Agregátor zdrojů

Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést speciální pedagog Vojtech Regec. Devatenácti hlasy o tom v tajné volbě rozhodl Akademický senát PdF UP. Pokud jeho zvolení potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Vojtech Regec 1. února 2026.

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel Vojtech Regec, kandidát na děkana PdF UP, hned v prvním kole volby, když získal devatenáct hlasů přítomných senátorů jedenadvacetičlenného tělesa.

„S hlubokou úctou a pokorou děkuji za to, že jste mi dali příležitost pokračovat v práci děkana v rámci druhého funkčního období. Nebude jednoduché. Svou roli vnímám jako součást týmové práce, jen tak totiž můžeme fungovat jako fakulta, jako prostor, který bude inspirující a obohacující a bude velkým přínosem nejen pro nás, ale i pro naše primární poslání. Děkuji za důvěru,“ řekl kandidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Ve své prezentaci před akademickou obcí i před volbou samou hovořil o hlavních fakultních výzvách. V jejich výčtu zmínil právě probíhající rekonstrukci hlavní budovy na Žižkově náměstí i perspektivu rekonstrukce Uměleckého centra UP. Úsilí Vojtecha Regece směřuje k prioritizaci fakultních zájmů, jeho snahou je, aby se olomoucká pedagogická fakulta dlouhodobě rozvíjela jako moderní, otevřená a respektovaná instituce, která svou činností naplňuje principy excelence, společenské odpovědnosti a akademické integrity. Za podstatné považuje nově zvolený kandidát na děkana PdF UP mimo jiné i práce na akreditacích, protože podle něj to, jak budou nastaveny, ukáže, jak bude vypadat studium po roce 2029. Vojtech Regec sází na kontinuitu, která spočívá i ve složení proděkanského týmu. Ve své krátké řeči poděkoval nejen Akademickému senátu PdF UP, ale i všem, jimž dění na této fakultě není lhostejné.

O post děkana Pedagogické fakulty UP se ve volbě ucházel jako jediný kandidát. Volby vyhlásil Akademický senát PdF UP na svém zasedání 8. září, veřejně se kandidát na děkana PdF UP prezentoval před akademickou obcí 19. listopadu. Aby ve volbě uspěl, potřeboval získat nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Druhé funkční období by měl zahájit 1. února 2026 s mandátem do 31. ledna 2030. Výsledky voleb postoupí předseda AS PdF UP Michal Růžička rektorovi UP Michaelu Kohajdovi do 15. prosince 2025.

Doc. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Věnuje se speciálněpedagogické propedeutice, tyflopedii, psychopedii a speciálněpedagogickému poradenství. Zabývá se využíváním asistenčních technologií u osob se zdravotním postižením. Je autorem i spoluautorem celé řady právních norem, metodických předpisů i monitorovacích zpráv, které se týkají přístupnosti veřejné správy a digitálních technologií pro jedince se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním. Je členem několika odborných grémií i autorem řady publikací.

Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého by měl i v následujícím čtyřletém období vést speciální pedagog Vojtech Regec. Devatenácti hlasy o tom v tajné volbě rozhodl Akademický senát PdF UP. Pokud jeho zvolení potvrdí rektor UP Michael Kohajda, druhé děkanské období zahájí Vojtech Regec 1. února 2026.

Potřebnou nadpoloviční většinu hlasů obdržel Vojtech Regec, kandidát na děkana PdF UP, hned v prvním kole volby, když získal devatenáct hlasů přítomných senátorů jedenadvacetičlenného tělesa.

„S hlubokou úctou a pokorou děkuji za to, že jste mi dali příležitost pokračovat v práci děkana v rámci druhého funkčního období. Nebude jednoduché. Svou roli vnímám jako součást týmové práce, jen tak totiž můžeme fungovat jako fakulta, jako prostor, který bude inspirující a obohacující a bude velkým přínosem nejen pro nás, ale i pro naše primární poslání. Děkuji za důvěru,“ řekl kandidát na děkana bezprostředně po svém zvolení.

Ve své prezentaci před akademickou obcí i před volbou samou hovořil o hlavních fakultních výzvách. V jejich výčtu zmínil právě probíhající rekonstrukci hlavní budovy na Žižkově náměstí i perspektivu rekonstrukce Uměleckého centra UP. Úsilí Vojtecha Regece směřuje k prioritizaci fakultních zájmů, jeho snahou je, aby se olomoucká pedagogická fakulta dlouhodobě rozvíjela jako moderní, otevřená a respektovaná instituce, která svou činností naplňuje principy excelence, společenské odpovědnosti a akademické integrity. Za podstatné považuje nově zvolený kandidát na děkana PdF UP mimo jiné i práce na akreditacích, protože podle něj to, jak budou nastaveny, ukáže, jak bude vypadat studium po roce 2029. Vojtech Regec sází na kontinuitu, která spočívá i ve složení proděkanského týmu. Ve své krátké řeči poděkoval nejen Akademickému senátu PdF UP, ale i všem, jimž dění na této fakultě není lhostejné.

O post děkana Pedagogické fakulty UP se ve volbě ucházel jako jediný kandidát. Volby vyhlásil Akademický senát PdF UP na svém zasedání 8. září, veřejně se kandidát na děkana PdF UP prezentoval před akademickou obcí 19. listopadu. Aby ve volbě uspěl, potřeboval získat nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. Druhé funkční období by měl zahájit 1. února 2026 s mandátem do 31. ledna 2030. Výsledky voleb postoupí předseda AS PdF UP Michal Růžička rektorovi UP Michaelu Kohajdovi do 15. prosince 2025.

Doc. Vojtech Regec působí v Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Věnuje se speciálněpedagogické propedeutice, tyflopedii, psychopedii a speciálněpedagogickému poradenství. Zabývá se využíváním asistenčních technologií u osob se zdravotním postižením. Je autorem i spoluautorem celé řady právních norem, metodických předpisů i monitorovacích zpráv, které se týkají přístupnosti veřejné správy a digitálních technologií pro jedince se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním. Je členem několika odborných grémií i autorem řady publikací.

S hlubokou úctou a vděčností myslíme na ty, kteří svým velkorysým darem umožňují, aby anatomie byla místem, kde zemřelí učí živé. Tato slova jsou vytesána do náhrobního kamene pietního místa, které zřídil Ústav normální anatomie Lékařské fakulty UP na památku těch, kteří se rozhodli darovat své tělo pro vzdělávání budoucích lékařek a lékařů a rozvoj medicíny.

Pietní místo, které bude sloužit i jako vsypová hrobka pro ukládání zpopelněných pozůstatků dárců těl, vzniklo na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, v jeho severovýchodní části blízko Lesa vzpomínek.

„Darování těla je nesmírně cenný čin, který umožňuje studentům Všeobecného a Zubního lékařství získat znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon lékařského povolání. Díky obětavosti dárců se mohou lékaři připravovat na své poslání – pomáhat a léčit živé, a těla dárců se tak stávají mostem mezi vědou a lidskostí, mezi životem a poznáním. Zřízením tohoto hrobu naše fakulta vyjadřuje svou velkou vděčnost a současně zajišťuje, aby ostatky dárců po splnění svého poslání nalezly důstojný a věčný odpočinek,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.

„Bez možnosti zkoumat posmrtné ostatky lidského těla se neobejde řada oborů medicíny, chce-li rozvíjet své současné vědomosti pro úspěšnou léčbu v budoucnosti. Darovat vlastní tělo může být pro mnohé z nás velmi statečné rozhodnutí, protože si tím definitivně připouštíme vlastní smrtelnost. Ale vlastně tím zároveň rozhodujeme i o tom, že náš odkaz bude žít dál,“ doplnil ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Dárcovství těl je pro medicínu i v současné době nesmírně důležité. Podle Petra Mlejnka, přednosty Ústavu normální anatomie LF UP, odkud iniciativa k vybudování pietního místa s vsypovou hrobkou vzešla, nemůže sebedokonalejší model vystihnout jedinečnost každého lidského těla. Zřízení pietního místa je ve světě již běžnou možností, jak dárcům za jejich mimořádný čin poděkovat. Dosavadní praxe přitom byla taková, že po využití ve výuce či ve výzkumu bylo tělo zpopelněno v krematoriu a popel byl podle přání dárce buď rozprášen na rozptylové louce, nebo byl v urně předán pozůstalým.

„Myšlenkou na zřízení pietního místa jsme se začali vážně zabývat před rokem. Velkým povzbuzením pro nás byla nabídka ředitelky Hřbitovů města Olomouce Dany Pluskalové na jeho vybudování přímo na Ústředním hřbitově. Zároveň jsme měli šťastnou ruku při výběru zhotovitele, kterým se stalo Kamenictví Ganiec. Díky tomu se naše představy podařilo v krátké době proměnit ve skutečnost. Myslím, že výsledek lze bez nadsázky označit za umělecké dílo,“ řekl.

„Věřím, že právě tímto způsobem dokážeme lépe vyjádřit vděk a úctu lidem, kteří jsou společnosti užiteční i po své smrti. Posledním místem odpočinku našich dárců se tak může stát toto jedinečné místo, kde se budou setkávat nejen příbuzní, pozůstalí a přátelé dárců, ale také studenti medicíny a pracovníci našeho ústavu, aby individuálně nebo společně uctili jejich památku,“ dodal Petr Mlejnek s tím, že nové pietní místo by zároveň mohlo pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o dárcovství těl.

Darovat tělo pro účely výuky budoucích lékařek a lékařů a výzkumu a dalšího rozvoje medicíny je možné pouze na základě smlouvy uzavřené mezi dárcem a Ústavem normální anatomie LF UP, přičemž tato smlouva musí být podepsána úředně ověřenými podpisy a lze ji kdykoliv písemně vypovědět. Podrobnější informace jsou k dispozici zde, případně je možné se na pracovišti sídlícím na Teoretických ústavech LF UP (ul. Hněvotínská 3) informovat osobně.

S hlubokou úctou a vděčností myslíme na ty, kteří svým velkorysým darem umožňují, aby anatomie byla místem, kde zemřelí učí živé. Tato slova jsou vytesána do náhrobního kamene pietního místa, které zřídil Ústav normální anatomie Lékařské fakulty UP na památku těch, kteří se rozhodli darovat své tělo pro vzdělávání budoucích lékařek a lékařů a rozvoj medicíny.

Pietní místo, které bude sloužit i jako vsypová hrobka pro ukládání zpopelněných pozůstatků dárců těl, vzniklo na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, v jeho severovýchodní části blízko Lesa vzpomínek.

„Darování těla je nesmírně cenný čin, který umožňuje studentům Všeobecného a Zubního lékařství získat znalosti a dovednosti nezbytné pro výkon lékařského povolání. Díky obětavosti dárců se mohou lékaři připravovat na své poslání – pomáhat a léčit živé, a těla dárců se tak stávají mostem mezi vědou a lidskostí, mezi životem a poznáním. Zřízením tohoto hrobu naše fakulta vyjadřuje svou velkou vděčnost a současně zajišťuje, aby ostatky dárců po splnění svého poslání nalezly důstojný a věčný odpočinek,“ uvedl děkan LF UP Milan Kolář.

„Bez možnosti zkoumat posmrtné ostatky lidského těla se neobejde řada oborů medicíny, chce-li rozvíjet své současné vědomosti pro úspěšnou léčbu v budoucnosti. Darovat vlastní tělo může být pro mnohé z nás velmi statečné rozhodnutí, protože si tím definitivně připouštíme vlastní smrtelnost. Ale vlastně tím zároveň rozhodujeme i o tom, že náš odkaz bude žít dál,“ doplnil ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík.

Dárcovství těl je pro medicínu i v současné době nesmírně důležité. Podle Petra Mlejnka, přednosty Ústavu normální anatomie LF UP, odkud iniciativa k vybudování pietního místa s vsypovou hrobkou vzešla, nemůže sebedokonalejší model vystihnout jedinečnost každého lidského těla. Zřízení pietního místa je ve světě již běžnou možností, jak dárcům za jejich mimořádný čin poděkovat. Dosavadní praxe přitom byla taková, že po využití ve výuce či ve výzkumu bylo tělo zpopelněno v krematoriu a popel byl podle přání dárce buď rozprášen na rozptylové louce, nebo byl v urně předán pozůstalým.

„Myšlenkou na zřízení pietního místa jsme se začali vážně zabývat před rokem. Velkým povzbuzením pro nás byla nabídka ředitelky Hřbitovů města Olomouce Dany Pluskalové na jeho vybudování přímo na Ústředním hřbitově. Zároveň jsme měli šťastnou ruku při výběru zhotovitele, kterým se stalo Kamenictví Ganiec. Díky tomu se naše představy podařilo v krátké době proměnit ve skutečnost. Myslím, že výsledek lze bez nadsázky označit za umělecké dílo,“ řekl.

„Věřím, že právě tímto způsobem dokážeme lépe vyjádřit vděk a úctu lidem, kteří jsou společnosti užiteční i po své smrti. Posledním místem odpočinku našich dárců se tak může stát toto jedinečné místo, kde se budou setkávat nejen příbuzní, pozůstalí a přátelé dárců, ale také studenti medicíny a pracovníci našeho ústavu, aby individuálně nebo společně uctili jejich památku,“ dodal Petr Mlejnek s tím, že nové pietní místo by zároveň mohlo pomoci zvýšit povědomí veřejnosti o dárcovství těl.

Darovat tělo pro účely výuky budoucích lékařek a lékařů a výzkumu a dalšího rozvoje medicíny je možné pouze na základě smlouvy uzavřené mezi dárcem a Ústavem normální anatomie LF UP, přičemž tato smlouva musí být podepsána úředně ověřenými podpisy a lze ji kdykoliv písemně vypovědět. Podrobnější informace jsou k dispozici zde, případně je možné se na pracovišti sídlícím na Teoretických ústavech LF UP (ul. Hněvotínská 3) informovat osobně.

Safer Internet Centrum ČR a Univerzita Palackého zveřejnily první část výsledků SIC ČR - rozsáhlého výzkumu zaměřeného na online bezpečnost dětí.  Online agrese mezi dětmi roste, výzkumníci upozorňují i na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence.

Více než 53 tisíc žáků a žákyň základních a středních škol České republiky se od 1. dubna do 15. května zúčastnilo rozsáhlého výzkumu SIC ČR. Cílem tohoto výzkumu je poskytnout aktuální podklady pro cílenější prevenci a účinnější podporu škol, rodičů i dětí. Už úvodní zjištění poukazují na rostoucí výskyt online agrese mezi dětmi – více než polovina mladých lidí má zkušenost se slovním ubližováním na internetu, třetina se setkala s šířením ponižujících fotografií a čtvrtina s vyhrožováním. Ve většině případů jde o útoky vrstevníků, často ze stejné třídy. Výzkumníci upozornili také na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence – více než 7 procent žáků uvedlo, že AI někdo zneužil k vytvoření jejich svlečené fotografie, a většina z nich se stala terčem vydírání.

„Do rizikového chování dětí v online prostředí zasahují nástroje umělé inteligence stále více. Je alarmující, že přes 68 % dětí, které se výzkumu zúčastnily, rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců číslo dokonce dosahovalo 73,57 %,“ zdůraznil profesor Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.

První zjištění výzkumu popisují nejčastější formy online agrese, jejich původce a reakce dětí. Tyto informace doplňují data o používaných platformách a o tom, jak školy s prevencí pracují. Právě v této souvislosti z výzkumu vyplynulo, že řada škol prevenci pozornost již věnuje a děti také častěji ví, jak se v rizikových situacích zachovat. Zároveň je ale důležité zjištění, že 58 % procent dětí, které agresi zažily, se nikomu nesvěřily. Právě tady odborníci vidí prostor pro zlepšení – posílit dovednosti dospělých bezpečně téma otevírat, mít jasné postupy ve školách a zajistit i snadno dostupné linky pomoci. 

Online útoky úzce souvisí s platformami, které děti pro komunikaci používají. Z výzkumu vyplynulo, že děti tráví online velkou část dne a nejčastěji používají YouTube, Instagram a WhatsApp. U dětí mladších 13 let je pak patrné masivní porušování (téměř 99 %) věkových limitů (zejména WhatsApp, Instagram, TikTok). Odborníci přitom WhatsApp jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni, nedoporučují. Navrhují bezpečnější školní platformy. Rodičům i učitelům zároveň doporučují sledovat, jaké aplikace děti používají, mluvit s nimi o rizicích, nastavit omezení (např. přidávání do skupin, vypnutí veřejných kanálů) a vést děti ke slušné, respektující komunikaci online.

Více informací o první části výzkumu a činnosti Safer Internet Centra je k dispozici na webových stránkách zde.  

SIC ČR — národní projekt spolufinancovaný Evropskou komisí, koordinovaný sdružením CZ.NIC a realizovaný s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Společně s Univerzitou Palackého, jejíž odborníci sbírají pro výzkum podstatná data, dlouhodobě pomáhá dětem i dospělým řešit rizika na internetu prostřednictvím prevence, helplinek a hotlinky STOPonline.c

Výzkum se uskutečnil jako kvantitativní online šetření rozeslané učitelům na všechny základní a střední školy v České republice. Sběr dat se uskutečnil od 1. 4.do 15. 5. 2025 a zapojilo se do něj 53 119 respondentů ze všech krajů. Analytická část zaměřená na věk 13–17 let zahrnuje 42 772 dětí (52,2 % dívek, 47,8 % chlapců). Struktura vzorku odpovídá českému školství: 66 % tvoří žáci ZŠ, 7 % žáci víceletých gymnázií, 15 % studenti SŠ s maturitou, 6 % SŠ bez maturity a 4 % čtyřletých gymnázií; reprezentativnost byla ověřena vůči údajům ČSÚ pro školní rok 2024/25.

Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) je společný projekt čtyř organizací: koordinátorem je od roku 2019 sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, partnery jsou Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Projekt stojí na třech pilířích: prevence a vzdělávání, helplinky pro děti a rodiče a hotlinka pro hlášení nezákonného digitálního obsahu. Aktivity jsou spolufinancovány Evropskou komisí z programu Digital Europe.

Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého je realizátorem projektu E-Bezpečí, jenž se zaměřuje na ochranu dětí i dospělých v online prostředí. Tým se věnuje výzkumu, vzdělávání v terénu a každoročně realizuje přibližně 500 vzdělávacích akcí. Dále se zaměřuje na osvětu, prevenci a intervence v případech rizikového chování na internetu. V rámci intervenční činnosti spolupracuje s Policií ČR a dalšími partnery na řešení konkrétních případů online ohrožení.

Safer Internet Centrum ČR a Univerzita Palackého zveřejnily první část výsledků SIC ČR - rozsáhlého výzkumu zaměřeného na online bezpečnost dětí.  Online agrese mezi dětmi roste, výzkumníci upozorňují i na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence.

Více než 53 tisíc žáků a žákyň základních a středních škol České republiky se od 1. dubna do 15. května zúčastnilo rozsáhlého výzkumu SIC ČR. Cílem tohoto výzkumu je poskytnout aktuální podklady pro cílenější prevenci a účinnější podporu škol, rodičů i dětí. Už úvodní zjištění poukazují na rostoucí výskyt online agrese mezi dětmi – více než polovina mladých lidí má zkušenost se slovním ubližováním na internetu, třetina se setkala s šířením ponižujících fotografií a čtvrtina s vyhrožováním. Ve většině případů jde o útoky vrstevníků, často ze stejné třídy. Výzkumníci upozornili také na nová rizika spojená s nástroji umělé inteligence – více než 7 procent žáků uvedlo, že AI někdo zneužil k vytvoření jejich svlečené fotografie, a většina z nich se stala terčem vydírání.

„Do rizikového chování dětí v online prostředí zasahují nástroje umělé inteligence stále více. Je alarmující, že přes 68 % dětí, které se výzkumu zúčastnily, rovněž uvedlo, že se staly terčem vydírání, u chlapců číslo dokonce dosahovalo 73,57 %,“ zdůraznil profesor Kamil Kopecký, ředitel Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty UP.

První zjištění výzkumu popisují nejčastější formy online agrese, jejich původce a reakce dětí. Tyto informace doplňují data o používaných platformách a o tom, jak školy s prevencí pracují. Právě v této souvislosti z výzkumu vyplynulo, že řada škol prevenci pozornost již věnuje a děti také častěji ví, jak se v rizikových situacích zachovat. Zároveň je ale důležité zjištění, že 58 % procent dětí, které agresi zažily, se nikomu nesvěřily. Právě tady odborníci vidí prostor pro zlepšení – posílit dovednosti dospělých bezpečně téma otevírat, mít jasné postupy ve školách a zajistit i snadno dostupné linky pomoci. 

Online útoky úzce souvisí s platformami, které děti pro komunikaci používají. Z výzkumu vyplynulo, že děti tráví online velkou část dne a nejčastěji používají YouTube, Instagram a WhatsApp. U dětí mladších 13 let je pak patrné masivní porušování (téměř 99 %) věkových limitů (zejména WhatsApp, Instagram, TikTok). Odborníci přitom WhatsApp jako komunikační nástroj pro žáky, zejména na prvním stupni, nedoporučují. Navrhují bezpečnější školní platformy. Rodičům i učitelům zároveň doporučují sledovat, jaké aplikace děti používají, mluvit s nimi o rizicích, nastavit omezení (např. přidávání do skupin, vypnutí veřejných kanálů) a vést děti ke slušné, respektující komunikaci online.

Více informací o první části výzkumu a činnosti Safer Internet Centra je k dispozici na webových stránkách zde.  

SIC ČR — národní projekt spolufinancovaný Evropskou komisí, koordinovaný sdružením CZ.NIC a realizovaný s partnery Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Společně s Univerzitou Palackého, jejíž odborníci sbírají pro výzkum podstatná data, dlouhodobě pomáhá dětem i dospělým řešit rizika na internetu prostřednictvím prevence, helplinek a hotlinky STOPonline.c

Výzkum se uskutečnil jako kvantitativní online šetření rozeslané učitelům na všechny základní a střední školy v České republice. Sběr dat se uskutečnil od 1. 4.do 15. 5. 2025 a zapojilo se do něj 53 119 respondentů ze všech krajů. Analytická část zaměřená na věk 13–17 let zahrnuje 42 772 dětí (52,2 % dívek, 47,8 % chlapců). Struktura vzorku odpovídá českému školství: 66 % tvoří žáci ZŠ, 7 % žáci víceletých gymnázií, 15 % studenti SŠ s maturitou, 6 % SŠ bez maturity a 4 % čtyřletých gymnázií; reprezentativnost byla ověřena vůči údajům ČSÚ pro školní rok 2024/25.

Safer Internet Centrum ČR (SIC ČR) je společný projekt čtyř organizací: koordinátorem je od roku 2019 sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, partnery jsou Linka bezpečí, Dětské krizové centrum a Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni. Projekt stojí na třech pilířích: prevence a vzdělávání, helplinky pro děti a rodiče a hotlinka pro hlášení nezákonného digitálního obsahu. Aktivity jsou spolufinancovány Evropskou komisí z programu Digital Europe.

Institut výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti Pedagogické fakulty Univerzity Palackého je realizátorem projektu E-Bezpečí, jenž se zaměřuje na ochranu dětí i dospělých v online prostředí. Tým se věnuje výzkumu, vzdělávání v terénu a každoročně realizuje přibližně 500 vzdělávacích akcí. Dále se zaměřuje na osvětu, prevenci a intervence v případech rizikového chování na internetu. V rámci intervenční činnosti spolupracuje s Policií ČR a dalšími partnery na řešení konkrétních případů online ohrožení.

Geografická výzva GeoGuessr získává na přírodovědecké fakultě stále větší popularitu. V listopadovém turnaji prokázalo svou orientaci ve světové geografii 25 týmů. Nejpřesnějším se stal tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.

„Soutěž v GeoGuessru je pro mě už srdcovou záležitostí. Opět panovala úžasná atmosféra a mám radost, že se k nám hráči rádi vrací. Zároveň oslovujeme i nováčky. Původně jsme chtěli kapacitu zastavit na dvaceti týmech, ale nakonec se přihlásilo dvacet pět. To podle mě mluví za vše,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Druhé místo obsadilo družstvo 3 z Chacharramendi ve složení Matouš Myslivec, Adam Herman, Filip Jílek, třetí skončil tým Vytahaný rifle, který reprezentoval Matěj Šturc, Daniel Hanousek, Tomáš Štarnovský.

GeoGuessr je hra postavená na prostředí Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitají na náhodném místě na světě a během krátkého časového limitu musí určit svou polohu podle detailů v krajině, nápisů, dopravního značení či charakteru zástavby.

Součástí letošního turnaje bylo také speciální úvodní video Jiřího Svobody, které připomnělo atmosféru předchozích akcí a vtáhlo hráče do další hry. „Díky nadšenému zázemí i rostoucímu komunitnímu zájmu se GeoGuessr pevně zabydluje mezi oblíbenými studentskými akcemi. Je skvělé vidět, jakou energii hráči do turnaje vkládají,“ doplnila Denisa Hadrová.

Geografická výzva GeoGuessr získává na přírodovědecké fakultě stále větší popularitu. V listopadovém turnaji prokázalo svou orientaci ve světové geografii 25 týmů. Nejpřesnějším se stal tým Kandia složený ze studentů Anety Machů a Samuela Otlíka a absolventa Martina Kováčka.

„Soutěž v GeoGuessru je pro mě už srdcovou záležitostí. Opět panovala úžasná atmosféra a mám radost, že se k nám hráči rádi vrací. Zároveň oslovujeme i nováčky. Původně jsme chtěli kapacitu zastavit na dvaceti týmech, ale nakonec se přihlásilo dvacet pět. To podle mě mluví za vše,“ uvedla organizátorka Denisa Hadrová.

Druhé místo obsadilo družstvo 3 z Chacharramendi ve složení Matouš Myslivec, Adam Herman, Filip Jílek, třetí skončil tým Vytahaný rifle, který reprezentoval Matěj Šturc, Daniel Hanousek, Tomáš Štarnovský.

GeoGuessr je hra postavená na prostředí Google StreetView. Hráči se v několika kolech ocitají na náhodném místě na světě a během krátkého časového limitu musí určit svou polohu podle detailů v krajině, nápisů, dopravního značení či charakteru zástavby.

Součástí letošního turnaje bylo také speciální úvodní video Jiřího Svobody, které připomnělo atmosféru předchozích akcí a vtáhlo hráče do další hry. „Díky nadšenému zázemí i rostoucímu komunitnímu zájmu se GeoGuessr pevně zabydluje mezi oblíbenými studentskými akcemi. Je skvělé vidět, jakou energii hráči do turnaje vkládají,“ doplnila Denisa Hadrová.

Plánování léčebné péče, strach a úzkost před ošetřením, komunikační strategie anebo třeba air polishing, nejen o těchto tématech se mluvilo na konferenci Dens Sanus Olomucensis, na které se sešli zubní lékaři a lékařky, dentální hygienistky a další profese z oblasti stomatologie. Dvoudenní událost připravila již pošesté Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Odborný program v prostorách hotelu Central Park Flora nabídl šestnáct příspěvků nahlížejících z různých úhlů na péči o ústní zdraví. Vystoupil mimo jiné přední odborník na protetiku Radek Mounajjed, Tomáš Siebert specializující se na parodontologii, ortodontistka Magdalena Koťová nebo psycholog Jan Jokl. Vedle přednášek nechyběly ani prezentace partnerů a také večerní společenský program.

„Bohužel letošní účast byla nižší než v roce minulém, zřejmě proto, že se konference nekonala v tradičním termínu. Přivítali jsme necelou stovku účastníků z řad zubních lékařů, dentálních hygienistek, zdravotních sester, zubních instrumentářek a studentů zubního lékařství a dentální hygieny. Nicméně nás těší, že se do Olomouce rádi vracejí absolventi našich oborů, že si na nás ve svém nabitém harmonogramu najdou čas,“ uvedla přednostka pořádající kliniky Iva Voborná.

Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letošní ročník byl již šestý, tradice stomatologických konferencí v Olomouci je ovšem delší – dříve se začátkem listopadu témata ústního zdraví probírala na odborných setkáních Víme, jak na zubní kaz. Kromě Dens Sanus Olomucensis, o níž je více k dispozici zde, pořádá klinika u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv, která se zaměřuje především na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Studenti zubního lékařství se také setkávají na únorovém kongresu UPdent.

Plánování léčebné péče, strach a úzkost před ošetřením, komunikační strategie anebo třeba air polishing, nejen o těchto tématech se mluvilo na konferenci Dens Sanus Olomucensis, na které se sešli zubní lékaři a lékařky, dentální hygienistky a další profese z oblasti stomatologie. Dvoudenní událost připravila již pošesté Klinika zubního lékařství Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc.

Odborný program v prostorách hotelu Central Park Flora nabídl šestnáct příspěvků nahlížejících z různých úhlů na péči o ústní zdraví. Vystoupil mimo jiné přední odborník na protetiku Radek Mounajjed, Tomáš Siebert specializující se na parodontologii, ortodontistka Magdalena Koťová nebo psycholog Jan Jokl. Vedle přednášek nechyběly ani prezentace partnerů a také večerní společenský program.

„Bohužel letošní účast byla nižší než v roce minulém, zřejmě proto, že se konference nekonala v tradičním termínu. Přivítali jsme necelou stovku účastníků z řad zubních lékařů, dentálních hygienistek, zdravotních sester, zubních instrumentářek a studentů zubního lékařství a dentální hygieny. Nicméně nás těší, že se do Olomouce rádi vracejí absolventi našich oborů, že si na nás ve svém nabitém harmonogramu najdou čas,“ uvedla přednostka pořádající kliniky Iva Voborná.

Konferenci Dens Sanus Olomucensis pořádá Klinika zubního lékařství LF UP a FNOL se záštitou České stomatologické komory jako jednu z jejích vzdělávacích akcí. Letošní ročník byl již šestý, tradice stomatologických konferencí v Olomouci je ovšem delší – dříve se začátkem listopadu témata ústního zdraví probírala na odborných setkáních Víme, jak na zubní kaz. Kromě Dens Sanus Olomucensis, o níž je více k dispozici zde, pořádá klinika u příležitosti Světového dne ústního zdraví také konferenci Úsměv, která se zaměřuje především na prezentace postgraduálních studentů a mladých lékařů. Studenti zubního lékařství se také setkávají na únorovém kongresu UPdent.

Na běžných mapách Rychlebských hor ho nenajdete, ovšem ti, kteří si osvojovali jízdu na kole v terénu na zdejších trailech, moc dobře vědí, kde ho hledat. Tajemný kopec Drclíkov je domovem drclíků a drclinek, které malým bajkerům a bajkerkám pomáhají v jejich v rozvoji. Do světa těchto kouzelných bytostí můžete nahlédnout prostřednictvím pohádek, které napsal Luděk Šebek z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP a ilustrovala studentka Kristýna Havlická.

Pohádky z Drclíkova navazují na výuku Bajkové školky na Rychlebských stezkách, kde jsou oba autoři instruktory. Drclíci její žáky provázejí přímo na tratích v terénu i v Cestě bajkera, sešitu, do kterého si děti zaznamenávají svůj pokrok.

„Výuku jsme postavili na učení příběhem. Drclíci jsou takoví trochu škodílkové. Ne, že by dětem ubližovali, ale když třeba někdo špatně zařadí do kopce, tak se mu drclík Hryzoun připlete do řetězu a jezdce pozlobí, aby ho upozornil, že něco nedělá dobře. Dětem se toto líbilo, hezky na to reagovaly a začaly nadšeně rozvíjet příběhy. Pak se ale stalo, že jedna holčička se drclíků hrozně bála – že jsou to zlí skřítkové. Tak jsem napsal první pohádky, abych toto nedorozumění napravil,“ přiblížil Luděk Šebek.

„Nechtěl jsem, aby v příbězích ‚vrzal‘ didaktický podtón, aby to byla do pohádkového hávu zamaskovaná učebnice. Jsou to skutečné pohádky o drclících, drclinkách a malých i velkých bajkerech. Vypráví o jejich trápeních i radostech, o osamělosti i nečekaných setkáních, snech i obavách, o průšvizích veselých i vážných, o hledání spřízněné duše a objevování sebe sama,“ dodal.

V knize je včetně úvodu deset příběhů, v každém se čtenáři seznámí s některou z kouzelných bytostí. Vedle zmíněného Hryzouna poznají také například Vrtulku, Krčila, Hranáče s Kýchavkami nebo Mačkala. Pohádky vycházejí u nakladatelství Pointa ze skupiny Albatros Media, které umožňuje vydání knihy i začínajícím autorům.

„Po léta jsem dětem vyprávěl každý večer novou originální pohádku. Jejich psaní ale bylo osvojováním docela nového řemesla. Když jsem dopsal poslední příběhy a vrátil jsem se k těm nejpůvodnějším, viděl jsem, že už jsem vypravěčsky dál. Tak jsem musel zpátky ke klávesnici,“ uvedl Luděk Šebek s tím, že ohromnou zkušeností byl vůbec celý proces vzniku knihy. „Museli jsme se popasovat se sazbou, grafikou, důležité bylo ale i vymyslet a realizovat crowdfundingovou kampaň, ve které se nám nakonec podařilo zlomit rekord vydavatelství.“

Jak dodal, i když je na obálce uvedeno jen jeho jméno, obrovskou zásluhu na knize má i výtvarnice a vrcholová sportovkyně, studentka magisterského programu rekreologie na FTK UP Kristýna Havlická, která je momentálně na Erasmu ve Finsku. „Bez ní by Drclíkov nevyšel. Kristýna je nesmírně všestranný člověk a její pohled kombinující sportovní a umělecký rozměr je pro knihu velmi důležitý. V pohádkách se coby malířka také objevuje jako jedna z postav,“ uzavřel Luděk Šebek.

Kniha Drclíkov. Pohádkové příběhy nejen pro bajkery a bajkerky by vedle stránek Albatros Media měla být běžně k dostání v kamenných i online knihkupectvích. 

Luděk Šebek (* 1968)
Odborný asistent katedry rekreologie FTK UP, garant, metodik a lektor licenčních kurzů terénní cyklistiky na fakultě. Absolvent doktorského programu Kinantropologie na FTK UP, předtím studoval pedagogiku na Masarykově univerzitě a učitelství angličtiny na Ostravské univerzitě. Bajker, nadšený i do dalších disciplín, jako je horolezení nebo skialping, dlouholetý člen Horské služby ČR. Instruktor MTB, společně s manželkou Janou Hoffmannovou jsou držiteli certifikace Professional Mountain Bike Instructor Association a stáli u zrodu Rychlebských stezek, také vedli již ukončený projekt Ride2sCool, se kterým děti bezpečně jezdily na kole do školy.

Kristýna Havlická (* 1998)
Absolventka animace na Fakultě umění Ostravské univerzity, nyní studentka navazujícího magisterského programu Rekreologie – management volného času. Výtvarnice, grafička, ilustrátorka. Také sportovkyně, mj. několikanásobná mistryně ČR v downhillu a enduru, která se kromě kola věnuje i dalším disciplínám, mj. snowboard, skateboard, horolezení, skialping. Instruktorka MTB.

Na běžných mapách Rychlebských hor ho nenajdete, ovšem ti, kteří si osvojovali jízdu na kole v terénu na zdejších trailech, moc dobře vědí, kde ho hledat. Tajemný kopec Drclíkov je domovem drclíků a drclinek, které malým bajkerům a bajkerkám pomáhají v jejich v rozvoji. Do světa těchto kouzelných bytostí můžete nahlédnout prostřednictvím pohádek, které napsal Luděk Šebek z katedry rekreologie Fakulty tělesné kultury UP a ilustrovala studentka Kristýna Havlická.

Pohádky z Drclíkova navazují na výuku Bajkové školky na Rychlebských stezkách, kde jsou oba autoři instruktory. Drclíci její žáky provázejí přímo na tratích v terénu i v Cestě bajkera, sešitu, do kterého si děti zaznamenávají svůj pokrok.

„Výuku jsme postavili na učení příběhem. Drclíci jsou takoví trochu škodílkové. Ne, že by dětem ubližovali, ale když třeba někdo špatně zařadí do kopce, tak se mu drclík Hryzoun připlete do řetězu a jezdce pozlobí, aby ho upozornil, že něco nedělá dobře. Dětem se toto líbilo, hezky na to reagovaly a začaly nadšeně rozvíjet příběhy. Pak se ale stalo, že jedna holčička se drclíků hrozně bála – že jsou to zlí skřítkové. Tak jsem napsal první pohádky, abych toto nedorozumění napravil,“ přiblížil Luděk Šebek.

„Nechtěl jsem, aby v příbězích ‚vrzal‘ didaktický podtón, aby to byla do pohádkového hávu zamaskovaná učebnice. Jsou to skutečné pohádky o drclících, drclinkách a malých i velkých bajkerech. Vypráví o jejich trápeních i radostech, o osamělosti i nečekaných setkáních, snech i obavách, o průšvizích veselých i vážných, o hledání spřízněné duše a objevování sebe sama,“ dodal.

V knize je včetně úvodu deset příběhů, v každém se čtenáři seznámí s některou z kouzelných bytostí. Vedle zmíněného Hryzouna poznají také například Vrtulku, Krčila, Hranáče s Kýchavkami nebo Mačkala. Pohádky vycházejí u nakladatelství Pointa ze skupiny Albatros Media, které umožňuje vydání knihy i začínajícím autorům.

„Po léta jsem dětem vyprávěl každý večer novou originální pohádku. Jejich psaní ale bylo osvojováním docela nového řemesla. Když jsem dopsal poslední příběhy a vrátil jsem se k těm nejpůvodnějším, viděl jsem, že už jsem vypravěčsky dál. Tak jsem musel zpátky ke klávesnici,“ uvedl Luděk Šebek s tím, že ohromnou zkušeností byl vůbec celý proces vzniku knihy. „Museli jsme se popasovat se sazbou, grafikou, důležité bylo ale i vymyslet a realizovat crowdfundingovou kampaň, ve které se nám nakonec podařilo zlomit rekord vydavatelství.“

Jak dodal, i když je na obálce uvedeno jen jeho jméno, obrovskou zásluhu na knize má i výtvarnice a vrcholová sportovkyně, studentka magisterského programu rekreologie na FTK UP Kristýna Havlická, která je momentálně na Erasmu ve Finsku. „Bez ní by Drclíkov nevyšel. Kristýna je nesmírně všestranný člověk a její pohled kombinující sportovní a umělecký rozměr je pro knihu velmi důležitý. V pohádkách se coby malířka také objevuje jako jedna z postav,“ uzavřel Luděk Šebek.

Kniha Drclíkov. Pohádkové příběhy nejen pro bajkery a bajkerky by vedle stránek Albatros Media měla být běžně k dostání v kamenných i online knihkupectvích. 

Luděk Šebek (* 1968)
Odborný asistent katedry rekreologie FTK UP, garant, metodik a lektor licenčních kurzů terénní cyklistiky na fakultě. Absolvent doktorského programu Kinantropologie na FTK UP, předtím studoval pedagogiku na Masarykově univerzitě a učitelství angličtiny na Ostravské univerzitě. Bajker, nadšený i do dalších disciplín, jako je horolezení nebo skialping, dlouholetý člen Horské služby ČR. Instruktor MTB, společně s manželkou Janou Hoffmannovou jsou držiteli certifikace Professional Mountain Bike Instructor Association a stáli u zrodu Rychlebských stezek, také vedli již ukončený projekt Ride2sCool, se kterým děti bezpečně jezdily na kole do školy.

Kristýna Havlická (* 1998)
Absolventka animace na Fakultě umění Ostravské univerzity, nyní studentka navazujícího magisterského programu Rekreologie – management volného času. Výtvarnice, grafička, ilustrátorka. Také sportovkyně, mj. několikanásobná mistryně ČR v downhillu a enduru, která se kromě kola věnuje i dalším disciplínám, mj. snowboard, skateboard, horolezení, skialping. Instruktorka MTB.

Mladí právní vědci z Univerzity Palackého a Vídeňské univerzity se opět po roce sešli, aby na společném workshopu prezentovali výsledky své práce, vyslechli si názory kolegů a navázali kontakty. Spojilo je téma The Digital Markets Act as a key instrument for European digital economy.

Odborné mezinárodní setkání bylo výstupem projektu v rámci programu AKTION ČR-Rakousko, na kterém spolupracuje Právnická fakulta UP společně s Institutem pro evropské, mezinárodní a komparativní právo Vídeňské univerzity. Workshop podobného formátu se uskutečnil již vloni. Tehdy se mladí vědci sešli nad tématem Law's Response to the Challenges of Digital Transformation.

Hlavním řešitelem projektu je na olomoucké fakultě Václav Stehlík, děkan fakulty, jako odborný garant projektu pak působí Ondrej Hamuľák, oba z katedry mezinárodního a evropského práva. Spolu s nimi reprezentovali fakultu na letošním workshopu další tři vědečtí pracovníci – Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu a Jozef Andraško a Tomáš Gábriš, oba z Institutu pro právo a pokročilé technologie při PF UP.

Dvoudenního setkání, které se konalo 20.–21. listopadu v Mikulově, se zúčastnili vybraní studenti, kteří prezentovali svou výzkumnou činnost v rámci daného tématu. Sedm studentů přijelo z Vídeňské univerzity, osm z olomoucké fakulty.

S příspěvkem The problematic aspect of ex ante regulation under the Digital Market Act (Commision v. Apple) vystoupil Martin Cahlík, doktorand programu Právo a digitální technologie na PF UP. „Workshop byl perfektně zorganizován. Největším přínosem byla možnost diskutovat o zásadních právních otázkách v oblasti digitálních trhů nejen s vědeckými pracovníky, ale také s našimi vrstevníky, kteří svůj výzkum provádějí na Vídeňské univerzitě. Nejen že výsledkem této mezinárodní spolupráce byla velmi obohacující vědecká diskuze, ale i vznik několika mezinárodních přátelství,“ řekl Martin Cahlík.       

Výstupem projektu je vedle workshopu rovněž navázání spolupráce obou univerzit v akademické i projektové činnosti. „Jsem velmi rád, že se nám podařilo zorganizovat tuto hodnotnou akci i po druhé, a že jsme u zrodu hezké tradice. Již na ukončení letošního workshopu jsme se s kolegy z Vídně domluvili, že tato forma spolupráce bude pokračovat i v příštím roce. A to hlavně proto, že letošní ročník ukázal velký smysl pořádání obdobných setkání,“ uvedl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP. Studenti podle něj získají zpětnou vazbu, workshop jim umožňuje vzájemné srovnání, a především dává prostor pro navazování přátelství a spolupráce. „Další význam vidím v tom, že workshop ukázal, na jak vysoké odborné úrovni je začínající generace právních vědců. Jak jsem všem řekl záhy po skončení workshopu, jsem na ně pyšný a zároveň závidím jejich energii a nasazení,“ dodal Ondrej Hamuľák.

Mezinárodní workshop konaný ve dnech 20.–21. listopadu byl uskutečněn v rámci projektu AKTION ČR-Rakousko č. 102p13.

Mladí právní vědci z Univerzity Palackého a Vídeňské univerzity se opět po roce sešli, aby na společném workshopu prezentovali výsledky své práce, vyslechli si názory kolegů a navázali kontakty. Spojilo je téma The Digital Markets Act as a key instrument for European digital economy.

Odborné mezinárodní setkání bylo výstupem projektu v rámci programu AKTION ČR-Rakousko, na kterém spolupracuje Právnická fakulta UP společně s Institutem pro evropské, mezinárodní a komparativní právo Vídeňské univerzity. Workshop podobného formátu se uskutečnil již vloni. Tehdy se mladí vědci sešli nad tématem Law's Response to the Challenges of Digital Transformation.

Hlavním řešitelem projektu je na olomoucké fakultě Václav Stehlík, děkan fakulty, jako odborný garant projektu pak působí Ondrej Hamuľák, oba z katedry mezinárodního a evropského práva. Spolu s nimi reprezentovali fakultu na letošním workshopu další tři vědečtí pracovníci – Blanka Vítová z katedry soukromého práva a civilního procesu a Jozef Andraško a Tomáš Gábriš, oba z Institutu pro právo a pokročilé technologie při PF UP.

Dvoudenního setkání, které se konalo 20.–21. listopadu v Mikulově, se zúčastnili vybraní studenti, kteří prezentovali svou výzkumnou činnost v rámci daného tématu. Sedm studentů přijelo z Vídeňské univerzity, osm z olomoucké fakulty.

S příspěvkem The problematic aspect of ex ante regulation under the Digital Market Act (Commision v. Apple) vystoupil Martin Cahlík, doktorand programu Právo a digitální technologie na PF UP. „Workshop byl perfektně zorganizován. Největším přínosem byla možnost diskutovat o zásadních právních otázkách v oblasti digitálních trhů nejen s vědeckými pracovníky, ale také s našimi vrstevníky, kteří svůj výzkum provádějí na Vídeňské univerzitě. Nejen že výsledkem této mezinárodní spolupráce byla velmi obohacující vědecká diskuze, ale i vznik několika mezinárodních přátelství,“ řekl Martin Cahlík.       

Výstupem projektu je vedle workshopu rovněž navázání spolupráce obou univerzit v akademické i projektové činnosti. „Jsem velmi rád, že se nám podařilo zorganizovat tuto hodnotnou akci i po druhé, a že jsme u zrodu hezké tradice. Již na ukončení letošního workshopu jsme se s kolegy z Vídně domluvili, že tato forma spolupráce bude pokračovat i v příštím roce. A to hlavně proto, že letošní ročník ukázal velký smysl pořádání obdobných setkání,“ uvedl Ondrej Hamuľák, proděkan pro vědu a výzkum PF UP. Studenti podle něj získají zpětnou vazbu, workshop jim umožňuje vzájemné srovnání, a především dává prostor pro navazování přátelství a spolupráce. „Další význam vidím v tom, že workshop ukázal, na jak vysoké odborné úrovni je začínající generace právních vědců. Jak jsem všem řekl záhy po skončení workshopu, jsem na ně pyšný a zároveň závidím jejich energii a nasazení,“ dodal Ondrej Hamuľák.

Mezinárodní workshop konaný ve dnech 20.–21. listopadu byl uskutečněn v rámci projektu AKTION ČR-Rakousko č. 102p13.

Proměnlivý vztah pravdy, lži a vnímání reality v době, kdy se hranice mezi fakty a fikcí stírají stále rychleji. To je téma 24. ročníku mezinárodní Přehlídky filmové animace a současného umění PAF Olomouc, která se ve městě uskuteční od 4. do 7. prosince. Festivalové centrum je v Konviktu UP. 

PAF Olomouc, platforma propojující současné umění, filmovou animaci, hudbu, teorii a performance, nabídne publiku čtyřdenní program plný projekcí, výstav, koncertů, performancí, diskuzí a doprovodného programu pro děti.

Aktuální informace o programu najdete zde.

Programové bloky se budou vztahovat k tématu paradoxu jako tvůrčí strategie, lži jako gesta i pravdy jako uměleckého konstruktu. Organizátoři při volbě letošního tématu totiž vyšli z logického paradoxu spojeného s postavičkou Pinocchia: jeho nos roste, když lže. Věta „My nose grows now! (Můj nos právě roste!)“ je však logickým paradoxem: pokud Pinocchio lže, jeho nos se prodlouží – tím se ale jeho tvrzení stává pravdivým, a přestává být lží. Absurdní prohlášení tak představuje variantu lhářského paradoxu a vyvolává otázky spojené s ověřitelností sdělení. PAF Olomouc proměňuje větu o rostoucím nose v nadsázku i znepokojivou sondu do současného soukolí lživých rozporů, z nichž je často obtížné nalézt cestu ven.

Centrem dění na festivalu budou opět prostory Uměleckého centra UP.  Ilustrační snímek z loňského ročníku. Foto: PAF

V Olomouci se představí tuzemští i zahraniční umělci, např. Amalia Ulman & Brett Milspaw, Bianca Scout & cajm, CTM, Jack Dove, Jasmine Wood & Pavel Milyakov, Miloš Hroch & Obelisk of Light & Oliver Torr, GbClifford & Tasya, Keiko Sei, Paul & Michel Gondry, VENI ensemble a spousta dalších.

Součástí PAFu bude i letos soutěž Jiné vize CZ 2025, zaměřená na současný český a slovenský videomaking. Letošní výběr měla jako kurátorka na starosti Katarína Skálová, která kladla důraz na pohyblivý obraz jako prostředek sebeuvědomění a zpochybnění zažitých vizuálních forem. „Do môjho finálneho výberu sa dostali videá, ktoré rezonovali v niečom s tým, čo aktuálne prežívam, politicky alebo osobně. Ozvala sa v nich neistota a obava z neznámeho, chaos, spochybnenie neuchopiteľnosti reality. Našla som tu rôzne prístupy, ako sa vyrovnať so stratou alebo prázdnotou, prípadne ako definovať seba a prežiť v nepriateľskom svete. Vo všetkých vybraných videách som našla niečo nedopovedané a neúplné, niečo, čo vzbudzuje nervozitu,“ uvedla kurátorka.

PAF je kulturní organizace, která propojuje festivaly (PAF Olomouc, PAF New York, PAF London, PAF Ostopovice), výstavy, koncerty i publikační činnost. Za více než dvě dekády existence se PAF stal mezinárodní platformou pro experimentální film, animaci, audiovizuální umění a jejich přesahy – od performativních forem po klubovou hudbu a teorii.

Proměnlivý vztah pravdy, lži a vnímání reality v době, kdy se hranice mezi fakty a fikcí stírají stále rychleji. To je téma 24. ročníku mezinárodní Přehlídky filmové animace a současného umění PAF Olomouc, která se ve městě uskuteční od 4. do 7. prosince. Festivalové centrum je v Konviktu UP. 

PAF Olomouc, platforma propojující současné umění, filmovou animaci, hudbu, teorii a performance, nabídne publiku čtyřdenní program plný projekcí, výstav, koncertů, performancí, diskuzí a doprovodného programu pro děti.

Aktuální informace o programu najdete zde.

Programové bloky se budou vztahovat k tématu paradoxu jako tvůrčí strategie, lži jako gesta i pravdy jako uměleckého konstruktu. Organizátoři při volbě letošního tématu totiž vyšli z logického paradoxu spojeného s postavičkou Pinocchia: jeho nos roste, když lže. Věta „My nose grows now! (Můj nos právě roste!)“ je však logickým paradoxem: pokud Pinocchio lže, jeho nos se prodlouží – tím se ale jeho tvrzení stává pravdivým, a přestává být lží. Absurdní prohlášení tak představuje variantu lhářského paradoxu a vyvolává otázky spojené s ověřitelností sdělení. PAF Olomouc proměňuje větu o rostoucím nose v nadsázku i znepokojivou sondu do současného soukolí lživých rozporů, z nichž je často obtížné nalézt cestu ven.

Centrem dění na festivalu budou opět prostory Uměleckého centra UP.  Ilustrační snímek z loňského ročníku. Foto: PAF

V Olomouci se představí tuzemští i zahraniční umělci, např. Amalia Ulman & Brett Milspaw, Bianca Scout & cajm, CTM, Jack Dove, Jasmine Wood & Pavel Milyakov, Miloš Hroch & Obelisk of Light & Oliver Torr, GbClifford & Tasya, Keiko Sei, Paul & Michel Gondry, VENI ensemble a spousta dalších.

Součástí PAFu bude i letos soutěž Jiné vize CZ 2025, zaměřená na současný český a slovenský videomaking. Letošní výběr měla jako kurátorka na starosti Katarína Skálová, která kladla důraz na pohyblivý obraz jako prostředek sebeuvědomění a zpochybnění zažitých vizuálních forem. „Do môjho finálneho výberu sa dostali videá, ktoré rezonovali v niečom s tým, čo aktuálne prežívam, politicky alebo osobně. Ozvala sa v nich neistota a obava z neznámeho, chaos, spochybnenie neuchopiteľnosti reality. Našla som tu rôzne prístupy, ako sa vyrovnať so stratou alebo prázdnotou, prípadne ako definovať seba a prežiť v nepriateľskom svete. Vo všetkých vybraných videách som našla niečo nedopovedané a neúplné, niečo, čo vzbudzuje nervozitu,“ uvedla kurátorka.

PAF je kulturní organizace, která propojuje festivaly (PAF Olomouc, PAF New York, PAF London, PAF Ostopovice), výstavy, koncerty i publikační činnost. Za více než dvě dekády existence se PAF stal mezinárodní platformou pro experimentální film, animaci, audiovizuální umění a jejich přesahy – od performativních forem po klubovou hudbu a teorii.

Nač psát do šuplíku, když už více než tři dekády Univerzita Palackého odkrývá a oceňuje literární talenty napříč všemi fakultami? V českém prostředí unikátní Studentská literární soutěž UP právě vyhlásila svůj 32. ročník a přihlásit se do něj mohou studenti a studentky bakalářského, magisterského i doktorského studia. Aktuální ročník přináší vedle tradičních kategorií poezie a povídka také kategorii novou – populárně-vědeckou esej. Své literární a esejistické texty mohou zájemci zasílat do 6. března 2026.

Nový ročník soutěže byl odstartován 12. listopadu, symbolicky během konání druhého ročníku festivalu studentské kreativity FFest. Slavnostní zahájení doprovodilo scénické čtení divadelní hry Sny o vyhynutí, s níž student Daniel Hák uspěl v uplynulém ročníku soutěže. Celou inscenaci připravil studentský divadelní spolek Kucmoch.

Tradiční poezie a povídka, premiéra pro populárně-vědeckou esej

Studentská literární soutěž vstupuje do 32. ročníku v aktualizovaném formátu. Gró soutěže budou nepochybně opět tvořit příspěvky v tradičních kategoriích poezie a povídka. Nově k nim organizátoři letos přidávají také kategorii populárně-vědecké eseje, která si klade za cíl motivovat studentky a studenty k čtenářsky atraktivní popularizaci svého výzkumu a badatelského zaměření.

Kategorie dramatu si naopak pro letošek dává pauzu, počítá se s jejím zařazováním do soutěže jednou za dva roky.

Dvě poroty, odměny a stáže pro vítěze i vyhlášení na Olomouckém majálesu UP

Nový formát soutěže přináší nově také dvě poroty. O výsledcích v kategoriích próza a povídka budou stejně jako v minulých letech rozhodovat literární vědkyně a pedagožka Jana Vrajová, spisovatel a pedagog Michal Sýkora a básník a pedagog Radek Malý. O výsledcích v kategorii populárně-vědecká esej rozhodnou vědecký novinář Martin Rychlík, popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná a vedoucí marketingu a distribuce Vydavatelství UP Tomáš Franta.

S vítěznými pracemi se pojí finanční odměny v každé kategorii až do výše 5000 Kč. Motivací je také publikování vítězných prací ve vybraných médiích. Například nejlepší příspěvky z kategorie populárně-vědecké eseje budou publikovány v Deníku N, Respektu a časopisu Wired, v týchž médiích také na autory a autorky vítězných esejí bude čekat stáž.

Uzávěrka přihlášek do soutěže je 6. března 2026. Slavnostní vyhlášení 32. ročníku proběhne – jak se již stalo pravidlem – v rámci Olomouckého majálesu UP, konkrétně 6. května 2026 v areálu letního kina.

Sborník k třiceti letům Studentské literární soutěže UP

Význam soutěže v novodobé historii studentského živlu na Univerzitě Palackého podtrhlo loňské vydání sborníku LS 30, který přináší výběr z vítězných děl v kategorii poezie, doprovodné autorské ilustrace, a především vzpomínky a osobní přípisy úspěšných autorů a autorek. Kniha je dostupná v tištěné i elektronické formě na e-shopu Vydavatelství UP.

Na organizaci soutěže nově spolupracují Oddělení marketingu UP a Vydavatelství Univerzity Palackého. Všechny informace ke Studentské literární soutěži UP včetně přihlášky na aktuální ročník, pravidel soutěže i archivu vítězných prací z uplynulých ročníků jsou k dispozici na novém webu soutěže www.literarnisoutez.upol.cz.

Nač psát do šuplíku, když už více než tři dekády Univerzita Palackého odkrývá a oceňuje literární talenty napříč všemi fakultami? V českém prostředí unikátní Studentská literární soutěž UP právě vyhlásila svůj 32. ročník a přihlásit se do něj mohou studenti a studentky bakalářského, magisterského i doktorského studia. Aktuální ročník přináší vedle tradičních kategorií poezie a povídka také kategorii novou – populárně-vědeckou esej. Své literární a esejistické texty mohou zájemci zasílat do 6. března 2026.

Nový ročník soutěže byl odstartován 12. listopadu, symbolicky během konání druhého ročníku festivalu studentské kreativity FFest. Slavnostní zahájení doprovodilo scénické čtení divadelní hry Sny o vyhynutí, s níž student Daniel Hák uspěl v uplynulém ročníku soutěže. Celou inscenaci připravil studentský divadelní spolek Kucmoch.

Tradiční poezie a povídka, premiéra pro populárně-vědeckou esej

Studentská literární soutěž vstupuje do 32. ročníku v aktualizovaném formátu. Gró soutěže budou nepochybně opět tvořit příspěvky v tradičních kategoriích poezie a povídka. Nově k nim organizátoři letos přidávají také kategorii populárně-vědecké eseje, která si klade za cíl motivovat studentky a studenty k čtenářsky atraktivní popularizaci svého výzkumu a badatelského zaměření.

Kategorie dramatu si naopak pro letošek dává pauzu, počítá se s jejím zařazováním do soutěže jednou za dva roky.

Dvě poroty, odměny a stáže pro vítěze i vyhlášení na Olomouckém majálesu UP

Nový formát soutěže přináší nově také dvě poroty. O výsledcích v kategoriích próza a povídka budou stejně jako v minulých letech rozhodovat literární vědkyně a pedagožka Jana Vrajová, spisovatel a pedagog Michal Sýkora a básník a pedagog Radek Malý. O výsledcích v kategorii populárně-vědecká esej rozhodnou vědecký novinář Martin Rychlík, popularizátorka vědy na UP Vendula Lužná a vedoucí marketingu a distribuce Vydavatelství UP Tomáš Franta.

S vítěznými pracemi se pojí finanční odměny v každé kategorii až do výše 5000 Kč. Motivací je také publikování vítězných prací ve vybraných médiích. Například nejlepší příspěvky z kategorie populárně-vědecké eseje budou publikovány v Deníku N, Respektu a časopisu Wired, v týchž médiích také na autory a autorky vítězných esejí bude čekat stáž.

Uzávěrka přihlášek do soutěže je 6. března 2026. Slavnostní vyhlášení 32. ročníku proběhne – jak se již stalo pravidlem – v rámci Olomouckého majálesu UP, konkrétně 6. května 2026 v areálu letního kina.

Sborník k třiceti letům Studentské literární soutěže UP

Význam soutěže v novodobé historii studentského živlu na Univerzitě Palackého podtrhlo loňské vydání sborníku LS 30, který přináší výběr z vítězných děl v kategorii poezie, doprovodné autorské ilustrace, a především vzpomínky a osobní přípisy úspěšných autorů a autorek. Kniha je dostupná v tištěné i elektronické formě na e-shopu Vydavatelství UP.

Na organizaci soutěže nově spolupracují Oddělení marketingu UP a Vydavatelství Univerzity Palackého. Všechny informace ke Studentské literární soutěži UP včetně přihlášky na aktuální ročník, pravidel soutěže i archivu vítězných prací z uplynulých ročníků jsou k dispozici na novém webu soutěže www.literarnisoutez.upol.cz.

Zvědavost. Právě tato vlastnost přivedla dnes do Olomouce tisíce mladých lidí. Byli totiž zvědaví, jaké to je být studentem UP? Pro odpověď si přišli na univerzitní půdu uchazeči ze všech koutů naší země. Den otevřených dveří byl ideální příležitostí nahlédnout do zázemí fakult i studentského života mimo výuku.

Když chceme získat nějaké informace, stačí trošku „googlit.“ Někdy je ale lepší se přesvědčit na vlastní oči. Podívat se, zeptat se, vyzkoušet si. A přesně proto Univerzita Palackého dvakrát za rok otevírá zájemcům o studium své pomyslné dveře. Přímo na místě tak například středoškoláci i se svými blízkými zjistí nejen detaily o vybraném oboru, ale také zcela praktické věci: jaké je ubytování, kolik stojí a jak chutná jídlo v menze, odkud kam se dá v Olomouci dojít pěšky, na kole nebo tramvají a autobusem.

foto_sem_4

Mezi stovkami těch, kteří během slunečného, ale chladného pátku za těmito informacemi vyrazili, byla například gymnazistka Eliška Petrželková ze Strážnice uvažující o pedagogické kariéře

„Nejdříve si chci ujasnit obor, který bych studovala, to je pro mě priorita, potom se budu ptát po zázemí, které olomoucká univerzita nabízí. Ráda bych jednou učila český jazyk, dějepis a společenské vědy. Na možnosti se tedy ptám na pedagogické fakultě, zajdu si prohlédnout i fakultu filozofickou. Rozhodnout bych se chtěla do Vánoc,“ uvedla.

foto_sem_4

Svůj budoucí směr si brzy vybere i Johana Gelrichová z Rakovníka. „Chtěla bych studovat environmentální studia, ekologii nebo biologii, proto jsem se přijela podívat na přírodovědeckou fakultu,“ řekla letošní maturantka. Informace o škole prý vyhledává na sociálních sítích a oceňuje také osobní prezentace fakulty či univerzity na gymnáziu. Při rozhodování ale zohledňuje i samotné město, ve kterém by mohla studovat.

Na vahách zatím je i Emma Fekiačová, která na fakultu zdravotnických věd dorazila z Bánské Bystrice. „Chtěla bych studovat buď radiologii, nebo ergoterapii, zatím se ještě nedokážu rozhodnout. Přijela jsem, abych se dozvěděla více o studiu a přijímačkách," prozradila.

foto_sem_4

Podobně by jistě mluvili i další zájemci, kteří vyrazili na ostatní z osmi fakult Univerzity Palackého. A některým jistě návštěva Olomouce v otázce jejich budoucího studijního směřování pomohla. Kdo nicméně den otevřených dveří nestihl nebo se ho nemohl zúčastnit, bude mít druhou šanci ještě 24. ledna. Kdo nechce čekat, může se nejdůležitější informace ke studiu na UP dozvědět na webu univerzitnimesto.cz.

Další fotografie z průběhu dne otevřených dveří najdete na facebooku UP. 

Zvědavost. Právě tato vlastnost přivedla dnes do Olomouce tisíce mladých lidí. Byli totiž zvědaví, jaké to je být studentem UP? Pro odpověď si přišli na univerzitní půdu uchazeči ze všech koutů naší země. Den otevřených dveří byl ideální příležitostí nahlédnout do zázemí fakult i studentského života mimo výuku.

Když chceme získat nějaké informace, stačí trošku „googlit.“ Někdy je ale lepší se přesvědčit na vlastní oči. Podívat se, zeptat se, vyzkoušet si. A přesně proto Univerzita Palackého dvakrát za rok otevírá zájemcům o studium své pomyslné dveře. Přímo na místě tak například středoškoláci i se svými blízkými zjistí nejen detaily o vybraném oboru, ale také zcela praktické věci: jaké je ubytování, kolik stojí a jak chutná jídlo v menze, odkud kam se dá v Olomouci dojít pěšky, na kole nebo tramvají a autobusem.

foto_sem_4

Mezi stovkami těch, kteří během slunečného, ale chladného pátku za těmito informacemi vyrazili, byla například gymnazistka Eliška Petrželková ze Strážnice uvažující o pedagogické kariéře

„Nejdříve si chci ujasnit obor, který bych studovala, to je pro mě priorita, potom se budu ptát po zázemí, které olomoucká univerzita nabízí. Ráda bych jednou učila český jazyk, dějepis a společenské vědy. Na možnosti se tedy ptám na pedagogické fakultě, zajdu si prohlédnout i fakultu filozofickou. Rozhodnout bych se chtěla do Vánoc,“ uvedla.

foto_sem_4

Svůj budoucí směr si brzy vybere i Johana Gelrichová z Rakovníka. „Chtěla bych studovat environmentální studia, ekologii nebo biologii, proto jsem se přijela podívat na přírodovědeckou fakultu,“ řekla letošní maturantka. Informace o škole prý vyhledává na sociálních sítích a oceňuje také osobní prezentace fakulty či univerzity na gymnáziu. Při rozhodování ale zohledňuje i samotné město, ve kterém by mohla studovat.

Na vahách zatím je i Emma Fekiačová, která na fakultu zdravotnických věd dorazila z Bánské Bystrice. „Chtěla bych studovat buď radiologii, nebo ergoterapii, zatím se ještě nedokážu rozhodnout. Přijela jsem, abych se dozvěděla více o studiu a přijímačkách," prozradila.

foto_sem_4

Podobně by jistě mluvili i další zájemci, kteří vyrazili na ostatní z osmi fakult Univerzity Palackého. A některým jistě návštěva Olomouce v otázce jejich budoucího studijního směřování pomohla. Kdo nicméně den otevřených dveří nestihl nebo se ho nemohl zúčastnit, bude mít druhou šanci ještě 24. ledna. Kdo nechce čekat, může se nejdůležitější informace ke studiu na UP dozvědět na webu univerzitnimesto.cz.

Další fotografie z průběhu dne otevřených dveří najdete na facebooku UP.