Agregátor zdrojů

Absolventka Právnické fakulty UP Kateřina Trulleyová, nynější zaměstnankyně oddělení pro akreditace a praxe Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, získala Cenu Karla Schwarzenberga. O prvním místě v šestém ročníku studentské vědecké soutěže rozhodla Akademická rada politického institutu TOPAZ.

Za práci s názvem Gender Apartheid in Afghanistan: Analyzing the Taliban’s Policies and the European Union’s Response převzala Cenu Karla Schwarzenberga Kateřina Trulleyová, absolventka PF UP, nynější zaměstnankyně PdF UP. Ve své práci se zaměřila na situaci žen a dívek v Afghánistánu po návratu hnutí Tálibán k moci (srpen 2021) a na reakci mezinárodního společenství, zejména Evropské unie. Zaměřila se na debatu o uznání tzv. genderového apartheidu jako nového zločinu proti lidskosti a upozornila tak na závažné porušování práv a svobod žen a dívek v Afghánistánu i na potřebu silnější mezinárodní reakce. Do soutěže se přihlásila sama. Cenu převzala v Senátu Parlamentu České republiky a při té příležitosti poskytla krátký rozhovor.

Co pro vás ocenění znamená?

Je pro mě utvrzením, že téma i způsob, jakým jsem k tématu přistoupila, mají smysl i mimo rámec studijních povinností. Vnímám ho jako povzbuzení pokračovat v práci, kterou považuji za důležitou, a zároveň jako příležitost zvýšit povědomí o tématu. Mimo to je pro mě velkou ctí získat cenu nesoucí jméno Karla Schwarzenberga, dlouholetého zastánce lidských práv a výrazné osobnosti české i zahraniční politiky.

Proč právě genderový apartheid v Afgánistánu?

Zimní semestr 2024 jsem strávila na stáži na Stálé misi České republiky při OSN a ostatních mezinárodních organizacích v Ženevě, kde jsem se mimo jiné účastnila tehdy probíhajícího zasedání Rady OSN pro lidská práva. Pod vedením české diplomatky Štěpánky Parthonové jsem se věnovala především lidským právům, konkrétně právům žen či lidskoprávní situaci v různých zemí, např. v Afghánistánu. Na téma genderového apartheidu mě přivedla právě má vedoucí stáže. Po návratu do Olomouce jsem s pomocí paní doktorky Lucie Tungul, mé skvělé vedoucí diplomové práce, propojila genderový apartheid se zapojením Evropské unie.

Genderový apartheid, genderová diskriminace. V čem spočívá rozdíl?

O genderovém apartheidu můžeme hovořit tehdy, pokud jsou páchány nelidské činy vůči jedné genderové skupině. Jde o institucionalizovaný režim, režim systematické diskriminace, útlaku a dominance jednoho genderu nad druhým s tím, že je tento režim úmyslně udržován. Zmiňované nelidské činy se dají rozdělit do kategorií. Ve své práci vycházím z Mezinárodní úmluvy o potlačení a trestání zločinu apartheidu, a tak se věnuji tématům: odepření práva na život a svobodu, vynucování životních podmínek vedoucích k fyzické újmě, odepření účasti na politickém, společenském, hospodářském a kulturním životě, segregaci, vykořisťování a nucené práci nebo pronásledování odpůrců režimu. Když se vrátím k vaší otázce, v případě genderového apartheidu nejde jen o jednotlivé akty diskriminace, ale o celý systém, přičemž genderová diskriminace je jeho nedílnou součástí.

Představují politiky Tálibánu právní koncept genderového apartheidu? Jaká je nebo jaké jsou reakce EU na toto téma? Může mít vliv na režimy, jako je Tálibán, mezinárodní uznání genderového apartheidu? Co k tomu vaše diplomová práce vlastně říká?

Snažila jsem se doložit, že politiky Tálibánu po roce 2021 rozhodně naplňují znaky genderového apartheidu. Co je ovšem trochu záludné, je samotné vymezení tohoto konceptu. V současnosti probíhají snahy o uznání genderového apartheidu jako zločinu proti lidskosti, avšak jednotná definice zatím formálně přijata nebyla. Proto jsem si v práci vymezila nejprve jeho znaky podle zvažovaných definic a na jejich základě analyzovala situaci v Afghánistánu. Ve zkratce – Tálibán omezuje práva žen a dívek, například v oblasti vzdělání, zaměstnání, svobody pohybu nebo účasti na veřejném životě, přičemž tyto restrikce jsou institucionalizované, systematické a mají jasný záměr tento systém udržet.

Pokud jde o reakci Evropské unie, vytyčila jsem si v práci tři hlavní kategorie. První spočívá v diplomatickém odsuzování a politických deklarací, druhá v sankcích, podmíněnosti (např. podmínění spolupráce pokrokem v oblasti práv afghánských žen a dívek) a neuznání vlády Tálibánu, třetí se týká podpory afghánské občanské společnosti a žen prostřednictvím humanitární pomoci a programů. Podle očekávání jsem došla k závěru, že vliv EU na Tálibán zůstává minimální kvůli slabé vyjednávací pozici, omezeným vazbám a nepříznivým vnitrostátním podmínkám.

Formální uznání genderového apartheidu by umožnilo přejít od pouhých deklarací a postihování jednotlivců k úsilí o úplné odstranění institucionalizovaného režimu a vyvození jeho jasné právní odpovědnosti. Tento krok by, podobně jako v případě rasového apartheidu v Jihoafrické republice, mohl fungovat jako katalyzátor sjednocené mezinárodní reakce, která by směřovala k zásadní transformaci reality žen a dívek v Afghánistánu.

Akademická rada politického institutu TOPAZ uděluje Cenu Karla Schwarzenberga každoročně třem vybraným studentům nebo čerstvým absolventům od roku 2020. Pojí se s ní finanční odměna a následná možnost vydání práce formou e-knihy. Soutěž byla v roce 2025 otevřena pro všechny aktivní studenty a čerstvé absolventy, kteří obhájili své kvalifikační práce (bakalářské, magisterské či rigorózní) v letech 2021 až 2024. Více zde.

Absolventka Právnické fakulty UP Kateřina Trulleyová, nynější zaměstnankyně oddělení pro akreditace a praxe Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, získala Cenu Karla Schwarzenberga. O prvním místě v šestém ročníku studentské vědecké soutěže rozhodla Akademická rada politického institutu TOPAZ.

Za práci s názvem Gender Apartheid in Afghanistan: Analyzing the Taliban’s Policies and the European Union’s Response převzala Cenu Karla Schwarzenberga Kateřina Trulleyová, absolventka PF UP, nynější zaměstnankyně PdF UP. Ve své práci se zaměřila na situaci žen a dívek v Afghánistánu po návratu hnutí Tálibán k moci (srpen 2021) a na reakci mezinárodního společenství, zejména Evropské unie. Zaměřila se na debatu o uznání tzv. genderového apartheidu jako nového zločinu proti lidskosti a upozornila tak na závažné porušování práv a svobod žen a dívek v Afghánistánu i na potřebu silnější mezinárodní reakce. Do soutěže se přihlásila sama. Cenu převzala v Senátu Parlamentu České republiky a při té příležitosti poskytla krátký rozhovor.

Co pro vás ocenění znamená?

Je pro mě utvrzením, že téma i způsob, jakým jsem k tématu přistoupila, mají smysl i mimo rámec studijních povinností. Vnímám ho jako povzbuzení pokračovat v práci, kterou považuji za důležitou, a zároveň jako příležitost zvýšit povědomí o tématu. Mimo to je pro mě velkou ctí získat cenu nesoucí jméno Karla Schwarzenberga, dlouholetého zastánce lidských práv a výrazné osobnosti české i zahraniční politiky.

Proč právě genderový apartheid v Afgánistánu?

Zimní semestr 2024 jsem strávila na stáži na Stálé misi České republiky při OSN a ostatních mezinárodních organizacích v Ženevě, kde jsem se mimo jiné účastnila tehdy probíhajícího zasedání Rady OSN pro lidská práva. Pod vedením české diplomatky Štěpánky Parthonové jsem se věnovala především lidským právům, konkrétně právům žen či lidskoprávní situaci v různých zemí, např. v Afghánistánu. Na téma genderového apartheidu mě přivedla právě má vedoucí stáže. Po návratu do Olomouce jsem s pomocí paní doktorky Lucie Tungul, mé skvělé vedoucí diplomové práce, propojila genderový apartheid se zapojením Evropské unie.

Genderový apartheid, genderová diskriminace. V čem spočívá rozdíl?

O genderovém apartheidu můžeme hovořit tehdy, pokud jsou páchány nelidské činy vůči jedné genderové skupině. Jde o institucionalizovaný režim, režim systematické diskriminace, útlaku a dominance jednoho genderu nad druhým s tím, že je tento režim úmyslně udržován. Zmiňované nelidské činy se dají rozdělit do kategorií. Ve své práci vycházím z Mezinárodní úmluvy o potlačení a trestání zločinu apartheidu, a tak se věnuji tématům: odepření práva na život a svobodu, vynucování životních podmínek vedoucích k fyzické újmě, odepření účasti na politickém, společenském, hospodářském a kulturním životě, segregaci, vykořisťování a nucené práci nebo pronásledování odpůrců režimu. Když se vrátím k vaší otázce, v případě genderového apartheidu nejde jen o jednotlivé akty diskriminace, ale o celý systém, přičemž genderová diskriminace je jeho nedílnou součástí.

Představují politiky Tálibánu právní koncept genderového apartheidu? Jaká je nebo jaké jsou reakce EU na toto téma? Může mít vliv na režimy, jako je Tálibán, mezinárodní uznání genderového apartheidu? Co k tomu vaše diplomová práce vlastně říká?

Snažila jsem se doložit, že politiky Tálibánu po roce 2021 rozhodně naplňují znaky genderového apartheidu. Co je ovšem trochu záludné, je samotné vymezení tohoto konceptu. V současnosti probíhají snahy o uznání genderového apartheidu jako zločinu proti lidskosti, avšak jednotná definice zatím formálně přijata nebyla. Proto jsem si v práci vymezila nejprve jeho znaky podle zvažovaných definic a na jejich základě analyzovala situaci v Afghánistánu. Ve zkratce – Tálibán omezuje práva žen a dívek, například v oblasti vzdělání, zaměstnání, svobody pohybu nebo účasti na veřejném životě, přičemž tyto restrikce jsou institucionalizované, systematické a mají jasný záměr tento systém udržet.

Pokud jde o reakci Evropské unie, vytyčila jsem si v práci tři hlavní kategorie. První spočívá v diplomatickém odsuzování a politických deklarací, druhá v sankcích, podmíněnosti (např. podmínění spolupráce pokrokem v oblasti práv afghánských žen a dívek) a neuznání vlády Tálibánu, třetí se týká podpory afghánské občanské společnosti a žen prostřednictvím humanitární pomoci a programů. Podle očekávání jsem došla k závěru, že vliv EU na Tálibán zůstává minimální kvůli slabé vyjednávací pozici, omezeným vazbám a nepříznivým vnitrostátním podmínkám.

Formální uznání genderového apartheidu by umožnilo přejít od pouhých deklarací a postihování jednotlivců k úsilí o úplné odstranění institucionalizovaného režimu a vyvození jeho jasné právní odpovědnosti. Tento krok by, podobně jako v případě rasového apartheidu v Jihoafrické republice, mohl fungovat jako katalyzátor sjednocené mezinárodní reakce, která by směřovala k zásadní transformaci reality žen a dívek v Afghánistánu.

Akademická rada politického institutu TOPAZ uděluje Cenu Karla Schwarzenberga každoročně třem vybraným studentům nebo čerstvým absolventům od roku 2020. Pojí se s ní finanční odměna a následná možnost vydání práce formou e-knihy. Soutěž byla v roce 2025 otevřena pro všechny aktivní studenty a čerstvé absolventy, kteří obhájili své kvalifikační práce (bakalářské, magisterské či rigorózní) v letech 2021 až 2024. Více zde.

Odpudiví, nebo kouzelní? Pevnost poznání, science centrum Přírodovědecké fakulty UP, zve 28. a 29. března na setkání s tvory, kteří budí respekt i obdiv. Návštěvníci uvidí živá zvířata, poznají unikátní sbírky, vědecké zajímavosti a chybět nebudou ani přírodovědné přednášky nebo hravé dílny pro děti i dospělé. 

V olomouckém science centru se objeví například užovka stromová, která je největším a nejvzácnějším hadem Česka, jediná původní želva střední Evropy želva bahenní nebo ještěrka perlová, největší evropská ještěrka. Hlavní otázka dvoudenní akce zní: Kdo přežije?

„Nejde jen o to, jestli je zvíře krásné nebo odpudivé. Mnohem zajímavější je, jak dokáže v přírodě přežít. Právě extrémní podmínky a schopnost přizpůsobení často odhalují ty nejpozoruhodnější strategie,“ zve na akci Odpudiví nebo kouzelní Michaela Ševčíková, lektorka a koordinátorka biologie v Pevnosti poznání.

Zvířata zblízka

V expozici Živá voda chovatelé představí více než padesát druhů bezobratlých, plazů a obojživelníků. Děti a dospělí zblízka poznají jejich způsob života a také zásady chovu. Těšit se mohou na hady, ještěry, želvy, žáby, ale i šváby, štíry nebo sklípkany.

Jednou z hlavních hvězd bude lezec obojživelný. Tato neobvyklá ryba ze skupiny hlaváčů dokáže něco téměř neuvěřitelného: pohybovat se po souši. Pomocí silných prsních ploutví „chodí“ po bahně, šplhá po kořenech a část života tráví mimo vodu. Právě schopnost přežít v prostředí, kde se několikrát denně střídá voda se souší, z něj dělá jednoho z nejpozoruhodnějších tvorů na hranici dvou živlů. 

Kostry, lebky a příběhy evoluce

Součástí programu bude kolekce přírodnin a modelů paleontologického i osteologického materiálu ze sbírky přírodovědce Martina Maláče. K vidění bude celá sestavená kostra prasete domácího. 

„Z dalších hospodářských druhů zvířat si ukážeme lebky koně, tura a ovce. Největším tahákem budou bezesporu exotická zvířata, například lebky buvola, žirafy, hrocha nebo některých antilop. Chybět nebude ani model lebky delfína a obratle vorvaně. K vidění bude i obratel srstnatého nosorožce a kosterní materiál lva a medvěda jeskynního. Z dalších pozoruhodností vystavíme stoličky a kly mamutů,“ dodává koordinátorka programu Šárka Kostková. 

Hmyz pod lupou

Sbírky hmyzu z tropických oblastí i České republiky nabídnou detailní pohled na svět členovců. K vidění budou zlatohlávci, goliáši nebo krasci, ale i kudlanky, strašilky či exotické ploštice. Zájemci by si neměli nechat ujít ani prezentace živých larev světlušek, včetně světlušky větší, největšího druhu vyskytujícího se v Česku. Návštěvníci se dozvědí více o jejich životním cyklu i komunikaci pomocí světelných signálů.

„Zajímavostí bude také hmyz zachovaný v jantaru – zkamenělé pryskyřici staré až 99 milionů let, která uchovává detaily těl v mimořádné kvalitě,“ doplňuje Šárka Kostková.

Kdo přežije mezi příšerami?

Otevřená dílna inspirovaná historickými bestiáři přiblíží svět, kde se prolíná věda, víra i fantazie. Účastníci si sestaví vlastní bytost z částí různých zvířat a vytisknou ji na ručním lisu jako list z dávného zvířetníku. „Středověké bestiáře nebyly jen katalogy zvířat, ale spíš mapy lidské představivosti. Skuteční i bájní tvorové v nich nesli morální významy a vysvětlovali svět kolem nás. I proto se některé motivy udržely dodnes. A dodnes ovlivňují, koho považujeme za děsivého a koho za obdivuhodného,“ říká Tomáš Arnold, koordinátor historie v Pevnosti poznání.

Na hraně přežití

Akce ukáže, že přežití není jen biologická otázka. Návštěvníci porovnají, jak různé organismy zvládají fyzikální podmínky, a zjistí, jak velikost, tvar těla nebo evoluční strategie ovlivňují jejich odolnost. V chemické laboratoři se zaměří na „superschopnosti“ zvířat, například účinky hadího jedu, a vyzkouší si barevné reakce inspirované pralesničkami. Planetárium nabídne pohled na místa ve vesmíru, kde by mohl existovat život, i na ta, kde by nepřežil.

Přednášky a výstava

Součástí víkendu jsou i přírodovědné přednášky. Pavel Javůrek představí výpravu za obojživelníky a plazy Ligurie, Richard Kabelka se zaměří na invazní druhy a jejich vliv na krajinu. 

Výstava Hmyzí tváře v Galerii Atom nabídne detailní mikroskopické snímky hmyzích hlav a ukáže jejich překvapivou rozmanitost.

Více o programu zde.

Odpudiví, nebo kouzelní? Pevnost poznání, science centrum Přírodovědecké fakulty UP, zve 28. a 29. března na setkání s tvory, kteří budí respekt i obdiv. Návštěvníci uvidí živá zvířata, poznají unikátní sbírky, vědecké zajímavosti a chybět nebudou ani přírodovědné přednášky nebo hravé dílny pro děti i dospělé. 

V olomouckém science centru se objeví například užovka stromová, která je největším a nejvzácnějším hadem Česka, jediná původní želva střední Evropy želva bahenní nebo ještěrka perlová, největší evropská ještěrka. Hlavní otázka dvoudenní akce zní: Kdo přežije?

„Nejde jen o to, jestli je zvíře krásné nebo odpudivé. Mnohem zajímavější je, jak dokáže v přírodě přežít. Právě extrémní podmínky a schopnost přizpůsobení často odhalují ty nejpozoruhodnější strategie,“ zve na akci Odpudiví nebo kouzelní Michaela Ševčíková, lektorka a koordinátorka biologie v Pevnosti poznání.

Zvířata zblízka

V expozici Živá voda chovatelé představí více než padesát druhů bezobratlých, plazů a obojživelníků. Děti a dospělí zblízka poznají jejich způsob života a také zásady chovu. Těšit se mohou na hady, ještěry, želvy, žáby, ale i šváby, štíry nebo sklípkany.

Jednou z hlavních hvězd bude lezec obojživelný. Tato neobvyklá ryba ze skupiny hlaváčů dokáže něco téměř neuvěřitelného: pohybovat se po souši. Pomocí silných prsních ploutví „chodí“ po bahně, šplhá po kořenech a část života tráví mimo vodu. Právě schopnost přežít v prostředí, kde se několikrát denně střídá voda se souší, z něj dělá jednoho z nejpozoruhodnějších tvorů na hranici dvou živlů. 

Kostry, lebky a příběhy evoluce

Součástí programu bude kolekce přírodnin a modelů paleontologického i osteologického materiálu ze sbírky přírodovědce Martina Maláče. K vidění bude celá sestavená kostra prasete domácího. 

„Z dalších hospodářských druhů zvířat si ukážeme lebky koně, tura a ovce. Největším tahákem budou bezesporu exotická zvířata, například lebky buvola, žirafy, hrocha nebo některých antilop. Chybět nebude ani model lebky delfína a obratle vorvaně. K vidění bude i obratel srstnatého nosorožce a kosterní materiál lva a medvěda jeskynního. Z dalších pozoruhodností vystavíme stoličky a kly mamutů,“ dodává koordinátorka programu Šárka Kostková. 

Hmyz pod lupou

Sbírky hmyzu z tropických oblastí i České republiky nabídnou detailní pohled na svět členovců. K vidění budou zlatohlávci, goliáši nebo krasci, ale i kudlanky, strašilky či exotické ploštice. Zájemci by si neměli nechat ujít ani prezentace živých larev světlušek, včetně světlušky větší, největšího druhu vyskytujícího se v Česku. Návštěvníci se dozvědí více o jejich životním cyklu i komunikaci pomocí světelných signálů.

„Zajímavostí bude také hmyz zachovaný v jantaru – zkamenělé pryskyřici staré až 99 milionů let, která uchovává detaily těl v mimořádné kvalitě,“ doplňuje Šárka Kostková.

Kdo přežije mezi příšerami?

Otevřená dílna inspirovaná historickými bestiáři přiblíží svět, kde se prolíná věda, víra i fantazie. Účastníci si sestaví vlastní bytost z částí různých zvířat a vytisknou ji na ručním lisu jako list z dávného zvířetníku. „Středověké bestiáře nebyly jen katalogy zvířat, ale spíš mapy lidské představivosti. Skuteční i bájní tvorové v nich nesli morální významy a vysvětlovali svět kolem nás. I proto se některé motivy udržely dodnes. A dodnes ovlivňují, koho považujeme za děsivého a koho za obdivuhodného,“ říká Tomáš Arnold, koordinátor historie v Pevnosti poznání.

Na hraně přežití

Akce ukáže, že přežití není jen biologická otázka. Návštěvníci porovnají, jak různé organismy zvládají fyzikální podmínky, a zjistí, jak velikost, tvar těla nebo evoluční strategie ovlivňují jejich odolnost. V chemické laboratoři se zaměří na „superschopnosti“ zvířat, například účinky hadího jedu, a vyzkouší si barevné reakce inspirované pralesničkami. Planetárium nabídne pohled na místa ve vesmíru, kde by mohl existovat život, i na ta, kde by nepřežil.

Přednášky a výstava

Součástí víkendu jsou i přírodovědné přednášky. Pavel Javůrek představí výpravu za obojživelníky a plazy Ligurie, Richard Kabelka se zaměří na invazní druhy a jejich vliv na krajinu. 

Výstava Hmyzí tváře v Galerii Atom nabídne detailní mikroskopické snímky hmyzích hlav a ukáže jejich překvapivou rozmanitost.

Více o programu zde.

Registrace do 32. ročníku Studentské literární soutěže Univerzity Palackého byla ukončena 13. března. Své texty do ní přihlásili studenti a studentky napříč všemi fakultami a formami studia, a to celkem ve třech soutěžních kategoriích.

Největší zájem byl o kategorii poezie, do které se přihlásilo 50 soutěžících, následovanou kategorií povídka se 46 přihlášenými. Pozornost vzbudila také nově zařazená kategorie populárně-vědecké eseje, do níž své texty zaslalo 16 studentů. Kategorie dramatu se v soutěži objeví opět příští rok, a i poté se bude vyhlašovat v dvouletém cyklu. Zaslané soutěžní práce nyní posuzuje odborná porota.

O organizaci této v českém prostředí unikátní soutěže se nově stará Oddělení marketingu UP ve spolupráci s Vydavatelstvím UP. „Máme velkou radost, že se jako Vydavatelství Univerzity Palackého můžeme nově podílet na soutěži, která má na univerzitě svou více než třicetiletou tradici a každoročně přináší nové hlasy i perspektivy. Letos nás těší nejen vysoký zájem v tradičních kategoriích poezie a povídky, ale i samotné rozšíření soutěže o formát populárně-vědecké eseje, který propojuje literaturu s poznáním a napomáhá tolik důležité popularizaci vědy. Právě takové platformy, jako je literární soutěž na Univerzitě Palackého, dávají prostor talentu, podporují kreativitu napříč obory a připomínají, že psaní je jedním ze způsobů, jak porozumět světu i sobě navzájem,“ uvedl ředitel vydavatelství Aleš Prstek.

Výsledky letošního ročníku budou vyhlášeny 6. května v rámci Olomouckého majálesu UP. Autoři a autorky nejlepších prací získají finanční odměnu a jejich texty budou publikovány na webu soutěže (v případě poezie a povídky) a ve vybraných médiích (v případě esejí). Deník N, Respekt a Wired navíc vítězné esejisty pozvou i k sobě na stáž.

Všechny informace i archiv vítězných prací z minulých ročníků soutěže jsou dostupné na webu literární soutěže. 

Registrace do 32. ročníku Studentské literární soutěže Univerzity Palackého byla ukončena 13. března. Své texty do ní přihlásili studenti a studentky napříč všemi fakultami a formami studia, a to celkem ve třech soutěžních kategoriích.

Největší zájem byl o kategorii poezie, do které se přihlásilo 50 soutěžících, následovanou kategorií povídka se 46 přihlášenými. Pozornost vzbudila také nově zařazená kategorie populárně-vědecké eseje, do níž své texty zaslalo 16 studentů. Kategorie dramatu se v soutěži objeví opět příští rok, a i poté se bude vyhlašovat v dvouletém cyklu. Zaslané soutěžní práce nyní posuzuje odborná porota.

O organizaci této v českém prostředí unikátní soutěže se nově stará Oddělení marketingu UP ve spolupráci s Vydavatelstvím UP. „Máme velkou radost, že se jako Vydavatelství Univerzity Palackého můžeme nově podílet na soutěži, která má na univerzitě svou více než třicetiletou tradici a každoročně přináší nové hlasy i perspektivy. Letos nás těší nejen vysoký zájem v tradičních kategoriích poezie a povídky, ale i samotné rozšíření soutěže o formát populárně-vědecké eseje, který propojuje literaturu s poznáním a napomáhá tolik důležité popularizaci vědy. Právě takové platformy, jako je literární soutěž na Univerzitě Palackého, dávají prostor talentu, podporují kreativitu napříč obory a připomínají, že psaní je jedním ze způsobů, jak porozumět světu i sobě navzájem,“ uvedl ředitel vydavatelství Aleš Prstek.

Výsledky letošního ročníku budou vyhlášeny 6. května v rámci Olomouckého majálesu UP. Autoři a autorky nejlepších prací získají finanční odměnu a jejich texty budou publikovány na webu soutěže (v případě poezie a povídky) a ve vybraných médiích (v případě esejí). Deník N, Respekt a Wired navíc vítězné esejisty pozvou i k sobě na stáž.

Všechny informace i archiv vítězných prací z minulých ročníků soutěže jsou dostupné na webu literární soutěže. 

Přes šest set účastníků, patnáct programových bodů, šest zapojených institucí. Taková byla v číslech letošní Noc práva v Olomouci. Celorepubliková akce, která má za cíl popularizovat právo a cílí na nejširší veřejnost, se uskutečnila posedmé. Akci v Olomouci koordinovala Právnická fakulta Univerzity Palackého.

Na programu byly prohlídky soudních budov, besedy, pitva, vycházka za zločiny a neřestmi Olomouce nebo speciální filmová projekce s besedou. „Mám radost, že rok od roku přibývá zapojených institucí a akce tak programově roste. Letošní novinkou byl například program připravený Církevním soudem,“ řekl Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

foto_sem_4

Část programu organizátoři vyhradili středním školám. „Podařilo se nám dostat se studenty na olomoucký okresní soud. Popularizační přednáška a následná prohlídka budovy s možností nahlédnout na fungování soudu a vězeňské služby se žákům líbily. Organizace byla skvělá. Za rok bychom se rádi zúčastnili znovu,“ zhodnotila Hana Lněničková z Obchodní akademie Olomouc.

video_sem

Noc práva se letos uskutečnila v Olomouci, Brně, Ostravě, Frýdku-Místku, Plzni, Zlíně, Jičíně, Českých Budějovicích a v Novém Jičíně. Každoročně se koná v březnu jako připomenutí významného dne v právních dějinách. Dne 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa. Když nepočítáme prozatímní ústavu z roku 1918, jedná se o první ústavněprávní dokument naší československé státnosti. Celorepublikově akci koordinuje spolek Nugis Finem, založený absolventy PF UP.

foto_sem_4

Noc práva | 18. března | Olomouc
zapojené instituce, pracoviště

Okresní soud v Olomouci
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci
Vrchní soud v Olomouci
Církevní soud
Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP a FN Olomouc
průvodce Tomáš Kryl
Právnická fakulta UP

Přes šest set účastníků, patnáct programových bodů, šest zapojených institucí. Taková byla v číslech letošní Noc práva v Olomouci. Celorepubliková akce, která má za cíl popularizovat právo a cílí na nejširší veřejnost, se uskutečnila posedmé. Akci v Olomouci koordinovala Právnická fakulta Univerzity Palackého.

Na programu byly prohlídky soudních budov, besedy, pitva, vycházka za zločiny a neřestmi Olomouce nebo speciální filmová projekce s besedou. „Mám radost, že rok od roku přibývá zapojených institucí a akce tak programově roste. Letošní novinkou byl například program připravený Církevním soudem,“ řekl Pavel Petr, proděkan pro vnější vztahy a investice PF UP.

foto_sem_4

Část programu organizátoři vyhradili středním školám. „Podařilo se nám dostat se studenty na olomoucký okresní soud. Popularizační přednáška a následná prohlídka budovy s možností nahlédnout na fungování soudu a vězeňské služby se žákům líbily. Organizace byla skvělá. Za rok bychom se rádi zúčastnili znovu,“ zhodnotila Hana Lněničková z Obchodní akademie Olomouc.

video_sem

Noc práva se letos uskutečnila v Olomouci, Brně, Ostravě, Frýdku-Místku, Plzni, Zlíně, Jičíně, Českých Budějovicích a v Novém Jičíně. Každoročně se koná v březnu jako připomenutí významného dne v právních dějinách. Dne 6. března 1920 byla vyhlášena a nabyla účinnosti Ústavní listina Československa. Když nepočítáme prozatímní ústavu z roku 1918, jedná se o první ústavněprávní dokument naší československé státnosti. Celorepublikově akci koordinuje spolek Nugis Finem, založený absolventy PF UP.

foto_sem_4

Noc práva | 18. března | Olomouc
zapojené instituce, pracoviště

Okresní soud v Olomouci
Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci
Vrchní soud v Olomouci
Církevní soud
Ústav soudního lékařství a medicínského práva Lékařské fakulty UP a FN Olomouc
průvodce Tomáš Kryl
Právnická fakulta UP

The main programme of Olomouc Majáles of Palacký University will take place for the first time this year at the Letňák Olomouc summer cinema complex. From Wednesday, May 6, to Thursday, May 7, this traditional student celebration of spring will feature concerts on two stages, a rich programme in the theatre tent, dozens of workshops, and presentations by more than seventy student and non-profit organisations. The coronation of the May Day King or Queen, a silent disco, and a sports programme will also be part of the festivities.

"The turn of April and May is traditionally marked by two of the largest university events in public spaces. Just a few days after the closing ceremony of the Academia Film Olomouc festival, Olomouc residents can look forward to the 14th annual student May Day festival Majáles, whose main programme will take over the entire Letňák grounds for the first time. Once again this year, the festival will offer a rich two-day schedule for visitors of all ages, spread across three stages," says Matěj Dostálek, Vice Rector for Communication and Social Responsibility at UP.

As part of the music programme, this year's Majáles festival will offer a taste of rock, pop, rap, and dance music. Bands such as Vypsaná fiXa, Elektrïck Mann, Mutanti hledaj východisko, and ATMO music will perform on two stages. Slavíček, one of the fastest-rising young artists in the Czech Republic, will be visiting Olomouc for the very first time, as will singer Kaya, the youngest Czech artist to appear on a billboard in Times Square, New York, as part of the Spotify Equal campaign. The musical lineup will also feature the popular Trocha klidu, as well as the bands Moře kuřat and Fly Tomorrow.

"This year's Majáles festival programme will again take place over two days. On Wednesday, May 6, we're traditionally putting together a more alternative programme. Visitors can look forward to slam poetry, the popular improv show by the group O.LI.V.Y., panel discussions, and an evening silent disco. All of this will be complemented by concerts and interactive presentations by some seventy student associations, university workplaces, and other non-profits," says Ondřej Martínek, the main coordinator of Majáles from the UP Marketing and University Events Office. The main day of the festival, on Thursday, will feature not only the festival's headliners but also performances by buskers and DJs, a handmade zone, workshops, and an outdoor programme. "We've long designed the festival as an event where everyone can find something to their liking. It's certainly not just an event for students, even though they are the main contributors to the programme. Families with children and seniors will also have a great time," adds Martínek.

The symbolic highlight of Majáles will be Thursday's coronation of this year's Majáles king or queen. The accompanying programme will also offer a varied culinary zone, a science show, a pub quiz, and outdoor activities.

As is tradition, admission to the event is free on the first day. UP students can purchase tickets for the second, main day on-site for 150 CZK; other visitors will pay 250 CZK. Starting Tuesday, April 7, a limited number of discounted tickets will be available for advance purchase at the university store and the UPoint information centre.

The UP Olomouc Majáles is organized by the university as one of the last remaining traditional student May festivals. It is organized by the university's Marketing and University Events Office and some forty students. In the past, Josef Jařab, Jindřich Štreit, Ivana Plíhalová, Marek Eben, David Koller, Erika Stárková, Petr Fiala, Michal Horák, and Miroslav Krobot have been crowned at the event.

Details and the programme can be found at www.olomouckymajales.cz and on Facebook.

Hlavní program Olomouckého majálesu Univerzity Palackého se letos premiérově uskuteční v areálu letního kina Letňák Olomouc. Od středy 6. do čtvrtka 7. května nabídne tradiční studentská oslava jara koncerty na dvou scénách, bohatý program v divadelním stanu, desítky workshopů i prezentaci více než sedmdesáti studentských a neziskových organizací. Chybět nebude ani korunovace krále či královny majálesu, silent disco nebo sportovní program.

„Přelom dubna a května patří každoročně dvěma největším univerzitním akcím ve veřejném prostoru. Jen pár dní po slavnostním ukončení festivalu Academia Film Olomouc se mohou Olomoučané těšit na čtrnáctý ročník studentského majálesu, jehož hlavní program poprvé opanuje celý areál Letňáku. I letos nabídne festival ve dvou dnech bohatý program pro malé i velké návštěvníky, a to hned na třech scénách,“ zve Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

V rámci hudebního programu nabídne letošní majáles ochutnávky rocku, popu, rapu i taneční hudby. Na dvou pódiích se představí kapely Vypsaná fiXa, Elektrïck Mann, Mutanti hledaj východisko nebo ATMO music. Vůbec poprvé do Olomouce zavítá i Slavíček, jeden z nejrychleji rostoucích mladých interpretů v Česku, nebo zpěvačka Kaya, nejmladší česká interpretka, která se objevila na billboardové ploše na Time Square v New Yorku v rámci kampaně Spotify Equal. Hudební line-up doplní také populární Trocha klidu nebo kapely Moře kuřat a Fly Tomorrow.

„I letos bude program majálesu probíhat ve dvou dnech. Ve středu 6. května tradičně připravujeme spíše alternativní program. Návštěvníci se mohou těšit na slam poetry, oblíbenou improshow v podání skupiny O.LI.V.Y., besedy nebo večerní silent disco. To vše doplní koncerty a interaktivní prezentace sedmi desítek studentských spolků, univerzitních pracovišť a dalších neziskovek,“ láká hlavní koordinátor majálesu Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Hlavní majálesový den ve čtvrtek nabídne nejen headlinery festivalu, ale také vystoupení buskerů a DJs, hand made zónu, workshopy nebo outdoorový program. „Majáles dlouhodobě koncipujeme jako akci, na níž si každý může najít to své. Určitě nejde jen o akci pro studentky a studenty, byť na programu se podílejí hlavně oni. Dobře se zabaví i rodiny s dětmi nebo senioři,“ doplňuje Martínek.

Pomyslným vyvrcholením majálesu bude čtvrteční korunovace letošního krále nebo královny majálesu. Doprovodný program nabídne také bohatou gastro zónu, science show, hospodský kvíz nebo outdoorové aktivity.

Vstup na akci je již tradičně první den volný. Vstupenky na druhý, hlavní den, mohou studenti UP zakoupit na místě za 150 korun, ostatní návštěvníci zaplatí 250 korun. Od úterý 7. dubna bude v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint k dispozici omezený počet zvýhodněných vstupenek v předprodeji.

Olomoucký majáles UP je organizován univerzitou jako jeden z posledních tradičních studentských majálesů. Za jeho organizací stojí univerzitní oddělení marketingu a univerzitních akcí a čtyři desítky studentů. V minulosti na něm byli korunováni Josef Jařab, Jindřich Štreit, Ivana Plíhalová, Marek Eben, David Koller, Erika Stárková, Petr Fiala, Michal Horák či Miroslav Krobot.

Podrobnosti a program jsou na www.olomouckymajales.cz a na Facebooku.

Hlavní program Olomouckého majálesu Univerzity Palackého se letos premiérově uskuteční v areálu letního kina Letňák Olomouc. Od středy 6. do čtvrtka 7. května nabídne tradiční studentská oslava jara koncerty na dvou scénách, bohatý program v divadelním stanu, desítky workshopů i prezentaci více než sedmdesáti studentských a neziskových organizací. Chybět nebude ani korunovace krále či královny majálesu, silent disco nebo sportovní program.

„Přelom dubna a května patří každoročně dvěma největším univerzitním akcím ve veřejném prostoru. Jen pár dní po slavnostním ukončení festivalu Academia Film Olomouc se mohou Olomoučané těšit na čtrnáctý ročník studentského majálesu, jehož hlavní program poprvé opanuje celý areál Letňáku. I letos nabídne festival ve dvou dnech bohatý program pro malé i velké návštěvníky, a to hned na třech scénách,“ zve Matěj Dostálek, prorektor pro komunikaci a společenskou odpovědnost UP.

V rámci hudebního programu nabídne letošní majáles ochutnávky rocku, popu, rapu i taneční hudby. Na dvou pódiích se představí kapely Vypsaná fiXa, Elektrïck Mann, Mutanti hledaj východisko nebo ATMO music. Vůbec poprvé do Olomouce zavítá i Slavíček, jeden z nejrychleji rostoucích mladých interpretů v Česku, nebo zpěvačka Kaya, nejmladší česká interpretka, která se objevila na billboardové ploše na Time Square v New Yorku v rámci kampaně Spotify Equal. Hudební line-up doplní také populární Trocha klidu nebo kapely Moře kuřat a Fly Tomorrow.

„I letos bude program majálesu probíhat ve dvou dnech. Ve středu 6. května tradičně připravujeme spíše alternativní program. Návštěvníci se mohou těšit na slam poetry, oblíbenou improshow v podání skupiny O.LI.V.Y., besedy nebo večerní silent disco. To vše doplní koncerty a interaktivní prezentace sedmi desítek studentských spolků, univerzitních pracovišť a dalších neziskovek,“ láká hlavní koordinátor majálesu Ondřej Martínek z oddělení marketingu a univerzitních akcí UP. Hlavní majálesový den ve čtvrtek nabídne nejen headlinery festivalu, ale také vystoupení buskerů a DJs, hand made zónu, workshopy nebo outdoorový program. „Majáles dlouhodobě koncipujeme jako akci, na níž si každý může najít to své. Určitě nejde jen o akci pro studentky a studenty, byť na programu se podílejí hlavně oni. Dobře se zabaví i rodiny s dětmi nebo senioři,“ doplňuje Martínek.

Pomyslným vyvrcholením majálesu bude čtvrteční korunovace letošního krále nebo královny majálesu. Doprovodný program nabídne také bohatou gastro zónu, science show, hospodský kvíz nebo outdoorové aktivity.

Vstup na akci je již tradičně první den volný. Vstupenky na druhý, hlavní den, mohou studenti UP zakoupit na místě za 150 korun, ostatní návštěvníci zaplatí 250 korun. Od úterý 7. dubna bude v univerzitním obchodě a informačním centru UPoint k dispozici omezený počet zvýhodněných vstupenek v předprodeji.

Olomoucký majáles UP je organizován univerzitou jako jeden z posledních tradičních studentských majálesů. Za jeho organizací stojí univerzitní oddělení marketingu a univerzitních akcí a čtyři desítky studentů. V minulosti na něm byli korunováni Josef Jařab, Jindřich Štreit, Ivana Plíhalová, Marek Eben, David Koller, Erika Stárková, Petr Fiala, Michal Horák či Miroslav Krobot.

Podrobnosti a program jsou na www.olomouckymajales.cz a na Facebooku.

Děti a sociální sítě – téma, které hýbe mediálním prostorem a ve kterém se pokusili vědci a vědkyně z Univerzity Palackého udělat jasno při debatě pro veřejnost v zaplněném sále Central Muzea umění Olomouc.

První ze série debat pod hlavičkou univerzitní kampaně UP to the Future se uskutečnila na téma odolnosti dětí v digitálním věku. Data o používání sociálních sítí, rizicích na internetu a mobilních telefonech ve školách představili Jana Pelclová (FTK, projekt ReDiKid), Petr Baďura (CMTF, Zdravá generace) a Dominik Voráč (PdF, E-Bezpečí). Univerzitní trojici doplnila Veronika Kamenská, zakladatelka projektu Nepanikař, který pomocí mobilní aplikace pomáhá především dětem a dospívajícím zvládat duševní nepohodu. Po krátkých prezentacích následovala moderovaná diskuze a prostor pro dotazy dostalo také publikum.

video_sem

Na jasně položenou otázku v názvu akce, tedy zda zakážeme dětem internet, se odpovědět nepodařilo. Celý problém je totiž mnohem vrstevnatější a vědci připomněli, že by se neměl řešit pomocí emocí a líbivých titulků, ale dat a zdravého úsudku. Například už samotná definice sociálních sítí je obtížně uchopitelná, a zákaz by tak byl spíše bezzubý. Je tedy lepší se se sociálními sítěmi a mobilními telefony naučit bezpečně zacházet. Na jednom se ale všichni shodli – pokud se děti, rodiče či učitelé dostanou do úzkých a potřebují radu, pomoc či více informací, všechny čtyři prezentované projekty jsou tu pro ně!

Z akce byl pořízen také záznam, který bude ke zhlédnutí na univerzitním YouTube kanálu.

Děti a sociální sítě – téma, které hýbe mediálním prostorem a ve kterém se pokusili vědci a vědkyně z Univerzity Palackého udělat jasno při debatě pro veřejnost v zaplněném sále Central Muzea umění Olomouc.

První ze série debat pod hlavičkou univerzitní kampaně UP to the Future se uskutečnila na téma odolnosti dětí v digitálním věku. Data o používání sociálních sítí, rizicích na internetu a mobilních telefonech ve školách představili Jana Pelclová (FTK, projekt ReDiKid), Petr Baďura (CMTF, Zdravá generace) a Dominik Voráč (PdF, E-Bezpečí). Univerzitní trojici doplnila Veronika Kamenská, zakladatelka projektu Nepanikař, který pomocí mobilní aplikace pomáhá především dětem a dospívajícím zvládat duševní nepohodu. Po krátkých prezentacích následovala moderovaná diskuze a prostor pro dotazy dostalo také publikum.

video_sem

Na jasně položenou otázku v názvu akce, tedy zda zakážeme dětem internet, se odpovědět nepodařilo. Celý problém je totiž mnohem vrstevnatější a vědci připomněli, že by se neměl řešit pomocí emocí a líbivých titulků, ale dat a zdravého úsudku. Například už samotná definice sociálních sítí je obtížně uchopitelná, a zákaz by tak byl spíše bezzubý. Je tedy lepší se se sociálními sítěmi a mobilními telefony naučit bezpečně zacházet. Na jednom se ale všichni shodli – pokud se děti, rodiče či učitelé dostanou do úzkých a potřebují radu, pomoc či více informací, všechny čtyři prezentované projekty jsou tu pro ně!

Z akce byl pořízen také záznam, který bude ke zhlédnutí na univerzitním YouTube kanálu.

From April 28 to May 3, Palacký University’s AFO International Festival of Popular Science Films will transform Olomouc into a hub of film and science. This year’s programme is themed “A Common Language” and will feature dozens of films from around the world, debates, live podcasts, workshops, outdoor screenings, walking tours, school programmes, virtual reality experiences, and concerts.

The international competition will feature 20 titles, sixteen of which will have their Czech premiere at the festival and two their international premiere. Audiences can look forward to the film André is an Idiot, the documentary Underland about caves, laboratories, and tunnels beneath our feet, produced by Darren Aronofsky and narrated by Sandra Hüller, the new film by director Sara Dosa, Time and Water, and this year’s winner of the prestigious Sundance Film Festival, Nuisance Bear.

Audiences can also look forward to the film André is an Idiot.

Worth noting is the film Super Nature, which is a tribute to citizen science, but above all a celebration of the landscape, nature, and humanity’s relationship to it, captured on analog 8mm film and personally presented by producer Rebecca Wolf. 

Dancing Elements and Reindeer Droppings

Two directors are also returning to the festival with their feature-length debuts, having previously presented their projects in the development phase as part of the Camp 4Science workshop. This professional programme at AFO supports the creation of documentaries every year and connects filmmakers with international mentors and scientists. “Austrian-American director G. Anthony Svatek will present the film Humboldt USA. Australian filmmaker Josef Gatti will bring the film Phenomena: When the Elements Dance, which combines science, experimental imagery, and music. Its soundtrack was created by the prestigious German music producer Nils Frahm,” said programmer Ondřej Kazík.

Eleven films are competing for the jury’s favor in the Czech and Slovak film competition. Among them are new works by directors Tomáš Elíšek (On the Ground), Bibiana Beňová and Kateřina Kořínková (Troublemakers), Hana Nováková (AMOOSED: The Moose Odyssey), and Ondřej Vavrečka (1+1+1). The short film competition will feature twenty-one films divided into five thematic sections. “I recommend the section What’s Changing, which showcases warmth and a passion for scientific discovery through the lens of human resilience. The films take us, for example, to the remote valleys of Svalbard, where two zoologists study reindeer droppings, or to a dying, remote weather station in northern Sweden,” said programme director Dominik Vontor.

New European Spotlight Competition

A new addition is a competition section consisting entirely of European films focused on current social and environmental themes. Guests will include, for example, world-renowned volcanologist Clive Oppenheimer, who will present his film Volcano Voices, exploring the role of volcanoes in various cultures from their geological origins to their spiritual significance. Also featured will be the Ukrainian film No Shade In the Forest, which follows a trio of scientists mapping the impacts of war on natural ecosystems.

Volcanologist Clive Oppenheimer will present his film Volcano Voices.

Immersive projects will also compete for the AFO Award. One of them is the installation Steps of Progress, which seats visitors in authentic train seats salvaged from a decommissioned railcar. During their journey through time, they will encounter prominent figures from Czech science and technology. Swedish artist Marika Hedemyr will also attend the festival to present her augmented reality project Ashes to Ashes, set within the Central Cemetery in Olomouc-Neředín.

Love and Relationships in the Digital Age

The programme directors of the non-competitive sections demonstrate that understanding does not arise on its own—it is born from dialogue between different disciplines and worldviews. “We were inspired by our own experiences, failed dates, stories from loved ones, and the current state of society. We noticed how difficult it is to form new friendships. How dating is changing in the age of apps,” say the programmers of the Ahoj! Jak se máš? section, Karolina Matějková and Eva Suková. The programme will feature documentaries such as We Met in Virtual Reality and the film Face and Voice: The Power of Our First Impression, which explores the scientific mechanisms behind how we form an opinion of another person during the first moments of an encounter. There will also be a live recording of the Studio N podcast with Filip Titlbach and his guests from Deník N, Zdislava Pokorná and Lukáš Prchal.

 
Visitors can also attend a unique screening of the film Save Who You Can.

The section Diagnosis: Unknown focuses on diseases where diagnosis is exceptionally complex and often takes years. The series raises questions about communication between doctors and patients, as well as situations where medicine reaches its limits and people seek answers elsewhere. The programme will include screenings followed by discussions, including experiences with endometriosis, migraines, long COVID, and Crohn’s disease. A discussion hosted by Respekt magazine will address the topic of “Underfunding of Research into Chronic Diseases,” while the Psycho podcast from Radio Wave will focus on “Taboos and Silence.” Visitors can also attend a unique screening of the film Who Cares? about communication between patients and doctors in the auditorium of the UP Faculty of Medicine and Dentistry.

Sport as a Common Language

Dramaturge Zdeněk Rychtera introduces the section The Culture of Victory: “We’ll look at sport from various perspectives—as a means of self-realization, a profession, and a scientific phenomenon that touches on training or the relationship between mind and body. But we’re also interested in it as a social metaphor. After all, sport can create shared emotions and experiences that transcend the individual, whether it’s national euphoria or the idea of the Olympic ethos,” adds Zdeněk Rychtera. According to him, the documentary The Joy of Winning, narrated by Dr. Hannah Fry, is worth noting; it highlights the presence of both conscious and unconscious calculations and competitiveness in our everyday lives. Ondřej Hudeček’s film Tapes from Nagano, meanwhile, captures the role of sport as a unifying force for collective and national identity, even in times of crisis and uncertainty.

The documentary The Joy of Winning will also be screened.

The Echoes of the Future section focuses on how people in different eras imagined the future and why it is sometimes difficult to even articulate it today. The programme therefore combines films about contemporary technologies, artificial intelligence, and space missions with historical films. An example of this connection is a double feature of the Canadian film Shifting Baselines, which explores the negative impacts of spaceflight, paired with Méliès’s legendary A Trip to the Moon (Le Voyage dans la Lune). The programme will also include the podcast The Good, the Bad, and the Critical, in which the hosts explore different eras of science fiction.

A Break from the Cinema

For those who want to take a break from the screening rooms, there’s the option of going for a walk with filmmaker Prokop Pithart. “We’ll listen to the stories of the landscape around Olomouc and discover a world we usually pass by. For in the silence and apparent calm, small dramas and grand stories of our animal and plant neighbors unfold,” invites Anna Tabášková, dramaturge of the Resilience section.

A series of lectures titled Stories of Change: Community Against Despair is also on the agenda, featuring people across the Czech Republic striving for positive change in their communities. Topics will include the Klimababičky (Climate Grandmothers) and the Zachraňme Soutok (Save the Confluence) association.

The annual collaboration with Czech Television will also feature welcome segments in a programme called Science on ČT. The film In the Service of the Mountains offers a view of the Czech mountains throughout the seasons and pays tribute to the work of the mountain rescue service; its screening will be accompanied by commentary from guests of the Jeseníky Mountain Rescue Service.

Music is Science!

The main guest will be British scientist and producer Max Cooper, whose performance in the Hussite Church will combine electronic music with generative visual projections and scientific concepts.

The main musical guest will be British scientist and producer Max Cooper. Photo: Orozco Clara

The programme will be complemented by concerts from the GUFRAU project featuring guest Victor Kal, artist Johuš Matuš, and a series of club nights with music sets prepared by DJs such as Nill Garçon, Demonika, máúcta, and Austin Powers.

Festival in the Streets

The UP to the Future university initiative will present a science programme for the whole family at Horní náměstí. Visitors can also look forward to a giant inflatable model of the Earth and the astrosphere, as well as a new open-air spring cinema.

screenings and workshops for the youngest visitors, animated film series, and workshops in collaboration with the E-bezpečí project. The AFO Junior programme for teenagers will be complemented by a screening of the film Fighting Demons with Dragons at the Malá kulturní scéna Sedmička.

Academia Film Olomouc is the largest popular science film festival in Europe. Since 1966, it has been connecting scientists, filmmakers, students, and the general public, creating a space for sharing knowledge and open debate about the world we live in. Accreditation for the 61st edition of the festival is now open; basic admission to the event is free. The program and further information are available on the website afo.cz.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů AFO Univerzity Palackého promění od 28. dubna do 3. května Olomouc v centrum filmu a vědy. Letošní ročník spojuje téma Společná řeč a nabídne desítky snímků z celého světa, debaty, živé podcasty, workshopy, venkovní projekce, procházky, programy pro školy i virtuální realitu a koncerty.

V mezinárodní soutěži se představí 20 titulů, z nichž šestnáct bude mít na festivalu českou a dva mezinárodní premiéru. Diváci se mohou těšit na snímek André je idiot (André is an idiot), dokument Podzemí (Underland) o jeskyních, laboratořích a tunelech pod našimi nohami, který produkoval Darren Aronofsky a jehož komentář namluvila Sandra Hüller, nový film režisérky Sary Dosy O času a vodě (Time and water) nebo letošního vítěze prestižního festivalu Sundance Medvěd otravný (Nuisance bear).

Diváci se mohou těšit i na snímek André je idiot. 

Za povšimnutí stojí snímek Super příroda (Super nature), který je poctou občanské vědě, ale hlavně vyznáním se krajině, přírodě, vztahu člověka k ní, zachycený na analogový 8mm film a který osobně představí producentka Rebecca Wolf. 

Tančící prvky a sobí trus

Na festival se vracejí také dva režiséři se svými celovečerními debuty, kteří své projekty představili už dříve ve vývojové fázi v rámci workshopu Camp 4Science. Tento odborný program na AFO každoročně podporuje vznik dokumentů a propojuje tvůrce s mezinárodními mentory a vědci. „Rakousko-americký režisér G. Anthony Svatek uvede snímek Humboldt USA. Australský tvůrce Josef Gatti přiveze film Phenomena: Když prvky tančí, který propojuje vědu, experimentální obraz i hudbu. Jeho soundtrack vytvořil prestižní německý hudební producent Nils Frahm,“ uvedl dramaturg Ondřej Kazík.

V soutěži českých a slovenských filmů se o přízeň poroty uchází jedenáct snímků. Mezi nimi jsou například novinky režisérů Tomáše Elíška (Při zemi), Bibiany Beňové a Kateřiny Kořínkové (Potížistky), Hany Novákové (AMOOSED: losí odysea) nebo Ondřeje Vavrečky (1+1+1). Krátká soutěž pak nabídne jednadvacet filmů rozdělených do pěti tematických pásem. „Doporučuji pásmo Co se mění, které ukazuje vřelost a zájem o vědecké poznání perspektivou lidské houževnatosti. Filmy nás zavedou třeba do vzdálených údolí Špicberků, kde dvě zooložky zkoumají sobí trus, nebo na zanikající odlehlou meteorologickou stanici na severu Švédska,“ řekl vedoucí programu Dominik Vontor.  

Nová soutěž European Spotlight

Novinkou je soutěžní sekce tvořená čistě evropskými filmy zaměřenými na aktuální společenská a environmentální témata. Mezi hosty bude například světově uznávaný vulkanolog Clive Oppenheimer, který uvede svůj film Volání vulkánu (Volcano Voices), sledující roli sopek v různých kulturách od geologického základu až po jejich duchovní význam. Objeví se i ukrajinský snímek V lese není stínu (No Shade In the Forest), který pojednává o trojici vědců mapujících dopady války na přírodní ekosystémy.

Vulkanolog Clive Oppenheimer uvede svůj film Volání vulkánu.

O cenu AFO se budou ucházet i imerzivní projekty. Jedním z nich je instalace Kroky pokroku, která návštěvníky posadí do autentických vlakových sedaček zachráněných z vyřazeného vagónu. Během cesty napříč časem se setkají s osobnostmi české vědy a techniky. Na festival přijede také švédská umělkyně Marika Hedemyr, která představí projekt v rozšířené realitě Popel popelu (Ashes to Ashes) zasazený do prostoru Ústředního hřbitova v Olomouci-Neředíně. 

Láska a vztahy v digitální době

Dramaturgové nesoutěžních sekcí ukazují, že porozumění nevzniká samo od sebe – rodí se z dialogu mezi různými obory i pohledy na svět. „Inspirovaly nás vlastní zkušenosti, nevydařená rande, příběhy blízkých i současná situace ve společnosti. Všímaly jsme si, jak obtížné je navazovat nová přátelství. Jak se proměňuje randění v době aplikací,“ říkají dramaturgyně sekce Ahoj! Jak se máš? Karolina Matějková a Eva Suková. V programu se objeví dokumenty Potkali se ve VR (We Met in Virtual Reality) nebo film Tvář a hlas: Síla prvního dojmu (Face and Voice: The Power of Our First Impression), jenž zkoumá vědecké mechanismy stojící za tím, jak si o druhém člověku vytváříme názor během prvních okamžiků setkání. O společné řeči bude i živé natáčení podcastu Studio N s Filipem Titlbachem a jeho hosty z Deníku N Zdislavou Pokornou a Lukášem Prchalem.

 
Návštěvníci mohou navštívit taky unikátní projekci filmu Zachraň, koho můžeš.

Sekce Diagnóza: neznámá se zase věnuje nemocem, u nichž je diagnóza mimořádně složitá a často trvá roky. Program otevírá otázky komunikace mezi lékaři a pacienty i situace, kdy medicína naráží na vlastní limity a lidé hledají odpovědi jinde. Součástí budou projekce s diskuzemi, i o zkušenosti s endometriózou, migrénou, long-covidem nebo Crohnovou chorobou. Beseda časopisu Respekt se bude věnovat tématu Podfinancování výzkumů chronických onemocnění a podcast Psycho rádia Wave zase Tabu a mlčení. Návštěvníci mohou navštívit taky unikátní projekci filmu Zachraň, koho můžeš (Who cares?) o způsobech komunikace mezi pacienty a lékaři v aule Lékařské fakulty UP. 

Sport jako společná řeč

Dramaturg Zdeněk Rychtera přibližuje sekci Kultura vítězství: „Podíváme se na sport z různých perspektiv, jako na způsob seberealizace, profesi i vědecký fenomén, který se dotýká tréninku nebo vztahu mysli a těla. Zajímá nás ale také jako společenská metafora. Sport totiž dokáže vytvářet sdílené emoce a zkušenosti, které přesahují jednotlivce, ať už jde o národní euforii, nebo o ideu olympijského étosu,“ dodává Zdeněk Rychtera. Za pozornost podle něj stojí dokumenty Potěšení z úspěchu (The Joy of Winning), kterým provází doktorka Hannah Fry a poukazuje na přítomnost vědomých i nevědomých kalkulací a soutěživosti v našich běžných životech. Film Pásky z Nagana Ondřeje Hudečka zase zachycuje, jakou roli má sport jakožto ztužovadlo kolektivní a národní identity i v dobách krize a nejistoty.

K vidění bude i dokument Potěšení z úspěchu.

Sekce Ozvěny budoucnosti se zaměřuje na to, jak si lidé v různých dobách představovali budoucnost a proč je dnes někdy obtížné ji vůbec formulovat. Program proto propojuje filmy o současných technologiích, umělé inteligenci či kosmických misích s historickými snímky. Příkladem takového propojení je dvojprojekce kanadského filmu Záložní plán (Shifting Baselines) o negativních vlivech letů do vesmíru s legendární Melièsovou Cestou na Měsíc (Le Voyage dans la Lune). Součástí bude i podcast Hodný zlý a kritický, kdy se jeho autoři podívají na různé období sci-fi.

Na chvíli z kina ven

A kdo si bude chtít na chvíli odpočinout od promítacích sálů, může se vydat třeba na procházku s filmařem Prokopem Pithartem. „Zaposloucháme se do příběhů krajiny kolem Olomouce a objevíme svět, který běžně míjíme. V tichu a zdánlivém klidu se totiž odehrávají drobná dramata i velké příběhy zvířecích i rostlinných sousedů,“ zve dramaturgyně sekce Resilience Anna Tabášková. Připraveno je i pásmo přednášek Příběhy změny: Komunitou proti beznaději, kdy lidé po celém Česku usilují o pozitivní změnu ve svém okolí. Bude se mluvit o Klimababičkách nebo spolku Zachraňme Soutok. 

Každoroční spolupráce s Českou televizí přinese rovněž vítané body v programu nazvaném Věda na ČT. Film Ve službě horám ukazuje pohled na česká pohoří v průběhu všech ročních dob a vzdává hold práci horské služby a jeho projekci doprovodí výklad hostů Horské služby Jeseníky. 

Hudba je věda! 

Hlavním hostem bude britský vědec a producent Max Cooper, jehož vystoupení v Husově sboru propojí elektronickou hudbu s generativními vizuálními projekcemi a vědeckými koncepty.

Hlavním hudebním hostem bude britský vědec a producent Max Cooper. Foto: Orozco Clara

Program doplní koncerty projektu GUFRAU s hostem Victorem Kal, umělkyně Johuš Matuš a série klubových večerů s hudebními sety připravanými DJs jako jsou například Nill Garçon, Demonika, máúcta nebo Austin Powers.

Festival v ulicích 

Univerzitní iniciativa UP to the Future připraví na Horním náměstí vědecký program pro celou rodinu. Návštěvníci se mohou těšit i na obří nafukovací model planety Země a astrosféry a nově na jarní kino pod širým nebem.

Sekce AFO Junior v Divadle na cucky nabídne projekce a workshopy pro nejmenší, pásma animovaných snímků a workshopy ve spolupráci s projektem E-bezpečí. Program AFO Junior pro dospívající doplní v Malé kulturní scéně Sedmička projekce filmu S draky proti démonům (Fighting Demons with Dragons).

Academia Film Olomouc je největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Akreditace na 61. ročník festivalu jsou otevřeny, základní vstup na akci je zdarma. Program a další informace na webu afo.cz.

Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů AFO Univerzity Palackého promění od 28. dubna do 3. května Olomouc v centrum filmu a vědy. Letošní ročník spojuje téma Společná řeč a nabídne desítky snímků z celého světa, debaty, živé podcasty, workshopy, venkovní projekce, procházky, programy pro školy i virtuální realitu a koncerty.

V mezinárodní soutěži se představí 20 titulů, z nichž šestnáct bude mít na festivalu českou a dva mezinárodní premiéru. Diváci se mohou těšit na snímek André je idiot (André is an idiot), dokument Podzemí (Underland) o jeskyních, laboratořích a tunelech pod našimi nohami, který produkoval Darren Aronofsky a jehož komentář namluvila Sandra Hüller, nový film režisérky Sary Dosy O času a vodě (Time and water) nebo letošního vítěze prestižního festivalu Sundance Medvěd otravný (Nuisance bear).

Diváci se mohou těšit i na snímek André je idiot. 

Za povšimnutí stojí snímek Super příroda (Super nature), který je poctou občanské vědě, ale hlavně vyznáním se krajině, přírodě, vztahu člověka k ní, zachycený na analogový 8mm film a který osobně představí producentka Rebecca Wolf. 

Tančící prvky a sobí trus

Na festival se vracejí také dva režiséři se svými celovečerními debuty, kteří své projekty představili už dříve ve vývojové fázi v rámci workshopu Camp 4Science. Tento odborný program na AFO každoročně podporuje vznik dokumentů a propojuje tvůrce s mezinárodními mentory a vědci. „Rakousko-americký režisér G. Anthony Svatek uvede snímek Humboldt USA. Australský tvůrce Josef Gatti přiveze film Phenomena: Když prvky tančí, který propojuje vědu, experimentální obraz i hudbu. Jeho soundtrack vytvořil prestižní německý hudební producent Nils Frahm,“ uvedl dramaturg Ondřej Kazík.

V soutěži českých a slovenských filmů se o přízeň poroty uchází jedenáct snímků. Mezi nimi jsou například novinky režisérů Tomáše Elíška (Při zemi), Bibiany Beňové a Kateřiny Kořínkové (Potížistky), Hany Novákové (AMOOSED: losí odysea) nebo Ondřeje Vavrečky (1+1+1). Krátká soutěž pak nabídne jednadvacet filmů rozdělených do pěti tematických pásem. „Doporučuji pásmo Co se mění, které ukazuje vřelost a zájem o vědecké poznání perspektivou lidské houževnatosti. Filmy nás zavedou třeba do vzdálených údolí Špicberků, kde dvě zooložky zkoumají sobí trus, nebo na zanikající odlehlou meteorologickou stanici na severu Švédska,“ řekl vedoucí programu Dominik Vontor.  

Nová soutěž European Spotlight

Novinkou je soutěžní sekce tvořená čistě evropskými filmy zaměřenými na aktuální společenská a environmentální témata. Mezi hosty bude například světově uznávaný vulkanolog Clive Oppenheimer, který uvede svůj film Volání vulkánu (Volcano Voices), sledující roli sopek v různých kulturách od geologického základu až po jejich duchovní význam. Objeví se i ukrajinský snímek V lese není stínu (No Shade In the Forest), který pojednává o trojici vědců mapujících dopady války na přírodní ekosystémy.

Vulkanolog Clive Oppenheimer uvede svůj film Volání vulkánu.

O cenu AFO se budou ucházet i imerzivní projekty. Jedním z nich je instalace Kroky pokroku, která návštěvníky posadí do autentických vlakových sedaček zachráněných z vyřazeného vagónu. Během cesty napříč časem se setkají s osobnostmi české vědy a techniky. Na festival přijede také švédská umělkyně Marika Hedemyr, která představí projekt v rozšířené realitě Popel popelu (Ashes to Ashes) zasazený do prostoru Ústředního hřbitova v Olomouci-Neředíně. 

Láska a vztahy v digitální době

Dramaturgové nesoutěžních sekcí ukazují, že porozumění nevzniká samo od sebe – rodí se z dialogu mezi různými obory i pohledy na svět. „Inspirovaly nás vlastní zkušenosti, nevydařená rande, příběhy blízkých i současná situace ve společnosti. Všímaly jsme si, jak obtížné je navazovat nová přátelství. Jak se proměňuje randění v době aplikací,“ říkají dramaturgyně sekce Ahoj! Jak se máš? Karolina Matějková a Eva Suková. V programu se objeví dokumenty Potkali se ve VR (We Met in Virtual Reality) nebo film Tvář a hlas: Síla prvního dojmu (Face and Voice: The Power of Our First Impression), jenž zkoumá vědecké mechanismy stojící za tím, jak si o druhém člověku vytváříme názor během prvních okamžiků setkání. O společné řeči bude i živé natáčení podcastu Studio N s Filipem Titlbachem a jeho hosty z Deníku N Zdislavou Pokornou a Lukášem Prchalem.

 
Návštěvníci mohou navštívit taky unikátní projekci filmu Zachraň, koho můžeš.

Sekce Diagnóza: neznámá se zase věnuje nemocem, u nichž je diagnóza mimořádně složitá a často trvá roky. Program otevírá otázky komunikace mezi lékaři a pacienty i situace, kdy medicína naráží na vlastní limity a lidé hledají odpovědi jinde. Součástí budou projekce s diskuzemi, i o zkušenosti s endometriózou, migrénou, long-covidem nebo Crohnovou chorobou. Beseda časopisu Respekt se bude věnovat tématu Podfinancování výzkumů chronických onemocnění a podcast Psycho rádia Wave zase Tabu a mlčení. Návštěvníci mohou navštívit taky unikátní projekci filmu Zachraň, koho můžeš (Who cares?) o způsobech komunikace mezi pacienty a lékaři v aule Lékařské fakulty UP. 

Sport jako společná řeč

Dramaturg Zdeněk Rychtera přibližuje sekci Kultura vítězství: „Podíváme se na sport z různých perspektiv, jako na způsob seberealizace, profesi i vědecký fenomén, který se dotýká tréninku nebo vztahu mysli a těla. Zajímá nás ale také jako společenská metafora. Sport totiž dokáže vytvářet sdílené emoce a zkušenosti, které přesahují jednotlivce, ať už jde o národní euforii, nebo o ideu olympijského étosu,“ dodává Zdeněk Rychtera. Za pozornost podle něj stojí dokumenty Potěšení z úspěchu (The Joy of Winning), kterým provází doktorka Hannah Fry a poukazuje na přítomnost vědomých i nevědomých kalkulací a soutěživosti v našich běžných životech. Film Pásky z Nagana Ondřeje Hudečka zase zachycuje, jakou roli má sport jakožto ztužovadlo kolektivní a národní identity i v dobách krize a nejistoty.

K vidění bude i dokument Potěšení z úspěchu.

Sekce Ozvěny budoucnosti se zaměřuje na to, jak si lidé v různých dobách představovali budoucnost a proč je dnes někdy obtížné ji vůbec formulovat. Program proto propojuje filmy o současných technologiích, umělé inteligenci či kosmických misích s historickými snímky. Příkladem takového propojení je dvojprojekce kanadského filmu Záložní plán (Shifting Baselines) o negativních vlivech letů do vesmíru s legendární Melièsovou Cestou na Měsíc (Le Voyage dans la Lune). Součástí bude i podcast Hodný zlý a kritický, kdy se jeho autoři podívají na různé období sci-fi.

Na chvíli z kina ven

A kdo si bude chtít na chvíli odpočinout od promítacích sálů, může se vydat třeba na procházku s filmařem Prokopem Pithartem. „Zaposloucháme se do příběhů krajiny kolem Olomouce a objevíme svět, který běžně míjíme. V tichu a zdánlivém klidu se totiž odehrávají drobná dramata i velké příběhy zvířecích i rostlinných sousedů,“ zve dramaturgyně sekce Resilience Anna Tabášková. Připraveno je i pásmo přednášek Příběhy změny: Komunitou proti beznaději, kdy lidé po celém Česku usilují o pozitivní změnu ve svém okolí. Bude se mluvit o Klimababičkách nebo spolku Zachraňme Soutok. 

Každoroční spolupráce s Českou televizí přinese rovněž vítané body v programu nazvaném Věda na ČT. Film Ve službě horám ukazuje pohled na česká pohoří v průběhu všech ročních dob a vzdává hold práci horské služby a jeho projekci doprovodí výklad hostů Horské služby Jeseníky. 

Hudba je věda! 

Hlavním hostem bude britský vědec a producent Max Cooper, jehož vystoupení v Husově sboru propojí elektronickou hudbu s generativními vizuálními projekcemi a vědeckými koncepty.

Hlavním hudebním hostem bude britský vědec a producent Max Cooper. Foto: Orozco Clara

Program doplní koncerty projektu GUFRAU s hostem Victorem Kal, umělkyně Johuš Matuš a série klubových večerů s hudebními sety připravanými DJs jako jsou například Nill Garçon, Demonika, máúcta nebo Austin Powers.

Festival v ulicích 

Univerzitní iniciativa UP to the Future připraví na Horním náměstí vědecký program pro celou rodinu. Návštěvníci se mohou těšit i na obří nafukovací model planety Země a astrosféry a nově na jarní kino pod širým nebem.

Sekce AFO Junior v Divadle na cucky nabídne projekce a workshopy pro nejmenší, pásma animovaných snímků a workshopy ve spolupráci s projektem E-bezpečí. Program AFO Junior pro dospívající doplní v Malé kulturní scéně Sedmička projekce filmu S draky proti démonům (Fighting Demons with Dragons).

Academia Film Olomouc je největším festivalem populárně-vědeckého filmu v Evropě. Od roku 1966 propojuje vědce, filmaře, studenty i širokou veřejnost a vytváří prostor pro sdílení poznání i otevřenou debatu o světě, ve kterém žijeme. Akreditace na 61. ročník festivalu jsou otevřeny, základní vstup na akci je zdarma. Program a další informace na webu afo.cz.

Dobrovolnické centrum Univerzity Palackého připravuje třetí ročník Studentského dobrovolnického dne. Tradiční akce opět propojí středoškoláky a vysokoškoláky, kteří se společně zapojí do pomoci na různých místech v Olomouci a okolí.

V letošním ročníku se ke studentům a studentkám Univerzity Palackého přidají studenti Slovanského gymnázia Olomouc, Gymnázia Hejčín a Církevního gymnázia Německého řádu. Středoškoláci vyrazí pomáhat v době, kdy na jejich školách probíhají přijímací zkoušky.

ig_sem_https://www.instagram.com/dobrovolnicke_centrum_up/reel/DI0yZdgMcMu/

Dobrovolníci si mohou vybrat z devíti aktivit. Pomáhat budou na Výstavišti Flora Olomouc, v olomoucké fakultní nemocnici, na hradě Šternberk, v Domově seniorů Pohoda nebo v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UP. Zapojí se také do péče o zahradu Hospice na Svatém Kopečku, nevynechají ve spolupráci s Technickými službami města Olomouce veřejná prostranství a uklízet budou i na nedalekých Poděbradech. Novinkou letošního ročníku je péče o mladé ovocné stromy v Akademickém sadu Slatinky, který v minulém roce vysadili studenti a akademici z Přírodovědecké fakulty UP spolu s obyvateli Slatinek a do kterého se nyní univerzitní dobrovolníci opakovaně vracejí.

Akce je zaměřena především na péči o prostředí, ve kterém lidé žijí – zahrady, veřejná prostranství i místa, kde je pomoc dobrovolníků dlouhodobě potřeba. Jarní termín zároveň symbolicky navazuje na úklid a obnovu po zimním období.

„Studentský dobrovolnický den propojuje mladé lidi napříč školami a dává středoškolákům i zajímavou příležitost k neformálnímu setkání s univerzitními studenty a sdílení zkušeností se studiem. Současně ukazuje, že i drobná pomoc má smysl a dobrovolnictví může mít mnoho podob,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka Dobrovolnického centra UP.

Zájemci se mohou přihlašovat do 31. března, případně do naplnění kapacit nabízených dobrovolnických příležitostí.

Dobrovolnické centrum Univerzity Palackého připravuje třetí ročník Studentského dobrovolnického dne. Tradiční akce opět propojí středoškoláky a vysokoškoláky, kteří se společně zapojí do pomoci na různých místech v Olomouci a okolí.

V letošním ročníku se ke studentům a studentkám Univerzity Palackého přidají studenti Slovanského gymnázia Olomouc, Gymnázia Hejčín a Církevního gymnázia Německého řádu. Středoškoláci vyrazí pomáhat v době, kdy na jejich školách probíhají přijímací zkoušky.

ig_sem_https://www.instagram.com/dobrovolnicke_centrum_up/reel/DI0yZdgMcMu/

Dobrovolníci si mohou vybrat z devíti aktivit. Pomáhat budou na Výstavišti Flora Olomouc, v olomoucké fakultní nemocnici, na hradě Šternberk, v Domově seniorů Pohoda nebo v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UP. Zapojí se také do péče o zahradu Hospice na Svatém Kopečku, nevynechají ve spolupráci s Technickými službami města Olomouce veřejná prostranství a uklízet budou i na nedalekých Poděbradech. Novinkou letošního ročníku je péče o mladé ovocné stromy v Akademickém sadu Slatinky, který v minulém roce vysadili studenti a akademici z Přírodovědecké fakulty UP spolu s obyvateli Slatinek a do kterého se nyní univerzitní dobrovolníci opakovaně vracejí.

Akce je zaměřena především na péči o prostředí, ve kterém lidé žijí – zahrady, veřejná prostranství i místa, kde je pomoc dobrovolníků dlouhodobě potřeba. Jarní termín zároveň symbolicky navazuje na úklid a obnovu po zimním období.

„Studentský dobrovolnický den propojuje mladé lidi napříč školami a dává středoškolákům i zajímavou příležitost k neformálnímu setkání s univerzitními studenty a sdílení zkušeností se studiem. Současně ukazuje, že i drobná pomoc má smysl a dobrovolnictví může mít mnoho podob,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka Dobrovolnického centra UP.

Zájemci se mohou přihlašovat do 31. března, případně do naplnění kapacit nabízených dobrovolnických příležitostí.

Jakub Bulička from the Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences has taken third place in the best diploma thesis category of the Werner von Siemens Award - one of the most prestigious prizes for student research in the Czech Republic. His thesis was supervised by Libor Juha and defended at the Faculty of Nuclear Sciences and Physical Engineering at CTU in Prague.

Jakub Bulička z Fyzikálního ústavu AV ČR získal třetí místo v kategorii nejlepší diplomová práce v prestižní soutěži Cena Wernera von Siemense, každoročním ocenění, které vyzdvihuje nejlepší studentské vědecké práce v Česku. Jeho diplomovou práci vedl Libor Juha a Jakub Bulička ji úspěšně obhájil na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze.