Agregátor zdrojů

Do Olomouce dorazí v polovině května renomované divadelní osobnosti a soubory z jedenácti zemí. V univerzitním městě bude od 9. do 20. května probíhat jeden z nejvýznamnějších středoevropských festivalů – 27. Divadelní Flora. Na sedmdesát akcí, které nesoutěžní přehlídka nabídne, zastřeší motto Volnost.

„Věříme, že leitmotiv Flory bude rezonovat všemi scénami a jeho étos zazní jak v oficiálních diskuzích, tak během stovek neformálních střetnutí. Budujeme multižánrovou, široké veřejnosti otevřenou platformu mezioborových setkávání s nonkonformní atmosférou sdílení a těšíme se, že nad zásadními problémy naší doby společně povedeme otevřený a výsostně svobodný rozhovor,“ uvedl hlavní dramaturg a ředitel festivalu Petr Nerušil.

Dvanáctidenní hlavní program představí žánrově pestré portfolio čtyřiadvaceti inscenací, které doplní široké spektrum doprovodných aktivit. „Jsme nadšeni z toho, že v rámci slavnostního zahájení můžeme v Olomouci znovu po dvou letech přivítat špičkový ansámbl Schauspielhaus Bochum a pozvat na výjimečný titul Nový život, jenž otevíral 59. Berliner Theatertreffen. Nespoutaná interpretace Dantovy předlohy, opřená o virtuózní herecké výkony a famózní hudbu, je dílem jednoho z nejoriginálnějších a nejvlivnějších současných evropských režisérů – Christophera Rüpinga,“ upozorňuje na reprezentativní úvod přehlídky jedna z jejích dramaturgyň Dominika Široká.

Aktuální ročník nabídne mj. i představení reflektující válečné konflikty či postavení žen v různých společenských a kulturních kontextech. Pro olomoucké publikum je program festivalu atraktivní také proto, že nabízí srovnání uměleckého pojetí tvůrců různých zemí. Některé soubory přijíždějí do ČR vůbec poprvé. „Svébytně k festivalovému leitmotivu přispějí například salcburští Hungry Sharks, které poprvé představíme v České republice. Jejich performance Béton Brut, v níž se protíná svět architektury a urban dance, důmyslně komentuje souvislosti mezi betonovým brutalismem a pilířem hiphopové kultury – breakdance. Vtipná inscenace je potenciálním diváckým hitem Flory,“ komentuje žánrové i tematické rozpětí festivalového programu dramaturgyně jeho taneční části Jitka Pavlišová.

Flora pozve i na velké množství hudebních produkcí ve festivalovém šapitó – k magnetům koncertního programu bude patřit vystoupení dua PΛST nebo německo-rakouská fúze skladatelů scénické a filmové hudby Alexandera Vičara a Dominika Giesriegla noise control barrier.

Pošesté bude součástí programu také edukativní program FloraLab určený několika desítkám studentů s divadlem spřízněných uměleckých a uměnovědných oborů českých a slovenských univerzit, včetně UP.

Podrobnosti k programu najdete zde.

Pořadatelem Divadelní Flory je Flora Theatre Festival, z. s. – v partnerské spolupráci s Muzeem umění Olomouc a ve spolupráci s Moravským divadlem Olomouc, Divadlem na cucky a Univerzitou Palackého v Olomouci.

Do Olomouce dorazí v polovině května renomované divadelní osobnosti a soubory z jedenácti zemí. V univerzitním městě bude od 9. do 20. května probíhat jeden z nejvýznamnějších středoevropských festivalů – 27. Divadelní Flora. Na sedmdesát akcí, které nesoutěžní přehlídka nabídne, zastřeší motto Volnost.

„Věříme, že leitmotiv Flory bude rezonovat všemi scénami a jeho étos zazní jak v oficiálních diskuzích, tak během stovek neformálních střetnutí. Budujeme multižánrovou, široké veřejnosti otevřenou platformu mezioborových setkávání s nonkonformní atmosférou sdílení a těšíme se, že nad zásadními problémy naší doby společně povedeme otevřený a výsostně svobodný rozhovor,“ uvedl hlavní dramaturg a ředitel festivalu Petr Nerušil.

Dvanáctidenní hlavní program představí žánrově pestré portfolio čtyřiadvaceti inscenací, které doplní široké spektrum doprovodných aktivit. „Jsme nadšeni z toho, že v rámci slavnostního zahájení můžeme v Olomouci znovu po dvou letech přivítat špičkový ansámbl Schauspielhaus Bochum a pozvat na výjimečný titul Nový život, jenž otevíral 59. Berliner Theatertreffen. Nespoutaná interpretace Dantovy předlohy, opřená o virtuózní herecké výkony a famózní hudbu, je dílem jednoho z nejoriginálnějších a nejvlivnějších současných evropských režisérů – Christophera Rüpinga,“ upozorňuje na reprezentativní úvod přehlídky jedna z jejích dramaturgyň Dominika Široká.

Aktuální ročník nabídne mj. i představení reflektující válečné konflikty či postavení žen v různých společenských a kulturních kontextech. Pro olomoucké publikum je program festivalu atraktivní také proto, že nabízí srovnání uměleckého pojetí tvůrců různých zemí. Některé soubory přijíždějí do ČR vůbec poprvé. „Svébytně k festivalovému leitmotivu přispějí například salcburští Hungry Sharks, které poprvé představíme v České republice. Jejich performance Béton Brut, v níž se protíná svět architektury a urban dance, důmyslně komentuje souvislosti mezi betonovým brutalismem a pilířem hiphopové kultury – breakdance. Vtipná inscenace je potenciálním diváckým hitem Flory,“ komentuje žánrové i tematické rozpětí festivalového programu dramaturgyně jeho taneční části Jitka Pavlišová.

Flora pozve i na velké množství hudebních produkcí ve festivalovém šapitó – k magnetům koncertního programu bude patřit vystoupení dua PΛST nebo německo-rakouská fúze skladatelů scénické a filmové hudby Alexandera Vičara a Dominika Giesriegla noise control barrier.

Pošesté bude součástí programu také edukativní program FloraLab určený několika desítkám studentů s divadlem spřízněných uměleckých a uměnovědných oborů českých a slovenských univerzit, včetně UP.

Podrobnosti k programu najdete zde.

Pořadatelem Divadelní Flory je Flora Theatre Festival, z. s. – v partnerské spolupráci s Muzeem umění Olomouc a ve spolupráci s Moravským divadlem Olomouc, Divadlem na cucky a Univerzitou Palackého v Olomouci.

Jak by se měl zachovat učitel při agresi ozbrojeného útočníka ve škole? Nejen k tomu poskytl studentům cenné rady a informace workshop, který se uskutečnil na Fakultě tělesné kultury UP. Vedle školení zvyšování odolnosti měkkých cílů, která pod vedením bezpečnostního experta Miloše Drdly probíhají již od loňského podzimu (viz tento článek), jde o další dílek do mozaiky opatření, kterými chce Univerzita Palackého zvýšit bezpečnost svých zaměstnanců a studentů – v tomto případě navíc zaměřený na budoucí uplatnění posluchačů.

Workshop, který v aule FTK UP absolvovaly čtyři desítky studujících, připravil Pavel Otřísal, garant programů fakulty spojených s učitelstvím a ochranou obyvatelstva a mimo jiné člen pracovní skupiny k zajištění bezpečnosti na UP, ve spolupráci s Petrem Mockem, doktorandem na FTK a CMTF UP a členem Akademického senátu UP. 

„Dosavadní školení věnovaná měkkým cílům byla určena především univerzitním zaměstnancům. Jako garant a učitel ochrany obyvatelstva jsem tak cítil jakýsi dluh vůči studentům, umocněný tím, že tu připravujeme budoucí učitele. O školení zaměřeném na studenty byla řeč i na zasedání Akademického senátu UP. Proto jsem se rozhodl připravit takovéto úvodní setkání se základními informacemi, na které by mohly později navázat praktické nácviky,“ uvedl.

Původně prý setkání plánoval jako hodinové, účastníky však téma zaujalo tak, že se workshop výrazně protáhl. „Dotazy, které v aule padly, a zpětná vazba od účastníků workshopu svědčí o tom, že studenti tuto problematiku řeší a uvědomují si, že to není záležitost vyřešitelná lusknutím prstu. Uvidíme, jestli o toto bude zájem i na dalších fakultách, nicméně chtěl bych, abychom v bezpečnostní komisi promysleli možnosti proškolení nastupujících prvních ročníků na začátku akademického roku,“ dodal Pavel Otřísal.

A jak by se tedy měl zachovat učitel s dětmi ve třídě v případě útoku na škole? „V každém případě je nutné zachovat klidnou hlavu a snažit se vytvořit v rámci možností prostor pro přežití na dobu zhruba 25 minut, pokud počítáme 10–15 minut útok a 8–10 minut dojezdovou dobu policejní prvosledové hlídky. V takové situaci samozřejmě minuta není minuta, čas plyne jinak, ale opravdu je třeba zachovat klid, uvědomit si vlastní odpovědnost, stanovit si scénář těch nejzákladnějších opatření, jako je například ztišení mobilů, navázání efektivní komunikace s operátory linky 158 a vedením školy, a pokusit se rozhodnout o přijetí opatření v rámci v systému U–S–B, tedy uteč – schovej se, případně opevni se – bojuj,“ přiblížil garant ochrany obyvatelstva na FTK UP.

Jak by se měl zachovat učitel při agresi ozbrojeného útočníka ve škole? Nejen k tomu poskytl studentům cenné rady a informace workshop, který se uskutečnil na Fakultě tělesné kultury UP. Vedle školení zvyšování odolnosti měkkých cílů, která pod vedením bezpečnostního experta Miloše Drdly probíhají již od loňského podzimu (viz tento článek), jde o další dílek do mozaiky opatření, kterými chce Univerzita Palackého zvýšit bezpečnost svých zaměstnanců a studentů – v tomto případě navíc zaměřený na budoucí uplatnění posluchačů.

Workshop, který v aule FTK UP absolvovaly čtyři desítky studujících, připravil Pavel Otřísal, garant programů fakulty spojených s učitelstvím a ochranou obyvatelstva a mimo jiné člen pracovní skupiny k zajištění bezpečnosti na UP, ve spolupráci s Petrem Mockem, doktorandem na FTK a CMTF UP a členem Akademického senátu UP. 

„Dosavadní školení věnovaná měkkým cílům byla určena především univerzitním zaměstnancům. Jako garant a učitel ochrany obyvatelstva jsem tak cítil jakýsi dluh vůči studentům, umocněný tím, že tu připravujeme budoucí učitele. O školení zaměřeném na studenty byla řeč i na zasedání Akademického senátu UP. Proto jsem se rozhodl připravit takovéto úvodní setkání se základními informacemi, na které by mohly později navázat praktické nácviky,“ uvedl.

Původně prý setkání plánoval jako hodinové, účastníky však téma zaujalo tak, že se workshop výrazně protáhl. „Dotazy, které v aule padly, a zpětná vazba od účastníků workshopu svědčí o tom, že studenti tuto problematiku řeší a uvědomují si, že to není záležitost vyřešitelná lusknutím prstu. Uvidíme, jestli o toto bude zájem i na dalších fakultách, nicméně chtěl bych, abychom v bezpečnostní komisi promysleli možnosti proškolení nastupujících prvních ročníků na začátku akademického roku,“ dodal Pavel Otřísal.

A jak by se tedy měl zachovat učitel s dětmi ve třídě v případě útoku na škole? „V každém případě je nutné zachovat klidnou hlavu a snažit se vytvořit v rámci možností prostor pro přežití na dobu zhruba 25 minut, pokud počítáme 10–15 minut útok a 8–10 minut dojezdovou dobu policejní prvosledové hlídky. V takové situaci samozřejmě minuta není minuta, čas plyne jinak, ale opravdu je třeba zachovat klid, uvědomit si vlastní odpovědnost, stanovit si scénář těch nejzákladnějších opatření, jako je například ztišení mobilů, navázání efektivní komunikace s operátory linky 158 a vedením školy, a pokusit se rozhodnout o přijetí opatření v rámci v systému U–S–B, tedy uteč – schovej se, případně opevni se – bojuj,“ přiblížil garant ochrany obyvatelstva na FTK UP.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého byla slavnostně otevřena nová víceúčelová budova, která akademické obci a veřejnosti nabízí přednáškový sál Josefa Otruby, zimní zahradu a kvalitní sociální i technické zázemí. Pásku společně přestřihli prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, architekt Jan Polách a vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

„Nová budova poskytuje inspirativní prostory pro vzdělávání a relaxaci ve spojení s přírodou. Otevření této budovy je dalším krokem k posílení našeho závazku k ochraně biodiverzity a k osvětové činnosti ve prospěch udržitelného životního prostředí,“ uvedla prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová. 

I když je Lucie Plíhalová profesí chemik, tak postupně propadla chemické biologii rostlin a jejich regulačním mechanismům, které řídí celou řadu procesů včetně růstu. „Obdivuji rostliny a jejich schopnost adaptace a komunikace pomocí chemických signálů. Z nové moderní budovy jsou krásně vidět vzrostlé jerlíny, které nám svého času posloužily k analytickému sběru materiálu, zejména k pochopení, jak rostliny pracují s cukry, včetně rhamnózy. Při tomto sběru nám významně pomáhal legendární zahradník této botanické zahrady, pan Všetička, který letos oslavil 70. narozeniny,“ podotkla.

Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou byla zahájena před třemi roky. Původní budova v areálu zahrady byla totiž postavena před více než sto lety a její technický stav neodpovídal aktuálním potřebám. „Jsme velmi rádi, že se projekt podařilo zdárně dotáhnout do konce. Vznikl prostor, který bude využitelný nejen pro výuku a výzkum, ale mohou se zde v zajímavém prostředí konat i popularizační akce pro veřejnost,“ uvedl děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala.

Přednáškový sál, který má kapacitu 49 míst, nese jméno významného botanika první poloviny 20. století Josefa Otruby. „Byl to skvělý terénní botanik, který nejen na střední Moravě objevil řadu nových nebo vzácných druhů rostlin. Botanickou zahradu spravoval třicet let a díky jeho péči sbírky rostlin přečkaly těžké období druhé světové války,“ vysvětlil vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Moderní sál je vybaven audiovizuální technikou umožňující pořádání konferencí, přednášek či promítání. Využíván bude nejen k výuce studentů, ale poslouží také k pořádání akcí pro veřejnost, jako jsou například besedy či výstavy. „V současné době je v sále instalována výstava polského autora Michala Patyckého. Jeho fotografie jsou spjaty s areálem botanické zahrady,“ doplnil Václav Dvořák.

Součástí nové budovy je také kvalitní sociální a technické zázemí, zimní zahrada s tropickými a subtropickými rostlinami z kolekce katedry botaniky přírodovědecké fakulty a střešní vyhlídka, která bude příležitostně přístupná během exkurzí.

Nová budova byla projektována v pasivním standardu, aby její provoz nebyl náročný na spotřebu energií a vody. Použity byly fotovoltaické střešní panely, tepelné čerpadlo či rekuperace. „Pamatovali jsme také na zelenou střechu, retenční nádrž na dešťovou vodu a trelážový systém na fasádách, který slouží k pěstování popínavých rostlin,“ dodal Václav Dvořák.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého byla slavnostně otevřena nová víceúčelová budova, která akademické obci a veřejnosti nabízí přednáškový sál Josefa Otruby, zimní zahradu a kvalitní sociální i technické zázemí. Pásku společně přestřihli prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová, děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala, architekt Jan Polách a vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

„Nová budova poskytuje inspirativní prostory pro vzdělávání a relaxaci ve spojení s přírodou. Otevření této budovy je dalším krokem k posílení našeho závazku k ochraně biodiverzity a k osvětové činnosti ve prospěch udržitelného životního prostředí,“ uvedla prorektorka pro vědu a výzkum Lucie Plíhalová. 

I když je Lucie Plíhalová profesí chemik, tak postupně propadla chemické biologii rostlin a jejich regulačním mechanismům, které řídí celou řadu procesů včetně růstu. „Obdivuji rostliny a jejich schopnost adaptace a komunikace pomocí chemických signálů. Z nové moderní budovy jsou krásně vidět vzrostlé jerlíny, které nám svého času posloužily k analytickému sběru materiálu, zejména k pochopení, jak rostliny pracují s cukry, včetně rhamnózy. Při tomto sběru nám významně pomáhal legendární zahradník této botanické zahrady, pan Všetička, který letos oslavil 70. narozeniny,“ podotkla.

Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou byla zahájena před třemi roky. Původní budova v areálu zahrady byla totiž postavena před více než sto lety a její technický stav neodpovídal aktuálním potřebám. „Jsme velmi rádi, že se projekt podařilo zdárně dotáhnout do konce. Vznikl prostor, který bude využitelný nejen pro výuku a výzkum, ale mohou se zde v zajímavém prostředí konat i popularizační akce pro veřejnost,“ uvedl děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala.

Přednáškový sál, který má kapacitu 49 míst, nese jméno významného botanika první poloviny 20. století Josefa Otruby. „Byl to skvělý terénní botanik, který nejen na střední Moravě objevil řadu nových nebo vzácných druhů rostlin. Botanickou zahradu spravoval třicet let a díky jeho péči sbírky rostlin přečkaly těžké období druhé světové války,“ vysvětlil vedoucí botanické zahrady Václav Dvořák.

Moderní sál je vybaven audiovizuální technikou umožňující pořádání konferencí, přednášek či promítání. Využíván bude nejen k výuce studentů, ale poslouží také k pořádání akcí pro veřejnost, jako jsou například besedy či výstavy. „V současné době je v sále instalována výstava polského autora Michala Patyckého. Jeho fotografie jsou spjaty s areálem botanické zahrady,“ doplnil Václav Dvořák.

Součástí nové budovy je také kvalitní sociální a technické zázemí, zimní zahrada s tropickými a subtropickými rostlinami z kolekce katedry botaniky přírodovědecké fakulty a střešní vyhlídka, která bude příležitostně přístupná během exkurzí.

Nová budova byla projektována v pasivním standardu, aby její provoz nebyl náročný na spotřebu energií a vody. Použity byly fotovoltaické střešní panely, tepelné čerpadlo či rekuperace. „Pamatovali jsme také na zelenou střechu, retenční nádrž na dešťovou vodu a trelážový systém na fasádách, který slouží k pěstování popínavých rostlin,“ dodal Václav Dvořák.

Univerzita Palackého se podílí na projektu, který se zaměřuje na možnosti léčby pacientů s přerušením míchy, poruchou hybnosti či bolestmi pohybového aparátu. Díky podpoře Vědeckotechnického parku UP (VTP UP) a spolupráci s Přírodovědeckou a Lékařskou fakultou UP vznikla spin-off společnost, která se touto problematikou zabývá. Tou je firma Sensum Communem Rehabilitace, spol. s r.o., která si dala za cíl uvést na trh novou generaci jehel určených pro rehabilitační elektroakupunkturní metodu Ac-tive ENF vyvinutou doktorem Peterem Olšákem.

Metoda Ac-tive ENF, kterou vymyslel absolvent Lékařské fakulty UP Peter Olšák se svým týmem, spočívá v aktivaci akupunkturních drah pomocí elektroakupunktury. Donedávna byla metoda aplikována u pacientů s poruchou hybnosti nebo bolestmi pohybového aparátu. V posledních týdnech se však využití technologie značně posunulo a doktor Olšák zaznamenává pozitivní výsledky u pacientů s kompletním přerušením míchy. K ověření a dalšímu vývoji technologie došlo ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UP za podpory Vědeckotechnického parku UP v rámci projektu Proof of Concept financovaného Technologickou agenturou České republiky. 

„Při řešení projektu jsem velmi ocenil spolupráci s Vědeckotechnickým parkem UP. Díky kvalitnímu zázemí se podařilo v projektu realizovat vše potřebné včetně financování. Spolupráce mi umožnila se naplno věnovat výzkumu a nemusel jsem řešit žádnou přehnanou administrativu. Vřele doporučuji využít tento typ projektu a posunout váš záměr směrem ke svému cíli,“ hodnotí vývoj projektu a spolupráci s VTP UP Peter Olšák. 

Díky programu TA ČR GAMA 2 vznikla nová generace jehel s účinností až o 30–40 % vyšší, větším komfortem pro pacienta a nižším rizikem nežádoucího vytržení jehly při aplikaci. Nový typ jehel Ac-tive aktuálně prochází fází certifikace. Doktor Olšák je přesvědčen, že metoda s využitím nových jehel bude ještě účinnější. 

Aktuálně je v péči Petera Olšáka 12 pacientů s vážným poškozením míchy. Ti jsou dlouhodobě upoutáni na invalidní vozík s nulovou prognózou obnovení funkce pohybu, nicméně již po prvních aplikacích metody Ac-tive ENF zaznamenávají pozitivní fyziologické reakce. Mezi těmito pacienty je např. šestnáctiletý chlapec, kterého v lese zavalily klády, a v důsledku přerušení míchy ochrnul od pasu dolů. Již po několika aplikacích technologií doktora Olšáka dokáže chlapec pohnout pánví a dá se předpokládat další pozitivní vývoj v jeho zdravotním stavu. 

Podrobnější popis metody Ac-tive ENF je k dispozici v názorném videu, které vzniklo ve spolupráci s olomouckou produkční agenturou StoryFactory. Projekt inovativních jehel pro využití k metodě Ac-tive ENF si v loňském roce odnesl nejvyšší ocenění v soutěži Transfera Technology Day (psali jsme zde). 

Nedávno podepsaná licenční smlouva mezi společností Petera Olšáka Sensum Communem Rehabilitace, spol. s r. o., a Univerzitou Palackého stvrdila oficiální vznik spin-off společnosti. Projekt Ac-tive ENF v kombinaci s novou generací jehel je tak skvělým příkladem toho, kam až se může nápad na inovativní řešení posunout.

Výzva k řešení projektů Proof of Concept (PoC):

Další výzva k řešení projektů PoC v rámci programu TA ČR Sigma bude vyhlášena v červenci 2024. Program poskytuje podporu pro ověření a rozvoj inovativních řešení (know-how, technologie). Řešitelé získají podporu z Oddělení transferu znalostí a technologií VTP UP, tržní a patentovou rešerši, zpětnou vazbu a hodnocení. Cílem programu je identifikovat technologie s komerčním potenciálem a připravit je pro využití na trhu. Tato výzva je otevřená jak pro vědecké pracovníky, tak pro studenty doktorského studia s inovativními nápady. V případě zájmu se obraťte na Vědeckotechnický park UP.

Univerzita Palackého se podílí na projektu, který se zaměřuje na možnosti léčby pacientů s přerušením míchy, poruchou hybnosti či bolestmi pohybového aparátu. Díky podpoře Vědeckotechnického parku UP (VTP UP) a spolupráci s Přírodovědeckou a Lékařskou fakultou UP vznikla spin-off společnost, která se touto problematikou zabývá. Tou je firma Sensum Communem Rehabilitace, spol. s r.o., která si dala za cíl uvést na trh novou generaci jehel určených pro rehabilitační elektroakupunkturní metodu Ac-tive ENF vyvinutou doktorem Peterem Olšákem.

Metoda Ac-tive ENF, kterou vymyslel absolvent Lékařské fakulty UP Peter Olšák se svým týmem, spočívá v aktivaci akupunkturních drah pomocí elektroakupunktury. Donedávna byla metoda aplikována u pacientů s poruchou hybnosti nebo bolestmi pohybového aparátu. V posledních týdnech se však využití technologie značně posunulo a doktor Olšák zaznamenává pozitivní výsledky u pacientů s kompletním přerušením míchy. K ověření a dalšímu vývoji technologie došlo ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UP za podpory Vědeckotechnického parku UP v rámci projektu Proof of Concept financovaného Technologickou agenturou České republiky. 

„Při řešení projektu jsem velmi ocenil spolupráci s Vědeckotechnickým parkem UP. Díky kvalitnímu zázemí se podařilo v projektu realizovat vše potřebné včetně financování. Spolupráce mi umožnila se naplno věnovat výzkumu a nemusel jsem řešit žádnou přehnanou administrativu. Vřele doporučuji využít tento typ projektu a posunout váš záměr směrem ke svému cíli,“ hodnotí vývoj projektu a spolupráci s VTP UP Peter Olšák. 

Díky programu TA ČR GAMA 2 vznikla nová generace jehel s účinností až o 30–40 % vyšší, větším komfortem pro pacienta a nižším rizikem nežádoucího vytržení jehly při aplikaci. Nový typ jehel Ac-tive aktuálně prochází fází certifikace. Doktor Olšák je přesvědčen, že metoda s využitím nových jehel bude ještě účinnější. 

Aktuálně je v péči Petera Olšáka 12 pacientů s vážným poškozením míchy. Ti jsou dlouhodobě upoutáni na invalidní vozík s nulovou prognózou obnovení funkce pohybu, nicméně již po prvních aplikacích metody Ac-tive ENF zaznamenávají pozitivní fyziologické reakce. Mezi těmito pacienty je např. šestnáctiletý chlapec, kterého v lese zavalily klády, a v důsledku přerušení míchy ochrnul od pasu dolů. Již po několika aplikacích technologií doktora Olšáka dokáže chlapec pohnout pánví a dá se předpokládat další pozitivní vývoj v jeho zdravotním stavu. 

Podrobnější popis metody Ac-tive ENF je k dispozici v názorném videu, které vzniklo ve spolupráci s olomouckou produkční agenturou StoryFactory. Projekt inovativních jehel pro využití k metodě Ac-tive ENF si v loňském roce odnesl nejvyšší ocenění v soutěži Transfera Technology Day (psali jsme zde). 

Nedávno podepsaná licenční smlouva mezi společností Petera Olšáka Sensum Communem Rehabilitace, spol. s r. o., a Univerzitou Palackého stvrdila oficiální vznik spin-off společnosti. Projekt Ac-tive ENF v kombinaci s novou generací jehel je tak skvělým příkladem toho, kam až se může nápad na inovativní řešení posunout.

Výzva k řešení projektů Proof of Concept (PoC):

Další výzva k řešení projektů PoC v rámci programu TA ČR Sigma bude vyhlášena v červenci 2024. Program poskytuje podporu pro ověření a rozvoj inovativních řešení (know-how, technologie). Řešitelé získají podporu z Oddělení transferu znalostí a technologií VTP UP, tržní a patentovou rešerši, zpětnou vazbu a hodnocení. Cílem programu je identifikovat technologie s komerčním potenciálem a připravit je pro využití na trhu. Tato výzva je otevřená jak pro vědecké pracovníky, tak pro studenty doktorského studia s inovativními nápady. V případě zájmu se obraťte na Vědeckotechnický park UP.

Magisterský program, který vybaví studenty digitálními kompetencemi, právními znalostmi i souvisejícími společenskými poznatky, vzniká díky spolupráci UP, univerzit v Neapoli, Innsbrucku a Amsterodamu a dalších institucí v rámci projektu Euridice. Jejich zástupci se sešli na Právnické fakultě UP, která nový joint study programme zaštiťuje, aby mu dali konkrétní obrysy a náplň.

„Naším cílem je, aby jeho absolventi, kteří budou zastávat vysoké pozice v byznysu, politice či ve společnosti, rozuměli digitální společnosti komplexně. Budou tedy například chápat, co je to umělá inteligence a jak funguje, a zároveň budou vnímat její dopad na společnost,“ vysvětluje Anna Bon, hlavní koordinátorka projektu za Vrije Universiteit v Amsterodamu.  

Výuka ve společném studijním programu bude vedena v angličtině hybridní formou. Studenti díky tomu budou získávat znalosti od těch nejlepších odborníků hned z několika univerzit; do projektu jsou však zapojené také další instituce i malé a střední podniky, které jim nabídnou praktické stáže.

„Většina univerzit má nějaké zaměření, proto pro ně může být obtížné připravit široce zaměřené interdisciplinární studium. Propojení více institucí umožňuje pro jeden studijní program získat ty nejlepší odborníky z oblasti informačních technologií, práva i filozofie zároveň,“ říká Hans Akkermans z AKMC, podniku zapojeného do projektu Euridice. „Naše univerzita zapojí například experty na statistiku a datovou vědu či sociologii,“ uvádí příklad Emiliano Grimaldi, koordinátor projektu Euridice na Neapolské univerzitě Fridricha II.

Jedním z klíčových témat třídenního setkání na Univerzitě Palackého proto bylo právě složení interdisciplinárního týmu vyučujících. „Společně jsme také definovali témata, jimž se budou věnovat, a hlavně cílové výstupy a kompetence, které by měli absolventi programu ovládat,“ dodává Anna Bon.

Projekt Euridice byl oficiálně zahájen 1. ledna 2024 a poběží do prosince 2027. Z velké části vznikl díky existujícímu propojení evropských univerzit v síti Aurora, konkrétně její domény Digitální společnost a globální občanství. „Dá se říct, že vznikající program je spin-off konsorcia Aurora 2030 a vystihuje podstatu toho, co má spolupráce přinášet – pomocí vzdělávání proměnit vysoké školství i společnost,“ říká Thomas Baumgartner z Univerzity Innsbruck.

Projekt Euridice původně začal jako společný vzdělávací modul, ale postupně se vyvinul v komplexní magisterský studijní program, což přináší zvýšené nároky na technologickou podporu a také na akreditační procesy. „K částečnému zajištění financování jsme využili program Evropské komise Digitální Evropa. Do budoucna budeme usilovat o zapojení všech partnerských univerzit Aurory,“ poznamenává prorektor pro strategii a vnější vztahy UP Michal Malacka.

„Jsme velmi pyšní, že můžeme být jako Univerzita Palackého součástí tohoto projektu a připravovaného prestižního studijního programu, na kterém se podílejí velmi tvrdě pracující akademici a odborníci. Náš tým se skládá z akademických pracovníků z PF a PřF, administrativně je však podpořen z Aurora Office Rektorátu UP. Mezinárodní vzdělávací aktivity nejsou jen přínosem pro UP, její reputaci a prestiž, ale zejména také podporují multikulturní výměnu, rozvoj interkulturních, profesních a osobnostních kompetencí a inspiraci a vzájemné obohacování,“ říká Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice a Aurora Education Developer.

Maxim Tomoszek, proděkan PF UP pro bakalářské a magisterské studijní programy, dodává: „Pro právnickou fakultu jde o synergickou aktivitu k již akreditovanému doktorskému programu Law and Digital Technologies a zároveň o unikátní příležitost spolupracovat se špičkovými zahraničními pracovišti. Společná práce na struktuře programu, cílech jednotlivých modulů a profilu absolventa je velmi inspirativní.“

Magisterský program, který vybaví studenty digitálními kompetencemi, právními znalostmi i souvisejícími společenskými poznatky, vzniká díky spolupráci UP, univerzit v Neapoli, Innsbrucku a Amsterodamu a dalších institucí v rámci projektu Euridice. Jejich zástupci se sešli na Právnické fakultě UP, která nový joint study programme zaštiťuje, aby mu dali konkrétní obrysy a náplň.

„Naším cílem je, aby jeho absolventi, kteří budou zastávat vysoké pozice v byznysu, politice či ve společnosti, rozuměli digitální společnosti komplexně. Budou tedy například chápat, co je to umělá inteligence a jak funguje, a zároveň budou vnímat její dopad na společnost,“ vysvětluje Anna Bon, hlavní koordinátorka projektu za Vrije Universiteit v Amsterodamu.  

Výuka ve společném studijním programu bude vedena v angličtině hybridní formou. Studenti díky tomu budou získávat znalosti od těch nejlepších odborníků hned z několika univerzit; do projektu jsou však zapojené také další instituce i malé a střední podniky, které jim nabídnou praktické stáže.

„Většina univerzit má nějaké zaměření, proto pro ně může být obtížné připravit široce zaměřené interdisciplinární studium. Propojení více institucí umožňuje pro jeden studijní program získat ty nejlepší odborníky z oblasti informačních technologií, práva i filozofie zároveň,“ říká Hans Akkermans z AKMC, podniku zapojeného do projektu Euridice. „Naše univerzita zapojí například experty na statistiku a datovou vědu či sociologii,“ uvádí příklad Emiliano Grimaldi, koordinátor projektu Euridice na Neapolské univerzitě Fridricha II.

Jedním z klíčových témat třídenního setkání na Univerzitě Palackého proto bylo právě složení interdisciplinárního týmu vyučujících. „Společně jsme také definovali témata, jimž se budou věnovat, a hlavně cílové výstupy a kompetence, které by měli absolventi programu ovládat,“ dodává Anna Bon.

Projekt Euridice byl oficiálně zahájen 1. ledna 2024 a poběží do prosince 2027. Z velké části vznikl díky existujícímu propojení evropských univerzit v síti Aurora, konkrétně její domény Digitální společnost a globální občanství. „Dá se říct, že vznikající program je spin-off konsorcia Aurora 2030 a vystihuje podstatu toho, co má spolupráce přinášet – pomocí vzdělávání proměnit vysoké školství i společnost,“ říká Thomas Baumgartner z Univerzity Innsbruck.

Projekt Euridice původně začal jako společný vzdělávací modul, ale postupně se vyvinul v komplexní magisterský studijní program, což přináší zvýšené nároky na technologickou podporu a také na akreditační procesy. „K částečnému zajištění financování jsme využili program Evropské komise Digitální Evropa. Do budoucna budeme usilovat o zapojení všech partnerských univerzit Aurory,“ poznamenává prorektor pro strategii a vnější vztahy UP Michal Malacka.

„Jsme velmi pyšní, že můžeme být jako Univerzita Palackého součástí tohoto projektu a připravovaného prestižního studijního programu, na kterém se podílejí velmi tvrdě pracující akademici a odborníci. Náš tým se skládá z akademických pracovníků z PF a PřF, administrativně je však podpořen z Aurora Office Rektorátu UP. Mezinárodní vzdělávací aktivity nejsou jen přínosem pro UP, její reputaci a prestiž, ale zejména také podporují multikulturní výměnu, rozvoj interkulturních, profesních a osobnostních kompetencí a inspiraci a vzájemné obohacování,“ říká Markéta Šemberová, koordinátorka projektu Euridice a Aurora Education Developer.

Maxim Tomoszek, proděkan PF UP pro bakalářské a magisterské studijní programy, dodává: „Pro právnickou fakultu jde o synergickou aktivitu k již akreditovanému doktorskému programu Law and Digital Technologies a zároveň o unikátní příležitost spolupracovat se špičkovými zahraničními pracovišti. Společná práce na struktuře programu, cílech jednotlivých modulů a profilu absolventa je velmi inspirativní.“

Pod názvem Zázraky zrození spustila olomoucká firma LORIKA ve spolupráci s významnými lokálními partnery z oblasti médií, průmyslu a obchodu crowdfundingovou kampaň na nákup nových pulzních oxymetrů pro novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Odbornou záštitu převzal známý dětský lékař Lumír Kantor, mediální tvář propůjčila herečka Pavla Dostálová. Cílem kampaně je vybrat od regionálních firem i jednotlivců 3 miliony korun na pořízení 11 pulzních oxymetrů pro sledování životních funkcí novorozenců a centrální řídicí pult. Ty umožní bezpečné a klidné spojení nově narozených dětí s rodiči, známé odborné i laické veřejnosti jako bonding.

Příjemce pomoci – Novorozenecké oddělení FN Olomouc – je od roku 1999 nositelem titulu Baby Friendly Hospital (Nemocnice přátelská dětem), které uděluje UNICEF pracovištím s výbornými výsledky. Disponuje jednotkou intenzivní a resuscitační péče, která se chlubí špičkovými výsledky v záchraně předčasně narozených dětí (v roce 2023 se zde narodilo dítě s váhou 433 g a délkou 27 cm).

Vysoká kvalita novorozenecké péče zahrnuje také podporu bondingu, procesu esenciálního pro každé právě narozené dítě. Pro ten je kromě lékařských specialistů s dlouhou praxí důležité také technicky pokročilé vybavení v rámci tzv. nekritické infrastruktury.

První chvíle života v absolutním klidu

Na tu se na rozdíl od infrastruktury kritické (budovy, rozvody energie, informační sítě a základní vybavení porodních sálů) přes dlouhodobě vyrovnané hospodaření nemocnice přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví ČR stále nedaří vyčlenit v rozpočtu dostatek prostředků, přestože jde o věc mimořádně důležitou která má dopad na každé dítě nově narozené v porodnici šesté největší nemocnice v Česku.

„Ihned po narození dochází k hormonálním změnám, které zakládají celkovou životní stabilitu dítěte. Děje se to nejlépe při okamžitém a trvajícím spojení s matkou. Bonding, kontakt kůže na kůži, neumíme ničím nahradit. Miminko prožívá v láskyplné náruči základní existenciální pocit bezpečí, který si nese životem. FN Olomouc bonding podporuje, ale samo o sobě to nestačí. Nové pulsní oxymetry umožňují během bondingu perfektně sledovat základní životní funkce s jednou obrovskou výhodou: je zachován absolutní klid, který je v prvních hodinách a dnech naprosto nezbytný. Proto jsou tyto drahé přístroje tolik potřeba,“ vysvětluje nestor české neonatologické péče, bývalý dlouholetý primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc a známý dětský lékař a olomoucký patriot Lumír Kantor.

Příklad moderního firemního dárcovství

Motivace majitelů společnosti LORIKA, Davida Martinka a Jakuba Krištofa, k realizaci kampaně Zázraky zrození má 3 roviny. První z nich je záměr ukotvit roztříštěný přístup k firemnímu dárcovství, jímž současný management posouvá letitou tradici firmy LORIKA v oblasti goodwill. Druhou rovinou je přání posílit vnímání role Fakultní nemocnice Olomouc jako důležitého zdravotnického zařízení na území olomouckého kraje a místa, které svou expertní aktivitou přímo ovlivňuje kvalitu života stovek tisíc jeho obyvatel. Třetí rovina je ryze osobní – děti obou manažerů největšího českého dodavatele osobní a průmyslové hygieny přišly na svět právě v porodnici Fakultní nemocnice Olomouc.

„V olomoucké porodnici jsme Jakub i já přivítali naše děti. To moje přišlo na svět docela dramaticky. Tím spíš jsme s manželkou ocenili perfektní přístup personálu. Protože se LORICE daří, chceme pomoct tam, kde se přes veškerou snahu nedostává prostředků na nejlepší možnou péči. Ta má své technické i finanční limity, které teď společně se širokou veřejností i kolegy z podnikání posuneme,“ uvedl ke kampani David Martinek.

Benefity pro dárce

Kampaň myslí nejen na nejmenší děti, jimž výsledek pomůže na startu života, ale i na osvícené donátory. Těm při daru pokrývajícím 1 % z cílové částky nabízí na oplátku mediální prezentaci jako partnerům, které je na místě veřejně ocenit.

Ambicí kampaně je totiž také artikulovat ochotu podporovat klíčová nezisková místa regionu pro jejich význam, který se neměří penězi, nýbrž novými životy. Kampaň Zázraky zrození poběží symbolicky až do 1. června, kdy je Mezinárodní den dětí a Světový den rodičů, a lze do ní přispět prostřednictvím dárcovské platformy komunity Wakawai.

Více informací najdete na zazrakyzrozeni.cz a na sociálních sítích firmy Lorika a FN Olomouc.

Pod názvem Zázraky zrození spustila olomoucká firma LORIKA ve spolupráci s významnými lokálními partnery z oblasti médií, průmyslu a obchodu crowdfundingovou kampaň na nákup nových pulzních oxymetrů pro novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. Odbornou záštitu převzal známý dětský lékař Lumír Kantor, mediální tvář propůjčila herečka Pavla Dostálová. Cílem kampaně je vybrat od regionálních firem i jednotlivců 3 miliony korun na pořízení 11 pulzních oxymetrů pro sledování životních funkcí novorozenců a centrální řídicí pult. Ty umožní bezpečné a klidné spojení nově narozených dětí s rodiči, známé odborné i laické veřejnosti jako bonding.

Příjemce pomoci – Novorozenecké oddělení FN Olomouc – je od roku 1999 nositelem titulu Baby Friendly Hospital (Nemocnice přátelská dětem), které uděluje UNICEF pracovištím s výbornými výsledky. Disponuje jednotkou intenzivní a resuscitační péče, která se chlubí špičkovými výsledky v záchraně předčasně narozených dětí (v roce 2023 se zde narodilo dítě s váhou 433 g a délkou 27 cm).

Vysoká kvalita novorozenecké péče zahrnuje také podporu bondingu, procesu esenciálního pro každé právě narozené dítě. Pro ten je kromě lékařských specialistů s dlouhou praxí důležité také technicky pokročilé vybavení v rámci tzv. nekritické infrastruktury.

První chvíle života v absolutním klidu

Na tu se na rozdíl od infrastruktury kritické (budovy, rozvody energie, informační sítě a základní vybavení porodních sálů) přes dlouhodobě vyrovnané hospodaření nemocnice přímo řízené Ministerstvem zdravotnictví ČR stále nedaří vyčlenit v rozpočtu dostatek prostředků, přestože jde o věc mimořádně důležitou která má dopad na každé dítě nově narozené v porodnici šesté největší nemocnice v Česku.

„Ihned po narození dochází k hormonálním změnám, které zakládají celkovou životní stabilitu dítěte. Děje se to nejlépe při okamžitém a trvajícím spojení s matkou. Bonding, kontakt kůže na kůži, neumíme ničím nahradit. Miminko prožívá v láskyplné náruči základní existenciální pocit bezpečí, který si nese životem. FN Olomouc bonding podporuje, ale samo o sobě to nestačí. Nové pulsní oxymetry umožňují během bondingu perfektně sledovat základní životní funkce s jednou obrovskou výhodou: je zachován absolutní klid, který je v prvních hodinách a dnech naprosto nezbytný. Proto jsou tyto drahé přístroje tolik potřeba,“ vysvětluje nestor české neonatologické péče, bývalý dlouholetý primář Novorozeneckého oddělení FN Olomouc a známý dětský lékař a olomoucký patriot Lumír Kantor.

Příklad moderního firemního dárcovství

Motivace majitelů společnosti LORIKA, Davida Martinka a Jakuba Krištofa, k realizaci kampaně Zázraky zrození má 3 roviny. První z nich je záměr ukotvit roztříštěný přístup k firemnímu dárcovství, jímž současný management posouvá letitou tradici firmy LORIKA v oblasti goodwill. Druhou rovinou je přání posílit vnímání role Fakultní nemocnice Olomouc jako důležitého zdravotnického zařízení na území olomouckého kraje a místa, které svou expertní aktivitou přímo ovlivňuje kvalitu života stovek tisíc jeho obyvatel. Třetí rovina je ryze osobní – děti obou manažerů největšího českého dodavatele osobní a průmyslové hygieny přišly na svět právě v porodnici Fakultní nemocnice Olomouc.

„V olomoucké porodnici jsme Jakub i já přivítali naše děti. To moje přišlo na svět docela dramaticky. Tím spíš jsme s manželkou ocenili perfektní přístup personálu. Protože se LORICE daří, chceme pomoct tam, kde se přes veškerou snahu nedostává prostředků na nejlepší možnou péči. Ta má své technické i finanční limity, které teď společně se širokou veřejností i kolegy z podnikání posuneme,“ uvedl ke kampani David Martinek.

Benefity pro dárce

Kampaň myslí nejen na nejmenší děti, jimž výsledek pomůže na startu života, ale i na osvícené donátory. Těm při daru pokrývajícím 1 % z cílové částky nabízí na oplátku mediální prezentaci jako partnerům, které je na místě veřejně ocenit.

Ambicí kampaně je totiž také artikulovat ochotu podporovat klíčová nezisková místa regionu pro jejich význam, který se neměří penězi, nýbrž novými životy. Kampaň Zázraky zrození poběží symbolicky až do 1. června, kdy je Mezinárodní den dětí a Světový den rodičů, a lze do ní přispět prostřednictvím dárcovské platformy komunity Wakawai.

Více informací najdete na zazrakyzrozeni.cz a na sociálních sítích firmy Lorika a FN Olomouc.

Přijďte oslavit výročí dvaceti let členství České republiky v Evropské unii. Univerzita Palackého připomene jubileum dvěma besedami, které jsou určeny nejen akademické obci, ale i veřejnosti.

První z nich se uskuteční na právnické fakultě, kam se vrátí její absolventka Izabela Grundová. Přijede 29. dubna (od 15:00, PF UP budova A – rotunda) přímo z Bruselu, kde od roku 2021 pracuje v Evropské komisi. Nejdříve působila na Generálním ředitelství pro ochranu klimatu a od ledna tohoto roku je na Generálním sekretariátu Evropské komise. Pro zájemce připravila diskusní setkání, které nazvala Evropská unie zvenčí i zevnitř. „V červnu budeme rozhodovat o dalším směřování Unie prostřednictvím voleb do Evropského parlamentu, a ke konci roku se bude formovat nová Evropská komise na následujících pět let. Debatovat chci o volbách, o fungování Unie a také pracovních příležitostech právníků v unijních institucích,“ řekla Izabela Grundová, která absolvovala PF UP v roce 2019.

O EU bude řeč i na Olomouckém majálesu Univerzity Palackého. V UPointu se totiž 6. května od 17 hodin uskuteční beseda s olomouckými politology Davidem Broulem a Jakubem Janegou o 20 letech Česka v EU a blížících se evropských volbách. Co nám dvě dekády členství v EU daly a co nám vzaly? Jak se za tu dobu EU proměnila? Jak bude vypadat za dalších 20 let? O čem se bude rozhodovat v blížících se volbách do Evropského parlamentu? A co bude hlavní evropské téma blízké budoucnosti? Na to odpoví David Broul a Jakub Janega, politologové z FF UP a spoluautoři unikátní učebnice o Evropské unii s názvem Evropa spolu. Diskuze se uskuteční v rámci speciální majálesové edice Pointy, cyklu autorských besed z dílny Vydavatelství Univerzity Palackého a UPointu.

Obě připravované akce získaly záštitu Úřadu vlády ČR. Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti, je zařadil mezi akce Tvoříme Evropu již 20 let. Stejnou záštitu získala také konference Olomoucké právnické dny, kterou plánuje PF UP na 23. a 24. května. Její úvodní plenární sekce bude věnovaná EU.

Evropská unie zvenčí i zevnitř
29. dubna | od 15:00 | PF UP budova A – rotunda

Pointa: Evropa spolu aneb Kam kráčíš, Unie?
6. května | od 17:00 | UPoint (Dům U Černého psa, Horní náměstí 205/12)

Přijďte oslavit výročí dvaceti let členství České republiky v Evropské unii. Univerzita Palackého připomene jubileum dvěma besedami, které jsou určeny nejen akademické obci, ale i veřejnosti.

První z nich se uskuteční na právnické fakultě, kam se vrátí její absolventka Izabela Grundová. Přijede 29. dubna (od 15:00, PF UP budova A – rotunda) přímo z Bruselu, kde od roku 2021 pracuje v Evropské komisi. Nejdříve působila na Generálním ředitelství pro ochranu klimatu a od ledna tohoto roku je na Generálním sekretariátu Evropské komise. Pro zájemce připravila diskusní setkání, které nazvala Evropská unie zvenčí i zevnitř. „V červnu budeme rozhodovat o dalším směřování Unie prostřednictvím voleb do Evropského parlamentu, a ke konci roku se bude formovat nová Evropská komise na následujících pět let. Debatovat chci o volbách, o fungování Unie a také pracovních příležitostech právníků v unijních institucích,“ řekla Izabela Grundová, která absolvovala PF UP v roce 2019.

O EU bude řeč i na Olomouckém majálesu Univerzity Palackého. V UPointu se totiž 6. května od 17 hodin uskuteční beseda s olomouckými politology Davidem Broulem a Jakubem Janegou o 20 letech Česka v EU a blížících se evropských volbách. Co nám dvě dekády členství v EU daly a co nám vzaly? Jak se za tu dobu EU proměnila? Jak bude vypadat za dalších 20 let? O čem se bude rozhodovat v blížících se volbách do Evropského parlamentu? A co bude hlavní evropské téma blízké budoucnosti? Na to odpoví David Broul a Jakub Janega, politologové z FF UP a spoluautoři unikátní učebnice o Evropské unii s názvem Evropa spolu. Diskuze se uskuteční v rámci speciální majálesové edice Pointy, cyklu autorských besed z dílny Vydavatelství Univerzity Palackého a UPointu.

Obě připravované akce získaly záštitu Úřadu vlády ČR. Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti, je zařadil mezi akce Tvoříme Evropu již 20 let. Stejnou záštitu získala také konference Olomoucké právnické dny, kterou plánuje PF UP na 23. a 24. května. Její úvodní plenární sekce bude věnovaná EU.

Evropská unie zvenčí i zevnitř
29. dubna | od 15:00 | PF UP budova A – rotunda

Pointa: Evropa spolu aneb Kam kráčíš, Unie?
6. května | od 17:00 | UPoint (Dům U Černého psa, Horní náměstí 205/12)

Nechce se tomu věřit, ale už uplynul rok od chvíle, kdy se Univerzita Palackého ocitla bez svého emeritního rektora Josefa Jařaba. Uznávaný amerikanista a první polistopadový rektor UP zemřel po krátké těžké nemoci loni 3. května. Letos se ve stejný den uskuteční v Jazz Tibet Clubu vzpomínkové setkání na pana profesora.

Večer nazvaný Jařaboviny 24 proběhne 3. května v 17 hodin v olomouckém Jazz Tibet Clubu. „Je to vzpomínkové setkání přátel pana rektora Josefa Jařaba. Připomeneme si nejen první výročí jeho nečekaného odchodu, ale především význam jeho osobnosti pro náš život. Atmosféru nám zpříjemní řada hudebníků jako Richard Pogoda, Irena Nosková, Richard Mlynář, skupina Aliance, skupina Post Band, David Záleský, David Livingstone a další. Upřímně zveme všechny, kteří měli profesora Jařaba rádi a chtějí si na něj společně zavzpomínat,“ pozvali Ingeborg Fialová a Martin Štainer, kteří večer organizují.

Josef Jařab byl profesorem anglické a americké literatury, překladatelem a literárním historikem. Do novodobé historie Univerzity Palackého, kterou řídil v letech 1990 až 1997, se zapsal jako její první svobodně zvolený rektor. Zásadně se zasloužil o rozvoj univerzity i o její známost ve světě (podrobně jsme o panu profesorovi psali mj. loni zde).

Pokud si chcete připomenout jak osobnost profesora Jařaba, tak i dobu, ve které školu řídil, sáhněte po knize Rektorská rozpomínání, v níž v roce 2018 shrnul své vzpomínky a která se dočkala vydání i jako audiokniha.

V roce 2019 pak měl premiéru i filmový dokument Homo Academicus Josef Jařab, který natočil režisér Martin Müller v koprodukci s Českou televizí. Pustit si ho můžete v iVysílání ČT zde.

Anebo se prostě a jednoduše projděte se svými vzpomínkami v Olomouci po nábřeží Josefa Jařaba. Jméno pana profesora totiž už loni dostal nově upravený prostor mezi mosty v Komenského a Masarykově ulici a v blízkosti areálu vysokoškolských kolejí na Envelopě.

Nechce se tomu věřit, ale už uplynul rok od chvíle, kdy se Univerzita Palackého ocitla bez svého emeritního rektora Josefa Jařaba. Uznávaný amerikanista a první polistopadový rektor UP zemřel po krátké těžké nemoci loni 3. května. Letos se ve stejný den uskuteční v Jazz Tibet Clubu vzpomínkové setkání na pana profesora.

Večer nazvaný Jařaboviny 24 proběhne 3. května v 17 hodin v olomouckém Jazz Tibet Clubu. „Je to vzpomínkové setkání přátel pana rektora Josefa Jařaba. Připomeneme si nejen první výročí jeho nečekaného odchodu, ale především význam jeho osobnosti pro náš život. Atmosféru nám zpříjemní řada hudebníků jako Richard Pogoda, Irena Nosková, Richard Mlynář, skupina Aliance, skupina Post Band, David Záleský, David Livingstone a další. Upřímně zveme všechny, kteří měli profesora Jařaba rádi a chtějí si na něj společně zavzpomínat,“ pozvali Ingeborg Fialová a Martin Štainer, kteří večer organizují.

Josef Jařab byl profesorem anglické a americké literatury, překladatelem a literárním historikem. Do novodobé historie Univerzity Palackého, kterou řídil v letech 1990 až 1997, se zapsal jako její první svobodně zvolený rektor. Zásadně se zasloužil o rozvoj univerzity i o její známost ve světě (podrobně jsme o panu profesorovi psali mj. loni zde).

Pokud si chcete připomenout jak osobnost profesora Jařaba, tak i dobu, ve které školu řídil, sáhněte po knize Rektorská rozpomínání, v níž v roce 2018 shrnul své vzpomínky a která se dočkala vydání i jako audiokniha.

V roce 2019 pak měl premiéru i filmový dokument Homo Academicus Josef Jařab, který natočil režisér Martin Müller v koprodukci s Českou televizí. Pustit si ho můžete v iVysílání ČT zde.

Anebo se prostě a jednoduše projděte se svými vzpomínkami v Olomouci po nábřeží Josefa Jařaba. Jméno pana profesora totiž už loni dostal nově upravený prostor mezi mosty v Komenského a Masarykově ulici a v blízkosti areálu vysokoškolských kolejí na Envelopě.

Scientists from the UP Faculty of Science (FS UP), together with colleagues from the Royal Swedish Academy of Sciences in Stockholm, the Natural History Museum in London, and the University of North Florida in Jacksonville, have succeeded in using DNA analysis to describe the factors leading to the emergence of Microcoleus species and cyanobacteria adaptation to environmental conditions. According to the results of their joint research, these ancient cyanobacteria already inhabited the Earth some 30 million years ago. The six-year research by the international team of scientists has resulted in two publications in the prestigious scientific journals Nature Communications and iScience.

Scientists have been studying the development of species and the evolution of the cyanobacterium Microcoleus on the global scale. They have focused their attention on cyanobacteria that inhabit terrestrial habitats. Although Microcoleus cyanobacteria are microscopic, their colonies are of considerable size to the extent that they are commonly visible in nature. They are seen as green coatings on the soil in every garden, and form the typical green layers on puddles that can be found after rain on every dirt road. “In deserts, they cover entire square kilometres in the form of soil crusts,” said Petr Dvořák from the UP FS Department of Botany.

Scientists examined samples of cyanobacteria from Olomouc, the nearby Jeseníky Mountains, Greece, Scandinavia, Antarctica, Svalbard, deserts in the United States, and from the dry high mountain valleys of the Himalayas. They gradually obtained individual strains of Microcoleus from the samples in the laboratory, exhaustively mapping its nearly 300 genomes. Among the samples examined were dry herbarium examples of cyanobacteria up to 200 years-old. “We have been analysing this gigantic dataset for more than two years, which has led to some ground‑breaking findings. We dated the origin of the entire Microcoleus group of cyanobacteria to around 30 million years ago, with twelve species in total, making it is a very ancient group. Much older than humans,” said Dvořák.

Scientists then sought to describe what factors led to the emergence of these cyanobacteria species. This issue has fascinated biologists since the time of Darwin, who was the first to provide a coherent idea of the mechanism of the evolutionary process. “However, microorganisms, including cyanobacteria, have long been neglected. Mainly because it is necessary to get to the level of the DNA sequence. Our analyses have shown that the origin of species in our cyanobacteria was influenced by the geographical separation of populations, although all microorganisms were previously assumed to be able to spread unrestrictedly,” Dvořák described.

According to him, it is also interesting to find out how the emergence of soil cyanobacteria species was influenced by the conditions in which they occur. Soil cyanobacteria have to cope not only with drought in the deserts, but also with the intense UV radiation they face in Antarctica. “Using several methods, we have identified more than two dozen genes and several sequences of the genome by which the cyanobacteria have been able to adapt to these very inhospitable conditions and have therefore played an important role in the evolution of this group,” he pointed out.

Experts were also interested in the role of gene flow on the evolution of the cyanobacterial genome. This is because a reduction in gene flow between populations leads to separation and genetic diversification, and thus the emergence of species. “However, cyanobacteria are bacteria and they reproduce only clonally. It was therefore assumed that gene flow played no role in its evolution. Nevertheless, we observed different levels of gene flow in cyanobacterial species, ranging from intense gene flow to complete separation of species, where gene flow does not occur. This is the first speciation continuum to be observed in microorganisms,” said Dvořák.

Microcoleus has tapering fibres similar to plant roots. The fibres move and often burrow into the soil. “We noticed that the shape and length of the constriction varies between species. Some ends are thinner and others are more robust,” said Dvořák. The fibres are topped with a protective cap. Scientists have long speculated that the tip shape has an adaptive function, but no one had tested the hypothesis. “We investigated the relationship between the shape of the tip and various environmental factors – the amount of precipitation, light levels, and soil particle size composition. It turned out that all these variables have an influence on species diversification and therefore played a role in the evolution of our cyanobacteria,” said Dvořák.

The research was conducted at the Department of Botany under Petr Dvořák by doctoral students Aleksandar Stanojković (now a graduate) and Svatopluk Skoupý in the main role. Students of Bachelor’s and Maste;sr study programmes at UP FS also participated in the research. The research was supported by the Czech Science Foundation (grants 19‑12994Y and 23-06507S).

Blog: https://communities.springernature.com/posts/the-speciation-continuum-below-your-feet

Vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP) se společně s kolegy ze Švédské královské akademie věd ve Stockholmu, Muzea přírodní historie v Londýně a University of North Florida v Jacksonville podařilo pomocí analýzy DNA popsat faktory vedoucí ke vzniku druhů a adaptaci na okolní podmínky sinic rodu Microcoleus. Podle výsledků jejich společného bádání tyto prastaré sinice obývaly Zemi již před 30 miliony let. Šestileté bádání mezinárodního týmu vědců vyústilo dvěma publikacemi v prestižních odborných časopisech Nature Communications a iScience.

Vědci se zabývali vývojem druhů a evolucí sinice Microcoleus na globální úrovni. Svoji pozornost zaměřili na sinice, které obývají suchozemské biotopy. Sinice Microcoleus jsou sice mikroskopické, ale jejich nárosty dosahují značných rozměrů a v přírodě jsou díky tomu běžně k vidění. Rostou jako zelené povlaky na půdě v každé zahrádce a vytváří také typické zelené vrstvy v kalužích, které lze nalézt po dešti na každé polní cestě. „V pouštích pak pokrývají celé kilometry čtvereční v podobě půdních krust,“ uvedl Petr Dvořák z katedry botaniky přírodovědecké fakulty. 

Odborníci zkoumali vzorky sinic, které pocházely z Olomouce, Jeseníků, Řecka, Skandinávie, Antarktidy, Špicberků, pouští ve Spojených státech a také ze suchých vysokohorských údolí Himaláje. Ze vzorků v laboratoři postupně získali jednotlivé kmeny sinic a z nich zmapovali více než 200 genomů, což je veškerá genetická informace uložená v DNA. Mezi zkoumanými vzorky byly i suché herbářové sinice staré až 200 let. „Tento gigantický soubor dat jsme analyzovali více než dva roky a díky tomu vyplynulo několik převratných zjištění. Vznik celé skupiny sinic Microcoleus jsme datovali do období před asi 30 milióny let, přičemž se jednalo celkem o 12 druhů. Je to tedy velmi starobylá skupina. Mnohem starší než člověk,“ řekl Petr Dvořák.

Vědci se následně snažili popsat, jaké faktory vedly ke vzniku těchto druhů sinic. Tato problematika totiž fascinuje biology od dob Charlese Darwina, který jako první přinesl ucelenou představu mechanizmu evolučního procesu. „Mikroorganismy, včetně sinic, byly ale dlouhou dobu opomíjeny. Hlavně kvůli tomu, že je nutné se dostat na úroveň sekvence DNA. Naše analýzy prokázaly, že vznik druhů u naší sinice ovlivnila geografická separace populací, ačkoliv se u všech mikroorganismů předpokládalo, že se mohou šířit neomezeně,“ popsal Petr Dvořák.

Podle Petra Dvořáka je zajímavé také zjištění, jak vznik druhů půdních sinic ovlivnily podmínky, ve kterých se vyskytují. Půdní sinice se musí dokázat vyrovnat nejen se suchem v pouštích, ale i intenzivním UV zářením, kterému čelí na Antarktidě. „Pomocí několika metod jsme identifikovali více než dvě desítky genů a několik úseků genomu, pomocí kterých se sinice dokázaly adaptovat na tyto velmi nehostinné podmínky a sehrály tedy významnou roli v evoluci této skupiny,“ upozornil.

Odborníci se zajímali také o roli genetického toku na evoluci genomu sinic. Snížení genetického toku mezi populacemi totiž vede k separaci a genetickému rozrůzňování a tím vzniku druhů. „Nicméně sinice patří mezi bakterie a ty se rozmnožují pouze klonálně. Předpokládalo se proto, že genetický tok nehraje v evoluci žádnou roli. My jsme ale ukázali, že druhy sinic pozorujeme různé úrovně genetického toku od intenzivního genetického toku až po naprostou separaci druhů, kde genetický tok neprobíhá. Je to takzvané speciální kontinuum, které jsme jako první pozorovali u mikroorganismů,“ podotkl Petr Dvořák.

Sinice Microcoleus má zužující se vlákna podobná kořenům rostlin. Vlákna se pohybují a často se zavrtávají do půdy. „Všimli jsme si, že tvar a délka zúžení se mezi druhy liší. Některé konce jsou tenčí a jiné naopak robustnější,“ řekl Petr Dvořák. Vlákno sinice Microcoleus je zakončeno ochranou čepičkou. Vědci dlouho spekulovali, že tvar zakončení má adaptační funkci, ale nikdo tuto hypotézu netestoval. „My jsme zkoumali vztah mezi tvarem zakončení a různými vlivy prostředí – množstvím srážek, úrovní světelného záření a složení velikostí půdních částic. Ukázalo se, že všechny tyto proměnné jsou závislé na diverzifikaci druhů a tudíž hrají roli v evoluci naší sinice,“ dodal Petr Dvořák.

Výzkum probíhal na katedře botaniky pod vedením Petr Dvořáka a hlavní roli v něm hráli doktorandi Aleksandar Stanojković (dnes již absolvent) a Svatopluk Skoupý. Na výzkumu se podíleli také studenti bakalářských a magisterských studijních programů Přírodovědecké fakulty UP. Výzkum vznikl s podporou Grantové agentury České republiky (granty číslo 19-12994Y a 23-06507S).