Agregátor zdrojů

Univerzita se připojuje k petici proti policejnímu násilí v Hongkongu

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 11/22/2019 - 10:54

V reakci na vyostřenou situaci při dlouhotrvajících protivládních protestech v Hongkongu, a především na tvrdé zásahy tamější policie proti studentům a další protestující veřejnosti se vedení katedry asijských studií s podporou vedení UP připojuje k Petici českých sinologů, orientalistů a akademické obce proti policejnímu násilí v Hongkongu.

Petice v pěti bodech odsuzuje brutalitu zásahů, porušování akademických svobod a podmínky ve vězení, žádá nezávislé vyšetření policejního zásahu a vyzývá představitele hongkongských univerzit k větší aktivitě při ochraně akademických svobod a akademické obce.

Text české petice naleznete zde, text anglické pak zde. Pokud se vás situace v Hongkongu dotýká a s textem petice souzníte, můžete připojit i váš podpis.

Současně s peticí lze podpořit také otevřený dopis premiérovi ČR (zde), který iniciuje Studentská komora Rady vysokých škol.

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

V korejském Daejeonu soutěžili studenti FF UP

Kateřina Čárová, Anna Eliášová, Veronika Radová a Lukáš Fojtík, studenti oboru Korejština pro hospodářskou praxi, soutěžili na prestižní korejské vysoké škole SolBridge. Zúčastnili se tamního ekonomického zápolení v International Business Plan Competition 2019. 

„Pro mne byla účast v této soutěži obrovskou zkušeností. Žádné podobné jsem se nikdy nezúčastnila a už vůbec ne na takové úrovni. Byla poučná a zároveň i zábavná. Všichni jsme museli nějakým způsobem vyjít ze své komfortní zóny, což nám do budoucna zajisté pomůže jak ve škole, tak i v osobním životě. Naučit se pracovat pod tlakem a ještě k tomu v týmu. Taková zkušenost se hodí vždycky,“ řekla studentka FF Kateřina Čárová.  

Ekonomické soutěže se v jihokorejském Daejeonu pravidelně účastní vysokoškoláci z celého světa. Letos na ni přijely týmy z devatenácti zemí. Tým posluchačů Univerzity Palackého ji absolvoval podruhé, když ji k účasti vyzvala partnerská SolBridge International School of Business.

„V první soutěžní den jsme se dozvěděli zadání, poté jsme dostali nějaký čas na to, abychom přišli s řešením, které jsme měli i prezentovat. Vítězí vždy tým s nejlepším nápadem a prezentací,“ uvedla Kateřina Čárová. V Jižní Koreji byla už podruhé. Poprvé absolvovala půlroční pobyt, v rámci něhož se na univerzitě v Soulu věnovala studiu korejštiny. „Nyní se mi podařilo vycestovat na soutěž přes katedru aplikované ekonomie, a to i s finanční podporou stipendijního fondu filozofické fakulty,“ doplnila. Nejen díky předchozímu pobytu, ale i díky soutěži se jí tak naskytla možnost podívat se do zajímavých míst Koreje. Část jednoho odpoledního programu tak strávila ve dvou korejských firmách. Navštívila národní muzeum a absolvovala i celodenní výlet do hlavního města Soulu. Viděla palác Gyeongbokgung, na suvenýry proslulý Insadong  i například nákupní čtvrť Myeongdong. Zajímavá pro ni byla i exkurze do firmy Samsung, která byla hlavním námětem zadaného soutěžního úkolu. 

„Dříve jsem měla korejštinu jako koníček. Dnes to vidím trochu jinak. Studovat ekonomii s u nás nepříliš rozšířeným jazykem, je velmi zajímavé. Jednou bych se ráda uchytila jako překladatelka či tlumočnice. V ČR je spousta korejských firem a obchodní vztahy mezi Českou republikou a Jižní Koreou se v obecném měřítku rozšiřují a upevňují. Věřím, že se pro mne v tomto sektoru snad zajímavá možnost uplatnění najde. Nevylučuji však, že mě vítr zavane úplně někam jinam,“ uzavřela Kateřina Čárová.

V korejském Daejeonu soutěžili studenti FF UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 11/22/2019 - 07:52

Kateřina Čárová, Anna Eliášová, Veronika Radová a Lukáš Fojtík, studenti oboru Korejština pro hospodářskou praxi, soutěžili na prestižní korejské vysoké škole SolBridge. Zúčastnili se tamního ekonomického zápolení v International Business Plan Competition 2019. 

„Pro mne byla účast v této soutěži obrovskou zkušeností. Žádné podobné jsem se nikdy nezúčastnila a už vůbec ne na takové úrovni. Byla poučná a zároveň i zábavná. Všichni jsme museli nějakým způsobem vyjít ze své komfortní zóny, což nám do budoucna zajisté pomůže jak ve škole, tak i v osobním životě. Naučit se pracovat pod tlakem a ještě k tomu v týmu. Taková zkušenost se hodí vždycky,“ řekla studentka FF Kateřina Čárová.  

Ekonomické soutěže se v jihokorejském Daejeonu pravidelně účastní vysokoškoláci z celého světa. Letos na ni přijely týmy z devatenácti zemí. Tým posluchačů Univerzity Palackého ji absolvoval podruhé, když ji k účasti vyzvala partnerská SolBridge International School of Business.

„V první soutěžní den jsme se dozvěděli zadání, poté jsme dostali nějaký čas na to, abychom přišli s řešením, které jsme měli i prezentovat. Vítězí vždy tým s nejlepším nápadem a prezentací,“ uvedla Kateřina Čárová. V Jižní Koreji byla už podruhé. Poprvé absolvovala půlroční pobyt, v rámci něhož se na univerzitě v Soulu věnovala studiu korejštiny. „Nyní se mi podařilo vycestovat na soutěž přes katedru aplikované ekonomie, a to i s finanční podporou stipendijního fondu filozofické fakulty,“ doplnila. Nejen díky předchozímu pobytu, ale i díky soutěži se jí tak naskytla možnost podívat se do zajímavých míst Koreje. Část jednoho odpoledního programu tak strávila ve dvou korejských firmách. Navštívila národní muzeum a absolvovala i celodenní výlet do hlavního města Soulu. Viděla palác Gyeongbokgung, na suvenýry proslulý Insadong  i například nákupní čtvrť Myeongdong. Zajímavá pro ni byla i exkurze do firmy Samsung, která byla hlavním námětem zadaného soutěžního úkolu. 

„Dříve jsem měla korejštinu jako koníček. Dnes to vidím trochu jinak. Studovat ekonomii s u nás nepříliš rozšířeným jazykem, je velmi zajímavé. Jednou bych se ráda uchytila jako překladatelka či tlumočnice. V ČR je spousta korejských firem a obchodní vztahy mezi Českou republikou a Jižní Koreou se v obecném měřítku rozšiřují a upevňují. Věřím, že se pro mne v tomto sektoru snad zajímavá možnost uplatnění najde. Nevylučuji však, že mě vítr zavane úplně někam jinam,“ uzavřela Kateřina Čárová.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

More universities rated in U.S. News. UP maintains positions against Czech competition

News: Faculty of Science - Čt, 11/21/2019 - 14:00

Palacký University Olomouc has occupied the 519th position in the recently issued US News – Best Global Universities Rankings. Compared to the previous year, it has fallen by 30 places; however, 1,500 universities have been ranked in the international ranking, which is 250 more than last year. In domestic competition, UP ranked third behind Charles University and Czech Technical University. In addition, Olomouc’s university has been listed for the first time in the field of social sciences.

“Palacký University has maintained its third position among domestic universities and is in the global competition almost reaching the threshold of the first 500 universities, despite the growing number of schools included in the rankings. According to several indicators, we are improving in certain aspects,” said UP Rector Jaroslav Miller. The ranking listed 12 Czech and Moravian universities; since the previous year, the University of West Bohemia in Pilsen and the University of Pardubice have been added.

The rankings employ data from the Clarivate Analytics InCites database, formerly Thomson Reuters. The evaluation is carried out according to 13 indicators, which monitor the performance of universities, especially in science, research, and international cooperation. It also includes surveying the reputation of universities in the international context. Palacký University scored best in the Regional Research Reputation indicator, ranking 147th in the world. Within the past few months, UP has moved up nine places in this indicator.

“The year-on-year comparison of individual parameters showed that UP has reserves in focusing on more systematic steps in some of its activities, such as greater efforts to register international conferences held at UP at the Conference Proceedings Citation Index on the Web of Science; and the strategy of publishing monographs should be reconsidered, since we have noticed a decrease in their numbers, etc.,” said Hana Marešová, Vice-Rector for Strategic Planning and Quality.

In the ranking according by discipline, not only natural but also social sciences are listed. “In addition to the traditionally successful disciplines in Natural Sciences, I consider our position in the field of Social Sciences and Public Health to be a significant success, ranking 391st. We have achieved this result for the first time, the only one among Czech universities. We would like to thank our employees for this success,” added Vice-Rector Marešová.

UP has also placed for the first time in Clinical Medicine, ranking 675th. It has shown year-on-year improvements in Biology and Biochemistry and has jumped 15 places in Physics (278th in the world).

Harvard University, followed by the Massachusetts Institute of Technology and Stanford University, have maintained their traditional places at the forefront of the global rankings. The overall results are available here.

Kategorie: News from UP

V žebříčku U. S. News přibylo univerzit, v tuzemské konkurenci si UP drží pozice

Univerzita Palackého obsadila v nedávno vydaném U. S. News - Best Global Universities Rankings 519. pozici. Oproti předchozímu roku poklesla o 30 míst, v mezinárodním žebříčku ale bylo hodnoceno již 1500 univerzit, což je o 250 více než loni. V tuzemské konkurenci se UP umístila na třetí příčce za Univerzitou Karlovou a ČVUT. Olomoucká univerzita je poprvé uvedena i v oblasti společenských věd.

„Univerzita Palackého si udržela třetí pozici mezi tuzemskými univerzitami a v globální soutěži se pohybuje na hraně první pětistovky univerzit navzdory rostoucímu počtu škol, které ranking zahrnuje. Podle řady indikátorů se zlepšujeme v některých dílčích ukazatelích,“ uvedl k výsledkům rektor Jaroslav Miller. V žebříčku bylo hodnoceno již 12 českých a moravských vysokých škol, oproti loňsku přibyla Západočeská univerzita v Plzni a Univerzita Pardubice.

Žebříček pracuje s daty databáze Clarivate Analytics InCites, dříve Thomson Reuters. Hodnocení se provádí podle 13 indikátorů, které sledují výkon univerzit zejména ve vědě, výzkumu a mezinárodní spolupráci. Součástí je také zjišťování reputace vysokých škol v mezinárodním kontextu. Univerzita Palackého uspěla nejlépe v dílčím indikátoru Regionální reputace výzkumu, a to na 147. místě na světě. Meziročně si v tomto ukazateli polepšila o devět příček.

„Meziroční komparace jednotlivých parametrů ukázala, že UP má prostor zaměřit se v některých svých aktivitách na systematičtější kroky, například ve větší snaze registrovat mezinárodní konference pořádané na UP na Conference Proceedings Citation Index na Web of Science, zvážit strategii vydávání monografií, v nichž jsme zaznamenali pokles, a podobně,“ řekla prorektorka pro strategické plánování a kvalitu UP Hana Marešová.

V hodnocení podle oborů figurují nejen přírodní, ale i společenské vědy. „Za významný úspěch považuji zejména vedle již tradičně hodnocených oblastí přírodních věd také naše umístění v oblasti Společenských věd a veřejného zdraví, a to na 391. místě. Tohoto výsledku jsme letos dosáhli vůbec poprvé a v rámci českých vysokých škol jako jediní. Za tento úspěch patří našim pracovníkům poděkování,“ doplnila prorektorka.

Nově se UP umístila i v oboru Klinická medicína, a sice na 675. pozici. Meziroční zlepšení zaznamenala v biologii a biochemii a o 15 míst poskočila ve fyzice (278. místo ve světě).

Na špičce světového hodnocení se již tradičně drží Harvardova univerzita následovaná Massachusettským technologickým institutem a Stanfordovou univerzitou. Celkové výsledky jsou dostupné zde.

V žebříčku U. S. News přibylo univerzit, v tuzemské konkurenci si UP drží pozice

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 11/21/2019 - 14:00

Univerzita Palackého obsadila v nedávno vydaném U. S. News - Best Global Universities Rankings 519. pozici. Oproti předchozímu roku poklesla o 30 míst, v mezinárodním žebříčku ale bylo hodnoceno již 1500 univerzit, což je o 250 více než loni. V tuzemské konkurenci se UP umístila na třetí příčce za Univerzitou Karlovou a ČVUT. Olomoucká univerzita je poprvé uvedena i v oblasti společenských věd.

„Univerzita Palackého si udržela třetí pozici mezi tuzemskými univerzitami a v globální soutěži se pohybuje na hraně první pětistovky univerzit navzdory rostoucímu počtu škol, které ranking zahrnuje. Podle řady indikátorů se zlepšujeme v některých dílčích ukazatelích,“ uvedl k výsledkům rektor Jaroslav Miller. V žebříčku bylo hodnoceno již 12 českých a moravských vysokých škol, oproti loňsku přibyla Západočeská univerzita v Plzni a Univerzita Pardubice.

Žebříček pracuje s daty databáze Clarivate Analytics InCites, dříve Thomson Reuters. Hodnocení se provádí podle 13 indikátorů, které sledují výkon univerzit zejména ve vědě, výzkumu a mezinárodní spolupráci. Součástí je také zjišťování reputace vysokých škol v mezinárodním kontextu. Univerzita Palackého uspěla nejlépe v dílčím indikátoru Regionální reputace výzkumu, a to na 147. místě na světě. Meziročně si v tomto ukazateli polepšila o devět příček.

„Meziroční komparace jednotlivých parametrů ukázala, že UP má prostor zaměřit se v některých svých aktivitách na systematičtější kroky, například ve větší snaze registrovat mezinárodní konference pořádané na UP na Conference Proceedings Citation Index na Web of Science, zvážit strategii vydávání monografií, v nichž jsme zaznamenali pokles, a podobně,“ řekla prorektorka pro strategické plánování a kvalitu UP Hana Marešová.

V hodnocení podle oborů figurují nejen přírodní, ale i společenské vědy. „Za významný úspěch považuji zejména vedle již tradičně hodnocených oblastí přírodních věd také naše umístění v oblasti Společenských věd a veřejného zdraví, a to na 391. místě. Tohoto výsledku jsme letos dosáhli vůbec poprvé a v rámci českých vysokých škol jako jediní. Za tento úspěch patří našim pracovníkům poděkování,“ doplnila prorektorka.

Nově se UP umístila i v oboru Klinická medicína, a sice na 675. pozici. Meziroční zlepšení zaznamenala v biologii a biochemii a o 15 míst poskočila ve fyzice (278. místo ve světě).

Na špičce světového hodnocení se již tradičně drží Harvardova univerzita následovaná Massachusettským technologickým institutem a Stanfordovou univerzitou. Celkové výsledky jsou dostupné zde.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Biskup Václav Malý bude hostem teologické fakulty

U příležitosti třicátého výročí událostí v listopadu 1989 do Olomouce zavítá spoluzakladatel a první mluvčí Občanského fóra, pomocný biskup pražský Václav Malý. Setkání s ním se koná v úterý 26. listopadu od 15 hodin v aule cyrilometodějské teologické fakulty.

„Shodli jsme se na tom, že jestli je z pohledu naší fakulty pro listopadové události charakteristická nějaká osobnost, pak je to právě biskup Václav Malý, který před třiceti lety moderoval demonstrace na Letné a na Václavském náměstí. Na besedu s ním srdečně zveme všechny zájemce nejen z řad akademické obce,“ pozvala proděkanka teologické fakulty pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy Marta Lucie Cincialová.

Biskup Václav Malý byl na kněze vysvěcen v roce 1976 v Praze. Následujícího roku podepsal Chartu 77, jejímž mluvčím se později také stal, byl i spoluzakladatelem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Sám přitom přišel o státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, byl obviněn z podvracení republiky a více než polovinu roku 1979 strávil ve vazbě. Poté pracoval jako topič v pražských hotelech, avšak tajně navštěvoval věřící a sloužil mše, pomáhal mimopražským disidentům.

V roce 1989 stál u zrodu Občanského fóra a jako jeho mluvčí moderoval tehdejší demonstrace, mimo jiné tu největší na Letenské pláni. „Nebyl jsem si přirozeně tak jistý a vnitřně jsem váhal. Nakonec když jsem uvedl příslušníky policejních sil, kteří se přišli omluvit, tak jsem si řekl: ‚Risknu to.‘ A nedělal jsem si iluzi, protože většina těch shromážděných lidí ani Otčenáš neuměla, jak se ukázalo. Nicméně dojemné bylo, že ti lidé alespoň otevírali ústa,“ vzpomněl Václav Malý pro Paměť národa na odříkání modlitby před více než půlmilionovým shromážděním. Po sametové revoluci mohl Václav Malý opět veřejně vystupovat, byl farářem v pražských Holešovicích. V roce 1996 byl pak jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta a pomocným biskupem pražským. Jeho biskupské heslo zní Pokora a pravda.

Setkání s biskupem Václavem Malým na cyrilometodějské teologické fakultě je volně přístupné veřejnosti. Rozhovorem i následnou diskuzí provede moderátorka Českého rozhlasu Olomouc Dita Vojnarová.

Biskup Václav Malý bude hostem teologické fakulty

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 11/21/2019 - 11:00

U příležitosti třicátého výročí událostí v listopadu 1989 do Olomouce zavítá spoluzakladatel a první mluvčí Občanského fóra, pomocný biskup pražský Václav Malý. Setkání s ním se koná v úterý 26. listopadu od 15 hodin v aule cyrilometodějské teologické fakulty.

„Shodli jsme se na tom, že jestli je z pohledu naší fakulty pro listopadové události charakteristická nějaká osobnost, pak je to právě biskup Václav Malý, který před třiceti lety moderoval demonstrace na Letné a na Václavském náměstí. Na besedu s ním srdečně zveme všechny zájemce nejen z řad akademické obce,“ pozvala proděkanka teologické fakulty pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy Marta Lucie Cincialová.

Biskup Václav Malý byl na kněze vysvěcen v roce 1976 v Praze. Následujícího roku podepsal Chartu 77, jejímž mluvčím se později také stal, byl i spoluzakladatelem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Sám přitom přišel o státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti, byl obviněn z podvracení republiky a více než polovinu roku 1979 strávil ve vazbě. Poté pracoval jako topič v pražských hotelech, avšak tajně navštěvoval věřící a sloužil mše, pomáhal mimopražským disidentům.

V roce 1989 stál u zrodu Občanského fóra a jako jeho mluvčí moderoval tehdejší demonstrace, mimo jiné tu největší na Letenské pláni. „Nebyl jsem si přirozeně tak jistý a vnitřně jsem váhal. Nakonec když jsem uvedl příslušníky policejních sil, kteří se přišli omluvit, tak jsem si řekl: ‚Risknu to.‘ A nedělal jsem si iluzi, protože většina těch shromážděných lidí ani Otčenáš neuměla, jak se ukázalo. Nicméně dojemné bylo, že ti lidé alespoň otevírali ústa,“ vzpomněl Václav Malý pro Paměť národa na odříkání modlitby před více než půlmilionovým shromážděním. Po sametové revoluci mohl Václav Malý opět veřejně vystupovat, byl farářem v pražských Holešovicích. V roce 1996 byl pak jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta a pomocným biskupem pražským. Jeho biskupské heslo zní Pokora a pravda.

Setkání s biskupem Václavem Malým na cyrilometodějské teologické fakultě je volně přístupné veřejnosti. Rozhovorem i následnou diskuzí provede moderátorka Českého rozhlasu Olomouc Dita Vojnarová.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Lékaři po padesáti letech znovu složili promoční slib

Lékařská fakulta přivítala své absolventy z roku 1969. Zlatou promoci ve slavnostním sále Vojenské nemocnice Olomouc si nenechalo ujít 47 někdejších studentů Všeobecného lékařství a Stomatologie. Někteří přitom na svá studentská léta zavzpomínali již o den dříve přímo na půdě fakulty.  

Za celoživotní práci zlatým absolventům poděkovaly a především zdraví do dalších let popřály prorektorka Jitka Ulrichová a proděkanky Hana Kolářová a Eva Klásková. Svůj promoční slib obnovila a tubus s pamětním diplomem převzala mimo jiné praktická lékařka z Kyselky u Karlových Varů Jaroslava Kunešová, dřívější revizní zubní lékař Pavel Jendrejovský, který působil v Prievidze, nebo olomoučtí emeritní přednostové Vlastimil Ščudla, který dlouhá léta vedl III. interní kliniku LF a FNOL – nefrologickou, revmatologickou a endokrinologickou, a Svatopluk Loyka z Ústavu soudního lékařství a medicínského práva.

Svatopluk Loyka se za své někdejší spolužáky v závěru promoce chopil slova. „Zazněly tu naše medailonky. Ze všech bylo cítit lásku k naší práci i lásku k naší alma mater. Těžko se ale hledají slova, jak fakultě poděkovat. Mohu jen ujistit, že všechno, co jsme před padesáti lety slíbili, jsme dodrželi,“ řekl docent, který stále vychovává budoucí lékaře. Ve své řeči přitom vzpomněl i některé z lékařů, se kterými měl možnost se na fakultě poznat během studia on a jeho ročník. „Milan Hejtmánek, tehdy mladý docent biologie, byl důkazem toho, že se okovy režimu otevírají. To on měl první přednášku, kde se mluvilo o genetice. To bylo úžasné. Biologie Lepešinské byla rázem zapomenuta. Rád vzpomínám také na našeho věčně mladého děkana Miroslava Obručníka a jeho asistenty – hodně příhod bych mohl uvést. Tím nejdůležitějším pro nás ale byl profesor Zrzavý. Měl obrovské charisma. Na přednáškách ne kreslil, on maloval člověka,“ vyjmenoval. Připomněl však také, že poslední ročník kvůli invazi „bratrských“ vojsk už tak radostný nebyl.

Mezi zlatými absolventy byla i oční lékařka Zdeňka Vymazalová. „Ta představa padesáti let, které od naší promoce proběhly, člověka trochu podetne. Na druhou stranu když se toho dožil jakž takž zdravý a vidí za sebou kus odvedené práce, je to povznášející pocit. Já na svá studentská léta vzpomínám s velikou radostí, celých šest let stálo za to, nic lepšího být nemohlo. A i po těch letech se nemůžu se svou prací zcela rozloučit. Ten pocit, když vstoupím do ordinace, je mi velmi příjemný,“ uvedla.

Zlaté promoce svých „půlstoletých“ absolventů pořádá lékařská fakulta od roku 2010. Samotný slavnostní akt je spojen také s přednáškovým setkáním, na tom letošním vzpomněla na olomoucké studium a přiblížila svou práci Jitka Pišoftová, která působí v ambulanci léčebné rehabilitace v Ostravě, a výše zmíněný Svatopluk Loyka. Během setkání došlo i na křest publikace 30 let svobodné Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, o níž jsme psali zde

Vedle zlatých promocí lékařská fakulta organizuje také promoce diamantové, na nichž obnovují absolventi svůj slib po šedesáti letech od ukončení studia. Pro absolventy je určena i tradiční akce Radicés/Kořeny, kde se potkávají někdejší studenti po třiceti letech od získání titulu.

Lékaři po padesáti letech znovu složili promoční slib

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 11/21/2019 - 08:00

Lékařská fakulta přivítala své absolventy z roku 1969. Zlatou promoci ve slavnostním sále Vojenské nemocnice Olomouc si nenechalo ujít 47 někdejších studentů Všeobecného lékařství a Stomatologie. Někteří přitom na svá studentská léta zavzpomínali již o den dříve přímo na půdě fakulty.  

Za celoživotní práci zlatým absolventům poděkovaly a především zdraví do dalších let popřály prorektorka Jitka Ulrichová a proděkanky Hana Kolářová a Eva Klásková. Svůj promoční slib obnovila a tubus s pamětním diplomem převzala mimo jiné praktická lékařka z Kyselky u Karlových Varů Jaroslava Kunešová, dřívější revizní zubní lékař Pavel Jendrejovský, který působil v Prievidze, nebo olomoučtí emeritní přednostové Vlastimil Ščudla, který dlouhá léta vedl III. interní kliniku LF a FNOL – nefrologickou, revmatologickou a endokrinologickou, a Svatopluk Loyka z Ústavu soudního lékařství a medicínského práva.

Svatopluk Loyka se za své někdejší spolužáky v závěru promoce chopil slova. „Zazněly tu naše medailonky. Ze všech bylo cítit lásku k naší práci i lásku k naší alma mater. Těžko se ale hledají slova, jak fakultě poděkovat. Mohu jen ujistit, že všechno, co jsme před padesáti lety slíbili, jsme dodrželi,“ řekl docent, který stále vychovává budoucí lékaře. Ve své řeči přitom vzpomněl i některé z lékařů, se kterými měl možnost se na fakultě poznat během studia on a jeho ročník. „Milan Hejtmánek, tehdy mladý docent biologie, byl důkazem toho, že se okovy režimu otevírají. To on měl první přednášku, kde se mluvilo o genetice. To bylo úžasné. Biologie Lepešinské byla rázem zapomenuta. Rád vzpomínám také na našeho věčně mladého děkana Miroslava Obručníka a jeho asistenty – hodně příhod bych mohl uvést. Tím nejdůležitějším pro nás ale byl profesor Zrzavý. Měl obrovské charisma. Na přednáškách ne kreslil, on maloval člověka,“ vyjmenoval. Připomněl však také, že poslední ročník kvůli invazi „bratrských“ vojsk už tak radostný nebyl.

Mezi zlatými absolventy byla i oční lékařka Zdeňka Vymazalová. „Ta představa padesáti let, které od naší promoce proběhly, člověka trochu podetne. Na druhou stranu když se toho dožil jakž takž zdravý a vidí za sebou kus odvedené práce, je to povznášející pocit. Já na svá studentská léta vzpomínám s velikou radostí, celých šest let stálo za to, nic lepšího být nemohlo. A i po těch letech se nemůžu se svou prací zcela rozloučit. Ten pocit, když vstoupím do ordinace, je mi velmi příjemný,“ uvedla.

Zlaté promoce svých „půlstoletých“ absolventů pořádá lékařská fakulta od roku 2010. Samotný slavnostní akt je spojen také s přednáškovým setkáním, na tom letošním vzpomněla na olomoucké studium a přiblížila svou práci Jitka Pišoftová, která působí v ambulanci léčebné rehabilitace v Ostravě, a výše zmíněný Svatopluk Loyka. Během setkání došlo i na křest publikace 30 let svobodné Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, o níž jsme psali zde

Vedle zlatých promocí lékařská fakulta organizuje také promoce diamantové, na nichž obnovují absolventi svůj slib po šedesáti letech od ukončení studia. Pro absolventy je určena i tradiční akce Radicés/Kořeny, kde se potkávají někdejší studenti po třiceti letech od získání titulu.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

UP has three representatives in Highly Cited Researchers 2019

News: Faculty of Science - St, 11/20/2019 - 14:54

Three Palacký University Olomouc scientists appear in this year’s list of the world’s most cited scientists, Highly Cited Researchers, published annually by Clarivate Analytics in the United States. Analytical chemist and phytochemist Ondřej Novák and chemists Rajender Varma and Radek Zbořil have repeatedly reached the top 1% of the world’s most cited scientists. They share the list with a total of 14 scientists with membership in one of Czech research institutions or universities.

As in the previous year, Radek Zbořil, an expert in nanotechnology working at the Regional Centre of Advanced Technologies and Materials (RCTPM), appeared in the list in the Cross-field category. In recent years, he has been involved in the discovery of the thinnest known insulator, non-metallic magnets, the first two-dimensional carboxylic acid, and the effect of nanosilver on bacteria.

“This is really an appreciation of the work of all the staff at RCPTM who conduct multi-disciplinary research with large potential in applications. Thanks to that, Palacký University has ranked among the top institutes in the Czech Republic in multidisciplinary material sciences and nanotechnologies, according to the citation index normalised to the relevant scientific category (CNCI index according to the Web of Science database). In physical chemistry, UP has even had better results in recent years than the universities of Cambridge and Oxford,” Zbořil said.

Rajender Varma, who also works for the United States Environmental Protection Agency, is employed in the same science centre. “It is a great honour for me to be on this prestigious list of scientists. I also represent RCPTM and Palacký University, where I collaborate with exceptional scientists. The quality of science centres is primarily based on the personalities who work there and who are given the space and support to develop their talent,” Varma said.

Ondřej Novák, an expert in plant hormone analysis, works in the Olomouc workplace of the Institute of Experimental Botany at the Czech Academy of Sciences, which is part of the Centre of the Region Haná for Biotechnological and Agricultural Research. “I accept with great humbleness the fact that I am among the group of highly cited scientists for the second time. I would like to thank all my colleagues from the Laboratory of Growth Regulators and other colleagues from abroad, without whose cooperation I could not be part of this prestigious ranking,” said Novák, who is included in the category Plant and Animal Science.

The list of Highly Cited Researchers 2019 includes over 6,000 researchers (including 23 Nobel laureates) from 60 countries. These are scientists whose work has won recognition in 21 research areas or combinations and has been cited to a considerable extent. The list is based on the analysis of publications from 2008 to 2018 according to the Web of Science database. Czech science is further represented in the list by cardiologist Petr Widimský; ecologists Petr Pyšek, Jan Pergl, and the late Vojtěch Jarošík; chemist Martin Pumera; microbiologist Petr Baldrian; and botanist Roman Pavela. Four foreign scientists working at various institutes of the Czech Academy of Sciences are also included on the list. In addition, the list includes plant biologist Jiří Friml, who works in Austria.

The United States has the largest representation (2737), followed by China (636) and the United Kingdom (516). In Central Europe, Germany has 327 representatives, Slovakia one and Poland seven.

Complete results are available here.

Kategorie: News from UP

Univerzita má tři zástupce mezi nejcitovanějšími vědci světa

Tři vědci působící na UP figurují v letošním seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers, který každoročně zveřejňuje společnost Clarivate Analytics v USA. Analytický chemik a fytochemik Ondřej Novák a chemici Rajender Varma a Radek Zbořil se mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa dostali opakovaně. Příslušnost k některé z tuzemských výzkumných institucí či univerzit v seznamu uvedlo celkem 14 osobností.

Stejně jako v loňském roce se v seznamu, konkrétně v kategorii „Cross-field“, objevil Radek Zbořil, odborník působící v oblasti nanotechnologií v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů (RCTPM). Zbořil se v posledních letech podílel například na objevu nejtenčího známého izolantu, nekovových magnetů, první dvoudimenzionální karboxylové kyseliny nebo rezistence bakterií vůči nanostříbru.

„Je to ocenění práce všech lidí v RCPTM, kteří provádí multioborový výzkum s velkým přesahem do aplikací. I díky němu se Univerzita Palackého dle citačního indexu normalizovaného na příslušnou vědeckou kategorii (CNCI index dle databáze Web of Science) dostala například v multidisciplinárních materiálových vědách a nanotechnologiích na první příčky v ČR. Ve fyzikální chemii je na tom pak v posledních letech dokonce lépe než univerzity v Cambridgi a Oxfordu,“ řekl Zbořil.

Ve stejném vědeckém centru působí i Rajender Varma, který pracuje také v Agentuře pro ochranu životního prostředí v USA. „Je to pro mě velká čest být zařazen na tento prestižní seznam vědců. Zastupuji zde také RCPTM a Univerzitu Palackého, kde spolupracuji s výjimečnými kolegy. Kvalita vědeckých center je postavena v prvé řadě na osobnostech, které zde pracují a dostanou prostor a podporu rozvinout svůj talent,“ uvedl Varma.

V olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, jež je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, působí odborník na analýzu rostlinných hormonů Ondřej Novák. „Fakt, že již podruhé patřím do skupiny vysoce citovaných vědců, přijímám s obrovskou pokorou. Děkuji všem kolegům z laboratoře růstových regulátorů i dalším spolupracovníkům ze zahraničí, bez jejichž zapojení bych nemohl být součástí tohoto prestižního žebříčku,“ komentoval úspěch Novák, který je zařazen do kategorie Plant and Animal Science.

Seznam Highly Cited Researchers 2019 obsahuje přes 6000 jmen výzkumníků (mezi nimi i 23 laureátů Nobelovy ceny) ze zhruba 60 zemí. Jedná se o vědce, kteří ve 21 výzkumných oblastech, popřípadě napříč nimi, vzbudili svými pracemi ohlas a dosáhli značné citovanosti. Seznam vznikl na základě analýzy publikací z let 2008 až 2018 podle databáze Web of Science. Českou vědu reprezentuje v seznamu také kardiolog Petr Widimský, ekologové Petr Pyšek, Jan Pergl a již zesnulý Vojtěch Jarošík, chemik Martin Pumera, mikrobiolog Petr Baldrian nebo botanik Roman Pavela. Do seznamu byli zařazeni také čtyři zahraniční vědci působící v ústavech Akademie věd ČR. V seznamu se nachází například i rostlinný biolog Jiří Friml, který ale naopak pracuje v Rakousku.

Nejpočetnější zastoupení mají v seznamu Spojené státy americké (2737), na druhém místě je Čína (636) následovaná Velkou Británií. Sousední Německo má v seznamu 327 zástupců, Slovensko jednoho a Polsko sedm.

Celkové výsledky jsou dostupné na https://recognition.webofsciencegroup.com/awards/highly-cited/2019/.

Univerzita má tři zástupce mezi nejcitovanějšími vědci světa

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 11/20/2019 - 14:54

Tři vědci působící na UP figurují v letošním seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers, který každoročně zveřejňuje společnost Clarivate Analytics v USA. Analytický chemik a fytochemik Ondřej Novák a chemici Rajender Varma a Radek Zbořil se mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa dostali opakovaně. Příslušnost k některé z tuzemských výzkumných institucí či univerzit v seznamu uvedlo celkem 14 osobností.

Stejně jako v loňském roce se v seznamu, konkrétně v kategorii „Cross-field“, objevil Radek Zbořil, odborník působící v oblasti nanotechnologií v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů (RCTPM). Zbořil se v posledních letech podílel například na objevu nejtenčího známého izolantu, nekovových magnetů, první dvoudimenzionální karboxylové kyseliny nebo rezistence bakterií vůči nanostříbru.

„Je to ocenění práce všech lidí v RCPTM, kteří provádí multioborový výzkum s velkým přesahem do aplikací. I díky němu se Univerzita Palackého dle citačního indexu normalizovaného na příslušnou vědeckou kategorii (CNCI index dle databáze Web of Science) dostala například v multidisciplinárních materiálových vědách a nanotechnologiích na první příčky v ČR. Ve fyzikální chemii je na tom pak v posledních letech dokonce lépe než univerzity v Cambridgi a Oxfordu,“ řekl Zbořil.

Ve stejném vědeckém centru působí i Rajender Varma, který pracuje také v Agentuře pro ochranu životního prostředí v USA. „Je to pro mě velká čest být zařazen na tento prestižní seznam vědců. Zastupuji zde také RCPTM a Univerzitu Palackého, kde spolupracuji s výjimečnými kolegy. Kvalita vědeckých center je postavena v prvé řadě na osobnostech, které zde pracují a dostanou prostor a podporu rozvinout svůj talent,“ uvedl Varma.

V olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, jež je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, působí odborník na analýzu rostlinných hormonů Ondřej Novák. „Fakt, že již podruhé patřím do skupiny vysoce citovaných vědců, přijímám s obrovskou pokorou. Děkuji všem kolegům z laboratoře růstových regulátorů i dalším spolupracovníkům ze zahraničí, bez jejichž zapojení bych nemohl být součástí tohoto prestižního žebříčku,“ komentoval úspěch Novák, který je zařazen do kategorie Plant and Animal Science.

Seznam Highly Cited Researchers 2019 obsahuje přes 6000 jmen výzkumníků (mezi nimi i 23 laureátů Nobelovy ceny) ze zhruba 60 zemí. Jedná se o vědce, kteří ve 21 výzkumných oblastech, popřípadě napříč nimi, vzbudili svými pracemi ohlas a dosáhli značné citovanosti. Seznam vznikl na základě analýzy publikací z let 2008 až 2018 podle databáze Web of Science. Českou vědu reprezentuje v seznamu také kardiolog Petr Widimský, ekologové Petr Pyšek, Jan Pergl a již zesnulý Vojtěch Jarošík, chemik Martin Pumera, mikrobiolog Petr Baldrian nebo botanik Roman Pavela. Do seznamu byli zařazeni také čtyři zahraniční vědci působící v ústavech Akademie věd ČR. V seznamu se nachází například i rostlinný biolog Jiří Friml, který ale naopak pracuje v Rakousku.

Nejpočetnější zastoupení mají v seznamu Spojené státy americké (2737), na druhém místě je Čína (636) následovaná Velkou Británií. Sousední Německo má v seznamu 327 zástupců, Slovensko jednoho a Polsko sedm.

Celkové výsledky jsou dostupné na https://recognition.webofsciencegroup.com/awards/highly-cited/2019/.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Moldovan Challenges and Hope

News: Faculty of Science - St, 11/20/2019 - 14:02

Located in Eastern Europe between Romania and Ukraine, Moldova is a small country (33,851 km2) with a population of nearly 3.5 million. Moldova also receives the largest amount of development aid in Europe. A group of Palacký University students went to several Moldovan cities and villages to see what the future has in store for people in Moldova. Here are few stories from Tohatin, Balti and Chisinau.

This summer, a group of Palacký University students from the Department of Development and Environmental Studies had the opportunity to travel to Moldova. Their goal was to see what types of development cooperation projects were working in Moldova, and to have first-hand experience discussing the challenges, issues and needs with governmental organizations, non-governmental organizations (NGOs), and private companies which are providing development assistance in Moldova. 

When Moldovans feel free to leave

One of the first impressionable visits was to the European Delegation to Moldova. Ambassador Peter Michalko took time out of his busy day to talk to us about the current turbulent political situation (anti-government strikes in the streets of Chisinau) and the goals the EU delegation has in Moldova. The Ambassador explained that development in Moldova is not only about social and economic development. It is also about people’s quality of life, and the limits imposed on one’s life.

We heard an interesting saying: “If you don’t have justice, do not feel free and equal, then you feel free to leave” – which explains the high rate of Moldovan citizens living outside of Moldova in order to make a better life for themselves. The future of Moldova depends on sustainable development, but right now the state of Moldova is still going in circles, falling backwards, in stagnation.

The state is not serving its citizens, it is not efficient, and corruption is still prominent. The EU would like to see Moldova prosper, its citizens make a stable living and become more like the EU. According to the EU delegation, one of the biggest problems the Moldovan government has is the implementation of laws and the rule of law.

Loneliness: A big problem in Moldova

One example of Czech NGOs working in Moldova is Caritas Czechia, with its focus on developing social projects. One of their successful development cooperation projects has been in home care. This service is provided to elderly and disabled people who lack such care. According to the employees of Caritas, loneliness is a big problem in Moldova. Funding provided by a Czech development agency to start Caritas’s home care service facilities in Chisinau and in Balti provides rehabilitation, bathing assistance, laundry facilities, and a way for lonely people to connect to other human beings.

The facilities (visited by Palacký University students as a part of their field trip to Moldova) were staffed by warm and friendly providers who truly love making a difference in these people's lives.

After the project is funded and running for a limited time (two years or so) the project will be handed over to the Moldovan government. The big question is whether the government will fund it, and if so, for how long? The employees from one of the centres which is now funded by the Moldovan government said they could no longer offer coffee, tea or snacks to their clients due to the lack of funds given to them by the government. With an uncertain future, the home care facilities are doing their best, serving their patients with kindness, love, and a passion for caring.

Sustainable development starts with building trust

One common theme that kept popping up as Palacký students were visiting local people, local initiatives, and projects, was that Moldova is lacking good management, and sustainable development starts with building trust. According to environmental consultant Andrei Isac, “Only about 7% of people in Moldova trust the government, whereas 30% trust NGOs. Moldovan people rely on themselves and don't trust others.” A sad reality.

The village of Tohatin was in desperate need for a new roof for the local school. The village council applied for €150,000 in aid. The money came with a catch: according to the terms of aid the village received for the project they had to participate in funding the new roof at the municipal level and also on the community level. The village council came up with €15,000 from the village budget. The difficult part was getting the €1,500 from the community to get the funding for the roof. The city council went door-to-door asking for donations, as little as one euro. They were basically begging people to donate in order to get a new school roof. Once they finally had all the money the school roof was built.

Transparency between the community and local government

Today the village of Tohatin is proud of the school and the fact that they helped contribute to make a difference in their community. The local councilman who showed our group this roof excitedly told us: “Everyone in the village shows visitors the roof and they have pride that they contributed to it.” This project has helped build trust in the community and has shown the citizens that the local government wants to be responsible and take care of the community, but it takes everyone to work together. The work within the village is something between community development and community organizing.

The next time the village receives a grant with stipulations that the citizens have to contribute to the project they will be more willing, because they have seen the results with the school roof project.

These little steps are needed to build trust and transparency between the community and the local government. Perhaps this example will spread to the next village, and then on to the next, bringing more trust and confidence to the people of Moldova. By witnessing positive social change and taking action on it.

Let’s hope that with small steps of success the people of Moldova will begin to see real change for the better. From the passion the home care employees pass on to their ageing clients in Balti or Chisinau to the new roof on the school in Tohatin village, may these examples serve as a beacon of hope for a brighter future for Moldova. Palacký University students have already seen the light some of them have brought in practice.

Note: The article and the entire field trip are part of the DevEd project ‘Development Cooperation First Hand’, supported by the Czech Development Agency (ČRA).

Kategorie: News from UP

Odborníci diskutovali o nových poznatcích ve včelařství

Na sto padesát včelařů z celé České republiky se zúčastnilo mezinárodního včelařského COLOSS Semináře v Olomouci, který pořádaly katedry biochemie a geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Odborníci hovořili o vakcinaci včel, využití medu při léčbě chronických zánětů nebo o faktorech ovlivňujících návštěvnost opylovatelů v porostech řepky a slunečnice.

„Jsme rádi, že na přírodovědecké fakultě můžeme slyšet zajímavé přednášky nejen českých, ale i zahraničních odborníků. V letošním roce přijali pozvání například Rowena Jenkins a Stephen Martin z Velké Británie, kteří hovořili o využití medu v léčbě cystické fibrózy a léčbě ran či o adaptaci včel v některých oblastech světa na nejzávažnějšího včelího parazita, roztoče Varroa destructor,“ uvedl organizátor Jiří Danihlík z katedry biochemie.

Součástí včelařského semináře byla i sekce, ve které studenti představili výsledky svých prací týkající se včelařského výzkumu. Zaměřili se na měření oxidačního stresu u včel, na rozdíly imunitní reakce zimní a letní generace včel, tukové těleso včely medonosné či možnosti moderního pojetí vizualizace výsledků. „Studenti si díky svým přednáškám zvyšují odbornost, trénují prezentační dovednosti a učí se odpovídat na dotazy publika,“ dodal Jiří Danihlík.

Včelařský COLOSS Seminář v Olomouci s účastí britských odborníků pořádaly katedry biochemie a geoinformatiky ve spolupráci s Pracovní společností nástavkových včelařů a britskou Science and Innovation Network britského velvyslanectví v Praze. „Na konferenci zazněla řada nových poznatků, hovořilo se o včelích virech, ztrátách včelstev, ale o i pěstování řepky či pesticidech. S účastníky jsme také probrali plánovaný monitoring zimních ztrát včelstev na jaře 2020, získali jsme podnětné tipy k jeho organizaci. Dle referencí včelaři odcházeli s novými podněty k přemýšlení,“ doplnil Jiří Danihlík.

 

 

Odborníci diskutovali o nových poznatcích ve včelařství

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 11/20/2019 - 11:15

Na sto padesát včelařů z celé České republiky se zúčastnilo mezinárodního včelařského COLOSS Semináře v Olomouci, který pořádaly katedry biochemie a geoinformatiky přírodovědecké fakulty. Odborníci hovořili o vakcinaci včel, využití medu při léčbě chronických zánětů nebo o faktorech ovlivňujících návštěvnost opylovatelů v porostech řepky a slunečnice.

„Jsme rádi, že na přírodovědecké fakultě můžeme slyšet zajímavé přednášky nejen českých, ale i zahraničních odborníků. V letošním roce přijali pozvání například Rowena Jenkins a Stephen Martin z Velké Británie, kteří hovořili o využití medu v léčbě cystické fibrózy a léčbě ran či o adaptaci včel v některých oblastech světa na nejzávažnějšího včelího parazita, roztoče Varroa destructor,“ uvedl organizátor Jiří Danihlík z katedry biochemie.

Součástí včelařského semináře byla i sekce, ve které studenti představili výsledky svých prací týkající se včelařského výzkumu. Zaměřili se na měření oxidačního stresu u včel, na rozdíly imunitní reakce zimní a letní generace včel, tukové těleso včely medonosné či možnosti moderního pojetí vizualizace výsledků. „Studenti si díky svým přednáškám zvyšují odbornost, trénují prezentační dovednosti a učí se odpovídat na dotazy publika,“ dodal Jiří Danihlík.

Včelařský COLOSS Seminář v Olomouci s účastí britských odborníků pořádaly katedry biochemie a geoinformatiky ve spolupráci s Pracovní společností nástavkových včelařů a britskou Science and Innovation Network britského velvyslanectví v Praze. „Na konferenci zazněla řada nových poznatků, hovořilo se o včelích virech, ztrátách včelstev, ale o i pěstování řepky či pesticidech. S účastníky jsme také probrali plánovaný monitoring zimních ztrát včelstev na jaře 2020, získali jsme podnětné tipy k jeho organizaci. Dle referencí včelaři odcházeli s novými podněty k přemýšlení,“ doplnil Jiří Danihlík.

 

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Studenti se mohou ucházet o Ceny rektora UP

Pokud považujete svou bakalářskou nebo magisterskou diplomovou práci za zdařilou, přihlaste ji během následujících týdnů do soutěže o Cenu rektora UP. Do soutěže se mohou zapojit také studenti-sportovci. Hodnotit se bude nejlepší sportovní výkon dosažený v akademickém roce 2018/2019. Posledním termínem, kdy bude organizátorský tým přihlášky, práce a potřebné sounáležitosti soutěže od studentů či navrhovatelů v případě sportovní kategorie přijímat, je 12. prosinec 2019.

Práce za akademický rok 2018/2019 bude posuzovat komise složená ze zástupců všech osmi fakult Univerzity Palackého. Ty nejlepší pak navrhne rektorovi k ocenění.

„Přihlásit je možno obhájené bakalářské a diplomové práce nebo článek v odborném tisku. Práce přihlášené do soutěže v minulých letech nebudeme přijímat,“ uvedl Tomáš Krejčiřík z oddělení komunikace UP. „Autorům vítězných prací a nejlepším sportovcům osobně poblahopřeje rektor UP Jaroslav Miller na slavnostním vyhlášení v únoru 2020. Oceněné studenty jistě potěší také finanční odměna,“ upřesnil Tomáš Krejčiřík.

Do soutěže je potřeba odevzdat jedno vyhotovení vědecké práce spolu s vyplněnou přihláškou, posudky a zhodnocením přínosu práce. V případě sportovních cen je nutné za jednotlivce či kolektiv vyplnit elektronický formulář, tzv. návrhový list.

V minulém ročníku rektor Jaroslav Miller ocenil 33 studentských prací. Nejvíce byli zastoupeni posluchači filozofické a přírodovědecké fakulty. Dalších 5 cen obdrželi studenti za sportovní výkony. Během ceremoniálu byli oceněni také akademici – autoři 46 nejlepších vědeckých knih.

Podrobné podmínky soutěže i potřebné formuláře najdete na úřední desce UP.

 

Studenti se mohou ucházet o Ceny rektora UP

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 11/20/2019 - 08:00

Pokud považujete svou bakalářskou nebo magisterskou diplomovou práci za zdařilou, přihlaste ji během následujících týdnů do soutěže o Cenu rektora UP. Do soutěže se mohou zapojit také studenti-sportovci. Hodnotit se bude nejlepší sportovní výkon dosažený v akademickém roce 2018/2019. Posledním termínem, kdy bude organizátorský tým přihlášky, práce a potřebné sounáležitosti soutěže od studentů či navrhovatelů v případě sportovní kategorie přijímat, je 12. prosinec 2019.

Práce za akademický rok 2018/2019 bude posuzovat komise složená ze zástupců všech osmi fakult Univerzity Palackého. Ty nejlepší pak navrhne rektorovi k ocenění.

„Přihlásit je možno obhájené bakalářské a diplomové práce nebo článek v odborném tisku. Práce přihlášené do soutěže v minulých letech nebudeme přijímat,“ uvedl Tomáš Krejčiřík z oddělení komunikace UP. „Autorům vítězných prací a nejlepším sportovcům osobně poblahopřeje rektor UP Jaroslav Miller na slavnostním vyhlášení v únoru 2020. Oceněné studenty jistě potěší také finanční odměna,“ upřesnil Tomáš Krejčiřík.

Do soutěže je potřeba odevzdat jedno vyhotovení vědecké práce spolu s vyplněnou přihláškou, posudky a zhodnocením přínosu práce. V případě sportovních cen je nutné za jednotlivce či kolektiv vyplnit elektronický formulář, tzv. návrhový list.

V minulém ročníku rektor Jaroslav Miller ocenil 33 studentských prací. Nejvíce byli zastoupeni posluchači filozofické a přírodovědecké fakulty. Dalších 5 cen obdrželi studenti za sportovní výkony. Během ceremoniálu byli oceněni také akademici – autoři 46 nejlepších vědeckých knih.

Podrobné podmínky soutěže i potřebné formuláře najdete na úřední desce UP.

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Kámen zmizelých před filozofickou fakultou

Před filozofickou fakultou je nově vložen do dlažby kámen zmizelých – Stolpersteine. Upomíná na život Jana Švábeníka, kterého zavraždili nacisté.

 „Pan předseda Židovské obce Olomouc Petr Papoušek mě požádal, abych se zúčastnil pokládání dalšího z kamenů zmizelých. Věnovaný je Janu Švábeníkovi, který před válkou obýval jeden z bytů v dnešní budově filozofické fakulty a který byl v roce 1941 zatčen za svou odbojovou činnost a v roce 1942 zavražděn v Osvětimi. Jsem moc rád, že si tímto způsobem  připomínáme osudy lidí, kteří ´zmizeli´ za druhé světové války a jejichž jména a životy měly být vymazány z naší paměti i historie. Nestalo se to, a kámen na památku osudu Jana Švábeníka je toho důkazem,“ uvedl rektor UP Jaroslav Miller.

PhDr. Jan Švábeník se narodil 24. 6. 1886 v Kdousově. Učil přírodní vědy a na nižším stupni gymnázia fyziku ve Valašském Meziříčí a Břeclavi. Byl členem Klubu českých turistů i členem Slováckého krúžku, kde zpíval a tančil. Tam se poznal s Miladou Valentovou, se kterou se oženil. V Brně už jako ženatý učil na učitelském ústavu biologii a pedagogiku. V roce 1935 byl přeložen do Olomouce jako ředitel učitelského ústavu. Byl držitelem vědeckého vyznamenání: Člen Královské české společnosti nauk. V roce 1945 mu byl prezidentem udělen in memoriam Československý válečný kříž 1939. Je autorem dvou spisů. Více informací najdete zde.

S myšlenkou uctít oběti holokaustu položením pamětního kamene před dům, v němž nacisty zavražděný člověk naposled bydlel před deportací do koncentračního tábora, přišel v letech 1993/94 německý umělec Gunter Demnig. V roce 1995 umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem, potom v Berlíně a dalších německých městech. Stolpersteine neboli kameny, o které je potřeba klopýtnout (pohledem), jsou betonové kostky o rozměrech 10 x 10 x 10 cm s nápisem na horní mosazné desce vybízející kolemjdoucí, aby se zastavili a sklonili se k jménu oběti vyraženému na kostce.

Stolpersteine se pokládají v eměstech po celé Evropě, včetně České republiky. „K dosavadním 243 kamenům v Olomouci přibylo v listopadu dalších 17 kamenů, včetně upomínky na Jana Švábeníka. K položení kamenů jsou vždy pozvány rodiny olomouckých obětí holocaustu,“ připomenul Petr Papoušek.

Více informací najdete na https://kehila-olomouc.cz/rs/soucastnost/stolpersteine-2/

 

Kámen zmizelých před filozofickou fakultou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 11/19/2019 - 15:30

Před filozofickou fakultou je nově vložen do dlažby kámen zmizelých – Stolpersteine. Upomíná na život Jana Švábeníka, kterého zavraždili nacisté.

 „Pan předseda Židovské obce Olomouc Petr Papoušek mě požádal, abych se zúčastnil pokládání dalšího z kamenů zmizelých. Věnovaný je Janu Švábeníkovi, který před válkou obýval jeden z bytů v dnešní budově filozofické fakulty a který byl v roce 1941 zatčen za svou odbojovou činnost a v roce 1942 zavražděn v Osvětimi. Jsem moc rád, že si tímto způsobem  připomínáme osudy lidí, kteří ´zmizeli´ za druhé světové války a jejichž jména a životy měly být vymazány z naší paměti i historie. Nestalo se to, a kámen na památku osudu Jana Švábeníka je toho důkazem,“ uvedl rektor UP Jaroslav Miller.

PhDr. Jan Švábeník se narodil 24. 6. 1886 v Kdousově. Učil přírodní vědy a na nižším stupni gymnázia fyziku ve Valašském Meziříčí a Břeclavi. Byl členem Klubu českých turistů i členem Slováckého krúžku, kde zpíval a tančil. Tam se poznal s Miladou Valentovou, se kterou se oženil. V Brně už jako ženatý učil na učitelském ústavu biologii a pedagogiku. V roce 1935 byl přeložen do Olomouce jako ředitel učitelského ústavu. Byl držitelem vědeckého vyznamenání: Člen Královské české společnosti nauk. V roce 1945 mu byl prezidentem udělen in memoriam Československý válečný kříž 1939. Je autorem dvou spisů. Více informací najdete zde.

S myšlenkou uctít oběti holokaustu položením pamětního kamene před dům, v němž nacisty zavražděný člověk naposled bydlel před deportací do koncentračního tábora, přišel v letech 1993/94 německý umělec Gunter Demnig. V roce 1995 umístil první kameny v ulicích Kolína nad Rýnem, potom v Berlíně a dalších německých městech. Stolpersteine neboli kameny, o které je potřeba klopýtnout (pohledem), jsou betonové kostky o rozměrech 10 x 10 x 10 cm s nápisem na horní mosazné desce vybízející kolemjdoucí, aby se zastavili a sklonili se k jménu oběti vyraženému na kostce.

Stolpersteine se pokládají v eměstech po celé Evropě, včetně České republiky. „K dosavadním 243 kamenům v Olomouci přibylo v listopadu dalších 17 kamenů, včetně upomínky na Jana Švábeníka. K položení kamenů jsou vždy pozvány rodiny olomouckých obětí holocaustu,“ připomenul Petr Papoušek.

Více informací najdete na https://kehila-olomouc.cz/rs/soucastnost/stolpersteine-2/

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky