Agregátor zdrojů

Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné studii se podíleli i tři vědci z České republiky.

Tropické lesy dlouhodobě absorbují oxid uhličitý, uvolněný do atmosféry spalováním fosilních paliv. Děje se to za pomoci fotosyntézy, a tropické lesy tak pomáhají udržet stabilitu klimatu na Zemi. Oxid uhličitý je jedním z hlavních skleníkových plynů, které přispívají k zachycování tepla ze slunečního záření. Množství oxidu uhličitého v ovzduší se však vlivem lidské činnosti prudce zvyšuje a v současné době vysoce přesahuje nejen předindustriální hodnoty, ale i koncentrace za posledních několik set tisíc let. Tím dochází k zadržování stále většího množství tepla v atmosféře a k posunu klimatické rovnováhy, jinými slovy globální klimatické změně.

Nová studie otištěná v mezinárodním vědeckém časopise Science ukazuje, že tropické lesy jsou schopny se s globálním oteplováním vyrovnat, aniž by významně klesla jejich schopnost vázat nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší. Děje se tak, pokud je množství uhlíku navázané růstem stromů větší než ztráty vlivem mortality a rozkladu dřeva. A to funguje jen za určitých okolností: globální změna teploty nesmí být příliš rychlá, lesy musí zůstat nedotčené lidskou činností a denní teplota nesmí překonat kritickou hranici 32 stupňů Celsia. Například již nárůst globálních průměrných teplot o 2 °C vzhledem k předindustriálním hodnotám bude znamenat, že zhruba tři čtvrtiny tropických lesů se dostanou do podmínek přesahujících zmíněnou kritickou hranici. Jakékoliv další zvýšení teplot by pak mohlo vést ke zvýšené mortalitě stromů a rychlému uvolňování uhlíku z lesů.

Na uvedených výsledcích se podíleli i tři autoři z České republiky – Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR, Martin Dančák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Martin Svátek z Mendelovy univerzity v Brně. K rozsahem dosud nebývalé studii přispěli dlouhodobými opakovanými měřeními růstu několika tisícovek stromů a sledováním jejich mortality na trvalých plochách v národním parku Ulu Temburong v Bruneji na Borneu. V Bruneji začali působit již v roce 2007 a od té doby se soustavně věnují výzkumu tropických lesů Bornea. Kromě společného bádání na brunejských plochách čeští vědci rozvíjí výzkum tropických lesů v dalších navazujících tématech.

„Světové tropické lesy obsahují jen ve stromech tolik uhlíku, že to vyrovnává produkci emisí z fosilních paliv za čtvrt století. Pokud budeme schopni klimatickou změnu zmírnit, mohou tyto lesy i nadále ukládat velké množství uhlíku. Existují však obavy, že toto úložiště postupně přestává fungovat, protože nadměrné oteplování a období sucha zpomalují růst stromů nebo zvyšují jejich mortalitu. Uvolněný uhlík by pak mohl ještě urychlit klimatickou změnu,“ doplňuje k výsledkům aktuální studie Radim Hédl, který vede dlouhodobý monitoring na trvalých plochách v Bruneji.

Martin Dančák je předním českým expertem na biodiverzitu tropických lesů. Ta dosahuje na monitorovacích plochách v Bruneji jedné z nejvyšších hodnot na světě. Dančák v této souvislosti upřesňuje: „Lze předpokládat, že tropické lesy jsou do určité míry schopny dlouhodobé adaptace na klimatickou změnu, a to částečně díky své vysoké biodiverzitě. Stromy tolerující nové klimatické podmínky porostou lépe než druhy hůře adaptované, které postupně nahradí.“

Martin Svátek koordinuje výzkum dopadů těžby a fragmentace tropických lesů na Borneu. K nově získaným výsledkům říká: „Současné poznatky ukazují obdivuhodnou schopnost nedotčených tropických lesů čelit vysokým teplotám. Většina lesů v tropech je však již do různé míry ovlivněna činností člověka, což se může projevit i v dlouhodobém narušení jejich fungování a snížení odolnosti tropických lesů vůči klimatickým extrémům.“

Aktuální studie poprvé využila přímá terénní měření, aby prozkoumala citlivost světových tropických lesů na změnu klimatu. V dlouhodobém srovnání má teplota zřejmě hlavní vliv na ukládání uhlíku prostřednictvím sníženého růstu stromů, zatímco druhým klíčovým faktorem je sucho, jež vede k odumírání stromů. Poznatky o tom, jak světové tropické lesy reagují na klima, čerpají z pečlivých terénních měření získaných během desítek let, často v odlehlých lokalitách. Globální autorský tým složený z 225 vědců spojil terénní data z Jižní Ameriky (RAINFOR), Afriky (AfriTRON) a Asie (T-FORCES). Množství ukládaného uhlíku bylo zjištěno pomocí opakovaných měření průměrů kmene a výšek jednotlivých stromů na trvalých monitorovacích plochách. Plochy jsou navštěvovány v několikaletých intervalech; tak se dá zjistit, kolik uhlíku mezitím stromy vstřebaly a jak dlouho v nich byl uložen, než odumřely. Výpočet změn množství uhlíku uloženého ve stromech vyžadoval taxonomické určení téměř 10 tisíc druhů celkem půl milionu stromů, 2 miliony jednotlivých měření průměru kmene, a to v 813 lesích ve 24 zemích po celých tropech.

Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné studii se podíleli i tři vědci z České republiky.

Tropické lesy dlouhodobě absorbují oxid uhličitý, uvolněný do atmosféry spalováním fosilních paliv. Děje se to za pomoci fotosyntézy, a tropické lesy tak pomáhají udržet stabilitu klimatu na Zemi. Oxid uhličitý je jedním z hlavních skleníkových plynů, které přispívají k zachycování tepla ze slunečního záření. Množství oxidu uhličitého v ovzduší se však vlivem lidské činnosti prudce zvyšuje a v současné době vysoce přesahuje nejen předindustriální hodnoty, ale i koncentrace za posledních několik set tisíc let. Tím dochází k zadržování stále většího množství tepla v atmosféře a k posunu klimatické rovnováhy, jinými slovy globální klimatické změně.

Nová studie otištěná v mezinárodním vědeckém časopise Science ukazuje, že tropické lesy jsou schopny se s globálním oteplováním vyrovnat, aniž by významně klesla jejich schopnost vázat nadbytečný oxid uhličitý z ovzduší. Děje se tak, pokud je množství uhlíku navázané růstem stromů větší než ztráty vlivem mortality a rozkladu dřeva. A to funguje jen za určitých okolností: globální změna teploty nesmí být příliš rychlá, lesy musí zůstat nedotčené lidskou činností a denní teplota nesmí překonat kritickou hranici 32 stupňů Celsia. Například již nárůst globálních průměrných teplot o 2 °C vzhledem k předindustriálním hodnotám bude znamenat, že zhruba tři čtvrtiny tropických lesů se dostanou do podmínek přesahujících zmíněnou kritickou hranici. Jakékoliv další zvýšení teplot by pak mohlo vést ke zvýšené mortalitě stromů a rychlému uvolňování uhlíku z lesů.

Na uvedených výsledcích se podíleli i tři autoři z České republiky – Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR, Martin Dančák z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Martin Svátek z Mendelovy univerzity v Brně. K rozsahem dosud nebývalé studii přispěli dlouhodobými opakovanými měřeními růstu několika tisícovek stromů a sledováním jejich mortality na trvalých plochách v národním parku Ulu Temburong v Bruneji na Borneu. V Bruneji začali působit již v roce 2007 a od té doby se soustavně věnují výzkumu tropických lesů Bornea. Kromě společného bádání na brunejských plochách čeští vědci rozvíjí výzkum tropických lesů v dalších navazujících tématech.

„Světové tropické lesy obsahují jen ve stromech tolik uhlíku, že to vyrovnává produkci emisí z fosilních paliv za čtvrt století. Pokud budeme schopni klimatickou změnu zmírnit, mohou tyto lesy i nadále ukládat velké množství uhlíku. Existují však obavy, že toto úložiště postupně přestává fungovat, protože nadměrné oteplování a období sucha zpomalují růst stromů nebo zvyšují jejich mortalitu. Uvolněný uhlík by pak mohl ještě urychlit klimatickou změnu,“ doplňuje k výsledkům aktuální studie Radim Hédl, který vede dlouhodobý monitoring na trvalých plochách v Bruneji.

Martin Dančák je předním českým expertem na biodiverzitu tropických lesů. Ta dosahuje na monitorovacích plochách v Bruneji jedné z nejvyšších hodnot na světě. Dančák v této souvislosti upřesňuje: „Lze předpokládat, že tropické lesy jsou do určité míry schopny dlouhodobé adaptace na klimatickou změnu, a to částečně díky své vysoké biodiverzitě. Stromy tolerující nové klimatické podmínky porostou lépe než druhy hůře adaptované, které postupně nahradí.“

Martin Svátek koordinuje výzkum dopadů těžby a fragmentace tropických lesů na Borneu. K nově získaným výsledkům říká: „Současné poznatky ukazují obdivuhodnou schopnost nedotčených tropických lesů čelit vysokým teplotám. Většina lesů v tropech je však již do různé míry ovlivněna činností člověka, což se může projevit i v dlouhodobém narušení jejich fungování a snížení odolnosti tropických lesů vůči klimatickým extrémům.“

Aktuální studie poprvé využila přímá terénní měření, aby prozkoumala citlivost světových tropických lesů na změnu klimatu. V dlouhodobém srovnání má teplota zřejmě hlavní vliv na ukládání uhlíku prostřednictvím sníženého růstu stromů, zatímco druhým klíčovým faktorem je sucho, jež vede k odumírání stromů. Poznatky o tom, jak světové tropické lesy reagují na klima, čerpají z pečlivých terénních měření získaných během desítek let, často v odlehlých lokalitách. Globální autorský tým složený z 225 vědců spojil terénní data z Jižní Ameriky (RAINFOR), Afriky (AfriTRON) a Asie (T-FORCES). Množství ukládaného uhlíku bylo zjištěno pomocí opakovaných měření průměrů kmene a výšek jednotlivých stromů na trvalých monitorovacích plochách. Plochy jsou navštěvovány v několikaletých intervalech; tak se dá zjistit, kolik uhlíku mezitím stromy vstřebaly a jak dlouho v nich byl uložen, než odumřely. Výpočet změn množství uhlíku uloženého ve stromech vyžadoval taxonomické určení téměř 10 tisíc druhů celkem půl milionu stromů, 2 miliony jednotlivých měření průměru kmene, a to v 813 lesích ve 24 zemích po celých tropech.

Akademický senát cyrilometodějské teologické fakulty v době epidemie dvakrát jednal prostřednictvím online videokonference. Senátoři mimo jiné schválili rozpočet fakulty pro letošní  rok a doporučili k realizaci záměr bakalářského studijního programu Teologie v distanční formě vzdělávání.

Schválený návrh rozpočtu se opírá především o základní příspěvek a dotace, které byly pro letošek fakultě přiděleny ve výši téměř 64,5 milionu korun po odečtu odvodu na centrální univerzitní jednotky. Meziročně si fakulta polepšila o více než šest milionů korun, mírně vyšší jsou i účelové dotace. „Očekávaná celková bilance včetně účelových položek představuje na straně výnosů částku 86 528 tisíc korun a na straně nákladů 86 525 tisíc korun,“ uvedl tajemník Ivan Drábek.

Jako novinku ve studijní nabídce připravuje fakulta bakalářský studijní program Teologie v distanční formě vzdělávání. Stát bude především na výuce prostřednictvím záznamů přednášek, které vznikají už více než dva roky. Základem programu budou teologické disciplíny, jako biblistika či systematika, svůj prostor bude mít i filozofie nebo religionistika, také cizí jazyk. „V této době všechny školy zjišťují, že vyučovat online jde, ale musí se to dobře nastavit. Je to tedy něco, co bychom měli udělat, pokud nechceme ztratit konkurenceschopnost. Je to odpověď na otázku, kam jít dál,“ prezentovala program jeho garantka Ivana Vlková. Záměr distančního studia teologie akademický senát po projednání doporučil k realizaci.

Senátoři CMTF během dvou online zasedání schválili také výroční zprávy fakulty o činnosti a hospodaření za loňský rok a pogratulovali Rudolfu Smahelovi z katedry křesťanské výchovy k sedmdesátým narozeninám.

Příští jednání AS CMTF se uskuteční 10. června, pokud situace dovolí, tak již prezenčně v zasedací místnosti fakulty. Vyhlášeny budou volby, z nichž vzejde nové složení fakultního senátu pro funkční období 2021–2024.

Akademický senát cyrilometodějské teologické fakulty v době epidemie dvakrát jednal prostřednictvím online videokonference. Senátoři mimo jiné schválili rozpočet fakulty pro letošní  rok a doporučili k realizaci záměr bakalářského studijního programu Teologie v distanční formě vzdělávání.

Schválený návrh rozpočtu se opírá především o základní příspěvek a dotace, které byly pro letošek fakultě přiděleny ve výši téměř 64,5 milionu korun po odečtu odvodu na centrální univerzitní jednotky. Meziročně si fakulta polepšila o více než šest milionů korun, mírně vyšší jsou i účelové dotace. „Očekávaná celková bilance včetně účelových položek představuje na straně výnosů částku 86 528 tisíc korun a na straně nákladů 86 525 tisíc korun,“ uvedl tajemník Ivan Drábek.

Jako novinku ve studijní nabídce připravuje fakulta bakalářský studijní program Teologie v distanční formě vzdělávání. Stát bude především na výuce prostřednictvím záznamů přednášek, které vznikají už více než dva roky. Základem programu budou teologické disciplíny, jako biblistika či systematika, svůj prostor bude mít i filozofie nebo religionistika, také cizí jazyk. „V této době všechny školy zjišťují, že vyučovat online jde, ale musí se to dobře nastavit. Je to tedy něco, co bychom měli udělat, pokud nechceme ztratit konkurenceschopnost. Je to odpověď na otázku, kam jít dál,“ prezentovala program jeho garantka Ivana Vlková. Záměr distančního studia teologie akademický senát po projednání doporučil k realizaci.

Senátoři CMTF během dvou online zasedání schválili také výroční zprávy fakulty o činnosti a hospodaření za loňský rok a pogratulovali Rudolfu Smahelovi z katedry křesťanské výchovy k sedmdesátým narozeninám.

Příští jednání AS CMTF se uskuteční 10. června, pokud situace dovolí, tak již prezenčně v zasedací místnosti fakulty. Vyhlášeny budou volby, z nichž vzejde nové složení fakultního senátu pro funkční období 2021–2024.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého má nově zvolený akademický senát pro období let 2020–2023. Jeho členové byli ve středu a čtvrtek kvůli epidemii COVID-19 poprvé vybíráni pomocí online hlasování. Svůj hlas některému z kandidátů odevzdala necelá třetina z 3683 voličů. V samosprávném zastupitelském orgánu fakulty usedne 14 nově zvolených akademiků a sedm studentů.

Voleb do Akademického senátu Přírodovědecké fakulty UP se mohlo zúčastnit 3683 voličů z řad akademiků a studentů, přičemž svého práva jich nakonec využilo 1073.

Volební komise na závěr dvoudenních voleb konstatovala, že hlasování proběhlo v souladu s volebním a jednacím řádem akademického senátu a není důvod pro jeho opakování. V průběhu voleb nebyly vzneseny žádné stížnosti ani námitky.

Akademičtí pracovníci zvolení podle oborů:

Matematika a informatika
RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D.
doc. Mgr. Michal Botur, Ph.D.

Fyzika
prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr.
prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D.

Chemie
doc. RNDr. Miroslav Soural, Ph.D.
doc. RNDr. Lenka Luhová, Ph.D.

Biologie a ekologie
doc. RNDr. Ondřej Vladan, Ph.D.
prof. RNDr. Martin Fellner, Ph.D.

Vědy o Zemi
doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D.
RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.

Zvoleni podle počtu hlasů
Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D.
doc. RNDr. Marek Jukl, Ph.D.
doc. Mgr. Karel Lemr, Ph.D.
doc. RNDr. Petr Bednář, Ph.D.

Studenti zvolení podle oborů:

Matematika a informatika
Mgr. Viktorie Nesrstová

Fyzika
Mgr. Aleš Stejskal

Chemie
Mgr. Kamil Kotrle

Biologie a ekologie
Bc. Ludmila Včelařová

Vědy o Zemi
Mgr. Lucia Brisudová

Zvoleni podle počtu hlasů
Dominik Hlubek
Mgr. Jakub Koníček

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého má nově zvolený akademický senát pro období let 2020–2023. Jeho členové byli ve středu a čtvrtek kvůli epidemii COVID-19 poprvé vybíráni pomocí online hlasování. Svůj hlas některému z kandidátů odevzdala necelá třetina z 3683 voličů. V samosprávném zastupitelském orgánu fakulty usedne 14 nově zvolených akademiků a sedm studentů.

Voleb do Akademického senátu Přírodovědecké fakulty UP se mohlo zúčastnit 3683 voličů z řad akademiků a studentů, přičemž svého práva jich nakonec využilo 1073.

Volební komise na závěr dvoudenních voleb konstatovala, že hlasování proběhlo v souladu s volebním a jednacím řádem akademického senátu a není důvod pro jeho opakování. V průběhu voleb nebyly vzneseny žádné stížnosti ani námitky.

Akademičtí pracovníci zvolení podle oborů:

Matematika a informatika
RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D.
doc. Mgr. Michal Botur, Ph.D.

Fyzika
prof. RNDr. Tomáš Opatrný, Dr.
prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D.

Chemie
doc. RNDr. Miroslav Soural, Ph.D.
doc. RNDr. Lenka Luhová, Ph.D.

Biologie a ekologie
doc. RNDr. Ondřej Vladan, Ph.D.
prof. RNDr. Martin Fellner, Ph.D.

Vědy o Zemi
doc. RNDr. Irena Smolová, Ph.D.
RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.

Zvoleni podle počtu hlasů
Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D.
doc. RNDr. Marek Jukl, Ph.D.
doc. Mgr. Karel Lemr, Ph.D.
doc. RNDr. Petr Bednář, Ph.D.

Studenti zvolení podle oborů:

Matematika a informatika
Mgr. Viktorie Nesrstová

Fyzika
Mgr. Aleš Stejskal

Chemie
Mgr. Kamil Kotrle

Biologie a ekologie
Bc. Ludmila Včelařová

Vědy o Zemi
Mgr. Lucia Brisudová

Zvoleni podle počtu hlasů
Dominik Hlubek
Mgr. Jakub Koníček

Z důvodu mimořádných epidemiologických opatření vyhlášených Vládou ČR se i květnové zasedání Akademického senátu Univerzity Palackého uskutečnilo formou videokonference. Během jednání AS UP schválil některé zásadní dokumenty.

V první části jednání se senátoři AS UP seznámili se situací související s aktuálně probíhajícími online volbami do tohoto grémia. Předseda hlavní volební komise Jan Strojil (LF) ve své řeči potvrdil jejich dosavadní bezproblémový průběh a poděkoval Centru výpočetní techniky UP za přípravu. „Účast ve volbách do AS UP se zatím pohybuje ve dvojciferných číslech, výsledky zveřejníme během úterý,“ uvedl.

Během jednání AS UP diskutoval o přípravách strategického záměru UP na období 2021–2030. Shodl se na vytvoření pětičlenné pracovní skupiny senátorů, která se zapojí do jeho tvorby. O jménech senátorů, kteří budou na strategickém dokumentu pracovat, bude AS UP jednat záhy. Senátoři UP se poté věnovali Výroční zprávě o činnosti i hospodaření UP za rok 2019, novele Řádu vysokoškolské koleje UP, vzali na vědomí šest smluv o zřízení věcného břemene a souhlasili s personální změnou ve Správní radě Nadačního fondu UP. Během jednání AS UP přijal např. tato usnesení:

– AS UP zřizuje dle čl. 3 odst. 2 JŘ AS UP ad hoc pětičlennou pracovní komisi k přípravě Strategického záměru UP na období 2021+. AS UP dle čl. 6 odst. 2 bod c) JŘ AS UP souhlasí se schválením členů této pracovní komise formou hlasování mimo zasedání.

– AS UP bere na vědomí informaci předsedy hlavní volební komise pro volby do AS UP o průběhu voleb a oceňuje členy volebních komisí i pracovníky CVT UP za organizační a technické zajištění elektronického hlasování ve volbách do AS UP, AS PdF, AS FTK a AS PřF.

– AS UP schvaluje Výroční zprávu o činnosti UP za rok 2019 ve znění se zapracovanými připomínkami VR UP, EK AS UP a LK AS UP.

– AS UP žádá rektora UP o pověření kvestora UP součinností s EK AS UP na vypracování konceptu postupu při harmonogramu prací na Výroční zprávě o hospodaření (VZH) a schvalování rozpočtových podkladů na UP.

– AS UP žádá rektora UP o pověření kvestora UP kontrolním šetřením ztráty VTP UP.

– AS UP schvaluje materiál předložený rektorem UP pod názvem „Výroční zpráva o hospodaření UP za rok 2019“ včetně zapracovaných připomínek EK AS UP jako podkladový materiál pro následné ověření auditorem a po dodání výroku auditora k roční účetní závěrce bude AS UP hlasovat o VZH UP za rok 2019 formou hlasování mimo zasedání.

– AS UP schvaluje Novelu č. 1 Řádu vysokoškolské koleje UP ve znění po jednání LK AS UP a ve znění přijatého komplexního pozměňovacího návrhu.

– AS UP projednal a nemá námitek k uzavření smluv dle předložených důvodových zpráv.

– AS UP bere na vědomí informaci předsedy Správní rady Nadačního fondu UP Jaroslava Millera o plánované personální změně v tomto orgánu. Pavla Jörku a Kateřinu Sommerovou reprezentující původního generálního partnera Českou Spořitelnu, a. s., nahradí Soňa Jelínková a Marek Kasák z Komerční banky, a. s., která se stala nově generálním partnerem Nadačního fondu UP.

Z důvodu mimořádných epidemiologických opatření vyhlášených Vládou ČR se i květnové zasedání Akademického senátu Univerzity Palackého uskutečnilo formou videokonference. Během jednání AS UP schválil některé zásadní dokumenty.

V první části jednání se senátoři AS UP seznámili se situací související s aktuálně probíhajícími online volbami do tohoto grémia. Předseda hlavní volební komise Jan Strojil (LF) ve své řeči potvrdil jejich dosavadní bezproblémový průběh a poděkoval Centru výpočetní techniky UP za přípravu. „Účast ve volbách do AS UP se zatím pohybuje ve dvojciferných číslech, výsledky zveřejníme během úterý,“ uvedl.

Během jednání AS UP diskutoval o přípravách strategického záměru UP na období 2021–2030. Shodl se na vytvoření pětičlenné pracovní skupiny senátorů, která se zapojí do jeho tvorby. O jménech senátorů, kteří budou na strategickém dokumentu pracovat, bude AS UP jednat záhy. Senátoři UP se poté věnovali Výroční zprávě o činnosti i hospodaření UP za rok 2019, novele Řádu vysokoškolské koleje UP, vzali na vědomí šest smluv o zřízení věcného břemene a souhlasili s personální změnou ve Správní radě Nadačního fondu UP. Během jednání AS UP přijal např. tato usnesení:

– AS UP zřizuje dle čl. 3 odst. 2 JŘ AS UP ad hoc pětičlennou pracovní komisi k přípravě Strategického záměru UP na období 2021+. AS UP dle čl. 6 odst. 2 bod c) JŘ AS UP souhlasí se schválením členů této pracovní komise formou hlasování mimo zasedání.

– AS UP bere na vědomí informaci předsedy hlavní volební komise pro volby do AS UP o průběhu voleb a oceňuje členy volebních komisí i pracovníky CVT UP za organizační a technické zajištění elektronického hlasování ve volbách do AS UP, AS PdF, AS FTK a AS PřF.

– AS UP schvaluje Výroční zprávu o činnosti UP za rok 2019 ve znění se zapracovanými připomínkami VR UP, EK AS UP a LK AS UP.

– AS UP žádá rektora UP o pověření kvestora UP součinností s EK AS UP na vypracování konceptu postupu při harmonogramu prací na Výroční zprávě o hospodaření (VZH) a schvalování rozpočtových podkladů na UP.

– AS UP žádá rektora UP o pověření kvestora UP kontrolním šetřením ztráty VTP UP.

– AS UP schvaluje materiál předložený rektorem UP pod názvem „Výroční zpráva o hospodaření UP za rok 2019“ včetně zapracovaných připomínek EK AS UP jako podkladový materiál pro následné ověření auditorem a po dodání výroku auditora k roční účetní závěrce bude AS UP hlasovat o VZH UP za rok 2019 formou hlasování mimo zasedání.

– AS UP schvaluje Novelu č. 1 Řádu vysokoškolské koleje UP ve znění po jednání LK AS UP a ve znění přijatého komplexního pozměňovacího návrhu.

– AS UP projednal a nemá námitek k uzavření smluv dle předložených důvodových zpráv.

– AS UP bere na vědomí informaci předsedy Správní rady Nadačního fondu UP Jaroslava Millera o plánované personální změně v tomto orgánu. Pavla Jörku a Kateřinu Sommerovou reprezentující původního generálního partnera Českou Spořitelnu, a. s., nahradí Soňa Jelínková a Marek Kasák z Komerční banky, a. s., která se stala nově generálním partnerem Nadačního fondu UP.

Advancement of microscopic investigation of materials performed by LiteScope, a high-tech device designed and manufactured by the company NenoVision, Brno, is the goal of a new project funded by the Technology Agency of the Czech Republic launched in April, 2020. Besides NenoVision, which was historically the first spin-off of another participant of the project―CEITEC BUT, scientists from the regional Centre of Advanced Technologies and Materials (RCPTM), the Faculty of Science, Palacký University Olomouc, will be taking part in the project alongside the Faculty of Information Technology (FIT BUT) and the Institute of Physics of Materials (IPM), Czech Academy of Sciences.

“We hope to establish a consortium strong enough to break into a world market. Currently, there’s barely a company, doing scientific equipment, that has the required capacity and know-how to meet various application demands of potential customers worldwide. Therefore, it’s perfectly logical to collaborate with academic partners that can help us in the long run to develop suitable tools for particular research areas. Such a collaboration will benefit both sides. Our partners can, as one of the firsts, employ new measurement techniques and use them for an in-depth understanding of the target phenomena and materials properties,” said the Principal Investigator Jan Neuman, NenoVision.  The partners’ ambition is for the Czech Republic to become the hub of not only electron microscopy but also cutting-edge correlative techniques, which enable to process information obtained from various types of microscopes, e.g. atomic force microscopy and scanning electron microscopy.

LiteScope microscope, launched in 2016, is the only one in the world that can connect simultaneously a two-dimensional image from an electron microscope and a three-dimensional image from an atomic force microscope with great precision. As a result, this technique can be applied to analyses of samples in various fields including nanotechnology, materials research, semiconductor industry or, for example, solar cell research. The project entitled Next Generation of Integrated Atomic Force and Scanning Electron Microscopy (GEFSEM) aims to extend the facility to new functions that are currently not available or only to a very limited extent.

“We plan to design new modules, which will be highly attractive even for the research currently done at our workplace. The consortium established within the project appears to be very promising. Our research group will be participating in designing and application testing of advanced methods of probe microscopy. Integration of these techniques into electron microscopy will allow a unique experimental system for researching and designing electronic and optoelectronic 2D-based components,” said Miroslav Kolíbal from CEITEC.

IPM has already collaborated with NenoVision in the past; they worked together on three different projects aiming to improve and expand the range of functional properties of LiteScope. “We envision great benefits of continuing our collaboration. IPM will focus on extending the portfolio of characterization methods to correlative measurements of structure and surface electrical properties of semiconductor films. What is really interesting for us is the opportunity to combine direct measurements on LiteScope devices with theoretical and computer defect models of solids, which are one of the main research guidelines of our group, clarified the reasons for participating in the project Roman Gröger from the IPM.

Olomouc RCPTM will test the methods on two-dimensional materials, which are being developed as part of the 2D chemistry project. “This will provide us with new options for analysing 2D materials  and NenoVision with feedback helping them identify interesting problems that should be addressed in the fields of chemistry and 2D materials properties. Correlative methods open up new perspectives on the nanoworld and allow us to study properties we have previously acquired only with great difficulty,” explained the RCPTM Executive Director Michal Otyepka. Regarding the joint project, he appreciates not only the opportunity to expand the number of analytical methods used but also the chance to communicate directly with the device manufacturer or share the know-how in the field of nanomaterials analysis with partners.

The opportunity to engage in interdisciplinary research has also attracted researchers from FIT. “Our research group has long been involved in image processing and computer vision. The images from the electron microscope and other sensors are a little “exotic” for us, and we’re interested in what we’ll be able to see and recognize in them. It’s interesting how the experience of one kind of image can benefit a completely different discipline,” Added Adam Herout from FIT.

This project has been funded by the Technology Agency of the Czech Republic and the Ministry of Industry and Trade of the Czech Republic within the TREND programme, with the grant being 23 736 761 CZK. The investigation period ends on March 31, 2023.

Další posun v mikroskopickém zkoumání materiálů pomocí inovovaného zařízení LiteScope, který vyvinula a vyrábí brněnská společnost NenoVision, je cílem projektu Technologické agentury ČR zahájeného letos v dubnu. Kromě společnosti NenoVision, která je historicky první spin-off dalšího účastníka projektu, výzkumného centra CEITEC VUT, se do něj zapojí Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického (VUT FIT) v Brně a Ústav fyziky materiálů (ÚFM) Akademie věd ČR.

„Od projektu si slibujeme vznik velmi silného konsorcia, které nám zásadním způsobem pomůže prorazit s našimi produkty na celosvětový trh. V současné době skoro žádná začínající firma v oblasti vědeckých přístrojů nemá kapacitu ani potřebné know-how, aby sama dokázala aplikačně oslovit zákazníky po celém světě. Je tedy logické, že se snažíme spolupracovat s univerzitními partnery, kteří nám dlouhodobě mohou pomoci vyvíjet vhodná řešení pro specifické oblasti výzkumu. Spolupráce je oboustranně výhodná. Partneři mohou jako jedni z prvních používat nové techniky měření a využít je pro hlubší pochopení zkoumaných jevů, vlastností materiálů a nových technik,“ uvedl hlavní řešitel projektu Jan Neuman z NenoVision. Ambicí partnerů je podle něj to, aby se Česká republika stala nejen centrem elektronové mikroskopie, ale také přelomových korelativních technik, které dovolují kombinovat informace z různých typů mikroskopů, např. z mikroskopu atomárních sil a skenovacího elektronového mikroskopu.

Mikroskop LiteScope, vyvinutý v roce 2016, umí jako jediný na světě propojit současně dvourozměrný obraz z elektronového mikroskopu a trojrozměrný obraz z mikroskopu atomárních sil s velkou přesností. Díky tomu má uplatnění při analýzách vzorků v oblasti nanotechnologií, materiálového výzkumu, polovodičového průmyslu nebo například při výzkumu solárních článků. Cílem projektu Nová generace integrace mikroskopie atomárních sil a elektronové mikroskopie (GEFSEM) je rozšířit zařízení o nové funkce, které v současné době nejsou dostupné vůbec, nebo jen ve velmi omezené míře.

„V rámci projektu je plánováno vyvíjet nové moduly, které jsou vysoce atraktivní pro stávající výzkum i na našem pracovišti. Hodně si slibujeme od silného konsorcia, které se podařilo v rámci projektu sestavit. Naše skupina se bude se podílet na vývoji a aplikačním testování pokročilých metod sondové mikroskopie. Integrací těchto technik do elektronového mikroskopu získáme unikátní experimentální sestavu k výzkumu a vývoji elektronických a optoelektronických součástek na bázi 2D materiálů,“ řekl Miroslav Kolíbal z CEITEC VUT.

Také ÚFM má se spoluprací s firmou NenoVision zkušenosti, v minulosti se zúčastnili tří společných projektů s cílem vylepšit a rozšířit některé funkční vlastnosti zařízení LiteScope. „V pokračování naší spolupráce vidíme oboustranný přínos. Z pohledu ÚFM se jedná zejména o rozšíření portfolia charakterizačních metod o korelované měření struktury a elektrických vlastností povrchů polovodičových filmů. Velmi zajímavá je pro nás i možnost kombinovat přímá měření na zařízení LiteScope s teoretickými a počítačovými modely defektů v pevných látkách, které jsou jedním z hlavních výzkumných směrů naší skupiny,“ objasnil důvody pro účast v projektu Roman Gröger z ÚFM.

Olomoucké RCPTM vyvíjené metody otestuje na svých dvojrozměrných materiálech, které vyvíjí v rámci projektu 2D chemie. „Nás to obohatí o nové možnosti analýzy 2D materiálů a firmě NenoVision poskytneme zpětnou vazbu a pomůžeme jí identifikovat zajímavé problémy, které se řeší v oblasti chemie a vlastností 2D materiálů. Korelativní metody pro nás otevírají nové pohledy do nanosvěta a dovolují studovat vlastnosti, které jsme dříve získávali jen s velkými obtížemi,“ objasnil zastupující ředitel RCPTM Michal Otyepka. Na společném projektu oceňuje nejen možnost rozšířit množství používaných analytických metod, ale také šanci komunikovat přímo s výrobcem zařízení nebo sdílet know-how v oblasti analýzy nanomateriálů s partnery.

Možnost zapojit se do interdisciplinárního výzkumu zaujala i výzkumníky z Fakulty informačních technologií (FIT) VUT. „Naše výzkumná skupina se dlouhodobě zabývá zpracováním obrazu a počítačovým viděním. Obrázky z elektronového mikroskopu a dalších senzorů jsou pro nás trochu „exotické“ a zajímá nás, co v nich budeme schopni vidět a rozpoznávat. Je zajímavé, jak zkušenosti z jednoho druhu obrazů mohou obohatit úplně jinou disciplínu,“ doplnil Adam Herout z FIT VUT.

Tento projekt je financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci Programu TREND, a to částkou 23 736 761 korun. Doba realizace potrvá do 31. března 2023.

Další posun v mikroskopickém zkoumání materiálů pomocí inovovaného zařízení LiteScope, který vyvinula a vyrábí brněnská společnost NenoVision, je cílem projektu Technologické agentury ČR zahájeného letos v dubnu. Kromě společnosti NenoVision, která je historicky první spin-off dalšího účastníka projektu, výzkumného centra CEITEC VUT, se do něj zapojí Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, Fakulta informačních technologií Vysokého učení technického (VUT FIT) v Brně a Ústav fyziky materiálů (ÚFM) Akademie věd ČR.

„Od projektu si slibujeme vznik velmi silného konsorcia, které nám zásadním způsobem pomůže prorazit s našimi produkty na celosvětový trh. V současné době skoro žádná začínající firma v oblasti vědeckých přístrojů nemá kapacitu ani potřebné know-how, aby sama dokázala aplikačně oslovit zákazníky po celém světě. Je tedy logické, že se snažíme spolupracovat s univerzitními partnery, kteří nám dlouhodobě mohou pomoci vyvíjet vhodná řešení pro specifické oblasti výzkumu. Spolupráce je oboustranně výhodná. Partneři mohou jako jedni z prvních používat nové techniky měření a využít je pro hlubší pochopení zkoumaných jevů, vlastností materiálů a nových technik,“ uvedl hlavní řešitel projektu Jan Neuman z NenoVision. Ambicí partnerů je podle něj to, aby se Česká republika stala nejen centrem elektronové mikroskopie, ale také přelomových korelativních technik, které dovolují kombinovat informace z různých typů mikroskopů, např. z mikroskopu atomárních sil a skenovacího elektronového mikroskopu.

Mikroskop LiteScope, vyvinutý v roce 2016, umí jako jediný na světě propojit současně dvourozměrný obraz z elektronového mikroskopu a trojrozměrný obraz z mikroskopu atomárních sil s velkou přesností. Díky tomu má uplatnění při analýzách vzorků v oblasti nanotechnologií, materiálového výzkumu, polovodičového průmyslu nebo například při výzkumu solárních článků. Cílem projektu Nová generace integrace mikroskopie atomárních sil a elektronové mikroskopie (GEFSEM) je rozšířit zařízení o nové funkce, které v současné době nejsou dostupné vůbec, nebo jen ve velmi omezené míře.

„V rámci projektu je plánováno vyvíjet nové moduly, které jsou vysoce atraktivní pro stávající výzkum i na našem pracovišti. Hodně si slibujeme od silného konsorcia, které se podařilo v rámci projektu sestavit. Naše skupina se bude se podílet na vývoji a aplikačním testování pokročilých metod sondové mikroskopie. Integrací těchto technik do elektronového mikroskopu získáme unikátní experimentální sestavu k výzkumu a vývoji elektronických a optoelektronických součástek na bázi 2D materiálů,“ řekl Miroslav Kolíbal z CEITEC VUT.

Také ÚFM má se spoluprací s firmou NenoVision zkušenosti, v minulosti se zúčastnili tří společných projektů s cílem vylepšit a rozšířit některé funkční vlastnosti zařízení LiteScope. „V pokračování naší spolupráce vidíme oboustranný přínos. Z pohledu ÚFM se jedná zejména o rozšíření portfolia charakterizačních metod o korelované měření struktury a elektrických vlastností povrchů polovodičových filmů. Velmi zajímavá je pro nás i možnost kombinovat přímá měření na zařízení LiteScope s teoretickými a počítačovými modely defektů v pevných látkách, které jsou jedním z hlavních výzkumných směrů naší skupiny,“ objasnil důvody pro účast v projektu Roman Gröger z ÚFM.

Olomoucké RCPTM vyvíjené metody otestuje na svých dvojrozměrných materiálech, které vyvíjí v rámci projektu 2D chemie. „Nás to obohatí o nové možnosti analýzy 2D materiálů a firmě NenoVision poskytneme zpětnou vazbu a pomůžeme jí identifikovat zajímavé problémy, které se řeší v oblasti chemie a vlastností 2D materiálů. Korelativní metody pro nás otevírají nové pohledy do nanosvěta a dovolují studovat vlastnosti, které jsme dříve získávali jen s velkými obtížemi,“ objasnil zastupující ředitel RCPTM Michal Otyepka. Na společném projektu oceňuje nejen možnost rozšířit množství používaných analytických metod, ale také šanci komunikovat přímo s výrobcem zařízení nebo sdílet know-how v oblasti analýzy nanomateriálů s partnery.

Možnost zapojit se do interdisciplinárního výzkumu zaujala i výzkumníky z Fakulty informačních technologií (FIT) VUT. „Naše výzkumná skupina se dlouhodobě zabývá zpracováním obrazu a počítačovým viděním. Obrázky z elektronového mikroskopu a dalších senzorů jsou pro nás trochu „exotické“ a zajímá nás, co v nich budeme schopni vidět a rozpoznávat. Je zajímavé, jak zkušenosti z jednoho druhu obrazů mohou obohatit úplně jinou disciplínu,“ doplnil Adam Herout z FIT VUT.

Tento projekt je financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci Programu TREND, a to částkou 23 736 761 korun. Doba realizace potrvá do 31. března 2023.

Černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek, jsou nejstarším výtvarným jeskynním dílem v České republice. Leží v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, který je největším přírodním zpřístupněným podzemním sálem v republice. „Mozek“ byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné, tedy před 7000 lety.

Zhruba před rokem přišli vědci se zprávou, že se v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu nachází jeskynní kresba stará více než šest tisíc let. Do té doby žádné starší kresby nebyly popsány. Nyní odborníci přicházejí s dalším unikátním objevem – kresbou, která je ještě o 800 let starší.

„Na výjimečnost kresby, která nemusí dávat současnému člověku smysl, se přišlo úplně náhodou. Je kuriózní, že si Mozek už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické Venuše a průkopník speleologie Karel Absolon. Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků,“ řekl archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Podle něj se v Kateřinské jeskyni nachází více nejrůznějších kresbiček, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy tam zanechávali své podpisy turisté.

„Když před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6200 let stará, šlo doslova o archeologickou senzaci. Žádné starší kresby v ČR nebyly do té doby popsány. I proto jsme si s Petrem Zajíčkem ze Správy jeskyní ČR řekli, že týmem Iva Světlíka z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR necháme prozkoumat několik dalších obrazců. Využil archeologům dobře známou radiouhlíkovou metodu C14. Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí,“ popsal Martin Golec.

Pravěcí lovci měli vyvinutou představivost už v době kamenné. I když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů se s největší pravděpodobností jedná o místo, kde probíhaly duchovní obřady. „Jako domov jim a jejich domestikovaným zvířatům sloužila přední část Kateřinské jeskyně. Do podzemí, tedy do mohutného Hlavního sálu, se ke kameni mohli vydávat k obřadům. Mozek leží na konci tohoto sálu. Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa. Místo toho, aby obdivovali čáry na kameni, prohlíželi si dóm samý. Jde o sto metrů dlouhý, 44 metrů široký a 20 metrů vysoký sál, který zřejmě stejný údiv vzbuzoval již u pravěkých lovců,“ dodal archeolog z UP.

Černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek, jsou nejstarším výtvarným jeskynním dílem v České republice. Leží v Hlavním dómu Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, který je největším přírodním zpřístupněným podzemním sálem v republice. „Mozek“ byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné, tedy před 7000 lety.

Zhruba před rokem přišli vědci se zprávou, že se v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu nachází jeskynní kresba stará více než šest tisíc let. Do té doby žádné starší kresby nebyly popsány. Nyní odborníci přicházejí s dalším unikátním objevem – kresbou, která je ještě o 800 let starší.

„Na výjimečnost kresby, která nemusí dávat současnému člověku smysl, se přišlo úplně náhodou. Je kuriózní, že si Mozek už zhruba před sto lety vyfotografoval archeolog, objevitel Věstonické Venuše a průkopník speleologie Karel Absolon. Na jeho snímcích ale čáry nejsou patrné. Nevytvářejí jasný objekt, například zvíře. V obřím jeskynním sálu mohly spíš kámen dotvořit do podoby, v jakém mohl být pro tehdejší lidi svatyní, jakýmsi duchovním místem, tedy přímým spojením našeho světa se světem duchů či předků,“ řekl archeolog Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Podle něj se v Kateřinské jeskyni nachází více nejrůznějších kresbiček, a to od období pravěku, kdy vstup do ní obývali lovci a později pastevci, jimž Hlavní dóm zřejmě sloužil jako svatyně, až po 18. století, kdy tam zanechávali své podpisy turisté.

„Když před rokem nechali odborníci jednu z maleb laboratorně zanalyzovat a zjistili, že je 6200 let stará, šlo doslova o archeologickou senzaci. Žádné starší kresby v ČR nebyly do té doby popsány. I proto jsme si s Petrem Zajíčkem ze Správy jeskyní ČR řekli, že týmem Iva Světlíka z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR necháme prozkoumat několik dalších obrazců. Využil archeologům dobře známou radiouhlíkovou metodu C14. Barvivo bylo vyrobeno z popela, tedy ze spáleného dřeva. Zůstaly v něm organické vzorky, u nichž šlo určit věk. U čar z Mozku se to podařilo až napotřetí,“ popsal Martin Golec.

Pravěcí lovci měli vyvinutou představivost už v době kamenné. I když je současné generaci smysl této kresby nejasný, podle archeologů se s největší pravděpodobností jedná o místo, kde probíhaly duchovní obřady. „Jako domov jim a jejich domestikovaným zvířatům sloužila přední část Kateřinské jeskyně. Do podzemí, tedy do mohutného Hlavního sálu, se ke kameni mohli vydávat k obřadům. Mozek leží na konci tohoto sálu. Je vskutku kuriózní, že Absolonovy fotky kamene skončily po jejich pořízení bez většího zájmu v archivu Moravského zemského muzea v Brně. Za uplynulá desetiletí tak kolem balvanu prošly doslova statisíce turistů z celého světa. Místo toho, aby obdivovali čáry na kameni, prohlíželi si dóm samý. Jde o sto metrů dlouhý, 44 metrů široký a 20 metrů vysoký sál, který zřejmě stejný údiv vzbuzoval již u pravěkých lovců,“ dodal archeolog z UP.

A robotic system called Popelka (Cinderella), designed to automatically prepare samples for the research of plant behaviour in various environments, has been developed by researchers at the Centre of the Region Haná for Biotechnological and Agricultural Research (CRH) in collaboration with Stäubli Systems and Palacký University’s Science and Technology Park (STP). Unlike the fairy-tale character, the automated device does not sort peas from lentils, but can very accurately, meticulously, and persistently transfer miniature plant seeds to plates, test tubes, or flowerpots, thus significantly speeding up the preparation of experiments.

“The handling of seeds, often smaller than poppy seeds, is relatively complicated. That’s why we considered the possibility of automating the whole process. In the past, we dealt with automation in another project, so we thought of building a device that would ensure the transfer of seeds. There was a team of four of us building it for about ten months,” said Pavel Mazura, the principal researcher of the Proof-of-Concept (PoC) project from the new GAMA programme (“Programme of applied research, experimental development and Innovation GAMA”) by the Technology Agency of the Czech Republic (TA CR).

The device combines automated transfer and examination of seeds with the preparation of necessary gels and liquids containing fertilisers or test substances. “Cinderella will create a complex sample that laboratory technicians used to have to prepare manually. The preparation of samples will be more accurate, faster, made in large quantities, and even in continuous operation if necessary. In addition, the entire device is located in a box with air filtration and a UV lamp, which ensures the sterility of the environment,” explained the molecular biologist Mazura.

Pavel Klimeš, an analytical chemist from CRH, played a key role in the development of the device. “The most difficult thing for me was to get to the heart of the programming of various devices and their connection into one functional unit. However, we felt this was a fulfilment of our vision, an opportunity to penetrate the mysteries of modern technologies. On the other hand, we were able to capitalise on knowledge from our own fields and tailor Cinderella to our needs,” added Klimeš, the co-inventor of the device, which is going to be patented; the patent process has already started. Although Cinderella is intended for laboratories providing plant phenotyping, it is also able to transfer other small objects. Its application can therefore be more diverse and goes beyond research. The CRH and STP representatives will now be looking for a commercial partner interested in using the device alone or as part of a larger facility.

CRH, which brings together research teams from the Faculty of Science at Palacký University Olomouc and the Olomouc branches of the Institute of Experimental Botany of the Czech Academy of Sciences and the Crop Research Institute, is the national coordinator for plant phenotyping within the Czech Plant Phenotyping Network (CzPPN). According to the CzPPN coordinator Lukáš Spíchal, the new device can significantly streamline the entire research process in this field. “We are able to analyse plant growth in automatic mode using non-invasive sensors, in really large quantities. The critical point in the preparation of plants is the transfer of seeds, which means high demands on the manual work of laboratory technicians. The robot will take care of this, so the laboratory technicians will be able to engage in other activities,” explained Spíchal, according to whom automation in science is necessary. That is why he is considering closer cooperation with technical universities, which could contribute to the development of other devices.

One of the important factors in the success of the project was cooperation with a company that provided a necessary robotic arm for testing, free of charge. “We are very pleased that we are overcoming the mistrust between academia and industry, and the Cinderella project was an exemplary collaboration that led to a great result. We are very happy for that,” added UP STP Director Roman Jurečka.

The cooperation was also highly appreciated by a representative of the company. “Stäubli Systems aims to support education and research in its activities in the Czech Republic, and thus increase the students’ interest in technical fields at both traditional technical and non-technical universities. Our company was happy to be part of this successful project, and we offer further cooperation to other partners who will put Cinderella into practice,” said Jindřich Kára, the company’s marketing specialist.

Robotický systém přezdívaný Popelka, který je určený k automatické přípravě vzorků pro výzkum chování rostlin v závislosti na prostředí, vyvinuli výzkumníci Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) ve spolupráci s firmou Stäubli Systems a Vědeckotechnickým parkem (VTP) Univerzity Palackého. Automatizované zařízení na rozdíl od pohádkové postavy netřídí hrách od čočky, ale dokáže velmi přesně, pečlivě a vytrvale přenášet miniaturní semínka rostlin do destiček, zkumavek či květináčků, a výrazně tak urychlit přípravu experimentů.

„Manipulace se semínky často menšími než maková zrnka je poměrně složitá. Proto jsme přemýšleli o možnosti celý proces zautomatizovat. V minulosti jsme řešili automatizaci v jiném projektu, a tak nás napadlo postavit zařízení, které nám transfer semen zajistí. Stavěli jsme ho zhruba deset měsíců asi ve čtyřech lidech,“ uvedl hlavní řešitel projektu Proof-of-Concept (PoC) z nového programu TAČR GAMA Pavel Mazura.

Zařízení v sobě kombinuje automatizované přenášení a kontrolu semínek s přípravou potřebných gelů a kapalin, které obsahují hnojiva či testované látky. „Popelka tak vytvoří komplexní vzorek, který dříve musely ručně chystat laborantky. Umožňuje přípravu precizněji, ve velkém množství, rychleji a v případě potřeby i v nepřetržitém provozu. Celé zařízení je navíc umístěno v boxu s filtrací vzduchu a UV lampou, čímž je zajištěna sterilita prostředí,“ přiblížil další výhody molekulární biolog Mazura.

Zásadní podíl na vývoji zařízení měl analytický chemik Pavel Klimeš z CRH. „Pro mne bylo nejobtížnější proniknout do programování různých zařízení a jejich propojení do jednoho funkčního celku. Brali jsme to ale jako jakési naplnění naší vize, možnost proniknout do moderních technologií. Na druhé straně jsme mohli zúročit znalosti z našich oborů a Popelku si ušít na míru našim potřebám,“ doplnil Klimeš, který je spolupůvodcem vynálezu, u nějž už byl zahájen proces patentování. Ačkoliv je Popelka určena pro laboratoře provádějící fenotypizaci rostlin, je schopná přenášet i jiné malé objekty. Její využití je tedy rozmanitější, a to nejen ve výzkumné praxi. Zástupci CRH a VTP nyní budou hledat komerčního partnera, který by přístroj uplatnil samostatně nebo jako součást většího zařízení.

CRH, které sdružuje výzkumné týmy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, je národním koordinátorem pro rostlinnou fenotypizaci v rámci České sítě pro rostlinnou fenotypizaci (CzPPN – Czech Plant Phenotyping Network). Podle koordinátora CzPPN Lukáše Spíchala nové zařízení může výrazně zefektivnit celý výzkumný proces v tomto oboru. „Jsme schopni v automatickém režimu analyzovat růst rostlin pomocí neinvazivních senzorů, a to skutečně ve velkém množství. Kritickým bodem při přípravě rostlin je právě přenos semen, který s sebou nese vysoké nároky na manuální práci laborantů. Robot toto odstraní, a laborant se tak bude moci věnovat jiné činnosti,“ objasnil Spíchal, podle nějž je automatizace ve vědě nezbytná. I proto zvažuje užší spolupráci s univerzitami technického typu, které by mohly přispět k vývoji dalších přístrojů.

Pro projekt byla také velice důležitá spolupráce s firmou, která bezplatně poskytla k testování klíčové robotické rameno. „Jsme velice rádi, že se nám daří překonávat nedůvěru mezi akademickou a průmyslovou sférou a v projektu Popelka šlo o příkladnou spolupráci, která vedla ke skvělému výsledku. Jsme za ni velice rádi,“ doplnil ředitel VTP UP Roman Jurečka.

Spolupráci vyzdvihl i zástupce spolupracující firmy. „Společnost Stäubli Systems, s. r. o., si klade ve svých aktivitách v České republice za cíl podporovat vzdělávání a výzkum, a zvýšit tím i zájem studentů o technické obory jak na tradičních technických, tak i na netechnických univerzitách. Je ráda, že byla součástí tohoto úspěšného projektu a nabízí spolupráci i partnerům, kteří budou Popelku následně uvádět do praxe,“ sdělil marketingový specialista společnosti Jindřich Kára.

Robotický systém přezdívaný Popelka, který je určený k automatické přípravě vzorků pro výzkum chování rostlin v závislosti na prostředí, vyvinuli výzkumníci Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) ve spolupráci s firmou Stäubli Systems a Vědeckotechnickým parkem (VTP) Univerzity Palackého. Automatizované zařízení na rozdíl od pohádkové postavy netřídí hrách od čočky, ale dokáže velmi přesně, pečlivě a vytrvale přenášet miniaturní semínka rostlin do destiček, zkumavek či květináčků, a výrazně tak urychlit přípravu experimentů.

„Manipulace se semínky často menšími než maková zrnka je poměrně složitá. Proto jsme přemýšleli o možnosti celý proces zautomatizovat. V minulosti jsme řešili automatizaci v jiném projektu, a tak nás napadlo postavit zařízení, které nám transfer semen zajistí. Stavěli jsme ho zhruba deset měsíců asi ve čtyřech lidech,“ uvedl hlavní řešitel projektu Proof-of-Concept (PoC) z nového programu TAČR GAMA Pavel Mazura.

Zařízení v sobě kombinuje automatizované přenášení a kontrolu semínek s přípravou potřebných gelů a kapalin, které obsahují hnojiva či testované látky. „Popelka tak vytvoří komplexní vzorek, který dříve musely ručně chystat laborantky. Umožňuje přípravu precizněji, ve velkém množství, rychleji a v případě potřeby i v nepřetržitém provozu. Celé zařízení je navíc umístěno v boxu s filtrací vzduchu a UV lampou, čímž je zajištěna sterilita prostředí,“ přiblížil další výhody molekulární biolog Mazura.

Zásadní podíl na vývoji zařízení měl analytický chemik Pavel Klimeš z CRH. „Pro mne bylo nejobtížnější proniknout do programování různých zařízení a jejich propojení do jednoho funkčního celku. Brali jsme to ale jako jakési naplnění naší vize, možnost proniknout do moderních technologií. Na druhé straně jsme mohli zúročit znalosti z našich oborů a Popelku si ušít na míru našim potřebám,“ doplnil Klimeš, který je spolupůvodcem vynálezu, u nějž už byl zahájen proces patentování. Ačkoliv je Popelka určena pro laboratoře provádějící fenotypizaci rostlin, je schopná přenášet i jiné malé objekty. Její využití je tedy rozmanitější, a to nejen ve výzkumné praxi. Zástupci CRH a VTP nyní budou hledat komerčního partnera, který by přístroj uplatnil samostatně nebo jako součást většího zařízení.

CRH, které sdružuje výzkumné týmy Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby, je národním koordinátorem pro rostlinnou fenotypizaci v rámci České sítě pro rostlinnou fenotypizaci (CzPPN – Czech Plant Phenotyping Network). Podle koordinátora CzPPN Lukáše Spíchala nové zařízení může výrazně zefektivnit celý výzkumný proces v tomto oboru. „Jsme schopni v automatickém režimu analyzovat růst rostlin pomocí neinvazivních senzorů, a to skutečně ve velkém množství. Kritickým bodem při přípravě rostlin je právě přenos semen, který s sebou nese vysoké nároky na manuální práci laborantů. Robot toto odstraní, a laborant se tak bude moci věnovat jiné činnosti,“ objasnil Spíchal, podle nějž je automatizace ve vědě nezbytná. I proto zvažuje užší spolupráci s univerzitami technického typu, které by mohly přispět k vývoji dalších přístrojů.

Pro projekt byla také velice důležitá spolupráce s firmou, která bezplatně poskytla k testování klíčové robotické rameno. „Jsme velice rádi, že se nám daří překonávat nedůvěru mezi akademickou a průmyslovou sférou a v projektu Popelka šlo o příkladnou spolupráci, která vedla ke skvělému výsledku. Jsme za ni velice rádi,“ doplnil ředitel VTP UP Roman Jurečka.

Spolupráci vyzdvihl i zástupce spolupracující firmy. „Společnost Stäubli Systems, s. r. o., si klade ve svých aktivitách v České republice za cíl podporovat vzdělávání a výzkum, a zvýšit tím i zájem studentů o technické obory jak na tradičních technických, tak i na netechnických univerzitách. Je ráda, že byla součástí tohoto úspěšného projektu a nabízí spolupráci i partnerům, kteří budou Popelku následně uvádět do praxe,“ sdělil marketingový specialista společnosti Jindřich Kára.

Příznivci historie by měli zpozornět. Vydavatelství Univerzity Palackého totiž připravuje k vydání pozoruhodnou knihu: poprvé v novodobé české historii vyjde stěžejní dílo heraldika Jiřího Loudy Erby rytířů podvazkového řádu. Publikace o více než šesti stech stránkách přinese na tisíc vyobrazení erbů nejstaršího evropského rytířského řádu a třetího nejvýznamnějšího britského vyznamenání. Kniha vyjde na podzim jako pocta k nedožitým stým narozeninám Jiřího Loudy, uznávaného heraldika, který je i autorem českého státního znaku.

„Jiří Louda považoval Erby podvazkového řádu za své zásadní dílo. Pracoval na něm usilovně téměř do konce života a velmi stál o to, aby kniha vyšla. Bohužel do své smrti v roce 2015 se toho nedočkal. Jeho odkaz se rozhodla naplnit vnučka a oslovila na základě doporučení dědečkových přátel naše univerzitní vydavatelství,“ vysvětlil Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP. Kniha vyjde pod značkou Univerzity Palackého nejen proto, že Jiří Louda, rodák z Kutné Hory, prožil většinu života v Olomouci, ale i proto, že mu Univerzita Palackého v roce 2004 udělila čestný doktorát. Ocenila jak jeho zásluhy na poli heraldiky, tak i jeho osobní nasazení pro vlast.

Jiří Louda totiž hned po maturitě v roce 1939 narukoval dobrovolně do československé armády. Po okupaci Československa nacistickými vojsky se osmnáctiletý mladík rozhodl, že zemi opustí a bude proti nepříteli bojovat v zahraničí. Přes Polsko a Francii, kde byl přijat do cizinecké legie, se nakonec dostal do Velké Británie. Tam absolvoval důstojnickou školu a stal se výsadkářem. Zranění při výcviku mu ale zabránilo, aby se stal členem jednoho z parašutistických výsadků, které byly nasazeny v protektorátu. Namísto toho obsluhoval radiostanici a mimo jiné komunikoval s povstaleckými radisty při Pražském povstání.

Po konci války se vrátil do Československa a stal se vojákem z povolání. Působil jako dělostřelecký instruktor na vojenském učilišti Olomouci, ale pouze do roku 1947, kdy byl propuštěn. „Dostal jsem od velitele dělostřelectva dopis, který mám schován. Zjistilo se, že nemám dostatečně kladný vztah k lidově demokratickému zřízení a k našim spojeneckým závazkům vůči Sovětskému svazu, abych zpytoval své svědomí. Než jsem ho přezpytoval, tak jsem byl propuštěn,“ vzpomínal na první roky v osvobozené vlasti. Na jaře 1949 byl dokonce Státní bezpečností zatčen a bez jakéhokoliv soudního řízení odeslán na Mírov. Bez vysvětlení ho propustili v roce 1951. V roce 1968 byl Jiří Louda rehabilitován a povýšen do hodnosti majora, v roce 1991 pak do hodnosti plukovníka ve výslužbě.

Dlouhá léta pracoval v olomoucké Vědecké knihovně a naplno se věnoval milované heraldice. O ni a o kresby erbů se začal zajímat už v mládí, i pod vlivem svého otce, profesora kreslení na kutnohorské reálce, po němž zdědil výtvarné nadání. Rozhodujícím obdobím pro jeho příští orientaci na heraldickou tvorbu byl válečný pobyt ve Velké Británii, kde se mohl seznámit se skutečně žitou heraldikou a několikrát také studijně navštívit nejstarší evropský heraldický úřad – College of Arms v Londýně. Současně tam navázal první kontakty s tamními královskými heroldy, které udržoval a cíleně rozšiřoval.

„Životní příběh Jiřího Loudy je pozoruhodný, a my jsme se proto rozhodli ho připomenout i v připravované knize. Přidali jsme tak k jeho dílu ještě deset kapitol, které čtenáře provedou životem heraldika, vojáka, válečného veterána a vlastence,“ dodal Aleš Prstek.

Na knize se podílí hned několik osobností: autorem životopisu je Michal Šimůnek, který se dlouhodobě zabývá osudem otce a syna Zdeňka a Jiřího Loudových. Pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Autorem a editorem heraldické části je Karel Müller, přítel a kolega Jiřího Loudy. Tento absolvent UP, historik, archivář a heraldik působí jako ředitel Zemského archivu v Opavě. Grafický design publikace obstará další z absolventů olomoucké univerzity – grafik Radim Měsíc. Skenování a barevné korekce originálů Loudových ilustrací a přípravu publikace do tisku má na starosti dlouholetý technický redaktor ve Vydavatelství Univerzity Palackého Jiří K. Jurečka. „Myslím, že už jen při pohledu na jména v autorském týmu je jasné, že se snažíme, aby kniha byla reprezentativní po všech stránkách a my tak naplnili odkaz Jiřího Loudy,“ míní Aleš Prstek.

Kniha Jiří Louda: Erby rytířů Podvazkového řádu / Coats of arms of the Knights of the Order of the Garter vyjde ve dvoujazyčném anglicko-českém provedení. „Podvazkový řád, který se v angličtině nazývá The Most Noble Order of the Garter, byl založen v roce 1348 králem Edwardem III. V jeho čele dnes stojí královna, členem je také princ Charles. Věříme proto, že kniha zaujme i anglické čtenáře. Naším velkým snem je předat jeden výtisk i královně,“ dodává ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek. Kniha by měla být na knižních pultech na podzim letošního roku, kdy se ke stému výročí narození Jiřího Loudy připravuje i výstava ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

Příznivci historie by měli zpozornět. Vydavatelství Univerzity Palackého totiž připravuje k vydání pozoruhodnou knihu: poprvé v novodobé české historii vyjde stěžejní dílo heraldika Jiřího Loudy Erby rytířů podvazkového řádu. Publikace o více než šesti stech stránkách přinese na tisíc vyobrazení erbů nejstaršího evropského rytířského řádu a třetího nejvýznamnějšího britského vyznamenání. Kniha vyjde na podzim jako pocta k nedožitým stým narozeninám Jiřího Loudy, uznávaného heraldika, který je i autorem českého státního znaku.

„Jiří Louda považoval Erby podvazkového řádu za své zásadní dílo. Pracoval na něm usilovně téměř do konce života a velmi stál o to, aby kniha vyšla. Bohužel do své smrti v roce 2015 se toho nedočkal. Jeho odkaz se rozhodla naplnit vnučka a oslovila na základě doporučení dědečkových přátel naše univerzitní vydavatelství,“ vysvětlil Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP. Kniha vyjde pod značkou Univerzity Palackého nejen proto, že Jiří Louda, rodák z Kutné Hory, prožil většinu života v Olomouci, ale i proto, že mu Univerzita Palackého v roce 2004 udělila čestný doktorát. Ocenila jak jeho zásluhy na poli heraldiky, tak i jeho osobní nasazení pro vlast.

Jiří Louda totiž hned po maturitě v roce 1939 narukoval dobrovolně do československé armády. Po okupaci Československa nacistickými vojsky se osmnáctiletý mladík rozhodl, že zemi opustí a bude proti nepříteli bojovat v zahraničí. Přes Polsko a Francii, kde byl přijat do cizinecké legie, se nakonec dostal do Velké Británie. Tam absolvoval důstojnickou školu a stal se výsadkářem. Zranění při výcviku mu ale zabránilo, aby se stal členem jednoho z parašutistických výsadků, které byly nasazeny v protektorátu. Namísto toho obsluhoval radiostanici a mimo jiné komunikoval s povstaleckými radisty při Pražském povstání.

Po konci války se vrátil do Československa a stal se vojákem z povolání. Působil jako dělostřelecký instruktor na vojenském učilišti Olomouci, ale pouze do roku 1947, kdy byl propuštěn. „Dostal jsem od velitele dělostřelectva dopis, který mám schován. Zjistilo se, že nemám dostatečně kladný vztah k lidově demokratickému zřízení a k našim spojeneckým závazkům vůči Sovětskému svazu, abych zpytoval své svědomí. Než jsem ho přezpytoval, tak jsem byl propuštěn,“ vzpomínal na první roky v osvobozené vlasti. Na jaře 1949 byl dokonce Státní bezpečností zatčen a bez jakéhokoliv soudního řízení odeslán na Mírov. Bez vysvětlení ho propustili v roce 1951. V roce 1968 byl Jiří Louda rehabilitován a povýšen do hodnosti majora, v roce 1991 pak do hodnosti plukovníka ve výslužbě.

Dlouhá léta pracoval v olomoucké Vědecké knihovně a naplno se věnoval milované heraldice. O ni a o kresby erbů se začal zajímat už v mládí, i pod vlivem svého otce, profesora kreslení na kutnohorské reálce, po němž zdědil výtvarné nadání. Rozhodujícím obdobím pro jeho příští orientaci na heraldickou tvorbu byl válečný pobyt ve Velké Británii, kde se mohl seznámit se skutečně žitou heraldikou a několikrát také studijně navštívit nejstarší evropský heraldický úřad – College of Arms v Londýně. Současně tam navázal první kontakty s tamními královskými heroldy, které udržoval a cíleně rozšiřoval.

„Životní příběh Jiřího Loudy je pozoruhodný, a my jsme se proto rozhodli ho připomenout i v připravované knize. Přidali jsme tak k jeho dílu ještě deset kapitol, které čtenáře provedou životem heraldika, vojáka, válečného veterána a vlastence,“ dodal Aleš Prstek.

Na knize se podílí hned několik osobností: autorem životopisu je Michal Šimůnek, který se dlouhodobě zabývá osudem otce a syna Zdeňka a Jiřího Loudových. Pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. Autorem a editorem heraldické části je Karel Müller, přítel a kolega Jiřího Loudy. Tento absolvent UP, historik, archivář a heraldik působí jako ředitel Zemského archivu v Opavě. Grafický design publikace obstará další z absolventů olomoucké univerzity – grafik Radim Měsíc. Skenování a barevné korekce originálů Loudových ilustrací a přípravu publikace do tisku má na starosti dlouholetý technický redaktor ve Vydavatelství Univerzity Palackého Jiří K. Jurečka. „Myslím, že už jen při pohledu na jména v autorském týmu je jasné, že se snažíme, aby kniha byla reprezentativní po všech stránkách a my tak naplnili odkaz Jiřího Loudy,“ míní Aleš Prstek.

Kniha Jiří Louda: Erby rytířů Podvazkového řádu / Coats of arms of the Knights of the Order of the Garter vyjde ve dvoujazyčném anglicko-českém provedení. „Podvazkový řád, který se v angličtině nazývá The Most Noble Order of the Garter, byl založen v roce 1348 králem Edwardem III. V jeho čele dnes stojí královna, členem je také princ Charles. Věříme proto, že kniha zaujme i anglické čtenáře. Naším velkým snem je předat jeden výtisk i královně,“ dodává ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek. Kniha by měla být na knižních pultech na podzim letošního roku, kdy se ke stému výročí narození Jiřího Loudy připravuje i výstava ve Vlastivědném muzeu Olomouc.

Up to one-fifth of Czech schoolchildren aged 13–15 do not know their way around health issues. They do not understand instructions from their physicians. They are unable to assess the health information they come across. Children are also often unaware of the effects of lifestyle on their own health. These findings are based on the data from an international HBSC study coordinated by a team from Palacký University Olomouc.

Adolescents aged 13–15 can be divided into three categories in terms of health literacy. One-fifth of them (18.2 percent) are at a low level; the largest group of schoolchildren (63.2 percent) is aware of health issues at a medium level. Another roughly one-fifth of children (18.6 percent) are very good at getting information on health, understanding it, and applying it. A slightly higher percentage of health illiterates was observed among boys (20 percent of boys vs about 16 percent of girls).

Health literacy affects health as well as lifestyle

The differences in the degree of health literacy are directly reflected in the health status of adolescents. Schoolchildren with lower scores in health literacy show significantly worse results in practically all compared criteria. Various aspects of physical and mental health were questioned – such as psychosomatic problems, the risk of depression, and overall satisfaction in life.

“Children with lower levels of health literacy have low statistical scores in other indicators too. The relationship between low literacy and eating habits is striking,” says Michal Kalman, head of the research team at UP. Children in this group eat little fruit and vegetables and often skip breakfast. The study also notes that they drink energy drinks more often. There is also a strong link between health illiteracy and physical inactivity or lack of sleep.

These children are twice as likely to get drunk repeatedly or experiment with marijuana, and even three times more likely to smoke regularly.

Socio-economic status, i.e. the economic security of the family, is another key to understanding all levels of health literacy. A quarter of the better-off schoolchildren have a high level of literacy (25.2 percent compared to 15.9 percent in less affluent families). At the same time, the level of health literacy does not differ fundamentally with respect to the size of the municipality where the children come from, i.e. the difference between urban and rural areas is not evident.

Children and pandemics?

The findings of UP researchers are highly topical in the context of the Covid-19 pandemic. Health information and the ability to deal with it in a relevant way can have a significant impact on the course of such events.

“This type of data can help us understand how young people really are. How they behave. How they are able to react to the current situation. Or how to prepare them for similar threats in the future,” Deputy Minister of Health Alena Šteflová said, emphasising the importance of the concept of health literacy. From the very beginning, the ongoing epidemic required constant public encouragement for increased hygiene and adherence to guidelines for controlling the spread of infectious diseases. “I believe that this was positively reflected in the awareness of everyone, including the child population,” added Šteflová.

Srdan Matić, a representative of the WHO in the Czech Republic, also considers the data obtained within the international HBSC study to be extremely important: “Health literacy is one of the long-term priorities for the WHO. This initial study gives us a great insight into the current state of health literacy among Czech children. In addition, we have data for comparison from several other European countries.” According to Matić, the proven significant relationship between health literacy and health status is a sufficient basis for specific projects aiming to increase the level of health literacy among children and youth in the Czech Republic.

In addition to that, the topic of health literacy is expected to become one of the key areas of research in the next data collection for the HBSC study. The impact of the ongoing pandemic on the lifestyle of teenagers will be also researched.

Health literacy in Czech schools

These were one of the reasons why a set of informative educational materials was created for immediate use in Czech schools. It is based on the latest findings of Olomouc researchers, complementing them with specific recommendations and teaching activities with an emphasis on 11–15-year-olds. The activities can also be adapted for other age groups.

“The materials have a print component, but a large part of the information is available online. Some of its proposed activities rely on the remote fulfilment of tasks. It reflects the current situation not only thematically, but also by the means used to achieve the ends. This is exactly the type of project that we quickly supported in the context of the Covid-19 pandemic,” concludes Petr Konvalinka, Chairman of the Technology Agency of the Czech Republic.

The team from Palacký University Olomouc has been monitoring and commenting on factors influencing the health of Czech schoolchildren aged 11, 13, and 15 on a long-term basis. A total of 230 schools took part in the current research on the level of health literacy; more than 9,000 children provided their answers. For more information, see the Zdravá generace?! (Healthy Generation?!) website.

The HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) study is developed in collaboration with the World Health Organization (WHO). It comprehensively deals with the lifestyle of the young generation. In addition to recent data on health literacy, it also focuses on physical activity, obesity, and eating habits, alcohol consumption, smoking and marijuana consumption, and drinking sugary and energy drinks. In addition to the Czech Republic, forty countries from all over the world are involved in the study. You can learn more about the study at www.hbsc.cz.

Až pětina školáků ve věku 13–15 let má problém vyznat se v otázkách týkajících se zdraví. Neorientují se v pokynech od lékařů. Nedokážou vyhodnotit informace o zdraví, které se k nim dostanou. Děti si často také neuvědomují dopady životního stylu na vlastní zdraví. Vyplývá to z dat mezinárodní studie HBSC, kterou koordinuje tým z Univerzity Palackého.

Dospívající ve věku 13–15 let lze z hlediska zdravotní gramotnosti rozdělit do tří kategorií. Pětina z nich (18,2 procenta) se pohybuje na nízké úrovni, u největší skupiny školáků (63,2 procenta) je povědomí o zdravotní problematice na střední úrovni. Další zhruba pětina dětí (18,6 procenta) je na tom z hlediska získávání informací o zdraví, jejich porozumění a využití velmi dobře. O něco větší procento zdravotně negramotných je mezi chlapci (20 procent chlapců a přibližně 16 procent dívek).

Gramotnost ovlivňuje zdravotní stav i životní styl

Rozdíly v úrovni zdravotní gramotnosti se přímo promítají do zdravotního stavu dospívajících. Školáci s nižším hodnocením zdravotní gramotnosti vykazují prakticky ve všech porovnávaných kritériích výrazně horší výsledky. Jde o nejrůznější aspekty fyzického i duševního zdraví – např. psychosomatické obtíže, riziko depresí nebo celkovou životní spokojenost.

„Děti s nižší úrovní zdravotní gramotnosti jsou na chvostu statistik také v dalších ukazatelích. Markantní je vztah mezi nízkou gramotností a stravovacími návyky,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu z UP. Děti z této skupiny jedí málo ovoce a zeleniny a často vynechávají snídaně. Studie si všímá také toho, že častěji pijí energetické nápoje. Silná je rovněž vazba mezi zdravotní negramotností a pohybovou neaktivitou nebo nedostatkem spánku.

Dvakrát vyšší je u těchto dětí pravděpodobnost opakované opilosti nebo experimentů s marihuanou a dokonce třikrát vyšší riziko pravidelného kouření.

Socioekonomický status, tedy ekonomické zajištění rodiny, je dalším z klíčů k porozumění všem úrovním zdravotní gramotnosti. Mezi lépe situovanými je čtvrtina školáků s vysokou úrovní gramotnosti (25,2 procenta oproti 15,9 procenta u méně majetných rodin). Úroveň zdravotní gramotnosti se přitom zásadně neliší na základě velikosti sídla, odkud děti pocházejí, tedy rozdíl mezi městem a venkovem není patrný.

Děti a pandemie?

Zjištění výzkumníků z UP jsou vysoce aktuální v kontextu pandemie Covid-19. Informace o zdraví a schopnost s nimi relevantně naložit mohou mít na průběh podobných událostí zásadní vliv.

„Tento typ dat nám může pomoci pochopit, jak na tom mladí lidé opravdu jsou. Jak se chovají. Jak jsou schopni reagovat na současnou situaci. Nebo jak je připravit na podobné hrozby v budoucnosti,“ zdůrazňuje význam konceptu zdravotní gramotnosti Alena Šteflová, náměstkyně ministra zdravotnictví. Probíhající epidemie vyžadovala od samého počátku neustálé nabádání veřejnosti ke zvýšené hygieně a dodržování obecných zásad pro kontrolu šíření infekčních onemocnění. „Věřím, že se to pozitivně odrazilo v povědomí všech, tedy i dětské populace,“ doplňuje Alena Šteflová.

Data získaná v rámci mezinárodní studie HBSC považuje za mimořádně důležitá také Srdan Matić, představitel WHO v ČR: „Zdravotní gramotnost je jedna z dlouhodobých priorit WHO. Tato iniciální studie nám dává skvělý vhled do toho, jaký je aktuální stav zdravotní gramotnosti mezi českými dětmi. Navíc máme data pro srovnání i z několika dalších evropských zemí.“ Prokázaný silný vztah mezi zdravotní gramotností a zdravotním stavem je podle Srdana Matiće dostatečným podkladem pro specifické projekty s cílem zvýšit úroveň zdravotní gramotnost dětí a mládeže v Česku.

Kromě toho se počítá s tím, že při příštím sběru dat pro studii HBSC se téma zdravotní gramotnosti stane jednou ze základních oblastí výzkumu. Podobně jako dopad probíhající pandemie na životní styl náctiletých.

Zdravotní gramotnost do českých škol

Také z těchto důvodů vznikl informačně-vzdělávací materiál určený k okamžitému využití na českých školách. Vychází z nejnovějších zjištění olomouckých výzkumníků. A doplňuje je o konkrétní doporučení a sadu aktivit do výuky s akcentem na 11–15leté školáky. Aktivity je možné upravit i pro jiné věkové skupiny.

„Materiál má tištěnou část, ale velkou část informací nabízí online. V některých aktivitách pak počítá s distančním plněním úkolů. Zkrátka reaguje na aktuální situaci nejen tematicky, ale také využívanými prostředky. Je to přesně ten typ projektů, které jsme v souvislosti s pandemií Covid-19 rychle podpořili,“ uzavírá Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR.

Tým z Univerzity Palackého v Olomouci dlouhodobě sleduje a komentuje faktory ovlivňující zdraví českých školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Do aktuálního výzkumu úrovně zdravotní gramotnosti se zapojilo 230 škol a své odpovědi poskytlo více než 9 tisíc dětí. Další informace najdete na webu Zdravá generace?!.

Studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) vzniká ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Komplexně se zabývá životním stylem mladé generace. Kromě čerstvých dat o zdravotní gramotnosti se zaměřuje také na pohybovou aktivitu, obezitu a stravovací návyky, konzumaci alkoholu, kouření a spotřebu marihuany nebo pití slazených a energetických nápojů. Do studie jsou kromě České republiky zapojeny čtyři desítky zemí z celého světa. Více o studii se dozvíte na www.hbsc.cz.