Agregátor zdrojů

Rektor UP: Svobodné univerzity a nezávislá média potřebujeme. Stojí za to je chránit

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda se v souvislosti s projednáváním návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu obrací na zákonodárce. Ve videu vyjadřuje podporu nezávislým veřejnoprávním médiím, upozorňuje na možné dopady navrhovaných změn a vyzývá k důkladné debatě i zajištění stabilního financování a účinné ochrany před politickým tlakem. Připomíná přitom společné poslání univerzit a médií veřejné služby i význam jejich svobody pro demokratickou společnost.

Rektor UP: Svobodné univerzity a nezávislá média potřebujeme. Stojí za to je chránit

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 26/10/2026 - 14:40

Rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda se v souvislosti s projednáváním návrhu na změnu financování České televize a Českého rozhlasu obrací na zákonodárce. Ve videu vyjadřuje podporu nezávislým veřejnoprávním médiím, upozorňuje na možné dopady navrhovaných změn a vyzývá k důkladné debatě i zajištění stabilního financování a účinné ochrany před politickým tlakem. Připomíná přitom společné poslání univerzit a médií veřejné služby i význam jejich svobody pro demokratickou společnost.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Altermagnet acts as a source of spin current for the first time. Research by Helena Reichlová’s team at FZU published in Nature

News: Institute of Physics - Po, 26/10/2026 - 13:00
Altermagnets show no net magnetization, yet they generate spin current as efficiently as ferromagnets. A team led by Helena Reichlová, together with Fèlix Casanova of CIC nanoGUNE in Spain, has demonstrated this in the prestigious scientific journal Nature. The result opens the way to smaller and more robust spintronic devices.
Kategorie: News from FZU

Altermagnet poprvé zdrojem spinového proudu. Výzkum týmu Heleny Reichlové z FZU publikuje Nature

Novinky: Fyzikální ústav - Po, 26/10/2026 - 13:00
Altermagnety nemají navenek žádnou magnetizaci, přesto generují spinový proud stejně účinně jako feromagnety. V prestižním vědeckém časopise Nature to ukázal tým, který Helena Reichlová vede společně s Fèlixem Casanovou ze španělského CIC nanoGUNE. Výsledek otevírá cestu k menším a odolnějším spintronickým součástkám.

Zlaté a diamantové promoce spojily generace absolventů přírodovědecké fakulty

Aula přírodovědecké fakulty se opět stala místem výjimečného setkání. Na šedesát absolventů, kteří svá vysokoškolská studia završili před padesáti a šedesáti lety, se zde sešlo při příležitosti zlatých a diamantových promocí. Slavnostní ceremoniál připomněl nejen významné jubileum, ale také dlouholetá přátelství a pevné vazby k alma mater.

Na slavnostní promoce dorazilo přibližně třicet zlatých a třicet diamantových absolventů. Pro mnohé z nich představovalo setkání příležitost znovu se potkat s bývalými spolužáky, zavzpomínat na společné zážitky a podělit se o životní zkušenosti, které za uplynulá desetiletí nasbírali.

„Promoce se mi moc líbila. Byla připravená vtipně, a přitom slavnostně. Bylo to opravdu moc pěkné,“ pochvalovala si Kateřina Valentová, absolventka oboru Tělesná výchova – anglický jazyk, která celý svůj profesní život zasvětila učitelství na Střední odborné škole obchodu a služeb ve Štursově ulici v Olomouci. Se svými někdejšími spolužáky navíc udržuje pravidelný kontakt. „Máme takové zdravé jádro, se kterým se scházíme každý rok,“ dodala.

foto_sem_4

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili prorektor Univerzity Palackého Matěj Dostálek a děkan přírodovědecké fakulty Jan Říha. Role promotorky se ujala proděkanka Jitka Machalová, slavnostním programem provázel proděkan Jan Hlaváč. K důstojnému průběhu akademického obřadu přispěli také pedelové Josef Horák a Petr Šimáček. 

Přírodovědecká fakulta stála u zrodu tradice zlatých promocí na Univerzitě Palackého. Slavnostní setkání absolventů po padesáti a šedesáti letech tak patří k významným událostem fakultního života a připomíná, že pouto k alma mater přetrvává i dlouho po ukončení studia. 

Zlaté a diamantové promoce spojily generace absolventů přírodovědecké fakulty

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Po, 26/10/2026 - 08:00

Aula přírodovědecké fakulty se opět stala místem výjimečného setkání. Na šedesát absolventů, kteří svá vysokoškolská studia završili před padesáti a šedesáti lety, se zde sešlo při příležitosti zlatých a diamantových promocí. Slavnostní ceremoniál připomněl nejen významné jubileum, ale také dlouholetá přátelství a pevné vazby k alma mater.

Na slavnostní promoce dorazilo přibližně třicet zlatých a třicet diamantových absolventů. Pro mnohé z nich představovalo setkání příležitost znovu se potkat s bývalými spolužáky, zavzpomínat na společné zážitky a podělit se o životní zkušenosti, které za uplynulá desetiletí nasbírali.

„Promoce se mi moc líbila. Byla připravená vtipně, a přitom slavnostně. Bylo to opravdu moc pěkné,“ pochvalovala si Kateřina Valentová, absolventka oboru Tělesná výchova – anglický jazyk, která celý svůj profesní život zasvětila učitelství na Střední odborné škole obchodu a služeb ve Štursově ulici v Olomouci. Se svými někdejšími spolužáky navíc udržuje pravidelný kontakt. „Máme takové zdravé jádro, se kterým se scházíme každý rok,“ dodala.

foto_sem_4

Slavnostního ceremoniálu se zúčastnili prorektor Univerzity Palackého Matěj Dostálek a děkan přírodovědecké fakulty Jan Říha. Role promotorky se ujala proděkanka Jitka Machalová, slavnostním programem provázel proděkan Jan Hlaváč. K důstojnému průběhu akademického obřadu přispěli také pedelové Josef Horák a Petr Šimáček. 

Přírodovědecká fakulta stála u zrodu tradice zlatých promocí na Univerzitě Palackého. Slavnostní setkání absolventů po padesáti a šedesáti letech tak patří k významným událostem fakultního života a připomíná, že pouto k alma mater přetrvává i dlouho po ukončení studia. 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Vít Zouhar: Pořád mi jde o energii, která všechno pozvedá

Od studentské Brány slunce až po novou orchestrální skladbu Agios. Hudební skladatel, muzikolog a pedagog Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vít Zouhar letos slaví šedesáté narozeniny. Jubileum připomene také koncert Moravské filharmonie Olomouc, na němž zazní díla z různých období jeho tvorby. Jak se za několik desetiletí proměnil jeho pohled na hudbu? Co jej inspiruje při komponování a proč je pro něj skladatelská zkušenost důležitá i při pedagogické práci? 

Vít Zouhar pochází z Brna, z rodiny, v níž byla hudba přirozenou součástí každodenního života. Jak sám říká, první hudební vzdělání získal doma od rodičů. Později studoval na Janáčkově akademii múzických umění, v rakouském Grazu i italské Sieně. V Brně absolvoval také muzikologii. Od devadesátých let působí na Univerzitě Palackého, kde se vedle vlastní tvorby věnuje výzkumné a editorské práci zaměřené na dílo Bohuslava Martinů, pedagogické práci a rozvoji hudebního vzdělávání.

Na listopadovém koncertě zazní jak Brána slunce, jedna z vašich raných skladeb, tak úplně nová kompozice pro Moravskou filharmonii Olomouc. Co si tito dva skladatelé – Vít Zouhar tehdy a Vít Zouhar dnes – navzájem říkají?

Bude to generační setkání. Ale v jednom se ti dva Zouharové stále podobají. Pořád jim jde o podobnou pozitivní energii, která všechno pozvedá.

Bránu slunce jste složil ještě jako student JAMU. Je v ní něco, co zůstává pro vaši tvorbu charakteristické dodnes?

Ano, pokud si dobře vzpomínám, byla to první skladba, v níž mi šlo o intenzivní komunikaci s posluchačem a v níž jsem k tomu využíval různorodé prostředky. Zní to trochu technicky, ale nejde o nic jiného než o sadu koření, které míchám podle oblíbené receptury.



Vít Zouhar, Planina. Foto: Gabriela Coufalová

Název skladby odkazuje k monumentální stavbě v bolivijském Tiwanaku. Co vás na ní tehdy fascinovalo natolik, že jste její název přenesl do hudby?

Některé skladby vidím nejprve vizuálně. Základem této byl obraz čtyř extatických bubeníků. Při komponování jsem pro sebe objevil Bránu slunce. Tehdy jsem měl k dispozici jen malou, nekvalitní fotografii, ale i ta mi stačila, abych na ní postavil příběh skladby. Později se pro mě stala východiskem k dalšímu studiu kultury Tiwanaku. V té době jsem se intenzivně zajímal o různorodou etnickou hudbu a odlišné způsoby jejího vnímání.



Skladatel Vít Zouhar čerpá energii v přírodě. Foto: archiv VZ

Brána slunce je neodmyslitelně spojena také se souborem bicích nástrojů DAMA DAMA a Danem Dlouhým. Jak důležitá jsou pro skladatele dlouhodobá setkání s konkrétními interprety? Mohou ovlivnit i samotný způsob komponování?

Pro mě byla vždy naprosto zásadní. V posledních třiceti letech píšu skladby jen pro konkrétní interprety a soubory. Inspiruje mě především energie, s níž hudbu provádějí. Přestože jsem Bránu slunce napsal ještě před vznikem souboru DAMA DAMA, stala se impulsem pro naši mnohaletou spolupráci. Dan Dlouhý ji zařadil do repertoáru souboru, provedl ji s řadou orchestrů i sólově a vydal na několika CD. Režisér Vladimír Michálek ji použil také ve filmu Amerika. Pro Dana Dlouhého a DAMA DAMA jsem pak napsal několik dalších skladeb.

Vedle Brány slunce zazní v Olomouci ve světové premiéře vaše nová skladba Agios, kterou si objednala Moravská filharmonie Olomouc. Co vás při jejím vzniku inspirovalo?

Inspirací bylo několik. Skladbu jsem nazval Agios jako symbolickou poctu drsné krajině, kterou objevujeme s manželkou a dětmi na jihu Kréty. Dnes se jako návrat ke kořenům označuje takřka všechno, a to s takovou vehemencí, že se vytrácí podstata návratu i samotných kořenů. V hlubokých kaňonech, jeskyních a vysokých skalních útesech mezi Vathi, Martsalou a Agiofaraggem ale stále máme pocit, že zde návraty mají svůj původní význam. Duchovní rozměr těchto míst se stal silnou součástí našich kořenů. Proto také Agios, tedy ‚svatý‘.

Další rovinu tvoří inspirace na druhou. Ve skladbě se záměrně vracím k několika scénám ze své opery Pinocchio a zasazuji je do zcela jiných kontextů. Také jejich původní inspirací byla Kréta.  

Jste skladatel, muzikolog i pedagog. Která z těchto rolí dnes nejvíc ovlivňuje ty ostatní? A dokážete je vůbec oddělit?

Přestože bych si přál trávit psaním hudby více času, než je možné, stále jsem především skladatel. Byla to moje první volba a zůstává pro mě určující. Muzikologický výzkum vyplynul z mého skladatelského zájmu a totéž platí i pro pedagogickou práci.

Ostatně právě proto jsem si před čtvrtstoletím položil otázku, proč by děti nemohly v hudební výchově komponovat, stejně jako kreslí nebo modelují ve výtvarné výchově. Na tomto základě vznikl program Slyšet jinak.

Skladatelská zkušenost ovlivňuje i mé další role. Když jsem před lety navrhoval systémy kvality na naší univerzitě, jeden kolega se podivoval, jak za ně může být odpovědný skladatel. Odpověděl jsem mu, že sledování kvality jsem zdědil po Janáčkovi a Dvořákovi, jen přes několik generací. Skladatel totiž každý den řeší a vyhodnocuje kvalitu své práce. A jsem přesvědčen, že tento jiný pohled může být užitečný nejen při zajišťování kvality.



Vít Zouhar, Slyšet jinak. Foto: Gabriela Coufalová

Na Univerzitě Palackého působíte už více než třicet let. Co vám Olomouc dala jako skladateli a co jako pedagogovi? Proměnil se za tu dobu váš vztah k univerzitě?

Dovolím si tu otázku otočit a zmíním to, co bych možná nedělal, kdybych nebyl propojen s Univerzitou Palackého a její pedagogickou fakultou. Možná bych nepsal žádné opery, protože bych se patrně nepotkal s jedním ze svých prvních studentů na katedře hudební výchovy, s Tomášem Hanzlíkem a jeho Ensemble Damian. O tu první, Coronide, mě požádal právě on a po ní následovala série dalších, včetně těch našich společných. A možná bych tolik neprodukoval elektroniku, ani nehrál hudební hry na laptop, ani by neexistoval Different Hearing Laptop Ensemble, protože bych patrně nepotkal Gabrielu Coufalovou ani Jaromíra Synka, s nimiž hrajeme přes deset let. A patrně bych nepsal skladby pro inspirativní prostor Kaple Božího Těla ani Atria Uměleckého centra, neboť bych je tak dobře neznal. A patrně bych neuvažoval o komponování v hudební výchově ani nenastartoval program Slyšet jinak, protože bych nepotkal skvělé kolegy a studenty na katedře hudební výchovy. A nebýt tohoto propojení, možná by naopak korespondence Bohuslava Martinů vycházela někde jinde než na Univerzitě Palackého. Můj vztah k univerzitě se během těch mnoha let proměňoval s tím, jak se měnily mé role. A zesílil zdánlivou maličkostí. V roce 2017 jsme pořádali ve Washingtonu Open House a tehdy mi Dalibor Mikuláš, tehdejší vedoucí zahraničního odboru, připnul univerzitní pin. Od té doby ho stále hrdě nosím. Barva se po téměř deseti letech mírně proměnila, ale lidé na něj všude stále pozitivně reagují. Zdánlivá drobnost, která však silně rezonuje.



Sara´smile. Z premiéry v roce 2022. Na snímku zleva Vít Zouhar, Sára Medková a Ivo Medek.

Šedesátiny přirozeně svádějí k bilancování. Je vám takové ohlížení blízké, nebo vás víc zajímá to, co přijde?

Občas mám velmi jasné vize. Jako v případě Brány slunce, nebo v polovině osmdesátých let, kdy jsem dostal první počítač a představoval si, že za pár let budou hudebníci hrát z monitoru. Bylo to v době, kdy se místo monitoru používala televize a počítač toho uměl jen o něco víc než kalkulačka. S notami si příliš nerozuměl a na práci se zvukem si musel ještě deset let počkat. Tehdy jsem netušil, že jednou budu sám hrát z laptopu nebo tabletu.

Jako hudební historik jsem však stále jednou nohou v jiné epoše, v jiném století. A platí to i pro skladatele ve mně. Takže také bilancuji, porovnávám, posuzuji a vyhodnocuji. A raduji se z toho, co je.

A co byste si přál, aby si posluchači odnesli z listopadového koncertu v Redutě? Tedy kromě vědomí, že Vít Zouhar oslavil šedesátiny?

Radost. A také chuť na další hudební zážitky.

Koncert k šedesátinám Víta Zouhara se uskuteční 5. listopadu od 19 hodin v olomoucké Redutě.

Moravská filharmonie Olomouc pod taktovkou Roberta Kružíka uvede ve světové premiéře skladbu Agios, kterou si u skladatele objednala. V programu zazní také Brána slunce v interpretaci souboru DAMA DAMA. Program doplní Symfonie č. 40, KV 550 Wolfganga Amadea Mozarta a Sinfonietta La Jolla Bohuslava Martinů. Od 18 hodin se uskuteční v Mozartově sále beseda s umělci, vstup na ni je v ceně vstupenky i abonentky.

Koncert se koná ve spolupráci s festivalem Opera Schrattenbach 2026. V přímém přenosu ho bude vysílat Český rozhlas D-dur a Český rozhlas Olomouc.

Vít Zouhar: Pořád mi jde o energii, která všechno pozvedá

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 24/10/2026 - 08:00

Od studentské Brány slunce až po novou orchestrální skladbu Agios. Hudební skladatel, muzikolog a pedagog Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Vít Zouhar letos slaví šedesáté narozeniny. Jubileum připomene také koncert Moravské filharmonie Olomouc, na němž zazní díla z různých období jeho tvorby. Jak se za několik desetiletí proměnil jeho pohled na hudbu? Co jej inspiruje při komponování a proč je pro něj skladatelská zkušenost důležitá i při pedagogické práci? 

Vít Zouhar pochází z Brna, z rodiny, v níž byla hudba přirozenou součástí každodenního života. Jak sám říká, první hudební vzdělání získal doma od rodičů. Později studoval na Janáčkově akademii múzických umění, v rakouském Grazu i italské Sieně. V Brně absolvoval také muzikologii. Od devadesátých let působí na Univerzitě Palackého, kde se vedle vlastní tvorby věnuje výzkumné a editorské práci zaměřené na dílo Bohuslava Martinů, pedagogické práci a rozvoji hudebního vzdělávání.

Na listopadovém koncertě zazní jak Brána slunce, jedna z vašich raných skladeb, tak úplně nová kompozice pro Moravskou filharmonii Olomouc. Co si tito dva skladatelé – Vít Zouhar tehdy a Vít Zouhar dnes – navzájem říkají?

Bude to generační setkání. Ale v jednom se ti dva Zouharové stále podobají. Pořád jim jde o podobnou pozitivní energii, která všechno pozvedá.

Bránu slunce jste složil ještě jako student JAMU. Je v ní něco, co zůstává pro vaši tvorbu charakteristické dodnes?

Ano, pokud si dobře vzpomínám, byla to první skladba, v níž mi šlo o intenzivní komunikaci s posluchačem a v níž jsem k tomu využíval různorodé prostředky. Zní to trochu technicky, ale nejde o nic jiného než o sadu koření, které míchám podle oblíbené receptury.



Vít Zouhar, Planina. Foto: Gabriela Coufalová

Název skladby odkazuje k monumentální stavbě v bolivijském Tiwanaku. Co vás na ní tehdy fascinovalo natolik, že jste její název přenesl do hudby?

Některé skladby vidím nejprve vizuálně. Základem této byl obraz čtyř extatických bubeníků. Při komponování jsem pro sebe objevil Bránu slunce. Tehdy jsem měl k dispozici jen malou, nekvalitní fotografii, ale i ta mi stačila, abych na ní postavil příběh skladby. Později se pro mě stala východiskem k dalšímu studiu kultury Tiwanaku. V té době jsem se intenzivně zajímal o různorodou etnickou hudbu a odlišné způsoby jejího vnímání.



Skladatel Vít Zouhar čerpá energii v přírodě. Foto: archiv VZ

Brána slunce je neodmyslitelně spojena také se souborem bicích nástrojů DAMA DAMA a Danem Dlouhým. Jak důležitá jsou pro skladatele dlouhodobá setkání s konkrétními interprety? Mohou ovlivnit i samotný způsob komponování?

Pro mě byla vždy naprosto zásadní. V posledních třiceti letech píšu skladby jen pro konkrétní interprety a soubory. Inspiruje mě především energie, s níž hudbu provádějí. Přestože jsem Bránu slunce napsal ještě před vznikem souboru DAMA DAMA, stala se impulsem pro naši mnohaletou spolupráci. Dan Dlouhý ji zařadil do repertoáru souboru, provedl ji s řadou orchestrů i sólově a vydal na několika CD. Režisér Vladimír Michálek ji použil také ve filmu Amerika. Pro Dana Dlouhého a DAMA DAMA jsem pak napsal několik dalších skladeb.

Vedle Brány slunce zazní v Olomouci ve světové premiéře vaše nová skladba Agios, kterou si objednala Moravská filharmonie Olomouc. Co vás při jejím vzniku inspirovalo?

Inspirací bylo několik. Skladbu jsem nazval Agios jako symbolickou poctu drsné krajině, kterou objevujeme s manželkou a dětmi na jihu Kréty. Dnes se jako návrat ke kořenům označuje takřka všechno, a to s takovou vehemencí, že se vytrácí podstata návratu i samotných kořenů. V hlubokých kaňonech, jeskyních a vysokých skalních útesech mezi Vathi, Martsalou a Agiofaraggem ale stále máme pocit, že zde návraty mají svůj původní význam. Duchovní rozměr těchto míst se stal silnou součástí našich kořenů. Proto také Agios, tedy ‚svatý‘.

Další rovinu tvoří inspirace na druhou. Ve skladbě se záměrně vracím k několika scénám ze své opery Pinocchio a zasazuji je do zcela jiných kontextů. Také jejich původní inspirací byla Kréta.  

Jste skladatel, muzikolog i pedagog. Která z těchto rolí dnes nejvíc ovlivňuje ty ostatní? A dokážete je vůbec oddělit?

Přestože bych si přál trávit psaním hudby více času, než je možné, stále jsem především skladatel. Byla to moje první volba a zůstává pro mě určující. Muzikologický výzkum vyplynul z mého skladatelského zájmu a totéž platí i pro pedagogickou práci.

Ostatně právě proto jsem si před čtvrtstoletím položil otázku, proč by děti nemohly v hudební výchově komponovat, stejně jako kreslí nebo modelují ve výtvarné výchově. Na tomto základě vznikl program Slyšet jinak.

Skladatelská zkušenost ovlivňuje i mé další role. Když jsem před lety navrhoval systémy kvality na naší univerzitě, jeden kolega se podivoval, jak za ně může být odpovědný skladatel. Odpověděl jsem mu, že sledování kvality jsem zdědil po Janáčkovi a Dvořákovi, jen přes několik generací. Skladatel totiž každý den řeší a vyhodnocuje kvalitu své práce. A jsem přesvědčen, že tento jiný pohled může být užitečný nejen při zajišťování kvality.



Vít Zouhar, Slyšet jinak. Foto: Gabriela Coufalová

Na Univerzitě Palackého působíte už více než třicet let. Co vám Olomouc dala jako skladateli a co jako pedagogovi? Proměnil se za tu dobu váš vztah k univerzitě?

Dovolím si tu otázku otočit a zmíním to, co bych možná nedělal, kdybych nebyl propojen s Univerzitou Palackého a její pedagogickou fakultou. Možná bych nepsal žádné opery, protože bych se patrně nepotkal s jedním ze svých prvních studentů na katedře hudební výchovy, s Tomášem Hanzlíkem a jeho Ensemble Damian. O tu první, Coronide, mě požádal právě on a po ní následovala série dalších, včetně těch našich společných. A možná bych tolik neprodukoval elektroniku, ani nehrál hudební hry na laptop, ani by neexistoval Different Hearing Laptop Ensemble, protože bych patrně nepotkal Gabrielu Coufalovou ani Jaromíra Synka, s nimiž hrajeme přes deset let. A patrně bych nepsal skladby pro inspirativní prostor Kaple Božího Těla ani Atria Uměleckého centra, neboť bych je tak dobře neznal. A patrně bych neuvažoval o komponování v hudební výchově ani nenastartoval program Slyšet jinak, protože bych nepotkal skvělé kolegy a studenty na katedře hudební výchovy. A nebýt tohoto propojení, možná by naopak korespondence Bohuslava Martinů vycházela někde jinde než na Univerzitě Palackého. Můj vztah k univerzitě se během těch mnoha let proměňoval s tím, jak se měnily mé role. A zesílil zdánlivou maličkostí. V roce 2017 jsme pořádali ve Washingtonu Open House a tehdy mi Dalibor Mikuláš, tehdejší vedoucí zahraničního odboru, připnul univerzitní pin. Od té doby ho stále hrdě nosím. Barva se po téměř deseti letech mírně proměnila, ale lidé na něj všude stále pozitivně reagují. Zdánlivá drobnost, která však silně rezonuje.



Sara´smile. Z premiéry v roce 2022. Na snímku zleva Vít Zouhar, Sára Medková a Ivo Medek.

Šedesátiny přirozeně svádějí k bilancování. Je vám takové ohlížení blízké, nebo vás víc zajímá to, co přijde?

Občas mám velmi jasné vize. Jako v případě Brány slunce, nebo v polovině osmdesátých let, kdy jsem dostal první počítač a představoval si, že za pár let budou hudebníci hrát z monitoru. Bylo to v době, kdy se místo monitoru používala televize a počítač toho uměl jen o něco víc než kalkulačka. S notami si příliš nerozuměl a na práci se zvukem si musel ještě deset let počkat. Tehdy jsem netušil, že jednou budu sám hrát z laptopu nebo tabletu.

Jako hudební historik jsem však stále jednou nohou v jiné epoše, v jiném století. A platí to i pro skladatele ve mně. Takže také bilancuji, porovnávám, posuzuji a vyhodnocuji. A raduji se z toho, co je.

A co byste si přál, aby si posluchači odnesli z listopadového koncertu v Redutě? Tedy kromě vědomí, že Vít Zouhar oslavil šedesátiny?

Radost. A také chuť na další hudební zážitky.

Koncert k šedesátinám Víta Zouhara se uskuteční 5. listopadu od 19 hodin v olomoucké Redutě.

Moravská filharmonie Olomouc pod taktovkou Roberta Kružíka uvede ve světové premiéře skladbu Agios, kterou si u skladatele objednala. V programu zazní také Brána slunce v interpretaci souboru DAMA DAMA. Program doplní Symfonie č. 40, KV 550 Wolfganga Amadea Mozarta a Sinfonietta La Jolla Bohuslava Martinů. Od 18 hodin se uskuteční v Mozartově sále beseda s umělci, vstup na ni je v ceně vstupenky i abonentky.

Koncert se koná ve spolupráci s festivalem Opera Schrattenbach 2026. V přímém přenosu ho bude vysílat Český rozhlas D-dur a Český rozhlas Olomouc.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Dva Derekové ovládli Prague Science Film Fest

Filmový festival Prague Science Film Fest zná vítěze letošního ročníku. Hlavní cenu za nejlepší mezinárodní vědecký dokument získal snímek Derek vs Derek, který s humorem sleduje spor dvou sousedů o budoucnost venkova. Studentská porota ocenila Mykokosmos, který měl na festivalu světovou premiéru. Zvláštní uznání putovalo americkému dokumentu André je idiot (André Is an Idiot). O posledním ocenění rozhodli samotní diváci.

Čtyři dny, během nichž se kampus České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) proměnil v místo setkávání filmařů, vědců a publika, vyvrcholily slavnostním vyhlášením festivalových cen. O hlavní cenu spojenou s finanční odměnou 50 tisíc korun se ucházelo patnáct vědeckých dokumentů z celého světa. Do kampusu zavítalo přes dva tisíce diváků a divaček. 

„Letošní ročník měl ukázat, že vědecký dokument nemusí přinášet jen odpovědi, ale především otevírat nové otázky. Diváci mohli nahlédnout do světů, o kterých možná dosud neměli tušení, a po projekcích o nich diskutovat přímo s filmaři a vědci. Chceme, aby Prague Science Film Fest nebyl jen přehlídkou nových a zajímavých filmů, ale místem, odkud lidé odcházejí s rozšířeným přehledem, nově nabytým nadhledem a hlavně chutí dozvědět se víc. Mám radost, že i návštěvníci to oceňují, a je to vidět jak ve zpětných vazbách po projekcích, tak i v číslech. Letos jsme zaujali o čtvrtinu více lidí než minulý rok,“ řekl vedoucí festivalu Zdeněk Rychtera.

Dva sousedé, dvě představy o přírodě

Dva muži, stejné jméno a naprosto odlišné představy o tom, jak by měl vypadat britský venkov. Bývalý chovatel ovcí Derek Gow se rozhodne vrátit svým pozemkům divokou přírodu. Jeho soused, farmář Derek Banbury, naopak věří tradičnímu zemědělství a počínání svého jmenovce sleduje se značným zděšením. Přes živý plot se tak rozhoří spor, v němž nechybějí divočáci, hnůj ani pořádná dávka britského humoru. Dokument Derek vs Derek režiséra Jamese Dawsona ale není jen zábavnou podívanou na dva tvrdohlavé sousedy. Otevírá otázky, které se týkají budoucnosti zemědělství, ochrany přírody i toho, zda spolu dokážou mluvit lidé s naprosto odlišnými názory.

„Vítězný film otevírá téma společenských konfliktů spojených se zodpovědným přístupem k venkovskému životnímu prostředí, které známe i u nás v ČR a víme, jak těžké je o něm vyprávět srozumitelně a přístupně. Film to zvládl bravurně, využívá humor i svéráz hlavních postav a jejich konflikt pohání příběh a udržuje napětí. Charaktery působí tak autenticky, že se tomu chvílemi nechce ani věřit,“ odůvodnila rozhodnutí porota. 

Mykokosmos přesvědčil studentskou porotu

Pod nohama máme svět, bez kterého by příroda nemohla fungovat, přesto o něm většinou skoro nic nevíme. Dokument Mykokosmos zavádí diváky do fascinující říše hub, od lesního podhoubí až po vědecké laboratoře. Ukazuje, jak důležitou roli houby hrají v přírodních ekosystémech, a zároveň otevírá otázku, jak obtížně se vědecké poznání prosazuje ve světě téměř nedobytných politických pozic. Film Judity Hunákové měl na Prague Science Film Festu světovou premiéru. Jeho součástí je také originální hudební doprovod skupiny Please the Trees. Studentská porota se shodla na tom, že o tomto tématu se stále mluví málo, přitom je základním stavebním prvkem života na Zemi a svým potenciálem prorůstá do mnoha vědeckých oborů. „Film ale není jen o vědě a výzkumu komplexních organismů. Je to příběh vědců jako lidí, kteří mají rodiny, pochybnosti i různé názory, a přesto táhnou za jeden provaz.“

Zvláštní uznání pro film André je idiot

Může být dokument o vážné nemoci zároveň vtipný, drzý a plný absurdních situací? Americký režisér Tony Benna ukazuje, že ano. Jeho snímek André je idiot (André Is An Idiot) vypráví příběh reklamního kreativce Andrého Ricciardiho, který se po vážné diagnóze rozhodne natočit film o vlastní zkušenosti.

André si nic nepřikrášluje, nešetří černým humorem a odmítá se chovat tak, jak by od něj okolí možná očekávalo. Dokument kombinuje osobní výpověď, absurdní anekdoty a nápaditou animaci. Vzniká tak neobvyklý portrét člověka, který si i v nejtěžší životní situaci dokáže uchovat nadhled a smysl pro humor. Snímek už dříve získal dvě ocenění na festivalu Sundance.

Porota vyzdvihla humorné pojetí závažného a tragického tématu, které divákovi nechává naději až do konce. „Tuto dokumentární černou komedii oceňujeme za připomínku, že zdraví, a především prevenci nesmíme podceňovat.”

Cenu publika získal dokument Phenomena: Když prvky tančí

O tomto ocenění rozhodovali přímo festivaloví návštěvníci, kteří hlasovali o svém favoritovi. Chemické reakce, fyzikální síly, světlo lámající se hmotou — vše skutečné, zachycené kamerami a poctivou filmařskou prací. Phenomena je psychedelická cesta do struktury vesmíru, vedená zvědavostí filmaře Josefa Gattiho za doprovodu elektronické hudby Nilse Frahma a Rival Consoles. 

Věda, která mění náš pohled na svět

Letošní Prague Science Film Fest spojovalo téma pohledu. Filmy ukazovaly, jak odlišně můžeme vnímat přírodu, svět kolem sebe i vlastní zkušenosti. Vedle českých a světových premiér nabídl festival diskuse s tvůrci a vědci, venkovní kino, filmový workshop nebo Nudnou konferenci, která dokázala, že i zdánlivě banální témata mohou být zdrojem zábavy.

„Pro Českou zemědělskou univerzitu je Prague Science Film Fest šancí otevřít kampus lidem a ukázat, že věda se neodehrává jen za zavřenými dveřmi laboratoří. Čtyři dny tu spolu mluvili filmaři, vědci i diváci, a právě taková setkání jsou nejlepší cestou, jak vědu komunikovat zajímavě a srozumitelně. Jsem rád, že o festival byl takový zájem,“ shrnuje koordinátor za ČZU Jakub Kotalík.

Prague Science Film Fest společně pořádají Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci s týmem festivalu Academia Film Olomouc (AFO). Všechny projekce a doprovodný program byly přístupné zdarma, letos poprvé také bez nutnosti festivalové registrace. 

Dva Derekové ovládli Prague Science Film Fest

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 23/10/2026 - 16:00

Filmový festival Prague Science Film Fest zná vítěze letošního ročníku. Hlavní cenu za nejlepší mezinárodní vědecký dokument získal snímek Derek vs Derek, který s humorem sleduje spor dvou sousedů o budoucnost venkova. Studentská porota ocenila Mykokosmos, který měl na festivalu světovou premiéru. Zvláštní uznání putovalo americkému dokumentu André je idiot (André Is an Idiot). O posledním ocenění rozhodli samotní diváci.

Čtyři dny, během nichž se kampus České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) proměnil v místo setkávání filmařů, vědců a publika, vyvrcholily slavnostním vyhlášením festivalových cen. O hlavní cenu spojenou s finanční odměnou 50 tisíc korun se ucházelo patnáct vědeckých dokumentů z celého světa. Do kampusu zavítalo přes dva tisíce diváků a divaček. 

„Letošní ročník měl ukázat, že vědecký dokument nemusí přinášet jen odpovědi, ale především otevírat nové otázky. Diváci mohli nahlédnout do světů, o kterých možná dosud neměli tušení, a po projekcích o nich diskutovat přímo s filmaři a vědci. Chceme, aby Prague Science Film Fest nebyl jen přehlídkou nových a zajímavých filmů, ale místem, odkud lidé odcházejí s rozšířeným přehledem, nově nabytým nadhledem a hlavně chutí dozvědět se víc. Mám radost, že i návštěvníci to oceňují, a je to vidět jak ve zpětných vazbách po projekcích, tak i v číslech. Letos jsme zaujali o čtvrtinu více lidí než minulý rok,“ řekl vedoucí festivalu Zdeněk Rychtera.

Dva sousedé, dvě představy o přírodě

Dva muži, stejné jméno a naprosto odlišné představy o tom, jak by měl vypadat britský venkov. Bývalý chovatel ovcí Derek Gow se rozhodne vrátit svým pozemkům divokou přírodu. Jeho soused, farmář Derek Banbury, naopak věří tradičnímu zemědělství a počínání svého jmenovce sleduje se značným zděšením. Přes živý plot se tak rozhoří spor, v němž nechybějí divočáci, hnůj ani pořádná dávka britského humoru. Dokument Derek vs Derek režiséra Jamese Dawsona ale není jen zábavnou podívanou na dva tvrdohlavé sousedy. Otevírá otázky, které se týkají budoucnosti zemědělství, ochrany přírody i toho, zda spolu dokážou mluvit lidé s naprosto odlišnými názory.

„Vítězný film otevírá téma společenských konfliktů spojených se zodpovědným přístupem k venkovskému životnímu prostředí, které známe i u nás v ČR a víme, jak těžké je o něm vyprávět srozumitelně a přístupně. Film to zvládl bravurně, využívá humor i svéráz hlavních postav a jejich konflikt pohání příběh a udržuje napětí. Charaktery působí tak autenticky, že se tomu chvílemi nechce ani věřit,“ odůvodnila rozhodnutí porota. 

Mykokosmos přesvědčil studentskou porotu

Pod nohama máme svět, bez kterého by příroda nemohla fungovat, přesto o něm většinou skoro nic nevíme. Dokument Mykokosmos zavádí diváky do fascinující říše hub, od lesního podhoubí až po vědecké laboratoře. Ukazuje, jak důležitou roli houby hrají v přírodních ekosystémech, a zároveň otevírá otázku, jak obtížně se vědecké poznání prosazuje ve světě téměř nedobytných politických pozic. Film Judity Hunákové měl na Prague Science Film Festu světovou premiéru. Jeho součástí je také originální hudební doprovod skupiny Please the Trees. Studentská porota se shodla na tom, že o tomto tématu se stále mluví málo, přitom je základním stavebním prvkem života na Zemi a svým potenciálem prorůstá do mnoha vědeckých oborů. „Film ale není jen o vědě a výzkumu komplexních organismů. Je to příběh vědců jako lidí, kteří mají rodiny, pochybnosti i různé názory, a přesto táhnou za jeden provaz.“

Zvláštní uznání pro film André je idiot

Může být dokument o vážné nemoci zároveň vtipný, drzý a plný absurdních situací? Americký režisér Tony Benna ukazuje, že ano. Jeho snímek André je idiot (André Is An Idiot) vypráví příběh reklamního kreativce Andrého Ricciardiho, který se po vážné diagnóze rozhodne natočit film o vlastní zkušenosti.

André si nic nepřikrášluje, nešetří černým humorem a odmítá se chovat tak, jak by od něj okolí možná očekávalo. Dokument kombinuje osobní výpověď, absurdní anekdoty a nápaditou animaci. Vzniká tak neobvyklý portrét člověka, který si i v nejtěžší životní situaci dokáže uchovat nadhled a smysl pro humor. Snímek už dříve získal dvě ocenění na festivalu Sundance.

Porota vyzdvihla humorné pojetí závažného a tragického tématu, které divákovi nechává naději až do konce. „Tuto dokumentární černou komedii oceňujeme za připomínku, že zdraví, a především prevenci nesmíme podceňovat.”

Cenu publika získal dokument Phenomena: Když prvky tančí

O tomto ocenění rozhodovali přímo festivaloví návštěvníci, kteří hlasovali o svém favoritovi. Chemické reakce, fyzikální síly, světlo lámající se hmotou — vše skutečné, zachycené kamerami a poctivou filmařskou prací. Phenomena je psychedelická cesta do struktury vesmíru, vedená zvědavostí filmaře Josefa Gattiho za doprovodu elektronické hudby Nilse Frahma a Rival Consoles. 

Věda, která mění náš pohled na svět

Letošní Prague Science Film Fest spojovalo téma pohledu. Filmy ukazovaly, jak odlišně můžeme vnímat přírodu, svět kolem sebe i vlastní zkušenosti. Vedle českých a světových premiér nabídl festival diskuse s tvůrci a vědci, venkovní kino, filmový workshop nebo Nudnou konferenci, která dokázala, že i zdánlivě banální témata mohou být zdrojem zábavy.

„Pro Českou zemědělskou univerzitu je Prague Science Film Fest šancí otevřít kampus lidem a ukázat, že věda se neodehrává jen za zavřenými dveřmi laboratoří. Čtyři dny tu spolu mluvili filmaři, vědci i diváci, a právě taková setkání jsou nejlepší cestou, jak vědu komunikovat zajímavě a srozumitelně. Jsem rád, že o festival byl takový zájem,“ shrnuje koordinátor za ČZU Jakub Kotalík.

Prague Science Film Fest společně pořádají Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci s týmem festivalu Academia Film Olomouc (AFO). Všechny projekce a doprovodný program byly přístupné zdarma, letos poprvé také bez nutnosti festivalové registrace. 

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Into the world for science. The Karel Výborný Foundation Fund will once again pay for students' research trips abroad

News: Institute of Physics - Pá, 23/10/2026 - 15:54
The next round of the Karel Výborný Foundation Fund’s call for applications is now open! Are you a high school or college student who would like to travel abroad for academic purposes? Apply by November 30. The Foundation Fund can cover the costs of a short trip abroad, whether you’re attending a conference, a summer school, or a short research internship at a university or research institute.
Kategorie: News from FZU

Za vědou do světa. Fond Karla Výborného znovu podpoří studenty a studentky na výzkumných cestách

Novinky: Fyzikální ústav - Pá, 23/10/2026 - 15:13
Další kolo výzvy Nadačního fondu Karla Výborného je otevřené! Studujete na střední nebo vysoké škole a rádi byste vycestovali za vědou? Přihlaste se do 30. listopadu. Fond vám může zaplatit krátkou cestu do zahraničí, ať už se chystáte na konferenci, letní školu, nebo krátkou výzkumnou stáž na univerzitě či ve vědeckém ústavu.

Chemik Athanasios Markos z přírodovědecké fakulty získal Cenu Alfreda Badera

Prestižní Cenu Alfreda Badera, kterou uděluje Česká společnost chemická mladým vědcům za vynikající výsledky v oblasti organické, bioorganické a bioanorganické chemie, letos získal Athanasios Markos z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Odbornou porotu zaujal prací s názvem Transformace 1,2,3-triazolů a bioorthogonální chemie azomethin iminů.

„Toto ocenění vnímám jako uznání mé dosavadní vědecké práce, kterou jsem rozvíjel během doktorského studia a postdoktorandského působení mimo Univerzitu Palackého, a zároveň jako motivaci a povzbuzení do dalšího výzkumu a rozvoje vlastní výzkumné skupiny,“ říká Athanasios Markos.

Z Olomouce až na prestižní univerzitu v Curychu

Mladý vědec vystudoval organickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Doktorské studium absolvoval na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. V roce 2021 získal stipendium Nadace Experientia, díky němuž odjel na postdoktorandskou stáž na prestižní Spolkovou vysokou technickou školu v Curychu (ETH Zürich). Ve výzkumné skupině profesorky Helmy Wennemers se věnoval vývoji nových chemických reakcí pro studium biomolekul v živých organismech. Současně vede výzkumnou skupinu na katedře organické chemie na Přírodovědecké fakultě UP.

Ve svém výzkumu Athanasios Markos propojuje organickou chemii s biologií. Se svým týmem vyvíjí nové chemické reakce a metody, které umožňují připravovat a zkoumat molekuly přímo v živých buňkách a organismech, aniž by narušovaly jejich přirozené fungování. Tyto nástroje mohou pomoci lépe porozumět biologickým procesům v rostlinách, živočiších i bakteriích a v budoucnu přispět také k vývoji nových léčiv či diagnostických metod.

Cena Alfreda Badera podporuje mladé chemické talenty

Cena Alfreda Badera je určena vědcům do 35 let s českým občanstvím, kteří dosáhli mimořádných výsledků v chemickém výzkumu. Cenu založil v roce 1993 chemik a podnikatel Alfred Bader, kterou v současné době finančně podporuje nadace Bader Philanthropies. Od letošního roku se původně dvě samostatné soutěže v oblasti organické a bioorganické či bioanorganické chemie spojily do jedné. Odborná komise může každoročně ocenit až dva laureáty, z nichž každý získá diplom a finanční odměnu ve výši 5400 amerických dolarů. Ocenění vědci představují výsledky svého výzkumu na konferenci Advances in Organic, Bioorganic and Pharmaceutical Chemistry.

Chemik Athanasios Markos z přírodovědecké fakulty získal Cenu Alfreda Badera

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 23/10/2026 - 14:00

Prestižní Cenu Alfreda Badera, kterou uděluje Česká společnost chemická mladým vědcům za vynikající výsledky v oblasti organické, bioorganické a bioanorganické chemie, letos získal Athanasios Markos z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Odbornou porotu zaujal prací s názvem Transformace 1,2,3-triazolů a bioorthogonální chemie azomethin iminů.

„Toto ocenění vnímám jako uznání mé dosavadní vědecké práce, kterou jsem rozvíjel během doktorského studia a postdoktorandského působení mimo Univerzitu Palackého, a zároveň jako motivaci a povzbuzení do dalšího výzkumu a rozvoje vlastní výzkumné skupiny,“ říká Athanasios Markos.

Z Olomouce až na prestižní univerzitu v Curychu

Mladý vědec vystudoval organickou chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého. Doktorské studium absolvoval na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. V roce 2021 získal stipendium Nadace Experientia, díky němuž odjel na postdoktorandskou stáž na prestižní Spolkovou vysokou technickou školu v Curychu (ETH Zürich). Ve výzkumné skupině profesorky Helmy Wennemers se věnoval vývoji nových chemických reakcí pro studium biomolekul v živých organismech. Současně vede výzkumnou skupinu na katedře organické chemie na Přírodovědecké fakultě UP.

Ve svém výzkumu Athanasios Markos propojuje organickou chemii s biologií. Se svým týmem vyvíjí nové chemické reakce a metody, které umožňují připravovat a zkoumat molekuly přímo v živých buňkách a organismech, aniž by narušovaly jejich přirozené fungování. Tyto nástroje mohou pomoci lépe porozumět biologickým procesům v rostlinách, živočiších i bakteriích a v budoucnu přispět také k vývoji nových léčiv či diagnostických metod.

Cena Alfreda Badera podporuje mladé chemické talenty

Cena Alfreda Badera je určena vědcům do 35 let s českým občanstvím, kteří dosáhli mimořádných výsledků v chemickém výzkumu. Cenu založil v roce 1993 chemik a podnikatel Alfred Bader, kterou v současné době finančně podporuje nadace Bader Philanthropies. Od letošního roku se původně dvě samostatné soutěže v oblasti organické a bioorganické či bioanorganické chemie spojily do jedné. Odborná komise může každoročně ocenit až dva laureáty, z nichž každý získá diplom a finanční odměnu ve výši 5400 amerických dolarů. Ocenění vědci představují výsledky svého výzkumu na konferenci Advances in Organic, Bioorganic and Pharmaceutical Chemistry.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Přespolní běh nejrychleji zvládli Pospíšilová a Guldán

Osmačtyřicátý ročník Přeboru Univerzity Palackého v přespolním běhu zná své vítěze. V ženské kategorii trať v Bezručových sadech nejrychleji zdolala Kateřina Pospíšilová z pořádající fakulty tělesné kultury, mezi muži si vítězství vyběhl Vít Guldán z filozofické fakulty.

Kateřina Pospíšilová se ujala vedení hned při úvodním kolečku na atletickém stadionu a nepustila jej až do cíle, i když po celou dobu měla loňskou vítězku Marcelu Hlouškovou z lékařské fakulty těsně za patami. Tříkilometrovou trať zaběhla za 16 minut a 39 sekund, druhá Hloušková byla přeběhal cílovou čáru o 13 sekund později.

„Do Olomouce jsem zrovna jela kvůli měření k bakalářské práci, a když jsem se dozvěděla, že se ten samý den běží i přespolák, přihlásila jsem se. S tím, že vyhraju, jsem nepočítala, ale samozřejmě jsem se od prvního okamžiku snažila trať zaběhnout co nejlépe,“ uvedla studentka kombinovaného studia Tělesné výchovy a sportu pro vzdělávání se specializacemi.

Jak dodala, občas si na nějaký závod zajde. Letos absolvovala například maraton v Praze, a když se v červnu postavila na trať Šantovka běhu na 5 km v rámci olomouckého půlmaratonu, bylo z toho vítězství v univerzitním Poháru rektora (psali jsme zde).

foto_sem_4

V mužské kategorii za sebou všechny ostatní nechal Vít Guldán, student žurnalistiky na filozofické fakultě a závodník TJ Sokol Hradec Králové. „V neděli jsem měl zrovna závod, tak jsem byl začátkem týdne ještě takový unavený, ale tady už to šlo docela hezky, nohy už byly odpočinuté,“ chválil si úspěšné absolvování univerzitního přespoláku. Pětikilometrová trať pro něj byla také spíše z těch kratších, většinou běhá desítky a půlmaratony. „Ale byla to pro mě jedna z prvních akcí krosové sezony, která mě teď čeká. Během ní zamířím i do Německa, tam bude velká konkurence, tam asi první nebudu,“ doplnil.

Přespolní běh absolvoval s asistencí trasérky i nevidomý Marek Kročil z FTK. Jak v cíli prozradil, nejtěžší na trati bylo nepřestat, i když ho zhruba v půlce začaly chytat křeče. Jak je překonal? „No prostě jsem běžel,“ smál se při vydýchávání.

foto_sem_4

Do závodu se přihlásilo 183 žen a 164 mužů z celé univerzity, byť ne všichni se nakonec na start opravdu dostavili. Nejrychlejším běžkyním a běžcům k úspěchu pogratulovala vedoucí pořádající katedry sportu Soňa Formánková a předala jim ceny, mezi kterými byly pozornosti od partnerů závodu a především Cena děkana FTK v podobě mimořádného sportovního stipendia.

„Obával jsem se dvou věcí. Jednak že nás zradí počasí, které ale vyšlo nádherně, a jednak jak organizačně zvládneme takové množství startujících. Navrhoval jsem rozdělit starty na mastery a ostatní běžce. Nakonec jsme ale starty pustili najednou a na úvod závodu zařadili kolečko po stadionu, kde se běžci rozptýlili, a nedošlo tak k žádným problémům,“ přiblížil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

foto_sem_4

Zdůraznil také, že před samotnými univerzitními běhy se uskutečnila také soutěž pro děti a že se pro nejrychlejší běžce a běžkyně podařilo z prostředků fakulty a sponzorsky zajistit vedle obvyklých medailí a diplomů pěkné ceny, například ve spolupráci s SK UP trika pro desítku nejlepších v každé kategorii.

Pětice nejrychlejších žen a mužů zároveň dostala nabídku reprezentovat UP na akademickém mistrovství ČR v přespolním běhu, které se koná 14. listopadu v pražské oboře Hvězda. Propozice k závodu jsou k dispozici zde.

Nejrychlejší běžkyně a běžci Přeboru UP v přespolním běhu 2026

ženy:

1. Kateřina Pospíšilová, FTK – 16:39,2

2. Marcela Hloušková, LF – 16:52,1

3. Sára Červinková, FTK – 18:04,5

Kompletní výsledky kategorie zde.

muži:

1. Vít Guldán, FF – 17:19,1

2. Jakub Koníček, PřF – 18:00,4

3. Jan Gregor, FTK – 18:01,5

Kompletní výsledky kategorie zde.

Přespolní běh nejrychleji zvládli Pospíšilová a Guldán

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 23/10/2026 - 12:00

Osmačtyřicátý ročník Přeboru Univerzity Palackého v přespolním běhu zná své vítěze. V ženské kategorii trať v Bezručových sadech nejrychleji zdolala Kateřina Pospíšilová z pořádající fakulty tělesné kultury, mezi muži si vítězství vyběhl Vít Guldán z filozofické fakulty.

Kateřina Pospíšilová se ujala vedení hned při úvodním kolečku na atletickém stadionu a nepustila jej až do cíle, i když po celou dobu měla loňskou vítězku Marcelu Hlouškovou z lékařské fakulty těsně za patami. Tříkilometrovou trať zaběhla za 16 minut a 39 sekund, druhá Hloušková byla přeběhal cílovou čáru o 13 sekund později.

„Do Olomouce jsem zrovna jela kvůli měření k bakalářské práci, a když jsem se dozvěděla, že se ten samý den běží i přespolák, přihlásila jsem se. S tím, že vyhraju, jsem nepočítala, ale samozřejmě jsem se od prvního okamžiku snažila trať zaběhnout co nejlépe,“ uvedla studentka kombinovaného studia Tělesné výchovy a sportu pro vzdělávání se specializacemi.

Jak dodala, občas si na nějaký závod zajde. Letos absolvovala například maraton v Praze, a když se v červnu postavila na trať Šantovka běhu na 5 km v rámci olomouckého půlmaratonu, bylo z toho vítězství v univerzitním Poháru rektora (psali jsme zde).

foto_sem_4

V mužské kategorii za sebou všechny ostatní nechal Vít Guldán, student žurnalistiky na filozofické fakultě a závodník TJ Sokol Hradec Králové. „V neděli jsem měl zrovna závod, tak jsem byl začátkem týdne ještě takový unavený, ale tady už to šlo docela hezky, nohy už byly odpočinuté,“ chválil si úspěšné absolvování univerzitního přespoláku. Pětikilometrová trať pro něj byla také spíše z těch kratších, většinou běhá desítky a půlmaratony. „Ale byla to pro mě jedna z prvních akcí krosové sezony, která mě teď čeká. Během ní zamířím i do Německa, tam bude velká konkurence, tam asi první nebudu,“ doplnil.

Přespolní běh absolvoval s asistencí trasérky i nevidomý Marek Kročil z FTK. Jak v cíli prozradil, nejtěžší na trati bylo nepřestat, i když ho zhruba v půlce začaly chytat křeče. Jak je překonal? „No prostě jsem běžel,“ smál se při vydýchávání.

foto_sem_4

Do závodu se přihlásilo 183 žen a 164 mužů z celé univerzity, byť ne všichni se nakonec na start opravdu dostavili. Nejrychlejším běžkyním a běžcům k úspěchu pogratulovala vedoucí pořádající katedry sportu Soňa Formánková a předala jim ceny, mezi kterými byly pozornosti od partnerů závodu a především Cena děkana FTK v podobě mimořádného sportovního stipendia.

„Obával jsem se dvou věcí. Jednak že nás zradí počasí, které ale vyšlo nádherně, a jednak jak organizačně zvládneme takové množství startujících. Navrhoval jsem rozdělit starty na mastery a ostatní běžce. Nakonec jsme ale starty pustili najednou a na úvod závodu zařadili kolečko po stadionu, kde se běžci rozptýlili, a nedošlo tak k žádným problémům,“ přiblížil ředitel závodu Vítězslav Prukner z katedry sportu FTK UP.

foto_sem_4

Zdůraznil také, že před samotnými univerzitními běhy se uskutečnila také soutěž pro děti a že se pro nejrychlejší běžce a běžkyně podařilo z prostředků fakulty a sponzorsky zajistit vedle obvyklých medailí a diplomů pěkné ceny, například ve spolupráci s SK UP trika pro desítku nejlepších v každé kategorii.

Pětice nejrychlejších žen a mužů zároveň dostala nabídku reprezentovat UP na akademickém mistrovství ČR v přespolním běhu, které se koná 14. listopadu v pražské oboře Hvězda. Propozice k závodu jsou k dispozici zde.

Nejrychlejší běžkyně a běžci Přeboru UP v přespolním běhu 2026

ženy:

1. Kateřina Pospíšilová, FTK – 16:39,2

2. Marcela Hloušková, LF – 16:52,1

3. Sára Červinková, FTK – 18:04,5

Kompletní výsledky kategorie zde.

muži:

1. Vít Guldán, FF – 17:19,1

2. Jakub Koníček, PřF – 18:00,4

3. Jan Gregor, FTK – 18:01,5

Kompletní výsledky kategorie zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Akademický senát UP jednal o bezpečnosti univerzity i kybernetických hrozbách

Jak je Univerzita Palackého připravena na závažné bezpečnostní události a kybernetické útoky? Také těmito otázkami se zabýval Akademický senát UP na svém říjnovém zasedání. Senátorky a senátoři diskutovali rovněž o elektronické správě dokumentů a schválili několik důležitých univerzitních předpisů.

Jedním z hlavních témat říjnového zasedání Akademického senátu UP byla bezpečnost univerzity. Kancléřka UP Ivana Olivová se ve svém vystoupení zaměřila na připravenost instituce čelit závažným bezpečnostním událostem, které mohou ohrozit její fungování či zdraví osob. Zvláštní pozornost věnovala také ochraně takzvaných měkkých cílů, tedy veřejně přístupných míst s větší koncentrací lidí, mezi něž patří například univerzitní posluchárny nebo knihovny. Upozornila přitom na nedostatečné personální obsazení Bezpečnostního oddělení Rektorátu UP a zdůraznila potřebu jasně vymezených postupů, odborných kompetencí i úzké spolupráce s dalšími týmy. Rektor UP Michael Kohajda potvrdil, že bezpečnost univerzity považuje za jednu ze svých priorit. Důležitost tohoto tématu vzal na vědomí také akademický senát, který přijal usnesení vyjadřující podporu aktivitám směřujícím k posílení bezpečnosti na UP.

Na problematiku kybernetické bezpečnosti se zaměřil ředitel Centra výpočetní techniky UP Tomáš Antoš. Za zásadní pro posílení ochrany univerzitních systémů považuje zavedení dvoufaktorového ověřování při přihlašování, účinné monitorování bezpečnostních událostí a systematické vyhledávání zranitelností. Upozornil také na stárnoucí pracovní stanice a na rizika spojená se vzdáleným přístupem do univerzitních systémů. Tisíce vzdálených ploch, které umožňují připojení k univerzitním počítačům na dálku, jsou totiž chráněny pouze heslem. Mnohá zařízení navíc nesplňují požadavky pro přechod na operační systém Windows 11.

Za další problém označil skutečnost, že značná část univerzitních počítačů a notebooků není pod centrální správou. Podle Tomáše Antoše je proto nezbytné posílit koordinaci kybernetické bezpečnosti mezi Centrem výpočetní techniky UP a jednotlivými fakultami. Rektor Michael Kohajda přislíbil požadavky centra podpořit.  Předseda senátu Ondřej Molnár zároveň uvedl, že se tématu bude podrobněji věnovat chystané výjezdní zasedání AS UP. Senát podpořil vedení univerzity v dalším řešení této problematiky.

Dalším důležitým bodem byl e-government, tedy elektronizace veřejné správy, a jeho fungování na univerzitě. Kancléřka Ivana Olivová upozornila zejména na problémy spojené s evidencí dokumentů a vedením spisové služby, které univerzitě ukládá zákon. Poukázala na nejednotnost současných postupů i potřebu investic do technologického řešení. Univerzita tak bude muset zvážit, zda přistoupit k modernizaci stávajícího systému, nebo zvolit zcela nové řešení.

Vedle těchto témat se senát věnoval také legislativním a personálním otázkám. Schválil novelu č. 1 Řádu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na UP i novelu č. 7 Studijního a zkušebního řádu UP, obě ve znění pozměňovacích návrhů rektora. Přijal rovněž Dodatek ke Zprávě o hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na UP za rok 2025. Souhlasně se vyjádřil i k návrhu na jmenování Miroslava Kopeckého (FZV) členem Rady pro vnitřní hodnocení UP.

Senátorky a senátoři se seznámili rovněž se situací související s kvalitou vody v univerzitní budově ve Vodární ulici, kde byla zjištěna přítomnost olova. Na jednání vystoupila rovněž Tereza Marková, předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, která představila činnost této organizace.

V průběhu zasedání předseda Akademického senátu UP Ondřej Molnár poděkoval dosavadním členům ekonomické a legislativní komise a předal jmenovací dekrety jejich nově zvoleným členům (o složení komisí jsme psali zde). Předsedou ekonomické komise AS UP se stal Zdeněk Svoboda (FTK), místopředsedkyní Petra Gaul Aláčová (FZV). Legislativní komisi povede Veronika Tomoszková (PF), jejím prvním místopředsedou se stal Marek Jukl (PřF), druhou místopředsedkyní Kateřina Vitásková (PdF).

Příští jednání AS UP se uskuteční 11. listopadu. Více o AS UP zde. Usnesení zde.

Akademický senát UP jednal o bezpečnosti univerzity i kybernetických hrozbách

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 23/10/2026 - 08:30

Jak je Univerzita Palackého připravena na závažné bezpečnostní události a kybernetické útoky? Také těmito otázkami se zabýval Akademický senát UP na svém říjnovém zasedání. Senátorky a senátoři diskutovali rovněž o elektronické správě dokumentů a schválili několik důležitých univerzitních předpisů.

Jedním z hlavních témat říjnového zasedání Akademického senátu UP byla bezpečnost univerzity. Kancléřka UP Ivana Olivová se ve svém vystoupení zaměřila na připravenost instituce čelit závažným bezpečnostním událostem, které mohou ohrozit její fungování či zdraví osob. Zvláštní pozornost věnovala také ochraně takzvaných měkkých cílů, tedy veřejně přístupných míst s větší koncentrací lidí, mezi něž patří například univerzitní posluchárny nebo knihovny. Upozornila přitom na nedostatečné personální obsazení Bezpečnostního oddělení Rektorátu UP a zdůraznila potřebu jasně vymezených postupů, odborných kompetencí i úzké spolupráce s dalšími týmy. Rektor UP Michael Kohajda potvrdil, že bezpečnost univerzity považuje za jednu ze svých priorit. Důležitost tohoto tématu vzal na vědomí také akademický senát, který přijal usnesení vyjadřující podporu aktivitám směřujícím k posílení bezpečnosti na UP.

Na problematiku kybernetické bezpečnosti se zaměřil ředitel Centra výpočetní techniky UP Tomáš Antoš. Za zásadní pro posílení ochrany univerzitních systémů považuje zavedení dvoufaktorového ověřování při přihlašování, účinné monitorování bezpečnostních událostí a systematické vyhledávání zranitelností. Upozornil také na stárnoucí pracovní stanice a na rizika spojená se vzdáleným přístupem do univerzitních systémů. Tisíce vzdálených ploch, které umožňují připojení k univerzitním počítačům na dálku, jsou totiž chráněny pouze heslem. Mnohá zařízení navíc nesplňují požadavky pro přechod na operační systém Windows 11.

Za další problém označil skutečnost, že značná část univerzitních počítačů a notebooků není pod centrální správou. Podle Tomáše Antoše je proto nezbytné posílit koordinaci kybernetické bezpečnosti mezi Centrem výpočetní techniky UP a jednotlivými fakultami. Rektor Michael Kohajda přislíbil požadavky centra podpořit.  Předseda senátu Ondřej Molnár zároveň uvedl, že se tématu bude podrobněji věnovat chystané výjezdní zasedání AS UP. Senát podpořil vedení univerzity v dalším řešení této problematiky.

Dalším důležitým bodem byl e-government, tedy elektronizace veřejné správy, a jeho fungování na univerzitě. Kancléřka Ivana Olivová upozornila zejména na problémy spojené s evidencí dokumentů a vedením spisové služby, které univerzitě ukládá zákon. Poukázala na nejednotnost současných postupů i potřebu investic do technologického řešení. Univerzita tak bude muset zvážit, zda přistoupit k modernizaci stávajícího systému, nebo zvolit zcela nové řešení.

Vedle těchto témat se senát věnoval také legislativním a personálním otázkám. Schválil novelu č. 1 Řádu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem na UP i novelu č. 7 Studijního a zkušebního řádu UP, obě ve znění pozměňovacích návrhů rektora. Přijal rovněž Dodatek ke Zprávě o hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností na UP za rok 2025. Souhlasně se vyjádřil i k návrhu na jmenování Miroslava Kopeckého (FZV) členem Rady pro vnitřní hodnocení UP.

Senátorky a senátoři se seznámili rovněž se situací související s kvalitou vody v univerzitní budově ve Vodární ulici, kde byla zjištěna přítomnost olova. Na jednání vystoupila rovněž Tereza Marková, předsedkyně Studentské komory Rady vysokých škol, která představila činnost této organizace.

V průběhu zasedání předseda Akademického senátu UP Ondřej Molnár poděkoval dosavadním členům ekonomické a legislativní komise a předal jmenovací dekrety jejich nově zvoleným členům (o složení komisí jsme psali zde). Předsedou ekonomické komise AS UP se stal Zdeněk Svoboda (FTK), místopředsedkyní Petra Gaul Aláčová (FZV). Legislativní komisi povede Veronika Tomoszková (PF), jejím prvním místopředsedou se stal Marek Jukl (PřF), druhou místopředsedkyní Kateřina Vitásková (PdF).

Příští jednání AS UP se uskuteční 11. listopadu. Více o AS UP zde. Usnesení zde.

Kategorie: Novinky z PřF a UP

Between the atmosphere and outer space. Veronika Zelenková's group studies gases under extreme conditions

News: Institute of Physics - Čt, 22/10/2026 - 17:34
The campus of the Czech Academy of Sciences lies a short walk from the Ládví metro station. A yellow building covered in Virginia creeper houses the largest photodissociation laser in the EU, the Prague Asterix Laser System, or PALS. Physicists are not its only users. Chemists work with it too. Veronika Zelenková uses it to study how molecules of greenhouse gases and interstellar dust behave under extreme conditions.
Kategorie: News from FZU

Mezi atmosférou a vesmírem. Skupina Veroniky Zelenkové zkoumá plyny v extrémních podmínkách

Novinky: Fyzikální ústav - Čt, 22/10/2026 - 17:05
Kousek od stanice metra Ládví leží kampus Akademie věd. Ve žluté budově porostlé psím vínem tu sídlí největší fotodisociační laser v EU, Prague Asterix Laser System, zkráceně PALS. Využívají ho nejen fyzici, ale i chemici. Veronika Zelenková s ním zkoumá, jak se molekuly skleníkových plynů a mezihvězdného prachu chovají v extrémních podmínkách.

Stránky