Agregátor zdrojů

Science made interesting, science made accessible, science everywhere. Once again, Olomouc is hosting the Academia Film Olomouc international festival, organized by Palacký University.

Although yesterday’s opening ceremony traditionally kicked off at the cinema, AFO isn’t just there. The entire city literally belongs to it. Thousands of visitors can look forward not only to dozens of films from around the world, but also to discussions, concerts, walks, and other events.

And as Rector Michael Kohajda notes on the festival website, AFO is more than just a film festival. “Academia Film Olomouc has long demonstrated the important role the university plays not only as a place for education, science, and research, but also as an active part of our society. The festival is one of the most striking examples of fulfilling the so-called third role of the university—it opens science to the public, promotes dialogue, and contributes to understanding the contemporary world. I greatly appreciate that students from Palacký University play a significant role in its organisation. Here, they gain valuable experience, learn to communicate scientific topics clearly, and develop skills that extend beyond their field of study and their academic work itself.”

So don’t hesitate. It’s definitely not too late. The programme for the 61st year is packed with films and events. Basic admission is free; all you need is accreditation on the festival website. We’ve written about the festival in detail here and here.

Věda zajímavě, věda populárně, věda všude. Olomouc opět po roce patří mezinárodnímu festivalu Academia Film Olomouc, který pořádá Univerzita Palackého.

Včerejší slavnostní zahájení festival sice klasicky odstartovalo v kině, ale AFO je nejen tam. Patří mu doslova celé město. Na tisícovky návštěvníků čekají nejen desítky filmů z celého světa, ale také besedy, koncerty, procházky a další produkce.

A jak připomíná na festivalových stránkách rektor Michael Kohajda, AFO je víc než jen přehlídka filmů. „Academia Film Olomouc dlouhodobě ukazuje, jak důležitou roli hraje univerzita nejen jako místo pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale také jako aktivní součást naší společnosti. Festival je jedním z nejvýraznějších příkladů naplňování tzv. třetí role univerzity – otevírá vědu veřejnosti, podporuje dialog a přispívá k porozumění současnému světu. Velmi si cením toho, že se na jeho organizaci významně podílejí studentky a studenti Univerzity Palackého. Získávají zde cenné zkušenosti, učí se srozumitelně komunikovat vědecká témata a rozvíjejí schopnosti, které přesahují jejich obor i studium samotné.“

Takže neváhejte. Rozhodně není pozdě. Program 61. ročníku je nabitý filmy i akcemi. Základní vstupné je zdarma, stačí akreditace na webových stránkách festivalu.  Podrobně jsme o festivalu psali zde a zde.

 

Věda zajímavě, věda populárně, věda všude. Olomouc opět po roce patří mezinárodnímu festivalu Academia Film Olomouc, který pořádá Univerzita Palackého.

Včerejší slavnostní zahájení festival sice klasicky odstartovalo v kině, ale AFO je nejen tam. Patří mu doslova celé město. Na tisícovky návštěvníků čekají nejen desítky filmů z celého světa, ale také besedy, koncerty, procházky a další produkce.

A jak připomíná na festivalových stránkách rektor Michael Kohajda, AFO je víc než jen přehlídka filmů. „Academia Film Olomouc dlouhodobě ukazuje, jak důležitou roli hraje univerzita nejen jako místo pro vzdělávání, vědu a výzkum, ale také jako aktivní součást naší společnosti. Festival je jedním z nejvýraznějších příkladů naplňování tzv. třetí role univerzity – otevírá vědu veřejnosti, podporuje dialog a přispívá k porozumění současnému světu. Velmi si cením toho, že se na jeho organizaci významně podílejí studentky a studenti Univerzity Palackého. Získávají zde cenné zkušenosti, učí se srozumitelně komunikovat vědecká témata a rozvíjejí schopnosti, které přesahují jejich obor i studium samotné.“

Takže neváhejte. Rozhodně není pozdě. Program 61. ročníku je nabitý filmy i akcemi. Základní vstupné je zdarma, stačí akreditace na webových stránkách festivalu.  Podrobně jsme o festivalu psali zde a zde.

 

Due to the ongoing war, the number of Ukrainian students at Palacký University has increased. At the Department of Slavic Studies in the Faculty of Arts at Palacký University, this situation has also turned into an unexpected opportunity. Here, Ukrainian students are translating selected Czech legal regulations into their native language. In doing so, they are contributing to the reforms necessary for Ukraine’s accession to the European Union.

The Department of Slavic Studies at the UP Faculty of Arts has joined the project Czech Legislative Assistance to Ukraine, which aims to support Ukrainian lawmakers in preparing the reforms necessary to align with the European legal system. Students enrolled in the course Professional Text Translation 4 (KSU/7POT4) are participating in the project. There are ten native Ukrainian speakers.

As part of their studies, they translate selected Czech laws, for example, in the areas of animal protection, hunting, nature and landscape conservation, or veterinary care. The completed translations are then reviewed by a Ukrainian lawyer and subsequently forwarded to government institutions in Kyiv. There, they serve as a basis for preparing and approving new legislation.

For their work, students receive not only a course grade and three credits, but also a certificate of completion of the translation practicum.

“We joined the project because we can take advantage of the presence of native Ukrainian speakers who know Czech. Under expert guidance, they are able to translate legal texts into a form that a Ukrainian lawyer needs only to review and forward to the relevant institutions. For the students, it is also an opportunity to help their country while studying in the Czech Republic,” said Radana Merzová, head of the Ukrainian Studies section at the department.

The project combines teaching with practical experience and also represents a concrete contribution by the university to supporting Ukraine during this difficult period. It builds on a cooperation agreement between Palacký University and the International Institute for Development and Transformation Cooperation.

V důsledku probíhající války se na Univerzitě Palackého zvýšil počet ukrajinských studentů. Na katedře slavistiky Filozofické fakulty UP se tato situace proměnila i v nečekanou příležitost. Ukrajinští studenti zde překládají vybrané české právní předpisy do svého rodného jazyka. Přispívají tak k reformám potřebným pro vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Katedra slavistiky FF UP se zapojila do projektu Česká legislativní pomoc Ukrajině, jehož cílem je podpořit ukrajinské zákonodárce při přípravě reforem nezbytných pro přiblížení se evropskému právnímu systému. Do projektu jsou zapojeni studenti předmětu Překlad odborného textu 4 (KSU/7POT4). Jde o deset rodilých mluvčích ukrajinštiny.

V rámci výuky překládají vybrané české zákony, například z oblasti ochrany zvířat, myslivosti, ochrany přírody a krajiny nebo veterinární péče. Hotové překlady následně kontroluje ukrajinský právník či právnička a poté jsou předávány vládním institucím v Kyjevě. Tam slouží jako podklad pro přípravu nové legislativy i její schvalování.

Za svou práci studenti získávají nejen zápočet a tři kredity, ale i certifikát o absolvování překladatelské praxe.

„Do projektu jsme se zapojili, protože můžeme využít přítomnosti rodilých mluvčích ukrajinštiny se znalostí češtiny. Pod odborným vedením dokážou převést právnický text do podoby, kterou ukrajinský právník už jen reviduje a předá příslušným institucím. Pro studenty je to zároveň příležitost, jak během studia v Česku pomoci své zemi,“ uvedla Radana Merzová, vedoucí sekce ukrajinistiky uvedené katedry.

Projekt propojuje výuku s praxí a zároveň představuje konkrétní příspěvek univerzity k podpoře Ukrajiny v náročném období. Navazuje na dohodu o spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Mezinárodním institutem rozvojové a transformační spolupráce.

V důsledku probíhající války se na Univerzitě Palackého zvýšil počet ukrajinských studentů. Na katedře slavistiky Filozofické fakulty UP se tato situace proměnila i v nečekanou příležitost. Ukrajinští studenti zde překládají vybrané české právní předpisy do svého rodného jazyka. Přispívají tak k reformám potřebným pro vstup Ukrajiny do Evropské unie.

Katedra slavistiky FF UP se zapojila do projektu Česká legislativní pomoc Ukrajině, jehož cílem je podpořit ukrajinské zákonodárce při přípravě reforem nezbytných pro přiblížení se evropskému právnímu systému. Do projektu jsou zapojeni studenti předmětu Překlad odborného textu 4 (KSU/7POT4). Jde o deset rodilých mluvčích ukrajinštiny.

V rámci výuky překládají vybrané české zákony, například z oblasti ochrany zvířat, myslivosti, ochrany přírody a krajiny nebo veterinární péče. Hotové překlady následně kontroluje ukrajinský právník či právnička a poté jsou předávány vládním institucím v Kyjevě. Tam slouží jako podklad pro přípravu nové legislativy i její schvalování.

Za svou práci studenti získávají nejen zápočet a tři kredity, ale i certifikát o absolvování překladatelské praxe.

„Do projektu jsme se zapojili, protože můžeme využít přítomnosti rodilých mluvčích ukrajinštiny se znalostí češtiny. Pod odborným vedením dokážou převést právnický text do podoby, kterou ukrajinský právník už jen reviduje a předá příslušným institucím. Pro studenty je to zároveň příležitost, jak během studia v Česku pomoci své zemi,“ uvedla Radana Merzová, vedoucí sekce ukrajinistiky uvedené katedry.

Projekt propojuje výuku s praxí a zároveň představuje konkrétní příspěvek univerzity k podpoře Ukrajiny v náročném období. Navazuje na dohodu o spolupráci mezi Univerzitou Palackého a Mezinárodním institutem rozvojové a transformační spolupráce.

This year marks 65 years since Yuri Gagarin became the first person to fly into space. He was 27 years old and the flight lasted 108 minutes. To celebrate the anniversary, the Institute of Physics (FZU) and the science outreach community Pátečníci put together an afternoon of talks at Dvořák Hall on 12 April. 

Letos uplynulo 65 let od chvíle, kdy Jurij Gagarin jako první člověk překonal hranici zemské atmosféry a vzlétl do vesmíru. Bylo mu 27 let a let trval 108 minut. Na oslavu tohoto výročí uspořádaly Fyzikální ústav AV ČR a popularizační spolek Pátečníci 12. dubna odpolední program přednášek ve Dvořákově sále. 

Na Univerzitě Palackého se uskutečnilo odborné setkání, jehož cílem bylo vytvořit prostor pro setkání akademiků, studentů a odborníků z praxe, kteří se zabývají hrami v jejich kulturních, společenských a kreativních souvislostech. První Olomouc Games Conference přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic ze všech koutů České republiky i Evropy.

Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala první konferenci věnovanou interdisciplinárnímu oboru game studies. Ve svých prostorách přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic, kteří vystoupili s téměř padesáti příspěvky. První klíčovou přednášku měl profesor Luis Emilio Bruni z dánské Aalborg University, který hovořil o proměnách vyprávění pod vlivem technologií rozšířených realit a umělé inteligence. Druhým hlavním řečníkem byl Jan Švelch z Univerzity Karlovy v Praze, který se zaměřil na koncept průmyslové reflexivity zasahující do interních procesů herního vývoje.

Konference byla otevřená příspěvkům z oblasti game studies, mediálních a kulturálních studií, kulturní antropologie, sociologie, psychologie, pedagogiky, designu i příbuzných disciplín, stejně jako praktickým či tvůrčím příspěvkům reflektujícím zkušenosti z herního vývoje.

foto_sem_4

Podle doktoranda z pořádající katedry Martina Látala, který se na přípravě tohoto odborného setkání podílel, mělo společně s jednotlivými přednáškami důležitou roli také dvanáct tematických panelů. Jeden z nich se věnoval i japonským videohrám, panel českých institucí rozšířil konferenci o mimouniverzitní perspektivy.

„Game studies je poměrně nový interdisciplinární obor, který však vychází ze starších tradic v mediálních vědách, antropologii, psychologii či literárních studiích. V současnosti se zaměřuje především na digitální hry, nicméně doména zahrnuje i deskové hry, live-action role-play či pronikání herních prvků do neherních prostředí, tedy tzv. gamifikaci,“ uvedl Martin Látal. Současné výzkumy se podle něj soustředí například na hráčské komunity a jejich psychologii, fungování herního průmyslu či tok narativů i informací v rámci herního média. 

„Game studies jsou v úzkém kontaktu s oblastmi herního designu či programování, nejedná se však o obor primárně technicko-aplikovaný, nýbrž analyticko-interpretativní. Tento širší záběr umožňuje absolventům uplatnění na různých úrovních herního průmyslu: od marketingu přes analytiku po žurnalismus. Zároveň jim otevírá dveře i do dalších odvětví kreativních průmyslů,“ doplnil. Připomněl také, že v současnosti nabízí vzdělání v oboru game studies v České republice pouze Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Základním impulzem pro uspořádání První Olomouc Games Conference byla podle organizátorů zkušenost z doktorského studia, během něhož se setkávali s dalšími studenty se zájmem o hry a herní průmysl.

„Na Univerzitě Palackého doposud neexistovala platforma, která by nás propojila. Místo založení univerzitního spolku jsme zvolili cestu konference, která by mohla oslovit i kolegy jiných univerzit i z prostředí herního průmyslu. Hlavním posláním prvního ročníku bylo propojit lidi napříč akademií, herním průmyslem i herním žurnalismem a vytvořit prostor pro sdílení zkušeností, znalostí i kontaktů. Konference zároveň přichází v době, kdy český herní průmysl i české game studies nabývají mezinárodního významu, jak dokládají například úspěchy Warhorse Studios či projekt ERC Consolidator Grant GAMEINDEX kolegů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy,“ uvedli spoluorganizátoři akce Karel Vranovský a Veronika Herníková.   

Potřeba věnovat se studiu her z různých úhlů pohledu má podle nich hned několik důvodů. „Objem tvorby i výdělků herního průmyslu dnes výrazně převyšuje tradiční pilíře zábavního průmyslu, jako jsou film a televize. To otevírá otázky týkající se vlivu těchto médií na naše vnímání světa a souvisí s debatami o závislosti či gamblerství. Fenomén gamifikace se navíc promítá do mnoha aspektů lidského života, od pracovního prostředí až po vzdělávání,“ dodali organizátoři konference. 

Jaké místo má hra v životě člověka? Kde všude nachází uplatnění a v jakých souvislostech? „Jak připomíná nizozemský historik Johan Huizinga ve své knize Homo Ludens, hra provází člověka od kolébky až po stáří. Dávno před nástupem videoher, metaverza a virtuální reality jsme si jako děti hráli na schovávanou či na vojáky a později přecházeli ke kolektivním sportům. Tyto aktivity nás učí spolupráci, pomáhají formovat identitu a poskytují prostor pro odpočinek, který je nedílnou součástí zdravého života. Navzdory výzvám, které současné formy hraní přinášejí, zůstává hra prastarou a univerzální součástí lidské existence napříč kulturami. I proto dnes pronikají herní principy do pracovních procesů i vzdělávání. Ostatně, jak ukázala i řada příspěvků na konferenci, stále platí známé Komenského motto: škola hrou“, shrnuli jmenovaní doktorandi katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Na Univerzitě Palackého se uskutečnilo odborné setkání, jehož cílem bylo vytvořit prostor pro setkání akademiků, studentů a odborníků z praxe, kteří se zabývají hrami v jejich kulturních, společenských a kreativních souvislostech. První Olomouc Games Conference přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic ze všech koutů České republiky i Evropy.

Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala první konferenci věnovanou interdisciplinárnímu oboru game studies. Ve svých prostorách přivítala víc než šedesát účastníků a účastnic, kteří vystoupili s téměř padesáti příspěvky. První klíčovou přednášku měl profesor Luis Emilio Bruni z dánské Aalborg University, který hovořil o proměnách vyprávění pod vlivem technologií rozšířených realit a umělé inteligence. Druhým hlavním řečníkem byl Jan Švelch z Univerzity Karlovy v Praze, který se zaměřil na koncept průmyslové reflexivity zasahující do interních procesů herního vývoje.

Konference byla otevřená příspěvkům z oblasti game studies, mediálních a kulturálních studií, kulturní antropologie, sociologie, psychologie, pedagogiky, designu i příbuzných disciplín, stejně jako praktickým či tvůrčím příspěvkům reflektujícím zkušenosti z herního vývoje.

foto_sem_4

Podle doktoranda z pořádající katedry Martina Látala, který se na přípravě tohoto odborného setkání podílel, mělo společně s jednotlivými přednáškami důležitou roli také dvanáct tematických panelů. Jeden z nich se věnoval i japonským videohrám, panel českých institucí rozšířil konferenci o mimouniverzitní perspektivy.

„Game studies je poměrně nový interdisciplinární obor, který však vychází ze starších tradic v mediálních vědách, antropologii, psychologii či literárních studiích. V současnosti se zaměřuje především na digitální hry, nicméně doména zahrnuje i deskové hry, live-action role-play či pronikání herních prvků do neherních prostředí, tedy tzv. gamifikaci,“ uvedl Martin Látal. Současné výzkumy se podle něj soustředí například na hráčské komunity a jejich psychologii, fungování herního průmyslu či tok narativů i informací v rámci herního média. 

„Game studies jsou v úzkém kontaktu s oblastmi herního designu či programování, nejedná se však o obor primárně technicko-aplikovaný, nýbrž analyticko-interpretativní. Tento širší záběr umožňuje absolventům uplatnění na různých úrovních herního průmyslu: od marketingu přes analytiku po žurnalismus. Zároveň jim otevírá dveře i do dalších odvětví kreativních průmyslů,“ doplnil. Připomněl také, že v současnosti nabízí vzdělání v oboru game studies v České republice pouze Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Základním impulzem pro uspořádání První Olomouc Games Conference byla podle organizátorů zkušenost z doktorského studia, během něhož se setkávali s dalšími studenty se zájmem o hry a herní průmysl.

„Na Univerzitě Palackého doposud neexistovala platforma, která by nás propojila. Místo založení univerzitního spolku jsme zvolili cestu konference, která by mohla oslovit i kolegy jiných univerzit i z prostředí herního průmyslu. Hlavním posláním prvního ročníku bylo propojit lidi napříč akademií, herním průmyslem i herním žurnalismem a vytvořit prostor pro sdílení zkušeností, znalostí i kontaktů. Konference zároveň přichází v době, kdy český herní průmysl i české game studies nabývají mezinárodního významu, jak dokládají například úspěchy Warhorse Studios či projekt ERC Consolidator Grant GAMEINDEX kolegů z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy,“ uvedli spoluorganizátoři akce Karel Vranovský a Veronika Herníková.   

Potřeba věnovat se studiu her z různých úhlů pohledu má podle nich hned několik důvodů. „Objem tvorby i výdělků herního průmyslu dnes výrazně převyšuje tradiční pilíře zábavního průmyslu, jako jsou film a televize. To otevírá otázky týkající se vlivu těchto médií na naše vnímání světa a souvisí s debatami o závislosti či gamblerství. Fenomén gamifikace se navíc promítá do mnoha aspektů lidského života, od pracovního prostředí až po vzdělávání,“ dodali organizátoři konference. 

Jaké místo má hra v životě člověka? Kde všude nachází uplatnění a v jakých souvislostech? „Jak připomíná nizozemský historik Johan Huizinga ve své knize Homo Ludens, hra provází člověka od kolébky až po stáří. Dávno před nástupem videoher, metaverza a virtuální reality jsme si jako děti hráli na schovávanou či na vojáky a později přecházeli ke kolektivním sportům. Tyto aktivity nás učí spolupráci, pomáhají formovat identitu a poskytují prostor pro odpočinek, který je nedílnou součástí zdravého života. Navzdory výzvám, které současné formy hraní přinášejí, zůstává hra prastarou a univerzální součástí lidské existence napříč kulturami. I proto dnes pronikají herní principy do pracovních procesů i vzdělávání. Ostatně, jak ukázala i řada příspěvků na konferenci, stále platí známé Komenského motto: škola hrou“, shrnuli jmenovaní doktorandi katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie.

Inspirativní přednášky a workshopy zajímavých absolventů a hostů ze sportovní praxe, podcasty, materiály a kurzy celoživotního vzdělávání nebo konference. To vše chce Fakulta tělesné kultury UP nabídnout pod hlavičkou projektu Univerzita pro sport svým studentům a lidem působícím ve sportovním prostředí, ale i veřejnosti.

Značka Univerzita pro sport není zcela nová. Již dříve pod ní FTK navázala marketingovou spolupráci s olomouckými sportovními kluby, uskutečnila se série stáží pro studenty a v neposlední řadě fakulta hostila setkání se sportovci či odborníky, jako je fotbalový trenér Petr Uličný, někdejší fotbalový reprezentant David Rozehnal nebo třeba Vít Schlesinger, absolvent FTK a propagátor komplexního pojetí sportovní přípravy. S epidemií covidu-19 aktivity projektu utichly, nyní by na ně fakulta v rámci třetí role univerzity chtěla navázat.

„Naší ideou je zvát zajímavé a významné osobnosti, které působí v oblastech týkajících se sportovního tréninku a které mohou přenášet své zkušenosti a být inspirací nejen pro naše studující, ale také pro trenéry sportovních klubů z regionu. Chceme při tom samozřejmě pracovat s našimi úspěšnými absolventy a využít vztahů, jaké máme například se Sigmou Olomouc nebo DHK Zora Olomouc. Rádi bychom projekt také propojili s celoživotním vzděláváním a s hosty spolupracovali na edukačních materiálech a točili s nimi podcasty,“ uvedl proděkan pro rozvoj a vnější vztahy Michal Šafář.

Oficiálním zahájením nové etapy Univerzity pro sport by v novém akademickém roce měla být konference zaměřená na kondiční a sportovní trénink, první vlaštovkou už se ale stal workshop Architektura zemětřesení s mezinárodně uznávaným pedagogem pohybu Jozefem Fručkem.

„Jeho filozofií je, že neexistuje něco jako ideální pohyb a že pohyb vychází z aktuálního nastavení mysli a je důležité to své tělo procítit. Kromě zkušeností z vrcholového sportu a také herectví, kterému se věnoval, zapojuje i inspirace od různých přírodních kultur, jako je například práce s hudbou a rytmem nebo s časem. To jeho pojetí využívají fyzioterapeuti nebo kondiční trenéři, je to náročné na kognitivní funkce, na koordinaci. Takový zajímavý pohybový punk,“ přiblížil proděkan s tím, že intenzivního workshopu se zúčastnilo na 80 zájemců, převážně z řad studujících FTK.

Podrobnosti k akcím a nabídce Univerzity pro sport bude fakulta průběžně zveřejňovat na svém webu a sociálních sítích.

Inspirativní přednášky a workshopy zajímavých absolventů a hostů ze sportovní praxe, podcasty, materiály a kurzy celoživotního vzdělávání nebo konference. To vše chce Fakulta tělesné kultury UP nabídnout pod hlavičkou projektu Univerzita pro sport svým studentům a lidem působícím ve sportovním prostředí, ale i veřejnosti.

Značka Univerzita pro sport není zcela nová. Již dříve pod ní FTK navázala marketingovou spolupráci s olomouckými sportovními kluby, uskutečnila se série stáží pro studenty a v neposlední řadě fakulta hostila setkání se sportovci či odborníky, jako je fotbalový trenér Petr Uličný, někdejší fotbalový reprezentant David Rozehnal nebo třeba Vít Schlesinger, absolvent FTK a propagátor komplexního pojetí sportovní přípravy. S epidemií covidu-19 aktivity projektu utichly, nyní by na ně fakulta v rámci třetí role univerzity chtěla navázat.

„Naší ideou je zvát zajímavé a významné osobnosti, které působí v oblastech týkajících se sportovního tréninku a které mohou přenášet své zkušenosti a být inspirací nejen pro naše studující, ale také pro trenéry sportovních klubů z regionu. Chceme při tom samozřejmě pracovat s našimi úspěšnými absolventy a využít vztahů, jaké máme například se Sigmou Olomouc nebo DHK Zora Olomouc. Rádi bychom projekt také propojili s celoživotním vzděláváním a s hosty spolupracovali na edukačních materiálech a točili s nimi podcasty,“ uvedl proděkan pro rozvoj a vnější vztahy Michal Šafář.

Oficiálním zahájením nové etapy Univerzity pro sport by v novém akademickém roce měla být konference zaměřená na kondiční a sportovní trénink, první vlaštovkou už se ale stal workshop Architektura zemětřesení s mezinárodně uznávaným pedagogem pohybu Jozefem Fručkem.

„Jeho filozofií je, že neexistuje něco jako ideální pohyb a že pohyb vychází z aktuálního nastavení mysli a je důležité to své tělo procítit. Kromě zkušeností z vrcholového sportu a také herectví, kterému se věnoval, zapojuje i inspirace od různých přírodních kultur, jako je například práce s hudbou a rytmem nebo s časem. To jeho pojetí využívají fyzioterapeuti nebo kondiční trenéři, je to náročné na kognitivní funkce, na koordinaci. Takový zajímavý pohybový punk,“ přiblížil proděkan s tím, že intenzivního workshopu se zúčastnilo na 80 zájemců, převážně z řad studujících FTK.

Podrobnosti k akcím a nabídce Univerzity pro sport bude fakulta průběžně zveřejňovat na svém webu a sociálních sítích.

Na Lékařské fakultě UP se vzpomínalo. Během tradičního absolventského setkání Radicēs / Kořeny svou alma mater navštívilo sedm desítek zkušených lékařek a lékařů, kteří se z fakulty rozutekli za pacienty do různých koutů nejen České republiky v roce 1996. V prostorách Teoretických ústavů tak nebyla nouze o vřelá objetí i občasné zaváhání při rozpoznávání někdejších spolužáků, o otázky na pracoviště a počet dětí a především o smích, který doprovázel zážitky z dob studijních.

Do velké posluchárny během setkání znovu usedla například docentka Lékařské fakulty Ostravské univerzity Marcela Káňová, ředitel Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje David Holeš nebo Tomáš Wiesner, který působí jako praktický lékař ve Františkových Lázních.

video_sem

Mezi „třicetiletými“ absolventy byly i tváře, které dobře znají současní olomoučtí studenti: proděkan LF UP pro zahraniční vztahy Milan Raška, přednostka Dětské kliniky LF UP a FNOL Eva Karásková, primář III. interní kliniky LF UP a FNOL David Karásek nebo přednosta Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP a primář Centra léčebné rehabilitace Nemocnice Agel Prostějov Petr Konečný, který se podílel na organizaci setkání.

„Moje mládí. A dřina. Ale je to to, co jsem chtěla dělat, takže nelituju,“ reaguje další z organizátorů, havířovská internistka Marie Hatoňová, na otázku, co se jí jako první vybaví, když se zmíní LF UP. „Na studium se mi vzpomíná velice hezky. Trpěla jsem ale tím, že jsem dojížděla z Prostějova, nemohla jsem bydlet na kolejích a užívat si plně studentského života,“ zmínila.

foto_sem_4

Jak se fakulta za těch třicet let od promoce proměnila, pro ni nyní nebylo žádné překvapení, protože ji již dříve navštívila. „Byla jsem tu s kolegyní, tehdy jsem byla jak Alenka v říši divů, když jsme procházely novou budovou. Byla jsem se ale podívat i do velké posluchárny a ta je pořád stejná. Jen v té místnosti před ní byl za dveřmi telefon, odkud jsem vždy volala rodičům, jak jsem dopadla u zkoušky,“ vzpomínala Marie Hatoňová s tím, že je s některými dřívějšími spolužáky stále v kontaktu a že setkání je super.

Absolventky a absolventy pozdravili za vyučující Vladimír Holibka a Miroslav Kutal, současnost fakulty a studia medicíny nejen prostřednictvím prezentace, ale i během prohlídky zejména Dostavby Teoretických ústavů pak přiblížil děkan Milan Kolář.

foto_sem_4

„Chtěl bych vám z celého srdce poděkovat za to, že jste po celý svůj profesní život dělali a děláte čest naší společné alma mater, naší lékařské fakultě. Děkuji vám za šíření jejího dobrého jména a také za všechno, co jste udělali pro své pacienty a rozvoj medicíny. A nezapomeňte, že na naší – vaší fakultě máte dveře vždy otevřené,“ poděkoval a připomněl někdejším studentům děkan.

Během dopolední části setkání na fakultě, které jedna z účastnic označila za nejlepší antidepresivum, nechybělo ani společné focení na schodišti Teoretických ústavů, s odpolednem se ale absolventky a absolventi přesunuli do jednoho z olomouckých podniků, kde pokračovali v započnutých diskuzích a vzpomínání.

foto_sem_4

Na Lékařské fakultě UP se vzpomínalo. Během tradičního absolventského setkání Radicēs / Kořeny svou alma mater navštívilo sedm desítek zkušených lékařek a lékařů, kteří se z fakulty rozutekli za pacienty do různých koutů nejen České republiky v roce 1996. V prostorách Teoretických ústavů tak nebyla nouze o vřelá objetí i občasné zaváhání při rozpoznávání někdejších spolužáků, o otázky na pracoviště a počet dětí a především o smích, který doprovázel zážitky z dob studijních.

Do velké posluchárny během setkání znovu usedla například docentka Lékařské fakulty Ostravské univerzity Marcela Káňová, ředitel Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje David Holeš nebo Tomáš Wiesner, který působí jako praktický lékař ve Františkových Lázních.

video_sem

Mezi „třicetiletými“ absolventy byly i tváře, které dobře znají současní olomoučtí studenti: proděkan LF UP pro zahraniční vztahy Milan Raška, přednostka Dětské kliniky LF UP a FNOL Eva Karásková, primář III. interní kliniky LF UP a FNOL David Karásek nebo přednosta Ústavu klinické rehabilitace Fakulty zdravotnických věd UP a primář Centra léčebné rehabilitace Nemocnice Agel Prostějov Petr Konečný, který se podílel na organizaci setkání.

„Moje mládí. A dřina. Ale je to to, co jsem chtěla dělat, takže nelituju,“ reaguje další z organizátorů, havířovská internistka Marie Hatoňová, na otázku, co se jí jako první vybaví, když se zmíní LF UP. „Na studium se mi vzpomíná velice hezky. Trpěla jsem ale tím, že jsem dojížděla z Prostějova, nemohla jsem bydlet na kolejích a užívat si plně studentského života,“ zmínila.

foto_sem_4

Jak se fakulta za těch třicet let od promoce proměnila, pro ni nyní nebylo žádné překvapení, protože ji již dříve navštívila. „Byla jsem tu s kolegyní, tehdy jsem byla jak Alenka v říši divů, když jsme procházely novou budovou. Byla jsem se ale podívat i do velké posluchárny a ta je pořád stejná. Jen v té místnosti před ní byl za dveřmi telefon, odkud jsem vždy volala rodičům, jak jsem dopadla u zkoušky,“ vzpomínala Marie Hatoňová s tím, že je s některými dřívějšími spolužáky stále v kontaktu a že setkání je super.

Absolventky a absolventy pozdravili za vyučující Vladimír Holibka a Miroslav Kutal, současnost fakulty a studia medicíny nejen prostřednictvím prezentace, ale i během prohlídky zejména Dostavby Teoretických ústavů pak přiblížil děkan Milan Kolář.

foto_sem_4

„Chtěl bych vám z celého srdce poděkovat za to, že jste po celý svůj profesní život dělali a děláte čest naší společné alma mater, naší lékařské fakultě. Děkuji vám za šíření jejího dobrého jména a také za všechno, co jste udělali pro své pacienty a rozvoj medicíny. A nezapomeňte, že na naší – vaší fakultě máte dveře vždy otevřené,“ poděkoval a připomněl někdejším studentům děkan.

Během dopolední části setkání na fakultě, které jedna z účastnic označila za nejlepší antidepresivum, nechybělo ani společné focení na schodišti Teoretických ústavů, s odpolednem se ale absolventky a absolventi přesunuli do jednoho z olomouckých podniků, kde pokračovali v započnutých diskuzích a vzpomínání.

foto_sem_4

Změna velikosti zemědělských polí může podle vědců výrazně snížit počet hrabošů v krajině. Menší plochy jsou pro tohoto nenasytného hlodavce méně atraktivní, v praxi tedy mohou snížit škody na úrodě i četnost zásahů včetně použití jedů určených k hubení hrabošů. Pozitivní efekt menších polí se projevuje v širším měřítku celé zemědělské krajiny.

Upozorňuje na to studie vědců z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Mendelovy univerzity v Brně a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze, která byla publikovaná v mezinárodním vědeckém časopisu Pest Management Science.

Velká pole jako ideální prostředí pro šíření hrabošů

Studie vysvětluje vliv velikosti pole na populaci hrabošů tak, že na velkých polích se nově narození jedinci usazují raději než na malých polích. Z velkých polí méně jedinců migruje jinam, což podporuje rychlé houstnutí populace a vznik hraboší kalamity. Menší plochy naopak hraboši častěji opouštějí, populace se „ředí“ a nedochází k tak prudkému nárůstu jejich početnosti.

Zmenšování polí může podle odborníků prokazatelně snížit počet hrabošů na úrovni celé zemědělské krajiny. Například zmenšení průměrné velikosti pole z 18 na 13 hektarů povede k poklesu průměrné populace hraboše polního zhruba o osm procent, při zmenšení z deseti na pět hektarů pak asi o 15 procent. To se promítá do menších ztrát na úrodě i nižších nákladů na ochranu porostů.

„Menší pole zároveň přispívají k větší rozmanitosti prostředí, podporují přirozené predátory hrabošů a zvyšují stabilitu ekosystému.“ Emil Tkadlec

„Z naší práce vyplývá, že změna struktury polí může představovat jeden z dlouhodobě udržitelných nástrojů ochrany úrody. Menší pole zároveň přispívají k větší rozmanitosti prostředí, podporují přirozené predátory hrabošů a zvyšují stabilitu ekosystému,“ uvedl Emil Tkadlec z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty.

Výzkumníci vycházeli z dat sbíraných v letech 2015 až 2021 ve 22 okresech České republiky. Každoročně sledovali více než 200 polí s pícninami, přičemž měření probíhala dvakrát ročně – na jaře a na podzim. Do analýzy zahrnuli porosty vojtěšky, jejích směsí s trávou i jetel. Počet hrabošů odhadovali nepřímo podle počtu aktivních nor na hektar, které zaznamenávali na vybraných úsecích polí a následně přepočítávali. Velikost polí určovali pomocí satelitních dat s vysokou přesností. Celkem tak získali přes 3000 měření, z nichž zhruba 2500 využili pro finální analýzu.

Vojtěška jako klíčové prostředí hrabošů

Výsledky studie podle Emila Tkadlece zároveň potvrzují známý fakt, že vojtěška je z hlediska agronomického a ekologického velmi vyhledávanou plodinou v zemědělské krajině. Protože v ní populace hraboše polního dosahují nejvyšších početností, jsou s ní spojeny také vyšší náklady na management tohoto škůdce.

Změna velikosti zemědělských polí může podle vědců výrazně snížit počet hrabošů v krajině. Menší plochy jsou pro tohoto nenasytného hlodavce méně atraktivní, v praxi tedy mohou snížit škody na úrodě i četnost zásahů včetně použití jedů určených k hubení hrabošů. Pozitivní efekt menších polí se projevuje v širším měřítku celé zemědělské krajiny.

Upozorňuje na to studie vědců z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Mendelovy univerzity v Brně a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze, která byla publikovaná v mezinárodním vědeckém časopisu Pest Management Science.

Velká pole jako ideální prostředí pro šíření hrabošů

Studie vysvětluje vliv velikosti pole na populaci hrabošů tak, že na velkých polích se nově narození jedinci usazují raději než na malých polích. Z velkých polí méně jedinců migruje jinam, což podporuje rychlé houstnutí populace a vznik hraboší kalamity. Menší plochy naopak hraboši častěji opouštějí, populace se „ředí“ a nedochází k tak prudkému nárůstu jejich početnosti.

Zmenšování polí může podle odborníků prokazatelně snížit počet hrabošů na úrovni celé zemědělské krajiny. Například zmenšení průměrné velikosti pole z 18 na 13 hektarů povede k poklesu průměrné populace hraboše polního zhruba o osm procent, při zmenšení z deseti na pět hektarů pak asi o 15 procent. To se promítá do menších ztrát na úrodě i nižších nákladů na ochranu porostů.

„Menší pole zároveň přispívají k větší rozmanitosti prostředí, podporují přirozené predátory hrabošů a zvyšují stabilitu ekosystému.“ Emil Tkadlec

„Z naší práce vyplývá, že změna struktury polí může představovat jeden z dlouhodobě udržitelných nástrojů ochrany úrody. Menší pole zároveň přispívají k větší rozmanitosti prostředí, podporují přirozené predátory hrabošů a zvyšují stabilitu ekosystému,“ uvedl Emil Tkadlec z katedry ekologie a životního prostředí přírodovědecké fakulty.

Výzkumníci vycházeli z dat sbíraných v letech 2015 až 2021 ve 22 okresech České republiky. Každoročně sledovali více než 200 polí s pícninami, přičemž měření probíhala dvakrát ročně – na jaře a na podzim. Do analýzy zahrnuli porosty vojtěšky, jejích směsí s trávou i jetel. Počet hrabošů odhadovali nepřímo podle počtu aktivních nor na hektar, které zaznamenávali na vybraných úsecích polí a následně přepočítávali. Velikost polí určovali pomocí satelitních dat s vysokou přesností. Celkem tak získali přes 3000 měření, z nichž zhruba 2500 využili pro finální analýzu.

Vojtěška jako klíčové prostředí hrabošů

Výsledky studie podle Emila Tkadlece zároveň potvrzují známý fakt, že vojtěška je z hlediska agronomického a ekologického velmi vyhledávanou plodinou v zemědělské krajině. Protože v ní populace hraboše polního dosahují nejvyšších početností, jsou s ní spojeny také vyšší náklady na management tohoto škůdce.

Pohodlně, diskrétně, v případě potřeby i anonymně. Pokud studující či pracující na UP něco trápí nebo se setkají s nevhodným či problematickým jednáním, mají nově k dispozici elektronickou schránku důvěry FaceUp. Její zavedení je součástí snahy univerzity vytvářet bezpečné, otevřené a férové prostředí.

Digitální schránka důvěry FaceUp je k dispozici všem studujícím i zaměstnankyním a zaměstnancům UP a je jakýmsi rozcestníkem na univerzitního ombudsmana či fakultní ochránkyně a ochránce práv.

„Tato platforma umožňuje jednoduše a bezpečně podat podnět v situacích, kdy se na univerzitě setkáte s nevhodným nebo neetickým jednáním, nebo když si nejste jistí, jak situaci řešit. Tímto nástrojem rozšiřujeme možnosti, jak bezpečně upozornit na problémy v akademickém prostředí,“ vysvětluje univerzitní ombudsman Jaroslav Šotola a upřesňuje, že platforma nenahrazuje běžné formy komunikace v případě dílčích nejasností a potíží – osobní kontakt s vyučujícím, evaluace, komunikaci se studijní oddělením apod.

Bezpečný a dostupný způsob, jak se ozvat

Schránka důvěry FaceUp nabízí možnost podat oznámení anonymně i pod vlastním jménem. Oproti tradičním formám komunikace umožňuje také zpětnou komunikaci – i v případě anonymity – a tím usnadňuje vyjasnění situace i hledání řešení. Systém je uživatelsky jednoduchý a pro řadu studujících již známý z předchozího vzdělávání.

„Zvolili jsme nástroj od renomované společnosti, která se bezpečím na školách a v organizacích dlouhodobě zabývá. Veškerá komunikace v aplikaci FaceUp je bezpečná, šifrovaná a maximálně chráněná,“ podotýká ombudsman.

Včasné řešení problémů

„Zkušenosti z jiných vysokých škol ukazují, že podobné nástroje pomáhají zachytit problémy včas – dříve, než se prohloubí nebo negativně ovlivní jednotlivce i celé pracoviště. Možnost obrátit se na bezpečný kanál zároveň zvyšuje ochotu ozvat se i v citlivých situacích,“ doplňuje Šotola.

Jak bude s podněty nakládáno

Každý podnět je posuzován individuálně a s ohledem na jeho kontext. Podání oznámení neznamená automaticky zahájení formálního řízení, ale je impulzem k posouzení situace a případnému dalšímu postupu a komunikaci. „Systém zároveň pomáhá zajistit přehledné a transparentní zpracování podnětů včetně dodržování lhůt,“ dodává univerzitní ombudsman.

Kde schránku najdete

Digitální schránka důvěry FaceUp je dostupná na webu univerzity, svou dlaždici má i na Portále UP, instalovat si ji můžete jako aplikaci také do svého telefonu.
 

Pohodlně, diskrétně, v případě potřeby i anonymně. Pokud studující či pracující na UP něco trápí nebo se setkají s nevhodným či problematickým jednáním, mají nově k dispozici elektronickou schránku důvěry FaceUp. Její zavedení je součástí snahy univerzity vytvářet bezpečné, otevřené a férové prostředí.

Digitální schránka důvěry FaceUp je k dispozici všem studujícím i zaměstnankyním a zaměstnancům UP a je jakýmsi rozcestníkem na univerzitního ombudsmana či fakultní ochránkyně a ochránce práv.

„Tato platforma umožňuje jednoduše a bezpečně podat podnět v situacích, kdy se na univerzitě setkáte s nevhodným nebo neetickým jednáním, nebo když si nejste jistí, jak situaci řešit. Tímto nástrojem rozšiřujeme možnosti, jak bezpečně upozornit na problémy v akademickém prostředí,“ vysvětluje univerzitní ombudsman Jaroslav Šotola a upřesňuje, že platforma nenahrazuje běžné formy komunikace v případě dílčích nejasností a potíží – osobní kontakt s vyučujícím, evaluace, komunikaci se studijní oddělením apod.

Bezpečný a dostupný způsob, jak se ozvat

Schránka důvěry FaceUp nabízí možnost podat oznámení anonymně i pod vlastním jménem. Oproti tradičním formám komunikace umožňuje také zpětnou komunikaci – i v případě anonymity – a tím usnadňuje vyjasnění situace i hledání řešení. Systém je uživatelsky jednoduchý a pro řadu studujících již známý z předchozího vzdělávání.

„Zvolili jsme nástroj od renomované společnosti, která se bezpečím na školách a v organizacích dlouhodobě zabývá. Veškerá komunikace v aplikaci FaceUp je bezpečná, šifrovaná a maximálně chráněná,“ podotýká ombudsman.

Včasné řešení problémů

„Zkušenosti z jiných vysokých škol ukazují, že podobné nástroje pomáhají zachytit problémy včas – dříve, než se prohloubí nebo negativně ovlivní jednotlivce i celé pracoviště. Možnost obrátit se na bezpečný kanál zároveň zvyšuje ochotu ozvat se i v citlivých situacích,“ doplňuje Šotola.

Jak bude s podněty nakládáno

Každý podnět je posuzován individuálně a s ohledem na jeho kontext. Podání oznámení neznamená automaticky zahájení formálního řízení, ale je impulzem k posouzení situace a případnému dalšímu postupu a komunikaci. „Systém zároveň pomáhá zajistit přehledné a transparentní zpracování podnětů včetně dodržování lhůt,“ dodává univerzitní ombudsman.

Kde schránku najdete

Digitální schránka důvěry FaceUp je dostupná na webu univerzity, svou dlaždici má i na Portále UP, instalovat si ji můžete jako aplikaci také do svého telefonu.