Agregátor zdrojů

Medaile a ceny jsou rozdány, Přebor Univerzity Palackého v atletice, který je tradičním otvírákem letní atletické sezony v Olomouci, zná své letošní vítěze. Během slunného odpoledne poměřily v běžeckých a technických disciplínách své síly dvě stovky závodníků. Cenu děkana pořádající Fakulty tělesné kultury UP za nejlepší výkony obdrželi stejně jako vloni Martina Mazurová a Jonáš Pospíšil.

Martina Mazurová, úřadující juniorská vicemistryně světa oblékající dres AK Olomouc a studentka lékařské fakulty, si cenu v podobě mimořádného stipendia vysloužila ve vrhu koulí, který ovládla výkonem 15,45 metru. Kromě toho hodila nejdále i disk, a sice do vzdálenosti 46,97 metru. V obou případech překonala své výsledky z loňského přeboru a s náskokem zhruba tří metrů za sebou nechala druhou Blanku Tomáškovou, klubovou kolegyni a studentku filozofické fakulty.

Autorem nejlepšího mužského výkonu letošního přeboru po přepočtu výsledků na body je Jonáš Pospíšil, který si zlepšil svůj osobní rekord ve skoku dalekém. „O šest centimetrů – vloni jsem tu skočil 711 cm, tentokrát 717 cm. Vůbec jsem to nečekal, už tři týdny mě bolí záda. Dobrý začátek sezony,“ usmíval se, když mu děkan FTK UP Michal Šafář předával symbolický poukaz na stipendium. Vedle dálky se postavil také na start běhu na 400 metrů – a také zvítězil. „Potěšilo mě to, ale musím se přiznat, že už dlouho mě čtyřstovka takhle nedostala. Běhávám ji v rámci víceboje, a tak jsem si řekl, že ji také zkusím,“ dodal student učitelství tělesné výchovy a geografie a taktéž člen AK Olomouc, kterého brzy vedle dalších závodů čekají státnice.

Do soutěží Přeboru UP v atletice se zapojily dvě stovky závodníků, kromě studentů také reprezentanti atletických klubů z Olomouce, Šternberka, Holešova nebo ze Svitav. Závodilo se v běhu od 60 do 1500 metrů a v technických disciplínách, jako jsou skoky daleký a vysoký, hod oštěpem a diskem a vrh koulí. Nechyběla ani oblíbená soutěž smíšených štafet 4 x 100 metrů, v níž zvítězila čtveřice pojmenovaná jako Parostroje. Na vítěze jednotlivých kategorií čekaly nejen medaile a diplomy, ale i věcné ceny od partnerů akce.

Přebor nebyl jen o atletice. Program doplnila soutěž v planku, kterou s výdrží 12 a půl minuty vyhrál Adam Sedláček z FTK. Odpoledne zpestřila svým vystoupením také mažoretka Lenka Lošáková z TJ Sokol Černovír, studentskou hymnou Gaudeamus Igitur závody zahájila zpěvačka Dana Chytilová a ještě předtím byly připraveny soutěže pro děti.

„Letošní ročník přeboru byl velmi povedený. Závody provázelo příjemné slunné počasí, viděli jsme pěkné sportovní výkony a studenti v rolích organizátorů odvedli opravdu dobrou práci,“ stručně zhodnotil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Výsledky individuálních soutěží Přeboru UP v atletice 2025 jsou k nahlédnutí zde.

Přebor UP v atletice je mimo jiné i prověřením sil před blížícími se Českými akademickými hrami, které ve dnech 23.–27. června hostí Ostravská univerzita a VŠB – Technická univerzita v Ostravě. Studenti, kteří mají zájem UP na hrách reprezentovat, najdou potřebné informace tady.

Medaile a ceny jsou rozdány, Přebor Univerzity Palackého v atletice, který je tradičním otvírákem letní atletické sezony v Olomouci, zná své letošní vítěze. Během slunného odpoledne poměřily v běžeckých a technických disciplínách své síly dvě stovky závodníků. Cenu děkana pořádající Fakulty tělesné kultury UP za nejlepší výkony obdrželi stejně jako vloni Martina Mazurová a Jonáš Pospíšil.

Martina Mazurová, úřadující juniorská vicemistryně světa oblékající dres AK Olomouc a studentka lékařské fakulty, si cenu v podobě mimořádného stipendia vysloužila ve vrhu koulí, který ovládla výkonem 15,45 metru. Kromě toho hodila nejdále i disk, a sice do vzdálenosti 46,97 metru. V obou případech překonala své výsledky z loňského přeboru a s náskokem zhruba tří metrů za sebou nechala druhou Blanku Tomáškovou, klubovou kolegyni a studentku filozofické fakulty.

Autorem nejlepšího mužského výkonu letošního přeboru po přepočtu výsledků na body je Jonáš Pospíšil, který si zlepšil svůj osobní rekord ve skoku dalekém. „O šest centimetrů – vloni jsem tu skočil 711 cm, tentokrát 717 cm. Vůbec jsem to nečekal, už tři týdny mě bolí záda. Dobrý začátek sezony,“ usmíval se, když mu děkan FTK UP Michal Šafář předával symbolický poukaz na stipendium. Vedle dálky se postavil také na start běhu na 400 metrů – a také zvítězil. „Potěšilo mě to, ale musím se přiznat, že už dlouho mě čtyřstovka takhle nedostala. Běhávám ji v rámci víceboje, a tak jsem si řekl, že ji také zkusím,“ dodal student učitelství tělesné výchovy a geografie a taktéž člen AK Olomouc, kterého brzy vedle dalších závodů čekají státnice.

Do soutěží Přeboru UP v atletice se zapojily dvě stovky závodníků, kromě studentů také reprezentanti atletických klubů z Olomouce, Šternberka, Holešova nebo ze Svitav. Závodilo se v běhu od 60 do 1500 metrů a v technických disciplínách, jako jsou skoky daleký a vysoký, hod oštěpem a diskem a vrh koulí. Nechyběla ani oblíbená soutěž smíšených štafet 4 x 100 metrů, v níž zvítězila čtveřice pojmenovaná jako Parostroje. Na vítěze jednotlivých kategorií čekaly nejen medaile a diplomy, ale i věcné ceny od partnerů akce.

Přebor nebyl jen o atletice. Program doplnila soutěž v planku, kterou s výdrží 12 a půl minuty vyhrál Adam Sedláček z FTK. Odpoledne zpestřila svým vystoupením také mažoretka Lenka Lošáková z TJ Sokol Černovír, studentskou hymnou Gaudeamus Igitur závody zahájila zpěvačka Dana Chytilová a ještě předtím byly připraveny soutěže pro děti.

„Letošní ročník přeboru byl velmi povedený. Závody provázelo příjemné slunné počasí, viděli jsme pěkné sportovní výkony a studenti v rolích organizátorů odvedli opravdu dobrou práci,“ stručně zhodnotil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

Výsledky individuálních soutěží Přeboru UP v atletice 2025 jsou k nahlédnutí zde.

Přebor UP v atletice je mimo jiné i prověřením sil před blížícími se Českými akademickými hrami, které ve dnech 23.–27. června hostí Ostravská univerzita a VŠB – Technická univerzita v Ostravě. Studenti, kteří mají zájem UP na hrách reprezentovat, najdou potřebné informace tady.

I historicky nejméně narušené ekosystémy středoevropských rašelinišť čelí dopadům klimatické změny. Potvrzuje to nová studie českých biologů z Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci odhalili výrazné proměny ve složení společenství vážek, z nichž v posledních dvaceti letech vymizela řada ohrožených druhů. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, který patří mezi nejvýznamnější světová periodika zaměřená na dopady globálních změn na přírodní ekosystémy.

Biologové z Ostravy a Olomouce před více než 20 lety zahájili monitoring vážek v rašeliništích na 27 chráněných místech v Česku a Polsku. Právě rašeliniště patří k historicky nejméně narušeným přírodním ekosystémům, kde až dosud na první pohled krajina zůstávala stejná. Jak ale ukazují proměny ve společenství vážek, na které upozorňují v nové studii, pod povrchem dochází k tichému, ale výraznému posunu.

„Vážky mimořádně citlivě reagují na změny prostředí a jsou výtečnými indikátory jakýchkoliv odchylek. Rašeliniště, která tisíce let odolávala klimatickým výkyvům, dnes můžeme vnímat jako barometry globální změny. I když celkový počet druhů vážek zůstal zhruba stejný, složení společenstev se výrazně proměnilo. Ve značné míře vymizely ohrožené a ekologicky cenné druhy, stejně jako druhy vázané na chladná a kyselá prostředí, jako například šídlo sítinové (Aeshna juncea) nebo vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda). Přibyly naopak teplomilné a obecně rozšířené druhy, které si dokážou poradit v různorodých podmínkách, jako například vážka žíhaná (Sympetrum striolatum) nebo šidélko páskované (Coenagrion puella). Změny, které jsme zaznamenali, ukazují, že překračujeme hranici ekologické stability – a to i v oblastech, které nejsou přímo ovlivněny lidskou činností,“ říká vedoucí výzkumu Aleš Dolný z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Jde tak o typický příklad ekologické homogenizace, kdy z přírody mizí unikátní druhy a jsou nahrazovány běžnějšími, což vede ke ztrátě biologické jedinečnosti. Výsledky studie zároveň potvrzují, že změny klimatu samy o sobě, bez dalších vnějších vlivů, mohou vyvolat zásadní reorganizaci přírodních společenstev.

„Náš vědecký tým využil pokročilé metody ekologického modelování a analýzy fylogenetických vazeb mezi druhy. Na základě jejich vlastností – například teplotní tolerance, míry ohroženosti či specializace na daný typ stanoviště – jsme dokázali odhalit vzorce, které předznamenávají budoucí vývoj těchto společenstev. To, že se takové posuny odehrávají i v přísně chráněných oblastech bez přímého lidského zásahu, je silným varováním. Ukazuje to, že klimatická změna je hluboká a všudypřítomná,“ doplňuje spoluautorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Studie odhaluje nejen znepokojivé změny v dosud stabilních ekosystémech, ale zároveň ukazuje, že právě tato místa mohou fungovat jako varovné majáky klimatických dopadů. Vědci proto volají po systematickém sledování ohrožených lokalit a důsledném zohlednění potřeb jednotlivých druhů v ochranářských strategiích. Jen tak se dá předejít změnám, které by mohly zasáhnout nejen rašeliniště, ale i celou krajinu.

I historicky nejméně narušené ekosystémy středoevropských rašelinišť čelí dopadům klimatické změny. Potvrzuje to nová studie českých biologů z Ostravské univerzity a Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci odhalili výrazné proměny ve složení společenství vážek, z nichž v posledních dvaceti letech vymizela řada ohrožených druhů. Výsledky studie byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Global Change Biology, který patří mezi nejvýznamnější světová periodika zaměřená na dopady globálních změn na přírodní ekosystémy.

Biologové z Ostravy a Olomouce před více než 20 lety zahájili monitoring vážek v rašeliništích na 27 chráněných místech v Česku a Polsku. Právě rašeliniště patří k historicky nejméně narušeným přírodním ekosystémům, kde až dosud na první pohled krajina zůstávala stejná. Jak ale ukazují proměny ve společenství vážek, na které upozorňují v nové studii, pod povrchem dochází k tichému, ale výraznému posunu.

„Vážky mimořádně citlivě reagují na změny prostředí a jsou výtečnými indikátory jakýchkoliv odchylek. Rašeliniště, která tisíce let odolávala klimatickým výkyvům, dnes můžeme vnímat jako barometry globální změny. I když celkový počet druhů vážek zůstal zhruba stejný, složení společenstev se výrazně proměnilo. Ve značné míře vymizely ohrožené a ekologicky cenné druhy, stejně jako druhy vázané na chladná a kyselá prostředí, jako například šídlo sítinové (Aeshna juncea) nebo vážka tmavoskvrnná (Leucorrhinia rubicunda). Přibyly naopak teplomilné a obecně rozšířené druhy, které si dokážou poradit v různorodých podmínkách, jako například vážka žíhaná (Sympetrum striolatum) nebo šidélko páskované (Coenagrion puella). Změny, které jsme zaznamenali, ukazují, že překračujeme hranici ekologické stability – a to i v oblastech, které nejsou přímo ovlivněny lidskou činností,“ říká vedoucí výzkumu Aleš Dolný z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.

Jde tak o typický příklad ekologické homogenizace, kdy z přírody mizí unikátní druhy a jsou nahrazovány běžnějšími, což vede ke ztrátě biologické jedinečnosti. Výsledky studie zároveň potvrzují, že změny klimatu samy o sobě, bez dalších vnějších vlivů, mohou vyvolat zásadní reorganizaci přírodních společenstev.

„Náš vědecký tým využil pokročilé metody ekologického modelování a analýzy fylogenetických vazeb mezi druhy. Na základě jejich vlastností – například teplotní tolerance, míry ohroženosti či specializace na daný typ stanoviště – jsme dokázali odhalit vzorce, které předznamenávají budoucí vývoj těchto společenstev. To, že se takové posuny odehrávají i v přísně chráněných oblastech bez přímého lidského zásahu, je silným varováním. Ukazuje to, že klimatická změna je hluboká a všudypřítomná,“ doplňuje spoluautorka studie Hana Šigutová z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

Studie odhaluje nejen znepokojivé změny v dosud stabilních ekosystémech, ale zároveň ukazuje, že právě tato místa mohou fungovat jako varovné majáky klimatických dopadů. Vědci proto volají po systematickém sledování ohrožených lokalit a důsledném zohlednění potřeb jednotlivých druhů v ochranářských strategiích. Jen tak se dá předejít změnám, které by mohly zasáhnout nejen rašeliniště, ale i celou krajinu.

Sedm desítek jmen čítá přehled laureátů Ceny děkana Lékařské fakulty UP za rok 2024. Jsou mezi nimi jak autoři významných publikací zveřejněných v nejlepších oborových časopisech, tak autoři patentů či osobnosti, které dosáhly profesorského titulu před 45. narozeninami, a zastoupeni jsou i studenti. Děkan Milan Kolář oceněným pogratuloval na slavnostním setkání v zasedací místnosti děkanátu LF UP.

„Chtěl bych vám poděkovat za vaši skvělou práci a za všechno, co přinášíte ve prospěch naší fakulty. Velice si toho vážím a přeji, ať se vám daří i nadále,“ uvedl děkan. Upozornil zároveň na to, že na fakultě v posledních letech stoupá podíl vědeckých prací zveřejněných v prvním decilu a prvním a druhém kvartilu, tedy v těch nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích podle Web of Science, aktuálně činí již 77 % publikací LF UP v impaktovaných časopisech. „To mě a věřím, že i vás, velmi těší. Myslím, že je to známka zdravého vývoje fakulty z pohledu vědecko-výzkumného. A největší podíl na tom máte právě vy,“ dodal Milan Kolář směrem k laureátům.

Cenu za původní nebo přehledovou práci publikovanou v prvním decilu obdržela mezi 26 autory například Kateřina Bouchalová z Dětské kliniky, jejíž portrét jsme před nedávnem přinesli zde, Martina Zatloukalová z Ústavu lékařské chemie a biochemie, Martin Mistrík z Ústavu molekulární a translační medicíny nebo Marek Ľubušký z Porodnicko-gynekologické kliniky, kterému děkan gratuloval hned dvakrát – ještě za monografii Těhotenství s rizikem rozvoje anémie plodu. Dalších 21 cen bylo uděleno v kategorii prací zveřejněných v prvním kvartilu, mezi nimi byl například přednosta Ústavu histologie a embryologie Zdeněk Tauber za studii v časopise Frontiers in Immunology, o níž jsme psali v tomto článku.

Děkan ocenil také autory tří patentů, v již zmíněné kategorii monografií cenu obdržel i emeritní děkan Josef Zadražil za knihu Moderní farmakoterapie autoimunitních chorob. Patrik Mlynárčik z Ústavu mikrobiologie byl oceněn za publikaci s významným počtem citací, čtyři akademici pak za dosažení profesorského či docentského titulu do 45, respektive 35 let.

Mezi pěticí oceněných studentů byla Eva Chrenková, která brzy završí doktorské studium lékařské biologie obhajobou disertační práce a již nyní působí na postdoktorské pozici ve Vídni. „Je to taková třešnička na dortu, ocenění všeho úsilí a času, které byly k vytvoření této práce třeba. Oceněný článek byl přehledový a snažili jsme se v něm zvýšit povědomí o tom, proč je u karcinomu prostaty, což je druhá nejčastější příčina úmrtí u mužů, důležitou technikou tekutá biopsie, proč se jí věnovat a jak ji může odborná veřejnost využít ve své praxi,“ přiblížila studentka, jejíž záměry v minulosti podpořil i Nadační fond UP.  

S Cenou děkana LF UP se pojí finanční odměna, celkem bylo mezi oceněné rozděleno 2,5 milionu korun. Přehled všech laureátů Ceny děkana LF UP za rok 2024 je k dispozici zde.

Sedm desítek jmen čítá přehled laureátů Ceny děkana Lékařské fakulty UP za rok 2024. Jsou mezi nimi jak autoři významných publikací zveřejněných v nejlepších oborových časopisech, tak autoři patentů či osobnosti, které dosáhly profesorského titulu před 45. narozeninami, a zastoupeni jsou i studenti. Děkan Milan Kolář oceněným pogratuloval na slavnostním setkání v zasedací místnosti děkanátu LF UP.

„Chtěl bych vám poděkovat za vaši skvělou práci a za všechno, co přinášíte ve prospěch naší fakulty. Velice si toho vážím a přeji, ať se vám daří i nadále,“ uvedl děkan. Upozornil zároveň na to, že na fakultě v posledních letech stoupá podíl vědeckých prací zveřejněných v prvním decilu a prvním a druhém kvartilu, tedy v těch nejlepších odborných časopisech v jednotlivých oborových kategoriích podle Web of Science, aktuálně činí již 77 % publikací LF UP v impaktovaných časopisech. „To mě a věřím, že i vás, velmi těší. Myslím, že je to známka zdravého vývoje fakulty z pohledu vědecko-výzkumného. A největší podíl na tom máte právě vy,“ dodal Milan Kolář směrem k laureátům.

Cenu za původní nebo přehledovou práci publikovanou v prvním decilu obdržela mezi 26 autory například Kateřina Bouchalová z Dětské kliniky, jejíž portrét jsme před nedávnem přinesli zde, Martina Zatloukalová z Ústavu lékařské chemie a biochemie, Martin Mistrík z Ústavu molekulární a translační medicíny nebo Marek Ľubušký z Porodnicko-gynekologické kliniky, kterému děkan gratuloval hned dvakrát – ještě za monografii Těhotenství s rizikem rozvoje anémie plodu. Dalších 21 cen bylo uděleno v kategorii prací zveřejněných v prvním kvartilu, mezi nimi byl například přednosta Ústavu histologie a embryologie Zdeněk Tauber za studii v časopise Frontiers in Immunology, o níž jsme psali v tomto článku.

Děkan ocenil také autory tří patentů, v již zmíněné kategorii monografií cenu obdržel i emeritní děkan Josef Zadražil za knihu Moderní farmakoterapie autoimunitních chorob. Patrik Mlynárčik z Ústavu mikrobiologie byl oceněn za publikaci s významným počtem citací, čtyři akademici pak za dosažení profesorského či docentského titulu do 45, respektive 35 let.

Mezi pěticí oceněných studentů byla Eva Chrenková, která brzy završí doktorské studium lékařské biologie obhajobou disertační práce a již nyní působí na postdoktorské pozici ve Vídni. „Je to taková třešnička na dortu, ocenění všeho úsilí a času, které byly k vytvoření této práce třeba. Oceněný článek byl přehledový a snažili jsme se v něm zvýšit povědomí o tom, proč je u karcinomu prostaty, což je druhá nejčastější příčina úmrtí u mužů, důležitou technikou tekutá biopsie, proč se jí věnovat a jak ji může odborná veřejnost využít ve své praxi,“ přiblížila studentka, jejíž záměry v minulosti podpořil i Nadační fond UP.  

S Cenou děkana LF UP se pojí finanční odměna, celkem bylo mezi oceněné rozděleno 2,5 milionu korun. Přehled všech laureátů Ceny děkana LF UP za rok 2024 je k dispozici zde.

Přednášky, workshopy, debaty i výstavu nabídnou letošní Dny lusofonní kultury. V nabitém dvoudenním programu bude speciální pozornost věnována Brazílii.

Velmi zajímavou přednášku spojenou s výstavou o hlavním městě Brazílie Brasília, ikoně modernistického urbanismu, prosloví během letošních Dnů lusofonní kultury Yvonna Fričová, editorka knihy Brasília – město – sen.

„Pohovoří o uvedeném brazilském městě coby experimentu, vrcholném díle lidské kreativity 20. století, které je zároveň památkou UNESCO. Její přednáška, provázená prezentací fotografií Pavla Friče a spojená s výstavou o městě Brasília, je určena širší veřejnosti, která tak má jedinečnou příležitost dozvědět se leccos o tom, jak díky mimořádnému nadšení budovatelů vyrostla v rekordně krátkém čase (1957–1960) ve vyprahlé brazilské vysočině supermoderní oáza, zářící město budoucnosti. Město, které mělo být nezatížené minulostí a mělo vyřešit všechny brazilské problémy. Dávný brazilský sen o novém hlavním městě v srdci země uskutečnil prezident českého původu Juscelino Kubitschek,“ uvedla Zuzana Burianová z katedry romanistiky FF UP. Přednáška s vernisáží výstavy o městě Brasília, kterou manželé Fričovi věnovali Univerzitě Palackého, se uskuteční ve čtvrtek 24. dubna od 17:30 na katedře romanistiky FF UP (učebna 2.39 a chodba katedry).

Dny lusofonnní kultury každoročně nabízejí řadu přednášek a workshopů českých i zahraničních univerzitních vyučujících a dalších hostů, a to na vybraná témata z oblasti kultury a reálií portugalsky mluvících zemí (zejména Portugalska a Brazílie, ale i dalších zemí – Kapverdských ostrovů, Angoly, Mosambiku aj.), případně projekci filmů a výstavy nejrůznějšího charakteru. Jejich cílem je obohatit studijní programy posluchačů katedry romanistiky Filozofické fakulty UP i studentů dalších oborů Univerzity Palackého a seznámit širší veřejnost s kulturami daných zemí. I letos se většina akcí uskuteční v portugalštině, organizátoři akce počítají i s účastí portugalského velvyslance a brazilské velvyslankyně.

Organizátorem Dnů lusofonní kultury, které se letos uskuteční ve dnech 23. a 24. dubna, je Centrum portugalského jazyka a lusofonní kultury na katedře romanistiky FF UP, které spolupracuje s Portugalským centrem Institutu Camões v Praze a Velvyslanectvím Brazílie v Praze. Program najdete zde.

Přednášky, workshopy, debaty i výstavu nabídnou letošní Dny lusofonní kultury. V nabitém dvoudenním programu bude speciální pozornost věnována Brazílii.

Velmi zajímavou přednášku spojenou s výstavou o hlavním městě Brazílie Brasília, ikoně modernistického urbanismu, prosloví během letošních Dnů lusofonní kultury Yvonna Fričová, editorka knihy Brasília – město – sen.

„Pohovoří o uvedeném brazilském městě coby experimentu, vrcholném díle lidské kreativity 20. století, které je zároveň památkou UNESCO. Její přednáška, provázená prezentací fotografií Pavla Friče a spojená s výstavou o městě Brasília, je určena širší veřejnosti, která tak má jedinečnou příležitost dozvědět se leccos o tom, jak díky mimořádnému nadšení budovatelů vyrostla v rekordně krátkém čase (1957–1960) ve vyprahlé brazilské vysočině supermoderní oáza, zářící město budoucnosti. Město, které mělo být nezatížené minulostí a mělo vyřešit všechny brazilské problémy. Dávný brazilský sen o novém hlavním městě v srdci země uskutečnil prezident českého původu Juscelino Kubitschek,“ uvedla Zuzana Burianová z katedry romanistiky FF UP. Přednáška s vernisáží výstavy o městě Brasília, kterou manželé Fričovi věnovali Univerzitě Palackého, se uskuteční ve čtvrtek 24. dubna od 17:30 na katedře romanistiky FF UP (učebna 2.39 a chodba katedry).

Dny lusofonnní kultury každoročně nabízejí řadu přednášek a workshopů českých i zahraničních univerzitních vyučujících a dalších hostů, a to na vybraná témata z oblasti kultury a reálií portugalsky mluvících zemí (zejména Portugalska a Brazílie, ale i dalších zemí – Kapverdských ostrovů, Angoly, Mosambiku aj.), případně projekci filmů a výstavy nejrůznějšího charakteru. Jejich cílem je obohatit studijní programy posluchačů katedry romanistiky Filozofické fakulty UP i studentů dalších oborů Univerzity Palackého a seznámit širší veřejnost s kulturami daných zemí. I letos se většina akcí uskuteční v portugalštině, organizátoři akce počítají i s účastí portugalského velvyslance a brazilské velvyslankyně.

Organizátorem Dnů lusofonní kultury, které se letos uskuteční ve dnech 23. a 24. dubna, je Centrum portugalského jazyka a lusofonní kultury na katedře romanistiky FF UP, které spolupracuje s Portugalským centrem Institutu Camões v Praze a Velvyslanectvím Brazílie v Praze. Program najdete zde.

Rekordní množství zahraničních produkcí a účast divadelních osobností evropského formátu ozdobí od 9. do 19. května program multižánrového festivalu Divadelní Flora, který vyvrcholí reprezentativní přehlídkou slovenského politického divadla. Letošní program se odehraje pod mottem Rovnost a nabídne téměř šedesát událostí – činohru, tanec, hudbu, diskuze i edukativní platformu FloraLab, která je určena studujícím uměleckých a uměnovědných oborů vysokých škol z ČR a ze Slovenska. Vstupenky na festival, jehož partnerem je i Univerzita Palackého, jsou již v prodeji.

Festival s výraznou německou linkou otevře Maxim Gorki Theater Berlin inscenací Cizí, v níž se autor Michel Friedman autobiograficky vrací ke svému židovskému původu a bolestným zkušenostem svých rodičů, přeživších holokaust. Slavnostní zahájení obstará Schauspielhaus Bochum s adaptací knihy Maxe Portera Žal je to s křídly v režii Christophera Rüpinga. Tento titul se objevil ve výběru prestižního Berliner Theatertreffen a herečka Anna Drexler za svou roli obdržela cenu Der Faust.

„Leitmotiv většiny inscenací prohlubuje étos loňského motta Volnost. Otevíráme mezigenerační a genderové otázky, tematizujeme postavení rozličných menšin, problematiku rovného přístupu k elementárním lidským právům i ambivalenci vztahu Východ–Západ. Prezentujeme výsostně politické divadlo sousední země, v níž je hlas nezávislé kultury politicky umlčován,“ charakterizuje letošní Divadelní Floru její ředitel a hlavní dramaturg Petr Nerušil.

Přehlídka uvede také díla významných tanečních tvůrců. V české premiéře se představí renomovaná choreografka Eszter Salamon, jejíž inscenace Monument 0.7: M/Others, vytvořená ve spolupráci s její osmdesátiletou matkou, slibuje mimořádně intimní zážitek. Salcburská skupina BODHI PROJECT přiveze energickou inscenaci Chemical Joy, která provokativně komentuje fenomén mládí a má potenciál stát se jedním z diváckých hitů 28DF. Confluence – společné dílo česko-nigerijské performerky Angely Nwagbo a senegalského perkusisty Siaky Toureho – zase tematizuje kulturní identitu a propojení různých světů.

Silnou linku tvoří slovenská činohra, kterou reprezentují inscenace předních scén i nezávislých souborů. Klíčovou součástí dominantní programové linie 28DF bude profil činohry Slovenského národného divadla. Vedle rekonstrukce temné historické události Budete mať luft! přiveze adaptaci esejistické novely Pavla Vilikovského Pes na ceste v režii Dušana D. Pařízka, jež získala titul Inscenace roku 2024. Divadlo Petra Mankoveckého uvede site-specific projekt Eden. Útek z raja. Slovenské komorné divadlo nabídne tragédii Hekuba režiséra Lukáše Brutovského s Lucií Jaškovou a Markem Geišbergem, držiteli cen Dosky.

V programu se výrazně uplatní i čeští tvůrci. Tři inscenační dvojice z významných pražských scén představí autorské projekty. Janko Lesák a Natálie Strýčková připravili spolu s teenagery z dětských domovů inscenaci Takže asi tak, která přináší autentické výpovědi o životě na okraji společnosti. Jakub Čermák a Marta Ljubková zpracovali Pasoliniho Teorému jako podmanivou vizuální podívanou pro Divadlo v Dlouhé. Petr Erbes a Boris Jedinák se ve hře Bůh v Las Vegas vracejí k půlročnímu působení československých umělců v Americe konce 60. let, a to prostřednictvím hudebně pulzující a herecky brilantní inscenace Divadla Na zábradlí. Chybět nebudou ani představení domácích scén – Moravského divadla a Divadla na cucky.

Festival nabídne i bohatý doprovodný program: koncerty (např. Dušan Vlk, FVLCRVM, Roman Samotný), workshopy a diskuze. Zapojí se i studenti uměleckých a uměnovědných oborů v rámci platformy FloraLab.

Podrobný program je na webu.

Rekordní množství zahraničních produkcí a účast divadelních osobností evropského formátu ozdobí od 9. do 19. května program multižánrového festivalu Divadelní Flora, který vyvrcholí reprezentativní přehlídkou slovenského politického divadla. Letošní program se odehraje pod mottem Rovnost a nabídne téměř šedesát událostí – činohru, tanec, hudbu, diskuze i edukativní platformu FloraLab, která je určena studujícím uměleckých a uměnovědných oborů vysokých škol z ČR a ze Slovenska. Vstupenky na festival, jehož partnerem je i Univerzita Palackého, jsou již v prodeji.

Festival s výraznou německou linkou otevře Maxim Gorki Theater Berlin inscenací Cizí, v níž se autor Michel Friedman autobiograficky vrací ke svému židovskému původu a bolestným zkušenostem svých rodičů, přeživších holokaust. Slavnostní zahájení obstará Schauspielhaus Bochum s adaptací knihy Maxe Portera Žal je to s křídly v režii Christophera Rüpinga. Tento titul se objevil ve výběru prestižního Berliner Theatertreffen a herečka Anna Drexler za svou roli obdržela cenu Der Faust.

„Leitmotiv většiny inscenací prohlubuje étos loňského motta Volnost. Otevíráme mezigenerační a genderové otázky, tematizujeme postavení rozličných menšin, problematiku rovného přístupu k elementárním lidským právům i ambivalenci vztahu Východ–Západ. Prezentujeme výsostně politické divadlo sousední země, v níž je hlas nezávislé kultury politicky umlčován,“ charakterizuje letošní Divadelní Floru její ředitel a hlavní dramaturg Petr Nerušil.

Přehlídka uvede také díla významných tanečních tvůrců. V české premiéře se představí renomovaná choreografka Eszter Salamon, jejíž inscenace Monument 0.7: M/Others, vytvořená ve spolupráci s její osmdesátiletou matkou, slibuje mimořádně intimní zážitek. Salcburská skupina BODHI PROJECT přiveze energickou inscenaci Chemical Joy, která provokativně komentuje fenomén mládí a má potenciál stát se jedním z diváckých hitů 28DF. Confluence – společné dílo česko-nigerijské performerky Angely Nwagbo a senegalského perkusisty Siaky Toureho – zase tematizuje kulturní identitu a propojení různých světů.

Silnou linku tvoří slovenská činohra, kterou reprezentují inscenace předních scén i nezávislých souborů. Klíčovou součástí dominantní programové linie 28DF bude profil činohry Slovenského národného divadla. Vedle rekonstrukce temné historické události Budete mať luft! přiveze adaptaci esejistické novely Pavla Vilikovského Pes na ceste v režii Dušana D. Pařízka, jež získala titul Inscenace roku 2024. Divadlo Petra Mankoveckého uvede site-specific projekt Eden. Útek z raja. Slovenské komorné divadlo nabídne tragédii Hekuba režiséra Lukáše Brutovského s Lucií Jaškovou a Markem Geišbergem, držiteli cen Dosky.

V programu se výrazně uplatní i čeští tvůrci. Tři inscenační dvojice z významných pražských scén představí autorské projekty. Janko Lesák a Natálie Strýčková připravili spolu s teenagery z dětských domovů inscenaci Takže asi tak, která přináší autentické výpovědi o životě na okraji společnosti. Jakub Čermák a Marta Ljubková zpracovali Pasoliniho Teorému jako podmanivou vizuální podívanou pro Divadlo v Dlouhé. Petr Erbes a Boris Jedinák se ve hře Bůh v Las Vegas vracejí k půlročnímu působení československých umělců v Americe konce 60. let, a to prostřednictvím hudebně pulzující a herecky brilantní inscenace Divadla Na zábradlí. Chybět nebudou ani představení domácích scén – Moravského divadla a Divadla na cucky.

Festival nabídne i bohatý doprovodný program: koncerty (např. Dušan Vlk, FVLCRVM, Roman Samotný), workshopy a diskuze. Zapojí se i studenti uměleckých a uměnovědných oborů v rámci platformy FloraLab.

Podrobný program je na webu.

V Olomouci dnes začal jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu Academia Film Olomouc – AFO. V programu jeho 60. ročníku je 500 položek a návštěvníci se během šesti dnů mohou vydat na 14 festivalových míst po celém městě.

Filmové projekce, koncerty, DJ sety, besedy, přednášky, workshopy, divadelní představení, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích i platforma pro profesionály a tvůrce Industry 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa. Tento jedinečný svátek vědy a filmu pořádá každoročně Univerzita Palackého. Motto „Work in Progress“ připomene, že festival je metaforou proměny světa kolem nás a neustále se rozvíjejících vědních oborů.

„AFO je založené na pohybu – programovém, myšlenkovém, lidském. I při jubilejním šedesátém ročníku chceme zůstat festivalem, který nehledá pohodlí tradice, ale nebojí se měnit. Neoslavujeme jen minulost, spíš potvrzujeme, že největší sílu má AFO tehdy, když si dovolí být zvídavé, otevřené a stále v procesu vývoje. To, co nás spojuje napříč generacemi organizátorů i diváků, je touha věci pochopit – a někdy i zpochybnit,“ řekla ředitelka festivalu Eva Navrátilová.

Každý festivalový den bude věnován jedné dekádě

Vizuální styl letos pracuje s barevnými vrstvami minulosti, přítomnosti a budoucnosti, stejně jako celý dramaturgický koncept. K narozeninám vznikla ve Vydavatelství UP publikace v podobě originálního šanonu plného vzpomínek, fotek, rozhovorů a textů o historickém vývoji nebo i samotném žánru vědeckého dokumentu.

„Je úžasné, že AFO oslovuje generace příznivců vědy už šest desítek let a že je díky tomu dnes nejstarším kontinuálně pořádaným festivalem populárně-vědeckého filmu v celé Evropě. Od skromných začátků ušel festival obrovský kus cesty,“ doplnil Martin Procházka, rektor Univerzity Palackého.

Filmy o vědě pro každého

Nebude chybět ani reflexe nových forem vědecké dokumentaristiky. Poprvé se představí soutěžní sekce zaměřená na imerzivní díla – VR, XR a 360° filmy. Do výběru postoupilo sedm projektů z celkového počtu čtyřiceti přihlášených. Nově organizátoři udělí cenu za nejlepší debut nebo druhý film, která má motivovat začínající autory a autorky k další tvorbě.

„60 let, které AFO letos slaví, je úžasná tradice, která ukazuje, že přibližovat vědu, její výsledky, metody a prospěch člověku lze a má smysl v každé době. Nepochybně i v té současné, kdy nás její plody ze všech stran obklopují a doprovázejí na každém roku,“ sdělil Martin Fusek ze společnosti IOCB Tech, která festival dlouhodobě podporuje.

Na jeho slova navazuje i Pavel Banáš, ředitel Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN). „Jak kdysi řekl George E. Brown junior, výzkum není hotový, dokud nejsou jeho výsledky srozumitelně sděleny veřejnosti. V CATRIN proto vnímáme popularizaci vědy jako nedílnou součást naší mise a usilujeme o to, aby byl náš výzkum pochopitelný a užitečný pro celou společnost. AFO považujeme za výjimečnou platformu.“

Doprovodný program nejen pro fanoušky dokumentu

Festival nabídne také sérii diskusních pořadů a podcastů, které propojují vědu, média a současná společenská témata. V rámci Sféry Live Deníku N vystoupí popularizátorka chemie Olga Ryparová (Olinuim), novinář Petr Koubský a publicista Vítek Svoboda. V Olomouci vzniknou například pořady Podhoubí a populární Čelisti Radia Wave, program Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus se vrátí k historii vaření piva. Diskuse Hlas Heroine otevře otázky tělesné autonomie, Respekt Live se zaměří na jazykové vzdělávání. V programu nebude chybět ani panelová debata Zeptej se vědce.

Dlouholetým partnerem je Česká televize

Od roku 2008 je generálním mediálním partnerem AFO Česká televize. „Dlouhodobě sdílíme stejný cíl: zpřístupňovat poznání široké veřejnosti srozumitelně, kvalitně a bez senzace. I letos budeme na festivalu aktivní – představíme vlastní programovou sekci Věda v ČT, s našimi formáty také soutěžíme a moji kolegové z vědecké redakce a archivu se zapojí do doprovodného programu,“ uvedl ředitel České televize Jan Souček.

Hlavními festivalovými lokalitami zůstávají Konvikt, kino Metropol, aula CMTF, Central Muzea umění nebo Pevnost poznání a Vlastivědné muzeum. Program se však rozšíří i do nových prostor, například do Sedmičky, kde vznikne VR zóna. Na Horním náměstí nebude chybět ikonická nafukovací zeměkoule, mobilní planetárium, program České asociace science center, Inovačního centra Olomouckého kraje (ICOK) a dalších partnerů. Pro akreditované je připravena řada výhod, návštěvníci mohou například využít slevu 25 % na jízdenku pro cestu zpět u Českých drah.

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení.

Vstup na festival zůstává zdarma, stačí pouze akreditace. K dispozici jsou také placené akreditace Teleport, které umožňují rezervaci míst na projekce a přednášky.

V Olomouci dnes začal jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu Academia Film Olomouc – AFO. V programu jeho 60. ročníku je 500 položek a návštěvníci se během šesti dnů mohou vydat na 14 festivalových míst po celém městě.

Filmové projekce, koncerty, DJ sety, besedy, přednášky, workshopy, divadelní představení, procházky nebo originální výstavy. Zásadní součástí festivalu je kromě soutěže ve třech kategoriích i platforma pro profesionály a tvůrce Industry 4Science, na kterou se sjíždějí významní hosté z celého světa. Tento jedinečný svátek vědy a filmu pořádá každoročně Univerzita Palackého. Motto „Work in Progress“ připomene, že festival je metaforou proměny světa kolem nás a neustále se rozvíjejících vědních oborů.

„AFO je založené na pohybu – programovém, myšlenkovém, lidském. I při jubilejním šedesátém ročníku chceme zůstat festivalem, který nehledá pohodlí tradice, ale nebojí se měnit. Neoslavujeme jen minulost, spíš potvrzujeme, že největší sílu má AFO tehdy, když si dovolí být zvídavé, otevřené a stále v procesu vývoje. To, co nás spojuje napříč generacemi organizátorů i diváků, je touha věci pochopit – a někdy i zpochybnit,“ řekla ředitelka festivalu Eva Navrátilová.

Každý festivalový den bude věnován jedné dekádě

Vizuální styl letos pracuje s barevnými vrstvami minulosti, přítomnosti a budoucnosti, stejně jako celý dramaturgický koncept. K narozeninám vznikla ve Vydavatelství UP publikace v podobě originálního šanonu plného vzpomínek, fotek, rozhovorů a textů o historickém vývoji nebo i samotném žánru vědeckého dokumentu.

„Je úžasné, že AFO oslovuje generace příznivců vědy už šest desítek let a že je díky tomu dnes nejstarším kontinuálně pořádaným festivalem populárně-vědeckého filmu v celé Evropě. Od skromných začátků ušel festival obrovský kus cesty,“ doplnil Martin Procházka, rektor Univerzity Palackého.

Filmy o vědě pro každého

Nebude chybět ani reflexe nových forem vědecké dokumentaristiky. Poprvé se představí soutěžní sekce zaměřená na imerzivní díla – VR, XR a 360° filmy. Do výběru postoupilo sedm projektů z celkového počtu čtyřiceti přihlášených. Nově organizátoři udělí cenu za nejlepší debut nebo druhý film, která má motivovat začínající autory a autorky k další tvorbě.

„60 let, které AFO letos slaví, je úžasná tradice, která ukazuje, že přibližovat vědu, její výsledky, metody a prospěch člověku lze a má smysl v každé době. Nepochybně i v té současné, kdy nás její plody ze všech stran obklopují a doprovázejí na každém roku,“ sdělil Martin Fusek ze společnosti IOCB Tech, která festival dlouhodobě podporuje.

Na jeho slova navazuje i Pavel Banáš, ředitel Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN). „Jak kdysi řekl George E. Brown junior, výzkum není hotový, dokud nejsou jeho výsledky srozumitelně sděleny veřejnosti. V CATRIN proto vnímáme popularizaci vědy jako nedílnou součást naší mise a usilujeme o to, aby byl náš výzkum pochopitelný a užitečný pro celou společnost. AFO považujeme za výjimečnou platformu.“

Doprovodný program nejen pro fanoušky dokumentu

Festival nabídne také sérii diskusních pořadů a podcastů, které propojují vědu, média a současná společenská témata. V rámci Sféry Live Deníku N vystoupí popularizátorka chemie Olga Ryparová (Olinuim), novinář Petr Koubský a publicista Vítek Svoboda. V Olomouci vzniknou například pořady Podhoubí a populární Čelisti Radia Wave, program Leonardo Plus Českého rozhlasu Plus se vrátí k historii vaření piva. Diskuse Hlas Heroine otevře otázky tělesné autonomie, Respekt Live se zaměří na jazykové vzdělávání. V programu nebude chybět ani panelová debata Zeptej se vědce.

Dlouholetým partnerem je Česká televize

Od roku 2008 je generálním mediálním partnerem AFO Česká televize. „Dlouhodobě sdílíme stejný cíl: zpřístupňovat poznání široké veřejnosti srozumitelně, kvalitně a bez senzace. I letos budeme na festivalu aktivní – představíme vlastní programovou sekci Věda v ČT, s našimi formáty také soutěžíme a moji kolegové z vědecké redakce a archivu se zapojí do doprovodného programu,“ uvedl ředitel České televize Jan Souček.

Hlavními festivalovými lokalitami zůstávají Konvikt, kino Metropol, aula CMTF, Central Muzea umění nebo Pevnost poznání a Vlastivědné muzeum. Program se však rozšíří i do nových prostor, například do Sedmičky, kde vznikne VR zóna. Na Horním náměstí nebude chybět ikonická nafukovací zeměkoule, mobilní planetárium, program České asociace science center, Inovačního centra Olomouckého kraje (ICOK) a dalších partnerů. Pro akreditované je připravena řada výhod, návštěvníci mohou například využít slevu 25 % na jízdenku pro cestu zpět u Českých drah.

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení.

Vstup na festival zůstává zdarma, stačí pouze akreditace. K dispozici jsou také placené akreditace Teleport, které umožňují rezervaci míst na projekce a přednášky.

The program is composed of four sessions. Each session starts with a lecture and continues with practical exercises. For practical exercises, the users will be provided with a cookbook, installation files and necessary data. Installation of all necessary software will be done at the beginning of the workshop. Please let us know in advance if you cannot come with a notebook.For this workshop, a preliminary experience with Jana2006/Jana2020 is required. The workshop is OFF LINE.

The program is composed of four sessions. Each session starts with a lecture and continues with practical exercises. For practical exercises, the users will be provided with a cookbook, installation files and necessary data. Installation of all necessary software will be done at the beginning of the workshop. Please let us know in advance if you cannot come with a notebook.For this workshop, a preliminary experience with Jana2006/Jana2020 is required. The workshop is OFF LINE.

Přiblížit působení náboženských komunit v západní společnosti prostřednictvím charit si dal za cíl Petr Mocek, který se věnuje doktorským studiím na Cyrilometodějské teologické fakultě a Fakultě tělesné kultury UP. Jeho úmysl zaměřit se na komunity v USA podpořil Nadační fond UP a pomohla i možnost studijního pobytu na University of California in San Diego (UCSD), kam odletěl v zimním semestru. Postupně oslovil přes 600 organizací.

Výsledkem doktorandovy práce bude analýza role náboženství ve společnosti z jiného úhlu, než dosud nabízely akademické debaty. „Sociální práce a pomoc druhým byla historicky doménou církví, náboženských společností a směrů a v tomto kontextu chci přiblížit vliv náboženství na západní, spíše sekularizovanou společnost prostřednictvím praktického působení charit, které jsou v mnoha případech s hodnotami příslušných náboženství svázány a se kterými se mohou setkat i lidé, kteří jsou bez náboženského vyznání,“ uvedl Petr Mocek, který se rozhodl výzkum uskutečnit ve Spojených státech amerických, které jsou známy svou výraznou rasovou, etnickou a také náboženskou diverzitou.

Dostat se k nim a získat si jejich důvěru nicméně nebylo snadné. „V USA je deklarována náboženská svoboda, takže se nelze v této oblasti dostat k veřejným centralizovaným seriózním informacím. Využíval jsem tedy kontakty, které mají vyučující zaměřující se na sociální práci na tamních univerzitách. Velmi mi pomohla mimo jiné děkanka Jo Ann R. Regan z Catholic University of America, která díky Fulbrightovu programu působila i u nás na CMTF UP, a doktorka France Nguyen-Grozavu z UCSD. Bohužel se mi ale nepodařilo navázat spolupráci se žádnou z židovských komunit,“ podotkl student.

Získejte podporu pro svůj vědecko-výzkumný nebo umělecký projekt! Nadační fond UP v aktuální výzvě přijímá žádosti do 2. května. Více zde.

S dotazníkem, který připravil, oslovil během pobytu v Kalifornii přes 600 organizací a společenství. Získaná data nyní vyhodnocuje, výsledky budou publikovaný v jeho disertační práci. „Zatím můžu uvést několik věcí, které mě překvapily. Jde zejména o množství peněz, které na dobročinnost v USA proudí, a to, že se málo analyzuje, jestli ty prostředky jdou opravdu na účel, který byl deklarován. Zároveň mě překvapila uzavřenost komunit, řada oslovených buď nereagovala, nebo se nechtěla výzkumu zúčastnit. A další věcí je, že ne všechna společenství dodržují to, že by neměla konverzí ke konkrétní víře podmiňovat pomoc druhým v rámci svého působení v oblasti sociální práce. Z dostupných statistik je známo, že například muslimské neziskové organizace zaměřující se na práci ve věznicích vedou k tomu, že okolo 60 % všech konverzí vězňů je právě k islámu,“ zmínil Petr Mocek.

Dodal přitom, že o působení charit se nyní zajímá také administrativa prezidenta Donalda Trumpa, s čímž může souviset i nižší ochota zúčastnit se aktuálního dodatečného sběru dat pro výzkum. Ten ale již olomoucký doktorand provádí z České republiky, v USA studoval a pracoval během podzimu. Využil k tomu možnost studijního pobytu na University of California in San Diego, která se naskytla díky spolupráci FTK UP s tamním profesorem Michaelem Prattem, a také podporu Nadačního fondu UP, který Petra Mocka vybral v loňském roce jako jednoho z 11 stipendistů.

Mezi podpořenými byl student, který je také zástupcem CMTF UP v Akademickém senátu UP, už v roce 2022, kdy v tehdejší výzvě uspěl s výzkumem zaměřeným na zdroje smyslu života u izraelských sportovců. Tomuto tématu se věnuje na fakultě tělesné kultury v rámci svého druhého doktorského studia, fond mu mimo jiné umožnil vycestovat na stáž na izraelskou Levinsky-Wingate Academic College. „Podpory Nadačního fondu UP si velmi vážím a myšlenku fondu považuji za skvělou. Už jen přihlášením svého projektu do výzvy mladí vědci získají zkušenost s grantovou soutěží, díky finanční podpoře mohou svůj záměr realizovat a zároveň se mohou rozvíjet v měkkých dovednostech, a to díky lidem, jako je Katrin Stark, kterou můžu jen chválit,“ uzavřel Petr Mocek.

Svoji práci Petr Mocek a stejně tak i další stipendisté Nadačního fondu UP představí v rámci festivalu AFO, a sice v pátek 25. dubna od 16:30 ve Filmovém sále na Konviktu – viz zde.

Přiblížit působení náboženských komunit v západní společnosti prostřednictvím charit si dal za cíl Petr Mocek, který se věnuje doktorským studiím na Cyrilometodějské teologické fakultě a Fakultě tělesné kultury UP. Jeho úmysl zaměřit se na komunity v USA podpořil Nadační fond UP a pomohla i možnost studijního pobytu na University of California in San Diego (UCSD), kam odletěl v zimním semestru. Postupně oslovil přes 600 organizací.

Výsledkem doktorandovy práce bude analýza role náboženství ve společnosti z jiného úhlu, než dosud nabízely akademické debaty. „Sociální práce a pomoc druhým byla historicky doménou církví, náboženských společností a směrů a v tomto kontextu chci přiblížit vliv náboženství na západní, spíše sekularizovanou společnost prostřednictvím praktického působení charit, které jsou v mnoha případech s hodnotami příslušných náboženství svázány a se kterými se mohou setkat i lidé, kteří jsou bez náboženského vyznání,“ uvedl Petr Mocek, který se rozhodl výzkum uskutečnit ve Spojených státech amerických, které jsou známy svou výraznou rasovou, etnickou a také náboženskou diverzitou.

Dostat se k nim a získat si jejich důvěru nicméně nebylo snadné. „V USA je deklarována náboženská svoboda, takže se nelze v této oblasti dostat k veřejným centralizovaným seriózním informacím. Využíval jsem tedy kontakty, které mají vyučující zaměřující se na sociální práci na tamních univerzitách. Velmi mi pomohla mimo jiné děkanka Jo Ann R. Regan z Catholic University of America, která díky Fulbrightovu programu působila i u nás na CMTF UP, a doktorka France Nguyen-Grozavu z UCSD. Bohužel se mi ale nepodařilo navázat spolupráci se žádnou z židovských komunit,“ podotkl student.

Získejte podporu pro svůj vědecko-výzkumný nebo umělecký projekt! Nadační fond UP v aktuální výzvě přijímá žádosti do 2. května. Více zde.

S dotazníkem, který připravil, oslovil během pobytu v Kalifornii přes 600 organizací a společenství. Získaná data nyní vyhodnocuje, výsledky budou publikovaný v jeho disertační práci. „Zatím můžu uvést několik věcí, které mě překvapily. Jde zejména o množství peněz, které na dobročinnost v USA proudí, a to, že se málo analyzuje, jestli ty prostředky jdou opravdu na účel, který byl deklarován. Zároveň mě překvapila uzavřenost komunit, řada oslovených buď nereagovala, nebo se nechtěla výzkumu zúčastnit. A další věcí je, že ne všechna společenství dodržují to, že by neměla konverzí ke konkrétní víře podmiňovat pomoc druhým v rámci svého působení v oblasti sociální práce. Z dostupných statistik je známo, že například muslimské neziskové organizace zaměřující se na práci ve věznicích vedou k tomu, že okolo 60 % všech konverzí vězňů je právě k islámu,“ zmínil Petr Mocek.

Dodal přitom, že o působení charit se nyní zajímá také administrativa prezidenta Donalda Trumpa, s čímž může souviset i nižší ochota zúčastnit se aktuálního dodatečného sběru dat pro výzkum. Ten ale již olomoucký doktorand provádí z České republiky, v USA studoval a pracoval během podzimu. Využil k tomu možnost studijního pobytu na University of California in San Diego, která se naskytla díky spolupráci FTK UP s tamním profesorem Michaelem Prattem, a také podporu Nadačního fondu UP, který Petra Mocka vybral v loňském roce jako jednoho z 11 stipendistů.

Mezi podpořenými byl student, který je také zástupcem CMTF UP v Akademickém senátu UP, už v roce 2022, kdy v tehdejší výzvě uspěl s výzkumem zaměřeným na zdroje smyslu života u izraelských sportovců. Tomuto tématu se věnuje na fakultě tělesné kultury v rámci svého druhého doktorského studia, fond mu mimo jiné umožnil vycestovat na stáž na izraelskou Levinsky-Wingate Academic College. „Podpory Nadačního fondu UP si velmi vážím a myšlenku fondu považuji za skvělou. Už jen přihlášením svého projektu do výzvy mladí vědci získají zkušenost s grantovou soutěží, díky finanční podpoře mohou svůj záměr realizovat a zároveň se mohou rozvíjet v měkkých dovednostech, a to díky lidem, jako je Katrin Stark, kterou můžu jen chválit,“ uzavřel Petr Mocek.

Svoji práci Petr Mocek a stejně tak i další stipendisté Nadačního fondu UP představí v rámci festivalu AFO, a sice v pátek 25. dubna od 16:30 ve Filmovém sále na Konviktu – viz zde.

Everyday things have interesting aspects if we choose to explore them a little. Crystallography studies substances in the solid state. When a chicken egg is considered, only the shell is solid. That's what we decided to analyse using X-ray diffraction.

Každodenní věci mohou být něčím zajímavé, pokud se rozhodneme je trochu prozkoumat. Krystalografie studuje látky v pevném stavu. Ze slepičího vajíčka je pevná pouze skořápka. Právě tu jsme se rozhodli analyzovat pomocí rentgenové difrakce.

Na první pohled či poslech vidíme nebo slyšíme, že český název Velikonoce je složen ze dvou slov, totiž „veliká“ a „noc“, přičemž adjektivum nenechává nikoho na pochybách, jaká důležitost je jim v křesťanském kalendáři přisuzována. Substantivum pak odkazuje na skutečnost, že slavnost Zmrtvýchvstání Páně začíná už velikonoční vigilií. Datum křesťanských Velikonoc vychází z data židovského svátku Pesach, jenž upomínal na přechod Izraelitů z Egypta do zaslíbené země. Latinskou podobou hebrejského slova je výraz „pascha“, který se promítl například do označení velikonoční svíce ze včelího vosku, paškálu.

Všichni, kteří žijeme v tomto světě, v tomto pozemském čase života, se jednou ocitneme v bodě, kdy budeme muset přejít. Kristovou velikonoční obětí jsme získali dar nesmírné ceny: naději, že můžeme přejít na „pastviny věčné zeleni“, do místa a stavu, kde už nebudeme vystaveni tomu, čemu každodenně čelíme v „slzavém údolí“.

Letošní rok prožíváme jako tzv. Svatý rok, pro nějž zvolil papež František téma „Poutníci naděje“. Naději potřebuje nejen dnešní svět zmítaný válkami a různými ohroženími, ale také každý z nás. Jubilejní rok provází logo, na němž je zobrazen kříž, jehož se drží postavy, jejichž propojení připomíná plachtu loďky. Spodní část kříže je zakončena kotvou. Uvedené symboly lze vztáhnout i k vnímání velikonočních svátků, které – obrazně řečeno – rozvinují plachtu víry, do níž se může opřít vítr a která nás může posilovat na naší plavbě životem, a současně spouští kotvu, která může být znamením opory, ale také přístavu, k němuž směřujeme.

Přeji všem krásné a požehnané velikonoční svátky.

 

Mons. Josef Nuzík, arcibiskup olomoucký a velký kancléř CMTF UP