dodal, po oficiálním zahájení prezidenta Evropské geografické asociace Swena Schmitze, se studenti přesunou do dějiště kongresu Kout nad Desnou.

„Až do neděle 22. září jsme pro všechny zúčastněné připravili program složený z přednášek, seminářů a workshopů. Vybraní odborníci budou hovořit například o migraci rostlinných druhů, zda je příroda odrazem civilizace, nebo jak přivést ztracená místa k životu pomocí GISu. Dále jsme přichystali vědecké sympozium či exkurze ukazující krásy Jeseníků,“ dodala Kateřina Jaremčuková.

Evropská geografická asociace je síť studentů geografie a mladých geografů. Základní myšlenkou jejího fungování je výměna geografických znalostí. K dosažení tohoto cíle jednotlivé entity EGEA organizují kongresy, krátkodobé výměnné pobyty, národní víkendy, exkurze a publikují také vlastní vědecký časopis.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky