Agregátor zdrojů

Martin Škurek: Právník s tisícem dobrovolnických hodin, laureát Křesadla 2019

Pokud byste potřebovali sehnat Martina Škurka, odborného asistenta katedry správního práva a finančního práva právnické fakulty, a byl by právě pátek ráno, pak máte téměř stoprocentní jistotu, že jej zastihnete v denním stacionáři Okýnko v Mohelnici. Nejspíš bude obklopen tamními klienty a bude s nimi besedovat. Takový páteční program má totiž už více než devět let. Za to dobu jako dobrovolník věnoval klientům stacionáře na tisíc hodin svého volného času. Včera večer za svou aktivitu převzal prestižní dobrovolnickou cenu Křesadlo 2019 vyhlašovanou Olomouckým krajem.  

Ocenění, které má podtitul „Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci“, letos získalo celkem osm osobností. Martin Škurek ji převzal v kategorii sociální služby. „V této kategorii máme každoročně nejvíce navržených. Je v ní největší konkurence, výběr laureátů není a ani letos nebyl jednoduchý. Za rok 2019 jsme v ní udělili tři Křesadla,“ řekl za organizátory Karel Čapka. Devátý ročník udělování dobrovolnických cen organizovala pod záštitou Olomouckého kraje společnost Maltézská pomoc spolu s krajskou Unií nestátních neziskových organizací. Hodnotící komisi tvořili zástupci neziskových organizací, veřejného sektoru, novinářů a veřejné správy.

Příklad, jak jít životem

Martina Škurka na Křesadlo navrhla Charita Zábřeh, pod kterou mohelnický stacionář Okýnko patří. S nápadem přišla Eva Macháčková, koordinátorka dobrovolnického centra zábřežské charity. Ta také vyplňovala nominační formulář. „O dobrovolnických cenách vím už dlouho. Přemýšlela jsem, koho nominovat. Všichni naši dobrovolníci jsou úžasní. Pak jsem dopisovala nějaký projekt a uviděla tam jméno Martina Škurka. A bylo ve vteřině rozhodnuto. Už když jsem formulář chystala, bylo mi jasné, že ho vyberou. Martin je opravdu výjimečný člověk,“ uvedla Eva Macháčková. Písemné zdůvodnění nominace pak zakončila větou. „Bez jeho přítomnosti si už Okýnko téměř neumíme představit, je to skvělý parťák pro klienty a super kolega pro nás.“

Na výjimečnosti Martina Škurka se shodne například s Jiřím Kargerem, ředitelem Charity Zábřeh. „Dělá toho strašně moc nejen pro naše klienty, ale pro celý region. Byť s handicapem, žije naplno a nestěžuje si. Je to příklad pro všechny, jak jít životem. Ceníme si jej jako člověka i jako odborníka. Je pro nás nesmírně důležitý,“ nešetřil chválou Jiří Karger.

Pod hlavičkou zábřežské charity začal Martin Škurek pracovat na konci roku 2010. „V té době jsem studoval na olomoucké právnické fakultě doktorský program, začal pracovat i jako poradce pro Národní radu osob se zdravotním postižením a potřeboval jsem pracovní stáž v oblasti sociálních služeb. Stacionář Okýnko mám z domu asi deset minut na vozíku. Už po několika málo dnech, které jsem tam strávil, se mi tam natolik zalíbilo, že jsem začal zjišťovat možnosti další spolupráce. Je tam výborná atmosféra, tamní personál má můj obdiv,“ řekl Martin Škurek. Podle něj tehdy hrálo roli i to, že většina klientů Okýnka byla současně jeho přáteli. „Všichni jsme z jednoho města, jsme na stejné lodi, máme zdravotní postižení a stýkají se i naše rodiny.“

Besedy na nejrůznější témata

Čas na klienty si dělá každý pátek ráno, pomáhá s aktivizačními programy. „Připravuji si pro ně besedy na nejrůznější témata. Hlavně řešíme právní věci, zejména dávky a příspěvky, na které mají nárok, problematiku opatrovnictví nebo invalidního důchodu. Tato témata prokládám lehčími, například historickými nebo cestovatelskými. Naposledy jsme společně vyrazili do Japonska,“ vzpomněl. Zároveň klientům také vysvětluje a připomíná vnitřní pravidla Okýnka, která jsou založena na jejich vzájemné toleranci a respektu, a to i vůči personálu. „Dělá mi velkou radost, když vidím, jak se klienti posouvají a rozvíjejí. Jak umějí vyjádřit své potřeby, mít názor, přání, požádat o pomoc.“

Nominační formulář putoval k vyhlašovateli soutěže i s jeho podpisem. „Můj souhlas byl podmínkou nominace. Napřed jsem pátral, proč zrovna já. Pak jsem uviděl ten počet svých dobrovolnických hodin a roků, který mě překvapil... Nominace mě doopravdy potěšila,“ přiznal Martin Škurek, který dobrovolnictví vnímá jako vnitřní potřebu a samozřejmou součást svého života. Byť je Křesadlo individuální ocenění, on to vidí jinak. „Chtěl bych prostřednictvím této ceny vyzdvihnout a zviditelnit samotné Okýnko, jeho vedoucí Janu Koberovou, všechny jeho zaměstnankyně a Charitu Zábřeh jako celek. Měli bychom si podobných zařízení vážit. Lidé v nich dělají kus záslužné a poctivé práce,“ dodal.

Když se Martin Škurek právě nevěnuje akademické práci na právnické fakultě a nebeseduje s klienty Okýnka, pracuje pro Národní radu se zdravotním postižením jako poradce. Schází se s klienty a vypracovává pro ně nejrůznější podání, odvolání nebo třeba správní žaloby. Vidět a slyšet je i v samotné Mohelnici. Aktivně se zajímá o komunální život i politiku. Podílel se například na projektu Plánu rozvoje sociálních služeb na Mohelnicku. „Jsem rodák z Mohelnice a jinde bych žít nechtěl.“

Martin Škurek: Právník s tisícem dobrovolnických hodin, laureát Křesadla 2019

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 12/19/2019 - 12:00

Pokud byste potřebovali sehnat Martina Škurka, odborného asistenta katedry správního práva a finančního práva právnické fakulty, a byl by právě pátek ráno, pak máte téměř stoprocentní jistotu, že jej zastihnete v denním stacionáři Okýnko v Mohelnici. Nejspíš bude obklopen tamními klienty a bude s nimi besedovat. Takový páteční program má totiž už více než devět let. Za to dobu jako dobrovolník věnoval klientům stacionáře na tisíc hodin svého volného času. Včera večer za svou aktivitu převzal prestižní dobrovolnickou cenu Křesadlo 2019 vyhlašovanou Olomouckým krajem.  

Ocenění, které má podtitul „Cena pro obyčejné lidi, kteří dělají neobyčejné věci“, letos získalo celkem osm osobností. Martin Škurek ji převzal v kategorii sociální služby. „V této kategorii máme každoročně nejvíce navržených. Je v ní největší konkurence, výběr laureátů není a ani letos nebyl jednoduchý. Za rok 2019 jsme v ní udělili tři Křesadla,“ řekl za organizátory Karel Čapka. Devátý ročník udělování dobrovolnických cen organizovala pod záštitou Olomouckého kraje společnost Maltézská pomoc spolu s krajskou Unií nestátních neziskových organizací. Hodnotící komisi tvořili zástupci neziskových organizací, veřejného sektoru, novinářů a veřejné správy.

Příklad, jak jít životem

Martina Škurka na Křesadlo navrhla Charita Zábřeh, pod kterou mohelnický stacionář Okýnko patří. S nápadem přišla Eva Macháčková, koordinátorka dobrovolnického centra zábřežské charity. Ta také vyplňovala nominační formulář. „O dobrovolnických cenách vím už dlouho. Přemýšlela jsem, koho nominovat. Všichni naši dobrovolníci jsou úžasní. Pak jsem dopisovala nějaký projekt a uviděla tam jméno Martina Škurka. A bylo ve vteřině rozhodnuto. Už když jsem formulář chystala, bylo mi jasné, že ho vyberou. Martin je opravdu výjimečný člověk,“ uvedla Eva Macháčková. Písemné zdůvodnění nominace pak zakončila větou. „Bez jeho přítomnosti si už Okýnko téměř neumíme představit, je to skvělý parťák pro klienty a super kolega pro nás.“

Na výjimečnosti Martina Škurka se shodne například s Jiřím Kargerem, ředitelem Charity Zábřeh. „Dělá toho strašně moc nejen pro naše klienty, ale pro celý region. Byť s handicapem, žije naplno a nestěžuje si. Je to příklad pro všechny, jak jít životem. Ceníme si jej jako člověka i jako odborníka. Je pro nás nesmírně důležitý,“ nešetřil chválou Jiří Karger.

Pod hlavičkou zábřežské charity začal Martin Škurek pracovat na konci roku 2010. „V té době jsem studoval na olomoucké právnické fakultě doktorský program, začal pracovat i jako poradce pro Národní radu osob se zdravotním postižením a potřeboval jsem pracovní stáž v oblasti sociálních služeb. Stacionář Okýnko mám z domu asi deset minut na vozíku. Už po několika málo dnech, které jsem tam strávil, se mi tam natolik zalíbilo, že jsem začal zjišťovat možnosti další spolupráce. Je tam výborná atmosféra, tamní personál má můj obdiv,“ řekl Martin Škurek. Podle něj tehdy hrálo roli i to, že většina klientů Okýnka byla současně jeho přáteli. „Všichni jsme z jednoho města, jsme na stejné lodi, máme zdravotní postižení a stýkají se i naše rodiny.“

Besedy na nejrůznější témata

Čas na klienty si dělá každý pátek ráno, pomáhá s aktivizačními programy. „Připravuji si pro ně besedy na nejrůznější témata. Hlavně řešíme právní věci, zejména dávky a příspěvky, na které mají nárok, problematiku opatrovnictví nebo invalidního důchodu. Tato témata prokládám lehčími, například historickými nebo cestovatelskými. Naposledy jsme společně vyrazili do Japonska,“ vzpomněl. Zároveň klientům také vysvětluje a připomíná vnitřní pravidla Okýnka, která jsou založena na jejich vzájemné toleranci a respektu, a to i vůči personálu. „Dělá mi velkou radost, když vidím, jak se klienti posouvají a rozvíjejí. Jak umějí vyjádřit své potřeby, mít názor, přání, požádat o pomoc.“

Nominační formulář putoval k vyhlašovateli soutěže i s jeho podpisem. „Můj souhlas byl podmínkou nominace. Napřed jsem pátral, proč zrovna já. Pak jsem uviděl ten počet svých dobrovolnických hodin a roků, který mě překvapil... Nominace mě doopravdy potěšila,“ přiznal Martin Škurek, který dobrovolnictví vnímá jako vnitřní potřebu a samozřejmou součást svého života. Byť je Křesadlo individuální ocenění, on to vidí jinak. „Chtěl bych prostřednictvím této ceny vyzdvihnout a zviditelnit samotné Okýnko, jeho vedoucí Janu Koberovou, všechny jeho zaměstnankyně a Charitu Zábřeh jako celek. Měli bychom si podobných zařízení vážit. Lidé v nich dělají kus záslužné a poctivé práce,“ dodal.

Když se Martin Škurek právě nevěnuje akademické práci na právnické fakultě a nebeseduje s klienty Okýnka, pracuje pro Národní radu se zdravotním postižením jako poradce. Schází se s klienty a vypracovává pro ně nejrůznější podání, odvolání nebo třeba správní žaloby. Vidět a slyšet je i v samotné Mohelnici. Aktivně se zajímá o komunální život i politiku. Podílel se například na projektu Plánu rozvoje sociálních služeb na Mohelnicku. „Jsem rodák z Mohelnice a jinde bych žít nechtěl.“

Kategorie: Novinky z UP a PřF

DNA helps to decipher how unique Middle East beetles are related

News: Faculty of Science - Čt, 12/19/2019 - 08:00

A long-standing puzzle surrounding the relationship of an evolutionarily interesting lineage of beetles from the Middle East has been resolved by an international team of scientists led by Robin Kundrata from the Department of Zoology at the Faculty of Science, Palacký University Olomouc. Using molecular data analysis and a thorough examination of morphological characteristics, scientists have included Cydistinae beetles in a relationship with American bioluminescent beetles akin to click beetles and fireflies. The study results were published in the Zoological Journal of the Linnean Society.

Cydistinae, which have so far contained only seven described species of one genus Cydistus inhabiting the region from Asia Minor to Iran, have been a challenge for systematic entomologists until recently. “This group contains a unique combination of morphological characteristics, which has always made it difficult for scientists to classify it correctly within the beetle system. Although some authors have pointed out that Cydistinae share some morphological structures with representatives of the American bioluminescent family Phengodidae, other features were different and did not confirm this hypothesis. Moreover, there has been no phylogenetic analysis to test the classification of Cydistinae,” said Kundrata, the main author of the study. In addition to one of his students from Palacký University, several experts took part in the research, including Dominik Vondráček from the National Museum in Prague and other colleagues from Germany, Russia and the United States.

In order to study Cydistinae family relationships, scientists have had to rely solely on the morphological features of adult males, as neither the female nor the larvae are known in the group at all. “In the recent volumes of the prestigious book series Handbook of Zoology, this little-known lineage of beetles was classified within the infraorder Elateriformia as an ‘incertae sedis’, that is, a group with an uncertain position, whose classification in a family is not known, nor in a particular superfamily,” Kundrata pointed out.

Now, for the first time, scientists have sequenced the DNA of several Cydistinae representatives to test the Cydistinae family relationships on the basis of molecular data. The results of phylogenetic analyses based on nuclear and mitochondrial gene sequences in combination with a detailed study of all available morphological features have shown that Cydistinae belong to the Phengodidae family. Together with them, these beetles are related to the Asian family Rhagophthalmidae.

“Both Phengodidae and Rhagophthalmidae are akin to fireflies and click beetles. Like these lineages, they have the ability to become bioluminescent, i.e. they can emit light radiation. This phenomenon is most noticeable especially in the larvae of the American Phengodidae, which have 11 pairs of green-shining bioluminescent organs on their thorax and abdomen. Because of their resemblance to a glowing train running through the night landscape, these larvae are called ‘railroad worms’ in English,” Kundrata said. According to him, it is possible that there are similar bioluminescent beetle larvae of the Cydistinae group living in the Middle East. “However, since no one has discovered them yet, it is only our speculation that needs to be confirmed, preferably in the field,” said the scientist with regard to the future direction of the research.

Another surprising finding of the research team is the description of the second genus within Cydistinae, which was given the name Microcydistus. The only known species of this lineage is characterised by its small body and reduced oral system. “Despite the uncertainties surrounding Cydistinae’s family relationships, the latest research suggests that this group still has much to offer in the future, as far as its diversity, biogeography, and the evolution of bioluminescence are concerned,” Kundrata added.

Kategorie: News from UP

Vědci pomocí DNA rozluštili příbuzenské vztahy unikátní skupiny brouků z Blízkého východu

Dlouhodobou záhadu kolem příbuzenských vztahů evolučně zajímavé linie brouků z Blízkého východu a Íránu se podařilo rozluštit mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Robina Kundraty z katedry zoologie přírodovědecké fakulty. Pomocí analýzy molekulárních dat a důkladné studie morfologických znaků zařadili vědci brouky ze skupiny Cydistinae do příbuzenského vztahu k americkým světélkujícím broukům blízkým kovaříkům či světluškám. Výsledky této studie byly publikovány v prestižním odborném časopise Zoological Journal of the Linnean Society.

Cydistinae, kteří dosud obsahovali pouze sedm popsaných druhů jednoho rodu Cydistus z oblasti od Malé Asie po Írán, byli pro systematické entomology donedávna oříškem. „Tato skupina obsahuje unikátní kombinaci morfologických znaků, což vědcům vždy znesnadňovalo její správné zařazení v rámci systému brouků. Přestože někteří autoři poukazovali na fakt, že Cydistinae sdílejí některé morfologické struktury se zástupci americké světélkující čeledi Phengodidae, jiné znaky byly odlišné a tuto hypotézu nepotvrzovaly. Naprosto také chyběla jakákoliv fylogenetická analýza, která by postavení Cydistinae testovala,“ popsal nesnáze při určení příbuzenských vztahů těchto brouků hlavní autor studie Robin Kundrata, se kterým na výzkumu kromě jeho studentky z Univerzity Palackého spolupracovali také Dominik Vondráček z pražského Národního muzea a kolegové z Německa, Ruska a USA.

Dosud se navíc vědci při studiu příbuzenských vztahů Cydistinae museli spoléhat pouze na morfologické znaky dospělých samců, neboť samice ani larvy nejsou pro tuto skupinu vůbec známy. „V posledních dílech prestižní knižní série Handbook of Zoology tak byla tato dosud málo známá linie brouků řazena do infrařádu Elateriformia jako tzv. „incertae sedis", tedy skupina s nejistým postavením, u níž v tomto případě není známo nejen zařazení do čeledi, ale dokonce ani do konkrétní nadčeledi,“ upozornil Kundrata.

Vědcům se nyní vůbec poprvé podařilo sekvenovat DNA několika zástupců skupiny Cydistinae, a mohli tak díky tomu testovat příbuzenské vztahy této skupiny na základě molekulárních dat. Výsledky fylogenetických analýz založených na sekvencích jaderných a mitochondriálních genů v kombinaci s podrobnou studií všech dostupných morfologických znaků dokázaly, že Cydistinae patří do čeledi Phengodidae. Spolu s nimi jsou pak tito brouci příbuzní asijské čeledi Rhagophthalmidae.

„Phengodidae i Rhagophthalmidae patří do příbuzenství světlušek a kovaříkovitých brouků. Stejně jako tyto linie mají schopnost bioluminiscence, tedy dokáží emitovat světelné záření. Tento jev je nejnápadnější zejména u larev amerických Phengodidae, jenž mají na hrudi a zadečku 11 párů nazelenale svítících bioluminiscenčních orgánů. Díky své podobnosti se svítícím vlakem jedoucím noční krajinou se tyto larvy v angličtině nazývají „railroad worms“ – železniční červi," podotkl Kundrata. Podle něj je tedy možné, že na Blízkém východě a v Iránu žijí podobně svítící larvy brouků ze skupiny Cydistinae. „Jelikož je tam ale dosud ještě nikdo neobjevil, jedná se pouze o naši spekulaci, kterou je třeba potvrdit, a to nejlépe přímo v terénu,“ naznačil vědec budoucí směr výzkumu.

Dalším překvapivým výsledkem bádání týmu vědců je popis druhého rodu v rámci Cydistinae, který dostal jméno Microcydistus. Jediný dosud známý druh této linie se totiž vyznačuje drobným tělem a redukovaným ústním ústrojím. „Přestože došlo k rozpletení nejasností kolem příbuzenských vztahů Cydistinae, nejnovější výzkum naznačuje, že tato skupina má do budoucna stále co nabídnout v otázkách týkajících se diverzity, biogeografie a evoluce bioluminiscence,“ doplnil Kundrata.

Vědci pomocí DNA rozluštili příbuzenské vztahy unikátní skupiny brouků z Blízkého východu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 12/19/2019 - 08:00

Dlouhodobou záhadu kolem příbuzenských vztahů evolučně zajímavé linie brouků z Blízkého východu a Íránu se podařilo rozluštit mezinárodnímu týmu vědců pod vedením Robina Kundraty z katedry zoologie přírodovědecké fakulty. Pomocí analýzy molekulárních dat a důkladné studie morfologických znaků zařadili vědci brouky ze skupiny Cydistinae do příbuzenského vztahu k americkým světélkujícím broukům blízkým kovaříkům či světluškám. Výsledky této studie byly publikovány v prestižním odborném časopise Zoological Journal of the Linnean Society.

Cydistinae, kteří dosud obsahovali pouze sedm popsaných druhů jednoho rodu Cydistus z oblasti od Malé Asie po Írán, byli pro systematické entomology donedávna oříškem. „Tato skupina obsahuje unikátní kombinaci morfologických znaků, což vědcům vždy znesnadňovalo její správné zařazení v rámci systému brouků. Přestože někteří autoři poukazovali na fakt, že Cydistinae sdílejí některé morfologické struktury se zástupci americké světélkující čeledi Phengodidae, jiné znaky byly odlišné a tuto hypotézu nepotvrzovaly. Naprosto také chyběla jakákoliv fylogenetická analýza, která by postavení Cydistinae testovala,“ popsal nesnáze při určení příbuzenských vztahů těchto brouků hlavní autor studie Robin Kundrata, se kterým na výzkumu kromě jeho studentky z Univerzity Palackého spolupracovali také Dominik Vondráček z pražského Národního muzea a kolegové z Německa, Ruska a USA.

Dosud se navíc vědci při studiu příbuzenských vztahů Cydistinae museli spoléhat pouze na morfologické znaky dospělých samců, neboť samice ani larvy nejsou pro tuto skupinu vůbec známy. „V posledních dílech prestižní knižní série Handbook of Zoology tak byla tato dosud málo známá linie brouků řazena do infrařádu Elateriformia jako tzv. „incertae sedis", tedy skupina s nejistým postavením, u níž v tomto případě není známo nejen zařazení do čeledi, ale dokonce ani do konkrétní nadčeledi,“ upozornil Kundrata.

Vědcům se nyní vůbec poprvé podařilo sekvenovat DNA několika zástupců skupiny Cydistinae, a mohli tak díky tomu testovat příbuzenské vztahy této skupiny na základě molekulárních dat. Výsledky fylogenetických analýz založených na sekvencích jaderných a mitochondriálních genů v kombinaci s podrobnou studií všech dostupných morfologických znaků dokázaly, že Cydistinae patří do čeledi Phengodidae. Spolu s nimi jsou pak tito brouci příbuzní asijské čeledi Rhagophthalmidae.

„Phengodidae i Rhagophthalmidae patří do příbuzenství světlušek a kovaříkovitých brouků. Stejně jako tyto linie mají schopnost bioluminiscence, tedy dokáží emitovat světelné záření. Tento jev je nejnápadnější zejména u larev amerických Phengodidae, jenž mají na hrudi a zadečku 11 párů nazelenale svítících bioluminiscenčních orgánů. Díky své podobnosti se svítícím vlakem jedoucím noční krajinou se tyto larvy v angličtině nazývají „railroad worms“ – železniční červi," podotkl Kundrata. Podle něj je tedy možné, že na Blízkém východě a v Iránu žijí podobně svítící larvy brouků ze skupiny Cydistinae. „Jelikož je tam ale dosud ještě nikdo neobjevil, jedná se pouze o naši spekulaci, kterou je třeba potvrdit, a to nejlépe přímo v terénu,“ naznačil vědec budoucí směr výzkumu.

Dalším překvapivým výsledkem bádání týmu vědců je popis druhého rodu v rámci Cydistinae, který dostal jméno Microcydistus. Jediný dosud známý druh této linie se totiž vyznačuje drobným tělem a redukovaným ústním ústrojím. „Přestože došlo k rozpletení nejasností kolem příbuzenských vztahů Cydistinae, nejnovější výzkum naznačuje, že tato skupina má do budoucna stále co nabídnout v otázkách týkajících se diverzity, biogeografie a evoluce bioluminiscence,“ doplnil Kundrata.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Univerzita Palackého má nové profesory

Ve Velké aule Karolina Univerzity Karlovy předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga dekrety sedmi desítkám nových profesorek a profesorů vysokých škol. Byly mezi nimi i dvě osobnosti navržené Vědeckou radou Univerzity Palackého, filozof Tomáš Nejeschleba a hematolog Vít Procházka. Na návrh Vědecké rady Ostravské univerzity byl profesorem jmenován Marián Halás z Přírodovědecké fakulty UP. 

Tomáš Nejeschleba, vedoucí katedry filozofie na FF UP, se už v průběhu svého studia začal soustředit na období středověku, úžeji pak na dílo sv. Bonaventury z Bagnoregia. Postupně se jeho odborné zájmy rozšířily i na studium renesanční a raně novověké filozofie a především ho začalo zajímat, jak byla renesanční filozofie recipována a případně rozvíjena různými autory, kteří v šestnáctém a sedmnáctém století působili v českých zemích. „Například Jan Jesenský nebo Valerian Magni, který navazoval na filozofii zmiňovaného sv. Bonaventury,“ uvedl nový profesor v oboru Filozofie. Dodal, že součástí jeho zájmu je i zkoumání vztahu filozofie, medicíny a přírodních věd, který byl v dané době velmi úzký. „U Jana Jessenia se jedná mimo jiné o ideové pozadí rozvoje anatomie, u Valeriana Magniho například o pokusy s vakuem odvolávající se na Galilea Galileie,“ dodal.  

Profesor Tomáš Nejeschleba je velmi rád, že se v Olomouci podařilo rozvíjet studium myšlení období renesance a získat pro toto studium podporu z různých dotačních titulů a zorganizovat množství mezinárodních konferencí, díky kterým má dnes Centrum pro práci s renesančními texty dobrý ohlas v zahraničí. „Velmi mě těší, že výsledky mé práce byly publikovány v prestižních zahraničních časopisech. Rád bych zmínil i filozofickou soutěž pro středoškolské studenty Nebojme se myslet, kterou jsem založil v roce 2010 a kterou vnímám také jako velký úspěch. Stále totiž přitahuje desítky středoškoláků a ukazuje, že zájem mladé generace o kritické myšlení neklesá,“ dodal.

Druhý z nově jmenovaných profesorů Univerzity Palackého, Vít Procházka, působí od roku 2001 na Hemato-onkologické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, a to nejen jako lékař, ale také jako pedagog a vědecký pracovník. Odborně se zaměřuje na klinické a biologické prediktivní faktory u maligních lymfomů. Analýze prognostických faktorů léčby Hodgkinova lymfomu se díky Fulbrightovu stipendiu věnoval i během půlroční vědecké stáže v USA. Na svém kontě má přes devadesát původních prací v recenzovaných časopisech, řadu příspěvků na domácích i zahraničních konferencích. Je autorem jedné a spoluautorem čtyř monografií, za své práce získal v letech 2015 a 2018 Cenu děkana LF UP. Je členem několika národních odborných společností a pracovních skupin.

„Jsem vděčný za příležitost pokračovat ve skvělé tradici olomoucké hematologické školy a rád bych poděkoval za důvěru a mentoring svým učitelům, pánům profesorům Karlu Indrákovi, Vlastimilu Ščudlovi, Tomáši Papajíkovi a v neposlední řadě mému úplně prvnímu školiteli SVOČ docentu Jaroslavu Bačovskému,“ zdůraznil Vít Procházka, který za svůj největší profesní úspěch považuje práci s mladými adepty medicínské profese. „Měl jsem veliké štěstí na své studenty, z nichž bez výjimky vyrostli skvělí hematologové a vědci. Jen namátkou zmíním Aleše Obra, Veroniku Hanáčkovou, Terezu Popkovou a Evu Mnacakanovou. Všichni mají obrovský potenciál posunout medicínu kupředu odborně, profesně, ale především lidsky,“ uvedl nově jmenovaný profesor v oboru Vnitřní nemoci.

Na návrh Vědecké rady Ostravské univerzity byl profesorem v oboru Politická a kulturní geografie jmenován Marián Halás, vedoucí katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP. Marián Halás je absolventem Univerzity Komenského v Bratislavě, kde také působil na katedře humánní geografie a demogeografie. S Univerzitou Palackého je spojen od roku 2006. Odborně se zajímá o sídelní a regionální systémy a řízení a plánování prostoru. Je členem České geografické společnosti, Slovenské geografické společnosti nebo Společnosti pro regionální vědu a politiku. 

Jmenovací dekrety pro nové profesorky a profesory podepsal prezident republiky Miloš Zeman 21. listopadu na návrhy vědeckých a uměleckých rad vysokých škol.

Univerzita Palackého má nové profesory

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 12/18/2019 - 14:00

Ve Velké aule Karolina Univerzity Karlovy předal ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga dekrety sedmi desítkám nových profesorek a profesorů vysokých škol. Byly mezi nimi i dvě osobnosti navržené Vědeckou radou Univerzity Palackého, filozof Tomáš Nejeschleba a hematolog Vít Procházka. Na návrh Vědecké rady Ostravské univerzity byl profesorem jmenován Marián Halás z Přírodovědecké fakulty UP. 

Tomáš Nejeschleba, vedoucí katedry filozofie na FF UP, se už v průběhu svého studia začal soustředit na období středověku, úžeji pak na dílo sv. Bonaventury z Bagnoregia. Postupně se jeho odborné zájmy rozšířily i na studium renesanční a raně novověké filozofie a především ho začalo zajímat, jak byla renesanční filozofie recipována a případně rozvíjena různými autory, kteří v šestnáctém a sedmnáctém století působili v českých zemích. „Například Jan Jesenský nebo Valerian Magni, který navazoval na filozofii zmiňovaného sv. Bonaventury,“ uvedl nový profesor v oboru Filozofie. Dodal, že součástí jeho zájmu je i zkoumání vztahu filozofie, medicíny a přírodních věd, který byl v dané době velmi úzký. „U Jana Jessenia se jedná mimo jiné o ideové pozadí rozvoje anatomie, u Valeriana Magniho například o pokusy s vakuem odvolávající se na Galilea Galileie,“ dodal.  

Profesor Tomáš Nejeschleba je velmi rád, že se v Olomouci podařilo rozvíjet studium myšlení období renesance a získat pro toto studium podporu z různých dotačních titulů a zorganizovat množství mezinárodních konferencí, díky kterým má dnes Centrum pro práci s renesančními texty dobrý ohlas v zahraničí. „Velmi mě těší, že výsledky mé práce byly publikovány v prestižních zahraničních časopisech. Rád bych zmínil i filozofickou soutěž pro středoškolské studenty Nebojme se myslet, kterou jsem založil v roce 2010 a kterou vnímám také jako velký úspěch. Stále totiž přitahuje desítky středoškoláků a ukazuje, že zájem mladé generace o kritické myšlení neklesá,“ dodal.

Druhý z nově jmenovaných profesorů Univerzity Palackého, Vít Procházka, působí od roku 2001 na Hemato-onkologické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, a to nejen jako lékař, ale také jako pedagog a vědecký pracovník. Odborně se zaměřuje na klinické a biologické prediktivní faktory u maligních lymfomů. Analýze prognostických faktorů léčby Hodgkinova lymfomu se díky Fulbrightovu stipendiu věnoval i během půlroční vědecké stáže v USA. Na svém kontě má přes devadesát původních prací v recenzovaných časopisech, řadu příspěvků na domácích i zahraničních konferencích. Je autorem jedné a spoluautorem čtyř monografií, za své práce získal v letech 2015 a 2018 Cenu děkana LF UP. Je členem několika národních odborných společností a pracovních skupin.

„Jsem vděčný za příležitost pokračovat ve skvělé tradici olomoucké hematologické školy a rád bych poděkoval za důvěru a mentoring svým učitelům, pánům profesorům Karlu Indrákovi, Vlastimilu Ščudlovi, Tomáši Papajíkovi a v neposlední řadě mému úplně prvnímu školiteli SVOČ docentu Jaroslavu Bačovskému,“ zdůraznil Vít Procházka, který za svůj největší profesní úspěch považuje práci s mladými adepty medicínské profese. „Měl jsem veliké štěstí na své studenty, z nichž bez výjimky vyrostli skvělí hematologové a vědci. Jen namátkou zmíním Aleše Obra, Veroniku Hanáčkovou, Terezu Popkovou a Evu Mnacakanovou. Všichni mají obrovský potenciál posunout medicínu kupředu odborně, profesně, ale především lidsky,“ uvedl nově jmenovaný profesor v oboru Vnitřní nemoci.

Na návrh Vědecké rady Ostravské univerzity byl profesorem v oboru Politická a kulturní geografie jmenován Marián Halás, vedoucí katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP. Marián Halás je absolventem Univerzity Komenského v Bratislavě, kde také působil na katedře humánní geografie a demogeografie. S Univerzitou Palackého je spojen od roku 2006. Odborně se zajímá o sídelní a regionální systémy a řízení a plánování prostoru. Je členem České geografické společnosti, Slovenské geografické společnosti nebo Společnosti pro regionální vědu a politiku. 

Jmenovací dekrety pro nové profesorky a profesory podepsal prezident republiky Miloš Zeman 21. listopadu na návrhy vědeckých a uměleckých rad vysokých škol.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Prague laser spaceapps workshop 2019

Novinky: Fyzikální ústav - St, 12/18/2019 - 10:39
ol.lr { counter-reset: list; } ol.lr > li { list-style: none; position: relative; left: 1em; } ol.lr > li:before { counter-increment: list; content: counter(list, lower-roman) ") "; position: absolute; left: -1.4em; } ol.cit { counter-reset: list; } ol.cit > li { list-style: none; position: relative; } ol.cit > li:before { counter-increment: list; content: "[" counter(list, decimal) "] "; position: absolute; left: -2.5em; } table.materials thead th { font-weight: bold; text-align: center; color: #fff; background-color: #2890c1; } table.materials tbody td { text-align: center; background-color: #d6e7f5; }

Tento článek vyšel v čísle 6/2019 Československého časopisu pro fyziku, vydávaného Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR. Autorkou je Jana Žďárská z FZU AV ČR, v. v. i.

Koncem září roku 2019 proběhl v Praze mimořádný workshop, který byl zaměřen na aplikace výkonových laserů v oblasti detekce a odstraňování orbitálního smetí, mezihvězdných letů, odklánění nebezpečných blízkozemních objektů či dálkového průzkumu Sluneční soustavy.

Významní čeští a zahraniční vědci a také soukromé firmy představili při této příležitosti základní fyzikální koncepty, výzvy a také současné racionální možnosti této techniky a její přepokládaný vývoj v blízké budoucnosti.

Tato důležitá akce byla mimo jiné věnována i souvisejícím závažným politickým otázkám, týkajícím se provozu těchto důležitých zařízení. Diskuse se týkala především toho, jak lze takto supersilné lasery na globální úrovni vybudovat a následně také účinně kontrolovat. Účastníci konference hovořili rovněž o nutnosti vzniku mezinárodního vědeckého konsorcia jako o ústředním tématu zahraniční politiky ČR. Důležitým bodem diskutovaným v rámci workshopu byly také společenskovědní otázky možnosti globální spolupráce a souvisejícího mezinárodního práva.

Obr. 1. Testy působení laseru Asterix na reálné vzorky meteoritů. Cílem je extrapolace parametrů aplikace výkonových laserů pro působení na nebezpečné blízkozemní objekty. Vakuovou komoru připravuje pro interakční experiment Dr. Miroslav Krůs, vedoucí Oddělení laserového plazmatu, Ústav fyziky plazmatu AV ČR.

Hlavními hosty zmiňovaného workshopu byli známý americký fyzik Philip Lubin (UC Santa Barbara) a bývalý ředitel Amesova výzkumného centra NASA astrofyzik Pete Worder. Philip Lubin představil koncept mise malých jednogramových výzkumných vesmírných plavidel, která by byla během cca osmi minut urychlena velmi silným laserovým zdrojem až na 20 % rychlosti světla. Toto by dovolilo v horizontu několika desítek let prozkoumat alespoň nejbližší hvězdný systém – trojhvězdí Alfy Centauri A (Rigil), B (Toliman) a C (Proxima). V první fázi se však tento projekt bude soustředit zejména na měsíce Europa a Enceladus ve Sluneční soustavě. Lubin taktéž předpověděl, že avizovaná mise je dosažitelná v horizontu 20 až 50 let, přičemž by mohly být využity mohutné baterie vláknových laserů.

Obr. 2. Moderní spektrografy na Hvězdárně Valašské Meziříčí umožňují srovnat laboratorní spektra laserového ablačního plazmatu vzorků meteoritů se záznamem spekter plazmatu meteorů. Daří se tak odhalit prvkové složení meziplanetární hmoty a vytvořit základní bázi poznatků pro experimenty vymezující aplikační potenciál laserové ablace v kosmonautice.

Jedním z velkých témat blízké budoucnosti, kterým se zabývají také čeští vědci, je čištění oběžné dráhy Země od orbitálního smetí. Četnost tohoto smetí totiž díky lidské činnosti prudce narůstá. Ve vzdálenější budoucnosti bude možné velké lasery využít i k odklánění a zneškodňování potenciálně nebezpečných blízkozemních objektů nebo pro dálkové měření jejich složení.

Vědci Univerzity Karlovy a Ústavu mezinárodních vztahů vypracovali teoretický model budoucí globální spolupráce při vývoji, výstavbě a provozu extrémně výkonného laseru přímo s vědci Breakthrough Initiatives. Cílem bude diskutovat možnosti inkluzivní globální spolupráce mezi vládami, soukromými institucemi a mezinárodními organizacemi. Ideálním cílem by podle jejich slov bylo založení mezinárodního výzkumného konsorcia typu CERN či ITER s adekvátní globální legitimitou.

Kosmické a laserové technologie představují 1/3 perspektivních oblastí Inovační strategie ČR 2019–2030. Čeští politici by navíc mohli v podobné iniciativně sehrát zcela klíčovou roli, navazující na humanistickou tradici české zahraniční politiky. ČR nadto bude hostit agenturu pro vesmírný program EU, která může zásadně pomoci k prohlubování mezinárodní důvěry při budování takto bezpečné a citlivé technologie.

Jak nám sdělil RNDr. Martin Ferus, Ph.D., z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského: „Mohlo by se zdát, že široká aplikace výkonných laserových systémů je hudbou budoucnosti. Opak je však pravdou. Náš tým spolu s Dr. Krůsem z laserového pracoviště PALS v současné době pracuje na souvisejícím určení parametrů laserů využitelných pro kosmické aplikace. Do výzkumu se rovněž zapojila špičková infrastruktura HiLASE. Česká republika má v globálním měřítku zcela zásadní a výjimečné vědecké vybavení, včetně jedněch z nejsilnějších laserů na světě. Naše týmy využívají tyto lasery k výzkumu extrémních stavů hmoty a plazmatu. Kromě vývoje kosmických technologií nám české výkonové lasery doslova umožňují nemožné – ostřelováním plynů, meteoritů a kapalin napodobujeme extrémní podmínky panující např. při vstupu asteroidu či jen malého meteoroidu do atmosféry a jejich dopadu. Studujeme fyzikální a chemické účinky této události a umíme například zhodnotit, zda mohly přispět k procesům vedoucím ke vzniku života na Zemi.“

Přejeme českým i zahraničním vědcům mnoho úspěchů na cestě k tak významným vědeckým cílům, a ačkoliv v současné době zní například myšlenka urychlování malých jednogramových výzkumných vesmírných plavidel trochu jako sci-fi, jak řekl Dr. Lubin: „V současné době se jedná o jediný technologicky relativně snadno proveditelný plán mezihvězdného cestování.“

Poděkování: Děkujeme podpoře GAČR, projektu 18-27653S a TAČR, projektu TL01000181.

Obr. 3. Významní čeští a zahraniční vědci představili základní fyzikální koncepty pro využití velkých laserů. Ve výřezu vlevo je Dr. Philipp Lubin, vpravo Dr. Nikola Schmidt, vedoucí související politické studie, uprostřed jsou zprava do leva Dr. Miroslav Krůs (v pozadí), Dr. Tomáš Mocek, Dr. Martin Ferus a Bc. Anna Křivková, pracující na interakčních experimentech s velkými výkonovými lasery.

Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Zástupci americké agentury jednali v RCPTM o spolupráci

O možnostech vzájemné česko-americké spolupráce diskutovali v pátek zástupci americké Národní vědecké nadace (National Science Foundation) s pracovníky Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) přírodovědecké fakulty. Setkání se zúčastnilo nejen vedení vědeckého centra a výzkumných skupin, ale i postdoci a doktorandi.

Delegace čtyř programových ředitelů americké National Science Foundation ve složení Fred Kronz, Vyacheslav Lukin, Roxanne Nikolaus a Amarda Shehu pobývala v České republice po celý týden. „V Olomouci projevila americká strana zájem blíže se seznámit s prací Univerzity Palackého a především RCPTM v oblasti nanotechnologií,“ uvedl prorektor pro zahraničí Martin Kudláček.

Cílem RCPTM bylo nejen představit výzkum jednotlivých skupin, ale také hovořit o minulých a současných spolupracích s americkými partnery a vytipovat další případná partnerství do budoucna.

„Delegaci z americké grantové agentury jsme představili organizaci výzkumu, síť mezinárodních vazeb a výzkumné aktivity RCPTM v oblasti nanotechnologií a nanomateriálů. Na jednání jsme konkretizovali výhody a výzvy vzájemné vědecké spolupráce mezi ČR a USA. Do podnětné diskuze se vedle vedoucích vědecko-výzkumných skupin zapojili také postdoci a Ph.D. studenti působící v našem centru. Hovořili o svých zkušenostech a ptali se na možnou podporu. Věřím, že některé z myšlenek ohledně možného prohloubení vzájemné česko-americké spolupráce se podaří v budoucnu realizovat,“ řekl zastupující ředitel RCPTM Michal Otyepka.

Národní vědecká nadace je nezávislá vládní agentura v USA odpovědná za podporu základního vědeckého výzkumu zejména poskytováním výzkumných zdrojů. Zařizuje výzkumné granty zejména pro univerzity nebo pro jednotlivce.

Zástupci americké agentury jednali v RCPTM o spolupráci

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 12/18/2019 - 08:00

O možnostech vzájemné česko-americké spolupráce diskutovali v pátek zástupci americké Národní vědecké nadace (National Science Foundation) s pracovníky Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) přírodovědecké fakulty. Setkání se zúčastnilo nejen vedení vědeckého centra a výzkumných skupin, ale i postdoci a doktorandi.

Delegace čtyř programových ředitelů americké National Science Foundation ve složení Fred Kronz, Vyacheslav Lukin, Roxanne Nikolaus a Amarda Shehu pobývala v České republice po celý týden. „V Olomouci projevila americká strana zájem blíže se seznámit s prací Univerzity Palackého a především RCPTM v oblasti nanotechnologií,“ uvedl prorektor pro zahraničí Martin Kudláček.

Cílem RCPTM bylo nejen představit výzkum jednotlivých skupin, ale také hovořit o minulých a současných spolupracích s americkými partnery a vytipovat další případná partnerství do budoucna.

„Delegaci z americké grantové agentury jsme představili organizaci výzkumu, síť mezinárodních vazeb a výzkumné aktivity RCPTM v oblasti nanotechnologií a nanomateriálů. Na jednání jsme konkretizovali výhody a výzvy vzájemné vědecké spolupráce mezi ČR a USA. Do podnětné diskuze se vedle vedoucích vědecko-výzkumných skupin zapojili také postdoci a Ph.D. studenti působící v našem centru. Hovořili o svých zkušenostech a ptali se na možnou podporu. Věřím, že některé z myšlenek ohledně možného prohloubení vzájemné česko-americké spolupráce se podaří v budoucnu realizovat,“ řekl zastupující ředitel RCPTM Michal Otyepka.

Národní vědecká nadace je nezávislá vládní agentura v USA odpovědná za podporu základního vědeckého výzkumu zejména poskytováním výzkumných zdrojů. Zařizuje výzkumné granty zejména pro univerzity nebo pro jednotlivce.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Profesor Šamaj je novým členem Učenej spoločnosti Slovenska

Biolog a vedoucí oddělení buněčné biologie Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) Jozef Šamaj je novým členem Učenej spoločnosti Slovenska. Rozhodli o tom s výraznou podporou účastníci valného shromáždění společnosti, kteří na jednání 9. prosince zvolili do svých řad pět nových vědeckých posil.

„Cítím se velmi poctěn a je to pro mne velké vyznamenání, protože získat uznání doma při mnohaletém působení v zahraničí není jednoduché. Zároveň si myslím, že je to v podstatě ocenění tvůrčí práce celého mého vědeckého týmu, a proto bych chtěl všem svým kolegům srdečně poděkovat za příkladnou spolupráci. Bez nich by to nebylo možné. Aktivně se snažím udržovat kontakty se slovenskou vědou a několik mých nejlepších spolupracovníků a studentů pochází právě ze Slovenska. V Olomouci se nám v posledních devíti letech díky vědeckému zápalu, úžasné píli a enormnímu nasazení celého mezinárodního týmu podařilo z gruntu vybudovat unikátní pracoviště s celosvětovým renomé a založit nový studijní obor,“ uvedl profesor Šamaj.

Absolvent oboru Všeobecná biologie na Univerzitě Komenského má bohaté zahraniční zkušenosti, získal prestižní postdoktorandská stipendia na univerzitách v Toulouse, Bonnu a Vídni. Dlouhodobě pracoval jako vedoucí vědecký pracovník v Ústavu genetiky a biotechnologií rostlin Slovenské akademie věd a následně sedm let jako vedoucí skupiny a docent na Institute of Cellular and Molecular Botany na Univerzitě v Bonnu. Od roku 2010 je vedoucím oddělení CRH. Ve výzkumu se zaměřuje na oblasti molekulární a buněčné biologie, biotechnologie, proteomiky, signalizace, cytoskeletonu, vezikulárního transportu, endocytózy a stresu u rostlin. Je editorem šesti knih (z toho 5 ve vydavatelství Springer), národním reprezentantem v International Plant Proteomics Organization, členem několika vědeckých společností a redakčních rad odborných časopisů. Je autorem více než 190 publikací, které mají přes 6000 citací. Jeho h-index činí 43.

Učená spoločnosť Slovenska má v současné době kolem 60 řádných, 45 emeritních a devět čestných členů. Společnost podporuje rozvoj vědy a šíření vědeckých poznatků, podílí se na reprezentaci slovenské vědy doma i v zahraničí, vyjadřuje se k směřování vědy ve Slovenské republice a spolupracuje s jinými učenými společnostmi.

Profesor Šamaj je novým členem Učenej spoločnosti Slovenska

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 12/17/2019 - 12:00

Biolog a vedoucí oddělení buněčné biologie Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) Jozef Šamaj je novým členem Učenej spoločnosti Slovenska. Rozhodli o tom s výraznou podporou účastníci valného shromáždění společnosti, kteří na jednání 9. prosince zvolili do svých řad pět nových vědeckých posil.

„Cítím se velmi poctěn a je to pro mne velké vyznamenání, protože získat uznání doma při mnohaletém působení v zahraničí není jednoduché. Zároveň si myslím, že je to v podstatě ocenění tvůrčí práce celého mého vědeckého týmu, a proto bych chtěl všem svým kolegům srdečně poděkovat za příkladnou spolupráci. Bez nich by to nebylo možné. Aktivně se snažím udržovat kontakty se slovenskou vědou a několik mých nejlepších spolupracovníků a studentů pochází právě ze Slovenska. V Olomouci se nám v posledních devíti letech díky vědeckému zápalu, úžasné píli a enormnímu nasazení celého mezinárodního týmu podařilo z gruntu vybudovat unikátní pracoviště s celosvětovým renomé a založit nový studijní obor,“ uvedl profesor Šamaj.

Absolvent oboru Všeobecná biologie na Univerzitě Komenského má bohaté zahraniční zkušenosti, získal prestižní postdoktorandská stipendia na univerzitách v Toulouse, Bonnu a Vídni. Dlouhodobě pracoval jako vedoucí vědecký pracovník v Ústavu genetiky a biotechnologií rostlin Slovenské akademie věd a následně sedm let jako vedoucí skupiny a docent na Institute of Cellular and Molecular Botany na Univerzitě v Bonnu. Od roku 2010 je vedoucím oddělení CRH. Ve výzkumu se zaměřuje na oblasti molekulární a buněčné biologie, biotechnologie, proteomiky, signalizace, cytoskeletonu, vezikulárního transportu, endocytózy a stresu u rostlin. Je editorem šesti knih (z toho 5 ve vydavatelství Springer), národním reprezentantem v International Plant Proteomics Organization, členem několika vědeckých společností a redakčních rad odborných časopisů. Je autorem více než 190 publikací, které mají přes 6000 citací. Jeho h-index činí 43.

Učená spoločnosť Slovenska má v současné době kolem 60 řádných, 45 emeritních a devět čestných členů. Společnost podporuje rozvoj vědy a šíření vědeckých poznatků, podílí se na reprezentaci slovenské vědy doma i v zahraničí, vyjadřuje se k směřování vědy ve Slovenské republice a spolupracuje s jinými učenými společnostmi.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Studentka Logopedie uspěla se svými znalostmi ruštiny na olympiádě Gramotej

Druhé místo na mezinárodní olympiádě z ruského jazyka Gramotej, získala Veronika Motlová, studentka třetího ročníku Logopedie na pedagogické fakultě. Možnost zúčastnit se této olympiády má každý, kdo ovládá ruštinu, neboť ji Čuvašská státní univerzita I. N. Uljanova pořádá prostřednictvím internetu.

„Jsem nadšená z tohoto umístění. Ruština mě moc baví. Učila jsem se ji čtyři roky na gymnáziu. Po maturitě jsem měla pocit, že by bylo škoda, abych to, co umím, zapomněla, proto jsem si v prvním ročníku oboru Logopedie vybrala jako béčkový předmět místo angličtiny, s níž se setkávám denně, právě ruštinu. Ve druhém ročníku jsem s ní pak pokračovala v předmětu Ruský jazyk pro nefilology.  Jsem ráda, že si tak můžu ruštinu udržovat,“ řekla Veronika Motlová. 

O olympiádě v internetové podobě se dozvěděla od Lenky Alievy, odborné asistentky katedry jazyků Technické univerzity v Košicích, která výuku ruštiny na PdF navštívila. „Představila nám tehdy možnosti studia na jejich univerzitě a způsob výuky ruštiny. Přitom se zmínila o olympiádě Gramotej, což v češtině znamená Vzdělanec. Tehdy mi vnukla nápad olympiády se zúčastnit. Měla jsem pocit, že by to byl dobrý způsob, jak se v ruském jazyce víc procvičit a zjistit, co vlastně umím,“ dodala.

Během následujícího období už studentka olomoucké Logopedie vyplnila přihlášku, která zahrnovala i jednodušší test. Poté obdržela na svůj e- mail zadání olympiády, které měla zhruba do týdne vyplnit a oskenované poslat zpět Čuvašské univerzitě.

„I když jsem si nebyla moc jistá, jakou úroveň ruštiny vlastně disponuju, vybrala jsem si test úrovně B1. Byl v něm například dlouhý text o čuvašských umělcích i gramatická cvičení. Nejtěžší pro mě však byl úkol zaměřený na frazémy,“ vysvětlila.

Mezinárodní olympiádu z ruského jazyka Gramotej pořádá každoročně katedra ruštiny jako cizího jazyka Fakulty ruské a čuvašské filologie a žurnalistiky na Čuvašské státní univerzitě I. N. Uljanova. Tato univerzita se nachází v Čeboksarech, městě, které je v evropské části Ruské federace.

Studentka Logopedie uspěla se svými znalostmi ruštiny na olympiádě Gramotej

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 12/17/2019 - 08:00

Druhé místo na mezinárodní olympiádě z ruského jazyka Gramotej, získala Veronika Motlová, studentka třetího ročníku Logopedie na pedagogické fakultě. Možnost zúčastnit se této olympiády má každý, kdo ovládá ruštinu, neboť ji Čuvašská státní univerzita I. N. Uljanova pořádá prostřednictvím internetu.

„Jsem nadšená z tohoto umístění. Ruština mě moc baví. Učila jsem se ji čtyři roky na gymnáziu. Po maturitě jsem měla pocit, že by bylo škoda, abych to, co umím, zapomněla, proto jsem si v prvním ročníku oboru Logopedie vybrala jako béčkový předmět místo angličtiny, s níž se setkávám denně, právě ruštinu. Ve druhém ročníku jsem s ní pak pokračovala v předmětu Ruský jazyk pro nefilology.  Jsem ráda, že si tak můžu ruštinu udržovat,“ řekla Veronika Motlová. 

O olympiádě v internetové podobě se dozvěděla od Lenky Alievy, odborné asistentky katedry jazyků Technické univerzity v Košicích, která výuku ruštiny na PdF navštívila. „Představila nám tehdy možnosti studia na jejich univerzitě a způsob výuky ruštiny. Přitom se zmínila o olympiádě Gramotej, což v češtině znamená Vzdělanec. Tehdy mi vnukla nápad olympiády se zúčastnit. Měla jsem pocit, že by to byl dobrý způsob, jak se v ruském jazyce víc procvičit a zjistit, co vlastně umím,“ dodala.

Během následujícího období už studentka olomoucké Logopedie vyplnila přihlášku, která zahrnovala i jednodušší test. Poté obdržela na svůj e- mail zadání olympiády, které měla zhruba do týdne vyplnit a oskenované poslat zpět Čuvašské univerzitě.

„I když jsem si nebyla moc jistá, jakou úroveň ruštiny vlastně disponuju, vybrala jsem si test úrovně B1. Byl v něm například dlouhý text o čuvašských umělcích i gramatická cvičení. Nejtěžší pro mě však byl úkol zaměřený na frazémy,“ vysvětlila.

Mezinárodní olympiádu z ruského jazyka Gramotej pořádá každoročně katedra ruštiny jako cizího jazyka Fakulty ruské a čuvašské filologie a žurnalistiky na Čuvašské státní univerzitě I. N. Uljanova. Tato univerzita se nachází v Čeboksarech, městě, které je v evropské části Ruské federace.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Prestigious grant for international team led by Olomouc lawyers

News: Faculty of Science - Po, 12/16/2019 - 13:00

Three years of work by legal experts from five European universities has been conducted under the auspices of the “European Union and the Challenges of Modern Society” project. The project has succeeded in the worldwide competition for a prestigious grant awarded by the European Commission in the Jean Monnet Networks category, where it received one of the highest evaluations. This is the first time the grant has been awarded in this category to applicants from Central and Eastern Europe. The work of the international team will be coordinated and managed by the Jean Monnet Centre of Excellence in European Law at the Palacký University Faculty of Law, headed by Naděžda Šišková.

Experts have from September 2019 to the end of August 2022 to meet the objectives of the project called “European Union and the Challenges of Modern Society: Legal issues of digitalization, robotization, cyber security and prevention of hybrid threats”. “This is an area that will affect every citizen’s life in the future; however, it is currently hardly ever legally regulated and if so, only to a minimal extent. The objectives of the project are not only research-related. As an international team of experts, we want to influence future European legislation and be engaged in shaping and creating new legal rules related to current technological developments. The results will therefore not only be academic, but we will also send recommendations to European institutions,” said Šišková.

The international team will consist of academics from five European universities – the Jean Monnet Centre of Excellence in Olomouc at UP, the University of Heidelberg, Tallinn University of Technology, Comenius University in Bratislava, and the Taras Shevchenko National University of Kiev. “I am glad that we have managed to bring together a top-quality international team. We have worked with most of these universities before, and we have already accomplished several successful projects with some of them. The selection of partners was also influenced by their expertise,” explained Šišková.

Šišková also explained that, for example, their Estonian colleagues will focus on the digital economy, Slovaks on data protection, Ukrainians on combating hybrid threats, Germans on the respect for the rule of law in relation to modern technologies, and Olomouc academics will deal with the legal aspects of robotization, consumer rights protection, and the specifics of competition law rooted in the digital economy. “This division is very general, because of course various workplaces will be allowed to contribute to individual areas,” said the main coordinator.

In the next three years, the project investigators will hold a series of lectures, round tables, workshops, and academic and student conferences. The speakers will include the representatives of EU institutions, such as the European Commission, the European Parliament, and the EU Court of Justice. Their joint research will then culminate in the publication of two monographs and articles in impact journals. In addition, a special blog will be established, in which students will participate.

The Jean Monnet Centre of Excellence has been operating at the UP Faculty of Law for over three years; one of its successful projects was Reform of the Union and Related Issues. The original team of academics, led by Naděžda Šišková, consisting of Ondrej Hamuľák, Blanka Vítová, and Michal Petr, has now been joined by Ondřej Filipec.

Kategorie: News from UP

Mezinárodní tým vedený olomouckými právníky dosáhl na prestižní grant

Tři roky práce právních expertů z pěti evropských univerzit zastřešuje projekt European Union and the Challenges of Modern Society. Ten uspěl v celosvětové soutěži o prestižní grant udělovaný Evropskou komisí v kategorii Jean Monnet Networks, kde získal jedno z  nejvyšších hodnocení. V této kategorií byl grant udělen navíc vůbec poprvé žadateli ze států střední a východní Evropy. Práci mezinárodního týmu bude koordinovat a řídit Jean Monnet Centre of Excellence v oboru evropského práva při Právnické fakultě UP v čele s Naděždou Šiškovou.

Na naplnění cílů projektu, celým názvem European Union and the Challenges of Modern Society: legal issues of digitalization, robotization, cyber security and prevention of hybrid threats, mají odborníci čas od letošního září do konce srpna 2022. „Téma je velmi aktuální. Jedná se o oblast, která zatím není právně téměř vůbec regulovaná, a pokud ano, tak pouze minimálně. Cíle projektu nejsou jen výzkumné. Jako mezinárodní tým odborníků chceme ovlivnit budoucí evropskou legislativu, zapojit se do formování a vytváření nových právních pravidel souvisejících se současným technologickým vývojem. Výstupy nebudou tedy jen akademické, ale doporučení budeme zasílat i evropským institucím,“ uvedla Naděžda Šišková, vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence a koordinátorka projektu.

Mezinárodní tým budou tvořit akademici z pěti pracovišť předních evropských univerzit – z olomouckého Jean Monnet Centre of Excellence, z univerzity v Heidelbergu, z Talinské technické univerzity, z Univerzity Komenského v Bratislavě a z Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě. „Jsem ráda, že se nám podařilo sestavit velmi kvalitní mezinárodní tým. S většinou těchto univerzit jsme již dříve spolupracovali. Dokonce s některými již máme za sebou několik úspěšných projektů. Výběr partnerů byl ovlivněn i jejich odbornou specializací,“ vysvětlila Naděžda Šišková.

A upřesnila, že například estonští kolegové se zaměří na digitální ekonomiku, slovenští na ochranu osobních údajů, ukrajinští na boj s hybridními hrozbami, němečtí na dodržování zásad právního státu ve vztahu k moderním technologiím a olomoučtí na právní aspekty robotizace, ochranu práv spotřebitele a specifika soutěžního práva vyplývající z digitální ekonomiky. „Rozdělení je jen rámcové, přispívat do jednotlivých oblastí půjde samozřejmě napříč pracovišti,“ upřesnila hlavní koordinátorka.

V následujících třech letech řešitelé projektu uspořádají řadu přednášek, kulaté stoly, workshopy a vědecké konference, včetně studentských. Chybět na nich nebudou zástupci institucí EU, například Evropské komise, Evropského parlamentu nebo Soudního dvora EU. Společný výzkum pak završí vydání dvou monografií a článků v impaktovaných časopisech. Vzniknout má také například speciální blog, na kterém se budou podílet i studenti.

Jean Monnet Centre of Excellence funguje při PF UP již přes tři roky a má za sebou úspěšný projekt Reform of the Union and the Related Issues. K původnímu týmu akademiků, který od počátku vede Naděžda Šišková, ve složení Ondrej Hamuľák, Blanka Vítová a Michal Petr se nyní připojil Ondřej Filipec.

Mezinárodní tým vedený olomouckými právníky dosáhl na prestižní grant

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 12/16/2019 - 13:00

Tři roky práce právních expertů z pěti evropských univerzit zastřešuje projekt European Union and the Challenges of Modern Society. Ten uspěl v celosvětové soutěži o prestižní grant udělovaný Evropskou komisí v kategorii Jean Monnet Networks, kde získal jedno z  nejvyšších hodnocení. V této kategorií byl grant udělen navíc vůbec poprvé žadateli ze států střední a východní Evropy. Práci mezinárodního týmu bude koordinovat a řídit Jean Monnet Centre of Excellence v oboru evropského práva při Právnické fakultě UP v čele s Naděždou Šiškovou.

Na naplnění cílů projektu, celým názvem European Union and the Challenges of Modern Society: legal issues of digitalization, robotization, cyber security and prevention of hybrid threats, mají odborníci čas od letošního září do konce srpna 2022. „Téma je velmi aktuální. Jedná se o oblast, která zatím není právně téměř vůbec regulovaná, a pokud ano, tak pouze minimálně. Cíle projektu nejsou jen výzkumné. Jako mezinárodní tým odborníků chceme ovlivnit budoucí evropskou legislativu, zapojit se do formování a vytváření nových právních pravidel souvisejících se současným technologickým vývojem. Výstupy nebudou tedy jen akademické, ale doporučení budeme zasílat i evropským institucím,“ uvedla Naděžda Šišková, vedoucí Jean Monnet Centre of Excellence a koordinátorka projektu.

Mezinárodní tým budou tvořit akademici z pěti pracovišť předních evropských univerzit – z olomouckého Jean Monnet Centre of Excellence, z univerzity v Heidelbergu, z Talinské technické univerzity, z Univerzity Komenského v Bratislavě a z Národní univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě. „Jsem ráda, že se nám podařilo sestavit velmi kvalitní mezinárodní tým. S většinou těchto univerzit jsme již dříve spolupracovali. Dokonce s některými již máme za sebou několik úspěšných projektů. Výběr partnerů byl ovlivněn i jejich odbornou specializací,“ vysvětlila Naděžda Šišková.

A upřesnila, že například estonští kolegové se zaměří na digitální ekonomiku, slovenští na ochranu osobních údajů, ukrajinští na boj s hybridními hrozbami, němečtí na dodržování zásad právního státu ve vztahu k moderním technologiím a olomoučtí na právní aspekty robotizace, ochranu práv spotřebitele a specifika soutěžního práva vyplývající z digitální ekonomiky. „Rozdělení je jen rámcové, přispívat do jednotlivých oblastí půjde samozřejmě napříč pracovišti,“ upřesnila hlavní koordinátorka.

V následujících třech letech řešitelé projektu uspořádají řadu přednášek, kulaté stoly, workshopy a vědecké konference, včetně studentských. Chybět na nich nebudou zástupci institucí EU, například Evropské komise, Evropského parlamentu nebo Soudního dvora EU. Společný výzkum pak završí vydání dvou monografií a článků v impaktovaných časopisech. Vzniknout má také například speciální blog, na kterém se budou podílet i studenti.

Jean Monnet Centre of Excellence funguje při PF UP již přes tři roky a má za sebou úspěšný projekt Reform of the Union and the Related Issues. K původnímu týmu akademiků, který od počátku vede Naděžda Šišková, ve složení Ondrej Hamuľák, Blanka Vítová a Michal Petr se nyní připojil Ondřej Filipec.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Úspěšnost projektů Fyzikálního ústavu přesahuje průměry Grantové agentury ČR

Novinky: Fyzikální ústav - Po, 12/16/2019 - 11:03

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd (FZU) obhájili loňský mimořádný úspěch při získávání grantů EXPRO udílených Grantovou agenturou České republiky (GA ČR) a excelovali v úspěšnosti v juniorských grantech.

Průměrná úspěšnost podávaných projektů udávaná Grantovou agenturou ČR je v kategorii juniorských grantů 31,2%, zatímco vědci FZU dosáhli 50% úspěšnosti. U standardních GA ČR projektů byla průměrná úspěšnost žádostí 24,5% a naši vědci měli úspěšnost 29,9%. Projekty FZU v kategorii EXPRO dosáhly 33,3% úspěšnosti oproti 16,5% průměru Grantové agentury.

Fyzikální ústav získal v roce 2019 z celkového počtu 105 podaných žádostí 33 (viz tabulka níže). U mezinárodních projektů a LA projektů není počet dosud finálně stanoven, jelikož stále probíhá jejich schvalování. Grantová agentura České republiky ukončila hodnocení návrhů projektů k 25. listopadu 2019 a seznam všech úspěšných projektů lze nalézt zde.

Granty EXPRO

Pětiletou podporu pro základní výzkum v kategorii grantů EXPRO žádalo celkem 6 vědců Fyzikálního ústavu. I v letošní soutěži uspěly dva projekty Fyzikálního ústavu a s podporou excelence v základním výzkumu mohou počítat projekty Pavla Jelínka a Martina Schnabla.

Cílem projektu Pavla Jelínka je navrhnout, syntetizovat a charakterizovat 1D molekulární řetízky na površích s jedinečnými materiálovými vlastnostmi. Díky udělení finanční podpory se může tým Pavla Jelínka nejprve věnovat zkoumání organometalických polymerů, jejich magnetickému uspořádání a možnosti řídit redox stavy v řetězci. Následně se zaměří na možnost uzavření zakázaného pásu pi-konjugovaných polymerů blízkostí topologického fázového přechodu. Tato strategie by mu v zásadě měla umožnit překonat problém Peierlsova přechodu (dimerizace) za vzniku čistě kovových pi-konjugovaných polymerů. Pro syntézu molekulárních řetězců požadovaných vlastností s délkou desítek až stovek nanometrů použije chemii na površích za podmínek ultravysokého vakua (UHV). Jejich chemická struktura bude analyzována pomocí rastrovací mikroskopie s vysokým rozlišením s funkcionalizovanými hroty poskytující bezprecedentní prostorové rozlišení. Měření rastrovací mikroskopie budou doplněna dalšími technikami povrchové vědy, jako jsou elektronová difrakce a fotoemise, a podpořena teoretickou analýzou založenou především na teorii funkcionálu hustoty (DFT).

Martin Schnabl v projektu zkonstruuje a bude studovat teorii strunového pole popisující beznapěťovou strunu v Antide-Sitterově prostoru za pomoci holografické duality. Teorie strunných polí se rozvinula za posledních několik let do potenciálně velmi užitečného nástroje ke studiu zásadních témat teorie strun, například jak propojit klasická pozadí otevřených či uzavřených strun skrze kondenzaci tachyonů a jak odvodit existenci a studovat vlastnosti nových pozadí. Dlouhodobě se také soudí, že teorie strun se řídí obří kalibrační symetrií vyšších spinů, která by se měla plně projevit v limitě beznapěťové struny, a v nedávné době bylo v tomto směru dosaženo významného pokroku. Struktura teorie strunných polí by v této limitě měla být obzvláště jednoduchá a transparentní, neboť pole by se měla organizovat do multipletů, a kalibrační invariance by měla podstatně omezit povolené interakce.

Juniorské granty

FZU získalo v roce 2019 celkem pět juniorských grantů GA ČR.

Pavla Štěnclová uspěla s projektem zaměřeným na zkoumání interakce mezi povrchem diamantu (ve formě nanokrystalického diamantu a DLC vrstev) a biomolekulami pomocí metod FTIR a XPS spektroskopie podpořených AFM, SEM a WCA.

Petru Bednyak získal projekt zaměřený na zjišťování magnetických vlastností indukovaných různými nositeli náboje a také v nabitých doménových stěnách ve feroelektrikách, což by mělo umožnit Petru Bednyakovi dosáhnout magnetoelektrické vazby a řízení režimu.

Václava Eigner uspěl s projektem zaměřeným na experimentální výzkum metal-organických sítí, vhodných pro napouštění jinými látkami (kapaliny, amorfní a špatně krystalizující látky) a studium procesu jejich napouštění a transformací. Výzkum Václava Eignera má potenciální využití při výzkumu a vývoji nových farmaceutických substancí.

Maksym Buryi získal podporu pro projekt nanoscintilátory na bázi ultrarychlých luminiscenčních struktur tvořených násobnými kvantovými jamami a komposity.

Sabir Ramazanov uspěl s projektem, v kterém se bude věnovat studiu implikací nestandardních modelů částic a gravitačních modelů pro kosmologii.

Typ projektu Podané Schválené Standardní - navrhovatel 50 14 Standardní – spolunavrhovatel 17 6 Juniorské 10 5 Mezinárodní projekty - navrhovatelé 17 5 Mezinárodní projekty - spolunavrhovatelé 2 1 EXPRO 6 2 LA projekty 3 Celkem 105 33
Kategorie: Novinky z AV a FZÚ

Stránky