Agregátor zdrojů

Týden pro wellbeing, celostátní iniciativa, která každoročně upozorňuje na význam péče o duševní zdraví, vztahy a psychickou odolnost v různých oblastech společnosti, včetně školství. I letos se jej prostřednictvím několika akcí i osvětových plakátů zúčastní Pedagogická fakulta Univerzity Palackého.

Týden pro wellbeing propojuje odborníky, instituce, školy i veřejnost a otevírá prostor pro sdílení dobré praxe, vzdělávání a prevenci v oblasti wellbeingu. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého přispívá do celostátního programu pravidelně svými aktivitami s jednotným názvem Pečuji o sebe… a své žáky. Reagují na konkrétní potřeby škol a práce s mladými lidmi.

„I letos organizujeme několik akcí, ráda bych však v tuto chvíli upozornila na vzdělávací program, zaměřený na podporu duševního zdraví a wellbeingu mladých lidí ve školním prostředí. Právě touto akcí chceme zareagovat na potřeby škol, pedagogů i dalších odborníků, kteří se ve své práci setkávají s narůstající psychickou zátěží dospívajících a mladých dospělých. Program, který se v Uměleckém centru UP uskuteční 10. února, je určený především pedagogům a pedagožkám, pracovníkům školních poradenských pracovišť, vychovatelům, preventistům, psychologům i dalším zájemcům o podporu duševního zdraví ve vzdělávání. Je zároveň koncipován jako otevřený vzdělávací prostor pro všechny, kdo chtějí citlivě a bezpečně pracovat s tématy, jakými jsou emoce, stres, úzkost, identita a duševní hygiena ve škole,“ uvedla za organizátory akce Petra Šobáňová, proděkanka PdF UP.

Vedle přednášky a workshopového bloku je jedním z klíčových motivů celé akce zpřístupnění kvalitních, odborně podložených materiálů.  

„Už od středy zdarma rozdáváme učitelům, studujícím a všem zájemcům plakátovací sady. Zájemci si je u vrátnice konviktu mohou vyzvednout během celého týdne. Soubor jedenácti edukativních a osvětových plakátů obdrží i účastníci našeho vzdělávacího programu. Plakáty se věnují zásadním tématům duševního zdraví, například emoci a její regulaci, stresu, úzkosti a panickým atakům, sebepoškozování, spánku, věnují se i tématům, jakými jsou overthinking, FOMO, psychologické potřeby i zdroje duševní odolnosti. Jsou navrženy tak, aby mohly sloužit nejen jako osvětový prvek ve škole, ale i jako konkrétní didaktický nástroj přímo ve výuce,“ doplnila proděkanka Petra Šobáňová. Plakáty jsou ke stažení také zde.

Celý program, připravený Pedagogickou fakultou UP pro celostátní iniciativu Týden pro wellbeing, navazuje na komplexní aktivity projektu Pečuji o sebe, který propojuje odborné poznatky, pedagogickou praxi a dostupné metodické materiály pro školy. Informace o nabídce vzdělávacích akcí a metodických materiálech najdete zde. Více se dočtete v Portálu Učitel21.

Týden pro wellbeing, celostátní iniciativa, která každoročně upozorňuje na význam péče o duševní zdraví, vztahy a psychickou odolnost v různých oblastech společnosti, včetně školství. I letos se jej prostřednictvím několika akcí i osvětových plakátů zúčastní Pedagogická fakulta Univerzity Palackého.

Týden pro wellbeing propojuje odborníky, instituce, školy i veřejnost a otevírá prostor pro sdílení dobré praxe, vzdělávání a prevenci v oblasti wellbeingu. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého přispívá do celostátního programu pravidelně svými aktivitami s jednotným názvem Pečuji o sebe… a své žáky. Reagují na konkrétní potřeby škol a práce s mladými lidmi.

„I letos organizujeme několik akcí, ráda bych však v tuto chvíli upozornila na vzdělávací program, zaměřený na podporu duševního zdraví a wellbeingu mladých lidí ve školním prostředí. Právě touto akcí chceme zareagovat na potřeby škol, pedagogů i dalších odborníků, kteří se ve své práci setkávají s narůstající psychickou zátěží dospívajících a mladých dospělých. Program, který se v Uměleckém centru UP uskuteční 10. února, je určený především pedagogům a pedagožkám, pracovníkům školních poradenských pracovišť, vychovatelům, preventistům, psychologům i dalším zájemcům o podporu duševního zdraví ve vzdělávání. Je zároveň koncipován jako otevřený vzdělávací prostor pro všechny, kdo chtějí citlivě a bezpečně pracovat s tématy, jakými jsou emoce, stres, úzkost, identita a duševní hygiena ve škole,“ uvedla za organizátory akce Petra Šobáňová, proděkanka PdF UP.

Vedle přednášky a workshopového bloku je jedním z klíčových motivů celé akce zpřístupnění kvalitních, odborně podložených materiálů.  

„Už od středy zdarma rozdáváme učitelům, studujícím a všem zájemcům plakátovací sady. Zájemci si je u vrátnice konviktu mohou vyzvednout během celého týdne. Soubor jedenácti edukativních a osvětových plakátů obdrží i účastníci našeho vzdělávacího programu. Plakáty se věnují zásadním tématům duševního zdraví, například emoci a její regulaci, stresu, úzkosti a panickým atakům, sebepoškozování, spánku, věnují se i tématům, jakými jsou overthinking, FOMO, psychologické potřeby i zdroje duševní odolnosti. Jsou navrženy tak, aby mohly sloužit nejen jako osvětový prvek ve škole, ale i jako konkrétní didaktický nástroj přímo ve výuce,“ doplnila proděkanka Petra Šobáňová. Plakáty jsou ke stažení také zde.

Celý program, připravený Pedagogickou fakultou UP pro celostátní iniciativu Týden pro wellbeing, navazuje na komplexní aktivity projektu Pečuji o sebe, který propojuje odborné poznatky, pedagogickou praxi a dostupné metodické materiály pro školy. Informace o nabídce vzdělávacích akcí a metodických materiálech najdete zde. Více se dočtete v Portálu Učitel21.

Od výzkumu přes státní správu až po byznys a podnikání. Konference XBIO v praxi 2026 ukáže, jak pestré mohou být profesní dráhy absolventů přírodovědeckých oborů. Nabídne inspirativní příběhy, praktické zkušenosti i prostor pro networking. Setkání se uskuteční se 3. března 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Setkání studentů, absolventů a odborníků z praxe se letos koná již potřetí a poprvé pod novým názvem XBIO. Akce navazuje na úspěšný formát Exbio v praxi a rozšiřuje svůj záběr také na biologicko-chemické obory. Jejím hlavním cílem je propojovat akademické prostředí s reálným pracovním trhem a nabízet studentům inspiraci prostřednictvím konkrétních příběhů a zkušeností absolventů.

 „Chceme ukázat, že studium přírodních věd otevírá mnohem širší spektrum profesních možností, než si studenti často dokážou představit. Od výzkumu a státní správy přes soukromý sektor až po podnikání,“ říkají organizátoři konference.

Nový název, širší perspektiva

Změna názvu na XBIO symbolizuje posun a ambici představit úspěšné absolventy napříč biologickými a chemickými obory. Akce se letos koná s obměněným organizačním týmem, novými partnery a širším odborným zaměřením. Právě tato pestrost má účastníkům nabídnout komplexnější pohled na možné kariérní cesty a praktické uplatnění získaného vzdělání.

Web konference je již spuštěn a první vlna řečníků byla zveřejněna. Další hosté, programové bloky i doprovodné aktivity budou postupně přibývat.

Naladění na témata konference: podcast s Janem Bučkem

Ještě před samotnou konferencí se můžete inspirovat také podcastem s Janem Bučkem, který je připravený jako součást širší diskuze o uplatnění absolventů v praxi. Rozhovor nabízí otevřený pohled na profesní cestu, rozhodování mimo akademickou dráhu a význam schopnosti přenášet odborné znalosti do reálných projektů a byznysového prostředí.

Podcast je dostupný na YouTube a tematicky přímo navazuje na to, o čem bude XBIO v praxi 2026.

Registrace a aktuální informace

Registrace na konferenci je otevřena. Sledujte nás na webových stránkách, Instagramu a Facebooku, kde budeme průběžně zveřejňovat další informace o programu, řečnících a doprovodných aktivitách.

Od výzkumu přes státní správu až po byznys a podnikání. Konference XBIO v praxi 2026 ukáže, jak pestré mohou být profesní dráhy absolventů přírodovědeckých oborů. Nabídne inspirativní příběhy, praktické zkušenosti i prostor pro networking. Setkání se uskuteční se 3. března 2026 v Pevnosti poznání v Olomouci.

Setkání studentů, absolventů a odborníků z praxe se letos koná již potřetí a poprvé pod novým názvem XBIO. Akce navazuje na úspěšný formát Exbio v praxi a rozšiřuje svůj záběr také na biologicko-chemické obory. Jejím hlavním cílem je propojovat akademické prostředí s reálným pracovním trhem a nabízet studentům inspiraci prostřednictvím konkrétních příběhů a zkušeností absolventů.

 „Chceme ukázat, že studium přírodních věd otevírá mnohem širší spektrum profesních možností, než si studenti často dokážou představit. Od výzkumu a státní správy přes soukromý sektor až po podnikání,“ říkají organizátoři konference.

Nový název, širší perspektiva

Změna názvu na XBIO symbolizuje posun a ambici představit úspěšné absolventy napříč biologickými a chemickými obory. Akce se letos koná s obměněným organizačním týmem, novými partnery a širším odborným zaměřením. Právě tato pestrost má účastníkům nabídnout komplexnější pohled na možné kariérní cesty a praktické uplatnění získaného vzdělání.

Web konference je již spuštěn a první vlna řečníků byla zveřejněna. Další hosté, programové bloky i doprovodné aktivity budou postupně přibývat.

Naladění na témata konference: podcast s Janem Bučkem

Ještě před samotnou konferencí se můžete inspirovat také podcastem s Janem Bučkem, který je připravený jako součást širší diskuze o uplatnění absolventů v praxi. Rozhovor nabízí otevřený pohled na profesní cestu, rozhodování mimo akademickou dráhu a význam schopnosti přenášet odborné znalosti do reálných projektů a byznysového prostředí.

Podcast je dostupný na YouTube a tematicky přímo navazuje na to, o čem bude XBIO v praxi 2026.

Registrace a aktuální informace

Registrace na konferenci je otevřena. Sledujte nás na webových stránkách, Instagramu a Facebooku, kde budeme průběžně zveřejňovat další informace o programu, řečnících a doprovodných aktivitách.

Country, cha-cha nebo třeba tango. Léčivou sílu tance využívají na Fakultě tělesné kultury UP k pomoci lidem s Parkinsonovou nemocí. Taneční rytmy zmírňují její příznaky a podporují plynulejší pohyb, zároveň napomáhají i sociálnímu životu, který onemocnění nabouralo. Pod hlavičkou mezinárodního projektu NeuroDance fakulta právě otevírá tanečně-pohybový kurz, do kterého se parkinsonici mohou hlásit i s jejich partnery či přáteli.

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje tvorbu dopaminu a oblast mozku zvanou bazální ganglia, které jsou důležité pro řízení pohybu. Chorobu není možné léčit, je však možné mírnit její průběh, zejména pravidelným podáváním dopaminu prostřednictvím léků. Odborníci, kteří spojili síly v projektu NeuroDance, se nadto snaží příznaky Parkinsonovy choroby mírnit a zpříjemňovat tak život pacientů tancem.

video_sem

„Rytmus hudby je podnět, do jehož zpracování se zapojí jiné části mozku, které dovolují člověku s Parkinsonem započít v pohybu a plynule v něm pokračovat. A to je základ naší intervence – pracujeme s jasnou, strukturovanou hudbou a pohyby, které přinášejí účastníkům užitek, podporujeme tím jejich motorické učení. Zároveň tím, že jde o skupinovou aktivitu, má terapie i sociální efekt,“ říká Jana Pelclová z Institutu aktivního životního stylu FTK UP.

„Snažíme se přitom co nejvíce se přizpůsobit režimu parkinsoniků, aby pro ně naše pohybová terapie byla co nejpříjemnější a měla co největší přínos. Roli hraje to, jestli jim zabírají léky a jsou dostatečně saturováni dopaminem, jakou mají náladu. Osvědčil se nám dopolední čas, během lekcí dbáme na bezpečnost, také na pravidelné přestávky, pracujeme s aktuální únavou tanečníků,“ dodává.

foto_sem_4

Případní zájemci o účast v pětiměsíčním kurzu, který na FTK UP startuje v průběhu února, se tak podle Jany Pelclové nemusí vůbec ničeho bát. To může potvrdit i Vít Vysloužil z Parkinson klubu Olomouc, který si zatančil během praktických lekcích v rámci školení lektorů, které na fakultě proběhlo v uplynulých dnech.

„Moc jsem si to užil. Dřív jsem chodil tančit strašně rád, na zábavy, plesy, oslavy. Teď je to s těma nohama problém. Tady mě ale přidržují, můžu dělat něco pro své zdraví a také se pobavit. Je to pohoda. Určitě budu chodit dál,“ prozradil. 

Lekce pro osoby s počínajícím a středním stádiem Parkinsonovy choroby ve věku od 40 roků a jejich případný doprovod se budou konat do června vždy dvakrát týdně, v pondělí a ve středu od 10 do 11 hodin. Zájemci mohou kontaktovat katedru fyzioterapie FTK UP na telefonu 585 636 308. 

Součástí projektu NeuroDance je nejen příprava taneční intervence, ale i vyhodnocení jejího přínosu pro parkinsoniky. „Sledujeme, co náš program s pacienty dělá, a to nejen v oblasti motoriky. Využíváme mimo jiné dotazníky sledující kvalitu života nebo změny v oblasti kognice, zajímá nás i subjektivní vnímání účastníků. Již vloni, kdy se kurz konal poprvé, se nám potvrdilo, že tak, jak je koncipovaný, je přínosný,“ přibližuje Jana Pelclová.

foto_sem_4

Z FTK UP se kromě profesorky Institutu aktivního životního stylu, která se mimo jiné zaměřuje na taneční intervence u seniorů, na projektu podílejí také fyzioterapeutky Martina Šlachtová a Dagmar Dupalová, které s parkinsoniky dlouhodobě pracují, a psycholožka a trenérka tance Jana Harvanová.

Aktivity projektu NeuroDance propojily odbornice a odborníky z institucí ze čtyř evropských zemí. Hlavním partnerem je slovinské The Science and Research Centre Koper, mezi spolupracovníky je vedle Univerzity Palackého také německá Otto-von-Guericke University Magdeburg nebo řecká Thessaly University. Projekt je financován z prostředků Evropské unie ve výzvě Erasmus Sport. Více zde.

Country, cha-cha nebo třeba tango. Léčivou sílu tance využívají na Fakultě tělesné kultury UP k pomoci lidem s Parkinsonovou nemocí. Taneční rytmy zmírňují její příznaky a podporují plynulejší pohyb, zároveň napomáhají i sociálnímu životu, který onemocnění nabouralo. Pod hlavičkou mezinárodního projektu NeuroDance fakulta právě otevírá tanečně-pohybový kurz, do kterého se parkinsonici mohou hlásit i s jejich partnery či přáteli.

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje tvorbu dopaminu a oblast mozku zvanou bazální ganglia, které jsou důležité pro řízení pohybu. Chorobu není možné léčit, je však možné mírnit její průběh, zejména pravidelným podáváním dopaminu prostřednictvím léků. Odborníci, kteří spojili síly v projektu NeuroDance, se nadto snaží příznaky Parkinsonovy choroby mírnit a zpříjemňovat tak život pacientů tancem.

video_sem

„Rytmus hudby je podnět, do jehož zpracování se zapojí jiné části mozku, které dovolují člověku s Parkinsonem započít v pohybu a plynule v něm pokračovat. A to je základ naší intervence – pracujeme s jasnou, strukturovanou hudbou a pohyby, které přinášejí účastníkům užitek, podporujeme tím jejich motorické učení. Zároveň tím, že jde o skupinovou aktivitu, má terapie i sociální efekt,“ říká Jana Pelclová z Institutu aktivního životního stylu FTK UP.

„Snažíme se přitom co nejvíce se přizpůsobit režimu parkinsoniků, aby pro ně naše pohybová terapie byla co nejpříjemnější a měla co největší přínos. Roli hraje to, jestli jim zabírají léky a jsou dostatečně saturováni dopaminem, jakou mají náladu. Osvědčil se nám dopolední čas, během lekcí dbáme na bezpečnost, také na pravidelné přestávky, pracujeme s aktuální únavou tanečníků,“ dodává.

foto_sem_4

Případní zájemci o účast v pětiměsíčním kurzu, který na FTK UP startuje v průběhu února, se tak podle Jany Pelclové nemusí vůbec ničeho bát. To může potvrdit i Vít Vysloužil z Parkinson klubu Olomouc, který si zatančil během praktických lekcích v rámci školení lektorů, které na fakultě proběhlo v uplynulých dnech.

„Moc jsem si to užil. Dřív jsem chodil tančit strašně rád, na zábavy, plesy, oslavy. Teď je to s těma nohama problém. Tady mě ale přidržují, můžu dělat něco pro své zdraví a také se pobavit. Je to pohoda. Určitě budu chodit dál,“ prozradil. 

Lekce pro osoby s počínajícím a středním stádiem Parkinsonovy choroby ve věku od 40 roků a jejich případný doprovod se budou konat do června vždy dvakrát týdně, v pondělí a ve středu od 10 do 11 hodin. Zájemci mohou kontaktovat katedru fyzioterapie FTK UP na telefonu 585 636 308. 

Součástí projektu NeuroDance je nejen příprava taneční intervence, ale i vyhodnocení jejího přínosu pro parkinsoniky. „Sledujeme, co náš program s pacienty dělá, a to nejen v oblasti motoriky. Využíváme mimo jiné dotazníky sledující kvalitu života nebo změny v oblasti kognice, zajímá nás i subjektivní vnímání účastníků. Již vloni, kdy se kurz konal poprvé, se nám potvrdilo, že tak, jak je koncipovaný, je přínosný,“ přibližuje Jana Pelclová.

foto_sem_4

Z FTK UP se kromě profesorky Institutu aktivního životního stylu, která se mimo jiné zaměřuje na taneční intervence u seniorů, na projektu podílejí také fyzioterapeutky Martina Šlachtová a Dagmar Dupalová, které s parkinsoniky dlouhodobě pracují, a psycholožka a trenérka tance Jana Harvanová.

Aktivity projektu NeuroDance propojily odbornice a odborníky z institucí ze čtyř evropských zemí. Hlavním partnerem je slovinské The Science and Research Centre Koper, mezi spolupracovníky je vedle Univerzity Palackého také německá Otto-von-Guericke University Magdeburg nebo řecká Thessaly University. Projekt je financován z prostředků Evropské unie ve výzvě Erasmus Sport. Více zde.

Akademický týden Univerzity Palackého, který se uskuteční od 16. do 22. února, tradičně připomene obnovení olomoucké univerzity v roce 1946. Letos se navíc ponese ve znamení 80. výročí novodobé existence UP a nabídne bohatý program pro studenty, zaměstnance, akademickou obec i veřejnost.

Týden zahájí už v pondělí ráno tradiční výzva Daruj krev s UP, která dvanáctým rokem podporuje bezplatné dárcovství krve mezi studujícími a zaměstnanci UP. Obzvlášť vítáni jsou prvodárci a prvodárkyně – na všechny pak čekají drobné dárky od univerzity. Výzva Daruj krev s UP bude probíhat po celý týden až do pátečního odpoledne.

„Akademický týden vnímáme jako svátek celé univerzitní komunity.“ rektor Michael Kohajda

Pondělní ranní program doplní komunitní Kávové pondělí ve Studentském klubu UP, které nabídne nejen kávu, ale i prostor pro setkávání, swap oblečení a knih či kreativní dílny. Akce se koná ve spolupráci programu Talentovaný Palacký a Udržitelné univerzity. Večer pak program odlehčí tradiční Hospodský kvíz – univerzitní speciál, který bude probíhat v Jazz Tibet Clubu od 19 hodin.

Ocenění práce, talentu i každodenního nasazení

Stěžejním bodem Akademického týdne bude slavnostní předání výročních ocenění UP za rok 2025, které se uskuteční v úterý 17. února v 16 hodin v kině Metropol. Rektor UP Michael Kohajda zde ocení studentky a studenty za nejlepší práce a sportovní výkony, akademiky a akademičky za odborné publikace i výjimečné pedagogické a popularizační počiny a předávat se budou také mimořádná ocenění neakademickým pracovníkům a pracovnicím. Slavnostní akt moderovaný šéfem olomoucké činohry Romanem Venclem je přístupný veřejnosti a místo je možné si zarezervovat na webu kina Metropol.

„Ocenění vnímám jako poděkování všem, kteří svou prací posouvají Univerzitu Palackého dál – ať už ve výuce, vědě, popularizaci, nebo v každodenním chodu univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Univerzita jako společenství v symbióze s městem

Součástí týdne bude také tradiční středeční studentská mše svatá v kostele Panny Marie Sněžné, druhý ročník akce V záři reflektorů v Pevnosti poznání, která poděkuje vědcům a vědkyním aktivním v médiích, nebo Reprezentační ples Univerzity Palackého, který se letos uskuteční v předvečer 80. výročí znovuobnovení univerzity v pátek 20. února. Slavnostní večer se ponese v rytmech swingu, moderovat jej bude moderátorka a zpěvačka Erika Stárková. Vstupenky na ples lze zakoupit zde.

Závěr Akademického týdne UP bude tradičně patřit symbolickému hlasu zvonů olomouckých kostelů a víkendovým kulturním návštěvám. Zvony se díky spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým rozezní v sobotu 21. února v 15 hodin. Během víkendu pak studenti a zaměstnanci UP budou moci zdarma navštívit Pevnost poznání a Muzeum umění Olomouc, Vlastivědné muzeum nabídne zvýhodněné vstupné.

„Akademický týden vnímáme jako svátek celé univerzitní komunity. Je to chvíle, kdy se můžeme potkat napříč fakultami, ocenit úspěchy kolegyň a kolegů a připomenout si, že univerzita není jen místo studia a práce, ale také silné společenství,“ dodal rektor Michael Kohajda.

Celý program je k dispozici na webu akademickytyden.upol.cz.

 

 

Akademický týden Univerzity Palackého, který se uskuteční od 16. do 22. února, tradičně připomene obnovení olomoucké univerzity v roce 1946. Letos se navíc ponese ve znamení 80. výročí novodobé existence UP a nabídne bohatý program pro studenty, zaměstnance, akademickou obec i veřejnost.

Týden zahájí už v pondělí ráno tradiční výzva Daruj krev s UP, která dvanáctým rokem podporuje bezplatné dárcovství krve mezi studujícími a zaměstnanci UP. Obzvlášť vítáni jsou prvodárci a prvodárkyně – na všechny pak čekají drobné dárky od univerzity. Výzva Daruj krev s UP bude probíhat po celý týden až do pátečního odpoledne.

„Akademický týden vnímáme jako svátek celé univerzitní komunity.“ rektor Michael Kohajda

Pondělní ranní program doplní komunitní Kávové pondělí ve Studentském klubu UP, které nabídne nejen kávu, ale i prostor pro setkávání, swap oblečení a knih či kreativní dílny. Akce se koná ve spolupráci programu Talentovaný Palacký a Udržitelné univerzity. Večer pak program odlehčí tradiční Hospodský kvíz – univerzitní speciál, který bude probíhat v Jazz Tibet Clubu od 19 hodin.

Ocenění práce, talentu i každodenního nasazení

Stěžejním bodem Akademického týdne bude slavnostní předání výročních ocenění UP za rok 2025, které se uskuteční v úterý 17. února v 16 hodin v kině Metropol. Rektor UP Michael Kohajda zde ocení studentky a studenty za nejlepší práce a sportovní výkony, akademiky a akademičky za odborné publikace i výjimečné pedagogické a popularizační počiny a předávat se budou také mimořádná ocenění neakademickým pracovníkům a pracovnicím. Slavnostní akt moderovaný šéfem olomoucké činohry Romanem Venclem je přístupný veřejnosti a místo je možné si zarezervovat na webu kina Metropol.

„Ocenění vnímám jako poděkování všem, kteří svou prací posouvají Univerzitu Palackého dál – ať už ve výuce, vědě, popularizaci, nebo v každodenním chodu univerzity,“ uvedl rektor Michael Kohajda.

Univerzita jako společenství v symbióze s městem

Součástí týdne bude také tradiční středeční studentská mše svatá v kostele Panny Marie Sněžné, druhý ročník akce V záři reflektorů v Pevnosti poznání, která poděkuje vědcům a vědkyním aktivním v médiích, nebo Reprezentační ples Univerzity Palackého, který se letos uskuteční v předvečer 80. výročí znovuobnovení univerzity v pátek 20. února. Slavnostní večer se ponese v rytmech swingu, moderovat jej bude moderátorka a zpěvačka Erika Stárková. Vstupenky na ples lze zakoupit zde.

Závěr Akademického týdne UP bude tradičně patřit symbolickému hlasu zvonů olomouckých kostelů a víkendovým kulturním návštěvám. Zvony se díky spolupráci s Arcibiskupstvím olomouckým rozezní v sobotu 21. února v 15 hodin. Během víkendu pak studenti a zaměstnanci UP budou moci zdarma navštívit Pevnost poznání a Muzeum umění Olomouc, Vlastivědné muzeum nabídne zvýhodněné vstupné.

„Akademický týden vnímáme jako svátek celé univerzitní komunity. Je to chvíle, kdy se můžeme potkat napříč fakultami, ocenit úspěchy kolegyň a kolegů a připomenout si, že univerzita není jen místo studia a práce, ale také silné společenství,“ dodal rektor Michael Kohajda.

Celý program je k dispozici na webu akademickytyden.upol.cz.

 

 

Kde vzniká společná řeč, kde se ztrácí a jak ji znovu nalézt? To jsou klíčové otázky 61. ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších evropských festivalů vědeckého filmu, který pořádá Univerzita Palackého. 

Akce se koná od 28. dubna do 3. května a každoročně přivádí do města výrazné osobnosti světové i domácí vědy, dokumentárního filmu, umění a hudby a stává se místem setkávání inspirativních hlasů napříč obory. Dramaturgie AFO letos hledá porozumění, které není samozřejmostí, a zaměřuje se na situace, v nichž se společná řeč rodí, láme nebo úplně mizí. 

video_sem

„Pokusíme se najít dialog mezi vědou a společností, mezi tělem a lékařstvím, mezi generacemi v digitálním prostoru, nebo mezi sportovci a davem například při fotbalovém utkání. Společná řeč znamená upřímnou sebereflexi a nutnost naslouchat signálům, které jsme dlouho přehlíželi – těl, technologií i budoucnosti – a které se teprve učíme pojmenovávat,“ říká hlavní dramaturg festivalu Zdeněk Rychtera.

Tělo, technologie, vztahy i budoucnost

Programové sekce rozvíjejí ročníkové téma v konkrétních oblastech. Ahoj! Jak se máš? zkoumá seznamování, blízkost a autenticitu v digitálním světě. Sekce Diagnóza: neznámá otevírá dialog mezi pacienty a lékaři a upozorňuje na nerovnosti v péči o chronicky nemocné. Kultura vítězství se dívá na sport jako na celospolečenský étos formující identitu, výkon i kolektivní emoce. Ozvěny budoucnosti se snaží představit lepší společenskou alternativu k dystopickým vizím zítřka.

„Mezi další tradiční nesoutěžní sekce patří Resilience, která se zaměřuje na společenskou i osobní odolnost a v propojeném labyrintu společenských i environmentálních krizí se snaží poukázat na nové směry uvažování a přinést kapku naděje založené na akci, konstruktivní diskuzi a humoru. Na vědě záleží propojuje akademickou sféru s veřejností a věnuje se komunikaci výzkumu a vzdělávání. Věda v ČT reflektuje současnou roli České televize v popularizaci vědeckého poznání,“ dodává programový ředitel Dominik Vontor.

Festival nabídne diskuze, workshopy, procházky, ale i aktivity pro celé rodiny na Horním náměstí. Odborný program Industry 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky. Novinkou je sekce European Spotlight, která představí výběr různorodých přístupů ke komunikaci vědy v evropské audiovizi. 

Do Olomouce přijede americká filmařka Erin Espelie, která ve svých dílech pracuje s materiály zachycujícími skutečné laboratorní výzkumy, nebo významný britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order a Vulcano Voices.

Důležitou součástí jsou také koncerty a DJ sety. „Budeme hledat společnou řeč v mezigeneračním dialogu současné scény, pulzujících elektronických rytmech DJs i audiovizuálních zážitcích, kde se skutečná vědecká data transformují ve zvuk,“ zve na AFO hudební dramaturgyně Kateřina Sovová.

Vizuální identitu letošního ročníku formuje sklo

Autor vizuálu Radim Měsíc hledal téma, které se nějak dotýká nás všech. „Něco, co sdílíme bez ohledu na to, odkud pocházíme nebo jaký máme názor a zároveň něco, u čeho má ještě smysl snažit se o společnou řeč. Pracovně jsem si tenhle pocit pojmenoval Floor is Lava. Jako metaforu světa, ve kterém dnes žijeme. Mnoho věcí kolem nás je nestabilních a společnost je čím dál víc polarizovaná a domluva je složitější než dřív. Jako by nás všechny trochu pálila zem pod nohama,“ vysvětluje Radim Měsíc, grafický designér. 

Motiv se autor rozhodl ztvárnit pomocí skla. „Je to materiál, který vzniká z přírodních surovin a doslova vychází ze země – z našeho společného základu. Ve chvíli, kdy je sklo roztavené, vizuálně připomíná lávu. Když ale ztuhne, stává se křehkým a zranitelným. Právě tahle proměna je pro mě důležitá a připomíná, jak křehký může být dialog i samotná realita,“ doplňuje grafik, který celý proces zdokumentoval ve sklářské huti v Přibyslavi. 

„Společně se skláři z Valner Glass a s pomocí několika přírodních artefaktů jsme vytvořili jedinečnou tvůrčí atmosféru, ve které improvizací vznikaly skleněné objekty a abstraktní obrazce pro natáčení. Jsme moc rádi, že letos můžeme být malou součástí tohoto skvělého festivalu,“ sdílí nadšení David Valner.

Než festival začne: kino nebo online z obýváku

Ještě před zahájením festivalu se mohou jeho fanoušci naladit na atmosféru AFO. V úterý 17. února od 20.00 se v olomouckém kině Metropol uskuteční předpremiéra soutěžního filmu André je idiot režiséra Tonyho Benny. Další vybrané filmy jsou k vidění na platformě Watch and Know. Stejně jako festival jsou i tyto akce přístupné zdarma. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem komunikace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Kde vzniká společná řeč, kde se ztrácí a jak ji znovu nalézt? To jsou klíčové otázky 61. ročníku mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO), jednoho z nejstarších a nejvýznamnějších evropských festivalů vědeckého filmu, který pořádá Univerzita Palackého. 

Akce se koná od 28. dubna do 3. května a každoročně přivádí do města výrazné osobnosti světové i domácí vědy, dokumentárního filmu, umění a hudby a stává se místem setkávání inspirativních hlasů napříč obory. Dramaturgie AFO letos hledá porozumění, které není samozřejmostí, a zaměřuje se na situace, v nichž se společná řeč rodí, láme nebo úplně mizí. 

video_sem

„Pokusíme se najít dialog mezi vědou a společností, mezi tělem a lékařstvím, mezi generacemi v digitálním prostoru, nebo mezi sportovci a davem například při fotbalovém utkání. Společná řeč znamená upřímnou sebereflexi a nutnost naslouchat signálům, které jsme dlouho přehlíželi – těl, technologií i budoucnosti – a které se teprve učíme pojmenovávat,“ říká hlavní dramaturg festivalu Zdeněk Rychtera.

Tělo, technologie, vztahy i budoucnost

Programové sekce rozvíjejí ročníkové téma v konkrétních oblastech. Ahoj! Jak se máš? zkoumá seznamování, blízkost a autenticitu v digitálním světě. Sekce Diagnóza: neznámá otevírá dialog mezi pacienty a lékaři a upozorňuje na nerovnosti v péči o chronicky nemocné. Kultura vítězství se dívá na sport jako na celospolečenský étos formující identitu, výkon i kolektivní emoce. Ozvěny budoucnosti se snaží představit lepší společenskou alternativu k dystopickým vizím zítřka.

„Mezi další tradiční nesoutěžní sekce patří Resilience, která se zaměřuje na společenskou i osobní odolnost a v propojeném labyrintu společenských i environmentálních krizí se snaží poukázat na nové směry uvažování a přinést kapku naděje založené na akci, konstruktivní diskuzi a humoru. Na vědě záleží propojuje akademickou sféru s veřejností a věnuje se komunikaci výzkumu a vzdělávání. Věda v ČT reflektuje současnou roli České televize v popularizaci vědeckého poznání,“ dodává programový ředitel Dominik Vontor.

Festival nabídne diskuze, workshopy, procházky, ale i aktivity pro celé rodiny na Horním náměstí. Odborný program Industry 4Science se zaměří na to, jak atraktivně a srozumitelně sdílet vědecké poznatky. Novinkou je sekce European Spotlight, která představí výběr různorodých přístupů ke komunikaci vědy v evropské audiovizi. 

Do Olomouce přijede americká filmařka Erin Espelie, která ve svých dílech pracuje s materiály zachycujícími skutečné laboratorní výzkumy, nebo významný britský vulkanolog a filmař Clive Oppenheimer. Oba na AFO představí ve světových premiérách své filmy Ideas of Order a Vulcano Voices.

Důležitou součástí jsou také koncerty a DJ sety. „Budeme hledat společnou řeč v mezigeneračním dialogu současné scény, pulzujících elektronických rytmech DJs i audiovizuálních zážitcích, kde se skutečná vědecká data transformují ve zvuk,“ zve na AFO hudební dramaturgyně Kateřina Sovová.

Vizuální identitu letošního ročníku formuje sklo

Autor vizuálu Radim Měsíc hledal téma, které se nějak dotýká nás všech. „Něco, co sdílíme bez ohledu na to, odkud pocházíme nebo jaký máme názor a zároveň něco, u čeho má ještě smysl snažit se o společnou řeč. Pracovně jsem si tenhle pocit pojmenoval Floor is Lava. Jako metaforu světa, ve kterém dnes žijeme. Mnoho věcí kolem nás je nestabilních a společnost je čím dál víc polarizovaná a domluva je složitější než dřív. Jako by nás všechny trochu pálila zem pod nohama,“ vysvětluje Radim Měsíc, grafický designér. 

Motiv se autor rozhodl ztvárnit pomocí skla. „Je to materiál, který vzniká z přírodních surovin a doslova vychází ze země – z našeho společného základu. Ve chvíli, kdy je sklo roztavené, vizuálně připomíná lávu. Když ale ztuhne, stává se křehkým a zranitelným. Právě tahle proměna je pro mě důležitá a připomíná, jak křehký může být dialog i samotná realita,“ doplňuje grafik, který celý proces zdokumentoval ve sklářské huti v Přibyslavi. 

„Společně se skláři z Valner Glass a s pomocí několika přírodních artefaktů jsme vytvořili jedinečnou tvůrčí atmosféru, ve které improvizací vznikaly skleněné objekty a abstraktní obrazce pro natáčení. Jsme moc rádi, že letos můžeme být malou součástí tohoto skvělého festivalu,“ sdílí nadšení David Valner.

Než festival začne: kino nebo online z obýváku

Ještě před zahájením festivalu se mohou jeho fanoušci naladit na atmosféru AFO. V úterý 17. února od 20.00 se v olomouckém kině Metropol uskuteční předpremiéra soutěžního filmu André je idiot režiséra Tonyho Benny. Další vybrané filmy jsou k vidění na platformě Watch and Know. Stejně jako festival jsou i tyto akce přístupné zdarma. 

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem komunikace vědy a slouží také jako iniciace ke vzdělávání a kulturnímu myšlení. 

Mezinárodní tým vědců detailně popsal strukturu fotosystému II u zelené mikrořasy Chlorella ohadii a odhalil mechanismy, které tomuto organismu umožňují přežít a efektivně fungovat i při extrémně vysoké intenzitě světla. Fotosystém II je klíčový proteinový komplex fotosyntetických organismů, který zajišťuje přeměnu světelné energie na energii chemickou. Výsledky výzkumu, na kterém se podíleli odborníci z katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Pomocí kryogenní elektronové mikroskopie se badatelům podařilo získat vysoce detailní strukturu superkomplexu fotosystému II. Analýza ukázala neobvyklé uspořádání světlosběrných proteinů, které se výrazně liší od struktur známých u vyšších rostlin a většiny ostatních řas. Právě toto uspořádání podle vědců umožňuje účinnější regulaci toku excitační energie a chrání fotosyntetický aparát před poškozením při vyšší intenzitě světla.

„Naše výsledky ukazují, že fotosystém II této mikrořasy je strukturálně optimalizovaný pro prostředí s extrémně proměnlivými světelnými podmínkami. Identifikovali jsme konkrétní strukturní prvky, které pravděpodobně stojí za její mimořádnou fototolerancí,“ uvedl korespondující autor studie Roman Kouřil z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

„Lepší porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro základní výzkum fotosyntézy a může být inspirací i pro biotechnologické aplikace.“ Rameez Arshad

Výsledky práce zároveň přinášejí nové poznatky o evoluci fotosyntetických komplexů. Struktura fotosystému II u Chlorella ohadii kombinuje znaky známé z různých skupin fotosyntetických organismů s prvky, které jsou zcela unikátní. To podle Romana Kouřila naznačuje, že fotosyntetický aparát se mohl v průběhu evoluce opakovaně přizpůsobovat extrémním podmínkám prostředí prostřednictvím relativně jemných, ale funkčně zásadních změn.

„Lepší porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro základní výzkum fotosyntézy a může být inspirací i pro biotechnologické aplikace,“ doplnil hlavní autor studie Rameez Arshad z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

Na výzkumu se podíleli odborníci z katedry biofyziky a katedry experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, dále vědci z Martin Luther University Halle-Wittenberg, CATRIN UP, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, CEITEC Masarykovy univerzity a Vrije Universiteit Amsterdam. Právě mezioborová spolupráce umožnila propojit detailní strukturní výsledky s jejich biologickým a funkčním významem.

Mezinárodní tým vědců detailně popsal strukturu fotosystému II u zelené mikrořasy Chlorella ohadii a odhalil mechanismy, které tomuto organismu umožňují přežít a efektivně fungovat i při extrémně vysoké intenzitě světla. Fotosystém II je klíčový proteinový komplex fotosyntetických organismů, který zajišťuje přeměnu světelné energie na energii chemickou. Výsledky výzkumu, na kterém se podíleli odborníci z katedry biofyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, publikoval prestižní časopis Nature Communications.

Pomocí kryogenní elektronové mikroskopie se badatelům podařilo získat vysoce detailní strukturu superkomplexu fotosystému II. Analýza ukázala neobvyklé uspořádání světlosběrných proteinů, které se výrazně liší od struktur známých u vyšších rostlin a většiny ostatních řas. Právě toto uspořádání podle vědců umožňuje účinnější regulaci toku excitační energie a chrání fotosyntetický aparát před poškozením při vyšší intenzitě světla.

„Naše výsledky ukazují, že fotosystém II této mikrořasy je strukturálně optimalizovaný pro prostředí s extrémně proměnlivými světelnými podmínkami. Identifikovali jsme konkrétní strukturní prvky, které pravděpodobně stojí za její mimořádnou fototolerancí,“ uvedl korespondující autor studie Roman Kouřil z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

„Lepší porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro základní výzkum fotosyntézy a může být inspirací i pro biotechnologické aplikace.“ Rameez Arshad

Výsledky práce zároveň přinášejí nové poznatky o evoluci fotosyntetických komplexů. Struktura fotosystému II u Chlorella ohadii kombinuje znaky známé z různých skupin fotosyntetických organismů s prvky, které jsou zcela unikátní. To podle Romana Kouřila naznačuje, že fotosyntetický aparát se mohl v průběhu evoluce opakovaně přizpůsobovat extrémním podmínkám prostředí prostřednictvím relativně jemných, ale funkčně zásadních změn.

„Lepší porozumění těmto adaptačním mechanismům je klíčové pro základní výzkum fotosyntézy a může být inspirací i pro biotechnologické aplikace,“ doplnil hlavní autor studie Rameez Arshad z katedry biofyziky přírodovědecké fakulty.

Na výzkumu se podíleli odborníci z katedry biofyziky a katedry experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, dále vědci z Martin Luther University Halle-Wittenberg, CATRIN UP, Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, CEITEC Masarykovy univerzity a Vrije Universiteit Amsterdam. Právě mezioborová spolupráce umožnila propojit detailní strukturní výsledky s jejich biologickým a funkčním významem.

Po necelých třech letech bude akademická obec UP volit své univerzitní senátory a senátorky. Nominovat nové či staronové členy/ky Akademického senátu UP (AS UP) za některou z fakult mohou studující a akademici a akademičky od 3. do 19. února 2026. Samotné volby do klíčového samosprávného orgánu univerzity proběhnou online v polovině března. Veškeré další podrobnosti najdete na webu upol.cz/volby.

Kandidáty a kandidátky z řad vyučujících i studujících mohou členky a členové akademické obce nominovat prostřednictvím formuláře (bude dostupný na webu upol.cz/volby), podepsaného i navrženým kandidátem/kou, k rukám předsedy/kyně dílčí volební komise na své fakultě.

„Volby do Akademického senátu představují jedinečnou příležitost ovlivnit budoucnost naší univerzity, hájit akademické hodnoty, svobodu bádání, kvalitu výuky i otevřený dialog mezi studenty a vyučujícími. Nominace kandidátů představují první a zásadní krok celého volebního procesu. Jsou příležitostí navrhnout osobnosti, které mají zájem aktivně se podílet na správě univerzity. Vyzývám proto všechny k aktivní účasti na nominačním procesu, ať již formou navržení vhodných kandidátů, nebo vlastní kandidatury,“ vzkazuje předsedkyně stávajícího AS UP Irena Smolová s tím, že široké a kvalitní spektrum kandidátů je předpokladem smysluplných voleb a silného, legitimního Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Volby do „velkého senátu“ univerzity se pak uskuteční od 11. do 18. března 2026. Elektronicky hlasovat v nich může opět každý studující a akademik/čka UP. Veškeré podrobnosti včetně všech termínů, předsedů volebních komisí na fakultách a následně seznamu kandidátů naleznete na webu upol.cz/volby.

Každá z fakult je v univerzitním senátu zastoupena dvěma akademiky/čkami a jedním studentem či studentkou, celkově má tedy 24 členů. Funkční období nového Akademického senátu UP začne 16. května 2026 a skončí 15. května 2029.

Po necelých třech letech bude akademická obec UP volit své univerzitní senátory a senátorky. Nominovat nové či staronové členy/ky Akademického senátu UP (AS UP) za některou z fakult mohou studující a akademici a akademičky od 3. do 19. února 2026. Samotné volby do klíčového samosprávného orgánu univerzity proběhnou online v polovině března. Veškeré další podrobnosti najdete na webu upol.cz/volby.

Kandidáty a kandidátky z řad vyučujících i studujících mohou členky a členové akademické obce nominovat prostřednictvím formuláře (bude dostupný na webu upol.cz/volby), podepsaného i navrženým kandidátem/kou, k rukám předsedy/kyně dílčí volební komise na své fakultě.

„Volby do Akademického senátu představují jedinečnou příležitost ovlivnit budoucnost naší univerzity, hájit akademické hodnoty, svobodu bádání, kvalitu výuky i otevřený dialog mezi studenty a vyučujícími. Nominace kandidátů představují první a zásadní krok celého volebního procesu. Jsou příležitostí navrhnout osobnosti, které mají zájem aktivně se podílet na správě univerzity. Vyzývám proto všechny k aktivní účasti na nominačním procesu, ať již formou navržení vhodných kandidátů, nebo vlastní kandidatury,“ vzkazuje předsedkyně stávajícího AS UP Irena Smolová s tím, že široké a kvalitní spektrum kandidátů je předpokladem smysluplných voleb a silného, legitimního Akademického senátu Univerzity Palackého v Olomouci.

Volby do „velkého senátu“ univerzity se pak uskuteční od 11. do 18. března 2026. Elektronicky hlasovat v nich může opět každý studující a akademik/čka UP. Veškeré podrobnosti včetně všech termínů, předsedů volebních komisí na fakultách a následně seznamu kandidátů naleznete na webu upol.cz/volby.

Každá z fakult je v univerzitním senátu zastoupena dvěma akademiky/čkami a jedním studentem či studentkou, celkově má tedy 24 členů. Funkční období nového Akademického senátu UP začne 16. května 2026 a skončí 15. května 2029.

Studium na vysoké škole přináší řadu výzev: osamostatnění se, převzetí větší míry odpovědnosti za svoje výsledky, ale i život. První zkouškové období bývá nejen zkouškou vědomostí, ale také odhodlanosti a vůle. Jak naši studující zkouškové období zvládají? Co jim pomáhá? A kde může univerzita nabídnout pomocnou ruku? Na to jsme se jich zeptali v dotazníku.

V anonymním dotazníku odpovídalo 530 studujících napříč univerzitou. Tento počet je vzhledem k celkovému počtu studujících statisticky významný. S výsledky byla seznámena všechna univerzitní pracoviště, kterých se podněty studujících týkají. Dotazníkové šetření by se mělo pravidelně opakovat a vyhodnocovat.

Nápor na psychiku

Že je zkouškové období zátěž na nervy, potvrdila téměř polovina dotázaných. Často se během něj cítí přetížení a pociťují úzkost. Pro čtvrtinu z nich se jedná o velmi stresující období. Jen necelá tři procenta studujících zvládá zkouškové s přehledem, v takových případech se jedná převážně o studenty vyšších ročníků.

Těžké chvíle pomáhá zvládat promluva s rodinou či přáteli, relaxační a mindfulness techniky. Desetina z dotázaných využívá odbornou terapeutickou pomoc, 15 % užívá léky na uklidnění či nespavost. Stejné množství studentů užívá ke zklidnění během zkouškového alkohol.

Velmi stresující je pro naše studující například přílišný tlak na výkon, způsobený také malým počtem vypsaných termínů na jednotlivé zkoušky či jejich kumulací v jednom dni či týdnu, často v rámci jedné katedry. Volají tak po lepší koordinaci mezi vyučujícími.

Velká část studentů uvedla jako brzdu v podávání lepšího výkonu vlastní tendence k prokrastinaci a neschopnost si věci naplánovat. V tomto ohledu by jim, dle jejich mínění, pomohlo například školení v time managementu.

Palčivým tématem dnešní doby je nejen během zkouškového období nedostupnost odborné psychologické pomoci. Přestože univerzita spoustu možností, kam se obracet v kritických chvílích nabízí, ne každý o ní ví. Zároveň je kapacita univerzitních pracovišť, i přes jejich soustavné navyšování, omezená.

„Studenti mohou využít síť univerzitních a poradenských center. Pomocnou ruku nabídnou starší spolužáci ve Studentském klubu. Informace zájemci naleznou na webu Talentovaného Palackého, který funguje jako rozcestník k různým podpůrným aktivitám, jež pro naše studující nabízíme. Pro studenty se specifickými potřebami funguje speciální centrum,“ uvedla vedoucí oddělení studentských záležitostí Vladimíra Sedláčková.

Učit se, učit se, učit se... Ale kde?

Více než třetina dotázaných si stěžuje na nedostatek klidu na učení. Přestože se velká část z nich během zkouškového období vrací domů k rodičům, téměř 40 % z dotázaných alespoň někdy využívá k přípravě studovny či knihovny UP.

Tady ale často naráží na problém s místem. Mnoho studujících tak volá po vytváření nových zákoutí k učení, navýšení kapacit stávajících studoven, rozšíření jejich otevírací doby či doplnění míst k učení o pohodlnější typy posezení, jako jsou vaky či křesílka, stejně jako stabilní připojení k internetu. Chybí také možnost občerstvení v odpoledních či večerních hodinách.

Přestože se ve dvojici či skupině učí jen 7 % dotázaných, pětina našich studentů a studentek by uvítala učícího parťáka. Zde je tak prostor pro studentskou iniciativu, která by jednotlivé zájemce propojila.

Zkouška životního stylu

Během zkouškového si pravidelný spánkový režim, který se neliší od zbytku roku, udržuje jen 40 % studujících. Pětina se učí dlouho do noci, stejné množství si spánek kvůli učení odpírá, čtvrtině se spánkový režim úplně rozpadne.

Zároveň spánek jakožto prostředek pro odpočinek a lepší výkon uvádí 70 % všech dotázaných. „Z výzkumů víme, že spánek je pro naši duševní pohodu velmi důležitý, stejně jako pro tvorbu dlouhodobé paměti. Nedostatek spánku tak negativně dopadá na výkon i náladu během zkouškového období,“ potvrzuje důležitost spánku Michal Kalman z cyrilometodějské teologické fakulty, který se v rámci projektu Zdravá generace věnuje výzkumu životního stylu dětí a mladistvých.

Zkouškové období dopadá také na stravovací režim našich studujících. Pravidelnost ve stravě dodržuje pouze třetina dotázaných. Ostatní se stravují nepravidelně, pro samé učení zapomínají jíst, či stres naopak kompenzují nadměrným množstvím jídla, především nezdravého. K lepšímu soustředění si pomáhají hojně také konzumací kávy či energetických nápojů.

Jen 16 % studentů a studentek během zkoušek pravidelně sportuje. Třetina z dotázaných zařazuje mezi učení krátké procházky či protahovací cvičení. Zbytek odpočívá od učení pasivně při sledování seriálů či sociálních sítí nebo na jakýkoliv odpočinek vůbec nemá čas. „Pohyb je důležitý pro redukci stresu a tím i pro psychickou odolnost jednotlivce. Ani během zkouškového bych se tedy pravidelné fyzické aktivity nezříkal, ba naopak,“ dodává Michal Kalman.

 

Poradenské služby

Univerzita Palackého nabízí množství poradenských služeb od psychologické a psychoterapeutické pomoci, přes studijní poradenství, služby pro studenty se specifickými potřebami, kariérní poradenství a mnoho dalšího. Rozcestník služeb naleznete zde.

Studentský klub: komunitní a poradenské centrum UP

Pomoci a rady od starších spolužáků se zájemcům dostane ve Studentském klubu na nádvoří Zbrojnice. 
Otevírací doba v průběhu semestru: po 9–15, út 9–13, st 9–12, čt 9–13, pá 9–12
Otevírací doba ve zkouškovém období: po 10–14, út 10–14, st 10–14

Další poradenské služby nabízí platforma Talentovaný Palacký.

Studium na vysoké škole přináší řadu výzev: osamostatnění se, převzetí větší míry odpovědnosti za svoje výsledky, ale i život. První zkouškové období bývá nejen zkouškou vědomostí, ale také odhodlanosti a vůle. Jak naši studující zkouškové období zvládají? Co jim pomáhá? A kde může univerzita nabídnout pomocnou ruku? Na to jsme se jich zeptali v dotazníku.

V anonymním dotazníku odpovídalo 530 studujících napříč univerzitou. Tento počet je vzhledem k celkovému počtu studujících statisticky významný. S výsledky byla seznámena všechna univerzitní pracoviště, kterých se podněty studujících týkají. Dotazníkové šetření by se mělo pravidelně opakovat a vyhodnocovat.

Nápor na psychiku

Že je zkouškové období zátěž na nervy, potvrdila téměř polovina dotázaných. Často se během něj cítí přetížení a pociťují úzkost. Pro čtvrtinu z nich se jedná o velmi stresující období. Jen necelá tři procenta studujících zvládá zkouškové s přehledem, v takových případech se jedná převážně o studenty vyšších ročníků.

Těžké chvíle pomáhá zvládat promluva s rodinou či přáteli, relaxační a mindfulness techniky. Desetina z dotázaných využívá odbornou terapeutickou pomoc, 15 % užívá léky na uklidnění či nespavost. Stejné množství studentů užívá ke zklidnění během zkouškového alkohol.

Velmi stresující je pro naše studující například přílišný tlak na výkon, způsobený také malým počtem vypsaných termínů na jednotlivé zkoušky či jejich kumulací v jednom dni či týdnu, často v rámci jedné katedry. Volají tak po lepší koordinaci mezi vyučujícími.

Velká část studentů uvedla jako brzdu v podávání lepšího výkonu vlastní tendence k prokrastinaci a neschopnost si věci naplánovat. V tomto ohledu by jim, dle jejich mínění, pomohlo například školení v time managementu.

Palčivým tématem dnešní doby je nejen během zkouškového období nedostupnost odborné psychologické pomoci. Přestože univerzita spoustu možností, kam se obracet v kritických chvílích nabízí, ne každý o ní ví. Zároveň je kapacita univerzitních pracovišť, i přes jejich soustavné navyšování, omezená.

„Studenti mohou využít síť univerzitních a poradenských center. Pomocnou ruku nabídnou starší spolužáci ve Studentském klubu. Informace zájemci naleznou na webu Talentovaného Palackého, který funguje jako rozcestník k různým podpůrným aktivitám, jež pro naše studující nabízíme. Pro studenty se specifickými potřebami funguje speciální centrum,“ uvedla vedoucí oddělení studentských záležitostí Vladimíra Sedláčková.

Učit se, učit se, učit se... Ale kde?

Více než třetina dotázaných si stěžuje na nedostatek klidu na učení. Přestože se velká část z nich během zkouškového období vrací domů k rodičům, téměř 40 % z dotázaných alespoň někdy využívá k přípravě studovny či knihovny UP.

Tady ale často naráží na problém s místem. Mnoho studujících tak volá po vytváření nových zákoutí k učení, navýšení kapacit stávajících studoven, rozšíření jejich otevírací doby či doplnění míst k učení o pohodlnější typy posezení, jako jsou vaky či křesílka, stejně jako stabilní připojení k internetu. Chybí také možnost občerstvení v odpoledních či večerních hodinách.

Přestože se ve dvojici či skupině učí jen 7 % dotázaných, pětina našich studentů a studentek by uvítala učícího parťáka. Zde je tak prostor pro studentskou iniciativu, která by jednotlivé zájemce propojila.

Zkouška životního stylu

Během zkouškového si pravidelný spánkový režim, který se neliší od zbytku roku, udržuje jen 40 % studujících. Pětina se učí dlouho do noci, stejné množství si spánek kvůli učení odpírá, čtvrtině se spánkový režim úplně rozpadne.

Zároveň spánek jakožto prostředek pro odpočinek a lepší výkon uvádí 70 % všech dotázaných. „Z výzkumů víme, že spánek je pro naši duševní pohodu velmi důležitý, stejně jako pro tvorbu dlouhodobé paměti. Nedostatek spánku tak negativně dopadá na výkon i náladu během zkouškového období,“ potvrzuje důležitost spánku Michal Kalman z cyrilometodějské teologické fakulty, který se v rámci projektu Zdravá generace věnuje výzkumu životního stylu dětí a mladistvých.

Zkouškové období dopadá také na stravovací režim našich studujících. Pravidelnost ve stravě dodržuje pouze třetina dotázaných. Ostatní se stravují nepravidelně, pro samé učení zapomínají jíst, či stres naopak kompenzují nadměrným množstvím jídla, především nezdravého. K lepšímu soustředění si pomáhají hojně také konzumací kávy či energetických nápojů.

Jen 16 % studentů a studentek během zkoušek pravidelně sportuje. Třetina z dotázaných zařazuje mezi učení krátké procházky či protahovací cvičení. Zbytek odpočívá od učení pasivně při sledování seriálů či sociálních sítí nebo na jakýkoliv odpočinek vůbec nemá čas. „Pohyb je důležitý pro redukci stresu a tím i pro psychickou odolnost jednotlivce. Ani během zkouškového bych se tedy pravidelné fyzické aktivity nezříkal, ba naopak,“ dodává Michal Kalman.

 

Poradenské služby

Univerzita Palackého nabízí množství poradenských služeb od psychologické a psychoterapeutické pomoci, přes studijní poradenství, služby pro studenty se specifickými potřebami, kariérní poradenství a mnoho dalšího. Rozcestník služeb naleznete zde.

Studentský klub: komunitní a poradenské centrum UP

Pomoci a rady od starších spolužáků se zájemcům dostane ve Studentském klubu na nádvoří Zbrojnice. 
Otevírací doba v průběhu semestru: po 9–15, út 9–13, st 9–12, čt 9–13, pá 9–12
Otevírací doba ve zkouškovém období: po 10–14, út 10–14, st 10–14

Další poradenské služby nabízí platforma Talentovaný Palacký.

Praktické tipy a rady pro Ph.D. studující, také přiblížení jejich vědeckých témat, interaktivní workshop o předsudcích a stereotypech, stand-upy akademiků a akademiček téměř ze všech kateder teologické fakulty, přednášku Marka O. Váchy pro širokou veřejnost a v neposlední řadě vynikající guláš – to vše nabídne ve středu 11. února akce Cyrilometodějské teologické fakulty UP s názvem Vědecký guláš aneb Den vědy na teologické.

„Na fakultě se v oblasti vědy děje stále něco nového. Kolegové na katedrách i v našich třech institutech pracují na zajímavých tématech, s nimiž chtějí seznámit studenty, kolegy, případně veřejnost. Cílem akce je více propojit komunitu badatelů, podpořit setkávání a výměnu, informovat se. Věříme, že nabídka zaujme i studenty a povzbudí je k dalšímu (doktorskému) studiu. Jsme rádi, že nabídku vystoupit se svou přednáškou pro zájemce z řad široké veřejnosti přijal i náš absolvent Marek Orko Vácha,“ uvedla Marta Lucie Cincialová, proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy.

Úplný program akce najdete zde.

Program Vědeckého guláše začíná v 9:30. Učebna U3 v hlavní budově fakulty v Univerzitní ulici bude patřit Ph.D. studujícím. Několik dobrých tipů a rad jim předá Katrin Stark z Kariérního centra UP, zároveň svoji práci představí například Barbora Kutá, která se zaměřuje na využití AI pro terapeutické účely, nebo Szergej Cápec s tématem Generace v nejistotě: Mezi rodinnou oporou a tlakem vrstevníků. Před polednem katedra křesťanské výchovy nabídne workshop věnovaný stereotypům a předsudkům.

O zajímavých vědeckých projektech se bude od rána mluvit i ve fakultní aule. Vystoupí mimo jiné Ľubomír Žák, který představí nový Institut Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření, Eduard Fiedler, který přiblíží práci badatelské skupiny Triertium, nebo Michal Kalman s Andreou Madarasovou, kteří se věnují studii HBSC o životním stylu dětí a mládeže.

Program v aule pak od 15:30 vyvrcholí veřejnou přednáškou římskokatolického kněze, teologa, bioetika, pedagoga a spisovatele, absolventa CMTF UP Marka Orko Váchy s názvem Když Bůh chybí úplně všem.

Na Vědecký guláš naváže mezinárodní konference Dialogue and Reconciliation, kterou CMTF pořádá u příležitosti otevření Institutu M. J. Metzgera. S úvodní přednáškou vystoupí 11. února od 19:45 David Fernández Puyana, velvyslanec Stálé mise Univerzity pro mír (UPeace) při OSN. Odborné setkání s účastníky z Irska, Maďarska či Malty pak bude pokračovat v průběhu celého čtvrtka 12. února, program je k dispozici zde.

Praktické tipy a rady pro Ph.D. studující, také přiblížení jejich vědeckých témat, interaktivní workshop o předsudcích a stereotypech, stand-upy akademiků a akademiček téměř ze všech kateder teologické fakulty, přednášku Marka O. Váchy pro širokou veřejnost a v neposlední řadě vynikající guláš – to vše nabídne ve středu 11. února akce Cyrilometodějské teologické fakulty UP s názvem Vědecký guláš aneb Den vědy na teologické.

„Na fakultě se v oblasti vědy děje stále něco nového. Kolegové na katedrách i v našich třech institutech pracují na zajímavých tématech, s nimiž chtějí seznámit studenty, kolegy, případně veřejnost. Cílem akce je více propojit komunitu badatelů, podpořit setkávání a výměnu, informovat se. Věříme, že nabídka zaujme i studenty a povzbudí je k dalšímu (doktorskému) studiu. Jsme rádi, že nabídku vystoupit se svou přednáškou pro zájemce z řad široké veřejnosti přijal i náš absolvent Marek Orko Vácha,“ uvedla Marta Lucie Cincialová, proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy.

Úplný program akce najdete zde.

Program Vědeckého guláše začíná v 9:30. Učebna U3 v hlavní budově fakulty v Univerzitní ulici bude patřit Ph.D. studujícím. Několik dobrých tipů a rad jim předá Katrin Stark z Kariérního centra UP, zároveň svoji práci představí například Barbora Kutá, která se zaměřuje na využití AI pro terapeutické účely, nebo Szergej Cápec s tématem Generace v nejistotě: Mezi rodinnou oporou a tlakem vrstevníků. Před polednem katedra křesťanské výchovy nabídne workshop věnovaný stereotypům a předsudkům.

O zajímavých vědeckých projektech se bude od rána mluvit i ve fakultní aule. Vystoupí mimo jiné Ľubomír Žák, který představí nový Institut Maxe Josefa Metzgera pro dialog a smíření, Eduard Fiedler, který přiblíží práci badatelské skupiny Triertium, nebo Michal Kalman s Andreou Madarasovou, kteří se věnují studii HBSC o životním stylu dětí a mládeže.

Program v aule pak od 15:30 vyvrcholí veřejnou přednáškou římskokatolického kněze, teologa, bioetika, pedagoga a spisovatele, absolventa CMTF UP Marka Orko Váchy s názvem Když Bůh chybí úplně všem.

Na Vědecký guláš naváže mezinárodní konference Dialogue and Reconciliation, kterou CMTF pořádá u příležitosti otevření Institutu M. J. Metzgera. S úvodní přednáškou vystoupí 11. února od 19:45 David Fernández Puyana, velvyslanec Stálé mise Univerzity pro mír (UPeace) při OSN. Odborné setkání s účastníky z Irska, Maďarska či Malty pak bude pokračovat v průběhu celého čtvrtka 12. února, program je k dispozici zde.