Agregátor zdrojů

Čím vším se zabývají vědci a vědkyně na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, dá opět nahlédnout Vědecký stand-up. Jeho páté pokračování se v aule fakulty uskuteční ve středu 10. dubna od 14 hodin. Mluvit se tentokrát bude o textech Dietricha von Hildebranda nebo životním stylu českých dětí a mládeže.

Svoji práci během 15minutových prezentací představí Jana Plátová, Martin Cajthaml, Dominik Opatrný a Michal Kalman.

Jana Plátová z katedry biblických věd, která v současnosti předsedá Akademickému senátu CMTF UP, pohovoří o alternativním textu Markova evangelia v Klementově homilii Quis dives salvetur?, který se liší od dnešního kanonického znění. Další teologické téma nabídne vedoucí katedry systematické teologie a proděkan pro zahraničí Dominik Opatrný, který se zaměří na kontroverze související s tzv. porciunkulovým zázrakem.

Martin Cajthaml, vedoucí katedry filozofie a patrologie a proděkan pro vědu a výzkum, návštěvníky stand-upu seznámí s edičním projektem, jehož cílem je zpřístupnit rozsáhlé materiály k problematice mravního zla z pozůstalosti fenomenologa Dietricha von Hildebranda. Čtvrtým vystupujícím pak bude Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI), který představí mezinárodní studii o zdraví a životním stylu dětí a školáků HBSC.

Na čtvrthodinové prezentace vědecké práce naváže diskuze, při níž se diváci budou moci všech přednášejících zeptat na vše, co je bude zajímat.

Vědecký stand-up se na CMTF UP uskuteční již popáté, zváni jsou nejen studenti a zaměstnanci fakulty, ale i zájemci z dalších součástí univerzity i z veřejnosti. „Vidím v této akci příležitost k tomu, abychom se z práce a úspěchů našich kolegů mohli radovat a také poučit,“ dodala proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy Marta Lucie Cincialová.

Čím vším se zabývají vědci a vědkyně na Cyrilometodějské teologické fakultě UP, dá opět nahlédnout Vědecký stand-up. Jeho páté pokračování se v aule fakulty uskuteční ve středu 10. dubna od 14 hodin. Mluvit se tentokrát bude o textech Dietricha von Hildebranda nebo životním stylu českých dětí a mládeže.

Svoji práci během 15minutových prezentací představí Jana Plátová, Martin Cajthaml, Dominik Opatrný a Michal Kalman.

Jana Plátová z katedry biblických věd, která v současnosti předsedá Akademickému senátu CMTF UP, pohovoří o alternativním textu Markova evangelia v Klementově homilii Quis dives salvetur?, který se liší od dnešního kanonického znění. Další teologické téma nabídne vedoucí katedry systematické teologie a proděkan pro zahraničí Dominik Opatrný, který se zaměří na kontroverze související s tzv. porciunkulovým zázrakem.

Martin Cajthaml, vedoucí katedry filozofie a patrologie a proděkan pro vědu a výzkum, návštěvníky stand-upu seznámí s edičním projektem, jehož cílem je zpřístupnit rozsáhlé materiály k problematice mravního zla z pozůstalosti fenomenologa Dietricha von Hildebranda. Čtvrtým vystupujícím pak bude Michal Kalman z Institutu sociálního zdraví (OUSHI), který představí mezinárodní studii o zdraví a životním stylu dětí a školáků HBSC.

Na čtvrthodinové prezentace vědecké práce naváže diskuze, při níž se diváci budou moci všech přednášejících zeptat na vše, co je bude zajímat.

Vědecký stand-up se na CMTF UP uskuteční již popáté, zváni jsou nejen studenti a zaměstnanci fakulty, ale i zájemci z dalších součástí univerzity i z veřejnosti. „Vidím v této akci příležitost k tomu, abychom se z práce a úspěchů našich kolegů mohli radovat a také poučit,“ dodala proděkanka pro organizaci, rozvoj a vnější vztahy Marta Lucie Cincialová.

Dear colleagues, we would like to invite you to the seminar of Division of Elementary Particle Physics of Institute of Physics, presented by Petr Baroň. For more info, please see invitation.

Vážení kolegové, dovolujeme si Vás pozvat na seminář Sekce fyziky elementárních částic, který přednese Petr Baroň. Více informací naleznete v pozvánce.

Postavil před mezinárodní tribunál prvního válečného zločince konfliktu v bývalé Jugoslávii a také například ví, co obnáší odkrývání masového hrobu. Vladimír Dzuro, který byl dlouhá léta jediným českým vyšetřovatelem pracujícím u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, bude hostem právnické fakulty.

Přijíždí na pozvání katedry mezinárodního a evropského práva a Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) s dokumentárním filmem Vyšetřovatel.

Setkání s Vladimírem Dzurem se uskuteční 9. dubna od 17:00 v aule Právnické fakulty UP. Nejprve bude promítnut film a poté na něj naváže diskuze. „Vladimír Dzuro v dokumentu přijíždí na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku, díky čemuž mají diváci možnost naslechnout fragmentům dávných příběhů a potkat klíčové osoby a svědky z jeho případů,“ představuje film producentka Hana Blaha Šilarová. Dokument režiséra Viktora Portela vznikl v produkci společnosti Frame Films, v koprodukci s Českou televizí společnostmi Restart, Hrvatska Radiotelevizija, Al Jazeera Balkans a Post Bellum.

Promítání dokumentu Vyšetřovatel s následnou diskuzí

9. dubna | od 17:00 | aula PF UP
Vzhledem k omezené kapacitě je nutná rezervace míst předem přes jednoduchý formulář.

Následnou diskuzi bude moderovat Petr Stejskal z katedry mezinárodního a evropského práva. „Mluvit se bude například o právních aspektech zatčení starosty Vukovaru Dokmanoviće, o tom, k jakému došlo vývoji v postupech při vyšetřování válečných zločinů nebo jak se dívat na současné krize a výzvy optikou dlouhodobé perspektivy. Zváni jsou kolegové, studenti a všichni zájemci o téma,“ dodal.

Vzhledem k omezené kapacitě je nutná rezervace míst předem přes jednoduchý formulář.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. Na olomouckou právnickou fakultu přijede po druhé. V roce 2021 vystoupil s přednáškou Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí. Více informací o českém kriminalistovi zde.

Postavil před mezinárodní tribunál prvního válečného zločince konfliktu v bývalé Jugoslávii a také například ví, co obnáší odkrývání masového hrobu. Vladimír Dzuro, který byl dlouhá léta jediným českým vyšetřovatelem pracujícím u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu, bude hostem právnické fakulty.

Přijíždí na pozvání katedry mezinárodního a evropského práva a Centra pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) s dokumentárním filmem Vyšetřovatel.

Setkání s Vladimírem Dzurem se uskuteční 9. dubna od 17:00 v aule Právnické fakulty UP. Nejprve bude promítnut film a poté na něj naváže diskuze. „Vladimír Dzuro v dokumentu přijíždí na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku, díky čemuž mají diváci možnost naslechnout fragmentům dávných příběhů a potkat klíčové osoby a svědky z jeho případů,“ představuje film producentka Hana Blaha Šilarová. Dokument režiséra Viktora Portela vznikl v produkci společnosti Frame Films, v koprodukci s Českou televizí společnostmi Restart, Hrvatska Radiotelevizija, Al Jazeera Balkans a Post Bellum.

Promítání dokumentu Vyšetřovatel s následnou diskuzí

9. dubna | od 17:00 | aula PF UP
Vzhledem k omezené kapacitě je nutná rezervace míst předem přes jednoduchý formulář.

Následnou diskuzi bude moderovat Petr Stejskal z katedry mezinárodního a evropského práva. „Mluvit se bude například o právních aspektech zatčení starosty Vukovaru Dokmanoviće, o tom, k jakému došlo vývoji v postupech při vyšetřování válečných zločinů nebo jak se dívat na současné krize a výzvy optikou dlouhodobé perspektivy. Zváni jsou kolegové, studenti a všichni zájemci o téma,“ dodal.

Vzhledem k omezené kapacitě je nutná rezervace míst předem přes jednoduchý formulář.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. Na olomouckou právnickou fakultu přijede po druhé. V roce 2021 vystoupil s přednáškou Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí. Více informací o českém kriminalistovi zde.

Domain wall networks arise in several new physics models and lead to many observable cosmological signatures: gravitational waves, primordial black holes among others. A proper calculation of these signals is an interesting but challenging problem. I will present recent progress on the topic and some phenomenological applications.

Domain wall networks arise in several new physics models and lead to many observable cosmological signatures: gravitational waves, primordial black holes among others. A proper calculation of these signals is an interesting but challenging problem. I will present recent progress on the topic and some phenomenological applications.

Velikonoční svátky máme spojené s příchodem jara, nového života, s novým začátkem. V křesťanském smyslu jsou to svátky boje a vítězství, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Znamenají tyto dávné události něco pro nás dnes?

Situace ve světě nás může právem zneklidňovat. Na mnoha místech světa se válčí a ukončení bojů zatím není na dohled. Přestože jich nejsme přímo účastni, nejsme a nemůžeme být lhostejní k utrpení, které přinášejí, a různým způsobem projevujeme svou solidaritu a podle svých možností poskytujeme pomoc potřebným.

Velikonoce pro nás jsou – nebo mohou být – zdrojem naděje. Ta hlavní válka už byla vybojována. Bůh ukázal, že zlo není všemocné a nemá poslední slovo. Křesťané čerpají naději právě z této víry. Jsme pozorovateli jednotlivých bojů, ale boj mezi dobrem a zlem už má vítěze. Z této víry mohou čerpat všichni.

Podobnou nadějí nás naplňuje jaro, když vidíme, jak se probouzí příroda k novému životu. Je tedy příznačné, že slavíme Velikonoce právě v tomto období. Velikonoce jako svátky probouzejícího se života ukazují na naději, která může vstoupit do života každého z nás.

 

Vít Hušek

děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP

Velikonoční svátky máme spojené s příchodem jara, nového života, s novým začátkem. V křesťanském smyslu jsou to svátky boje a vítězství, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Znamenají tyto dávné události něco pro nás dnes?

Situace ve světě nás může právem zneklidňovat. Na mnoha místech světa se válčí a ukončení bojů zatím není na dohled. Přestože jich nejsme přímo účastni, nejsme a nemůžeme být lhostejní k utrpení, které přinášejí, a různým způsobem projevujeme svou solidaritu a podle svých možností poskytujeme pomoc potřebným.

Velikonoce pro nás jsou – nebo mohou být – zdrojem naděje. Ta hlavní válka už byla vybojována. Bůh ukázal, že zlo není všemocné a nemá poslední slovo. Křesťané čerpají naději právě z této víry. Jsme pozorovateli jednotlivých bojů, ale boj mezi dobrem a zlem už má vítěze. Z této víry mohou čerpat všichni.

Podobnou nadějí nás naplňuje jaro, když vidíme, jak se probouzí příroda k novému životu. Je tedy příznačné, že slavíme Velikonoce právě v tomto období. Velikonoce jako svátky probouzejícího se života ukazují na naději, která může vstoupit do života každého z nás.

 

Vít Hušek

děkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP

Tělocvična Hynaisova se opět po roce stala dějištěm Přeboru Univerzity Palackého ve šplhu na laně. Dvacátého ročníku sportovní události, kterou pořádá katedra sportu Fakulty tělesné kultury UP, se zúčastnilo šest desítek žen a přes osmdesát mužů nejen z univerzity, ale i olomouckých středních škol. Nejúspěšnějším účastníkem se stal Aleš Březina, který vyhrál v obou mužských kategoriích.

Student tělesné výchovy a výchovy ke zdraví zdolal 4,5metrové lano za 3,79 sekundy, do výšky 8 metrů pak na druhý pokus vyšplhal v čase 8,76 sekundy. V obou případech byl rychlejší než vloni, kdy obsadil druhé, respektive třetí místo. „Musím říci, že jsem si myslel, že to bude horší, od loňska jsem totiž nabral dvě až tři kila. Navíc tu byl konkurent Honza Rolenc, který vyhrál vloni, a silní byli i prváci, kteří měli dobré časy. Měl jsem co dělat, abych je předehnal. Ale je fakt, že jsem na přebor poslední tři týdny trénoval, to určitě udělalo své,“ uvedl dvojnásobný vítěz.

Dvakrát na stupně vítězů vystoupal také Jan Kohoutek ze Střední průmyslové školy strojnické Olomouc, a to jako druhý na „čtyřce“ a třetí na „osmičce“. Druhé místo na 8metrovém laně obsadil zmíněný loňský vítěz Jan Rolenc.

Ženy závodily pouze na 4,5metrovém laně. Ve šplhu volnou technikou vyhrála Amálie Drahotuská z Gymnázia Olomouc-Hejčín s časem 4,28 sekundy, za ní se umístila studentka tělesné výchovy a biologie Tereza Wittassková, která dohmátla za 4,94 sekundy. „Vůbec nejsem zvyklá šplhat na laně, vlastně naposledy jsem šplhala na základce, ale na tyči. S nějakým umístěním, natož s druhým místem, jsem vůbec nepočítala, takže mám radost. Určitě to půjdu oslavit,“ komentovala studentka FTK, která se věnuje atletice.

Pouze čtyři účastnice se pak zapojily do závodu ve šplhu ze sedu bez přírazu, v němž se opět umístila, tentokrát však na třetím místě, gymnazistka Amálie Drahotuská. Nejrychlejší byla studentka tělesné výchovy a biologie Tina Valeriánová s časem 12,39 sekundy.

Vítězky a vítězové obdrželi medaile, diplomy a drobné pozornosti, Soňa Formánková a Jiří Buben z pořádající katedry sportu předávali také symbolické poukazy na finanční cenu děkana FTK UP.

„Dvacátý ročník přeboru ve šplhu se povedl, jsem moc spokojený. Oproti loňsku se zvedla úroveň, ženy i muži na prvních místech předvedli pěkné výkony, zhruba o sekundu lepší, na druhou stranu se zmenšil počet těch, kteří nevyšplhali. Tradičně skvělá byla atmosféra, účastníci se navzájem podporovali, i když to někomu zrovna nešlo. Také mě těší, že se závod dostává více do povědomí v Olomouci a že se účastní i závodníci ze středních škol. Open závod bychom příště chtěli udělat větší,“ shrnul Jiří Buben.

Kromě samotného měření sil na lanech došlo v tělocvičně Hynaisova i na připomínku jednoho významného sportovního výročí. Před sto lety získal Bedřich Šupčík v Paříži první československou olympijskou medaili – a to právě ve šplhu na laně. U příležitosti tohoto výročí bude šplh zařazen do programu letošních Českých akademických her, které se konají na konci června v Liberci.

Přehled vítězů Přeboru UP ve šplhu na laně 2024:

ženy 4,5 m volná technika

1. Amálie Drahotuská, Gymnázium Olomouc-Hejčín – 4,28

2. Tereza Wittassková, FTK – 4,94

3. Zuzana Jonášová, FTK – 5,38

+ cena děkana:

Daniela Jozlová, FTK – 5,89

ženy 4,5 m ze sedu

1. Tina Valeriánová, FTK – 12,39

2. Tereza Kräuterová, FTK – 13,26

3. Amálie Drahotuská, Olomouc-Hejčín – 13,40

muži 4,5 m

1. Aleš Březina, FTK – 3,79

2. Jan Kohoutek, SPŠ strojnická Olomouc – 3,87

3. Josef Losse, Olomouc-Hejčín – 4,41

+ cena děkana:

Benjamin Jakob, FTK – 4,65

Mikeš Cahel, FTK – 4,98

Jan Ševčík, FTK – 5,09

muži 8 m

1. Aleš Březina, FTK – 8,76

2. Jan Rolenc, FTK – 9,66

3. Jan Kohoutek, SPŠ strojnická Olomouc – 11,83

Tělocvična Hynaisova se opět po roce stala dějištěm Přeboru Univerzity Palackého ve šplhu na laně. Dvacátého ročníku sportovní události, kterou pořádá katedra sportu Fakulty tělesné kultury UP, se zúčastnilo šest desítek žen a přes osmdesát mužů nejen z univerzity, ale i olomouckých středních škol. Nejúspěšnějším účastníkem se stal Aleš Březina, který vyhrál v obou mužských kategoriích.

Student tělesné výchovy a výchovy ke zdraví zdolal 4,5metrové lano za 3,79 sekundy, do výšky 8 metrů pak na druhý pokus vyšplhal v čase 8,76 sekundy. V obou případech byl rychlejší než vloni, kdy obsadil druhé, respektive třetí místo. „Musím říci, že jsem si myslel, že to bude horší, od loňska jsem totiž nabral dvě až tři kila. Navíc tu byl konkurent Honza Rolenc, který vyhrál vloni, a silní byli i prváci, kteří měli dobré časy. Měl jsem co dělat, abych je předehnal. Ale je fakt, že jsem na přebor poslední tři týdny trénoval, to určitě udělalo své,“ uvedl dvojnásobný vítěz.

Dvakrát na stupně vítězů vystoupal také Jan Kohoutek ze Střední průmyslové školy strojnické Olomouc, a to jako druhý na „čtyřce“ a třetí na „osmičce“. Druhé místo na 8metrovém laně obsadil zmíněný loňský vítěz Jan Rolenc.

Ženy závodily pouze na 4,5metrovém laně. Ve šplhu volnou technikou vyhrála Amálie Drahotuská z Gymnázia Olomouc-Hejčín s časem 4,28 sekundy, za ní se umístila studentka tělesné výchovy a biologie Tereza Wittassková, která dohmátla za 4,94 sekundy. „Vůbec nejsem zvyklá šplhat na laně, vlastně naposledy jsem šplhala na základce, ale na tyči. S nějakým umístěním, natož s druhým místem, jsem vůbec nepočítala, takže mám radost. Určitě to půjdu oslavit,“ komentovala studentka FTK, která se věnuje atletice.

Pouze čtyři účastnice se pak zapojily do závodu ve šplhu ze sedu bez přírazu, v němž se opět umístila, tentokrát však na třetím místě, gymnazistka Amálie Drahotuská. Nejrychlejší byla studentka tělesné výchovy a biologie Tina Valeriánová s časem 12,39 sekundy.

Vítězky a vítězové obdrželi medaile, diplomy a drobné pozornosti, Soňa Formánková a Jiří Buben z pořádající katedry sportu předávali také symbolické poukazy na finanční cenu děkana FTK UP.

„Dvacátý ročník přeboru ve šplhu se povedl, jsem moc spokojený. Oproti loňsku se zvedla úroveň, ženy i muži na prvních místech předvedli pěkné výkony, zhruba o sekundu lepší, na druhou stranu se zmenšil počet těch, kteří nevyšplhali. Tradičně skvělá byla atmosféra, účastníci se navzájem podporovali, i když to někomu zrovna nešlo. Také mě těší, že se závod dostává více do povědomí v Olomouci a že se účastní i závodníci ze středních škol. Open závod bychom příště chtěli udělat větší,“ shrnul Jiří Buben.

Kromě samotného měření sil na lanech došlo v tělocvičně Hynaisova i na připomínku jednoho významného sportovního výročí. Před sto lety získal Bedřich Šupčík v Paříži první československou olympijskou medaili – a to právě ve šplhu na laně. U příležitosti tohoto výročí bude šplh zařazen do programu letošních Českých akademických her, které se konají na konci června v Liberci.

Přehled vítězů Přeboru UP ve šplhu na laně 2024:

ženy 4,5 m volná technika

1. Amálie Drahotuská, Gymnázium Olomouc-Hejčín – 4,28

2. Tereza Wittassková, FTK – 4,94

3. Zuzana Jonášová, FTK – 5,38

+ cena děkana:

Daniela Jozlová, FTK – 5,89

ženy 4,5 m ze sedu

1. Tina Valeriánová, FTK – 12,39

2. Tereza Kräuterová, FTK – 13,26

3. Amálie Drahotuská, Olomouc-Hejčín – 13,40

muži 4,5 m

1. Aleš Březina, FTK – 3,79

2. Jan Kohoutek, SPŠ strojnická Olomouc – 3,87

3. Josef Losse, Olomouc-Hejčín – 4,41

+ cena děkana:

Benjamin Jakob, FTK – 4,65

Mikeš Cahel, FTK – 4,98

Jan Ševčík, FTK – 5,09

muži 8 m

1. Aleš Březina, FTK – 8,76

2. Jan Rolenc, FTK – 9,66

3. Jan Kohoutek, SPŠ strojnická Olomouc – 11,83

Studující katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého opět připravili dějepisný zážitkový workshop. V rámci badatelské výuky se společně s žáky a žákyněmi ZŠ Svatoplukova věnovali životnímu příběhu Macha z Hnojic.

Studující a vyučující katedry historie FF UP navštěvují s výukovými programy vybrané základní školy pravidelně, a to v rámci kurzu Trendy v moderní výuce dějepisu. Před několika dny tým budoucích učitelek a učitelů dějepisu z katedry historie FF UP vymyslel pro žáky a žákyně olomoucké ZŠ Svatoplukova zážitkový workshop, zaměřený na životní příběh Macha z Hnojic, který žil v první třetině 15. století. Několikrát během svého života utíkal před vojáky a z vypalovaných měst zachraňoval své dvě vlastnoručně psané knihy. V rámci workshopu žáci pátrali po jeho osudech, zaznamenávali do mapy jeho putování mezi Prostějovem, Litovlí a Šternberkem a nakonec vytvářeli i jeho profil na sociálních sítích a přemýšleli, proč mu knihy byly tak drahé.

„Neboť jak napsala nedávno zesnulá profesorka Libuše Hrabová, díky jejímuž výzkumu rukopisů osudy Macha známe: ‚Kdo jiný než ten, jemuž je psaní a překládání smyslem života, by na útěku z dobývaného města vzal s sebou knihy‘,“ uvedla Radmila Prchal Pavlíčková z katedry historie FF UP, která uvedenou skupinu studujících katedry historie vede. Podle ní odvedli posluchačky a posluchači učitelství dějepisu skvělou práci, a to jak při přípravě workshopu, tak při realizaci se čtyřmi různými třídami základní školy.

„S kolegyní Michaelou Antonín Malaníkovou nás to s nimi i s žáky vybrané školy moc bavilo. Ráda bych poděkovala i ZŠ Svatoplukova, která nás v rámci projektu Den s knihou pozvala,“ dodala.

Badatelská výuka spočívá mimo jiné v tom, že v centru práce stojí nějaká klíčová badatelská otázka, na kterou žáci hledají prostřednictvím své práce se zdroji odpověď. Zážitkové workshopy jsou tak připraveny jako aktivní práce žáků s historickými prameny a různými typy zdrojů. Přímo a intenzivně jsou tak zapojeni do práce, sami svou vlastní činností získávají nové poznání, pracují vlastně jako historikové a historičky, byť s didaktizovanými, tedy pro práci žáků upravenými, prameny. Kladou si výzkumné otázky, na něž hledají odpovědi prostřednictvím kritické práce s prameny.

Studující katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého opět připravili dějepisný zážitkový workshop. V rámci badatelské výuky se společně s žáky a žákyněmi ZŠ Svatoplukova věnovali životnímu příběhu Macha z Hnojic.

Studující a vyučující katedry historie FF UP navštěvují s výukovými programy vybrané základní školy pravidelně, a to v rámci kurzu Trendy v moderní výuce dějepisu. Před několika dny tým budoucích učitelek a učitelů dějepisu z katedry historie FF UP vymyslel pro žáky a žákyně olomoucké ZŠ Svatoplukova zážitkový workshop, zaměřený na životní příběh Macha z Hnojic, který žil v první třetině 15. století. Několikrát během svého života utíkal před vojáky a z vypalovaných měst zachraňoval své dvě vlastnoručně psané knihy. V rámci workshopu žáci pátrali po jeho osudech, zaznamenávali do mapy jeho putování mezi Prostějovem, Litovlí a Šternberkem a nakonec vytvářeli i jeho profil na sociálních sítích a přemýšleli, proč mu knihy byly tak drahé.

„Neboť jak napsala nedávno zesnulá profesorka Libuše Hrabová, díky jejímuž výzkumu rukopisů osudy Macha známe: ‚Kdo jiný než ten, jemuž je psaní a překládání smyslem života, by na útěku z dobývaného města vzal s sebou knihy‘,“ uvedla Radmila Prchal Pavlíčková z katedry historie FF UP, která uvedenou skupinu studujících katedry historie vede. Podle ní odvedli posluchačky a posluchači učitelství dějepisu skvělou práci, a to jak při přípravě workshopu, tak při realizaci se čtyřmi různými třídami základní školy.

„S kolegyní Michaelou Antonín Malaníkovou nás to s nimi i s žáky vybrané školy moc bavilo. Ráda bych poděkovala i ZŠ Svatoplukova, která nás v rámci projektu Den s knihou pozvala,“ dodala.

Badatelská výuka spočívá mimo jiné v tom, že v centru práce stojí nějaká klíčová badatelská otázka, na kterou žáci hledají prostřednictvím své práce se zdroji odpověď. Zážitkové workshopy jsou tak připraveny jako aktivní práce žáků s historickými prameny a různými typy zdrojů. Přímo a intenzivně jsou tak zapojeni do práce, sami svou vlastní činností získávají nové poznání, pracují vlastně jako historikové a historičky, byť s didaktizovanými, tedy pro práci žáků upravenými, prameny. Kladou si výzkumné otázky, na něž hledají odpovědi prostřednictvím kritické práce s prameny.

Visitors to the exhibition of works created during the inaugural January workshop of the BeInspired project for lower and upper secondary school students, which aims to bridge the worlds of science and art, will find themselves in an artistic world inspired by elementary particle physics. The opening of the exhibition took place in the SOLID building on Thursday 14 March and proves that bringing together scientists, physics teachers and students helps to better understand the field, as well as to uncover the often hidden visual beauty of physics.

On Friday, March 8, scientists from the Institute of Physics explained the secrets of cosmic rays and how to measure them at the Pierre Auger Observatory in Argentina to nearly thirty high school students.

At this time of rapid technological development and the ever-expanding possibilities of artificial intelligence (AI), it is imperative that Palacký University Olomouc is at the forefront of innovation while maintaining ethical standards and integrity. This document reflects a commitment to balance the potential of AI to improve teaching, research, and administrative processes with the need to protect personal data, intellectual property, and academic honesty.

The following recommendations should serve as a guide for all members of the UP academic community and contribute to the development of a safe, transparent, and innovative environment in which AI can support our academic goals and missions.

This text should be perceived as a work in progress, i.e. it will be updated periodically to reflect the latest developments in AI and to ensure that our work practice remains consistent with the latest knowledge and best practices. The text is in line with the conclusions of the UP Pedagogical Committee on the use of AI in teaching.

All AI systems (generative or otherwise) at UP must be used in such a way as to comply with the ethical principles of UP as defined by the Code of Ethics for UP staff and students, as follows:

(a) Artificial intelligence must be used in a meaningful and responsible manner – so that it serves as a tool to improve our knowledge and skills and to make our teaching and research activities at UP more effective. This means using AI as a learning, managerial, administrative, and editorial tool, not as a full replacement for creative activity. Therefore, it is not recommended to use generative AI tools to formulate the text itself, i.e. the author’s own claims, conclusions, arguments, etc.

(b) AI must not be misused for plagiarism. The use of generative AI in professional texts and other creative work, including artistic output, must be declared.

(c) Neither staff nor students may claim to be the authors of texts and other creative outputs generated using AI.

(d) AI must not be used to deliberately misrepresent the results of science and research (e.g. purposeful modification and falsification of data).

(e) AI must not be misused to create and disseminate misinformation.

(f) All AI-generated outputs must be verified.

(g) Liability always falls upon the human being who misuses AI in this way.

When using AI, personal data and other sensitive information (such as potential UP intellectual property) that is fed into AI systems must be handled responsibly. It should be understood that such data is usually made available to a third party and that the owner then loses control over it. It is therefore important to ensure that there is no breach of privacy, no leakage of sensitive information outside the organisation, no discrimination, etc.

Meanwhile, it is also necessary to be mindful of possible leakage of intellectual property and the protection of third-party rights. This concerns e.g. patents, research datasets, project plans, as well as foreign language translations of materials containing sensitive data mentioned above. In the case we want to work with data requiring special protection within AI systems, specific licences must be used to ensure that the data entered into the systems is not leaked outside the organisation/institution.

The use of AI systems in research and education requires a responsible approach. Particularly, the potential ethical, security, and legal issues associated with the creation and dissemination of AI-generated content must be taken into consideration. AI systems may produce compelling but potentially false or misleading content, which may affect the integrity of research results and educational materials. There is also a risk of misuse of technology to create misinformation and manipulative content.

Therefore, it is essential to integrate ethical standards and rules into all phases of the research and educational process, thereby ensuring that the eventual application of AI is transparent, justified, and in accordance with UP’s ethical principles and standards.

When using new (especially generative) forms of AI, one must anticipate that these tools are still flawed and may provide information that is false and misleading. Therefore, AI outputs should always be verified. The quality of AI-generated outputs depends heavily on the way educators/students enter their specifications (requests, commands) into these systems – i.e. the prompts. In the educational process, it is necessary to distinguish situations in which the use of AI is effective and expedient from situations in which the use of AI is ineffective or directly undesirable (e.g. when testing students’ factual knowledge and skills). Similarly, it is necessary to choose appropriate and effective pedagogical methods in educational activities that include the deployment/use of AI.

AI can be used to create tools for testing students’ knowledge and skills, e.g. to create series of test questions and tests of different types. Again, however, the potential for error in these systems needs to be taken into account, and human oversight is therefore essential. Thus, generative AI can be used for self-testing, generating test questions for specific learning materials, as well as for analysing student work at different levels (e.g. based on criteria defined by the educator).

When supervising theses, it should be anticipated that some students may actively use advanced AI tools when writing their theses. Therefore, the use of AI within these types of works must be in line with the principles defined in this recommendation. However, detecting whether students are using AI tools in writing their theses is difficult.

It is thus necessary to introduce a gradual change in the verification of the authorship of the thesis in those fields that require it. This may take the form of ongoing consultations reviewing the text and verifying the student’s knowledge of the topic during the thesis defence.

At the same time, it should also be pointed out that each and every one of us has the fundamental right not to be subjected to a decision that has a significant impact on them when it is be based solely on automated processing. Thus, if an educator decides to use AI in any form of assessment of students’ activities (e.g. evaluation of their written works), it should always include the educator’s own assessment, not one made solely by AI.

Generative AI (and other tools using elements of AI) can be used as an aid to improve the quality of the text, especially stylistically, but not creatively (e.g. not in the formulation of conclusions or arguments based on the results of scientific research, etc.). If generative AI is used so as to directly influence the content of the text (diagrams, graphical abstracts, flowcharts, as well as the structure of the text), this should always be acknowledged. If generative AI is used to modify the form of the text, it is not necessary to acknowledge its use (similarly, we do not mention the use of automatic spell-checkers and reference citation systems).

doc. Mgr. Lucie Plíhalová, Ph.D.
(guarantor, Vice-rector for Science and Research)

Prof. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.
(for the UP RO AI Committee)

Examples of AI tools use acknowledgement:

• Perplexity AI was used in writing this text when compiling a reference list of academic resources on the subject.
• ChatGPT (GPT4) was used in writing this text, specifically chapters 1–2.

For more information on generative artificial intelligence, please visit our website www.ai.upol.cz.

 

V době rychlého technologického rozvoje a stále se rozšiřujících možností umělé inteligence (AI) je nezbytné, aby Univerzita Palackého v Olomouci (UP) stála v čele inovací a zároveň zachovávala etické normy a integritu. Tento dokument reflektuje snahu vyvážit potenciál AI ke zlepšení výuky, výzkumu a administrativních procesů s potřebou ochrany osobních údajů, intelektuálního vlastnictví a akademické cti.

Následující doporučení by mělo sloužit jako průvodce pro všechny členy akademické obce UP a přispět k rozvoji bezpečného, transparentního a inovativního prostředí, ve kterém může AI podporovat naše akademické cíle a poslání.

Tento text by měl být chápán jako živý, tzn. bude pravidelně aktualizován tak, aby odrážel nejnovější vývoj v oblasti AI a zajišťoval, že naše praxe zůstane v souladu s nejnovějšími poznatky a nejlepšími postupy. Text je v souladu se závěry Pedagogické komise UP pro používání AI ve výuce.

Veškeré systémy AI (generativní či jiné) na UP je třeba využívat tak, aby byly dodrženy etické principy UP definované Etickým kodexem zaměstnanců a studentů UP, a to následovně:

a) Umělou inteligenci je třeba používat smysluplně a zodpovědně – tak, aby nám sloužila jako nástroj, pomocí kterého budeme zlepšovat naše znalosti a dovednosti či zefektivňovat pedagogickou a vědeckovýzkumnou činnost na UP. To znamená využití AI jako studijního, manažerského a administrativního a edičního nástroje, nikoliv jako plná náhrada tvůrčí činnosti. Nedoporučuje se tedy používat nástroje generativní AI k formulaci vlastního textu, tj. údajného vlastního tvrzení autora, či jeho závěrů, argumentů apod.

b) AI nesmí být zneužívána k plagiování. V odborných textech a další tvůrčí činnosti včetně uměleckých výstupů je využití generativní AI nutné deklarovat.

c) Pracovníci ani studenti se nesmí vydávat za autory textů ani dalších tvůrčích výstupů vygenerovaných s pomocí AI.

d) AI nesmí být zneužívána k úmyslnému zkreslování výsledků vědy a výzkumu (např. účelová modifikace a falzifikace dat).

e) AI nesmí být zneužívána k tvorbě a šíření nepravdivých informací.

f) Veškeré výstupy generované AI je třeba ověřit.

g) Odpovědnost nese vždy člověk, který AI tímto způsobem zneužije.

Při využívání AI je třeba zodpovědně nakládat s osobními údaji a dalšími citlivými informacemi (například i potenciálního intelektuálního vlastnictví UP), které se do systémů AI vkládají. Je třeba si uvědomit, že taková data jsou zpravidla zpřístupňována třetí osobě a že nad nimi jejich držitel ztrácí kontrolu. Je tedy důležité zabezpečit, aby nedocházelo k narušení soukromí, únikům citlivých informací mimo organizaci, diskriminaci atd.

Zároveň je také nutné pamatovat na problém týkající se možného úniku duševního vlastnictví a ochraně práva třetích stran. To se týká např. patentů, výzkumných datasetů, projektových záměrů, ale také například jazykových / cizojazyčných překladů materiálů obsahujících citlivé údaje zmíněné výše. V případě, že s daty vyžadujícími zvláštní ochranu chceme uvnitř systémů umělé inteligence pracovat, je třeba využívat specifické licence, které zajišťují, aby data vkládaná do systémů neunikla mimo danou organizaci/instituci.

Využívání systémů umělé inteligence v oblasti výzkumu a výuky vyžaduje odpovědný přístup. Především je nutné vzít do úvahy možné etické, bezpečnostní a právní otázky spojené s vytvářením a šířením generovaného obsahu. Takové systémy mohou vytvářet přesvědčivý, ale potenciálně nepravdivý nebo zkreslený obsah, což může mít vliv na integritu výzkumných výsledků a vzdělávacích materiálů. Rovněž existuje nebezpečí zneužití technologie k vytváření dezinformací nebo manipulativního obsahu.

Proto je zásadní integrovat etické normy a pravidla do všech fází výzkumného a výukového procesu, a tím zajistit, že případná aplikace AI bude transparentní, odůvodněná a v souladu s etickými zásadami a normami UP.

Při využívání nových (především generativních) forem AI je třeba počítat s tím, že tyto nástroje dosud chybují a mohou poskytovat informace, které jsou nepravdivé či zkreslené. Proto je třeba výstupy umělé inteligence vždy ověřit. Kvalita výstupů generovaných AI velmi závisí na tom, jakým způsobem pedagogové/studenti zadávají do těchto systémů svá zadání (požadavky, příkazy) – tzv. prompty. Ve výukovém procesu je třeba oddělit situace, kdy je využití umělé inteligence efektivní a výhodné, od situací, ve kterých je využívání umělé inteligence málo efektivní či přímo nežádoucí (např. při testování faktických znalostí a dovedností studentů). Stejně tak je třeba v rámci výukových aktivit volit vhodné a efektivní pedagogické metody, které s nasazením/využíváním umělé inteligence počítají .

AI lze využít v rámci tvorby pomůcek pro ověřování znalostí a dovedností studentů, např. k tvorbě baterií testových otázek či samotných testů různých typů. Opět je však třeba počítat s potenciální chybovostí těchto systémů a lidská kontrola je tedy nezbytná. Generativní AI tak může být využita např. k autotestování, generování testových otázek ke konkrétnímu výukovému materiálu, ale také např. pro analýzu studentských prací na různých úrovních (např. na základě kritérií definovaných pedagogem).

Při vedení závěrečných prací je třeba počítat s tím, že někteří studenti mohou pokročilé nástroje umělé inteligence při tvorbě prací aktivně používat. Využití AI v rámci těchto typů prací však musí být v souladu s principy definovanými v tomto doporučení. Odhalení, zdali studenti používají při psaní závěrečné práce nástroje umělé inteligence, je obtížné.

Je tedy nutné v oborech, které si to žádají, přikročit postupně ke změně ověření autorství závěrečné práce. To mohou být například průběžné konzultace zaměřující se na kontrolu textu či ověření znalostí studenta o tématu závěrečné práce při její obhajobě.

Zároveň je třeba upozornit, že každý z nás má zásadně právo na to, aby nebyl předmětem rozhodnutí, jenž se jej významně dotýká, které by bylo založeno výhradně na automatizovaném zpracování. Rozhodne-li se tedy pedagog k nějaké formě využití AI při hodnocení aktivit studentů (např. hodnocení písemné práce), vždy je zapotřebí, aby šlo o hodnocení samotného pedagoga, nikoli o hodnocení učiněné výlučně prostřednictvím AI.

Generativní AI (a další nástroje využívající prvky AI) lze využít jako pomocné nástroje ke zlepšení kvality textu, zejména po stránce stylistické, nikoliv tvůrčí (například formulace závěrů, argumentace v diskuzi založených na výsledcích vědeckého bádání apod.). Pokud je generativní umělá inteligence použita tak, že přímo ovlivňuje obsahovou stránku textu (schémata, grafické abstrakty, flowcharty ale také výstavba textu), měla by být tato skutečnost vždy uvedena. Pokud je generativní umělá inteligence použita k úpravě formy textu, není nutné její využití uvádět (podobně, jako když se neuvádí např. využití automatických kontrol pravopisu či využití referenčních citačních systémů).

doc. Mgr. Lucie Plíhalová, Ph.D.
(garant, Prorektorka pro vědu a výzkum)

prof. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.
(za Komisi pro AI RUP UP)

Příklady odkazování:

• Při tvorbě tohoto textu byl využit systém Perplexity, a to pro pomoc při sestavení referenčního seznamu odborných zdrojů k danému tématu.
• Při tvorbě tohoto textu byl využit nástroj ChatGPT (GPT4), a to pro tvorbu kapitoly 1-2.
  
  Další informace o generativní umělé inteligenci naleznete na našem webu www.ai.upol.cz.

V době rychlého technologického rozvoje a stále se rozšiřujících možností umělé inteligence (AI) je nezbytné, aby Univerzita Palackého v Olomouci (UP) stála v čele inovací a zároveň zachovávala etické normy a integritu. Tento dokument reflektuje snahu vyvážit potenciál AI ke zlepšení výuky, výzkumu a administrativních procesů s potřebou ochrany osobních údajů, intelektuálního vlastnictví a akademické cti.

Následující doporučení by mělo sloužit jako průvodce pro všechny členy akademické obce UP a přispět k rozvoji bezpečného, transparentního a inovativního prostředí, ve kterém může AI podporovat naše akademické cíle a poslání.

Tento text by měl být chápán jako živý, tzn. bude pravidelně aktualizován tak, aby odrážel nejnovější vývoj v oblasti AI a zajišťoval, že naše praxe zůstane v souladu s nejnovějšími poznatky a nejlepšími postupy. Text je v souladu se závěry Pedagogické komise UP pro používání AI ve výuce.

Veškeré systémy AI (generativní či jiné) na UP je třeba využívat tak, aby byly dodrženy etické principy UP definované Etickým kodexem zaměstnanců a studentů UP, a to následovně:

a) Umělou inteligenci je třeba používat smysluplně a zodpovědně – tak, aby nám sloužila jako nástroj, pomocí kterého budeme zlepšovat naše znalosti a dovednosti či zefektivňovat pedagogickou a vědeckovýzkumnou činnost na UP. To znamená využití AI jako studijního, manažerského a administrativního a edičního nástroje, nikoliv jako plná náhrada tvůrčí činnosti. Nedoporučuje se tedy používat nástroje generativní AI k formulaci vlastního textu, tj. údajného vlastního tvrzení autora, či jeho závěrů, argumentů apod.

b) AI nesmí být zneužívána k plagiování. V odborných textech a další tvůrčí činnosti včetně uměleckých výstupů je využití generativní AI nutné deklarovat.

c) Pracovníci ani studenti se nesmí vydávat za autory textů ani dalších tvůrčích výstupů vygenerovaných s pomocí AI.

d) AI nesmí být zneužívána k úmyslnému zkreslování výsledků vědy a výzkumu (např. účelová modifikace a falzifikace dat).

e) AI nesmí být zneužívána k tvorbě a šíření nepravdivých informací.

f) Veškeré výstupy generované AI je třeba ověřit.

g) Odpovědnost nese vždy člověk, který AI tímto způsobem zneužije.

Při využívání AI je třeba zodpovědně nakládat s osobními údaji a dalšími citlivými informacemi (například i potenciálního intelektuálního vlastnictví UP), které se do systémů AI vkládají. Je třeba si uvědomit, že taková data jsou zpravidla zpřístupňována třetí osobě a že nad nimi jejich držitel ztrácí kontrolu. Je tedy důležité zabezpečit, aby nedocházelo k narušení soukromí, únikům citlivých informací mimo organizaci, diskriminaci atd.

Zároveň je také nutné pamatovat na problém týkající se možného úniku duševního vlastnictví a ochraně práva třetích stran. To se týká např. patentů, výzkumných datasetů, projektových záměrů, ale také například jazykových / cizojazyčných překladů materiálů obsahujících citlivé údaje zmíněné výše. V případě, že s daty vyžadujícími zvláštní ochranu chceme uvnitř systémů umělé inteligence pracovat, je třeba využívat specifické licence, které zajišťují, aby data vkládaná do systémů neunikla mimo danou organizaci/instituci.

Využívání systémů umělé inteligence v oblasti výzkumu a výuky vyžaduje odpovědný přístup. Především je nutné vzít do úvahy možné etické, bezpečnostní a právní otázky spojené s vytvářením a šířením generovaného obsahu. Takové systémy mohou vytvářet přesvědčivý, ale potenciálně nepravdivý nebo zkreslený obsah, což může mít vliv na integritu výzkumných výsledků a vzdělávacích materiálů. Rovněž existuje nebezpečí zneužití technologie k vytváření dezinformací nebo manipulativního obsahu.

Proto je zásadní integrovat etické normy a pravidla do všech fází výzkumného a výukového procesu, a tím zajistit, že případná aplikace AI bude transparentní, odůvodněná a v souladu s etickými zásadami a normami UP.

Při využívání nových (především generativních) forem AI je třeba počítat s tím, že tyto nástroje dosud chybují a mohou poskytovat informace, které jsou nepravdivé či zkreslené. Proto je třeba výstupy umělé inteligence vždy ověřit. Kvalita výstupů generovaných AI velmi závisí na tom, jakým způsobem pedagogové/studenti zadávají do těchto systémů svá zadání (požadavky, příkazy) – tzv. prompty. Ve výukovém procesu je třeba oddělit situace, kdy je využití umělé inteligence efektivní a výhodné, od situací, ve kterých je využívání umělé inteligence málo efektivní či přímo nežádoucí (např. při testování faktických znalostí a dovedností studentů). Stejně tak je třeba v rámci výukových aktivit volit vhodné a efektivní pedagogické metody, které s nasazením/využíváním umělé inteligence počítají .

AI lze využít v rámci tvorby pomůcek pro ověřování znalostí a dovedností studentů, např. k tvorbě baterií testových otázek či samotných testů různých typů. Opět je však třeba počítat s potenciální chybovostí těchto systémů a lidská kontrola je tedy nezbytná. Generativní AI tak může být využita např. k autotestování, generování testových otázek ke konkrétnímu výukovému materiálu, ale také např. pro analýzu studentských prací na různých úrovních (např. na základě kritérií definovaných pedagogem).

Při vedení závěrečných prací je třeba počítat s tím, že někteří studenti mohou pokročilé nástroje umělé inteligence při tvorbě prací aktivně používat. Využití AI v rámci těchto typů prací však musí být v souladu s principy definovanými v tomto doporučení. Odhalení, zdali studenti používají při psaní závěrečné práce nástroje umělé inteligence, je obtížné.

Je tedy nutné v oborech, které si to žádají, přikročit postupně ke změně ověření autorství závěrečné práce. To mohou být například průběžné konzultace zaměřující se na kontrolu textu či ověření znalostí studenta o tématu závěrečné práce při její obhajobě.

Zároveň je třeba upozornit, že každý z nás má zásadně právo na to, aby nebyl předmětem rozhodnutí, jenž se jej významně dotýká, které by bylo založeno výhradně na automatizovaném zpracování. Rozhodne-li se tedy pedagog k nějaké formě využití AI při hodnocení aktivit studentů (např. hodnocení písemné práce), vždy je zapotřebí, aby šlo o hodnocení samotného pedagoga, nikoli o hodnocení učiněné výlučně prostřednictvím AI.

Generativní AI (a další nástroje využívající prvky AI) lze využít jako pomocné nástroje ke zlepšení kvality textu, zejména po stránce stylistické, nikoliv tvůrčí (například formulace závěrů, argumentace v diskuzi založených na výsledcích vědeckého bádání apod.). Pokud je generativní umělá inteligence použita tak, že přímo ovlivňuje obsahovou stránku textu (schémata, grafické abstrakty, flowcharty ale také výstavba textu), měla by být tato skutečnost vždy uvedena. Pokud je generativní umělá inteligence použita k úpravě formy textu, není nutné její využití uvádět (podobně, jako když se neuvádí např. využití automatických kontrol pravopisu či využití referenčních citačních systémů).

doc. Mgr. Lucie Plíhalová, Ph.D.
(garant, Prorektorka pro vědu a výzkum)

prof. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D.
(za Komisi pro AI RUP UP)

Příklady odkazování:

• Při tvorbě tohoto textu byl využit systém Perplexity, a to pro pomoc při sestavení referenčního seznamu odborných zdrojů k danému tématu.
• Při tvorbě tohoto textu byl využit nástroj ChatGPT (GPT4), a to pro tvorbu kapitoly 1-2.
  
  Další informace o generativní umělé inteligenci naleznete na našem webu www.ai.upol.cz.

Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ) usiluje o udělení akreditace Světové federace pro lékařské vzdělávání (WFME), díky které by mladí čeští lékaři získali snazší přístup na pracovní trh v USA. Náročným externím hodnocením jako zástupce tuzemských lékařských fakult prošla Lékařská fakulta UP.

Čtyřčlenná komise z WFME po tři dny sledovala práci akreditační komise z NAÚ přímo v prostorách fakulty. Hodnotitele zajímalo, zda výuka Všeobecného lékařství a General Medicine na LF UP probíhá podle schváleného akreditačního spisu a také dle standardů federace, v průběhu procesu byli k jednání přizváni nejen zástupci fakulty, ale také vedení Fakultní nemocnice Olomouc v čele s ředitelem Romanem Havlíkem.

„Smyslem tohoto hodnocení bylo ukázat komisi WFME, jak NAÚ provádí akreditaci lékařských fakult a zda je taková podoba hodnocení v souladu s požadavky federace. Snaha NAÚ o získání akreditace této federace souvisí s tím, že po roce 2025 budou moci vyrovnávací zkoušky pro vstup na pracovní trh v USA vykonat pouze lékaři, kteří medicínu vystudovali na fakultách akreditovaných agenturou uznanou ze strany WFME,“ přiblížil proděkan LF UP pro zahraniční vztahy a General Medicine Milan Raška.

„My jsme se jako zástupci českých lékařských fakult k uskutečnění hodnocení nabídli, protože už dříve jsme jednu mezinárodní akreditaci (AMSE – The Association of Medical Schools in Europe, psali jsme zde) podle pravidel WFME úspěšně získali. A myslím, že bychom to měli zvládnout i nyní,“ dodal proděkan.

Oficiální zpráva z návštěvy hodnotitelů na LF UP bude známa až později, vedení fakulty však stručné výsledky mohlo vyslechnout během závěrečného jednání. „Bylo potvrzeno, že fakulta obstojí i v celosvětovém měřítku. Zazněly samozřejmě také nějaké náměty pro další zlepšování, těmi se budeme zabývat, ať už je to otázka výukových zdrojů nebo vybalancování teoretických, preklinických a klinických oborů. Nicméně cítím to tak, že komise potvrdila vysokou kvalitu výuky Všeobecného lékařství a v podstatě celé naší fakulty, a to je něco, co nás velmi těší. Děkuji všem, kteří se podíleli na přípravě podkladů a realizaci tohoto akreditačního řízení,“ shrnul děkan Milan Kolář.