Agregátor zdrojů

Halloweenská atmosféra zavládne 25. října 2025 v Pevnosti poznání, která pro své návštěvníky připravila tradiční akci Pevnost Duchů. Interaktivní muzeum vědy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého letos láká na jedinečnou stezku odvahy v temném světě hlubokomořských tvorů, pozorování noční oblohy či povídání o hejkalech, vlkodlacích a bludičkách. Novinkou bude interaktivní videomapping na fasádě Pevnosti či speciální prázdninový program od 26. do 29. října 2025 s tvořivými dílnami, svítícími medúzami a dalšími zážitky, které podzimní prázdniny okoření dobrodružstvím.

„Každý rok hledáme nové způsoby, jak lidem ukázat, že věda může být napínavá, zábavná i trochu tajemná. Letos se ponoříme do hlubokomořského světa – místa, které je temné, neprobádané a plné podivností, ale také krásy a života. Stezka odvahy, která patří mezi nejoblíbenější, bude v letošním roce připravena tak, aby děti i dospělé vtáhla do tajemných mořských hlubin. Malé i velké návštěvníky čeká setkání s podivuhodnými živočichy využívajícími bioluminiscenci, bublajícími podmořskými sopkami a s místy, která vědci považují za kolébku života na Zemi,“ uvedl ředitel Pevnosti poznání David Smrčka.

Mýty a legendy

Zatímco jedni budou bojovat s vlastní odvahou, jiní mohou na nádvoří Korunní pevnůstky pozorovat oblohu nebo navštívit přednášky zoologa a antropologa Evžena Tošenovského, který se zaměří bytosti z mýtů a legend, jako jsou hejkalové, upíři, vlkodlaci či bludičky. Zároveň nebude chybět živá ukázka čtyř druhů netopýrů.

Návštěvníci se s tematickým programem setkají i v expozicích a vědeckých dílnách. „V expozici Světlo a tma si mohou vyzkoušet, jak dostat malého potápěče, rybku či jiného živočicha do nádoby, aniž bychom se ho dotkli, nebo jak přimět předměty plavat na hladině,“ podotkl David Smrčka.

Expozice Živá voda pak odhalí, jaké zvuky se ozývají v různých hloubkách, a zajímavosti ze života mořeplavců. Ve Světlu a tmě mohou zájemci prozkoumat zákonitosti podvodních hlubin, v historické expozici zažijí senzorickou show Do hloubky času, která přiblíží skryté vrstvy dějin, a v expozici Rozum v hrsti budou čelit hlubině nekonečna.

Kreativní díly a světelná podívaná

V Laboratoři poznání se návštěvníci vydají do světa chemie inspirované oceány a sopkami. Zjistí, jak vznikají podmořské erupce, porovnají slanost různých vod a uvidí chemické reakce tvořící útvary připomínající mořské korály.

Atmosféru doplní i kreativní dílny. Děti si budou moci vyrobit vlastní lávový sliz inspirovaný magmatem a nerosty, na jehož povrchu praská tmavá krusta podobně jako u opravdové lávy. Z mořských hlubin si navíc mohou odnést i vlastní svítící medúzu, zavěšenou dekoraci, kterou si vyrobí kombinací jednoduchého elektrického obvodu a kreativních materiálů.

Po setmění ožije také fasáda Pevnosti poznání – díky interaktivnímu videomappingu se stane poutavou hrou, do níž se návštěvníci mohou sami aktivně zapojit. Budova se postupně promění ve svět vody, od zaplavované místnosti přes plavbu po mořské hladině až po tajuplné hlubiny oceánu.

„Letos jsme se navíc rozhodli prodloužit část programu Pevnosti duchů i na období podzimních prázdnin – od 27. do 29. října 2025. Brány Pevnosti poznání tak zůstanou otevřené nejen během státního svátku, ale i v pondělí, a nabídnou návštěvníkům další příležitost zažít napínavé dobrodružství na stezce odvahy i pestrý výběr vzdělávacích a zábavných aktivit připravených speciálně pro tento podzimní čas,“ dodal David Smrčka.

Popularizační akci tradičně podpoří tým Všeobecné zdravotní pojišťovny, který si připravil balanční hry pro děti, zábavný edukační kvíz o obsahu cukrů v nápojích, měření hydratace pleti, poradenství o službách a drobné dárkové předměty. Podrobné informace o programu naleznete na webových stránkách Pevnosti poznání.

Přitažlivost města pro studenty, vzájemná propagace univerzity a města při výjezdech do zahraničí, spolupráce při organizaci společenských a kulturních akcí a řada dalších témat byla součástí jednání vedení Univerzity Palackého s vedením Statutárního města Olomouce. Pravidelné pracovní setkání zástupců instituce a samosprávy tentokrát proběhlo v prostorách rektorátu UP.

„Na naší univerzitě je velké množství odborníků na řadu oblastí, ve kterých můžeme být městu a jeho obyvatelům prospěšní. Musíme jen na konkrétní poptávku ze strany města předložit adekvátní nabídku, což trochu komplikuje vrstevnatost řízení univerzity samotné. Bude tedy zásadní najít spojovací článek a nabídnout v tomto ohledu systémové zlepšení, což je pro nás důležité nejen z pohledu naší spolupráce se samosprávou, ale například i s firmami a podnikatelským sektorem,“ podotkl Michael Kohajda, rektor UP.

Zástupcům města se postupně se svými agendami představili jednotliví prorektoři a prorektorky UP. Debata byla také o probíhajících a plánovaných aktivitách města a univerzity pro další období. „Univerzita Palackého je naším klíčovým partnerem při přípravě Strategického plánu města, což je dokument, na kterém aktuálně pracujeme a který se týká všech oblastí života ve městě. Mluvili jsme dnes o spolupráci na mnoha úrovních od dopravy přes kulturu až po vědecké projekty. Otevřeli jsme i řadu dalších témat, jak mohou být naše dvě instituce prospěšné sobě navzájem a hlavně jak můžeme přispět k tomu, aby naše univerzitní město bylo dobrým místem pro život všech našich obyvatel,“ doplnil Miroslav Žbánek, primátor Statutárního města Olomouce.

Přitažlivost města pro studenty, vzájemná propagace univerzity a města při výjezdech do zahraničí, spolupráce při organizaci společenských a kulturních akcí a řada dalších témat byla součástí jednání vedení Univerzity Palackého s vedením Statutárního města Olomouce. Pravidelné pracovní setkání zástupců instituce a samosprávy tentokrát proběhlo v prostorách rektorátu UP.

„Na naší univerzitě je velké množství odborníků na řadu oblastí, ve kterých můžeme být městu a jeho obyvatelům prospěšní. Musíme jen na konkrétní poptávku ze strany města předložit adekvátní nabídku, což trochu komplikuje vrstevnatost řízení univerzity samotné. Bude tedy zásadní najít spojovací článek a nabídnout v tomto ohledu systémové zlepšení, což je pro nás důležité nejen z pohledu naší spolupráce se samosprávou, ale například i s firmami a podnikatelským sektorem,“ podotkl Michael Kohajda, rektor UP.

Zástupcům města se postupně se svými agendami představili jednotliví prorektoři a prorektorky UP. Debata byla také o probíhajících a plánovaných aktivitách města a univerzity pro další období. „Univerzita Palackého je naším klíčovým partnerem při přípravě Strategického plánu města, což je dokument, na kterém aktuálně pracujeme a který se týká všech oblastí života ve městě. Mluvili jsme dnes o spolupráci na mnoha úrovních od dopravy přes kulturu až po vědecké projekty. Otevřeli jsme i řadu dalších témat, jak mohou být naše dvě instituce prospěšné sobě navzájem a hlavně jak můžeme přispět k tomu, aby naše univerzitní město bylo dobrým místem pro život všech našich obyvatel,“ doplnil Miroslav Žbánek, primátor Statutárního města Olomouce.

Představení dosavadních výsledků a následná diskuze byly hlavním záměrem TECHSCALE workshopu, který se uskutečnil na letošní konferenci Nanocon v Brně. Sešli se na něm zástupci všech institucí zapojených do projektu – Univerzity Palackého, Univerzity Karlovy a CEITEC – Vysokého učení technického v Brně.

„Cílem workshopu bylo představit si to, čeho jsme už dosáhli, říct si, kam směřujeme, a snažit se prohloubit naši spolupráci. Zazněly přednášky o designu materiálů, které jdou za hranice nanosvěta, a o jejich využití v různých aplikacích včetně nanomedicíny, senzingu, katalýzy a ukládání energie. Podobná osobní setkání jsou velmi cenná, protože máme čas na to ukázat si své výsledky, neformálně se potkat, vyměňovat si poznatky a přicházet na nové nápady. To vše můžeme následně přetavit do nových aktivit a projektů,“ řekl hlavní řešitel projektu Michal Otyepka z CATRIN.

Přínos akce potvrdil také další z přednášejících Michal Mazur z Univerzity Karlovy. „Takováto setkání jsou nezbytná pro to, abychom mohli dělat komplementární výzkum a působit v rámci konsorcia. Pro mě je důležité vědět, na čem a proč ostatní pracují a jaké používají metody. Já jim naopak mohu prezentovat vlastní výsledky a nabídnout naše metody. Myslím, že workshop byl velmi přínosný,“ uvedl.

Posláním TECHSCALE z operačního programu Jan Ámos Komenský je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Společným jmenovatelem nových řešení je průlomová metoda atomárního inženýrství (angl. Single Atom Engineering), které umožňuje řídit vlastnosti materiálů až na atomární úrovni. Součástí projektu je také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti.

 

Představení dosavadních výsledků a následná diskuze byly hlavním záměrem TECHSCALE workshopu, který se uskutečnil na letošní konferenci Nanocon v Brně. Sešli se na něm zástupci všech institucí zapojených do projektu – Univerzity Palackého, Univerzity Karlovy a CEITEC – Vysokého učení technického v Brně.

„Cílem workshopu bylo představit si to, čeho jsme už dosáhli, říct si, kam směřujeme, a snažit se prohloubit naši spolupráci. Zazněly přednášky o designu materiálů, které jdou za hranice nanosvěta, a o jejich využití v různých aplikacích včetně nanomedicíny, senzingu, katalýzy a ukládání energie. Podobná osobní setkání jsou velmi cenná, protože máme čas na to ukázat si své výsledky, neformálně se potkat, vyměňovat si poznatky a přicházet na nové nápady. To vše můžeme následně přetavit do nových aktivit a projektů,“ řekl hlavní řešitel projektu Michal Otyepka z CATRIN.

Přínos akce potvrdil také další z přednášejících Michal Mazur z Univerzity Karlovy. „Takováto setkání jsou nezbytná pro to, abychom mohli dělat komplementární výzkum a působit v rámci konsorcia. Pro mě je důležité vědět, na čem a proč ostatní pracují a jaké používají metody. Já jim naopak mohu prezentovat vlastní výsledky a nabídnout naše metody. Myslím, že workshop byl velmi přínosný,“ uvedl.

Posláním TECHSCALE z operačního programu Jan Ámos Komenský je navrhnout novou generaci nanomateriálů pro aplikace v energetice, katalýze, senzingu, ale i teranostice. Společným jmenovatelem nových řešení je průlomová metoda atomárního inženýrství (angl. Single Atom Engineering), které umožňuje řídit vlastnosti materiálů až na atomární úrovni. Součástí projektu je také posuzování společenských dopadů a přijetí nových technologií ze strany veřejnosti.

 

Jak financovat podnikatelský záměr, kde hledat investora a na co si dát pozor v podnikatelských začátcích? Odpovědi nabídne letošní ročník konference UP Business Camp, kterou již šestnáctým rokem pořádá Vědeckotechnický park UP. Akce se uskuteční ve čtvrtek 27. listopadu v Pevnosti poznání a zaměří se na téma Investice a finance v byznysu.  Do 26. října jsou v nabídce včasné vstupenky.

Na akci se rozeberou různé možnosti financování podnikání, od rizikového kapitálu přes crowdfunding až po příběhy firem, které uspěly i bez velkých investic. „Cílem letošního ročníku je ukázat, že finanční strategie může mít mnoho podob a že i začínající podnikatelé mají široké možnosti, jak nastartovat nebo rozvíjet svůj projekt. Chceme účastníkům předat praktické know-how i inspiraci, jak vybrat správný typ financování a na co si dát pozor, když investor zaklepe na dveře,“ říká Petr Suchomel, ředitel Vědeckotechnického parku UP.

Inspirace i příklady dobré praxe

Program nabídne inspirativní řečníky i praktické workshopy, které propojí svět financí s reálným podnikáním. Na pódiu se představí mimo jiné Dominik Píchal, zakladatel značky Grizly, který vysvětlí, jak se mu podařilo z malého e-shopu vybudovat miliardovou firmu v segmentu zdravé výživy. Jindřich Fáborský, tvůrce Marketing Festivalu a vzdělávacího programu Digisemestr, přiblíží, proč nikdy nebyla lepší doba začít podnikat.

Kompletní program UP Business Campu je dostupný na webu www.upbc.cz, kde je možné rovnou zakoupit vstupenky. Zvýhodněné vstupné čeká na studenty SŠ a VŠ a absolventy i zaměstnance UP. Do 26. října jsou navíc v nabídce včasné vstupenky.

Tereza Krejčí z platformy Donio poradí, jak využít sílu odměnového crowdfundingu i pro komerční projekty a získat finance a podporu komunity ještě dřív, než padne první koruna investice. O pohled investora se podělí Daniel Hastík z Tensor Ventures, který pomáhá startupům orientovat se v investičním světě a radí, jak zaujmout při prvním setkání. Chybět nebudou ani praktická témata z oblasti právního zázemí startupů. Podělí se o ně Radka Špačková, expertka z advokátní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL.

Praktické workshopy 

Pro účastníky jsou připraveny také workshopy zaměřené na praktické dovednosti. David Duc z agentury ShortPRO ukáže, jak díky krátkým videím, komunitnímu přístupu a nástrojům umělé inteligence dokáže každý podnikatel vytvořit i s malým rozpočtem fungující marketing. O síle obsahu na LinkedInu promluví Michal Bubeník a Lukáš Bednařík. Povedou workshop zaměřený na využití LinkedInu jako efektivního nástroje pro B2B prodej a budování značky.

Den plný inspirace, networkingu a Startup Show s ICOK

Kromě přednášek a workshopů se účastníci mohou těšit na Startup Show, kterou Vědeckotechnický park UP pořádá ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Vystoupí v ní začínající podnikatelé z akceleračního programu ICOK Akcelerátor a v den UP Business Campu představí své projekty před publikem. Významnou součástí konference je podnikatelský networking propojující začínající podnikatele, studenty s podnikatelským duchem i zavedené firmy a investiční partnery. To vše u dobrého jídla a pestrého programu.

Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, primátor statutárního města Olomouce Miroslav Žbánek a náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Jelínek. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, Fly United, Cemix, Aricoma a Regionální rozvojová agentura RERA. Akce je realizována za podpory statutárního města Olomouc.

 

Jak financovat podnikatelský záměr, kde hledat investora a na co si dát pozor v podnikatelských začátcích? Odpovědi nabídne letošní ročník konference UP Business Camp, kterou již šestnáctým rokem pořádá Vědeckotechnický park UP. Akce se uskuteční ve čtvrtek 27. listopadu v Pevnosti poznání a zaměří se na téma Investice a finance v byznysu.  Do 26. října jsou v nabídce včasné vstupenky.

Na akci se rozeberou různé možnosti financování podnikání, od rizikového kapitálu přes crowdfunding až po příběhy firem, které uspěly i bez velkých investic. „Cílem letošního ročníku je ukázat, že finanční strategie může mít mnoho podob a že i začínající podnikatelé mají široké možnosti, jak nastartovat nebo rozvíjet svůj projekt. Chceme účastníkům předat praktické know-how i inspiraci, jak vybrat správný typ financování a na co si dát pozor, když investor zaklepe na dveře,“ říká Petr Suchomel, ředitel Vědeckotechnického parku UP.

Inspirace i příklady dobré praxe

Program nabídne inspirativní řečníky i praktické workshopy, které propojí svět financí s reálným podnikáním. Na pódiu se představí mimo jiné Dominik Píchal, zakladatel značky Grizly, který vysvětlí, jak se mu podařilo z malého e-shopu vybudovat miliardovou firmu v segmentu zdravé výživy. Jindřich Fáborský, tvůrce Marketing Festivalu a vzdělávacího programu Digisemestr, přiblíží, proč nikdy nebyla lepší doba začít podnikat.

Kompletní program UP Business Campu je dostupný na webu www.upbc.cz, kde je možné rovnou zakoupit vstupenky. Zvýhodněné vstupné čeká na studenty SŠ a VŠ a absolventy i zaměstnance UP. Do 26. října jsou navíc v nabídce včasné vstupenky.

Tereza Krejčí z platformy Donio poradí, jak využít sílu odměnového crowdfundingu i pro komerční projekty a získat finance a podporu komunity ještě dřív, než padne první koruna investice. O pohled investora se podělí Daniel Hastík z Tensor Ventures, který pomáhá startupům orientovat se v investičním světě a radí, jak zaujmout při prvním setkání. Chybět nebudou ani praktická témata z oblasti právního zázemí startupů. Podělí se o ně Radka Špačková, expertka z advokátní kanceláře SEDLAKOVA LEGAL.

Praktické workshopy 

Pro účastníky jsou připraveny také workshopy zaměřené na praktické dovednosti. David Duc z agentury ShortPRO ukáže, jak díky krátkým videím, komunitnímu přístupu a nástrojům umělé inteligence dokáže každý podnikatel vytvořit i s malým rozpočtem fungující marketing. O síle obsahu na LinkedInu promluví Michal Bubeník a Lukáš Bednařík. Povedou workshop zaměřený na využití LinkedInu jako efektivního nástroje pro B2B prodej a budování značky.

Den plný inspirace, networkingu a Startup Show s ICOK

Kromě přednášek a workshopů se účastníci mohou těšit na Startup Show, kterou Vědeckotechnický park UP pořádá ve spolupráci s Inovačním centrem Olomouckého kraje (ICOK). Vystoupí v ní začínající podnikatelé z akceleračního programu ICOK Akcelerátor a v den UP Business Campu představí své projekty před publikem. Významnou součástí konference je podnikatelský networking propojující začínající podnikatele, studenty s podnikatelským duchem i zavedené firmy a investiční partnery. To vše u dobrého jídla a pestrého programu.

Záštitu nad akcí převzal rektor UP Michael Kohajda, primátor statutárního města Olomouce Miroslav Žbánek a náměstek hejtmana Olomouckého kraje Pavel Jelínek. Hlavními partnery konference jsou CzechInvest, Fly United, Cemix, Aricoma a Regionální rozvojová agentura RERA. Akce je realizována za podpory statutárního města Olomouc.

 

Pět dní, čtyřicet středoškoláků a jedna fakulta. To je akce Týden vysokoškolákem na Přírodě, která už několik let přináší studentům možnost okusit univerzitní život ještě předtím, než se sami rozhodnou, kam povedou jejich další kroky. Účastníci se během programu stali součástí přednášek i seminářů, vyzkoušeli si práci v moderních laboratořích a nechyběla ani ochutnávka obědů v menze. Díky pestrému programu se tak středoškoláci mohli přesvědčit, že život na vysoké škole je nejen o studiu, ale také o setkávání s inspirativními lidmi a společných zážitcích.

Jedenáct studentů si zvolilo obor Chemie, stejný počet jich dalo přednost oboru Biologie, ekologie a životní prostředí, sedm z nich si vybralo Vědy o Zemi, pět studentů Matematiku a informatiku a šest Fyziku. „Přihlásila jsem se, protože tady příští rok plánuji studovat. Chtěla jsem si vyzkoušet, jak to na fakultě funguje, abych se v prvním ročníku lépe orientovala. Moc se mi líbilo, že nás nebylo tolik jako na některých jiných oborech. Vyučující si pamatovali naše jména a byli opravdu velmi milí,“ uvedla Vendula Zedníková z Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov.

Od algoritmů po genové inženýrství

Program byl koncipován tak, aby účastníci prošli co nejširším spektrem oborů, které fakulta nabízí. V matematice a informatice se středoškoláci ponořili do světa algoritmů, programování a diskrétní matematiky, ve fyzice si vyzkoušeli práci s laserovou technikou, elektronovým mikroskopem i rentgenovou difrakcí. Biologická část týdne nabídla seznámení s problematikou životního prostředí, metodami molekulární biologie nebo přednášku o bezobratlých. Chemické obory je vtáhly do laboratorních experimentů organické, analytické, anorganické a fyzikální chemie.

„Na katedře biotechnologií jsme studenty seznámili s nejnovějšími trendy genového inženýrství, navštívili moderní laboratoře a zúčastnili se přednášek společně s našimi studenty,“ uvedl Jiří Sojka z katedry biotechnologií.

Spolupráce s fakultními školami

Týdenního pobytu na přírodovědecké fakultě se zúčastnili středoškoláci z fakultních škol přírodovědecké fakulty, a to z Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín, Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov, Gymnázia Zábřeh, Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy Kyjov, Střední školy technické a zemědělské Nový Jičín, Gymnázia Šumperk, Gymnázia Olomouc Čajkovského, Gymnázia Jana Opletala v Litovli, Gymnázia Třebíč, Cyrilometodějského gymnázia, základní školy a mateřské školy v Prostějově a Gymnázia Jevíčko.

Akce Týden vysokoškolákem na Přírodě se na přírodovědecké fakultě konala posedmé. Spolupráci s fakultními školami, kterých je v současné době padesát jedna, má na starosti Oddělení vnějších a vnitřních vztahů.

Pět dní, čtyřicet středoškoláků a jedna fakulta. To je akce Týden vysokoškolákem na Přírodě, která už několik let přináší studentům možnost okusit univerzitní život ještě předtím, než se sami rozhodnou, kam povedou jejich další kroky. Účastníci se během programu stali součástí přednášek i seminářů, vyzkoušeli si práci v moderních laboratořích a nechyběla ani ochutnávka obědů v menze. Díky pestrému programu se tak středoškoláci mohli přesvědčit, že život na vysoké škole je nejen o studiu, ale také o setkávání s inspirativními lidmi a společných zážitcích.

Jedenáct studentů si zvolilo obor Chemie, stejný počet jich dalo přednost oboru Biologie, ekologie a životní prostředí, sedm z nich si vybralo Vědy o Zemi, pět studentů Matematiku a informatiku a šest Fyziku. „Přihlásila jsem se, protože tady příští rok plánuji studovat. Chtěla jsem si vyzkoušet, jak to na fakultě funguje, abych se v prvním ročníku lépe orientovala. Moc se mi líbilo, že nás nebylo tolik jako na některých jiných oborech. Vyučující si pamatovali naše jména a byli opravdu velmi milí,“ uvedla Vendula Zedníková z Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov.

Od algoritmů po genové inženýrství

Program byl koncipován tak, aby účastníci prošli co nejširším spektrem oborů, které fakulta nabízí. V matematice a informatice se středoškoláci ponořili do světa algoritmů, programování a diskrétní matematiky, ve fyzice si vyzkoušeli práci s laserovou technikou, elektronovým mikroskopem i rentgenovou difrakcí. Biologická část týdne nabídla seznámení s problematikou životního prostředí, metodami molekulární biologie nebo přednášku o bezobratlých. Chemické obory je vtáhly do laboratorních experimentů organické, analytické, anorganické a fyzikální chemie.

„Na katedře biotechnologií jsme studenty seznámili s nejnovějšími trendy genového inženýrství, navštívili moderní laboratoře a zúčastnili se přednášek společně s našimi studenty,“ uvedl Jiří Sojka z katedry biotechnologií.

Spolupráce s fakultními školami

Týdenního pobytu na přírodovědecké fakultě se zúčastnili středoškoláci z fakultních škol přírodovědecké fakulty, a to z Gymnázia a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Zlín, Gymnázia a Střední odborné školy zdravotnické a ekonomické Vyškov, Gymnázia Zábřeh, Klvaňova gymnázia a střední zdravotnické školy Kyjov, Střední školy technické a zemědělské Nový Jičín, Gymnázia Šumperk, Gymnázia Olomouc Čajkovského, Gymnázia Jana Opletala v Litovli, Gymnázia Třebíč, Cyrilometodějského gymnázia, základní školy a mateřské školy v Prostějově a Gymnázia Jevíčko.

Akce Týden vysokoškolákem na Přírodě se na přírodovědecké fakultě konala posedmé. Spolupráci s fakultními školami, kterých je v současné době padesát jedna, má na starosti Oddělení vnějších a vnitřních vztahů.

Osmdesáté výročí konce druhé světové války je jedním z nejdůležitějších mement letošního roku. Výrazně se propíše také do programu jedenáctého ročníku festivalu Olmützer Kulturtage, který se uskuteční ve dnech 20.–26. října. Tradiční podzimní akce, která se zaměřuje na německojazyčnou kulturu a společnou česko-německou historii, nabídne multižánrový program odhalující poválečné osudy (nejen) německých komunit v olomouckém regionu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s katedrou germanistiky FF UP, Rakouským centrem UP a sekcí německého jazyka Ústavu cizích jazyků PdF UP. Vstup na všechny akce je zdarma.

Diváci se mohou těšit na kabaret, besedy, autorská čtení, filmové projekce, výstavy i exkurze, které otevřou poválečná témata z různých úhlů pohledu. Nedílnou součástí bude také tradiční dopolední program pro základní a střední školy.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely.“ Michal Urban, ředitel festivalu

Události poválečného Olomoucka jako klíč k porozumění a smíření

Téma letošního ročníku je ukotveno velkými dějinami spjatými s koncem druhé světové války, zaměří se však především na osobní příběhy lidí, jejichž osudy byly nenávratně proměněny válkou a poválečnými událostmi přímo v širším olomouckém regionu – ať už se jednalo o odsun sudetských Němců z příhraničí, životy lidí z Libavska či oběti masakru na Švédských šancích u Přerova.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely. Olmützer Kulturtage propojuje český a německý jazykový prostor a kulturu způsobem, který ukazuje, že porozumění a smíření může vyrůst i z bolestných kapitol naší společné regionální minulosti. Stačí se jim postavit čelem,“ říká ředitel festivalu Olmützer Kulturtage Michal Urban.

Čtení o Sudetech, performativní kabaret i beseda o Libavsku

Festival zahájí 20. října slavnostní večer v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci, následovaný křtem nové knihy Pavla Šuby Fárplán Krnov, která tematizuje osudy sudetských Němců na Bruntálsku po konci války.

K vrcholům programu bude patřit rovněž performativní kabaret Das Thema, který v Divadle Na cucky představí inscenaci Radio Lotar (21. 10.), či beseda s historikem Jindřichem Machalou o Libavsku po konci války (22. 10.). Návštěvníci se mohou těšit také na čtení z úspěšné knihy Sudety: Ztracený ráj (23. 10.) s jesenickou spisovatelkou Marií Hajdovou.

Vycházky po stopách masakru na Švédských šancích i konce války v Olomouci

Program tradičně zahrnuje také turistické vycházky. V sobotu 25. 10. se mohou zájemci vydat spolu s historikem Pavlem Kreisingerem po stopách masakru na Švédských šancích u Přerova, při němž bylo krátce po druhé světové válce popraveno na 265 nevinných Karpatských Němců, především žen a dětí.

V neděli 26. 10. pak letošní ročník Olmützer Kulturtage uzavře prohlídka centra města s germanistou Vojtěchem Šimůnkem, který odhalí nejvýznamnější události konce války v Olomouci. 

Olmützer Kulturtage nabídnou také odpolední program pro základní a střední školy – divadla, besedy s pamětníky odsunu či tematické workshopy.

„Letošní program je opět silný svou mnohovrstevnatostí – od dětských aktivit až po náročné historické reflexe. Chceme, aby si každý našel způsob, jak se s náročným a neveselým tématem letošního ročníku konfrontovat – skrze umění, literaturu nebo osobní setkání,“ doplňuje hlavní organizátorka festivalu Miroslava Dvorská.

Kompletní program včetně rezervačních formulářů najdou zájemci na stránkách Vědecké knihovny v Olomouci zde.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda, náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Monika Hryzbilová a náměstek primátora města Olomouce Viktor Tichák.

Osmdesáté výročí konce druhé světové války je jedním z nejdůležitějších mement letošního roku. Výrazně se propíše také do programu jedenáctého ročníku festivalu Olmützer Kulturtage, který se uskuteční ve dnech 20.–26. října. Tradiční podzimní akce, která se zaměřuje na německojazyčnou kulturu a společnou česko-německou historii, nabídne multižánrový program odhalující poválečné osudy (nejen) německých komunit v olomouckém regionu. Festival pořádá Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s katedrou germanistiky FF UP, Rakouským centrem UP a sekcí německého jazyka Ústavu cizích jazyků PdF UP. Vstup na všechny akce je zdarma.

Diváci se mohou těšit na kabaret, besedy, autorská čtení, filmové projekce, výstavy i exkurze, které otevřou poválečná témata z různých úhlů pohledu. Nedílnou součástí bude také tradiční dopolední program pro základní a střední školy.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely.“ Michal Urban, ředitel festivalu

Události poválečného Olomoucka jako klíč k porozumění a smíření

Téma letošního ročníku je ukotveno velkými dějinami spjatými s koncem druhé světové války, zaměří se však především na osobní příběhy lidí, jejichž osudy byly nenávratně proměněny válkou a poválečnými událostmi přímo v širším olomouckém regionu – ať už se jednalo o odsun sudetských Němců z příhraničí, životy lidí z Libavska či oběti masakru na Švédských šancích u Přerova.

„Naším cílem není jen připomínat, ale také otevírat diskuze a hledat nadčasové paralely. Olmützer Kulturtage propojuje český a německý jazykový prostor a kulturu způsobem, který ukazuje, že porozumění a smíření může vyrůst i z bolestných kapitol naší společné regionální minulosti. Stačí se jim postavit čelem,“ říká ředitel festivalu Olmützer Kulturtage Michal Urban.

Čtení o Sudetech, performativní kabaret i beseda o Libavsku

Festival zahájí 20. října slavnostní večer v Červeném kostele Vědecké knihovny v Olomouci, následovaný křtem nové knihy Pavla Šuby Fárplán Krnov, která tematizuje osudy sudetských Němců na Bruntálsku po konci války.

K vrcholům programu bude patřit rovněž performativní kabaret Das Thema, který v Divadle Na cucky představí inscenaci Radio Lotar (21. 10.), či beseda s historikem Jindřichem Machalou o Libavsku po konci války (22. 10.). Návštěvníci se mohou těšit také na čtení z úspěšné knihy Sudety: Ztracený ráj (23. 10.) s jesenickou spisovatelkou Marií Hajdovou.

Vycházky po stopách masakru na Švédských šancích i konce války v Olomouci

Program tradičně zahrnuje také turistické vycházky. V sobotu 25. 10. se mohou zájemci vydat spolu s historikem Pavlem Kreisingerem po stopách masakru na Švédských šancích u Přerova, při němž bylo krátce po druhé světové válce popraveno na 265 nevinných Karpatských Němců, především žen a dětí.

V neděli 26. 10. pak letošní ročník Olmützer Kulturtage uzavře prohlídka centra města s germanistou Vojtěchem Šimůnkem, který odhalí nejvýznamnější události konce války v Olomouci. 

Olmützer Kulturtage nabídnou také odpolední program pro základní a střední školy – divadla, besedy s pamětníky odsunu či tematické workshopy.

„Letošní program je opět silný svou mnohovrstevnatostí – od dětských aktivit až po náročné historické reflexe. Chceme, aby si každý našel způsob, jak se s náročným a neveselým tématem letošního ročníku konfrontovat – skrze umění, literaturu nebo osobní setkání,“ doplňuje hlavní organizátorka festivalu Miroslava Dvorská.

Kompletní program včetně rezervačních formulářů najdou zájemci na stránkách Vědecké knihovny v Olomouci zde.

Záštitu nad letošním ročníkem převzali rektor Univerzity Palackého Michael Kohajda, náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Monika Hryzbilová a náměstek primátora města Olomouce Viktor Tichák.

Desítky bodů programu a stovky návštěvníků z řad studujících i pracujících na UP, ale také široké veřejnosti. Takový byl Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost, který na začátek října připravila olomoucká univerzita. Nabídl dny zaměřené na dárcovství, zdraví, wellbeing i inkluzi a festival International Haná.

Na týden od 6. do 10. října připravila univerzita týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami na témata mezinárodní kultury, dárcovství, zdravého životního stylu, duševní pohody či rovnosti a vzájemného porozumění napříč společností. Řada z bodů programu byla přístupná také veřejnosti.

„Pro naši univerzitu jsou témata férového přístupu, sounáležitosti i duševní a fyzické odolnosti klíčová. Jsem rád, že se workshopů, přednášek i praktických ukázek účastnili nejen studující a pracující na UP, ale i olomoucká veřejnost, která o ně projevila značný zájem. Otevřenost a inkluzivita jsou neodmyslitelnou součástí identity UP, doufáme proto, že se další ročník podzimního Fair UPu rozroste jak programově, tak z hlediska návštěvnosti,“ uvedl prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek. Poděkoval zároveň kolegyním a kolegům z univerzity za přípravu bohatého programu.

foto_sem_4

Darování krve

Desítky dárců včetně prvodárců z řad univerzitních studujících i pracujících se od pondělí do pátku zapojily do tradiční týdenní výzvy Daruj krev s rektorem.

Sbírka pro psy a kočky

Na začátku týdne Fair UP vyvrcholila také sbírka pro psy a kočky pořádaná Dobrovolnickým centrem UP. Přispěly desítky dárců a vybralo se přes 200 kilo granulí, dvě stovky kapsiček, více než stovka konzerv a desítky balíčků s pamlsky. K tomu také deky, čisticí a dezinfekční prostředky, hračky či misky.

Plno měly masáže i vyšetření znamének

Na 130 lidí absolvovalo zdravotnické prohlídky v rámci Dne zdraví pro zaměstnané na UP, který každoročně pořádá oddělení řízení lidských zdrojů (OŘLZ). Největší zájem byl o dermatologické vyšetření, kontrolu zraku, analýzu složení těla a zdravotně-rehabilitační masáž. „Zájem byl opravdu velký, celý den jsem se nezastavil a zjistil jsem, že bych měl na univerzitě opravdu hodně práce,“ řekl s jemnou nadsázkou masér Michal Ambrož.

foto_sem_4

Úterý nabídlo ale i další workshopy a aktivity pro veřejnost, se zájmem se setkala odpolední přednáška o zdravém spánku v Pevnosti poznání, při celodenním sběru nepotřebných léků na Zbrojnici se jich vybralo okolo 30 kilo. „Velmi interaktivní byl workshop ergonomie. Lektor se věnoval každému individuálně, prakticky ukazoval správné nastavení pracovního místa a doporučoval vhodné pomůcky a cviky. Navštívili jsme i kancelář jedné z účastnic, která si nastavila pracovní místo přímo na míru,“ uvedla Nikola Křížová z Udržitelné univerzity.

Okamžik zastavení se v uspěchané době

Více než tři stovky lidí zavítaly na aktivity zaměřené na duševní i tělesnou pohodu pod hlavičkou Dne wellbeingu. Nejhojněji navštívené akce byly divadelní představení Sádlo, jóga s Klárou Konečnou nebo akce studentských organizací Sdružení Principál a Politologický klub UP.

foto_sem_4

„Poměrně velký zájem byl o workshop No mind meditace, přednášku o spánku Denisy Mankové a o projekci filmu Těžko v duši a následnou debatu. Se zájmem o naše aktivity jsme velmi spokojeni, a rádi je proto zopakujeme i v příštím roce,“ sdělila koordinátorka Studentského centra UP Zuzana Pejpková s tím, že pořadatelé při tvorbě programu ocenili spolupráci studentských organizací a různých univerzitních pracovišť, katedry psychologie, politologie, OUSHI, CPSSP a dalších.

„Fair UP pro mě představuje týden příjemné a přátelské atmosféry. Zúčastnila jsem se několika workshopů zaměřených na kreativitu, pozornost, relaxační techniky a wellbeing. Klíčovým momentem pro mě byl okamžik zastavení se v uspěchané době – chvíle, kdy jsem mohla opravdu vnímat přítomnost. Workshopy mi pomohly porozumět tomu, jak důležité je umět si dopřát pauzu a být k sobě laskavá,“ svěřila se studentka filozofické fakulty UP Sára Svobodová.

foto_sem_4

Spokojená je taky studentka pedagogické fakulty a členka studentské organizace Sdružení Principál Tereza Hudská. „Náš workshop ZASTAV SE proběhl v pořádku a v plném počtu účastníků. Akci jsme si moc užily a jsme rády za možnost ji uskutečnit v rámci Fair UP a šířit tak povědomí o naší činnosti,“ doplnila.

Ve středu mohli studující a pracující na UP také diskutovat s rektorem Michaelem Kohajdou. Řada z nich přitom ani nepostřehla, že jim před tím rektor s kvestorem univerzity Josefem Suchánkem servírovali oběd v hlavní menze.

Nejvíc lákala Jižní Korea

Přes pět set lidí zavítalo ve čtvrtek odpoledne na nádvoří Zbrojnice na festival International Haná. Nabídl prezentace univerzitních center, jídla z různých koutů světa, jedinečná vystoupení, bojová umění, workshop flamenca, science show, zpěváky i folklor.

foto_sem_4

„Už v první polovině akce jsme na památku rozdali všech 400 připravených samolepek, na stánku Vydavatelství UP si zájemci vlastnoručně vyrobili a odnesli přes 200 bločků. Podle vyplněných dotazníků k nám zavítalo cca 45 % zahraničních návštěvníků, zbytek pocházel Česka a Slovenska. Podle samolepkové mapy jsme tady měli lidi z více než 50 zemí,“ vyčíslila za pořadatele Alena Vyskočilová z Welcome office UP a dodala, že nejnavštěvovanějšími byly stánky Jižní Koreje, Japonska a USA. Festival, jehož partnerem je Arcidiecézní charita Olomouc, proběhne v podobném termínu i v příštím roce.

Na snídani i s potomkem

Pátek patřil tématům inkluze, diverzity, rovnosti a vzájemného porozumění (nejen) v akademickém prostředí. Den inkluze, pojmenovaný při příležitosti Světového dne inkluze, nabídl pestrou škálu aktivit zaměřených na sdílení zkušeností, prohlubování citlivosti k tématům rovnosti a posilování vzájemného dialogu.

foto_sem_4

„Na snídani s vědou pro vědkyně a doktorandky z univerzity se chtěla přijít podívat i studentka právnické fakulty, která ale neměla hlídání pro svého půlročního syna. Samozřejmě mohla přijít i s ním,“ ujistila Veronika Fousková z OŘLZ.

Některé aktivity, jako například vernisáž výstavy Společně v rozmanitosti či představení videí s inkluzivní tematikou včetně debat s odbornicemi na duševní zdraví, byly otevřeny i široké veřejnosti. „Atmosféra byla moc příjemná, protočilo se nám tady okolo 50 lidí,“ zhodnotila projekci Marta Sýkorová, autorka knihy Velmi špatné pohádky, která celým programem provázela.

foto_sem_4

Desítky bodů programu a stovky návštěvníků z řad studujících i pracujících na UP, ale také široké veřejnosti. Takový byl Fair UP – týden péče o tělo, duši i společnost, který na začátek října připravila olomoucká univerzita. Nabídl dny zaměřené na dárcovství, zdraví, wellbeing i inkluzi a festival International Haná.

Na týden od 6. do 10. října připravila univerzita týden nabitý přednáškami, workshopy, konzultacemi, představeními a dalšími aktivitami na témata mezinárodní kultury, dárcovství, zdravého životního stylu, duševní pohody či rovnosti a vzájemného porozumění napříč společností. Řada z bodů programu byla přístupná také veřejnosti.

„Pro naši univerzitu jsou témata férového přístupu, sounáležitosti i duševní a fyzické odolnosti klíčová. Jsem rád, že se workshopů, přednášek i praktických ukázek účastnili nejen studující a pracující na UP, ale i olomoucká veřejnost, která o ně projevila značný zájem. Otevřenost a inkluzivita jsou neodmyslitelnou součástí identity UP, doufáme proto, že se další ročník podzimního Fair UPu rozroste jak programově, tak z hlediska návštěvnosti,“ uvedl prorektor UP pro komunikaci a společenskou odpovědnost Matěj Dostálek. Poděkoval zároveň kolegyním a kolegům z univerzity za přípravu bohatého programu.

foto_sem_4

Darování krve

Desítky dárců včetně prvodárců z řad univerzitních studujících i pracujících se od pondělí do pátku zapojily do tradiční týdenní výzvy Daruj krev s rektorem.

Sbírka pro psy a kočky

Na začátku týdne Fair UP vyvrcholila také sbírka pro psy a kočky pořádaná Dobrovolnickým centrem UP. Přispěly desítky dárců a vybralo se přes 200 kilo granulí, dvě stovky kapsiček, více než stovka konzerv a desítky balíčků s pamlsky. K tomu také deky, čisticí a dezinfekční prostředky, hračky či misky.

Plno měly masáže i vyšetření znamének

Na 130 lidí absolvovalo zdravotnické prohlídky v rámci Dne zdraví pro zaměstnané na UP, který každoročně pořádá oddělení řízení lidských zdrojů (OŘLZ). Největší zájem byl o dermatologické vyšetření, kontrolu zraku, analýzu složení těla a zdravotně-rehabilitační masáž. „Zájem byl opravdu velký, celý den jsem se nezastavil a zjistil jsem, že bych měl na univerzitě opravdu hodně práce,“ řekl s jemnou nadsázkou masér Michal Ambrož.

foto_sem_4

Úterý nabídlo ale i další workshopy a aktivity pro veřejnost, se zájmem se setkala odpolední přednáška o zdravém spánku v Pevnosti poznání, při celodenním sběru nepotřebných léků na Zbrojnici se jich vybralo okolo 30 kilo. „Velmi interaktivní byl workshop ergonomie. Lektor se věnoval každému individuálně, prakticky ukazoval správné nastavení pracovního místa a doporučoval vhodné pomůcky a cviky. Navštívili jsme i kancelář jedné z účastnic, která si nastavila pracovní místo přímo na míru,“ uvedla Nikola Křížová z Udržitelné univerzity.

Okamžik zastavení se v uspěchané době

Více než tři stovky lidí zavítaly na aktivity zaměřené na duševní i tělesnou pohodu pod hlavičkou Dne wellbeingu. Nejhojněji navštívené akce byly divadelní představení Sádlo, jóga s Klárou Konečnou nebo akce studentských organizací Sdružení Principál a Politologický klub UP.

foto_sem_4

„Poměrně velký zájem byl o workshop No mind meditace, přednášku o spánku Denisy Mankové a o projekci filmu Těžko v duši a následnou debatu. Se zájmem o naše aktivity jsme velmi spokojeni, a rádi je proto zopakujeme i v příštím roce,“ sdělila koordinátorka Studentského centra UP Zuzana Pejpková s tím, že pořadatelé při tvorbě programu ocenili spolupráci studentských organizací a různých univerzitních pracovišť, katedry psychologie, politologie, OUSHI, CPSSP a dalších.

„Fair UP pro mě představuje týden příjemné a přátelské atmosféry. Zúčastnila jsem se několika workshopů zaměřených na kreativitu, pozornost, relaxační techniky a wellbeing. Klíčovým momentem pro mě byl okamžik zastavení se v uspěchané době – chvíle, kdy jsem mohla opravdu vnímat přítomnost. Workshopy mi pomohly porozumět tomu, jak důležité je umět si dopřát pauzu a být k sobě laskavá,“ svěřila se studentka filozofické fakulty UP Sára Svobodová.

foto_sem_4

Spokojená je taky studentka pedagogické fakulty a členka studentské organizace Sdružení Principál Tereza Hudská. „Náš workshop ZASTAV SE proběhl v pořádku a v plném počtu účastníků. Akci jsme si moc užily a jsme rády za možnost ji uskutečnit v rámci Fair UP a šířit tak povědomí o naší činnosti,“ doplnila.

Ve středu mohli studující a pracující na UP také diskutovat s rektorem Michaelem Kohajdou. Řada z nich přitom ani nepostřehla, že jim před tím rektor s kvestorem univerzity Josefem Suchánkem servírovali oběd v hlavní menze.

Nejvíc lákala Jižní Korea

Přes pět set lidí zavítalo ve čtvrtek odpoledne na nádvoří Zbrojnice na festival International Haná. Nabídl prezentace univerzitních center, jídla z různých koutů světa, jedinečná vystoupení, bojová umění, workshop flamenca, science show, zpěváky i folklor.

foto_sem_4

„Už v první polovině akce jsme na památku rozdali všech 400 připravených samolepek, na stánku Vydavatelství UP si zájemci vlastnoručně vyrobili a odnesli přes 200 bločků. Podle vyplněných dotazníků k nám zavítalo cca 45 % zahraničních návštěvníků, zbytek pocházel Česka a Slovenska. Podle samolepkové mapy jsme tady měli lidi z více než 50 zemí,“ vyčíslila za pořadatele Alena Vyskočilová z Welcome office UP a dodala, že nejnavštěvovanějšími byly stánky Jižní Koreje, Japonska a USA. Festival, jehož partnerem je Arcidiecézní charita Olomouc, proběhne v podobném termínu i v příštím roce.

Na snídani i s potomkem

Pátek patřil tématům inkluze, diverzity, rovnosti a vzájemného porozumění (nejen) v akademickém prostředí. Den inkluze, pojmenovaný při příležitosti Světového dne inkluze, nabídl pestrou škálu aktivit zaměřených na sdílení zkušeností, prohlubování citlivosti k tématům rovnosti a posilování vzájemného dialogu.

foto_sem_4

„Na snídani s vědou pro vědkyně a doktorandky z univerzity se chtěla přijít podívat i studentka právnické fakulty, která ale neměla hlídání pro svého půlročního syna. Samozřejmě mohla přijít i s ním,“ ujistila Veronika Fousková z OŘLZ.

Některé aktivity, jako například vernisáž výstavy Společně v rozmanitosti či představení videí s inkluzivní tematikou včetně debat s odbornicemi na duševní zdraví, byly otevřeny i široké veřejnosti. „Atmosféra byla moc příjemná, protočilo se nám tady okolo 50 lidí,“ zhodnotila projekci Marta Sýkorová, autorka knihy Velmi špatné pohádky, která celým programem provázela.

foto_sem_4

A new generation of nanosensors capable of detecting pH inside living cells with previously unseen sensitivity and stability has been developed by a team of scientists from CATRIN, Palacký University Olomouc, and VSB – Technical University of Ostrava, in cooperation with colleagues from Brno University of Technology. The Czech researchers presented the carbon-dot-based sensors, which offer great potential for medical diagnostics, in the journal Biosensors and Bioelectronics.

The pH value is one of the most frequently measured chemical parameters, but the development of nanometric sensors capable of accurately mapping the distribution and dynamics of pH with high spatial and temporal resolution remains a significant challenge. Such sensors are important for our understanding of numerous physiological and pathological processes. The pH value, among other things, has a fundamental effect on enzyme function and influences metabolic and signalling pathways as well as the transport of substances across membranes.

“We were looking for a way to monitor processes inside cells with much higher precision than current probes allow. We have developed a sensor that is small, brightly luminescent, highly stable, and capable of tracking pH changes over an exceptionally wide range. The sensor not only glows under the microscope but also detects pH changes based on fluorescence lifetime, which is a more accurate and reliable parameter than ordinary light intensity,” explained Sergii Kalytchuk, the first author of the study, from CATRIN and the Materials-Environmental Laboratory (MEL) at VSB–TUO.

In contrast to other fluorescent pH sensors, which suffer from gradual photobleaching, chemical degradation, and often require calibration, the new nanosensors maintain excellent performance even under demanding conditions. Their fluorescence lifetime predictably increases with rising pH, which enables direct measurement of cellular acidity – a key parameter closely related to pathological processes such as cancer and neurodegeneration.

“In an experiment with human skin cells, and using advanced microscopy based on fluorescence lifetime imaging (FLIM), the sensors enabled precise mapping of pH inside lysosomes, which are, simply put, the cell’s recycling and cleaning units. Moreover, it was possible to detect pH changes after the application of chemical inhibitors, which opens possibilities for drug testing and for monitoring cellular stress in real time,” said Tomáš Malina, another author of the study.

The development of the sensor took place at the interface of synthetic chemistry and physics, but its application in biomedicine gives the entire work practical significance.

“The study shows how basic materials chemistry can be linked with real biomedical challenges. Thanks to their exceptional photostability, biocompatibility, and extremely wide pH range, these sensors have great potential to become an effective tool for medical diagnostics, including clinical applications,” concluded Radek Zbořil, the corresponding author of the paper.

Novou generaci nanosenzorů schopných detekovat pH uvnitř živých buněk s dosud nevídanou citlivostí a stabilitou vyvinul tým vědců z CATRIN Univerzity Palackého a VŠB – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně. Senzory na bázi uhlíkových teček představili v časopise Biosensors and Bioelectronics.

Hodnota pH je jedním z nejčastěji měřených chemických parametrů, ale vývoj nanometrických senzorů schopných přesně zmapovat distribuci a dynamiku pH s vysokým prostorovým a časovým rozlišením zůstává významnou výzvou. Takové senzory jsou životně důležité pro naše chápání četných fyziologických a patologických procesů.

„Hledali jsme způsob, jak sledovat dění uvnitř buněk s mnohem vyšší přesností, než jakou umožňují současné sondy. Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.  Senzor nejen září pod mikroskopem, ale také detekuje změny pH na základě doby životnosti fluorescence, což je přesnější a spolehlivější parameter než běžná intenzita světla,“  vysvětlil první autor studie  Sergii Kalytchuk z CATRIN a Materiálově-environmentální laboratoře (MEL) na VŠB–TUO.

„Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.“ Sergii Kalytchuk

Na rozdíl od běžných fluorescenčních senzorů pH, které trpí fotoblednutím, chemickým rozkladem a často vyžadují kalibraci, si nové nanosenzory udržují vynikající výkon i v náročných podmínkách. Doba jejich fluorescence se předvídatelně prodlužuje s rostoucím pH, což umožňuje přímé měření buněčné kyselosti – klíčového parametru, jehož výkyvy úzce souvisí s chorobnými procesy, jako je rakovina a neurodegenerace.

„V experimentu s lidskými kožními buňkami a pomocí pokročilé mikroskopie založené na měření doby životnosti fluorescence (FLIM) umožnily senzory přesně zmapovat pH uvnitř lyzozomů, což jsou zjednodušeně řečeno recyklační a úklidové jednotky buňky. Navíc bylo možné detekovat změny pH po aplikaci chemických inhibitorů, což otevírá možnosti pro testování léčiv i sledování stresu v buňkách v reálném čase,“ uvedl další z autorů Tomáš Malina.

Myšlenka senzoru vznikla na pomezí syntetické chemie a fyziky, ale právě jeho využití v biomedicíně dává celé práci širší význam. „Studie ukazuje, jak lze propojit základní materiálovou chemii se skutečnými biomedicínskými výzvami. Díky výjimečné fotostabilitě, biokompatibilitě a extrémně širokému pH rozsahu mají tyto senzory velký potenciál stát se účinným nástrojem pro základní výzkum, diagnostiku i budoucí klinické aplikace,“ uzavřel korespondenční autor článku Radek Zbořil.

Novou generaci nanosenzorů schopných detekovat pH uvnitř živých buněk s dosud nevídanou citlivostí a stabilitou vyvinul tým vědců z CATRIN Univerzity Palackého a VŠB – Technické univerzity Ostrava ve spolupráci s kolegy z Vysokého učení technického v Brně. Senzory na bázi uhlíkových teček představili v časopise Biosensors and Bioelectronics.

Hodnota pH je jedním z nejčastěji měřených chemických parametrů, ale vývoj nanometrických senzorů schopných přesně zmapovat distribuci a dynamiku pH s vysokým prostorovým a časovým rozlišením zůstává významnou výzvou. Takové senzory jsou životně důležité pro naše chápání četných fyziologických a patologických procesů.

„Hledali jsme způsob, jak sledovat dění uvnitř buněk s mnohem vyšší přesností, než jakou umožňují současné sondy. Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.  Senzor nejen září pod mikroskopem, ale také detekuje změny pH na základě doby životnosti fluorescence, což je přesnější a spolehlivější parameter než běžná intenzita světla,“  vysvětlil první autor studie  Sergii Kalytchuk z CATRIN a Materiálově-environmentální laboratoře (MEL) na VŠB–TUO.

„Vyvinuli jsme senzor, který je malý, jasně svítící, velmi stabilní a dokáže sledovat změny pH v mimořádně širokém rozmezí.“ Sergii Kalytchuk

Na rozdíl od běžných fluorescenčních senzorů pH, které trpí fotoblednutím, chemickým rozkladem a často vyžadují kalibraci, si nové nanosenzory udržují vynikající výkon i v náročných podmínkách. Doba jejich fluorescence se předvídatelně prodlužuje s rostoucím pH, což umožňuje přímé měření buněčné kyselosti – klíčového parametru, jehož výkyvy úzce souvisí s chorobnými procesy, jako je rakovina a neurodegenerace.

„V experimentu s lidskými kožními buňkami a pomocí pokročilé mikroskopie založené na měření doby životnosti fluorescence (FLIM) umožnily senzory přesně zmapovat pH uvnitř lyzozomů, což jsou zjednodušeně řečeno recyklační a úklidové jednotky buňky. Navíc bylo možné detekovat změny pH po aplikaci chemických inhibitorů, což otevírá možnosti pro testování léčiv i sledování stresu v buňkách v reálném čase,“ uvedl další z autorů Tomáš Malina.

Myšlenka senzoru vznikla na pomezí syntetické chemie a fyziky, ale právě jeho využití v biomedicíně dává celé práci širší význam. „Studie ukazuje, jak lze propojit základní materiálovou chemii se skutečnými biomedicínskými výzvami. Díky výjimečné fotostabilitě, biokompatibilitě a extrémně širokému pH rozsahu mají tyto senzory velký potenciál stát se účinným nástrojem pro základní výzkum, diagnostiku i budoucí klinické aplikace,“ uzavřel korespondenční autor článku Radek Zbořil.

Čtyři doktorandky a jeden doktorand z UP se v rámci evropské univerzitní sítě Aurora zúčastnili týdenní PhD Akademie na Univerzitě v Amsterdamu, zaměřené na komunikaci vědy a publikační dovednosti.

Jak komunikovat vědu široké veřejnosti? Co obnáší napsání kapitoly do knihy? Má umělá inteligence své místo ve vědecké práci? A jaká specifika s sebou nese akademické psaní? To jsou jen některá z témat týdne nabitého workshopy a přednáškami v rámci PhD Akademie na Vrije Universiteit Amsterdam. Tam se sjely téměř tři desítky PhD studentů z šesti evropských škol sdružených v evropské univerzitní síti Aurora, aby pod vedením více než desítky lektorů zjistili, jak vylepšit své vědecké publikování a jak komunikovat vědu různými způsoby různým cílovým skupinám.

„Dlouhodobě se ukazuje, že pro úspěšné dokončení doktorského studia a budoucí vědeckou kariéru je vedle zvládnutí výzkumného tématu po teoretické i praktické stránce důležitý také soubor tzv. měkkých dovedností. Mezi ně patří například to, jak napsat vědeckou publikaci tak, aby měla větší šanci projít recenzním řízením, či jak efektivně komunikovat vědu a zvýšit šanci na získání finančních prostředků na výzkum. Tyto schopnosti často nejsou součástí běžného studijního kurikula. Mám proto velkou radost, že se v rámci Aurory podařilo dát dohromady nabitý program zaměřený právě na tyto měkké dovednosti. Zároveň věřím, že pro studenty z různých zemí bylo přínosné se navzájem poznat a sdílet své zkušenosti napříč evropskými institucemi,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná, která v Amsterdamu vedla dva workshopy zaměřené na komunikaci vědy.

PhD Akademie se zúčastnili Nina Kadášová, studující doktorát na přírodovědecké fakultě a zároveň medicínu na lékařské fakultě; Nika Tótová, doktorandka z teologické fakulty a koordinátorka Kariérního centra UP; Lenka Slavíčková z lékařské fakulty; Ivan Filipský z přírodovědecké fakulty a Denisa Kroupová, studující na Ústavu molekulární a translační medicíny, která se věnuje popularizaci vědy v Pevnosti poznání.

„PhD Akademie mi přinesla cenné rady a silnou dávku motivace do dalšího výzkumu. Dozvěděla jsem se, jak svůj výzkum posunout na vyšší úroveň – a to nejen díky lepší komunikaci vědy či efektivnějšímu psaní vědeckých publikací s využitím moderních přístupů, ale také díky spolupráci s kolegy z jiných univerzit v rámci sítě Aurora. Díky propojení se zahraničními kolegy mám nyní například větší šanci na mezinárodní spolupráci ve svém výzkumu,“ uvedla Nina Kadášová, jež se popularizaci vědy věnuje dlouhodobě, mimo jiné vytvořila nadživotní model srdce pro Pevnost poznání díky podpoře Nadačního fondu UP (psali jsme zde).

Čtyři doktorandky a jeden doktorand z UP se v rámci evropské univerzitní sítě Aurora zúčastnili týdenní PhD Akademie na Univerzitě v Amsterdamu, zaměřené na komunikaci vědy a publikační dovednosti.

Jak komunikovat vědu široké veřejnosti? Co obnáší napsání kapitoly do knihy? Má umělá inteligence své místo ve vědecké práci? A jaká specifika s sebou nese akademické psaní? To jsou jen některá z témat týdne nabitého workshopy a přednáškami v rámci PhD Akademie na Vrije Universiteit Amsterdam. Tam se sjely téměř tři desítky PhD studentů z šesti evropských škol sdružených v evropské univerzitní síti Aurora, aby pod vedením více než desítky lektorů zjistili, jak vylepšit své vědecké publikování a jak komunikovat vědu různými způsoby různým cílovým skupinám.

„Dlouhodobě se ukazuje, že pro úspěšné dokončení doktorského studia a budoucí vědeckou kariéru je vedle zvládnutí výzkumného tématu po teoretické i praktické stránce důležitý také soubor tzv. měkkých dovedností. Mezi ně patří například to, jak napsat vědeckou publikaci tak, aby měla větší šanci projít recenzním řízením, či jak efektivně komunikovat vědu a zvýšit šanci na získání finančních prostředků na výzkum. Tyto schopnosti často nejsou součástí běžného studijního kurikula. Mám proto velkou radost, že se v rámci Aurory podařilo dát dohromady nabitý program zaměřený právě na tyto měkké dovednosti. Zároveň věřím, že pro studenty z různých zemí bylo přínosné se navzájem poznat a sdílet své zkušenosti napříč evropskými institucemi,“ uvedla popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná, která v Amsterdamu vedla dva workshopy zaměřené na komunikaci vědy.

PhD Akademie se zúčastnili Nina Kadášová, studující doktorát na přírodovědecké fakultě a zároveň medicínu na lékařské fakultě; Nika Tótová, doktorandka z teologické fakulty a koordinátorka Kariérního centra UP; Lenka Slavíčková z lékařské fakulty; Ivan Filipský z přírodovědecké fakulty a Denisa Kroupová, studující na Ústavu molekulární a translační medicíny, která se věnuje popularizaci vědy v Pevnosti poznání.

„PhD Akademie mi přinesla cenné rady a silnou dávku motivace do dalšího výzkumu. Dozvěděla jsem se, jak svůj výzkum posunout na vyšší úroveň – a to nejen díky lepší komunikaci vědy či efektivnějšímu psaní vědeckých publikací s využitím moderních přístupů, ale také díky spolupráci s kolegy z jiných univerzit v rámci sítě AURORA. Díky propojení se zahraničními kolegy mám nyní například větší šanci na mezinárodní spolupráci ve svém výzkumu,“ uvedla Nina Kadášová, jež se popularizaci vědy věnuje dlouhodobě, mimo jiné vytvořila nadživotní model srdce pro Pevnost poznání díky podpoře Nadačního fondu UP (psali jsme zde).

Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva na právnické fakultě, může jmenovat prezident republiky Petr Pavel ústavním soudcem. Splněna byla i poslední nezbytná podmínka, kdy s jeho nominací souhlasil Senát Parlamentu ČR. Významná zpráva je to i pro prestiž fakulty. Michal Bartoň je prvním absolventem obnovené olomoucké právnické fakulty, který se stane ústavním soudcem.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím,“ řekl Michal Bartoň v Senátu krátce po oznámení výsledku hlasování, ve kterém obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů.

Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu. Jeho profesní dráha není jen akademická. Zkušenost má přímo i od Ústavního soudu, kde od roku 2013 působí jako asistent. V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. 

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Vede katedru ústavního práva a je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej řídil jako předseda.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím." Michal Bartoň

Devětačtyřicetiletý akademik byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023. „Mám velkou radost z profesního úspěchu kolegy Michala Bartoně. K završení nominačního procesu mu gratuluji. Michal Bartoň je nejen respektovaným odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Jsem přesvědčen, že pro Ústavní soud bude přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

O termínu nástupu Michala Bartoně na Ústavní soud rozhodne prezident. Funkční období soudce Ústavního soudu je desetileté, s možností opakovaného jmenování. 

Ústavního soudce již PF UP mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident republiky vloni v únoru. Psali jsme zde.

Michala Bartoně, vedoucího katedry ústavního práva na právnické fakultě, může jmenovat prezident republiky Petr Pavel ústavním soudcem. Splněna byla i poslední nezbytná podmínka, kdy s jeho nominací souhlasil Senát Parlamentu ČR. Významná zpráva je to i pro prestiž fakulty. Michal Bartoň je prvním absolventem obnovené olomoucké právnické fakulty, který se stane ústavním soudcem.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím,“ řekl Michal Bartoň v Senátu krátce po oznámení výsledku hlasování, ve kterém obdržel 53 z 58 odevzdaných hlasů.

Jeho odborný záběr je poměrně široký, přednáší jak organizační ústavní právo, tak právo lidských práv. Specializuje se například na tematiku související se svobodou projevu. Jeho profesní dráha není jen akademická. Zkušenost má přímo i od Ústavního soudu, kde od roku 2013 působí jako asistent. V minulosti byl mimo jiné členem pracovní komise pro veřejné právo Legislativní rady vlády. 

Michal Bartoň spojil své jméno s olomouckou právnickou fakultou ihned po absolutoriu. Je prvním zdejším absolventem, který dosáhl titulu docent. Vede katedru ústavního práva a je členem fakultního akademického senátu, dlouhodobě jej řídil jako předseda.

„Děkuji za důvěru, kterou ve mě vložil prezident republiky a senátorům za vyslovenou podporu. Nesmírně si toho vážím." Michal Bartoň

Devětačtyřicetiletý akademik byl jednou z osobností, které fakulta doporučila Kanceláři prezidenta republiky po její výzvě v roce 2023. „Mám velkou radost z profesního úspěchu kolegy Michala Bartoně. K završení nominačního procesu mu gratuluji. Michal Bartoň je nejen respektovaným odborníkem v dané oblasti práva, ale svými postoji a jednáním reprezentuje respekt k idejím a hodnotám právního státu. Jsem přesvědčen, že pro Ústavní soud bude přínosem,“ uvedl Václav Stehlík, děkan PF UP.

O termínu nástupu Michala Bartoně na Ústavní soud rozhodne prezident. Funkční období soudce Ústavního soudu je desetileté, s možností opakovaného jmenování. 

Ústavního soudce již PF UP mezi svými akademiky má. Milana Hulmáka, který působí na katedře soukromého práva a civilního procesu, jmenoval prezident republiky vloni v únoru. Psali jsme zde.