Agregátor zdrojů

A unique look into the investigation of war crimes was given to students and the public by the Olomouc Faculty of Law’s Centre for International Humanitarian and Operational Law (CIHOL). A film screening of The Investigator: Demons of the Balkan War and follow-up discussion with Vladimír Dzuro, the main protagonist of the film, attracted an audience of over two hundred at the faculty.

Vladimír Dzuro took an active part in UN peacekeeping in the former Yugoslavia starting in April 1995, and then spent more than nine years in the post of Chief of the Office of Internal Oversight Services at the UN in New York. In the documentary The Investigator: Demons of the Balkan War, which is inspired by the book of the same name, he returns to the places of his investigations in Bosnia and Herzegovina, Croatia, and Serbia. At the screening, Petr Stejskal of CIHOL, the main coordinator of the event, explained the legal aspects of arresting Slavko Dokmanović, the mayor of Vukovar.

The organisers were able to invite another VIP guest to the programme – Michal Vývoda, Senior Advisor OSINT (Open Source Intelligence Tools), European Union Advisory Mission (EUAM) Ukraine – who shared his fresh experiences on investigating war crimes in the era of modern technologies. He also explained the intersections of international humanitarian law, in-country prosecution, and war crimes. 

This was Vladimír Dzuro’s second invitation to Olomouc by CIHOL. In 2011, he gave the lecture “Deadly Propaganda: Fake news in the post-conflict environment”, which is still available on the faculty’s YouTube channel (in Czech).

Unikátní vhled do vyšetřování válečných zločinů přinesla studentům i veřejnosti akce, kterou pořádalo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při olomoucké právnické fakultě. Promítání filmu Vyšetřovatel a následnou diskuzi s Vladimírem Dzurem, hlavním protagonistou snímku, si přímo na fakultě nenechalo ujít přes 200 zájemců.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. V dokumentu Vyšetřovatel, který je inspirován knihou Vyšetřovatel: Démoni balkánské války, se vrací na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku. Na promítání navázala krátká odborná vsuvka, kdy se Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní pořadatel akce, zamýšlel nad právními aspekty zatčení starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće.

Do programu setkání se organizátorům podařilo dostat ještě jednoho výjimečného hosta – Michala Vývodu, vedoucího oddělení vyšetřování mezinárodních zločinů Poradní mise EU na Ukrajině. S publikem se podělil o čerstvé zkušenosti při vyšetřování válečných zločinů v době moderních technologií. Vysvětlil také průniky mezinárodního humanitárního práva do vnitrostátního stíhání a vyšetřování válečných zločinů.

Vladimír Dzuro přijel do Olomouce na pozvání centra CIHOL podruhé. V roce 2021 si připravil přednášku Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí, která je stále dostupná na fakultním YouTube kanále.

Unikátní vhled do vyšetřování válečných zločinů přinesla studentům i veřejnosti akce, kterou pořádalo Centrum pro mezinárodní humanitární a operační právo (CIHOL) při olomoucké právnické fakultě. Promítání filmu Vyšetřovatel a následnou diskuzi s Vladimírem Dzurem, hlavním protagonistou snímku, si přímo na fakultě nenechalo ujít přes 200 zájemců.

Vladimír Dzuro se aktivně podílel na práci mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii, od dubna 1995 pak zastával více než devět let funkci vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Do nedávna pak vedl kancelář Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku. V dokumentu Vyšetřovatel, který je inspirován knihou Vyšetřovatel: Démoni balkánské války, se vrací na místa svého vyšetřování v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku a Srbsku. Na promítání navázala krátká odborná vsuvka, kdy se Petr Stejskal, člen CIHOL a hlavní pořadatel akce, zamýšlel nad právními aspekty zatčení starosty Vukovaru Slavka Dokmanoviće.

Do programu setkání se organizátorům podařilo dostat ještě jednoho výjimečného hosta – Michala Vývodu, vedoucího oddělení vyšetřování mezinárodních zločinů Poradní mise EU na Ukrajině. S publikem se podělil o čerstvé zkušenosti při vyšetřování válečných zločinů v době moderních technologií. Vysvětlil také průniky mezinárodního humanitárního práva do vnitrostátního stíhání a vyšetřování válečných zločinů.

Vladimír Dzuro přijel do Olomouce na pozvání centra CIHOL podruhé. V roce 2021 si připravil přednášku Smrtící propaganda – fake news v post-konfliktním prostředí, která je stále dostupná na fakultním YouTube kanále.

Děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář udělil osmatřicet ocenění za významnou publikační činnost za uplynulý rok 2023. Mezi laureáty, pro které bylo připraveno slavnostní setkání na fakultě, byli nejen autoři publikující v nejlepších oborových časopisech, ale i studenti.

V kategorii za článek zveřejněný v prvním decilu časopisů příslušné oborové kategorie byli oceněni autoři čtrnácti prací, například Kateřina Menšíková z Neurologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, pediatrička a proděkanka LF UP pro studium 4.–6. ročníku Všeobecného lékařství Eva Klásková, Vladimír Študent z Urologické kliniky LF UP a FNOL nebo Pavel Stejskal z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM).

Čtrnáct prací děkan ocenil i v kategorii článků v prvním kvartilu časopisů. Laureátem Ceny děkana za rok 2023 je také Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FNOL, a sice za monografii Digitální medicína II. Cenu obdrželi i autoři dvou patentů a Pavel Moudrý z ÚMTM za významně citovaný článek High speed of fork progression induces DNA replication stress and genomic instability zveřejněný v časopise Nature. Za nejlepší studentskou vědeckou práci cenu získalo šest studentů.

„Všem oceněným gratuluji a děkuji za vynikající práci, které si velmi vážím,“ uvedl Milan Kolář s tím, že celkem byla oceněným rozdělena finanční odměna ve výši přes 1,3 milionu korun.  

Děkan také podotkl, že lékařská fakulta v současnosti výrazně motivuje akademické pracovníky k publikování vědeckých prací v časopisech s impakt faktorem zařazených dle Web of Science do kategorií D1, Q1 nebo Q2, tedy do prvního decilu či prvního nebo druhého kvartilu. To se odráží mimo jiné v aktualizované metodice dělení finančních prostředků na fakultě, ale také v současném znění Statutu Cen děkana LF UP.

„Pevně věřím, že tyto změny zvýší vědecký výkon lékařské fakulty a tím i její prestiž ve vědecko-výzkumné oblasti. Osobně považuji za zcela nezbytné, abychom učinili vše proto, aby LF UP nadále patřila mezi nejvýkonnější vědecko-výzkumné organizace v ČR,“ dodal děkan Milan Kolář.

Přehled všech oceněných autorů a jejich prací za rok 2023 je k dispozici zde.

Děkan Lékařské fakulty UP Milan Kolář udělil osmatřicet ocenění za významnou publikační činnost za uplynulý rok 2023. Mezi laureáty, pro které bylo připraveno slavnostní setkání na fakultě, byli nejen autoři publikující v nejlepších oborových časopisech, ale i studenti.

V kategorii za článek zveřejněný v prvním decilu časopisů příslušné oborové kategorie byli oceněni autoři čtrnácti prací, například Kateřina Menšíková z Neurologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, pediatrička a proděkanka LF UP pro studium 4.–6. ročníku Všeobecného lékařství Eva Klásková, Vladimír Študent z Urologické kliniky LF UP a FNOL nebo Pavel Stejskal z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM).

Čtrnáct prací děkan ocenil i v kategorii článků v prvním kvartilu časopisů. Laureátem Ceny děkana za rok 2023 je také Miloš Táborský, přednosta I. interní kliniky – kardiologické LF UP a FNOL, a sice za monografii Digitální medicína II. Cenu obdrželi i autoři dvou patentů a Pavel Moudrý z ÚMTM za významně citovaný článek High speed of fork progression induces DNA replication stress and genomic instability zveřejněný v časopise Nature. Za nejlepší studentskou vědeckou práci cenu získalo šest studentů.

„Všem oceněným gratuluji a děkuji za vynikající práci, které si velmi vážím,“ uvedl Milan Kolář s tím, že celkem byla oceněným rozdělena finanční odměna ve výši přes 1,3 milionu korun.  

Děkan také podotkl, že lékařská fakulta v současnosti výrazně motivuje akademické pracovníky k publikování vědeckých prací v časopisech s impakt faktorem zařazených dle Web of Science do kategorií D1, Q1 nebo Q2, tedy do prvního decilu či prvního nebo druhého kvartilu. To se odráží mimo jiné v aktualizované metodice dělení finančních prostředků na fakultě, ale také v současném znění Statutu Cen děkana LF UP.

„Pevně věřím, že tyto změny zvýší vědecký výkon lékařské fakulty a tím i její prestiž ve vědecko-výzkumné oblasti. Osobně považuji za zcela nezbytné, abychom učinili vše proto, aby LF UP nadále patřila mezi nejvýkonnější vědecko-výzkumné organizace v ČR,“ dodal děkan Milan Kolář.

Přehled všech oceněných autorů a jejich prací za rok 2023 je k dispozici zde.

Je to příliš složité. Tomu by obyčejný člověk nerozuměl. To se nedá jednoduše vysvětlit. O čem je řeč? O vědě. Přesněji o tom, jak se v posledních letech změnil přístup k popularizaci a komunikaci vědy. A právě o tom, jak a proč vůbec mluvit o vědě, se dočtete v novém čísle univerzitního magazínu Žurnál UP.

V úvodním tématu se dozvíte, jakou dramatickou proměnou prošel za dobu své existence Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Jeho ředitelku Evu Navrátilovou vám pak představíme v rubrice Portrét. Zjistíte, proč je AFO její srdcovka.

„Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají,“ to je odpověď Daniela Stacha z České televize na otázku, proč by měli vědci umět mluvit o vědě. Známý moderátor a popularizátor vědy také prozradí, se kterým vědcem by chtěl udělat rozhovor.

Předseda Správní rady UP, vědecký atašé britského velvyslanectví a nově také držitel prestižního řádu. To vše je Otakar Fojt. Nový Žurnál s ním nabídne rozhovor, v němž se mj. mluví o inspiraci v zahraničí. „Věda je mezinárodní, a pokud chcete porovnávat svou práci a dostávat doporučení, kam ji dál posunout, je nezbytné se radit s těmi nejlepšími na světě. Komunikovat jenom s těmi, s nimiž sdílím kancelář nebo jednu univerzitu, by určitě nestačilo.“

Všichni máme mozek, a proto nám Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty připomene, proč je nutné ho trénovat. Pokud ještě nevíte, jak vznikají titulky k filmům, nenechte si ujít rubriku Absolventka, v níž vám to řekne Eva Dostálová.

O tom, že na UP máme šikovné studenty, není sporu. Třeba takový budoucí kněz Lukáš Janoušek z CMTF nebo Klára Katrušáková z FF a PdF. Hádejte, kdo z nich je studentský/á železný/á hasič (hasička). Nevíte? Čtěte.

A když je řeč o té šikovnosti a schopnosti. Připomene si i úspěšné zaměstnance, kteří se za svou práci dočkali od univerzity ocenění. Ke čtení je toho samozřejmě mnohem víc, takže neváhejte a sáhněte po papírovém vydání magazínu ve stojanech na fakultách nebo v UPointu či Pevnosti poznání. Nebo se koukněte na elektronickou verzi.

Je to příliš složité. Tomu by obyčejný člověk nerozuměl. To se nedá jednoduše vysvětlit. O čem je řeč? O vědě. Přesněji o tom, jak se v posledních letech změnil přístup k popularizaci a komunikaci vědy. A právě o tom, jak a proč vůbec mluvit o vědě, se dočtete v novém čísle univerzitního magazínu Žurnál UP.

V úvodním tématu se dozvíte, jakou dramatickou proměnou prošel za dobu své existence Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc. Jeho ředitelku Evu Navrátilovou vám pak představíme v rubrice Portrét. Zjistíte, proč je AFO její srdcovka.

„Protože věda je všude kolem nás a každému z nás dává možnosti – konkrétní nástroje a postupy – jak dělat (svůj) svět lepším. Někdy po menších, jindy po větších kouscích, ale dává a další kroky už jsou na nás. A vědci mají vysvětlovat, co a proč dělají,“ to je odpověď Daniela Stacha z České televize na otázku, proč by měli vědci umět mluvit o vědě. Známý moderátor a popularizátor vědy také prozradí, se kterým vědcem by chtěl udělat rozhovor.

Předseda Správní rady UP, vědecký atašé britského velvyslanectví a nově také držitel prestižního řádu. To vše je Otakar Fojt. Nový Žurnál s ním nabídne rozhovor, v němž se mj. mluví o inspiraci v zahraničí. „Věda je mezinárodní, a pokud chcete porovnávat svou práci a dostávat doporučení, kam ji dál posunout, je nezbytné se radit s těmi nejlepšími na světě. Komunikovat jenom s těmi, s nimiž sdílím kancelář nebo jednu univerzitu, by určitě nestačilo.“

Všichni máme mozek, a proto nám Ivana Fellnerová z přírodovědecké fakulty připomene, proč je nutné ho trénovat. Pokud ještě nevíte, jak vznikají titulky k filmům, nenechte si ujít rubriku Absolventka, v níž vám to řekne Eva Dostálová.

O tom, že na UP máme šikovné studenty, není sporu. Třeba takový budoucí kněz Lukáš Janoušek z CMTF nebo Klára Katrušáková z FF a PdF. Hádejte, kdo z nich je studentský/á železný/á hasič (hasička). Nevíte? Čtěte.

A když je řeč o té šikovnosti a schopnosti. Připomene si i úspěšné zaměstnance, kteří se za svou práci dočkali od univerzity ocenění. Ke čtení je toho samozřejmě mnohem víc, takže neváhejte a sáhněte po papírovém vydání magazínu ve stojanech na fakultách nebo v UPointu či Pevnosti poznání. Nebo se koukněte na elektronickou verzi.

Pořádně živo a veselo bylo na Lékařské fakultě UP, na niž se pod hlavičkou tradičního absolventského setkání Radicés / Kořeny vrátili lékařky a lékaři promující před třiceti lety. Členů obce katedry pařebního lékařství, jak kdysi pojmenovali své pracoviště nezařazené ve fakultní Bílé knize, se sešlo přes 120, přičemž dorazili z různých koutů Česka, ale i z Německa, Švýcarska nebo Spojených států. Prohlédli si svoji alma mater, navštívili i rektorát a prošli se městem, především ale zavzpomínali na studentská léta ve studovnách i na večírcích.

Večírků a různých dalších volnočasových studentských aktivit nebylo podle všeho málo. Při procházce přes Envelopu zaznívaly vzpomínky na plavání někoho ze spolužáků v řece Moravě od Letné k Bristolu nebo na „bečky“ na břehu u kolejí.

„Potřebovali jsme nějak odbourávat stres, tak jsme chodili do hospod. A jednou jsme si na sebe vzali bílé pláště a v hospodě jsme založili katedru pařebního lékařství. Někde doma mám stále její zakládací listinu s podpisy zakladatelů. Jako katedra jsme začali pořádat každý rok antiples, ze kterého se stal takový kult, že vždy byly rychle vyprodané lístky. Na škole jsme byli dobrá banda a po promoci nám bylo líto se dále nestýkat, tak jsme s kolegyní Lenkou Ottovou založili takovou tradici a každý druhý rok se potkáváme v Jeseníkách, přijíždí 60 až 90 spolužáků a spolužaček. Navzájem si pomáháme, když je potřeba. Je to skvělé,“ vyprávěl Miroslav Štúr, ortoped a traumatolog, který jako lékař začínal v domovském Šumperku, pak však přesídlil do Německa a po téměř dvaceti letech v nemocnici má nyní soukromou ordinaci blízko Passau.

Když prý ráno vstupoval na lékařské fakultě do velké posluchárny, až ho rozbolelo břicho. „Začínali jsme studovat ještě před revolucí a vzpomínám si, jak na jednu z prvních přednášek přišel nejmenovaný docent a natvrdo nám řekl, že v takovéto sestavě se tu už nesejdeme, že je třeba nás povyhazovat. To nebylo tak milé jako nyní, když nás tu přivítal pan děkan a další. Tehdy jsme měli pocit, že nás neberou vážně. A mimo jiné nám i víceméně zakazovali věnovat se paralelně se studiem sportu. Mezi námi přitom byla řada sportovců, například já hrál hokej,“ dodal.

Ve velké posluchárně Teoretických ústavů účastníky Kořenů přivítal děkan Milan Kolář, který absolventům mimo jiné poděkoval za to, co všechno činí ve prospěch lékařské fakulty a pro šíření jejího dobrého jména, a připomněl, že jsou vždy na fakultě vítáni. „Těší mě, že tu byla jako jeden z předmětů, který jste úspěšně absolvovali, zmíněna patofyziologie, ze které jsem některé z vás zkoušela. Možná si ale i vzpomenete, že jsem podepsaná na vašich diplomech a byla jsem u vašich promocí. Chtěla bych vám popřát do dalších let hodně zdraví, štěstí a úspěchů nejen v profesním, ale i osobním životě,“ pozdravila přítomné Jana Mačáková, emeritní děkanka LF UP a v letech 2000 až 2006 i rektorka UP.

Jako zástupci současného vedení univerzity k absolventům promluvila prorektorka Andrea Hanáčková, která upozornila na Klub absolventů UP i pobídla k podpoře Nadačního fondu UP, a také rektor Martin Procházka, který byl na setkání ve zvláštní pozici. Sám je totiž členem absolventského ročníku 1994.

„Spolužáci, nebudu zastírat, že je na vás tady odspodu od katedry zajímavý pohled. Dokonce i dotazy padají stejné jako před třiceti lety. Chtěl bych poděkovat týmu, který tuto akci pomáhal zorganizovat, a pak především dvěma lidem, kteří náš kolektiv po celá léta udržují jako pacienta ve skvělém stavu – Lence Ottové a Mirkovi Štúrovi,“ řekl rektor, který se ale programu na lékařské fakultě účastnil jen krátce z důvodu účasti na inauguraci nového olomouckého arcibiskupa. Své spolužáky nicméně později přivítal, společně s prorektorem Michalem Malackou, v zasedací místnosti rektorátu.

Rektor přitom nebyl jediný, kdo si během absolventského setkání střihl více rolí. V roce 1994 úspěšně dokončila studium medicíny také Eva Klásková, která jako současná proděkanka LF UP a vedoucí Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností někdejší spolužáky provedla po svém pracovišti. „Ti dnešní studenti se mají, naučí se spoustu věcí na modelech. To my museli všechno na pacientech…“ zněla jedna z reakcí.

Po prohlídce fakulty, kdy děkan Milan Kolář absolventy upozornil i na stavbu nové budovy v Hněvotínské ulici, a návštěvě zasedací místnosti rektorátu třicetiletí absolventi LF UP procházkou přes areál kolejí a náplavku nesoucí jméno Josefa Jařaba došli do Bristolu, kde na ně čekal oběd a kde se dále vzpomínalo a dost možná se i tvořily nové historky pro příští setkání.

Setkání Radicés / Kořeny patří k tradičním akcím, kterými Lékařská fakulta UP udržuje kontakt se svými absolventy, v tomto případě s absolventy třicet let po promoci. První Kořeny se uskutečnily v roce 2014. Kromě toho fakulta organizuje i zlaté promoce svých absolventů po padesáti letech a diamantové promoce po šedesáti letech od dokončení studia. Letošní Diamantová promoce proběhne v sobotu 27. dubna od 11 hodin v Dostavbě Teoretických ústavů LF UP.

Pořádně živo a veselo bylo na Lékařské fakultě UP, na niž se pod hlavičkou tradičního absolventského setkání Radicés / Kořeny vrátili lékařky a lékaři promující před třiceti lety. Členů obce katedry pařebního lékařství, jak kdysi pojmenovali své pracoviště nezařazené ve fakultní Bílé knize, se sešlo přes 120, přičemž dorazili z různých koutů Česka, ale i z Německa, Švýcarska nebo Spojených států. Prohlédli si svoji alma mater, navštívili i rektorát a prošli se městem, především ale zavzpomínali na studentská léta ve studovnách i na večírcích.

Večírků a různých dalších volnočasových studentských aktivit nebylo podle všeho málo. Při procházce přes Envelopu zaznívaly vzpomínky na plavání někoho ze spolužáků v řece Moravě od Letné k Bristolu nebo na „bečky“ na břehu u kolejí.

„Potřebovali jsme nějak odbourávat stres, tak jsme chodili do hospod. A jednou jsme si na sebe vzali bílé pláště a v hospodě jsme založili katedru pařebního lékařství. Někde doma mám stále její zakládací listinu s podpisy zakladatelů. Jako katedra jsme začali pořádat každý rok antiples, ze kterého se stal takový kult, že vždy byly rychle vyprodané lístky. Na škole jsme byli dobrá banda a po promoci nám bylo líto se dále nestýkat, tak jsme s kolegyní Lenkou Ottovou založili takovou tradici a každý druhý rok se potkáváme v Jeseníkách, přijíždí 60 až 90 spolužáků a spolužaček. Navzájem si pomáháme, když je potřeba. Je to skvělé,“ vyprávěl Miroslav Štúr, ortoped a traumatolog, který jako lékař začínal v domovském Šumperku, pak však přesídlil do Německa a po téměř dvaceti letech v nemocnici má nyní soukromou ordinaci blízko Passau.

Když prý ráno vstupoval na lékařské fakultě do velké posluchárny, až ho rozbolelo břicho. „Začínali jsme studovat ještě před revolucí a vzpomínám si, jak na jednu z prvních přednášek přišel nejmenovaný docent a natvrdo nám řekl, že v takovéto sestavě se tu už nesejdeme, že je třeba nás povyhazovat. To nebylo tak milé jako nyní, když nás tu přivítal pan děkan a další. Tehdy jsme měli pocit, že nás neberou vážně. A mimo jiné nám i víceméně zakazovali věnovat se paralelně se studiem sportu. Mezi námi přitom byla řada sportovců, například já hrál hokej,“ dodal.

Ve velké posluchárně Teoretických ústavů účastníky Kořenů přivítal děkan Milan Kolář, který absolventům mimo jiné poděkoval za to, co všechno činí ve prospěch lékařské fakulty a pro šíření jejího dobrého jména, a připomněl, že jsou vždy na fakultě vítáni. „Těší mě, že tu byla jako jeden z předmětů, který jste úspěšně absolvovali, zmíněna patofyziologie, ze které jsem některé z vás zkoušela. Možná si ale i vzpomenete, že jsem podepsaná na vašich diplomech a byla jsem u vašich promocí. Chtěla bych vám popřát do dalších let hodně zdraví, štěstí a úspěchů nejen v profesním, ale i osobním životě,“ pozdravila přítomné Jana Mačáková, emeritní děkanka LF UP a v letech 2000 až 2006 i rektorka UP.

Jako zástupci současného vedení univerzity k absolventům promluvila prorektorka Andrea Hanáčková, která upozornila na Klub absolventů UP i pobídla k podpoře Nadačního fondu UP, a také rektor Martin Procházka, který byl na setkání ve zvláštní pozici. Sám je totiž členem absolventského ročníku 1994.

„Spolužáci, nebudu zastírat, že je na vás tady odspodu od katedry zajímavý pohled. Dokonce i dotazy padají stejné jako před třiceti lety. Chtěl bych poděkovat týmu, který tuto akci pomáhal zorganizovat, a pak především dvěma lidem, kteří náš kolektiv po celá léta udržují jako pacienta ve skvělém stavu – Lence Ottové a Mirkovi Štúrovi,“ řekl rektor, který se ale programu na lékařské fakultě účastnil jen krátce z důvodu účasti na inauguraci nového olomouckého arcibiskupa. Své spolužáky nicméně později přivítal, společně s prorektorem Michalem Malackou, v zasedací místnosti rektorátu.

Rektor přitom nebyl jediný, kdo si během absolventského setkání střihl více rolí. V roce 1994 úspěšně dokončila studium medicíny také Eva Klásková, která jako současná proděkanka LF UP a vedoucí Centra telemedicíny, simulátorů a praktických dovedností někdejší spolužáky provedla po svém pracovišti. „Ti dnešní studenti se mají, naučí se spoustu věcí na modelech. To my museli všechno na pacientech…“ zněla jedna z reakcí.

Po prohlídce fakulty, kdy děkan Milan Kolář absolventy upozornil i na stavbu nové budovy v Hněvotínské ulici, a návštěvě zasedací místnosti rektorátu třicetiletí absolventi LF UP procházkou přes areál kolejí a náplavku nesoucí jméno Josefa Jařaba došli do Bristolu, kde na ně čekal oběd a kde se dále vzpomínalo a dost možná se i tvořily nové historky pro příští setkání.

Setkání Radicés / Kořeny patří k tradičním akcím, kterými Lékařská fakulta UP udržuje kontakt se svými absolventy, v tomto případě s absolventy třicet let po promoci. První Kořeny se uskutečnily v roce 2014. Kromě toho fakulta organizuje i zlaté promoce svých absolventů po padesáti letech a diamantové promoce po šedesáti letech od dokončení studia. Letošní Diamantová promoce proběhne v sobotu 27. dubna od 11 hodin v Dostavbě Teoretických ústavů LF UP.

Love numbers describe the induced conservative response of an object subject to the action of an external gravitational field. They offer insight into the body's internal structure, and can be used to test gravity in the strong-field regime. In particular, Linear Love numbers are known to be zero for Schwarzschild black holes in four dimensions. In this talk I show how to extend this result to include nonlinear effects. I define these coefficients as Wilson couplings in the context of the point-particle effective field theory (EFT). After finding an explicit solution for the (static) response of a perturbed Schwarzschild black hole, I perform a matching with the aforementioned EFT, showing that: (i) the vanishing of the linear Love numbers is robust against nonlinear corrections and (ii) the quadratic Love number couplings also vanish.

Love numbers describe the induced conservative response of an object subject to the action of an external gravitational field. They offer insight into the body's internal structure, and can be used to test gravity in the strong-field regime. In particular, Linear Love numbers are known to be zero for Schwarzschild black holes in four dimensions. In this talk I show how to extend this result to include nonlinear effects. I define these coefficients as Wilson couplings in the context of the point-particle effective field theory (EFT). After finding an explicit solution for the (static) response of a perturbed Schwarzschild black hole, I perform a matching with the aforementioned EFT, showing that: (i) the vanishing of the linear Love numbers is robust against nonlinear corrections and (ii) the quadratic Love number couplings also vanish.

Historicky poprvé se v závěru minulého týdne spojili pro dobrou věc dobrovolníci z univerzity a olomouckých středních škol. Společně pomohli na mnoha místech ve městě a okolí například s údržbou zeleně v parcích, natíráním laviček či přípravou památek na turistickou sezonu.

Pilotní ročník akce pořádalo Dobrovolnické centrum UP společně s Udržitelnou univerzitou. Ke čtyřicítce studentů UP se přidalo sto sedmdesát mladších kolegů z Církevního gymnázia Německého řádu a Gymnázia Hejčín i se svými učiteli. Pomáhali například připravit na jarní sezonu olomoucké parky a Botanickou zahradu UP, zeleň vysazovali v terapeutické zahradě Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, na novou jarní výsadbu jsou díky dobrovolnické pomoci připraveni i v zahradě Hospice na Svatém Kopečku. Šikovné ruce se hodily při úpravě areálu Sluňákov a na šternberském hradě při natírání laviček a mytí oken. Cílem tohoto dne bylo kromě užitečné pomoci i propojit středoškoláky se studenty univerzity, představit jim Dobrovolnické centrum UP a přiblížit dobrovolnictví jako takové.

„Na každém místě byl s dobrovolníky koordinátor či koordinátorka z DC UP, který se postaral o distribuci svačinek a pracovních pomůcek, ale hlavně v průběhu aktivit představil středoškolákům i studentům UP aktivity Dobrovolnického centra UP a přizval je ke spolupráci. Koordinátoři byli skvělí a moc nám pomohli,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka DC UP.

Pro dobrovolníky byla vždy připravena i odměna, mohli tak zažít například netradiční prohlídku hradu, Botanické zahrady UP nebo palmového skleníku na Výstavišti Flora, opéct si na ohni buřty, odpočinout si v relax zóně Univerzity Palackého v parku nebo vyzkoušet hry a zajímavé vědecké ukázky studentského spolku UP Crowd.

„Studenti i učitelé se zapojili s nadšením a odvedli velký kus práce. Naši partneři, kteří připravili dobrovolnické příležitosti, byli spokojeni. Se všemi se domlouváme i na podzimní dobrovolnický den pro zaměstnance, který začneme nyní chystat,“ řekla Vladimíra Sedláčková. Další spolupráci uvítala i Maria Aleksičová, manažerka DC Fakultní nemocnice Olomouc: „Jsem ráda, že nezůstane jen u této dobrovolnické výpomoci. Rádi si vše na podzim zopakujeme.“

Středoškoláci i vysokoškoláci si pochvalovali, že oproti běžnému dni zažili něco jiného, dostali se na atraktivní místa a poznali nové lidi. „Dobrovolnictví pro mě znamená pomoc něčemu, co se dá ještě zachránit. Se spolužáky jsme natírali lavičky a myli okna. Tím, že nám vyšlo krásné počasí, tak to bylo příjemné, fakt super. Ze začátku jsme nevěděli, co to bude obnášet, ale nakonec jsme si to dost užili,“ byla spokojená Lea Mohylová, studentka Církevního gymnázia Německého řádu. „Dobrovolnictví znamená potkat se stejně smýšlejícími lidmi. Myslím, že úplně všichni si to užili. Součástí programu byla nejen práce, ale i zábava, takže všichni byli spokojeni. Určitě bych pokračovala, protože to má smysl. Líbí se mi, že jsme vyjeli i do okolí,“ doplnila Bára Bočková z FF UP. Dobrovolnický den se líbil i další studentce UP Petře Kozákové, která vyrazila pomáhat do botanické zahrady. „Je to fajn, protože je dobré na chvilku vypnout od učení a dělat i něco manuálně. Díky téhle akci už vím, že budu sledovat i další aktivity Dobrovolnického centra UP.“

Podle Marie Kaplánkové, koordinátorky dobrovolníků DC UP, velký zájem středoškoláků o dobrovolnický den ukázal, že má smysl v této aktivitě pokračovat. „Studenti byli velmi šikovní a aktivní. Mám radost, že se jich sešlo tolik a že mají zájem pomáhat a zkrášlovat veřejná prostranství. Už nyní plánujeme další podobnou akci a věříme, že se do ní zapojí ještě více mladých lidí.“

Historicky poprvé se v závěru minulého týdne spojili pro dobrou věc dobrovolníci z univerzity a olomouckých středních škol. Společně pomohli na mnoha místech ve městě a okolí například s údržbou zeleně v parcích, natíráním laviček či přípravou památek na turistickou sezonu.

Pilotní ročník akce pořádalo Dobrovolnické centrum UP společně s Udržitelnou univerzitou. Ke čtyřicítce studentů UP se přidalo sto sedmdesát mladších kolegů z Církevního gymnázia Německého řádu a Gymnázia Hejčín i se svými učiteli. Pomáhali například připravit na jarní sezonu olomoucké parky a Botanickou zahradu UP, zeleň vysazovali v terapeutické zahradě Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, na novou jarní výsadbu jsou díky dobrovolnické pomoci připraveni i v zahradě Hospice na Svatém Kopečku. Šikovné ruce se hodily při úpravě areálu Sluňákov a na šternberském hradě při natírání laviček a mytí oken. Cílem tohoto dne bylo kromě užitečné pomoci i propojit středoškoláky se studenty univerzity, představit jim Dobrovolnické centrum UP a přiblížit dobrovolnictví jako takové.

„Na každém místě byl s dobrovolníky koordinátor či koordinátorka z DC UP, který se postaral o distribuci svačinek a pracovních pomůcek, ale hlavně v průběhu aktivit představil středoškolákům i studentům UP aktivity Dobrovolnického centra UP a přizval je ke spolupráci. Koordinátoři byli skvělí a moc nám pomohli,“ uvedla Vladimíra Sedláčková, manažerka DC UP.

Pro dobrovolníky byla vždy připravena i odměna, mohli tak zažít například netradiční prohlídku hradu, Botanické zahrady UP nebo palmového skleníku na Výstavišti Flora, opéct si na ohni buřty, odpočinout si v relax zóně Univerzity Palackého v parku nebo vyzkoušet hry a zajímavé vědecké ukázky studentského spolku UP Crowd.

„Studenti i učitelé se zapojili s nadšením a odvedli velký kus práce. Naši partneři, kteří připravili dobrovolnické příležitosti, byli spokojeni. Se všemi se domlouváme i na podzimní dobrovolnický den pro zaměstnance, který začneme nyní chystat,“ řekla Vladimíra Sedláčková. Další spolupráci uvítala i Maria Aleksičová, manažerka DC Fakultní nemocnice Olomouc: „Jsem ráda, že nezůstane jen u této dobrovolnické výpomoci. Rádi si vše na podzim zopakujeme.“

Středoškoláci i vysokoškoláci si pochvalovali, že oproti běžnému dni zažili něco jiného, dostali se na atraktivní místa a poznali nové lidi. „Dobrovolnictví pro mě znamená pomoc něčemu, co se dá ještě zachránit. Se spolužáky jsme natírali lavičky a myli okna. Tím, že nám vyšlo krásné počasí, tak to bylo příjemné, fakt super. Ze začátku jsme nevěděli, co to bude obnášet, ale nakonec jsme si to dost užili,“ byla spokojená Lea Mohylová, studentka Církevního gymnázia Německého řádu. „Dobrovolnictví znamená potkat se stejně smýšlejícími lidmi. Myslím, že úplně všichni si to užili. Součástí programu byla nejen práce, ale i zábava, takže všichni byli spokojeni. Určitě bych pokračovala, protože to má smysl. Líbí se mi, že jsme vyjeli i do okolí,“ doplnila Bára Bočková z FF UP. Dobrovolnický den se líbil i další studentce UP Petře Kozákové, která vyrazila pomáhat do botanické zahrady. „Je to fajn, protože je dobré na chvilku vypnout od učení a dělat i něco manuálně. Díky téhle akci už vím, že budu sledovat i další aktivity Dobrovolnického centra UP.“

Podle Marie Kaplánkové, koordinátorky dobrovolníků DC UP, velký zájem středoškoláků o dobrovolnický den ukázal, že má smysl v této aktivitě pokračovat. „Studenti byli velmi šikovní a aktivní. Mám radost, že se jich sešlo tolik a že mají zájem pomáhat a zkrášlovat veřejná prostranství. Už nyní plánujeme další podobnou akci a věříme, že se do ní zapojí ještě více mladých lidí.“

Scientific Research has recently evolved by performing data-driven modeling via machine learning (ML) techniques. ML is used to make machines "intelligent" by allowing them to learn from data (i.e. experience). Integrating ML in astrophysics can open new frontiers, revolutionize data analysis, and improve our understanding. However, challenges persist in deploying ML in Astrophysics research, including the need for robust algorithms, data limitations, and the interpretability of AI-driven decisions in critical scenarios. As advancements continue, ML and astrophysics exploration synergy promises groundbreaking discoveries and enhanced capabilities for humanity's endeavors beyond Earth's boundaries. This talk will explore the multifaceted potential applications of ML in multiple domains of astrophysics, for example, gravitational wave detection, exoplanet studies, astrochemistry.

Scientific Research has recently evolved by performing data-driven modeling via machine learning (ML) techniques. ML is used to make machines "intelligent" by allowing them to learn from data (i.e. experience). Integrating ML in astrophysics can open new frontiers, revolutionize data analysis, and improve our understanding. However, challenges persist in deploying ML in Astrophysics research, including the need for robust algorithms, data limitations, and the interpretability of AI-driven decisions in critical scenarios. As advancements continue, ML and astrophysics exploration synergy promises groundbreaking discoveries and enhanced capabilities for humanity's endeavors beyond Earth's boundaries. This talk will explore the multifaceted potential applications of ML in multiple domains of astrophysics, for example, gravitational wave detection, exoplanet studies, astrochemistry.

Významné historické budovy, geopark, parkánové zahrady, neotřelá panoramata či svěží gastronomie. To vše se dá navštívit v prostorách a v okolí Univerzity Palackého. Seznam zajímavých veřejnosti přístupných míst představuje platforma Uni t(r)ips, za kterou stojí úsek pro komunikaci. Nově ji rozšířil showroom Pevnosti poznání UP_LAB či kavárna Lyrata v nedávno otevřené univerzitní budově Envelopa Hub nebo plastika věnovaná doktorce Miladě Horákové na právnické fakultě.

Díky webu Uni t(r)ips můžou studující, zaměstnanci, obyvatelé Olomouce či turisté poznat univerzitu z jiné perspektivy. „Univerzita Palackého nabízí mnoho míst a zákoutí, která mohou být zajímavá pro širokou skupinu lidí. Právě proto přinášíme tipy na stránce Uni t(r)ips, kde je u každého místa popis, fotogalerie, mapový odkaz a otevírací doba,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Nově stránka nabízí UP_LAB Pevnosti poznání, prostor v Envelopa Hub, který prezentuje 3D tisk, virtuální realitu, umělou inteligenci či roboty a návštěvníci se v něm mohou zapojit do workshopů s 3D perem či pájení nebo vyzkoušet práci s vakuovou vývěvou. Hned vedle se nachází nová kavárna Lyrata a o pár kroků dál je možné si na právnické fakultě prohlédnout plastiku Milady Horákové v předsálí knihovny.

Vzhledem k tomu, že je historicky významná Olomouc oblíbeným cílem turistů, tak se univerzitní tipy mohou hodit i do plánů mnoha cestovatelů. Pestrý seznam lokací aktuálně čítá 28 položek. Jde o zajímavosti, které se nacházejí venku i pod střechou, takže je možné je navštívit za jakéhokoliv počasí. „Většina míst je přístupná celoročně, ale na jaře a v létě bývá větší šance zažít prosluněné a teplé počasí. Turisté se mohou v závěru návštěvy odměnit třeba koupí oficiální turistické známky v univerzitním obchodě UPoint,“ dodal Martínek.

Některá z míst jsou již dobře známá. Centrum popularizace vědy Pevnost poznání ročně navštíví až 100 tisíc lidí, Lavička Václava Havla je celosvětově symbolickým místem setkávání a velké streetartové malby na budovách univerzitních kolejích nejdou přehlédnout. Olomoucká univerzita však nabízí i skryté perly. Parkánové zahrady u filozofické fakulty a rektorátu na návštěvníky dýchnou francouzskou atmosférou versaillského střihu, terasy na přírodovědecké fakultě nabídnou panoramata historického jádra Olomouce, geopark ukáže 600 milionů let vzdálenou historii a Umělecké centrum UP s Kaplí Božího Těla spojuje barokní prostory s novodobým univerzitním životem.

V průvodci nechybí ani tipy na gastropodniky v prostorách UP – od univerzitních bister FreshUP po oblíbené podniky, které se dostaly i do hledáčku Gastromapy Lukáše Hejlíka. A kdyby snad návštěvníci ztratili v univerzitních kulisách pojem o čase, mohou přespat na hotelových pokojích studentských kolejí.

Všechny Uni t(r)ips zájemci naleznou na webu unitrips.upol.cz, který je pravidelně aktualizován a rozšiřován o další tipy.

 

Významné historické budovy, geopark, parkánové zahrady, neotřelá panoramata či svěží gastronomie. To vše se dá navštívit v prostorách a v okolí Univerzity Palackého. Seznam zajímavých veřejnosti přístupných míst představuje platforma Uni t(r)ips, za kterou stojí úsek pro komunikaci. Nově ji rozšířil showroom Pevnosti poznání UP_LAB či kavárna Lyrata v nedávno otevřené univerzitní budově Envelopa Hub nebo plastika věnovaná doktorce Miladě Horákové na právnické fakultě.

Díky webu Uni t(r)ips můžou studující, zaměstnanci, obyvatelé Olomouce či turisté poznat univerzitu z jiné perspektivy. „Univerzita Palackého nabízí mnoho míst a zákoutí, která mohou být zajímavá pro širokou skupinu lidí. Právě proto přinášíme tipy na stránce Uni t(r)ips, kde je u každého místa popis, fotogalerie, mapový odkaz a otevírací doba,“ uvedl Ondřej Martínek, vedoucí oddělení marketingu UP.

Nově stránka nabízí UP_LAB Pevnosti poznání, prostor v Envelopa Hub, který prezentuje 3D tisk, virtuální realitu, umělou inteligenci či roboty a návštěvníci se v něm mohou zapojit do workshopů s 3D perem či pájení nebo vyzkoušet práci s vakuovou vývěvou. Hned vedle se nachází nová kavárna Lyrata a o pár kroků dál je možné si na právnické fakultě prohlédnout plastiku Milady Horákové v předsálí knihovny.

Vzhledem k tomu, že je historicky významná Olomouc oblíbeným cílem turistů, tak se univerzitní tipy mohou hodit i do plánů mnoha cestovatelů. Pestrý seznam lokací aktuálně čítá 28 položek. Jde o zajímavosti, které se nacházejí venku i pod střechou, takže je možné je navštívit za jakéhokoliv počasí. „Většina míst je přístupná celoročně, ale na jaře a v létě bývá větší šance zažít prosluněné a teplé počasí. Turisté se mohou v závěru návštěvy odměnit třeba koupí oficiální turistické známky v univerzitním obchodě UPoint,“ dodal Martínek.

Některá z míst jsou již dobře známá. Centrum popularizace vědy Pevnost poznání ročně navštíví až 100 tisíc lidí, Lavička Václava Havla je celosvětově symbolickým místem setkávání a velké streetartové malby na budovách univerzitních kolejích nejdou přehlédnout. Olomoucká univerzita však nabízí i skryté perly. Parkánové zahrady u filozofické fakulty a rektorátu na návštěvníky dýchnou francouzskou atmosférou versaillského střihu, terasy na přírodovědecké fakultě nabídnou panoramata historického jádra Olomouce, geopark ukáže 600 milionů let vzdálenou historii a Umělecké centrum UP s Kaplí Božího Těla spojuje barokní prostory s novodobým univerzitním životem.

V průvodci nechybí ani tipy na gastropodniky v prostorách UP – od univerzitních bister FreshUP po oblíbené podniky, které se dostaly i do hledáčku Gastromapy Lukáše Hejlíka. A kdyby snad návštěvníci ztratili v univerzitních kulisách pojem o čase, mohou přespat na hotelových pokojích studentských kolejí.

Všechny Uni t(r)ips zájemci naleznou na webu unitrips.upol.cz, který je pravidelně aktualizován a rozšiřován o další tipy.

 

K úvodním závodům venkovní atletické sezony na Olomoucku patří již řadu let Přebor Univerzity Palackého v atletice – a nejinak tomu bude i letos. Tradiční sportovní událost pořádaná katedrou sportu Fakulty tělesné kultury UP se uskuteční ve středu 24. dubna, kdy se na atletickém stadionu TJ Lokomotiva o medaile utkají nejen sportovci z řad univerzitních studentek a studentů. 

Sportovní odpoledne odstartuje už ve 14 hodin předprogram se zábavnými soutěžemi pro děti, v 15 hodin pak bude přebor slavnostně zahájen. Závodníci poměří síly na běžeckých tratích (60, 100, 150, 400 a 1500 metrů + štafeta 4 x 100 metrů) a v technických disciplínách, jako je vrh koulí, hod diskem a oštěpem a skok daleký a vysoký. 

Na vítěze jednotlivých závodů čekají medaile i věcné ceny od partnerů přeboru. Nejlepší ženský a mužský výkon budou navíc odměněny Cenou děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia. 

Atleti se k účasti mohou hlásit online prostřednictvím tohoto formuláře, a sice do pondělí 22. dubna. 

Další podrobnosti jsou k dispozici na této stránce.

Loňský větrný ročník univerzitního přeboru v atletice si můžete připomenout zde.

K úvodním závodům venkovní atletické sezony na Olomoucku patří již řadu let Přebor Univerzity Palackého v atletice – a nejinak tomu bude i letos. Tradiční sportovní událost pořádaná katedrou sportu Fakulty tělesné kultury UP se uskuteční ve středu 24. dubna, kdy se na atletickém stadionu TJ Lokomotiva o medaile utkají nejen sportovci z řad univerzitních studentek a studentů. 

Sportovní odpoledne odstartuje už ve 14 hodin předprogram se zábavnými soutěžemi pro děti, v 15 hodin pak bude přebor slavnostně zahájen. Závodníci poměří síly na běžeckých tratích (60, 100, 150, 400 a 1500 metrů + štafeta 4 x 100 metrů) a v technických disciplínách, jako je vrh koulí, hod diskem a oštěpem a skok daleký a vysoký. 

Na vítěze jednotlivých závodů čekají medaile i věcné ceny od partnerů přeboru. Nejlepší ženský a mužský výkon budou navíc odměněny Cenou děkana FTK UP v podobě jednorázového sportovního stipendia. 

Atleti se k účasti mohou hlásit online prostřednictvím tohoto formuláře, a sice do pondělí 22. dubna. 

Další podrobnosti jsou k dispozici na této stránce.

Loňský větrný ročník univerzitního přeboru v atletice si můžete připomenout zde.

To, co jíme, má dopad nejen na naše zdraví, ale také na životní prostředí. Udržitelná univerzita proto v menzách UP spouští kampaň, která vyzývá strávníky k aktivnímu pohybu a vyvážené stravě a informuje je o environmentálních dopadech potravinářského a zemědělského průmyslu. Její součástí je také výzva Veggie challenge, v níž lze vyhrát upcyklovanou univerzitní ledvinku.

„Nadváhou nebo obezitou trpí v České republice přibližně 57 % dospělých. Zemědělství, a zvláště masný průmysl, jsou jedním z největších producentů skleníkových plynů. Udržitelná univerzita se proto v souladu se Strategií udržitelnosti Univerzity Palackého (bod 9 a 12) zaměřuje také na osvětu v této oblasti,“ říká Miroslava Zavadil, referentka udržitelného rozvoje UP.

Plakáty a letáčky v univerzitních menzách vyzývají zaměstnance a studenty k aktivnímu pohybu a vyvážené stravě. Nedostatek pohybové aktivity může vést k obezitě a vyššímu riziku vzniku civilizačních onemocnění. Naopak pravidelná fyzická aktivita pomáhá relaxovat, snižuje stres, spaluje více kalorií a udržuje dobrou kondici. Podpořit zdraví člověka lze také prostřednictvím vyváženého jídelníčku s ideálním poměrem živin. V běžné stravě by se mělo objevit více zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, ořechů a luštěnin.

Druhé varianty informačních materiálů vysvětlují problematiku dopadu konzumované stravy na životní prostředí. V uhlíkové stopě jednotlivých potravin jsou velké rozdíly – i malou změnou v jídelníčku je možné uhlíkovou stopu jednotlivce poměrně výrazně snížit: o 6 % při konzumaci pouze kuřecího masa, o 10 % při vegetariánské stravě a o 15 % při stravě veganské.

Součástí kampaně je výzva k účasti ve výzvě Veggie Challenge s možností slosování o upcyklované ledvinky Udržitelné univerzity, které jsou vyrobené z použitých reklamních bannerů. Během výzvy si účastníci zvolí, jak se budou během 30 dní stravovat – zda vegansky, vegetariánsky, nebo budou konzumovat maso jen jednou týdně. Účast na slosování o ledvinky je podmíněna dokončením výzvy a zasláním závěrečného hlášení na e-mail miroslava.zavadil@upol.cz do 20. června.