Agregátor zdrojů

Vědci pomocí moderních analytických metod prozkoumají tajemné skvrny na stránkách vzácných lékařských rukopisů a tištěné knihy (prvotisku), jejichž chemický rozbor může odhalit ingredience, ze kterých středověcí lékaři připravovali léčivé směsi. Díky tomu by odborníci prohloubili své znalosti o pozdně středověké a raně novověké medicíně na území České republiky i ve střední Evropě. Na unikátním výzkumu, který v České republice nemá obdobu, se podílí experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Vědci se soustředí na dva kodexy: rukopisný soubor pozdně středověkých lékařských traktátů od Jana z Hvožďan z roku 1474 a prvotisk sbírky dvou lékařských traktátů, datovaný do 90. let 15. století. Obě tyto písemnosti jsou uloženy ve sbírkách Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Třetí zkoumanou knihou budou pozdně středověká rukopisná lékařská pojednání z 15. století ze sbírek Městského muzea a galerie ve Vodňanech.

„Chceme zjistit, zda skvrny na stránkách těchto knih souvisejí s přípravou dobových léčiv. Části středověkých lékařských knih totiž často obsahují recepty na přípravu léčiv na různé druhy chorob. Je tedy pravděpodobné, že skvrny obsahují látky, které byly při přípravě dobových léčivých prostředků používány. Naše analýzy mohou tuto hypotézu potvrdit či vyvrátit,“ uvedl Tomáš Alušík z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Skvrny na stránkách středověkých knih vědci prozkoumají například ručním rentgenovým spektrometrem, který jim poskytne informaci o základním prvkovém složení. „Tato metoda je zcela nedestruktivní,“ upozornil Tomáš Alušík. Ze skvrn, u kterých bude zjištěno zajímavé chemické složení, vědci odeberou vzorky vážící 10 až 20 miligramů a v laboratoři provedou jejich chemický rozbor pomocí tří analytických metod.

Různé skvrny lze na stránkách středověkých rukopisů spatřit poměrně často. Z výzkumů provedených v posledním desetiletí v zahraničních laboratořích vyplývá, že vědci mohou pomocí rozboru letitých skvrn získat zajímavé informace o jejich biologické povaze. „Chceme proto doplnit naše dosavadní znalosti o významu, detailech výroby a zejména užívání středověkých lékařských rukopisů v praxi, a to nad rámec standardních filologickohistorických studií,“ řekl Tomáš Alušík.

Chystaný výzkum skvrn z lékařských rukopisů je podle vědců unikátní. „Podle mých znalostí nebyly dosud u nás podobné analýzy provedeny. Lukáše Kučeru z katedry analytické chemie přírodovědecké fakulty jsem oslovil, jelikož se celou kariéru zabývá aplikací chemie a jejích metod v archeologii, respektive v péči o kulturní dědictví. Je to asi jediný archeochemik v České republice,“ podotkl Tomáš Alušík.

Vzhledem k tomu, že odebraných vzorků bylo velmi malé množství, je nutné pečlivě naplánovat celou strategii měření. „V prvním kroku budou vzorky analyzovány pomocí nedestruktivních technik jako je Ramanova a infračervená mikrospektroskopie. Na základě výsledků budou vzorky analyzovány vhodnou separačních technikou ve spojení s hmotnostní spektrometrií. První výsledky bychom mohli získat během několika měsíců,“ doplnil Lukáš Kučera.

Na sportovištích či v přírodě se ve středu 14. května potkají zaměstnanci a studenti univerzity. Tradiční Sportovní den UP nabídne bohatou nabídku indoorových a outdoorových aktivit, kolektivních turnajů i individuálních disciplín, unikátní turistickou vycházku, běh olomouckými parky, celouniverzitní šachové klání či fakultní fotbalový turnaj.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého každoročně v květnu. Vyhlášeno je rektorské volno a všechny pohybové aktivity jsou pro účastníky zdarma.

Stiga hokej, lezení na stěně i vodácký výlet s ASC

Bohatý program od jógy přes lukostřelbu či kanoistiku až po saunování připravilo na Sportovní den tradičně Akademik sport centrum (ASC). Nebude chybět vodácký výlet, lukostřelba, step aerobik, sebeobrana, stiga hokej, pickleball, lezení na stěně, cvičení pro zdravá záda či badminton. Z venkovních aktivit si mohou zájemci vyzkoušet paddleboard, koloběžky a mnoho dalšího. Další podrobnosti včetně podrobného rozpisu sportovních disciplín a odkazu na registrační systém na webu ASC.

Šachový turnaj Academic Czech-Mates

Studenti a zaměstnanci UP, kteří nacházejí zálibu ve hře v šach, se mohou v rámci Sportovního dne již třetím rokem zúčastnit celouniverzitního turnaje pořádaného spolkem Academic Czech-Mates ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou. Šachové klání je otevřeno hráčům a hráčkám z celé univerzity i absolventům. Hrát se bude švýcarským systémem s tempem 10 minut na partii (10+0). Registrace jsou dostupné na tomto odkaze.

Po stopách masakru na Švédských šancích

Příznivci pěší turistiky se mohou během Sportovního dne zúčastnit unikátní komentované vycházky na Švédské šance, návrší, odkud se nabízejí pěkné výhledy na okolí Přerova, ovšem v červnu 1945 se stalo místem masakru, během kterého bylo zavražděno 265 nevinných lidí. Co se tady onu krvavou noc stalo, přiblíží účastníkům vycházky historik Pavel Kreisinger z katedry historie filozofické fakulty, autor studie, která je součástí právě vydávané populárně-naučné komiksové publikace Temné obilí. Turistickou vycházku ve spolupráci s Vydavatelstvím UP připravilo Oddělení komunikace UP. Registrace je otevřena zde.

Fotbal O pohár děkana FF

V rámci Sportovního dne tradičně pořádá filozofická fakulta pro své zaměstnané a studující fotbalovou soutěž kateder O Pohár děkana. Turnaj se odehraje stejně jako v loňském roce na hřištích FK Slavonín. Další podrobnosti i odkazy na registrace jsou na webu Sportovního dne nebo na fakultních stránkách.

Fotosoutěž o špekáčkovou sadu

Ti, kteří si nevyberou žádnou z aktivit Sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazí s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem a vyhrát sadu teleskopických opékacích vidliček Zapárkuj a nožíku Rybička. Podívejte se v galerii, jaké příspěvky dorazily v loňském roce.

Po sportování Majáles i zábavné odpoledne s ASC

Aktivně strávený den mohou (nejen) pracující a studující na UP zakončit na Olomouckém majálesu, který odstartuje ve 14 hodin na nádvoří Zbrojnice a nabídne koncerty, workshopy, zónu s občerstvením a mnoho dalšího.

Také Akademik sport centrum připravuje tradiční odpolední posezení v areálu Sportovní haly UP, kde mají příchozí možnost zapůjčit si sportovní vybavení, bude připraven program pro děti a nebude chybět občerstvení.

Na sportovištích či v přírodě se ve středu 14. května potkají zaměstnanci a studenti univerzity. Tradiční Sportovní den UP nabídne bohatou nabídku indoorových a outdoorových aktivit, kolektivních turnajů i individuálních disciplín, unikátní turistickou vycházku, běh olomouckými parky, celouniverzitní šachové klání či fakultní fotbalový turnaj.

Sportovní den pro všechny své pracující i studující pořádá Univerzita Palackého každoročně v květnu. Vyhlášeno je rektorské volno a všechny pohybové aktivity jsou pro účastníky zdarma.

Stiga hokej, lezení na stěně i vodácký výlet s ASC

Bohatý program od jógy přes lukostřelbu či kanoistiku až po saunování připravilo na Sportovní den tradičně Akademik sport centrum (ASC). Nebude chybět vodácký výlet, lukostřelba, step aerobik, sebeobrana, stiga hokej, pickleball, lezení na stěně, cvičení pro zdravá záda či badminton. Z venkovních aktivit si mohou zájemci vyzkoušet paddleboard, koloběžky a mnoho dalšího. Další podrobnosti včetně podrobného rozpisu sportovních disciplín a odkazu na registrační systém na webu ASC.

Šachový turnaj Academic Czech-Mates

Studenti a zaměstnanci UP, kteří nacházejí zálibu ve hře v šach, se mohou v rámci Sportovního dne již třetím rokem zúčastnit celouniverzitního turnaje pořádaného spolkem Academic Czech-Mates ve spolupráci s šachovým klubem SC A64 Olomouc a přírodovědeckou fakultou. Šachové klání je otevřeno hráčům a hráčkám z celé univerzity i absolventům. Hrát se bude švýcarským systémem s tempem 10 minut na partii (10+0). Registrace jsou dostupné na tomto odkaze.

Po stopách masakru na Švédských šancích

Příznivci pěší turistiky se mohou během Sportovního dne zúčastnit unikátní komentované vycházky na Švédské šance, návrší, odkud se nabízejí pěkné výhledy na okolí Přerova, ovšem v červnu 1945 se stalo místem masakru, během kterého bylo zavražděno 265 nevinných lidí. Co se tady onu krvavou noc stalo, přiblíží účastníkům vycházky historik Pavel Kreisinger z katedry historie filozofické fakulty, autor studie, která je součástí právě vydávané populárně-naučné komiksové publikace Temné obilí. Turistickou vycházku ve spolupráci s Vydavatelstvím UP připravilo Oddělení komunikace UP. Registrace je otevřena zde.

Fotbal O pohár děkana FF

V rámci Sportovního dne tradičně pořádá filozofická fakulta pro své zaměstnané a studující fotbalovou soutěž kateder O Pohár děkana. Turnaj se odehraje stejně jako v loňském roce na hřištích FK Slavonín. Další podrobnosti i odkazy na registrace jsou na webu Sportovního dne nebo na fakultních stránkách.

Fotosoutěž o špekáčkovou sadu

Ti, kteří si nevyberou žádnou z aktivit Sportovního dne organizovaných součástmi UP, ale přesto vyrazí s kolegy sportovat či na výlet, mají možnost zaslat z výletu fotografii s krátkým popisem a vyhrát sadu teleskopických opékacích vidliček Zapárkuj a nožíku Rybička. Podívejte se v galerii, jaké příspěvky dorazily v loňském roce.

Po sportování Majáles i zábavné odpoledne s ASC

Aktivně strávený den mohou (nejen) pracující a studující na UP zakončit na Olomouckém majálesu, který odstartuje ve 14 hodin na nádvoří Zbrojnice a nabídne koncerty, workshopy, zónu s občerstvením a mnoho dalšího.

Také Akademik sport centrum připravuje tradiční odpolední posezení v areálu Sportovní haly UP, kde mají příchozí možnost zapůjčit si sportovní vybavení, bude připraven program pro děti a nebude chybět občerstvení.

Šedesát let od chvíle, kdy se z Univerzity Palackého rozutekli do všech koutů, se zkušení lékaři a lékařky vrátili na svoji alma mater, aby znovu složili promoční slib. Během Diamantové promoce, kterou pro ně Lékařská fakulta UP připravila, se sešly tři desítky absolventů a absolventek, z nichž někteří ještě stále pomáhají pacientům.

Diamantové absolventy fakulta přivítala v prostorách moderní Dostavby Teoretických ústavů. Někteří vypadali před zahájením slavnostního aktu nervózně, dost možná stejně jako v roce 1965, kdy dokončili studium všeobecného či zubního lékařství. Když pak ale o několik chvil později postupně přistupovali k fakultní insignii a přebírali pamětní diplomy, nebyla nouze o úsměvy i suverénní „Slíbila jsem tehdy a slibuji opět“.

Mezi třiatřiceti absolventi byla například Helena Vaverková, která byla od promoce spjata s III. interní klinikou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kromě péče o pacienty a výuky mediků se odborně věnovala problematice aterosklerózy a poruch lipidového metabolismu a byla také zakládající členkou České společnosti pro aterosklerózy. Neurolog Zbyněk Kalita je zase mimo jiné podepsán pod Národním programem péče o CMP (pacienty s cévní mozkovou příhodou), na jehož platformě začala vznikat první síť iktových center v České republice.

Dagmar Rodová, jejímž oborem se stala léčebná rehabilitace a fyzikální terapie, se za své někdejší spolužáky z všeobecného lékařství ujala slova. „Velmi si vážíme toho, že na nás fakulta nezapomněla a že máme znovu po deseti letech od zlaté promoce příležitost se potkat. Jsem velice ráda, že jsme se sešli v takto velkém počtu,“ řekla. V krátkém proslovu si dovolila i zlehka predikovat budoucnost medicíny. „I když nové technologie budou schopné analyzovat rozsáhlá data, diagnostikovat, navrhovat léčbu a předvídat komplikace, jedno nelze nahradit – empatii a přímý živý styk s pacientem. Tyto zůstanou stále nezbytné a nepostradatelné.“

Za někdejší studenty stomatologie promluvila Marie Štefková, která se celý život věnovala a stále ještě věnuje výuce ortodoncie, zejména fixním aparátům, přičemž za svou pedagogickou činnost obdrželo čestné členství ortodontických společností v ČR, Polsku a na Slovensku. „S úctou a vděčností myslíme na naše učitele, kteří mají velkou zásluhu na tom, jak jsme zvládli nejen studium, ale následně i svou profesi. Mnozí z nich byli také naším morálním vzorem,“ vzpomněla na čas studií i tzv. hrátek v olomouckých hospodách a popřála svým kolegům radost, moudrost a především pevné zdraví.

Totéž diamantovým absolventům popřál i prorektor Jiří Stavovčík, děkan Milan Kolář a proděkanka Hana Kolářová, kteří je slavnostním aktem provedli. Zkušeným lékařkám a lékařům také poděkovali za vše, co učinili nejen ve prospěch medicíny a pacientů, ale i pro šíření dobrého jména Lékařské fakulty UP.

Šedesát let od chvíle, kdy se z Univerzity Palackého rozutekli do všech koutů, se zkušení lékaři a lékařky vrátili na svoji alma mater, aby znovu složili promoční slib. Během Diamantové promoce, kterou pro ně Lékařská fakulta UP připravila, se sešly tři desítky absolventů a absolventek, z nichž někteří ještě stále pomáhají pacientům.

Diamantové absolventy fakulta přivítala v prostorách moderní Dostavby Teoretických ústavů. Někteří vypadali před zahájením slavnostního aktu nervózně, dost možná stejně jako v roce 1965, kdy dokončili studium všeobecného či zubního lékařství. Když pak ale o několik chvil později postupně přistupovali k fakultní insignii a přebírali pamětní diplomy, nebyla nouze o úsměvy i suverénní „Slíbila jsem tehdy a slibuji opět“.

Mezi třiatřiceti absolventi byla například Helena Vaverková, která byla od promoce spjata s III. interní klinikou LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kromě péče o pacienty a výuky mediků se odborně věnovala problematice aterosklerózy a poruch lipidového metabolismu a byla také zakládající členkou České společnosti pro aterosklerózy. Neurolog Zbyněk Kalita je zase mimo jiné podepsán pod Národním programem péče o CMP (pacienty s cévní mozkovou příhodou), na jehož platformě začala vznikat první síť iktových center v České republice.

Dagmar Rodová, jejímž oborem se stala léčebná rehabilitace a fyzikální terapie, se za své někdejší spolužáky z všeobecného lékařství ujala slova. „Velmi si vážíme toho, že na nás fakulta nezapomněla a že máme znovu po deseti letech od zlaté promoce příležitost se potkat. Jsem velice ráda, že jsme se sešli v takto velkém počtu,“ řekla. V krátkém proslovu si dovolila i zlehka predikovat budoucnost medicíny. „I když nové technologie budou schopné analyzovat rozsáhlá data, diagnostikovat, navrhovat léčbu a předvídat komplikace, jedno nelze nahradit – empatii a přímý živý styk s pacientem. Tyto zůstanou stále nezbytné a nepostradatelné.“

Za někdejší studenty stomatologie promluvila Marie Štefková, která se celý život věnovala a stále ještě věnuje výuce ortodoncie, zejména fixním aparátům, přičemž za svou pedagogickou činnost obdrželo čestné členství ortodontických společností v ČR, Polsku a na Slovensku. „S úctou a vděčností myslíme na naše učitele, kteří mají velkou zásluhu na tom, jak jsme zvládli nejen studium, ale následně i svou profesi. Mnozí z nich byli také naším morálním vzorem,“ vzpomněla na čas studií i tzv. hrátek v olomouckých hospodách a popřála svým kolegům radost, moudrost a především pevné zdraví.

Totéž diamantovým absolventům popřál i prorektor Jiří Stavovčík, děkan Milan Kolář a proděkanka Hana Kolářová, kteří je slavnostním aktem provedli. Zkušeným lékařkám a lékařům také poděkovali za vše, co učinili nejen ve prospěch medicíny a pacientů, ale i pro šíření dobrého jména Lékařské fakulty UP.

Pozitivní ohlasy sklidila akce Dětem vstup povolen!, během které mohly školou povinné ratolesti zaměstnankyň a zaměstnanců Univerzity Palackého strávit prázdninové dopoledne na vybraných univerzitních pracovištích a užít si připravených popularizačních či pohybových aktivit.

Program dětem nabídla Pevnost poznání, Centrum popularizace vědy Přírodovědecké fakulty UP, kde se mladší účastníci ocitli v pravěku a nahlédli do života tehdejších lidí, starší se pak věnovali kryptografii a luštili šifry. V Aplikačním centru BALUO Fakulty tělesné kultury UP si zase děti pod vedením zkušených instruktorů a instruktorek zahrály míčové hry, vyzkoušely základní gymnastické prvky a zdolaly překážkovou dráhu.

Další skupinky zamířily do Knihovny UP na Zbrojnici, kde jednak objevovaly fascinující svět umělé inteligence s hravým průvodcem AI Nezbezdníčkem a jednak na ně v Britském centru čekala bojovka mezi regály plnými knih v angličtině. Děti si také mohly prohlédnout pracoviště svých rodičů a dát si oběd v menze.

„Touto akcí jsme reagovali na poptávku po hlídání dětí během školních prázdnin. Připravený program se setkal s úspěchem, všechny aktivity byly naplněné, v knihovně se dokonce musela kapacita navýšit. Od rodičů i dětí máme pozitivní ohlasy, jedna maminka nám například napsala, že její kluci byli v Pevnosti poznání nadšení a zuby z tygra šavlozubého nosí na krku pořád,“ uvedla Veronika Fousková z pořádajícího Oddělení řízení lidských zdrojů UP s tím, že s podobnými akcemi se počítá i do budoucna.

Akci Dětem vstup povolen! oddělení připravilo pod značkou Férová univerzita u příležitosti nedávného přijetí Deklarace podpory politiky slaďování soukromého a pracovního života na Univerzitě Palackého v Olomouci, k němuž se univerzita zavázala v Plánu rovných příležitostí. Deklarace, kterou podepsal rektor Martin Procházka, stanovuje šest cílů, které chce UP v oblasti slaďování soukromého a pracovního života naplnit.

„Jedná se o podporu flexibilních forem práce, posilování managementu mateřské a rodičovské dovolené, podporu všech druhů péče, budování Family friendly prostředí, zaměstnanecké benefity a budování organizační kultury,“ přiblížila vedoucí oddělení Markéta Šupplerová.

Text deklarace najdete zde.

Pozitivní ohlasy sklidila akce Dětem vstup povolen!, během které mohly školou povinné ratolesti zaměstnankyň a zaměstnanců Univerzity Palackého strávit prázdninové dopoledne na vybraných univerzitních pracovištích a užít si připravených popularizačních či pohybových aktivit.

Program dětem nabídla Pevnost poznání, Centrum popularizace vědy Přírodovědecké fakulty UP, kde se mladší účastníci ocitli v pravěku a nahlédli do života tehdejších lidí, starší se pak věnovali kryptografii a luštili šifry. V Aplikačním centru BALUO Fakulty tělesné kultury UP si zase děti pod vedením zkušených instruktorů a instruktorek zahrály míčové hry, vyzkoušely základní gymnastické prvky a zdolaly překážkovou dráhu.

Další skupinky zamířily do Knihovny UP na Zbrojnici, kde jednak objevovaly fascinující svět umělé inteligence s hravým průvodcem AI Nezbezdníčkem a jednak na ně v Britském centru čekala bojovka mezi regály plnými knih v angličtině. Děti si také mohly prohlédnout pracoviště svých rodičů a dát si oběd v menze.

„Touto akcí jsme reagovali na poptávku po hlídání dětí během školních prázdnin. Připravený program se setkal s úspěchem, všechny aktivity byly naplněné, v knihovně se dokonce musela kapacita navýšit. Od rodičů i dětí máme pozitivní ohlasy, jedna maminka nám například napsala, že její kluci byli v Pevnosti poznání nadšení a zuby z tygra šavlozubého nosí na krku pořád,“ uvedla Veronika Fousková z pořádajícího Oddělení řízení lidských zdrojů UP s tím, že s podobnými akcemi se počítá i do budoucna.

Akci Dětem vstup povolen! oddělení připravilo pod značkou Férová univerzita u příležitosti nedávného přijetí Deklarace podpory politiky slaďování soukromého a pracovního života na Univerzitě Palackého v Olomouci, k němuž se univerzita zavázala v Plánu rovných příležitostí. Deklarace, kterou podepsal rektor Martin Procházka, stanovuje šest cílů, které chce UP v oblasti slaďování soukromého a pracovního života naplnit.

„Jedná se o podporu flexibilních forem práce, posilování managementu mateřské a rodičovské dovolené, podporu všech druhů péče, budování Family friendly prostředí, zaměstnanecké benefity a budování organizační kultury,“ přiblížila vedoucí oddělení Markéta Šupplerová.

Text deklarace najdete zde.

This year’s edition of one of the biggest European festivals of popular science documentaries – Academia Film Olomouc (AFO) – has just wound up at Palacký University. Its 60th jubilee, with the theme Work in Progress, had 8,139 accredited visitors and 500 events to choose from.

Audiences had the unique opportunity to view films reflecting hot trends in global audiovisual production and those used as a medium for basic communication of scientific research. “AFO’s sixty years is proof that combining science, film, and human curiosity truly makes a lot of sense. The festival is the result of the shared passion of many generations and a massive amount of teamwork. We would like to thank everyone who has been and are a part of it,” summarised AFO director Eva Navrátilová.

And what is trending now in popular science?

The International Competition jury chose Turtle Walker as the Best International Science Documentary Film. This portrait of the Indian turtle researcher Satish Bhaskara is a fascinating study of scientific enthusiasm, curiosity, and discovery. “This was our European premiere, and the film had a wonderful reception. We spent years preparing the film. It’s a tender story, and we’re happy that it has inspired others, showing how a person can put their heart and hard work into something as a legacy to influence future generations. Today we desperately need such stories, because so much is going on and people can sometimes be overwhelmed by it all,” said Jill Ferguson, the film’s producer.

As part of the Science Communication Award, the jury also awarded Special Mention to The Forest by British director and producer Jamie E. Lochhead, which tells the story of the misinterpretation of the findings that our planet is capable of accommodating another trillion trees, highlighting the importance of proper communication of scientific data. First Prize for Science Communication went to the Canadian film Animal Pride, which deals with diverse forms of love in nature.

The Czech & Slovak Competition offered a wide range of diverse topics

The jury awarded four prizes. The prize for the Best Czech & Slovak film went to Zuzana Piussi’s documentary The Scent Trail. The film presents a disturbing flaw in the Czech justice system and stands as an excellent example of a thorough investigative documentary approach. Lapilli stands out as a formal opposite. This Slovak experimental film constitutes a visual poem and a form of therapy for director Paula Ďurinová. The film received Honourable Mention. The Best Science Communication Award went to David Čálek for Doctor on a Trip. “Science documentary films are not mainly what I do, this was kind of an exception. But when I saw the films in the competition, I thought that this film belonged here, because it’s about psychological well-being and treating depression, combining Western medicine with the shamanic traditions of the Amazon. Thank you for this award, I really appreciate it,” the director said.

Short Film Competition

The Best Short Film Award in the Short Film Competition went to Wetlands – Life Blood. The film presents the audience with the genius loci of wetlands and organisms that live there. The short film Testerep received Honourable Mention. It uses modern technology to reconstruct historical landscapes that no longer exist.

New at AFO this year was the Immersive Competition

Honourable Mention went to the project Wilfred Buck’s Star Stories. The programme screened at the Fort Science planetarium tells the story of an astronomer and folklorist Wilfred Buck navigating the night sky. The Best Immersive Work Award went to the augmented reality project Turbulence: Jamais Vu. It simulates an inner ear disorder and disrupts the viewers’ senses to represent what it is like to live with such a condition. The Best First or Second Science Documentary Award, another new category, went to the film Burkitt.

“Philosopher Mark Fisher has written that ‘real wealth is the collective capacity to produce, care, and enjoy’. Since its inception, AFO as a film festival has also been about that. The importance of science itself and of science documentaries lies in the fact that they carefully examine reality and attempt to discover the facts in it, whatever they may be,” Ondřej Kazík, programme director of the festival, pointed out. He also added that this year’s festival, among other things, offered an exhibition of a new subgenre of documentaries as well as reflections on its own history.

And what did the audiences vote for?

The Audience Award went to Sběratelé kratomu (The Kratom Collectors). This Czech medium-length documentary examines the phenomenon of a substance, which is a medicine for some and a recreational drug for others. “AFO is something I’ve always admired – the combination of science and art. This is what influenced my decision to study multimedia production at Silesian University in Opava. This festival sets the bar for all of us. I’m overjoyed by this award,” said Libor Cinegr, director of The Kratom Collectors, expressing his enthusiasm. The film had its world premiere in Olomouc.

This year, the company Sandbox Films again awarded the best projects of participants in the Camp4Science programme. Honourable Mention and a prize of 10,000 USD went to the projects Yet the Faces and Snow Globe. First Prize and an award of 25,000 USD went to the project The Archipelago  – a powerful coming of age story. “I love AFO, this is my fifth time here. It’s a place which is all about the audiences and the filmmakers, which makes it unique. It’s obvious that people come here because they are interested, they want to talk about things. Popular science is something that really matters to them, and they want to try new things,” said Jessica Harrop, co-founder of Sandbox Films and a mentor at Camp4Science.

The Student Jury Award was given to the emotionally-charged, character-driven documentary Light Darkness Light in which blind priest Ian Nichols undergoes a bionic eye implant in order to see again.

Academia Film Olomouc – AFO is a festival aimed at documentary films which are about science, social themes, scientists, scientific findings, ethics connected to pushing the boundaries of human knowledge, and approaches to education. The aim of the festival is also to show that film, television, and other audiovisual work continues to be the most effective medium to popularise science.

V Olomouci skončil jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu – Academia Film Olomouc pořádaný Univerzitou Palackého. Na jubilejní šedesátý ročník s tématem Work in Progress se akreditovalo 8 139 návštěvníků, kteří si vybírali z 500 programových položek.

Diváci měli jedinečnou příležitost vidět snímky, které nejvíce odráží trendy ve světové audiovizi a zásadním způsobem komunikují vědecké bádání. „Šedesát let AFO je důkazem, že spojení vědy, filmu a lidské zvídavosti má hluboký smysl. Festival je výsledkem sdíleného zápalu mnoha generací a obrovské týmové práce. Děkujeme všem, kdo byli a jsou jeho součástí,“ shrnula ředitelka AFO Eva Navrátilová.

A co nejvíce trenduje v popularizaci vědy?

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Pan želvák (Turtle Walker). Portrét indického výzkumníka želv Satishe Bhaskara je fascinující studií vědeckého nadšení, zvědavosti a objevování.

„Byla to naše evropská premiéra a dostalo se nám skvělého přijetí. Strávili jsme roky přípravou filmu, ten příběh je dojemný a je skvělé, že inspiruje další lidi, a dokazuje, že když do něčeho dáte srdce a dřinu, váš odkaz, který ovlivní příští generace. Podobné příběhy teď potřebujeme jako sůl, protože se toho děje tolik a na lidi je toho občas moc,“ zmínila Jill Ferguson, producentka filmu.

V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota jak hlavní cenu, tak zvláštní uznání. To získal film britského režiséra a producenta Jamie E. Lochheada Les (The Forest), který vypráví o dezinterpretaci zjištění, že planeta Země je schopná pojmout další bilion stromů, a tematizuje důležitost správné komunikace vědeckých dat. Hlavní cenu za komunikaci vědy získal kanadský film Zvířecí hrdost (Animal Pride). Jeho tématem je rozmanitost lásky v přírodě.

Česko-slovenská soutěž nabídla velké spektrum témat

Porota udělila hned čtyři ceny. Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Zuzany Piussi Pachová stopa (The Scent Trail). Snímek s šokujícím tématem obrovské mezery v rámci české justice představuje vynikající ukázku poctivého investigativního dokumentárního přístupu. Ve formální opozici stojí film Lapilli. Slovenský experimentální snímek je především vizuální poémou a také formou terapie pro režisérku Paulu Ďurinovou. Cenu za nejlepší komunikaci vědy si odnesl David Čálek s filmem Doktor na tripu (Doctor on a Trip). „Primárně se nevěnuji vědeckému dokumentu, toto byla spíše výjimka. Když jsem ale viděl ty filmy v soutěži, uvědomil jsem si, že tento snímek sem patří, protože se zabývá duševním zdravím a léčbou depresí a spojuje vědu s tradicí šamanů v Amazonii. Děkuji za cenu, velmi si ji vážím,“ doplnil režisér.

V Soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Proč milovat mokřady (Wetlands – Life Blood). V něm se publikum může ponořit do genia loci mokřadů a organismů, které je tvoří. Čestné uznání si odnesl kraťas jménem Testerep využívající moderní technologie pro rekonstrukci historické krajiny, která již neexistuje.

Novinkou letošního AFO byla Soutěž imerzivních médií

Čestní uznání v této nové soutěžní sekci získal projekt Wilfred Buck’s Star Stories. V planetáriu Pevnosti poznání promítaný program vypráví o astronomovi a znalci lidových tradic Wilfredu Buckovi a noční obloze coby navigačním systému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt rozšířené reality Turbulence: Jamais Vu. Projekt simuluje poruchu vnitřního ucha a narušuje divácké smysly takovým způsobem, že dává pocítit život s touto nemocí. Novinkou je také cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument, který přebral snímek Burkitt.

„Myslitel Mark Fisher napsal, že skutečným bohatstvím je kolektivní schopnost vytvářet, pečovat a užívat si. O tom je ostatně AFO jako filmový festival od svého vzniku. Význam vědy samotné i vědeckého dokumentu spočívá v tom, že realitu pečlivě zkoumá a snaží se v ní objevit fakta, ať už jsou jakékoliv,“ podotkl Ondřej Kazík, programový ředitel festivalu. Doplnil, že výroční ročník přinesl mimo jiné výstavu nových podžánrů dokumentu i reflexi vlastní historie.

A jak hlasovalo publikum?

Diváckou cenu získal snímek Sběratelé kratomu. Český středometrážní dokument ohledává fenomén látky, která je pro někoho lék a pro jiného droga. Jakým způsobem výroba, distribuce i konzumace kratomu funguje je zde představeno divácky mimořádně atraktivním způsobem. „Vždy jsem k AFO vzhlížel – k propojení vědy s uměním. Také proto jsem se rozhodl studovat multimediální tvorbu na Slezské univerzitě v Opavě. Pro nás všechny je tento festival nejvyšší metou. Mám z ceny obrovskou radost,“ sdílel nadšení Libor Cinegr, režisér filmu Sběratelé kratomu. Snímek měl v Olomouci světovou premiéru.

I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Speciální uznání a částku 10 000 dolarů získává projekt Yet the Faces a Snow Globe. Hlavní cenu a odměnu 25 000 dolarů získává projekt The Archipelago za silný příběh o dospívání. „AFO mám moc ráda, festivalu se účastním už popáté. Je to místo, které se točí kolem diváků i filmařů, a tím je výjimečné. Je vidět, že lidé sem chodí, protože se zajímají, chtějí se o věcech pobavit, leží jim na srdci komunikace vědy a chtějí zkoušet nové věci,“ zmínila Jessica Harrop, spoluzakladatelka společnosti Sandbox Films a mentorka Camp4Science.

Cenu studentské poroty vyhrál emotivně nabitý character-driven dokument Světlo tma světlo (Light Darkness Light). Nevidomý kněz Ian Nichols v něm podstupuje proceduru implantace bionického oka, aby znovu získal zrak.

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy.

V Olomouci skončil jeden z největších evropských festivalů věnovaných populárně-vědeckému dokumentu – Academia Film Olomouc pořádaný Univerzitou Palackého. Na jubilejní šedesátý ročník s tématem Work in Progress se akreditovalo 8 139 návštěvníků, kteří si vybírali z 500 programových položek.

Diváci měli jedinečnou příležitost vidět snímky, které nejvíce odráží trendy ve světové audiovizi a zásadním způsobem komunikují vědecké bádání. „Šedesát let AFO je důkazem, že spojení vědy, filmu a lidské zvídavosti má hluboký smysl. Festival je výsledkem sdíleného zápalu mnoha generací a obrovské týmové práce. Děkujeme všem, kdo byli a jsou jeho součástí,“ shrnula ředitelka AFO Eva Navrátilová.

A co nejvíce trenduje v popularizaci vědy?

Porota Mezinárodní soutěže zvolila za nejlepší mezinárodní populárně-vědecký film snímek Pan želvák (Turtle Walker). Portrét indického výzkumníka želv Satishe Bhaskara je fascinující studií vědeckého nadšení, zvědavosti a objevování.

„Byla to naše evropská premiéra a dostalo se nám skvělého přijetí. Strávili jsme roky přípravou filmu, ten příběh je dojemný a je skvělé, že inspiruje další lidi, a dokazuje, že když do něčeho dáte srdce a dřinu, váš odkaz, který ovlivní příští generace. Podobné příběhy teď potřebujeme jako sůl, protože se toho děje tolik a na lidi je toho občas moc,“ zmínila Jill Ferguson, producentka filmu.

V rámci ocenění komunikace vědy udělila porota jak hlavní cenu, tak zvláštní uznání. To získal film britského režiséra a producenta Jamie E. Lochheada Les (The Forest), který vypráví o dezinterpretaci zjištění, že planeta Země je schopná pojmout další bilion stromů, a tematizuje důležitost správné komunikace vědeckých dat. Hlavní cenu za komunikaci vědy získal kanadský film Zvířecí hrdost (Animal Pride). Jeho tématem je rozmanitost lásky v přírodě.

Česko-slovenská soutěž nabídla velké spektrum témat

Porota udělila hned čtyři ceny. Cenu za nejlepší český a slovenský film získal dokument Zuzany Piussi Pachová stopa (The Scent Trail). Snímek s šokujícím tématem obrovské mezery v rámci české justice představuje vynikající ukázku poctivého investigativního dokumentárního přístupu. Ve formální opozici stojí film Lapilli. Slovenský experimentální snímek je především vizuální poémou a také formou terapie pro režisérku Paulu Ďurinovou. Cenu za nejlepší komunikaci vědy si odnesl David Čálek s filmem Doktor na tripu (Doctor on a Trip). „Primárně se nevěnuji vědeckému dokumentu, toto byla spíše výjimka. Když jsem ale viděl ty filmy v soutěži, uvědomil jsem si, že tento snímek sem patří, protože se zabývá duševním zdravím a léčbou depresí a spojuje vědu s tradicí šamanů v Amazonii. Děkuji za cenu, velmi si ji vážím,“ doplnil režisér.

V Soutěži krátkých filmů získal hlavní cenu snímek Proč milovat mokřady (Wetlands – Life Blood). V něm se publikum může ponořit do genia loci mokřadů a organismů, které je tvoří. Čestné uznání si odnesl kraťas jménem Testerep využívající moderní technologie pro rekonstrukci historické krajiny, která již neexistuje.

Novinkou letošního AFO byla Soutěž imerzivních médií

Čestní uznání v této nové soutěžní sekci získal projekt Wilfred Buck’s Star Stories. V planetáriu Pevnosti poznání promítaný program vypráví o astronomovi a znalci lidových tradic Wilfredu Buckovi a noční obloze coby navigačním systému. Cenu za nejlepší imerzivní dílo si odnesl projekt rozšířené reality Turbulence: Jamais Vu. Projekt simuluje poruchu vnitřního ucha a narušuje divácké smysly takovým způsobem, že dává pocítit život s touto nemocí. Novinkou je také cena za nejlepší první nebo druhý vědecký dokument, který přebral snímek Burkitt.

„Myslitel Mark Fisher napsal, že skutečným bohatstvím je kolektivní schopnost vytvářet, pečovat a užívat si. O tom je ostatně AFO jako filmový festival od svého vzniku. Význam vědy samotné i vědeckého dokumentu spočívá v tom, že realitu pečlivě zkoumá a snaží se v ní objevit fakta, ať už jsou jakékoliv,“ podotkl Ondřej Kazík, programový ředitel festivalu. Doplnil, že výroční ročník přinesl mimo jiné výstavu nových podžánrů dokumentu i reflexi vlastní historie.

A jak hlasovalo publikum?

Diváckou cenu získal snímek Sběratelé kratomu. Český středometrážní dokument ohledává fenomén látky, která je pro někoho lék a pro jiného droga. Jakým způsobem výroba, distribuce i konzumace kratomu funguje je zde představeno divácky mimořádně atraktivním způsobem. „Vždy jsem k AFO vzhlížel – k propojení vědy s uměním. Také proto jsem se rozhodl studovat multimediální tvorbu na Slezské univerzitě v Opavě. Pro nás všechny je tento festival nejvyšší metou. Mám z ceny obrovskou radost,“ sdílel nadšení Libor Cinegr, režisér filmu Sběratelé kratomu. Snímek měl v Olomouci světovou premiéru.

I letos společnost Sandbox Films ocenila nejlepší projekty účastnící se programu Camp 4Science. Speciální uznání a částku 10 000 dolarů získává projekt Yet the Faces a Snow Globe. Hlavní cenu a odměnu 25 000 dolarů získává projekt The Archipelago za silný příběh o dospívání. „AFO mám moc ráda, festivalu se účastním už popáté. Je to místo, které se točí kolem diváků i filmařů, a tím je výjimečné. Je vidět, že lidé sem chodí, protože se zajímají, chtějí se o věcech pobavit, leží jim na srdci komunikace vědy a chtějí zkoušet nové věci,“ zmínila Jessica Harrop, spoluzakladatelka společnosti Sandbox Films a mentorka Camp4Science.

Cenu studentské poroty vyhrál emotivně nabitý character-driven dokument Světlo tma světlo (Light Darkness Light). Nevidomý kněz Ian Nichols v něm podstupuje proceduru implantace bionického oka, aby znovu získal zrak.

Festival AFO je zaměřen na filmové dokumenty, které se obsahově dotýkají vědy, společenskovědních témat, vědců a vědkyň, výsledků výzkumu, etiky spojené s posouváním hranic lidského poznání a přístupu ke vzdělání. Cílem programu je také ukázat, že filmová, televizní a další audiovizuální tvorba je stále tím nejúčinnějším nástrojem popularizace vědy.

Absolvent přírodovědecké fakulty Jakub Fabián převedl svou lásku k přírodě a horám do praktické roviny. Od brigádníka přes dobrovolníka až po náčelníka Horské služby Jeseníky – takový je profesní příběh muže, který si splnil svůj sen a pomáhá potřebným v nelehkém horském prostředí.

Už během studia byl mezi zájemci o vstup do Horské služby. Na horách si přivydělával na brigádách a sbíral zkušenosti.

Jak se stane ze studenta geografie horský záchranář, posléze náčelník Horské služby Jeseníky?

Po ukončení studia jsem pracoval na obecním úřadě v oboru, který jsem vystudoval. Když se mi naskytla příležitost nastoupit jako zaměstnanec Horské služby na Dolní Moravu, neváhal jsem, protože to bylo splnění mého snu. Poměrně brzy poté jsem byl jmenován náčelníkem Horské služby Jeseníky.

Jaké vlastnosti musí mít člověk, aby se mohl stát náčelníkem Horské služby?

Myslím, že odvahu, odhodlání a oporu mezi kolegy. Je hodně důležité, abychom táhli za jeden provaz, protože jsme malý kolektiv rozprostřený na velkém území. Sloužíme na Dolní Moravě ve dvou až třech lidech celou zimní sezónu. Je proto důležité, aby naše vztahy byly dobré. V Jeseníkách pak máme celkově dvacet zaměstnanců a asi čtyřicet dobrovolných členů včetně lékařů, kteří nám chodí o víkendech pomáhat. Kdyby nás bylo o trochu víc, tak by se nám lépe dýchalo, ale zvládáme to. Doufám, že se návštěvníci u nás cítí bezpečně.

Jaké jsou předpoklady pro vstup do Horské služby?

Kromě toho, že zájemce musí mít více než 18 a méně než 45 let, tak musí projít fyzickou prověrkou. V našem případě musí zvládnout okruh na Červenohorském sedle. Jedná se o běh na 15 km v časovém limitu hodina dvacet. Pokud to zvládne, následuje přezkoušení z lyžování a zdravotní prohlídka. Poté se zájemce stane čekatelem Horské služby, chodí s námi do služeb, učí se a zdokonaluje se v dané činnosti. Dále pak absolvuje letní a zimní kurz, které jsou zaměřeny například na horolezectví, topografii v meterologii, laviny nebo organizaci záchranných prací. V případě, že po dokončení zvládne závěrečné zkoušky, stane se dobrovolným členem Horské služby.

Jste absolvent přírodovědecké fakulty - využíváte své znalosti z oboru?

Měl jsem blízko k přírodě, proto jsem studoval na přírodovědecké fakultě. Na geografii jsem  oceňoval její široký záběr. Každý si najde to své. Mě vždy bavila fyzická geografie, meterologie nebo geomorfologie. Na druhou stranu mě zajímala i ta socioekonomická část. Když jsem nastoupil k Horské službě, mé znalosti z meteorologie a studia lavin se mi skvěle hodily v praxi. I ve své funkci, protože se snažíme zdokonalovat naše interní aplikace, využívám znalosti geografických informačních systémů. Kdybych to měl shrnout, geografie mi dala především všeobecný přehled a vhled do problematiky.

Čím jsou Jeseníky z geografického hlediska zajímavé?

Myslím si, že jesenická příroda je opravdu jedinečná. Máme zde několik národních přírodních  rezervací od Kralického Sněžníku až po Praděd. Příroda v oblasti Velkého kotle je úžasná a netknutá. Bohužel v některých částech trpí Jeseníky náporem turistického ruchu, ale pořád jsou to krásné hory.

Čím si vysvětlujete současnou masovou turistiku v Jeseníkách? Může za to pandemie covidu?

Je pravda, že covid byl asi takovým zlomem, ale návštěvnost Jeseníků stoupá dlouhodobě. Možná, že dřív stály oproti Krkonoším trochu stranou, ale nápor turistů je v současné době v létě i v zimě velký. Je to tím, že lidé z Ostravska a z Olomoucka to mají poměrně blízko, a když si ty hory chtějí užít, tak přijedou. Na druhou stranu musím říct, že ta koncentrace je v hlavních centrech, jako jsou Dolní Morava, Kouty, Červenohorské sedlo, Praděd nebo Ovčárna. V Jeseníkách je ale také spousta míst, kde nepotká ani nohu. Když to tady člověk zná, tak si najde místa, kde nápor turistů není tak velký.

Jak je to s ukázněností turistů?

Myslím si, že se najdou různé excesy, ale vesměs lidé pravidla dodržují. Občas se stane, že vybočí mimo turistické trasy v přírodních rezervacích, kde by se to stát nemělo, ale je to opravdu v těch nejnavštěvovanějších lokalitách.

Mimořádnou události byly loňské povodně. Co to pro vás znamenalo?

Naše práce tehdy úplně změnila svůj charakter. Snažili jsme se být k ruce složkám integrovaného záchranného systému. V těch nejhorších chvílích jsme pomáhali lidem s evakuací, se zpřístupňováním cest, monitorovali jsme vodní toky ve spolupráci s obcemi. Podíleli jsme se také na odstraňování škod a snažili se pomoci obcím, i když nás není mnoho. Zorganizovali jsme několik turnusů, kdy přijeli kolegové z celé republiky s drobnou technikou. Opravdu jsme se snažili, jak jen to šlo. Stejně jako další lidé. Poznamenalo nás to i lidsky, protože některé kolegy povodně postihly osobně. Nebylo to jednoduché období, protože najednou vidíte známá místa zničená. Nerad na to vzpomínám. Myslím si ale, že jsme naštěstí z nejhoršího venku.

Rozhovor s Jakubem Fabiánem si můžete poslouchnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nebo na Spotify.

Absolvent přírodovědecké fakulty Jakub Fabián převedl svou lásku k přírodě a horám do praktické roviny. Od brigádníka přes dobrovolníka až po náčelníka Horské služby Jeseníky – takový je profesní příběh muže, který si splnil svůj sen a pomáhá potřebným v nelehkém horském prostředí.

Už během studia byl mezi zájemci o vstup do Horské služby. Na horách si přivydělával na brigádách a sbíral zkušenosti.

Jak se stane ze studenta geografie horský záchranář, posléze náčelník Horské služby Jeseníky?

Po ukončení studia jsem pracoval na obecním úřadě v oboru, který jsem vystudoval. Když se mi naskytla příležitost nastoupit jako zaměstnanec Horské služby na Dolní Moravu, neváhal jsem, protože to bylo splnění mého snu. Poměrně brzy poté jsem byl jmenován náčelníkem Horské služby Jeseníky.

Jaké vlastnosti musí mít člověk, aby se mohl stát náčelníkem Horské služby?

Myslím, že odvahu, odhodlání a oporu mezi kolegy. Je hodně důležité, abychom táhli za jeden provaz, protože jsme malý kolektiv rozprostřený na velkém území. Sloužíme na Dolní Moravě ve dvou až třech lidech celou zimní sezónu. Je proto důležité, aby naše vztahy byly dobré. V Jeseníkách pak máme celkově dvacet zaměstnanců a asi čtyřicet dobrovolných členů včetně lékařů, kteří nám chodí o víkendech pomáhat. Kdyby nás bylo o trochu víc, tak by se nám lépe dýchalo, ale zvládáme to. Doufám, že se návštěvníci u nás cítí bezpečně.

Jaké jsou předpoklady pro vstup do Horské služby?

Kromě toho, že zájemce musí mít více než 18 a méně než 45 let, tak musí projít fyzickou prověrkou. V našem případě musí zvládnout okruh na Červenohorském sedle. Jedná se o běh na 15 km v časovém limitu hodina dvacet. Pokud to zvládne, následuje přezkoušení z lyžování a zdravotní prohlídka. Poté se zájemce stane čekatelem Horské služby, chodí s námi do služeb, učí se a zdokonaluje se v dané činnosti. Dále pak absolvuje letní a zimní kurz, které jsou zaměřeny například na horolezectví, topografii v meterologii, laviny nebo organizaci záchranných prací. V případě, že po dokončení zvládne závěrečné zkoušky, stane se dobrovolným členem Horské služby.

Jste absolvent přírodovědecké fakulty - využíváte své znalosti z oboru?

Měl jsem blízko k přírodě, proto jsem studoval na přírodovědecké fakultě. Na geografii jsem  oceňoval její široký záběr. Každý si najde to své. Mě vždy bavila fyzická geografie, meterologie nebo geomorfologie. Na druhou stranu mě zajímala i ta socioekonomická část. Když jsem nastoupil k Horské službě, mé znalosti z meteorologie a studia lavin se mi skvěle hodily v praxi. I ve své funkci, protože se snažíme zdokonalovat naše interní aplikace, využívám znalosti geografických informačních systémů. Kdybych to měl shrnout, geografie mi dala především všeobecný přehled a vhled do problematiky.

Čím jsou Jeseníky z geografického hlediska zajímavé?

Myslím si, že jesenická příroda je opravdu jedinečná. Máme zde několik národních přírodních  rezervací od Kralického Sněžníku až po Praděd. Příroda v oblasti Velkého kotle je úžasná a netknutá. Bohužel v některých částech trpí Jeseníky náporem turistického ruchu, ale pořád jsou to krásné hory.

Čím si vysvětlujete současnou masovou turistiku v Jeseníkách? Může za to pandemie covidu?

Je pravda, že covid byl asi takovým zlomem, ale návštěvnost Jeseníků stoupá dlouhodobě. Možná, že dřív stály oproti Krkonoším trochu stranou, ale nápor turistů je v současné době v létě i v zimě velký. Je to tím, že lidé z Ostravska a z Olomoucka to mají poměrně blízko, a když si ty hory chtějí užít, tak přijedou. Na druhou stranu musím říct, že ta koncentrace je v hlavních centrech, jako jsou Dolní Morava, Kouty, Červenohorské sedlo, Praděd nebo Ovčárna. V Jeseníkách je ale také spousta míst, kde nepotká ani nohu. Když to tady člověk zná, tak si najde místa, kde nápor turistů není tak velký.

Jak je to s ukázněností turistů?

Myslím si, že se najdou různé excesy, ale vesměs lidé pravidla dodržují. Občas se stane, že vybočí mimo turistické trasy v přírodních rezervacích, kde by se to stát nemělo, ale je to opravdu v těch nejnavštěvovanějších lokalitách.

Mimořádnou události byly loňské povodně. Co to pro vás znamenalo?

Naše práce tehdy úplně změnila svůj charakter. Snažili jsme se být k ruce složkám integrovaného záchranného systému. V těch nejhorších chvílích jsme pomáhali lidem s evakuací, se zpřístupňováním cest, monitorovali jsme vodní toky ve spolupráci s obcemi. Podíleli jsme se také na odstraňování škod a snažili se pomoci obcím, i když nás není mnoho. Zorganizovali jsme několik turnusů, kdy přijeli kolegové z celé republiky s drobnou technikou. Opravdu jsme se snažili, jak jen to šlo. Stejně jako další lidé. Poznamenalo nás to i lidsky, protože některé kolegy povodně postihly osobně. Nebylo to jednoduché období, protože najednou vidíte známá místa zničená. Nerad na to vzpomínám. Myslím si ale, že jsme naštěstí z nejhoršího venku.

Rozhovor s Jakubem Fabiánem si můžete poslouchnout na YouTube kanálu Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého nebo na Spotify.

Je čtvrtek 24. února 2022. Médii se šíří jako lavina zpráva o napadení Ukrajiny ruskou armádou. Vypuká válka, veřejnost dychtivě čeká na každou zprávu z fronty. Pouhé čtyři dny na to se koná na Právnické fakultě UP kulatý stůl, za který usedají odborníci na mezinárodní právo. Nabízejí své znalosti právních pravidel týkajících se užití ozbrojené síly a průběhu ozbrojených konfliktů. Poslouchat, dívat se a ptát může každý, setkání je vysíláno živě na fakultním YouTube kanále. Zhlédlo jej přes dvacet tisíc zájemců.

Během několika hodin se tak zkratka CIHOL – Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo, které kulatý stůl připravilo a které funguje při právnické fakultě, dostává do povědomí a odborníci z centra vyhledávaným zdrojem informací. Právě veřejnost a média jsou jednou z cílových skupin, kterým se snaží centrum ‚sloužit‘. Jeho lidé do éteru pravidelně poskytují expertní komentáře k aktuálním konfliktům a krizím ve světě.

To je jen malá ukázka z aktivit CIHOLu, které oslavilo pět let formalizované činnosti. Vzniku předcházely roky spolupráce olomouckých akademiků s Armádou ČR, která je klíčovým partnerem centra. „Nejsem si vědom, že by ve středoevropském prostoru existovalo centrum zaměřené na problematiku práva ozbrojených konfliktů a otázky spojené s bezpečností a užitím ozbrojené síly. Navíc tak úzce propojené s armádou,“ říká Martin Faix, vedoucí centra.

Unikátnost pracoviště nespočívá jen v jeho odborném zaměření, ale také v širokém spektru činností a především lidech, kteří pod jeho hlavičkou tvoří výjimečné výstupy. Jsou to akademici, odborníci z Armády ČR, zejména ze speciálních sil nebo pluku průzkumu, a také řada externích zahraničních spolupracovníků. „Vznik a činnost centra by byla nemyslitelná bez podpory, které se nám dostává od naší právnické fakulty. Za to jí patří velké díky,“ zdůrazňuje Martin Faix.

Když je řeč o výjimečných výstupech, je potřeba zabrousit do pedagogické činnosti centra. I mezinárodní humanitární právo lze učit zážitkově. Každoročně centrum pořádá ve vojenském prostoru několikadenní operačně-taktické cvičení Camp Peira, kdy studenti a vojáci vystupují z komfortní zóny, učí se v terénu a navzájem si rozšiřují obzory. „Poslední cvičení simulovalo mezinárodní ozbrojený konflikt, který vycházel ze současné situace v Moldávii a Podněstří,“ upřesňuje Martin Faix. Balík pedagogických činností centra je dále naplněn přednáškovými aktivitami a letos je v plánu i speciální letní škola k problematice užití síly v ozbrojeném konfliktu.

Členové centra jsou aktivní také vědecky. Organizují konference, přednáší v zahraničí, pracují na výzkumných projektech. Není výjimkou, že na fakultě zazvoní telefon z nejvyšších pater Armády ČR s prosbou o odborné zhodnocení například aktuální politicko-právní a humanitární situace ve vybrané oblasti, klidně i v severním Mosambiku. Nyní má centrum před sebou zatím největší výzkumnou výzvu od svého založení, a to vydání referenční publikace v nakladatelství Oxford University Press v roce 2026. Kniha bude podle Martina Faixe zaměřena na analýzu a shrnutí současného stavu problematiky užití síly v mezinárodním právu.

Byť má CIHOL za sebou ‚jen‘ pět let činnosti, i s tak krátkým časem jeho význam a důležitost roste. „Od založení centra se bezpečnostní situace jen zhoršuje. Byli bychom rádi, pokud bychom mohli ozbrojené konflikty zkoumat jen z teoreticko-historického pohledu. Kdyby války byly pouze minulostí. Ale opak je bohužel pravdou,“ dodává Martin Faix.

CIHOL – Centre for International Humanitarian and Operational Law

Od roku 2019 funguje pod katedrou mezinárodního a evropského práva PF UP. Hlavním partnerem centra je Armáda ČR.

Členové

z PF UP – Martin Faix (vedoucí), Marko Svicevic, Petr Stejskal, Dalibor Jílek, Pavel Bureš, Ondřej Svaček, Maxim Tomoszek

z Armády ČR – Otakar Foltýn, zástupci speciálních sil AČR a dalších útvarů

externí spolupracovníci – např. Věra Honusková (PF UK), Hennie Strydom, Martha M. Bradley (University of Johannesburg), Agata Kleczkowska (The Polish Academy of Sciences)

Spolupracující organizace

International Committee of the Red Cross
Centrum pro migrační a uprchlické právo (CEMIRELA) - Právnická fakulta UK Praha
Centro studi giuridici europei sulla grande criminalità – Universitá Degli Studi di Ferrara

Ocenění
PF UP získala v roce 2020 Cenu bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2020. Hlavní zásluhu na ocenění měly aktivity CIHOLu.

Je čtvrtek 24. února 2022. Médii se šíří jako lavina zpráva o napadení Ukrajiny ruskou armádou. Vypuká válka, veřejnost dychtivě čeká na každou zprávu z fronty. Pouhé čtyři dny na to se koná na Právnické fakultě UP kulatý stůl, za který usedají odborníci na mezinárodní právo. Nabízejí své znalosti právních pravidel týkajících se užití ozbrojené síly a průběhu ozbrojených konfliktů. Poslouchat, dívat se a ptát může každý, setkání je vysíláno živě na fakultním YouTube kanále. Zhlédlo jej přes dvacet tisíc zájemců.

Během několika hodin se tak zkratka CIHOL – Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo, které kulatý stůl připravilo a které funguje při právnické fakultě, dostává do povědomí a odborníci z centra vyhledávaným zdrojem informací. Právě veřejnost a média jsou jednou z cílových skupin, kterým se snaží centrum ‚sloužit‘. Jeho lidé do éteru pravidelně poskytují expertní komentáře k aktuálním konfliktům a krizím ve světě.

To je jen malá ukázka z aktivit CIHOLu, které oslavilo pět let formalizované činnosti. Vzniku předcházely roky spolupráce olomouckých akademiků s Armádou ČR, která je klíčovým partnerem centra. „Nejsem si vědom, že by ve středoevropském prostoru existovalo centrum zaměřené na problematiku práva ozbrojených konfliktů a otázky spojené s bezpečností a užitím ozbrojené síly. Navíc tak úzce propojené s armádou,“ říká Martin Faix, vedoucí centra.

Unikátnost pracoviště nespočívá jen v jeho odborném zaměření, ale také v širokém spektru činností a především lidech, kteří pod jeho hlavičkou tvoří výjimečné výstupy. Jsou to akademici, odborníci z Armády ČR, zejména ze speciálních sil nebo pluku průzkumu, a také řada externích zahraničních spolupracovníků. „Vznik a činnost centra by byla nemyslitelná bez podpory, které se nám dostává od naší právnické fakulty. Za to jí patří velké díky,“ zdůrazňuje Martin Faix.

Když je řeč o výjimečných výstupech, je potřeba zabrousit do pedagogické činnosti centra. I mezinárodní humanitární právo lze učit zážitkově. Každoročně centrum pořádá ve vojenském prostoru několikadenní operačně-taktické cvičení Camp Peira, kdy studenti a vojáci vystupují z komfortní zóny, učí se v terénu a navzájem si rozšiřují obzory. „Poslední cvičení simulovalo mezinárodní ozbrojený konflikt, který vycházel ze současné situace v Moldávii a Podněstří,“ upřesňuje Martin Faix. Balík pedagogických činností centra je dále naplněn přednáškovými aktivitami a letos je v plánu i speciální letní škola k problematice užití síly v ozbrojeném konfliktu.

Členové centra jsou aktivní také vědecky. Organizují konference, přednáší v zahraničí, pracují na výzkumných projektech. Není výjimkou, že na fakultě zazvoní telefon z nejvyšších pater Armády ČR s prosbou o odborné zhodnocení například aktuální politicko-právní a humanitární situace ve vybrané oblasti, klidně i v severním Mosambiku. Nyní má centrum před sebou zatím největší výzkumnou výzvu od svého založení, a to vydání referenční publikace v nakladatelství Oxford University Press v roce 2026. Kniha bude podle Martina Faixe zaměřena na analýzu a shrnutí současného stavu problematiky užití síly v mezinárodním právu.

Byť má CIHOL za sebou ‚jen‘ pět let činnosti, i s tak krátkým časem jeho význam a důležitost roste. „Od založení centra se bezpečnostní situace jen zhoršuje. Byli bychom rádi, pokud bychom mohli ozbrojené konflikty zkoumat jen z teoreticko-historického pohledu. Kdyby války byly pouze minulostí. Ale opak je bohužel pravdou,“ dodává Martin Faix.

CIHOL – Centre for International Humanitarian and Operational Law

Od roku 2019 funguje pod katedrou mezinárodního a evropského práva PF UP. Hlavním partnerem centra je Armáda ČR.

Členové

z PF UP – Martin Faix (vedoucí), Marko Svicevic, Petr Stejskal, Dalibor Jílek, Pavel Bureš, Ondřej Svaček, Maxim Tomoszek

z Armády ČR – Otakar Foltýn, zástupci speciálních sil AČR a dalších útvarů

externí spolupracovníci – např. Věra Honusková (PF UK), Hennie Strydom, Martha M. Bradley (University of Johannesburg), Agata Kleczkowska (The Polish Academy of Sciences)

Spolupracující organizace

International Committee of the Red Cross
Centrum pro migrační a uprchlické právo (CEMIRELA) - Právnická fakulta UK Praha
Centro studi giuridici europei sulla grande criminalità – Universitá Degli Studi di Ferrara

Ocenění
PF UP získala v roce 2020 Cenu bezpečnostní rady státu za významný přínos v oblasti bezpečnostní politiky České republiky pro rok 2020. Hlavní zásluhu na ocenění měly aktivity CIHOLu.

AFO je fenomén. Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc už šedesát let utváří nezaměnitelnou atmosféru Olomouce a dávno se stal akcí s mezinárodním přesahem i pozorností. Letošní kulatý ročník proto vybídl k bilancování. Napomohla mu i osobitá publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu (AFO60), která funguje jako pestrá kronika i sběratelský umělecký artefakt zároveň. Kniha ve formě designového šanonu nabízí rozhovory, historii, eseje, rozsáhlé fotoalbum i grafickou pohlednici s odznakem a oboustranný plakát.

Publikace vznikla ve spolupráci současného tvůrčího týmu AFO, grafika Radima Měsíce a Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP). „S knihou se nám podařilo doplnit či ‚objevit‘ mnoho slepých míst festivalové historie, protože poslední snaha o její zmapování ve formě rozhovorů a statistik se datuje do roku 1995, tedy do doby, kdy mělo AFO těch ročníků ‚teprve‘ třicet,“ vysvětlil hlavní editor knihy Jiří Slavík z VUP. Jak dodal doufá, že připomenutí starších dob by mohlo vyvolat zájem některých pamětníků, aby se další střípky z historie AFO v budoucnu ještě doplnily.

Kniha jako hold, kniha jako objekt

Kniha AFO60 pokrývá tři neoddělitelné festivalové roviny – přítomnost, minulost i společenské přesahy. V samostatných částech přináší čtivě zpracovanou historii AFO od počátků k dnešku, rozsáhlé fotoalbum plné archivních snímků napříč všemi ročníky, rozhovory s bývalými řediteli AFO i členy organizačního týmu, kteří pomáhali formovat tvář současného festivalu, esejisticky laděné příspěvky současného tvůrčího týmu AFO a jako bonus oboustranný plakát a designovou pohlednici.

„K šedesátému výročí festivalu jsme chtěli vytvořit něco netradičního pro fanoušky festivalu, milovníky knižního designu i nás samé. Něco, co celému AFO vzdá hold. Něco, co člověk rád daruje sobě i druhým. Kniha se věnuje všem aspektům, které vnímáme v rámci šesti dekád festivalu jako stěžejní a chtěli jsme je připomenout, vyzdvihnout či zasadit do širšího kontextu. Funguje jako okamžitý zdroj poznání a zábavy, jako umělecký zážitek i jako zdroj informací do budoucna. Stejně jako celé AFO,“ uvedla současná ředitelka AFO Eva Navrátilová.

AFO je v posledních letech známo svým důrazem na progresivní vizuální identitu každého ročníku. Není proto překvapivé, že netradiční formát se propisuje také do publikace samotné. Její koncept vzešel od dvorního grafika festivalu Radima Měsíce. „Velká část práce na knize probíhala pátráním v univerzitním archivu. Celý festival se pak existenčně neobejde bez pečlivé a titěrné práce desítek lidí, zpracovávajících a skládajících dohromady nespočet dokumentů, informací, podkladů a dalších střípků. Symbolicky jsme se proto rozhodli využít pro formát knihy šanon, který se se vším uvedeným úzce pojí. Do něj jsou pak podle velikosti pyramidovitě seskládány a zacvaknuty jednotlivé části knihy jako samostatné kapitoly. Vše funguje samo o sobě, ale především jako celek,“ doplnila Eva Navrátilová ke konceptu knihy.

„Bláznivina“, kterou si AFO zaslouží

„Dělat knihu, která se skládá z deseti samostatných komponent, a přitom tvoří jeden designový celek, je práce, ke které se dostanete párkrát za život. A teď už mohu říct, že je to parádní ‚bláznivina‘. Veškeré vzorkování, a nakonec i výroba desek šanonu se uskutečnily v univerzitní tiskárně a knihárně ve Zbrojnici. Všichni, kdo se podíleli na obsahu, designu i výrobě, se navzájem respektovali a vycházeli si vstříc. Křičeli jsme na sebe potichu. Díky, AFO. Hodně štěstí,“ ohlédl se za genezí netradiční publikace ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Kniha Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu je v průběhu festivalu dostupná za zvýhodněnou cenu 590 Kč ve festivalovém knihkupectví v Konviktu, ve Skriptárně Vydavatelství UP či v UPointu. Po skončení 60. ročníku AFO se za běžnou prodejní cenu 690 Kč objeví v e-shopu VUP a u dalších dobrých knihkupců. V prodeji bude celkem 400 číslovaných výtisků.

Publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu vyšla za podpory Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Olomouc a Státního fondu audiovize.

AFO je fenomén. Festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc už šedesát let utváří nezaměnitelnou atmosféru Olomouce a dávno se stal akcí s mezinárodním přesahem i pozorností. Letošní kulatý ročník proto vybídl k bilancování. Napomohla mu i osobitá publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu (AFO60), která funguje jako pestrá kronika i sběratelský umělecký artefakt zároveň. Kniha ve formě designového šanonu nabízí rozhovory, historii, eseje, rozsáhlé fotoalbum i grafickou pohlednici s odznakem a oboustranný plakát.

Publikace vznikla ve spolupráci současného tvůrčího týmu AFO, grafika Radima Měsíce a Vydavatelství Univerzity Palackého (VUP). „S knihou se nám podařilo doplnit či ‚objevit‘ mnoho slepých míst festivalové historie, protože poslední snaha o její zmapování ve formě rozhovorů a statistik se datuje do roku 1995, tedy do doby, kdy mělo AFO těch ročníků ‚teprve‘ třicet,“ vysvětlil hlavní editor knihy Jiří Slavík z VUP. Jak dodal doufá, že připomenutí starších dob by mohlo vyvolat zájem některých pamětníků, aby se další střípky z historie AFO v budoucnu ještě doplnily.

Kniha jako hold, kniha jako objekt

Kniha AFO60 pokrývá tři neoddělitelné festivalové roviny – přítomnost, minulost i společenské přesahy. V samostatných částech přináší čtivě zpracovanou historii AFO od počátků k dnešku, rozsáhlé fotoalbum plné archivních snímků napříč všemi ročníky, rozhovory s bývalými řediteli AFO i členy organizačního týmu, kteří pomáhali formovat tvář současného festivalu, esejisticky laděné příspěvky současného tvůrčího týmu AFO a jako bonus oboustranný plakát a designovou pohlednici.

„K šedesátému výročí festivalu jsme chtěli vytvořit něco netradičního pro fanoušky festivalu, milovníky knižního designu i nás samé. Něco, co celému AFO vzdá hold. Něco, co člověk rád daruje sobě i druhým. Kniha se věnuje všem aspektům, které vnímáme v rámci šesti dekád festivalu jako stěžejní a chtěli jsme je připomenout, vyzdvihnout či zasadit do širšího kontextu. Funguje jako okamžitý zdroj poznání a zábavy, jako umělecký zážitek i jako zdroj informací do budoucna. Stejně jako celé AFO,“ uvedla současná ředitelka AFO Eva Navrátilová.

AFO je v posledních letech známo svým důrazem na progresivní vizuální identitu každého ročníku. Není proto překvapivé, že netradiční formát se propisuje také do publikace samotné. Její koncept vzešel od dvorního grafika festivalu Radima Měsíce. „Velká část práce na knize probíhala pátráním v univerzitním archivu. Celý festival se pak existenčně neobejde bez pečlivé a titěrné práce desítek lidí, zpracovávajících a skládajících dohromady nespočet dokumentů, informací, podkladů a dalších střípků. Symbolicky jsme se proto rozhodli využít pro formát knihy šanon, který se se vším uvedeným úzce pojí. Do něj jsou pak podle velikosti pyramidovitě seskládány a zacvaknuty jednotlivé části knihy jako samostatné kapitoly. Vše funguje samo o sobě, ale především jako celek,“ doplnila Eva Navrátilová ke konceptu knihy.

„Bláznivina“, kterou si AFO zaslouží

„Dělat knihu, která se skládá z deseti samostatných komponent, a přitom tvoří jeden designový celek, je práce, ke které se dostanete párkrát za život. A teď už mohu říct, že je to parádní ‚bláznivina‘. Veškeré vzorkování, a nakonec i výroba desek šanonu se uskutečnily v univerzitní tiskárně a knihárně ve Zbrojnici. Všichni, kdo se podíleli na obsahu, designu i výrobě, se navzájem respektovali a vycházeli si vstříc. Křičeli jsme na sebe potichu. Díky, AFO. Hodně štěstí,“ ohlédl se za genezí netradiční publikace ředitel Vydavatelství UP Aleš Prstek.

Kniha Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu je v průběhu festivalu dostupná za zvýhodněnou cenu 590 Kč ve festivalovém knihkupectví v Konviktu, ve Skriptárně Vydavatelství UP či v UPointu. Po skončení 60. ročníku AFO se za běžnou prodejní cenu 690 Kč objeví v e-shopu VUP a u dalších dobrých knihkupců. V prodeji bude celkem 400 číslovaných výtisků.

Publikace Academia Film Olomouc: 60 let populárně-vědeckého filmu vyšla za podpory Ministerstva kultury ČR, Statutárního města Olomouc a Státního fondu audiovize.

Nové poznatky o transferu technologií, inovativním managementu, ale například i o komunikaci vědy získají účastníci pětidenní Letní školy projektu ERA Chair ACCELERATOR, kterou od 16. do 20. června pořádá CATRIN pro studenty Univerzity Palackého. Zájemci se mohou registrovat do 30. května. 

„Letní škola je určena primárně pro studenty přírodovědných oborů, ale vítáni jsou i zástupci humanitních oborů. Připravili jsme pětidenní program plný workshopů. Dotkneme se i témat, jako je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem nebo jak napsat úspěšný návrh projektu. Účastníkům předáme i nové znalosti anglického jazyka tak, aby byli schopni vytvořit opravdu dobrou vědeckou prezentaci a komunikovat o své vědě,“ uvedla za organizátory Monika Klimparová z CATRIN. Všechny workshopy se uskuteční v angličtině.

Zájemci se mohou registrovat zde, počet míst je omezen. Podrobný program je dostupný na webu CATRIN.

Díky projektu ACCELERATOR z programu Horizon Europe vybudoval světově uznávaný chemik Alexander Dömling na Univerzitě Palackého novou výzkumnou skupinu. Jejím ústředním výzkumným tématem je miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo látek pro ochranu rostlin či biostimulantů. Úkolem projektu je ale také přivádět na univerzitu další vynikající vědce, podporovat talenty a úzce spolupracovat s komerčními partnery.

Nové poznatky o transferu technologií, inovativním managementu, ale například i o komunikaci vědy získají účastníci pětidenní Letní školy projektu ERA Chair ACCELERATOR, kterou od 16. do 20. června pořádá CATRIN pro studenty Univerzity Palackého. Zájemci se mohou registrovat do 30. května. 

„Letní škola je určena primárně pro studenty přírodovědných oborů, ale vítáni jsou i zástupci humanitních oborů. Připravili jsme pětidenní program plný workshopů. Dotkneme se i témat, jako je rovnováha mezi pracovním a soukromým životem nebo jak napsat úspěšný návrh projektu. Účastníkům předáme i nové znalosti anglického jazyka tak, aby byli schopni vytvořit opravdu dobrou vědeckou prezentaci a komunikovat o své vědě,“ uvedla za organizátory Monika Klimparová z CATRIN. Všechny workshopy se uskuteční v angličtině.

Zájemci se mohou registrovat zde, počet míst je omezen. Podrobný program je dostupný na webu CATRIN.

Díky projektu ACCELERATOR z programu Horizon Europe vybudoval světově uznávaný chemik Alexander Dömling na Univerzitě Palackého novou výzkumnou skupinu. Jejím ústředním výzkumným tématem je miniaturizace a automatizace, které vedou k udržitelné chemii a současně přispívají k efektivnějšímu vývoji nových léčiv, nanomateriálů nebo látek pro ochranu rostlin či biostimulantů. Úkolem projektu je ale také přivádět na univerzitu další vynikající vědce, podporovat talenty a úzce spolupracovat s komerčními partnery.

Open Access means permanent, free and immediate online access to documents for all users. It brings faster sharing of knowledge and the latest findings to the general public, as well as streamlining scholarly communication. For scientists, Open Access can mean higher citation rates for scientific publications and, in turn, increased visibility of 

Open Access znamená trvalý, bezplatný a okamžitý online přístup k dokumentům pro všechny uživatele. Přináší rychlejší sdílení znalostí a nejnovějších poznatků široké veřejnosti a také zefektivnění vědecké komunikace. Pro vědce může otevřený přístup znamenat vyšší citovanost vědecké publikace a v závislosti na tom zviditelnění vědeckých výsledků, větší ohlas a zvýšení prestiže instituce.