Agregátor zdrojů

Na studium fotosyntézy pomocí oscilujícího osvětlení se zaměřili účastníci mezinárodní letní školy a workshopu v rámci projektu DREAM. Setkání studentů, mladých vědců i předních odborníků organizovala katedra biofyziky přírodovědecké fakulty.

„Na workshopu se kromě doktorandů a postdoků setkali také přední světoví odborníci na fotosyntézu – Jeremy Harbinson, Alfred Holzwarth, David Kramer, Alexander Ruban a Herbert van Amerongen. Diskuze se soustředily na různé aspekty regulace fotosyntézy a na možnosti využití oscilujícího osvětlení při jejím studiu. Zazněly i podněty k zapojení občanské vědy (citizen science) a umělé inteligence do sběru a analýzy dat. Setkání zároveň poskytlo prostor k navázání užších pracovních kontaktů, k přípravě budoucích spoluprací i k debatám o dalším směřování výzkumu,“ uvedl jeden z organizátorů akce Dušan Lazár z katedry biofyziky.

Akce se zúčastnili také zástupci světově známých firem vyrábějících přístroje pro měření fotosyntézy, jako je například německá společnost Walz nebo česká firma Photon Systems Instruments. Jejich zástupci měli také přednášky na workshopu.

Projekt DREAM

Projekt DREAM řeší na katedře biofyziky od roku 2022 Dušan Lazár a Ladislav Nedbal s týmem v rámci programu Horizon Europe podpořeného European Innovation Council. Do projektu jsou zapojena i partnerská pracoviště z Francie, Německa a Nizozemska.  Zaměřen je na studium fotosyntézy a jejích regulačních mechanismů prostřednictvím využití oscilujícího osvětlení. „Použití tohoto osvětlení je založeno na dvou faktech. První je skutečnost, že v běžných laboratorních experimentech jsou rostliny pěstovány a zkoumány při konstantní intenzitě světla, zatímco v přírodě jsou vystaveny neustále se měnícím světelným podmínkám, což souvisí s pohybem mraků, celých rostlin a jejich listů v důsledku větru. Právě tyto změny vyžadují opakovanou aktivaci a deaktivaci regulačních mechanismů fotosyntézy. Oscilující osvětlení o zvolených frekvencích tak věrohodněji napodobuje přirozené prostředí než světlo konstantní,“ uvedl Ladislav Nedbal z katedry biofyziky.

„Tuto metodiku pak můžeme aplikovat na studium regulací fotosyntézy, kde vstupní signál je oscilující osvětlení s danou frekvencí a výstupní signál je například fluorescence chlorofylu.“ Dušan Lazár.

Druhým faktem je využití oscilujícího vstupního signálu s měnící se frekvencí, tradičně používaného například v elektroinženýrství. „Při naladění frekvence vstupního signálu na frekvenci regulačního procesu dojde k rezonanci výstupního signálu a tím lze zkoumat frekvenční závislosti regulačních procesů. Tuto metodiku pak můžeme aplikovat na studium regulací fotosyntézy, kde vstupní signál je oscilující osvětlení s danou frekvencí a výstupní signál je například fluorescence chlorofylu,“ dodal Dušan Lazár.

Význam a budoucí aplikace

Takto získané poznatky umožňují lépe porozumět regulačním mechanismům fotosyntézy a jejich významu v proměnlivých světelných podmínkách. Do budoucna by mohly také přispět k vyšší efektivitě fotosyntézy a produktivitě rostlin, případně k úsporám energie při využití oscilujícího osvětlení oproti běžně používanému osvětlení konstantnímu.

Výsledky výzkumu získané v rámci projektu DREAM byly publikovány v předních mezinárodních časopisech, jako jsou Plant Physiology, Journal of Experimental Botany, New Phytologist, Plant, Cell and Environment, Plant Physiology and Biochemistry a Physiologia Plantarum.

Na studium fotosyntézy pomocí oscilujícího osvětlení se zaměřili účastníci mezinárodní letní školy a workshopu v rámci projektu DREAM. Setkání studentů, mladých vědců i předních odborníků organizovala katedra biofyziky přírodovědecké fakulty.

„Na workshopu se kromě doktorandů a postdoků setkali také přední světoví odborníci na fotosyntézu – Jeremy Harbinson, Alfred Holzwarth, David Kramer, Alexander Ruban a Herbert van Amerongen. Diskuze se soustředily na různé aspekty regulace fotosyntézy a na možnosti využití oscilujícího osvětlení při jejím studiu. Zazněly i podněty k zapojení občanské vědy (citizen science) a umělé inteligence do sběru a analýzy dat. Setkání zároveň poskytlo prostor k navázání užších pracovních kontaktů, k přípravě budoucích spoluprací i k debatám o dalším směřování výzkumu,“ uvedl jeden z organizátorů akce Dušan Lazár z katedry biofyziky.

Akce se zúčastnili také zástupci světově známých firem vyrábějících přístroje pro měření fotosyntézy, jako je například německá společnost Walz nebo česká firma Photon Systems Instruments. Jejich zástupci měli také přednášky na workshopu.

Projekt DREAM

Projekt DREAM řeší na katedře biofyziky od roku 2022 Dušan Lazár a Ladislav Nedbal s týmem v rámci programu Horizon Europe podpořeného European Innovation Council. Do projektu jsou zapojena i partnerská pracoviště z Francie, Německa a Nizozemska.  Zaměřen je na studium fotosyntézy a jejích regulačních mechanismů prostřednictvím využití oscilujícího osvětlení. „Použití tohoto osvětlení je založeno na dvou faktech. První je skutečnost, že v běžných laboratorních experimentech jsou rostliny pěstovány a zkoumány při konstantní intenzitě světla, zatímco v přírodě jsou vystaveny neustále se měnícím světelným podmínkám, což souvisí s pohybem mraků, celých rostlin a jejich listů v důsledku větru. Právě tyto změny vyžadují opakovanou aktivaci a deaktivaci regulačních mechanismů fotosyntézy. Oscilující osvětlení o zvolených frekvencích tak věrohodněji napodobuje přirozené prostředí než světlo konstantní,“ uvedl Ladislav Nedbal z katedry biofyziky.

„Tuto metodiku pak můžeme aplikovat na studium regulací fotosyntézy, kde vstupní signál je oscilující osvětlení s danou frekvencí a výstupní signál je například fluorescence chlorofylu.“ Dušan Lazár.

Druhým faktem je využití oscilujícího vstupního signálu s měnící se frekvencí, tradičně používaného například v elektroinženýrství. „Při naladění frekvence vstupního signálu na frekvenci regulačního procesu dojde k rezonanci výstupního signálu a tím lze zkoumat frekvenční závislosti regulačních procesů. Tuto metodiku pak můžeme aplikovat na studium regulací fotosyntézy, kde vstupní signál je oscilující osvětlení s danou frekvencí a výstupní signál je například fluorescence chlorofylu,“ dodal Dušan Lazár.

Význam a budoucí aplikace

Takto získané poznatky umožňují lépe porozumět regulačním mechanismům fotosyntézy a jejich významu v proměnlivých světelných podmínkách. Do budoucna by mohly také přispět k vyšší efektivitě fotosyntézy a produktivitě rostlin, případně k úsporám energie při využití oscilujícího osvětlení oproti běžně používanému osvětlení konstantnímu.

Výsledky výzkumu získané v rámci projektu DREAM byly publikovány v předních mezinárodních časopisech, jako jsou Plant Physiology, Journal of Experimental Botany, New Phytologist, Plant, Cell and Environment, Plant Physiology and Biochemistry a Physiologia Plantarum.

Spolupráce ve vzdělávání, vědě i výzkumu byla hlavním tématem debaty mezi rektorem Univerzity Palackého Michaelem Kohajdou a velvyslancem Argentiny Claudiem Javierem Rozencwaigem.

Univerzitu Palackého navštívil argentinský velvyslanec Claudio Javier Rozencwaig. Cílem jeho návštěvy byly možnosti navázání spolupráce. V pracovně rektora UP se zapsal i do univerzitní pamětní knihy. 

„Pan velvyslanec se živě zajímal o spolupráci naší univerzity s argentinskými univerzitami a projevil přání, aby se z oblasti kultury a jazyka rozšířila i do jiných oblastí, jako je například výzkum v zemědělství, nanomateriálech nebo biomedicíně. Nabídl, že v případě zájmu pomůže s hledáním vhodných partnerů. Dále jsme se dohodli, že se na Univerzitu Palackého vrátí začátkem příštího roku s celouniverzitní přednáškou o Argentině,“ shrnul obsah schůzky Michael Kohajda, rektor UP. Setkání se zúčastnila také Ivona Barešová, prorektorka pro mezinárodní vztahy UP. Společně s velvyslancem Argentiny pak dorazila na rektorát UP i vedoucí politické a kulturní sekce ambasády Laura Beatriz Fracassa.

Claudio Javier Rozencwaig působí ve funkci velvyslance Argentiny od listopadu 2023. Postupně se snaží navštívit všechna významná města a regiony České republiky a být tak aktivní i mimo Prahu. Přestože nyní debatoval pouze s rektorem a prorektorkou pro mezinárodní vztahy UP, slíbil, že při další cestě do Olomouce navštíví také katedru romanistiky Filozofické fakulty UP, její studenty a pedagogy. 

Spolupráce ve vzdělávání, vědě i výzkumu byla hlavním tématem debaty mezi rektorem Univerzity Palackého Michaelem Kohajdou a velvyslancem Argentiny Claudiem Javierem Rozencwaigem.

Univerzitu Palackého navštívil argentinský velvyslanec Claudio Javier Rozencwaig. Cílem jeho návštěvy byly možnosti navázání spolupráce. V pracovně rektora UP se zapsal i do univerzitní pamětní knihy. 

„Pan velvyslanec se živě zajímal o spolupráci naší univerzity s argentinskými univerzitami a projevil přání, aby se z oblasti kultury a jazyka rozšířila i do jiných oblastí, jako je například výzkum v zemědělství, nanomateriálech nebo biomedicíně. Nabídl, že v případě zájmu pomůže s hledáním vhodných partnerů. Dále jsme se dohodli, že se na Univerzitu Palackého vrátí začátkem příštího roku s celouniverzitní přednáškou o Argentině,“ shrnul obsah schůzky Michael Kohajda, rektor UP. Setkání se zúčastnila také Ivona Barešová, prorektorka pro mezinárodní vztahy UP. Společně s velvyslancem Argentiny pak dorazila na rektorát UP i vedoucí politické a kulturní sekce ambasády Laura Beatriz Fracassa.

Claudio Javier Rozencwaig působí ve funkci velvyslance Argentiny od listopadu 2023. Postupně se snaží navštívit všechna významná města a regiony České republiky a být tak aktivní i mimo Prahu. Přestože nyní debatoval pouze s rektorem a prorektorkou pro mezinárodní vztahy UP, slíbil, že při další cestě do Olomouce navštíví také katedru romanistiky Filozofické fakulty UP, její studenty a pedagogy. 

Resuscitace novorozence, ultrazvukový screening, kojení, šití porodních ran, fyzioterapie a řadu dalších témat nabídl pestrý program letošní mezinárodní školy pro porodní asistentky Olomouc School in Midwifery. Na pátý ročník akce pořádané Ústavem porodní asistence FZV UP zavítali akademici a studenti z partnerských institucí z Estonska, Belgie, Lipska a Slovenska. Poprvé se programu účastnili zástupci norské Stavanger University a Semmelweiss University v Budapešti.

„Hlavní přínos spatřujeme zejména v praktickém vzdělávání budoucích porodních asistentek skutečně v evropském kontextu – studentky jsou nuceny konfrontovat to, co se naučily, s praxí v ostatních zemích, která může být z různých důvodu odlišná. Z dosavadních ohlasů víme, že studentky hodnotily program velice kladně. Všechny sekce byly přínosné a dotýkaly se široké škály porodnické problematiky,“ uvedla přednostka ústavu porodní asistence Štěpánka Bubeníková.

Velký ohlas vzbudily v programu ultrazvukový workshop a nácvik aminocentézy, které připravil vedoucí porodních sálů Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Marian Kacerovský. „Velmi také rezonovala plenární přednáška o roli porodních asistentek ve snižování mateřské mortality ve světě, kterou vedl Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Po loňské dobré zkušenosti došlo navíc opět k propojení se souběžně probíhající školou fyzioterapie a ergoterapie,“ upozornila Štěpánka Bubeníková.

Zahraniční hosté ocenili nabitý program, v němž se přednášky střídaly s praktickými ukázkami a workshopy. „Nejvíce jsem ocenila možnost hovořit o porodní asistenci se studentkami z jiných zemí. Vykonáváme sice stejnou práci, ale pocházíme z různých kultur a máme různé přístupy. Bylo pro mě zajímavé sledovat různé perspektivy a rozšířit si tak obzory. Olomouc je krásné historické město, jen centrum mi připadalo trochu liduprázdné,“ shrnula studentka Sterre Dirkx z belgické PXL Hasselt.

Školu porodní asistence pořádal Ústav porodní asistence FZV ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc v rámci BIP programu Erasmus+. „Poděkování patří všem, kteří se podíleli na organizaci programu, velmi vděčná jsem našim studentkám, které se nejen účastnily programu, ale také pomohly s organizací a pečovaly o naše hosty,“ vyzdvihla Štěpánka Bubeníková.

Resuscitace novorozence, ultrazvukový screening, kojení, šití porodních ran, fyzioterapie a řadu dalších témat nabídl pestrý program letošní mezinárodní školy pro porodní asistentky Olomouc School in Midwifery. Na pátý ročník akce pořádané Ústavem porodní asistence FZV UP zavítali akademici a studenti z partnerských institucí z Estonska, Belgie, Lipska a Slovenska. Poprvé se programu účastnili zástupci norské Stavanger University a Semmelweiss University v Budapešti.

„Hlavní přínos spatřujeme zejména v praktickém vzdělávání budoucích porodních asistentek skutečně v evropském kontextu – studentky jsou nuceny konfrontovat to, co se naučily, s praxí v ostatních zemích, která může být z různých důvodu odlišná. Z dosavadních ohlasů víme, že studentky hodnotily program velice kladně. Všechny sekce byly přínosné a dotýkaly se široké škály porodnické problematiky,“ uvedla přednostka ústavu porodní asistence Štěpánka Bubeníková.

Velký ohlas vzbudily v programu ultrazvukový workshop a nácvik aminocentézy, které připravil vedoucí porodních sálů Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Marian Kacerovský. „Velmi také rezonovala plenární přednáška o roli porodních asistentek ve snižování mateřské mortality ve světě, kterou vedl Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava. Po loňské dobré zkušenosti došlo navíc opět k propojení se souběžně probíhající školou fyzioterapie a ergoterapie,“ upozornila Štěpánka Bubeníková.

Zahraniční hosté ocenili nabitý program, v němž se přednášky střídaly s praktickými ukázkami a workshopy. „Nejvíce jsem ocenila možnost hovořit o porodní asistenci se studentkami z jiných zemí. Vykonáváme sice stejnou práci, ale pocházíme z různých kultur a máme různé přístupy. Bylo pro mě zajímavé sledovat různé perspektivy a rozšířit si tak obzory. Olomouc je krásné historické město, jen centrum mi připadalo trochu liduprázdné,“ shrnula studentka Sterre Dirkx z belgické PXL Hasselt.

Školu porodní asistence pořádal Ústav porodní asistence FZV ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc v rámci BIP programu Erasmus+. „Poděkování patří všem, kteří se podíleli na organizaci programu, velmi vděčná jsem našim studentkám, které se nejen účastnily programu, ale také pomohly s organizací a pečovaly o naše hosty,“ vyzdvihla Štěpánka Bubeníková.

Dvě úspěšné premiéry má za sebou nový dokument o Emilu Viklickém, uznávaném českém jazzovém pianistovi a skladateli. Film „Emil Viklický – Made in Jazz“ natočila Univerzita Palackého v koprodukci s Českou televizí. V pátek jej v pražském Obecním domě viděli návštěvníci Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, v sobotu byl pak slavnostně uveden v olomouckém Centralu. Emil Viklický je rodák z Olomouce, patří mezi významné absolventy UP a je také jejím čestným doktorem.

„O Emilovi Viklickém se dá bez nadsázky říct, že je patriarchou českého jazzového klavíru. Hře na tento nástroj se věnoval už od dětství, přesto na olomoucké univerzitě překvapivě nestudoval hudbu, ale matematiku. Ke studiu hudby, která jej proslavila a jíž se věnuje většinu svého života, se dostal až na konci sedmdesátých let na americké Berklee College. Chtěli jsme ve filmu zachytit jeho úžasnou symbiózu s jazzovou muzikou, s níž je srostlý natolik, že už dávno přesáhl hranice klasického pojetí jazzu,“ popisuje režisér filmu Martin Müller z Audiovizuální produkce UP.

video_sem

Emil Viklický úspěšně vystupuje a nahrává v USA, Kanadě, Japonsku, Mexiku, Izraeli a Evropě s různými prestižními umělci i soubory. Renomovaný londýnský kritik Chris Parker jej kdysi označil za Janáčka jazzu. Když ale mluví o své tvorbě hudebního skladatele on sám, jednoduše říká: „Můj způsob přemýšlení o hudbě je stejný, když píšu operu, nebo filmovou hudbu, nebo když píšu jazzové melodie. Vždy se snažím najít drama, emoci a dobrodružství.“

„Těší mě, že portrét Emila Viklického, výjimečného českého jazzmana, vznikl rovněž jako pocta našemu významnému absolventovi právě na Univerzitě Palackého.“ Michael Kohajda, rektor UP 

Film „Emil Viklický – Made in Jazz“ se připravoval dva roky, jeho stopáž je 59 minut a vedle Olomouce a Prahy se natáčelo například i v Londýně. Zařazeny jsou v něm také archivní záběry z koncertů Emila Viklického v USA, Japonsku a na řadě dalších míst po celém světě. V dokumentu se objeví například americký jazzový trumpetista Wynton Marsalis, česko-americký kontrabasista Jiří Mráz, s úctou v něm o Emilu Viklickém hovoří ale i další uznávaní hudebníci, jako je Jiří Stivín, Zuzana Lapčíková nebo Jiří Pavlica.

Světové premiéry se na festivalu Zlatá Praha účastnil také rektor Michael Kohajda. „Těší mě, že portrét Emila Viklického, výjimečného českého jazzmana, vznikl rovněž jako pocta našemu významnému absolventovi právě na Univerzitě Palackého. Je skvělé, že vedle výuky a vědeckého bádání tímto způsobem plníme třetí roli, kterou je služba společnosti,“ dodává rektor UP.

Česká televize uvede dokument v premiéře ve středu 26. listopadu ve 20:15 hodin na programu ČT art u příležitosti hudebníkových 77. narozenin. V repríze pak film poběží v neděli 30. listopadu od 23:35 hodin rovněž na programu ČT art.

Dvě úspěšné premiéry má za sebou nový dokument o Emilu Viklickém, uznávaném českém jazzovém pianistovi a skladateli. Film „Emil Viklický – Made in Jazz“ natočila Univerzita Palackého v koprodukci s Českou televizí. V pátek jej v pražském Obecním domě viděli návštěvníci Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, v sobotu byl pak slavnostně uveden v olomouckém Centralu. Emil Viklický je rodák z Olomouce, patří mezi významné absolventy UP a je také jejím čestným doktorem.

„O Emilovi Viklickém se dá bez nadsázky říct, že je patriarchou českého jazzového klavíru. Hře na tento nástroj se věnoval už od dětství, přesto na olomoucké univerzitě překvapivě nestudoval hudbu, ale matematiku. Ke studiu hudby, která jej proslavila a jíž se věnuje většinu svého života, se dostal až na konci sedmdesátých let na americké Berklee College. Chtěli jsme ve filmu zachytit jeho úžasnou symbiózu s jazzovou muzikou, s níž je srostlý natolik, že už dávno přesáhl hranice klasického pojetí jazzu,“ popisuje režisér filmu Martin Müller z Audiovizuální produkce UP.

video_sem

Emil Viklický úspěšně vystupuje a nahrává v USA, Kanadě, Japonsku, Mexiku, Izraeli a Evropě s různými prestižními umělci i soubory. Renomovaný londýnský kritik Chris Parker jej kdysi označil za Janáčka jazzu. Když ale mluví o své tvorbě hudebního skladatele on sám, jednoduše říká: „Můj způsob přemýšlení o hudbě je stejný, když píšu operu, nebo filmovou hudbu, nebo když píšu jazzové melodie. Vždy se snažím najít drama, emoci a dobrodružství.“

„Těší mě, že portrét Emila Viklického, výjimečného českého jazzmana, vznikl rovněž jako pocta našemu významnému absolventovi právě na Univerzitě Palackého.“ Michael Kohajda, rektor UP 

Film „Emil Viklický – Made in Jazz“ se připravoval dva roky, jeho stopáž je 59 minut a vedle Olomouce a Prahy se natáčelo například i v Londýně. Zařazeny jsou v něm také archivní záběry z koncertů Emila Viklického v USA, Japonsku a na řadě dalších míst po celém světě. V dokumentu se objeví například americký jazzový trumpetista Wynton Marsalis, česko-americký kontrabasista Jiří Mráz, s úctou v něm o Emilu Viklickém hovoří ale i další uznávaní hudebníci, jako je Jiří Stivín, Zuzana Lapčíková nebo Jiří Pavlica.

Světové premiéry se na festivalu Zlatá Praha účastnil také rektor Michael Kohajda. „Těší mě, že portrét Emila Viklického, výjimečného českého jazzmana, vznikl rovněž jako pocta našemu významnému absolventovi právě na Univerzitě Palackého. Je skvělé, že vedle výuky a vědeckého bádání tímto způsobem plníme třetí roli, kterou je služba společnosti,“ dodává rektor UP.

Česká televize uvede dokument v premiéře ve středu 26. listopadu ve 20:15 hodin na programu ČT art u příležitosti hudebníkových 77. narozenin. V repríze pak film poběží v neděli 30. listopadu od 23:35 hodin rovněž na programu ČT art.

On Friday, September 15, 2025, the national round of the prestigious Falling Walls Lab Czech Republic competition took place at the National Technical Library in Prague. Scientist Tereza Roesel from the Division of Optics of the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences achieved significant success when awarded second place by the expert jury with her project Breaking the Wall of Single-Molecule Detection and, together with Veronika Šedajová from Palacký University, she also won the audience award.

V pátek 15. září 2025 se v pražské Národní technické knihovně uskutečnilo národní kolo prestižní soutěže Falling Walls Lab Czech Republic. Významného úspěchu zde dosáhla vědkyně Tereza Roesel ze Sekce optiky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, která se svým projektem Breaking the Wall of Single-Molecule Detection získala druhé místo od odborné poroty a společně s Veronikou Šedajovou z Univerzity Palackého také cenu publika.

A recent study published in Advanced Science unveils a groundbreaking approach to designing responsive materials by manipulating atomic vibrations. The research, led by M. Tyunina, brings together a collaborative team from the Institute of Physics in Prague, the Institute of Solid State Physics in Riga, the Max Planck Institute for Solid State Research in Stuttgart, and the University of Oulu in Finland. Though informally organized, the team shares a deep commitment to exploring the fundamental principles of condensed matter physics.

Nedávná studie publikovaná v časopise Advanced Science odhaluje průlomový přístup k navrhování reaktivních materiálů pomocí manipulace s atomovými vibracemi. Výzkum vedený M. Tyuninou svedl dohromady tým spolupracovníků z Fyzikálního ústavu v Praze, Ústavu fyziky pevných látek v Rize, Max Planckova ústavu pro výzkum pevných látek ve Stuttgartu a Univerzity v Oulu ve Finsku. Tým organizován neformálně, ale sdílí hluboké odhodlání zkoumat základní principy fyziky kondenzovaných látek.

Maličkost pro dárce, velká věc pro příjemce. Půllitr dokáže zachránit lidský život, pokud je naplněný tou nejvzácnější tekutinou. Ke zvýšení povědomí o bezpříspěvkových dárcích krve a podpory této významné dobrovolnické činnosti přispívá každý rok i Univerzita Palackého. Také letos odstartují akce Daruj krev s rektorem a celouniverzitní souboj s příznačným názvem Vyhrň rukáv. Kromě dobrého skutku je ve hře také možnost získat některou ze zajímavých cen. Pomyslný startovní výstřel zazní v pondělí 6. října v 7:30 hodin na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc.

„Naším záměrem bylo a je inspirovat studenty, pedagogy, zaměstnance, zkrátka celou univerzitní komunitu k dobrovolnému dárcovství krve. Budeme rádi, když se do akcí Daruj krev s rektorem a Vyhrň rukáv zapojí zasloužilí dárci i ti, kteří se k tomuto kroku ještě neodhodlali a návštěva transfuzního oddělení bude pro ně premiérou,“ uvedl za organizátory Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Zapojit se do akce Daruj krev s rektorem je možné prostřednictvím registrace v tomto formuláři.

Zatímco výzva Daruj krev s rektorem potrvá tradičně týden, do souboje fakult Vyhrň rukáv se lze zapojit až do 19. prosince. „Pohár získá fakulta s největším celkovým objemem krve darovaném studenty a zaměstnanci, dále fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad studentů a do třetice fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad zaměstnanců,“ vyjmenovala za organizátory studentka Fakulty zdravotnických věd UP Anna Martínková.  

Darovat je možné krev i krevní plazmu. „Do souboje fakult se lze zapojit vyplněním formuláře, který si účastníci nechají po darování krve na vybraném odběrovém místě potvrdit a následně jej vhodí do sběrného boxu přímo na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Pokud darují na jiném odběrovém místě, mohou formulář vhodit do boxu na vyhrazeném místě v budově fakulty,“ upozornila studentka FZV UP Michaela Karafiátová. Ve formuláři je třeba uvést fakultu, kterou dárce z řad studentů či zaměstnanců reprezentuje, a rovněž objem darované krve či krevní plazmy. Každý účastník souboje má šanci vyhrát některou z lákavých cen.

Týdenní akce Daruj krev s rektorem a souboj fakult Vyhrň rukáv budou odstartovány současně v pondělí 6. října v 7:30 hodin na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc za účasti rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy. Účast potvrdili také děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda a prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.

Maličkost pro dárce, velká věc pro příjemce. Půllitr dokáže zachránit lidský život, pokud je naplněný tou nejvzácnější tekutinou. Ke zvýšení povědomí o bezpříspěvkových dárcích krve a podpory této významné dobrovolnické činnosti přispívá každý rok i Univerzita Palackého. Také letos odstartují akce Daruj krev s rektorem a celouniverzitní souboj s příznačným názvem Vyhrň rukáv. Kromě dobrého skutku je ve hře také možnost získat některou ze zajímavých cen. Pomyslný startovní výstřel zazní v pondělí 6. října v 7:30 hodin na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc.

„Naším záměrem bylo a je inspirovat studenty, pedagogy, zaměstnance, zkrátka celou univerzitní komunitu k dobrovolnému dárcovství krve. Budeme rádi, když se do akcí Daruj krev s rektorem a Vyhrň rukáv zapojí zasloužilí dárci i ti, kteří se k tomuto kroku ještě neodhodlali a návštěva transfuzního oddělení bude pro ně premiérou,“ uvedl za organizátory Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Zapojit se do akce Daruj krev s rektorem je možné prostřednictvím registrace v tomto formuláři.

Zatímco výzva Daruj krev s rektorem potrvá tradičně týden, do souboje fakult Vyhrň rukáv se lze zapojit až do 19. prosince. „Pohár získá fakulta s největším celkovým objemem krve darovaném studenty a zaměstnanci, dále fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad studentů a do třetice fakulta s nejvyšším procentuálním zastoupením dárců z řad zaměstnanců,“ vyjmenovala za organizátory studentka Fakulty zdravotnických věd UP Anna Martínková.  

Darovat je možné krev i krevní plazmu. „Do souboje fakult se lze zapojit vyplněním formuláře, který si účastníci nechají po darování krve na vybraném odběrovém místě potvrdit a následně jej vhodí do sběrného boxu přímo na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Pokud darují na jiném odběrovém místě, mohou formulář vhodit do boxu na vyhrazeném místě v budově fakulty,“ upozornila studentka FZV UP Michaela Karafiátová. Ve formuláři je třeba uvést fakultu, kterou dárce z řad studentů či zaměstnanců reprezentuje, a rovněž objem darované krve či krevní plazmy. Každý účastník souboje má šanci vyhrát některou z lákavých cen.

Týdenní akce Daruj krev s rektorem a souboj fakult Vyhrň rukáv budou odstartovány současně v pondělí 6. října v 7:30 hodin na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice Olomouc za účasti rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy. Účast potvrdili také děkan Fakulty zdravotnických věd UP Jiří Vévoda a prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.

Nejrůznější chemické a fyzikální pokusy, besedy s vědci, edukační robotiku, vědecké komiksy, využití moderních technologií ve zdravotnictví či pohybových aktivitách, soudní drama v podání Moravského divadla Olomouc, prohlídky míst, kam je běžně vstup zapovězen – vyjmenovat, co všechno nabídla letošní Noc vědců, by bylo na dlouho. V Olomouci se k oblíbené popularizační akci vedle pracovišť Univerzity Palackého připojila Fakultní nemocnice Olomouc a mezinárodní škola programovaní Logiscool Olomouc.

Podle koordinátora olomoucké Noci vědců Ondřeje Martínka z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP za objevováním bohatství lidského poznání vyrazilo během vědecké noci na 12 tisíc lidí.

Další stovky lidí přilákaly školy a instituce v Hlubočkách, Přáslavicích, Prostějově a Přerově, premiérově se Noc vědců konala v Jeseníku.

Lépe než slovy atmosféru Noci vědců přiblíží fotografie. Níže nabízíme jen malou ochutnávku, obsáhlejší fotogalerii najdete na facebooku UP. 

Více o Noci vědců, která se letos v Česku konala již podvacáté a jejímž je UP národním spolukoordinátorem, se dozvíte zde.

Nejrůznější chemické a fyzikální pokusy, besedy s vědci, edukační robotiku, vědecké komiksy, využití moderních technologií ve zdravotnictví či pohybových aktivitách, soudní drama v podání Moravského divadla Olomouc, prohlídky míst, kam je běžně vstup zapovězen – vyjmenovat, co všechno nabídla letošní Noc vědců, by bylo na dlouho. V Olomouci se k oblíbené popularizační akci vedle pracovišť Univerzity Palackého připojila Fakultní nemocnice Olomouc a mezinárodní škola programovaní Logiscool Olomouc.

Podle koordinátora olomoucké Noci vědců Ondřeje Martínka z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP za objevováním bohatství lidského poznání vyrazilo během vědecké noci na 12 tisíc lidí.

Další stovky lidí přilákaly školy a instituce v Hlubočkách, Přáslavicích, Prostějově a Přerově, premiérově se Noc vědců konala v Jeseníku.

Lépe než slovy atmosféru Noci vědců přiblíží fotografie. Níže nabízíme jen malou ochutnávku, obsáhlejší fotogalerii najdete na facebooku UP. 

Více o Noci vědců, která se letos v Česku konala již podvacáté a jejímž je UP národním spolukoordinátorem, se dozvíte zde.

Za celoživotní přínos české medicíně ocenila Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) přednostu Onkologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc Bohuslava Melichara. Ocenění obdržela také Dagmar Pospíšilová z Dětské kliniky, a sice jako spoluautorka monografie Dětská hematologie.

Během slavnosti v prostorách Senátu Parlamentu ČR v Praze byly předány Ceny předsednictva ČLS JEP za nejlepší vědecké publikace za rok 2024 a také Zlaté medaile ČLS JEP za celoživotní přínos české medicíně. V pětici lékařů, kteří převzali medaili, byl i Bohuslav Melichar stojící v čele olomoucké onkologie.

„Považuji tuto poctu nejen za ocenění své, ale i všech klinických a radiačního onkologů z naší nemocnice. Pokroky v léčbě v posledních desetiletích dokázaly významně změnit osud pacientů s nádorovým onemocnění. V případech, které byly ještě před čtvrtstoletím beznadějné, dokážeme nejen významně prodloužit přežití a zlepšit kvalitu života, ale můžeme část těchto nemocných i trvale vyléčit. Poštěstilo se mi, že jsem v průběhu své profesní kariéry mohl být při tom a možná přispět svým malým dílem k pokroku lékařské vědy v této oblasti. Měl jsem a mám štěstí na skvělé spolupracovníky, bez nichž bych zde dnes nestál, a toto ocenění patří především jim,“ uvedl profesor Melichar.

Mezi nejlepšími vědeckými publikacemi byla na 2.–3. místě oceněna monografie Dětská hematologie, na níž se jako spoluautorka podílela emeritní přednostka a současná zástupkyně přednostky Dětské kliniky LF UP a FNOL pro vědu a výzkum Dagmar Pospíšilová. „Nová učebnice dětské hematologie u nás vznikla po dlouhých čtyřiceti letech, takže ji vnímám jako velmi důležitý počin. Za naši nemocnici jsme se na ní autorsky podíleli z jedné třetiny, a proto mě těší, že to v Praze nezůstalo bez povšimnutí,“ řekla profesorka Pospíšilová.

Oceněná kniha je určena pro postgraduální vzdělávání v pediatrii. Obsahově zabírá celou šíři oboru se zaměřením na diferenciální diagnostiku a praktické aspekty péče o dětské pacienty. Nejrozsáhlejší kapitola je věnována diferenciální diagnostice anemií a jejich léčbě, další části se zaobírají poruchami bílých krvinek a krvácivými stavy způsobenými poruchami destiček, léčbou závažných onemocnění krvetvorby, jako je selhání kostní dřeně či leukemie, nebo hematologickými projevy jiných závažných onemocnění. Nechybí ani problematika očkování a psychosociální péče o hematologické pacienty včetně péče paliativní. Publikaci vydalo nakladatelství Grada.

Za celoživotní přínos české medicíně ocenila Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) přednostu Onkologické kliniky Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc Bohuslava Melichara. Ocenění obdržela také Dagmar Pospíšilová z Dětské kliniky, a sice jako spoluautorka monografie Dětská hematologie.

Během slavnosti v prostorách Senátu Parlamentu ČR v Praze byly předány Ceny předsednictva ČLS JEP za nejlepší vědecké publikace za rok 2024 a také Zlaté medaile ČLS JEP za celoživotní přínos české medicíně. V pětici lékařů, kteří převzali medaili, byl i Bohuslav Melichar stojící v čele olomoucké onkologie.

„Považuji tuto poctu nejen za ocenění své, ale i všech klinických a radiačního onkologů z naší nemocnice. Pokroky v léčbě v posledních desetiletích dokázaly významně změnit osud pacientů s nádorovým onemocnění. V případech, které byly ještě před čtvrtstoletím beznadějné, dokážeme nejen významně prodloužit přežití a zlepšit kvalitu života, ale můžeme část těchto nemocných i trvale vyléčit. Poštěstilo se mi, že jsem v průběhu své profesní kariéry mohl být při tom a možná přispět svým malým dílem k pokroku lékařské vědy v této oblasti. Měl jsem a mám štěstí na skvělé spolupracovníky, bez nichž bych zde dnes nestál, a toto ocenění patří především jim,“ uvedl profesor Melichar.

Mezi nejlepšími vědeckými publikacemi byla na 2.–3. místě oceněna monografie Dětská hematologie, na níž se jako spoluautorka podílela emeritní přednostka a současná zástupkyně přednostky Dětské kliniky LF UP a FNOL pro vědu a výzkum Dagmar Pospíšilová. „Nová učebnice dětské hematologie u nás vznikla po dlouhých čtyřiceti letech, takže ji vnímám jako velmi důležitý počin. Za naši nemocnici jsme se na ní autorsky podíleli z jedné třetiny, a proto mě těší, že to v Praze nezůstalo bez povšimnutí,“ řekla profesorka Pospíšilová.

Oceněná kniha je určena pro postgraduální vzdělávání v pediatrii. Obsahově zabírá celou šíři oboru se zaměřením na diferenciální diagnostiku a praktické aspekty péče o dětské pacienty. Nejrozsáhlejší kapitola je věnována diferenciální diagnostice anemií a jejich léčbě, další části se zaobírají poruchami bílých krvinek a krvácivými stavy způsobenými poruchami destiček, léčbou závažných onemocnění krvetvorby, jako je selhání kostní dřeně či leukemie, nebo hematologickými projevy jiných závažných onemocnění. Nechybí ani problematika očkování a psychosociální péče o hematologické pacienty včetně péče paliativní. Publikaci vydalo nakladatelství Grada.