Agregátor zdrojů

Projekt NPU skončil, výsledky překonaly původní závazky

Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů PřF UP (RCPTM) ukončilo realizaci projektu Rozvoj centra pokročilých technologií a materiálů z Národního programu udržitelnosti (NPU). Díky němu získalo v uplynulých pěti letech na rozvoj výzkumné infrastruktury dotaci zhruba 285 milionů korun. Z toho 34, 5 milionu korun bylo určeno na investice.

„Ministerstvo školství coby poskytovatel dotace po celou dobu vysoce hodnotilo plnění podmínek projektu. V roce 2017 dokonce navýšilo rozpočet projektu jakožto odměnu za získání grantu ERC Michala Otyepky,“ uvedl projektový manažer projektu Dalibor Jančík. 

Pracovníci RCPTM se zasloužili o naplnění všech indikátorů, některé se povedlo výrazně překročit. K výstupům projektu patří například více než 25 patentů, přičemž původním předpokladem bylo získání pěti patentů. Nad očekávání se dařilo i v publikační činnosti. Ačkoliv RCPTM se zavázalo k 500 publikacím v impaktovaných časopisech, v rámci projektu jich vzniklo přes 1400.

Díky projektu se podařilo doplnit už dříve unikátní přístrojový park například o rastrovací tunelovou mikroskopii pracující v režimu ultravysokého vakua, spektrometr pro spinovou rezonanci,  superkritický fluidní chromatograf, superpočítač pro řešení úloh výpočetní chemie a další komponenty sloužící pro materiálový a optický výzkum.

Program schválila v roce 2012 česká vláda jako jeden z nástrojů pro zvýšení konkurenceschopnosti české vědy. Jeho smyslem bylo podpořit další rozvoj a udržitelnost projektů nových evropských center excelence, regionálních a dalších typů výzkumných center vybudovaných v ČR v letech 2007 až 2015 za finanční účasti Evropské unie a tím přispět také k rozvoji regionů, v nichž vědecká centra působí.

Projekt NPU skončil, výsledky překonaly původní závazky

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - So, 10/26/2019 - 08:00

Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů PřF UP (RCPTM) ukončilo realizaci projektu Rozvoj centra pokročilých technologií a materiálů z Národního programu udržitelnosti (NPU). Díky němu získalo v uplynulých pěti letech na rozvoj výzkumné infrastruktury dotaci zhruba 285 milionů korun. Z toho 34, 5 milionu korun bylo určeno na investice.

„Ministerstvo školství coby poskytovatel dotace po celou dobu vysoce hodnotilo plnění podmínek projektu. V roce 2017 dokonce navýšilo rozpočet projektu jakožto odměnu za získání grantu ERC Michala Otyepky,“ uvedl projektový manažer projektu Dalibor Jančík. 

Pracovníci RCPTM se zasloužili o naplnění všech indikátorů, některé se povedlo výrazně překročit. K výstupům projektu patří například více než 25 patentů, přičemž původním předpokladem bylo získání pěti patentů. Nad očekávání se dařilo i v publikační činnosti. Ačkoliv RCPTM se zavázalo k 500 publikacím v impaktovaných časopisech, v rámci projektu jich vzniklo přes 1400.

Díky projektu se podařilo doplnit už dříve unikátní přístrojový park například o rastrovací tunelovou mikroskopii pracující v režimu ultravysokého vakua, spektrometr pro spinovou rezonanci,  superkritický fluidní chromatograf, superpočítač pro řešení úloh výpočetní chemie a další komponenty sloužící pro materiálový a optický výzkum.

Program schválila v roce 2012 česká vláda jako jeden z nástrojů pro zvýšení konkurenceschopnosti české vědy. Jeho smyslem bylo podpořit další rozvoj a udržitelnost projektů nových evropských center excelence, regionálních a dalších typů výzkumných center vybudovaných v ČR v letech 2007 až 2015 za finanční účasti Evropské unie a tím přispět také k rozvoji regionů, v nichž vědecká centra působí.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Univerzita potřetí ocenila dobrovolníky

Osm barevných skleněných andělů našlo své majitele. V Kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP je obdrželi ti, kteří neváhají svůj volný čas a energii věnovat potřebným. Mezi letošními laureáty Ceny rektora za zásluhy v oblasti dobrovolnictví je organizátorka Výletů do mikrosvěta nebo pohádkový dědeček.  

„Z toho, že se na univerzitě najdou lidé, kteří nezištně pomáhají svému okolí, mám nejen já, ale troufnu si říci, že i celá akademická obec velkou radost. Aktuální společenská situace není těmto věcem příliš nakloněna, já ale každého dobrovolníka vnímám jako hrdinu současnosti,“ přivítal přítomné v barokním prostoru prorektor Petr Bilík, který zároveň ubezpečil, že univerzita bude i do budoucna podporovatelem těchto idejí.

Předávání cen se ujala garantka Dobrovolnického centra UP a vedoucí katedry křesťanské sociální práce CMTF Tatiana Matulayová a Vojtěch Vodseďálek, který centrum vedl. První poděkování za odvedenou práci a potlesk tak patřily právě jemu. Pak již přišly na řadu jednotlivé kategorie dobrovolnických cen.

„Nestála bych tady, kdybych nedostala úžasnou příležitost od Arcidiecézní charity Olomouc. Tam se neustále velmi ráda vracím, mimo jiné za úžasnými lidmi, se kterými jsem dosud nezažila žádný nepříjemný den. Naopak dny s nimi byly pro mne další motivací k dobrovolnické činnosti,“ uvedla studentka přírodovědecké fakulty Veronika Hypšová, jež se zabývá globálním rozvojovým vzděláváním a například seznamuje veřejnost s životem na Haiti.  

Veronika Chvojková z fakulty tělesné kultury byla oceněna mimo jiné za vzdělávací program pÁPÁ hrátky, který prostřednictvím pohádkových příběhů a doprovodných aktivit seznamuje předškoláky se světem lidí s postižením. Cenu obdržela také Veronika Špalková, kolegyně vloni oceněné Nely Chudové z projektu Vánoce pro všechny. Mimo projekt se zajímá například i o potřeby v léčebnách dlouhodobě nemocných.  

V kategorii Kultura byla vyhlášena nejlepší dobrovolnicí Eliška Palečková z organizace DW7, kategorii Věda ovládla Roksolana Ilnycka, prezidentka spolku UP Crowd, organizující mimo jiné popularizační přednášky. „Nebýt Roxi, náš spolek by nevzkvétal tak, jak se to daří. Ptali jsme se jí, jak všechno může stíhat, odpověděla, že jednoduše – nestíhá. Je to úžasná prezidentka,“ řekl při přebírání ceny za nepřítomnou laureátku Tomáš Komárek.  

Dalším oceněným byl Lukáš Mada z přírodovědecké fakulty, který mimo jiné přibližuje seniorům informační technologie. V kategorii Děti a mládež pak cenu rektora obdržel David Krajíček, který se zaměřuje na doučování dětí či trávení času s dětmi v sociálně slabších a pěstounských rodinách. Posledního barevného anděla pak převzal za celoživotní přínos „pohádkový dědeček“ Květoslav Koudelný, který pravidelně dochází do školky v Tovéři a připravuje ve spolupráci s její ředitelkou programy pro děti. „Můj vnuk by to ohodnotil asi takto: Dědo, hustý! Já si také myslím, že je to hustý,“ komentoval ocenění student Univerzity třetího věku.

Slavnostní večer v Kapli Božího Těla zpestřili krátkým hudebním vystoupením Radka Dušková a Peter Gábor z divadelního spolku Nabalkoně.

Oceněním nejlepších dobrovolníků vyvrcholil třídenní program letošních Dnů dobrovolnictví. Během nich měli zájemci možnost navštívit některé neziskové organizace, jako například Arcidiecézní charitu Olomouc, a nahlédnout do jejich činnosti. Více než dvacet neziskovek a studentských spolků prezentovalo možnosti zapojení dobrovolníků už při zahájení letošního roku akce ve Studentském klubu ve Zbrojnici.

Součástí letošních Dnů dobrovolnictví bylo také diskuzní setkání nazvané Spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání. Jeho cílem bylo zhodnotit dosavadní spolupráci pořádající katedry křesťanské sociální práce, jejích studentů a organizacemi z praxe a pobavit se o dalších možnostech jejího rozvoje. Setkání se zúčastnila mimo jiné ředitelka právní sekce Kanceláře veřejného ochránce práv Petra Zdražilová, zastoupeny byly organizace jako Spolu Olomouc nebo Klíč – centrum sociálních služeb.

Laureáti Ceny rektora za zásluhy v oblasti dobrovolnictví 2019

kategorie Mezinárodní spolupráce

Veronika Hypšová, studentka Mezinárodních rozvojových studií, PřF

kategorie Sport a inkluzivní vzdělávání

Veronika Chvojková, studentka Aplikované tělesné výchovy, FTK

kategorie Dobrovolnictví v nemocnicích

Veronika Špalková, studentka Politologie, FF

kategorie Věda

Roksolana Ilnycka, studentka Biochemie, PřF

kategorie Kultura

Eliška Palečková, studentka Teorií a dějin dramatických umění, FF

kategorie Sociální služby

Lukáš Mada, student Experimentální biologie, PřF

kategorie Děti a mládež

David Krajíček, student Teologických studií a Religionistiky, CMTF a FF

kategorie Celoživotní dílo

Květoslav Koudelný, student U3V

Univerzita potřetí ocenila dobrovolníky

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 10/25/2019 - 12:28

Osm barevných skleněných andělů našlo své majitele. V Kapli Božího Těla v Uměleckém centru UP je obdrželi ti, kteří neváhají svůj volný čas a energii věnovat potřebným. Mezi letošními laureáty Ceny rektora za zásluhy v oblasti dobrovolnictví je organizátorka Výletů do mikrosvěta nebo pohádkový dědeček.  

„Z toho, že se na univerzitě najdou lidé, kteří nezištně pomáhají svému okolí, mám nejen já, ale troufnu si říci, že i celá akademická obec velkou radost. Aktuální společenská situace není těmto věcem příliš nakloněna, já ale každého dobrovolníka vnímám jako hrdinu současnosti,“ přivítal přítomné v barokním prostoru prorektor Petr Bilík, který zároveň ubezpečil, že univerzita bude i do budoucna podporovatelem těchto idejí.

Předávání cen se ujala garantka Dobrovolnického centra UP a vedoucí katedry křesťanské sociální práce CMTF Tatiana Matulayová a Vojtěch Vodseďálek, který centrum vedl. První poděkování za odvedenou práci a potlesk tak patřily právě jemu. Pak již přišly na řadu jednotlivé kategorie dobrovolnických cen.

„Nestála bych tady, kdybych nedostala úžasnou příležitost od Arcidiecézní charity Olomouc. Tam se neustále velmi ráda vracím, mimo jiné za úžasnými lidmi, se kterými jsem dosud nezažila žádný nepříjemný den. Naopak dny s nimi byly pro mne další motivací k dobrovolnické činnosti,“ uvedla studentka přírodovědecké fakulty Veronika Hypšová, jež se zabývá globálním rozvojovým vzděláváním a například seznamuje veřejnost s životem na Haiti.  

Veronika Chvojková z fakulty tělesné kultury byla oceněna mimo jiné za vzdělávací program pÁPÁ hrátky, který prostřednictvím pohádkových příběhů a doprovodných aktivit seznamuje předškoláky se světem lidí s postižením. Cenu obdržela také Veronika Špalková, kolegyně vloni oceněné Nely Chudové z projektu Vánoce pro všechny. Mimo projekt se zajímá například i o potřeby v léčebnách dlouhodobě nemocných.  

V kategorii Kultura byla vyhlášena nejlepší dobrovolnicí Eliška Palečková z organizace DW7, kategorii Věda ovládla Roksolana Ilnycka, prezidentka spolku UP Crowd, organizující mimo jiné popularizační přednášky. „Nebýt Roxi, náš spolek by nevzkvétal tak, jak se to daří. Ptali jsme se jí, jak všechno může stíhat, odpověděla, že jednoduše – nestíhá. Je to úžasná prezidentka,“ řekl při přebírání ceny za nepřítomnou laureátku Tomáš Komárek.  

Dalším oceněným byl Lukáš Mada z přírodovědecké fakulty, který mimo jiné přibližuje seniorům informační technologie. V kategorii Děti a mládež pak cenu rektora obdržel David Krajíček, který se zaměřuje na doučování dětí či trávení času s dětmi v sociálně slabších a pěstounských rodinách. Posledního barevného anděla pak převzal za celoživotní přínos „pohádkový dědeček“ Květoslav Koudelný, který pravidelně dochází do školky v Tovéři a připravuje ve spolupráci s její ředitelkou programy pro děti. „Můj vnuk by to ohodnotil asi takto: Dědo, hustý! Já si také myslím, že je to hustý,“ komentoval ocenění student Univerzity třetího věku.

Slavnostní večer v Kapli Božího Těla zpestřili krátkým hudebním vystoupením Radka Dušková a Peter Gábor z divadelního spolku Nabalkoně.

Oceněním nejlepších dobrovolníků vyvrcholil třídenní program letošních Dnů dobrovolnictví. Během nich měli zájemci možnost navštívit některé neziskové organizace, jako například Arcidiecézní charitu Olomouc, a nahlédnout do jejich činnosti. Více než dvacet neziskovek a studentských spolků prezentovalo možnosti zapojení dobrovolníků už při zahájení letošního roku akce ve Studentském klubu ve Zbrojnici.

Součástí letošních Dnů dobrovolnictví bylo také diskuzní setkání nazvané Spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání. Jeho cílem bylo zhodnotit dosavadní spolupráci pořádající katedry křesťanské sociální práce, jejích studentů a organizacemi z praxe a pobavit se o dalších možnostech jejího rozvoje. Setkání se zúčastnila mimo jiné ředitelka právní sekce Kanceláře veřejného ochránce práv Petra Zdražilová, zastoupeny byly organizace jako Spolu Olomouc nebo Klíč – centrum sociálních služeb.

Laureáti Ceny rektora za zásluhy v oblasti dobrovolnictví 2019

kategorie Mezinárodní spolupráce

Veronika Hypšová, studentka Mezinárodních rozvojových studií, PřF

kategorie Sport a inkluzivní vzdělávání

Veronika Chvojková, studentka Aplikované tělesné výchovy, FTK

kategorie Dobrovolnictví v nemocnicích

Veronika Špalková, studentka Politologie, FF

kategorie Věda

Roksolana Ilnycka, studentka Biochemie, PřF

kategorie Kultura

Eliška Palečková, studentka Teorií a dějin dramatických umění, FF

kategorie Sociální služby

Lukáš Mada, student Experimentální biologie, PřF

kategorie Děti a mládež

David Krajíček, student Teologických studií a Religionistiky, CMTF a FF

kategorie Celoživotní dílo

Květoslav Koudelný, student U3V

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Nový Žurnál: Proměny UP v čase, portrét Jiřího Černého a rozhovor s Eliškou Wagnerovou

„To je neustálá práce, která nesmí nikdy skončit, protože jakési potenciální nebezpečí vždycky číhá a nemůžete ho úplně vyloučit.“ Tak odpovídá dlouholetá soudkyně Eliška Wagnerová na otázku, zda je potřeba stále chránit právní stát. Rozhovor s dámou, která 11. listopadu pronese na UP Výroční přednášku, přinese nový Žurnál UP. Vyjde ve čtvrtek 31. října a nabídne mimo jiné také portrét hispanisty profesora Jiřího Černého.

Hned dvakrát se v novém Žurnálu objeví výročí listopadových událostí. Jako první se jím zabývá úvodní téma. Chtěli jsme připomenout šedivou nejen univerzitní realitu minulého období. A protože jeden obrázek je za mnoho slov, zvolili jsme fotografickou formu před a po – tedy stejné místo, jak ho před rokem 1989 zachytil fotograf Adolf Jankovský a stejné místo dnes fotoaparátem Vojtěcha Dudy. Je to jen výběr několika málo objektů, které změnily svou tvář, ale snad dostatečně ilustrativní.

Zatímco v úvodním tématu mnoho slov o minulosti a současnosti není, v rozhovoru s již zmíněnou Eliškou Wagnerovou je tomu přesně naopak. Respektovaná právnička mluví i o tom, co se za uplynulých třicet let v našem právním systému povedlo a co ne, reaguje na demonstrace proti ministryni spravedlnosti („Divím se Marii Benešové, že měla zapotřebí jít do vlády trestně stíhaného premiéra…“) a otevřeně hodnotí i svou politickou kariéru senátorky: „Něco se sice podařilo, ale na šest let toho bylo žalostně málo.“

I když chtěl původně studovat angličtinu, nakonec se z něj stal mezinárodně uznávaný hispanista, který se dokonce může pochlubit Řádem Isabely Katolické. Řeč je o emeritním profesorovi FF Jiřím Černém, jehož portrét nový Žurnál přináší. Vzpomíná v něm například na svůj kubánský pobyt na počátku šedesátých let a setkání se dvěma hrdiny kubánské revoluce. „S Fidelem Castrem a Che Guevarou jsem měl později možnost se potkat. Castrovo charisma mě velmi přitahovalo. I dnes studentům říkám: nic na světě není černobílé…“

Žurnál UP, který dostanete do rukou poslední říjnový den, nabídne ale mnohem víc zajímavého čtení. Například reportáž z Noci vědců, představí úspěšného absolventa FTK Tomáše Mixu, který „podniká ve zdraví“, dozvíte se, že olomoučtí vědci pomohli rozluštit dědičnou informaci hrachu nebo že keramická hlína nemusí být jen na hraní, ale že může pomáhat při terapii, jak dokazují zkušenosti doktorandky CMTF Anny Víškové. Nechybí samozřejmě ani úspěchy akademiků a studentů, premiérově se také můžete začíst do bambarštiny, v níž sepsal své zkušenosti z Olomouce student právnické fakulty z Mali Fodé Traoré.

Když byla na začátku řeč o tom, že nový Žurnál reflektuje hned dvakrát výročí 1989, tak to nebylo vlastně úplně přesné. „Sametu“ se věnuje ve svém pravidelném jazykovém okénku bohemista Ondřej Bláha. Takže jestli vás zajímá, kdo je asi autorem pojmu sametová revoluce, jak se tento název překládal do němčiny, angličtiny nebo ruštiny a proč ho Slováci nepoužívají, sáhněte po novém magazínu Univerzity Palackého. Vychází 31. října a najdete ho jako vždy na fakultách, v menze, v Pevnosti poznání, v UPointu, ve Zbrojnici a na mnoha dalších místech.   

Nový Žurnál: Proměny UP v čase, portrét Jiřího Černého a rozhovor s Eliškou Wagnerovou

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Pá, 10/25/2019 - 08:00

„To je neustálá práce, která nesmí nikdy skončit, protože jakési potenciální nebezpečí vždycky číhá a nemůžete ho úplně vyloučit.“ Tak odpovídá dlouholetá soudkyně Eliška Wagnerová na otázku, zda je potřeba stále chránit právní stát. Rozhovor s dámou, která 11. listopadu pronese na UP Výroční přednášku, přinese nový Žurnál UP. Vyjde ve čtvrtek 31. října a nabídne mimo jiné také portrét hispanisty profesora Jiřího Černého.

Hned dvakrát se v novém Žurnálu objeví výročí listopadových událostí. Jako první se jím zabývá úvodní téma. Chtěli jsme připomenout šedivou nejen univerzitní realitu minulého období. A protože jeden obrázek je za mnoho slov, zvolili jsme fotografickou formu před a po – tedy stejné místo, jak ho před rokem 1989 zachytil fotograf Adolf Jankovský a stejné místo dnes fotoaparátem Vojtěcha Dudy. Je to jen výběr několika málo objektů, které změnily svou tvář, ale snad dostatečně ilustrativní.

Zatímco v úvodním tématu mnoho slov o minulosti a současnosti není, v rozhovoru s již zmíněnou Eliškou Wagnerovou je tomu přesně naopak. Respektovaná právnička mluví i o tom, co se za uplynulých třicet let v našem právním systému povedlo a co ne, reaguje na demonstrace proti ministryni spravedlnosti („Divím se Marii Benešové, že měla zapotřebí jít do vlády trestně stíhaného premiéra…“) a otevřeně hodnotí i svou politickou kariéru senátorky: „Něco se sice podařilo, ale na šest let toho bylo žalostně málo.“

I když chtěl původně studovat angličtinu, nakonec se z něj stal mezinárodně uznávaný hispanista, který se dokonce může pochlubit Řádem Isabely Katolické. Řeč je o emeritním profesorovi FF Jiřím Černém, jehož portrét nový Žurnál přináší. Vzpomíná v něm například na svůj kubánský pobyt na počátku šedesátých let a setkání se dvěma hrdiny kubánské revoluce. „S Fidelem Castrem a Che Guevarou jsem měl později možnost se potkat. Castrovo charisma mě velmi přitahovalo. I dnes studentům říkám: nic na světě není černobílé…“

Žurnál UP, který dostanete do rukou poslední říjnový den, nabídne ale mnohem víc zajímavého čtení. Například reportáž z Noci vědců, představí úspěšného absolventa FTK Tomáše Mixu, který „podniká ve zdraví“, dozvíte se, že olomoučtí vědci pomohli rozluštit dědičnou informaci hrachu nebo že keramická hlína nemusí být jen na hraní, ale že může pomáhat při terapii, jak dokazují zkušenosti doktorandky CMTF Anny Víškové. Nechybí samozřejmě ani úspěchy akademiků a studentů, premiérově se také můžete začíst do bambarštiny, v níž sepsal své zkušenosti z Olomouce student právnické fakulty z Mali Fodé Traoré.

Když byla na začátku řeč o tom, že nový Žurnál reflektuje hned dvakrát výročí 1989, tak to nebylo vlastně úplně přesné. „Sametu“ se věnuje ve svém pravidelném jazykovém okénku bohemista Ondřej Bláha. Takže jestli vás zajímá, kdo je asi autorem pojmu sametová revoluce, jak se tento název překládal do němčiny, angličtiny nebo ruštiny a proč ho Slováci nepoužívají, sáhněte po novém magazínu Univerzity Palackého. Vychází 31. října a najdete ho jako vždy na fakultách, v menze, v Pevnosti poznání, v UPointu, ve Zbrojnici a na mnoha dalších místech.   

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Akademický senát UP projednal prodej objektu Hynaisova

Akademický senát Univerzity Palackého se na svém nedávném zasedání věnoval prodeji univerzitního objektu v Hynaisově ulici, ve kterém působí fakultě tělesné kultury. Rektor UP Jaroslav Miller uvedl a vysvětlil před senátory téma, které má svou tříletou genezi a které před časem vzbudilo diskuzi. Zároveň se omluvil za porušení stanovených pravidel. AS UP vzal prodej této budovy na vědomí.

S prodejem objektu v ulici Hynaisova 9 souhlasí Správní rada UP i vedení fakulty tělesné kultury. Zákon o vysokých školách však určuje, aby se k jakémukoliv prodeji vždy vyjádřil i akademický senát univerzity, což se v tomto případě nestalo. Rektor UP Jaroslav Miller se za pochybení senátorům omluvil a podle předsedy AS UP Jiřího Langera v této souvislosti také uvedl, že z pochybení vyvodí patřičné důsledky. Senátu vysvětlil okolnosti, které UP k prodeji tohoto objektu vedou. Jeho slova potvrdili i děkan FTK Michal Šafář a předsedkyně tamního akademického senátu Soňa Formánková, kteří se jednání AS UP zúčastnili. 

„Před senátory uvedli, že se po stránce emoční se fakulta tělesné kultury vzdávala objektu těžce. Je to budova, která jí sloužila dlouhá léta. Zdůraznili však skutečnost, že objekt vyžaduje rekonstrukci, a protože je památkově chráněný, znamená jakákoliv oprava mimo jiné velkou administrativní zátěž. S odkazem na potřebné prostory, především tělocvičny vysvětlili, že fakultě tělesné kultury dnes slouží Aplikační centrum BALUO a Centrum kinantropologického výzkumu (CKV). V dohledné době fakulta počítá s opravenou Sportovní halou UP,“ řekl Jiří Langer. Dodal, že v závěru této diskuze senátoři UP k tomuto bodu přijali ještě jedno usnesení, v němž požadují, aby v budoucnu UP dodržovala v majetko-právních záležitostech daná pravidla.

Během říjnového jednání přijal AS UP do svého týmu i čtyři nové senátory. Novou členkou senátu se stala Eva Petermannová, studentka Intenzivní péče v porodní asistenci FZV, doktorand Pedagogiky Zdeněk Rechtik z katedry primární a preprimární pedagogiky PdF, doktorand Algebry a geometrie Martin Broušek z PřF a Lukáš Merz z Ústavu společenských a humanitních věd  FZV. Nahradili tak senátory příslušných fakult, jimž z různých důvodů mandát skončil.

AS UP schválil jednomyslně také Zprávu o vnitřním hodnocení UP za rok 2018, kterou předložil rektor Jaroslav Miller a kterou před senátory komentovala prorektorka Hana Marešová. Zprávu měli možnost připomínkovat děkani všech fakult i předsedové jejich akademických senátů.

Dále AS UP po dlouhé diskuzi schválil Plán realizace Strategického záměru UP na rok 2020, a to ve znění po zapracování připomínek odborných komisí AS UP a Vědecké rady UP. Jednalo se zejména o obsah nově zpracovávané přílohy dokumentu, která obsahuje návrh institucionálních nástrojů pro naplňování výzkumné strategie univerzity.

V programu jednání senátu bylo i nové složení Vědecké rady UP. Z uvedeného grémia odstoupil Mikuláš Bek, bývalý rektor Masarykovy univerzity a AS UP jednomyslně souhlasil s návrhem, aby se novou členkou stala Lenka Křupková, vedoucí katedry muzikologie FF UP.

Nového člena má i patnáctičlenná Rada pro vnitřní hodnocení UP, z níž ze zdravotních důvodů odstoupil Jiří Ehrmann z Ústavu klinické a molekulární patologie LF UP. Novým členem se stal Martin Modrianský z Ústavu lékařské chemie a biochemie a zároveň proděkan LF UP. Také v Radě vysokých škol je nový zástupce. Za přírodovědeckou fakultu senát delegoval navrženého Eduarda Bartla z katedry informatiky, který nahradí Tomáše Fürsta, člena katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, jenž na tuto funkci rezignoval.

Program AS UP měl na programu i Změnu Organizačního řádu UP, Změnu Statutu CMTF UP i nový Vnitřní předpis CMTF UP k provedení Studijního zkušebního řádu UP. Všechny dokumenty schválil. Obsáhlou diskuzi vedli senátoři i k tématu vzniku vysokoškolského ústavu CATRIN. Psali jsme ZDE.

Akademický senát UP projednal prodej objektu Hynaisova

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 10/24/2019 - 12:28

Akademický senát Univerzity Palackého se na svém nedávném zasedání věnoval prodeji univerzitního objektu v Hynaisově ulici, ve kterém působí fakultě tělesné kultury. Rektor UP Jaroslav Miller uvedl a vysvětlil před senátory téma, které má svou tříletou genezi a které před časem vzbudilo diskuzi. Zároveň se omluvil za porušení stanovených pravidel. AS UP vzal prodej této budovy na vědomí.

S prodejem objektu v ulici Hynaisova 9 souhlasí Správní rada UP i vedení fakulty tělesné kultury. Zákon o vysokých školách však určuje, aby se k jakémukoliv prodeji vždy vyjádřil i akademický senát univerzity, což se v tomto případě nestalo. Rektor UP Jaroslav Miller se za pochybení senátorům omluvil a podle předsedy AS UP Jiřího Langera v této souvislosti také uvedl, že z pochybení vyvodí patřičné důsledky. Senátu vysvětlil okolnosti, které UP k prodeji tohoto objektu vedou. Jeho slova potvrdili i děkan FTK Michal Šafář a předsedkyně tamního akademického senátu Soňa Formánková, kteří se jednání AS UP zúčastnili. 

„Před senátory uvedli, že se po stránce emoční se fakulta tělesné kultury vzdávala objektu těžce. Je to budova, která jí sloužila dlouhá léta. Zdůraznili však skutečnost, že objekt vyžaduje rekonstrukci, a protože je památkově chráněný, znamená jakákoliv oprava mimo jiné velkou administrativní zátěž. S odkazem na potřebné prostory, především tělocvičny vysvětlili, že fakultě tělesné kultury dnes slouží Aplikační centrum BALUO a Centrum kinantropologického výzkumu (CKV). V dohledné době fakulta počítá s opravenou Sportovní halou UP,“ řekl Jiří Langer. Dodal, že v závěru této diskuze senátoři UP k tomuto bodu přijali ještě jedno usnesení, v němž požadují, aby v budoucnu UP dodržovala v majetko-právních záležitostech daná pravidla.

Během říjnového jednání přijal AS UP do svého týmu i čtyři nové senátory. Novou členkou senátu se stala Eva Petermannová, studentka Intenzivní péče v porodní asistenci FZV, doktorand Pedagogiky Zdeněk Rechtik z katedry primární a preprimární pedagogiky PdF, doktorand Algebry a geometrie Martin Broušek z PřF a Lukáš Merz z Ústavu společenských a humanitních věd  FZV. Nahradili tak senátory příslušných fakult, jimž z různých důvodů mandát skončil.

AS UP schválil jednomyslně také Zprávu o vnitřním hodnocení UP za rok 2018, kterou předložil rektor Jaroslav Miller a kterou před senátory komentovala prorektorka Hana Marešová. Zprávu měli možnost připomínkovat děkani všech fakult i předsedové jejich akademických senátů.

Dále AS UP po dlouhé diskuzi schválil Plán realizace Strategického záměru UP na rok 2020, a to ve znění po zapracování připomínek odborných komisí AS UP a Vědecké rady UP. Jednalo se zejména o obsah nově zpracovávané přílohy dokumentu, která obsahuje návrh institucionálních nástrojů pro naplňování výzkumné strategie univerzity.

V programu jednání senátu bylo i nové složení Vědecké rady UP. Z uvedeného grémia odstoupil Mikuláš Bek, bývalý rektor Masarykovy univerzity a AS UP jednomyslně souhlasil s návrhem, aby se novou členkou stala Lenka Křupková, vedoucí katedry muzikologie FF UP.

Nového člena má i patnáctičlenná Rada pro vnitřní hodnocení UP, z níž ze zdravotních důvodů odstoupil Jiří Ehrmann z Ústavu klinické a molekulární patologie LF UP. Novým členem se stal Martin Modrianský z Ústavu lékařské chemie a biochemie a zároveň proděkan LF UP. Také v Radě vysokých škol je nový zástupce. Za přírodovědeckou fakultu senát delegoval navrženého Eduarda Bartla z katedry informatiky, který nahradí Tomáše Fürsta, člena katedry matematické analýzy a aplikací matematiky, jenž na tuto funkci rezignoval.

Program AS UP měl na programu i Změnu Organizačního řádu UP, Změnu Statutu CMTF UP i nový Vnitřní předpis CMTF UP k provedení Studijního zkušebního řádu UP. Všechny dokumenty schválil. Obsáhlou diskuzi vedli senátoři i k tématu vzniku vysokoškolského ústavu CATRIN. Psali jsme ZDE.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Olomouc hostí kongres českých a slovenských pneumologů

O novinkách v léčbě rakoviny plic, o vlivu stresu na dýchání nebo o plicní rehabilitaci se bude mluvit na XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti (SPFS), který se ode dneška koná v Olomouci.

„Tradice společných setkání zavazuje a je impulzem k dalším inovativním myšlenkám, organizačním aktivitám, novým diagnostickým a léčebným postupům, které zde budou prezentovány především tak, aby se uplatnily v praxi – ve prospěch nemocných. V tomto smyslu by měl olomoucký kongres ukázat současnost i perspektivy pneumologie a v přátelském prostředí potvrdit neobyčejnou vzájemnost obou zemí,“ uvedl Vítězslav Kolek, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc a místopředseda ČPFS.

Olomoucký pneumolog na kongresu mimo jiné představí průběžné výsledky projektu LUCAS, který má poskytnout komplexní data o cestě pacienta s rakovinou plic zdravotním systémem. „V databázi už máme data od 1450 nemocných ze sedmi největších specializovaných center. Zjišťujeme, jak u nich zabírá léčba či jak dlouho trvala diagnostika nádoru. Zajímají nás i typy nádorů a jejich struktura. LUCAS nám umožní odhalit případné trhliny v systému,“ přiblížil Vítězslav Kolek.

Jednotlivé sekce kongresu se vedle pneumoonkologie zaměří také na hrudní chirurgii, léčbu tuberkulózy či diagnostiku chronické obstrukční plicní nemoci, hovořit se bude mimo jiné i o dopadech globálních klimatických změn na šíření nemocí z pohledu pneumologie. Své příspěvky plénu přednese celá řada olomouckých lékařů a odborníků, nejen ze zmíněné Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy, ale také například z Onkologické kliniky a dalších pracovišť lékařské fakulty a fakultní nemocnice.

Vystoupí i fyzioterapeutky z fakulty tělesné kultury, které se zabývají plicní rehabilitací. Mimo jiné promluví Tamara Michalčíková o využití počítačů, mobilních telefonů a dalších zařízení při cvičení. „Telerehabilitace je vhodným prostředkem, který může zajistit vyšší využívanost programů plicní rehabilitace a pomoci přenést odpovědnost za vlastní zdravotní stav a jeho změny na pacienty. Za účelem motivace k pohybu a cvičení je využitelná pro širokou populaci pacientů od dětského věku až po seniory,“ napsala v abstraktu svého příspěvku.

Pneumologický kongres v olomouckém hotelu Clarion potrvá do soboty 26. října. Program události zahrnuje také sesterskou sekci, nejrůznější tematická sympozia a praktické workshopy. Více ZDE

Olomouc hostí kongres českých a slovenských pneumologů

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Čt, 10/24/2019 - 08:00

O novinkách v léčbě rakoviny plic, o vlivu stresu na dýchání nebo o plicní rehabilitaci se bude mluvit na XXI. kongresu České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a Slovenskej pneumologickej a ftizeologickej spoločnosti (SPFS), který se ode dneška koná v Olomouci.

„Tradice společných setkání zavazuje a je impulzem k dalším inovativním myšlenkám, organizačním aktivitám, novým diagnostickým a léčebným postupům, které zde budou prezentovány především tak, aby se uplatnily v praxi – ve prospěch nemocných. V tomto smyslu by měl olomoucký kongres ukázat současnost i perspektivy pneumologie a v přátelském prostředí potvrdit neobyčejnou vzájemnost obou zemí,“ uvedl Vítězslav Kolek, přednosta Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc a místopředseda ČPFS.

Olomoucký pneumolog na kongresu mimo jiné představí průběžné výsledky projektu LUCAS, který má poskytnout komplexní data o cestě pacienta s rakovinou plic zdravotním systémem. „V databázi už máme data od 1450 nemocných ze sedmi největších specializovaných center. Zjišťujeme, jak u nich zabírá léčba či jak dlouho trvala diagnostika nádoru. Zajímají nás i typy nádorů a jejich struktura. LUCAS nám umožní odhalit případné trhliny v systému,“ přiblížil Vítězslav Kolek.

Jednotlivé sekce kongresu se vedle pneumoonkologie zaměří také na hrudní chirurgii, léčbu tuberkulózy či diagnostiku chronické obstrukční plicní nemoci, hovořit se bude mimo jiné i o dopadech globálních klimatických změn na šíření nemocí z pohledu pneumologie. Své příspěvky plénu přednese celá řada olomouckých lékařů a odborníků, nejen ze zmíněné Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy, ale také například z Onkologické kliniky a dalších pracovišť lékařské fakulty a fakultní nemocnice.

Vystoupí i fyzioterapeutky z fakulty tělesné kultury, které se zabývají plicní rehabilitací. Mimo jiné promluví Tamara Michalčíková o využití počítačů, mobilních telefonů a dalších zařízení při cvičení. „Telerehabilitace je vhodným prostředkem, který může zajistit vyšší využívanost programů plicní rehabilitace a pomoci přenést odpovědnost za vlastní zdravotní stav a jeho změny na pacienty. Za účelem motivace k pohybu a cvičení je využitelná pro širokou populaci pacientů od dětského věku až po seniory,“ napsala v abstraktu svého příspěvku.

Pneumologický kongres v olomouckém hotelu Clarion potrvá do soboty 26. října. Program události zahrnuje také sesterskou sekci, nejrůznější tematická sympozia a praktické workshopy. Více ZDE

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Děkan lékařské fakulty Josef Zadražil složil inaugurační slib

V Arcibiskupském paláci byl slavnostně uveden do funkce nový děkan lékařské fakulty Josef Zadražil. Jako nástupce Milana Koláře, který vedl fakultu po dvě funkční období, ho zvolil Akademický senát LF UP vloni na podzim. Děkanskou insignii převzal Josef Zadražil z rukou prorektora Víta Zouhara.

Ještě předtím než nový děkan složil svůj inaugurační slib, prorektor poděkoval jeho předchůdci Milanu Kolářovi za spolupráci v uplynulých osmi letech a předal mu pamětní medaili UP. „Bylo to osm let dlouhých, nebo vlastně krátkých? Teď mi to připadá jako mžik. Vykonával jsem funkci děkana s velkou hrdostí a potěšením a vždy jsem se snažil pro naši fakultu i univerzitu činit to nejlepší. Z celého srdce děkuji všem, kteří mi pomáhali a bez jejichž podpory by nebylo možné předávat fakultu svému nástupci jako stabilizovanou a sebevědomou instituci, která patří mezi nejlepší lékařské fakulty nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ uvedl Milan Kolář v krátké děkovné řeči.

Druhé funkční období Milana Koláře ve funkci děkana se završilo 31. května letošního roku. S 1. červnem úřad převzal dosavadní přednosta III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické Josef Zadražil, jako devatenáctá osobnost v čele fakulty od obnovení olomoucké univerzity v roce 1946. „Dovolte mi vám popřát nejen mnoho sil a energie, ale také abyste mohl často opakovat větu vašeho předchůdce: to není nic, co bychom nezvládli,“ popřál novému děkanovi prorektor Vít Zouhar při předávání děkanské insignie.

Josef Zadražil (* 1954)

Přední český nefrolog, profesor v oboru Vnitřní nemoci, absolvent LF UP. Od roku 1988 působil jako vedoucí lékař nefrologického oddělení III. interní kliniky LF a FNOL, od roku 2012 tuto kliniku vedl. Věnuje se nefrologii (diagnóza a léčba ledvin, transplantace a dialýza), zaměřuje se na rozvoj transplantologie, patogeneze a léčbu chronické rejekce (odmítnutí štěpu), vyšetřovací metody v nefrologii nebo imunosupresní léčbu. Je autorem či spoluautorem více než 130 publikací, na svém kontě má také přes sto přednášek na konferencích v zahraničí či s mezinárodní účastí, jeho h-index má aktuálně hodnotu 13. Za zásluhy o rozvoj nefrologie byl jmenován čestným členem České nefrologické společnosti, dále je členem České transplantační společnosti, České internistické společnosti a dalších. V roce 2014 obdržel stříbrnou medaili UP za zásluhy o rozvoj UP. 

„Je to pro mne nesmírná čest a pocta, že jsem byl do čela naší fakulty zvolen. S lékařskou fakultou je spojen celý můj profesní život. Ujišťuji vás, že jsem si vědom velké odpovědnosti, která s tímto úřadem souvisí. Roli děkana chápu především jako službu akademické obci a udělám vše pro to, abych zachoval její jednotu a pečoval o důstojné, přátelské a tvůrčí prostředí. Využiji veškeré své zkušenosti, schopnosti a pracovní nasazení pro udržení a posílení dobrého jména a výborných výsledků naší fakulty. Budu prosazovat otevřenost, spolupráci a konstruktivní řešení problémů,“ slíbil ve Slavnostní dvoraně Arcibiskupského paláce Josef Zadražil.

Ve svém projevu také poděkoval předchozímu vedení za skvěle odvedenou práci a představil přítomným svůj proděkanský tým, o němž je přesvědčen, že je zárukou dalšího pozitivního směřování lékařské fakulty. Přiblížil i tři základní faktory, které vnímá jako pilíře růstu fakulty: další zlepšování kvality výuky, podporu vědecko-výzkumné činnosti a další rozvoj úzké spolupráce s Fakultní nemocnicí Olomouc, též s fakultou zdravotnických věd nebo Vojenskou nemocnicí Olomouc.

Akademický senát LF UP o nástupci Milana Koláře rozhodl koncem loňského listopadu. O post děkana fakulty se ucházeli dva kandidáti, pro nefrologa Josefa Zadražila v tajné volbě hlasovalo 19 z 36 senátorů. Funkční období nového děkana potrvá do 31. května 2023.  

Proděkanský tým J. Zadražila

Milan Kolář – proděkan pro legislativu, vnitřní organizaci a vnější vztahy a statutární zástupce děkana

Petr Kaňovský – proděkan pro vědu, výzkum a grantovou činnost

Hana Kolářová – proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 1.–3. ročníku

Eva Klásková – proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku

Iva Voborná – proděkanka pro studium Zubního lékařství a Dentistry

Milan Raška – proděkan pro zahraniční vztahy a General Medicine

Martin Modrianský – proděkan pro investiční rozvoj a doktorské studijní programy

Děkan lékařské fakulty Josef Zadražil složil inaugurační slib

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 10/23/2019 - 12:00

V Arcibiskupském paláci byl slavnostně uveden do funkce nový děkan lékařské fakulty Josef Zadražil. Jako nástupce Milana Koláře, který vedl fakultu po dvě funkční období, ho zvolil Akademický senát LF UP vloni na podzim. Děkanskou insignii převzal Josef Zadražil z rukou prorektora Víta Zouhara.

Ještě předtím než nový děkan složil svůj inaugurační slib, prorektor poděkoval jeho předchůdci Milanu Kolářovi za spolupráci v uplynulých osmi letech a předal mu pamětní medaili UP. „Bylo to osm let dlouhých, nebo vlastně krátkých? Teď mi to připadá jako mžik. Vykonával jsem funkci děkana s velkou hrdostí a potěšením a vždy jsem se snažil pro naši fakultu i univerzitu činit to nejlepší. Z celého srdce děkuji všem, kteří mi pomáhali a bez jejichž podpory by nebylo možné předávat fakultu svému nástupci jako stabilizovanou a sebevědomou instituci, která patří mezi nejlepší lékařské fakulty nejen v České republice, ale i v zahraničí,“ uvedl Milan Kolář v krátké děkovné řeči.

Druhé funkční období Milana Koláře ve funkci děkana se završilo 31. května letošního roku. S 1. červnem úřad převzal dosavadní přednosta III. interní kliniky – nefrologické, revmatologické a endokrinologické Josef Zadražil, jako devatenáctá osobnost v čele fakulty od obnovení olomoucké univerzity v roce 1946. „Dovolte mi vám popřát nejen mnoho sil a energie, ale také abyste mohl často opakovat větu vašeho předchůdce: to není nic, co bychom nezvládli,“ popřál novému děkanovi prorektor Vít Zouhar při předávání děkanské insignie.

Josef Zadražil (* 1954)

Přední český nefrolog, profesor v oboru Vnitřní nemoci, absolvent LF UP. Od roku 1988 působil jako vedoucí lékař nefrologického oddělení III. interní kliniky LF a FNOL, od roku 2012 tuto kliniku vedl. Věnuje se nefrologii (diagnóza a léčba ledvin, transplantace a dialýza), zaměřuje se na rozvoj transplantologie, patogeneze a léčbu chronické rejekce (odmítnutí štěpu), vyšetřovací metody v nefrologii nebo imunosupresní léčbu. Je autorem či spoluautorem více než 130 publikací, na svém kontě má také přes sto přednášek na konferencích v zahraničí či s mezinárodní účastí, jeho h-index má aktuálně hodnotu 13. Za zásluhy o rozvoj nefrologie byl jmenován čestným členem České nefrologické společnosti, dále je členem České transplantační společnosti, České internistické společnosti a dalších. V roce 2014 obdržel stříbrnou medaili UP za zásluhy o rozvoj UP. 

„Je to pro mne nesmírná čest a pocta, že jsem byl do čela naší fakulty zvolen. S lékařskou fakultou je spojen celý můj profesní život. Ujišťuji vás, že jsem si vědom velké odpovědnosti, která s tímto úřadem souvisí. Roli děkana chápu především jako službu akademické obci a udělám vše pro to, abych zachoval její jednotu a pečoval o důstojné, přátelské a tvůrčí prostředí. Využiji veškeré své zkušenosti, schopnosti a pracovní nasazení pro udržení a posílení dobrého jména a výborných výsledků naší fakulty. Budu prosazovat otevřenost, spolupráci a konstruktivní řešení problémů,“ slíbil ve Slavnostní dvoraně Arcibiskupského paláce Josef Zadražil.

Ve svém projevu také poděkoval předchozímu vedení za skvěle odvedenou práci a představil přítomným svůj proděkanský tým, o němž je přesvědčen, že je zárukou dalšího pozitivního směřování lékařské fakulty. Přiblížil i tři základní faktory, které vnímá jako pilíře růstu fakulty: další zlepšování kvality výuky, podporu vědecko-výzkumné činnosti a další rozvoj úzké spolupráce s Fakultní nemocnicí Olomouc, též s fakultou zdravotnických věd nebo Vojenskou nemocnicí Olomouc.

Akademický senát LF UP o nástupci Milana Koláře rozhodl koncem loňského listopadu. O post děkana fakulty se ucházeli dva kandidáti, pro nefrologa Josefa Zadražila v tajné volbě hlasovalo 19 z 36 senátorů. Funkční období nového děkana potrvá do 31. května 2023.  

Proděkanský tým J. Zadražila

Milan Kolář – proděkan pro legislativu, vnitřní organizaci a vnější vztahy a statutární zástupce děkana

Petr Kaňovský – proděkan pro vědu, výzkum a grantovou činnost

Hana Kolářová – proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 1.–3. ročníku

Eva Klásková – proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku

Iva Voborná – proděkanka pro studium Zubního lékařství a Dentistry

Milan Raška – proděkan pro zahraniční vztahy a General Medicine

Martin Modrianský – proděkan pro investiční rozvoj a doktorské studijní programy

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Vedení PdF se setkalo s akademickou obcí fakulty

Počty přijatých studentů do nově akreditovaných programů, projekty, výzkum, internacionalizace, finance, bezpečnost i aktuální situace související se zákonem o pedagogických pracovnících, je výčet jen některých témat, která zazněla na setkání akademické obce. Na pedagogické fakultě se uskutečnilo ve stávajícím akademickém roce poprvé.

„V akademickém roce 2019/2020 jsme poprvé otevřeli přijímací řízení v nových studijních programech v konceptu major, minor. Příprava tohoto řízení nás stála obrovské úsilí. Pedagogové byli uchazečům osobně nápomocni jak při vyplňování elektronických přihlášek, tak při vysvětlování nových specifik. I díky tomu jsme mohli zaznamenat velký zájem uchazečů, především o učitelské prezenční studijní programy,“ řekla Libuše Ludíková, děkanka fakulty. Dodala, že z 1827 uchazečů jich fakulta přijala do bakalářských studijních učitelských programů 469. Zdůraznila přitom, že velký zájem je i o kombinovanou formu studia, stejně tak o neučitelské obory.

Během setkání s akademickou obcí informovala děkanka fakulty také o připravované novele zákona o pedagogických pracovnících. Hovořila o její aktuální podobě, vyplývající z dosavadního jednání mezi děkany pedagogických fakult a MŠMT ČR. „Asociace děkanů pedagogických fakult s jejím současným zněním nesouhlasí. Především proto, že otevírá tři možnosti, jak se v ČR stát učitelem. Vedle pedagogických fakult, které mají akreditace pro oblast učitelství, by zákon v navržené podobě otevřel tuto cestu absolventům magisterského programu i v neučitelských oblastech. Tito absolventi by si pouze doplnili pedagogické studium, a to podle vyhlášky, která neexistuje. Třetí cesta by se dokonce mohla otevřít přes ředitele škol, kteří by podle této novely mohli vzít na tři roky na místo učitele i člověka bez kvalifikace pouze tím, že ředitel kvalifikaci uzná. I přesto, že se traduje, že v terénu chybí asi šest tisíc kvalifikovaných vyučujících, nemůžu jako děkanka s řečeným souhlasit,“ zdůraznila Libuše Ludíková. Podle ní by to bylo nesystémové řešení. Připomněla náročný proces akreditace, kterou pedagogické fakulty nedávno procházely. „Museli jsme dokládat, že máme kvalifikované pedagogické pracovníky, dostatečnou publikační i grantovou činnost, a ve výsledku se tak podle návrhu novely dostáváme na roveň jakékoliv soukromé agentury,“ dodala s tím, že o žhavém tématu se má na MŠMT ČR znovu jednat 29. října.

Děkanka fakulty hovořila s akademickou obcí také o finanční situaci. Potvrdila, že ekonomickou stabilitu by si fakulta měla udržet i v příštím roce. Pozitivní zprávy zazněly i z oblasti celoživotního vzdělávání, které fakulta vnímá jako velmi důležité. Podstatné jistě byly i informace o projektové činnosti, výzkumu, vývoji či tvůrčí činnosti. „Náš potenciál je slušný, máme velké zkušenosti z projektové činnosti, měli bychom začít hledat většího partnera,“ uvedla.

Setkání vedení fakulty s akademickou obcí bývá mimo jiné i vhodnou příležitostí, jak se seznámit s novými kolegy. I tentokrát děkanka přivítala hned několik nových vedoucích i členů kateder a ústavů. Před akademickou obcí představila také novou tajemnici fakulty Andreu Novákovou, která vystřídala Milana Tomáška, jenž odešel do penze. Hned v úvodu této akce přivítalo vedení fakulty i studenty. Vedle Libuše Ludíkové, děkanky fakulty, se setkání zúčastnil i Vojtech Regec, proděkan pro vědu, výzkum a doktorská studia, Jana Kvintová, proděkanka pro zahraniční vztahy, Petra Šobáňová, proděkanka pro rozvoj a vnější vztahy, a Jan Michalík, předseda AS PdF UP, který zúčastněné spravil o činnosti fakultního akademického senátu. 

Vedení PdF se setkalo s akademickou obcí fakulty

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - St, 10/23/2019 - 08:00

Počty přijatých studentů do nově akreditovaných programů, projekty, výzkum, internacionalizace, finance, bezpečnost i aktuální situace související se zákonem o pedagogických pracovnících, je výčet jen některých témat, která zazněla na setkání akademické obce. Na pedagogické fakultě se uskutečnilo ve stávajícím akademickém roce poprvé.

„V akademickém roce 2019/2020 jsme poprvé otevřeli přijímací řízení v nových studijních programech v konceptu major, minor. Příprava tohoto řízení nás stála obrovské úsilí. Pedagogové byli uchazečům osobně nápomocni jak při vyplňování elektronických přihlášek, tak při vysvětlování nových specifik. I díky tomu jsme mohli zaznamenat velký zájem uchazečů, především o učitelské prezenční studijní programy,“ řekla Libuše Ludíková, děkanka fakulty. Dodala, že z 1827 uchazečů jich fakulta přijala do bakalářských studijních učitelských programů 469. Zdůraznila přitom, že velký zájem je i o kombinovanou formu studia, stejně tak o neučitelské obory.

Během setkání s akademickou obcí informovala děkanka fakulty také o připravované novele zákona o pedagogických pracovnících. Hovořila o její aktuální podobě, vyplývající z dosavadního jednání mezi děkany pedagogických fakult a MŠMT ČR. „Asociace děkanů pedagogických fakult s jejím současným zněním nesouhlasí. Především proto, že otevírá tři možnosti, jak se v ČR stát učitelem. Vedle pedagogických fakult, které mají akreditace pro oblast učitelství, by zákon v navržené podobě otevřel tuto cestu absolventům magisterského programu i v neučitelských oblastech. Tito absolventi by si pouze doplnili pedagogické studium, a to podle vyhlášky, která neexistuje. Třetí cesta by se dokonce mohla otevřít přes ředitele škol, kteří by podle této novely mohli vzít na tři roky na místo učitele i člověka bez kvalifikace pouze tím, že ředitel kvalifikaci uzná. I přesto, že se traduje, že v terénu chybí asi šest tisíc kvalifikovaných vyučujících, nemůžu jako děkanka s řečeným souhlasit,“ zdůraznila Libuše Ludíková. Podle ní by to bylo nesystémové řešení. Připomněla náročný proces akreditace, kterou pedagogické fakulty nedávno procházely. „Museli jsme dokládat, že máme kvalifikované pedagogické pracovníky, dostatečnou publikační i grantovou činnost, a ve výsledku se tak podle návrhu novely dostáváme na roveň jakékoliv soukromé agentury,“ dodala s tím, že o žhavém tématu se má na MŠMT ČR znovu jednat 29. října.

Děkanka fakulty hovořila s akademickou obcí také o finanční situaci. Potvrdila, že ekonomickou stabilitu by si fakulta měla udržet i v příštím roce. Pozitivní zprávy zazněly i z oblasti celoživotního vzdělávání, které fakulta vnímá jako velmi důležité. Podstatné jistě byly i informace o projektové činnosti, výzkumu, vývoji či tvůrčí činnosti. „Náš potenciál je slušný, máme velké zkušenosti z projektové činnosti, měli bychom začít hledat většího partnera,“ uvedla.

Setkání vedení fakulty s akademickou obcí bývá mimo jiné i vhodnou příležitostí, jak se seznámit s novými kolegy. I tentokrát děkanka přivítala hned několik nových vedoucích i členů kateder a ústavů. Před akademickou obcí představila také novou tajemnici fakulty Andreu Novákovou, která vystřídala Milana Tomáška, jenž odešel do penze. Hned v úvodu této akce přivítalo vedení fakulty i studenty. Vedle Libuše Ludíkové, děkanky fakulty, se setkání zúčastnil i Vojtech Regec, proděkan pro vědu, výzkum a doktorská studia, Jana Kvintová, proděkanka pro zahraniční vztahy, Petra Šobáňová, proděkanka pro rozvoj a vnější vztahy, a Jan Michalík, předseda AS PdF UP, který zúčastněné spravil o činnosti fakultního akademického senátu. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Absolventy z roku 1969 přivítala filozofická fakulta

Padesát let uplynulo od doby, kdy Věra Petráčková dostala při slavnostní promoci dekret o ukončení studia. Pár let pak češtinu učila na Valašsku, po roce 1976 ji začala učit v USA. Do prostor olomoucké fakulty se vrátila společně s téměř třicítkou absolventů při příležitosti Zlaté promoce.  

„Myšlenka Zlaté promoce je úžasná. Je to krásná příležitost potkat se se spolužáky,“ řekla rodačka z Valašského Meziříčí, která na FF absolvovala češtinu a tělesnou výchovu. Po absolutoriu v roce 1969 učila v Kelči, poté v Rožnově a ve Valašském Meziříčí. Když po ní ředitel tamní školy těsně před přijímacími zkouškami chtěl, aby rozlišila v seznamu jmen uchazečů černou a červenou barvou ty, kteří budou a nebudou přijati, rozhodla se s manželem, že emigruje. „Černou barvou jsem měla označit jména těch, kteří se měli dostat na školu bez ohledu na to, jak přijímací zkoušky složí, ty, které jsem označila červeně, se nemohli dostat, i kdyby měli samé jedničky a vykonali přijímačky stoprocentně. Jejich rodiče či rodiny totiž nebyly tolerantní s tehdejším režimem. Byla to nešťastná doba,“ uvedla.

V USA prý měla velké štěstí.  S manželem, který absolvoval přírodovědeckou fakultu, se usadila ve státě Nebraska. „Žilo a žije tam hodně emigrantů, dnes jsou to už potomci českých emigrantů z předválečné a válečné doby. Setkala jsem se tak už s druhou či třetí generací těchto emigrantů. Možná byste byli překvapeni, jak jsou ti lidé stále hrdí na to, že jsou Češi,“ doplnila Věra Petráčková. Právě tyto lidi učila česky na tamním gymnáziu a často i ve večerních školách. Později přijala nabídku a češtinu učila ve vojenské jazykové škole.

Do Česka se dostala až po roce 1989. Nadšená z něj však není. „Jsem lidmi spíš zklamaná. Neustále si vyprávějí o svých problémech. Ve světě, a to nejen v USA, to tak není. Každý člověk má svých starostí dost, a tak proč by těmi svými ještě zatěžoval okolí. Vidím v tom velkou pravdu. Jsem přesvědčená, že se zde budou lidé z následků minulého režimu ještě nějakou dobu vzpamatovávat,“ dodala.

Slavnostní zakončení studia si zopakovala také Helena Marešová, absolventka češtiny a dějepisu, která do Olomouce přijela z Kladna. „Velmi jsem se na Olomouc těšila. Přijela jsem už s předstihem a nocovala tady. Když jsem si procházela některé olomoucké uličky, měla jsem najednou pocit, že jsem odsud nikdy neodešla. Bylo to velmi příjemné,“ řekla. Češtinu i dějepis celá ta léta učila. A učila je i její spolužačka Jaroslava Lukášová z Frýdku- Místku. „Shodly jsme se s Helenou, že jsme učily rády, že nás to hodně bavilo. Měly jsme krásné povolání,“ dodaly obě.

Předtím než si dřívější studenti převzali promoční dekrety, promluvil v zastoupení rektora UP prorektor Jiří Lach. Za dosavadní činnost věnovanou kultivaci české, slovenské i zahraniční společnosti jim poděkoval. „Jen rok předtím než jste obdrželi diplomy FF UP, byla zhašena naděje na svobodný vývoj této společnosti. Ani změna politického systému však neznamená, že život končí. Jsem si jist, že jste po desetiletí úspěšně působili na to, aby vaši blízcí zvolili tu správnou cestu životem. Ve svých povoláních jako učitelé i osvětoví pracovníci jste pomáhali udržení vysokého standardu kultury. Vězte, že UP chápe vaše působení jako závazek. Bez předchozích generací vyučujících a studentů by univerzita existovat nemohla. Jsem velmi rád, že jste na tuto univerzitu nezapomněli a že jste se sem vrátili v roce 2019,“ uvedl Jiří Lach před třemi desítkami dřívějších studentů. Ti pak prostřednictvím závěrečné řeči, kterou pronesl Jindřich Jirásek, absolvent ruštiny a češtiny, zase děkovali své alma mater.

Po slavnostní promoci diskutovali bývalí studenti s představiteli univerzity při rautu, někteří využili možnosti a vepsali svůj vzkaz do Pamětní knihy FF UP.

Filozofická fakulta uskutečnila poprvé Zlatou promoci v roce 2012. Tehdy se při ní setkali absolventi z let 1947 až 1962. Letos se zlatý promoční běh konal už popáté. 

Absolventy z roku 1969 přivítala filozofická fakulta

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 10/22/2019 - 14:01

Padesát let uplynulo od doby, kdy Věra Petráčková dostala při slavnostní promoci dekret o ukončení studia. Pár let pak češtinu učila na Valašsku, po roce 1976 ji začala učit v USA. Do prostor olomoucké fakulty se vrátila společně s téměř třicítkou absolventů při příležitosti Zlaté promoce.  

„Myšlenka Zlaté promoce je úžasná. Je to krásná příležitost potkat se se spolužáky,“ řekla rodačka z Valašského Meziříčí, která na FF absolvovala češtinu a tělesnou výchovu. Po absolutoriu v roce 1969 učila v Kelči, poté v Rožnově a ve Valašském Meziříčí. Když po ní ředitel tamní školy těsně před přijímacími zkouškami chtěl, aby rozlišila v seznamu jmen uchazečů černou a červenou barvou ty, kteří budou a nebudou přijati, rozhodla se s manželem, že emigruje. „Černou barvou jsem měla označit jména těch, kteří se měli dostat na školu bez ohledu na to, jak přijímací zkoušky složí, ty, které jsem označila červeně, se nemohli dostat, i kdyby měli samé jedničky a vykonali přijímačky stoprocentně. Jejich rodiče či rodiny totiž nebyly tolerantní s tehdejším režimem. Byla to nešťastná doba,“ uvedla.

V USA prý měla velké štěstí.  S manželem, který absolvoval přírodovědeckou fakultu, se usadila ve státě Nebraska. „Žilo a žije tam hodně emigrantů, dnes jsou to už potomci českých emigrantů z předválečné a válečné doby. Setkala jsem se tak už s druhou či třetí generací těchto emigrantů. Možná byste byli překvapeni, jak jsou ti lidé stále hrdí na to, že jsou Češi,“ doplnila Věra Petráčková. Právě tyto lidi učila česky na tamním gymnáziu a často i ve večerních školách. Později přijala nabídku a češtinu učila ve vojenské jazykové škole.

Do Česka se dostala až po roce 1989. Nadšená z něj však není. „Jsem lidmi spíš zklamaná. Neustále si vyprávějí o svých problémech. Ve světě, a to nejen v USA, to tak není. Každý člověk má svých starostí dost, a tak proč by těmi svými ještě zatěžoval okolí. Vidím v tom velkou pravdu. Jsem přesvědčená, že se zde budou lidé z následků minulého režimu ještě nějakou dobu vzpamatovávat,“ dodala.

Slavnostní zakončení studia si zopakovala také Helena Marešová, absolventka češtiny a dějepisu, která do Olomouce přijela z Kladna. „Velmi jsem se na Olomouc těšila. Přijela jsem už s předstihem a nocovala tady. Když jsem si procházela některé olomoucké uličky, měla jsem najednou pocit, že jsem odsud nikdy neodešla. Bylo to velmi příjemné,“ řekla. Češtinu i dějepis celá ta léta učila. A učila je i její spolužačka Jaroslava Lukášová z Frýdku- Místku. „Shodly jsme se s Helenou, že jsme učily rády, že nás to hodně bavilo. Měly jsme krásné povolání,“ dodaly obě.

Předtím než si dřívější studenti převzali promoční dekrety, promluvil v zastoupení rektora UP prorektor Jiří Lach. Za dosavadní činnost věnovanou kultivaci české, slovenské i zahraniční společnosti jim poděkoval. „Jen rok předtím než jste obdrželi diplomy FF UP, byla zhašena naděje na svobodný vývoj této společnosti. Ani změna politického systému však neznamená, že život končí. Jsem si jist, že jste po desetiletí úspěšně působili na to, aby vaši blízcí zvolili tu správnou cestu životem. Ve svých povoláních jako učitelé i osvětoví pracovníci jste pomáhali udržení vysokého standardu kultury. Vězte, že UP chápe vaše působení jako závazek. Bez předchozích generací vyučujících a studentů by univerzita existovat nemohla. Jsem velmi rád, že jste na tuto univerzitu nezapomněli a že jste se sem vrátili v roce 2019,“ uvedl Jiří Lach před třemi desítkami dřívějších studentů. Ti pak prostřednictvím závěrečné řeči, kterou pronesl Jindřich Jirásek, absolvent ruštiny a češtiny, zase děkovali své alma mater.

Po slavnostní promoci diskutovali bývalí studenti s představiteli univerzity při rautu, někteří využili možnosti a vepsali svůj vzkaz do Pamětní knihy FF UP.

Filozofická fakulta uskutečnila poprvé Zlatou promoci v roce 2012. Tehdy se při ní setkali absolventi z let 1947 až 1962. Letos se zlatý promoční běh konal už popáté. 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Univerzita se poprvé představuje na Burze práce a vzdělání jako zaměstnavatel

Pět desítek nejvýznamnějších zaměstnavatelů olomouckého regionu a téměř tři desítky středních a vysokých škol se představují na letošní Burze práce a vzdělání, která se dnes koná na Výstavišti Flora Olomouc. Nabídku pro uchazeče o studium připravila tradičně i Univerzita Palackého, která se premiérově prezentuje zájemcům jako zaměstnavatel.

Na burzu každým rokem míří jak žáci a studenti, kteří si vybírají směr svého budoucího studia, tak lidé, kteří hledají práci nebo chtějí změnit kariéru. UP doposud představovala zájemcům především širokou studijní nabídku, která je letos doplněna i o informace o připravovaných nových vzdělávacích programech.„Letos jsme se rozhodli seznámit veřejnost i s možnostmi, které univerzita nabízí jako významný regionální zaměstnavatel. Chceme tak vyvrátit přetrvávající dojem, že univerzita má pracovní pozice pouze pro akademiky nebo vědce. Naopak, uplatnění u nás najdou profese z celého spektra od ekonomických, přes právní až například po technické,“ uvedla Milena Kysučanová, vedoucí oddělení řízení a lidských zdrojů UP.

Součástí burzy je i poradenství. Informovat se mohou lidé nejen o nabídkách volných míst, ale také o rekvalifikacích nebo možnostech práce v zemích EU. Informace z UP zájemcům nabízí mimo jiné Kariérní centrum UP.

„My se burzy práce účastníme každým rokem. Poskytujeme informace o univerzitě i o nabídce a možnostech našeho kariérní centra a dalších pracovišť. Na výstavišti se na nás s dotazy obracejí nejen středoškoláci, kteří zvažují další studium, ale stále častěji dáváme informace například i zaměstnancům, kteří si chtějí na Univerzitě Palackého doplnit v různých typech studia svou kvalifikaci,“ uvedla Katrin Stark z Kariérního centra UP.

Burzu práce a vzdělání v Olomouci pořádá Úřad práce ČR, Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje, Svaz průmyslu a dopravy ČR.

 

 

Univerzita se poprvé představuje na Burze práce a vzdělání jako zaměstnavatel

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 10/22/2019 - 11:50

Pět desítek nejvýznamnějších zaměstnavatelů olomouckého regionu a téměř tři desítky středních a vysokých škol se představují na letošní Burze práce a vzdělání, která se dnes koná na Výstavišti Flora Olomouc. Nabídku pro uchazeče o studium připravila tradičně i Univerzita Palackého, která se premiérově prezentuje zájemcům jako zaměstnavatel.

Na burzu každým rokem míří jak žáci a studenti, kteří si vybírají směr svého budoucího studia, tak lidé, kteří hledají práci nebo chtějí změnit kariéru. UP doposud představovala zájemcům především širokou studijní nabídku, která je letos doplněna i o informace o připravovaných nových vzdělávacích programech.„Letos jsme se rozhodli seznámit veřejnost i s možnostmi, které univerzita nabízí jako významný regionální zaměstnavatel. Chceme tak vyvrátit přetrvávající dojem, že univerzita má pracovní pozice pouze pro akademiky nebo vědce. Naopak, uplatnění u nás najdou profese z celého spektra od ekonomických, přes právní až například po technické,“ uvedla Milena Kysučanová, vedoucí oddělení řízení a lidských zdrojů UP.

Součástí burzy je i poradenství. Informovat se mohou lidé nejen o nabídkách volných míst, ale také o rekvalifikacích nebo možnostech práce v zemích EU. Informace z UP zájemcům nabízí mimo jiné Kariérní centrum UP.

„My se burzy práce účastníme každým rokem. Poskytujeme informace o univerzitě i o nabídce a možnostech našeho kariérní centra a dalších pracovišť. Na výstavišti se na nás s dotazy obracejí nejen středoškoláci, kteří zvažují další studium, ale stále častěji dáváme informace například i zaměstnancům, kteří si chtějí na Univerzitě Palackého doplnit v různých typech studia svou kvalifikaci,“ uvedla Katrin Stark z Kariérního centra UP.

Burzu práce a vzdělání v Olomouci pořádá Úřad práce ČR, Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje, Svaz průmyslu a dopravy ČR.

 

 

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Odborníci z PřF se podílí na vývoji nových metod monitorování dopadů zemědělské politiky EU

Lépe monitorovat dopady zemědělské politiky Evropské unie na přírodní, sociální a kulturní hodnoty ve venkovských oblastech umožní nové metody a modely, které v rámci mezinárodního projektu BESTMAP vytváří odborníci z několika zemí. Nové postupy budou zapracovány do chystané webové aplikace a jejich testování je plánováno i v České republice. Na projektu se podílí katedra ekologie a životního prostředí z přírodovědecké fakulty.

Téměř polovinu území EU tvoří zemědělská půda. Obživa více než deseti milionů zemědělců a udržitelnost agroekosystémů, včetně produkce potravin, bioenergie, vody, ukládání uhlíku a biologické rozmanitosti, jsou přitom přímo ovlivněny politickými nástroji EU. „Tyto nástroje ale dosud nezastavily zhoršování životního prostředí. Cílem projektu BESTMAP je transformovat stávající systém vytváření a monitorování zemědělské politiky a v důsledku tak pomoci zvýšit udržitelnost zemědělské krajiny,“ uvedl jeden z řešitelů projektu Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Projekt BESTMAP bude rozvíjet a uplatňovat nové přístupy, které zohledňují složitost rozhodování zemědělských subjektů. Vytvořené počítačové modely navíc pomůžou odborníkům vybudovat rámcovou metodiku pro využití těchto přístupů v praxi. Tato metodika pak bude zaváděna napříč Evropou v pěti regionech ve Velké Británii, Německu, Španělsku, Srbsku a Česku, které se vyznačují různým zemědělským, sociálně-ekonomickým a politickým prostředím. Jedním z regionů vybraných pro testování metodiky bude i oblast v Jihomoravském kraji.

Hlavním výstupem čtyřletého projektu bude vytvoření snadno použitelného webového nástroje, který pomůže tvůrcům zemědělské politiky EU analyzovat zavedení nových agro-environmentálních programů a modelovat jejich dopad na regionální a národní úrovni. Díky tomu budou moci evropské programy upravit tak, aby měly požadovaný efekt na zemědělství a životní prostředí.

Projekt byl zahájen minulý týden oficiální zahajovací schůzkou v Bruselu, kde se všichni partneři setkali na počátku čtyřletých aktivit v oblasti výzkumu a inovací. „Z dlouhodobého hlediska je naším posláním zlepšovat efektivitu politických nástrojů EU a transformovat jejich koncepci, posuzování dopadů a monitorování,“ řekl koordinátor projektu Guy Ziv z University of Leeds.

Spuštění webu www.bestmap.eu je naplánováno v dohledné době po úvodním setkání. Webový portál ihned po spuštění poskytne uživatelům podrobné informace o cílech, konsorciu a hlavních principech výzkumných aktivit. Na webu bude možné sledovat všechny fáze projektu a také se zaregistrovat k odběru čtvrtletního zpravodaje. BESTMAP je financován z rámcového programu pro výzkum a inovace Evropské unie Horizont 2020 na základě grantové dohody č. 817501.

Odborníci z PřF se podílí na vývoji nových metod monitorování dopadů zemědělské politiky EU

Novinky: Univerzita - Aktuality PřF UP - Út, 10/22/2019 - 08:00

Lépe monitorovat dopady zemědělské politiky Evropské unie na přírodní, sociální a kulturní hodnoty ve venkovských oblastech umožní nové metody a modely, které v rámci mezinárodního projektu BESTMAP vytváří odborníci z několika zemí. Nové postupy budou zapracovány do chystané webové aplikace a jejich testování je plánováno i v České republice. Na projektu se podílí katedra ekologie a životního prostředí z přírodovědecké fakulty.

Téměř polovinu území EU tvoří zemědělská půda. Obživa více než deseti milionů zemědělců a udržitelnost agroekosystémů, včetně produkce potravin, bioenergie, vody, ukládání uhlíku a biologické rozmanitosti, jsou přitom přímo ovlivněny politickými nástroji EU. „Tyto nástroje ale dosud nezastavily zhoršování životního prostředí. Cílem projektu BESTMAP je transformovat stávající systém vytváření a monitorování zemědělské politiky a v důsledku tak pomoci zvýšit udržitelnost zemědělské krajiny,“ uvedl jeden z řešitelů projektu Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí.

Projekt BESTMAP bude rozvíjet a uplatňovat nové přístupy, které zohledňují složitost rozhodování zemědělských subjektů. Vytvořené počítačové modely navíc pomůžou odborníkům vybudovat rámcovou metodiku pro využití těchto přístupů v praxi. Tato metodika pak bude zaváděna napříč Evropou v pěti regionech ve Velké Británii, Německu, Španělsku, Srbsku a Česku, které se vyznačují různým zemědělským, sociálně-ekonomickým a politickým prostředím. Jedním z regionů vybraných pro testování metodiky bude i oblast v Jihomoravském kraji.

Hlavním výstupem čtyřletého projektu bude vytvoření snadno použitelného webového nástroje, který pomůže tvůrcům zemědělské politiky EU analyzovat zavedení nových agro-environmentálních programů a modelovat jejich dopad na regionální a národní úrovni. Díky tomu budou moci evropské programy upravit tak, aby měly požadovaný efekt na zemědělství a životní prostředí.

Projekt byl zahájen minulý týden oficiální zahajovací schůzkou v Bruselu, kde se všichni partneři setkali na počátku čtyřletých aktivit v oblasti výzkumu a inovací. „Z dlouhodobého hlediska je naším posláním zlepšovat efektivitu politických nástrojů EU a transformovat jejich koncepci, posuzování dopadů a monitorování,“ řekl koordinátor projektu Guy Ziv z University of Leeds.

Spuštění webu www.bestmap.eu je naplánováno v dohledné době po úvodním setkání. Webový portál ihned po spuštění poskytne uživatelům podrobné informace o cílech, konsorciu a hlavních principech výzkumných aktivit. Na webu bude možné sledovat všechny fáze projektu a také se zaregistrovat k odběru čtvrtletního zpravodaje. BESTMAP je financován z rámcového programu pro výzkum a inovace Evropské unie Horizont 2020 na základě grantové dohody č. 817501.

Kategorie: Novinky z UP a PřF

Stránky