Agregátor zdrojů

Výše už to nejde. Iva Machová z Fakulty tělesné kultury UP, která působí také jako šéftrenérka českých paraatletů a jako mezinárodní technická delegátka na atletických a paraatletických soutěžích, se stala zlatou rozhodčí dle požadavků organizace World Athletics.

„Jde o nejvyšší úroveň ve vzdělávacím systému rozhodčích World Athletics, vrchol rozhodcovské kariéry. Protože ten systém prošel změnou teprve před několika lety, nikdo z České republiky se tak vysoko ještě nedostal,“ uvedla Iva Machová. „Jako rozhodčí nyní můžu jezdit na olympijské hry nebo Diamantovou ligu, jako technická delegátka, tedy garantka kvality závodů, mám otevřené pomyslné dveře po celém světě. A samozřejmě mě to posouvá i v paraatletice,“ dodala.

Během náročné zkoušky musela mimo jiné analyzovat konkrétní situace, které mohou při závodech nastat. Nešlo přitom jen o dokonalou znalost pravidel, ale i o rychlost rozhodování. Zlatou kvalifikaci získává na osm let.

Iva Machová je odbornou asistentkou na katedře sportu FTK UP, na fakultě absolvovala obor Tělesná výchova a matematika pro střední školy a doktorské studium kinantropologie. Věnuje se didaktice atletiky a atletice osob s tělesným postižením. Jako atletka od mládí aktivně závodila, pod jejím trenérským vedením zvítězila Eva Kacanu ve vrhu koulí na paralympijských hrách v Pekingu. V současnosti je vedoucí týmu českých paraatletů a působí i jako mezinárodní technická delegátka a školitelka pro IPC Athletics a nově zlatá rozhodčí World Athletics. Kromě sportu ráda cestuje a fotografuje.

Více se o Ivě Machové můžete dozvědět v dřívějším vydání magazínu Žurnál zde.

Výše už to nejde. Iva Machová z Fakulty tělesné kultury UP, která působí také jako šéftrenérka českých paraatletů a jako mezinárodní technická delegátka na atletických a paraatletických soutěžích, se stala zlatou rozhodčí dle požadavků organizace World Athletics.

„Jde o nejvyšší úroveň ve vzdělávacím systému rozhodčích World Athletics, vrchol rozhodcovské kariéry. Protože ten systém prošel změnou teprve před několika lety, nikdo z České republiky se tak vysoko ještě nedostal,“ uvedla Iva Machová. „Jako rozhodčí nyní můžu jezdit na olympijské hry nebo Diamantovou ligu, jako technická delegátka, tedy garantka kvality závodů, mám otevřené pomyslné dveře po celém světě. A samozřejmě mě to posouvá i v paraatletice,“ dodala.

Během náročné zkoušky musela mimo jiné analyzovat konkrétní situace, které mohou při závodech nastat. Nešlo přitom jen o dokonalou znalost pravidel, ale i o rychlost rozhodování. Zlatou kvalifikaci získává na osm let.

Iva Machová je odbornou asistentkou na katedře sportu FTK UP, na fakultě absolvovala obor Tělesná výchova a matematika pro střední školy a doktorské studium kinantropologie. Věnuje se didaktice atletiky a atletice osob s tělesným postižením. Jako atletka od mládí aktivně závodila, pod jejím trenérským vedením zvítězila Eva Kacanu ve vrhu koulí na paralympijských hrách v Pekingu. V současnosti je vedoucí týmu českých paraatletů a působí i jako mezinárodní technická delegátka a školitelka pro IPC Athletics a nově zlatá rozhodčí World Athletics. Kromě sportu ráda cestuje a fotografuje.

Více se o Ivě Machové můžete dozvědět v dřívějším vydání magazínu Žurnál zde.

Univerzitu Palackého navštívili zákonodárci a zákonodárkyně z obou komor Parlamentu ČR, pozvání univerzity přijalo sedm poslanců a čtyři senátoři.

„Setkání s poslanci a senátory zvolenými za Olomoucký kraj je pro nás vždy mimořádně cennou příležitostí,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda. „Mohli jsme představit naše klíčové priority ve vzdělávání, vědě i transferu znalostí a otevřeně diskutovat o tématech, která přímo ovlivňují budoucnost univerzity i celého regionu,“ podotkl.

Debata se zaměřila především na financování vysokých škol, ale také na nedostatečné kapacity v oborech, o které je dlouhodobě vysoký zájem ze strany společnosti i státu, například v nelékařských zdravotnických programech, či v některých pedagogických oborech. „Zákonodárce zajímaly rovněž dopady rozpočtového provizoria na chod univerzity. Sdíleli jsme s nimi také stav a směřování našich infrastrukturních projektů, které jsou zásadní pro další rozvoj výuky i výzkumu,“ doplnil Kohajda.

Významnou část jednání tvořila také diskuze o konkrétních legislativních výzvách – zejména o připravovaných změnách zákona o vysokých školách a o zákoně o účetnictví ve vztahu k veřejným vysokým školám. „Oceňujeme otevřený dialog i to, že zástupci obou komor Parlamentu ČR věnují pozornost tématům, která jsou pro vysoké školství klíčová. Věřím, že tato spolupráce pomůže nejen naší univerzitě, ale také rozvoji celého Olomouckého kraje,“ uzavřel rektor.

Univerzitu Palackého navštívili zákonodárci a zákonodárkyně z obou komor Parlamentu ČR, pozvání univerzity přijalo sedm poslanců a čtyři senátoři.

„Setkání s poslanci a senátory zvolenými za Olomoucký kraj je pro nás vždy mimořádně cennou příležitostí,“ uvedl rektor UP Michael Kohajda. „Mohli jsme představit naše klíčové priority ve vzdělávání, vědě i transferu znalostí a otevřeně diskutovat o tématech, která přímo ovlivňují budoucnost univerzity i celého regionu,“ podotkl.

Debata se zaměřila především na financování vysokých škol, ale také na nedostatečné kapacity v oborech, o které je dlouhodobě vysoký zájem ze strany společnosti i státu, například v nelékařských zdravotnických programech, či v některých pedagogických oborech. „Zákonodárce zajímaly rovněž dopady rozpočtového provizoria na chod univerzity. Sdíleli jsme s nimi také stav a směřování našich infrastrukturních projektů, které jsou zásadní pro další rozvoj výuky i výzkumu,“ doplnil Kohajda.

Významnou část jednání tvořila také diskuze o konkrétních legislativních výzvách – zejména o připravovaných změnách zákona o vysokých školách a o zákoně o účetnictví ve vztahu k veřejným vysokým školám. „Oceňujeme otevřený dialog i to, že zástupci obou komor Parlamentu ČR věnují pozornost tématům, která jsou pro vysoké školství klíčová. Věřím, že tato spolupráce pomůže nejen naší univerzitě, ale také rozvoji celého Olomouckého kraje,“ uzavřel rektor.

Astrophysicist and science popularizer Jiří Grygar from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences received the Neuron Foundation Award for promoting a love of science at the Prague Planetarium.  

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR získal v pražském planetáriu cenu Nadace Neuron za rozvíjení lásky k vědě.

One of the winners of this year's CRYTUR Award for the best thesis in materials science, selected from more than fifty entries from Czech and Slovak universities, was Ing. Monika Kotyková, who, while studying at the Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering at the Czech Technical University in Prague, also works in the Department of Optical Materials at the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences. 

Jedním z vítězů letošního ročníku soutěže Cena CRYTUR o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách se v konkurenci více než padesáti přihlášených prací z českých a slovenských vysokých škol stala Ing. Monika Kotyková, která při studiu na FJFI ČVUT působí i v Oddělení optických materiálů Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. 

Dozvědět se důležité informace o studijních programech či přijímacím řízení, nakouknout do odborných učeben a laboratoří osmi fakult a k tomu se setkat s vyučujícími a studenty – to vše umožní tradiční Den otevřených dveří Univerzity Palackého. Zájemci o studium na druhé nejstarší univerzitě v České republice by si v kalendáři měli zvýraznit sobotu 24. ledna. Program startuje v 9 hodin a pomyslné univerzitní brány zůstanou otevřené do 14 hodin. Mezi fakultami se účastníci mohou svézt speciálním autobusem, v nabitém programu je i ochutnávka studentského jídla či punč zdarma na nádvoří univerzitní knihovny.

Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se dozvědí více o nabídce studijních programů i o podobě přijímacích zkoušek. Bohatý program zahrnuje prezentace kateder, setkání se zástupci vedení fakult, prohlídky odborných učeben, hudební vystoupení i chill out zónu. „Návštěvníkům určitě doporučujeme zastávku na nádvoří univerzitní knihovny na Biskupském náměstí. Kromě punče zdarma a zdravé svačinky tu najdou i naše studentky a studenty, kteří coby pomyslný rozcestník rádi poradí a navedou,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Zájemci si v rámci dne otevřených dveří budou moci prohlédnout zmíněnou univerzitní knihovnu, dále science centrum Pevnost poznání, informační centrum a obchod UPoint, ale také vysokoškolskou kolej Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici. Exkurzi pak mohou zakončit v nově otevřeném bistru FreshUP+, kde bude v nabídce obědové menu za studentskou cenu.

S rychlejším přesunem mezi fakultami pomůže speciální autobus, který vyjíždí od hlavního vlakového nádraží v 8:55, 10:40 a 12:25. Pro účastníky dne otevřených dveří je doprava zdarma a na palubě autobusu budou k dispozici ambasadoři z řad studentů, kteří během jízdy poskytnou další rady a informace.

Na webu Univerzitnimesto.cz najdou uchazeči o vysokoškolské studium kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu a také jízdní řád zmíněného speciálního autobusu. „Potřebné informace lze rychle najít i v mobilu. Stačí si do něj nainstalovat naši aplikaci s názvem UPlikace, kde je i sekce pro zájemce o studium na univerzitě,“ upozornil Ondřej Martínek.

Dozvědět se důležité informace o studijních programech či přijímacím řízení, nakouknout do odborných učeben a laboratoří osmi fakult a k tomu se setkat s vyučujícími a studenty – to vše umožní tradiční Den otevřených dveří Univerzity Palackého. Zájemci o studium na druhé nejstarší univerzitě v České republice by si v kalendáři měli zvýraznit sobotu 24. ledna. Program startuje v 9 hodin a pomyslné univerzitní brány zůstanou otevřené do 14 hodin. Mezi fakultami se účastníci mohou svézt speciálním autobusem, v nabitém programu je i ochutnávka studentského jídla či punč zdarma na nádvoří univerzitní knihovny.

Den otevřených dveří UP poskytne návštěvníkům kompletní informační servis. Na osmi fakultách se dozvědí více o nabídce studijních programů i o podobě přijímacích zkoušek. Bohatý program zahrnuje prezentace kateder, setkání se zástupci vedení fakult, prohlídky odborných učeben, hudební vystoupení i chill out zónu. „Návštěvníkům určitě doporučujeme zastávku na nádvoří univerzitní knihovny na Biskupském náměstí. Kromě punče zdarma a zdravé svačinky tu najdou i naše studentky a studenty, kteří coby pomyslný rozcestník rádi poradí a navedou,“ uvedl vedoucí oddělení marketingu a univerzitních akcí Ondřej Martínek.

Zájemci si v rámci dne otevřených dveří budou moci prohlédnout zmíněnou univerzitní knihovnu, dále science centrum Pevnost poznání, informační centrum a obchod UPoint, ale také vysokoškolskou kolej Josefa Jařaba ve Šmeralově ulici. Exkurzi pak mohou zakončit v nově otevřeném bistru FreshUP+, kde bude v nabídce obědové menu za studentskou cenu.

S rychlejším přesunem mezi fakultami pomůže speciální autobus, který vyjíždí od hlavního vlakového nádraží v 8:55, 10:40 a 12:25. Pro účastníky dne otevřených dveří je doprava zdarma a na palubě autobusu budou k dispozici ambasadoři z řad studentů, kteří během jízdy poskytnou další rady a informace.

Na webu Univerzitnimesto.cz najdou uchazeči o vysokoškolské studium kompletní časový rozpis hlavního i doprovodného programu a také jízdní řád zmíněného speciálního autobusu. „Potřebné informace lze rychle najít i v mobilu. Stačí si do něj nainstalovat naši aplikaci s názvem UPlikace, kde je i sekce pro zájemce o studium na univerzitě,“ upozornil Ondřej Martínek.

Antimikrobiální nanomateriály, zejména nanočástice stříbra, vzbuzují v posledních letech značná očekávání jako možný nástroj v boji s rostoucí odolností bakterií vůči antibiotikům. Donedávna převládal názor, že vícestupňový mechanismus účinku nanomateriálů, který v sobě kombinuje fyzikální, chemické i biologické zásahy, znemožňuje bakteriím vytvořit si proti nim účinnou obranu. Vědci z katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty ale na základě vlastních experimentálních dat i rozsáhlé rešerše zahraničních studií tuto zažitou představu zásadně korigovali a upozornili, že bakterie jsou schopny se systematicky adaptovat i na nanomateriály. Nejde přitom o náhodné nebo přechodné jevy, ale o komplexní soubor obranných strategií, které se opakují napříč různými bakteriálními kmeny i typy nanočástic. Výsledek jejich práce publikoval časopis FEMS Microbiology Reviews.

Impulzem k přehodnocení dosavadního pohledu na účinnost antimikrobiálních nanomateriálů byla kombinace dlouhodobého experimentálního výzkumu a základní biologické úvahy o evoluční schopnosti bakterií. „Na jedné straně stály rozsáhlé poznatky a zkušenosti získané během našeho dlouhodobého výzkumu antibakteriální aktivity nanočástic stříbra, včetně studia bakteriální odolnosti vůči těmto materiálům. Na straně druhé to byla prostá zvědavost a intuitivní úvaha, kterou jsme měli od samého počátku – bakterie se na Zemi vyskytují již miliardy let a dokázaly se adaptovat prakticky na jakékoli nepříznivé prostředí, včetně působení antibiotik, která dnes běžně používáme k léčbě bakteriálních infekcí,“ uvedl Libor Kvítek z katedry fyzikální chemie.

Vědci se proto rozhodli ověřit, zda jsou bakterie schopny podobné adaptace i vůči tak silné antibakteriální látce, jakou jsou nanočástice stříbra, které navíc působí vícestupňovým mechanismem. „Bylo by naivní se domnívat, že nikoli. Vznik zvýšené odolnosti bakterií opakovaně vystavených nanočásticím stříbra jsme proto do jisté míry očekávali. Skutečným překvapením pro nás nebyl samotný fakt adaptace, ale způsob, jakým jej bakterie dokázaly dosáhnout,“ podotkl Aleš Panáček z katedry fyzikálních chemie, podle kterého výsledky ukazují, že vícestupňové působení samo o sobě není zárukou dlouhodobé účinnosti.

„Vznik zvýšené odolnosti bakterií opakovaně vystavených nanočásticím stříbra jsme proto do jisté míry očekávali. Skutečným překvapením pro nás nebyl samotný fakt adaptace, ale způsob, jakým jej bakterie dokázaly dosáhnout.“ Aleš Panáček

První jasné důkazy o cílené adaptaci se objevily při experimentech s opakovanou expozicí bakterií nanočásticím stříbra. Bakterie totiž nalezly překvapivě jednoduchý a velmi účinný obranný mechanismus. Namísto toho, aby bakterie čelily jednotlivým účinkům nanočástic samostatně, dokážou jejich působení neutralizovat jako celek. „Využívají přitom fyzikálně-chemickou slabinu koloidních nanočástic, konkrétně jejich tendenci ke shlukování a destabilizaci. Tento přístup vedl k přelomovým publikacím v časopisech z rodiny Nature, které popsaly dosud neznámé mechanismy adaptace jak u Gram-negativních, tak Gram-pozitivních bakterií. Právě tyto práce se staly základem pro současný přehledový článek, jehož cílem bylo systematicky shrnout poznatky napříč světovou literaturou,“ uvedl Aleš Panáček.

Adaptace, nikoli klasická rezistence

Navzdory rozdílům mezi jednotlivými bakteriemi se opakovaně objevují stejné klíčové adaptační mechanismy. Mezi tyto strategie patří zejména efluxní pumpy zajišťující aktivní vypuzování toxických kovových iontů z buňky či extracelulární bariéry spočívající ve shlukování nanočástic prostřednictvím biofilmu nebo flagelinu, které poté neutralizují nanočástice ještě před jejich průnikem do buňky. Na seznamu adaptačních mechanismů bakterií vůči nanočásticím jsou i strukturální a morfologické změny, například zesílení buněčné stěny nebo změna tvaru buňky. „Tyto procesy dokazují, že adaptace na nanomateriály není pasivní reakcí, ale aktivní a koordinovanou odpovědí buněk,“ řekla Lucie Suchánková z katedry fyzikální chemie.

Zatímco některé obranné principy – například efluxní pumpy či reakce na oxidační stres – jsou společné s antibiotickou rezistencí, jiné mechanismy jsou pro nanomateriály zcela specifické „Bakterie jsou například schopny shlukovat a destabilizovat samotné nanočástice, čímž dochází ke ztrátě jejich antibakteriálního účinku. Právě práce s fyzikálně-chemickými vlastnostmi nanočástic představuje nový rozměr bakteriální adaptace, který u klasických antibiotik neexistuje,“ upozornila Lucie Suchánková.

Závěrem autoři připomněli, že schopnost adaptace je hluboce zakořeněna v evoluční historii bakterií. „Bakterie se na této planetě vyskytují téměř čtyři miliardy let. Lze proto předpokládat, že za takto dlouhé evoluční období přišly přirozeně do kontaktu s celou řadou látek s negativními účinky, s nimiž se musely adaptivně vyrovnat,“ dodal přednosta Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP Milan Kolář.

Zda je adaptace na nanočástice stříbra dávno „osvojeným trikem“, nebo relativně novým jevem, ale nadále zůstává otevřenou otázkou. Jisté však je, že vícestupňové působení nanomateriálů samo o sobě není zárukou, že se bakterie nenaučí přežít i v těchto podmínkách. Právě toto poznání je klíčové pro budoucí bezpečné a účinné využití nanomateriálů v medicíně i dalších oblastech.

Odkaz na článek najdete zde.

Autoři přehledového článku upozornili, že u nanomateriálů nelze mechanicky přebírat pojmy známé z antibiotické léčby. Zavedený pojem „rezistence“ nemá u nanomateriálů stejný význam jako v případě antibiotik. Z tohoto důvodu je v souvislosti s nanomateriály vhodnější používat pojem adaptace. Rozdíl mezi dočasnou tolerancí a dlouhodobou adaptací spočívá zejména v délce trvání zvýšené odolnosti a v přítomnosti genetických změn, které umožňují bakteriím přežívat i při opakovaném působení nanočástic.

Antimikrobiální nanomateriály, zejména nanočástice stříbra, vzbuzují v posledních letech značná očekávání jako možný nástroj v boji s rostoucí odolností bakterií vůči antibiotikům. Donedávna převládal názor, že vícestupňový mechanismus účinku nanomateriálů, který v sobě kombinuje fyzikální, chemické i biologické zásahy, znemožňuje bakteriím vytvořit si proti nim účinnou obranu. Vědci z katedry fyzikální chemie přírodovědecké fakulty ale na základě vlastních experimentálních dat i rozsáhlé rešerše zahraničních studií tuto zažitou představu zásadně korigovali a upozornili, že bakterie jsou schopny se systematicky adaptovat i na nanomateriály. Nejde přitom o náhodné nebo přechodné jevy, ale o komplexní soubor obranných strategií, které se opakují napříč různými bakteriálními kmeny i typy nanočástic. Výsledek jejich práce publikoval časopis FEMS Microbiology Reviews.

Impulzem k přehodnocení dosavadního pohledu na účinnost antimikrobiálních nanomateriálů byla kombinace dlouhodobého experimentálního výzkumu a základní biologické úvahy o evoluční schopnosti bakterií. „Na jedné straně stály rozsáhlé poznatky a zkušenosti získané během našeho dlouhodobého výzkumu antibakteriální aktivity nanočástic stříbra, včetně studia bakteriální odolnosti vůči těmto materiálům. Na straně druhé to byla prostá zvědavost a intuitivní úvaha, kterou jsme měli od samého počátku – bakterie se na Zemi vyskytují již miliardy let a dokázaly se adaptovat prakticky na jakékoli nepříznivé prostředí, včetně působení antibiotik, která dnes běžně používáme k léčbě bakteriálních infekcí,“ uvedl Libor Kvítek z katedry fyzikální chemie.

Vědci se proto rozhodli ověřit, zda jsou bakterie schopny podobné adaptace i vůči tak silné antibakteriální látce, jakou jsou nanočástice stříbra, které navíc působí vícestupňovým mechanismem. „Bylo by naivní se domnívat, že nikoli. Vznik zvýšené odolnosti bakterií opakovaně vystavených nanočásticím stříbra jsme proto do jisté míry očekávali. Skutečným překvapením pro nás nebyl samotný fakt adaptace, ale způsob, jakým jej bakterie dokázaly dosáhnout,“ podotkl Aleš Panáček z katedry fyzikálních chemie, podle kterého výsledky ukazují, že vícestupňové působení samo o sobě není zárukou dlouhodobé účinnosti.

„Vznik zvýšené odolnosti bakterií opakovaně vystavených nanočásticím stříbra jsme proto do jisté míry očekávali. Skutečným překvapením pro nás nebyl samotný fakt adaptace, ale způsob, jakým jej bakterie dokázaly dosáhnout.“ Aleš Panáček

První jasné důkazy o cílené adaptaci se objevily při experimentech s opakovanou expozicí bakterií nanočásticím stříbra. Bakterie totiž nalezly překvapivě jednoduchý a velmi účinný obranný mechanismus. Namísto toho, aby bakterie čelily jednotlivým účinkům nanočástic samostatně, dokážou jejich působení neutralizovat jako celek. „Využívají přitom fyzikálně-chemickou slabinu koloidních nanočástic, konkrétně jejich tendenci ke shlukování a destabilizaci. Tento přístup vedl k přelomovým publikacím v časopisech z rodiny Nature, které popsaly dosud neznámé mechanismy adaptace jak u Gram-negativních, tak Gram-pozitivních bakterií. Právě tyto práce se staly základem pro současný přehledový článek, jehož cílem bylo systematicky shrnout poznatky napříč světovou literaturou,“ uvedl Aleš Panáček.

Adaptace, nikoli klasická rezistence

Navzdory rozdílům mezi jednotlivými bakteriemi se opakovaně objevují stejné klíčové adaptační mechanismy. Mezi tyto strategie patří zejména efluxní pumpy zajišťující aktivní vypuzování toxických kovových iontů z buňky či extracelulární bariéry spočívající ve shlukování nanočástic prostřednictvím biofilmu nebo flagelinu, které poté neutralizují nanočástice ještě před jejich průnikem do buňky. Na seznamu adaptačních mechanismů bakterií vůči nanočásticím jsou i strukturální a morfologické změny, například zesílení buněčné stěny nebo změna tvaru buňky. „Tyto procesy dokazují, že adaptace na nanomateriály není pasivní reakcí, ale aktivní a koordinovanou odpovědí buněk,“ řekla Lucie Suchánková z katedry fyzikální chemie.

Zatímco některé obranné principy – například efluxní pumpy či reakce na oxidační stres – jsou společné s antibiotickou rezistencí, jiné mechanismy jsou pro nanomateriály zcela specifické „Bakterie jsou například schopny shlukovat a destabilizovat samotné nanočástice, čímž dochází ke ztrátě jejich antibakteriálního účinku. Právě práce s fyzikálně-chemickými vlastnostmi nanočástic představuje nový rozměr bakteriální adaptace, který u klasických antibiotik neexistuje,“ upozornila Lucie Suchánková.

Závěrem autoři připomněli, že schopnost adaptace je hluboce zakořeněna v evoluční historii bakterií. „Bakterie se na této planetě vyskytují téměř čtyři miliardy let. Lze proto předpokládat, že za takto dlouhé evoluční období přišly přirozeně do kontaktu s celou řadou látek s negativními účinky, s nimiž se musely adaptivně vyrovnat,“ dodal přednosta Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty UP Milan Kolář.

Zda je adaptace na nanočástice stříbra dávno „osvojeným trikem“, nebo relativně novým jevem, ale nadále zůstává otevřenou otázkou. Jisté však je, že vícestupňové působení nanomateriálů samo o sobě není zárukou, že se bakterie nenaučí přežít i v těchto podmínkách. Právě toto poznání je klíčové pro budoucí bezpečné a účinné využití nanomateriálů v medicíně i dalších oblastech.

Odkaz na článek najdete zde.

Autoři přehledového článku upozornili, že u nanomateriálů nelze mechanicky přebírat pojmy známé z antibiotické léčby. Zavedený pojem „rezistence“ nemá u nanomateriálů stejný význam jako v případě antibiotik. Z tohoto důvodu je v souvislosti s nanomateriály vhodnější používat pojem adaptace. Rozdíl mezi dočasnou tolerancí a dlouhodobou adaptací spočívá zejména v délce trvání zvýšené odolnosti a v přítomnosti genetických změn, které umožňují bakteriím přežívat i při opakovaném působení nanočástic.

Palacký University in Olomouc is founded on the principles of academic freedom, human dignity, and equal access to education. We are therefore deeply concerned about the violence, repression, and restrictions on fundamental human rights faced by the people of Iran, including members of the academic community, our students, and their families. Alarming are the actions taken against civil society and the restrictions on freedom of expression, freedom of movement, and access to information.

Through the Welcome Office of Palacký University and individual faculties, we are in direct contact with Iranian students at Palacký University. We are addressing their situation so they can continue their studies at our alma mater in an environment that respects human rights and democratic values.

Palacký University stands by all those who strive for life in a free society and a state governed by the rule of law, where education is a path to knowledge and understanding, critical thinking, and active citizenship. We uphold these values not only in words, but also through responsible action towards the people who are part of our academic community.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.

Rector of Palacký University Olomouc

Univerzita Palackého v Olomouci stojí na principech akademické svobody, lidské důstojnosti a rovného přístupu ke vzdělání. Se znepokojením proto sledujeme násilí, represe a omezování základních lidských práv, kterým čelí obyvatelé Íránu, včetně členů akademické obce, našich studentek a studentů a jejich rodin. Zvláště znepokojivé jsou zásahy proti občanské společnosti, omezování svobody projevu, svobody pohybu a přístupu k informacím.

Prostřednictvím Welcome Office Univerzity Palackého a jednotlivých fakult jsme v přímém kontaktu s íránskými studenty a studentkami Univerzity Palackého a řešíme jejich situaci tak, aby mohli i nadále pokračovat ve studiu na naší alma mater v prostředí založeném na respektu k lidským právům a demokratickým hodnotám.

Univerzita Palackého se hlásí k podpoře všech, kteří usilují o život ve svobodné společnosti a právním státě, kde je vzdělání cestou k poznání a porozumění, kritickému myšlení a aktivnímu občanství. K těmto hodnotám se hlásíme nejen slovy, ale i odpovědným jednáním vůči lidem, kteří jsou součástí naší akademické obce.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.

rektor Univerzity Palackého v Olomouci

Univerzita Palackého v Olomouci stojí na principech akademické svobody, lidské důstojnosti a rovného přístupu ke vzdělání. Se znepokojením proto sledujeme násilí, represe a omezování základních lidských práv, kterým čelí obyvatelé Íránu, včetně členů akademické obce, našich studentek a studentů a jejich rodin. Zvláště znepokojivé jsou zásahy proti občanské společnosti, omezování svobody projevu, svobody pohybu a přístupu k informacím.

Prostřednictvím Welcome Office Univerzity Palackého a jednotlivých fakult jsme v přímém kontaktu s íránskými studenty a studentkami Univerzity Palackého a řešíme jejich situaci tak, aby mohli i nadále pokračovat ve studiu na naší alma mater v prostředí založeném na respektu k lidským právům a demokratickým hodnotám.

Univerzita Palackého se hlásí k podpoře všech, kteří usilují o život ve svobodné společnosti a právním státě, kde je vzdělání cestou k poznání a porozumění, kritickému myšlení a aktivnímu občanství. K těmto hodnotám se hlásíme nejen slovy, ale i odpovědným jednáním vůči lidem, kteří jsou součástí naší akademické obce.

doc. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D.

rektor Univerzity Palackého v Olomouci

O významný krok vpřed se v oblasti mezinárodní spolupráce posouvá Ústav radiologických metod Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého. Jako první v České republice se olomoucká univerzita stala členem Erasmus Radiography Group (ERG) – mezinárodní sítě univerzit, která se zaměřuje výhradně na výměnné pobyty studentů radiologické asistence po celé Evropě v rámci programu Erasmus+.

„Vstup do této specializované evropské skupiny přináší studentům zcela nové možnosti zahraničních mobilit. První výměnné pobyty jsou plánovány na začátek roku 2027, a to formou tříměsíčních studijních pobytů, včetně klinické praxe v místních nemocnicích. Z naší fakulty budou moci vycestovat čtyři studenti radiologické asistence, zatímco čtyři zahraniční studenti přijedou v rámci výměny do Olomouce,“ uvedl proděkan FZV UP pro zahraniční vztahy a internacionalizaci Lukáš Merz.

Studenti, kteří mají zájem o zahraniční výjezd v příštím akademickém roce, se mohou již nyní obracet přímo na Erasmus koordinátora Ústavu radiologických metod FZV UP Jiřího Kozla s informací, kam a na jak dlouho by chtěli vyjet.

➡️ Termín pro nahlášení zájmu je do 2. 2. 2026.

➡️ Výběrové řízení na studentské výjezdy proběhne v týdnu od 16. 2. do 20. 2. 2026.

Koordinaci aktivit v rámci ERG zajišťuje Jiří Kozel, Erasmus koordinátor Ústavu radiologických metod, společně s Irenou Jedličkovou ze zahraničního oddělení fakulty a v úzké spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc: Radiologickou klinikou, Klinikou nukleární medicíny a Onkologickou klinikou. Cílem je nabídnout studentům nejen odbornou zkušenost ze zahraničí, ale také možnost poznat jiný zdravotnický systém, pracovní prostředí a rozšířit si profesní i osobní obzory.

„V současné době máme navázanou spolupráci s univerzitami v Bologni, Portu, Dublinu a Lublani. Studenti tak budou moci vycestovat v rámci programu Erasmus+ již v následujícím akademickém roce, a to ve standardním termínu výměnných pobytů Erasmus Radiography Group od začátku ledna do konce března,“ uvedl Jiří Kozel.

Nabídka klinických stáží

Kromě ERG výjezdů mohou studenti Ústavu radiologických metod využít také Erasmus+ klinické stáže, které lze absolvovat v průběhu celého roku, nejčastěji na 2–3 měsíce. „V uplynulém roce se nám podařilo navázat spolupráci s univerzitou v Innsbrucku. V zimním semestru k nám z této univerzity přijela na tříměsíční klinickou stáž studentka Lisa a naopak studentka Kateřina z našeho ústavu absolvovala stejnou délku klinické stáže právě v Innsbrucku,“ zmínil Jiří Kozel.

„Rád bych studenty povzbudil, aby se této příležitosti nebáli a přihlásili se. Erasmus není jen o tom ‚jet někam do zahraničí‘, ale hlavně o zkušenostech, které vás posunou odborně i lidsky. Společně s kolegyní Irenou Jedličkovou se budeme snažit udělat maximum pro to, aby byl pobyt našich studentů v zahraničí co nejlépe připravený, smysluplný a aby pro ně byl skutečným přínosem,“ shrnul Jiří Kozel. „Ať už budou studenti řešit výběr destinace, délku pobytu nebo samotnou přípravu, jsme tu od toho, abychom jim se vším pomohli,“ dodala Irena Jedličková.

Aktuální informace o Erasmu, výjezdech i zkušenostech studentů najdete také na sociálních sítích. Sledujte facebookovou stránku Erasmus Radiography UPOL a Instagram @erasmus_radiography_upol, kde budou průběžně doplňovány další informace.

O významný krok vpřed se v oblasti mezinárodní spolupráce posouvá Ústav radiologických metod Fakulty zdravotnických věd Univerzity Palackého. Jako první v České republice se olomoucká univerzita stala členem Erasmus Radiography Group (ERG) – mezinárodní sítě univerzit, která se zaměřuje výhradně na výměnné pobyty studentů radiologické asistence po celé Evropě v rámci programu Erasmus+.

„Vstup do této specializované evropské skupiny přináší studentům zcela nové možnosti zahraničních mobilit. První výměnné pobyty jsou plánovány na začátek roku 2027, a to formou tříměsíčních studijních pobytů, včetně klinické praxe v místních nemocnicích. Z naší fakulty budou moci vycestovat čtyři studenti radiologické asistence, zatímco čtyři zahraniční studenti přijedou v rámci výměny do Olomouce,“ uvedl proděkan FZV UP pro zahraniční vztahy a internacionalizaci Lukáš Merz.

Studenti, kteří mají zájem o zahraniční výjezd v příštím akademickém roce, se mohou již nyní obracet přímo na Erasmus koordinátora Ústavu radiologických metod FZV UP Jiřího Kozla s informací, kam a na jak dlouho by chtěli vyjet.

➡️ Termín pro nahlášení zájmu je do 2. 2. 2026.

➡️ Výběrové řízení na studentské výjezdy proběhne v týdnu od 16. 2. do 20. 2. 2026.

Koordinaci aktivit v rámci ERG zajišťuje Jiří Kozel, Erasmus koordinátor Ústavu radiologických metod, společně s Irenou Jedličkovou ze zahraničního oddělení fakulty a v úzké spolupráci s Fakultní nemocnicí Olomouc: Radiologickou klinikou, Klinikou nukleární medicíny a Onkologickou klinikou. Cílem je nabídnout studentům nejen odbornou zkušenost ze zahraničí, ale také možnost poznat jiný zdravotnický systém, pracovní prostředí a rozšířit si profesní i osobní obzory.

„V současné době máme navázanou spolupráci s univerzitami v Bologni, Portu, Dublinu a Lublani. Studenti tak budou moci vycestovat v rámci programu Erasmus+ již v následujícím akademickém roce, a to ve standardním termínu výměnných pobytů Erasmus Radiography Group od začátku ledna do konce března,“ uvedl Jiří Kozel.

Nabídka klinických stáží

Kromě ERG výjezdů mohou studenti Ústavu radiologických metod využít také Erasmus+ klinické stáže, které lze absolvovat v průběhu celého roku, nejčastěji na 2–3 měsíce. „V uplynulém roce se nám podařilo navázat spolupráci s univerzitou v Innsbrucku. V zimním semestru k nám z této univerzity přijela na tříměsíční klinickou stáž studentka Lisa a naopak studentka Kateřina z našeho ústavu absolvovala stejnou délku klinické stáže právě v Innsbrucku,“ zmínil Jiří Kozel.

„Rád bych studenty povzbudil, aby se této příležitosti nebáli a přihlásili se. Erasmus není jen o tom ‚jet někam do zahraničí‘, ale hlavně o zkušenostech, které vás posunou odborně i lidsky. Společně s kolegyní Irenou Jedličkovou se budeme snažit udělat maximum pro to, aby byl pobyt našich studentů v zahraničí co nejlépe připravený, smysluplný a aby pro ně byl skutečným přínosem,“ shrnul Jiří Kozel. „Ať už budou studenti řešit výběr destinace, délku pobytu nebo samotnou přípravu, jsme tu od toho, abychom jim se vším pomohli,“ dodala Irena Jedličková.

Aktuální informace o Erasmu, výjezdech i zkušenostech studentů najdete také na sociálních sítích. Sledujte facebookovou stránku Erasmus Radiography UPOL a Instagram @erasmus_radiography_upol, kde budou průběžně doplňovány další informace.

Irena Ferčíková Konečná, Milena Lahutová a Marta Lidia Dubel si za své jméno mohou nově psát titul LL.M. Staly se historicky prvními absolventkami kurzu Master of Laws International and European Law v online formě, který nabízí olomoucká právnická fakulta.

Při hodnocení svého ročního studia se absolventky shodly hned na několika přednostech tohoto nového kurzu. Vyhovovala jim online forma. Vyzdvihly možnost ušít si kurz z velké části na míru podle svého profesního zaměření. Spokojeny byly s úrovní výuky, kdy bonusem je výuka v angličtině. Ocenily například i to, že podmínkou přijetí do kurzu není právní vzdělání. „Osobně jsem byla velmi spokojená se všemi vyučujícími a domnívám se, že program má potenciál přitáhnout mnoho zahraničních studentů. Jak díky skvělé jazykové vybavenosti vyučujících, tak i díky vysoké odbornosti, kvalitě a individuálnímu přístupu, kterého si velmi cením,“ řekla Irena Ferčíková Konečná, která absolvovala modul LL.M. in European Human Rights Law.

Irenu Ferčíkovou Konečnou a Milenu Lahutovou, která získala titul za absolvování modulu LL.M. in European Law, jsme požádali, aby se ohlédly za svým studiem.

 

Co vás motivovalo ke studiu LL.M. kurzu na Právnické fakultě UP?

Irena Ferčíková Konečná (IFK): Ač jsem původně vystudovala na UP speciální pedagogiku, vždy jsem pracovně měla blízko k právní problematice. Od azylu a migrace, po otázky obchodování s lidmi až po témata, týkající se lidskoprávních aspektů sexuální práce, tělesné autonomie, práv v digitálním prostoru. Posledních sedm let jsem pak velmi úzce sledovala vývoj evropské legislativy v těchto oblastech. Proto když má alma mater otevřela studium LL.M., k tomu distančně a také lidem bez právního vzdělání, neváhala jsem. 

Milena Lahutová (ML): Od roku 2007 pracuji v evropských fondech a věnuji se veřejné podpoře, což je část evropského soutěžního práva. Studium LL.M., nebo MBA jsem zvažovala delší dobu. Hledala jsem program, který by mi umožnil vzdělat se v evropském právu. Bylo to docela dlouhé hledání. Evropské univerzity nabízejí studium evropského práva, ale LL.M. studia často vyžadují prezenční účast, což při mém pracovním vytížení nepřipadalo v úvahu. Až jsem narazila na program na Právnické fakultě Univerzity Palackého.

Jak vám vyhovovala částečná možnost výběru předmětů, modulu kurzu a online forma?

IFK: Bylo to přesně to, co jsem hledala. Možnost studovat online a ušít si program do velké míry podle své odbornosti byla skvělá.

ML: Bylo možné si vybrat z několika modulů a v rámci každého modulu pak konkrétní předměty. Zvolila jsem si modul LL.M. in European Law. V rámci něj bylo nutné splnit osm předmětů plus závěrečný seminář. Dva předměty byly povinné a ostatní bylo možné si zvolit podle vlastních preferencí. Vybrala jsem si například předměty EU Institutions nebo Regulation of Digital Markets. Velmi zajímavý byl pro mě i předmět International and European Environmental Law. Zásadní byl pro mě předmět EU Competition Law, jelikož do soutěžního práva spadá i oblast veřejné podpory, kterou se zabývám. I když zrovna veřejná podpora obsahem předmětu není (a často se neučí ani na jiných evropských univerzitách), tak východiska jsou společná. Proto jsem si zvolila pro závěrečný seminář téma „podnik“ v soutěžním právu EU. Téma bylo náročné, a i vyučující byli nároční. Což je naprosto v pořádku. Celé studium navíc probíhalo v angličtině. Byla to pro mě skvělá příležitost, jak rozvíjet odbornou angličtinu.

Seděla mi i online forma. Mohla jsem studovat podle svých časových možností, o víkendech, o svátcích, večer, prostě tehdy, kdy mi to zrovna časově vyhovovalo. Probíranou látku jsem si mohla rozdělit do kratších bloků podle toho, jak mi to právě vyhovovalo, a taky jsem se mohla k tématům vracet nebo si je projít vícekrát. 

Naplnilo studium vaše očekávání?

IFK: Jednoznačně. Uvítala jsem, že po tolika letech praxe mohu usednout do virtuální lavice a nechat se vzdělávat. Moc jsem ocenila možnost reflektovat moje praktické poznatky s vyučujícími a vést zajímavé diskuze. Také jsem díky studiu a díky skvělému metodickému vedení dokázala napsat tři odborné články – jako vedlejší pozitivní efekt studia.

ML: Naplnilo přesně to, co jsem očekávala. Bylo to hlavně tím, že jsem si mohla vybrat modul a předměty podle svého zaměření.

Doporučila byste studium tohoto programu kolegům, kteří zvažují přihlášku?

IFK: Bezpochyby. Nabídka obdobných programů se sice dá najít i jinde, ale nejsem si jista, zda tyto programy dokážou nabídnout takovou kvalitu jako na olomoucké právnické fakultě. Ocenila jsem individuální přístup vyučujících, možnost konzultací a prostor pro odbornou diskuzi.   

ML: Ano, a to nejen těm, kteří se ve své praxi věnují čemukoliv, co souvisí s Evropskou unií. Ale vlastně komukoliv. Mám pocit, že evropské právo je u nás pořád tak trochu opomíjené, ale přitom nás ovlivňuje v každodenním životě. Studium je koncipováno jako jednoroční, vychází to na čtyři předměty za semestr. Je to docela časově náročné. Nicméně se studium dá prodloužit na dva roky, což může mnohým vyhovovat.

Více k nabídce LL.M.kurzů na webu fakulty.

Irena Ferčíková Konečná, Milena Lahutová a Marta Lidia Dubel si za své jméno mohou nově psát titul LL.M. Staly se historicky prvními absolventkami kurzu Master of Laws International and European Law v online formě, který nabízí olomoucká právnická fakulta.

Při hodnocení svého ročního studia se absolventky shodly hned na několika přednostech tohoto nového kurzu. Vyhovovala jim online forma. Vyzdvihly možnost ušít si kurz z velké části na míru podle svého profesního zaměření. Spokojeny byly s úrovní výuky, kdy bonusem je výuka v angličtině. Ocenily například i to, že podmínkou přijetí do kurzu není právní vzdělání. „Osobně jsem byla velmi spokojená se všemi vyučujícími a domnívám se, že program má potenciál přitáhnout mnoho zahraničních studentů. Jak díky skvělé jazykové vybavenosti vyučujících, tak i díky vysoké odbornosti, kvalitě a individuálnímu přístupu, kterého si velmi cením,“ řekla Irena Ferčíková Konečná, která absolvovala modul LL.M. in European Human Rights Law.

Irenu Ferčíkovou Konečnou a Milenu Lahutovou, která získala titul za absolvování modulu LL.M. in European Law, jsme požádali, aby se ohlédly za svým studiem.

 

Co vás motivovalo ke studiu LL.M. kurzu na Právnické fakultě UP?

Irena Ferčíková Konečná (IFK): Ač jsem původně vystudovala na UP speciální pedagogiku, vždy jsem pracovně měla blízko k právní problematice. Od azylu a migrace, po otázky obchodování s lidmi až po témata, týkající se lidskoprávních aspektů sexuální práce, tělesné autonomie, práv v digitálním prostoru. Posledních sedm let jsem pak velmi úzce sledovala vývoj evropské legislativy v těchto oblastech. Proto když má alma mater otevřela studium LL.M., k tomu distančně a také lidem bez právního vzdělání, neváhala jsem. 

Milena Lahutová (ML): Od roku 2007 pracuji v evropských fondech a věnuji se veřejné podpoře, což je část evropského soutěžního práva. Studium LL.M., nebo MBA jsem zvažovala delší dobu. Hledala jsem program, který by mi umožnil vzdělat se v evropském právu. Bylo to docela dlouhé hledání. Evropské univerzity nabízejí studium evropského práva, ale LL.M. studia často vyžadují prezenční účast, což při mém pracovním vytížení nepřipadalo v úvahu. Až jsem narazila na program na Právnické fakultě Univerzity Palackého.

Jak vám vyhovovala částečná možnost výběru předmětů, modulu kurzu a online forma?

IFK: Bylo to přesně to, co jsem hledala. Možnost studovat online a ušít si program do velké míry podle své odbornosti byla skvělá.

ML: Bylo možné si vybrat z několika modulů a v rámci každého modulu pak konkrétní předměty. Zvolila jsem si modul LL.M. in European Law. V rámci něj bylo nutné splnit osm předmětů plus závěrečný seminář. Dva předměty byly povinné a ostatní bylo možné si zvolit podle vlastních preferencí. Vybrala jsem si například předměty EU Institutions nebo Regulation of Digital Markets. Velmi zajímavý byl pro mě i předmět International and European Environmental Law. Zásadní byl pro mě předmět EU Competition Law, jelikož do soutěžního práva spadá i oblast veřejné podpory, kterou se zabývám. I když zrovna veřejná podpora obsahem předmětu není (a často se neučí ani na jiných evropských univerzitách), tak východiska jsou společná. Proto jsem si zvolila pro závěrečný seminář téma „podnik“ v soutěžním právu EU. Téma bylo náročné, a i vyučující byli nároční. Což je naprosto v pořádku. Celé studium navíc probíhalo v angličtině. Byla to pro mě skvělá příležitost, jak rozvíjet odbornou angličtinu.

Seděla mi i online forma. Mohla jsem studovat podle svých časových možností, o víkendech, o svátcích, večer, prostě tehdy, kdy mi to zrovna časově vyhovovalo. Probíranou látku jsem si mohla rozdělit do kratších bloků podle toho, jak mi to právě vyhovovalo, a taky jsem se mohla k tématům vracet nebo si je projít vícekrát. 

Naplnilo studium vaše očekávání?

IFK: Jednoznačně. Uvítala jsem, že po tolika letech praxe mohu usednout do virtuální lavice a nechat se vzdělávat. Moc jsem ocenila možnost reflektovat moje praktické poznatky s vyučujícími a vést zajímavé diskuze. Také jsem díky studiu a díky skvělému metodickému vedení dokázala napsat tři odborné články – jako vedlejší pozitivní efekt studia.

ML: Naplnilo přesně to, co jsem očekávala. Bylo to hlavně tím, že jsem si mohla vybrat modul a předměty podle svého zaměření.

Doporučila byste studium tohoto programu kolegům, kteří zvažují přihlášku?

IFK: Bezpochyby. Nabídka obdobných programů se sice dá najít i jinde, ale nejsem si jista, zda tyto programy dokážou nabídnout takovou kvalitu jako na olomoucké právnické fakultě. Ocenila jsem individuální přístup vyučujících, možnost konzultací a prostor pro odbornou diskuzi.   

ML: Ano, a to nejen těm, kteří se ve své praxi věnují čemukoliv, co souvisí s Evropskou unií. Ale vlastně komukoliv. Mám pocit, že evropské právo je u nás pořád tak trochu opomíjené, ale přitom nás ovlivňuje v každodenním životě. Studium je koncipováno jako jednoroční, vychází to na čtyři předměty za semestr. Je to docela časově náročné. Nicméně se studium dá prodloužit na dva roky, což může mnohým vyhovovat.

Více k nabídce LL.M.kurzů na webu fakulty.

S potěšením vás zveme na sympozium Dioscuri: Frontiers in Biophysics and Advanced Microscopy, kde vystoupí přední odborníci s pozvanými přednáškami. Program představí nejnovější pokroky a vznikající směry v oblasti biofyziky a biotechnologií.